PODPORA PODNIKÁNÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉM REGIONU MĚSTO HODONÍN

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: regionální rozvoj a správa

PODPORA PODNIKÁNÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉM REGIONU – MĚSTO HODONÍN Support of Entrepreneurship in Economically Backward Region - Hodonín Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Halámek

Autor: Jaroslav Malát

Brno, květen 2007

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:

Jaroslav Malát Podpora podnikání v Hospodářsky slabém regionu-město Hodonín Support of Enterpreneurship in Economically Backward Region-Hodonín regionální ekonomie a správy Ing. Petr Halámek 2007

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na podporu podnikání v hospodářsky slabém regionu. Cílem regionální politiky je snižování regionálních rozdílů. Strategie regionálního rozvoje České republiky obsahuje vymezení státem podporovaných regionů, na jejichž území jsou zaměřeny rozvojové a podpůrné programy. Využitím těchto programů má být docíleno stejnoměrného rozvoje celého území. Na základě dosavadních zkušeností Města Hodonína a výstupů z již realizovaných programů přináší práce vyhodnocení a návrhy na zlepšení současného stavu.

Annotation My bachelor´s work is focused on support of entrepreneurship in economically backward region. The goal of regional policy is lowering of regional disparities. Strategy of regional development in the Czech Republic consists of definition of state supported regions. Development and support programmes are oriented for them. Taking advantage of this oportunity is due to be achieved the same development for whole region. On basis of present experience of the town Hodonin and from results of the realized projects the work brings evaluation and proposals to improve current situation.

Klíčová slova veřejná podpora, rozvoj podnikání, hospodářsky slabý region, podpůrný grant, programy rozvoje

Keywords state aid, business development, economically backward region, aid grant, development programs

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podpora podnikání v hospodářsky slabém regionu – Město Hodonín vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Halámka a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 25. května 2007 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Rád bych zde poděkoval všem, kteří se podíleli radou, či jiným způsobem na vytvoření této bakalářské práce. Jmenovitě bych chtěl poděkovat Ing. Petru Halámkovi za připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce.

OBSAH ÚVOD .....................................................................................................................................................................7 1

VEŘEJNÁ PODPORA..................................................................................................................................9 1.1 1.2 1.3

2

REGIONÁLNÍ POLITIKA ........................................................................................................................13 2.1 2.2 2.3 2.4

3

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA HODONÍN ...................................................................................................20 PROJEKTY NAPŘÍČ SPEKTREM OPERAČNÍCH PROGRAMŮ .........................................................................21 MODELOVÝ PŘÍKLAD – KONVERZE KASÁREN .........................................................................................21

MĚSTO HODONÍN ....................................................................................................................................23 4.1 4.2 4.3

5

REGIONÁLNÍ POLITIKA ČR......................................................................................................................13 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA ..........................................................................................................15 PROGRAMOVÉ DOKUMENTY ...................................................................................................................16 NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY ...........................................................................................................18

ROZVOJ A PODPORA PODNIKÁNÍ V HODONÍNĚ .......................................................................20 3.1 3.2 3.3

4

DEFINICE VEŘEJNÉ PODPORY ....................................................................................................................9 REGIONÁLNÍ PODPORA PODNIKÁNÍ .........................................................................................................10 PODPORA PODNIKÁNÍ..............................................................................................................................10

HISTORIE MĚSTA A DŮLEŽITÉ OKAMŽIKY V JEHO VÝVOJI .......................................................................23 GEOGRAFICKÁ, DEMOGRAFICKÁ A HOSPODÁŘSKÁ CHARAKTERISTIKA ...................................................24 ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST....................................................................................................26

VYBRANÉ PODPORY PODNIKÁNÍ.......................................................................................................27 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

NÁRODNÍ PROGRAMY .............................................................................................................................27 FONDY A PROGRAMY EVROPSKÉ UNIE ....................................................................................................29 ANALÝZA PODPORY PODNIKÁNÍ Z OPPP ................................................................................................31 CÍL ANALÝZY .........................................................................................................................................31 SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ .........................................................................................................................35

ZÁVĚR .................................................................................................................................................................37 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................................38 LEGISLATIVA: ..................................................................................................................................................38 ELEKTRONICKÉ ZDROJE: ............................................................................................................................38 SEZNAM GRAFŮ:..............................................................................................................................................39 SEZNAM TABULEK: ........................................................................................................................................39 SEZNAM ZKRATEK: ........................................................................................................................................39 SEZNAM PŘÍLOH: ............................................................................................................................................40

ÚVOD Změny vyvolané koncem 20. století, kdy se společnost ocitla na prahu nové éry svého uspořádání a centrální plánování vystřídaly principy tržní ekonomiky se staly počátkem vzniku disproporcí v ekonomickém vývoji jednotlivých regionů. Téma podnikání, jeho rozvoj a dopady, které má na rozvoj obcí měst a regionů se záhy staly velmi sledovanou oblastí.

Město Hodonín se díky nepříznivému vývoji ocitlo mezi těmi regiony, na které je zaměřena soustředěná podpora státu. Téma bakalářské práce Podpora podnikání v hospodářsky slabém regionu – město Hodonín tak bylo zvoleno záměrně, protože se autor v rámci svého povolání danou problematikou částečně zabývá.

Cílem bakalářské práce je podpora rozvoje a návrh opatření pro zlepšení situace ve vybraném regionu. Pro splnění tohoto cíle jsou zpracovány dílčí kapitoly, které vytváří teoretický základ do problematiky podpory podnikání a charakteristiky místa na které se práce zaměřuje a ve kterém se dosavadní podpora uskutečňuje. Na základě teoretických východisek a praktických zkušeností byly stanoveny hypotézy: •

město využívá systému podpor podnikání efektivním způsobem

•

město pozitivně ovlivňuje aktivitu subjektů při využívání podpor podnikání

První dvě kapitoly mají za cíl definovat pojmy související s danou oblastí a zabezpečit snazší orientaci a pochopení navazujícího textu.

Pojetí veřejné podpory a podnikání je

obsahem první z nich a to včetně legislativního vymezení. Ve druhé kapitole je prostor věnován regionální politice včetně vymezení regionů se soustředěnou podporou státu.

Poslední tří kapitoly se zaměřují přímo na místo v němž je podpora sledována. Praktické zkušenosti Města Hodonína z oblasti systému podpor, které jsou využívány pro realizaci projektů za účelem podpory rozvoje jsou zpracovány v kapitole tři. Její součástí je také modelový příklad podpory podnikání v rámci konverze bývalého vojenského areálu. Čtvrtá a pátá obsahují faktické údaje o regionu a programech na podporu podnikání. Popsán je historický vývoj průmyslu, jeho vliv na rozvoj města a význam na celkové hospodářské situaci včetně okamžiků, které zapříčinili současnou situaci, díky které je Hodonín zařazen

7

mezi hospodářsky slabé regiony. Je zde také zařazen stručný přehled jednotlivých programů, které jsou k rozvoji a podpoře podnikání určeny. Za pomoci údajů jednoho z operačních programů, který byl realizován v období 20042006 byla zpracována analýza, která měla za cíl zjistit jakým způsobem subjekty v regionu využily existujícího nástroje. Na základě zjištěných výsledků jsou pak navržena opatření, jejichž realizací by mohlo nastat zlepšení hospodářské situace v regionu.

8

1 VEŘEJNÁ PODPORA Pod vlivem různých krizových jevů ekonomiky a z toho vyplývajícího problému rostoucí nezaměstnanosti se značně rozšířilo používání mnoha druhů a typů podpor domácí ekonomiky. V závislosti na své hospodářské politice dnes mohou jednotlivé státy poskytovat podpory různého typu. Mohou být určena pro konkrétní odvětví, prostorově vymezena nebo poskytnuta individuálním podnikatelům, přičemž není výjimkou, že dochází i ke kombinaci jednotlivých podpor.

