Počet patentových přihlášek a patentový poplatek u Evropského patentového úřadu

VŠ

Vysoká škola ekonomická v Praze

fakulta národohospodářská

Počet patentových přihlášek a patentový poplatek u Evropského patentového úřadu bakalářská práce

Autor: Marek Vokoun Vedoucí práce: Ing. Tereza Košťáková Datum: 22.1. 2006

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci: „Počet patentových přihlášek a patentový poplatek u Evropského patentového úřadu“ vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

Marek Vokoun V Praze, dne 22. 1. 2006

Obsah práce

ÚVOD ............................................................................................................................................................... 1 1

2

UKAZATELE ZALOŽENÉ NA PATENTOVÝCH PŘIHLÁŠKÁCH ............................................ 3 1.1

PATENT ........................................................................................................................................... 3

1.2

DALŠÍ FORMY OCHRANY VYNÁLEZU ............................................................................................... 8

1.3

DATA – ZPŮSOB TŘÍDĚNÍ ............................................................................................................... 12

1.4

MODELOVÝ POPLATEK .................................................................................................................. 14

ANALYTICKÁ ČÁST......................................................................................................................... 16 2.1

EKONOMICKÁ ÚROVEŇ ................................................................................................................. 16

2.2

SHRNUTÍ ZÁVISLOSTI EKONOMICKÉ ÚROVNĚ ................................................................................ 21

2.3

CENOVÁ ÚROVEŇ .......................................................................................................................... 25

2.4

SHRNUTÍ ZÁVISLOSTI CENOVÉ ÚROVNĚ ......................................................................................... 30

ZÁVĚR........................................................................................................................................................... 33 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 35 LITERATURA .............................................................................................................................................. 43

Úvod Podnětem pro napsání práce byly závěry šetření z dokumentu pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které připravilo Technologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Národohospodářským ústavem AV ČR - „Závěrečná zpráva projektu evaluace RPS, 4/04 Bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky“. Z toho především pasáž 4.3.1 „Expertní studie“ na téma „Ochrana duševního vlastnictví“. Práce je zaměřena na hlavní bariéru, kterou je vysoká finanční náročnost patentové ochrany. „Vysoká finanční náročnost je obecně nejčastěji uváděnou bariérou v patentové ochraně a tato překážka byla identifikována jako závažná i v průzkumu ve výzkumných organizacích a inovačních podnicích. Vysoká finanční náročnost se však týká pouze přihlášek patentů v zahraničí (zejména jejich překladů do jazyků zemí, kde se přihláška podává) a nikoliv přihlášek v ČR.“1 Ve zprávě je dále uvedeno: „V této souvislosti je nutné konstatovat, že bariéry ve využívání ochrany duševního vlastnictví existují i na celoevropské úrovni. Jedná se především o problémy spojené s patentovou přihláškou u EPO (Evropského patentového úřadu pozn. autora), kde dosud nedošlo k dohodě o jednotě jazyka evropského patentu, což způsobuje, že přihlašovatelům vznikají dodatečné náklady na překlad přihlášky do jednotlivých jazyků a celá procedura se nejenom výrazně prodražuje, ale i prodlužuje.“ 2 Pro danou analýzu jsou tedy používány jako poplatek celkové náklady na pořízení evropské patentové ochrany prostřednictvím Evropského patentového úřadu. Patentová aktivita je chápána jako aproximace technologického výstupu dané země. Evropský patentový úřad je pro danou oblast členských států úřadem regionálním, jedním z trojice nejvýznamnějších regionálních úřadů (Evropský, Americký a Japonský patentový úřad). Patenty, které uděluje, jsou velmi hodnotné a představují vysokou míru technické úrovně. Ukazatele sestavené z evropských patentových přihlášek jsou tak založeny na nejlepších patentech pro danou oblast.

1

Tech. centrum AV ČR, Národohosp. ústav AV ČR. Závěrečná zpráva projektu evaluace RPS, 4/04, [online], (citace prosinec, 12., 2005) [2005-12-12], Přístup z Internetu: , str. 45 2 Tech. centrum AV ČR, Národohosp. ústav AV ČR. Závěrečná zpráva projektu evaluace RPS, 4/04, [online], (citace prosinec, 12., 2005) [2005-12-12], Přístup z Internetu: , str. 44

1

Cílem práce bude postihnou pozitivní i negativní vlivy výše celkových nákladů na pořízení patentové ochrany udělované Evropským patentovým úřadem. K tomu jsme sestavili ukazatele, které pomohou při analýze počtu patentových přihlášek v rámci Evropské unie3 (EU25). První ukazatel E charakterizuje velikost nákladů jako násobek HDP na obyvatele v PPS dané země. Druhý ukazatel C charakterizuje „drahost“ nákladů na pořízení patentové ochrany v rámci EU25. Jedná se o dva pohledy pří zkoumání efektu výše poplatku na patentovou aktivitu dané země. První ukazatel zkoumá technologickou aktivitu ve vztahu k ekonomické úrovni, díky HDP na obyvatele v PPS očištěného o vliv cenové hladiny. Druhý ukazatel naopak sleduje počet patentových přihlášek ve vztahu k cenové hladině. Práce se nejprve věnuje obecnému vymezení pojmů patent, patentová procedura a vysvětluje komplexnost patentové ochrany, její výhody a nevýhody. Dále uvedeme metodu třídění patentových přihlášek nejlépe odrážející technologický výstup dané země, která je dále použita i pro účely analýzy. Ta se zaměří na oba efekty, postupně na ekonomický a na cenový. Statisticky zpracovatelná a dostupná data počtu patentových přihlášek jsou za období 1997 až 2001, neboť aktuálnější data nelze zatím získat. Za toto období práce sleduje vývoj polohy jednotlivých zemí ve vztahu počtu patentových přihlášek na milion obyvatel a ekonomické (resp. cenové) úrovni. Cílem bude najít zlomové body v počtu přihlášek a hledat příklady přímého vlivu obou efektů. Jako grafický nástroj je použito zobrazení polohy zemí EU25 v kvadrantech charakterizujících nadprůměrný nebo podprůměrný stav.

3

EU25 : 25 členských zemí Evropské Unie, stav k 1.5.2004

2

1 Ukazatele založené na patentových přihláškách Ukazatele založené na patentových přihláškách mohou poskytnout užitečné informace, pokud jsou správně zvolena zkoumaná data a jejich parametry. Data zde představují patentové přihlášky, které jsou bohatým zdrojem informací. Patentové přihlášky obsahují data pro ukazatele jednak v technické části, jednak v části o vývoji patentu a jednak informace z procedury patentové přihlášky. Technická část obsahuje údaje o vynálezu, technickou klasifikaci, citované patenty a citovanou vědecko literaturu. Tyto údaje definují novost a citují předchozí stav techniky odpovídající vynálezu. Statisticky významný je popis oblasti působnosti vynálezu v odvětví techniky. Část o vývoji patentu obsahuje seznam vynálezců, jejich adresu a zemi stálého bydliště. Dále obsahuje seznam žadatelů, jejich adresu a zemi stálého bydliště, tj. těch co podali přihlášku a kteří po udělení patentu budou vlastníky patentu. Ve většině případech je žadatel společnost či firma a vynálezci její zaměstnanci. Statisticky významné jsou údaje o zemích trvalého bydliště žadatele a vynálezce. Poslední třetí část o proceduře patentové přihlášky obsahuje statisticky významné časové údaje o datu prvního vyplnění přihlášky na světě, podání přihlášky, publikaci patentové přihlášky, udělení patentu a ukončení platnosti patentu. Ukazatele založené na patentových přihláškách mají i své nevýhody, vyplývající z povahy patentu a patentové procedury samotné. Jedná se především časová o zpoždění statisticky zpracovatelných dat a zkreslení na základě faktu, že část přihlášek nesplňuje přísná kritéria stavu novosti či průmyslové využitelnosti.

1.1 Patent Patent je forma průmyslového vlastnictví, která je spjata s mnohem širším pojmem duševní vlastnictví. Duševní vlastnictví lze definovat jako: „Právní a ekonomickou abstrakci, která je tvořena souhrnem různých objektivně (tj. smysly vnímatelně) vyjádřených ideálních (tj. nehmotných) předmětů, které nejsou ani věcmi v právním smyslu, ani právy, nýbrž jako nehmotné majetkové hodnoty jsou způsobilé být samostatným předmětem právních a ekonomických vztahů“.4 Průmyslové vlastnictví je tedy jen zlomkem z velkého pojmu duševního vlastnictví. Patent jako forma průmyslového duševního vlastnictví je charakterizován jako: „předmět průmyslového

4

Telec I.. Tvůrčí práva duševního vlastnictví, Masarykova Univerzita Brno: 1994, str. 20

3

vlastnictví, který je předmětem vynálezecké tvůrčí činnosti, je průmyslově využitelný a není částí současného stavu techniky tj. vyznačuje se novostí.“ 5 „Jedná se tedy výhradně o kvalitativně nová technická řešení, jež svou invenční úrovní převyšují dosavadní stav techniky.“6 Patent jako právní forma Schéma 1 – EPO procedura

ochraňuje vynález, zajišťuje převoditelné

Vyplnění žádosti Zkoumání nedostatků a formálních náležitostí

majetkové právo a jako listina představuje informace o vynálezu samotném.

Publikace

Evropskou patentovou přihlášku, na Požadavek dalšího zkoumání

Důkladné přezkoumání Oznámení o udělení / zamítnutí patentu

Stáhnutí přihlášky

kterou se vztahuje naše analýza, lze podat u

Evropského

patentového

úřadu7

v Mnichově, Haagu, nebo prostřednictvím

Výsledek přezkoumání

domácího

Stáhnutí přihlášky

Úřadu

průmyslového

vlastnictví. Patentová přihláška vstoupí do Zamítnutí

procesu vyplněním přihlášky a zaplacením poplatků.

Publikace Patentu

Přihlašovateli

vzniká

právo

přednosti, před ostatními členy Pařížské Obhajoba

unijní úmluvy8, kteří by si stejný vynález

Revokace

chtěli patentovat, lhůta práva přednosti je

Udržovací poplatky

12 měsíců, po tuto dobu může vlastník

Obrázek 1 – schéma EPO procedury

vynálezu uplatnit před ostatními osobami vyhrazení

práva

na

vynález,

tzn.

přednostní právo podat na vynález přihlášku k členskému patentovému úřadu. Po předběžném přezkoumání základních nedostatků a formálních náležitostí doporučí Úřad buď stáhnutí přihlášky a její korekci, nebo splňuje-li přihláška základní požadavky, přistoupí Úřad (buď sám z moci úřední, nebo na žadatelovu žádost nebo i žádost jiné osoby) k důkladnému prozkoumání patentovatelnosti vynálezu. Průzkum provádějí jednak

5

§3 Zákona č. 527/1990 Sb. o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích Slováková Z.: Průmyslové vlastnictví, LexisNexis CZ, 2005, str. 11 7 Anglický název: European Patent Office, zkratka EPO 8 Úmluva představuje základní multilaterální mezinárodní smlouvu na ochranu průmyslového vlastnictví, na kterou následně navázaly další mezinárodní smlouvy v jednotlivých oblastech právní ochrany průmyslového vlastnictví. Zejména Smlouva o patentové spolupráci, Štrasburská dohoda a Úmluva o udělování evropských patentů. K základním principům Pařížské úmluvy patří lhůta 12 měsíců práva přednosti a národního zacházení, jež zaručuje požívání týchž výhod poskytovaných pro domácí příslušníky. Dále stanoví podmínky nucené licence a mj. stanovuje, že udělení či odepření patentu v jedné zemi nemá vliv na jeho platnost v zemi jiné. Dále beztrestnost využití patentovaného zařízení pro potřeby lodí, letadel nebo vozidel, které se přechodně nebo náhodně dostanou do unijní země, kde je patentová ochrana poskytována. 6

