Podněty k revizi standardů kvality sociálních služeb ve výzkumu reformy sociálních služeb

Individuální projekt MPSV: Inovace systému kvality sociálních služeb

Podněty k revizi standardů kvality sociálních služeb ve výzkumu reformy sociálních služeb David Kocman, prosinec 2012 V tomto textu, který vzniká v rámci cíle 1 projektu INOVACE KVALITY, se věnuji přehledu existujícího výzkumu reformy sociálních služeb v ČR z hlediska potřeb revize standardů kvality. Kladu si otázku, co plyne z výzkumných zpráv a akademických statí pro revizi standardů kvality? Odpověď na tuto otázku má doplnit ostatní dílčí podněty jako jsou zejména podněty poskytovatelů a inspektorů kvality (Kocman a Paleček 2012). Anotovaný přehled dostupných výzkumných textů tvoří Přílohu 1 tohoto materiálu. Na základě studia shromážděných textů jsem došel k závěru, že tento soubor textů nenabízí pro potřeby revize standardů kvality žádné podněty. Většina výzkumných textů se zaměřuje na problém zavádění standardů kvality do praxe poskytování sociálních služeb. S tím také souvisí teoretické a epistemologické rámování jejich zájmu. Hlavním výzkumným problémem je problém implementace. Standardy kvality samy o sobě zůstávají neproblematické, jakoby „před závorkou“. Analytická pozornost se soustřeďuje na procesy uvnitř organizací, případně na širší kontext poskytování sociálních služeb. S rámováním shromážděných analýz souvisí také jejich závěry a doporučení, které jsou často směrované k organizacím (případně k širšímu kontextu fungování služeb), nikoliv ke standardům a jejich znění jako takovým. Opakovaně se objevují návrhy, které reagují na obecné problémy implementace, jako je větší zapojení pracovníků do procesů implementace (změny) a více vzdělávání. Tento stav je možné vysvětlit v souvislosti s dominantním analytickým rámcem. Sledované výzkumy pracují v režimu epistemologické asymetrie, která je vlastní lineárnímu pojetí tvorby politik i evaluačnímu výzkumu jejich zavádění. Politiky, v tomto případě standardy kvality, jsou chápané jako od podstaty dobré a potřebné. Jsou nositeli pozitivních hodnot, o které přeci jde. Pozitivní dopady zaznamenané na rovině praxe jsou připsatelné vlivu politiky, a proces zavádění je označený jako efektivní. Negativní nebo nejisté efekty zaznamenané na rovině praxe jsou naopak připsatelné (rušivému) vlivu zavádění, kde je také možné identifikovat tzv. bariéry, které stojí v cestě pozitivnímu vlivu politiky. Úspěch je v tomto modelu dopředu těsně spjatý s dobrem politiky (kterou legitimizuje), neúspěch je dopředu spjatý s nejrůznějšími „vlivy prostředí“, které je možné a potřebné identifikovat pro následnou intervenci. Žádná ze shromážděných evaluačních studií nepracuje v kritickém (nebo konstruktivistickém) modu analýzy, který dopředu neodděluje prvky neproblematické od těch problematických.

Zdroje Kocman, D., & Paleček, J. (2012). Podněty k revizi standardů kvality sociálních služeb. Praha: MPSV.

TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE a ZAMĚSTNANOST a STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR

CÍL 1

Na vědomí

Strana 1 (celkem 13)


Příloha 1 Anotovaná výběrová bibliografie výzkumu na téma standardy kvality v sociálních službách

Havlíková Jana, Olga Hubíková, 2011. Implementation of Active User Principle: Learning form the Czech Social Services Reform, Journal of Social Services Research, 37, 2, 180-196. Princip aktivního uživatele zavedený do prostředí českých sociálních služeb zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách měl podnítit změnu v převládajícím paternalistickém pojetí poskytování sociálních služeb. Tato studie zkoumá vztah mezi klienty a sociálními pracovníky, a to v prostředí sociálních služeb určených osobám bez přístřeší. Instrumentální případové studie tří odlišných zařízení pro osoby bez přístřeší byly realizovány s využitím kvalitativních rozhovorů a analýz dokumentů v létech 2001 až 2008. Zjištění naznačila, že jak pracovníci v přímé péči, tak jejich nadřízení často tápali v tom, jak vlastně tento nový princip implementovat. Na základě zkoumání vzorců reakcí pracovníků na tuto nejasnou situaci a jejich důsledků pro samotné uživatele zkoumaných služeb jsme dospěli k závěru, že tak závažná změna ovlivňující základy dosavadního pojetí poskytování sociálních služeb musí být nutně podpořena řádným vysvětlováním a dalším vzděláváním jak teoretickým, tak praktickým.

