PODNIKOVÉ ENVIRONMENTÁLNÍ ÚČETNICTVÍ

PODNIKOVÉ ENVIRONMENTÁLNÍ ÚČETNICTVÍ

Texty k jednotlivým přednáškám

Ministerstvo životního prostředí PRACOVNÍ JEDNÁNÍ K PROBLEMATICE PODNIKOVÉHO ENVIRONMENTÁLNÍHO ÚČETNICTVÍ 4. dubna 2005

Ministerstvo životního prostředí

Univerzita Pardubice

Sekce ekonomiky životního prostředí

Fakulta chemicko-technologická Katedra ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu

Odbor ekonomiky životního prostředí

Vás srdečně zvou na

pracovní jednání k problematice podnikového environmentálního účetnictví,

které se koná v pondělí 4. 4. 2005 v prostorách Ministerstva životního prostředí

Cíl pracovního jednání: Seznámit účastníky s nejnovějšími poznatky z oblasti ochrany životního prostředí a s průběhem řešení projektů vědy a výzkumu v oblasti environmentálního účetnictví.

Prezence účastníků:

9.30 – 10.00 hod.

Předběžný program pracovního jednání:

10.00 – 16.00 hod.

1. Postup řešení výzkumného projektu Aplikace environmentálního účetnictví a jeho dílčí výsledky – řešitelský tým: CEMC Praha, Univerzita Pardubice, ČEÚ Praha 2. Postup řešení výzkumného projektu Aplikace environmentálního účetnictví a jeho dílčí výsledky – řešitelský tým: Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Národohospodářský ústav ČSAV, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Univerzita Pardubice 3. Indikátory udržitelného rozvoje a environmentální manažerské účetnictví – Doc. Ing. M. Hájek, Ph.D. (MŽP Praha). 4. Environmentální reporting podniku - Prof. Ing. J. Hřebíček, CSc. (MZLU Brno) 5. Směrnice 2003/96/ES o zdanění paliv a energie a její dopady na podniky – Ing. J. Ottová (MŽP Praha)

Místo konání: MŽP, Vršovická 65, Praha 10, zasedací místnost č.900

Svoji účast, prosím, potvrďte do 1. 4. 2005 na adrese: Ministerstvo životního prostředí odbor ekonomiky životního prostředí Vršovická 65, 110 10 Praha 10 tel.: 267122552 (Ing. A. Krejčová) fax: 267310277 e-mail: [email protected]

snímek 1

___________________________________ „Aplikace environmentálního účetnictví na mikroekonomické a makroekonomické úrovni v podmínkách ČR“ VaV-1C/4/13/04 seminář 4.4.2005 (MŽP) ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 2

___________________________________ Program vystoupení CEMC • Představení projektu a řešitelského týmu • Udržitelný rozvoj a podniková úroveň (Ing. Jiří Študent) • Reporting (Ing.Vojtěch Vaněček, CSc.) • Environmentální účetnictví – EMA (Ing. Jaroslava Hyršlová, Ph.D.) • Šetření na úrovni podniku (Ing. Jiří Študent) • Makroekonomická úroveň (Ing. Jaroslav Klusák) ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 3

Cíle projektu na makrokonomické úrovni 1. Analýza současných možností sledování poplatků za znečišťování životního prostředí dle odvětvové klasifikace. 2. Zhodnocení možnosti aplikace satelitního účtu EPEA v podmínkách ČR.3. Vytvoření manuálu s doporučením pro aplikaci metodiky tvorby satelitního účtu EPEA v podmínkách ČR. 3. Doporučení pro výběr relevantních poplatků do satelitního účtu výdajů na ochranu životního prostředí EPEA. 4. Doporučení pro praktický sběr dat, který by zlepšil dostupnost dat nutných pro tvorbu satelitního účtu výdajů na ochranu životního prostředí EPEA ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 4

Celkové cíle projektu na mikroekonomické úrovni

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

• Metodika měření a sledování UR organizace • Příručka reportingu s ohledem na UR • Příspěvek EMS k UR podniku • Příručka EMA + případové studie ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 5

___________________________________ UR na úrovni podniku

EMS

EMA

___________________________________ Report

Šetření na podnicích

___________________________________

Výstupy Metodika měření UR

Metodika k reportingu

Šetření vlivu EMS na UR

ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

___________________________________

Metodika k EMA

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 6 Na co hledáme v projektu odpověď • Reflexe pojmu UR na podnikové úrovni • Jak měřit a hodnotit UR na úrovni subjektu • Jak podpořit proces využití UR pro managerské řízení a pro řízení vztahů se zájmovými skupinami • Pomáhá EMS naplňování pojmu UR ? ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 7

Charakteristika udržitelného rozvoje obecně • Je idea, která při materializaci své podoby vyvolává rozdílné představy a reakce (vágnost pojmu) • Nemůže být aplikována izolovaně, a musí být naplňována aktivitami „shora a zdola“ • Jde spíše o fuzzy problematiku, s neomezenými variantami řešení a proto definice UR musí umožňovat pružnost v reakci na současné problémy, ale zároveň vytvářet dlouhodobou perspektivu společnosti • Lidstvo svou podstatou bytí je ve smyslu uplatňovaných definicí UR neudržitelné ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 8

___________________________________ 1. Definice udržitelného rozvoje „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby“ • Hodnocení: – V praxi těžko využitelné (spíše působí na etiku) – Neznáme potřeby budoucích generací (hmotné, nehmotné, automatiky se předpokládá že to budou neobnovitelné zdroje) ? – Stejná hodnota užitků a nákladů v dlouhé časové řadě ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 9 2. Definice udržitelného rozvoje „Udržitelný rozvoj je rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním“ • Hodnocení: – Žádný pilíř nemá přednost (v praxi se nedodržuje) – Z pohledu teorie řízení schází cíl ?, podporuje krátkodobé uvažování, reakce na okamžité vlivy – V praxi už lépe využitelné ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 10

___________________________________ Souhrn hodnocení definic UR • Etická rovina působení • Postrádá princip objektivního nahlížení na svět • V průmyslové praxi těžko uchopitelný koncept • Snadno zneužitelné pro politické ambice a prosazování specifických zájmů různých skupin ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 11

___________________________________ Praktické otázky UR

___________________________________

• Kde se nacházíme a kam směřujeme? • Jsou globální hrozby skutečně globální? • Chováme se (světové společenství, vlády, ekonomická seskupení, občanská společnost) udržitelně? • Jaké je postavení podnikání v konceptu UR? ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 12 Ekonomická teorie

___________________________________

• Environmentální ekonomové – trh není schopen stanovit cenu, nezachycuje externality

___________________________________

Limity růstu – disponibilní zdroje jsou konečné – omezené (Malthus & Ricardo)

___________________________________

• Tržní ekonomové – v důsledku obcházení trhu dochází k pokřivení hodnot

___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 13

___________________________________ Ekologický přístup k UR • Ekonomické a sociální systémy jsou subsystémy globálního životního prostředí (udržitelnost v ekonomické a sociální sféře je podřízena udržitelnosti životního prostředí) • Tlaky na ekosystém (prostřednictvím emisí, materiálové a energetické náročnosti) • Stav a změny ekosystému jako odpověď na tlaky • Kapacita ekosystému (mezní limity) ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 14

Ekologický kapitálový přístup • Koncept kapitálu je rozšířen o oblasti zahrnující udržitelný rozvoj K = Km + Kh + Kc + Ke + Kn • Velmi slabě udržitelný rozvoj je rozvoj bez poklesu kapitálových aktiv: Km+Kn+Kh=konst. & substituce Km~Kn, WSI = S/Y- (δKm + δKn)/Y >0 • Slabě / silně UR, substituce Km~Kn nedokonalá nebo žádná • Velmi silně UR - nulový δ (ekon. růst+obyvatel.) ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 15

Simonský “optimistický“ koncept - kritika teorie limitu růstu • Katastrofické koncepty nedostatku přírodních zdrojů se nikdy neuskutečnily • Zdroje nejsou přírodní povahy, jsou zdroji právě jen v souvislosti s uspokojováním lidských potřeb • Lidské poznání samo zdroje vytváří • V případě přírodních zdrojů platí teorém nekonečné substituovatelnosti ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 16

___________________________________ Optimistické nahlížení na svět • Není sebemenší důvod se domnívat, že poznání má přirozené limity • A pokud platí, že zdroje nejsou ve své podstatě přírodní a jejich zásoba není díky poznání fixní, pak nejsou ani vyčerpatelné !!!!!