4

úředníci a jednak experti pro dané odvětví techniky. Posuzují novost a průmyslovou využitelnost. Vydají zprávu, kterou doporučí zamítnutí, nebo přepracování přihlášky. Úřad vydá oznámení o udělení, nebo zamítnutí patentu a dojde k publikaci patentové přihlášky ve Věstníku Úřadu a vydání Patentu v listinné podobě. Požadavek v podobě připomínky9 k patentu vede žadatele k obhajobě vůči třetí osobě, která ve většině případů uplatňuje připomínku patentovatelnosti vzhledem ke stavu techniky. Zpravidla to bývají národní patentové úřady a osoby, které osvědčí právní zájem. Tuto připomínku může vznést třetí osoba již od momentu publikace přihlášky, která je zveřejněna 18 měsíců od prvního vyplnění přihlášky. Pokud je patent obhájen a stále platný, jeho vlastník platí udržovací poplatky, po dobu, kdy chce svůj vynález mít ochráněn, nejdéle však 20 let. Podat žádost o patent lze také prostřednictvím PCT10 procedury, kdy podáním jedné mezinárodní PCT přihlášky, dochází na základě Smlouvy o patentové spolupráci postupně k vlastnímu řízení o rozhodnutí udělit patent v jednotlivých designovaných národních, nebo regionálních úřadech (tj. oblastních, seskupujících více států, např. Evropský patentový úřad). Mezinárodní přihlášku lze podat elektronicky11, nebo přímo prostřednictvím národního patentového úřadu, nebo přímo u mezinárodního Úřadu při WIPO (World Intellectual Property Organization) v Ženevě. Vybranému úřadu je žadatel povinen předložit popis vynálezu a patentových nároků a náležitostí přihlášky v jednom ze sedmi úředních jazyků (Čínština, Angličtina, Francouzština, Němčina, Japonština, Ruština nebo Španělština) a zaplatit příslušný správní poplatek za mezinárodní přihlášku. Žadatel může využít služeb mezinárodního předběžného průzkumu, který poskytne nezávaznou informaci o patentovatelnosti a tedy vyšší jistotu při pokračování řízení o udělení patentu. Vlastní pokračování řízení o udělení patentu probíhá před designovanými národními úřady. Těmto určeným národním úřadům je přihlašovatel poskytnou překlady popisu vynálezu a patentové přihlášky a zaplatit příslušné správní poplatky. Časová, finanční i administrativní náročnost PCT procedury stoupá s počtem designovaných zemí. Pro každý subjekt žádající o udělení patentu se náročnost liší, např. množstvím 9

Časový úsek dovolující jakékoliv zainteresované osobě vznést připomínku k udělení patentu, zejména se jedná o rozpor s patentovatelností vynálezu. Např. u EPO je možné ve lhůtě 9 měsíců od udělení patentu (po publikaci v EPO Bulltein) vyzvat k obhajobě patentu. Tato možnost vyzvat majitele patentu i po udělení patentu může být zneužita konkurenty na trhu, kteří využijí možnosti zpozdit vydávání licencí k vynálezu a ohrozit tak investice a inovační cyklus majitele patentu, i když do vydání rozhodnutí platí presumpce platnosti patentu. Na druhou stranu to zvyšuje ekonomickou hodnotu patentu a snižuje pracovní zatížení patentového úřadu. 10 Anglicky: Patent Cooperation Treaty, zkratka PCT, K 27.7.2005 bylo 128 států členem PCT Unie, PCT je smlouva o patentové ochraně, krok v oblasti harmonizace a integrace patentové ochrany, možnost podat jedinou přihlášku a zajistit si patentovou ochranu ve více členských státech najednou.

5

mezinárodních poboček, které jsou schopny vést agendu spojenou s patentovou ochranou v daném jazyce. Tzv. EURO-PCT patentové přihlášky, které již vstoupily do regionální fáze u EPO jsou také součástí počtu použitého při analýze (EPO přihlášky + EURO-PCT přihlášky). Jejich ocenění, tedy celkové náklady na udělení patentu, se nedají přesně odhadnout vzhledem k faktu, že existuje mnoho kombinací designovaných zemí v mezinárodním, tj. nejen evropském měřítku jak je tomu u regionálního EPO, a v každé zemi je řízení jinak nákladné. Avšak tyto přihlášky výrazně neovlivní výsledky analýzy, která obsahuje pouze ty EURO-PCT přihlášky, které vstoupily12 do EPO regionální fáze, tj. patentové přihlášky, které mají potenciál, splňují formální náležitosti a předpokládá se další zaplacení poplatků. Je třeba brát na zřetel, že působnost PCT přihlášky je možná ve více13 zemí světa na rozdíl od EPO14, tudíž průměrné náklady na udělení takového patentu mohou být mnohem vyšší než průměrné náklady na udělení patentu u EPO a modelový poplatek (viz níže kap. 2.4) použitý v analytické části by mohl proto být i vyšší. My budeme náklady za udělení patentové ochrany EURO-PCT vnímat tedy jako tu část celkových nákladů, kterou nese přihlašovatel vůči EPO proceduře. Rozhodnutí, zda proceduru absolvovat pouze v několika zemích Evropské unie zcela samostatně, nebo prostřednictvím PCT přihlášky, nebo prostřednictvím Evropského patentového úřadu, záleží především na počtu designovaných zemí15 a celkové časové a finanční náročnosti vzhledem k přihlašovateli. Oblíbenost samostatných národních patentů, tj. patentů přímo u domácích patentových úřadů, se těší veliké oblibě a počty patentů u domácích úřadů jsou zpravidla vyšší než počet patentů evropských. Avšak s počtem designovaných zemí roste jednak finanční a jednak časová náročnost podávání přihlášky a jednak roste zpravidla technická úroveň patentu, která zaručuje návratnost investice do ochrany. S vyšší úrovní vynálezecké hodnoty pak rozhodnutí směřuje především k regionálním úřadům, tj. evropskému patentu. EPO je tedy díky této náročnosti s růstem designovaných zemí pro své evropské členské země úřadem

11

Elektronicky pomocí softwaru na http://www.wipo.int/pctsafe/en/support/download_client.htm Při vstupu do národní fáze resp. regionální fáze mezinárodní přihlášky je nutno zaplatit další poplatky v souladu s národním nebo regionálním zákonodárstvím. Ve většině případů musí být přihlašovatel při řízení zastoupen zástupcem, oprávněným zastupovat před příslušným úřadem. 13 K 27.7.2005 je 128 států členem PCT Unie. 14 K 6.12. je 31 členských zemí EPO, 25 členů EU + Švýcarsko, Monako, Lichtenštejnsko, Turecko, Rumunsko a Island. 15 Zemí určených v přihlášce, zemí, kde bude poskytována ochrana vynálezu prostřednictvím patentu. 12

6

monopolním, pokud má vynález potenciál vydělat peníze, je EPO jediný úřad, který racionálně jediný připadá v úvahu. Data v analytické části obsahují tedy především velmi hodnotné patenty a potenciální technologické unikáty, z globálního pohledu velikostí nákladů na udělení patentu to jsou ve srovnání s jinými regionálními patentovými úřady zdaleka i nejdražší patenty. Pokud bychom chtěli porovnat16 výši poplatků za udělení patentové ochrany u EPO, které činí v průměru 45.280 Euro, s podobnými úřady, je částka několikrát vyšší. Za udělení patentu v USA je průměrná výše poplatku 9.370 Euro a při

řízení před japonským úřadem 14.860 Euro. Riziko, které je spojeno s neúspěchem patentové procedury samotné, dále zvyšuje hodnotu těchto patentů. Rozmýšlení majitele vynálezu musí obsahovat i tuto finanční stránku a její rizika. Vysoké riziko, že během průměrných 4-6 let patentové procedury přijdu o svou investici, může dovolit jen zlomek subjektů. Patenty, resp. patentové přihlášky podané u jednotlivých domácích patentových úřadů se ve statistikách pro mezinárodní srovnávání objevují zřídka a žádné ukazatele, které by je brali v úvahu také běžně neexistují. Je to dáno především nižší významností těchto úřadů a nižší technologickou úrovní i přes fakt, že pro patenty udělované domácím úřadem platí stejná přísná pravidla patentovatelnosti pro vynález, který bude chráněn domácím patentem, ten by měl vykazovat stejnou technickou úroveň a průmyslovou využitelnost jako patent udělený u EPO. Kromě toho jde o úřady, u kterých zpravidla vynálezce nejprve zaregistruje své patenty, nebo odsud posílá přihlášku k regionálnímu úřadu nebo tzv. mezinárodní přihlášku (PCT procedura), popř. si zde najímá patentového zástupce pro komunikaci s regionálními či národními úřady. Dále se ukazatele technologického

výstupu

nesestavují

kvůli

špatné

dostupnosti

dat

jednotlivých

patentových úřadů, často vycházejí se zpožděním a ve formě PDF17 dokumentů, výročních zpráv, odkud musí sestavovatel ukazatele data nalézt a převést do dále zpracovatelné formy. Jejich důležitost v mezinárodním srovnání je tedy často omezena jen na celkový počet udělených, nebo vyplněných domácích patentů k určitému roku. Opomíjí se tak podstatný ukazatel „domácí vynalézavosti“.

16

Citace z údajů na základě elektronické konzultace s bývalým předsedou Českého patentového úřadu prof. Ing. Ladislavem Jaklem, CSc. <[email protected]> ze dne 11.10.2005. 17 PDF (Portable Document Format): je univerzální souborový formát, který vyvinula firma Adobe.

7

Neexistuje mnoho takových technologických ukazatelů. Technologický výstup země dle některých serverů zabývajících se vývojem a výzkumem a publikací18 dále charakterizují vyjma patentových ukazatelů i počet vědeckých publikací, nejvíce citované publikace, kvalifikační úroveň lidského kapitálu, rozvoj ICT a jeho praktické využití a uplatnění na trhu, ICT ukazatele spojené s lidským kapitálem, vývoz technologicky náročných produktů. Jako ukazatel technologického výstupu je však patentová statistika mnohem komplexnější. Obsahuje jednak vědeckou listinou část (forma vědecká publikace, včetně citací předchozího stavu techniky), a jednak charakterizuje pouze průmyslově využitelné vynálezy (potencionální vývoz technologicky náročných produktů či služeb), jedná se o novost, která není součástí současné techniky nebo technického řešení. Tato novost odráží i kvalitu lidského kapitálu a používání nových technologií. Patentové přihlášky jsou opravdu vhodný ukazatel aproximující technologickou úroveň dané země. Avšak je vhodné brát na zřetel jaké ty přihlášky jsou, jaká data studujeme a z jakých dat sestavujeme ukazatele. Pokud jsou to přihlášky k regionálním úřadům, zpravidla stoupá technická úroveň a jde především o špičkové vynálezy. U národních úřadů se nepředpokládá vysoká úroveň, ale spíš nízká průmyslová využitelnost. Přesto by i ukazatele počtu domácích patentových přihlášek neměly chybět a jejich důležitost pro mezinárodní porovnání by neměla být opomíjena, nebo redukována pouze na doplňkovou statistiku.

1.2 Další formy ochrany vynálezu Patent není jedinou formou ochrany vynálezu. Avšak je to nejkomplexněji propracovaný způsob ochrany vynálezu především v mezinárodním měřítku. Mezi další formy ochrany vynálezu patří užitné vzory19 přezdívané též poloviční, nebo malé patenty, protože rozdíly mezi nimi nejsou nijak vzdálené. Jsou mezi nimi rozdíly ohledně požadavků na invenční úroveň tj. vynálezecké výše, na kterou se neklade takový důraz, liší se výrazně především v proceduře udělení a rozsahu ochrany. Mezinárodní ochrana v oblasti užitných vzorů není tolik výrazná, jak tomu je u patentu. Mezinárodní právní ochrany užitných vzorů se prakticky týká „pouze“ Pařížská úmluva, Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění a Úmluva o zřízení Světové organizace duševního

18

Např. Kadeřábková A., Hosp. růst a strukturální změny, 2002, VŠE v Praze, dále Technologické centrum akademie věd ČR [online] http://www.tc.cz/dokums_novinka/ukazatele_hodnoceni_VaV_1419.pdf 19 Předmět průmyslového vlastnictví, který je výsledkem tvůrčí činnosti, právní úprava pro Českou republiku: Zákon č. 478/1992 SB., o užitných vzorech v platném znění.