Havlíková Jana, Olga Hubíková, 2007. Rovnoprávný uživatel: Nový trend v sociálních službách na bedrech pracovníků pobytového zařízení. Biograf: časopis nejen pro biografickou a reflexivní sociologii, 42, 33-60. V současné době se v České republice stává aktuálním požadavek tzv. zapojení uživatelů - tj. aktivní a rovnoprávná participace uživatelů sociálních služeb na utváření těchto služeb a rozhodování o nich. Děje se tak v souladu s pojetím, které sociální služby vnímá jako prostor, v němž uživatelé (klienti) těchto služeb mohou realizovat svá sociální práva, formulovat své zájmy a v neposlední řadě řídit vlastní biografii. Klíčovou podmínkou pro uskutečnění tohoto ideálu je přijímání uživatelů ostatními aktéry (tj. především zástupci zadavatelů, poskytovatelů i řadovými pracovníky sociálních služeb) jako rovnocenné, kompetentní partnery. V tomto článku si na pozadí aktuálních empirických dat získaných během kvalitativní případové studie vybraného zařízení sociálních služeb klademe otázku, zda ostatní aktéři budou schopni podmínce respektu ke klientům a uznání jejich kompetentnosti dostát. Při analýze získaných dat jsme se zvláště zaměřily na ty aspekty nastavení intervence a celkového pojetí práce s klienty, které podle našeho názoru mohou nejlépe odrážet současné postavení a role klienta v rámci zkoumané služby.

Hubíková Olga, Jana Havlíková, 2011. Reforming Czech Social Services: Influence of the Implementation of national Quality Standards Active User Imperative on the primary Process, Sociológia : Slovak Soiciological Review. 43, 3, 219-241. V ČR byl přijat nový zákon reformující sociální služby, který prostřednictvím Národních standardů kvality (NSK) radikálně mění postavení uživatelů sociálních služeb. V tomto příspěvku diskutujeme


CÍL 1

Na vědomí



dopady principu aktivního uživatele v rámci NSK na primární proces. Čerpali jsme relevantní údaje, získané ze tří po sobě následujících případových studií chráněných zařízení, a zaměřili se na ty aspekty intervencí, které měly být reformou dotčeny nejzásadněji. Zjistili jsme, že přijetí a zejména reálná aplikace principu aktivního uživatele úředníky ulice se setkávají s několika závažnými problémy. Naše zjištění naznačují, že úředníci ulice by měli být zapojeni mnohem aktivněji a přímočařeji v diskusích a plánování procesu implementace NSK ve svých zařízeních.

Hubíková Olga, Libor Musil, Kateřina Kubalčíková, 2003a. Standardy kvality a kultura sociálních služeb. Jaká napětí mezi politikou sociálních služeb a kulturou práce s klientem v domech na půl cesty mohou vznikat z hlediska kvality sociálních služeb? (závěrečná zpráva z případové studie). Praha: VÚPSV - výzkumné centrum Brno. Prezentovaná zpráva je výstupem případové studie prováděné v jednom z českých Domů na půli cesty (DPC) v letech 2001- 2003. Při výzkumu jsme si kladli dva základní cíle. V dlouhodobé perspektivě jsme získávali výchozí data pro longitudinální sledování změn kultury práce s klientem, které by v českých DPC mohla vyvolat případná aplikace Standardů kvality sociálních služeb. Poznatky získané před schválením očekávaného zákona upravujícího oblast sociálních služeb a monitoring vývoje jeho působení na kulturu práce s klientem v DPC, mohou v budoucnu pomoci koncipovat zamýšlené novelizace Standardů kvality. Druhým, krátkodobějším cílem případové studie je anticipovat ty oblasti praxe DPC, ve kterých vyvolá snaha o aplikaci Standardů kvality obtíže. Právě tímto úkolem se zabýváme v předkládané závěrečné zprávě.

Hubíková Olga, Libor Musil, Kateřina Kubalčíková, 2003b. Standardy kvality a kultura sociálních služeb. Jaká napětí mezi politikou sociálních služeb a kulturou práce s klientem v Pečovatelské službě mohou vznikat z hlediska kvality sociálních služeb? Závěrečná zpráva z případové studie. Praha: VÚPSV - výzkumné centrum Brno. Prezentovaná zpráva je výstupem z výzkumu zaměřeného na studium kultury poskytování služeb a přístupy ke klientům v Pečovatelské službě. Výzkum jsme realizovali metodou kvalitativní případové studie vybrané organizace Pečovatelské služby (PS). Případová studie byla rozdělena na tři etapy, přičemž nejprve jsme provedli šetření vedoucích i řadových pracovníků dané PS (v roce 2001), následně jejích klientů (r. 2002) a nakonec zástupců zřizovatele této PS (r. 2002 - 2003). Pro výzkum jsme si stanovili dva hlavní cíle. Prvním z nich bylo shromáždit výchozí poznatky pro dlouhodobé mapování změn kultury poskytování služeb a práce s klientem v českých PS, které by mohly být podníceny případným zaváděním Standardů kvality sociálních služeb. Tyto poznatky, jež zachycují stav před schválením připravovaného zákona upravujícího oblast sociálních služeb, spolu s poznatky ze sledování vlivu tohoto zákona na kulturu práce s klientem v PS, budou užitečné při navrhování zamýšlené novelizace Standardů kvality. Druhým, bezprostředním cílem našeho výzkumu bylo určit a popsat ty oblasti stávajícího fungování PS, ve kterých snaha o aplikaci Standardů kvality může vyvolávat problémy a napětí. To je také obsahem nyní předkládané závěrečné výzkumné zprávy.


