Podpora malého a středního podnikání

Masarykova univerzita Právnická fakulta Veřejná správa

Katedra finančního práva a národního hospodářství

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Podpora malého a středního podnikání JAN BUREŠ 2010

1

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podpora malého a středního podnikání zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

V Brně dne 28. 6. 2010 vlastnoruční podpis autora

2

OBSAH 1. ÚVOD

4

1.1 Zdůvodnění výběru tématu................................................................................................... 4 1.2 Cíl práce a její přínos ........................................................................................................... 4 2. TEORETICKÁ ČÁST

6

2.1 Malé a střední podniky ......................................................................................................... 6 2.1.1 Vymezení – definice...................................................................................................... 6 2.1.2 Stav v sektoru MSP ....................................................................................................... 7 2.1.3 Vývoj malého a středního podnikání na území ČR..................................................... 14 2.2 Podpora malých a středních podniků ................................................................................. 15 2.2.1. Právní úprava v oblasti podpory MSP........................................................................ 15 2.2.2. Druhy podpor podnikání ............................................................................................ 17 3. PRAKTICKÁ ČÁST

33

3.1 Analýza podpor v konkrétním malém či středním podniku ............................................... 33 3.1.1 Porovnání vyuţitých podpor v minulosti a nyní, potřeby a představy zkoumané společnosti ............................................................................................................................ 34 3.1.2 Vyvození závěrů z dotazování ve společnosti............................................................. 36 3.2 Podpora pro malé a střední podniky - Návrhy na zlepšení stavu dle autora ...................... 38 4. ZÁVĚR

42

5. RÉSUMÉ

43

6. SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK

44

7. POUŢITÉ PRAMENY

45

3

1. Úvod 1.1 Zdůvodnění výběru tématu Téma podpory malého a středního podnikání je jistě tématem dotýkajícím se běţného denního ţivota statisíců obyvatel ČR. Malé a střední podnikání (dále jen „MSP“) je jiţ na úrovni Evropské Unie povaţováno za páteřní sektor evropské ekonomiky, s důrazem kladeným na inovace, zaměstnanost, sociální integraci a kohezi. Stejně tak je chápáno i v ČR. Jako téma k bakalářské práci se problematika jeví jako sice rozsáhlá, ovšem velice zajímavá a dynamická, a i proto mne společně s praktickou pouţitelností oslovila. Při nadhledu nad tématem je zřejmá interdisciplinární povaha problematiky, jelikoţ podpora MSP zahrnuje jak prvky ekonomické, tak prvky právní či sociologické. A právě z důvodu rozsahu tématu a jeho interdisciplinární povahu, se zaměřím především na nepřímou formu podpory MSP, jiţ trochu méně na podporu formou přímou (zjistil jsem, ţe většina obdobných prací se obvykla zaměřuje na přímou podporu, především na dotace) a především na celkovou kvalitu analýzy s ohledem na návrhovou část mé práce. Jiţ v úvodu musím také zmínit aktuálnost tématu mé práce s ohledem na světovou ekonomickou krizi. Stav sektoru MSP bude zajisté hrát zásadní roli v ozdravování veřejných financí a přechodu ekonomiky z červených čísel k černým. Rozhodl jsem proto nejdříve zanalyzovat oblast jak malých a středních podnikatelů, tak i jejich podpor, a následně se pokusím na základě poznatků navrhnout pozitivní změny, k čemuţ mi pomůţe i praktická část mé práce.

1.2 Cíl práce a její přínos Cílem mé práce je analýza stávajícího stavu podpory MSP, která bude doplněna komparací vybraných oblastí. Oba tyto cíle se pak odrazí v návrhové části mé práce. Metodou mé práce bude nejprve analýza aktuálního stavu MSP a analýza podpory MSP, následně budu formou rozhovoru se společníky zkoumat obchodní společnost a na závěr provedu syntézu poznatků a vytvořím návrhy na zlepšení stavu podpory MSP. Pokusím se určit, kam by se měla podpora MSP - podpora páteřní části ekonomiky, ubírat. Svou práci rozděluji na část teoretickou a praktickou. V první teoretické části představím komplexní pohled na tematiku, s důrazem na definici základních pojmů, typové rozdělení jednotlivých podpor a právní rámec oblasti podpor MSP. V části druhé - praktické, provedu dotazování v konkrétní společnosti na jejich zkušenosti a poţadavky k podpoře podnikání MSP. Část z ní také věnuji vzešlým návrhům, a to jak pro zkoumanou společnost, tak i pro celkovou oblast podpory MSP. V práci 4

se budou prolínat různé aspekty podpory MSP, a to jak na úrovni Evropské Unie, tak na úrovni národní či krajské. Přínos práce bude spočívat právě v analýze současného stavu podpory MSP a ve vzešlých navrhovaných zlepšeních, zaloţených na poţadavcích samotných MSP, odborné veřejnosti a příslušných míst veřejné správy. V práci budu vycházet z veřejně dostupných dokumentů, statistik, analýz či dotazníků a průzkumů, a také z praktické části mojí práce, ve které se dotáţu na vyuţívání, dostupnost a znalost různých podpor MSP v konkrétní obchodní společnosti.

5

2. Teoretická část 2.1 Malé a střední podniky 2.1.1 Vymezení – definice

Vzhledem ke vstupu České republiky do EU byla naším státem přijata definice malých a středních podniků uţívaná na území EU. Základ definice představují Nařízení Komise ES, a tak malí a střední podnikatelé musí při ţádosti o podporu z veřejných peněz naplňovat s platností od 1. 1. 2005 určitá definiční kritéria. Tato jsou obsaţena především v Doporučení Evropské Komise 2003/361/ES ze dne 6. 5. 2003, dále také v Nařízení Komise ES č. 364/2004, které novelizovalo staré Nařízení Komise ES č. 70/2001. Tuto Unijní právní úpravu akceptuje i národní zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře MSP. Nejdříve k určení výrazu „podnik“ - Podnikem se rozumí dle výše uvedené legislativy kaţdý subjekt, který vykonává hospodářskou činnost, a to bez ohledu na jeho právní formu. Těmito subjekty jsou zejména OSVČ, rodinné řemeslné podniky a jim podobné, obchodní společnosti či sdruţení, která běţně konají hospodářskou činnost. Mikropodniky, malé podniky a střední podniky, nám zmíněná legislativa vymezuje jako skupinu podniků, které: zaměstnávají méně neţ 250 osob jejich roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejich bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur Dále je vymezen okruh podniků malých, jako podnikatelů, kteří zaměstnávají méně neţ 50 zaměstnanců a jejichţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů eur. Jako poslední kategorie je vymezen mikropodnik, jako podnik zaměstnávající méně neţ 10 osob a jehoţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur. Při zařazování do kategorie jsou podmínky posuzovány kumulativně. TABULKA Č. 1 – KATEGORIE PODNIKŮ

Počet zaměstnanců

Obrat, nebo ->>>>>> Aktiva společnosti

Střední podnik

< 250

< 50 milionů eur

< 43 milionů eur

Malý podnik

< 50

< 10 milionů eur

< 10 milionů eur

Mikro podnik

< 10

< 2 miliony eur

< 2 miliony eur

ZDROJ: ZPRACOVÁNO AUTOREM NA ZÁKLADĚ DOPORUČENÍ KOMISE ES Č. 361/2003

6

2.1.2 Stav v sektoru MSP

V probíhající ekonomické krizi, která přináší hospodářské problémy napříč globální ekonomikou, vzrostl ještě více význam úlohy malých a středních podniků. Malé a střední podnikání zaujímá nejen v naší ekonomice významné místo, je hnací silou podnikatelské sféry, podílí se tak na růstu hospodářství, vede k inovacím či k nárůstu konkurenceschopnosti, hraje rozhodující roli při tvorbě pracovních příleţitostí a obecně je faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje1. Také aktuálním, a třeba i akutním problémem, je získávání provozního kapitálu. K tomuto lze říci, ţe „Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu, zejména rizikového kapitálu, nebo úvěrů, což je dáno mj. i omezenými možnostmi poskytnutí zajištění. Jejich omezené zdroje rovněž zmenšují možnosti jejich přístupu k informacím, zvláště o nových technologiích či potenciálních trzích. Je proto třeba iniciativ, které by ulehčily rozvoj hospodářské činnosti malých a středních podniků, přizpůsobily se jejich potřebám a přispěly tak k využití jejich potenciálu.“

2

Je otázkou, nakolik se tyto

proklamované iniciativy daří přenášet do reálného ţivota malých a středních podniků, obzvláště vzhledem k ekonomickému útlumu, který zajisté silně postihl především finanční sektor. V tomto ohledu chci podotknout, ţe dle mého názoru bylo do jisté míry výhodou ČR, ţe si bankovní krizí prošla na konci 90. let a Česká národní banka spolu s právní úpravou byla k finančním institucím více přísná, neţ jak tomu bylo v některých jiných státech nejen Evropské unie. Jako členové EU mají naše MSP nové moţnosti a podněty k rozvoji. „Členství ČR v EU přináší podnikům možnost čerpat finance ze strukturálních fondů v programovacím období EU na léta 2007 – 2013. V roce 2007 byly skončeny národní programy financované výhradně ze státního rozpočtu a nadále je finanční podpora malým a středním podnikům poskytována zejména ze strukturálních fondů EU“3. Přímé podpory malým a středním podnikatelům nejsou jediným nástrojem podpory podnikání. To je bezprostředně ovlivňováno především kvalitou podnikatelského prostředí. K tomu se vyjádřím obšírněji v dalších částech práce.

1

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 2. Dostupné z: 2 Tamtéţ. s. 2 3 Tamtéţ. s. 2.

7

Za účelem popsání podnikatelského prostředí se inspiruji SWOT analýzou4 vytvořenou na Ministerstvu průmyslu a obchodu v rámci jeho Koncepce podpory MSP na roky 2007-20135, kterou aktualizuji vzhledem k vývoji. TABULKA Č. 2 – SWOT ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ V ČR

Silné stránky

Slabé stránky

- Tradice průmyslové a řemeslné výroby, včetně odborného školství. - Vytvořený systém nástrojů podpory MSP, existence specializovaných institucí na podporu podnikání - CzechInvest, CzechTrade, ČMZRB, Design centrum ČR, ČEB, EGAP, Informační místa pro podnikatele. - Geografická výhodnost území státu – dostupnost významných trhů, tranzitní potenciál. - Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. - Dobrá telekomunikační infrastruktura. - Relativně vysoká kvalifikace a profesní adaptabilita pracovní síly.

- Sloţitý daňový systém, zejména z pohledu nejmenších podnikatelů a vysoké celkové daňové zatíţení zejména odvody na zdravotní a sociální pojištění. - Nízká efektivnost vymáhání práva. - Nedostatečně rozvinutý systém speciálních sluţeb (finančních, obchodních, technických apod.) pro mikro a malé podniky. - Omezené moţnosti národní ekonomiky pro vytvoření široce strukturovaného finančního trhu. - Administrativní náročnost při získávání přímých podpor pro podnikatele. - Nedostatečné propojení výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou. - Neexistence nástrojů podpory inovačně zaměřených projektů malých firem s velmi krátkou historií. - Relativně štědrý sociální systém s nedostatečným tlakem na část obyvatelstva k zapojení se do pracovního procesu. Příležitosti Hrozby - Vytvoření dlouhodobé materiální základny pro - Nesladění postupů vlády a krajů v zaměření vzdělávací a poradenské sluţby k rozvoji aktivit k podpoře podnikání. podnikání. - Nevyváţená struktura přímých a nepřímých - Posílení práv věřitelů a vytvoření podmínek pro nástrojů podpory podnikání a priorit rozvoje konstruktivní postupy řešení insolvence MSP. podnikatelů i osob. - Nedostatečná implementační kapacita pro - Zjednodušení komunikace podnikatelů se státní vyuţití zvýšeného rozsahu prostředků ze správou s vyuţitím informačních a strukturálních fondů. komunikačních technologií. - Zjednodušování daňového systému. - Zvýšení nabídky rizikového kapitálu pro financování inovačně zaměřených projektů malých firem s velmi krátkou historií.

