Podnikové informační systémy

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií

Podnikové informační systémy

Diplomová práce

Autor:

Bc. Tomáš Hájek Informační technologie a management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vladimír Beneš

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 23. dubna 2012

Tomáš Hájek

Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval Ing. Vladimíru Benešovi za jeho cenné rady a odborné vedení při přípravě této práce. Děkuji také manželce, rodině a přátelům za veškerou jejich podporu během celého studia.

Anotace Tématem diplomové práce jsou podnikové informační systémy, jejich vývoj, prvky a struktura. Práce uvádí možnosti IT podpory podnikových procesů se zaměřením na jejich automatizaci. V praktické části práce popisuje analýzu a optimalizaci podpůrných procesů dopravní firmy spolu s možnostmi jejich IT podpory využitím systémů automatické identifikace. Závěr práce popisuje vybraná řešení IT podpory a přípravu jejich hodnotících kritérií. Klíčová slova: Informační systém, aplikační software, ICT, IT podpora, podnikový proces, systém automatické identifikace. Annotation The topic of this thesis are business information systems, their development, elements and structure. The thesis describes IT support possibilities of business processes with a focus on automation. The practical part of this thesis describes analysis and improvement of the support processes at the transport company and the possibilities of their IT support using automatic identification systems. The conclusion of this thesis describes selected IT support solutions and the preparation of their evaluation criteria. Key words: Information system, application software, ICT, IT support, business process, system of automatic identification.

Obsah Metody zpracování..............................................................................9 1 Historie využití informačních systémů v podnikové praxi ......10 1.1

Předchůdci informačních systémů ............................................................................. 10

1.2

První podnikové informační systémy ........................................................................ 11

1.3

Podnikové informační systémy a počítače ................................................................. 12

1.3.1

Zpracování dat .................................................................................................... 13

1.3.2

Plánování zdrojů a zdroj informací .................................................................... 13

1.3.3

Strategická podpora a globální vliv .................................................................... 15

2 Obsah, zdroje a aplikace podnikových informačních systémů19 2.1

Charakteristika obsahu podnikového IS .................................................................... 20

2.2

Rozdělení zdrojů podnikového IS.............................................................................. 22

2.2.1

Lidské zdroje ...................................................................................................... 22

2.2.2

Hardware a software ........................................................................................... 23

2.2.3

Data..................................................................................................................... 23

2.2.4

Organizace a řízení zdrojů podnikového IS ....................................................... 24

2.3

Aplikace podnikového IS........................................................................................... 25

2.3.1

Aplikační architektura podnikového IS .............................................................. 25

2.3.2

Kategorizace aplikací podnikového IS ............................................................... 26

3 IT podpora podnikových procesů ..............................................30 3.1

Kategorizace podnikových procesů ........................................................................... 31

3.1.1

Podle významu procesu ...................................................................................... 31

3.1.2

Podle role vlastníka procesu ............................................................................... 31

3.2

Nástroje IT podpory podnikových procesů................................................................ 32

3.3

Návrh IT podpory podnikových procesů ................................................................... 33

3.3.1

Varianty řešení IT podpory podnikových procesů ............................................. 33 5

3.3.2

Výběr dodavatele IT podpory podnikových procesů ......................................... 34

4 Problematika správy majetku dopravní firmy.........................36 4.1

Analýza správy hmotného majetku............................................................................ 36

4.1.1

Výchozí stav evidence hmotného majetku ......................................................... 37

4.1.2

Výchozí stav inventarizace hmotného majetku .................................................. 38

4.2

Aplikace podnikového IS dopravní firmy ................................................................. 40

4.3

Shrnutí výsledků analýzy správy hmotného majetku ................................................ 43

4.3.1

Nedostatky evidence hmotného majetku ............................................................ 43

5 Definice požadovaného cílového stavu, analýza a návrh řešení v rámci podnikového IS ....................................................................47 5.1

Návrh procesů správy hmotného majetku.................................................................. 48

5.1.1

Cílový stav evidence hmotného majetku ............................................................ 48

5.1.2

Cílový stav inventarizace hmotného majetku ..................................................... 50

5.2

Systém automatické identifikace ............................................................................... 51

5.2.1

Charakteristika systému ...................................................................................... 51

5.2.2

Výběr technologie systému ................................................................................ 52

5.3

Návrh IT podpory správy majetku ............................................................................. 55

5.3.1

Číselník lokalit.................................................................................................... 55

5.3.2

Aplikace pro evidenci a inventarizaci hmotného majetku.................................. 56

5.3.3

Datový model evidence a inventarizace hmotného majetku .............................. 63

5.3.4

Nosič kódu a snímací zařízení ............................................................................ 64

5.3.5

Metodika označení hmotného majetku a lokalit ................................................. 65

6 Zadávací dokumentace, výběr dodavatele a vyhodnocení .....67 6.1

Možnosti realizace IT podpory .................................................................................. 67

6.1.1

Nestandardní specializovaná aplikace ................................................................ 67

6.1.2

Rozšíření funkcionality stávajícího ERP systému .............................................. 68

6.1.3

Standardní integrovaná aplikace ......................................................................... 68 6

6.2

Srovnání charakteristik vybraných standardních aplikací ......................................... 68

6.2.1

Hodnotící kritéria................................................................................................ 70

Závěr ..................................................................................................72

7

Úvod Informace se během dosavadního vývoje tržního prostředí staly jedním z velmi cenných podnikových zdrojů. Význam informací pro splnění stanovených strategických cílů a dosažení konkurenční výhody vedl podniky k vytváření prvních informačních systémů, které umožnily sběr, zpracování a uložení dat. Další rozvoj těchto systémů ovlivnily zejména nové technologie, které umožnily formovat zpočátku relativně samostatná výpočetní zařízení do podoby rozsáhlých a integrovaných celků. Obsah současných podnikových informačních systémů se skládá ze značného množství vzájemně propojených prvků a komponent. Jejich efektivní správa a řízení vyžaduje kvalitní návrh aplikační architektury, který vychází z aktuální globální a dílčí IT strategie podniku. Prostředky ICT přinášejí podniku maximální přidanou hodnotu pouze v případě, že jsou v souladu s požadavky odborných útvarů a podporují optimálně nastavené podnikové procesy. První část práce se zabývá výše uvedeným vývojem informačních systémů, snaží se popsat jednotlivé vývojové trendy a zachytit jejich souvislosti. Charakteristika informačních systémů, společně s kategorizací jednotlivých aplikací, vytváří v kontextu s metodikou pro implementaci IT podpory podnikových procesů potřebný teoretický rámec pro návrh řešení konkrétní problémové oblasti v reálném podniku. Druhá, praktická část práce začíná provedením analýzy výchozího stavu řešené domény za účelem získání jejího věrného obrazu a identifikování aktuálních nedostatků a problémů. Využity jsou při tom modelovací nástroje a techniky sběru informací. Výsledky analýzy slouží spolu s dalšími vyhodnocenými závěry k optimalizaci a novému nastavení podnikových procesů a definici požadovaného cílového stavu. Na volbu vhodné technologie systému automatické identifikace navazuje specifikace jeho komponent a návrh komplexního řešení. Závěr práce je věnován výběru konkrétního řešení IT podpory, modelu jeho dodání, průběhu poptávkového řízení a volbě hodnotících kritérií výběru dodavatele.

8

Metody zpracování První část práce je věnovaná historii vývoje podnikových informačních systému a teoretickému rámci. Jejich koncepce vychází ze studia odborné literatury a dalších relevantních tištěných a elektronických zdrojů. V rámci analýzy a popisu výchozího stavu procesů správy hmotného majetku dopravní firmy byly využity techniky: diskuse, interview a analýza firemní dokumentace pro sběr informací, nástroj BizAgi, založený na standardu Business Process Model and Notation, pro modelování procesů. Nástroj BizAgi byl použit také pro tvorbu modelů požadovaného cílového stavu správy majetku. Optimalizace procesů vycházela z přístupu Business Process Improvement. Návrh IT podpory správy majetku vycházel ze závěrů provedené SWOT analýzy. Uživatelské požadavky a konceptuální datový model byly formulovány pomocí diagramů notace UML v nástroji Gliffy. Hodnocení a výběr jednotlivých dílčích řešení probíhalo převážně na základě doporučení řady případových studií a konzultací s odbornými pracovníky působícími v oblasti IT podpory a systémů automatické identifikace. Dále bylo ovlivněno interními metodikami několika současných reálných ekonomických subjektů.

9

1

Historie využití informačních systémů v podnikové praxi

Pojem informační systém doposud nebyl jednoznačně definován. Dostupné zdroje se většinou shodují s definicí, kterou na svých internetových stránkách uvádí Encyclopaedia Britannica [11]: „Informační systém je integrovaný soubor komponent pro sběr, uložení a zpracování dat a dodání informací, znalostí a digitálních produktů. Obchodní firmy a další organizace spoléhají, že informační systém řídí jejich provoz, vykonává interakci se zákazníky a dodavateli a pomáhá zvyšovat jejich konkurenceschopnost na trhu.“ Pojem data v souvislosti s informačním systémem označuje pro účely této práce údaje zaznamenané na základě měření nebo pozorování reálné skutečnosti. Pojem informace pak označuje smysluplnou interpretaci dat a jejich vzájemné vztahy [27].

1.1 Předchůdci informačních systémů Vznik informačních systémů je stejně jako jejich struktura a funkcionalita spojen převážně s vývojem a dostupností nových technologií určených pro záznam, přenos a zpracování informací. První zásadní vynález v této oblasti představuje tiskařský lis Johannese Gutenberga z roku 1436. Pokusy o vytvoření mechanických zařízení schopných řešit matematické úlohy sahají až

do

počátku

17.

století.

Děrné

štítky,

vytvořené

francouzským

vynálezcem

J. M. Jacquardem pro účely řízení tkalcovských stavů, znamenaly významný pokrok v automatizaci textilní produkce [1]. První mechanický informační systém většího rozsahu, který byl založen na využití děrných štítků a prvního skutečně funkčního způsobu kódování dat do číselné podoby, zkonstruoval americký inženýr Herman Hollerith. Zařízení mělo sloužit pro zpracování údajů získaných při sčítání lidu v roce 1890 ve Spojených státech. Nasazení tabulátoru, jak bylo zařízení pojmenováno, desetinásobně zrychlilo prováděné činnosti, zkrátilo dobu statistického zpracování dat na pouhé tři měsíce a ve výsledku přineslo celkovou úsporu nákladů ve výši pěti miliónů dolarů. Úspěch tabulátoru přiměl Hermana Holleritha k založení společnosti Tabulating Machine Company zaměřené na výrobu a další vývoj strojů provádějících 10

automatizované zpracování dat, ale o něco později byl nucen společnost prodat. Nový majitel ji spojil s několika dalšími firmami, které rovněž působily v příslušném segmentu trhu. Nově vzniklou společnost, poté co začala opět růst, v roce 1924 přejmenoval na International Business Machines1 [7].

1.2 První podnikové informační systémy Na počátku 20. století přiměla velké podniky k zavádění standardizace a automatizace systémů pro zpracování dat, stejně jako efektivnějšího řízení procesů, snaha o zajištění vyšší konkurenceschopnosti a dalšího růstu. Právě změna orientace ekonomických subjektů na informace a znalosti odlišuje, podle řady zdrojů, moderní tržní prostředí od tradičního modelu podnikání, které za primární zdroj tvorby zisku považovalo manuální práci, vlastnictví půdy a kapitál. Mezi podniky, které vytvořily jedny z nejvyspělejších informačních systémů té doby, rozhodně patřily nadnárodní firmy Baťa a Philips. Přes omezené možnosti dostupných technologií byly koncepce, zaměření a cíle těchto podnikových systémů velmi podobné dnešním ERP2 systémům: minimalizace času nezbytně nutného pro zpracování a doručení informací, efektivní využití informací při řízení vnitropodnikových aktivit, organizace dat do předem definovaných datových struktur, analytické nástroje a metody zpracování dat, důsledné dodržování podnikových standardů, vyšší motivace zaměstnanců na všech organizačních úrovních. Celkové koncepce informačních systémů firem Baťa a Philips se však od sebe v některých oblastech lišily. V rámci rodinné korporace Philips byl velký význam pro zajištění konkurenceschopnosti přisuzován analytickému zpracování dat. Firma Baťa se naopak více orientovala na získání konkurenční výhody ze spojení efektivního řízení lidských zdrojů a dobře udržované soustavně rozvíjené znalostní databáze. Dále byl informační systém firmy

1

Zkratka názvu firmy je IBM.

2

ERP – zkratka názvu Enterprise Resource Planning.

11

Baťa budován v souladu s globální strategií, která byla založena na celostním přístupu3 k podnikovému řízení. Celostní přístup v organizaci důsledně prosazuje zavedení jednotného řízení a kultury, naopak mechanistický přístup organizaci chápe jako různorodý celek složený z jednotlivých dílčích, do jisté míry autonomních, částí [25].

