Podpora malého a středního podnikání

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu, podnikání a oceňování

Podpora malého a středního podnikání Bakalářská práce

Autor:

Lukáš Lejsek Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Hana Pačesová, CSc.

Květen, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Haraticích, dne 12. 5. 2013

Lukáš Lejsek

Poděkování Tímto bych rád poděkoval své vedoucí práce doc. Ing. Haně Pačesové, CSc. za její odbornou pomoc, rady a připomínky, které mi výrazně pomohly při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat firmě ABEGU, a.s., která mi poskytla informace pro zpracování této práce.

Anotace Předkládaná bakalářská práce věnuje pozornost podpoře malého a středního podnikání. V úvodních částech seznamuje s charakteristikami těchto podniků a přibližuje systém jejich podpory. V následující části je poté analyzován způsob využití podpory vybranou firmou, což je zároveň hlavním cílem této práce. V poslední části je zhodnocena připravenost firmy k plánovanému využití podpory. Klíčová slova Malé a střední podniky, podpora, operační program, projekt

Annotation The presented bachelor´s work pays attention to the support of small and middle- sized enterprise sector. In the introductory parts it explains the characteristics of those enterprises and describes the sytem of their support. In the following part, the method of support use in a selected firm is analysed, which is also the main goal of this work. The final part evaluates the readiness of the firm to the scheduled use of support in the future. Key words Small and middle- sized enterprises, support, operational program, project

OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1.

2.

Charakteristika malého a středního podnikání ................................................................................ 8 1.1.

Definice malého a středního podnikání ................................................................................... 8

1.2.

Význam malého a středního podnikání ................................................................................... 9

1.3.

Specifické vlastnosti malého a středního podnikání.............................................................. 12

1.3.1.

Flexibilita....................................................................................................................... 12

1.3.2.

Reprezentace místního kapitálu ..................................................................................... 12

1.3.3.

Omezení malých a středních podniků ........................................................................... 12

Podpora malého a středního podnikání ......................................................................................... 14 2.1.

3.

Operační program Podnikání a inovace ................................................................................ 15

2.1.1.

Prioritní osy a oblasti podpory ...................................................................................... 16

2.1.2.

Podporované regiony ..................................................................................................... 20

2.2.

Zákon o podpoře malého a středního podnikání ................................................................... 20

2.3.

Institucionální zajištění podpory malého a středního podnikání ........................................... 22

2.3.1.

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest .............................................. 22

2.3.2.

Českomoravská záruční a rozvojová banka................................................................... 24

2.3.3.

CzechTrade .................................................................................................................... 24

Analýza využití podpory vybranou firmou ................................................................................... 25 3.1.

Základní údaje firmě ............................................................................................................. 25

3.2.

Obor činností ......................................................................................................................... 26

3.3.

Profil služeb ........................................................................................................................... 27

3.3.1.

Elektromagnetická kompatibilita................................................................................... 27

3.3.2.

Diagnostika metalických trubek .................................................................................... 27

3.3.3.

Elektrická bezpečnost .................................................................................................... 27

3.3.4.

Diagnostika kabelů ........................................................................................................ 28

3.3.5.

Spolehlivost ................................................................................................................... 28

3.4.

Aplikace definice MSP ve vybrané firmě ............................................................................. 29

3.5.

Projektová činnost – program Potenciál – Výzva I. .............................................................. 30

3.5.1.

Základní údaje Potenciál ............................................................................................... 30

3.5.2.

Podnikatelský záměr ...................................................................................................... 31

3.5.3.

Harmonogram projektu ................................................................................................. 32

3.5.4.

Náklady projektu ........................................................................................................... 34

3.6.

Projektová činnost – program TIP ......................................................................................... 36

3.6.1.

Základní údaje programu ............................................................................................... 36

3.6.2.

Podnikatelský záměr ...................................................................................................... 36

3.6.3.

Harmonogram projektu ................................................................................................. 37

3.6.4.

Náklady projektu ........................................................................................................... 39

3.7.

4.

Analýza přínosů podpořených projektů................................................................................. 43

3.7.1.

Vybudování nové výzkumně inovační kapacity ............................................................ 43

3.7.2.

Regenerace brownfield .................................................................................................. 44

3.7.3.

Podpora zaměstnanosti .................................................................................................. 46

3.7.4.

Inovativní přínos výsledků ............................................................................................ 47

3.7.5.

Pozitivní vliv diagnostických metod na životní prostředí ............................................. 48

3.7.6.

Modernizace přístrojového vybavení firmy .................................................................. 49

3.7.7.

Rozšíření spolupráce s vysokými školami..................................................................... 49

3.7.8.

Posun firmy ................................................................................................................... 49

Výhledové využití podpory vybranou firmou ............................................................................... 51 4.1.

Program Potenciál – Výzva III .............................................................................................. 51

4.1.1. 4.2.

Základní údaje Potenciál – Výzva III ............................................................................ 51

SWOT analýza projektové připravenosti firmy..................................................................... 52

4.2.1.

Komentář k slabým stránkám a hrozbám ...................................................................... 53

Závěr a doporučení ................................................................................................................................ 55 Seznam použité literatury ...................................................................................................................... 56 Seznam použitých tabulek, grafů a obrázků .......................................................................................... 58 Seznam použitých zkratek ..................................................................................................................... 59

Úvod Hlavním cílem této práce je analyzování způsobu využití podpory malých a středních podniků vybranou firmou. Práce tedy soustředí svou pozornost na podporu malého a středního podnikání. Právě malé a střední podniky jsou nejpočetnější skupinou ze všech podnikatelských subjektů v České republice a tvoří nezastupitelné místo v rámci ekonomiky České republiky. Práce ukazuje, jaký význam tyto podniky mají, a proč je tedy nutné tyto podniky podporovat. V první části se práce zaměřuje na charakteristiku malých a středních podniků, jejich definici a specifické vlastnosti. Druhá část je věnována podpoře těchto podniků. Pozornost v této části je zaměřena na legislativu a instituce zabezpečující podporu těchto podniků, ale především pak na klíčový dokument z oblasti podpory, kterým bezpochyby je Operační program Podnikání a inovace. V další části je pak práce zaměřena na svůj hlavní cíl, a tím je, jak bylo zmíněno, analyzování způsobu využití podpory vybranou firmou. V této části bude představena vybraná firma a popsány projekty, které byly realizovány v rámci podpory. U těchto projektů pak budou analyzovány jejich přínosy, a jak uvidíme, přínosy to budou významné nejen pro firmu a nejen po finanční stránce. Pozornost je věnována také plánovanému budoucímu využití podpory touto firmou. A na základě zkušeností, získaných při psaní této práce, byla analyzována připravenost firmy. V závěru práce je shrnutí způsobu využití podpory danou firmou, rady a doporučení.

7

1. Charakteristika malého a středního podnikání V této části je práce zaměřena na definici malého a středního podnikání, nesporný význam těchto podniků a specifické vlastnosti těchto podniků, které u nich můžeme pozorovat.

1.1. Definice malého a středního podnikání Pro účely podpory se při definování malého a středního podniku vychází z přílohy č. 1 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008. Toto nařízení pro klasifikaci malého a středního podniku využívá čtyři kritéria, a to: •

počet zaměstnanců

•

roční obrat

•

bilanční suma roční rozvahy

•

nezávislost.

Tyto kritéria se používají za poslední uzavřené účetní období. Nezávislostí se v tomto případě rozumí, že podnik není vlastněn z 25 % a více procent podnikem nesplňujícím definici malého a středního podniku. Na základě uvedeného nařízení definujeme tři kategorie podniků. K malému a střednímu podniku přibyla ještě kategorie tzv. mikropodniků. Jednotlivé kategorie jsou v nařízení definovány takto: 1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejich roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. 2. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

8

3. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. 1 Tato definice byla v EU přijata za účelem sjednocení vymezení MSP v členských státech, a tím nastavení jednotných podmínek pro žadatele o podporu.

1.2. Význam malého a středního podnikání V dnešní době se stále více diskutuje o nezastupitelné roli MSP a jejich významu v celé národní ekonomice. Je zcela mimo diskuzi, že ekonomické důsledky celosvětové krize by měly daleko silnější a větší dopady, kdyby nebylo právě malých a mnohdy přehlížených podniků.2 Význam MSP nejen v ČR, ale také v EU dokládají stovky vydaných písemných dokumentů. Zjevně nejvýznamnější dokument v této oblasti můžeme považovat tzv. Evropskou chartu pro malé podniky („European Charter for Small Enterprises“). Byla přijata členskými státy EU v roce 2000 v Santa Maria da Feira. Charta deklaruje, že MSP jsou pro EU páteří evropské ekonomiky a hlavním zázemím její konkurenční schopnosti vůči ostatnímu světu, zejména pak mohutné ekonomice USA. Uvádí též, že EU považuje MSP za klíč k řešení citlivého sociálního problému zaměstnanosti, dále pak základnu pro účinnou inovační politiku nižších řádů, rozvoj podnikavosti a vytváření evropské ekonomiky založené na znalostech.3 Význam MSP je možné posuzovat z několika hledisek a úhlů pohledu: •

MSP v porovnání s velkými korporacemi mnohem citlivěji reagují na potřeby trhu a změny ekonomických podmínek (nemají tzv. ekonomickou a výrobní setrvačnost).

•

Ve 20. století byli autory 60 % všech významných vynálezů nezávislí vynálezci nebo malé firmy, které se stávají hlavním zdrojem inovací, podniky do 20 zaměstnanců vytvářejí 66 % nových pracovních příležitostí v ekonomice.

•

S existencí MSP jsou spojeny protikrizové tendence a stabilizace konjunktury zemí.

1

EVROPSKÁ KOMISE. Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008 [on-line]. 2008 [cit 2013-0409] In: Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:214:0003:0047:cs:PDF 2 VOJÍK, Vladimír. Specifikace podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí. Praha : Wolters Kluwer, 2010. s. 34 3 VODÁČEK, Leo a Olga VODÁČKOVÁ. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Praha : Management Press, 2004. s. 16

9

•

MSP se podílejí na tvorbě HDP, přispívají ke zvyšování konkurence na trhu, působí přímo i zprostředkovaně proti vzniku monopolů.

•

V porovnání s dominantními firmami efektivněji využívají čím dál tím vzácnější zdroje surovin a energií, čímž dochází k nárůstu produktivity a snižování cen.

•

V oblasti zaměstnanosti je sektor fenoménem, který v průměru podle podmínek tržních a politických zaměstnává 30 až 70 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

•

Absorbují pracovníky propuštěné neefektivních či krachujících velkých podniků, a tím přispívají ke snižování nezaměstnanosti, úspoře prostředků, které by musely být vypláceny ze státního rozpočtu v podobě podpor nezaměstnanosti.

