Prožitek a jeho zařazení do pedagogického diskursu: výzva výzkumu Ivo Jirásek Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého Olomouc Podněty pro pedagogický a didaktický výzkum PdF MUNI Brno, 21. 5. 2009
Jsou tyto obrázky symbolem zážitkové pedagogiky? Proč ano? Proč ne?
A tyto? V čem je rozdíl?
Co mají společného adrenalinové sporty a drogy?
Prostředek pozměňující naše vědomí (mimořádné, rozšířené, změněné stavy vědomí, zážitky jiných světů, multiplikovaná realita apod.) Nástroj, který lze využít smysluplně i beze smyslu (psychedelické drogy byly v tradičních společenstvích užívány vždy v určitém ritualizovaném kontextu, dnes jako prostředek relaxace a životního stylu!) Kdy lze takové proměňující prožitkové stavy vyvolávat a tvrdit, že se tak děje v rámci zážitkové pedagogiky? KDYŽ SE JEDNÁ O OSOBNOSTNÍ ROZVOJ!
Po 3,5 letech na drogách = rozvoj osobnosti?
Toto je symbol ZP! Překračování hranic, osobnostní rozvoj, zakoušení a poznávání světa
Zážitková pedagogika
analyzuje projevy činností (pedagogických procesů), jež jsou nazývány jako:
výchova v přírodě (outdoor education) dobrodružná výchova (adventure education) výchova prožitkem (experiential education) zkušenostní učení (experiential learning) v ČSSR 80. let: „intenzivní rekreační režim“
Platón, Aristotelés a zážitková pedagogika
2 inspirace od Platóna
Nikoliv ontologie idejí a vztah jsoucen k nim, ale hodnota dobra (vyhledávat je, vytyčovat, realizovat)
„Ode mne jistě o tom není žádného spisu a také nikdy nebude; neboť to nijak nelze pověděti jako jiné nauky, nýbrž z hojného soubytí a soužití oddaného té věci najednou, jako plamen vznícený od vylétlé jiskry, vznikne to v duši a pak se již samo živí.“
Platón, Listy 341c 341c--d
A jedna navíc od Aristotela
Opomiňme jeho hylozoismus i nauku o substancích, stejně jako přechod z možnosti do skutečnosti se čtyřmi příčinami, ale koncentrujme se na entelecheia (= telos – cíl, echein – mít = mít účel v sobě samém; sebeuskutečňování) Teleologie versus teologie (telos x theos) = cíl, účel (dodejme: smysl) všeho, co konáme!
„Básníci tedy nepředvádějí jednání, aby napodobili povahy, nýbrž povahy spolu přibírají proto, že napodobují jednání. A tak činy a děj jsou účelem a cílem tragedie a účel a cíl (telos) jest ze všeho nejdůležitější.“
Aristoteles, Poetika 1450a
Jakou roli by měla hrát zážitková pedagogika
Výchova prožitkem (prožitek = prostředek, nikoliv cíl aktivity) Výchova k autentickému prožívání (hledání dobra a smyslu prožitkových situací i životního kontextu)
podpora smysluplnosti, hodnotové orientace – obrana proti plochosti jednorozměrného prožívání akcentace vertikality (spirituality?) horizont smyslu = celek celek osobnosti (kalokagathia)
Rozvoj osobnosti = centrální bod a prubířský kámen oboru OBOR Zaměření projektů
REKREOLOGIE Rekreace, relaxace („fun“,
ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA Rozvoj týmů („teambuilding“)
Osobnostní rozvoj
TERAPIE Léčba, regenerace
„spirit“)
Klíčové slovo Oblasti aplikace Specifikace programových prostředků
ZÁBAVA
ROZVOJ
ZDRAVÍ
Škola, neziskový sektor, firemní prostředí (management) Sporty, hry, dílny, tvořivostní a umělecké aktivity, způsoby reflexe… = programové prostředky s různorodým potenciálem využití (v závislosti na cílech a zaměření projektů) ZÁŽITEK, PŘÍRODA, DOBRODRUŽSTVÍ
ZP a výzkum???