4

SWOT analýza je metoda, pomocí které je moţno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příleţitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy uţívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik. S její pomocí je moţné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové moţnosti růstu. Je součástí strategického plánování. Viz. [online] [cit. 201006-12] 5

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013, [online] [cit. 2010-03-10]. s. 7. Dostupné z:

8

- Odstraňování dočasných administrativních bariér při pronikání tuzemských firem na trhy EU. - Rozšíření podpory MSP na některé dosud nepodporované činnosti. ZDROJ: ZPRACOVÁNO AUTOREM NA ZÁKLADĚ MPO - KONCEPCE PODPORY MSP NA ROKY 2007-2013.

Dalším významným ukazatelem o stavu malých a středních podniků v ČR je jejich konkurenceschopnost. Zde opět zaktualizuji SWOT analýzu Ministerstva průmyslu a obchodu6: TABULKA Č.3 – SWOT ANALÝZA KONKURENCESCHOPNOSTI MSP V ČR

Silné stránky - Obecné výhody MSP (pruţnost reakce na vývoj na trhu, znalost lokálních trhů). - Přizpůsobivost pracovní síly. - Vysoká motivace k výkonu u vlastníků firem.

Slabé stránky - Nedostatečná kapitálová vybavenost, zejména malých a drobných podnikatelů a samostatně podnikajících fyzických osob. - Zastaralé technické vybavení části podniků, technologická zaostalost. - Nedostatek volných finančních prostředků podnikatelů k ochraně intelektuálního vlastnictví a průmyslových práv. - Málo vlastních značek, absence tradice firemní značky u podniků střední velikosti. - Zaostávání v oblasti designu. - Nedostatečná orientace v moţnostech podpory pro MSP. - Vysoká energetická náročnost výroby. - Převaha výroby s malou přidanou hodnotou. - Nízká produktivita práce oproti průměru EU. - Nedostatečný důraz na rozvoj lidských zdrojů. Hrozby - Nedostatečná podpora investičních aktivit MSP v porovnání s investičními pobídkami určenými pro realizaci velkých rozvojových projektů, zpravidla zahraničních firem. - Nedostatek pracovních sil vyučených v technických a řemeslných oborech. - Konkurence velkých firem. - Odchod vysoce kvalifikovaných pracovníků do zahraničí. - Pokračování v technickém a technologickém zaostávání podniků.

Příležitosti - Pronikání na nové části jednotného evropského trhu. - Rozvoj obchodu se státy východní Evropy a Asie, navázání na tradice dodávek investičního i spotřebního zboţí na perspektivní trhy. - Zvýšení spolupráce firem v oblastech společného zájmu v rámci nákupních, odbytových a kooperačních sítí a klastrů. - Zavádění a vyuţívání společných značek. - Širší vyuţívání podpůrných programů, zejména s vyuţitím prostředků EU.

6

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013, [online] [cit. 2010-03-10]. s. 9. Dostupné z:

9

- Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP. - Spolupráce MSP s vysokými školami a výzkumnými pracovišti. ZDROJ: ZPRACOVÁNO AUTOREM NA ZÁKLADĚ MPO - KONCEPCE PODPORY MSP NA ROKY 2007-2013.

Ze Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009, vypracované Ministerstvem průmyslu a obchodu, lze vyčíst tyto další charakteristické údaje českého malého a středního podnikání7: V ČR bylo ke konci roku 2009 evidováno celkem 2 898 826 ţivnostenských oprávnění. Je zde oproti roku 2008 nárůst o 83 426 ţivnostenských oprávnění (2,96 %). Ţivnostenské oprávnění získalo celkem 2 173 615 podnikatelů, z toho bylo 304 859 právnických osob a 1 868 756 fyzických osob. Proti roku 2008 se celkový počet podnikatelů s ţivnostenským oprávněním zvýšil o 61 191, tj. o 2,9 %. Počet ţivnostenských oprávnění na 1000 obyvatel činil 276,05 oprávnění, přičemţ počet podnikatelů na 1000 obyvatel je 206,99. Na jednoho podnikatele tak připadá průměrně 1,33 ţivnostenského oprávnění. Dle ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2009 v ČR celkem 991 206 právnických a fyzických osob, z toho bylo 989 568 MSP. Oproti roku 2008 je to pokles o 53 952 MSP subjektů, tj. 5,2 %. U právnických osob MSP došlo k poklesu o 15 320 subjektů (o 7,1 %), a to zejména v obchodu (o 10,2 %) a ve sluţbách (o 9,8 %). U fyzických osob došlo k poklesu o 38 632 subjektů (o 4,7 %) na celkových 788 299 podnikajících FO. Podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů byl 99,83 %. Pokud se zaměřím na další ekonomické ukazatele, musím jako první zmínit účast MSP na počtu podniků v ČR. MSP zaujímají většinový podíl, coţ ke konci roku 2009 představovalo 99,83 % na celkovém počtu podniků (stejný byl i podíl v roce 2008). V jednotlivých odvětvových činnostech se počty odlišují pouze částečně, ale u všech v následující tabulce zmíněných odvětvích je hodnota vyšší neţ 99 %. Jak následující tabulka ukazuje, nejvyšší podíl zaujímá pohostinství (99,96 %), které je těsně následováno stavebnictvím (99,95 %).

7

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009. [online]. [cit. 2010-06-12]. s. 5. Dostupné z

10

TABULKA Č. 4: POČET EKONOMICKY AKTIVNÍCH MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Počet aktivních subjektů 2009

průmysl stavebnictví Obchod pohostinství Doprava peněţnictví Sluţby komunikace zemědělství Celkem

právnické os. fyzické osoby podíl počtu MSP na 0-249 0-249 celkem MSP celkovém počtu podniků v zaměstnanců zaměstnanců ČR (v %) 31 709 119 124 150 834 99,41 25 016 122 667 147 682 99,95 54 401 141 073 195 474 99,91 9 499 46 427 55 926 99,96 5 831 32 512 38 343 99,74 1 125 24 253 25 378 99,87 266 751 99,92 61 836 328 587 7 812 23 394 99,84 31 205 4 040 12 099 99,88 16 139 201 269 788 299 989 568 99,83

Zdroj:

V zaměstnanosti se MSP podílí na celkovém počtu tohoto ukazatele v ČR vice neţ 62 %. V tabulce č. 2 můţeme na rozdíl od předešlé vidět větší rozdíly v jednotlivých odvětvových činnostech. Zřejmé je, ţe některá odvětví jsou více neţ jiná ovlivňována menšími podniky. Mezi ně lze řadit zemědělství, pohostinství či stavebnictví, a naopak v oblasti peněţnictví a dopravy se MSP na zaměstnanosti podílejí podstatně méně. TABULKA Č. 5: POČET ZAMĚSTNANCŮ V MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNICÍCH

Počet zaměstnanců (tis.) 2009 průmysl stavebnictví Obchod pohostinství doprava peněţnictví sluţby komunikace zemědělství Celkem

právnické os. fyzické osoby podíl zaměstnanců v MSP 0-249 0-249 celkem MSP na celkovém počtu v ČR (v zaměstnanců zaměstnanců %) 566 66 632 52,23 181 37 218 82,58 300 74 375 72,53 60 43 103 87,29 73 27 101 41,22 15 1 16 22,86 70 70,44 266 336 50 2 52 57,78 89 15 104 89,66 1 600 336 1 936 62,33

Zdroj:

11

Pro srovnání vývoje počtu MSP v ČR pouţiji následující graf, který ukazuje vývoj počtu MSP v letech 1999 – 2009. Z něj lze vyčíst, ţe v roce 1999 byl počet fyzických osob (FO) přibliţně šestkrát vyšší neţ počet právnických osob (PO). Ovšem během těchto deseti let docházelo k mírnému obratu, kdyţ PO sníţily rozdíl na čtyřnásobek a svůj počet tedy v podstatě zdvojnásobily na 200 000 proti cca. 100 000 v roce 1999. Naopak co se týče FO, došlo k určité stagnaci. Od roku 2001, kdy došlo k rozsáhlému nárůstu těchto podnikatelů téměř o 200 000, se udrţují jejich počty víceméně na stejné úrovni, tj. kolem 830 000 podnikatelů. Lze proto konstatovat, ţe na rozdíl od PO, u kterých dochází k postupnému a i pravidelnému nárůstu, FO vykazují v průběhu minulých šesti let pouze mírné odchylky od normálního počtu. V posledním roce je zřejmý negativní dopad ekonomické krize na počet MSP. GRAF Č. 1: VÝVOJ POČTU MSP V ČR V LETECH 1999 - 2009

788 299

989 568

1 043 520 826 931

1 034 479 839 120

999 472 820 612

839 118 995 701

1 002 045 858 051

746 127 634 829

753 807

635 735

700 000

650 128

900 000 800 000

744 133

1 000 000

823 974

1 100 000

844 386 988 697

971 210

V ývoj p očtu ak tivn ích su b jek tů M S P v Č R v letech 1999-2009

P očet M SP p rávnick é osob y

P očet M SP -fyzick é osob y

P očet M SP celk em

600 000 500 000

2005

2006

2007

201 269

2004

216 589

2003

195 359

2002

178 860

2001

156 583

2000

143 994

111 298

1999

144 311

108 398

200 000

103 679

300 000

147 236

400 000

2008

2009

100 000 0

Zdroj:

Z následující tabulky jasně vyplývá, ţe při zhruba stejné úrovni podílu počtu podniků se zvyšuje podíl investic, vývozu, dovozu a i účetní přidané hodnoty. Samotná čísla pak naznačují, jak podstatnou část ekonomiky ČR představuje právě sektor MSP, zvláště zdůrazňuji jejich podíl na HDP.