•

Svou otevřeností eliminují sociální napětí a podílejí se na udržování sociálního smíru.4

To, jak významnou roli MSP v ekonomice České republiky zastávají, nám ukazují také údaje Českého statistického úřadu. Vždyť podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2011 byl 99,84 %, představovaných 1 066 787 právnických a fyzických osob vykazujících podnikatelskou činnost. Z toho bylo 814 897 fyzických osob a 251 890 právnických osob s počtem zaměstnanců 0-249. 1,200,000 1,000,000 800,000 600,000 400,000 200,000 0 2001

2002

2003

2004

Počet MSP-právnické osoby

2005

2006

2007

Počet MSP-fyzické osoby

2008

2009

2010

2011

Počet MSP celkem

Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2001 - 2011 Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011

Celkový počet zaměstnanců MSP v roce 2011 činil 1 856 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců tak v ČR v roce 2011 činil 60,85 %. 4

VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. 264. s. 23-24

10

2006

2008

2009

2010

1,856

2007

1,836

2005

1,866

1,924

2004

2,011

1,904

2003

2,033

1,910

2002

1,983

1,947

1,848

2001

2011

Počet zaměstnanců (v tis.)

Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 2001 - 2011 Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011

Další oblastí, kde můžeme pozorovat významný příspěvek MSP, jsou výkony a účetní přidaná hodnota. V roce 2011 vytvořily malé a střední podniky výkony ve výši 4 064 795 mil. Kč. Podíl malých a středních podniků tím na celkových výkonech v roce 2011 dosáhl 49,50 %. V roce 2011 zároveň vytvořily malé a střední podniky celkem 1 342 297 mil. Kč účetní přidané hodnoty, čímž přispěly 54,43 % celkové přidané hodnoty podniků v ČR. 5,000,000 4,500,000 4,000,000 3,500,000 3,000,000 2,500,000 2,000,000 1,500,000 1,000,000 500,000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Výkony (mil. Kč)

Účetní přidaná hodnota (mil. Kč)

Graf č. 3: Vývoj výkonů a účetní přidané hodnoty MSP v ČR v letech 2001 - 2011 Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011

11

1.3. Specifické vlastnosti malého a středního podnikání V kategorii malého a středního podnikání nelze nevidět specifické vlastnosti spojené s tímto typem podniků.

1.3.1. Flexibilita Jak už bylo zmíněno, MSP sehrály důležitou roli v období krize. Je zřejmé, že tyto podniky dokáží rychleji reagovat na změny tržních podmínek a současně s tím měnit rozsah svého podnikání. K tomu významně přispívá fakt, že pracují převážně s kratším výhledem, což je velká výhoda právě v krizových situacích. Tyto podniky samy usilují o inovace svých produktů a tyto inovace dovedou pak také rychleji absorbovat. Často se také stává, že MSP přeorientují svou činnost, a to nejen v rámci původního oboru podnikání.

1.3.2. Reprezentace místního kapitálu Pro malé a střední podniky není typické, aby byly vlastněny zahraničními subjekty. Firmy tohoto typu reprezentují místní kapitál, místní vlastnické poměry a díky tomu zůstávají efekty podnikání v daném regionu popřípadě státě. MSP jsou mnohem těsněji svázány s daným regionem. Podnikatel zpravidla v regionu také bydlí. Vedle toho, že poskytuje danému regionu zaměstnanost a ekonomické přínosy, není výjimečné, že se stává sponzorem různých charitativních a dalších akcí. Nelze také pominout fakt, že ve vztahu k danému prostředí jsou podnikatelé mnohem méně anonymní, jejich okolí je tak zná a jejich činy jsou pod veřejnou kontrolou.5

1.3.3. Omezení malých a středních podniků Přesto jak zastávají MSP významné místo v ekonomice ČR, jsou zřejmá omezení, která jsou pro tento sektor charakteristická po dlouhou dobu. Hlavním problémem MSP je obtížný přístup ke kapitálu. To vede k tomu, že tyto podniky obtížně vytvářejí finanční rezervy, čímž jsou výrazně omezeny možnosti jejich rozvoje. Je zřejmé, že nejistým výhledem a často krátkou historií představují MSP větší riziko pro věřitele, což výrazně přispívá ke zmíněnému problému. Toto omezení se samozřejmě odráží také na slabší pozici ve veřejných soutěžích či státních zakázkách, kdy jednou z podmínek selekce zájemců bývá roční obrat či reference ve finančně náročných zakázkách.

5

VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada, 2012. s.20

12

Velmi často můžeme také pozorovat závislost MSP na výhradním odběrateli. Pokud takový případ nastává, představuje povětšinou tento odběratel existenční podmínku daného podniku. Další problémy spatřuje VEBER (2012) v chování velkých, často nadnárodních firem a obchodních řetězců prosazujících dumpingové ceny, či v rostoucím počtu a změnách právních předpisů, kladoucích na podnikatele nemalé požadavky. MALACH (2005) pak vidí další problém u MSP v omezené možnosti zaměstnávat odborníky v těchto společnostech vzhledem k omezeným prostředkům a méně příznivých pracovních podmínek.

13

2. Podpora malého a středního podnikání Ve struktuře každé vyspělé společnosti se vyskytují statisíce, ne-li miliony podnikatelů. Tato skutečnost může svádět k názoru, že každý se rodí jako živnostník či podnikatel a záleží pouze na něm, zda se do podnikání pustí či nikoliv. Již méně častěji jsou uváděny statistiky upozorňující na skutečnost, že nemalé počty podnikatelů skončí neúspěšně a jejich krachy jsou doprovázeny značnými finančními ztrátami či jinými osobními tragédiemi. V žádném případě proto není na škodu, a to nejen pro začínající, ale i zkušené podnikatele, zajímat se o možnosti, které nabízí různé instituce podnikatelům, ať na bázi komerční či zvýhodněné díky finančním injekcím ze státních prostředků či strukturálních fondů EU.6 Vzhledem k tomu, jaký význam MSP pro ekonomiku České republiky představuje, je nutné vytvořit vhodné podnikatelské prostředí pro tyto podniky, a to si uvědomuje také vláda ČR. Tato tendence se tak výrazně ukazuje ve statistikách uvedených ve Zprávě o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011, kterou vláda předává Poslanecké sněmovně. Zpráva uvádí následující informace: •

V rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. 12. 2011 rozhodnuto o podporách malým a středním podnikatelům ve výši 39,93 mld. Kč. V dotačních programech bylo autorizováno k proplacení 15,68 mld. Kč.

•

V roce 2011 bylo v rámci programů průmyslového výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu podpořeno 427 projektů předložených malými a středními podniky, které byly podpořeny částkou 1,51 mld. Kč.

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti 3,75 mld. Kč., z toho cca 0,23 mld. Kč v rámci investičních a 3,51 mld. Kč prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce České republiky. Z toho 2,11 mld. Kč byly financovány z Evropského sociálního fondu.

•

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2011 v rámci programu EUREKA poskytlo malým a středním podnikům 110 mil. Kč a v programu EUROSTARS 41,54 mil. Kč.

6

VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada, 2012. s. 23

14

•

Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2011 přidělilo prostřednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu dotace 38 projektům malých a středních podniků v celkové výši 64,58 mil. Kč.

•

Ministerstvo zemědělství realizovalo Program rozvoje venkova České republiky, v rámci kterého v roce 2011 proplatilo 469 projektům malých a středních podniků dotaci v celkové výši 1,56 mld. Kč.7

Jak je vidět na podporu MSP byly v roce 2011 vynaloženy nemalé finanční prostředky a současně z této statistiky vyplývá, že podpora MSP je v ČR poskytována především prostřednictvím strukturálních fondů EU. Právě možnost využití strukturálních fondů patří mezi největší výhody, které členství v EU naší republice přináší.Vždyť regionální a strukturální politika, nazývaná též politika hospodářské a sociální soudržnosti, zaujímá jedno z dominantních postavení v rámci celkové hospodářské politiky Evropské unie. Tato politika, pro kterou je určena zhruba jedna třetina rozpočtu Společenství, rozvíjí a sleduje činnosti, které vedou k posilování hospodářské a sociální soudržnosti v rámci všech členských zemí Evropské unie. Je proto zaměřena především na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, tzn., že největší podpora směřuje do nejvíce strukturálně postižených regionů.8

2.1. Operační program Podnikání a inovace Hlavním dokumentem, na jehož základě je v České republice poskytována finanční podpora, je Operační program Podnikání a inovace (OPPI), který byl vpracován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.9 Tento dokument navázal na Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen po vstupu České republiky do Evropské unie v květnu 2004 pro zkrácené programovací období let 2004 – 2006.10

7

ČR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [on-line]. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011.© 2012 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument105614.html 8 ČR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Průvodce podnikatele Operačním programem Podnikání a inovace. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2007. s. 8 9 ČR. CZECHINVEST [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi 10 ČR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Průvodce podnikatele Operačním programem Podnikání a inovace. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2007. s. 17

15

Operační program Podnikání a inovace je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013 schválené usnesením vlády České republiky č. 392/2006. Operační program Podnikání a inovace byl schválen vládou 15. listopadu 2006 usnesením č. 1302/2006 a následně byl předložen českou stranou Evropské komisi k oficiálnímu projednání spolu s Národním strategickým referenčním rámcem, jenž zastřešuje všechny operační programy v ČR.11 Finanční prostředky pochází ze strukturálních fondů a státního rozpočtu, ze kterého pochází 15 % z celkového objemu finančních prostředků.

2.1.1. Prioritní osy a oblasti podpory V rámci OPPI bylo stanoveno sedm prioritních os podpory. V těchto osách jsou vypsány programy, v rámci kterých mohou podnikatelé přihlašovat své projekty. Výjimkou je pouze sedmá osa, která je zaměřena na technickou pomoc při realizaci OPPI, a žádný specifický program v jejím rámci vypsaný nebyl. 1. Prioritní osa 1 – Vznik firem Pro tuto osu bylo alokováno 93 028 383 €, což činí 2,60 % z celkových prostředků OPPI. Tyto prostředky mohou podnikatelé čerpat v rámci programu Start. Tato osa se skládá ze dvou oblastí podpory: a) Podpora začínajícím podnikatelům Hlavním cílem této oblasti bylo podnítit zájem k podnikání, nejen začínajících podnikatelů, ale také podnikatelů, kteří před delší dobou ukončili svou činnost. Formou, kterou budou podporováni, jsou bezúročné úvěry nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem. b) Využití nových finančních nástrojů Cílem této oblasti je vytvoření nových finančních nástrojů, které napomohou realizaci projektů začínajících podnikatelů s minimálním kapitálem. Podpora pak byla určena především na inovativně zaměřené projekty. Formou podpory je tedy kapitálový vstup do takových MSP.