1.1 Definice veřejné podpory Slovní spojení státní podpora vychází z anglického překladu výrazu State Aid. Legislativa však hovoří o veřejné podpoře. Použití tohoto označení se jeví jako vhodnější, protože ať už je podpora poskytnuta ze strany státu či samosprávy jedná se o veřejné prostředky. Poskytování veřejné podpory, způsob či její forma dříve záleželo na rozhodnutí jednotlivých států. Jestli bude podpora poskytnuta či nikoliv bylo na jejich vůli. S rozvojem mezinárodního obchodu, však došlo mezi jednotlivými státy k dohodě, jejíž cílem bylo zabezpečit funkčnost konkurence. Došlo tak k položení právního základu pro poskytování veřejné podpory podle předem stanovených pravidel, jejichž cílem bylo zabezpečení rovných podmínek všem. Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, nepřímo odkazuje na definici veřejné podpory, obsaženou v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropských společenství. Veřejnou podporou se tak rozumí podpory poskytované v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušit soutěž tím, že zvýhodňují určité podnikání členskými státy, neslučitelné se společným trhem.1 Podpora, která splňuje výše uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory může být povolena na základě blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise. Rozlišují se tři hlavní kategorie podpory, která může být povolena2: •

Regionální podpora – je východiskem pro povolení pomoci regionům

•

Horizontální pravidla – jsou platná pravidla pro podporu bez ohledu na odvětví

•

Sektorová pravidla – pravidla pro státní pomoc v konkrétních odvětvích

1

http://www.compet.cz Jurčík,R., et. al. Právní úprava veřejné podpory v České republice. Příbram: Linde, 2001. 21 – 22 s. ISBN 8086131-28-9 2

9

Z hlediska výjimek v systému veřejné podpory má zvláštní postavení tzv. podpora de minimis. Jde o podporu malého rozsahu, která svojí výší neohrožuje hospodářskou soutěž. Nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení ES. Za poslední 3 roky nesmí celková podpora poskytnutá v režimu de minimis jednomu subjektu přesáhnout hranici 200 000 EUR3.

1.2 Regionální podpora podnikání Účelem regionální podpory je rozvoj určitých regionů a to podporou investic a vytvářením pracovních míst. Jedná se o podporu rozšíření, modernizace činností podniků v těchto regionech umístěných a povzbuzování nových firem, aby se v regionu usídlily4. Výše podpory, která může být investorovi poskytnuta v daném regionu soudržnosti NUTS II se řídí tzv. mapou regionální podpory. Přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti se řídila do 31. 12. 2006 nařízením vlády č. 310/2004 Sb. Dne 1. 1. 2007 nabyla účinnosti Pravidla pro národní regionální pomoc na léta 2007-2013.

Tabulka č. 1: Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro ČR – platnost od 1.1. 2007 malý podnik

region NUTS II

střední podnik

velký podnik

Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod, Jihovýchod

60 %

50 %

40 %

*Jihozápad (1. 1. 2007 - 31. 12. 2010)

56 %

46 %

36%

*Jihozápad (1. 1. 2011 - 31. 12. 2013)

50 %

40 %

30%

Pramen: www.czechinvest.org

1.3 Podpora podnikání V České republice se stejně jako v zemích Evropské unie provádí opatření z cílem zlepšení stávajících podmínek podnikatelského prostředí. Podpora podnikání je pojem, který je dnes možno spatřit téměř všude a to bez rozdílu na odvětví, sektor či instituci. Veškerou činnost, která má za cíl zachování a zvýšení konkurenceschopnosti lze chápat jako podporu podnikání. Podpora podnikání může být poskytnuta od státu, či jiných orgánů veřejné správy a to pomocí finančních prostředků z národního rozpočtu České republiky, nebo ze strukturálních fondů 3

http://www.czechinvest.org

10

Evropské Unie. Podle způsobu jakým je podpora prováděna se člení na podporu přímou a podporu nepřímou5. •

nepřímá podpora – vytváření příznivého prostředí pro podnikání zejména zjednodušováním administrativy, zmírňování možných nepříznivých dopadů nových právních předpisů, ulehčení přístupu k informacím, zabezpečení kvalitní infrastruktury v podobě průmyslových zón či ubytovacího, sportovního a kulturního zázemí, ale také zajištění obchodních misí

•

přímá podpora – nástroje zvyšující přístup k finančním prostředkům na realizaci investičních záměrů v podobě dotací, záruk zvýhodněných bankovních úvěrů, poskytnutí pozemků, či snížení, odložení nebo prominutí poplatků

Podnikáním se podle obchodního zákoníku rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Obsahem slova podnikatel je v běžném slova smyslu osoba, která podnikatelskou činnost vykonává. V legislativě má však přesně vymezenou působnost. Základními normami, které nastavují pravidla pro podnikatelskou činnost jsou zejména zákony č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník6 a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)7. Podnikatelem podle § 2 obchodního zákoníku je:

a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu

Ústředním orgánem státní správy, který vytváří podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit, je Ministerstvo průmyslu a obchodu. V jeho kompetenci je také problematika malých a středních podniků, na které je v podpoře podnikání nahlíženo se zvláštním zřetelem. Malé a střední podniky dokáží absorbovat část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků. 4

http://www.compet.cz Jáč, I., Rydvaldová, P., Žižka, M. Inovace v malém a středním podnikání. Brno: Computer Press, 2005. 22 s. ISBN 80-251-0853-8 6 zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, automatizovaný systém právních informací ASPI 7 zákon 455/1991 Sb. O živnostenském podnikání, automatizovaný systém právních informací ASPI 5

11

Aby malé a střední podniky měly tyto vlastnosti, je nutné se vyrovnat s handicapy, které pramení z jejich charakteru. Negativa jako je například malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, obtížný přístup ke kapitálu či slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky jsou částečně kompenzovány programy na podporu podnikání a to s regionální či celoplošnou působností. Vymezení podpory tohoto sektoru je v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání8. Obecná kritéria, na základě kterých je drobný malý a střední podnik charakterizován jsou počet zaměstnanců, ekonomické kritéria a jeho nezávislost. Podle přílohy Nařízení Komise č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o Evropském společenství, na které se odkazuje zákon č. 47/2002 Sb., jsou malé a střední podniky definovány jako podniky, které: •

mají méně než 250 zaměstnanců

•

roční obrat nepřesahuje 40 milionů EUR, nebo

•

bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 27 milionů EUR

•

splňuje kritérium nezávislosti

V případech, kdy je nutné rozlišit malý a střední podnik, je malý podnik definován jako podnik, který: •

má méně než 50 zaměstnanců

•

roční obrat nepřesahující 7 milionů EUR, nebo

•

bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 5 milionů EUR

•

splňuje kritérium nezávislosti

Komplexní systém podpory malých a středních podniků je tvořen programy malého a středního podnikání společně s Operačními programy a Společným regionálním operačním programem. Popisu systému jednotlivých podpor je věnována samostatná kapitola.

8

zákon č. 47/2002 Sb. O podpoře malého a středního podnikání, automatizovaný systém právních informací ASPI

12

2 REGIONÁLNÍ POLITIKA Regionální politika je v Evropě i v České republice obecně chápána jako činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů9. Svým zaměřením plní tato politika vyrovnávací i rozvojovou funkci, protože samotné tržní prostředí mnohdy nestačí k tomu, aby byl zabezpečen vyvážený rozvoj v celém sledovaném území. Vedle prosperujících regionů s vysokou životní úrovní mnohdy lze spatřit řadu takových, které

vykazují

vysokou

nezaměstnanost,

podprůměrnou

ekonomickou

výkonnost

doprovázenou dalšími sociálními problémy.

2.1 Regionální politika ČR Hlavní normou regionální politiky v ČR je zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Tento zákon stanovuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje a s tím související působnost správních úřadů, krajů a obcí. Vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti. Zřizuje na úrovni regionů soudržnosti Regionální rady, které zabezpečují realizaci programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Regionální politika se z úrovně státu uplatňuje vůči vybraným státem podporovaným regionům a z úrovně krajů vůči vybraným mikroregionům. Pro účely regionální politiky na národní úrovni navrhuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat. Typy regionů se soustředěnou podporou státu jsou vymezeny v § 4 zákona č. 248/2000 Sb., O podpoře regionálního rozvoje10. Zákon rozeznává:

a) regiony se soustředěnou podporou státu, které se podle charakteru svého zaostávání člení

9

•

strukturálně postižené regiony

•

hospodářsky slabé regiony

•

venkovské regiony

Malach, A., et. al. Strategie regionů a rozvoj podnikání po vstupu do EU. Brno, Masarykova univerzita v Brně:

Polygra, 2004. 291s. ISBN 80-210-3520-X 10

zákon č. 248/2000 Sb., O podpoře regionálního rozvoje, automatizovaný systém právních informací ASPI

13

b) ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů: např. pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelními pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělství, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti, než je průměrná úroveň v České republice.

pramen: Strategie regionálního rozvoje ČR

Vymezené regiony zahrnují územní obvody 21 okresů a územních obvodů obcí s rozšířenou působností o celkové rozloze 29,4% území ČR a 31,9% obyvatel z celkového počtu obyvatel ČR. Indikátory pro vymezení těchto regionů jsou11: •

souhrnné hodnocení situace na trhu práce (nezaměstnanosti) zahrnující míru nezaměstnanosti, dlouhodobou nezaměstnanost a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo

11

•

daňové příjmy na 1 obyvatele

•

počet podnikatelů na 1000 obyvatel

•

kupní síla obyvatel

http://www.mmr.cz

14

Regionální politika je prováděna na úrovni státu nebo regionů.