12

TABULKA Č.6: PODÍL MSP NA VYBRANÝCH MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELÍCH (V %)

Ukazatel Počet podniků Počet Výkony zaměstnanců Účetní přidaná hodnota Mzdové náklady

1998 99,78 57,91 53,03 52,25

1999 99,80 58,84 53,63 53,17

2000 99,71 59,42 51,53 51,93

2001 99,81 59,73 51,44 51,33

Investice Vývoz Dovoz HDP

41,53 41,06 40,48 37,81 36,25 36,54 36,15 35,74 48,84 50,74 49,43 47,12 --------31,54 31,17 31,63

2002 99,85 61,34 52,46 52,98

2003 99,81 61,63 52,79 54,46

2004 99,84 61,48 52,29 53,02

2005 99,85 61,63 52,42 53,68

2006 99,84 61,76 52,94 55,12

2007 99,84 61,62 51,90 54,01

2008 99,83 61,52 51,53 54,57

53,93 54,57 54,42 55,72 55,82 55,90 55,61 55,88 56,03 56,06 55,90 44,52 34,16 50,33 34,59

49,88 34,0 49,8 34,86

51,43 34,3 52,5 34,69

52,57 40,7 54,7 34,44

55,33 45,2 56,3 36,86

55,78 45,41 54,45 35,76

56,00 46,04 56,01 35,17

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, PřílohaStatistika MSP. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 1. Dostupné z:

V této části práce se musím zmínit o podle mého názoru podstatné iniciativě EU na poli podpory MSP. V červnu 2008 zveřejnila Evropská komise Sdělení "Evropský akt pro malé podniky" (Small Business Act for Europe, SBA), které představuje ucelený rámec pro politiku malých a středních podniků na úrovni EU a jejích členských států. „Cílem SBA je zlepšit celkový přístup k podnikání, zakotvit princip „mysli nejdříve na malé“ při tvorbě politik na všech úrovních v EU a systematicky podporovat konkurenceschopnost a růst MSP“8. Podle uplatňované zásady „mysli nejdříve na malé“ Evropský akt pro malé podniky oslovuje EK a členské státy, aby vytvářely podmínky příznivé pro MSP. SBA se zaměřuje na zlepšování přístupu k financím, uplatňování lepší regulace a snižování administrativní zátěže podnikání, prohlubování vnitřního trhu, lepší přístup na trhy třetích zemí, podporu podnikání a podnikatelského vzdělávání a podporu inovací.9 Evropský akt pro malé podniky zahrnuje deset všeobecných zásad platných pro přípravu a provádění politik na úrovni EU i členských států, soubor politických opatření pro Komisi a členské státy EU a také následujících několik legislativních návrhů. Závěrem tohoto oddílu, věnovaném stavu sektoru MSP v ČR, chci podotknout, ţe situace podnikatelů se podstatně zdramatizovala vývojem v posledních dvou letech, a to v důsledku globální hospodářské krize. Podnikatelé jsou nuceni ve větší míře řešit například provozní

8

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 41. Dostupné z: 9 Tamtéţ. s. 41.

13

úvěry, musejí provádět i podstatnější restrukturalizace firemních aktivit apod. Situace vyţaduje vyšší ostraţitost, podnikatelé jsou nuceni s co největší znalostí a odpovědností k vlastní firmě i zaměstnancům rozhodovat o zásadních problémech existence, chtějí-li se „doţít“ konce ekonomické globální recese. Na základě nových číselných údajů 10 z května 2010 je zřejmé, ţe počet MSP klesá, a to jak ve skupině osob fyzických, tak i osob právnických. 2.1.3 Vývoj malého a středního podnikání na území ČR

Jiţ od počátku československé státnosti, takzvané První republiky, byl sektor tehdy takzvaných drobných podnikatelů podstatnou částí tehdejší ekonomiky. V První republice byl soukromý sektor a vlastně celý trţní systém na velice dobré úrovni. Tehdejší Československo patřilo k patnácti průmyslově nejrozvinutějším zemím světa. Tento vývoj byl přerušen druhou světovou válkou a následnou poválečnou socializací soukromých podnikatelů. Do vlády nastoupivší komunisté tvrdě a cílevědomě likvidovali soukromý sektor a trţní systém byl rozmetán. Proběhlo nechvalně známé znárodňování majetků, které vyvrcholilo v roce 1948 znárodněním podniků. Do té doby trţní hospodaření se změnilo v hospodaření plánované, ve kterém byly podmínky pro soukromé podnikání silně nevhodné. Po

revolučním

listopadu

1989

přišlo

období

transformace,

reorganizace

a

restrukturalizace, revoluce přinesla velké změny. Novou a zásadní roli začal hrát soukromý sektor. O tom vypovídá i fakt, ţe v roce 1989 bylo registrovaných jen 19 000 podniků, kdeţto v roce 1992 uţ přes milión podniků. K tomuto rozvoji přispěla porevoluční euforie a moţnost volného podnikání, jako přirozené moţnosti seberealizace a obţivy. Podstatnou částí provedené transformace byla i privatizace, ve které bylo v letech 1991 1992 v oblasti takzvaných malých provozů převedeno na 26 000 provozoven s hodnotou 33 mld. Kč. Takzvanou malou privatizací prošly zejména sektory sluţeb a stavebnictví, přičemţ byl zaloţen velký počet malých firem, podnikajících například ve stavebnictví, nebo v logistice (a právě takovou společnost budu zkoumat v praktické části této bakalářské práce). Logicky lze dovodit, ţe jak stoupal počet MSP, stoupal stejně tak i jejich podíl na celkové

10

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009. [online]. [cit. 2010-06-10]. 54 s. Dostupné z:

14

produkci ekonomiky a role MSP se stávala stále podstatnější pro společnost, a to z mnoha pohledů. Určitý pokles zatímního rychlého vývoje malých a středních podniků nastal kolem roku 1998. Pokles byl zapříčiněn vynucenou restriktivní politikou vlády, vysokým úročením podnikatelských úvěrů a také rostoucí inflací. V následujícím období docházelo k dalšímu rozvoji malého a středního podnikání u nás, přičemţ z dnešního pohledu je zřejmé, ţe na tom měl velkou zásluhu ekonomický cyklus, který byl zrovna na vrcholu, a ekonomika výrazně rostla.

2.2 Podpora malých a středních podniků Nyní se jiţ dostanu ke konkrétním podporám malého a středního podnikání, systematicky ho rozdělím a také se v úvodu budu věnovat právní úpravě a vlivu některých změn v právní úpravě podpor MSP. 2.2.1. Právní úprava v oblasti podpory MSP

Vzhledem k tomu, ţe jsem jiţ velkou část podstatné legislativy zmínil v kapitole Definice MSP, provedu v této kapitole pouze stručný přehled legislativních předpisů vztahujících se k podpoře malého a středního podnikání v České republice. Musím konstatovat, ţe pokud bych povaţoval v této části za nutné vyjmenovat legislativu ovlivňující takzvanou nepřímou podporu podnikání, de facto podnikatelské prostředí a vůbec existenci podnikatelských subjektů, musel bych vyjmenovat značnou část našeho právního řádu, od předpisů práva finančního, obchodního a občanského, přes předpisy práva pracovního, práva sociálního zabezpečení, aţ po předpisy správní či trestní. Nesměl bych také opomenout předpisy práva Evropské Unie. Ambice na tuto enumeraci nemám, proto se omezím na základní předpisy, hlavně pak na dokumenty k podporám přímým. Přehled: 1. Zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře MSP ve znění pozdějších předpisů 2. Doporučení Evropské Komise 2003/361/ES 3. Nařízení Komise ES č. 364/2004 4. A další, a to především jednotlivé podmínky u dotovaných programů vybrané podstatné legislativní změny v oblasti podpory MSP v ČR

Obecně lze říci, ţe malí a střední podnikatelé jsou velice citliví na změny zákonů, které jejich podnikání ovlivňují. V této kapitole uvedu několik legislativních změn, na kterých budu

15

tento fakt dokumentovat, především se zaměřím na změny v oblasti sniţování administrativního zatíţení 1. Novela ţivnostenského zákona (účinná od 1. července 2008) -

došlo ke zjednodušení a urychlení procesu vzniku ţivnostenských oprávnění a usnadnil se vstup do podnikání zejména malým a začínajícím podnikatelům.

2. Portál zdravotních pojišťoven – jedná se o jednotný a otevřený systém, který umoţňuje automatizovaný přístup při komunikaci se zdravotními pojišťovnami. 3. Datové schránky – vedou ke zlepšení a zjednodušení komunikace společností se státní správou a soudy, prozatím trpí řadou “porodních bolestí“ 4. Změny sniţující administrativní zatíţení, např.:11 novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, díky níţ došlo, mimo jiné, ke sníţení počtu částí tiskopisů pro uplatňování nároku na výplatu nemocenského a ošetřovného a sníţení frekvence jejich zasílání. Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti kterou byly od 1. 1. 2009 zrušeny nebo zredukovány některé administrativní povinnosti. Zákon č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích - Došlo ke sníţení administrativní zátěţe té části podnikatelů, kteří podnikají v energetice, zejména u ţadatelů o licenci na výrobu elektrické energie s výkonem do 200 kW Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční - Předmětem nové právní úpravy je zjednodušený systém pro sníţení sazeb daně zaloţený na datu první registrace vozidel, které je jiţ údajem snadno dostupným z technických průkazů silničních vozidel. Sníţení sazby daně v rozmezí 48 %, 40 % a 25 % je moţno vyuţívat aţ po dobu 108 kalendářních měsíců. Novým systémem pro sníţení sazeb daně se jiţ od zdaňovacího období roku 2008 výrazně sníţila administrativní náročnost na výběr daně, jak na straně poplatníků, tak i správců daně a zpřehlednil se systém sníţení daně, včetně vyplňování

formulářů

daňových

přiznání.

K dalšímu

sniţování

administrativní zátěţe dále dochází počínaje zdaňovacím obdobím roku 11

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009. [online]. [cit. 2010-06-10]. 54 s. Dostupné z:

16

2009 podstatným rozšířením okruhu ekologických vozidel osvobozených od daně silniční, která vyuţívají ke svému pohonu řadu alternativních paliv, a také sníţením sazby daně v rozmezí 100 %, resp. 48 % u právnických a fyzických osob, které nepouţívají silniční vozidla k podnikání nebo přímé souvislosti s podnikáním. Dalším krokem ke sníţení administrativní zátěţe je moţnost zpracování daňového přiznání v elektronické podobě. Elektronický způsob podání daňového přiznání značně zjednodušuje a urychluje jeho zpracování. 5. Závěrem jeden projekt - Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (projekt byl spuštěn 1. dubna 2008) -

projekt má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí a pro podnikatele, který se zúčastní, nepřináší ţádné finanční náklady.

2.2.2. Druhy podpor podnikání Při rozdělení jsem vycházel z mě známého faktu, ţe podpora se dle formy dělí na podporu přímou a nepřímou, a dále ţe dle prostoru ji lze rozdělit na unijní, národní, a krajskou či obecní. Tuto domněnku jsem si potvrdil.12 Následně jsem ještě zjistil, ţe se podpora dá také posuzovat z pohledu její speciality, a to si na všeobecnou, a na speciální.13 formální členění- podpora přímá a nepřímá

Nejčastější a nejobjemnější část v pomyslném dělení druhů podpory podnikání. Zatímco u podpory přímé dochází často k diskuzím o jejím směru či správnosti, naproti tomu o podpoře nepřímé se tolik nepochybuje. Nepřímou podporou podnikání se obecně nazývá snaha státu o maximální zefektivnění a funkčnost podnikatelského prostředí, tj. vytvoření jasných a pokud moţno jednoduchých podmínek pro podnikání. Jde o zjednodušování administrativy a byrokracie pomocí úprav v legislativě, zakládání poradenských center nebo webových portálů, daňový systém, pracovněprávní vztahy, obecnou podporu konkurenceschopnosti apod. Přímou podporu pak představují takové projevy podpory, při kterých dochází k přímému poskytnutí finančních prostředků. Sem patří několik úrovní přímých podpor, od Euro-unijní, přes národní aţ po úroveň municipalit.

12

MALACH, A. a kol.: Jak podnikat po vstupu do EU, 2005, s. 183.

13

KLÍMOVÁ,V.: Regionální podpora podnikání, 2007. s. 18.