11

ČR. CZECHINVEST [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi

16

2. Prioritní osa 2 – Rozvoj firem Pro tuto osu bylo alokováno 780 007 217 €, což činí 21,80 % z celkových prostředků OPPI. Tyto prostředky mohou podnikatelé čerpat v rámci programů Progres, Záruka, Rozvoj, ICT v podnicích, ICT a strategické služby. Tato osa se skládá ze dvou oblastí podpory: a) Bankovní nástroje podpory MSP Cílem této oblasti je podpořit realizaci finančně náročných rozvojových projektů. Vzhledem k omezené možnosti financování MSP, tato oblast významně napomáhá finančnímu zajištění projektů formou podřízených úvěrů nebo zvýhodněných záruk. b) Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Hlavním cílem v této oblasti je podpořit investování MSP do nových výrobních technologií a ICT, což by mělo dle názoru MPO vést k významnému zvýšení konkurenceschopnosti a podpoře zaměstnanosti. Formou podpory v této oblasti jsou dotace. 3. Prioritní osa 3 – Efektivní energie Pro tuto osu bylo alokováno 286 241 181 €, což činí 8,00 % z celkových prostředků OPPI. Tyto prostředky mohou podnikatelé čerpat v rámci programu Ekoenergie. Oblastí podpory v této ose je úspora energie a obnovitelné zdroje energie. Hlavním cílem bylo pomoci trendům využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie za současného snižování energetické náročnosti výroby. Formou podpory pak jsou dotace nebo podřízené úvěry s finančním příspěvkem. 4. Prioritní osa 4 – Inovace Pro tuto osu bylo alokováno 800 182 644 €, což činí 22,36 % z celkových prostředků OPPI. Tyto prostředky mohou podnikatelé čerpat v rámci programů Inovace a Potenciál.

17

Tato osa se skládá ze dvou oblastí podpory: a) Zvyšování inovační výkonnosti podniků Cílem v této oblasti bylo podnítit podniky k inovačním aktivitám, pomoci stabilizovat podniky realizující inovace po finanční stránce, ale také následné patentování inovovaných výrobků či služeb. Formou podpory v této oblasti jsou dotace. b) Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj Cílem této významné oblasti bylo posílit výzkumné a vývojové aktivity podnikatelů a zároveň zvýšit počet subjektů provádějících výzkum a vývoj. Tato oblast je klíčovou pro udržení či zvýšení současného stavu konkurenceschopnosti podniků. Formou podpory v této oblasti jsou také dotace. 5. Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace Pro tuto osu bylo alokováno největší množství prostředků, a to 800 182 644 €, což činí 38,40 % z celkových prostředků OPPI. Tyto prostředky mohou podnikatelé čerpat v rámci programů Spolupráce, Prosperita, Školicí střediska a Nemovitosti. Tato osa se skládá ze třech oblastí podpory: a) Platformy spolupráce Hlavním cílem v této oblasti je zlepšení celkových obecných podmínek pro podnikání. Snaha vytvořit vhodné prostředí pro kooperaci mezi podnikatelskými subjekty, výzkumnými institucemi a vzdělávací sférou. Formou podpory jsou dotace. b) Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Cílem této oblasti je formou dotací podpořit služby v oblasti profesního vzdělávání pro podniky, a tím přispět k rozvoji lidských zdrojů v MSP. c) Infrastruktura pro podnikání Hlavním cílem v této oblasti je podpora trhu s podnikatelskými nemovitostmi, stimulace jejich nabídky a zároveň jejich rozvoj při současném kladném dopadu na životní prostředí. Podpora probíhá formou dotací.

18

6. Prioritní osa 6 – Služby pro rozvoj podnikání Pro tuto osu bylo alokováno 246 525 217 €, což činí 7,89 % z celkových prostředků OPPI. Tyto prostředky mohou podnikatelé čerpat v rámci programů Poradenství a Marketing. Tato osa se skládá ze dvou oblastí podpory: a) Podpora poradenských služeb Hlavním cílem je formou dotací podpořit a zkvalitnit poradenské služby a s nimi spojenou infrastrukturu. b) Podpora marketingových služeb Cílem této oblasti je prostřednictvím dotací podpořit vhodné marketingové aktivity ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP na zahraničních trzích. 7. Prioritní osa 7 – Technická pomoc Pro tuto osu bylo alokováno 105 412 892 €, což činí 2,95 % z celkových prostředků OPPI. Tato osa se skládá ze dvou oblastí podpory: a) Technická pomoc při řízení a implementaci OPPI Tato oblast má za cíl financování administrativních záležitostí spojených s přípravou, implementací, hodnocením atd. OPPI. b) Ostatní technická pomoc Zde je cílem financování externích služeb spojených s administrativní stránkou OPPI. Na základě všech prioritních os, čísel a cílů s nimi spojenými můžeme jasně pozorovat jakým zásadním způsobem je podpora MSP realizována, jaké oblasti jsou třeba podporovat a na základě částek spojených s jednotlivými osami usoudit, jakou váhu jim MPO přisuzuje.

19

2.1.2. Podporované regiony Uspět v OPPI mají šanci projekty z regionů NUTS II, které dosahují méně než 75 % průměru úrovně HDP (na obyvatele v paritě kupní síly) Evropské unie. NUTS II (z francouzského Nomenclature des unités statistiques) jsou územní statistické jednotky, označované jako regiony soudržnosti. V ČR je 8 jednotek úrovně NUTS II, a to: 1. Severovýchod 2. Severozápad 3. Jihozápad 4. Jihovýchod 5. Střední Morava 6. Moravskoslezsko 7. Střední Čechy 8. Praha V programu OPPI dané podmínce vyhovují všechny regiony, s výjimkou Prahy, která tento průměr vysoce převyšuje.12

2.2. Zákon o podpoře malého a středního podnikání V legislativě nacházíme mnoho podstatných zákonů, spojených s podporou podnikaní. Bezpochyby se toto množství výrazně rozrostlo po vstupu ČR do EU, kdy bylo nutné implementovat celou řadu nařízení a směrnic. V ČR však bylo zřejmě nejvýznamnějším vládním počinem v oblasti malého a středního podnikání přijetí zákona České národní rady č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání, který byl v roce 2002 nahrazen zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon 12

ČR. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Průvodce fondy Evropské unie. Praha: Odbor vnějších vztahů, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. s. 21

20

je základním pilířem státní politiky v této oblasti podnikání. Dále se jedná o zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.13 Tento zákon je rozdělen do třech částí čítajících třináct paragrafů a stanovuje zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, ale také při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů. Za malého a středního podnikatele považuje zákon takového podnikatele, který splňuje kritéria přílohy č. 1 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008. Zákon stanovuje 12 oblastí, na které může být podpora poskytnuta. Jsou jimi: a) projekty zaměřené na investice, b) výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem, c) zvyšování odbornosti dospělých, d) hospodářské a technické poradenství, e) projekty sdružení pro rozvoj malých a středních podnikatelů a k posílení jejich postavení na trhu, f) získávání informací o podnikání, g) projekty výzkumu a vývoje, jejichž výsledky malí a střední podnikatelé využívají, h) projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, i) vytváření nových pracovních míst, j) navazování kontaktů a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích, k) zavedení systémů zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podniků a využití služeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti, 13

VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. s. 63

21

l) projekty zaměřené na investice spojené s ochranou životního prostředí, poskytování technických informací a poradenských služeb nebo vybraných provozních nákladů určených na činnosti spojené s ochranou životního prostředí.14 Důležitou významnou částí zákona je ustanovení forem podpory. Podpora může být poskytnuta prostřednictvím nevratné finanční výpomoci, dotace, finančního příspěvku, záruky, nebo úvěru se sníženou úrokovou sazbou. Dále je v tomto zákonu popsáno zřízení Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Jsou stanoveny úkoly této agentury v oblasti podpory podnikání a zároveň kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu směrem k této agentuře, kterému je podřízena. Zákon se také věnuje programům podpory. Je stanoven povinný obsah každého programu, způsob zveřejnění, ale i následující smluvní úprava vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem podpory, způsobu dohledu a možných sankcí v případě nedodržení podmínek. V neposlední řadě je také v tomto zákoně stanovena povinnost vlády předkládat Poslanecké sněmovně jedenkrát ročně zprávu o vývoji malého a středního podnikání včetně vyhodnocení účinnosti podpor společně s návrhem doporučení na další zdokonalení.

2.3. Institucionální zajištění podpory malého a středního podnikání V ČR je podpora MSP zajištěna řadou institucí. Klíčovou roli však v této oblasti sehrává Ministerstvo průmyslu a obchodu, které koordinuje činnost mnohých institucí. Klíčovým dokumentem, kterým se pak MPO podílí v oblasti podpory MSP, je výše popsaný dokument OPPI. Podívejme se však nyní další významné instituce spjaté s podporou MSP, které jsou zároveň zprostředkovateli programů podpory v rámci OPPI.

2.3.1. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské

14

ČR. Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů [on-line]. 2002 [cit. 2013-04-10] In: Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 20. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=53001&nr=47~2F2002&rpp=15#local-content.html

22

infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. Tato agentura byla zřízena zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č. 1/2004 Sb. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. Služby CzechInvestu: •

informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele

•

implementace dotačních programů financovaných EU a státem

•

formální poradenství k projektům

•

správa databáze podnikatelských nemovitostí

•

podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem

•

pomoc při realizaci investičních projektů

•

zprostředkování státní investiční podpory

•

AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích

Agentura CzechInvest založila na začátku roku 2004 síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Důvodem jejich vzniku bylo rozšíření nabídky služeb. Regionální kanceláře agentury CzechInvest poskytují informace o službách agentury a možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů EU, pomáhají firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracují se zástupci místní správy a samosprávy, 23

školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu.15

2.3.2. Českomoravská záruční a rozvojová banka Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu. Byla založena v roce 1992. Jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Je řízena pětičlenným představenstvem a devítičlennou dozorčí radou.16 V oblasti podpory MSP se tato banka účastní prostřednictvím záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. Ve své činnosti se dále zaměřuje na podporu obcí či podporu bydlení. Banka však nabízí také zároveň klasické bankovní produkty.

2.3.3. CzechTrade Jedná se o agenturu, která byla zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu za účelem podpory exportu. Služby agentury CzechTrade usnadňují firmám rozhodování o výběru vhodných exportních teritorií, zkracují dobu vstupu na daný trh a podporují aktivity směřující k dalšímu rozvoji firem. Agentura CzechTrade je také nedílnou součástí Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020. Jedná se o dokument, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti českých firem, jejich podpora při uplatnění na zahraničních trzích, nová oborová a teritoriální diverzifikace vývozu a zvýšení podílu exportu s vyšší přidanou hodnotou.17

15

Kapitola 2.3.1. dle: ČR. CZECHINVEST [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu 16 ČR. ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA [on-line]. 2004 [cit.2013-04-11] Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme 17 ČR. CZECHTRADE. [on-line]. 2009 [cit.2013-04-11] Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/oczechtrade/predstaveni/

24

3. Analýza využití podpory vybranou firmou Tato část je zaměřena na hlavní cíl práce, a tím je analyzovat způsob využití podpory ve vybrané firmě. Touto firmou je akciová společnost ABEGU.