8

vlastnictví20. Tyto mezinárodní úmluvy o ochraně užitných vzorů dále stanovují především pravidla, lhůty a možnosti patentových přihlášek přeměnit se v přihlášku na užitný vzor. Užitný vzor nemůže být udělen v oblasti biotechnologických reproduktivních materiálů, na jakékoliv způsoby výroby a v dalších oblastech, které výlučně spadají pod patentovou ochranu. Maximální možná doba ochrany je o polovinu kratší než u patentu tj. 10 let. Avšak i přes tato omezení, patří užitné vzory k velmi populární formě ochrany průmyslového duševního vlastnictví, které má narozdíl od patentu dramaticky kratší dobu v procesu od podání přihlášky k zápisu do rejstříku, tj. rozhodné právní skutečnosti pro vznik ochrany. Úřad udělující užitný vzor na registračním principu totiž předběžně zkoumá jen formální náležitosti přihlášky, ostatní skutečnosti, jako je technická novost, nebo např. hospodářskou využitelnost nezkoumá, ke zkoumání dojde na žádost osoby, která osvědčí právní zájem. Průměrná doba udělení užitného vzoru se uvádí 2 až 3 měsíce, kdežto u vynálezu činí průměrná doba mezi podáním patentové přihlášky a udělením patentu 4 až 6 let21. Opravdu závažných rozdílů mezi patentem a užitným vzorem je málo, přesto pokud se vynálezce rozhoduje zda požádá o patent nebo užitný vzor, tak právě kratší dobu udělení užitného vzoru a registrační princip musí vzít v potaz. Pokud si vybere vynálezce užitný vzor, má téměř okamžitě ochráněn svůj vynález, avšak nemá takovou jistotu ochrany před konkurencí, protože může o svůj užitný vzor přijít na základě podnětu k patentovému úřadu a kontrole či obhajobě technické novosti a formálních náležitostí pro splnění podmínek užitného vzoru. Má tedy jinak řečeno „slabší“ listinu, ale má ji téměř ihned. Pokud jde o ukazatele založené na užitných vzorech, setkáme se nanejvýše s celkovým počtem užitných vzorů. Avšak jde také o cenný ukazatel vnímání práv duševního vlastnictví. Pokud užitný vzor plní svou funkci na daném území a je respektován a tedy i hojně používán, je i vnímání práv duševního vlastnictví především v průmyslové oblasti na vysoké úrovni. Další forma ochrany vynálezu je charakteristická jen pro některé vynálezy, jejichž okopírování - zjištění výrobního tajemství22 je relativně nesnadné a nedostupné. Jedná se o absolutní snahu znemožnit přístup k informacím k výrobnímu (obchodnímu) tajemství, které by umožnily produkci, napodobení vynálezu. Tento způsob ochrany, tajemství, je běžný

především pro rychle se rozvíjející oblasti technologií (IS/IT, polovodiče,

20

Slováková Z.: Průmyslové vlastnictví, LexisNexis CZ, 2005, str. 57 Ročenka Úřadu průmyslového vlastnictví 2000. 22 Procesy ve společnostech, výrobní postupy, řízení kvality, pracovní postupy, management, výrobní procesy, složení směsí, podmínky zpracování a další činnosti spojené s výrobou, které jsou přísně tajeny před konkurencí. 21

9

chemický průmysl). Na poli IS/IT je evidentní marketingové načasování, patent zde nemusí mít smysl. Čekat 4 roky až 6 let v této oblasti na ochranu je téměř nemožné, když za tuto dobu je např. výrobek technicky zastaralý, nebo dokonce neprodejný. V oblasti chemie a fyziky je např. naprosté utajení poměrů směsí a fyzikálně-chemických podmínek při výrobě látek, hmot apod. naprosto dokonalou ochranou před konkurencí. Tajemství utajení se nikde neregistruje, nikdo tedy nemůže jako např. u patentu prostudovat listinou

část a tajemství se dozvědět, použít pro účely nucené licence nebo pro porušení práva duševního vlastnictví. Tato forma ochrany je před statistikami skryta, ukazatele je opomíjí, což velmi znevýhodňuje v běžných patentových statistikách a ukazatelích státy, které jsou v daných oborech upřednostňující formu tajemství na špičkové úrovni. Mezi formy ochrany průmyslového duševního vlastnictví patří dále průmyslové vzory. Předmětem ochrany je oblast průmyslového výtvarnictví a návrhářství a to především jako vzhled – vnější plošná, prostorová podoba, vzor a estetické řešení. Dle §2

Zákona č. 207/2000Sb. o ochraně průmyslových vzorů se průmyslovým vzorem rozumí vzhled výrobku nebo jeho součásti, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Pro účely měření technického výstupu se jedná spíše o krajní doplňkovou statistiku, zajímavou pro oblasti umění, textilního průmyslu. Jako ukazatel by charakterizoval kreativitu, originalitu, přidanou hodnotu k produktu. Vynálezce se tedy dle svých možností a povahy vynálezu může rozhodnout, kterou cestou ochrany svých práv půjde. Patent, užitný vzor, průmyslový vzor, nebo tajemství. Všechny tyto cesty mají své výhody i nevýhody. Patent svou komplexností ochrany, díky dlouhému procesu podávání přihlášky a určitému správnímu poplatku odrazuje od podávání patentů, které nejsou průmyslově využitelné, nebo nesplňují některé podstatné náležitosti ze zákona, avšak jeho hodnota musí přetrvat po delší dobu a novost produktu musí převyšovat i po více letech patentové procedury. Tím se však zkresluje ukazatel patentové aktivity jako formy měření technického výstupu v dané zemi. Nicméně patent je souhrn myšlenek, postupů, důvtipu a složitého mixu širokého záběru z mnoha oborů, technologie, matematiky, fyziky apod., je v poslední době rychleji dostupný pro odbornou i širokou veřejnost ve sbírkách v elektronické i listinné podobě, a proto velmi dobře může charakterizovat úroveň technologického výstupu dané země. Patent je bohatou studnicí pro vytváření ukazatelů a získávání informací pro mezinárodní srovnávání. Obsahuje mnoho hledisek třídění – dle technických parametrů a klasifikace vynálezu samotného, 10

informace o vývoji patentu – přihlašovatelích a vynálezcích a informace o datech přihlášky – podání, udělení a ukončení. Vhodnost a vypovídací schopnost ukazatelů založených na patentech má obrovskou hodnotu pokud použijeme správné metody a postupy při výběru hledisek třídění. Avšak díky procedurálnímu zpoždění přicházejí i takto vytvořené a interpretované ukazatele se zpožděním za současným technologickým vývojem. U EPO jsou nejčastější příčiny zpoždění, důkladné přezkoumání novosti a náležitostí přihlášky, překlady do jazyků designovaných zemí a případná obhajoba patentu. Zpoždění jsou i na straně vynálezce, nebo přihlašovatele. I on musí spolupracovat s úřadem a dodržovat správní lhůty a platby. Problematika překladů u EPO je často diskutovaným problémem, avšak k reálným výsledkům se zatím nedošlo. Snížit náklady a zrychlit proceduru v současném systému jde do určitého bodu. Hledání cesty formou např. diskutovaného patentu Společenství je proto důležitým a aktuálním tématem a to i vlivem očekávaných nárůstů patentových přihlášek. Regionální úřad EPO má jako jediný tuto vážnou překladovou nevýhodu oproti svým

partnerským

patentovým

úřadům

USPTO

a

JPO,

které

se

nepotýkají

s problematikou překladů v takové míře. Tradiční evropské cítění se národem (jazyk jako součást národa), znamená neshodu pro omezení řízení před úřadem jen v několika jazycích, nebo omezení pouze na jeden. Anglický jazyk je pro oblast technologií na území EU jazykem vhodným a pro vědce a vynálezce srozumitelným, srozumitelnější než některé národní překlady, kdy vznikají často slova nová a nesrozumitelná, nebo podobná

či velmi podobná těm anglickým. Přesto se veškerá agenda vede ve všech jazycích designovaných zemí a nikdo si nechce připustit, že jeho rodný jazyk bude v tomto směru opomíjen. Celkem rozumné by bylo řízení omezit přímo na jeden jazyk, nebo maximálně na jazykové oblasti, tedy jeden jazyk germánský, románský, slovanský a ugrofinský. Celkové náklady na překlady by se rapidně snížily, pokud by došlo k těmto jazykovým reformám a došlo by k přiblížení se cenám za udělení patentu u partnerských patentových úřadů. Snížení nákladů by mohlo mít i formu dotací a slev od patentového úřadu žádaných biotechnologických patentů, které přispívají životnímu prostředí, které dokáží efektivněji odstraňovat ekologické zátěže, zpracovávat průmyslové odpady a přispívají k čistšímu životnímu prostředí nebo nahradí některé tradiční průmyslové procesy.

11

1.3 Data – způsob třídění23 Ve této práci jsou použita data, publikovaná OECD24. Tato data vypovídají o počtu prioritních25 přihlášek u Evropského patentového Úřadu. Počet obsahuje přímé přihlášky k EPO plus veškeré přihlášky PCT, které již vstoupily do EPO regionální fáze, tzv. EURO-PCT. Z databáze lze data třídit různě. Nevhodné nebo nesprávné zvolení dat a následně i jejich parametrů, může způsobit vytvoření protichůdných či rozporuplných ukazatelů. Proto se práce bude držet postupů, které doporučuje OECD ve svých dokumentech, pro smysluplné stanovení technologického výstupu dané země. Data lze třídit ve vztahu k zemi původu osob uvedených na přihlášce. Jednak dle sídla původu vynálezce26, nebo sídla původu žadatele27. Sídlo vynálezce je místo trvalého bydliště vynálezce, tj. kde se zrodila technologická novost. Sídlo žadatele je místo trvalého bydliště, tj. žadatel je majitel patentu, ten kdo podal přihlášku svým jménem. Většinou firma, která najala vynálezce. Nebo samozřejmě osoba žadatele i vynálezce může být tatáž. Pro sestavování ukazatelů, které mají odrážet technologický výstup a inovační aktivitu dané země je smysluplné použít sídlo vynálezce, které charakterizuje místní technologickou základnu laboratoří, technologických podniků, center výzkumu a vývoje a v neposlední řadě i místní úroveň kvalifikace lidského kapitálu. Proto je vybrán pro analýzu trvalý pobyt vynálezce. Výsledná data jsou počítána jednak frakčním (fractional count) počtem a jednak jako data prostá (simple count). Rozlišení je dáno možností mezinárodní kooperace, kdy na jedné přihlášce je uvedeno více vynálezců z různých zemí. Procedura frakčního počtu znamená, že se z jedné (1) přihlášky přidělí každému z N vynálezců jeho podíl na patentu (1/N), výsledný součet podílů za jednu přihlášku je tedy jedna. Zatímco procedura prostého počtu sleduje mezinárodní kooperaci a každé zúčastněné zemi připíše plný podíl. Každá vzájemná mezinárodní spolupráce z jedné přihlášky je počítána. Součet z jedné přihlášky za spolupráci je tedy větší jak jedna. Pokud by spolupracovali na vynálezu vynálezci ze dvou zemí (země A, B), tak každá země z té jedné přihlášky dostane podíl celé jedné přihlášky, tj. první i druhá zemi bude počítán plný podíl na přihlášce (země A = 23

Metodologie třídění patentových přihlášek převzata z dokumentace OECD, [online], [cit. 2005-12-12], [cit. 2005-12-12] 24 Query OECD databese [online] URL:http://www1.oecd.org/scripts/cde/members/patentEPOAuthenticate.asp [cit. 2005-12-12] 25 Viz dále str.12, přihláška s parametrem priority date, tedy první na světě podaná přihláška k danému vynálezu. 26 Anglický výraz, metodologie: Residence of the inventors

12

1 patent, země B = 1 patent, celkem 2). V analytické části se použijí data očištěná od mezinárodní kooperace. Takto očištěná data počítaná frakčním počtem jsou vhodná pro měření technologického výstupu dané země, kdy je přesně spočítán (1 přihláška a 2 mezinárodní vynálezci ze zemí A a B
země A 0,5 patentu, země B 0,5 patentu, celkem 1 patent) podíl technologického přínosu pro každou jednotlivou zemi. Počty patentů je možno třídit dle mezinárodní28 nebo americké29 patentové klasifikace. V patentových statistikách a ukazatelích lze díky těmto parametrům třídění získat informace o jednotlivých odvětvích (např. ICT, biotechnologie), které jsou dále

řazeny do tříd a podtříd. V analytické části jsou zpracovávaná data celková, bez ohledu na klasifikaci. Dále lze data třídit ve vztahu k datu, historické časové linii přihlášky. Jednak dle data kdekoliv na světě první v pořadí vyplněné30 žádosti k danému vynálezu, tzn. prioritní přihláška. Jednak dle podání31 žádosti u úřadu, podaná přihláška, a nakonec dle udělení32 patentu. Datum vůbec prvního vyplnění žádosti o patent na světě je časově nejblíže k vynálezu samotnému. Datum podání se časově může shodovat s datem prvního vyplnění avšak datum podání obsahuje i přihlášky, které jsou opožděny (nemusí být časově nejblíže k vynálezu samotnému) vlivem rozdílu mezi přímým podáním a podáním nepřímým, např. podáním přes domácí patentový úřad, nebo PCT proceduru. Datum udělení patentu je

časově nejdále od vynálezu samotného, časové zpoždění způsobené administrativou může dosáhnout v případě USPTO33 3 roky, v případě EPO 4 až 6 let. Pro sestavování ukazatelů, které odrážejí stupeň inovací v dané zemi má smysl použít datum prvního podání, tzn. prioritní přihlášky. Statistická data pro prioritní přihlášky jsou omezena 4letým časovým posunem, proto analýza zahrnuje pouze dostupné roky 1997 až 2001. V neposlední řadě je třeba upozornit, že často národní i regionální statistické úřady, také Eurostat, uvádějí ukazatele pouze ve formátu data podání, ale nikoliv prioritního data. Data z databáze již Eurostat podává ve formě prioritních přihlášek. Proto

27

Anglický výraz, metodologie OECD: Residence of the applicants IPC – International Patent Classification, administrativně (WIPO) vytvořené kritérium třídění dle sekcí, tříd, podtříd a skupin. Existence agregátů Biotechnologické patenty, ICT patenty. 29 USPC – United States Patent Classification administrativně (USPTO) vytvořené kritérium třídění dle tříd a podtříd. 30 Anglický výraz, metodologie OECD: Priority date 31 Anglický výraz, metodologie OECD: Application date 32 Anglický výraz, metodologie OECD: Date of Grant, nebo také Grant date 33 Anglicky: United States Patent and Trademark Office, zkratka USPTO, [online] http://www.uspto.gov/ 28

13

by pro měření technologického výstupu, měla být smysluplně používána data z takové databáze, která obsahuje i možnost výběru prioritních přihlášek. Také lze dodat, že často citovaný ukazatel na Eurostatu34 obsahuje např. všechny PCT přihlášky, které designují EPO, ale ještě nevstoupily do EPO národní fáze. Doba, po kterou mohou měnit žadatelé s PCT přihláškou v mezinárodní fázi své rozhodnutí je 18 měsíců. Po uplynutí této lhůty vstupuje PCT přihláška nejpozději do národních fází. „Zkreslení, které způsobuje nesprávný výběr dat nemusí být nijak dramatické (např. rozdíl prioritní versus podané, vstup do národní, regionální fáze), avšak dopouštět se drobných zkreslení není smysluplné“35. Sledování rozdílů v publikovaných datech je potřeba.