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 17

___________________________________

Motto

___________________________________

Paul Feyerabend „Against Method“(1993): „Většina převratných a dnes zcela běžných myšlenek Koperníka či Galilea začala nepříjemným nabouráním zažitých mýtů, které však byly ve své době intuitivně přijatelnější nové teorie těchto géniů“ Mojmír Hampl: „Vyčerpání zdrojů skvěle prodejný mýtus“, Centrum pro ekonomiku a politiku (cep), 2004 ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 18 Silné a slabé stránky konceptů • •

•

•

„Pesimisté“ Hlídat excesy Nepraktičnost & nákladnost postupů & obtížná srozumitelnost v praxi Škodlivost konceptů okamžitého omezení čerpání zdrojů Absolutní bezpečnost

„Optimisté“ • Víra v lidského ducha a znalostní společnost • Důraz na měkké nástroje TUR • Hýření disponibilních prostředků nad možnostmi současného poznání


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 19

___________________________________ Definice UR ?

___________________________________

• Skutečným globálním cílem UR musí být rozvoj společnosti postavené na znalostech • Tradiční chápání UR postavené na konceptu limitu růstu může být pro UR hrozbou v podobě stagnace dalšího vývoje a schopnosti lidstva čelit novým hrozbám a výzvám • Nevytváří potřebný impuls pro zásadní řešení environmentální problematiky ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 20

UR je rozpracováním konceptu hrozeb „Limity růstu“ (Limit to Growth) se závěrem:

– v horizontu kratším než 100 let lidstvo vyčerpá všechny klíčové neobnovitelné zdroje, – parciální, dílčí řešení jednotlivých problémů lidstva nemohou být úspěšná (kolaps v důsledku znečištění Země), – „přestřelení“ možností planety již nastalo, kolapsu může zabránit pouze okamžité omezení populačního růstu a zastavení růstu znečištění, kterého lze dosáhnout pouze zabržděním hospodářského růstu.

• Lidstvo žije na „vypůjčený“ čas, přičemž čas si půjčuje od budoucích generací ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 21

Vědecký základ UR prostřednictvím teorie řízení rizik UR není jen otázkou filozoficko – ekonomického chápání světa, ale jde o problematiku, na kterou by mělo být nahlíženo prostředky teorie řízení rizik


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 22

Zásady analýzy, hodnocení a řízení rizik • Získat objektivní a spolehlivá data • Provést interpretaci dat věrohodnými a spolehlivými metodami • Určit věrohodnou velikost jevu • Určit objektivní dopady jevu ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 23

___________________________________ PRAVDĚPODOBNOST VZNIKU KRIZOVÉ SITUACE

Matice rizik P

Vysoká

O

11

O

12

___________________________________ 13

Míra rizika Střední

P

Malá

A

31

Zanedbatelné negativní

A P O

Přístup k řešení

O

P 21

22

P

32

Ohrožující existenci

23

P Zničující

___________________________________

33

NÁSLEDKY KRIZOVÉ SITUACE

___________________________________

(ad-hoc, trouble shooting) (alternativní plány - scénáře) (odstranění příčiny krize)


___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 24 Globální oteplení v matici rizik P 400 ppm

348 ppm

GHG

Škody: 90mld.$/2004 Kjóto: 150mld.$/rok

Škody ?

Pásmo přijatelnosti

- 0,1°C do r.2100 ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

D www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 25

___________________________________ Kjótský protokol

___________________________________

Španělsko, Portugalsko, Irsko, Řecko + 40

Austrálie, Kanada, USA, Japonsko

___________________________________

Rakousko, Itálie, Finsko, Norsko, Belgie, Nizozemsko

+

+

+

___________________________________

0

-

+

Dánsko, Francie, EU, Švédsko, Británie, Německo

+

ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko

+

Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko

- 60

Estonsko, Lotyšsko, Litva


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 26

___________________________________ Oteplování klimatu • • • •

___________________________________

Z pohledu řízení rizik můžeme současnou situaci zhodnotit takto: Existují signály o změnách klimatu Důkazy o příčinách změn jsou zatím neprůkazné Řešení v podobě Kjótského protokolu je málo účinné (snížení průměrné teploty o 0,1° C na konci tohoto století) Řešení neumožňuje rychlou reakci - cokoliv dnes uděláme projeví se nejdříve za 30 až 100 let.


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 27 Co dodat ? • Světové společenství se nedokáže dohodnout na efektivním řešení většiny globálních hrozeb • Globální hrozby slouží k politickým účelům • Může být světové společenství, mocnosti, vlády, občanská společnost leadrem UR ? • UR ve stávající podobě je především politickým konceptem „zeleného“ vládnutí • V rukou vědců leží obrovská odpovědnost • Prosazování etiky je na pořadu dne • Aarhurská sml. - máme především právo na objektivní informace ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 28

___________________________________ ___________________________________ Strategické tahy pro ČR Strategický audit ČR CESES – Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova, Praha

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 29

___________________________________ Kvalita a udržitelnost života • Je výsledkem vzájemného působení sociálních, zdravotních, ekonomických a ekologických podmínek, týkajících se lidského a společenského života • Zlepšování kvality života lze dosáhnout komplexním řešením, která vycházejí z myšlenky udržitelného rozvoje

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 30

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 31

___________________________________ Vědění pro znalostní ekonomiku • Prokázaný vztah mezi věděním a ekonomikou – Silná statistická korelace mezi investicemi do vzdělání, výzkumu a vývoje a ekonomickým růstem

• Roste význam transdisciplinárního přístupu (zdrojem inovací nejsou jen technologické, ale i manažerské a organizační změny => význam sociálních a humanitárních věd)

• Klíčem k prosperitě je nové aplikované a komerčně využité vědění (inovace) • Drobné inovace ve velkém množství rozhodují o konkurenceschopnosti a kvalitě života více než špičkové technologie

• Roste význam implicitního vědění v pracovnících, je základem konkurenceschopnosti

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 32

___________________________________ Typologie vědění Životné

___________________________________

Neživotné Patenty, licence..

Explicitní

Knihy, CD,…

Znalosti Implicitní Zkušenosti Dovednosti

Výrobky

Intelektuální kapitál Kulturní kapitál

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

Stroje a zař.

Lidský kapitál Fyzický kapitál

Finanční kapitál

Sociální kapitál

Přírodní kapitál

___________________________________ ___________________________________

snímek 33

Porovnání optimistického a pesimistického přístupu • Koncept environmentálního kapitálového přístupu: K = Km + Kh + Kc + Ke + Kn • Velmi slabě udržitelný rozvoj je rozvoj bez poklesu kapitálových aktiv: Km+Kn+Kh=konst. & substituce Km~Kn, WSI = S/Y- (δKm + δKn)/Y >0

• Kn –>

+ Kh+Kc+Ke +


–>Km www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 34

___________________________________ Možné podoby nové definice UR ? • „Je taková dynamika rozvoje lidského poznání umožňující zachování lidstva v dlouhodobém horizontu“ • „Schopnost lidstva zabezpečit takový rozvoj znalostního potenciálu a potřebné etické úrovně, aby nezaostávalo za globálními výzvami“ ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 35

___________________________________ Význam podnikání pro společnost • Posiluje sociální soudržnost společnosti snižováním nezaměstnanosti (vytvářením pracovních míst, vytvářením podmínek pro zpětné zařazování osob do výrobního procesu, smazáváním rozdílů mezi jednotlivými regiony, růstem HDP) • Realizátorem a spotřebitelem inovací, patentů. Nezáleží na velkých inovacích, ale spíše na nepřetržitém toku inovací drobného charakteru • Zabezpečuj zdroje pro řešení bezpečnosti a krizových situací, je součástí IZS ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 36

Charakteristika společnosti tažené věděním • Samostatnost v myšlení – bez myšlenky nemůže vzniknout výtvor • Otevřenost vůči různosti – homogenita je bariérou inovací (komunikace mimo tým)

• Otevřenost vůči novému – boj s konservatismem, odvaha měnit osvědčené

• Orientace na budoucnost – investice do vědomí • Postoj k podnikavosti a k úspěchu – tvořivost lze uplatnit v každé činnosti

• Vnitřní motivace k úspěchu - inovacím nesvědčí rovnostářství bez ohledu na vynaložené úsilí

• Pozitivní postoj k vědě, výzkumu a k technologiím

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 37

Vliv zájmových skupin na udržitelné chování subjektu Dobrovolné aktivity průmyslu: •EMS •Jiné normativní požadavky

•Env. účetnictví

___________________________________

Světová politika Trhy Zaměstnanci Výroba Vlastníci

Státní správa Samospráva

•Kodex (ICC) •Env. reporting

___________________________________

Okolí NGO

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

Legislativa


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 38

Proces interakce zájmových skupin k UR • UR je zájmovými skupinami vnímán rozdílně a probíhá nekoordinovaně prosazováním individuálních priorit – vytváří pro podnikatele „neudržitelné“ signály • UR si však žádá aktivitu shora & zdola

Základním rámcem UR je sociální soudržnost při respektování základních lidských hodnot a morálních kodexů ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 1

___________________________________ ___________________________________ ENVIRONMENTÁLNÍ MANAŽERSKÉ UČETNICTVÍ (EMA)

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 2

___________________________________ EMA = NÁSTROJ NA PODPORU ROZHODOVÁNÍ V RÁMCI PODNIKU Cílem je začlenění environmentálních aspektů/dopadů do stávajících systémů tak, aby bylo možné posuzovat environmentální profil podniku ve vazbě na jeho ekonomickou výkonnost a na jeho budoucí rozvoj.