17

Nepřímé podpory K tématu nepřímé podpory MSP vypovídá mnohé koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu na léta 2007 aţ 2013, ve které je k podnikatelskému prostředí uváděno toto: „Malí a střední podnikatele jsou vysoce citliví na kvalitu podnikatelského prostředí. Podnikatelské prostředí je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, v oblasti institucionální infrastruktury a v oblasti fungování trhů. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány reprezentované zákonodárnými sbory a ministerstvy a jim na roveň postavenými orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy, orgány veřejné samosprávy, vzdělávací zařízení všech typů, výzkumná a vývojová pracoviště, subjekty působící v oblasti peněžnictví, banky, pojišťovny, instituce kapitálového trhu, leasingové společnosti, podnikatelská samospráva (komory, svazy, asociace, spolky a další) a poradenské, zprostředkovatelské a obdobné organizace, ale také tržní subjekty - reální a potenciální konkurenti a reální a potenciální kooperační partneři.“14 Dle výše zmiňované Koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu, se podnikatelské prostředí České republiky, ve kterém působí malí a střední podnikatelé po vstupu České republiky do Evropské unie, vyznačuje těmito hlavními rysy15: relativně vysokou mírou otevřenosti ekonomiky, která se prohloubila vstupem do Evropské unie, vysokou mírou ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního poměru omezující pruţnou reakci na vývoj trhu, omezeným kapitálovým trhem a chybějícím kapitálovým trhem pro společnosti mimo hlavní trh, konsolidovaným bankovním sektorem a leasingovým trhem s rostoucí nabídkou produktů pro malé a střední podnikatele, chybějícími nástroji pro financování vysoce inovativních projektů menších podnikatelů s kratší historií, zlepšujícími se moţnostmi vymahatelnosti práva a rostoucím rozsahem informací o úvěrové historii dluţníků, avšak se zatím přetrvávající poměrně dlouhou dobou potřebnou k vymáhání pohledávek, 14

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013. [online]. [cit. 2010-03-10]. Dostupné z: 15

Tamtéţ

18

jiţ poměrně vyspělým a propracovaným systémem institucí a nástrojů pro poskytování přímých a nepřímých podpor pro malé a střední podnikatele s vysokým podílem veřejných prostředků vyuţívaných pro nepřímé formy podpory, převaţujícím podílem dotací jako nástroje přímé podpory a poměrně administrativně náročnými procedurami pro získání a vyplácení většiny typů podpor, vytvořením a rozvojem nezbytných struktur pro čerpání prostředků z evropských fondů a rostoucí zkušeností v této oblasti, přílivem zahraničních investic generujících poptávku po subdodavatelích zvyšujících kupní sílu v regionech jejich realizace a vytvářejících rostoucí trhy pro terciární obory činnosti zejména obchod a sluţby, zlepšující se nabídkou průmyslových zón na zelené louce a dalších vhodných podnikatelských nemovitostí a nedostatečným vyuţitím jiţ dříve vzniklých, nyní však nevyuţívaných a zanedbaných produktivních ploch, nedostatečnou infrastrukturou k usnadnění přenosů výsledků výzkumu vývoje do komerčního vyuţití. Osobně jsem přesvědčen o tom, ţe podpoře nepřímé, tedy v podstatě zlepšování podnikatelského prostředí, není věnována v ČR dostatečná pozornost. O tom proč je tomu tak můţe vypovědět nejen několik průzkumů, realizovaných Asociací malých a středních podniků a ţivnostníků ČR (AMSP). V nich se respondenti (majitelé MSP) vyjádřili například o korupci v ČR, přičemţ 60 % respondentů uvedlo svůj názor, ţe veřejnou zakázku nelze, či spíše nelze, získat bez poskytnutí provize či úplatku. Také vyplynulo, jak hluboce je korupce v lidech zakořeněna. Svědčí o tom skutečnost, ţe vnímají jako korupční jednání v podstatě jeho nejkřiklavější formy, tj. úplatek a poskytování poţitků, nikoli však v takové míře např. poskytování provize ze získané zakázky, které více neţ třetina dotazovaných povaţuje za jiţ běţnou praxi v podnikání16. Na vysokou míru korupce upozorňuje ve svých zprávách také organizace Transparency International v ČR.17 Jako reakce na výsledek výzkumu AMSP k tématu korupce v ČR, byl uspořádán tzv. kulatý diskusní stůl. Nad ním se 24. 2. 2010 sešli zástupci AMSP, Transparency International

16

Kulatý stůl ke korupci. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků. [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z: 17

Transparency International v ČR, CPI Index – tj. Index vnímání korupce, více výzkumů z činnosti této organizace dostupných z URL < http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=16&pom_id=87>

19

v ČR, Ministerstva financí a Ministerstva vnitra, a také představitelé relevantních politických stran. Diskutující u Kulatého stolu se shodli na některých závěrech k omezení korupčního prostředí18: 1. Jasná vlastnická struktura uchazeče o veřejnou zakázku 2. Obchodní podmínky by měly být zveřejňovány na internetu, a to v celém procesu (cena okamţitě po otevření obálek, průběh výběrového řízení, podpis smluv apod.) 3. K omezení korupce by vedlo i větší vyuţívání stávajícího zákona o finanční kontrole ze strany ministerstev 4. Přínosem by bylo posílení pravomocí NKÚ pro kontrolu nejen státního, ale i veřejného sektoru Diskutující zmínili mj. tyto okruhy problémů spojených s korupcí: celkově korupci napomáhá nestabilní právní a podnikatelské prostředí, problém je uţ v zadávacím procesu veřejných zakázek, velmi nízký počet šetřených korupčních případů a jejich dořešení, chybí vnitřní pravidla kontroly v jednotlivých úřadech, chybí funkční zákon o veřejné sluţbě, chybí kontrola krajů, Další vzniklé návrhy na omezení korupce: Veškerá pravidla budou fungovat, a to bez výjimek, V posledním kole výběrového řízení musejí být minimálně 3 uchazeči, pokud je jejich počet menší, musí být vyhlášeno znovu, Losování u posledního rozhodovacího senátu, Zpřísnění a zpřesnění procesu pro zadávací dokumentaci, Centralizace nákupů ve státní sféře, Půlroční zpráva Ministerstva financí o všech realizovaných veřejných zakázkách v ČR včetně krajů a samospráv, V rámci diskuse údajně padl i návrh, aby malé a střední podniky v rámci výběrových řízení u veřejných zakázek nemusely překládat všechny dokumenty, které jsou dostupné v databázích úřadů, ale pouze čestné prohlášení. Vše by následně doloţil jen vítěz.

18

Kulatý stůl ke korupci. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků. [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z:

20

„Vítáme, že AMSP ČR tento průzkum na téma korupce vůbec uskutečnila, tento materiál byl

očekáván spíše od

vlády. Odpovědnost

státu za

protikorupční

politiku je

neoddiskutovatelná,“19 uvedl Radim Bureš z Transparency International Česká republika. K tomuto kulatému stolu a jeho závěrům nelze vzhlíţet jinak, neţ jako k rozumné dohodě za účasti odborníků a zároveň čelních představitelů politických stran. Nelze neţ doufat, ţe tito čelní politikové a političky budou schopni ve svých stranách vysvětlit a prosadit tyto závěry a realizovat na jejich základě adekvátní opatření. Podnikatelské prostředí by si to zaslouţilo a moje doporučení dotčeným podnikatelům by znělo – Při kaţdém kroku jakékoli politické strany, který by nebyl v souladu s těmito závěry, se snaţte co nejvíce veřejně upozornit na rozdílnost odborných závěrů s realizací konkrétních skutků. K tomuto tématu se také dostala Národní Ekonomická Rada Vlády (NERV), která byla zřízena jako poradní orgán vlády vedené premiérem M. Topolánkem. Její závěrečná zpráva ze září 2009 je profesionálním rozborem vybraných problémů ČR, především ale reakcí na celosvětový ekonomický vývoj. V této závěrečné zprávě je mimo jiné uvedeno: „Hlavním zdrojem budoucí prosperity české ekonomiky je intelekt, vzdělanost a pracovitost obyvatelstva. Je proto logické požadovat od politických elit cílevědomou snahu o kultivaci podnikatelského prostředí, efektivní a transparentní veřejnou správu a účinný boj proti korupci. V této oblasti zůstává Česká republika mnohé dlužná a vývoj vnímané korupce v čase zachycovaný Transparency International prostřednictvím tzv. Corruption Perception Index – Indexu vnímání korupce, se příliš nelepší.“20 Rada se samozřejmě zabývala také zadáváním veřejných zakázek. „Oblast zadávání veřejných zakázek spolu s politickou korupcí patří mezi dvě nejčastější oblasti korupce v celosvětovém měřítku. V České republice se ročně na státní a místní úrovni zadávají zakázky v hodnotě téměř 400 miliard Kč. Každé zlepšení v této oblasti, každé snížení výsledné ceny díky nemanipulované, transparentní soutěži byť jen o 5 % tedy představuje makroekonomicky významný efekt.“21 Obávám se, ţe s problémy nepřímé podpory podnikání a s problémy podnikatelského prostředí bych v rámci bakalářské práce mohl pokračovat přespříliš dlouho. Podloţenou

19

Kulatý stůl ke korupci. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků. [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z: 20

Závěrečná zpráva NERV. Národní Ekonomická Rada Vlády – NERV. [online]. [cit. 2010-03-22]. URL: 21

Tamtéţ

21

kritiku vytváření podnikatelského prostředí lze nalézt v mnoha odborných článcích či diskuzích. Musím v této souvislosti také zmínit výběrová řízení a veřejné zakázky. Například u přímé podpory MSP ze zdrojů EU jsou nastavena pravidla pro výběrová řízení v některých dotačních programech velice pruţně, kdy odpovědní úředníci vytvoří tato speciální pravidla na základě zákona o veřejných zakázkách, nicméně tato pravidla, nejspíš i s ohledem na podnikatelskou veřejnost, jsou natolik zestručněna, ţe v nich lze nalézt bez větší námahy cesty, dle mého názoru odporující poctivé hospodářské soutěţi. Příklad z praxe – zemědělec ţádá o dotaci na příslušenství k traktoru značky např. John Deer. Potřebuje udělat za tímto účelem výběrové řízení s minimálně třemi účastníky. Problém je v tom, ţe traktor John Deer (také pořízený za dotační evropské peníze) není moţno napojit na příslušenství od jiného výrobce, neboť kompatibilita mezi výrobci nejspíš není příliš populární. A tak zemědělec sloţitě (a z jeho pohledu marně) hledá cestu jak si opatřit tři různé účastníky výběrového řízení. Řešení lze nalézt, není příliš soutěţní, přičemţ toto není ideální cesta pro zemědělce. Ten si musí najmout specializovanou firmu na zpracování ţádosti (sám nenalezne řešení, dejme tomu, ţe John Deer má v ČR pouze jednu prodejnu a podnikatel neví, kde si má opatřit další nabídky apod.), přenechat jí určitý profit a ztratí tím také hodně času. Mezi specializovanými firmami a rozhodujícími úředníky pak vzniká specifické prostředí. Celé toto dění by mělo také být monitorováno, a to například bezpečnostní sloţkou státu – Policií ČR, a jejími specifickými sloţkami. Těmto sloţkám Policie ČR zřejmě uškodily personální výměny, kdy zkušení policisté v nemalém počtu odešli do soukromého sektoru a jejich následníci, snad ani ne svou vinou, zaostávají ve výsledcích. Určitý dohled vykonává také Evropská Komise, ovšem jedná se aţ o zpětnou kontrolu, v jejímţ důsledku můţe EK poţadovat po státech vracení prostředků, které byly v rozporu s jejich pravidly čerpány. S podobnými následky kontrol ze strany EK se nyní potýká Rumunsko, kde korupce při rozdělování dotací takříkajíc jen kvetla. Ostatně k nepřímé podpoře podnikání se dle mého názoru velice kvalitně vyjádřil NERV – Národní ekonomická rada vlády, která navrhovala také následující změny22: Institucionální změny: Nejvyšší kontrolní úřad: V zahraničí mají obdobné orgány více pravomocí, nemusejí se obracet na ministry, mohou rovnou předepisovat sankce anebo přikazovat změny 22

Závěrečná zpráva NERV. Národní Ekonomická Rada Vlády – NERV. [online]. [cit. 2010-03-22]. Dostupné z:

22

vnitřních předpisů. Český NKÚ je v tomto směru oslabený; je proto velmi důleţité dát NKÚ pravomoc sankcionovat nehospodárné jednání a rozšířit oblast jeho působnosti na další subjekty, včetně obcí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe: ÚOHS na základě vlastního rozhodnutí nesleduje tzv. zakázky malého rozsahu (do 2 mil. Kč u nákupu zboţí a sluţeb a 6 mil. Kč u stavebních činností); jejich objem však představuje 50 % všech veřejných zakázek. Na jedné straně je rozhodnutí ÚOHS pochopitelné, protoţe sledování řádově stovek tisíc zakázek je nemyslitelné. To však nemá znamenat, ţe uvedený problém je neřešitelný. Problém lze řešit namátkovým výběrem, zvýšením transparentnosti, důsledným pouţíváním zákona o veřejné dostupnosti informací, povinnými elektronickými aukcemi. Lze také definovat podmínky, za kterých se malými zakázkami úřad bude zabývat; to ovšem znamená více zaměstnanců. V rámci zákona o veřejných zakázkách je nutná definice péče řádného hospodáře; stačilo by vyuţít definice ze zákona o finanční kontrole. Kontrolní výbor Sněmovny: je předpokládána intenzivnější součinnost jeho členů v oblasti kontroly výkonu exekutivy. Legislativní změny: Zákon o státní sluţbě: je nutné celkově odpolitizovat veřejnou správu a vytvořit podmínky pro vysoké úředníky (v této souvislosti například ÚOHS, NKÚ…); dále pak stanovit kritéria, podle nichţ se budou tito úředníci vybírat. Úřady by se pak neměly bát vyuţívat svoje pravomoci v celé šíři a síle. Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, ve které neplatí sluţební zákon řešící povinnosti a práva úředníků – s cílem eliminace zbytečné byrokracie, odpolitizování státní správy, odbourání korupce a stabilizace úředníků. Zavedení trestní, resp. deliktní odpovědnosti právnických osob. Zavedení pravidel pro legitimní lobbing. Procedurální změny: Zveřejnění všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu. Zavedení povinnosti zadavatelů u zakázek malého rozsahu zajistit alespoň 3 nabídky. Zvýšení objemu zakázek alokovaných prostřednictvím otevřených soutěţí a elektronických aukcí. Zavedení centrálního nákupu s vyuţitím elektronických aukcí 23

Aktivní eliminování situací, kdy jsou zakázky rozdělovány na menší celky; tato praxe by měla přímo vyústit v postih zadavatele. Potřeba reformy institutu zakázek malého rozsahu, jeţ by se měla zabývat především racionalitou stanovení horního limitu a nastavením kontrolního mechanizmu. Změna fungování obecních obchodních společností (obce dosud nezveřejňují seznamy společností, v nichţ vlastní majetkový podíl, a tyto společnosti zase nezveřejňují výsledky hospodaření a často získávají zakázky bez veřejné soutěţe). Zavedení systému černých listin – zaloţeného na tom, ţe stát připouští do soutěţe o veřejné prostředky pouze subjekty, které hrají v souladu s pravidly, a ostatní ze hry vyřazuje; účelem je přispět k pročištění trhu, ochraně veřejných financí a zprůhlednění zadávání veřejných zakázek. Zavedení paktů integrity. Prostřednictvím paktů integrity se všichni účastníci procesu veřejné zakázky – zadavatel, poradci, potenciální dodavatelé – zavazují, ţe se budou vyhýbat nedovoleným a neoprávněným (korupčním) praktikám, které zkreslují volnou soutěţ a ovlivňují racionální rozhodování veřejného zadavatele při nastavování kritérií pro hodnocení nabídek. Arbitráţní řízení. Zavedení jasných pravidel vlády pro uzavírání rozhodčích doloţek; revize a zveřejnění všech dosavadních. Whistle blowing (ochrana oznamovatelů korupčních praktik). Zavedení institutu agenta-provokatéra pro případy podezření z korupce. Kompetentní kontrola vyuţívání fondů EU – 1-2 specialisté na kaţdý operační program. Novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu: omezení individuálních pozměňovacích návrhů poslanců. Přímé podpory Přímou podporu, která se typicky projevuje poskytnutím finančních prostředků - dotací, lze ji také rozdělit na úroveň evropskou, národní a krajskou. Podpora financovaná ze zdrojů EU v letech 2007 aţ 2013 se dělí do třech cílů a dílčích operačních programů23:

23

Přehled zpracován autorem na základě informací oficiálního webu zaměřeného na poskytování informací podnikatelům. [online]. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz>

24

1) Cíl Konvergence OP Podnikání a inovace OP Ţivotní prostředí OP Vzdělávání OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Doprava OP Lidské zdroje a zaměstnanost Integrovaný operační program 2) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost OP Praha – Adaptabilita OP Praha – Konkurenceschopnost 3) Cíl Evropská územní spolupráce OP Mezinárodní, Nadnárodní a Přeshraniční spolupráce 4) Další programy mimo cílové: OP technická pomoc Komunitární programy Program rozvoje venkova Finanční mechanismus EHP a Norska Podpora financovaná z národních zdrojů lze shrnout do dvou programů. Program Záruka – záruka za provozní úvěry Program Start – program Národní ceny kvality ČR Obecně lze konstatovat, ţe dochází k utlumování podpory čistě z národních zdrojů Přímou podporu poskytovanou na krajské úrovni lze zařadit v souladu se systematikou oficiálního portálu www.businessinfo.cz do systému podpor financovaných ze zdrojů EU. Jedná se o takzvané Regionální operační programy (ROP), které se dělí dle regionů na ROP Střední Čechy, Severovýchod, Severozápad, Jihozápad, Moravskoslezsko, Střední Morava a Jihovýchod. Zaměření těchto programů je následující: modernizace technické infrastruktury zvyšující přitaţlivost regionu pro investice při zohledňování ochrany ţivotního prostředí, zvýšení prosperity regionu vytvářením prostředí pro rozvoj malých a středních podniků včetně prostředí pro inovace a vytváření nových pracovních příleţitostí,

25

zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na vytváření pracovních příleţitostí, modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech a na venkově, související s rozvojem hmotného prostředí, lidských zdrojů, kultury a volnočasových aktivit, přispívajících ke zvýšení atraktivity těchto území pro hospodářský rozvoj. Hlavní přímé podpory pro MSP: V této části práce budu hlavně vycházet z ucelených dokumentů týkajících se tématu, a to ze Zpráv o vývoji MSP v roce 2008, respektive 2009, které zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Programy přímé podpory MSP jsou realizovány Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství. Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytovalo prostředky aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) s nepřímým vlivem na podporu podnikání (rovněž prostřednictvím úřadů práce).“24 Zmíním také Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho SROP. poskytovatel: Ministerstvo Průmyslu a Obchodu

V roce 2007 byl schválen a do chodu uveden Operační program Podnikání a inovace (OPPI), který do jisté míry navázal na předchozí Operační program Průmysl a podnikání. Tento program je základním zdrojem v resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v rozpočtovém období EU na léta 2007 - 2013. Operační program Podnikání a inovace - OPPI „Odráží strategii EU zaměřením na nástroje nepřímé a přímé podpory podnikatelů, zejména malých a středních, a obecně na řešení otázek překonávání dosavadních bariér přístupu ke kapitálu. Podpora se poskytuje především podnikům s vyšším inovačním potenciálem, ale nezapomíná se ani na podporu vzniku nových malých podniků a na podporu dalšího rozvoje existujících podniků směřující k podpoře jejich konkurenceschopnosti s důrazem na regiony se strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností“. 25 Musím uvézt, ţe „OPPI je spolufinancovaný ze strukturálních fondů EU, konkrétně z Evropského fondu regionálního rozvoje, a z prostředků státního rozpočtu, procentuálním poměrem 85/15.“26

24

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 11. Dostupné z: 25 26

Tamtéţ. s. 15. Tamtéţ. s. 16.

26

V rozpočtovém období pro roky 2007 - 2013 bylo uvolněno pro realizaci programů OPPI 3 041 312 546 eur. OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách27: Prioritní osa 1: Vznik firem Obsahuje dvě oblasti podpory. Ty se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s akcentem podpory na inovačně orientované firmy. Důraz je přitom kladen na problematiku dostupnosti vhodných finančních zdrojů, včetně vytváření nových, inovačně působících finančních nástrojů, s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu. Prioritní osa 2: Rozvoj firem Je tvořena dvěma oblastmi. První se zaměřuje na rozvojové podnikatelské projekty konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená moţnost poskytnout zajištění úvěru v moţnosti získat externí zdroje financování. Druhá je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií. Prioritní osa 3: Efektivní energie Obsahuje jednu podporovanou oblast. Smyslem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti sniţování energetické náročnosti jejich výroby a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Prioritní osa 4: Inovace Obsahuje dvě oblasti, které jsou zaměřeny na podporu technických i netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi. Zejména v sektoru MSP jde o zvýšení inovační aktivity podniků a počtu podniků, které samy provádějí výzkum a vývoj. Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace Je zaměřena na vytváření vhodného prostředí pro inovační podnikání. Soustředí se na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti výzkum a vývoj. Tato osa se dále zaměřuje i na tvorbu infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů.

27

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 17. Dostupné z:

27

Prioritní osa 6: Sluţby pro rozvoj podnikání Cílená na rozvoj a vyuţití kvalitních poradenských a informačních sluţeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příleţitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Podpora má také usnadňovat marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje V roce 2009 bylo vyhlášeno 5 programů28 podpory průmyslového výzkumu a vývoje: TANDEM IMPULS TRVALÁ PROSPERITA TIP POKROK Zmiňované programy byly směřovány ke zvýšení výkonnosti průmyslových výrobců, konkurenceschopnosti průmyslových výrobků a podporu výzkumu. Dohromady bylo v loňském roce v rámci těchto programů podporováno na 459 projektů předloţených malými a středními podnikateli. Tyto projekty byly podpořeny celkovou částkou 1 261,2 mil. Kč. Program podpory účasti na veletrzích a výstavách Od začátku roku 2008 vešla v platnost nová Koncepce České republiky na mezinárodních veletrzích a výstavách. Jejím hlavním cílem je zefektivnit výkonnost MPO v této oblasti. V roce 2008 MPO zabezpečilo na 40 českých oficiálních účastí, z toho 2 národní výstavy, 26 akcí typu B (společné expozice) a 12 akcí typu C (finanční příspěvky oborovým svazům a asociacím). Dále realizovalo dalších 42 prezentací našich firem na zahraničních veletrzích formou příspěvků (svazy, aliance a další subjekty). V rámci českých oficiálních účastí byly finanční příspěvky poskytnuty celkem 1 880 malým a středním podnikům, a to v celkové výši 113,064 mil. Kč. Podíl MSP se na poskytované podpoře představoval téměř 90 % a finanční příspěvky dosáhly

28

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009. [online]. [cit. 2010-06-12]. s. 22. Dostupné z

28

na 101,4 mil. Kč. 29 Při porovnávání s následujícím rokem 2009 je vidět obdobný vývoj a výsledky, ovšem došlo k určitým inovacím.30 Program úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie Vláda vyhlásila Státní program úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie, a to sice na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Cílem programu je podpora ekologického uţití energie, úspor energie a vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. V roce 2008 byla poskytnuta podpora malým a středním podnikatelům v rámci Státního podprogramu Efekt 2008, která byla členěna do následujících oblastí: aktivity zaměřené na výstavbu zařízení na úspory energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie aktivity zaměřené na pořádání výstav, seminářů, kurzů apod. aktivity zaměřené na poskytování energetického poradenství Celkově bylo podpořeno v roce 2008 na 84 projektů malých a středních podnikatelů v celkové dotaci ve výši 34,67 mil. Kč. Následující rok výše těchto podpor klesla na polovinu.31 Sniţování administrativní zátěţe podnikatelů Legislativním základem pro realizaci postupného sniţování administrativní zátěţe podnikatelů jsou vládní usnesení.32

29

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 19. Dostupné z: 30 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009. [online]. [cit. 2010-06-12]. s. 22. Dostupné z 31

Porovnej: A)Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. s. 20. B) Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009. s. 24 32 Především jsou to tyto: - Usnesení vlády ČR ze dne 15. listopadu 2006 č. 1316 o realizaci postupného sniţování administrativní zátěţe drobných ţivnostníků a malých firem, - Usnesení vlády ČR ze dne 11. července 2007 č. 759 k Analýze administrativní zátěţe podnikatelů, - Usnesení vlády ČR ze dne 21. dubna 2008 č. 446 o Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010, - Usnesení vlády ČR ze dne 20. 4. 2009 č. 455 ke Zprávě o plnění Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010 a jeho urychlení.