CÍL 1

Na vědomí



Jabůrková, Milena a kol. 2007. Od paragrafů k lidem. Analýza situace v oblasti sociálních služeb po přijetí nového zákona o sociálních službách. Praha: SKOK. Cílem analýzy je odpovědět na otázky, jaké důsledky má přijetí zákona jak na situaci uživatelů či poskytovatelů sociálních služeb, tak i úředníků, kteří systém administrují. Cílem je zhodnotit, zda zákon efektivně řeší nahromaděné problémy v této oblasti, zda je to opravdu moderní právní norma, která plní očekávání do ní vkládané. Zda bylo zavedení zákona dostatečně připraveno a co dalšího je případně potřeba provést. Ptáme se, jak tato norma slouží ochraně práv uživatelů, jak podporuje rozvoj služeb, jejich dostupnost a kvalitu, a zda-li jsou finanční prostředky na sociální služby vynakládány efektivně. Analýza se zaměřuje nejen na nedostatky, které vyplývají z praktické aplikace zákona, nabízí také řešení, jak podmínky v oblasti sociálních služeb zlepšit.

Kostečka, J., Furmaníková, L., a Štývarová, D. 2010. Management změny v transformujících se zařízeních sociálních služeb. Ekonomie a Management, 3, 45-61. Text objasňuje základní transformační souvislosti v oblasti sociálních služeb z perspektivy managementu změny. Transformovat velká zařízení, která často využívá až několik stovek klientů, je dlouhodobým procesem v České republice aktuálně probíhajícím jen v několika málo zařízeních. Realizovat, resp. řídit takovou změnu je složitým manažerským procesem, pravděpodobně však na něj lze uplatňovat stejné principy a nástroje řízení změny jako v komerčním sektoru. Klíčovou roli v transformačním procesu pak hrají zaměstnanci. Je tedy otázkou, jak s těmito zaměstnanci pracovat a jak je podpořit, aby proces transformace proběhl optimálním způsobem a s optimálním výsledkem. Stěžejní část textu bude proto zaměřena na doporučení pro personální práci a její řízení v zařízeních sociálních služeb při plánování a realizaci protransformačních změn, která budou vycházet z orientačního výzkumného šetření realizovaného v šesti vybraných zařízeních sociálních služeb.

Kubalčíková, Kateřina 2011a. The Standards for quality as the way to apply the active aging principles to the social services practice. An example of community care service. [Standardy kvality jako cesta k uplatnění principu aktivního stárnutí v praxi sociálních služeb. Příklad pečovatelské služby.]. Journal of Gerontological Social Work, 3, 3, 8-16. Text je zaměřen na poskytování sociálních služeb pro seniory, konkrétně na Standardy kvality, které mohou být významným nástrojem při uplatnění principů aktivního stárnutí v praxi sociálních služeb. V první části textu je stručně prezentován aktuální demografický vývoj české populace a současně národní výdaje na sociální péči ve stáří a poskytování sociálních služeb. Ve druhé části jsou zmíněny významné národní dokumenty obsahující výchozí principy podpory aktivního stárnutí v ČR. Další část textu je věnována prezentaci Standardů kvality v sociálních službách a jejich implementace v praxi. Především je pozornost zaměřena na standardy, jejichž podstatou je posilování participace klientůseniorů na procesu rozhodování. Poslední část textu je věnována diskusi k výsledkům výzkumů případové studie organizace poskytující pečovatelskou službu a příležitosti a rizika role klientů při poskytování této služby v praxi.


CÍL 1

Na vědomí



Kubalčíková, Kateřina 2011b. Individuální plánování v sociálních službách pro seniory: příklad vybrané organizace Pečovatelské služby. Sociální práce/Sociálna práca, 11, 3, 56-66. V textu je diskutován přístup k individuálnímu plánování v sociálních službách. Nejprve jsou představena východiska individuálního plánování a uplatnění tohoto principu v politice sociálních služeb v ČR. Ve vztahu k procesu posuzování situace klienta, které je nezbytnou součástí individuálního plánování, jsou prezentovány 3 modely posuzování v sociálních službách a současně limity uplatnění profesionálního a efektivního postupu. S využitím dat z případové studie vybrané organizace pečovatelské služby je diskutována současná praxe individuálního plánování průběhu služby v ČR a konkrétní překážky implementace tohoto principu při práci s klientem.

Kubalčíková, Kateřina 2009. Deinstitutionalization of the social services for the elderly people in the Czech Republic. Journal of gerontological social work, 2, 65 -74. V článku je popsán systém sociálních služeb pro seniory v České republice a současný proces transformace sociálních služeb. Východiskem změn v oblasti sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu je koncept deinstitucionalizace rezidenčních zařízení. Tento proces je popsán v kontextu rozvoje kvality a zaváděni standardů kvality jako nástroje politiky sociálních služeb na národní úrovni. V textu jsou na příkladu konkrétní terénní služby pro tuto cílovou skupinu popsána pozitiva a rizika procesu deinstitucionalizace, zejména omezené lidské zdroje a kapacita terénních služeb pro komplexní zabezpečení seniora ve vlastní domácnosti.

Kubalčíková Kateřina, Olga Hubíková, Jana Havlíková, 2006. Provázanost standardů kvality a komunitního plánování na lokální úrovni. In: Kvalita sociálních služeb a komunitní plánování. Brno: Občanská poradna, 22 – 24. Na základě předběžných závěrů z případové studie věnující se zavádění standardů kvality sociálních služeb v rámci obce se text zaměřuje na téma vzájemné provázanosti komunitního plánování sociálních služeb na obecní úrovni a zavádění standardů kvality v sociálních službách. Poukazuje na vhodnost propojení obou procesů, reflektuje možná úskalí a zahrnuje i doporučení pro jejich zvládání.