1.3 Podnikové informační systémy a počítače Vznik a vývoj počítačů byl umožněn kromě technologického pokroku také pokrokem, kterého se podařilo dosáhnout v teoretických vědních disciplínách. Nezbytný teoretický základ, především pro programové vybavení počítačů, poskytla práce irského matematika G. S. Boola, považovaného za tvůrce matematické logiky. Bool v první polovině 19: století formuloval tři základní logické operátory AND, OR a NOT. Booleovu matematickou logiku spojil v první polovině 20. století americký matematik a elektroinženýr Claude Shannon s problematikou spínacích obvodů a svými teoriemi zásadně změnil podobu informatiky, kybernetiky a dalších vědních oborů. Shannon dokázal, že při konstrukci výpočetních zařízení lze odstranit problémy spojené s desítkovou soustavou jejím nahrazením logikou, která je postavena na extrémně malé množině dvou prvků, jedničky a nuly, položil základy teorie konečných automatů, definoval pojem informace, její univerzální jednotku bit a rozvinul teorii přenosu dat a datové komprese [7]. Vývoj počítačů, původně zejména pro vojenské účely, byl urychlen v souvislosti s 2. světovou válkou. Na jejich konstrukci se v té době podíleli Howard Aiken, Konrad Zuse, John von Neumann a další vědci, kteří jsou považováni za průkopníky v oboru informačních technologií. V roce 1946 byl dokončen počítač ENIAC4 provádějící 5 000 součtových operací za vteřinu a počátkem 50. let minulého století našly první typy počítačů uplatnění v komerční sféře. Následující tabulka shrnuje hlavní vývojové fáze uplatnění počítačů v podnikových informačních systémech.

3

Někdy je též označován jako „holistický“.

4

ENIAC – zkratka názvu Electronic Numerical Integrator and Calculator.

12

Tabulka 1: Role počítačů v podnikových informačních systémech

Zdroj: vlastní úprava autora, www.paklag.org

1.3.1 Zpracování dat Pro období 50. let 20. století je charakteristické využití počítačů pro numerické výpočty finančních a účetních dat. Na trhu se objevily nové firmy specializované na vývoj informačních technologií, tranzistory postupně při konstrukci počítačů nahradily elektronky, vznikaly programovací jazyky vyšší úrovně a probíhaly experimenty s novými typy vstupních zařízení (např. předchůdci dnešní klávesnice) a počítačem řízenou výrobou. Uskutečnilo se první setkání uživatelů produktů firmy IBM za účelem vzájemného sdílení informací a zkušeností. V roce 1951 společnost Lyon Tea Co. zavedla do svého běžného provozu první komerčně využívaný počítač ve Velké Británii. Cílem jeho nasazení byla podpora administrativy, plánování produkce a řízení dodávek do podnikové prodejní sítě. Ve stejném roce firma Ramington Rand dodala počítač UNIVAC americkému statistickému úřadu U. S. Census Berau. V následujících letech prodala celkem 46 kusů tohoto typu mimo jiné i společnosti General Electric. V roce 1951 také firma IBM dodala nejprve 19 kusů počítače typu 701 výzkumným laboratořím, leteckým společnostem a státním institucím a o rok později již prodala celkem 450 kusů modelu 605 [10].

1.3.2 Plánování zdrojů a zdroj informací Nové typy prostředků informačních a komunikačních technologií5, které byly zkonstruovány během 60. a 70. let 20. století, určily v řadě případů směr jejich dalšího technického vývoje.

5

Dále jen ICT.

13

V roce 1960 firma AT&T navrhla první komerční modem a team složený z odborníků různých firem působících v oboru představil programovací jazyk COBOL6. COBOL byl určen pro komerční využití, měl zlepšit čitelnost programového kódu a jeho nezávislost na konkrétním typu počítače. Pro usnadnění výměny dat vznikl i standard ASCII7. Firma Digital Equipment Corp. úspěšně uvedla na trh minicomputer PDP-8, který byl díky poloviční ceně oproti mainframu dostupný také pro středně velké obchodní společnosti, továrny a vědecké laboratoře. V roce 1970 firma Xerox otevřela výzkumné centrum PARC – Palo Alto Research Center, kde byla navržena řada významných novinek. Koncept osobního počítače, Ethernetu, laserového tisku, grafického uživatelského rozhraní nebo objektově orientovaného programování však byly schopny komerčně uplatnit až jiné firmy (např. firmy Apple, 3Com, Adobe). V polovině 70. let byla uvedena do provozu první komerční síť s přepínáním paketů Telenet, obdoba armádní sítě Arpanet. V tomto období také řada výrobců osobních počítačů představila nové modely. V roce 1979 zaznamenal výrazný úspěch program VisiCalc8 umožňující automatizované provádění tabulkových kalkulací [10]. Za zrodem prvních aplikací podnikových informačních systémů typu MRP9 stály požadavky výrobních firem na automatizaci plánování materiálových zásob. MRP aplikaci poprvé implementovala firma IBM v roce 1960 u společnosti Case, významného světového výrobce zemědělské a stavební techniky. Firma IBM realizovala o čtyři roky později také implementaci prvního online transakčního systému rezervace letenek SABRE pro společnost American Airlines. Systém prostřednictvím telefonních linek propojil 2 000 terminálů v 65 městech s dvěma počítači IBM 7090 a byl schopen zajistit přenos dat o letech společnosti v intervalu maximálně 3 vteřiny. S dalšími implementacemi rostla funkcionalita a složitost MRP aplikací a pro zajištění jejich provozu byl nutný nejen výkonný hardware, ale i dostatečný počet kvalifikovaných

6

COBOL – zkratka názvu Common Business Oriented Language.

7

SCI – zkratka názvu American Standard Code for Information Interchange.

8

VisiCalc – zkratka názvu Visible Calculator.

9

MRP – zkratka názvu Material Requirements Planning.

14

pracovníků. Během 70. let vznikaly softwarové firmy orientované na vývoj aplikací pro podporu klíčových podnikových procesů: v roce 1972 byla založena firma SAP, v roce 1975 vznikla firma Lawson Software, v roce 1977 vstoupila na trh firma Oracle, v roce 1978 byla založena firma Baan. Rostoucí funkcionalita MRP aplikací postupně zahrnula kromě plánování materiálových zásob také veškeré výrobní zdroje. Tím vznikl zcela nový koncept nazvaný MRP II10 [30].

1.3.3 Strategická podpora a globální vliv Silná konkurence mezi jednotlivými výrobci zvýšila v průběhu 80. a 90 let 20. století cenovou dostupnost a výkon nabídky veškerých prostředků ICT, včetně osobních počítačů. V roce 1981 firma IBM uvedla koncept osobního počítače vybaveného operačním systémem MS-DOS od firmy Microsoft. Odstartovala tím velmi rychlý vývoj v tomto segmentu trhu. Vyvíjely se nové typy softwarových aplikací, které rozšiřovaly využití osobních počítačů o další možnosti. Firma Microsoft oznámila vývoj textového editoru Word11 a firma Aldus vytvořila program PageMaker umožňující publikování textu a grafiky zároveň [30]. Koncem 80. let vznikl a jako „síť sítí“ začal svoji expanzi Internet transformací z původně armádního projektu Arpanet. Podobu Internetu zásadně ovlivnil zejména Sir Timothy John Berners-Lee, který na principu hypertextu vynalezl Worl Wide Web12. Encyclopaedia Britannica [11] shrnuje vliv Internetu a WWW na informační systémy následujícím způsobem: „Globální rozšíření Internetu a Webu zajistilo přístup k informacím a dalším zdrojům. Usnadnilo formování vztahů mezi lidmi a organizacemi v bezprecedentním rozsahu. Vývoj internetové elektronické komerce vyústil v dramatický růst digitální interpersonální komunikace (prostřednictvím e-mailu a sociálních sítí), distribuce produktů (software, hudba,

10

MRP II – zkratka názvu Manufacturing Resource Planning.

11

Původní název produktu byl Multi-Tool Word.

12

Dále jen zkratka WWW.

15

e-knihy a filmy) a obchodních transakcí (nákup, prodej a reklama). Spolu s chytrými telefony, tablety a dalšími mobilními zařízeními schopnými připojení k bezdrátové síti byly informační systémy rozšířeny o podporu mobility, jako přirozené lidské vlastnosti.“

1.3.3.1 Vývoj ERP systémů Počátkem 80. let 20. století byl koncept MRP II doplněn o řídící složku Just-in time13 orientovanou na doručení produktů nebo služeb v přesně daném termínu podle požadavků zákazníka. Metoda řízení dodávek JIT vycházela z filozofie, kterou japonské firmy uplatňovaly již po několik desetiletí. Společně s JIT vznikl i koncept CIM14 zaměřený na počítačem integrovanou výrobu a snížení nákladů spojených se správou dat pomocí sjednocení podnikových databází. Profesor A. W. Scheer zachytil cyklus podnikové produkce na svém Y modelu CIM. Model vyjádřil nutnost vzájemné integrace mezi technickou částí na pravé straně, která reprezentuje konstrukční návrhy a výrobní postupy, a organizačně-ekonomickou částí na levé straně, která reprezentuje cenové kalkulace a plánování. V konečném důsledku mělo uplatnění konceptu CIM zajistit dostatečnou flexibilitu podnikové produkce a optimalizovat její časovou náročnost.

13

Dále jen zkratka JIT.

14

CIM – zkratka názvu Computer Integrated Manufacturing.

16

Obrázek 1: Y model CIM

Zdroj: vlastní úprava autora

Na konci 80. let se firmy specializované na produkci aplikací podnikových informačních systémů soustředily také na podporu domény řízení lidských zdrojů, v této souvislosti lze zmínit zejména firmu PeopleSoft, Inc. Spojením konceptu MRP II s dalšími aplikacemi pro podporu výše uvedených přístupů a metod podnikového řízení a plánování vznikla první generace ERP systémů určená zejména pro oblasti: ekonomika a účetnictví, majetek a materiálové požadavky, finance a další zdroje, výrobní kapacity, plánování a kontrola termínů.

17

Tabulka 2: Vývojové etapy ERP systémů


V 90. letech začaly podniky požadovat dodávky integrovaných řešení a na tento trend zareagovali především největší výrobci ERP systémů. V roce 1992 firma SAP představila produkt s názvem SAP R/3, díky němuž dosáhla přední pozice na trhu ERP systémů. Také další výrobci jako např. firmy Oracle nebo JD Edwards přišly s vlastními sadami integrovaného softwaru. Druhá generace ERP systémů, někdy též označovaná termíny ERP II nebo Extended ERP, zahrnula navíc ještě funkcionalitu podnikových aplikací určených pro podporu řízení vztahů s externími subjekty, zákazníky nebo dodavateli, manažerského řízení a plánování. Současný vývoj ERP systémů je ovlivněn zejména snahou o rozšíření spektra zákazníků o středně velké a malé organizace a zaměřuje se především na způsoby jejich dodání a provozu. Model ASP15 představuje pronájem ERP systému formou outsourcingu podnikům, které si kvůli omezeným možnostem zdrojů, nemohou dovolit jeho vlastní implementaci. ASP obvykle nabízí standardní funkcionalitu ERP systému a jen velmi omezené možnosti customizace. Aktuální trendy modelu dodání a provozu ERP systému reprezentují, stejně jako v případě jiných typů aplikací, pojmy cloud computing a SaaS16 [25] [6].

15

ASP – zkratka názvu Application Service Providing.

16

SaaS – zkratka výrazu Software as a Service.