Úlohou státní úrovně je koncepční a výkonná činnost zákonodárných a výkonných složek státu v oblasti regionální politiky a podpory regionálního rozvoje, včetně zabezpečení prostředků státního rozpočtu a adekvátních legislativních opatření. Při uplatňování principu subsidiarity v podpoře regionálního rozvoje a provádění regionální politiky je úkolem státu zejména: •

vytváření koncepce regionální politiky státu

•

analýza a identifikace regionálních disparit

•

určení problémových regionů, které je potřeba podporovat z úrovně státu

•

stanovení rozsahu a zaměření podpory státu v rámci státních programů podpory regionálního rozvoje k odstraňování regionálních disparit.

Úlohou krajské úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů krajů v oblasti regionálního rozvoje. Orgány kraje tvoří základní stavební jednotku pro tvorbu a realizaci regionálního rozvoje v ČR, spolupracují s ústředními úřady státní správy a koordinují zájmy obcí ve věcech regionálního rozvoje nadobecního významu. Jejich úkolem je zejména: •

koordinace rozvoje územního obvodu kraje a rozvoj odvětví v jejich samostatné působnosti

•

koncipování vnitřní rozvojové politiky krajů, zpracování a implementace rozvojových programů

•

stanovení regionálních rozvojových priorit, ovlivňování vývoje regionálních disparit v rámci kraje a dbát o zachování krajinné a hospodářské pestrosti území

Úlohou obecní úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciační činnost v oblasti řešení problémů a definování programů a jejich participace na realizaci regionálních programů.

2.2 Evropská regionální politika Evropská unie usiluje o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů členských států pomocí regionální a strukturální politiky. Regionální politika Evropské unie,

15

nazývaná též jako politika hospodářské a sociální soudržnosti vychází již ze zakládacích smluv Evropských společenství. Pro období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle.12 •

Cíl Konvergence

Regiony na úrovni NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75% průměru Evropské unie se mohou těšit podpoře hospodářského a sociálního rozvoje. Tento cíl je dosahován za podpory prostředků z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy.

•

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které nespadají pod cíl Konvergence. K naplňování cíle bude docházet prostřednictvím ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Praha.

•

Cíl Evropská územní spolupráce

Podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic a také meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.

2.3 Programové dokumenty Základním dokumentem regionální politiky ČR na úrovni státu, který se pořizuje podle § 5 zákona č. 248/2000 Sb.,O podpoře regionálního rozvoje je Strategie regionálního rozvoje. Současné znění strategie pro léta 2007 – 2013 schválila vláda ČR svým usnesením č. 560 dne 17.května 2006. Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje v uplynulém období, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých regionů, odvětví a sektorů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice a doporučení pro budoucí rozvoj. Strategií navržené rozvojové aktivity budou podle principu subsidiarity realizovány na místní, regionální nebo resortní úrovni a financovány buď v rámci národních rozvojových programů nebo v rámci operačních programů s využitím prostředků strukturálních fondů Evropské unie. Z tohoto hlediska je Strategie regionálního rozvoje významným zdrojovým dokumentem pro Národní rozvojový plánu, respektive Národní 12

http://www.strukturalni-fondy.cz

16

strategický referenční rámec a operační programy, orientované na čerpání prostředků z evropských fondů13. •

Národní rozvojový plán České republiky

Představuje strategický dokument pro realizaci programů fondů Evropské unie v regionech České republiky a to včetně návrhu struktury a zaměření jednotlivých programů pomoci. Byl východiskem pro zpracování Národního strategického referenčního rámce. •

Národní strategický referenční rámec

Popisuje strategické cíle, způsob řízení a představuje systém finančních toků fondů EU a také představuje operační programy pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti.14

Na krajské úrovni v případě Jihomoravského kraje to jsou především: •

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

Jedná se o koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup kraje k podpoře rozvoje územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje a je základním rámcem programu rozvoje kraje. •

Program rozvoje Jihomoravského kraje

Program rozvoje kraje je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob implementace a financování.

Základním dokumentem podle, kterého je v současnosti realizován rozvoj města Hodonín je Strategii udržitelného rozvoje města a Systém strategického plánování. Jde o dokument, který stanovil priority města a navrhl programy v rámci nichž by mělo dojít k realizaci jednotlivých projektů a cílů zaměřených na podporu rozvoje.

13 14

http://www.mmr.cz http://www.strukturalni-fondy.cz

17

2.4 Nástroje regionální politiky Nástroje regionální politiky se obvykle člení do dvou základních skupin:15 •

makroekonomické nástroje – fiskální politika, monetární politika, protekcionismus

•

mikroekonomické nástroje – realokace kapitálu, realokace pracovních sil

Fiskální politika - Prostřednictvím státního rozpočtu dochází vždy k meziregionálnímu přerozdělování. Mechanismus této redistribuce spočívá v systému daní a odvodů na jedné straně a ve struktuře výdajů státního rozpočtu na druhé straně. Vysoce příjmové regiony přispívají nadprůměrně do státního rozpočtu na rozdíl od regionů s nízkými příjmy obyvatelstva i firem. Naproti tomu prostřednictvím sociálních výdajů plyne více prostředků do regionů nízkopříjmových16. Další možností jak využít fiskální politiku jako nástroje regionálního rozvoje je nákup zboží a služeb státem. Stát přednostním zadáváním zakázek firmám v určitých regionech může podporovat jejich rozvoj, nebo alespoň udržení jejich současné situace.

Monetární politika - uplatňuje se a působí na prostředí prostřednictvím ovlivňování množství peněz. Ve vybraných regionech se provádí usnadněním přístupu k úvěru, výší úrokové míry, nebo dobou splatnosti. Vliv působení monetární politiky je snížen odlivem získaných prostředků do nepodporovaných regionů prostřednictvím meziregionálních vazeb.

Protekcionismus - třetí skupinu makroekonomických nástrojů regionální politiky tvoří protekcionismus tj. státní ovlivňování dovozů prostřednictvím dovozních limitů a cel17. Není zavedena regionální diferenciace. Cla a dovozní limity jsou výrobkově orientované. Pokud je clo tak vysoké, že už se nevyplatí výrobky či služby dovážet, stoupne poptávka po výrobcích nebo službách vyrobených v ČR a dojde k oživení situace v upadajícím regionu. Smyslem takovéhoto opatření je tedy orientovat poptávku na domácí poptávku těch výrobků, které jsou prostorově koncentrované v problémových místech. Negativní dopady jsou u protekcionismu charakteristické odvetným opatřením diskriminovaných zemí.

15

Kadeřábková, J. et al: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: Codex Bohemia, 1998. 83s. ISBN 80-85963-69-8 16 Kadeřábková, J. et al: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: Codex Bohemia, 1998. 83s. ISBN 80-85963-69-8 17 Kadeřábková, J. et al: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: Codex Bohemia, 1998. 85s. ISBN 80-85963-69-8

18

Realokace kapitálu - pohyb kapitálu je možno provádět ze dvou stran. Buď zvýšením přitažlivosti určitých regionů, nebo zpřísněním podmínek pro fungování kapitálu v jiných regionech. Tento nástroj působí v podobě dotace či snížení daňových sazeb, nebo naopak daňových sazeb zvýšených pro restrikci. Důvodem pro jeho uplatňování je tvorba nových pracovních příležitostí ve stávajících nebo nově příchozích firmách do regionu. Jak dotace tak příjmy ze snížených daní mají napomoci podnikům hradit počáteční náklady vyvolané jejich rozvojem v upadajících regionech.

Realokace pracovních sil - nástroje podporující prostorové přemístění se zaměřují na částečnou úhradu nákladů. Vlastnímu použití těchto nástrojů však musí předcházet rozhodnutí, zda je účelné podporovat emigraci. Odliv obyvatelstva vždy představuje další prohloubení problémů v rozvoji regionu a tak nástroje bývají většinou zaměřeny spíše na přilákání kapitálu do problémového území, tvorbu nových pracovních příležitostí a tím stabilizaci obyvatelstva v regionu18.