Kubalčíková Kateřina, Olga Hubíková, Libor Musil, 2004a. Jak překonat nesnáze při zavádění Standardů kvality v Domech na půli cesty a v Pečovatelské službě (Doporučení z výzkumu a odborných seminářů). Část I. Sociální práce/Sociálna práca, 1, 35-48. Text je věnován otázce: Na jaké nesnáze mohou narazit pracovníci domu na půli cesty a organizací sociální péče při zavádění Standardů kvality sociálních služeb? Autoři presentují hypotézy o možných překážkách zavádění standardů kvality a odpovídající doporučení, která zformulovali na základě případové studie vybraného domu na půli cesty a případové studie vybrané organizace pečovatelské služby.


CÍL 1

Na vědomí



Kubalčíková Kateřina, Olga Hubíková, Libor Musil, 2004b. Jak překonat nesnáze při zavádění Standardů kvality v Domech na půli cesty a v Pečovatelské službě (Doporučení z výzkumu a odborných seminářů). Část II. Sociální práce/Sociálna práca, 2, 31-46. Výsledky výzkumu kultury a standardů poskytovaných služeb ve vybraných zařízeních sociálních služeb (v Domech na půl cesty, v Pečovatelské službě), který realizoval v období 2000-2003 tým pracovníků brněnské pobočky VÚPSV. Stručný výtah ze závěrečné zprávy z případové studie, týkající se hodnocení poskytovaných sociálních služeb v pečovatelských službách; náměty na řešení potíží.

Mátl Ondřej, Jabůrková Milena, 2007. Kvalita péče o seniory. Řízení kvality dlouhodobé péče v ČR. Praha: Galén a FHS UK. Text je věnován tématu zkvalitnění péče o staré lidi. Publikace je výsledkem výzkumu, který se zaměřil na mapování zdrojů, procesů při řízení kvality a na analýzu dopadu řízení jakosti v sociálních a zdravotních službách o seniory. Cílem výzkumu bylo definovat, co řízení kvality napomáhá a brání, a také navrhnout opatření pro zlepšení stávajícího stavu. Je rozdělen do pěti hlavních částí. V první lze nalézt celkové shrnutí teoretických východisek výzkumu. Druhá přináší výsledky revize dostupné literatury, která zahrnovala systematickou identifikaci, lokaci a analýzu dokumentů obsahujících informace týkající se zkoumaného problému. Následující části předkládají výsledky a zjištění výzkumu metodou panelové diskuze, dotazníkového šetření a případových studií.

Musil Libor, Kateřina Kubalčíková, Jana Havlíková, Olga Hubíková, 2009. Kvalita v sociálních službách: implementace nástroje řízení kvality na úrovni poskytovatelů sociálních služeb, FÓRUM sociální politiky, 3, 1, 14-19. Tato stať představuje hlavní závěry výzkumného projektu „Působení Standardů kvality sociálních služeb v období před jejich uzákoněním“ zaměřeného na zkoumání vlivu obecní politiky sociálních služeb vybrané obce na poskytování sociálních služeb na jejím území. Konkrétně jsme se soustředili na identifikaci pozice Standardů kvality sociálních služeb v rámci obecní politiky a její význam pro pronikání tohoto nástroje do kultury poskytování osobních sociálních služeb vybrané nestátní neziskové organizace.

Musil Libor, Kateřina Kubalčíková, Jana Havlíková, 2009. Přístup pracovníků vybraného zařízení sociálních služeb ke klientům v kontextu implementace Standardů kvality. Praha: VÚPSV - výzkumné centrum Brno. Reforma sociálních služeb v ČR, zvláště přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a v jeho rámci specifického nástroje dosahování kvality - Standardů kvality sociálních služeb, vnesla do poskytování těchto služeb nové principy. V této studii se zaměřujeme na ty změny, které požadavek naplňování nových principů vyvolal v kultuře poskytování sociálních služeb. Předložené závěry jsou


CÍL 1

Na vědomí



založeny na empirickém šetření "Využití Standardů kvality v politice vybraného nestátního neziskového subjektu a jeho vliv na přístup pracovníků sociálních služeb ke klientům". Cílem kvalitativní případové studie realizované v letech 2007 až 2008 bylo mj. popsat a pochopit působení Standardů kvality na kulturu poskytování sociálních služeb ve vybrané poskytovatelské organizaci.

Musil Libor, Kateřina Kubalčíková, Jana Havlíková, 2008. Využití Standardů kvality v politice poskytování sociálních služeb vybraného nestátního neziskového subjektu. Praha: VÚPSV výzkumné centrum Brno. Studie shrnuje výsledky výzkumu Využití Standardů kvality v politice vybraného nestátního neziskového subjektu a jeho vliv na přístup pracovníků sociálních služeb ke klientům. Cílem kvalitativní případové studie realizované v letech 2007 až 2008 bylo mj. popsat a pochopit proces implementace politiky sociálních služeb, zejména Standardů kvality. Pro realizaci případové studie byl zvolen nestátní neziskový subjekt s celorepublikovou působností, který je zřizovatelem více druhů a forem sociálních služeb, a jím zřizovaná služba azylový dům pro osoby bez přístřeší.