18

2

Obsah, zdroje a aplikace podnikových informačních systémů

Skutečně kvalitní a výkonný podnikový informační systém by měl obsahovat informace o strategických cílech, vývojových trendech, konkurenci, trhu a aktuální situaci podniku. Zároveň musí zajistit dostatečně rychlou analýzu, zpracování, předání a uchování těchto informací. Rozsah a struktura informačního systému je do značné míry ovlivněna oborem hlavní činnosti podniku a jeho velikostí. Publikace „Podniková ekonomika“ [26] rozděluje ekonomické subjekty podle následujících kritérií: malé - počet zaměstnanců ˂100, roční obrat ˂ 30 mil. Kč, střední - počet zaměstnanců ˂ 500, roční obrat ˂ 100 mil. Kč, velké - počet zaměstnanců ˂ 500, roční obrat ˂ 30 mil. Kč.[26] Vztah mezi prostředky informačních technologií, které vytváří informační systém a složení jeho modulů zobrazuje schéma na obrázku č. 2 [21]. Obrázek 2: Vztah mezi IT a IS


19

2.1 Charakteristika obsahu podnikového IS Encyclopaedia Britannica [11] za hlavní komponenty tvořící obsah informačního systému uvádí prostředky IT, jejich hardware a software, telekomunikační techniku, databáze, navržené postupy, procedury a lidské zdroje. Publikace „Podniková informatika“ považuje právě lidi za klíčový prvek informačního systému. Především uživatelé by měli jednoznačně specifikovat, jaké funkce od informačního systému požadují, jaké informace a v jaké kvalitě by měl poskytovat. Na kvalifikaci koncových uživatelů a jejich zapojení do značné míry závisí výsledný efekt ze zavedení podnikového informačního systému spolu s návratností počáteční investice a dalších souvisejících nákladů. Uživatelé v rámci informačního systému vystupují v různých rolích, ve kterých formulují své požadavky na služby informačního systému. Požadavky mohou být: individuální – ze strany jednotlivce, společné – ze strany většího organizačního celku. Pojem služba v podnikové informatice označuje funkce, požadované uživatelem, primárně poskytované jednotlivými aplikacemi informačního systému. Úroveň služeb je silně závislá na úrovni prostředků ICT, které vytvářejí potřebné podmínky a prostředí pro samotný provoz aplikací. V širším kontextu může pojem služba znamenat také celý soubor uživateli požadovaných aplikací, technologií a podpůrných činností. V takovém případě rozlišujeme služby podle jejich povahy: aplikační – zahrnují aplikace v různých problémových doménách (např. účetnictví, logistika), technologické – zahrnují správu technologické infrastruktury (např. sítí, databází), ostatní – zahrnují podporu ve formě školení, konzultací a právního poradenství (např. Helpdesk). Pojem aplikace označuje vlastní aplikační programové vybavení – aplikační software.

20

Pojmy aplikace a služba spolu velmi úzce souvisí. Vztahy mezi nimi a uživateli jsou znázorněny na obrázku č. 3. Obrázek 3: Obsah podnikového informačního systému


Obsah informačního systému je možné charakterizovat také z hlediska jeho poskytovaných funkcí a celkové funkcionality. Funkce a funkcionalitu informačního systému ve svém učebním textu Pour [22] definuje: „Funkce informatiky představují i obsahovou stránku činnosti nebo schopnosti informatiky, to znamená, co z hlediska potřeb uživatele informatika umí nebo má umět. Funkcionalita je pak hierarchicky uspořádaný souhrn poskytovaných, požadovaných nebo plánovaných funkcí.“ Hierarchické

uspořádání

funkcionality

vychází

z postupů

a

zvyklostí

obvyklých

při strukturalizaci informací, např. obsahu knihy, a umožňuje přehledně vyjádřit souhrn jednotlivých dílčích funkcí. Funkce lze podle charakteru operací, které provádějí s daty, rozdělit do tří základních skupin: transakční – slouží k vytvoření nebo aktualizaci databáze, analytické a plánovací – slouží k vytvoření analýz, plánů a reportů, provozní, správní a speciální – slouží k zálohování, archivaci a správě dat. 21

Obrázek 4: Schéma funkcionality podnikového informačního systému

Zdroj: vlastní úprava

2.2 Rozdělení zdrojů podnikového IS Informační systém využívá různé typy zdrojů a různé metody jejich řízení a organizace.

2.2.1 Lidské zdroje Lidé mohou jako zdroj podnikového informačního systému zastávat jednu ze dvou základních rolí: uživatel informačního systému, specialista informačního systému. V roli uživatelů mohou vystupovat zaměstnanci17, vlastníci nebo externí partneři společnosti. Zaměstnanci pracují s informačním systémem na různých pracovních pozicích v rámci celé organizační struktury podniku a měli by se přímo podílet na jeho dalším rozvoji. Vlastníci, majitelé společnosti nebo jejich oprávnění zástupci, rozhodují o investicích do informačního systému, posuzují jejich očekávané přínosy a porovnávají je s dosaženou skutečností. Externí partneři, zástupci cizích organizací, využívají pro ně určené služby informačního systému

17

Někdy jsou též označováni jako koncoví uživatelé.

22

a měli by se podílet na jeho dalším rozvoji zejména v oblasti vzájemné integrace s vlastním informačním systémem. V roli specialistů IS mohou vystupovat interní nebo externí manažeři odpovědní za řízení projektů a provozu v oblasti podnikové informatiky nebo specialisté ICT. Mezi specialisty ICT se lze zařadit různé profese např. analytika, programátora, správce sítě, správce databáze a další [19].

2.2.2 Hardware a software Za hardwarové zdroje lze kromě samotných počítačů považovat veškerá další technologická zařízení, jako různá datová úložiště, síťové prvky, vstupně - výstupní zařízení a mobilní prostředky. Vzájemná kombinace a propojení těchto prvků vytváří strukturu informačního systému. Za softwarové zdroje lze považovat veškeré programové vybavení rozdělené do dvou hlavních kategorií: základní operační systémy, aplikační software, software na podporu vývoje aplikací [19].

2.2.3 Data Podle zdroje lze rozlišit interní data, pokud se jedná o vnitřní podnikový zdroj, nebo externí, pokud se jedná o zdroj z okolí podniku např. externí partnery. Ve vztahu k řízení podniku mohou být data klasifikována jako: řídící – definují důležitá pravidla a pokyny pro operace s kmenovými a pohybovými daty, za zvláštní podskupinu řídících dat se považují číselníky18, kmenová – mají relativně trvalý charakter, zpravidla poskytují údaje o poměrně stálých objektech, jakými mohou být např. dodavatelé nebo materiál, pohybová – vyjadřují změny ve stavech zdrojů a kapacit, poskytování služeb a pohybech materiálu, jako např. výdej skladových zásob [13].

18

Definice číselníku podle Wikipedie: uspořádaný seznam entit, každé entitě je přidělen jedinečný kód.

23

2.2.4 Organizace a řízení zdrojů podnikového IS Profesor Molnár [19] uvádí zajímavý pohled na organizaci zdrojů informačního systému, kterou rozděluje do tří základních principů: centralizace, decentralizace, federalizace. Centralizace umožňuje efektivní řízení zdrojů a účinné využití dostupných informačních systémů. Naopak nevýhodami tohoto přístupu zůstávají pomalé reakce na změny a poněkud izolovaný rozvoj informačního systému. Decentralizace uživatelům nabízí především samostatnost při řízení změn a lepší podporu, ale při uplatnění tohoto přístupu dochází zároveň k duplicitám při využívání zdrojů, obtížné integraci a růstu nákladů. Federalizace přináší společné standardy pro efektivní sdílení zdrojů a podporu uživatelů, ale vlastní koordinace řízení zdrojů a využití volných kapacit zůstává předmětem dalšího jednání. Čtyřmi

základními

způsoby

řízení

zdrojů

informačního

systému

jsou

podle

T. H. Davenporta19 [19]: monarchie, federace, feudalismus, anarchie. Monarchie znamená, že o pořízení a využití veškerých zdrojů v podniku rozhoduje zpravidla pouze jeden manažer nebo organizační útvar. Federace znamená, že centrálně jsou v rámci podniku řízeny pouze některé zdroje a řízení ostatních je ponecháno v kompetenci jednotlivých manažerů nebo organizačních útvarů.

19

Thomas H. Davenport – přední americký odborník zabývající se procesním a znalostním managementem.

24

Feudalismus znamená, že řízení zdrojů je v rámci podniku rozděleno mezi jednotlivé manažery nebo organizační útvary. Anarchie znamená, že řízení zdrojů v podniku není žádným způsobem rozděleno a probíhá ad hoc nebo na základě aktuální situace a potřeb [18].

2.3 Aplikace podnikového IS Internetové stránky ari.wikidot.com [3] popisují aplikace informačního systému následujícím způsobem: „Aplikací se rozumí řešení vybraných procesů a funkcí v řízení ekonomického subjektu pomocí informačních a komunikačních technologií např. aplikace pro řízení obchodu nebo výroby. Hlavním nositelem aplikací je aplikační software, tedy programové vybavení určené k využití koncovému uživateli.“ Další uváděné definice aplikačního softwaru se většinou shodují na tvrzení, že se jedná o jeden nebo více počítačových programů, které jsou určeny k řešení specifických úloh a umožňují uživateli interaktivní ovládání.

2.3.1 Aplikační architektura podnikového IS Podnikový informační systém obsahuje různé typy aplikací, často vzájemně propojených, které se liší poskytovanou funkcionalitou a svým technologickým řešením. Aplikační architektura představuje významný nástroj pro řízení a rozvoj podnikového informačního systému a poskytuje rámec pro řešení požadované funkcionality konkrétními aplikacemi. Pomáhá zohlednit ekonomické i technologické aspekty při zavádění nových aplikací a usnadňuje komunikaci mezi uživateli IS a specialisty IS. Návrh kvalitní aplikační architektury by měl především: přiřadit jednotlivé aplikace konkrétním problémovým doménám, přiřadit jednotlivé aplikace konkrétním interním nebo externím uživatelům, zachytit uspořádání jednotlivých aplikací, jejich vzájemné vztahy a vazby na okolí, být otevřený, umožnit rychlou reakci na změny, rozlišovat interní nebo externí zajištění provozu jednotlivých aplikací.

25

Požadavky na snadnou obsluhu a spolehlivost informačního systému, jednotná data a účelně vynaložené náklady jsou hlavními důvody pro integraci podnikových aplikací. Původně nezávislé dílčí aplikace lze propojit prostřednictvím jednotné aplikační platformy EAI20, která zároveň obsahuje nástroje pro jejich správu a údržbu. EAI platforma může dále nabízet možnost vytvoření kompozitních aplikací s novou funkcionalitou nebo nástrojů typu BAM21 pro sledování průběhu procesů. Ucelený koncept integrace ale i samotného vývoje aplikací, představuje také servisně orientovaná architektura SOA22, která je založena na principu sdíleného poskytování síťových služeb a využívání kompozitních aplikací. Charakteristika SOA podle Publikace Informační systémy v podnicích [30] zní: „SOA představuje aplikační topologii, v níž je funkční logika aplikace uspořádána do modulů (služeb) s jasnou identitou, smyslem a programově přístupnými rozhraními. Služby se chovají jako „černé skříňky“. Jejich vnitřní struktura je nezávislá na druhu a povaze okolí, kterým jsou využívány. V servisně orientované architektuře jsou data a funkce zapouzdřeny do modulárních komponent se zdokumentovanými rozhraními.“

2.3.2 Kategorizace aplikací podnikového IS Skupinu infrastrukturních aplikací tvoří prostředky osobní informatiky, které zahrnují softwarové aplikace navržené převážně pro práci jednotlivých uživatelů nezávisle na jejich oboru. Jedná se např. kancelářské balíky pro administrativní práci, nástroje pro komunikaci, organizaci a grafické editory [13]. Skupina aplikací pro řízení podnikových zdrojů je považována za jádro podnikové aplikační architektury. Jedná se zejména o ERP systémy, které nahrazují jednotlivé dílčí aplikace řešením integrujícím požadovanou funkcionalitu, automatizaci podnikových procesů a sdílení společných dat. ERP systémy jsou transakčně orientované a mají obvykle modulární strukturu, jejíž základ obsahuje:

20

EAI – zkratka názvu Enterprise Application Integration.

21

BAM – zkratka názvu Business Activity Monitoring.

22

SOA – zkratka názvu Service-oriented architecture.

26

správní a systémové moduly, aplikační moduly pro jednotlivé podnikové domény (např. výroby, logistiky a účetnictví), integrační moduly pro tvorbu rozhraní s jinými aplikacemi, moduly pro podporu implementace ERP systému, moduly pro customizaci a vlastní vývojová prostředí. Jednotlivé moduly ERP systému sdílí data ve společných databázích nebo si je vzájemně předávají. Protože ERP systémy slouží také jako podnikový zdroj dat, probíhá obousměrný datový přenos i s jinými aplikacemi informačního systému. Rozšíření ERP systému o funkcionalitu a technologie dalších níže uvedených aplikací představuje komplexní řešení, někdy označované jako ERP II [29]. Skupinu aplikací pro řízení externích vztahů reprezentuje např. CRM, které podporuje celkovou firemní koncepci orientovanou na zákazníka a člení se na tři základní části: operační – je zaměřena na činnost obchodních zástupců, automatizaci marketingu a zákaznické služby, kooperační – je zaměřena na řízení interakce a vícekanálové komunikace se zákazníkem, analytickou – je zaměřena na segmentaci zákazníků, predikci jejich chování a analýzu zákaznických dat získaných z operační a kooperační části. Analytická část je někdy též nazývána Customer Intelligence pokud využívá postupy a metody Business Intelligence [13]. Business Intelligence je zástupce skupiny analytických aplikací, jedná se o softwarové nástroje určené pro analytickou a plánovací činnost. Jsou založeny na principu zobrazení reality z více úhlů pohledu a jako zdroj dat využívají nástroje transakčního zpracování v reálném čase např. ERP systémy nebo aplikace CRM. Data z nich jsou pomocí ETL23, tzv. datových pump, nejprve extrahována, následně upravena a uložena v požadované struktuře do vhodného typu multidimenzionální databáze [29].