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 3 KONCEPCE EKO-EFEKTIVNOSTI Prosazování principu udržitelného rozvoje do podnikové praxe může významným způsobem napomoci zlepšování v oblasti eko-efektivnosti. Koncept eko-efektivnosti byl poprvé diskutován v odborné literatuře na počátku devadesátých let 20. století (Schaltegger a Sturm 1990). Do širšího povědomí se dostal až díky organizaci Business Council for Sustainable Development (BCSD) a odborné publikaci, která byla prezentována na summitu v Riu v roce 1992. ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 4

___________________________________ EKO-EFEKTIVNOST lze dosáhnout tím, že budou dodávány takové výrobky, zboží a služby, které • budou konkurenceschopné, • budou uspokojovat lidské potřeby a zvyšovat kvalitu života, • při postupném zmírňování environmentálních dopadů a • při spotřebě zdrojů v rámci celého životního cyklu, která bude alespoň na úrovni odhadované únosnosti Země. ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 5

___________________________________ JE TŘEBA SE ZAMĚŘIT na 1. Vymezení environmentálních nákladů a přínosů, které plynou podniku z šetrného přístupu k životnímu prostředí 2. Sledování informací o environmentálně vyvolaných nákladech a přínosech 3. Hodnocení investičních projektů 4. Provázanost hodnotových a naturálních kritérií při hodnocení výkonnosti podniku


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 6

___________________________________ ENVIRONMENTÁLNÍ NÁKLADY A PŘÍNOSY PLYNOUCÍ ZE ŠETRNÉHO PŘÍSTUPU K ŽP

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 7

NÁKLADY NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ENVIRONMENTÁLNÍ NÁKLADY)

___________________________________

ENVIRONMENTÁLNÍ PŘÍNOSY (VE FYZIKÁLNÍCH JEDNOTKÁCH)

Jejich hodnotové vyjádření (ekonomické hodnocení)

___________________________________

EKONOMICKÉ PŘÍNOSY (V HODNOTOVÉM VYJÁDŘENÍ)

Ekonomické přínosy vyplývající z opatření na ochranu životního prostředí Výnosy z prodeje produktů získaných recyklací

VÝNOSY

NÁKLADOVÉ ÚSPORY

___________________________________

Zvýšení výnosů vlivem zlepšení image

___________________________________

Nákladové úspory související se vstupy (např. úspory ve spotřebě surovin) Nákladové úspory související s výstupy (např. úspora nákladů na odstraňování odpadů)

Nákladové úspory související s řízením rizik

VYSOKÁ

Zvýšení výnosů vlivem výzkumu a vývoje zaměřeného na ochranu životního prostředí

Úspory nákladů na environmentální pojištění

Zabránění vzniku nákladů souvisejících s obnovením poškozeného životního prostředí

Zabránění poklesu výnosů díky poškození image podniku z důvodu environmentálních nehod a havárií

SPOLEHLIVOST MĚŘENÍ


___________________________________ NÍZKÁ

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 8

___________________________________ PODNIKOVÉ ENVIRONMENTÁLNÍ NÁKLADY = náklady, které jsou vynakládány v souvislosti s ochranou životního prostředí (Fichter et al.1997)

___________________________________ ___________________________________

Environmentální náklady lze členit • na běžné a mimořádné nebo • přímé a nepřímé a na • budoucí potenciální (podmíněné) environmentální náklady ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

___________________________________

___________________________________ www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 9 Pro vymezení podnikových environmentálních nákladů lze vyjít i z materiálových a energetických toků. ENVIRONMENTÁLNÍ NÁKLADY = suma všech nákladů, které ať už přímo, či nepřímo, souvisejí s používáním (spotřebováváním) materiálů a energií a z toho vyplývajícími environmentálními dopady (Fichter et al.1997)


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 10

Podnikové environmentální náklady

Přístup

Tradiční

Materiálové a energetické toky

Zaměření

Náklady na ochranu životního prostředí

Náklady související s používáním materiálů a energií a s vyvolanými environmentálními dopady

Příklady: - Úprava odpadních vod - Náprava havárií - Prevence znečištění (zaměřená na výrobek) - Administrativa vyplývající ze zákonů - Potenciální rekultivace skládek

Příklady: - Poplatky, pořízení materiálu - Pokuty, náprava havárií - Pořízení materiálu

Běžné Mimořádné Přímé Nepřímé Potenciální (budoucí)


-

Zpracování materiálu

-

Podmíněné závazky

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 11

___________________________________ ___________________________________ OPORTUNITNÍ NÁKLADY NEREALIZOVANÉ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Oportunitní náklady jsou vymezeny jako maximální ušlý efekt, který byl obětován v důsledku využití ekonomického zdroje ve zvolené alternativě (Král a kol. 2002).


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 12 OPORTUNITNÍ NÁKLADY INVESTIC NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ se rovnají přínosům nejatraktivnější alternativní investice, která nebyla realizována (podnik se jí vzdal).

___________________________________

OPORTUNITNÍ NÁKLADY ZANEDBÁNÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ představují nerealizované přínosy nejpřínosnější investice do prevence znečišťování.

___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 13

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ TOKŮ

___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 14

___________________________________ ___________________________________

ENVIRONMENTÁLNÍ NÁKLADY jsou všechny náklady, které jsou vyvolány materiálovými a energetickými toky, které mají dopady na životní prostředí.

___________________________________

Environmentální náklady jsou tedy způsobeny každým pořízením a zpracováním materiálu a s tím souvisejícím vznikem odpadu.


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 15 3

2

4

Náklady na vstupy (pořízení a zpracování)

___________________________________

Výrobky Proces 1

Proces 2

Proces 3

(závazky vyplývající z nakládání s odpady) 5

Odpad A

Odpad B

___________________________________

Odpad C

___________________________________

Spalovna 1


___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 16

___________________________________

220

Výroba

Vstupní sklad surovin PZ=5 KZ=18

50

205

PZ=0 KZ=0

15 2

180 4

Odpadové hospodářství PZ=0 KZ=0

___________________________________

176

Výstupní sklad PZ=5 KZ=20

160 2,7

1 22 1,5

Zákazníci

Dodavatelé

60

Kontrola kvality PZ=0 KZ=0

PZ = Počáteční zásoba KZ = Konečná zásoba


___________________________________ ___________________________________

Odstraňování odpadů

Sklad polotovarů PZ=5 KZ=15

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 17

___________________________________ NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ TOKŮ

___________________________________

Přínosy z použití systému: • snížení nákladů a přínosy pro životní prostředí • nové zajímavé podněty pro vývoj nových výrobků, technologií i pracovních postupů • vyšší kvalita informačních systémů • zlepšení organizační struktury a podnikových postupů • zlepšuje se proces koordinace a komunikace mezi jednotlivými podnikovými útvary • zvýšená motivace zaměstnanců a vedení • je kladen vyšší důraz na lepší využívání materiálů a energií


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 18 NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ TOKŮ

___________________________________

Díky implementaci systému došlo v podnicích ke snížení nákladů o 1 - 5%.

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 19

___________________________________ ___________________________________ SLEDOVÁNÍ INFORMACÍ O ENVIRONMENTÁLNĚ VYVOLANÝCH NÁKLADECH A PŘÍNOSECH

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 20

___________________________________ Může přispět významnou měrou ke zlepšení ekonomické výkonnosti podniku a ke zmírňování environmentálních dopadů.

___________________________________ ___________________________________

Environmentální náklady a výnosy jsou nedílnou součástí účetního systému.

___________________________________

Relevantní informace mohou přispět ke zvyšování kvality manažerských rozhodnutí.

___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 21

___________________________________ ___________________________________ HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ

___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 22

___________________________________ INVESTIČNÍ PROJEKTY SPOJENÉ S OCHRANOU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ nejsou realizovány, protože • v rámci investičního hodnocení nejsou zvažovány všechny environmentální náklady a přínosy a • v podnicích jsou pro alokaci environmentálních nákladů používány nevhodné postupy


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 23

___________________________________ ___________________________________

STUDIE EPA Environmental Cost Accounting for Capital Budgeting: A Benchmarking Survey of Management Accountants (1995) Účel: Porovnat využívání EMA při hodnocení investičních projektů ve vybraných amerických výrobních podnicích.


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 24 VÝSLEDKY VÝZKUMU: • V rámci rozhodovacích procesů jsou brány v úvahu především ty environmentální náklady a přínosy, které jsou snadno kvantifikovatelné

___________________________________ ___________________________________

• Položky, které jsou obtížněji kvantifikovatelné, se zpravidla při hodnocení nezvažují

___________________________________

• Při alokaci environmentálních nákladů podniky postupují tak, že environmentální náklady jsou začleněny do režijních nákladů

___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 25

___________________________________ VÝSLEDKY VÝZKUMU:

___________________________________

• Většina respondentů (86%) uvedla, že nevyčleňuje investiční prostředky pro potřeby environmentálních projektů • 71 % respondentů uvedlo, že v rámci jejich podniků jsou sledovány environmentální náklady


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 26

___________________________________ Růst eko-efektivnosti i budoucí rozvoj podniku jsou ve velké míře závislé na kvalitních rozhodnutích v oblasti budoucích kapacit. Kvalitu rozhodovacích procesů lze zvýšit především začleněním všech relevantních nákladových a výnosových položek do hodnocení projektů a zlepšením postupů při alokaci environmentálních nákladů.