Musil Libor, Olga Hubíková, Kateřina Kubalčíková, Jana Havlíková. 2007. Působení politiky sociálních služeb na kulturu poskytování osobních sociálních služeb ve vybrané organizaci. Závěrečná zpráva z výzkumu. Praha: VÚPSV - výzkumné centrum Brno. Zpráva shrnuje závěry výzkumného projektu Působení Standardů kvality sociálních služeb v období před jejich uzákoněním. Tento projekt byl zaměřen na zkoumání vlivu obecní politiky sociálních služeb vybrané municipality na poskytování sociálních služeb na jeho území. Konkrétně jsme se soustředili na identifikaci pozice Standardů kvality sociálních služeb v rámci obecní politiky a její význam pro pronikání tohoto nástroje do kultury poskytování osobních sociálních služeb vybrané nestátní neziskové organizace. Případová studie odkryla řadu vnitřních a vnějších faktorů, které zásadním způsobem ovlivnily pozorovaný způsob implementace Standardů kvality na úrovni vybrané sociální služby. Zejména jsme se zaměřili na zachycení různých typů překážek, které se mohou postavit do cesty reálnému prosazení Standardů kvality do kultury poskytování služeb. Zjištění byla následně podrobena široké diskusi teoretiků i praktiků a zobecněna do dvou typů pojetí implementace Standardů kvality v poskytovatelských organizacích: administrativní pojetí a pojetí orientované na službu.

Musil Libor, Olga Hubíková, Kateřina Kubalčíková, Jana Havlíková, 2006. Působení politiky sociálních služeb na kulturu poskytování osobních sociálních služeb ve vybrané OSS. Průběžná zpráva z první fáze výzkumu. Praha: VÚPSV - výzkumné centrum Brno. V první fázi studie, z níž předkládáme tuto průběžnou zprávu, jsme se soustředili na proces vytváření vlastní politiky osobních sociálních služeb v rámci vybrané municipality. Naším cílem bylo získat dostatečné povědomí o relevantních aktérech, formě i obsahu vlastní politiky, a o postupu jejího


CÍL 1

Na vědomí



vytváření, abychom se následně, ve druhé fázi výzkumu, mohli pokusit zachytit průmět těchto vlivů až do kultury poskytování osobních sociálních služeb konkrétní organizací.

Musil Libor 2004. Standardy kvality a sociální práce v sociálních službách. Sociální práce/Sociálna práce, 1, 53-74. Článek upozorňuje manažery a řadové pracovníky organizací sociálních služeb, že mohou ve Standardech kvality sociálních služeb vydaných MPSV ČR v roce 2002, samostatně hledat inspiraci pro využití činností sociální práce při koncipování změn struktury činností své organizace. Autor definuje činnosti sociální práce a upozorňuje na to, že ustanovení Standardů kvality vybízejí k využívání těchto činností pro dosažení cílů sociálních služeb. Na příkladu dvou případových studií organizací sociálních služeb ukazuje, jaké překážky mohou organizacím bránit ve využití činností sociální práce a jaké změny struktury činností zkoumaných organizací lze na základě poznatků doporučit.

Musil Libor 2003. Dilema kvantity a kvality v kultuře služeb sociální práce. Sociální práce/Sociálna práca, 0/2, 73-90. Cílem této přehledové stati je teoreticky vymezit východiska hledání odpovědi na praktickou otázku: " Je možné zdokonalit služby sociální práce, jejichž kvalita je omezována nepříznivým poměrem mezi malým počtem pracovníků a vysokým počtem klientů, zvyšováním počtu pracovníků?" Odpověď na uvedenou otázku zde vychází z interpretace textů Lipskyho a Goffmana, kteří se v kontextu teorie organizace 50. a 60. let zabývali dilematem kvantity a kvality ve veřejných službách.

Musil Libor, Olga Hubíková, Kateřina Kubalčíková, 2002a. K situaci v sociálních službách před zavedením standardů kvality sociálních služeb. Sociální politika, 28, 7-8, 14-18. Článek seznamuje s výsledky analýzy činnosti jednoho domu napůl cesty a pečovatelské služby v rámci příprav na dlouhodobé monitorování vlivu zákonem vymezených standardů na kvalitu vybraných sociálních služeb.

Musil Libor, Olga Hubíková, Kateřina Kubalčíková, 2002b. Kultura poskytování osobních sociálních služeb: případová studie Pečovatelské služby: Zpráva z druhé fáze výzkumu. Praha: VÚPSV - výzkumné centrum Brno. V předložené zprávě shrnujeme výsledky druhé fáze výzkumu, který realizujeme v letech 2001-2003. Jeho cílem je získat podklady pro naplnění záměrů projektu Standardy kvality a kultura osobních sociálních služeb. Výzkum probíhá formou případové studie. V roce 2001 byl zahájen výzkumem řadových i vedoucích pracovníků vybrané pečovatelské služby (PS) a v roce 2002 pokračoval výzkumem klientů stejné PS. Výzkum klientů je zasazen do stejného pojmového rámce jako předchozí výzkum pracovníků (kultura poskytování služeb, přístupy a dilemata, standardy kvalita atd.), což mj. TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE a ZAMĚSTNANOST a STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR

CÍL 1

Na vědomí



umožňuje lepší komparaci dílčích pohledů jednotlivých skupin aktérů (pracovníci, klienti, autority). Cílem této fáze výzkumu tedy bylo získat obraz o fungování služby z hlediska klientů. Jako hlavní způsob sběru dat jsme opět zvolili kvalitativní interview. Rozhovory byly vedeny v domácnostech klientů a byly doplněny o pozorování - mj. nás zajímalo vybavení klientovy domácnosti (telefon, mikrovlnná trouba, lednička), bezbariérovost bydlení, vzdálenost bydliště od důležité infrastruktury atp. Kromě toho jsme si všímali i stavu klientovy domácnosti, co se týče například pořádku, případného zápachu atd., což je možno chápat jako jeden z indikátorů efektivity pečovatelské služby. Analýzou všech získaných dat jsme si prohloubili a upřesnili představu o tom, jakými explicitně formulovanými i implicitními standardy je poskytování služeb regulováno a jak se konkrétní standardy mohou přímo či nepřímo projevovat v přístupech pečovatelek ke klientům. Zajímalo nás rovněž, jaký význam klienti jednotlivým standardům přikládají, které ze standardů sdílejí a které z nich dokáží akceptovat pouze v případě, že jsou schopni si diskrepanci mezi očekáváními a způsobem poskytování služeb racionalizovat. Důsledky zjednodušujícího přístupu a jednostranného akcentu na materiální péči právě ve spojení s racionalizacemi, které klienti PS vytvářejí, spolu s mechanismy selekce a autoselekce diskutujeme v závěrečné syntéze poznatků druhé fáze výzkumu. Návrhy na řešení ani obecná doporučení nejsou součástí této dílčí výzkumné zprávy.

Musil Libor, Olga Hubíková, Kateřina Kubalčíková, 2002c. Kultura poskytování osobních sociálních služeb: případová studie Domu na půl cesty : Zpráva z druhé fáze výzkumu. Praha: VÚPSV - výzkumné centrum Brno. V této zprávě prezentujeme výsledky druhé fáze výzkumu, které budou sloužit jako jeden z podkladů pro naplnění dlouhodobého cíle projektu ä Standardy kvality a kultura osobních sociálních služeb. Cílem tohoto projektu je porozumět standardům a vytvořit tak předpoklady pro dlouhodobé sledování vlivu státní politiky sociálních služeb na kulturu a kvalitu služeb Domů na půli cesty (DPC). Výzkum je koncipována jako případová studie vybraného Domu na půli cesty. První fáze případové studie proběhla v roce 2001, kdy jsme standardy kvality identifikovali a interpretovali především na základě interview s řadovými i vedoucími pracovníky služby. V roce 2002 případová studie pokračovala výzkumem klientů daného DPC. Vycházeli jsme ze stejných klíčových pojmů - standardy kvality, kultura organizace, dilemata v přístupech - přičemž jsme předpokládali, že z hlediska klientů budou nabývat jiných významů. Našim cílem bylo pochopit, jak se fungování služby jeví z pozice jejích klientů. Obdobně jako při výzkumu pracovníků jsme jako hlavní způsob získávání informací zvolili techniku kvalitativního rozhovoru. Rozhovory probíhaly v prostředí sledovaného DPC. Analýzou provedených rozhovorů jsme se pokusili podchytit explicitně formulované a rovněž implicitně přítomné standardy, které poskytování služby regulují. Zajímaly nás rovněž manifestní a latentní funkce jednotlivých standardů a jejich možný vliv vzhledem k cílům intervence. V této souvislosti jsme zjišťovali, jaký smysl klienti konkrétním standardům přikládají. V závěrečné syntéze výsledků výzkumu klientů zvažujeme možné dopady některých ze stávajících standardů a jejich vliv na situaci klienta. Zabýváme se zejména implikacemi nezřetelné koncepce zařízení na způsob práce sociální pracovnice, jakožto klíčového pracovníka zkoumaného DPC, a na strategie uplatňované klienty. Upozorňujme, že jedním z důsledků tohoto stavu může být pracovníky nereflektovaný posun v cílech intervence. Součástí této dílčí zprávy nejsou návrhy na řešení či obecná doporučení.


CÍL 1

Na vědomí



Pawlasova Lucie, 2011. The impact of privatization on the quality of social services for seniors, ERIS Web Journal, 2/2011. A research note on a 2010 qualitative study “Social services in postindustrial society. Developed on the example of Ostrava” on the Faculty of Social Studies, University of Ostrava.

Štegmanová, I. a Havrdová, Z. 2010. Individualizace péče jako lakmusový papírek “nového” přístupu v pobytových zařízeních sociálních služeb pro seniory. In Havrdová a kol. Hodnoty v prostředí sociálních a zdravotních služeb. Praha: FHS UK. Text přináší argument o tom, že míra individualizace péče o klienty může být v zařízeních sociální péče indikátorem pozitivní změny v přístupu ke klientům.

Štegmanová, I., Šafr, J. a Havrdová, Z. 2011. Organizační kultura a kvalita péče. In. Havrdová a kol. Organizační kultura v sociálních službách jako předmět výzkumu. Praha: FHS UK. Autoři debatují koncept organizační kultury a jejího vlivu na poskytování péče. Uvádějí možnosti sledování a měření organizační kultury a podávají přehled výzkumů na téma poskytování služeb v ČR i zahraničí. Text dále představuje vlastní výzkum vztahu dvou proměnných – individualizace poskytované péče a organizační kultury. Pro měření individualizace péče autoři využili nástroj Individualised Care Inventory (ICI), který měří čtyři aspekty péče: komunikaci s klientem, podporu samostatnosti a znalost klienta, komunikaci mezi zaměstnanci, a komunikaci směrem k vedení. Výzkum ukázal, že pokud se míra individualizace péče chápe jako ukazatel kvality služby, potvrzuje se rozdíl mezi organizacemi s administrativním a na změnu zaměřeným pojetím implementace standardů kvality (výzkumy brněnského týmu kolem Musila). Dále výzkum ukázal, že z hlediska vyhoření jsou nejohroženější skupinou pracovníci v sociálních službách. Výzkum také ukázal, že pracovníci, kteří více individualizují péči s klienty v “administrativně” orientovaných organizacích jsou vedením podporování, ale mají horší vztahy s ostatním personálem než obdobní iniciátoři individualizace v organizacích “na cestě ke změně”.