29

Podnikání je v ČR legislativně upraveno mnoţstvím právních předpisů různé právní síly. Jednotlivá ustanovení zákonů, nařízení a vyhlášek svou často nadbytečnou regulací nepřinášejí téměř ţádný jiný efekt, neţ administrativní a finanční zátěţ pro MSP. Právní řád obsahuje mnoţství nadbytečných úprav, resortní prováděcí předpisy svým extenzivním pojetím ukládají povinnosti i nad rámec příslušného zákona. To samé lze pozorovat i při implementaci některých předpisů Evropských společenství.33 Záměr a závazek na sniţování administrativní zátěţe podnikatelů, který existuje jiţ na úrovni EU, by měl vézt k rychlému odstranění nadbytečných a neoprávněných informačních povinností podnikatelů, ke zlepšení podmínek vstupu do podnikání apod. Tímto procesem postupně dochází ke zlepšení podnikatelského prostředí jako celku, a tím i k navýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Pro samotné podnikatele tato aktivita samozřejmě představuje úsporu, a to jak finanční, tak časovou. S ušetřenými prostředky pak mohou společnosti dál rozvíjet svou aktivitu. Problému sniţování administrativní zátěţe MSP se budu více věnovat i v praktické části mé práce. Informační místa pro podnikatele Tento projekt je zajišťován Hospodářskou komorou ČR prostřednictvím jejích Kontaktních míst pro podnikatele. Ti mohou dík této aktivitě získat informace pro podnikání zdarma, přičemţ se svůj dotaz mohou podat osobně, telefonicky, pomocí e-mailu, nebo internetovým formulářem. V rámci nabízené pomoci se můţe jednat o poskytnutí informací, odborné proškolení, přímé poradenství atp. Hlavně krajská kontaktní místa HK ČR se v roce 2008 zapojila do projektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, jehoţ cílem je nastavit účinný systém, který zrychlí a zjednoduší řešení spotřebitelských sporů.34 V roce 2008 bylo čerpáno takřka 48 mil. Kč. poskytovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj

Společný regionální operační program Společný regionální operační program (dále jen SROP) podporoval aktivity, jejichţ realizace z hlediska legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program

33

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 20. Dostupné z: 34 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 22. Dostupné z:

30

odlišuje. Výjimkou je rozvoj cestovního ruchu, kde jsou podporovány i aktivity, které mají nadregionální charakter.35 V roce 2008 jiţ nešlo předkládat nové projekty, SROP proplatil poslední etapy z projektů předloţených v předchozích letech. SROP podporoval aktivity v následujících oblastech: Regionální podpora podnikání Regionální rozvoj infrastruktury Rozvoj lidských zdrojů v regionech Rozvoj cestovního ruchu. poskytovatel: Ministerstvo zemědělství

Program rozvoje venkova Smyslem Programu rozvoje venkova (PRV) je přispět k rozvoji venkovského prostoru České republiky při zachování principů trvale udrţitelného rozvoje. Program by měl přispět ke zlepšení ţivotního prostředí a k vytvoření podmínek pro vyšší konkurenceschopnost ČR v zemědělských

komoditách.

Cílem

programu

je

také

rozšiřování

a diverzifikace

ekonomických aktivit ve venkovském prostoru. Toto vše se děje i v zájmu rozvoje MSP, vytváření pracovních míst a posílení sounáleţitost obyvatel venkova.36 Na realizaci PRV je připraveno 2,8 mld. eur, přičemţ suma je doplněna o prostředky z rozpočtu ČR ve výši 800 mil. eur. Důleţitou součástí PRV je podpora malého a středního podnikání. Ta je realizována prostřednictvím těchto projektových opatření: Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Podpora cestovního ruchu37 V roce 2008 přímé podpory v rámci PRV činili 146,56 mil. Kč vynaloţených na 103 projektů, přičemţ podíl státního rozpočtu představoval zhruba čtvrtinu nákladů, zbytek pocházel z rozpočtů EU.38

35

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 23. Dostupné z: 36 Tamtéţ. s. 25. 37 Tamtéţ. s. 26.

31

poskytovatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytovalo v roce 2008 prostředky aktivní politiky zaměstnanosti. Ty mají pouze nepřímý vliv na podporu podnikání, nicméně jsou podporou přímou, ve smyslu přímého poskytování finančních prostředků. Hlavním cílem aktivní politiky zaměstnanosti je řešení problémů nezaměstnanosti. Celkem bylo v rámci APZ vynaloţeno 3,4 mld. Kč.39 prostorové členění- regionální, národní, nadnárodní

Z hlediska prostoru působení rozlišujeme podpory regionální, národní a nadnárodní, přičemţ na regionální podporu dosáhnou MSP především s pomocí krajských poradenských center, populárních podnikatelských inkubátorů atp. MSP nejčastěji dosahují na finanční podporu pomocí národních operačních programů, nadnárodní programy pak jsou spjaty s financováním ze zdrojů EU. Členění dle speciality- všeobecné a speciální

V tomto oddíle krátce uvedu členění dle speciality jednotlivých forem podpory MSP. Jde mi především o doplnění teoretického pohledu. Mezi všeobecné podpory mohu zařadit například40: Národní programy podpory MSP Operační programy Programy výzkumu a vývoje Trh práce - podpora zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí apod. Informace, poradenství, vzdělávání Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest BusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export Hospodářská komora České republiky a její místní pobočky Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků České republiky apod. Regionální podpory Jako oblasti speciální podpory lze příkladně uvézt: 38

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. s. 26. Dostupné z: 39 Tamtéţ. s. 26. 40 Zpracováno autorem podle: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-20] Dostupné z:

32

Energetika – podpora obnovitelných zdrojů Podpora účasti na veletrzích a výstavách, propagační aktivity Podpora exportu agentura CzechTrade Česká exportní banka, a. s. apod. Cestovní ruch Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, apod. Zemědělství

3. Praktická část V praktické části mé bakalářské práce se budu věnovat zjišťování stavu podpory podnikání v jedné konkrétní společnosti. Budu se zajímat jak o podporu přímou, tak i nepřímou.

3.1 Analýza podpor v konkrétním malém či středním podniku Úvodem charakteristika společnosti: Činnost dle Obchodního rejstříku: vnitrostátní a mezinárodní zasilatelství včetně zprostředkovatelské činnosti v této oblasti silniční motorová doprava nákladní celní a ekonomické poradenství včetně zprostředkovatelské opravy motorových vozidel

33

provozování skladů a skladování zboţí včetně zprostředkovatelské činnosti v této oblasti koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej včetně zprostředkovatelské činnosti v této oblasti Jedná se o společnost s ručením omezeným, která má v současné době dva společníky a dva jednatele a její základní kapitál je 200000 Kč. Na svých webových stránkách společnost uvádí jako hlavní předměty činnosti vnitrostátní a mezinárodní zasilatelství včetně zprostředkování, nákladní silniční dopravu, skladování zboţí a manipulaci, mytí přepravek a jiných plastových obalů, správu a péči o obaly, logistické sluţby, celní a ekonomické poradenství a opravy motorových vozidel. Společnost je členem Svazu spedice a logistiky a je drţitelem certifikace ISO 9001:2008 na všechny oblasti svého podnikání dle Rejstříku. Společnost má bohatou historii, kdyţ v roce 1990 začala skupina tehdejších společníků podnikat jako FO na ŢL. Tato etapa skončila v roce 1996, kdy vznikla jako následnická nová s.r.o. Definitivní podoba společnosti platná do dnes se začala pod mírně změněnou firmou vyvíjet od roku 1999. Kaţdá změna, a zvláště ona poslední, měly za cíl vylepšení postavení společnosti na trhu. Společnost má své sídlo v Libereckém kraji. 3.1.1 Porovnání využitých podpor v minulosti a nyní, potřeby a představy zkoumané společnosti

Nyní jiţ k podstatě této části. Ve společnosti jsem provedl dotazování na dané téma, které mělo formu rozhovoru k tématu a diskuze nad různými aspekty podpory MSP. Nejdřív jsem se dotazoval na veškeré přímé podpory, které společnost v minulosti obdrţela. Jednalo se o tyto: • Podpora od Českomoravské Záruční a Rozvojové Banky v rámci programu podpory podnikatelům na získání certifikace ISO – 200 000 Kč v roce 2003. • V roce 2002 společnost přijímala 4000 Kč měsíčně od místního Úřadu práce, který tak podporoval zaměstnání jednoho zaměstnance, který měl průkaz ZTP v plné výši. • Přímou podporou lze jistě nazvat i moment, kdy obec postavila na své náklady menší přibliţovací pozemní komunikaci vedoucí k budovanému logistickému centru společnosti, tj. skladu pro veřejné uţití. Na tomto místě souhrn přímých podpor, které společnost obdrţela a vyuţila v minulosti, končí. Byl jsem informován v tom smyslu, ţe vzhledem k předmětu podnikání společnosti není nejspíš moţné vyuţít ţádný program přímé podpory ze zdrojů evropských fondů. Společnost 34

byla aţ v roce 2008 kontaktována specializovanou společností-firmou, která nabízela svoje sluţby za účelem získání případných dotací pro společnost. Tato konstatovala, ţe by v úvahu připadaly jen dotace zaměřené na vzdělávání zaměstnanců. Vzhledem k informovanosti o různých moţnostech podpory jsem byl představiteli zkoumané firmy také upozorněn na dle jejich názoru nízkou aktivitu místní Hospodářské komory. Následně jsem se dotazoval na podporu nepřímou, tedy jak společníci vnímají podnikatelské prostředí, zajímal mne jejich názor (především kritický a navrhující zlepšení) na státní správu i samosprávu a jejich činnost v oblasti podpory podnikání vytvářením podmínek, a další aspekty podpory nepřímé. Podstatnou