Můžeme vůbec hovořit o výzkumu v oblasti ZP? Nejedná se spíše o apologii svébytnosti oboru? Je fáze teprve se konstituujícího oboru dostatečná pro výzkum? Kde mohou být překážky?
Moderní vybavení a pomůcky
Postrádáme jakékoliv materiální, technické, či jiné podmínky pro vlastní výzkum? Domnívám se, že tato oblast není překážkou
Možnosti financování (zdroje)
Máme dostatek financí (z kateder, z vlastních grantů, z výzkumných záměrů) pro odbornou práci? Chybí něco, co lze udělat pro navýšení potřebných prostředků? Ani finance zřejmě nejsou překážkou a nemusíme je hledat na ulici
Kreativita: základ úspěchu
Máme dostatek témat, námětů, otázek? Jsme ochotni hledat nové pohledy, netradiční řešení, originální úhly pohledu? Málokde se setkávám s tak kreativními lidmi, jako právě v prostředí výchovy prožitkem…
Nové možnosti uplatnění výsledků
Můžeme nalézat jiné uplatnění, než publikační výstupy? Jaké patenty, přihlášky vynálezů, průmyslové vzory, licence, poloprovozy apod.? Pokud ne, soustředit se musíme na výstupy publikační!!
Předpoklady úspěšné cesty k započitatelným výstupům
Nosné, zajímavé a originální téma Ověřená a akceptovatelná metodika Čas potřebný pro četbu vysokého množství textů, získání a zpracování dat Práce vložená do formulací idejí Ochota upravovat text dle připomínek recenzentů Jsou ještě jiné překážky?
Ano, ta největší: roztříštěnost
Zastánci oboru nejsou koncentrovaní Neprobíhá vzájemná kultivace a ideové obohacování (prvotní pokus o komunikační platformu, Gymnasion, prozatím nepřináší tak silné efekty, aby je bylo možno potěžkat optikou výzkumu) Neexistuje přímá a pravidelná bezprostřední komunikace všech zainteresovaných Zkrátka: absence společenství zájemců o teoretické postižení oboru (x společenství praktiků – realizátorů kurzů, uživatelů metod…)
Dosavadní – zcela neuspokojující – výsledky
Gymnasion
Mimořádně řídké jiné publikační výstupy (Moderní vyučování, EE-pedagogium) Diplomové a další kvalifikační práce (témata řešená na FTK UP)
Metoda a metodika, analýza firem a prostředí Komparace (kurzů, efektu programů, vlivu na účastníky, ZP a Montessori pedagogika apod.) Analýza prostředků a obsahu ZP (aktivity, hra, výrazové prostředky, umělé překážky, zpětná vazba, psychologie, riziko, výpočetní technika… v ZP) Aplikace (ve sportu, v lázních, v Německu, v zimě, v křesťanském společenství…)
Když dva dělají totéž…
Přírodovědné obory: kdo není na webu ISO (WOS), odborně neexistuje ZP: nikoliv kdo je v databázi, ale kdo se vůbec podíval na tento web? Kdo ví, o čem se mluví – jaký je rozdíl mezi započitatelnými a nezapočitatelnými publikacemi? Jak jinak dokázat teoretickou závažnost oboru?
Co žalostně postrádáme: výzva pro zainteresované odborníky
Mají termíny jako "znalost", "výraz", "fakt", "významová struktura" apod. své ekvivalenty, resp. zřetelný obsah v zážitkové pedagogice (jíž nejde o vědomosti či informace, ale o zkušenosti)? „Měřítko“ efektivity: zkušenost jako znalost – její míra? Mají mechanicky omílaná schémata (Kolbův cyklus učení, Maslowova pyramida potřeb, zóna komfortu a učení apod.) své zřetelné teoretické vyjádření? Lze tyto modely vědecky ověřit?
Výzva pedagogickému výzkumu = „Call for papers“
Teoretický příspěvek do časopisu Gymnasion na téma „Výzkum (věda) a ZP“ Kritika, polemika, diskuse, vzájemná kultivace (Ne)prokázání oprávněnosti oboru (články v teoreticky orientovaných periodikách)
Dokážeme se k problému postavit čelem?