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 27

___________________________________ PROVÁZANOST HODNOTOVÝCH A NATURÁLNÍCH KRITÉRIÍ PŘI HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 28

___________________________________ Zejména v souvislosti se strategickým řízením je zdůrazňována nutnost orientovat se nejen na HODNOTOVÉ VÝSLEDKY, ALE I NA DALŠÍ KRITÉRIA. KRITÉRIA. BALANCED SCORECARD = systém zdůrazňující vzájemnou provázanost hodnotových a naturálních kritérií


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 29

___________________________________ ___________________________________ ENVIRONMENTÁLNÍ PROFIL PODNIKU by měl být součástí kritérií;

___________________________________

ovlivňuje budoucí vývoj podniku a je významný z hlediska hodnocení podniku jako celku i jeho útvarů.

___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 30 CÍLE ČÁSTI EMA

___________________________________

• sestavit příručku = metodický návod pro podniky, jak lze využívat EMA na podporu rozhodovacích procesů v podniku • na případových studiích demonstrovat postupy, které by podnikům umožnily posuzovat environmentální profil a ekonomickou výkonnost ve vzájemných souvislostech


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 1

___________________________________ ___________________________________ Systémy environmentálního řízení (EMS)

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 2

___________________________________ Definice EMS

___________________________________

• Část celkového systému řízení, která zahrnuje organizační strukturu, plánování, odpovědnosti, techniky, postupy, procesy a zdroje pro rozvoj, provádění, dosažení, posouzení a podporu environmentální politiky (ČSN EN ISO 14001) • Jde o integraci environmentálních hledisek do veškeré podnikatelské činnosti dané organizace (od podnikové strategie až po každodenní, operativní provoz)


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 3 Požadavky a postup zavádění • Úvodní přezkoumání • Definování environmentálních aspektů • Stanovení environmentálních cílů a programů • Monitoring, hodnocení, audity, přezkoumání (neustálé zlepšování) • Organizační struktura • Dokumentace


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 4

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ Zdroj: e-ISO


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 5

___________________________________ Typy EMS

___________________________________

• Normy řady ISO 14000 • ČSN EN ISO 14001

___________________________________

• Program EMAS • Nařízení (ES) č. 761/2001

___________________________________

• Neformální (necertifikovaný) EMS

___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 6 Program EMAS (požadavky navíc oproti ISO 14001)

• Přísnější požadavky na dodržování legislativy • Posuzování nepřímých environmentálních aspektů • Externí komunikace (environmentální prohlášení)

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

• Využívání loga EMAS

___________________________________ ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 7

___________________________________ Proč podniky zavádí EMS ? (studie MŽP, 2003)

• • • • • • • • • •

Zájem o ochranu ŽP Vylepšení image Odpovědné chování Zvýšení konkurenceschopnosti Lepší vztahy s veřejností a s.s. Pokračování ISO 9000 Tlak obchodních partnerů Tlak zákonů a norem Tlak v rámci obchodní skupiny Úspora nákladů


97 % 97 % 95 % 88 % 84 % 80 % 63 % 58 % 42 % 40 % www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 8

___________________________________ Nejvýznamnější přínosy EMS (studie MŽP, 2003) • • • • • • • • • • • • •

Zkvalitnění práce v oblasti OŽP 94 % Plnění legislativních předpisů 91 % Zlepšení image 91 % Lepší havarijní připravenost 90 % Zlepšení environmentálního profilu 89 % Přehled v provozní dokumentaci 87 % Vnitropodniková organizace a řízení 85 % Komunikace s veřejností a st. správou 72 % Zvýšení konkurenceschopnosti 69 % Dodavatelsko-odběr. vztahy 60 % Snížení poplatků a pokut 49 % Snížení nákladů 45 % Lepší jednání s finanč. institucemi 40 %


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 9

Význam EMS pro další nástroje zkoumané v rámci projektu • Projekt se na mikroúrovni zaměřuje především na environmentální manažerské účetnictví (EMA) a následné podávání environmentálních zpráv (environmentální reporting) • Jakým způsobem podporuje EMS uplatňování těchto nástrojů v podniku?


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 10

___________________________________ EMS a EMA

___________________________________

• EMS = informační základna pro EMA • EMA se zabývá zjišťováním skutečných podnikových environmentálních nákladů (provázání údajů o hmotných a energetických tocích s hodnotově vyjádřenými údaji) • EMS umožňuje podniku údaje o hmotných a energetických tocích vhodně sledovat, zpracovávat, evidovat a poskytovat


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 11

___________________________________ EMS a reporting

___________________________________

• EMS = zdroj informací pro reporting • V rámci EMS jsou shromažďovány informace, které podnik dále využívá v komunikaci se zainteresovanými stranami a pro vydávání environmentálních zpráv

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 12 Cíl projektu

___________________________________

Posoudit reálný příspěvek EMS k udržitelnému rozvoji.

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 13

___________________________________ Hypotézy k ověření (práce v roce 2005)

___________________________________

1. Zavádění EMS v podnicích podporuje snahy o dosažení, resp. nastoupení cesty udržitelného rozvoje. (Zvláštní pozornost bude věnována schopnosti

___________________________________

podniku snížit negativní dopady na životní prostředí.)

2. Různá úroveň podnikového environmentálního řízení (EMAS, ISO 14001, neformální EMS, žádný EMS) vede k různému stupni naplňování bodu 1. (Mezi přínosy zmíněných úrovní environmentálního řízení existují podstatné rozdíly.) ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 14

___________________________________ Hypotézy k ověření

___________________________________

(práce v roce 2005)

3. EMS zvyšuje důvěryhodnost podniku v očích zainteresovaných stran (lepší komunikace a naplňování požadavků jednotlivých zainteresovaných stran). 4. Zavedený EMS významně usnadňuje podniku zavádění a aplikaci dalších dobrovolných nástrojů. (Důraz bude kladen především na EMA a environmentální reporting.)


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 1

___________________________________ Aplikace environmentálního účetnictví na mikroekonomické a makroekonomické úrovni v podmínkách ČR

___________________________________

VaV-1C/4/13/04

___________________________________

REPORTING

___________________________________ ___________________________________

Pracovní jednání na MŽP, Praha, 4.4.2005


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 2

___________________________________ CÍL A VÝSTUP PODLE PROJEKTU: Příručka s doporučeními pro dobrovolné podnikové zpravodajství (environmentální reporting) českých podniku (se zaměřením na vykazování ekonomických důsledku působení podniku na životní prostředí), včetně vzorových příkladů z českého i zahraničního průmyslu

POŽADAVKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE: Soulad s aktivitami OSN, OECD a EU Dobrovolné vs. povinné zpravodajství ? Důležitost zveřejnění ? KÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 3

___________________________________

OBLAST NAŠEHO ZÁJMU

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________

snímek 4

___________________________________ DRUHY PODNIKOVÉHO REPORTINGU PADAJÍCÍ V ÚVAHU

___________________________________

Environmentální reporting - zprávy o životním prostředí HSE - zprávy o zdraví, bezpečnosti a životním prostředí CSR (Corporate Social Responsibility) - zprávy o podnikové společenské zodpovědnosti UR - zprávy o udržitelném rozvoji podniku

___________________________________

Víte o zprávách podniků typu CSR u nás ?

___________________________________


___________________________________ ___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________

snímek 5

___________________________________ ŠETRENÍ O STAVU REPORTINGU U NÁS ♦ GEMS 1998-9: 4,6% v reprezentativním vzorku 304 podniku zpracovatelského průmyslu ♦ Chystáme korespondencní plošné šetření o vydávání a publikaci zpráv ♦ Chystáme výběrové šetření cestou řízených interview Proběhla/probíhají jiná podobná šetření ?


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 6 PŘÍSTUP PODNIKU K REPORTINGU ZÁVISÍ PREDEVŠÍM NA JEHO VELIKOSTI

___________________________________

Malé a střední podniky (SME):

Nepatrná motivace a zájem Nedostatečné personální vybavení

Velké podniky:

Vydávají dobré zprávy typu „environmentální“ nebo HSE Mají dobré personální vybavení


___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 7

___________________________________ VZORY PRO REPORTING Î Literární rešerší zjištěna řada vzorů v zahraničí Î V chemickém průmyslu ČR používán vzor Evropské rady chemického průmyslu (CEFIC), od r. 1998 typu HSE Î V zahraničí prosazovány a široce používány pokročilé typy zpráv: HSE, CSR, UR Î Plošným šetřením zjistíme vzory případně používané v ČR Víte o používaných obecných vzorech v ČR ?

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________

snímek 8

___________________________________ DOPORUČÍME DIFERENCOVANÉ VZORY Podle velikosti podniku: Ö Velké podniky Ö Střední a malé podniky Podle cílové skupiny: Ö Laická veřejnost Ö Odborná veřejnost

___________________________________ ___________________________________

Přiměřenost Srozumitelnost Citlivost Důvěryhodnost Transparentnost


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 9

___________________________________

INDIKÁTORY

___________________________________

Podniky zveřejňují indikátory: ¾ vynucené předpisy ¾ doporučené použitým vzorem zpráv ¾ zřídka vlastní specifické indikátory

___________________________________

Existují sady indikátorů pro určitá odvětví: ¾ chemický průmysl (CEFIC) ¾ oborové GRI („sector supplements“: automobily, peněžní služby, ...)