Štegmanová, I. 2012. Zavádění standardů kvality sociálních služeb v pobytových zařízeních pro seniory - etické aspekty. [PhD dizertace]. Praha: FHS UK. Změna přístupu ke klientům a přizpůsobení chodu zařízení jejich potřebám patří v posledních letech k největším dlouhodobým úkolům poskytovatelů služeb. Základem pro správné nastavení všech parametrů služby (procesní, personální i provozní) jsou standardy kvality sociálních služeb, které v sobě zahrnují jak určité principy, tak i etické hodnoty. Jedním z podstatných nástrojů změny v přístupu ke klientům je princip individualizace péče, jejímž prostřednictvím lze docílit "šití" služeb na míru klientům tak, aby služba co nejvíce odrážela jejich skutečné potřeby. Právě na individualizaci péče jako významný indikátor změny přístupu ke klientům v průběhu zavádění standardů kvality jsme


CÍL 1

Na vědomí



zaměřili předloženou disertační práci. Snažili jsme se zjistit, jak se individualizace péče o klienty odráží v přístupech organizací k implementaci standardů kvality a jak ji ovlivňuje osobnost pracovníka a vybrané organizační aspekty. Dílčím cílem byla rovněž identifikace etických aspektů, které mohou zavádění standardů kvality do praxe provázet. Zvolili jsme metodu kvantitativního výzkumu, který jsme provedli formou dotazníkového šetření v osmi pobytových zařízeních pro seniory na území Moravskoslezského kraje. Zkoumaný soubor tvořilo 434 pracovníků přímé péče. Výsledky výzkumu ukazují jak na vliv osobnosti pracovníka, tak dílčích organizačních aspektů na individualizaci.

Diplomové práce: Boutlelisová Eva, 2009. Zavádění standardů kvality v domovech se zvláštním režimem. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova Universita, FSS. Diplomová práce se zabývá aplikací standardů kvality upravujících ochranu práv uživatelů ve vybraném pobytovém zařízení pro seniory s demencí. Hlavní výzkumná otázka, na niž se diplomová práce snaží odpovědět, zní: “Jaký je ve vybraném zařízení pro seniory postoj pracovníků k uplatňování standardu kvality zaměřeného na ochranu práv uživatelů v daném zařízení?” Text práce je rozdělen do tří celků. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů jako sociální služby pro seniory, péče orientovaná na klienta, standardy kvality sociálních služeb jakožto nástroj řízení kvality, konkrétně je rozpracován standard zabývající se ochranou práv uživatelů, a dilemata pracovníků, jež řeší v přístupu ke klientům. V metodologické části je popsána zvolená výzkumná strategie, operacionalizace dílčích výzkumných otázek, techniky sběru dat, jednotky zkoumání a zjišťování. Poslední, analytická část je věnovaná rozboru a interpretaci dat získaných výzkumem s cílem zodpovědět hlavní výzkumnou otázku. Závěr také obsahuje doporučení, jež by mohla pomoci pracovníkům při zvyšování kvality služeb v jejich zařízení.

Hanulíková Zuzana, 2009. Ukazatelé kvality v sociálních službách. [Diplomová práce]. Praha: Fakulta Humanitních Studií, KŘS Magisterská práce se zabývá měřitelností kvality sociálních služeb. Současný systém zajišťování kvality sociálních služeb je České republice poměrně mladý, proto může být užitečné podrobit jeho fungování hlubšímu zkoumání. Práce se soustřeďuje na ukazatele kvality sociálních služeb - podkladu pro hodnocení inspektory kvality. V současnosti vznikají první analýzy proběhlých inspekcí poukazující na možné subjektivní hodnocení kritérií, která jsou součástí standardů. Nepodložené zjištění o nekvalitě může mít na poskytovatele služeb negativní dopady. Mnozí poskytovatelé jsou však natolik zahlceni zajišťováním finanční stability, tvorbou standardů kvality a provozními záležitostmi, že se této oblasti věnují jen okrajově, nebo vůbec.

Lahnerová Dagmar, 2008. Zavádění standardů kvality péče do praxe zařízení sociální péče pro seniory. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova Universita, Fakulta Sociálních Studií.


CÍL 1

Na vědomí



Práce popisuje, jaký vliv má zavádění standardů kvality sociální péče do praxe v zařízeních sociální péče pro seniory. Vlastní šetření bylo realizované ve vybraném sociálním zařízení, poskytujícím celodenní péči seniorům. Pro výzkum byla použitá technika strukturovaného rozhovoru a pro doplnění informací o standardech kvality byl použit standardizovaný dotazník. Na začátku své práce byly položené tyto otázky: Jaký vliv má zavádění standardů kvality sociální péče do praxe na kvalitu poskytovaných služeb? Projevilo se používání standardů na kvalitě služeb? Pokud ano, tak jakým způsobem? Došlo k zlepšení kvality služeb? Jaký názor mají na tuto otázku klienti a jaký ošetřovatelský personál? Teoretická část práce je na vysvětlení a teoretické zakotvení pojmů, se kterými práce pracuje a které se přímo vztahují k dané problematice. Na základě výsledků výzkumu je z názorů respondentů vytvořený obecný náhled možností zlepšení kvality sociální péče za pomoci standardů kvality sociální péče.