1.4 Modelový poplatek Sestavení modelového poplatku za řízení o udělení evropského patentu lze učinit mnoha způsoby. Z výroční zprávy EPO lze vyčíst průměrnou dobu řízení, průměrný počet designovaných zemí a příjmy úřadu za specifické činnosti. Avšak ani tak nelze postihnout veškeré náklady, které nese subjekt, aby mu byl udělen patent. V českých odborných kruzích36 se uvádí souhrnná výše poplatku pro 8 designovaných zemí, který obsahuje přihlašovací poplatek a poplatek za řízení o udělení ochrany – patentu a činí 45.280 Euro. V současné době lze ve statistikách EPO sledovat nárůst37 počtu designovaných zemí a tudíž je možné, že suma za proceduru udělení ochrany – patentu se může v čase změnit směrem nahoru. Data zvolená pro tuto práci obsahují tzv. prioritní přihlášky za roky 19972001, tudíž i tato průměrná suma za udělení patentu je odpovídající i vzhledem k faktu, že průměrná doba udělení patentu je 4-6 let (viz 1.1). Tento modelový poplatek bude konfrontován jednak s HDP v PPS na obyvatele a jednak s CPL = ERDI-1 zemí EU25. Indexy cenové úrovně (Price Level Indices, PLI), neboli relativní cenové úrovně (Comparative Price Levels, CPL) jsou konstruovány za příslušný agregát (HDP, spotřebu domácností, tvorbu hrubého fixního kapitálu apod.), přepočítaný z národní měny měnovým kurzem (v čitateli) a paritou kupní síly (ve jmenovateli). Indexy cenové úrovně jsou prostorové ukazatele, které jsou používány pro

34

Eurostat, Patents EPO [online], [cit. 2005-12-12], http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=d etailref&language=en&product=Yearlies_new_science_technology&root=Yearlies_new_science_technology/I/I 3/ir051 35 Na základě elektronické pošty s Helene Dernis, OECD STI/EAS, [email protected] 36 Citace z údajů na základě elektronické konzultace s prof. Ing. Ladislavem Jaklem, CSc. 37 Výroční zpráva EPO 2004: designation - 15 states, [online], [cit. 2005-12-12], http://epp.eurostat.cec.eu.int/

14

mezinárodní srovnání cenové úrovně. Ukazují míru odlišnosti cenové hladiny a ukazují, ve kterých zemí na rozdíl od jiných je dráž, nebo levněji. Standardy kupní síly (Purchasing Power Standards, PPS) jsou jednotky umělé společné měny v rámci EU na bázi Eura, vyvozované z průměrných cen členských zemí. V analytické části se použije HDP v PPS dané země na obyvatele. Účelem této jednotky je srovnávat ekonomickou a životní úroveň zemí bez vlivu cenové hladiny. Vzniknou nám dva ukazatele poplatku, první vztažený k HDP v PPS, ukazatel vztažený k ekonomické úrovni očištěný od vlivu cenové úrovně, který si označíme písmenem E. Každý násobek E znamená klesající ekonomickou úroveň a velikost poplatku jako násobek HDP v PPS. Násobek 3x E tak znamená, že v dané zemi musí být na poplatek za udělení jednoho patentu vynaložen objem 3 HDP na obyvatele v PPS dané země. Druhý ukazatel je vztažený k cenové úrovni dané CPL, ukazatel vztažený k cenové úrovni, který si označíme písmenem C. Každý násobek C znamená vzrůstající „drahost“ poplatku. Pro zemi, kde je cenová úroveň na 50 % cenové úrovně EU25, bude násobek 2. Tj. 2x „dražší“ poplatek za udělení přihlášky než je průměrná cenová úroveň v EU25. V grafickém zobrazení srovnání zemí budeme uvádět na ose X hodnotu ERDI pro lepší orientaci a interpretaci cenové úrovně. Exchange Rate Deviation Index představuje reciprokou hodnotu srovnatelné cenové úrovně (CPL).

15

2 Analytická část U obrázků grafů je vždy naznačena přerušovanou čarou průměrná evropská úroveň všech členských zemí (EU25) jak v oblasti ukazatele úrovně cenové nebo ekonomické, tak průměrného počtu prioritních přihlášek na milion obyvatel. U každého grafu dojde k rozdělení na 4 kvadranty, číslované matematickou konvencí. Statistická analýza, hledání regresní závislosti, je založena pouze na 25 členských zemí, tj. bez průměru označeného v grafu jako EU25, který byl přidán jen pro účel grafického zobrazení polohy států v kvadrantech. Přihlášky jsou počítány dle kapitoly 2.3 v celkových počtech, přepočítány na milion obyvatel. Průměrný počet obyvatel za daný rok je počítán metodologií Eurostatu. Případné odhady jsou založeny na odhadech Eurostatu popř. odhadem založeným na stejném přírůstku jako v předešlém období. V první části se analýza zaměří na ekonomické hledisko, na souvislost životní úrovně a velikosti nákladů na pořízení evropské patentové ochrany. V druhé části se provede analýza cenové úrovně. E1997

270,00

Přihlášek na mil. obyvatel

II.

SE

I.

DE E=

FI

180,00

Poplatek 45280€ HDP v PPS na ob.

NL AT BE LU FR DK

90,00 III.

UK IE

0,00

IT ES

EU25 MT CY

SI

PT EL 0 1 2 3 4 Obr. 2 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 1997

IV.

CZ

HU SR 5

6

PL

EE 7

LT LV 8

E

2.1 Ekonomická úroveň Na první pohled (Obr. 2) ekonomická úroveň rozděluje státy na 3 skupiny, které představují účast v kvadrantech II., III a IV. Prázdný I. kvadrant vylučuje možnost nadprůměrného počtu přihlášek na milion obyvatel bez odpovídající nadprůměrné 16

ekonomické úrovně. Maďarsko, které je ekonomickou úrovní na 51 procentech průměru EU25 v daném roce, představuje první ze 6 dalších států, pro které náklady na pořízení evropské patentové ochrany představují více jak dvojnásobek hrubého domácího produktu na obyvatele v EU25 v PPS a dle ukazatele E vyplývá, že na poplatek je třeba vynaložit více jak 5 HDP v PPS na obyvatele dané země. Polsko jako zástupce s největším počtem obyvatel (38,6 mil.) v dané skupině 6 států nemá dostatečně vyvinutou technologickou základnu, aby poskytlo alespoň 1 patent na milion obyvatel. Nejvíce patentů na milion obyvatel v dané skupině má právě vedoucí Maďarsko (7,22), které je právě na zlomové úrovni 50 % HDP EU25 v PPS na obyvatele (tj. 5,33x E). Od ekonomické úrovně nad 50 % průměru EU25 (oblast 3x E až 3,9x E), kde jsou státy počínaje Českou republikou až do ekonomické úrovně, která představuje Španělsko, jsou počty patentů na milion obyvatel celočíselné a dosahují pěti až patnácti procent průměrného počtu přihlášek v rámci EU25. Další skupinou jsou země ve III. kvadrantu, které dosahují sice nadprůměrné ekonomické úrovně (cca. 112 %) v rámci EU25, avšak počtem přihlášek zaostávají. Úroveň 45 % - 85 % průměru přihlášek je řadí do zemí dohánějící průměr. Itálie a Velká Británie obsazují v absolutních počtech patentových přihlášek i pro další roky druhé a třetí místo za Německem, avšak díky velikému počtu obyvatel je i tento výstup na rozdíl od podobně hustě obydleného Německa v pozici států dohánějících průměr. Rozdíl Švédska od nejslabšího Lotyšska v počtu přihlášek na obyvatele je 230,13. Rozdíl ekonomické úrovně mezi nejvyspělejším státem Lucemburskem a nejzaostalejším Lotyšskem je 149 %, což představuje rozdíl v nákladech o 6,76x E. Následující rok 1998 (Obr. 3) přinesl nárůst počtu přihlášek ve skupině zemí blížící se zprava k ekonomické úrovni EU25, jsou to země od úrovně představované Českou republikou do úrovně představované Španělskem, kdy náklady na patentovou ochranu představují 2,85 až 3,87 HDP v PPS na obyvatele dané země. Všechny země (ES, EL, MT, PT, SI, CZ) kromě Kypru si polepšily v počtu patentů na milion obyvatel. Skupina ekonomicky nejzaostalejších zemí v rámci skupiny EU25 (HU, PL, SR, EE, LV), tj. vysoké násobky ukazatele E, si naopak kromě Litvy pohoršily. Z grafů tohoto roku a předchozího roku lze usoudit, že je-li ukazatel E vyšší jak pět, a nedochází k výrazným změnám v počtu patentových přihlášek. Je-li úroveň E od 2,85 až 3,87 dochází k převážně ke zlepšení. Nevětšího progresu v této skupině zemí dosáhli Slovinsko a Malta, které dokázali zdvojnásobit počty přihlášek na milion obyvatel během jednoho roku. 17

E1998

270

DE

Přihlášek na mil. obyvatel

II.

I.

SE FI

180

E=

NL

LU DK AT

90

III. III.

FR BE EU25

UK

IV. IV.

IT IE

0

Poplatek 45280€ HDP v PPS na ob.

ES

MT CY

SI CZ

PT EL 0 1 2 3 4 Obr. 3 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 1998

HU SR 5

PL

EE

6

LT 7

LV 8

E

Ve III. kvadrantu došlo ke zlepšení, ale stále jsou země v pozici států dohánějících evropský průměr patentových přihlášek, který se zvýšil z 90,21 o 9,2 % na 98,52 přihlášek na milion obyvatel. Irsko dokázalo zvýšit počty přihlášek o 33,5% a jediné dokázalo rychleji dohánět Evropský průměr, také jako jediné v této skupině zvýšilo HDP v PPS na obyvatele v rámci EU25, Velká Británie a Itálie ekonomicky stagnovali v rámci EU25. Ve II. kvadrantu zemí si výrazně a nejvíce polepšilo Lucembursko o 52,85 patentů na milion obyvatel, které dokázalo také nejvíce zvýšit pozici v rámci ekonomické úrovně EU25 a to z 181 % na 189 % úrovně EU25. Rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími státy v počtu přihlášek a ekonomické úrovně se zvětšily, právě díky Lucembursku, které dokázalo razantně zvýšit pozici v ekonomické úrovni v rámci EU25. Dánsko na druhém místě v ekonomické úrovni EU25 v daném roce (2,05x E) dokázalo zvýšit počet přihlášek na mil. ob. o 27,4 i přes pokles HDP v PPS na obyvatele v rámci EU25. Obecně si země i přes ekonomickou stagnaci v rámci EU25 dokázali polepšit v počtu přihlášek na mil. obyvatel. Nejhorších výsledků v počtu přihlášek dosáhly Rakousko a Belgie, které navzdory vysoké ekonomické úrovni pouze udrželi předchozí úroveň. Během těchto dvou let se nedá usuzovat, zda změna ekonomické úrovně v rámci EU25 výrazně ovlivňuje počty přihlášek, přesto rozdělení skupin států naznačuje závislost na velikosti nákladů měřené ukazatelem E.

18

Rok 1999 (Obr. 4) stále dodržuje rozdělení v kvadrantech I., II., a III., stále neexistuje země, která by navzdory slabší než průměrné ekonomické úrovně dokázala vyprodukovat nadprůměrný počet přihlášek. V ekonomicky nejslabší skupině 5x E až 7x E (menší než 50% ekonomická úroveň v rámci EU25) došlo k patrné změně přihlášek pouze u Estonska, jinak tato skupina států zůstává beze změn. Navzdory procentnímu poklesu ekonomické úrovně v rámci EU25 dokázalo nepatrně zvýšit počet patentových přihlášek Maďarsko, které se nadále přibližuje ke státům blížících se k evropské průměrné ekonomické úrovni zprava, dokázalo oproti minulému roku zlepšit ekonomickou úroveň v rámci EU25 i počet přihlášek. Země blížící se zprava k ekonomickému průměru na úrovni mezi 92 % až 66 % HDP na obyvatele v PPS EU25 (mezi 2,6x E a 3,7x E) zaznamenaly změnu. Kypr, Španělsko, Portugalsko zaznamenaly procentní, nebo více jak procentní ekonomické zlepšení v rámci EU25 a zvýšily úsilí oproti minulému roku v počtu přihlášek. Česko nezvýšilo ekonomickou úroveň a v počtu přihlášek si pohoršilo. Malta ekonomickou úroveň udržela a dokázala zvýšit počet přihlášek. Slovinsko a Řecko si i přes ekonomický růst v rámci EU25 v počtu úrovně přihlášek pohoršilo. Tato skupina států se začíná vyznačovat citlivostí na ekonomické změny v rámci EU25. Ekonomické zlepšení v rámci EU25 znamená zvýšení počtu přihlášek, ekonomické pohoršení pak snížení počtu přihlášek. E1999

270

Přihlášek na mil. obyvatel

DE

FI SE

II.