Existují sady podle charakteru podniku:

___________________________________

¾ Multinacionální (typu UR) ¾ Malé a stření podniky (typu CSR) Jiné sady indikátorů pro jiná odvětví, jiné typy podniků ? ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

___________________________________ ___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________

snímek 10

___________________________________ OBOUSMĚRNÁ KOMUNIKACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

___________________________________

Děje se u velkých podniků (víceméně vynuceno okolnostmi - jsou významní znečišťovatelé) Malé a střední podniky (SME) - zpravidla věc neznámá: mají malou motivaci, jsou jen malí znečišťovatelé Pokusně jsme ověřili, že také u SME má oboustranná komunikace význam: viz projekt CEMC - Orée

___________________________________

Je vhodné pojednávat v příručce o reportingu ?

___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 11

___________________________________ OTÁZKY K DISKUSI

___________________________________

Dobrovolné vs. povinné zpravodajství Důležitost zveřejnění zprávy Víte o zprávách podniků typu CSR u nás ? Proběhla/probíhají u nás jiná šetrení o reportingu ? Víte o obecných vzorech pro reporting používaných podniky v ČR ? Sady indikátorů pro určitá odvětví, určité typy podniků ? ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 1

___________________________________ ___________________________________ Indikátory udržitelného rozvoje na úrovni organizace VaV-1C/4/13/04 seminář 4.4.2005 (MŽP)


___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 2

___________________________________ Aktivity a standardy UR • • • • • • •

APEC Code on Business Conduct, Ethical Trading Initiative, Global Reporting Initiative, Global Sullivan Principles, OECD Guidelines for Multinational Enterprises Sigma United Nations Global Compact


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 3

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 4

Souhrn – hodnocení významu podnikání pro UR • Je součástí udržitelného rozvoje každé společnosti (je součástí národního bohatství) • Vytváří a poptává inovační potenciál jehož růst je základem pro zásadní řešení energetických a surovinových potřeb lidstva a překonávání globálních hrozeb • Přispívá k řešení sociální politiky • Ovlivňuje životní prostředí tím, že jej zatěžuje a současně nabízí prostředky a praktiky pro zvýšení ekoefektivnosti ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 5

Mikroúroveň tradiční pojetí indikátorů UR • Environmentální dopady podnikání • Sociální problematika – řešení zaměstnanosti a rozvoje regionu • Ekonomické dopady & ekoefektivnost • Systémy řízení – jakost, bezpečnost, EMS, další dobrovolné aktivity v rámci ISO 14001 ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 6

Mikroúroveň – indikátory při využití „optimistického“ pojetí UR • Ekonomické efekty a konkurenceschopnost • Příspěvek k růstu znalostního potenciálu -

vzdělávání, patenty, oceněné produkty, inovace … • Etické kodexy – plnění morálních parametrů podnikání • Podniková kultura učící se společnosti – uvolňování tvůrčího potenciálu, motivace & havarijní připravenost & bezpečnost práce & respektování

zákonů


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 7

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 8

___________________________________ Hypotézy k ověření v ČR • V praxi je nedostatek indikátorů propojujících všechny tři pilíře udržitelného rozvoje. • V ČR na úrovni podniku není používán systém indikátorů dle doporučení GRI a dalších mezinárodních aktivit • České podniky využívají obdobné environmentální indikátory jako podniky v zahraničí. ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 9

Obecné požadavky na indikátory • Objektivnost & transparentnost & dostupnost • Ověřitelnost dat & odpovědnost při jejich zpracování a syntéze • Maximální zachycení všech pilířů udržitelnosti • Snadná dostupnost informací • Zachycení současnosti a předpokladů pro budoucnost ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 10

___________________________________ Měření a hodnocení UR • Subjektivní vjemy a verbální vyjádření • Exaktním měřením a hodnocením veličin (indikátorů, ukazatelů) • Kombinace předchozích • Propojováním jednotlivých pilířů UR v podobě integrovaných ukazatelů až po výpočet jednoho souhrnného ukazatele • Analýza tendencí v jednotlivých sektorech UR a vytváření sofistikovaných vazeb. Např. grafickým ztvárněním - hvězdicovým diagramem ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 11

___________________________________ Problémy • Sdílení dat – důvěrnost, dopady hodnocení • Nedostatečná standardizace sběru a hodnocení dat Hodnocení napříč sektory - procedurálních otázek (ratingové ag.) – mělký záběr • Specializované hodnocení jednotlivých odvětví (SPRU - Science and Technology Policy Research at the University of Sussex – 14 odvětví + EU + nečlenské země + 30 indikátorů)

• Praxe UR je bohatší, než se dá vyjádřit indikátory ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 12 Indikátory UR na úrovni subjektu Ekonomika

Životní prostředí

1 E

5 ŽP

Management

4 M

2 K 3 S


Konkurencescho pnost

Sociální problematika www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 13

Související aktivity s UR UR = 1 +2 +3 +4 +5 GRI = 1+2 +3 +4 +5

Eko-efektivnost = 1+5

1 E

5 ŽP 4 M

2 K 3 S

CSR = 1 +3 +4 +5 ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

Corporate governance ICC kodex shareholders & stakeholders dialog odpovědný přístup k ŽP www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 14

___________________________________ GRI indikátory • • • • • •

___________________________________

Přímé ekonomické dopady Environmentální problematika Pracovní problematika Lidská práva Sociální záležitosti Odpovědnost za výrobek

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

http://www.globalreporting.org/guidelines/2002/contents.asp


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 15 1. Ekonomika

___________________________________

• Ukazatel: – Vlastnická struktura – Ekonomická výkonnost (obrat, rentabilita, produktivita práce,…) – Materiálová a energetická spotřeba – Materiálová a energetická účinnost


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 16

2. Konkurenceschopnost – krátkodobé cíle • Ukazatel: – nabídka a poptávka, výrobní faktory, podpůrné služby, cena práce a surovin, zapojení do mezinárodní kooperace - podíl exportovaných výrobků na obratu, kilogramové ceny – Podpora prodeje (péče o zákazníka) – Ekolabeling a další ocenění produkce a služeb Pozn.: The World Competitive Report ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 17

2. Konkurenceschopnost – dlouhodobé cíle (inovace, strategie) Ukazatel: • Výdaje na VaV • Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji • Počet udělených patentů • Příjmy a výdaje z licenčních poplatků • Výdaje na školení pracovníků • Struktura pracovníků dle vzdělání • Frekvence inovací výrobků a služeb

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

Pozn.: European Innovation Scoreboard ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 18 3. Sociální politika

___________________________________

• Strukturální "Lisabonské" • Ukazatel: – – – – – –

Příspěvek organizace ve vytváření počtu pracovních míst oblasti Pracovní úrazy a dlouhodobá nemocnost, nemoci z povolání Zaměstnávání a podpora „okrajových“ (rizikových) skupin Stížnosti (pracující a dalších zájmových skupin) Systém komunikace se zájmovými skupinami Korupční skandály, postihy antimonopolního úřadu, trestní stíhání členů vedení, sponzoring politických stran – Dodržování základních lidských práv a svobod, práce s odbory, legální zaměstnávání cizinců,


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 19

___________________________________ 4. Management

___________________________________

• Ukazatel: – Systémy řízení, organizační struktura, klíčové odpovědnosti, politiky, zdokonalování systémů, průběžné hodnocení – Náklady spojené s implementací systému, legislativy – Neshody s legislativou, pokuty, penále, nehody – Náklady na odstranění škod – Výdaje na ŽP, na opravy zařízení – Požadavky na dodavatele a prodejce – Podniková kultura – sdílení hodnot, podpora odborů ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 20

___________________________________ 5. Životní prostředí

___________________________________

• Ukazatel: – Emise (ovzduší, voda, půda, skleníkové plyny) – Odpady, nebezpečné odpady, recyklace a znovu využití materiálu, skládkování, uzavřenost vodního hospodářství, prevenční opatření – Doprava surovin, zboží a služeb (dle druhů) – Materiálová spotřeba v hmotných jednotkách & náklady na nákup neobnovitelných surovin – Roční spotřeba energie (MJ) – Havarijní připravenost – Ekolabeling, LCA, ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 21 Cíle

___________________________________

• Maximálně využít:

___________________________________

– Veřejně dostupná data – Užívané definice

• Poznatky z praxe: – Není problém s environmentálními daty – Hůře je to s daty z oblasti sociálního rozvoje a také s ekonomickými (nejsou běžnou součástí environmentálních zpráv a nejsou dostupné za výrobní jednotku) ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 22

___________________________________ Software produkty - GRI

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 23

___________________________________ Software produkty - WBCSD

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 24 EnQ CSM

___________________________________

Corporate Sustainability Management and Reporting System

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________


www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________

snímek 25

___________________________________ Pro koho měřit UR ? • • • • •

Investoři, manažeři investičních fondů Management organizací Další zájmové skupiny Marketing Tisk – elektronické zpravodajství – široká veřejnost • Konzultanti, výzkumní pracovníci, novináři • Vládní orgány a agentury ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

snímek 26

___________________________________ Další možný postup

___________________________________

UN, EU, UNEP, OECD, ILO, …………., ČR GRI, WBCSD, INEM, ICC, ……………

___________________________________

CEMC & SP & partneři projektu Obecná metodika měření UR Odvětvové svazy

Odvětvové svazy

Odvětvové svazy


___________________________________

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

___________________________________

snímek 27 Otázky do diskuse

___________________________________

• Co spadá do udržitelného rozvoje ? • Jaké ukazatele jsou nejvhodnější:

___________________________________

– Individuální cesta dle požadavku jednotlivých zájmových skupin a profilu organizace ? – Využití mezinárodních standardů ?