23

ETL – zkratka výrazu Extraction, Transformation, Loading.

27

Termín E-Business označuje široké spektrum aplikací umožňujících komunikaci a řízení vztahů podniku s externími organizacemi prostřednictvím elektronických médií, zejména internetu. Externími organizacemi mohou být podniky a firmy („B“ – Business), koncoví zákazníci a spotřebitele („C“ – Consumer) nebo instituce státní správy („G“ – Government). Aplikace typu e-Business lze podrobněji rozlišit podle typu jejich zaměření: e-Commerce – oblast elektronického obchodu, vztah typu B2C, e-Marketplace – oblast elektronického trhu, obchodní vztah více partnerů současně (M:N), SCM – oblast dodavatelského řetězce, řízení sítě dodavatelů [13]. Výrazem ECM24 asociace AIIM označuje softwarové prostředky, obvykle doplňující základní aplikace podnikového informačního systému, které slouží pro sdílení dokumentů, řízení workflow, správu elektronických dat, grafiky nebo webového obsahu. Na svých internetových stránkách asociace AIIM [2] definuje ECM jako: „Soubor metod, strategie a nástrojů k zachycení, uložení, řízení, ochraně a doručení informací, které slouží pro podporu podnikových procesů“. Poslední skupinu tvoří specializované aplikace určené pro specifická odvětví např. rezervační systémy apod.

24

ECM – zkratka názvu Enterprise Content Management.

28

Profesor Molnár [19] ve své prezentaci rozděluje podnikové aplikace z hlediska jejich současného a budoucího významu pomocí McFarlanovy matice aplikační struktury podnikového informačního systému na obrázku č. 5. Obrázek 5: McFarlanova matice aplikací podnikového IS


29

3 IT podpora podnikových procesů Norma ISO 9000 [14] proces definuje stručně jako soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy. Širší definice procesu zahrnuje podmínku opakovaného vykonávání této posloupnosti předem specifikovaných činností. Podnikové procesy Pour [22] ve svém učebním textu dále charakterizuje tímto způsobem: „Proces je množina na sebe navazujících činností, které z definovaných vstupů vytvářejí požadovaný výstup, váží na sebe zdroje (lidi, technologie, materiál, finance a čas) a mají měřitelné charakteristiky. Pro každý podnikový proces je možno definovat a analyzovat: „hodnotu“, kterou přidává proces k finálnímu produktu, informační a hmotně-energetické vstupy procesu, informační a hmotně-energetické výstupy procesu, „vlastníka“ procesu, „zákazníka“ procesu, čas potřebný k realizaci procesu, náklady potřebné na realizaci procesu, vnitřní logiku procesu.“ Orientace na procesy vede organizaci ke snížení nákladů, zvýšení kvality a zrychlení dodávky nabízených služeb nebo produktů. Dále ji umožňuje lépe kvantifikovat a predikovat řadu jevů a tím efektivněji dosáhnout stanovených podnikových cílů. Podle Charlese Fineho25 patří podnikové procesy a procesní řízení mezi nejvýznamnější inovace manažerského přístupu ve 20. století. Dynamický pohled na podnikovou informatiku poskytuje přehled o tom, jaké procesy podnikový informační systém zahrnuje a jakým způsobem řídí a podporuje jejich průběh [6].

25

Charles Fine – profesor managementu působící na Massachusetts Institute of Technology.

30

3.1 Kategorizace podnikových procesů Podnikové procesy je možné spolu s prostředky informačních a komunikačních technologií, které jejich průběh podporují, rozdělit podle několika hledisek do různých kategorií.

3.1.1 Podle významu procesu Podle významu, jaký podnikové procesy mají pro zajištění činnosti podniku a dosahování stanovených podnikových cílů, je možné rozdělit procesy do těchto skupin: řídící - určují podnikovou organizaci a metodiku, specifikují podmínky pro průběh ostatních typů procesů, základní26 - zajišťují průběh hlavních činností podniku, vytváří přidanou hodnotu produktů nebo služeb dodávaných externím zákazníkům, podpůrné – slouží ostatním, zejména základním, typům procesů, dodávají jim požadované hmotné a nehmotné výstupy. Řídící podnikové procesy jsou podporovány především aplikacemi pro oblast strategického řízení a plánování, řízení kvality a inovací. Typickým příkladem IT podpory této skupiny procesů mohou být softwarové nástroje Business Intelligence, Customer Intelligence nebo využití technologie datových skladů. Základní podnikové procesy jsou podporovány především aplikacemi pro řízení výroby, logistiky nebo vztahů se zákazníky a dodavateli. Typickým příkladem IT podpory této skupiny procesů mohou být ERP systémy nebo softwarové nástroje CRM. Podpůrné podnikové procesy zahrnují především aplikace pro řízení ekonomiky, lidských zdrojů a ICT technologií. Typickým příkladem IT podpory této skupiny procesů mohou být některé vybrané moduly ERP systémů, specializované aplikace nebo prostředky osobní informatiky.

3.1.2 Podle role vlastníka procesu Podle role vlastníka procesu, který je odpovědný za jeho průběh, dílčí parametry a koncové výstupy, je možné rozlišit dva druhy procesů:

26

Někdy jsou též označovány jako „core“ procesy.

31

interní – probíhají pouze uvnitř podniku plně pod kontrolou jeho managementu a mají přiřazeného interního vlastníka, externí – probíhají mezi podnikem a externími subjekty, nejsou plně pod kontrolou jeho managementu a nemají pouze interního vlastníka. Ze členění procesů na interní nebo externí vychází dílčí strategické koncepce zaměřené na efektivní spojení procesů s prostředky ICT. Koncepce ERP je primárně zaměřena na řízení interních procesů a jejich provázanost s procesy externími. IT podpora je v rámci podnikového informačního systému realizována prostřednictvím ERP systémů, případně integrovanými celky dalších typů aplikací. Koncepce CRM je primárně zaměřena na řízení externích procesů, u kterých v roli spoluvlastníka vystupují zákazníci. IT podpora je v rámci podnikového informačního systému realizována zejména prostřednictvím integrovaných aplikací typu CRM. Koncepce SCM je primárně zaměřena na řízení externích procesů, u kterých v roli spoluvlastníka vystupují dodavatelé, případně je podnik sám součástí dodavatelského řetězce. IT

podpora

je

v rámci

podnikového

informačního systému

realizována zejména

prostřednictvím integrovaných aplikací typu SCM [28].

3.2 Nástroje IT podpory podnikových procesů Prostředky ICT ve vztahu k životnímu cyklu podnikových procesů slouží zejména pro účely jejich: modelování a simulace, automatizace a řízení, monitorování a vyhodnocení. Modelování a simulaci průběhu podnikových procesů umožňují softwarové nástroje založené na různých metodikách. Volba podporované metodiky modelování procesů ovlivňuje především notaci a způsob vytváření a úpravy procesních diagramů. Z dostupné široké nabídky lze vhodnou aplikaci vybrat na základě srovnání celé řady parametrů, mezi které patří již zmíněná metodika modelování, cena, podpora týmové spolupráce, možnosti exportu a importu dat z jiných aplikací a další.

32

Automatizaci a řízení procesů umožňuje zpravidla již celý systém složený z vybraných prostředků ICT. Volba prvků systému, jejich počet a vzájemné vazby závisí na komplexnosti činností, stanovených metrikách požadovaných výstupech procesu a jeho vazbách na okolí. Výběr nástrojů a návrh IT podpory dále výrazně ovlivňují dostupné zdroje a požadovaná míra automatizace procesu. Monitorování procesů umožňují přístupy, které se velmi dynamicky vyvíjejí, a jejich podpora vyžaduje vyspělé prostředky ICT v podobě ucelených technologických platforem. Kromě již zmíněných nástrojů BAM pro monitorování podnikových aktivit se jedná především o silné platformy podporující celostní přístup k řízení podnikových procesů BPM27.

3.3 Návrh IT podpory podnikových procesů Požadavky na podporu podnikových procesů prostředky ICT by měly vycházet z aktuální platné globální a dílčí informační strategie podniku. V souladu s tím by využití IT podpory mělo sloužit k dosažení stanovených podnikových cílů a tvorbě přidané hodnoty. Součinností a vazbami mezi řízením podnikových procesů a řízením informačního systému se zabývá řada metodik a konceptů best practices. Cenný rámec a sadu podpůrných nástrojů pro řízení IT a maximalizaci generované přidané hodnoty nabízí metodika COBIT28. Poslední připravovaná verze COBIT 5 přináší nově integraci s dalšími metodikami ValIT a RiskIT společně s prvky BMIS29 [8]. Veřejně dostupný rámec ITIL30 je souborem nejlepších praktik více zaměřených na neustálé monitorování a optimalizaci samotných služby IT z hlediska vlastní činnosti podniku, zákazníka a jejich uživatele. Ustanovení tohoto standardizovaného systému řízení IT podpory v sobě zahrnuje i mezinárodní norma upravující tuto oblast ISO 20000 [15].

3.3.1 Varianty řešení IT podpory podnikových procesů Návrhu IT podpory by měla předcházet analýza, popis a optimalizace vybraných podnikových procesů. Provedení těchto kroků je nezbytné pokud má implementace ICT prostředků splnit

27

BPM – zkratka výrazu Business Process Management.

28

COBIT – zkratka výrazu Control Objectives for Information and Related Technology.

29

BMIS – zkratka výrazu Business Model for Information Security.

30

ITIL – zkratka výrazu Information Technology Infrastructure Library.

33

očekávané přínosy. Samotné zavedení nových technologií nemá na stávající vlastnosti a výstupy nevyhovujícího procesu žádný pozitivní vliv, naopak pouze zvýší náklady spojené s jeho průběhem. IT podporu lze rozlišit podle míry požadavků na úpravu podnikových procesů v souvislosti s jejím zavedením následujícím způsobem: řešení na míru – v souvislosti s implementací IT podpory není nutné měnit optimální nastavení podnikových procesů, návrh IT podpory se jejich stávajícímu průběhu plně přizpůsobí, standardizované řešení – návrh IT podpory vychází z určitého nastavení průběhu podnikových procesů, které je nutné v souvislosti s implementací IT podpory dodržovat, kombinované řešení – návrh IT podpory vychází z určitého nastavení průběhu podnikových procesů, které lze do jisté míry přizpůsobit potřebám konkrétní organizace.

3.3.2 Výběr dodavatele IT podpory podnikových procesů Z výsledků průzkumu provedeného mezi manažery IT útvarů a zástupci dodavatelů IT podpory vyplynula hlavní kritéria, kterým obě strany při výběrovém řízení přikládají v praxi největší význam. Respondenti z řad manažerů podnikových IT útvarů považovali za hlavní hodnotící kritéria: odbornou znalost konzultantů dodavatele, aktivní přístup k řešení, rozsah poskytované funkcionality, technologickou úroveň řešení a uživatelskou přívětivost, poměr kvality a ceny servisních služeb. Mezi dalšími hodnotícími kritérii byly uváděny také získané reference z oboru, poradenská činnost a dobré komunikační schopnosti pracovníků dodavatele. Respondenti z řad zástupců dodavatelů IT podpory se naopak téměř jednomyslně shodli, že nejvýznamnějším hodnotícím kritériem je cena a jako další uváděli [25]:

34

rozsah poskytované funkcionality, uživatelskou přívětivost, kvalitu servisních služeb, odbornou znalost konzultantů, dobré reference předchozích zákazníků.

35

4 Problematika správy majetku dopravní firmy Podnik zajišťující provoz městské hromadné dopravy vlastní přibližně 145 000 položek hmotného majetku. Jedná se o velmi široké spektrum, které kromě samotných dopravních prostředků a příslušenství dopravní cesty zahrnuje různé typy strojů, technologických zařízení, vybavení dílen a kanceláří. Majetek se nachází v celé řadě firemních objektů, které jsou podle potřeby rozmístěny po celém dopravně obsluhovaném území města. Zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů31, a interní podnikové směrnice rozlišují dva druhy hmotného majetku: dlouhodobý – jedná se o samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí, se samostatným technicko-ekonomickým určením, pořizovací cenou vyšší než 40 000,- Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok, drobný – jedná se o samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí, se samostatným technicko-ekonomickým určením, pořizovací cenou nižší než 40 000,Kč a dobou použitelnosti kratší než 1 rok. Evidence jednotlivých položek poskytuje při správě hmotného majetku přehled o jeho druhovém složení, zajišťuje jeho ochranu před zcizením nebo poškozením a umožňuje provedení inventarizace, jako nezbytného kontrolního mechanismu [24].