180

LU

NL DK

E=

UK

III.

Poplatek 45280€ HDP v PPS na ob.

BE FR

AT 90

I.

IT

IE ES

EU25

IV.

MT SI

CZ

HU SR

0

EL CY 3 4 PT Obr. 4 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 1999 0

1

2

19

5

EE LT

PL 6

7

LV 8

E

I přesto počty přihlášek jsou nesrovnatelně nízké oproti průměru, který se zvýšil z 98,52 na 106,78 a to především díky zemím v pásmu 1xE až 2x E, kde se počty patentových přihlášek nehledě na ekonomickou úroveň v rámci EU25 zvýšily o více jak 10 přihlášek na milion obyvatel. V tomto pásmu Lucembursko zaznamenalo pokles o více jak 30 přihlášek na mil. obyvatel a Finsko nárůst o více jak 40 přihlášek. Pohyby uvnitř toho kvadrantu představují nepředstavitelný rozdíl oproti zemím v pásmu 2,6x E – 3,7x E.

E2000

270

Přihlášek na mil. obyvatel

DE FI

SE

II.

I.

NL LU DK

180

E=

Poplatek 45280€ HDP v PPS na ob.

AT BE FR EU25 IT

UK

III.

90

IE

MT SI

ES

0

IV.

CZ

HU PL EE LT

CY EL 4 SR 5 PT 3 Obr. 5 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 2000 0

1

2

6

LV 7

8

E

Pro roky 2000 a 2001 (Obr. 5 a 6) je charakteristický útlum ekonomické úrovně, stagnace tzv. Eurosklerózy u nejvyspělejších států. I počty patentových přihlášek zaznamenali stagnaci a jsou pro obě období téměř totožná, proto analýza těchto let proběhne společně. Ve skupině nejslabších zemí 4,77x E a vyšší došlo ke zlepšení ekonomické úrovně, avšak žádná ze zemí nedosáhla pokroku v počtu patentových přihlášek na milion obyvatel. Maďarsko dokázalo razantně využít stagnace v Evropě a zvýšilo svou pozici na 56 % v rámci EU25 (4,27) a dokázalo se udržet na úrovni počtu přihlášek 11,57 resp. 9,45 v roce 2001. Skupina zemí mezi nejblíže k evropské průměrné ekonomické úrovni opět zaznamenala změny. Řecko, Česko, Kypr a Slovinsko (přes stagnaci v roce 2001) zvýšili ekonomickou úroveň v rámci EU25 a všichni polepšili i v počtu patentových přihlášek. Malta jediná zaznamenala ekonomický pokles avšak 20

dokázala udržet předcházející hodnotu patentových přihlášek a drží úroveň 13,18 (1999), 11,66 (2000) resp. 13,87 (2001). Portugalsko a Španělsko zaznamenali ekonomickou stagnaci v rámci EU25 a i tyto země udržely vývoj počtu patentových přihlášek na stejné úrovni. Španělsko udržuje průměrnou úroveň ukazatele počtu přihlášek na úrovni cca 20, Portugalsko cca 4. Tato skupina zemí se vyznačuje velkou aktivitou v procentních změnách nárůstu počtu přihlášek oproti minulým letem, avšak v absolutních číslech jen stěží dohání průměr počtu přihlášek na milion obyvatel. Ten se ustálil na úrovni 111,39 v roce 2000, resp. 109,88 v roce 2001. Oblast vzestupu pro tuto skupinu států na více jak 10 přihlášek na milion obyvatel v roce 2001 můžeme pozorovat u ekonomické úrovně E2001 270

Přihlášek na mil. obyvatel

II.

180

FI DE NL SE DK

E=

Poplatek 45280€ HDP v PPS na ob.

LU AT BE 90

III.

UK

FR EU25 IT

IE

IV.

CY SI

MT HU SR EE CZ 0 PT EL PL 5 0 1 2 3 4 Obr. 6 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 2001

ES

LT

LV 6

7

8

E

(100 % = průměr HDP v PPS EU25) Španělska (93 %), Kypru (83 %), Malty (73 %), Slovinska (74 %). U ostatních zemí ve skupině Portugalsko (80 %), Řecko (73 %), Česko (65 %) a Maďarsko (56 %) se hladina počtu přihlášek pohybuje od 3,87 do 9,45.

2.2 Shrnutí závislosti ekonomické úrovně Ve srovnání roku 1997 a 2001 je patrné zvýšení průměrného počtu přihlášek na obyvatele (z 90,21 na 109,88) a zúžení vzdálenosti ekonomicky nejsilnějšího od nejslabšího, tzn. došlo k vyrovnávání ekonomické úrovně v rámci EU25. Přesto ve skupině ekonomicky nejslabších, pro které náklady představují více jak dvojnásobek hrubého domácího produktu na obyvatele EU25 v PPS (úroveň 4x E až 8x E), nedošlo ke 21

znatelnému zlepšení a počet přihlášek se nejvíce zvýšil u nejaktivnějšího Estonska a to o 2,25 přihlášky. Tato skupina zemí se vyznačovala velmi pomalým růstem (Litva, Lotyšsko, Polsko) popř. stagnací (Slovensko). Zajímavým státem v této skupině je tedy Estonsko, které dokázalo provést skokové změny v počtu přihlášek (největší změna z roku 2000 na 20001, tj. 3,23 na 6,72). Dalším zajímavým státem je Maďarsko, které dokázalo tuto skupinu opustit a směřuje doleva směrem k průměrné ekonomické úrovni EU25. Maďarsko si polepšilo jednak v ekonomické úrovni z 51 % na 56 % a jednak v počtu přihlášek na mil. ob. z 7,22 na 9,45, tj. nárůst o 30,9 %. Skupinu zemí v pásmu Evropský průměr až 4x E se nepodařilo opustit žádnému ze států. Přesto zde docházelo velmi často ke změnám. V roce 1997 byla skupina zemí semknutá blízko sebe. Vzdálenost měřená ekonomickou úrovní EU25 u Španělska a Česka v roce 1997 byla pouze 18 % v roce 2001 již činila 26 %. Tato oblast doznala velkých změn a roztrhala se na více skupinek států. Státy ve skupině - Španělsko, Slovinsko a Kypr patří v počtu přihlášek na obyvatele mezi nejlepší (více jak 20 přihlášek na mil. obyvatel, během let 1997-2001 pásmo 3,35-24,10 přihlášek), přičemž si dokázali zlepšit ekonomickou úroveň v rámci EU25 o 3 % Slovinsko, 5 % u Kypru a 6 % u Španělska.

Řecko a Portugalsko zvýšili svou ekonomickou úroveň v rámci EU25 o 2 % resp. o 3 % u Portugalska, avšak jejich nárůst počtu přihlášek byl mírný a počet přihlášek představuje během let 1997-2001 pásmo úrovně 3 až 6 přihlášek. Česko představuje stát, který si ve skupině postupně pohoršil ekonomickou úroveň (1997/2000, pokles 68 % na 65 %) a až v roce 2001 dokázal znovu zlepšit svou úroveň na 65 %. Počet úrovně přihlášek (rok 1997 4,19) kolísal každým rokem a poslední rok došlo ke změně a přerušení kolísání spojené se zlepšením ekonomické úrovně a zastavení se na počtu 6,83 v roce 2001. Malta představuje stát, který si poslední rok zhoršil postavení v ekonomické úrovni EU25 (2000/2001, pokles 76 % na 73 %). Počet přihlášek na mil. ob. rostl až do roku 1999, pak došlo ke kolísání, přesto se úroveň počtu přihlášek zastavila na 13,87. Tato skupina zemí se vyznačuje citlivostí počtu přihlášek na změnu ekonomické úrovně v rámci EU25. Ekonomická úroveň, kdy náklady na pořízení patentové ochrany jsou v pásmu průměrné ekonomické úrovně až 4x E, dovoluje těmto státům přibližovat se k průměrnému počtu přihlášek na mil. obyvatel. Nejvíce se k průměrnému počtu přihlášek přiblížili státy, které zvýšily svou ekonomickou úroveň nejvíce. Ostatní státy, které svou úroveň nedokázaly razantněji zvýšit dosáhly pomalého růstu, nebo stagnace.

22

Ve skupině zemí ve III. kvadrantu došlo ke zvýšení počtu přihlášek u všech zemí. Nejvíce u Irska, které také nejvíce zlepšilo svou ekonomickou úroveň v rámci EU25. Velká Británie v rámci EU25 stagnovala na ekonomické úrovni 112 % EU25 a poslední rok vzrostla na 113 %. Počet přihlášek se zvyšoval postupně každý rok, poslední rok došlo ke zhoršení. Itálie si zhoršila svou úroveň z 113 % na 110 % přesto dokázala udržet počet přihlášek z roku 1999, kterému předcházela ekonomická úroveň ( od roku 1997 113 % a v roce 2000 112 % v roce 2001 110%). Tyto země jsou tedy co do patentového výstupu slabé oproti stejně vyspělým státům. Oproti státům ve skupině Evropský průměr - 4xE však představují

země s velmi vysokým počtem úrovně přihlášek a nesrovnatelnými

meziročními změnami cca 10 patentů na mil. obyvatel. Nejlepší skupina států ve II. kvadrantu představuje státy v obou statistikách nejlepší. I zde se projevila citlivost na ekonomickém růstu v rámci EU25, avšak oproti státům ekonomicky podprůměrným dosahují 5x až 30x vyšší úrovně počtu přihlášek na mil. ob., tyto počty přihlášek na mil. obyvatel jsou v řádu stovek. Citlivost na změny ekonomické úrovně je patrná, avšak změna ekonomické úrovně zde nutně nemusí znamenat pokles v počtu přihlášek. Příkladem takových zemí je Německo, které přes každoroční ekonomický pokles v rámci EU25 zaznamenávalo postupný růst počtu přihlášek a až v posledním roce došlo k mírnému poklesu. Nebo Dánsko, které přes ekonomickou stagnaci zvýšilo výstup patentových přihlášek. Ekonomický propad Německa o 6 % na úroveň 110 % během pěti let tedy neznamenal pokles v počtu přihlášek. Patrná citlivost naopak je u zemí jako je Finsko, Nizozemí a Lucembursko, které dokázaly zvýšit ekonomickou úroveň a počet patentových přihlášek. Dále je citlivost patrná u zemí Belgie, Francie a Švédsko, které postihla jak ekonomická stagnace tak stagnace v počtu přihlášek. Pokud se na jednotlivé grafy parametru E podíváme statistickou jednoduchou analýzou závislosti a hledání regresní funkce, nalezneme silnou (korelační koeficient postupně v letech 1997 – 2001 na úrovni -0,88) závislost v podobě multiplikativního modelu (Počet přihlášek = a*E^b) na hladině významnosti 99 %. Multiplikativní model, resp. křivka má nejblíže k exponenciele. Tj modelu, kde existují zlomové body odkud se nejdříve postupně a poté razantně zvyšuje závislá proměnná (Počet přihlášek). Celková variabilita, kterou model vysvětluje, vzrostla ze 77 % v roce 1997 na 81 % v roce 2001. Toto zlepšení leze připsat zúžení, které přineslo ekonomické sblížení a vyrovnávání ekonomické úrovně v rámci EU25. Silná závislost a vzrůstající vysvětlená celková 23

variabilita souboru EU25 vypovídá o ekonomické závislosti na počtu patentových přihlášek vydávaných EPO. Z multiplikativního modelu se dá vyčíst, že pro nejslabší země až do zlomového bodu určité ekonomické úrovně, není možno razantně zvýšit počet patentových přihlášek. Model tuto situaci nedovoluje. Dovoluje pouze drobné odchylky cca (20 % celkové variability) a to především díky zemím ekonomicky vyspělým avšak nedosahujícím průměrného počtu přihlášek (Itálie, Irsko, Velká Británie) a zemím v kvadrantech II., kde docházím i k opačné závislosti (Německo). Nalezení zlomových bodů v roce 2001 by představovalo další analýzu, ale na první pohled a z analýzy průběhu let 1997-2001 je první zlomový bod přibližně na úrovni Řecka (73 % ekonomické úrovně EU25 měřenou HDP v PPS na obyvatele a 6,46 přihlášek na mil. obyvatel), který na úrovni nákladů 3x E (EU25 = 2,18x E) dovoluje těmto státům dosáhnout počtu patentových přihlášek na mil. obyvatel v řádu desítek přihlášek. Druhý zlomový bod je pak přibližně na úrovni Itálie (110 % a 68,55 přihlášek), odkud počty přihlášek na mil. obyvatel přesáhnou hodnotu 100 přihlášek. To znamená, že pokud země nedosáhne hodnoty 73 % ekonomické úrovně EU25, představují pro ni náklady na pořízení patentové ochrany nevýhodu oproti ekonomicky silnějším a nedostatečný výstup v podobě EPO přihlášek. Dosáhne-li země ekonomické úrovně 73 až 110 % v rámci EU25, tj. výhodnější nastavení nákladů v rámci EU25, dosáhne i vyššího výstupu v podobě EPO přihlášek, který dovoluje vstoupit za předpokladu stálého ekonomického růstu do elitní skupiny zemí s nadprůměrnými počty patentových přihlášek. Nad hranicí 110% je možno udržet růst patentových přihlášek, 180 150

■ Průměrný počet přihlášek na mil. obyvatel zemí v daném intervalu.