• Jak hodnotit ? • Jak podpořit zavedení do praxe ? ČESKÉ EKOLOGICKÉ MANAŽERSKÉ CENTRUM

www.cemc.cz

___________________________________ ___________________________________ ___________________________________ ___________________________________

Environmentální účetnictví na mikro - úrovni Ilona Obršálová Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice

Abstrakt: Příspěvek informuje o postupu prací v rámci výzkumného projektu VaV 1C 4/17/04 „Aplikace environmentálního účetnictví“. Jsou uvedeny výsledky rešerší této problematiky z domácích a zahraničních pramenů a popsán zvolený způsob řešení využití principů environmentálního účetnictví na mikroúrovni a nástin dalšího postupu řešení. Klíčová slova: environmentální účetnictví, environmentální systém řízení, podnik, náklady, externí náklady, environmentální informace Úvod Nástup výzkumných prací zabývajících se problematikou environmentálního účetnictví byl v našich podmínkách proti vývoji ve světě zachycen s menším zpožděním. V České republice byla zpracována řada studií na toto téma, jejich rámcový přehled jsme uvedli na semináři „Environmentální účetnictví, současný stav a další vývoj“ v Praze v listopadu 2004. Potřeba se zabývat rozvojem environmentálního účetnictví byla a je podporována řadou okolností, zejména zaváděním EMS, změnami v environmentální legislativě (informace, IPPC a další). Uvedený výzkumný úkol se v předchozí etapě věnoval vstupním sekundárním analýzám, formulacím hypotéz a hledáním hodnotících kritérií. Skupina řešitelů zpracovávajících modul Environmentální účetnictví na mikroúrovni navrhla dotazník pro empirická zjišťování a uzavřela ověřování pilotním průzkumem ve dvou podnicích. Dílčí výsledky rešerší byly presentovány také na semináři v listopadu 2004 a v dalším jsou shrnuty spolu s výsledky za období prosinec 2004 – březen 2005. Práce navazují mimo jiné na výsledky grantu poskytnutého MŽP – VaV 320/02/01 „ Alternativní indikátory udržitelného rozvoje, udržitelnosti a blahobytu“ s výstupem návrhu statistického výkazu ŽP 1-01. 1. Environmentální účetnictví – vývoj aplikací a současný stav Výzkum je zaměřen především na environmentální manažerské účetnictví (EMA) jako nástroje pro podniková manažerská rozhodnutí. EMA lze definovat jako identifikaci, sběr, určení, analýzy, interní reporting, využití informací o materiálových a energetických tocích, environmentálních nákladových informacích a dalších informacích o nákladech jak pro konvenční tak i environmentální rozhodování v podniku [8]. Environmentálně vztažené náklady mohou být popsány ve vztahu k internímu manažerskému účetnictví, externímu finančnímu nebo k zprávám pro veřejnost. EMA slouží manažerům pro rozhodování o kapitálových investicích, nákladového určení, rozhodování o návrhu procesu nebo produktu, hodnocení činnosti, budoucí termínová rozhodování apod. [7, s.39]. EMA bylo vyvinuto kvůli určité omezenosti přístupů konvenčního účetnictví pro manažerské činnosti a rozhodování, která mají vztah

k významným environmentálním nákladům a (nebo) významným environmentálním důsledkům. Nejvýznamnějšími znaky EMA jsou: • EMA je zaměřeno na účetnictví environmentálních nákladů, na interní náklady podniku; • Informace ze systému EMA je důležitá také pro jiný typ rozhodování, ale důležitým cílem je podpora proaktivních, preventivních environmentálních činností. EMA je rozsáhlý soubor principů a přístupů, které poskytují materiálové a energetické toky a nákladová data důležitá pro úspěšnost environmentálních manažerských aktivit. Systematické využívání principů EMA usnadňuje nalezení skrytých environmentálních nákladů v účetním systému. Nejsou-li skryté náklady identifikovány, pak ocenění výrobku neodráží všechny náklady a výrobek je prodán podceněn. Zavedení EMA může násobit užitky získané prostřednictvím dalších environmentálních nástrojů. EMA vyžaduje dobrou znalost fyzických důsledků podniku na životní prostředí a proto zavedení EMA není jen úlohou pro účetní, ale vyžaduje úzkou kooperaci techniků, environmentálních inženýrů a manažerů pro korektní hodnocení vlivu podniku na životní prostředí. Burritt et al.[1] popisují multidimenzionální rámec EMA z hledisek: interní-externí, fyzická-monetární klasifikace, časové hledisko minulost - budoucnost, krátkodobý dlouhodobý rámec, ad hoc-rutinní informace (tab.1). Tab. 1: Hlediska environmentálního manažerského účetnictví

Krátkodobé Environmentální nákladové Orientované na účetnictví (např. variabilní, minulost absorpční Rutinně získaná kalkulace, podle informace činností)

Ex-post posuzování relevantního rozhodování podle environmentální Ad hoc informace kalkulace

Monetární EMA Dlouhodobé Environmentálně vyvolané kapitálové výdaje a příjmy

Fyzické EMA Krátkodobé Dlouhodobé Účetnictví Účetnictví materiálových dopadu na a (environmentál energetických ní) přírodní toků kapitál (krátkodobé vlivy na ŽP – úroveň podniku, místa produktu apod.) Environmentální Ex-post Inventury kalkulace posouzení životního cyklu životního cyklu krátkodobých Postprojektové (a plánu) environmentál posuzování ních vlivů fyzických (např.místa investičních nebo odhadů produktu)

Monetární environmentální operativní rozpočet (toky) Monetární environmentální Orientované na kapitálový budoucnost rozpočet (stavy) Relevantní Rutinně získaná environmentální informace kalkulace (např. speciální zakázka, výrobkový mix s omezenou kapacitou)

Environmentální dlouhodobé finanční plánování

Fyzické environmentál ní rozpočet (toky a stavy)

Dlouhodobé fyzické environmentál ní plánování

Relevantní environmentál ní vlivy (např.daná krátkodobá Environmentální omezení hodnocení činností) životního cyklu

Fyzické environmentál ní investiční odhady

Monetární environmentální oceňování projektu

Analýzy životního cyklu specifických projektů

Ad hoc informace [Zdroj: Burritt et al 2001] Klíčovým pojmem je environmentální náklad. Popis koncepce je doposud široce diskutován s různými přístupy.[6, 5, 3, 1, 9.]. S identifikací a alokací environmentálních nákladů je spojeno mnoho problémů. Některé organizace definují environmentální náklady specificky pro účely ochrany životního prostředí, jiné šíře, včetně nákladů na environmentální aktivity organizace. Značné problémy činí i překrývání některých nákladů co do původu. Systemizaci environmentálních nákladových kategorií v podnicích popisuje tab. 2. Tab. 2: Environmentální náklady Environmentální nákladové/výdajové kategorie Nakládání s Prevence a Hodnota Procesní Environmentální odpadem a environmentální materiálu náklady výnosy emisemi management nevýrobkovéh nevýrobkového o outputu outputu Odpisy zařízení Externí služby pro Suroviny Náklady práce Podpory, náhrady environmentální management Údržba, materiál Personální činnosti Obaly Náklady energie Ostatní výnosy služby pro environmentální management Osobní náklady Výzkum a vývoj Pomocné

Daně a poplatky Pokuty Pojištění na environmentální závazky Rezervy na nápravy Zdroj: [12, p.19]

materiály Dodatečné náklady Ostatní na čistší materiály technologie Ostatní náklady Energie environmentálního managementu Voda

Podle US EPA [9] jsou environmentálními náklady konvenční náklady (suroviny a energie s environmentální relevancí), potenciálně skryté náklady (náklady zachycené v účetním systému ale ztrácející svou identitu v režii), nahodilé náklady (náklady v budoucnosti – nahodilé závazky), a náklady image. Detailní vymezení těchto pojmů je nezbytné pro exaktní účtování. Konvenční účetní systémy neposkytují informace o špatném environmentálním chování a mohou významně zkreslovat (nadhodnocovat nebo podhodnocovat skutečné environmentální náklady a výnosy). Pro alokaci nákladů jsou definovány podmínky (klíče): toxicita odstraňovaných emisí a odpadů, objem emisí a odpadu, environmentální dopad vyvolaný emisemi a odpadem, relativní náklady na odstraňování určitých druhů emisí apod.[5, p.136]. Hledání alokačních klíčů je významným problémem vyžadujícím interdisciplinární přístup. Byla publikována řada systémů a technik popisu environmentálních nákladů [3, 7, 8, 9 a jiní]. TCA (Total Cost Assessment) je nástroj hodnocení v případech jako: výběr projektu mezi mnoha alternativami, finální projektová analýza, dodatečné environmentální projekty, rozpočty různých variant. Posuzování životního cyklu (LCA) je také adaptováno pro logistické řetězce v podnicích. Dalším systémem je např. plné nákladové účetnictví. Techniky založené na analýze input/output (hmotné bilance) byly také využity pro popis environmentálních podnikových nákladů. Procesní diagramy mohou pomoci vystopování vstupů a výstupů a obzvláště u odpadů integrují informace technické a o nákladech. Účetnictví toku nákladů může učinit materiálové toky průhlednější při využití různých dat. Pro environmentální účetnictví procesů jsou nutné různé informace ( data ve fyzických jednotkách získaná primárním měření, konverzní faktory apod.) Environmentální účetnictví ABC (activity based accounting) alokuje všechny interní náklady do nákladových středisek na základě aktivit, které náklady způsobují. [9]. Přehled dosavadních metod popisu environmentálních nákladů je uveden v tab. 3.