částí

diskuze

o

podnikatelském

prostředí

byla

kritika

vysokého

administrativního zatíţení MSP. Pokud jsme se zabývali státní správou a jejími územními orgány, byla především na jejich adresu vytýkána sloţitost a nepřístupnost při jednáních, kdy jednotlivé odbory stejného úřady neznají pravomoci a návaznosti na odbory jiné a činnost jednotlivých úředníků je nesynchronizovaná. Vzhledem k častým změnám legislativy, předpisů či formulářů, společnosti nepřišla jako dostatečná ani spolupráce úřadů při jejich zavádění. Časté změny předpisů souvisejících s podnikáním byly další oblastí kritiky. Společnost je přesvědčena na základě mnohaletých zkušeností, ţe časté změny předpisů či formulářů značně zvyšují její náklady. Podobně lze nahlíţet dle společnosti i na počet úřadů, se kterými musí být v pravidelném kontaktu. Společnosti by značně pomohlo, kdyby mohla se státem jednat prostřednictvím jednoho či dvou úřadů. V tomto ohledu by stálo za zváţení i sdruţení některých úřadů a jejich transformace. Společnost by také uvítala, kdyby jí bylo ze strany státní správy poskytnuto více a kvalitnější podpory při vymáhání pohledávek v zahraničí. Jelikoţ společnost podniká v dopravě, jsou pro ni přeshraniční právní vztahy podstatné. Je třeba konstatovat, ţe vstupem ČR do EU se tento problém v rámci Společenství podařilo značně odbourat, nicméně pokud jde o vztahy s třetími státy, potom zde existují rezervy. V tomto ohledu byl konstatován pozitivní efekt informačního systému ARES, který poskytuje informace o podnikatelích v rámci EU. Naopak měli představitelé společnosti pocit, ţe představitelé právnické profese v české praxi nemají o úpravě práva EU a jejích konkrétních dopadech na českého malého či středního podnikatele příliš dobrý přehled. 35

Další obavy společnost projevila v oblasti financování případného rozvoje. Zazněl názor, ţe vzhledem k trvající ekonomické krizi je společnostem jejich daňovými poradci doporučována zvýšená pozornost při hodnocení vlastního majetku v účetnictví (např. vzhledem ke klesajícím cenám nemovitostí apod.), čímţ se sníţí hodnota společností. Ty pak budou mít dle této domněnky menší moţnost dosaţení na komerční financování, kvůli menšímu nabízenému ručení (např. onou nemovitostí). Je proto nasnadě, aby se aktivita státu vydala směrem podpory takových procesů, které by vedly k co moţná nejdostupnějšímu a zároveň bezpečnému financování rozvoje společností. Toto bude aktuální zvláště v době konce ekonomické krize. Představitelé společnosti se také zamysleli nad faktem, ţe o kvalitě, zdraví a konkurenceschopnosti aktuálních společností začíná stále více vypovídat jejich schopnost získat na trhu zakázky a jejich vnitřní funkční nastavení, neţ jejich účetní hodnota. 3.1.2 Vyvození závěrů z dotazování ve společnosti

Zkoumaná společnost podniká v oboru, který není a ani v minulosti nebyl nijak výrazně přímo podporován, a to jak ze strany státu, tak i ze strany EU. Společnost v minulosti čerpala dvě finančně zajímavé podpory, první byla k dosaţení ISO certifikace, druhá proběhla na úrovni samosprávy, kdy obec postavila menší obsluţnou komunikaci ke skladu společnosti. Je do budoucna otázkou, zda nebude ze strany státu vhodné nabídnutí širších moţností přímé podpory i společnostem, kterým se tyto podpory dík jejich předmětu podnikání nedařilo v minulosti získat. Při zkoumání jednotlivých dostupných podpor pro mnou zkoumanou společnost, jsem došel k následujícímu závěru. Přímá podpora pro tuto oblast podnikání de facto neexistuje, dokonce i programy na vzdělávání zaměstnanců, či mnou uvaţované programy na rozvoj informačních technologií nejsou podporovány. Jak jsem sledoval přímou podporu oblasti dopravy a skladování v regionu kde společnost sídlí, došel jsem k závěru, ţe dotační výzvy zde prezentované jsou převáţně zaměřeny na veřejný sektor (například rozvoj příhraničních struktur v cestovním ruchu).41 Pokud zůstanu u podpory přímé, pro danou společnost mám několik následujících návrhů na moţné zlepšení, zaměřených především na pravidelné sledování dostupných dotačních titulů:

41

Zde jsem zjišťoval konkrétní moţnosti podpory pro dotazovanou společnost s pomocí internetových stránek zaměřených na dotační poradenství České spořitelny. www.edotace.cz [online]. [cit. 2010-06-15].URL:

36

při sledování webu obce, ve které společnost sídlí, jsem zjistil, ţe na místní radnici existuje oddělení dotací, které je zaměřeno jednak na zpracování dotací pro město, ale také se na něj lze obrátit a jeho pracovníci jak jednotlivcům, tak i firmám na ţádost zpracují seznam moţných dotačních podpor42 průběţně (např. jednou za rok) by společnost mohla oslovovat vybranou privátní společnost z oblasti dotačního poradenství za účelem zjištění moţných podpor jako uţitečná pro společnost by mohla být hodnocena případná lepší spolupráce s Okresní hospodářskou komorou, která jiţ přímo na webu anoncuje zprostředkování informací o podpůrných programech pro MSP ze zdrojů EU i ze zdrojů národních. Šlo by o vyuţití výše zmiňovaných Informačních míst pro podnikatele.43 sledování oborových webových stránek, například web Asociace malých a středních podnikatelů (www.amsp.cz, dále www.businessinfo.cz, nebo www.strukturalnifondy.cz) Nyní se dostávám k návrhům pro oblast podpory nepřímé. Musím konstatovat, ţe stejně jako většině společností, by i mnou zkoumané výrazně prospělo “pouhé“ zkvalitnění podnikatelského prostředí, tedy zvýšená aktivita státu v oblasti nepřímé podpory podnikání. V této oblasti je zřejmý zájem dotazované společnosti na zmenšení administrativní zátěţe. V tomto ohledu bude zajímavé sledovat výše zmíněné aktivity EU a ČR směřující ke zmenšení administrativního zatíţení. Zjednodušení přístupu k úřadům a další změny zjednodušující kontakt a jednání, by mohli přinést aţ nečekaně pozitivní důsledky a oţivení. Je potřeba vidět nikoli pouze vysoké náklady firem například na školení, kvůli neustále mírně se obměňujícím formulářům a legislativě, ale je třeba zváţit i náklady státu na kaţdé přeškolení úředníků, které je koneckonců také placeno jen a jen z daní, a to placených i touto administrativně zatíţenou společností. V návaznosti na poţadavek společnosti na lepší podporu při vymáhání pohledávek v zemích mimo EU musím poznamenat, ţe by českým podnikatelům určitě pomohla i co moţná nejefektivnější podpora při vstupování na zahraniční trhy. V tomto by mohlo hrát roli Ministerstvo zahraničí prostřednictvím zastupitelských úřadů. K samotnému vymáhání pohledávek v třetích zemích snad přispěje zvětšující se právní povědomí odborné společnosti 42

Blíţe viz.: Město Jablonec nad Nisou. [online]. [cit. 2010-06-15] URL: 43

Blíţe viz.: Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou. [online]. [cit. 2010-06-18] URL:

37

a snad v budoucnu i kvalitnější kontraktace. Společnosti bych také doporučil se při případných problémech obrátit na Okresní hospodářskou komoru v Jablonci nad Nisou 44 , která v rámci projektu Informačních míst pro podnikatele poskytuje i informace k zahraničním vztahům. Z diskuze s představiteli mnou zkoumané společnosti vyplynul jejich poţadavek na co nejmenší čas strávený jednáními na rozličných úřadech. K tomuto chci poznamenat, ţe by se stav mohl zlepšit díky případnému sluţebnímu zákonu, nebo díky jiţ několikaletým kvantifikovaným snahám o zmenšení administrativního zatíţení. V dlouhodobém horizontu by měla smysl i diskuze o sdruţování některých úřadů díky blízkosti jejich agend. Také by měli vedoucí pracovníci jednotlivých úřadů věnovat pozornost tomu, aby jim podřízení úředníci měli co nejširší přehled v oblastech, o kterých rozhodují. Nemělo by docházet k tomu, aby podnikatel, který vytváří desetimilionové roční obraty, byl posílán z jednoho úředního odboru na druhý a zase zpátky, čímţ přichází o čas, a slovy klasika, čas jsou peníze.

3.2 Podpora pro malé a střední podniky- Návrhy na zlepšení stavu dle autora Touto kapitolou se pokusím shrnout poznatky z předchozích částí mé práce a k těmto se pokusím připojit některé návrhy a způsoby vedoucí ke zlepšení podpory MSP a tím i k zlepšení jejich stavu. Při navrhovaných postupech a v úvahách budu vycházet jak z poţadavků odborné a ve věci angaţované veřejnosti, tak i poznatků, které jsem učinil v praktické části této práce. Je třeba říci, ţe s pomocí podpory podnikání ve formě přímé (tedy finanční podpora) lze vylepšovat některé oblasti podpory nepřímé (podnikatelské prostředí). Namátkou mohu uvézt snahu o zmenšení administrativního zatíţení podnikatelů. V tomto směru by veřejná správa měla vyvíjet maximální úsilí i v budoucnosti. Je třeba podporovat malé a střední podnikatele ve zvyšování jejich konkurenceschopnosti, coţ pomůţe k udrţení jejich stejného či rostoucího podílu na ekonomických ukazatelích ČR. Ve světle vlivu ekonomického útlumu, se kterým se potýká jak světová, tak i česká ekonomika, je třeba, aby představitelé státní moci správně analyzovali vliv krize na MSP. I proto je nutné, aby byly k nepřímé podpoře podnikání uţity vhodné nástroje.

44

Blíţe viz.: Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou. [online]. [cit. 2010-06-18] URL:

38

Z poznatků nabytých jak v teoretické části mé práce, tak v předcházející části praktické, vyplývají dle mého názoru následující oblasti. Těm je třeba věnovat pozornost a podporu. K jednotlivým oblastem přiřazuji také moje návrhy na zlepšení. 1. Sniţování administrativního zatíţení MSP a. Zde podpořím aktivity vedoucí k sniţování zatíţení, které jsou jiţ uskutečňovány vládou ČR. 45 V tomto směru bude uţitečné naplnit cíle určené uţ na úrovni EU. b. Dále je potřeba zmenšovat podíl osobních jednání na úřadech a omezování papírové

podoby

úřední

komunikace

a

prosazovat

větší

podíl

informačních technologií při vzájemné komunikaci. Tento stav je třeba prosazovat cílenými legislativními procesními opatřeními. Jako příklad mohu uvézt jednotlivé Okresní správy sociálního zabezpečení, se kterými je i nyní komunikace zdlouhavá. c. Zjednodušení administrativních úkonů při ţádání o evropské dotace a obecně při ţádání o přímou podporu. Zde bych doporučil střídmost úředníků jiţ při stanovování rámců jednotlivých programů. Zde se můţe podnikatel setkat s aţ nesmyslně detailně nastavenými schématy, která mu cestu k podporám spíše oddálí a jeho antipatie k úředníkům i celému systému podpor se tak mohou zvyšovat. 2. Protikorupční opatření a. Lze diskutovat některé dosud nepouţité postupy, ovšem k opatřením tipu agent provokatér či k institutu korunního svědka, který vypoví a následně je mu zaručena beztrestnost, bych byl nadmíru obezřetný. Jejich moţné důsledky jiţ při prvním pohledu musejí nutně vyvolat v očích právníka obavy. b. Zajišťovat maximální transparentnost při rozdělování veškerých přímých podpor. Zde bych jako cestu ke zlepšení situace neviděl jen v případných hmotných legislativních opatřeních, ale také například ve zlepšené práci Policie ČR, nebo v její lepší procesní spolupráci se státními zástupci. 3. Transparentní a efektivní státní správa

45

Usnesení vlády ČR ze dne 20. 4. 2009 č. 455 ke Zprávě o plnění Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010 a jeho urychlení.