120 90 60 30 0 1x E - 1,98x E 203% - 110%

1,99x E - 3x E 109,99% - 73%

3,01x E a více 72,99% a méně

Velikost E a ekonomická úroveň v rámci EU25 v [%], rok 2001 Obr. 7 Shrnutí závislosti ekonomické úrovně 24

popř. jejich stagnaci na nadprůměrné úrovni i v případě, kdy v rámci EU25 nedokáží země zlepšovat svou ekonomickou úroveň, protože náklady jsou stále výhodnější a na poplatek (náklady na pořízení) za jeden patent je potřeba vynaložit méně jak 2 HDP v PPS dané země.

2.3 Cenová úroveň Analýza ekonomické úrovně a začlenění parametru E ukázala na potřebu detailněji prostudovat závislost velikosti nákladů, proto byl sestaven parametr C, který promítá velikost poplatku na cenové úrovni. Na první pohled se nám země opět rozprostřely do několika skupin, avšak na rozdíl od parametru E z předchozí analýzy, téměř vymizela účast zemí ve III. kvadrantu a veškeré země se takřka rozdělily na dvě části a skupinky zemí jsou od začátku těsnější. Opět máme I. kvadrant prázdný, z čehož vyplívá nemožnost mít nadprůměrný počet přihlášek a podprůměrnou cenovou hladinu v rámci EU25. Ta značí do určité míry vyspělost země. Ve druhém kvadrantu jsou velmi těsně u sebe Francie, Belgie, Rakousko a Lucembursko, dále společně s Dánskem s nejvyšší cenovou hladinou a Nizozemskem s největším počtem patentů. Další skupinkou v I. kvadrantu je elitní skupina států Finsko, Německo a Švédsko. C1997

270,00

Počet přihlášek na mil. obyvatel

II.

I.

SE DE

ERDI =

FI

180,00

1 CPL

C = 45280 € * ERDI

NL LU AT BE FR

DK 90,00 III.

UK

IT IE

0,00

EU25 ES SI MT EL PT

IV.

EE HU PL SR CZ LV LT

1 2 45280 90560 CY Poplatek/CPL Obr. 8 Počty přihlášek, ukazatel ERDI, rok 1997

0

25

3135840 ERDI

Ve třetím kvadrantu zůstává Velká Británie, která dohání evropský průměr a Irsko je těsně na hranici. Ve IV. kvadrantu je nově (v porovnání s ekonomickou úrovní) Itálie a další dvě skupinky zemí v pásmech 1 – 2 ERDI a více jak 3 ERDI, což představuje pro tyto skupinky zemí více jak dvojnásobně vyšší náklady, tj. až dvojnásobnou nevýhodu oproti průměru EU25 (ERDI = 1) v pořizování patentové ochrany prostřednictvím evropského patentu u EPO. Rozdíl mezi cenovou úrovní v rámci EU25 je 96 % mezi Lotyšskem, kde je nejlevněji, a Dánskem, kde je nejdráž. Velmi blízko jsou ekonomicky vyspělé země přimknuty k hodnotě ERDI 1 (45 208 C), tj. průměrné cenové hladině v rámci EU25 a nákladům rovným 45 280 Euro za udělení patentové ochrany u EPO. Na rozdíl od předchozího roku si v roce 1998 výrazně (o 2 % až 3 %) v cenové úrovni v rámci EU25 polepšilo jen několik států: Česko, Estonsko a Polsko, tedy státy v pásmu ERDI 2 - 3, dále pak Slovinsko a Velká Británie. S růstem cenové hladiny došlo ke zvýšení počtu přihlášek u Česka, Velké Británie a Slovinska. Polsko stagnovalo a Estonsko si pohoršilo o jednu přihlášku na mil. ob. Výrazné snížení cenové úrovně v rámci EU25 (o 3 %) nastalo u Řecka a Švédska. U Řecka došlo zvýšení počtu patentových přihlášek a Švédska ke stagnaci. Ostatní stagnovali nebo kolísali v cenové úrovni o +1 %, nebo -2 %.

C 1998

270

Počet přihlášek na mil. obyvatel

II.

SE

I.

DE FI

ERDI =

LU NL

180

1 CPL

C = 45280 € * ERDI

DK AT BE

90

III.

UK

FR

IT IE

EU25 ES

0 451 45280

IV.

EL SI MT

CY PT

EE

2 90560 Obr. 9 Počty přihlášek, ukazatel ERDI,Poplatek/CPL rok 1998

0

26

CZ SR

PL HU

LV 3 135840 ERDI

Pohyb zemí z roku na rok v rámci cenové hladiny je de facto málo na konkrétní určení závislosti pohybu cenové hladiny a patentových přihlášek. Přesto pozice zemí vůči sobě naznačují, kde se dějí výrazné změny v počtu patentových přihlášek a kde je aktivita potlačena. Nejvyšší nárůsty patentových přihlášek zaznamenaly Dánsko (34 303 C) o 23,7 % na 142,79 patentových přihlášek na mil. ob., dále Finsko (40 429 C) o 12,5 % na 220,48 úrovně přihlášek, dále Německo (39 034 C) o 11,6 % na 236,64 úrovně přihlášek, a nakonec Lucembursko (39 034 C) o 43,5 %. Výrazné změny v počtu přihlášek v řádech desítek přihlášek se dějí pouze v II. kvadrantu ERDI < 1, kde jsou náklady představované ukazatelem C podprůměrné. Vzdálenost přihláškově nadprůměrných zemí z II. kvadrantu od skupinek zemí ve IV. kvadrantu (cenová úroveň daná CPL: 105 % Nizozemí minus 85 % Španělsko) je 10 147 C, vyjmeme-li Itálii, která je hraničním státem. Ve III. kvadrantu si Velká Británie polepšila o 9 přihlášek a zvýšila cenovou úroveň o 4 %. Hraniční Irsko si polepšilo o 7 přihlášek a snížilo cenovou úroveň o 1 %. První skupina států ve IV. Kvadrantu zaznamenala změny avšak jen v rámci +/- 1 přihlášky. Výjimku tvoří Malta a Slovinsko, které své úsilí zdvojnásobili při udržení pozice (Malta – odhadnuté CPL) nebo její růst (Slovinsko o 2 % na 74 %) v rámci cenové hladiny EU25.

C 1999

Počet přihlášek na mil. obyvatel

270

FI SE DE NL

180

C = 45280 € * ERDI

DK LU BE

UK

90

AT FR

EU25 IT IE

CY + EL

ES 0 0

1 CPL

ERDI =

45 1 45280

SI MT PT

HU LV

EE PL

2 90560 Poplatek/CPL

Obr. 10 Počty přihlášek, ukazatel ERDI, rok 1999

27

CZ

LT + SR 3 ERDI 135840

Rok 1999, Řecko, Litva a Velká Británie zvyšují cenovou úroveň v rámci EU 25 o 3 %, nebo více jak 3 %. Řecko a Litva zaznamenají pokles o jednu přihlášku. Velká Británie zvyšuje počet. Výrazný pokles cenové úrovně (měřeno CPL) v rámci EU25 zaznamená Lucembursko, které sníží počet přihlášek o 32 přihlášek na mil. obyvatel. Ostatní státy stagnují nebo se jejich změna v cenové úrovni pohybuje +/- 2 % v rámci EU25. Nejvyšší absolutní přírůstky patentových přihlášek zaznamenají Švédsko (37 421 C) o 59,9 % na 243,75, Finsko (40 428 C) o 31,4 % na 267,97 a Nizozemí (42 717 C) o 12,25 % na 184,51. Opět výrazné absolutní změny počtů přihlášek se dějí pouze ve II. kvadrantu, kde si tyto země mimo Lucemburska dokázali polepšit. Jsou to tedy země, pro které jsou náklady na pořízení patentové ochrany levnější vzhledem k vyšší cenové hladině v rámci EU25. Rok 2000 představuje pro země s nejnižší cenovou úrovní (ERDI > 2) v rámci EU25 ve IV. kvadrantu výrazný posun o více jak 2 %, jde především o Litvu, Lotyšsko, Polsko, a Maďarsko. Tento posun byl doprovázen zvýšením počtu patentových přihlášek v řádech +2 přihlášky na mil. obyvatel. Náklady vlivem nízké cenové úrovně v rámci EU25 jsou stále pro tuto skupinu až 2x dražší oproti zemím kolem průměrné cenové úrovně EU25. Došlo tedy k zúžení i v rámci cenové úrovně EU25. Proto především u států

C 2000

270 Počet přihlášek na mil. obyvatel

SE

FI DE

NL LU DK AT BE FR

180

IE 0

C = 45280 € * ERDI

HU EL SI CZ EE ES MT PL LV LT SR CY 1 45280 45280

PT

2 90560 Poplatek/CPL Obr. 11 Počty přihlášek, ukazatel ERDI, rok 2000

0

1 CPL

EU25 IT

UK

90

ERDI =

28

3 ERDI 135840

ve II. kvadrantu vyjma Švédska a Lucemburska došlo ke snížení cenové úrovně. Toto snížení, vyrovnávání cenové úrovně provázel nevýrazný úbytek přihlášek u Belgie pokles o 3,8 % na 122,2 úrovně přihlášek, Finska pokles o 1,9 % na 263,1 úrovně přihlášek, popř. nárůstu v rámci 5 %-9 % u zbylých zemí. Lucembursko si jediné zde dokázalo výrazně polepšit v počtu přihlášek o 32,3 % ze 141,7 na 187,45 přihlášek na milion obyvatel. Zajímavý je průběh Irska a Velké Británie ve III. kvadrantu. Velká Británie (38 373 C) si díky vysoké cenové úrovni dokázala mírně polepšit o necelé 2 přihlášky na 96,21. Naopak Irsko (41925 C) si i přes stále vyšší cenovou úroveň než průměrnou pohoršilo o 8 přihlášek na mil. obyvatel na úroveň 51,55 přihlášek. Rok 2001 stejně jako rok 2000 byl poznamenán ekonomickou stagnací a počty přihlášek na milion obyvatel se téměř nezměnili. Z pohledu postavení v rámci cenové hladiny si nejvíce (3 % a více) v rámci EU25 polepšily země Irsko, Česko a Polsko. Irsko na pozici (40 071 C) vykazuje nárůst úrovně přihlášek o 10 přihlášek. Česko (92 408 C) a Polsko (78 069 C) zaznamenají pouze stagnaci. Obecně došlo k dalšímu zlepšení cenové úrovně ve IV. kvadrantu v rámci EU25 a zúžení cenových rozdílů. K celkovému zúžení přispělo i celková stagnace (změny +2 %/-2 % v cenové pozici v rámci EU25) cenové

C 2001

270

Počet přihlášek na mil. obyvatel

II.

FI

DE NL

SE

I. ERDI =

C = 45280 € * ERDI

DK LU

180

90

III.

AT BE FR UK IT EU25 IE EL ES

1 CPL

CY

0 11 45280

IV. SI

MT PT

EE PL

HU+ CZ LV LT SR

2 90560 Poplatek/CPL Obr. 12 Počty přihlášek, ukazatel ERDI, rok 2001

0

29

135 3135840 ERDI 840

úrovně všech zemí v rámci EU25 ve II. kvadrantu. Tyto země vyjma Nizozemí do jedné zaznamenali stagnaci nebo zhoršení v úrovni počtu přihlášek. Největší pokles na žebříčku cenové úrovně v rámci EU25 zaznamenalo Švédsko (124 % v roce 2000, 116 % v 2001) a také největší pokles v úrovni počtu přihlášek o 22,91. Proto došlo i ke snížení průměrného počtu přihlášek ze 111,39 na 109,88.