Ostatní nástroje - mezi ostatní nástroje regionální politiky patří institucionální nástroj podpory regionálního rozvoje. Na regionální úrovni působí regionální rozvojové agentury, které plní informační a poradenskou funkci.

18

Kadeřábková, J. et al: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: Codex Bohemia, 1998. 86s. ISBN 80-85963-69-8

19

3 ROZVOJ A PODPORA PODNIKÁNÍ V HODONÍNĚ Podpora podnikání je významná jak z hlediska samotného podnikatele a jeho další úspěšné existence, tak z hlediska samotného města. Jakkoliv motivovaný rozvoj jednotlivců či různých zájmových skupin uvnitř města je pro každou municipalitu přínosný, protože s sebou nese další efekty, které působí na život ve městě. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby město věnovalo pozornost nejen těm zdrojům, které může využít město bezprostředně jako příjemce podpory, ale také těm finančním možnostem, které mohou využít jiné subjekty.

3.1 Strategie rozvoje města Hodonín Projektům ze Strukturálních fondů a státního rozpočtu se věnuje na Městském úřadě v Hodoníně tým pracovníků, který se zabývá problematikou monitoringu aktuálních dotačních výzev tak následným zpracováním projektových žádostí. Na dotační příležitosti jsou následně upozorněny příspěvkové a obchodní organizace, neziskové organizace ve městě, školská zařízení, spádové obce, ale také podnikatelské subjekty. Systematičnost při přípravě projektů je dána Strategií udržitelného rozvoje města Hodonína a systém strategického plánování, které zamezují chaotickému postupu v dané oblasti. Jde o rozvojový dokument jehož cílem bylo především zohlednit na jednom místě všechny strategické materiály, které již má město zpracovány, stanovit strategické priority, propojit je s rozpočtem města a vytvořit základní předpoklady pro možné čerpání externích finančních zdrojů. Do tvorby strategie, byly zapojeny orgány města, ale také jeho občané, zástupci podnikatelů, úřadu práce, neziskových organizací a zástupci školství. Díky strategii má město v současnosti vytipováno několik záměrů, které by chtělo maximálně využít pro možnosti čerpat finance z nově připravovaných programů. Jde o projekty k záměrům identifikovaným ve strategických dokumentech města, tak o na nich nezávislých akcích, s nimiž přicházejí samy jednotlivé organizace a subjekty. K realizaci jsou tak chystány aktivity zaměřené na rekonstrukci ploch a objektů sloužících cestovnímu ruchu, vybudování technické infrastruktury pro podnikatelský rozvoj, zlepšení životního prostředí, rekonstrukce historických objektů a městských částí, ale také přeshraniční spolupráci, vzdělávací aktivity i projekty v sociální oblasti.

20

3.2 Projekty napříč spektrem operačních programů Město Hodonín začalo s realizací projektů dotovaných externími zdroji již s příchodem předstupních fondů. Město využilo své polohy a navázalo jako partner první přeshraniční spolupráce v mezinárodním projektu Podpora podnikání v regionech Hodonín – Holíč. Díky získaným zkušenostem tak město následně využilo také prvních výzev z programů, které byly v ČR vytvořeny pro distribuci podpory ze strukturálních fondů v letech 2004 – 2006. Ve volebním období 1998 – 2002 získalo Město Hodonín z dotací 220 milionů korun a v minulém období 440 milonů. V rámci rozpočtu města je zvlášť vymezena kapitola, která je určena na spolufinancování těchto projektů. Systémem využívání dotačních titulů Město Hodonín tak napomáhá rozvoji města mnohem rychleji, než kdyby tyto finanční nástroje podpory nefungovaly, nebo neexistovaly vůbec. Výběr nejvýznamnějších projektů spolufinancovaných z EU a státního rozpočtu za uplynulé čtyři roky je uveden v příloze č. 1. Z uvedeného výčtu je patrné, že Město Hodonín dokáže dotační zdroje využívat racionálně k všestrannému rozvoji. Systematický přístup k této problematice v podobě Strategie rozvoje města, soustavné činnosti zaměřené na průběžnou přípravu projektů, monitorování zdrojů, a zapojení ostatních činitelů do procesu lze hodnotit kladně. V souladu s principem partnerství se město správně neuzavírá do sebe, ale neformálně působí jako pól růstu pro své okolí tím, že mu poskytuje informace a spolupracuje s ním na přípravě a realizaci projektů

3.3 Modelový příklad – konverze kasáren Podpora podnikání a zaměstnanosti je vnímána veřejností i politickým vedením radnice jako největší problém města. Zrušení zdejší vojenské posádky dosavadnímu stavu nepřispěl, ale Město Hodonín se této situace rozhodlo využit v příležitost a uvolněné vojenské areály převzalo pod svou správu. Dnešní poloha kasáren již nebyla tak excentrická vůči městu tak jako při jejich zakládání. Obklopeny dnes jsou zástavbou, která z převážné většiny plní funkci bydlení. Z tohoto důvodu nové úvahy o využití nemohly mít čistě výrobní charakter. Určitou výhodu tak alespoň zůstalo napojení na technickou infrastrukturu a dopravní provázanost. I přesto, že z počátku převažovaly spíše negativní hlasy k plánovaným záměrům podařilo se nakonec nalézt mechanismus, který zabezpečil obsazení areálu novými funkcemi a vytvoření hodnot, které kladně působí na město jako celek. Společným úsilím veřejného a soukromého sektoru tak postupně došlo k nastartování procesu konverze kasáren, jenž je v souladu jak s trvale udržitelným rozvojem tak podporou regionální zaměstnanosti. 21

Prakticky v návaznosti na opuštění kasáren armádou bylo přistoupeno ke zveřejnění záměru výhodného prodeje jednotlivých budov. Původní váhání soukromého sektoru nad záměry Města byly překonány první investicí, kterou zde realizovalo přímo Město Hodonín. Rekonstrukce dvou objektů, která se stala předmětem naplňování zdejší bytové problematiky, nastartovala zájem o další objekty a v průběhu 18 měsíců došlo k prodeji takřka většiny budov. Přenecháním této části výdajů soukromému sektoru tak současně došlo k vytvoření finančního zdroje potřebného pro spolufinancování nové technické infrastruktury. V jednotlivých budovách tak dnes působí řada malých a středních firem, které byly podpořeny nemovitostmi se zvýhodněnou cenou neustálým rozvojem zdejšího okolí. Z jejich strany pak byla provedena obnova stávajících budov, ale také nákup strojů a zařízení a to za pomoci dotačních programů určených pro podnikatele. I když se z počátku objevovala pro nastartování celého procesu řada překážek, je dnes při pohledu na novou funkci jenž, bývalá kasárna nabízejí nezpochybnitelné, že se podařilo vhodně kasáren využít a podpořit tak oblast zejména malého a středního podnikání.

22

4 MĚSTO HODONÍN Okres Hodonín leží na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskou republikou. Území okresu o celkové rozloze 1 099 km2 zaujímá 15,3 % rozlohy území Jihomoravského kraje. Administrativně se okres Hodonín člení na 82 obcí z nichž 8 má statut města. Na území okresu Hodonín působí 3 obce s rozšířenou působností – Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou. Protože je Hodonín vymezen jako hospodářsky slabý region a autor práce se aktivně zabývá svou pracovní činností rozvojem na Městském úřadu v Hodoníně, bylo toto téma zvoleno cíleně.

4.1 Historie města a důležité okamžiky v jeho vývoji Hodonín vznikl kolem roku 1030 jako součást soustavy opevnění proti uherským nájezdům. Jako příhraniční město sehrál Hodonín mnohdy významnou úlohu v diplomatických jednáních českých panovníků a díky tomu se zde zdárně rozvíjela řemesla i obchod. Ve výrobní sféře, po zrušení nevolnictví, převažoval cechovní systém a manufaktury se zde nerozvíjely. Jedinou výjimkou byla textilní manufaktura, využívající objekt hodonínského zámku. Ten byl na přelomu 18. a 19. století přebudován na tabákovou továrnu. Tento moment je možno považovat za položení základů pozdější industrializace města. Znatelný hospodářský a průmyslový rozvoj se datuje do poloviny 19. století, kdy došlo k vybudování silnice směrem na Brno a Severní Ferdinandovy dráhy z Břeclavi přes Hodonín do Přerova, která byla následně protažena až do Polska. Vedle tabákové továrny se tak začala rozvíjet výroba v podobě sladovny, dvou cukrovarů, cihelen, slévárny, koželužny, dřevozpracujících závodů, ale i mlékárny a konzervárny ovoce a ryb. V blízkosti města byla zahájena těžba lignitu, nafty a zemního plynu. Průmyslový i společenský rozvoj města pokračoval i ve 20 a 30 letech 20. století. Vedle již zmíněných továren zde byla celá řada dílen drobných živnostníků a řemeslníků. Transformační procesy probíhající v hospodářství od roku 1990 přinesly řadu pozitiv, ale také problémů. Po roce 1989 zde došlo ke znovuoživení podnikatelské činnosti, avšak problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Zemědělství, které zde bylo díky své geografické poloze jedním z tradičních odvětví, zaznamenalo úpadek jako jedno z prvních. Počet pracovníků v zemědělství poklesl v průběhu probíhající transformace v období do roku 1996 o téměř polovinu jak je patrno z následující tabulky.