39

a. Zde by dle mého názoru výrazně pomohl kvalitní zákon o státní sluţbě, který jiţ dlouhou dobu našemu právnímu řádu chybí. Byla by tak lépe definovaná odpovědnost úředníků, zákon by tak měl vézt ke zkvalitnění podnikatelského prostředí. 4. Transparentní veřejné zakázky a. Opět se odkáţu na jiţ zmiňovanou činnost organizace Tranparency International či na bývalý vládní poradní orgán NERV. Jako návrhy pro tuto oblast vidím v opatření minimálně tří kandidátů v posledním kole výběru a zadávání dokumentace a zveřejňování dokumentace v moţných případech. b. Rozšíření pravomocí a působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu c. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe by měl sledovat i tzv. zakázky malého rozsahu d. Zájemci by nemuseli pracně dokládat veškeré dokumenty, které jsou dostupné ve veřejných databázích úřadů, ale pouze čestné prohlášení. Vše by následně předkládal jen vítěz. 5. Rozšíření podporovaných oblastí – některé oblasti podnikání, které jsou zásadní pro chod naší ekonomiky, jsou i s ohledem na ekonomickou krizi v ohroţení 6. Rozšíření podpory dostupnosti financování (rozvoje atp.) a. Stát by měl poskytovat co nejširší rozumnou podporu financování rozvoje podniků, především pokud jde o financování vhodných podnikatelských záměrů vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovacím. b. Snaha o udrţení funkce Českomoravské záruční a rozvojové banky, která poskytuje záruky za určité činnosti MSP. c. Zde bych také zvaţoval roli České národní banky a jejího vlivu na privátní bankovní sektor, který se, dle informací mně sdělených během dotazování ve zkoumané společnosti, nestaví v probíhající ekonomické krizi nijak přívětivě k moţným investicím jejich klientů. 7. Kvalitní práce normotvůrců a. Státní úroveň: procesní omezení přílepků a dalšího zaplevelování právního řádu.

40

b. Jiné: Pochopitelná, jasná a férová pravidla při rozdělování nejen evropských dotací. Propodnikatelská obecní politika (např. při určování sazby daně z nemovitosti). 8. Podpora českých MSP v zahraničí a. Účast na výstavách – Je jiţ podporována přímo dotacemi. V těchto aktivitách osobně spatřuji velikou moţnost k zvýšení povědomí o českých podnikatelích a jejich produktech. I proto bych navrhoval soustředění prostředků do této oblasti a tuto skutečnost bych českým MSP dostatečně anoncoval, tak aby jí ve větší míře vyuţili. b. Prezentace českých firem v zahraničí – Zde jsem si vybral a jako návrh ke zlepšení

bych

uvedl

budoucí

důkladné

zvaţování

vynaloţených

prostředků. Uvedl bych jako příklad účast ČR na Světové výstavě EXPO 2010 v Číně46. Je otázkou, nakolik takový objem vynaloţených prostředků prospěje našim podnikatelům, působícím například v oblasti cestovního ruchu. Dále bych navrhoval více finančních prostředků pouţitých na podporu exportu českých MSP, a to s např. pomocí různých obchodních delegací, které by měli být podporovány aktivní činností českých zastupitelských úřadů, velvyslanectví, ambasád. c. Právní pomoc v zahraničí – Pro zlepšení této oblasti navrhuji vylepšení dostupnosti této podpory. Tuto činnost by mohla zastřešovat například Hospodářská komora ČR ve spolupráci se zahraničním zastoupením ČR.

46

Usnesení vlády České republiky o koncepci a rozpočtu účasti České republiky na Světové výstavě EXPO 2010. [online]. [cit. 2010-06-20]. 2. s. Dostupné z:

41

4. Závěr Začátek mé práce jsem věnoval analýze. Nejprve jsem analyzoval stav MSP, legislativní rámec problematiky a vliv vybrané legislativy. V teoretické části mé práce jsem taktéţ analýzou vytvořil určité schéma dostupných podpor, druhově jsem je vymezil. Jiţ v této části jsem se v souladu s cílem práce zaměřil na podporu přímou, ještě více pak na podporu nepřímou, její sloţky, aspekty, problémové části. V praktické části jsem se formou dotazování na vytipované oblasti podpory v konkrétním malém podniku snaţil zjistit nedostatky a určité rezervy, které dotazovaná společnost v oblasti podpory MSP spatřuje. Zde jsem došel ke konkrétním poznatkům, závěrům a doporučením. V následující části práce jsem provedl jakousi syntézu nabytých poznatků z části praktické i teoretické, přičemţ u kritických bodů jsem se pokusil navrhnout kroky ke zlepšení stavu. Pro mne zajímavé bylo sledovat, jak se realita konkrétní dotazované společnosti shodovala s reálným celkovým stavem podpor MSP. Jak od této společnosti, tak z okruhu odborné veřejnosti, vyplývají jasné poţadavky na zmenšování administrativního zatíţení, zefektivňování státní správy i samosprávy, zakročení proti korupci nejen při veřejných zakázkách, nutnou podporu při financování podniků, především při inovativních investicích. Jako zásadní závěr z práce jsem si odnesl poznatek v tom směru, ţe podpora MSP je obecně povaţována především za podporu přímou, tedy poskytování finančních prostředků. Proto bych byl rád, aby podpora MSP byla mnohem více uvaţována s ohledem na podporu nepřímou. Podporu kvalitního a konkurenceschopného podnikatelského prostředí je nutné povaţovat za oblast vyţadující neustálou pozornost. Tato oblast přitom nevyţaduje sloţité přerozdělování finančních prostředků, bohatě pro její zlepšení stačí odhlasování kvalitní legislativy. I proto mne zaráţí například odkládání tzv. sluţebního zákona, nebo dosud neuskutečněné změny v zadávání veřejných zakázek a další. 42

Vzhledem k vytčeným cílům mé práce, jsem spokojen s jejich naplněním. Bakalářská práce mne dovedla k poznání především v tom směru, ţe MSP jsou ekonomicky ohromně důleţitou sloţkou společnosti, čímţ se do velké míry podílejí na sociální soudrţnosti či společenské atmosféře. Vzhledem k tomu je nutná jejich podpora. Osobně jsem přesvědčen, ţe zvláště s ohledem na aktuální ekonomickou krizi je nutné věnovat zvýšenou pozornost podpoře nepřímé. Mohu jenom doufat, ţe nutné a potřebné změny, či populárně reformy, se stihnou realizovat dříve, neţ neblahý vliv některých mnou analyzovaných faktorů zadusí část českých MSP.

5. Résumé The bachelor paper „Support to Small and Medium Enterprises“, aims mainly at direct and indirect support for Small and Medium Enterprises (SME´s) in Czech Republic and related topics. Direct support is usually represented as a provision of financial resources while the indirect support follows from the conditions for entrepreneurship as provided by the Czech state. The paper consists of two chapters. The first focuses on theoretical elements. It includes analysis of the actual situation of SME´s in Czech Republic, analysis of SME´s history in CR, analysis of legislative acts and the most important part is the analysis of actual available support for SME´s. This part describes the system of support mechanisms with focus on direct and indirect support. The direct support is divided with respect for generally accepted system. The bachelor paper includes summary of available types of direct support from European Union funds, Czech Republic and Self-Government. With regard to the objective of the paper the different kinds of indirect support are included, e.g. decrease in administrative burden, corruption in public tenders and also in this part the paper presents comments, opinions and proposals based on expert resources. The second chapter focuses on survey in existing company and on author’s case-oriented as well as general proposals. The case deals with a company that provides logistic services and warehouse space. The author describes the history and the actual exploitation of SME´s support by the company. The author points out that the nature of most of its business activities results in a marginal use of direct support. This kind of business has never been supported much whether by European Union or the Czech Republic. Regarding the indirect support representatives of the company present many negative comments on actual efficiency and 43

effectiveness of the whole system. The conclusion of the paper contains author’s proposals both related to the subject company and present state of the support system in the Czech Republic implementing the facts mentioned in the first chapter The author recommends the company to make more use of some new opportunities for SME´s support exploitation especially systematic monitoring of available support and wider cooperation with consultants. The rest of the proposals concern the present state of the SME´s support reflecting the most common issues like superfluous administration or troublesome situation in public tenders.

6. Seznam použitých zkratek MSP

- Malé a střední podnikání, příp. Malí a střední podnikatel (é)

EU

- Evropská Unie

ES

- Evropská Společenství

EK

- Evropská Komise

EHP

- Evropský hospodářský prostor

OSVČ

- Osoby samostatně výdělečně činné

SWOT

- Silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příleţitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats)

ČSÚ

- Český statistický úřad

PO

- Právnické osoby

FO

- Fyzické osoby

SBA

- ang: Small Business Act for Europe, tj. Evropský akt pro malé podniky

AMSP

- Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ČR

NKÚ

- Nejvyšší kontrolní úřad ČR

NERV

- Národní ekonomická rada vlády

ÚOHS

- Úřad pro ochranu hospodářské soutěţ

OP

- Operační program

ROP

- Regionální operační program

SROP

- Společný regionální operační program

OPPI

- Operační program Podnikání a inovace

MPO

- Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

PRV

- Program rozvoje venkova

MPSV

- Ministerstvo práce a sociálních věcí 44

APZ

- Aktivní politika zaměstnanosti

ŢL

- Ţivnostenský list

SRO

- Společnost s ručením omezeným

7. Použité prameny LITERATURA: 1. MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6 2. KLÍMOVÁ, V. Regionální podpora podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 145 s. ISBN 978-80-210-4399-2 PRÁVNÍ PŘEDPISY: 3. Doporučení Komise ES č. 361/2003 4. Nařízení Komise ES č. 364/2004 5. Usnesení vlády ČR ze dne 15. listopadu 2006 č. 1316 o realizaci postupného sniţování administrativní zátěţe drobných ţivnostníků a malých firem 6. Usnesení vlády ČR ze dne 11. července 2007 č. 759 k Analýze administrativní zátěţe podnikatelů 7. Usnesení vlády ČR ze dne 21. dubna 2008 č. 446 o Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010 8. Usnesení vlády ČR ze dne 20. 4. 2009 č. 455 ke Zprávě o plnění Plánu sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010 a jeho urychlení 9. Usnesení vlády České republiky o koncepci a rozpočtu účasti České republiky na Světové

výstavě

EXPO

2010.

[online].

[cit.

10. Zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře MSP ELEKTRONICKÉ PRAMENY:

45

2010-06-20].

Dostupné

z:

11. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [online]. [cit. 2010-03-15]. 42. s. Dostupné z: 12. Wikipedia. [online databáze]. SWOT ANALÝZA. 2010, [cit. 2010-06-12]. Dostupné z: 13. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období

2007-2013. [online]. [cit. 2010-03-10]. 16. s. Dostupné z:

14. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009. [online]. [cit. 2010-06-12]. 54. s. Dostupné z: 15. Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků. Kulatý stůl ke korupci. [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z: 16. Transparency International v ČR. CPI Index – tj. Index vnímání korupce. [online]. [cit. 2010-03-02]. URL: 17. Národní Ekonomická Rada Vlády – NERV. Závěrečná zpráva NERV. [online]. [cit. 2010-03-22]. URL: 18. Oficiální web pro poskytování informací podnikatelům. Businessinfo. [online]. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz> 19. Web zaměřený na dotační poradenství České spořitelny. Edotace.cz [online]. [cit. 2010-06-15].

Dostupný

z:


podnik/doprava-a-skladovani-616/liberecky-kraj2876//#NACE> 20. Město Jablonec nad Nisou. Jablonecký měsíčník. [online]. [cit. 2010-06-15]. URL: 21. Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou. Informační místa pro podnikatele. [online]. [cit. 2010-06-18] URL:

46

47