4.1 Analýza správy hmotného majetku V dopravní firmě není skupina podpůrných procesů správy majetku popsána ani jednoznačně nastavena. Procesy probíhají jako sled činností ve dvou hlavních oblastech evidence a inventarizace majetku a jsou řízeny odbornými útvary, zachycenými na části organigramu firmy na obrázku č. 6 (viz další strana).

31

Zákon č. 563/1991 Sb., dále jen zákon o účetnictví.

36

Obrázek 6: Organizační schéma dopravní firmy


Ve spolupráci s manažery a odpovědnými zaměstnanci těchto útvarů byla zpracována analýza výchozího stavu správy hmotného majetku. Pro sběr primárních informací byly využity techniky diskuse a interview, jako zdroj sekundárních informací byla provedena analýza firemní dokumentace, interních směrnic, popisů pracovních funkcí a dalších tištěných nebo elektronických podkladů, které se vztahují k řešené problematice. Do finální verze analýzy výchozího stavu správy majetku byly zapracovány veškeré připomínky a zpětná vazba od zúčastněných zaměstnanců.

4.1.1 Výchozí stav evidence hmotného majetku Po ukončení procesu pořízení položky majetku zajišťují činnosti spojené s její evidencí zaměstnanci útvaru účetnictví a tzv. zaměstnanci pověření péčí o majetek32 z ostatních organizačních útvarů. Položka je pověřenému zaměstnanci předána a je na něm sledována: v účetní evidenci – pokud se jedná o dlouhodobý hmotný majetek, v podrozvahové evidenci – pokud se jedná o drobný hmotný majetek.

32

Dále jen pověření zaměstnanci.

37

Pověření zaměstnanci mají v souvislosti s evidencí hmotného majetku povinnost: zajistit jednoznačnou identifikaci a označení položky evidenčním štítkem, na kterém je uveden název položky a její inventární číslo, vyhotovit a předat útvaru účetnictví tištěné formuláře a další podklady nezbytné pro provedení změn v účetní nebo podrozvahové evidenci majetku, zejména při převodu položky mezi jednotlivými pověřenými zaměstnanci nebo organizačními útvary, její likvidaci nebo odcizení, sledovat skutečný stav a umístění položky. Zaměstnanci útvaru účetnictví vedou účetní a podrozvahovou evidenci majetku v podnikovém ERP systému. Aktualizaci dat evidovaných položek majetku provádějí na základě tištěných formulářů, které obdrží od pověřených zaměstnanců, případně dalších relevantních podkladů.

4.1.2 Výchozí stav inventarizace hmotného majetku Cílem inventarizace je prokazatelné zjištění skutečného stavu hmotného majetku provedením fyzické nebo dokladové inventury, jeho porovnání se stavem v evidenci a vypořádání zjištěných inventarizačních rozdílů, mank nebo přebytků. Inventarizace musí splňovat požadavky zákona o účetnictví a interních podnikových směrnic na způsob provedení, termíny konání a náležitosti konečných výstupů. Činnosti spojené s inventarizací zajišťují zaměstnanci útvaru inventarizace a evidence, útvaru účetnictví, pověření zaměstnanci a zaměstnanci dalších útvarů jmenovaní do tzv. dílčích inventarizačních komisí33, které provádí fyzickou nebo dokladovou inventuru. Průběh inventarizace se skládá ze tří fází: zahájení inventarizace, provádění inventur, uzavření inventarizace.

33

Dále jen DIK.

38

Model výchozího stavu inventarizace hmotného majetku dopravní firmy je znázorněn na obrázku č. 7. Model byl zpracován v aplikaci pro modelování podnikových procesů BizAgi plně podporující standard BPMN 2.034 [20]. Obrázek 7: Model provádění inventarizace I


Fáze zahájení inventarizace začíná v předem stanoveném termínu. Tvoří ji činnosti příprava inventurních spisů, distribuce inventurních spisů a školení členů DIK. Příprava inventurních spisů zahrnuje tisk sestav inventovaných položek majetku podle požadovaných kritérií z evidence vedené v podnikovém ERP systému, tisk formulářů zápisu o provedení inventury a celkovou kompletaci. Distribuce inventurních spisů zahrnuje jejich fyzické doručení členům DIK spojené s jejich školením o metodice provádění inventur. Fázi provádění inventur tvoří subproces provedení inventur spolu s kontrolou jeho realizace. Subproces provedení inventur zahrnuje posloupnost těchto činností:

34

BPMN – zkratka výrazu Business Process Model and Notation.

39

provedení fyzické inventury s využitím tištěných sestav inventovaných položek, provedení dokladové inventury s využitím tištěných sestav inventovaných položek, vyhotovení zápisu o provedení inventury a záznam zjištěných skutečností, zejména nalezených a nenalezených položek v tištěných sestavách inventovaného majetku. Kontrola realizace ověřuje způsob provedení fyzických a dokladových inventur, postup inventarizačních prací, plnění termínů a věcnou i formální správnost výstupů. Fázi uzavření inventarizace tvoří činnosti zpracování výsledků a uzavření inventur. Zpracování výsledků inventur zahrnuje opravu evidence majetku v podnikovém ERP systému a proúčtování inventarizačních rozdílů na základě zjištěných skutečností, které jsou uvedeny v zápisech o provedení inventur nebo v tištěných sestavách inventovaného majetku. Uzavření inventur zahrnuje zpracování souhrnných reportů o provedení inventarizace pro management firmy a archivaci tištěných inventurních spisů.

4.2 Aplikace podnikového IS dopravní firmy Jádrem informačního systému dopravní firmy jsou vybrané aplikace z ucelené sady softwarových nástrojů SAP Business Suite. SAP ECC, Central Component: produktivní, vývojový a testovací systém. SAP Business Warehouse: produktivní, vývojový a testovací systém. SAP SRM: produktivní a testovací systém. SAP Solution Management: pro monitorování aplikací.

40

Dopravní firma využívá funkce ERP systému SAP v níže uvedených oblastech: účetnictví – automatizace účetních zápisů, provádění a účtování plateb, příkazů k úhradě, vedení podrozvahové evidence, řízení faktur, pohledávek a závazků, objednávek, tvorba účtového rozvrhu, skladového hospodářství – evidence materiálu, ocenění zásob, plán nákupu, likvidace nepotřebných zásob, finanční analýzy – hospodářského výsledku, cash flow, vnitropodnikového účetnictví. V rámci ERP systému SAP vystupují zaměstnanci dopravní firmy v rolích vedoucího nebo administrátora modulu, správce licencí a klíčového nebo koncového uživatele. V ERP systému SAP je pro správu investičního majetku určen modul AM. Ten zároveň slouží jako primární zdroj dat a jsou v něm realizovány veškeré operace s položkami hmotného majetku např. jejich zařazení nebo vyřazení z evidence, převody, odpisy, analýzy, reporty a další. Společným technologickým základem softwarové sady SAP Business Suite je EAI aplikační platforma SAP NetWeaver35, která poskytuje široké možnosti pro vzájemnou integraci SAP i non-SAP aplikací, jak je znázorněno na obrázku č. 8. (viz další strana) SAP NetWeaver současně podporuje trend dalšího vývoje podnikových aplikací směrem k servisně orientované architektuře [23].

35

SAP NetWeaver je plně kompatibilní s dalšími technologickými platformami, jako např. J2EE, Microsoft .NET nebo IBM WebSphere.

41

Obrázek 8: Obecné schéma řešení SAP Business Suite

Zdroj: www.sap.com

Dopravní firma prostřednictvím platformy SAP NetWeaver propojuje vybrané aplikace SAP Business Suite s řadou dalších non-SAP aplikací, jejichž služeb využívá na všech úrovních řízení. Na operativní úrovni jsou to zejména klíčové a podpůrné aplikace určené pro řízení provozu. Jedná se o specializované aplikace vyvinuté pro specifické potřeby a provozní podmínky dopravní firmy: klíčové aplikace – Řízení provozu, Krizové řízení, Jízdní řády, Rozpis směn, podpůrné aplikace – Autoškola, Evidence nehod, Pasport vozového parku. Prodej jízdních dokladů je další podpůrnou aplikací určenou pro potřeby distribuce a prodeje jízdních dokladů. Pro řízení lidských zdrojů využívá dopravní firma systém Elanor Global a podpůrnou aplikaci Docházka pro evidenci pracovní doby a zpracování mzdových podkladů. Správu a publikování podnikového obsahu, rychlé vyhledávání osob a znalostí v podnikových aplikacích, podporu týmové spolupráce nebo vytváření elektronických formulářů umožňuje dopravní firmě MS Office SharePoint 2007.

42

4.3 Shrnutí výsledků analýzy správy hmotného majetku Provedení analýzy poskytlo komplexní přehled o výchozím stavu řešení správy majetku dopravní firmy, které dosud nebylo podrobně zmapováno. Absence nastavení procesů a jednoznačně definovaných odpovědností spolu s nedostatečným využitím prostředků ICT jsou hlavními důvody zjištěných problémů a nedostatků v oblastech evidence a inventarizace majetku.

4.3.1 Nedostatky evidence hmotného majetku Největší problémy evidence majetku byly zjištěny u činnosti označení jednotlivých položek evidenčním štítkem zajišťované pověřenými zaměstnanci. Role pověřeného zaměstnance nemá přesně stanovené požadavky, vykonávané aktivity a rozsah povinností. Pro označení hmotného majetku není stanoven jednotný typ evidenčního štítku, neexistuje jednotná metodika pro jeho umístění a rozhodnutí o tom zda položku lze evidenčním štítkem označit nebo ne závisí pouze na pověřeném zaměstnanci. Vzhledem k tomu dochází: k duplicitnímu označení, k nejednotnému označení, stejný typ položky v závislosti na pověřeném zaměstnanci může a nemusí být označen, k chybovosti tisku evidenčních štítků, vlivem ručního zadávání znaků může evidenční štítek obsahovat nepřesné údaje. Označení hmotného majetku evidenčním štítkem bylo kontrolováno na náhodně vybraném vzorku 1 000 položek, jehož složení bylo podobné celkové typové skladbě majetku společnosti. Výsledek provedené kontroly je zachycen na obrázku č. 9. (viz další strana).

43

Obrázek 9: Výsledek kontroly označení hmotného majetku evidenčním štítkem


Téměř polovina dotázaných pověřených zaměstnanců nemá přehled o aktuálním umístění na sobě evidovaných položek hmotného majetku a to zejména z těchto důvodů: pověření zaměstnanci nemají přidělena přístupová práva36 do evidence majetku modulu AM systému SAP, umístění není povinný údaj v datech majetku, neexistuje jednotný číselník lokalit, lokalita může být označena libovolně zvoleným řetězcem znaků.

36

Přidělení přístupových práv je limitováno počtem uživatelských licencí systému SAP vlastněných dopravní firmou.

44

Nedostatky inventarizace hmotného majetku Činnosti prováděné v jednotlivých fázích inventarizace nesplňují požadavky kladené na jejich rychlost, spolehlivost a celkovou efektivitu. Mezi zásadní zjištěné nedostatky patří: časově náročný způsob realizace, nedodržení stanovených termínů, nadměrné čerpání lidských zdrojů, chybovost a nízká kvalita výstupů, omezené možnosti kontroly realizace. Tisk a distribuci inventurních spisů ve fázi přípravy inventarizace zajišťuje 8 zaměstnanců útvaru inventarizace minimálně po dobu 7 pracovních dnů, pokud se jedná o pravidelnou roční inventarizaci všech položek hmotného majetku, pokud se jedná o mimořádnou inventarizaci, časová náročnost této činnosti závisí na rozsahu inventovaného majetku. Inventurní spisy se pro účely provedení inventury, potřeby pověřených zaměstnanců a archivace připravují ve dvou vyhotoveních. Provádění inventur s využitím tištěných sestav inventovaného majetku je velmi komplikované, k ověření skutečného stavu je zpravidla nutná účast pověřených zaměstnanců, členové DIK se opakovaně vrací do stejných lokalit. Další problémy spojené s tímto způsobem provádění inventur jsou: obtížná identifikace jednotlivých položek, vysoká chybovost ručního vyhotovení inventurních spisů, zejména zaznamenání nalezených a nenalezených položek v tištěných sestavách majetku, nejsou k dispozici aktuální informace o průběhu inventarizačních prací, např. kolik položek již bylo ověřeno, inventuru lze provést tzv. „od stolu“, není téměř žádná možnost průběžné kontroly činnosti DIK a způsobu provedení inventur.

4.3.1.1 Náklady na inventarizaci hmotného majetku Výše celkových nákladů dopravní firmy spojených s inventarizací majetku v jednom účetním období (kalendářní rok) se liší podle počtu konání a rozsahu mimořádných inventarizací.