23

Tabulka č. 2: vývoj zaměstnanosti v zemědělství rok Průměrný evidenční počet zaměstnanců

celkem ČR JmK okres Hodonín

1993

1994

1996

1997

2000

2001

302 156

254 868

183 517

212 361

160 535

150 413

38 306

31 423

20 738

26 780

18 913

17 776

7 325

5 876

3 240

4 895

3 500

3 383

Pramen: vlastní zpracování z údajů ČSÚ, Krajská správa Brno

Obdobně tomu bylo v průmyslové výrobě kde rovněž došlo k úbytku pracovních míst. Zánik velkých průmyslových podniků, které v minulosti patřily k hlavním zaměstnavatelům obyvatel okresu, se projevily ve vysoké míře nezaměstnanosti. Bylo tomu tak například v případě tradičních zaměstnavatelů jako byl hodonínský cukrovar či čokoládovny Maryša Rohatec. Do útlumu se postupně dostaly i Jihomoravské lignitové doly, které zde byly nejvýznamnějším podnikem v té době zaměstnávající více než 3500 pracovníků. Z regionálního pohledu významně město poznamenalo rozdělení republiky. Po rozpadu Československého státu v roce 1993 se Hodonín ocitl v periferní poloze a některé z podniků tak přišli o své dodavatelsko odběratelské partnery. Administrativní překážky v souvislosti s vytvořením státní hranice vedly mnohé z nich k hledání nových ekonomických vazeb, které nebyly zatíženy celní bariérou. Určitou kompenzací redukovaných pracovních míst, bylo vytváření nových pracovních příležitostí pro uvolněné osoby v terciálním sektoru. Díky možnosti soukromého podnikání se začala rozvíjet především komerční sféra obchodů a služeb.

4.2 Geografická, demografická a hospodářská charakteristika Město Hodonín leží v Jihovýchodní části Moravy a plocha jeho katastrálního území je 6349ha. Z geografického hlediska má dobrou strategickou polohu, protože zaujímá místo přibližně v geometrickém středu klíčových spojení měst Brno, Zlín, Vídeň a Bratislava. S necelými 27 000 obyvateli je třetím největším městem Jihomoravského kraje. Hodonín leží v rovinaté oblasti jehož přírodní podmínky jsou charakteristické pásem lužních lesů kolem řeky Moravy.

24

Díky intenzivnímu rozvoji pracovních příležitostí v průmyslu a díky dobrým podmínkám pro bydlení docházelo ve městě od konce 19. století k trvalému růstu počtu obyvatel. Až transformace sociálních a ekonomických struktur vyvolala změnu v populačním chování. Národní trend, který stagnoval či klesal po celá 90. léta byl kopírován také v Hodoníně, což bylo umocněno i ztrátou pracovních příležitostí. Tabulka č. 3: vývoj počtu obyvatel ve městě rok

1970

1980

1991

Počet 20863 25485 28230 obyvatel Pramen: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů

1998

2001

2004

2006

27998

27361

26290

26 559

Navzdory nepříznivému vývoji v průmyslové základně města zaujímají dodnes některé podniky ve svém oboru přední postavení v rámci celé České republiky. V průmyslu je i nadále zastoupeno potravinářství, výroba stavebních materiálů, dřevozpracující, kovodělný a nově také automobilový průmysl. Na území města bylo registrováno k 31.12. 2005 celkem 6306, přičemž rozložení podnikatelské aktivity bylo následující:

Tabulka č. 4: organizační struktura ekonomických subjektů Podnikatelská aktivita

31.12. 2003

31.12. 2004

31.12. 2005

Počet podnikatelských subj. celkem

6 437

6 295

6 306

Akciové společnosti

56

54

58

Obchodní společnosti

817

822

824

Družstva

15

17

18

Samostatně hospodařící rolníci

150

146

131

Svobodná povolání

357

353

357

Počet podnikatelů fyzických osob

4470

4324

4299

Pramen: Municipality 2005 – Jihomoravský kraj 2007. [CD-ROM]. 2. vyd. Praha

Hodonín má dobrou strategickou polohu vzhledem k rozvojovým osám i k centrům vyššího řádu. Disponuje relativně dobrým napojením na regionální, republikové a mezinárodní dopravní systémy. Silniční síť zastupují významné komunikace I/55 a I/51 a železniční spojení trasy Břeclav – Hodonín – Ostrava. Vzdálenost Hodonína je od Prahy 285 km, od Brna 75 km, od Bratislavy 95 km a od Vídně 130 km. 25

4.3 Zaměstnanost a nezaměstnanost Hodonín patří k těm městům České republiky, která byla nejvíce postižena restrukturalizací hospodářství koncem minulého století. Pro 14 000 práceschopných obyvatel zanikly tisíce pracovních příležitostí nejen ve městě, ale i v okolí. Důsledkem byl nárůst nezaměstnanosti, která je dodnes poměrně vysoká a to jak v regionálním měřítku tak v rámci celé České republiky. V desetiletí 1994 – 2003 vzrostla míra nezaměstnanosti ze 4% na 16,5%. Od roku 2004 je zaznamenáván mírný pokles nezaměstnanosti až na současných 12,5%

19

a to i přes

to, že poslední hromadné propouštění proběhlo v polovině roku 2005 v tabákové továrně Philips Morris. Významnou roli zde sehrává vznik nových pracovních míst u rozvíjejících se firem, které přímo v Hodoníně vznikají, nebo sem své aktivity umisťují.

Graf 1 Vývoj nezaměstnanosti v Hodoníně v letech 1995 – 2007

Vývoj nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v %

16

15,2

14

14,7

12

12,5

10

9,8

9,4

10,3

8,9

8

7,5

6

8,8

5,2

4 2

13,3

3,5 2,9

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

19

http://portal.mpsv.cz/

26

5 VYBRANÉ PODPORY PODNIKÁNÍ V současné době se můžeme setkat s řadou nejrůznějších dotačních titulů. Ať podnikatelé či samosprávy již některé podpory využívají, jiné jsou známy z doslechu, ale existují i takové, které jsou prozatím velkou neznámou. Ačkoli je to velice individuální a někdo má povědomí o dotačních možnostech širší a jiný naopak, tak zde existuje společný jmenovatel. Tím je bezpochyby rozsáhlé, stále se rozšiřující spektrum dotačních programů a s tím také související špatná orientace v tomto rozměrném souboru. V této kapitole je věnován prostor jednotlivým dotačním programům, které jsou svým obsahem zaměřeny na podporu podnikání a podporu regionům se soustředěnou pomocí státu. Popisná část se věnuje podporám na národní i evropské úrovni v aktuálním čase a analytická je provedena na základě již ukončeného Operačního programu průmysl a podnikání.