3.1. Základní údaje firmě Obchodní firma:

ABEGU, a.s.

Rok založení:

3. prosince 1991

Spisová značka:

B 153 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem

Sídlo:

Desná, Krkonošská 358, PSČ 468 61

IČO:

40228649

Právní forma:

Akciová společnost

Předmět podnikání:

výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd poskytování softwaru a poradenství v oblasti hardwaru softwaru činnost technických poradců v oblasti elektrotechniky a energetiky testování, měření a analýzy příprava a vypracování technických návrhů

Akcie:

11ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč

Základní kapitál:

1 100 000 Kč

Firma byla založena v roce 1991, té doby sídlem v Tanvaldu. Její činnost je od počátku orientována na technickou poradenskou činnost a služby pro energetický a elektrotechnický průmysl. Od roku 1995 je ve firmě zaveden systém jakosti dle normy ČSN ISO 9001. Od roku 1998 disponuje tato firma akreditovanou zkušební laboratoří pro zkoušky elektromagnetické kompatibility, elektrické bezpečnosti, kabelů a trubek. Od počátku je společnost zaměřena na činnosti spojené s komplexním zajištěním elektromagnetické kompatibility (EMC), a to jak na jaderných elektrárnách (Temelín,

25

Dukovany, Mochovce), tak na klasických elektrárnách ČEZ a kompresních stanicích tranzitního plynovodu. Paralelně s tím se zabývá diagnostikou kabelů. ABEGU je členem Hospodářské komory ČR a zaměstnanci společnosti se účastní práce v různých odborných skupinách. Společnost je také partnerem sdružení Power Alliance, jehož posláním je poskytnutí více profesní nabídky inženýrských činností a dodávek pro realizaci větších energetických investičních celků.

3.2. Obor činností Hlavní oblastí podnikání firmy ABEGU, a.s., je OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) 73 100 - Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, vedlejší oblast podnikání představuje OKEČ - 74 300 Technické zkoušky a analýzy. Obor činností firmy spadá do oblastí služeb. Služby jsou děleny do dvou základních skupin: •

Služby intenzivních znalostí

•

Služby méně intenzivních znalostí

Základem pro vymezení odvětví služeb intenzivních znalostí, tzn., služeb nadprůměrně náročných na znalosti, jsou znalosti personálu, tzn. kvalifikační požadavky na zaměstnance (zejména podíl absolventů vysokoškolského vzdělání, především inženýrů a přírodovědců) a funkční specifikace (např. zaměstnání ve výzkumu, vývoji, plánování, konstrukci atd.) Tabulka č. 1: Služby dle OKEČ

OKEČ 64 72 73 OKEČ 61,62 70 71 74 OKEČ 65,66,67 OKEČ 80 85 92

Služby s vysokou technologickou náročností Činnosti poštovní a telekomunikační Činnosti v oblasti výpočetní techniky Výzkum a vývoj Obchodní služby Vodní, letecká a kosmická doprava Činnosti v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Ostatní podnikatelské činnosti Finanční služby Finanční zprostředkování Ostatní služby Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, veterinární činnost Rekreační, kulturní a sportovní činnost

Zdroj: Vlastní zpracování autora podle Přílohy 1, publikace Licence v ČR v roce 2006

26

Z výše uvedené klasifikace vyplývá, že hlavní činnost firmy ABEGU, a.s. patří do skupiny služeb s vysokou technologickou náročností.

3.3. Profil služeb Jak bylo uvedeno firma ABEGU, a.s., poskytuje služby s vysokou technologickou náročností, což lze odvodit také z profilu poskytovaných služeb.

3.3.1. Elektromagnetická kompatibilita Elektromagnetická kompatibilita (EMC) je obor, který se zabývá zajištěním maximální spolehlivosti a funkceschopnosti elektrických a elektronických zařízení v reálném elektromagnetickém prostředí. Definuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými systémy nebo prvky systému tak, aby při jejich činnosti nedocházelo k jejich vzájemnému negativnímu ovlivňování elektromagnetickým rušením.18 V této oblasti jsou prováděny studie a měření odolnosti řídicích systémů, měření elektromagnetického prostředí průmyslových provozů, apod. Mezi nejvýznamnější zakázky firmy v této oblasti patří komplexní zajištění EMC pro jaderné elektrárny Dukovany, Temelín a Mochovce.

3.3.2. Diagnostika metalických trubek Cílem diagnostiky metalických trubek je zjistit jejich aktuální stav a predikovat jejich zbytkovou životnost. Nutno podotknout, že firma využívá pro tuto diagnostiku nedestruktivní metodu založenou na měření elektrických a magnetických parametrů trubek, čímž přináší naprosto nový pohled a službu v této oblasti.

3.3.3. Elektrická bezpečnost Elektrická bezpečnost je obor zabývající se ochranou před nebezpečím, které může způsobit elektrické zařízení osobám, domácím a hospodářským zvířatům a na majetku.19 Pro účely elektrické bezpečnosti slouží akreditovaná zkušební laboratoř ABEGU pod číslem 1184.

18 19

ČR. ABEGU, a.s. [on-line]. 2007 [cit. 2013-04-20] Dostupné z: http://abegu.cz/obsah.php?sub_id=5&id=9 ČR. ABEGU, a.s. [on-line]. 2007 [cit. 2013-04-20] Dostupné z: http://abegu.cz/obsah.php?sub_id=5&id=11

27

3.3.4. Diagnostika kabelů Cílem diagnostiky kabelů je stejně jako u diagnostiky metalických potrubí zjistit aktuální stav a predikovat zbytkovou životnost, což vede k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti daného kompletního provozu. V oblasti diagnostiky kabelů jsou zjišťovány elektrické i mechanické vlastnosti kabelů, zjišťována kvalita pokládky kabelů a sledovány a vyhodnocovány kabely v radiačně zatíženém prostředí jaderných elektráren. Metoda, kterou firma k této diagnostice vyvinula, je ojedinělá nejen v rámci ČR, EU, ale zřejmě také na celém světě. Mezi významné zakázky v této oblasti patří i diagnostika kabelových tras, což znamená ověření kabelových pokládek v jejich původních trasách v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany.

3.3.5. Spolehlivost Spolehlivost je schopnost výrobku zachovávat požadované vlastnosti v daných mezích a za daných provozních podmínek, jedná se o jeden z nejdůležitějších znaků jakosti výrobku. V oblasti spolehlivosti je hlavní náplní firmy zpracovávání rizikových analýz a havarijních plánů. Rizikové analýzy napomáhají zvýšení spolehlivosti energetických provozů, zejména jaderných elektráren. V oblasti spolehlivosti realizovala firma několik významných zakázek, bezesporu mezi ně patří posouzení spolehlivosti systémů jaderných elektráren Temelín a Dukovany, či vydání metodiky pro posuzování spolehlivosti subsystémů českých jaderných elektráren.

28

3.4. Aplikace definice MSP ve vybrané firmě Na základě aplikace přílohy č. 1 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 můžeme konstatovat, že ABEGU, a.s., spadá do kategorie malých podniků. V roce 2007 firma patřila do kategorie mikropodniků, a právě účast v programech podpory a potřebný nábor zaměstnanců posunula firmu mezi malé podniky. Podíváme-li se na jednotlivá kritéria, vypadají takto: Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců v letech 2007 - 2012

Rok Počet zaměstnanců

2007 9

2008 11

2009 11

2010 12

2011 12

2012 13

2010 13 661

2011 12 520

2012 14 251

2010 14 202

2011 9 321

2012 13 336

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat poskytnutých firmou ABEGU, a.s.

Tabulka č. 3: Obrat firmy v letech 2007 - 2012

Rok Obrat (v tis. Kč)

2007 8 585

2008 9 862

2009 11 398

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat poskytnutých firmou ABEGU, a.s.

Tabulka č. 4: Bilanční suma rozvahy v letech 2007 - 2012

Rok Bilanční suma rozvahy (v tis. Kč)

2007 8 374

2008 13 410

2009 14 691

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat poskytnutých firmou ABEGU, a.s.

Jak již bylo řečeno, údaje ukazují, že firma v roce 2007 spadala na základě počtu zaměstnanců do kategorie mikropodniků a ve všech ostatních letech patřila do kategorie malých podniků. Vzhledem k částkám, které vymezují jednotlivé kategorie na základě obratu a bilanční sumy rozvahy, se zároveň ukazuje, že právě počet zaměstnanců sehrává klíčovou roli při řazení podniků do jednotlivých kategorií. Nezávislost firmy je zaručena, jelikož všechny akcie podniku jsou vlastněny zaměstnanci firmy.

29

3.5. Projektová činnost – program Potenciál – Výzva I. Firma ABEGU, a.s., se v letech 2007 až 2011 v rámci programu podpory Potenciál – Výzva I. účastnila Operačního programu Podnikání a inovace. Program podpory Potenciál – Výzva I. byl určen malým a středním podnikům, které chtěly zavézt či rozšířit výzkumné a vývojové kapacity. Plánovaná alokace zdrojů pro tento program činila 900 000 000 Kč. Dne 19. 6. 2008 však došlo k navýšení alokace pro tuto výzvu na 1 106 888 000 Kč. Navýšení bylo provedeno s ohledem na vysoký zájem podnikatelů o tuto výzvu.