Jana Levová 2007. Standardizace kvality sociálních služeb. Přínosy a rizika procesu zavádění kvality. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky. Diplomová práce „Standardizace kvality sociálních služeb – přínosy a rizika procesu zavádění kvality“ se zaměřuje na motivaci poskytovatelů sociálních služeb vedoucí ke zvyšování kvality péče o uživatele. První část se věnuje vymezení pojmu kvality v kontextu sociálních služeb a popisu metod, které jsou užívány k řízení kvality ve službách, cílem druhé, výzkumné části, je zjistit, jaké procesy napomáhají procesu implementace kvality a jaké mu naopak brání. Třetí, závěrečná část textu se zaměřuje na vymezení rizik, které poskytovatelům sociálních služeb mohou být do budoucna překážkou k udržení a dalšímu zvyšování kvality péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením, tato část obsahuje také srovnání přístupů několika členských států EU k procesu standardizace kvality sociálních služeb.

Machková Miroslava, 2005. Zavedení standardů kvality sociálních služeb v neziskové organizaci. [Diplomová práce]. Praha: Fakulta humanitních studií, KŘS Ve své magisterské práci se zabývám popisem změny v neziskové organizaci po zavedení standardů kvality sociálních služeb. Práce má dvě části: teoretickou a praktickou. Úvod praktické části je věnován měření kvality poskytování sociálních služeb obecně, dále pak v neziskových organizacích a zejména v azylových domech. Kvalita poskytovaných služeb je měřitelná pomocí standardů kvality sociálních služeb, které jsou v současné době zaváděny do organizací poskytujících sociální služby. V další kapitole popisuji řízení změny v organizaci poskytující sociální služby a úlohu manažera v tomto procesu. V praktické části diplomové práce je představen Domov pro matky (otce) s dětmi. V této organizaci byl zaveden standard Jednání se zájemcem o službu. Cílem této práce je popis metodologie, vzniku standardu a jeho přijetí do praktického používání v uvedené organizaci. V závěru hodnotím provedené změny a jejich vliv na provoz organizace.


CÍL 1

Na vědomí



Mikšovská Drahoslava, 2007. Zavádění personálních standardů kvality do praxe v zařízení Zvoneček. [Diplomová práce]. Praha: Fakulta humanitních studií, KŘS. V České republice probíhá již 17 let rozsáhlá transformace sociálních služeb. Důležité změny představuje Zákon o sociálních službách a zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. Magisterská práce se zabývá personálními standardy kvality v zařízení Zvoneček - poskytovatel sociálních služeb se sídlem v Českém Brodě. Teoretická část se zabývá sociální činností, systémem a funkcemi sociálního zabezpečení, sociální pomocí, sociálními službami, standardy kvality sociální péče a Zákonem o sociálních službách. Tuto část uzavírá kapitola metodologie týkající se použitých technik kvalitativního i kvantitativního výzkumu. V praktické části je prezentováno zařízení Zvoneček, kde jsou zaváděny standardy kvality sociálních služeb. Výzkum měl ukázat, zda jsou personální standardy kvality sociálních služeb zavedené do praxe v zařízení Zvoneček v Českém Brodě skutečně dodržovány v plném rozsahu a zda nebyly zavedeny pouze formálně. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zařízení Zvoneček může sloužit jako vzor podobně profilovaným institucím v regionu.

Mokrá Kateřina, 2010. Změna cílů standardů kvality sociálních služeb v průběhu jejich implementace v pečovatelské službě. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova Univerzita, FSS. Práce se zabývá pojetím implementace standardů kvality sociálních služeb jakožto nástroje řízení a rozvoje kvality v rámci organizací sociálních služeb a změnou cílů v průběhu jejich implementace. Výzkumný cíl práce je stanoven v podobě dvou výzkumných otázek: Jak jsou definovány v národních a nadnárodních dokumentech cíle standardů kvality sociálních služeb a jakým způsobem a z jakého důvodu jsou vybrané z nich (procedurální standardy) naplňovány ve vybrané organizaci poskytující sociální služby? Práce je rozdělena do tří hlavních částí. Teoretická část práce se věnuje formulování výzkumného problému a definování klíčových teoretických pojmů, jimiž jsou cíle státních sociálních programů, jejich implementace a změna cílů, a dále standardy kvality jako nástroj řízení kvality sociálních služeb. Metodologická část práce zdůvodňuje zvolenou výzkumnou strategii, metodu a techniky sběru dat, způsob vytváření vzorku, organizaci a místo výzkumu. Třetí část práce se soustředí na analýzu a interpretaci dat získaných výzkumem s cílem zodpovědět hlavní výzkumnou otázku. Pro realizaci výzkumu byla zvolena organizace poskytující pečovatelskou službu, jakožto tradiční poskytovatel služeb sociální péče, jemuž je povinnost dodržovat standardy kvality sociálních služeb ukládána zákonem o sociálních službách.


CÍL 1

Na vědomí


Podněty k revizi standardů kvality sociálních služeb ve výzkumu reformy sociálních služeb

Recommend Documents