45

Předmětem porovnání nákladů výchozího a požadovaného stavu inventarizace majetku bude pouze pravidelná inventarizace. Přesnou výši celkových nákladů nelze spočítat ani v případě pravidelné inventarizace. Nejvyšší položku tvoří mzdové náklady a provádění inventur se účastní zaměstnanci s různými mzdovými tarify, po různou dobu, v závislosti na rozsahu inventovaného majetku. Pro orientační výpočet celkové výše nákladů, která je uvedena v tabulce č. 3, slouží průměrné hodnoty těchto veličin: mzdové náklady zaměstnance37 provádějícího inventuru na 1 den, doba provádění inventarizace, Provádění pravidelných inventarizací se v roli pověřených zaměstnanců a členů DIK účastní průměrně 1100 zaměstnanců dopravní firmy, s průměrnými mzdovými náklady 1150,- Kč na 1 den, průměrně po dobu 13 pracovních dnů. Tabulka 3: Výchozí stav inventarizace - celkové náklady


37

Do výpočtu byly zahrnuty pouze pracovní pozice zaměstnanců, kteří se na provádění inventarizace skutečně podílí.

46

5 Definice požadovaného cílového stavu, analýza a návrh řešení v rámci podnikového IS Koncept požadovaného cílového stavu vychází ze závěrů provedené analýzy výchozího stavu správy hmotného majetku, shrnutí uživatelských požadavků a platné globální a IT strategie dopravní firmy. Cílem navrhované změny je odstranění identifikovaných nedostatků v provádění stávajících činností evidence a inventarizace majetku a eliminace jejich negativních dopadů. Navrhované řešení by dále mělo přinést efektivní řízení a úspory v čerpání potřebných zdrojů. Zároveň by mělo nabídnout klíčovým a koncovým uživatelům zcela novou nebo ve výchozím stavu nedostupnou funkcionalitu. Pro dosažení požadovaného stavu je nejprve nutné nastavit a zlepšit procesy správy majetku. Změna procesů je nezbytným předpokladem pro získání přidané hodnoty z implementace nových prostředků ICT v nejvyšší možné míře. Výběr a zavádění nových technologií musí také probíhat plně v souladu s IT a celopodnikovou strategií.

47

Pro přehledné zobrazení výše uvedených aspektů a jako důležitý nástroj podpory rozhodování v dalších fázích definice cílového stavu lze využít SWOT matici na obr. č. 10. Obrázek 10: SWOT matice


5.1 Návrh procesů správy hmotného majetku Většina procesů správy hmotného majetku v oblasti jeho evidence a inventarizace již nějakým způsobem probíhá. V tomto případě se tedy bude jednat především o jejich narovnání a zlepšení s využitím nápravy potenciálních slabých míst metodou BPI38.

5.1.1 Cílový stav evidence hmotného majetku Cílem procesu evidence hmotného majetku je zajištění identifikace jednotlivých položek a jejich ochrana před odcizením nebo poškozením. Evidence majetku by měla poskytovat věrný přehled o aktuálním stavu a umístěním jednotlivých položek.

38

Zkratka výrazu Business Process Improvement.

48

Proces evidence majetku navazuje na proces pořízení majetku a je ukončen začátkem procesu vyřazení majetku. Vstup do procesu představují relevantní data nově pořízené položky, vedená v evidenci majetku modulu AM podnikového ERP systému SAP. Proces evidence majetku tvoří činnosti správa označení položky, správa umístění a evidence položky a správa označení lokalit. Proces by měl kromě interních lidských zdrojů, zaměstnanců vykonávajících jednotlivé činnosti, využívat zdroje vybraného systému automatické identifikace a služby aplikace podnikového IS pro podporu evidence a inventarizace majetku. Mezi hlavní požadované výstupy a kritéria procesu evidence majetku patří: označení položek hmotného majetku evidenčním štítkem pro účely jejich identifikace nejpozději do 2 měsíců od jejich pořízení se správností 99,9 %, evidence majetku v podnikovém ERP systému se správností 99,9 %, aktuální přehled o umístění 90 % položek hmotného majetku. Model procesu evidence hmotného majetku dopravní firmy je znázorněn na obrázku č. 11. Obrázek 11: Model procesu evidence majetku


49

Model byl zpracován v aplikaci pro modelování podnikových procesů BizAgi plně podporující standard BPMN 2.0 [20].

5.1.2 Cílový stav inventarizace hmotného majetku Cílem je zajištění procesu pravidelné nebo mimořádné inventarizace majetku v souladu se zákonem o účetnictví a interními podnikovými směrnicemi upravujícími způsob provedení, termíny konání a podobu výstupů. Proces inventarizace začíná ke stanovenému termínu a je ukončen uzavřením provedených inventarizací. Vstup do procesu představují relevantní data inventovaných položek evidovaná ke stanovenému termínu inventarizace v modulu AM podnikového ERP systému SAP. Proces inventarizace tvoří posloupnost činností příprava inventarizace, subprocesu provedení inventur, kontrola realizace inventur, zpracování výsledků inventur a uzavření inventur. Proces by měl pro vykonání jednotlivých činností čerpat interní a externí lidské zdroje., dále by měl využívat zdroje vybraného systému automatické identifikace, HW a SW prostředky pro automatizovaný sběr dat a služby aplikace podnikového IS pro podporu evidence a inventarizace majetku. Mezi hlavní požadované výstupy a kritéria procesu inventarizace majetku patří: prokazatelné ověření skutečného stavu 100 % inventovaných položek, zápis o provedení inventarizace, přehled nalezených položek a zjištěných inventarizačních rozdílů, mank nebo přebytků, se správností 100 %, aktualizovaná data evidence majetku na základě výsledků provedené inventarizace, oprava označení položek majetku a lokalit evidenčním štítkem, aktualizace číselníku lokalit.

50

Model procesu inventarizace hmotného majetku dopravní firmy je znázorněn na obrázku č. 12. Obrázek 12: Model procesu inventarizace majetku


5.2 Systém automatické identifikace Nové nastavení procesů správy hmotného majetku je založeno na využití systému automatické identifikace a automatizovaného sběru dat. Pro vytvoření tohoto systému je nejprve nutné analyzovat a vybrat nejvhodnější dostupnou technologii.

5.2.1 Charakteristika systému Systémy automatické identifikace tvoří zpravidla tři základní komponenty: nosič kódu – je umístěn na předmětu identifikace nebo je přímo jeho součástí, obsahuje kódovaná data a další identifikační údaje, 51

snímací zařízení – slouží pro sběr dat z nosiče kódu, jejich uložení a případně další zpracování, nadřazený systém – umožňuje uložení a zpracování dat o předmětech identifikace exportovaných ze snímacích zařízení, může spouštět návazné aktivity a činnosti. Mezi nejčastěji uváděnými přínosy ze zavedení systému automatické identifikace patří výrazná redukce pracnosti, chybovosti a časové náročnosti při získávání dat. Díky tomu nalezly systémy automatické identifikace své uplatnění zpočátku ve velkých obchodních řetězcích a logistice, ale postupně se rozšířily i do dalších odvětví lidské činnosti např. lékařství nebo dopravy. V praxi se systémy automatické identifikace pro účely evidence a inventarizace majetku osvědčily nejprve u skladových zásob materiálů, ale později své přednosti potvrdily také v případě hmotného majetku. Systémy využívané pro evidenci a inventarizaci majetku jsou v naprosté většině případů založeny na dvou technologiích: čárového kódu nebo RFID kódu.

5.2.2 Výběr technologie systému Čárový kód se řadí mezi optické technologie založené na principu snímání zpětného odrazu paprsků světla dopadajícího na kontrastní vzory. Existuje značné množství různých typů čárových kódů, které se od sebe odlišují zejména algoritmem kódování, kapacitou a typem uložených dat. Z hlediska jejich praktického využití je lze zařadit do několika základních kategorií: číselné kódy – umožňují kódovaní výhradně číselných znaků např. EAN - 8, EAN 13, CodaBar, alfanumerické kódy – umožňují kódování znaků písma i číslic, některé typy pouze základní znaky abecedy, jiné podle typu úplnou sadu 127 nebo 255 znaků ASCII např. Code 39, kódy pevné délky – umožňují uložit pevný počet znaků např. EAN-13, kódy proměnné délky – umožňují uložit různé kombinace znaků. RFID kód se řadí mezi radiofrekvenční technologie založené na využití přenosu dat rádiovým signálem. Na praktické využití RFID kódu má vliv několik jeho vlastností, které se kromě ceny promítají do řady jiných parametrů:

52

frekvence rádiového signálu – ovlivňuje vzdálenost, rychlost a některé další podmínky snímání, zdroj energie – ovlivňuje vzdálenost snímání a životnost RFID tagu39, možnost zápisu dat – určuje, zda lze data uložená v RFID tagu dodatečně modifikovat [9] [4]. RFID kód byl často považován za nástupce čárových kódů. Technologický vývoj značně snížil rozdíl mezi pořizovacími a provozními náklady obou řešení systémů automatické identifikace a v řadě případů již nemusí představovat hlavní výběrové kritérium. Volba technologie systémů automatické identifikace tak vždy záleží na konkrétních podmínkách a prostředí problémové oblasti a požadavcích na její řešení. Hlavní hodnotící kritérium dopravní firmy v rámci řešení správy hmotného majetku však výše nákladů a návratnost investice při výběru technologie IT podpory představuje. Cena nosiče čárového kódu je přibližně desetinásobně nižší než u nosiče RFID kódu. Také ostatní komponenty systému automatické identifikace, např. tiskárny nebo snímací zařízení, lze pořídit u čárového kódu ve výrazně levnějších variantách [9]. Zajímavý pohled na celkové náklady obou technologií systémů automatické identifikace přináší článek Marka Robertiho. [5] Ten uvádí, že i přes vyšší cenu komponent má využití technologie RFID kódu výrazně nižší náklady na automatizovaný sběr dat v podobě úspory času a počtu pracovníků. Podmínkou je však velmi časté opakování této činnosti, což není případ dopravní firmy, která inventarizaci veškerých položek hmotného majetku provádí zpravidla jednou ročně. Srovnání dalších charakteristik čárového kódu a RFID kódu relevantních pro účely automatické identifikace a inventarizace hmotného majetku je uvedeno v tabulce č. 4 (viz další strana). U všech sledovaných vlastností dosahuje technologie RFID kódu lepších parametrů.

39

RFID tag – fyzický nosič RFID kódu.

53

Tabulka 4: Srovnání technologií automatické identifikace


V rámci provádění inventury hmotného majetku znamená podmínka snímání nosiče kódu pouze na omezenou, viditelnou vzdálenost paradoxně velkou výhodu technologie čárového kódu. Snímání skrytého nebo vzdáleného nosiče kódu by členy DIK nemotivovalo inventovanou položku fyzicky prohlédnout, ověřit její skutečný stav (např. zjistit zda není poškozena) a splnit tím jeden z hlavních cílů inventury. Technologie čárového kódu umožňuje v rámci inventarizace také lépe řešit problematiku položek, které z důvodu jejich velikosti, povrchu nebo způsobu využití nelze přímo označit evidenčním štítkem. Technologie RFID kódu má naopak výhodu v možnosti snímání silně znečištěného nosiče kódu a jeho vyšší ochraně proti napodobení nebo jiné nedovolené manipulaci. Po vyhodnocení výše uvedených aspektů se jako vhodná technologie pro evidenci a inventarizaci hmotného majetku v uvedeném rozsahu a podmínkách dopravní firmy jeví jednoznačně čárový kód. Toto rozhodnutí navíc podporuje fakt, že zavedení čárového kódu pro účely evidence a inventarizace hmotného majetku je, na rozdíl od RFID kódu, osvědčené a v celé řadě případů v praxi vyzkoušené funkční řešení. Implementace řešení automatické identifikace, které bude založeno na technologii čárového kódu, musí zohlednit velmi rychlý technologický vývoj a možnosti budoucího zapracování nových prvků do systému. Např. Smart Label představuje spojení čárového a RFID kódu, které přináší nové, zajímavé možnosti využití. Jedná se o evidenční štítek s RFID tagem umístěným ve spodní vrstvě

54

a čárovým kódem spolu se slovním popisem uvedeným na vrchní straně. Mobilní terminál pro sběr dat tak není nezbytnou podmínkou identifikace položky [4].

5.3 Návrh IT podpory správy majetku Systém automatické identifikace tvoří již zmíněný nadřazený systém, nosič čárového kódu a snímací zařízení. Volba těchto základních prvků je jedním z klíčových rozhodnutí, které má přímý vliv na výslednou podobu, funkcionalitu a celkový přínos zaváděného systému. Vzhledem k jejich úzké provázanosti by měl výběr těchto komponent probíhat koordinovaně, protože volba typu jedné z nich může zásadně ovlivnit možnosti při volbě zbývajících dvou. Dodržování základních pravidel a postupů, které se v minulosti osvědčily při implementaci systémů automatické identifikace v podobných případech a daly by se neformálně nazývat souborem „best practices“, může přispět k maximalizaci přidané hodnoty a prevenci případných problémů.