3.5.1. Základní údaje Potenciál Příjemce podpory:

malý a střední podnik se sídlem nebo bydlištěm příjemce v ČR

Forma podpory:

dotace

Výše podpory:

maximální výše dotace na způsobilé výdaje činila 75 mil. Kč procentuální výše dotace závisela na místě realizace projektu dotace na poradenské služby v rámci projektu činila 50 % dotace na vymezené provozní náklady se řídila dle pravidla „de minimis“

Podporované aktivity:

vznik nebo rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovaci výrobků a technologií podporovány byly projekty, jejichž výstupy se projevily v odvětvích vymezených oddíly 17-37, 72 a 74,3 OKEČ

Způsobilé výdaje:

1. Způsobilé investiční výdaje dlouhodobý hmotný majetek: - pořízení strojů a jiného zařízení - budov (do výše 40 % způsobilých investičních výdajů) - pozemků (do výše 10 % způsobilých investičních výdajů) dlouhodobý nehmotný majetek - práva duševního vlastnictví - software a data

30

2. Způsobilé provozní a výdaje a vybrané náklady na poradenské služby 3. Náklady na publicitu spojenou s projektem Omezení:

nebyly podporovány výrobní aktivity a prostá obnova majetku minimální výše investice do dlouhodobého majetku činila 5 mil. Kč do způsobilých nákladů šlo zahrnout pouze majetek výlučně užívaný pro podporované aktivity

3.5.2. Podnikatelský záměr Po podání registrační žádosti bylo projektu pod názvem: Rozšíření výzkumného a vývojového oddělení ve firmě ABEGU, a.s., přiřazeno registrační číslo: 4.2 PT01/088. Registrační žádost byla úspěšně schválena a projekt postoupil do další fáze schvalování. V této fázi firma podává plnou žádost k projektu, jejíž součástí je právě podnikatelský záměr. Podnikatelský záměr je klíčovým dokumentem ve fázi schvalování projektu. Jeho hodnocení provádí externí hodnotitel a výsledky hodnocení rozhodují o přijetí či nepřijetí projektu. Hlavním důvodem rozšíření výzkumné kapacity ve firmě ABEGU, a.s., byla nedostatečná prostorová a přístrojová kapacita výzkumného a vývojového (VaV) oddělení firmy, nutná modernizace stávajícího vybavení vzhledem k výzkumným a vývojovým aktivitám i projektům, které byly v rámci strategie firmy plánovány v horizontu dalších let. Firma již od svého vzniku v roce 1991 disponovala výzkumnou inovační kapacitou (VIK). Zakladateli firmy byli dlouholetí zaměstnanci Výzkumného ústavu energetického v Tanvaldu (později EGÚ Praha). Prostory sloužící výzkumným a vývojovým aktivitám v sídle společnosti (v roce 2007 v Tanvaldu), však byly již nevyhovující, a to jak prostorově, tak současným přístrojovým vybavením. Vzhledem k dispozici objektu (sídla) a okolí nebyla možná další dostavba. Navíc firma pro své VaV aktivity musela z velké části využívat přístroje a zařízení zkušebny, tzn., že přístroje nebyly k dispozici nepřetržitě pro VaV činnost. To mělo za následek nedodržení harmonogramu VaV projektů s následným zpožděním aplikace výsledků VaV u zákazníka. Současné přístrojové vybavení nebylo dostačující také po technické stránce pro realizaci plánovaných VaV projektů.

31

Vzhledem k rozsahu činností, které bylo třeba v oblasti VaV řešit v následujících letech bylo ve firmě v rámci strategického plánování rozhodnuto o realizaci projektu „Rozšíření výzkumného a vývojového oddělení“. Současně s tímto rozhodnutím byly stanoveny hlavní cíle projektu. Mezi hlavní cíle patřilo rozšíření plochy sloužící pro účely VaV, modernizace přístrojového vybavení a 100% využití nových přístrojů pouze k VaV účelům. V rámci projektu byl pak naplánován především vývoj v oblasti diagnostiky metalických trubek. Diagnostika metalických trubek byla sice již aplikována v praxi, její vývoj ovšem nebyl zcela ukončen. Vývojové práce během projektu měly za úkol: •

Zjistit vliv svárů a kolen na výsledky měření trubek

•

Zpracovat teoretický model pro diagnostiku izolace na trubkách uložených v zemi a lokalizaci místa poruchy izolace

•

Ověřit teoretický model pro diagnostiku izolace na trubkách uložených v zemi a lokalizaci místa poruchy izolace

Podnikatelský záměr firmy byl shledán vyhovujícím vypsanému programu a projekt byl schválen dne 10. 6. 2008. Následně byly dne 20. 6. 2008 podepsány podmínky mezi ABEGU,a.s. a CzechInvestem.

3.5.3. Harmonogram projektu 1. etapa – Nákup a rekonstrukce objektu pro výzkumné a vývojové centrum. Tato etapa trvala od 1. 12. 2007 do 31. 12. 2008. Její součástí byl nákup objektu spolu s pozemkem určeným pro rozšíření VIK. V prosinci 2007 byl koupen průmyslový, již nevyužívaný objekt skláren v Desné (č.p. 358, st.p. 111/1). Následně byla vypracována stavební dokumentace na rekonstrukci celého objektu zohledňující dvě základní funkce objektu – vytvoření prostor pro VIK a vytvoření ostatních administrativních prostor. Během roku 2008 pak byla provedena kompletní rekonstrukce objektu. Na realizaci rekonstrukce bylo vypsáno výběrové řízení dle Pravidel pro výběr dodavatelů OPPI. VaV činnosti prozatím probíhaly ve stávajících prostorách firmy.

32

2. etapa - Vybudování měřícího standu pro ověření charakteristických vlastností trubek a svárů. Tato etapa trvala od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Jejím stěžejním úkolem bylo sestavení a instalace měřícího standu pro ověření charakteristických vlastností trubek a svárů s následným ověřením funkčnosti standu. Současně byly nakupovány další přístroje. Zároveň došlo k přesunu měřícího standu pro diagnostiku kabelů ze stávajících prostor. VaV činnosti probíhaly již v prostorách rekonstruovaného objektu. Během této etapy byla pořízena klimatická komora, na jejíž nákup bylo vypsáno výběrové řízení dle Pravidel pro výběr dodavatelů OPPI. 3.etapa - Dokončení nákupu a instalace vybraných přístrojů, měření charakteristik trubek, svárů a kolen, experimentální ověření funkčnosti databáze a matematického modelu. Tato etapa trvala od 1. 1. 2010 do 31. 8. 2010. Během ní byl dokončen nákup přístrojového vybavení a byla experimentálně ověřena funkčnost databáze a matematického modelu.

33

3.5.4. Náklady projektu Celkové náklady tohoto projektu činily 22 302 tis. Kč. Celkové způsobilé výdaje pak činily 18 491 tis. Kč. Struktura těchto výdajů vypadá následovně: Tabulka č. 5: Způsobilé výdaje projektu v programu Potenciál

Řádek 1 2 2.1 2.2 2.3 2.4 3 3.1 3.2

Název Nákup pozemků Budovy Nákup staveb Projektová dokumentace ke stavbám Technické zhodnocení staveb Novostavby Stroje a zařízení Hardware a sítě Ostatní stroje a zařízení Způsobilé investiční výdaje – hmotný majetek (suma 1+2+3)

4

65 5 298 1 386 101 1 901 1 909 6 202 221 5 982 11 565

Nehmotný majetek - software a data

936

Způsobilé investiční výdaje - nehmotný majetek (4)

936

Způsobilé investiční výdaje - celkem (suma 1+2+3+4) 5 6 6.1 6.2

Celkem tis. (Kč)

12 501

Služby poradců, expertů, studie Osobní náklady (de minimis) Mzdy (de minimis) Pojistné (de minimis)

980 5 010 3 724 1 286

Celkem neinvestiční výdaje (suma 5+6)

5 990

Z toho de minimis (řádek 6)

5 010

Celkem způsobilé výdaje (suma 1+2+3+4+5+6)

18 491

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat poskytnutých firmou ABEGU, a.s.

Projekt byl financován z úvěru ve výši 6 mil. Kč a vlastních prostředků firmy. Dotace přiznaná firmě v závislosti na její poloze činila 60 % z uznaných způsobilých investičních výdajů a 50 % na služby expertů a poradců. Mzdy a pojistné odvedené na projektu byly propláceny v rámci podpory de minimis do 100 %.

34

Podpora de minimis, označována také jako podpora malého rozsahu, představuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami de minimis poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši odpovídající částce 200 000 EUR.20 Celková poskytnutá dotace na projekt činila 13 001 tis. Kč, z toho v režimu de minimis byla poskytnuta dotace ve výši 5 010 tis. Kč. Dotace byla proplácena vždy zpětně po ukončení jednotlivých etap. Tabulka č. 6: Dotace dle způsobilých výdajů

Položka Způsobilé investiční výdaje - hmotný majetek

Výdaje (tis. Kč)

Dotace (%)

Dotace (tis. Kč)

11 565

60

6 939

Způsobilé investiční výdaje - nehmotný majetek

936

60

562

Služby poradců

980

50

490

5 010

100

5 010

Osobní náklady - de minimis

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat poskytnutých firmou ABEGU, a.s.

20

ČR. CZECHINVEST [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/verejnapodpora

35

3.6. Projektová činnost – program TIP Program TIP je resortním programem výzkumu a vývoje, který byl vyhlášený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jedná se o program, jehož účelem je podpora průmyslového výzkumu a vývoje. Příjem žádostí do tohoto programu probíhá každoročně prostřednictvím veřejné soutěže. Firma ABEGU, a.s., se programu účastnila projektem s přiděleným číslem FR-TI1/297 a názvem: Vývoj metody, aplikačního programu a metodiky pro nedestruktivní posuzování stavu a zbytkové životnosti kabelů.

3.6.1. Základní údaje programu Příjemce:

podnikatelské subjekty výzkumné organizace školy

Forma podpory:

dotace

Způsobilé výdaje:

neinvestiční výdaje spojené s realizací projektu náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku

Omezení:

náklady na pořízení dlouhodobého hmotného nejsou uznatelnými náklady náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku mohou činit maximálně 20 % z celkových uznaných nákladů dotace na podporu programového projektu VaV pouze pro uchazeče, který vynaloží nejméně 50 % celkových uznaných osobních nákladů

3.6.2. Podnikatelský záměr Firma ABEGU, a.s., byla v letech 1997 až 1999 nositelem úkolu ČEZ, jehož cílem bylo posouzení stavu a zbytkové životnosti kabeláže v hermetické zóně jaderné elektrárny Dukovany. Životnost této elektrárny končí v roce 2015, ovšem došlo se k závěru, že elektrárnu bude možné provozovat i po tomto roce a k tomu bude nutné změnit způsob posuzování jednotlivých komponent a vypracovat takové postupy, které jednoznačně posoudí 36

nejen aktuální stav kabelů, ale určí i zbytkovou životnost kabelů nainstalovaných mimo hermetickou zónu tak, aby byla zachována jaderná bezpečnost. Z uvedeného je zřejmé, že se firma danou problematikou zabývala již dlouhodobě a řešením navrhovaného projektu bylo možné vypracovat obecné přístupy k řešení problematiky stavu a zbytkové životnosti kabeláže, které by byly využitelné nejen pro prodlužování životnosti jaderných elektráren, ale i klasických elektráren, chemických provozů, kompresorových stanic plynovodu či průmyslových podniků. Navrhovaným řešením byla metodika, která bude vycházet ze vzájemné závislosti mezi elektrickými a mechanickými vlastnostmi kabelů, které lze kvantifikovat na základě měřitelných elektrických a mechanických parametrů. Ověření spočívalo v nalezení a prokázání těchto vztahů a stanovení jejich vzájemných vazeb. Pro možnost vyhodnocení zbytkové životnosti a pro potřeby dlouhodobého sledování kabelů byla vytvořena databáze, která bude umožňovat porovnání jednotlivých naměřených hodnot a i parametrů mezi sebou. Vzhledem k velikosti firmy ABEGU, a.s., náročnosti úkolu a probíhajícímu projektu v rámci programu Potenciál bylo zřejmé, že firma nemůže řešit danou problematiku v uvedeném rozsahu pouze s využitím vlastních zdrojů.