2.4 Shrnutí závislosti cenové úrovně Srovnáme-li pohyb počtu přihlášek v rámci cenové úrovně EU25 v roce 1997 a 2001 vysledujeme zúžení v rámci cenové úrovně avšak nikoliv v rámci počtu přihlášek. Země ze IV. kvadrantu zaznamenaly posun v cenové hladině směrem k průměru přesto až dvakrát dražší náklady na pořízení patentové ochrany prostřednictvím evropského patentu dovolili těmto zemím atakovat hranici pouze 10 přihlášek na milion obyvatel a to jedině u Maďarska, Estonska a Česka ostatní země se sotva přibližovaly k hranici 3 přihlášek, což je tedy zhruba desetina resp. až setina průměrného počtu přihlášek EU25. Země ze IV. kvadrantu blížící se k průměrné cenové úrovni zprava si dokázali ve vývoji své postavení v rámci cenové hladiny EU25 polepšit vyjma Řecka a Portugalska, a také do jednoho zlepšily úroveň počtu přihlášek. Řecko, které si pohoršilo a Portugalsko, které stagnovalo v cenové úrovni, zůstali v počtu přihlášek na úrovni států s nejnižší cenovou úrovní. Tato

část kvadrantu ukázala jako místo, kde dochází často ke změnám vlivem změn v cenové úrovni. Hraniční státy Itálie, Irsko a Velká Británie zaznamenali také velmi zajímavé změny. Itálie dokázala držet stejné postavení v rámci cenové úrovně EU25 ve vývoji let 1997-2001 a zlepšit se o 13,29 přihlášek na milion obyvatel tj. o 24 % na úroveň 68,55 přihlášek. Irsko dokázalo zlepšit postavení a zvýšit cenovou úroveň ve vývoji 1997-2001 v rámci EU25 a zlepšit se o 26,18 přihlášek tj. o 26 % na úroveň 61,72. Velká Británie si také polepšila v obou parametrech avšak počtem přihlášek zaostala a zvýšila je jen o 12,29 tj. o 15,9 %. Velká Británie tak zaznamenala pomalejší dohánění elitního II. kvadrantu než Irsko a Itálie. Irsko je tedy příkladem státu který zaznamenal únik doleva nahoru z hranice IV. kvadrantu. II. kvadrant nyní vykazuje zajímavou závislost na cenové úrovni ve vývoji 19972001 v rámci EU25. Belgie a Francie s nejnižší cenovou úrovní v kvadrantu stagnovali a v počtu přihlášek se přimknuly k evropskému průměru. Jejich postavení ve vývoji se shodně zhoršilo o 4 % a v roce 2001 jsou na pozici 103 % cenové úrovně EU25. 30

Rakousko také neudrželo své postavení v cenové úrovni (měřeno CPL) a zastavilo se na úrovni 105 % cenové úrovně EU25. I dvě procenta navíc však znamenají únik. Celkem o 24,27 přihlášek na úroveň 145,34 tj. o 35,46 více než průměr EU25. Nizozemí, které si v průběhu let jako jediné polepšilo v cenové úrovni dokázalo také nejvíce zvýšit počet přihlášek a to o 83,42. Lucembursko, Dánsko a Švédsko jsou země s nejvyššími cenovými úrovněmi v průběhu let 1997-2001. Dánsko udrželo postavení země, kde je nejdráž a s úrovní 128 % cenové úrovně EU25 v roce 2001 dokázalo za 5 let vyprodukovat nárůst počtu přihlášek o 46,6 přihlášek. Švédsko drželo od roku 1997 do roku 2000 druhé místo v cenové úrovni (1997 126 % EU25) přičemž poslední rok si výrazně pohoršilo (2001 116 % EU25). Stejný průběh měl i počet přihlášek na milion obyvatel. Ten se zprvu držel na úrovni 230ti přihlášek, vzrostl na 252, aby poslední rok spadl na původní úroveň 230ti přihlášek. V obou případech jak v cenové hladině tak v počtu přihlášek došlo k náhlému propadu. Německo ve vývoji let 1997-2001 postupně snižovalo cenovou úroveň ze 116 % v letech 1997-1998 na 115 % a v letech 2000-2001 pokles na 112 %. Počet přihlášek také rostl nejvíce v letech 1997/1999 o 24,67 přihlášek, další rok o 15,08 přihlášek. V roce 2000, kdy došlo k poklesu cenové úrovně naposledy rostl i počet patentových přihlášek na milion obyvatel a to o 12,11 přihlášek. Poslední rok došlo k poklesu o 5 přihlášek. I zde tedy cenová úroveň zaznamenala ovlivnění počtu přihlášek. Finsko se vyznačuje pozvolným poklesem v rámci EU25

(113 %, 112 %, 112 %, 111 % a 112 %) a růstem

cenové úrovně v posledním roce. Počet přihlášek rostl až do roku 1999 vysokým tempem a pak začal klesat. Jak vidno druhý kvadrant se také vyznačuje značnou citlivostí na výkyvy cenové úrovně. Statistická analýza závislosti vybrala vhodný model S-křivku (Počet přihlášek = exp(a + b/ukazatel C)). I tato křivka má blízko k exponenciele. Průběh je zde zprvu pozvolný a poté téměř svislý. Model vybraný statistickým bádáním určil na intervalu spolehlivosti 99 % silnou vzájemnou závislost danou korelačním koeficientem pro veškerá pozorování na úrovni 0,90 až 0,91. Podíl vysvětlované celkové variability rok od roku vzrůstal a to díky vyrovnávání cenové úrovně v rámci EU25. Zprvu model vysvětloval v roce 1997 82,66 % celkové variability v roce 2001 pak 83,66 %. Model opět nevysvětluje celkovou variabilitu, výkyvy způsobují především země s vysokou cenovou hladinou a nízkým počtem patentových přihlášek.

31

Nalézt zlomové body zde na první pohled není snadné odhalit. Vezmeme-li si však za příklad Irsko a Itálii, pak k dohánění evropského průměru v počtu přihlášek na milion obyvatel je to cenová úroveň rovna 100 % cenové úrovně EU25. Irsko dokázalo zvyšovat cenovou úroveň a byly pro ni náklady na pořízení patentové ochrany rok od roku menší v porovnání s EU25, kde je cenová hladina nižší. Itálie se přes hranici cenové úrovně rovné C, tj. 100 % cenové úrovně EU25 nedostala a nevykazovala výrazné přibližování. Další bod zvolíme úroveň 71 % cenové úrovně EU25, která rozděluje IV. kvadrant na polovinu. Skupina zemí počínaje Maltou a Itálií konče se vyznačují počty přihlášek v řádech desítek, přesto jsou zde státy (Portugalsko a Řecko), které nepřesahují deset přihlášek na milion obyvatel.

300 250

■ Průměrný počet přihlášek na milion obyvatel zemí v daném intervalu.

200 150 100 50 0 35 375 C - 45 280 C 128% - 100%

45 281 C - 63 775 C 99,99% - 71%

63 776 C a více 70,99% a méně

Ukazatel C a úroveň CPL v [%] v rámci EU25 v roce 2001

Obr. 13 Shrnutí závislosti cenové úrovně

32

Závěr Počet patentových přihlášek v rámci Evropské Unie je značně nerovnoměrný. Mezi hlavní uváděné příčiny méně vyspělých států je finanční náročnost. Ovšem nejen finanční náročnost způsobuje nerovnoměrnost v počtech patentových přihlášek, jak vyplývá z části o komplikovanosti a zdlouhavosti patentové procedury a jiných možnostech ochrany vynálezu. Přesto nelze opomenout fakt, že ochrana průmyslového vlastnictví v podání Evropského patentového úřadu je jedna z nejdražších na světě. Závěry analýzy jen potvrdily domněnku závislosti na ekonomické a cenové úrovni. Díky zobrazení těchto závislostí bylo možné pozorovat zajímavé skokové rozdíly v blízkosti hraničních linií průměrných hodnot ekonomické a cenové úrovně v rámci Evropské unie. Především pak v cenové úrovni, která rozdělovala země téměř na dvě poloviny. Cenová úroveň do jisté míry vysvětluje i úroveň ekonomickou, proto došlo ke stejnému, nebo v případě vyspělejších zemí k podobnému zobrazení. U poslední skupiny, pro které představují náklady více jak 3 HDP v PPS na obyvatele a náklady více jak 63 776 C (průměr 45 280 C) je pozice značně nevýhodná a demotivující pro pořízení evropské patentové ochrany. Oba efekty (C a E) zde hrají podstatnou roli. Tyto země jsou na nedostatečné ekonomické úrovni a náklady na pořízení patentové ochrany jsou pro ně příliš vysoké. Proto je pro ně charakteristická spíše účast v mezinárodní spolupráci na vynálezu, kdy díky frakčnímu počtu získávají jen malý podíl na patentové přihlášce, nebo využívají pouze forem domácí ochrany vynálezů spojené pravděpodobně s expanzí do sousedních zemí, tj. na nejbližších trzích u místních národních patentových úřadů. Proto má smysl sestavovat ukazatele založené na evropským patentových přihláškách pouze jako doplňkové a zaměřit se více na mezinárodní spolupráci a sledování počtu patentových přihlášek u domácích úřadů v nejbližším okolí daného státu a sledovat vnímání respektu k právům duševního vlastnictví. Při pohledu na shrnutí ekonomické a cenové úrovně u zbývajících zemí lze konstatovat, že ekonomická úroveň nad 73 % v rámci EU25 dovoluje státům konkurovat vlastním vynálezeckým potencionálem a dosahovat až 30 patentových přihlášek na milion obyvatel. Avšak cenový efekt, který dále rozšířil nůžky mezi počtem patentových přihlášek dle shrnutí cenové úrovně právě pro pohled na tyto dvě skupiny států, do jisté míry vysvětluje skokový posun a vliv velikosti nákladů. Pro nejvyspělejší státy je střed 33

intervalu ukazatele C na úrovni 40 328 C a pro druhou skupinu 56 028 C. Tento rozdíl tedy může představovat jeden z efektů ovlivňující právě skokový rozdíl v počtu přihlášek na milion obyvatel. Během analýzy let 1997 až 2001, tedy relativně krátké doby na dělaní závěrů vlivu změn cenové a ekonomické hladiny, jsme pozorovali právě u prostřední skupiny vliv na ekonomickou a cenovou úroveň a u první skupiny nejvyspělejších států vliv především cenové hladiny. I z tohoto pohledu lze usoudit, že cena hraje jednu ze základních rolí, při pořizování evropské patentové ochrany. Ekonomická úroveň nad 110 % tedy u nejvyspělejších států pouze ukazuje zařazení dané země a vypovídá o možnostech ekonomiky, např. o existenci vysokého počtu poboček nadnárodních společností, které díky volnému pohybu kapitálu, dokáží financovat svůj výzkum a vývoj v dané zemi a „produkovat“ každoročně několik stovek evropských patentů38. Díky této práci lze daný ukazatel založený na evropských patentových přihláškách lépe interpretovat pro určité skupiny zemí a zaměřit se nejen na pouhé srovnání absolutních počtů evropských patentových přihlášek. Skreslení není v patentové přihlášce samotné, ta je unikátním prostředkem pro měření technologického výstupu. Problém je v patentové proceduře a v efektech, které jsou typické pro určité skupiny států.

38

Např. orientačně: V roce 2004 firma Philips podala 4 253 přihlášek, tedy srovnatelně (jiná metodika výpočtu) s absolutním počtem přihlášek Itálie v roce 2001 – 3 906 přihlášek. Zdroj: Annual Report 2004 [online], [cit. 2005-12-12],

34

Přílohy Seznam příloh 1. Tabulka 1 – Počty patentových přihlášek, (Priority Date, Inventor’s Reference Country, Total Patents) 2. Tabulka 2 – Počty obyvatel, (Průměr dle metodiky Eurostatu) 3. Tabulka 3 – Počty patentů (data Tabulka 1) na milion obyvatel (data Tabulka 2) 4. Tabulka 4 – HDP na obyvatele v PPS 5. Tabulka 6 – Ukazatel E, podíl poplatku (viz 1.4) a HDP v PPS na obyvatele 6. Seznam obrázků, grafů a schémat

35

Tabulka 1 – Počty patentových přihlášek, (Priority Date, Inventor’s Reference Country, Total Patents) 1997 Rakousko 964,71 Belgie 1148,25 Kypr 2,25 Česko 43,13 Dánsko 609,81 Estonsko 6,25 Finsko 1006,89 Francie 6211,66 Německo 17389,11 Řecko 51,85 Maďarsko 74,34 Irsko 130,59 Itálie 3143,78 Litva 3,70 Lotyšsko 1,33 Lucembursko 50,94 Malta 2,00 Nizozemí 2402,66 Polsko 28,41 Portugalsko 22,92 Slovensko 12,70 Slovinsko 19,80 Španělsko 585,78 Švédsko 2038,98 Velká Británie 4532,87

1998 1999 2000 2001 950,19 1053,57 1156,54 1168,97 1142,45 1298,89 1252,74 1167,12 2,00 3,75 6,20 14,78 64,91 60,15 65,08 69,92 757,39 827,29 897,50 868,08 5,23 7,28 4,42 9,17 1136,22 1384,21 1361,41 1344,46 6726,22 7125,03 7189,34 7175,43 19415,98 20666,07 21689,89 21309,77 60,94 50,91 50,67 70,77 57,16 112,27 118,18 96,31 176,14 223,56 196,16 238,62 3292,73 3678,88 3928,63 3906,06 4,67 1,70 6,72 4,83 0,00 3,67 4,69 3,15 74,03 60,90 81,78 71,73 4,00 5,00 4,50 5,45 2581,84 2917,46 3381,57 3808,27 27,39 34,50 42,23 52,97 26,60 36,19 42,11 39,80 11,31 15,42 11,23 11,83 38,03 31,37 50,82 48,00 617,21 724,86 780,32 850,82 2035,34 2159,09 2239,69 2041,93 5087,81 5636,46 5747,81 5342,03