5.1 Národní programy Ministerstvo pro místní rozvoj ČR opakovaně vyhlašuje dotační tituly v rámci programu Podpora regionálního rozvoje. V roce 2007 byly v rámci tohoto programu vyhlášeny následující podpory:20 •

Podpora hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů

Podpora je poskytována obcím jako systémová investiční dotace. Cílem je investiční příprava průmyslových ploch a objektů pro podnikání, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů, výstavba, rozšíření a rekonstrukce související obecní infrastruktury podporující příchod a rozvoj činnosti podnikatelských subjektů, ale také investice pro rozvoj cestovního ruchu (vybudování nebo rekonstrukci cyklostezek, ubytovacích zařízení, koupališť) •

Podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko a dalších regionech se soustředěnou podporou státu

Clem programu je vytvořením podmínek pro zřízení nových pracovních míst snížit nezaměstnanost v regionech se soustředěnou podporou státu a zvýšit tak jejich hospodářskou výkonnost. Účastníkem programu může být pouze fyzická nebo právnická osoba, která v rámci realizace podnikatelského záměru s využitím dotace musí zajistit vznik minimálně 15 nových pracovních míst 20

http://www.mmr.cz

27

•

Podpora bývalých vojenských areálů k obecnímu využití

Program je určen pro obce které převzaly vojenský majetek do svého vlastnictví po zrušení vojenských posádek. Cílem programu je ve formě dotace přispět na úpravy budov a ploch k novému využití a na pořízení územně plánovací dokumentace •

Podpora rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu

•

Program obnovy venkova

•

Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou

Programy zaměřené na podporu malých a středních podniků spadají do resortu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Jsou zaměřeny na podporu podnikatelů formou záruk za bankovní úvěry a bezúročné úvěry pro začínající podnikatele na území hlavního města Prahy a dále příspěvků a dotací pro podnikatele na celém území České republiky. Pro rok 2007 jsou vyhlášeny programy:21 •

Trh - cílem programu je začínající malý a střední podnikatelé na území hlavního města Prahy, kterým program nabízí využití bezúročných úvěrů a záruk

•

Certifikace - podpora je určena malým a středním podnikatelům na území celé ČR pro získávání certifikací a účasti ve výběrových řízeních

•

Design - podpora podnikatelům na území celé ČR při začleňování designu do jejich podnikatelské strategie

•

Aliance - podpora zvýšení konkurence podnikatelských subjektů na zahraničních trzích v podobě zpracování marketingových cizojazyčných materiálů, prezentací na veletrzích a výstavách

•

Vývoj - podpora zaměřena na projekty výzkumu a technický rozvoj

Program Trh a Certifikace je zabezpečována prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Design poskytuje Design centrum ČR a programy Aliance a Vývoj jsou realizovány přímo Ministerstvem průmyslu a obchodu. •

Program na podporu rozvoje průmyslových zón

Je zaměřen na hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony. Formou přímých dotací, dotací úroků a návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu a formou 21

http://www.mpo.cz

28

bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku program přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti daného prostředí. •

Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností

Společný program Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR podporuje tvorbu pracovního místa, rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v okresech splňující podmínku nezaměstnanosti alespoň o 50 % vyšší než je průměr ČR. Regiony, které mohou využívat podpory tohoto programu jsou vyznačeny v mapě.

pramen: http://www.czechinvest.org/program-ptnpm

5.2 Fondy a programy Evropské unie Politika hospodářské a sociální soudržnosti je realizována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje investiční projekty infrastruktury, Evropský sociální fond podporuje naopak neinvestiční projekty. Fond soudržnosti je zaměřen na investiční projekty států s orientací na dopravní infrastrukturu a ochranu životního prostředí.

29

V rámci programovacího období 2007 – 2013 je struktura a zaměření jednotlivých programů následující:

Tématické operační programy • Integrovaný operační program •

OP podnikání a inovace

•

OP Životní prostředí

•

OP Doprava

•

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

•

OP Výzkum a vývoj pro inovace

•

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

•

OP Technická pomoc

Regionální operační programy: • ROP NUTS II Severozápad •

ROP NUTS II Severovýchod

•

ROP NUTS II Střední Čechy

•

ROP NUTS II Jihozápad

•

ROP NUTS II Jihovýchod

•

ROP NUTS II Moravskoslezsko

•

ROP NUTS II Střední Morava

Operační programy Praha: • OP Praha Konkurenceschopnost •

OP Praha Adaptabilita

Evropská územní spolupráce • OP Mezinárodní spolupráce •

OP Národní spolupráce

•

ESPON 2013

•

INTERACT II

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko 30

Portfolio výše uvedených programů je připraveno dle struktury resortních či regionální potřeb. Podpora rozvoje podnikatelského prostředí je obsažena v Operačním programu Podnikání a inovace, příloha č. 2, jenž nepřímo navazuje na Operační program Průmysl a podnikání, který plnil svoji funkci v programovacím období 2004 – 2006. Řídícím orgánem obou operačních programů je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a administraci zajišťují agentury CzechInvest, CzechTrade, Česká energetická agentura a Českomoravská záruční a rozvojová banka. S aktivitami Operačního programu Průmysl a podnikání bylo provázáno opatření Společného regionálního operačního programu. Tento dokument zahrnuje rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti, které mohly být v období 2004-2006 podporovány ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1. Zatímco Operační program Průmysl a podnikání byl zaměřen na celoplošnou podporu podnikání, opatření 1.1 Společného regionálního operačního programu se orientovalo na tvorbu nových a zachování stávajících pracovních míst ve vybraných problémových regionech. Hlavním zdrojem podpory byla první priorita programu nazvaná Regionální podpora podnikání. Druhou oblastí, ve které mohly malé a střední podniky žádat, byl cestovní ruch v rámci priority Rozvoj cestovního ruchu.

5.3 Analýza podpory podnikání z OPPP Cílem práce je podpora rozvoje podnikání v hospodářsky slabém regionu. K dosažení tohoto cíle byl zvolen postup, kdy za pomoci analýzy podpory v uplynulém programovacím období je posouzeno jakým způsobem subjekty v regionu využily existujícího nástroje. Z důvodu obsahového limitu bakalářské práce a také odlišnosti publikovaných dat u administrátorů jednotlivých programů, byl pro analýzu vybrán Operační program průmysl a podnikání. OPPP byl vybrán také proto, že jeho jednotlivé programy poskytovaly svým rozsahem a zaměřením nejširší podporu rozvoje podnikání. Žadatelem o podporu přitom v OPPP mohly být jak podnikatelské subjekty, obce, krajské úřady, ale také vzdělávací instituce či neziskové organizace a sdružení. Předmětem jsou tak všechny projekty, které žádali o podporu a to bez rozdílu na právní formu žadatele.

5.4 Cíl analýzy Cílem analýzy je zjistit, jak byly jednotlivé subjekty z okresu Hodonín aktivní v OPPP a to v porovnání s ostatními ve zbývajících okresech Jihomoravského kraje. Objektem analýzy 31

jsou jednak všechny podané projekty do OPPP dle jednotlivých okresů Jihomoravského kraje za období 2004 – 2006 a jednak projekty, které poskytnutou dotaci z tohoto programu získaly.

Základním zdrojem dat jsou ukazatele vycházející ze statistiky publikované prostřednictvím Informačního systému operačního programu22 a to k 31. 12. 2006. Z ní byly vybrána data za projekty podané v Jihomoravském kraji a roztříděny dle místa realizace záměru v jednotlivých okresech. Počet malých a středních podnikatelů vychází z databáze Merit-CDF od firmy Meritum Software, kterou využívá agentura Czechinvest. Pro výpočet relativních ukazatelů bylo třeba zvolit některý z absolutních údajů, který nejlépe vyjadřuje velikost regionu. Plocha regionu je pro vyjádření ekonomické aktivity regionu nevhodná, a proto jsem zvolil za základní hodnotu vyjadřující velikost regionu počet ekonomicky aktivních obyvatel. Tabulka č. 5: absolutní data za OPPP dle okresů

Okresy

Počet EA obyvatel

Počet MSP

Počet přijatých projektů

Výše Počet požadované podpořených dotace projektů (tis. Kč)

Výše schválené dotace (tis. Kč)

Blansko Brno - město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

52 902 203 785 89 037 64 290 77 215 46 144 57 119

215 1094 317 223 322 162 149

42 142 35 46 28 18 26

287 416 1 367 972 170 038 227 141 262 938 150 853 347 399

26 95 23 30 15 10 14

148 072 811 317 55 314 89 090 49 245 45 006 152 413

JmK celkem

590 492

2 482

337

2 813 757

213

1 350 457

Zdroj: Czechinvest, ČSÚ, vlastní zpracování

V Jihomoravském kraji bylo v letech 2004 – 2006 podáno celkem 337 žádostí o dotaci z Operačního programu Průmysl a podnikání. Celkově bylo žádáno o částku přesahující 2,8 mld. Kč. Rozhodnuto a schváleno bylo 213 projektů, což představuje dotace v celkové výši přesahující 1,3 mld. Kč. Za okres Hodonín bylo podáno 28 projektů v celkové požadované výši dotace přes 260 mil. Kč. Z toho 15 projektů uspělo při hodnocení a získalo nevratnou dotaci 49,245 mil. Kč.