3.6.3. Harmonogram projektu 1. etapa – Vývoj metody Během této etapy byly zanalyzovány možné změny elektrických a mechanických parametrů kabelů v závislosti na vlivech okolního prostředí v různých energetických provozech a podle toho navržen takový způsob diagnostiky, kde by nedestruktivní měření elektrických parametrů umožnilo posuzovat i změny mechanických vlastností na základě vzájemných vazeb (korelace elektrických a mechanických parametrů). Výstupem této etapy pak tedy byla metoda pro nedestruktivní sledování takových parametrů kabelů, které umožní posouzení aktuálního stavu a stanovení zbytkové životnosti kabelu. 2. etapa – Hledání a popis vzájemných vztahů mezi elektrickými a mechanickými parametry V této etapě byly hledány a popisovány závislosti mezi elektrickými a mechanickými parametry izolací pláště a žil kabelů, jejichž znalost je nezbytná pro stanovení zbytkové životnosti, neboť u delší dobu používaných kabelů nelze zjistit jejich počáteční

37

charakteristiky a v případě položených a provozovaných kabelů nelze oddělovat vzorky pro zkoušky mechanických vlastností. Výstupem etapy bylo popsání vztahů mezi elektrickými a mechanickými parametry, které jsou nezbytné při hodnocení stavu kabelu. 3. etapa – Hledání a popis změn elektrických a mechanických parametrů při zrychleném tepelném stárnutí. V této etapě byl zjištěn charakter změn elektrických a mechanických parametrů v závislosti na teplotě. Poté bylo provedeno zrychlené stárnutí v tepelné komoře a sledovány změny parametrů v závislosti na hodnotě teploty a délce vystavení této teplotě. Provedení těchto měření bylo nezbytné, protože v reálném provozu prochází kabel různými typy prostředí a jejich vliv na degradaci kabelu bude v daném prostředí různý. Došlo se tedy k názoru, že při posuzování životnosti musí být vybráno takové prostředí provozu, které bude mít nejnepříznivější vliv na kabel. Výstupem etapy bylo stanovení změn elektrických a mechanických parametrů v závislosti na teplotní degradaci izolace při různých režimech. 4. etapa – Hledání a popis změn elektrických a mechanických parametrů při zrychleném stárnutí v klimatické komoře, návrh databáze a výpočtových algoritmů. Činnosti této etapy navázaly na výstupy předchozích etap a doplnily informace o vlivu vlhkosti na proces degradace izolačních materiálů kabelů. Byly zjištěny změny elektrických a mechanických parametrů

v závislosti na degradačních

mechanismech

způsobených

současným působením tepla a vlhkosti. V rámci této etapy byla navržena databáze a výpočtové algoritmy pro stanovení aktuálního stavu kabelu a predikci zbytkové životnosti. Výstupem etapy tedy bylo stanovení změn elektrických a mechanických parametrů v závislosti na degradaci izolace způsobené vlivem současného působení tepla a vlhkosti při různých režimech, návrh databáze a aplikačního programu pro stanovení aktuálního stavu kabelu a predikci jeho zbytkové životnosti.

38

5. etapa – Vypracován metodiky a tvorba databáze včetně komunikačního rozhraní Poznatky zjištěné v etapách 1 až 4 posloužily jako podklad pro vytvoření obecné metodiky a vstoupily také do matematických modelů navržených pro stanovení zbytkové životnosti zpracovaných v rámci aplikačního softwaru. Výstupem etapy a celého projektu se tedy stala metodika, která zahrnuje poznatky získané při řešení projektu a je univerzálně aplikovatelná ve všech odvětvích průmyslu. Dalším významným výstupem se stala databáze a aplikační program, které slouží k sumarizaci dat, archivaci výsledků a výpočtu zbytkové životnosti.

3.6.4. Náklady projektu Za náklady na tento projekt bylo, dle smlouvy mezi MPO a ABEGU, možné počítat pouze neinvestičně vynaložené prostředky. Dotace na uznané náklady pak činila 65 % a byla proplácena zpětně vždy na začátku nového kalendářního roku. Náklady projektu tvořily čtyři složky: 1. Osobní náklady 2. Náklady na materiál a služby 3. Náklady na služby 4. Doplňkové režijní náklady Vždy po uplynutí jednotlivých roků bylo provedeno ověření finančních nákladů vynaložených v návaznosti na podmínky Smlouvy č. FR-TI1/297. Toto ověřování bylo prováděno nezávislým auditorem, který měl za úkol přezkoumat čerpání finančních prostředků. Pro účtování nákladů projektu musel být vytvořen metodický předpis, na jehož základě probíhala následná kontrola. Osobní náklady Mzdy na projekt (značeno ∑Mztip) – účtování skutečně vynaložených mzdových nákladů na projekt TIP – účet 521880 Pojistné na projekt – odvozeno od mzdových nákladů na projekt – účet 524880

39

Mzdy celé firmy (značeno ∑Mzabegu) – účet 521000, který se skládá z účtů 521100 a 521880 Pojistné celé firmy – účet 524000, který se skládá z účtů 524100 a 524880 Osobní náklady byly účtovány na účet s rozlišovacím znakem dvojčíslí 88 Náklady na materiál a energie Všechny náklady na materiál a energie, které se nedaly jednoznačně přiřadit k nákladům střediska nebo ke konkrétní zakázce, přepočtené poměrem mezd vynaložených na projekt ku celkovým mzdám firmy. Příklad: Náklady na účty na materiál a energie: 501100 – Spotřeba materiálu – režie 502000 – Spotřeba energie 503000 – Spotřeba ostatních neskladových dodávek Výpočet: 501100 502000 503000 ∑ Mat – součet za materiál a energie

∑   ∑  Projektové náklady na materiál a energie -

∑  

Náklady na služby Všechny náklady na služby, které se nedaly jednoznačně přiřadit k nákladům střediska nebo ke konkrétní zakázce, přepočtené poměrem mezd vynaložených na projekt ku celkovým mzdám firmy. Příklad: Náklady na účty na služby: 518100 – Ostatní služby – režie 532000 – Daň z nemovitostí 538000 – Ostatní daně a poplatky 40

Výpočet: 518100 532000 538000 ∑ Sl – součet služby

∑   ∑  Projektové náklady na služby -

∑  

Doplňkové režijní náklady Doplňkové režijní náklady (značeny ∑DRN) za evidenční a výkaznické práce na projektu jsou tvořeny poměrem 50 % z osobních nákladů 1 pracovnice. Výpočet: Mzdy + pojistné pracovnice za sledované období * 50/100 Výsledné náklady projektu pak po aplikaci tohoto předpisu činily 10 546 tis. Kč. Tabulka č. 7: Náklady projektu v jednotlivých letech v tis. Kč

Náklady Osobní náklady Náklady provoz a údržbu Náklady na služby Doplňkové režijní náklady Celkem

Rok 2009

Rok 2010

686 96 164 56 1002

Rok 2011

2 345 234 536 176 3291

Rok 2012

3 285 473 800 159 4717

1 172 106 191 67 1536

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat poskytnutých firmou ABEGU, a.s.

Výsledná dotace na tento projekt činila 6 517 tis. Kč. Tabulka č. 8: Náklady dle zdrojů finančních prostředků v tis. Kč

Zdroj finančních prostředků Účelové prostředky MPO – dle smlouvy Účelové prostředky MPO – skutečnost Prostředky příjemce – dle smlouvy Prostředky příjemce – skutečnost

Rok 2009 802 651 432 351

Rok 2010

Rok 2011

2 093 2 093 1 127 1 198

2 954 2 954 1 590 1 763

Rok 2012 819 819 441 716

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat poskytnutých firmou ABEGU, a.s.

41

Jak můžeme vidět, v prvním roce nebyla dotace čerpána v plné výši. Nedočerpáno zůstalo 151 tis. Kč. V následujících letech pak poměr veřejných prostředků a prostředků příjemce neodpovídá poměru 65 %, jelikož firma vložila do projektu více svých prostředků, než kolik bylo stanoveno smlouvou. Dotace byla tedy počítána pouze na smluvně dané náklady.

42

3.7. Analýza přínosů podpořených projektů Tato část je věnována analyzování přínosů, které podpořené projekty přinesly.

3.7.1. Vybudování nové výzkumně inovační kapacity Pro vybudování nové VIK byl firmou vytipován a následně i odkoupen nevyužívaný průmyslový objekt s pozemkem o celkové rozloze 2 078 m2 v obci Desná, č.p. 358 na stavební parcele 111/1. V rámci projektu byl objekt rekonstruován pro potřeby VIK. Část rekonstruovaného prostoru byla vyčleněna pro potřeby akreditované zkušebny a administrativních prostor firmy - náklady spojené s těmito prostory nebyly zahrnuty do způsobilých výdajů. K stávající budově navíc přibyla přístavba tak, aby byla rozšířena plocha 1. nadzemního podlaží pro umístění měřícího standu. Rekonstrukce a další stavební úpravy byly realizovány v 1. etapě projektu dle harmonogramu. Firma díky tomuto přesídlení byla schopná vybudovat měřící stand pro odzkoušení nových měření pro diagnostiku metalických potrubí.

Obrázek č. 1: Měřící stand

43

3.7.2. Regenerace brownfield K rozšíření výzkumného a vývojového oddělení byla využita budova, která byla součástí průmyslového areálu skláren Jablonex v Desné. Tato budova nebyla již delší dobu využívána k průmyslovým účelům a vykazovala velice špatný technický stav. Touto rekonstrukcí tedy došlo k regeneraci brownfield. Brownfieldem rozumíme nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána, je zanedbávána a případně může být i kontaminována. Tuto budovu nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Cílem regenerace je zvýšit přitažlivost a hodnotu těchto lokalit na úroveň, kdy mohou přímo soutěžit s výstavbou na zelené louce. Dostatečná nabídka zrekultivovaných areálů či zabezpečení financování nákladové mezery z veřejného sektoru pomůže snížit zbytečné zábory půdy pro investice na zelené louce, které jsou v rozporu s principy udržitelného rozvoje.21 Tyto nemovitosti lze vyhledat v Národní databázi brownfieldů. Tato databáze nabízí lokality připravené pro domácí a zahraniční investory. Jako podklad pro databázi posloužila Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů, kterou připravovala agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady. V současnosti je v databázi 462 takových nemovitostí, v Libereckém kraji, kde sídlí vybraná firma, se takových nemovitostí nachází 75.