Zdroj: OECD, [online], [cit. 2005-12-12],

36

Tabulka 2 – Počty obyvatel, (Průměr dle metodiky Eurostatu)

1997 1998 Rakousko 7968041 7976789 Belgie 10181245 10203008 Kypr 670764 679039 Česko 10304131 10294373 Dánsko 5284991 5304219 Estonsko 1399535 1386156 Finsko 5139835 5153498e Francie 58207490 58397788 Německo 82034771 82047195 Řecko 10776504 10834880 Maďarsko 10290486 10266570 Irsko 3674269 3712892e Itálie 56893772 56910950 Litva 2432851 2410019 Lotyšsko 3575137 3549331 Lucembursko 419450 424700 Malta 375236 377516 Nizozemí 15610650 15707209 Polsko 38649660 38663481 Portugalsko 10091120 10129290 Slovensko 5383291 5390516 Slovinsko 1985956 1981629 Španělsko 39582413 39721108e Švédsko 8846062 8850974 Velká Británie 58997340 59240387 EU25 448774994 449613510 EU15 373707949 374614883 EU10 75067046 74998628 e…. Odhad, nebo lineární odhad

1999 2000 2001 7992324 8011566 8043046 10226419e 10251250 10286570 686680 694023 701544 10283860 10272322 10236491 5321799 5339616 5358783 1375654 1369515 1364101 5165474e 5176209 5188008 58622678 58895702 59192597 82100243 82211508 82349925 10882580 10917482 10949957 10237530 10210971 10187576 3754982e 3805368e 3866425 56921556 56948606 56980739 2390482 2372985 2355011 3524238 3499536 3481292 430475 436300 441525 379360 385808 393028 15812088 15925513 16046180 38660271 38453757 38248076 10171949 10225836 10292999 5396020 5388720 5378867 1983045 1988925 1992060 39926268e 40263216 40720484 8857874 8872109 8895960 59507276 59743113 59943113e 450611117 451659956 452491450 375693981 377023391 378153402 74917137 74636561 74338045

Zdroj: Eurostat, [online], [cit. 2005-12-12],

37

Tabulka 3 – Počty patentů (data Tabulka 1) na milion obyvatel (data Tabulka 2)

Rakousko Belgie Kypr Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Malta Nizozemí Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU25 EU15 EU10

1997 121,07 112,78 3,35 4,19 115,39 4,47 195,90 106,72 211,97 4,81 7,22 35,54 55,26 1,52 0,37 121,45 5,33 153,91 0,74 2,27 2,36 9,97 14,80 230,50 76,83 90,21 107,81 2,58

1998 119,12 111,97 2,95 6,31 142,79 3,78 220,48 115,18 236,64 5,62 5,57 47,44 57,86 1,94 0,00 174,30 10,60 164,37 0,71 2,63 2,10 19,19 15,54 229,96 85,88 98,52 117,67 2,86

1999 131,82 127,01 5,46 5,85 155,45 5,29 267,97 121,54 251,72 4,68 10,97 59,54 64,63 0,71 1,04 141,47 13,18 184,51 0,89 3,56 2,86 15,82 18,15 243,75 94,72 106,78 127,35 3,67

Zdroj: Vlastní výpočty

38

2000 144,36 122,20 8,93 6,33 168,08 3,23 263,01 122,07 263,83 4,64 11,57 51,55 68,99 2,83 1,34 187,45 11,66 212,34 1,10 4,12 2,08 25,55 19,38 252,44 96,21 111,39 132,61 4,21

2001 145,34 113,46 21,07 6,83 161,99 6,72 259,15 121,22 258,77 6,46 9,45 61,72 68,55 2,05 0,90 162,47 13,87 237,33 1,38 3,87 2,20 24,10 20,89 229,53 89,12 109,88 130,65 4,26

Tabulka 4 – HDP na obyvatele v PPS Rakousko 21200 22000 Belgie 20100 20800 Kypr 13400 14200 Česko 11600 11700 Dánsko 21300 22100 Estonsko 6500 7000 Finsko 18700 20100 Francie 19500 20400 Německo 19900 20500 Řecko 12100 12600 Maďarsko 8500 9100 Irsko 19200 20800 Itálie 19300 20300 Litva 5500 5900 Lotyšsko 6300 6900 Lucembursko 30900 33900 Malta 14000e 14000e Nizozemí 20300 21300 Polsko 7500 8000 Portugalsko 13100 14000 Slovensko 7900 8400 Slovinsko 12100 12800 Španělsko 14900 15900 Švédsko 19700 20400 Velká Británie 19100 20000 EU25 17100 17900

23500 21700 15100 12200 23800 7300 20900 21400 21400 13300 9700 23000 21200 6400 7000 38600 14300 22400 8600 15100 8800 13900 17400 22200 21100 18800

25300 23500 16300 12800 25400 8200 22700 22800 22500 14300 10600 25400 22500 7000 7700 43300 15300 24100 9400 16200 9500 14600 18600 23900 22600 20100

25400 24400 17300 13500 26000 8800 23500 23800 22900 15100 11600 26900 22800 7700 8400 43700 15100 26500 9600 16600 10000 15400 19400 24000 23600 20800

Zdroj: Eurostat, [online], [cit. 2005-12-12],

39

Tabulka 5 – CPL, EU25=100 %, [údaje v %]

Rakousko Belgie Kypr Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Malta Nizozemí Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU25 EU15 EU10 e ………. odhad

1997 1998 1999 2000 2001 108 108 106 104 105 107 107 107 105 103 82 83 83 84 83 41 44 44 46 49 133 132 129 128 128 47 51 52 53 55 113 112 112 111 112 107 107 106 104 103 116 116 115 112 112 82 79 81 79 80 46 45 45 47 49 102 101 105 108 113 94 93 93 92 94 40 41 45 50 51 39 40 41 46 47 118 116 112 112 114 66e 66e 66 69 71 104 105 106 105 105 47 49 47 52 58 75 74 74 74 75 44 43 41 43 43 72 74 73 71 72 85 85 84 84 86 126 123 121 124 116 105 109 112 118 115 100 100 100 100 100 104 103 103 103 103 51 52 52 55 57

Zdroj: Eurostat, [online], [cit. 2005-12-12],

40

Tabulka 6 – Ukazatel E, podíl poplatku (viz 1.4) a HDP v PPS na obyvatele Rakousko Belgie Kypr Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Malta Nizozemí Polsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU25

2,14 2,25 3,38 3,90 2,13 6,97 2,42 2,32 2,28 3,74 5,33 2,36 2,35 8,23 7,19 1,47 3,23 2,23 6,04 3,46 5,73 3,74 3,04 2,30 2,37 2,65

2,06 2,18 3,19 3,87 2,05 6,47 2,25 2,22 2,21 3,59 4,98 2,18 2,23 7,67 6,56 1,34 3,23 2,13 5,66 3,23 5,39 3,54 2,85 2,22 2,26 2,53

1,93 2,09 3,00 3,71 1,90 6,20 2,17 2,12 2,12 3,40 4,67 1,97 2,14 7,08 6,47 1,17 3,17 2,02 5,27 3,00 5,15 3,26 2,60 2,04 2,15 2,41

1,79 1,93 2,78 3,54 1,78 5,52 1,99 1,99 2,01 3,17 4,27 1,78 2,01 6,47 5,88 1,05 2,96 1,88 4,82 2,80 4,77 3,10 2,43 1,89 2,00 2,25

Zdroj: Vlastní výpočty

41

1,78 1,86 2,62 3,35 1,74 5,15 1,93 1,90 1,98 3,00 3,90 1,68 1,99 5,88 5,39 1,04 3,00 1,71 4,72 2,73 4,53 2,94 2,33 1,89 1,92 2,18

Výčet obrázků, grafů a schémat 1. Obr. 1 Schéma EPO procedury, zdroj : Literatura [15], OECD 2. Obr. 2 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 1997 3. Obr. 3 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 1998 4. Obr. 4 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 1999 5. Obr. 5 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 2000 6. Obr. 6 Počty přihlášek, ukazatel E, rok 2001 7. Obr. 7 Shrnutí závislosti ekonomické úrovně 8. Obr. 8 Počty přihlášek, ukazatel C, rok 1997 9. Obr. 9 Počty přihlášek, ukazatel C, rok 1998 10. Obr. 10 Počty přihlášek, ukazatel C, rok 1999 11. Obr. 11 Počty přihlášek, ukazatel C, rok 2000 12. Obr. 12 Počty přihlášek, ukazatel C, rok 2001 13. Obr. 13 Shrnutí závislosti cenové úrovně

42

Literatura 1. Boháček Martin, Jakl Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Praha : Vysoká škola ekonomická, 2002, ISBN 80-245-0463-4. 2. Braga Primo, Alberto Carlos. Intellectual property rights and economic development, Washington: The World Bank, 2000, ISBN 08-2134-708-X 3. Kadeřábková, Anna. Základy makroekonomické analýzy : růst, konkurenceschopnost, rovnováha, 1. vydání Praha: Linde 2003, ISBN 80-8613-136-X 4. Kadeřábková Anna. Technologická změna, růst a konkurenceschopnost, 1. vydání Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001, ISBN 80-2450-146-5 5. Kadeřábková Anna. Úvod do ekonomické analýzy, 1. vydání Praha : Vysoká škola ekonomická, 2002, ISBN 80-2450-280-1 6. Kadeřábková Anna. Strukturální změny české ekonomiky v období transformace, 1. vydání Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2004, ISBN 80-86729-10-9 7. Kadeřábková Anna. Hospodářský růst a strukturální změny, 1. vydání Praha : Vysoká škola ekonomická, 2002, ISBN 80-2450-466-9 8. Prnka Tasilo, Hronek František, Šterlink Karel. Evropská unie a inovace, Ostrava : Repronis, 2002, ISBN 8073290103 9. Slováková Zuzana. Průmyslové vlastnictví, 1. vydání Praha: LexisNexis CZ 2005, ISBN 8086199-63-0 10. Směrnice č. 98/44 evropského parlamentu a Rady (ES) z 6.7. 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů 11. Sultson Made. Knowledge-based Estonia, Estonian research and development strategy, 20022006, Tallinn : 2002, ISBN 9985-78-452-9 12. Telec I. Tvůrčí práva duševního vlastnictví, Masarykova Univerzita Brno: 1994, ISBN 808576511X 13. Zákon č. 527/1990 Sb. §3, O vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích 14. Denis H., Guellec D., Economic Analysy and Statistics Division of the OECD. Using patent counts for Gross-country comparisons of technology output [online], OECD 2001, (citace prosinec, 12., 2005) [cit. 2005-12-12]. Přístup z Internetu: URL:

43

15. Denis H., Khan Mosahid, et. al: COMPENDIUM OF PATENT STATISTICS, OECD 2004, [online], (citace prosinec, 12., 2005) [cit. 2005-12-12]. Přístup z Internetu: URL: 16. EPO. Annual report 20004, [online], (citace prosinec, 12., 2005), [2005-12-12], Přístup z Internetu: 17. OECD. Patents and Innovation in the International Context, [online] Paris 1997, (citace prosinec, 12., 2005), [cit. 2005-12-12], Přístup z Internetu: URL: 18. OECD. Patents and Innovation: Trends and Policy Challenges, [online] OECD, 2004, (citace prosinec, 12., 2005) [cit. 2005-12-12] Přístup z Internetu: URL: 19. Stapel Silke, Pasanen Jarko, Reinecke Sebastian. Purchasing Power Parities and related economic indicators for EU, Candidate Countries and EFTA, Statistics in focus. In Ekonomy and Finance 53/2004, [online], Eurostat, (citace prosinec, 12., 2005) [2005-12-12] Přístup z Internetu: 20. Tech. centrum AV ČR, Národohosp. ústav AV ČR. Závěrečná zpráva projektu evaluace RPS, 4/04, [online], (citace prosinec, 12., 2005) [2005-12-12], Přístup z Internetu: 21. 22. 23.

44

Abstract Costs of obtaining and maintaining patents granted via European Patent Office are one of the highest on the world. Counts of European patent applications per million capita are markedly different in the EU25 during the years 1997 and 2001. Countries are segmented according to their economic development. Analysis deals with this segmentation and is also targeted on price effect, measured via CPLI (Comparative price level indices). Two indices will cover these effects. Economic effect measured via GDP in PPS per capita, clean up from Price effect. And Price effect measured via CPLI which is used for spatial comparisons of relative price levels in the EU25. Not only has the impact of price effect affected the counts of patent applications. The European patent procedure it self and other possibilities to protect invention together with price effect make up a complex mix, which prejudice the value of patent indicators which are based on European patent applications.

Keywords Economic and Price effect on Patent applications counts, Costs of obtaining European patent, European Patent Office, European patent, patent application, patenting procedure, patent

JEL Classification O340, O570

45