Tab. 3: Současné metody popisu environmentálních nákladů Náklady ochrany životního prostředí Minulé a Budoucí současné (potenciální) náklady náklady Náklady omezení Environmentální Oddělené emisí rozpočet kalkulace Plné nákladové Plné nákladové Zahrnutí nákladů účetnictví environmentálního účetnictví omezení zátěže rizika ŽP Přímá kalkulace Environmentálně orientovaná kalkulace Vícestupňová přímá kalkulace Procesní kalkulace

Kalkulace založená činnostech

Náklady materiálových a energetických toků Minulé a Budoucí současné (potenciální) náklady náklady Náklady zbylého materiálu

Kalkulace budoucích environmentálních nákladů

Kalkulace na založená činnostech

Kalkulace na založená na materiálových a energetických tocích ABC kalkulace orientovaná na materiálové toky

Rozpočty založené na činnostech orientované na materiálové a energetické toky

Zdroj: [9] 2. Současná situace v zavádění EMS a EMA (environmentálního manažerského účetnictví) v České republice, další souvislosti řešení Počet organizací pracujících na základě ISO 14001 a EMAS certifikací/validisací (967) ukazuje potřebu informací pro rozhodování o environmentálních nákladech a výnosech. V České republice pracuje 967organizací s ISO 14 001 a EMAS certifikací/validisací a pouze 16 organizací má zavedený environmentální systém řízení i podle EMAS (stav leden 2005). I částečné zavedení systému environmentálního účetnictví je v ČR zatím výjimkou. Nedílnou součástí vztahu EMS a možností kvantifikace dopadu podnikových aktivit ve smyslu udržitelného rozvoje je i související koncepce CSR – corporate social responsibility. Existuje mnoho různých přístupů k řešení etických dilemat. Řešení konfliktu zájmů na podnikové úrovni musí zahrnovat etické principy a podniky musí formulovat své interní a externí závazky a dodržovat pravidla. Řada společností také publikuje kombinované zprávy environmentální a sociální.[5]. Norma ISO 14001 se příliš nezabývá oblastí nepřímých environmentálních aspektů. Hovoří se v ní pouze o aspektech, které může organizace řídit, a to především "z pohledu vstupů a výstupů spojených s její činností, výrobky a/nebo službami" - tedy o aspektech

přímých (emise, odpady, prevence závažných havárií apod.). Nařízení č. 761/2001 jde v úvahách o environmentálních aspektech dále, neboť se zabývá i těmi aspekty, jež organizace nemůže plně kontrolovat, avšak může je částečně ovlivnit - tedy nepřímými environmentálními aspekty. Řadí mezi ně např.: problémy související s výrobky (např. design, vývoj, balení, přeprava, použití, odpad), výběr a složení služeb (např. doprava), kapitálové investice, poskytování půjček a pojišťovací služby, správní a plánovací rozhodnutí, chování dodavatelů a subdodavatelů. Obecně u všech složek je nutné revidovat způsob evidence v souvislosti se směrnicí IPPC (zák. č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci), což vyvolává další nároky na změnová řízení. Jsou hledány možnosti úlev pro podniky se standardizovanými systémy environmentálního řízení podle požadavků environmentálního práva, přednostně pro skupinu malého a středního podnikání. Existuje řada přístupů jak vytvářet EMA systém. Malé a střední podniky potřebují speciální podporu pro vytvoření takového nástroje – musí být navržen pro konkrétní firmu a průmyslové odvětví a nikoliv jako obecný systém. Formální rámec pro systém environmentálního managementu je standard řady ISO 14 000 a EMAS, ale řada podniků, zejména SME má řadu důvodů k tomu, aby prozatím tyto koncepce neakceptovaly. Řada studií popisuje příčiny, proč tomu tak je. Jestliže má EMA podporovat environmentální systémy řízení, pak je nutné analyzovat příčiny malého zájmu SME o řízení podle standardu ISO nebo EMAS: Nevýhody při zavádění EMS v malých a středních podnicích • Lidské zdroje Vysoké počáteční časové ztráty Vysoká zátěž z formalizovaných požadavků Nedostatečné zapojení zaměstnanců Zavedení je přerušovaný nebo dlouhodobý proces Problém s „komplexní řečí“ • Finanční zdroje Vysoké náklady udržování EMA Vyšší než očekávané náklady na zaměstnance Vysoké poplatky na certifikaci/validisaci • Nedostatek užitku Nedostatek tržních užitků Ambivalence zákazníků vzhledem k environmentálním činnostem Nedostatek podpory od státu • Neočekávané efekty Problém střetu zájmu různých skupin stakeholderů

Rozklad systému jakosti Závislost na externích konzultantech Demotivace při zjištění nesouladu Více řízení než zlepšování Zdroj: [11,s.124] V případě malých a středních podniků je velmi důležitým problémem kompenzace chybějících dat. Je k dispozici několik přístupů, jak obstarat data a usnadnit rozhodování. Kennedy [3, s.39] popisuje tyto metody: -

Zjištění založené na podobných procesech (např. obdobné využití materiálu v chemickém průmyslu); Zjištění založené na složení výsledného produktu (potenciální odvození dat při využití základních chemických principů); Zpracování přehledů nebo benchmarking; Odborný odhad; Nechat nevyplněné (buď z důvodu minimalizace spotřeby času nebo omezení nepřesností v kalkulaci).

K hodnocení a seřazení důležitosti závazků existuje rovněž řada metod jako Paretova analýza, matice rizik, analytický hierarchický proces, a další kvalitativní metody. Jako kvantitativní přístupy se užívají počítačové modely, pravděpodobnostní modely apod. Současné manažerské techniky jsou v této oblasti více pragmatické. Jako speciální případ nástroje rozhodování lze uvést kalkulaci pro hodnocení efektivnosti investic. Existuje mnoho standardních metod jako metoda čisté současné hodnoty, doba splatnosti, interní výnosová míra a další. Konvenční účetnictví nemůže poskytnout dostatečnou informaci pro hodnocení rizika. Je nutné sledovat takové náklady jako skryté, nahodilé, náklady image atd. Široce diskutovanou otázkou je možnost zahrnutí externality. EMA doposud nezahrnuje externality způsobované podnikem a za něž podnik legálně nenese odpovědnost. V případě externalit jsou částečně zahrnuty v poplatcích za znečišťování nebo daních, ale nemohou být zahrnuty monetárně nehodnotitelné externality. S tím je spojen problém kalkulace environmentálních užitků. V takových případech se doporučuje využití multikriterální analýzy pro hodnocení netržních užitků [4]. Pro další rozšíření EMA je nutné počítat s environmentálními užitky nikoliv jako interními, ale i jako s užitky z odvrácených škod na životním prostředí. Závěr: Hodnocení vlivu činností podniku na životní prostředí je nákladnou činností a pro vytváření environmentálního informačního systému pro manažerská rozhodování musí platit kritéria efektivnosti – přidaná hodnota nového informačního systému musí být vyšší než náklady na něj. Kritické hodnocení a meta-analytické studie mohou pomoci dodatečnými informacemi o současných podmínkách podpory EMA a vytvoření typologie možného transferu poznatků. Environmentální účetnictví může být velmi významnou oporou podniků v souvislosti s environmentálními systémy řízení a mohou realizovat win-win řešení založená na principech eko-efektivnosti.