Obrázek č. 2: Objekt před rekonstrukcí

21

ČR. CZECHINVEST. [on-line]. 2008 [cit.2013-04-15] Dostupné z: http://www.brownfieldy.cz/

44

Obrázek č. 3: Objekt po rekonstrukci

45

3.7.3. Podpora zaměstnanosti V rámci projektu byli firmou přijati dva noví pracovníci. Sídlo firmy v roce 2007 bylo ve městě Tanvald (obec s rozšířenou působností, okres Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj, NUTS II Severovýchod). Koupený objekt, do kterého se firma po rekonstrukci přesídlila, se nachází v sousední obci Desná, která spadá do stejné oblasti jako město Tanvald. Obec s rozšířenou působností Tanvald a její spádové území v roce 2007 vykazovala již dlouhodobě vyšší průměrnou míru nezaměstnanosti než ostatní regiony v okrese Jablonec nad Nisou. Míra nezaměstnanosti na Tanvaldsku byla vyšší také ve srovnání s vyššími územně správními celky (okres Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj, Česká republika). Tabulka č. 9: Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2007

Region (spádové území obce s rozšířenou působností) Míra nezaměstnanosti v % (k 31. 12. 2007) Tanvaldsko Jablonecko Železnobrodsko

7,14 4,13 6,00 Okres

Jablonec nad Nisou

5,31 Kraj

Liberecký kraj

6,05 Česká republika

5,98

Tabulka č. 10: Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010

Region (spádové území obce s rozšířenou působností) Míra nezaměstnanosti v % (k 31. 12. 2010) Tanvaldsko Jablonecko Železnobrodsko

11,85 9,22 12,03 Okres

Jablonec nad Nisou

10,02 Kraj

Liberecký kraj

10,54 Česká republika

9,57

Zdroj dat tabulek č. 9 a č. 10 : Český statistický úřad [on-line]. [cit. 2013-04-12] Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=15&

Z uvedeného je zřejmé, že realizací projektu byla podpořena zaměstnanost v oblasti s dlouhodobě vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti. Navíc, jak ukazují statistiky, nezaměstnanost se v období, kdy byly řešeny projekty, výrazně zvýšila. 46

3.7.4. Inovativní přínos výsledků Realizace projektů firmě umožnila provádět VaV činnosti na vysoké technologické úrovni. Po dokončení projektu Potenciál dosáhla metoda nedestruktivní diagnostiky metalických trubek – zpracování teoretického modelu pro diagnostiku izolace na trubkách uložených v zemi a lokalizaci poruchy izolace vyššího stupně inovací. Jednalo se o novou metodu v ČR i v EU. Žádná firma v ČR ani v EU neprováděla a dosud neprovádí diagnostiku metalických trubek tímto ani podobným způsobem. Metoda umožňuje pohled na potrubní systémy jako celek a umožňuje provozovat prediktivní údržbu a predikci životnosti potrubí. V současné době se vedou intenzivní jednání s ČEZ a EPRI (Electric Power Research Institute – USA) o využití této metody při diagnostice potrubí v jaderných elektrárnách u nás i v zahraničí. Metodika pro nedestruktivní posuzování zbytkové životnosti kabelů, která byla výstupem projektu řešeného v rámci programu MPO TIP, je také novou v ČR i v EU. Metoda byla oponenturou ohodnocena jako vynikající s výsledky mezinárodního významu. Firma ABEGU, a.s., byla na základě této metodiky přizvána do evropského mezinárodního projektu, ve kterém by měly být dále aplikovány a rozvíjeny metody elektrických zkoušek. V tomto projektu je zastoupeno 14 evropských výzkumných ústavů a univerzit, které se zabývají stárnutím izolačních materiálů a kabeláže na jaderných elektrárnách. Za ČR je v tomto projektu zastoupena ještě ÚJV (Ústav jaderného výzkumu) Řež. Některé měřicí postupy byly již úspěšně odzkoušeny v provozu ČEZ-EDU (Jaderná elektrárna Dukovany). Metodika pro nedestruktivní posuzování zbytkové životnosti kabelů byla zaslána také pro posouzení na Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který k ní neměl připomínky a doporučil ji pro hodnocení kabelů na jaderných elektrárnách. Metodika navíc byla vydána v roce, kdy řešenou problematiku zařadila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) na první místo v rámci programu koordinovaných výzkumných aktivit (CRP). Jak je vidět řešením projektů se dosáhlo vysokého stupně inovací, ovšem co je důležité zmínit, je také správné načasování vzešlých výsledků. Především pak výsledky řešené v programu TIP přišly v době, kdy daná problematika nabírá na významnosti v ČR, ale také v mezinárodním měřítku.

47

3.7.5. Pozitivní vliv diagnostických metod na životní prostředí Diagnostické a měřící metody, které firma ABEGU, a.s., aplikuje v průmyslových provozech, jaderných elektrárnách, vodárenských společnostech atd. mají přímý dopad na ochranu životního prostředí. Prostřednictvím používaných metod se včasně diagnostikují případné poruchy potrubních systémů, zjišťuje se kvalita pokládky kabelů, sledují se a vyhodnocují kabely v radiačně zatíženém prostředí apod. Včasná diagnostika je spolehlivou prevencí před případnými haváriemi potrubních systémů, které by zvláště v provozech jako jaderné elektrárny, chemické podniky atd. měly zásadní následky pro životní prostředí. Pozitivní vliv metody diagnostiky metalických potrubí na životní prostředí 1) Metoda zamezuje zbytečné (předčasné) výměně potrubí – šetří primární zdroje nutné pro jejich výrobu 2) V chemických provozech omezuje možnost vzniku havárie na potrubí spojené s únikem média, přerušením provozu s eventuální možností vzniku havárie s následným únikem nebezpečných nebo škodlivých látek do životního prostředí 3) Ve vodárenství zamezuje úniku pitné vody nebo jejímu znehodnocování 4) V energetických provozech zabraňuje haváriím způsobených nedochlazením určitých částí provozu 5) V průmyslových provozech může dojít k znehodnocení vyrobených polotovarů, tj. surovin a energie nutných pro jejich výrobu Pozitivní vliv diagnostiky kabelů na životní prostředí 1) Metoda zamezuje zbytečné (předčasné) výměně – šetří primární zdroje nutné pro jejich výrobu 2) Zamezuje výpadku řídicích systémů z důvodu poruchy kabelů a s tím spojené jeho nekontrolované funkce V dnešní době, kdy si celá společnost uvědomuje potřebu ochrany životního prostředí, bylo dosaženo řešení, které má jistě vysoký přínos v této oblasti.

48

3.7.6. Modernizace přístrojového vybavení firmy Realizací projektu v rámci programu podpory Potenciál bylo významně rozšířeno přístrojové vybavení firmy. Na přístrojové vybavení a software firma vynaložila 7 359 tis. Kč, díky čemuž nyní disponuje potřebnou technikou pro zvládání náročných výzkumných projektů a aktivit. Navíc je tato technika k dispozici pouze pro účely VaV, takže není omezována aktivitami zkušebny. Díky tomuto aspektu také odpadl problém nedodržování harmonogramu VaV projektů s následným zpožděním aplikace výsledků VaV u zákazníka.

3.7.7. Rozšíření spolupráce s vysokými školami Společnost ABEGU již před realizací projektů v rámci podpory MSP, spolupracovala s vysokými školami – TUL Liberec, ČVUT Praha a VŠCHT Praha. S TUL má firma uzavřenou dlouhodobou smlouvu o spolupráci. Vysoké školy však projevily zájem o rozšíření spolupráce právě v oblastech diagnostiky metalických trubek a kabelů. Mají především zájem o čerpání zkušeností z praktické aplikace metod v terénu, ABEGU, a.s., budou naopak poskytovat teoretické poznatky z oboru a sledovat nejnovější trendy. Navíc tato spolupráce umožní firmě připravovat nové odborníky v těchto oblastech, kteří se stanou potenciálními novými zaměstnanci firmy.

3.7.8. Posun firmy Realizace podpořených projektů přispěla k posílení konkurenceschopnosti firmy. Firma rozšířila portfolio svých služeb, a díky tomu se podařilo získat několik významných zákazníků. To se projevilo na rostoucích výnosech firmy. Tabulka č. 11: Výnosy firmy v letech 2007 – 2012 (v tis. Kč)

Rok

2007

2008

Výnosy

8 585

9 862 11 398 13 661 12 520 14 251

Ostatní provozní výnosy Výnosy - ostatní provozní výnosy

2009

2010

0

1 268

3 499

3 585

8 585

8 594

7 899 10 076

2011 2 954

2012 819

9 566 13 432

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat poskytnutých firmou ABEGU, a.s.

49

V prvním řádku tabulky můžeme vidět celkové výnosy firmy v letech 2007 – 2012. V druhém řádku pak můžeme vidět ostatní provozní výnosy, které jsou představovány dotací na práci odvedenou na projektech. Na posledním řádku jsou výnosy očištěné o tyto práce. Jak je vidět, výnosy se po ukončení projektů a aplikaci metod u zákazníků zvýšily významným způsobem. Lze předpokládat, že toto zvýšení přinese významný posun firmy spojené s možným náborem dalších pracovníků či investicemi do přístrojového vybavení. Posun firma zaznamenala také v rámci kategorií podniků. Realizace podpořených projektů a s ní spojené nábory pracovníků posunuly firmu z kategorie mikropodniků do kategorie malých podniků.

50

4. Výhledové využití podpory vybranou firmou Vzhledem k úspěšně realizovaným projektům v rámci programů podpory se firma rozhodla pokusit o získání možnosti dalšího využití podpory a přihlásila se do programu Potenciál – Výzva III. Hodnocení podnikatelských záměrů a připraveností firem v současné době probíhá.

4.1. Program Potenciál – Výzva III 4.1.1. Základní údaje Potenciál – Výzva III Příjemce podpory:

podniky bez ohledu na velikost

Forma podpory:

dotace

Výše podpory:

výše dotace na způsobilé výdaje činila 1 - 200 mil. Kč v regionech se soustředěnou podporou státu a v regionech s vyšší nezaměstnaností dotace v ostatních regionech 1 – 100 mil. Kč dotace na vymezené provozní náklady se řídila dle pravidla „de minimis“

Podporované aktivity:

vznik nebo rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovaci výrobků a technologií Podporovány budou projekty, jejichž výstupy se projeví v odvětvích vymezených oddíly C 10, 13 - 33; E 38.32; J 62, M 71.2, S 95.1 CZ-NACE.