22

http://isop.czechinvest.org

32

Graf 2 Počet přijatých a schválených projektů OPPP v okresech Jihomoravského kraje 160

počet projektů

142 140

Počet přijatých projektů

120

Počet podpořených projektů

100 95

80 60

46

42

35

40 20

26

28

26 18

30

23

15

0 Blansko

Brno město

Brno venkov

Břeclav

Hodonín

10

14

Vyškov

Znojmo

okres

Zdroj: Czechinvest, vlastní zpracování Graf 3 Výše požadované a schválené dotace z OPPP v okresech Jihomoravského kraje (tis. Kč)

[tis.Kč] 1 400 000

1 367 972 Výše požadované dotace

1 200 000

Výše schválené dotace 1 000 000 811 317 800 000 600 000 400 000

347 399 287 416 227 141

262 938

170 038

200 000

150 853 89 090

55 314

148 072

49 245

152 413

45 006

0 Blansko

Brno město

Brno venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

okres

Zdroj: Czechinvest, vlastní zpracování

Při srovnání Hodonína s ostatními okresy v rámci Jihomoravského kraje lze konstatovat, že Hodonín patří k té skupině okresů, která se vyznačuje nízkou aktivitou ve využívání dotačních možností. Podobně jsou na tom Vyškov a Brno-venkov. Při zohlednění vysokého počtu firem v okrese Hodonín a nízkému počtu podaných žádostí jsou výsledky pro 33

Hodonín nejhorší z celého Jihomoravského kraje, což je patrno také z ukazatelů přepočtených na počet ekonomicky aktivního obyvatelstva a stejně tak na počet firem.

Tabulka č. 6: relativní vyjádření dat za OPPP dle okresů

Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

7,9 7,0 3,9 7,2 3,6 3,9 4,6

19,5 13,0 11,0 20,6 8,7 11,1 17,4

Výše požad. dotace na 1 EA obyv. (tis. Kč) 5,4 6,7 1,9 3,5 3,4 3,3 6,1

JmK celkem

5,7

13,6

4,8

Počet přijatých projektů na10 000 EA obyv.

Okresy

Počet přijatých projektů na 100 MSP

4,9 4,7 2,6 4,7 1,9 2,2 2,5

12,1 8,7 7,3 13,5 4,7 6,2 9,4

Výše schválené dotace na 1 EA obyv. (tis. Kč) 2,8 4,0 0,6 1,4 0,6 1,0 2,7

3,6

8,6

2,3

Počet podpořen. proj. na 10 000 EA obyv.

Počet podpořen. proj. na 100 MSP

Zdroj: Czechinvest, ČSÚ, vlastní zpracování

Graf 4 Počet projektů OPPP na 10 000 ekonomicko-aktivních obyvatel v okresech Jihomoravského kraje 9 7,9

počet přijatých projektů

8

7,2

7,0

počet schválených projektů

počet projektů

7 6

4,6

5 4,9 4

4,7

3,9

4,7

3,9

3,6

3 2,6

2

1,9

2,2

Hodonín

Vyškov

2,5

1 0 Blansko

Brno - město

Brno venkov

Břeclav okres

Zdroj: Czechinvest, ČSÚ, vlastní zpracování

34

Znojmo

Graf 5 Počet projektů OPPP na 100 malých a středních podnikatelů v okresech Jihomoravského kraje 25 počet prijatých projektů

20,6 20

19,5

počet schválených projektů

počet projektů

17,4 15

13,0 11,0

10

11,1

13,5

12,1

8,7 9,4

8,7 7,3

5

6,2 4,7

0 Blansko

Brno město

Brno venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

okres

Zdroj: Czechinvest, ČSÚ, vlastní zpracování

Graf 6 Výše dotace z OPPP na 1 ekonomicko-aktivního obyvatele v okresech Jihomoravského kraje (tis. Kč) 7 6,7

6,1 přijaté projekty

6 výše dotace (tis.Kč)

5,4

schválené projekty

5 4

3,5

4,0

3,4

3,3

3 2,8

2,7

1,9

2

1,4

1 0,6

0,6

1,0

0 Blansko

Brno - město

Brno venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

okres

Zdroj: Czechinvest, ČSÚ, vlastní zpracování

5.5 Shrnutí a doporučení Cílem analýzy bylo zjistit jak byly žadatelé z okresu Hodonín aktivní při využívání podpory z OPPP. Z hlediska absolutní výše požadované dotace u podaných projektů je tedy možno 35

okresy rozdělit do dvou táborů. Pokud zde díky své specifičnosti pomineme Brno-město, pak Hodonín společně s okresy Znojmo a Blansko patří do skupiny, která se vyznačuje větší aktivitou než zbývající okresy. Formulace závěrů pouze nad tímto zjištěním by nebyla správná. V okamžiku přepočtu ukazatelů vypovídají výsledky pro Hodonín zcela odlišně. Z výsledků analýzy je zřejmé, že i přes relativně velkou základnu podnikatelských subjektů nebylo z jejich strany dostatečně využito potenciálu, který OPPP nabízel. Tato situace může mít dle mého názoru několik vysvětlení. Od pasivity samotných žadatelů, administrativní náročnosti zpracování žádostí, systému financování projektů až po nízkou atraktivitu příhraničního regionu. Odhalení konkrétních příčin, však nebylo předmětem analýzy. Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že také ostatní programy nabízející podporu mohou korespondovat se zjištěnými výsledky v OPPP. Z tohoto důvodu je patrné, že podpora podnikání má v hospodářsky slabém regionu rezervy a to i přes veškerou činnost, kterou v dotační politice vyvíjí přímo Město Hodonín. Na základě zjištěných skutečností zde navrhuji pro zlepšení hospodářské situace následují opatření.

1) Nadále pokračovat v úsilí Města Hodonín a posilovat pozici v získávání externích zdrojů, za jejichž pomoci je možno zabezpečit rychlejší realizaci konkrétních projektů podporujících podnikatelské prostředí

2) Nejen s ohledem na nové programovací období a širokou škálu podpor, dostatečně zabezpečit

z pozice

zainteresovaných

samospráv

v území

informovanost

podnikatelů o možnostech a způsobu čerpání dotací a napomoci tak efektivnějšímu využívání podpůrných programů a to především ze strany soukromého sektoru.

36

ZÁVĚR Díky změnám v politickém a společenském systému po roce 1989 se začaly objevovat rozdíly mezi jednotlivými regiony také v České republiky. Snaha v zachování rovnováhy a mezi nimi vedlo ke vzniku a následnému rozšiřování různých typů podpor. Jelikož se většinou jedná o poskytování prostředků z veřejných zdrojů, které jsou využívány přímo či nepřímo na podporu rozvoje, hovoříme v této souvislosti o veřejné podpoře. Veřejné podpora má zakotveny pravidla v legislativě a to jak národní tak evropské. Jelikož samotné tržní prostředí nezabezpečuje vyvážený rozvoj celého území, plní regionální politika jakousi vyrovnávací funkci. Selektivní podpora regionů, které z různých důvodů zaostávají za ostatními je předmětem regionální politiky. Na území okresu Hodonín je zaměřena soustředěná podpora státu a to v rámci podpory určené hospodářsky slabým regionům. Ve skutečnosti to znamená, že pro tato území existuje širší nabídka programů, ze kterých je možné předem vymezené aktivity podporovat. Případné zvyšování hospodářské výkonnosti a tím i úrovně příjmů obyvatelstva a vytváření nových pracovních míst financovaných

z veřejných

je třeba prostřednictvím jak resortních programů

prostředků,

tak

i

sektorových

operačních

programů

spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Samotné využití těchto nástrojů, však již závisí na jednotlivých subjektech, které se zde nachází. Jakákoliv podpora je důležitá jak pro jednotlivce tak region v němž se nachází, a proto je nezbytné aby v regionu existoval subjekt, který v rámci dotační politiky působí na své okolí. Město Hodonín zavedeným systémem tuto pozici zabezpečuje o čemž svědčí řada již realizovaných projektů. Hypotéza, že město využívá systému podpor podnikání efektivním způsobem byla tedy potvrzena. Druhá stanovená hypotéza, město pozitivně ovlivňuje aktivitu subjektů při využívání podpor podnikání, však potvrzena nebyla. Na základě provedené analýzy využití programu zaměřeného na podnikání se ukázalo, že subjekty v okrese Hodonín jsou méně aktivní než v ostatních regionech Jihomoravského kraje. Na základě tohoto zjištění bylo doporučeno pokračovat v dosavadním úsilí jenž vyvíjí Město Hodonín, avšak posílit činnosti, které zabezpečí vyšší efektivnost při čerpání externích zdrojů také z pozice soukromého sektoru. Přírodní a historické podmínky regionu dávají možnost široké orientace a je tedy nezbytné zabezpečit rovnováhu podpory mezi jednotlivá odvětví. V případě, že bude docházet k rozvoji a podpoře projektů, jenž korespondují se strategickými programy lze předpokládat zvyšování hospodářské efektivity nejen v jednotlivých oblastech či odvětvích, ale také regionu jako celku. 37

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Jurčík,R., et. al. Právní úprava veřejné podpory v České republice. Příbram: Linde, 2001. 21 – 22 s. ISBN 80-86131-28-9 2. Jáč, I., Rydvaldová, P., Žižka, M. Inovace v malém a středním podnikání. Brno: Computer Press, 2005. 22 s. ISBN 80-251-0853-8 3. Kadeřábková, J. et al: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: Codex Bohemia, 1998. 83s. ISBN 80-85963-69-8 4. Malach, A., et. al. Strategie regionů a rozvoj podnikání po vstupu do EU. Brno, Masarykova univerzita v Brně: Polygra, 2004. 291s. ISBN 80-210-3520-X

LEGISLATIVA: 1. Zákon 455/1991 Sb. O živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 248/2000 Sb., O podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 47/2002 Sb. O podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů

ELEKTRONICKÉ ZDROJE: 1.

Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest [On-line]. Dostupný na: .

2.

Úřad pro ochranu hospodářské souteže [On-line]. Dostupný na: .

3.

Strategie regionálního rozvoje ČR [On-line]. Dostupný na:

4.

Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [On-line]. Dostupný na:

5. Programy 2007-2013 [On-line]. Dostupný na: 6. Integrovaný portál MPSV [On-line]. Dostupný na:

38

SEZNAM GRAFŮ: Graf 1 Vývoj nezaměstnanosti v Hodoníně v letech 1995 – 2007 ...........................................26 Graf 2 Počet přijatých a schválených projektů OPPP v okresech JmK...................................33 Graf 3 Výše požadované a schválené dotace z OPPP v okresech JmK....................................33 Graf 4 Počet projektů OPPP na 10 000 ekonomicko-aktivních obyvatel v okresech JmK ......34 Graf 5 Počet projektů OPPP na 100 malých a středních podnikatelů v okresech JmK............35 Graf 6 Výše dotace z OPPP na 1 ekonomicko-aktivního obyvatele v okresech JmK..............35

SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1: Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro ČR – platnost od 1.1. 2007.....10 Tabulka č. 2: vývoj zaměstnanosti v zemědělství.....................................................................24 Tabulka č. 3: vývoj počtu obyvatel ve městě............................................................................25 Tabulka č. 4: organizační struktura ekonomických subjektů ...................................................25 Tabulka č. 5: absolutní data za OPPP dle okresů .....................................................................32 Tabulka č. 6: relativní vyjádření dat za OPPP dle okresů ........................................................34

SEZNAM ZKRATEK: ERDF……………………Evropský fond regionálního rozvoje ESF…………...................Evropský sociální fond FS………………………..Fond soudržnosti NUTS II…………………Územní statistická jednotka HDP……………………..Hrubý domácí produkt EA obyv. ..................……Ekonomicky aktivní obyvatelstvo MMR ……………………Ministerstvo pro místní rozvoj MPO……………………..Ministerstvo průmysl a obchodu MSP …………………….Malé a střední podniky OP ………………………Operační program ROP ……………………. Regionální operační program OPPP…………………….Operační program průmysl a podnikání

39

SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1 - Výběr nejvýznamnějších projektů spolufinancovaných z EU a státního rozpočtu za uplynulé čtyři roky Příloha č. 2 - Přehled prioritních os a navazujících programů OPPI

40

Příloha 1 Název akce

Zdroj financování

Získaná dotace

Spoluúčast města

Rok získání dotace

SROP

140,60 mil. 110,00 mil. 2005

Evropská unie Rozvoj lázeňské infrastruktury v Jihomoravském kraji (dobr. svazek obcí Jihomor.lázně – Hodonín, Lednice) Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu vybavením nové sportovní haly

Interreg IIIA SROP, Komunitní plánování v oblasti sociálních služeb státní rozpočet Interreg Projekty změřené na kulturní akce (Výtvarné IIIA, ČRsympozium, Hodonínský kulturní podzim, tradiční hody) SR, ČRRakousko Interreg Příjezdová komunikace a parkovací plochy k Přístavišti IIIA, ČRU jezu SR,st.rozp. Interreg Příjezdová komunikace a parkovací plochy k Přístavišti IIIA, ČRU jezu SR,st.rozp. Interreg Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ve městě IIIA, ČRHodoníně, – parkoviště u sportovní haly SR,st.rozp. Phare CBC, Modernizace sběrného dvora odpadů v Hodoníně JM kraj Bezbariérová MHD v Hodoníně (pořízení autobusů SROP MHD) OP Regionální centrum pro nakládání s komunálními odpady Infrastruktu ra, SFŽP OP Sanace území bývalého vojenského areálu Hodonín – Infrastruktu Velká kasárna ra, SFŽP Vzdělávání zadavatelů sociálních služeb Města OP RLZ, Hodonína státní rozp.

4,44 mil. 1,03 mil.

2,05 mil. 0,22 mil.

2005 2005, 2006

1,70 mil.

1,10 mil.

2006

5,40 mil.

1,80 mil.

2006

5,40 mil.

1,80 mil.

2006

6,70 mil.

1,70 mil.

2006

2,50 mil.

0,70 mil.

2006

20,14 mil.

7,41 mil.

2006

26,00 mil.

8,99 mil.

2006

19,39 mil.

3,33 mil.

2006

0,60 mil.

0 mil.

2006

Státní rozpočet Výstavba sportovní haly

Ministerstv o financí

99,00 mil.

71,85 mil.

2002–2005

Rekonstrukce zimního stadionu

MMR

17,32 mil.

126,00 mil.

2003, 2005, 2006

Výstavba bytového domu Lípa – 60 b. j.

SFRB

24,30 mil.

74,00 mil.

2004

Půdní nadstavby v ul. Brandlova

SFRB

11,00 mil.

7,00 mil. K

2004

Rekonstrukce objektů v areálu bývalých kasáren na bytové jednotky

MMR

37,63 mil.

41,10 mil.

2004

Vybudování infrastruktury v areálu bývalých kasáren

MMR

10,39 mil.

17,42 mil.

2004, 2006

12,30 mil.

0,08 mil.

2004, 2006

12,30 mil.

0,08 mil.

2005, 2006

3,69 mil.

4,55 mil.

2004, 2006

Vzdělávací centrum velkých kočkovitých šelem v ZOO Hodonín

Ministerstv o financí Ministerstv o financí

Rekonstrukce přednádražního prostoru

MMR

Rekonstrukce ZŠ U Červených domků

Pramen: vlastní zpracování údajů z MěÚ 41

Příloha 2 Prioritní osa Specifický cíl, prioritní osy 1. Vznik Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, firem zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků a vytvářet podmínky pro využití nových finanční nástrojů pro zahájení podnikání

2. Rozvoj firem

Oblast podpory Program podpory 1.1 Podpora začínajícím START podnikatelům

1.2 Využití nových finančních nástrojů Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním 2.1 Bankovní nástroje nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj podpory malých a informačních a komunikačních technologií a služeb středních podniků pro podnikání 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb

PROGRES

ZÁRUKA ROZVOJ

ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY ICT V PODNICÍCH EKO-ENERGIE

3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie 4. Inovace 4.1 Zvyšování inovační INOVACE výkonnosti podniků POTENCIÁL 5. Prostředí Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty 5.1 Platformy SPOLUPRÁCE pro z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu spolupráce podnikání a pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace inovace, zefektivnit využití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu PROSPERITA 5.2 Infrastruktura pro ŠKOLICÍ rozvoj lidských zdrojů STŘEDISKA 5.3 Infrastruktura pro NEMOVITOSTI podnikání 6. Služby pro Zintenzivnit rozvoj poradenských a informačních 6.1 Podpora PORADENSTVÍ rozvoj služeb pro podnikání poradenských služeb podnikání 6.2 Podpora MARKETING marketingových služeb 7. Technická Vytvořit institucionální, technické a administrativní 7.1 Technická pomoc pomoc podmínky pro realizaci operačního programu při řízení a implementaci operačního programu 7.2 Ostatní technická pomoc 3. Efektivní energie

Zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využití obnovitelných, případně i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven) Posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovací technologií, výrobků a služeb)

Pramen: Operační program podnikání a inovace

42