5.3.1 Číselník lokalit Systém automatické identifikace využívá pro účely evidence a inventarizace jednotný číselník lokalit, který poskytuje věrný přehled o skutečném umístění položek hmotného majetku. V dopravní firmě existuje několik různých neúplných číselníků pro specifické potřeby některých organizačních útvarů. Bude tedy nutné vytvořit jednotný číselník lokalit s následující hierarchickou strukturou: první čtyři numerické znaky označují areál, následující tři numerické znaky označují budovy, následující dva numerické znaky označují podlaží, poslední tři alfanumerické znaky označují nejmenší jednotku - prostor kanceláře, dílny apod.

55

Na obrázku č. 13 je zachycena ukázka vybrané části číselníku lokalit. Obrázek 13: Vzor číselníku lokalit


5.3.2 Aplikace pro evidenci a inventarizaci hmotného majetku Aplikační software pro podporu evidence a inventarizace majetku představuje nadřazený systému, jednu ze základních komponent systému automatické identifikace a zároveň by měl rozšířit stávající služby a funkcionalitu poskytované podnikovým informačním systémem.

5.3.2.1 Vize funkcionality Aplikace by měla sloužit jako nástroj elektronické podpory procesů evidence a inventarizace hmotného majetku, měla by umožnit provedení inventur automatizovaným sběrem dat pomocí snímacích zařízení, kontrolu jejich průběhu a zpracování výsledků. Zaměstnanci útvaru inventarizace a evidence by měli aplikaci dále využívat ke správě číselníku lokalit a evidenci stavu označení jednotlivých položek. Aplikace by jim měla umožnit tisk evidenčních štítků pro označení majetku a lokalit. Zaměstnancům útvaru účetnictví by měla aplikace sloužit ke zpracování zjištěných inventarizačních rozdílů, dílčích výsledků inventarizace a generování reportů podle zadaných kritérií. Pověřeným zaměstnancům by měla aplikace umožnit evidovat údaj o umístění jednotlivých položek a poskytnout přehled o aktuálním stavu na nich evidovaného majetku. Do aplikace by měl mít přidělena přístupová práva každý pověřený zaměstnanec.

56

Na obrázku č. 14 je uvedeno schéma požadované funkcionality aplikace pro evidenci a na obrázku č. 15 (viz další strana) pro inventarizaci hmotného majetku. Obrázek 14: Funkcionalita aplikace pro evidenci hmotného majetku


57

Obrázek 15: Funkcionalita aplikace pro inventarizaci hmotného majetku


5.3.2.2 Katalog funkčních požadavků - evidence majetku Katalog funkčních požadavků domény evidence majetku byl zpracován na základě vize funkcionality aplikace ve spolupráci s klíčovými a koncovými uživateli. P1 Vytvoření lokality – aplikace musí umožnit zadat novou lokalitu do jednotného číselníku, lokalita obsahuje jedinečné dvanáctimístné id navázané na sjednocený název. P2 Odstranění lokality – aplikace musí umožnit smazat lokalitu z jednotného číselníku, podmínkou je, že v lokalitě nejsou evidovány žádné položky majetku. P3 Změna umístění – aplikace musí umožnit editovat údaj o umístění v datech položky. P4 Stav označení položky – aplikace musí umožnit evidovat údaj o stavu označení položky volbou z nabídky: čekající, označeno, neoznačeno. P5 Tisk evidenčního štítku lokality – aplikace musí umožnit tisk evidenčního štítku lokality ve stanoveném formátu. 58

P6 Tisk evidenčního štítku položky – aplikace musí umožnit tisk evidenčního štítku položky ve stanoveném formátu. P7 Reporty – aplikace musí jednotlivým aktérům umožnit generování a tisk sestav majetku podle zadaných kritérií v rozsahu jejich oprávnění.

5.3.2.3 Katalog funkčních požadavků - inventarizace majetku Katalog funkčních požadavků domény inventarizace majetku byl zpracován na základě vize funkcionality aplikace ve spolupráci s klíčovými a koncovými uživateli. P1 Nová inventarizace – aplikace musí umožnit založení nové inventarizace, založení zápisu o inventarizaci, zadání id inventarizace (kontrola duplicit). P1.1 Příprava dat inventury – aplikace musí umožnit import dat inventovaných položek dle zadaných kritérií z modulu AM se stavem k termínu inventarizace a jejich jednoznačnou identifikaci. P1.2 Export dat inventury – aplikace musí umožnit export dat inventury do mobilních terminálů. P1.3 Tisk katalogu – aplikace musí umožnit vytištění katalogu neoznačených inventovaných položek pro potřeby provedení inventury. P1.4 Import dat inventury – aplikace musí umožnit po provedení inventury import dat z mobilních terminálů. P1.5 Stav položek – aplikace musí umožnit evidovat předem definovaný údaj o skutečně zjištěném stavu jednotlivých položek (nalezeno, nenalezeno, převedeno, v opravě atd.) P2 Storno inventarizace – aplikace musí umožnit odstranění založené inventury před jejím uzavřením. P3 Zpracování inventarizačních rozdílů – aplikace musí umožnit editovat údaj o skutečně zjištěném stavu položky a poznámky k nenalezeným a poškozeným položkám. P4 Uzavření inventarizace – aplikace musí umožnit uzavření inventarizace, po uzavření nelze založenou inventarizaci stornovat ani editovat její data. P5 Tisk inventurních spisů – aplikace musí umožnit tisk formuláře zápis o inventarizaci a sestav inventovaného majetku uzavřených inventarizací. P6 Reporty – aplikace musí jednotlivým aktérům umožnit generování a tisk sestav inventovaného majetku podle zadaných kritérií v rozsahu jejich oprávnění.

59

5.3.2.4 Datový slovník Evidenční štítek – označení pro nosič kódu. Čekající položka – nově pořízená položka hmotného majetku čekající na označení evidenčním štítkem nebo zařazení mezi neoznačované položky. Katalog – tištěná sestava inventovaných položek majetku, které nelze označit přímo evidenčním štítkem. Obsahuje název, inventární číslo a čárový kód položky, po ověření skutečného stavu je čárový kód načten snímacím zařízením a položce je přiřazen příslušný stav (nalezeno, nenalezeno, převedena atd.). Mobilní terminál – označení pro snímací zařízení čárového kódu. Neoznačená položka – položka hmotného majetku, kterou nelze přímo označit evidenčním štítkem. Označená položka – položka hmotného majetku, kterou lze přímo označit evidenčním štítkem. Zápis o inventarizaci – formulář obsahující údaje o prováděné inventarizaci, slouží jako doklad o jejím provedení a pro záznam zjištěných skutečností.

60

5.3.2.5 Případy užití evidence a inventarizace hmotného majetku Požadovaná funkcionalita, role zaměstnanců dopravní firmy a jejich interakce s aplikací pro evidenci a inventarizaci majetku při provádění těchto procesů je zobrazena pomocí identifikovaných případů užití na obrázcích č. 16 a č. 17. Obrázek 16: Diagram případů užití - evidence majetku


61

Obrázek 17: Diagram případů užití - inventarizace majetku


62

5.3.3 Datový model evidence a inventarizace hmotného majetku Přehled o objektech evidence a inventarizace majetku poskytuje konceptuální datový model uvedený na obrázku č. 18. Obrázek 18: Diagramu tříd – konceptuální model


63

5.3.4 Nosič kódu a snímací zařízení Nosič kódu, evidenční štítek, tvoří vybraný typ čárového kódu a samolepící etiketa. Pro potřeby evidence a inventarizace majetku dopravní firmy bude mít evidenční štítek jednotnou podobu. Kromě čárového kódu na něm bude uvedeno inventární číslo položky, její název a název a logo firmy. Typ čárového kódu musí být kompatibilní se zvolenou aplikací pro evidenci a inventarizaci majetku. Jeho výběr zároveň ovlivňuje požadavky na další, zejména hardwarové, příslušenství systému automatické identifikace, jakým jsou např. tiskárny nebo mobilní terminály. Dodavatelé řešení těchto systémů pro účely automatické identifikace položek hmotného majetku doporučují několik typů čárových kódu, mezi nimi např. řadu kódů Code 39, Code 93 a Code 128, jejichž využití se v praxi velmi osvědčilo. Tyto kódy patří mezi jednorozměrné, jejich symbol vychází z klasického obrazce čárového kódu, jsou alfanumerické a mají proměnnou délku. Mezi jejich hlavní výhody patří snadné snímání s velmi nízkou chybovostí a schopnost opravy chyb. Obrázek 19: Code 39

Zdroj: http://www.kodys.cz

Code 39, 93 a 128 lze také použít pro označení lokalit. V některých případech, např. z důvodu malého prostoru, je doporučováno využití dvourozměrných čárových kódů, jejichž symbol je tvořen tmavými a světlými body. Pro účely označení lokalit nebo položek hmotného majetku je vhodným typem skládaný, public domain40, kód PDF 417 s kapacitou pro uložení dat až 1,1 kB a schopností detekce a opravy chyb, pokud je symbol kódu porušený. Obrázek 20: PDF 417


40

Public domain – na produkt se neuplatňují autorská práva.

64

Samolepící etiketa musí být odolná vůči nepříznivým podmínkám, neoprávněné manipulaci a musí jít umístit na široké spektrum povrchů. Těmto požadavkům vyhovují například plastové bezpečnostní etikety, které se v případě stržení znehodnotí tím, že na původním umístění zanechají nápis „VOID“. Snímací zařízení musí být také kompatibilní se zvolenou aplikací pro evidenci a inventarizaci majetku a typem čárového kódu. Vzhledem k provozním podmínkám dopravní firmy by měl výběr snímacího zařízení probíhat v kategorii určené pro potřeby průmyslu. Hlavními výhodami těchto zařízení jsou odolnost proti pádům, nízkým nebo vysokým teplotám, prachu, vodě a spolehlivé snímání nosičů kódu i na větší vzdálenost. Dále je nutné zohlednit požadované vlastnosti a funkcionalitu snímacího zařízení k dosažení optimálního poměru cena/výkon [9]. Obrázek 21: Snímání čárového kódu


5.3.5 Metodika označení hmotného majetku a lokalit Kromě aktualizace interních podnikových směrnic upravujících problematiku evidence a inventarizace majetku by měla být vydána pro potřeby odpovědných zaměstnanců obecná metodika pro označování položek majetku a lokalit evidenčním štítkem. Pokud nejsou stanovena a dodržována základní pravidla pro umístění evidenčního štítku, může docházet ke zbytečným časovým ztrátám při jeho hledání v rámci provádění inventury nebo identifikace majetku a v důsledku i ke snížení očekávaného přínosu ze zavedení systému automatické identifikace v podobě úspory času.

65

Mezi základní pravidla pro označování položek majetku patří: jednoznačně definovat kategorie neoznačovaných položek např. mobilní telefony, evidenční štítek musí být vždy umístěn přímo na předmětu identifikace, nelze ho umístit např. na obal nebo dočasné příslušenství, evidenční štítek musí být umístěn na přístupném místě s využitím pravidla „pravé ruky, platí zejména u zamykatelných skříní, trezorů apod. Mezi základní pravidla pro označování lokalit patří: evidenční štítek musí být umístěn u hlavního vchodu, případně u všech vchodů, pokud se jedná o rozlehlou lokalitu např. dílenské prostory, evidenční štítek musí být umístěn na přístupném místě s přihlédnutím k místním podmínkám např. intenzivnímu slunečnímu záření nebo dešti.

66

6 Zadávací dokumentace, výběr dodavatele a vyhodnocení V rámci poptávkového řízení provede IT útvar dopravní firmy průzkum trhu, podle zvolené varianty řešení IT podpory správy majetku vybere dostupné produkty a osloví jejich dodavatele. Nedílnou součástí zadávací dokumentace bude shrnutí výsledků analýzy výchozího stavu, návrh cílového stavu, specifikace vybrané technologie systému automatické identifikace, návrh řešení IT podpory a popis aplikační architektury podnikového informačního systému, které jsou uvedeny v předchozích kapitolách.

6.1 Možnosti realizace IT podpory Dodavatelé nabízejí v zásadě tři možné varianty řešení IT podpory procesů správy hmotného majetku, které se navzájem liší zejména v podobě aplikace evidence a inventarizace majetku. Aplikace je zpravidla doplněna standardními komponentami systému automatické identifikace. Každá z uvedených variant má své výhody, ale zároveň i omezení a rizika.