Způsobilé výdaje:

1. Způsobilé investiční výdaje dlouhodobý hmotný majetek: - pořízení strojů a jiného zařízení - budov (do výše 40 % způsobilých investičních výdajů) - pozemků (do výše 10 % způsobilých investičních výdajů) dlouhodobý nehmotný majetek - práva duševního vlastnictví a software 2. Vybrané provozní náklady – de minimis podpora pouze pro malý a střední podnik 51

3. Náklady na publicitu spojenou s projektem Omezení:

minimální

výše

investice

do

dlouhodobého

majetku,

využívaného pro účely zajištění aktivit projektu, činí 5 mil. Kč, v případě velkých společností 10 mil. Kč. minimální výše investice do dlouhodobého majetku činila 5 mil. Kč projekt musí být realizován na území České republiky mimo území hlavního města Prahy pořízení strojů a zařízení musí spolu s dlouhodobým majetkem představovat min. 50 % způsobilých výdajů

4.2. SWOT analýza projektové připravenosti firmy Tabulka č. 12: SWOT analýza projektové připravenosti

Silné stránky (S) 1) Finanční stabilita firmy 2) Pozitivní vliv projektů na životní postředí 3) Zkušenost firmy s VaV projekty 4) Kooperace s univerzitami a výzkumnými ústavy 5) Dostatečné prostory pro realizaci projektu 6) Vysoce kvalifikovaný personál Příležitosti (O) 1) Zvýšení know-how a odborný růst pracovníků 2) Být první na trhu s inovativním řešením 3) Zkvalitnění poskytovaných služeb 4) Proniknutí na mezinárodní trhy 5) Získání konkurenční výhody

Slabé stránky (W) 1) Nedostatek potřebně kvalifikovaných pracovníků při náboru i v oboru 2) Technická náročnost projektu 3) Nedostatečná marketingová aktivita firmy

Hrozby (T) 1) 2) 3) 4)

Rychlejší konkurence Dodržení termínů dodavateli Odchod klíčových pracovníků Nenávratnost investice v případě neúspěchu 5) Měnové kurzy

52

4.2.1. Komentář k slabým stránkám a hrozbám Slabé stránky (W) 1) Nedostatek potřebně kvalifikovaných pracovníků při náboru i v oboru Firma poskytuje vysoce specializované služby a v případě náboru nových pracovníků bude velmi těžké sehnat dostatečně kvalifikovaného pracovníka. Řešením je nábor nových pracovníků ve spolupráci se spolupracujícími subjekty, zejména Technická univerzita v Liberci. 2) Technická náročnost projektu Projekty firmy jsou vysoce náročné po technické stránce. Výstupem jsou činnosti, které jsou většinou novinkou nejen na trhu v České republice, ale také v rámci EU. K úspěšné realizaci projektu přispívá především zapojení zkušených pracovníků a využití zkušeností z již realizovaných projektů. 3) Nedostatečná marketingová aktivita firmy Ačkoliv firma vyvinula nové metody, které představují významné a inovativní řešení dané problematiky, neúčastnila se v posledních letech žádného veletrhu a nepublikovala článek v odborné literatuře. Hrozby (T) 1) Rychlejší konkurence Otázky, které firma řešila a řeší, jsou v současnosti hlavní prioritou významných organizací, jako je například MAAE, hrozí, že konkurence přijde s řešením dříve. Je proto nutné, aby firma investovala do VaV oddělení a dokonale mapovala trh. 2) Dodržení termínů dodavateli Firma nakupuje pro své aktivity špičkové přístroje potřebné pro měření. Vzhledem k tomu, že se nejedná o běžně dostupné přístroje, hrozí nedodržení termínů dodavateli, a to je zvláště velký problém při investičních projektech v rámci podpory, kdy je nutné plnit harmonogram jednotlivých etap.

53

3) Odchod klíčových pracovníků Vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oborech působnosti firmy by mohl odchod některého z klíčových pracovníků mít vážné dopady na realizaci projektu. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je ve firmě ABEGU, a.s., nastavený interní kariérní program, v rámci kterého jsou pracovníci školeni. 4) Nenávratnost investice v případě neúspěchu Jelikož se jedná o VaV projekty v oblasti high-tech služeb, které firma realizuje, je zřejmé, že v případě neúspěchu by se jednalo o vysokou nenávratnou investici, která může pro MSP představovat výrazné dopady na finanční stabilitu těchto podniků. 5) Měnové kurzy U přístrojů ze zahraničí je možný cenový výkyv spojený s měnovými kurzy. Ve smlouvách s dodavateli je proto nutné mít toto riziko pojištěné.

54

Závěr a doporučení Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat způsob využití podpory ve vybrané firmě. Firma ABEGU využila podporu formou dotací k realizaci dvou projektů v rámci vyhlášených programů. Oba projekty byly úspěšně ukončeny. Dle mého názoru tyto podpořené projekty mají významné přínosy nejen pro tuto firmu a nejen pro podnikatelské subjekty, které výsledné služby využívají, a nebojím se tvrdit, že ve vyvinutých řešeních vidím celospolečenský přínos. Myslím si tedy, že veřejné prostředky byly vynaloženy účelně a podpora přispěla k účelu, za jakým je poskytována, což vzhledem k mnohým aférám z poslední doby nemůžeme tvrdit vždy. Firma vhodně zvolila programy podpory pro uskutečnění projektů. Program Potenciál, zaměřený především na investice, pomohl významně rozšířit výzkumnou a vývojovou kapacitu firmy a přinesl řešení pro oblast diagnostiky metalických trubek. Díky investicím v tomto programu pak bylo možné realizovat projekt v programu TIP. Ten již neměl investiční charakter, ale prostředky byly vynaloženy pouze na práce a náklady spojené s vývojem metodiky pro diagnostiku kabelů. Na firmě ABEGU, a.s., bylo možné pozorovat charakteristiky malých a středních podniků, ať už je to význam při podpoře zaměstnanosti, sepjetí firmy s regionem, ve kterém sídlí, či že jsou nositeli inovací. Bylo však možné vidět také omezení těchto podniků. Bez podpory by firma těžko realizovala takto finančně náročné projekty. Literatura, která byla použita pro vypracování, uvádí jako další omezení malých a středních podniků nemožnost zaměstnání odborníků. Toto pravidlo se na dané firmě neukazuje, jelikož v oblasti elektromagnetické kompatibility a diagnostiky zaměstnává přední odborníky v ČR. Je však také důležité vidět fakt, že projekty by nemohly být realizovány také bez finančního zajištění úvěrem od banky. Vzhledem k tomu, že dotace je proplácena zpětně, musí mít firma dostatečné finanční prostředky pro pokrytí jednotlivých etap. Zde se potvrzuje omezení malých a středních podniků v přístupu ke kapitálu. Firma ABEGU, a.s., však díky své historii a finanční stabilitě nepředstavuje pro banky takové riziko jako ostatní malé a střední podniky. Pokud bych mohl dané firmě doporučit nějakou věc, byl by to daňový odpočet na výzkum a vývoj, a to s ohledem na množství takto realizovaných aktivit. Jelikož má firma v rámci své struktury výzkumné oddělení a podílela se na výzkumných projektech podpořených MPO, je zřejmé, že na tento odpočet vznikl nárok. 55

Seznam použité literatury Tištěné zdroje [1] ČR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Průvodce podnikatele Operačním programem Podnikání a inovace. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2007. 96. s. [2] ČR. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Průvodce fondy Evropské unie. Praha: Odbor vnějších vztahů, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 237 s. ISBN 80-239-6891-2 [3] MALACH, Antonín, a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 524. s. ISBN 80-247-0906-6 [4] VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, a kol. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha : Grada, 2012. 332 s. ISBN 978-80-247-4520-6 [5] VODÁČEK, Leo a Olga VODÁČKOVÁ. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. 1. vyd. Praha : Management Press, 2004. 192 s. ISBN 807261-099-6 [6] VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. 264. s. ISBN 978-80-7357-467-3 [7] VOJÍK, Vladimír. Specifikace podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010. 275. s. ISBN 978-80-7357-534-2 Internetové zdroje [8] ČR. ABEGU, a.s. [on-line]. 2007 [cit. 2013-04-20] Dostupné z: http://abegu.cz/obsah.php?sub_id=5&id=9 [9] ČR. ABEGU, a.s. [on-line]. 2007 [cit. 2013-04-20] Dostupné z: http://abegu.cz/obsah.php?sub_id=5&id=11 [10] ČR. CZECHINVEST [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi

56

[11] ČR. CZECHINVEST [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu [12] ČR. CZECHINVEST [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/verejna-podpora [13] ČR. CZECHINVEST. [on-line]. 2008 [cit.2013-04-15] Dostupné z: http://www.brownfieldy.cz/ [14] ČR. CZECHTRADE. [on-line]. 2009 [cit.2013-04-11] Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/predstaveni/ČR. [15] ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA [on-line]. 2004 [cit.2013-04-11] Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme [16] ČR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011. [on-line]. 2012 [cit. 2013-04-10] Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument105614.html [17] ČR. Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-10] In: Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 20. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=53001&nr=47~2F2002&rpp=1 5#local-content.html [18] EVROPSKÁ KOMISE. Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008 [online]. 2008 [cit 2013-04-09] In: Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:214:0003:0047:cs:PDF

57

Seznam použitých tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka č. 1: Služby dle OKEČ ............................................................................................................ 26 Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců v letech 2007 - 2012 ......................................................................... 29 Tabulka č. 3: Obrat firmy v letech 2007 - 2012 .................................................................................... 29 Tabulka č. 4: Bilanční suma rozvahy v letech 2007 - 2012 .................................................................. 29 Tabulka č. 5: Způsobilé výdaje projektu v programu Potenciál ............................................................ 34 Tabulka č. 6: Dotace dle způsobilých výdajů ........................................................................................ 35 Tabulka č. 7: Náklady projektu v jednotlivých letech v tis. Kč ............................................................ 41 Tabulka č. 8: Náklady dle zdrojů finančních prostředků v tis. Kč ........................................................ 41 Tabulka č. 9: Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2007 .............................................................................. 46 Tabulka č. 10: Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 ............................................................................ 46 Tabulka č. 11: Výnosy firmy v letech 2007 – 2012 (v tis. Kč) ............................................................. 49 Tabulka č. 12: SWOT analýza projektové připravenosti ...................................................................... 52

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2001 - 2011 .................................................. 10 Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 2001 - 2011 ................................................. 11 Graf č. 3: Vývoj výkonů a účetní přidané hodnoty MSP v ČR v letech 2001 - 2011 ........................... 11

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Měřící stand .................................................................................................................... 43 Obrázek č. 2: Objekt před rekonstrukcí................................................................................................. 44 Obrázek č. 3: Objekt po rekonstrukci .................................................................................................... 45

58

Seznam použitých zkratek CZ-NACE

Klasifikace ekonomických činností

ČMZRB

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

ČR

Česká republika

ČVUT

České vysoké učení technické v Praze

EMC

Elektromagnetická kompatibilita

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

ICT

Informační a komunikační technologie

MAAE

Mezinárodní agentura pro atomovou energii

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSP

Malé a střední podniky

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

OPPI

Operační program Podnikání a inovace

OPPP

Operační program Průmysl a podnikání

Sb.

Sbírka

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost České republiky

TUL

Technická univerzita v Liberci

VaV

Výzkum a vývoj

VIK

Výzkumně inovační kapacita

VŠCHT

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 59