6.1.1 Nestandardní specializovaná aplikace Řešení na míru obvykle nabízí rozsáhlé možnosti přizpůsobení požadavkům a podmínkám zákazníka vývojem zcela nové aplikace. Jedna z nabídek například navrhuje vývoj speciální intranetové aplikace založené na technologii ASP.NET. Aplikace by měla vlastní oddělenou databázi MS SQL Server, do které by byla v pravidelných intervalech importována data z evidence majetku v modulu AM systému SAP. Hlavní výhoda tohoto přístupu spočívá v již zmíněné značné flexibilitě k velmi specifickému prostředí velké dopravní firmy. Nevýhodu naopak představuje zajištění provozu, údržby a dalšího rozvoje nestandardní aplikace v rámci podnikového IS, možné problémy a jejich následky, které implementace nevyzkoušeného řešení může přinést a vysoká míra závislosti na dodavateli. Zejména z těchto důvodů a obtížné integraci nejsou specializovaná řešení podporována ani dílčí IT strategií podniku.

67

6.1.2 Rozšíření funkcionality stávajícího ERP systému Využití funkcionality modulu AM systému SAP a jejího rozšíření pro podporu evidence a inventarizace majetku s využitím čárového kódu je další z možností. Hlavní výhoda tohoto přístupu spočívá v úspoře nákladů na pořízení zcela nové aplikace. Nevýhodu naopak představuje: omezený počet uživatelských licencí systému SAP vlastněných dopravní firmou, nutnost provedení řady zákaznických úprav standardní funkcionality modulu. Omezený počet uživatelských licencí stejně jako nezbytná a v podmínkách dopravní firmy nesnadná customizace předpokládanou úsporu nákladů výrazně omezují.

6.1.3 Standardní integrovaná aplikace Vzhledem k rozsahu hmotného majetku dopravní firmy, aplikační architektuře a zdrojům stávajícího podnikového informačního systému se jako optimální jeví výběr a implementace některého ze standardně nabízených řešení IT podpory správy hmotného majetku, které by nejlépe vyhovovalo požadované funkcionalitě, specifickým provozním podmínkám a v případě potřeby bylo možné částečně customizovat.

6.2 Srovnání charakteristik vybraných standardních aplikací Aplikace K.asset je jádrem komplexního systému IT podpory správy hmotného majetku, který může fungovat jako samostatná kmenová evidence nebo nadstavba stávajícího podnikového informačního systému. Aplikace umožňuje práci s kartami majetku, široké možnosti přenosu dat s jejich primárním zdrojem (např. MS Acces, DBF, MS SQL Server, Oracle atd.), má speciální webové rozhraní a snadné, intuitivní ovládání. Aplikace je plně kompatibilní s dalšími volitelnými prvky systému automatické identifikace v podobě mobilních terminálů a tiskáren [17]. Aplikace IT podpory správy a evidence majetku EPOSS může fungovat také jako samostatná kmenová evidence nebo nadstavba stávajícího podnikového informačního systému. Přenos dat s jejich primárním zdrojem probíhá prostřednictvím XML souborů, případně je možné komunikační middleware upravit dle potřeb. Aplikace je plně kompatibilní s dalšími volitelnými prvky systému automatické identifikace, v podobě mobilních terminálů a tiskáren, ale také s technologií RFID kódu [12]. 68

Aplikace FAIN41 funguje jako nadstavba ERP systému SAP a jednou z podmínek její implementace je využívání modulu AM. Aplikace rozšiřuje funkcionalitu správy majetku v systému SAP a podporuje automatizaci provádění inventarizace majetku s pomocí snímání čárového kódu v rozsahu požadovaném dopravní firmou. FAIN je plně integrován do systému SAP, včetně uložení dat, využívá jeho standardní grafické uživatelské rozhraní, po schválení jednotlivě nebo hromadně aktualizuje údaje přímo na kartách majetku v modulu AM a do jisté míry umožňuje customizaci. FAIN má poněkud vyšší nároky na SW a HW konfiguraci dalších prvků systému automatické identifikace, mobilních terminálů a tiskáren, díky které nabízí jejich intuitivní ovládání a kompatibilitu s technologií RFID kódu.

41

FAIN – zkratka názvu Fixed Assets Inventory

69

Pro přístup do aplikace není nutná uživatelská licence systému SAP. Aplikační architektura FAIN je znázorněna na obrázku č. 21 [16]. Obrázek 22: FAIN - aplikační architektura

Zdroj:www.kctdata.cz

6.2.1 Hodnotící kritéria Dopravní firma má zájem o dodání komplexního, funkčního řešení IT podpory správy hmotného majetku. V rámci poptávkového řízení by měli zaměstnanci IT útvaru uskutečnit alespoň jednu referenční návštěvu u některého z předchozích zákazníků dodavatele. Při výběr řešení IT podpory správy majetku a jeho dodavatele bude nejprve hodnocena úplnost dodaných podkladů a dokumentů podle požadavků zadávací dokumentace, neúplné nabídky budou z výběrového řízení vyřazeny. Jednotlivé nabídky budou dále hodnoceny podle následujících kritérií, kterým bude přiřazena váha dle jejich významu pro dosažení očekávaného přínosu:

70

výše pořizovacích a provozních nákladů, technologická úroveň a komplexnost řešení, zákaznická podpora (školení uživatelů, Helpdesk), stabilita dodavatele (zdroje a kapacity), reference a certifikace řešení, servis, údržba a rozvoj celého řešení. Pro vybrané implementované řešení budou nastaveny, monitorovány a vyhodnoceny klíčové ukazatele výkonnosti podle požadovaného cílového stavu a zároveň bude kontrolováno odstranění identifikovaných nedostatků stávajícího stavu. V případě splnění očekávaných přínosů má dopravní firma zájem o rozšíření IT podpory a nasazení systémů automatické identifikace v oblastech skladového hospodářství a řízení přístupů.

71

Závěr Podnikové informační systémy dnes tvoří nedílnou součást ekonomických subjektů téměř ve všech oborech lidské činnosti. V teoretické části se práce zaměřila na stručnou rekapitulaci dosavadního vývoje informačních systémů, zejména na změnu jednotlivých komponent a funkcionality v souvislosti s technologickým vývojem. Práce dále poskytla přehled základních pojmů, které v souvislosti s charakteristikou současných, často velmi rozsáhlých a různorodých, informačních systémů lze nalézt v odborné literatuře. Předmětem teoretické části byl také význam prostředků ICT pro podporu podnikových procesů, hlavní zásady a metodiky v této oblasti. Praktická část se věnovala optimalizaci správy majetku dopravní firmy. Problematika byla nejprve analyzována na základě provedeného sběru dat. Provedení analýzy identifikovalo zásadní nedostatky, které byly podle možností kvantitativně i kvalitativně vyhodnoceny. Následně byl nejprve definován požadovaný cílový stav a nastaven průběh a kontrolní metriky podpůrných procesů. Velká pozornost byla věnována návrhu IT podpory procesů správy majetku, která spočívala v zadání funkčních (uživatelských) i nefunkčních požadavků, výběru technologie a jednotlivých komponent systému automatické identifikace. V samotném závěru byly v rámci poptávkového řízení vytipovány konkrétní varianty těchto systémů a stanoveny kritéria pro výběr jejich dodavatele. Práce si kladla za cíl seznámit i méně kvalifikovaného uživatele s teoretickým základem současných podnikových informačních systémů a postupem při řešení IT podpory procesů konkrétní dílčí oblasti ve specifických podmínkách velké organizace a lze ho považovat za splněný.

72

Seznam použité literatury [1]

About.com: Inventors [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://inventors.about.com/od/gstartinventors/a/Gutenberg.htm

[2]

AIIM Knowledge Center Blog: What is a good definition of ECM?. In: www.aiimknowledgecenter.typepad.com [online]. 2007 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://aiimknowledgecenter.typepad.com/weblog/2007/10/what-is-a-good-.html

[3]

ARI -Wiki [online]. ? [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://ari.wikidot.com/

[4]

AUTOMATIZACE. [online]. 2004 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.automatizace.cz/

[5]

BarCode Technology Is Not Cheaper Than RFID: RFID Journal [online]. 2002-2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: httphttp://www.rfidjournal.com/article/view/5005

[6]

BASL, Josef a Eva KISLINGEROVÁ. Podnikové informační systémy: podnik v informační společnosti. 2., výrazně přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 283 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-247-2279-5

[7]

CIO Business World: IT strategie pro manažery [online]. Praha: IDG Czech, 2004 [cit. 2012-04-22]. ISSN 1803-7321. Dostupné z: http://businessworld.cz/

[8]

COBIT: IT Governance Framework - Information Assurance Control - ISACA. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.isaca.org/KnowledgeCenter/COBIT/Pages/Overview.aspx

[9]

Codeware s.r.o.: Identifikační systémy. 1996 [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.codeware.cz/

[10] Computer History Museum [online]. 2012 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/ [11] Encyclopedia: Britannica Online Encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-01-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/ [12] EPRIN: čárové kódy, sklady, etiketovací systémy [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.eprin.cz/ [13] GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika: podnik v informační společnosti. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 496 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2615-1. [14] ISO: International Organization for Standardization [online]. ? [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/home.html

73

[15] ITIL: ITIL. [online]. 2007 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.itil.cz/index.php?id=982 [16] KCT Data [online]. 1999 - 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.kctdata.cz/ [17] Kodys. [online]. 2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.kodys.cz/ [18] ManagementMania.com: Thomas H. Davenport [online]. 2008-2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://managementmania.com/thomas-h-davenport [19] MOLNÁR, Zdeněk. Podnikové informační systémy: Organizace a řízení IS/IT. Praha, ?. [20] Object Management Group [online]. 1997 - 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.omg.org/ [21] Pakistan Library Automation Group: PakLAG [online]. 2000-2015 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.paklag.org/. [22] POUR, Jan. Informační systémy a technologie. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006, 492 s. Edice učebních textů. Informační systémy a technologie. ISBN 80-867-3003-4. [23] SAP Česká republika: SAP - Business Management Software Solutions Applications and Services. [online]. 1996? [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.sap.com/cz/index.epx [24] SCHIFFER, Vladimír a Eva KISLINGEROVÁ. Inventarizace majetku a závazků v praxi podnikatelů: podnik v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2005, 335 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-727-3117-3. [25] SODOMKA, Petr, Hana KLČOVÁ a Zuzana ŠEDIVÁ. Informační systémy v podnikové praxi: podnik v informační společnosti. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Computer Press, 2010, 501 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-251-2878-7. [26] SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika: teorie a praxe projektování. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-740-0336-3. [27] ŠARMANOVÁ, Jana. Databázové a informační systémy. Ostrava, 2007. [28] ŠMÍDA, Filip, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě: podnik v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 293 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-1679-4. [29] TVRDÍKOVÁ, Milena. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2728-8.

74

[30] VYMĚTAL, Dominik a Hana KLČOVÁ. Informační systémy v podnicích: teorie a praxe projektování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 142 s. Průvodce (Grada). ISBN 97880-247-3046-2

75

Seznam obrázků Obrázek 1: Y model CIM ......................................................................................................... 17 Obrázek 2: Vztah mezi IT a IS ................................................................................................. 19 Obrázek 3: Obsah podnikového informačního systému ........................................................... 21 Obrázek 4: Schéma funkcionality podnikového informačního systému .................................. 22 Obrázek 5: McFarlanova matice aplikací podnikového IS ...................................................... 29 Obrázek 6: Organizační schéma dopravní firmy ...................................................................... 37 Obrázek 7: Model provádění inventarizace I ........................................................................... 39 Obrázek 8: Obecné schéma řešení SAP Business Suite ........................................................... 42 Obrázek 9: Výsledek kontroly označení hmotného majetku evidenčním štítkem ................... 44 Obrázek 10: SWOT matice ...................................................................................................... 48 Obrázek 11: Model procesu evidence majetku......................................................................... 49 Obrázek 12: Model procesu inventarizace majetku ................................................................. 51 Obrázek 13: Vzor číselníku lokalit ........................................................................................... 56 Obrázek 14: Funkcionalita aplikace pro evidenci hmotného majetku ..................................... 57 Obrázek 15: Funkcionalita aplikace pro inventarizaci hmotného majetku .............................. 58 Obrázek 16: Diagram případů užití - evidence majetku ........................................................... 61 Obrázek 17: Diagram případů užití - inventarizace majetku .................................................... 62 Obrázek 18: Diagramu tříd – konceptuální model ................................................................... 63 Obrázek 19: Code 39 ................................................................................................................ 64 Obrázek 20: PDF 417 ............................................................................................................... 64 Obrázek 21: Snímání čárového kódu ....................................................................................... 65 Obrázek 22: FAIN - aplikační architektura .............................................................................. 70

76

Seznam tabulek Tabulka 1: Role počítačů v podnikových informačních systémech ......................................... 13 Tabulka 2: Vývojové etapy ERP systémů ................................................................................ 18 Tabulka 3: Výchozí stav inventarizace - celkové náklady ....................................................... 46 Tabulka 4: Srovnání technologií automatické identifikace ...................................................... 54

77

Podnikové informační systémy

Recommend Documents