Další postup výzkumných prací je koncentrován na empirická zjišťování (podle harmonogramu proběhnou během dubna 2005, statistické zpracováni by mělo být dokončeno včetně sběru dalších primárních dat v srpnu 2005. Z prostředků FES byl zakoupen software UMBERTO, který na základě aplikace Petriho sítí sleduje změny v materiálových i finančních tocích v podniku a poskytuje celou řadu možností predikce různých vývojových scénářů. V současné době ověřujeme možné aplikace pro zadání aplikace environmentálního účetnictví. Literatura: [1] Burritt L.; Hahn T.; Schaltegger S.: Current Developments in Environmental Management Accounting-Towards a Comprehensive Framework for EMA. Universitaet Lueneburg 2001 (http//:www.uni/lueneburg.de/eman/pdf_dateien/Burritt/Hahn.pdf) [2] Farský M.; Ritschelová I.; Vomáčková H.: Životní prostředí z pohledu účetnictví. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí n.Lab., Ústí n. Lab. 2001 [3] Kennedy M.L.: Total Cost Assessment for Environmental Engineers and Managers. J.Wiley and Sons, Inc., New York 1998 [4] Obršálová I.: Environmental Investments Appraisal – Some Problems of Efficiency Calculations. E+M Ekonomie a Management, Special Issue, 2002 [5] Obršálová I.: Corporate Social Responsibility and Environmental Protection. Workshop Corporate Social Responsibility. University of Twente, Enschede, 2005. [5] Schaltegger S.; Burritt R.: Contemporary Environmental Accounting. Greenleaf Publishing, Shefield 2000 [6] Vaněček V.; Hyršlová J.: Případové studie podnikového environmentálního účetnictví. (www.env.cz 20.10.2004) [7] UNDSD: Improving Government’s Role in the Promotion of Environmental Managerial Accounting. United Nations, New York, 2000 [8] www.emawebsite.org 5.11.2004 [9] www.acca.org.uk 5.11.2004 [10] Kožená M.: Konkurenceschopnost podniku při respektování strategie udržitelného rozvoje. Disertační práce, VUT FP, Brno 2002 [11] Bleischwitz, R; Hennicke P.: Eco-Efficiency, Regulation and Sustainable Business. Edward Elgar, Cheltenham 2004 [12] UNDSD: Environmental Management Accounting, Procedures and Principles. UN, New York, 2001 [13] Schaltegger et al: Inovatives Management staatlicher Umweltpolitik.Birkhäuser, Basel 1996 [14] Souček E., Obršálová I., Ježdík V.: Peněžní indikátory ochrany životního prostředí v České republice.Univerzita Pardubice, Pardubice 2003 [15] VDI Richtlinie 3800, Ermittlungen der Aufwendungen für Massnahmen zum betrieblichen Umweltschutz. Beuth Verlag, Berlin 2001

ENVIRONMENTÁLNÍ REPORTING PODNIKU Jiří Hřebíček, Prof. RNDr., CSc.

1. Úvod V oblasti komunikace a reportingu v systému environmentálního managementu (EMS) podniku je zcela nezbytné respektovat české a mezinárodní standardy. Standardy mohou mít různou míru platnosti. Rozlišují se standardy mezinárodní s celosvětovou platností, národní s celostátní platností (v české terminologii se obvykleji nazývají „normy“, podle terminologie zavedené Českým normalizačním institutem (www.csni.cz)) a standardy firemní (tzv. proprietární), závazné v rámci firmy nebo v rámci skupiny firem. Tvorbou standardů pro systémy environmentálního managementu se zabývá technická komise ISO/TC 207, Environmental management, a její pracovní skupiny, které již vytvořily celou rodinu norem ISO 14000 do níž patří i norma ISO 14063 pro environmentální komunikaci a reporting, kterou zpracovává pracovní skupina WG 4. V rodině norem ISO 14 000 a v programu EMAS II (www.ceu.cz/emas) pro zavádění EMS v Evropské unii (EU) i České republice (ČR) je vyžadováno, aby byly specifikovány postupy pro externí a interní komunikaci. Z hlediska environmentální komunikace a reportingu, není rozdíl mezi normami ISO 14 000 a programem EMAS II. Oba přístupy pouze hovoří o tom, že dané postupy si má vytvořit podnik, který zavádí nebo má zaveden EMS, ale už se v žádném z nich nehovoří o tom, jak by tato komunikace a reporting měly probíhat, jak a s jakými environmentálními informacemi má podnik komunikovat a komu je má dále v rámci environmentálního reportingu předávat. Je zřejmé, že při nevhodné komunikaci a reportingu zainteresovaným stranám může docházet k problémům s informovaností a celkově negativním přístupem zainteresovaných skupin, což může podnik poškozovat a stát jej nadbytečné úsilí a náklady k urovnání takto vzniklých problémů. V tomto příspěvku bude podrobněji diskutována problematika standardizace environmentální komunikace a reportingu v podniku, která bude vycházet jednak z návrhu normy ISO 14 063, programu EMAS II a světových iniciativ GRI. Bude zde presentován návrh na vytvoření informačního subsystému podniku, který by měl podporovat tvorbu environmentálních reportů, jejich distribuci a možnost reagovat na tyto reporty. Měl by mít následující funkce: • Možnost psaní environmentálních reportů na základě obecného DTD. • Automatizované generování environmentálních reportů podle potřeb jednotlivých cílových skupin. • Následné rozesílání e-mailem takto vygenerovaných environmentálních reportů příslušným cílovým skupinám. • Vygenerování obecného environmentálního reportu do HTML stránky a umístění této stránky na webovskou stránku podniku. • Možnost sledovat reakce cílových skupin na environmentální reporty a odpovídat na tyto reakce. Systém by měl být realizován ve formě webové aplikace, která poběží na podnikovém serveru tak že jeho používání bude nezávislé na platformě, neboť k němu

stačí jakýkoliv internetový prohlížeč. S tím informačním systémem lze komunikovat i vně podniku, ovšem s příslušnou autentizací jednotlivých uživatelů.

2. Environmentální reporting Environmenální reporting je součástí envinronmentální komunikace podniku, která je definována jako soubor vzájemně propojených a ovlivňujících se činností, které daný podnik řídí, aby nabídl a poskytl environmentální informace, angažoval se v dialogu s vnitřními či vnějšími zainteresovanými stranami týkajících se environmentálních problémů, aspektů a profilu podniku1. Na obr. 1, je znázorněn proces environmentální komunikace. Podnik Environmentální politika

ISO 14063

Ostatní politiky a strategie

Politika environmentální komunikace

Strategie environmentální komunikace Zainteresované strany

Stanovení plánů

Identifikace zainteresovan ých stran

Přidělení zdrojů

Environmentální komunikační aktivity

Cílové skupiny

Plánování

Provoz

Vyhod nocení

Environmentální komunikační principy

Kontrola a korekce

Obr. 1: Environmentální komunikace podle normy ISO 14063 Legenda: Tečkované čáry značí organizaci a zainteresované strany a plné čáry značí aktivity a výsledky

Environmentální komunikace je založena na pěti základních principech, jimiž se řídí v celé své šíři a obsáhlosti. Environmentální komunikace má být transparentní, přiměřená, důvěryhodná, citlivá a srozumitelná: Transparentnost znamená, že podnik by měl plně odhalit procesy, procedury, metody, zdroje dat a předpoklady vztahující se k environmentální komunikaci. Podnik by měl pomoci zainteresovaným skupinám pochopit jejich roli v environmentální komunikaci, aby na ní mohly lépe participovat Přiměřenost je základním kamenem poskytování informací. Jde o to, že je 1

definice je převzata (s mírnou úpravou) z návrhu normy ISO 14 063 Environmental management – Environmental communication – Guidelines and examples

potřeba poskytovat patřičné informace patřičným cílovým skupinám. Důvěryhodnost je nezbytná k nastolení patřičného vztahu důvěry mezi podnikem a zájmovými skupinami. Je nezbytné chovat se čestně a poskytovat pravdivé, přesné, ověřitelné a nezavádějící informace. Citlivost k reakcím zainteresovaných stran nejen zvyšuje jejich zaujatost, ale také jejich důvěru. Je třeba brát v potaz postoje reakce zainteresovaných stran a také jim ukázat, že jejich reakce jsou zahrnuty v rozhodování. Srozumitelnost sebou nese použití vhodného jazyka a zvolení adekvátního způsobu komunikace pro danou cílovou skupinu.

2.1 Environmentální reporting v návrhu normy ISO 14 063.2 V současné době není dosud přijat všeobecně akceptovaný standard pro návrh, tvorbu a realizaci environmentální komunikace a reportingu. Jeden ze systematických přístupů k standardizace environmentální komunikace a reportingu, je vytvořen v návrhu normy ISO 14 063 Environmental management – Environmental communication – Guidelines and examples, která pojednává výhradně o environmentální komunikaci, jejím průběhu a všech dalších aspektech této nezbytné součásti EMS. V dalším uvedu několik základní pojmů z návrhu normy ISO 14 063, tak, aby nedošlo k dezinterpretaci z důvodů rozdílných definic základních pojmů v normách řady ISO 14 000. Cílovou skupinou budeme rozumět tu zainteresovanou stranu jež je myšlena jako příjemce dané environmentální komunikace. Environmentální komunikační politika jsou záměry a nařízení týkající se environmentální komunikace, vydávané managementem organizace za účelem specifikování způsobů a forem komunikace. Environmentální komunikační strategie je celkový rámec a nastínění environmentální komunikace. Zahrnuje v sobě úkoly environmentální komunikace, identifikuje zainteresované strany s nimiž komunikace probíhá a definuje kdy a za jakých okolností lze komunikovat a též závazek managementu, že na tuto komunikaci vyhradí patřičné zdroje. Plán environmentální komunikace souhrn environmentálních komunikačních cílů odpovídajících environmentální komunikační politice, který si organizace stanoví k dosažení jako části environmentální komunikační strategie. Cíl environmentální komunikace je detailní požadavek, který vychází z plánů environmentální komunikace organizace a který musí být splněn k dosáhnutí těchto plánů. Podle návrhu normy ISO 14 063 je environmentální reporting jedním z psaných komunikačních nástrojů a lze specifikovat následovně: Environmentální report je chápán jako zpráva, obvykle pravidelná, o stavu vztahu organizace a životního prostředí, případně o environmentálním profilu organizace. V současné době se vyvíjí tvorba environmentálních reportů jakožto nástroje komunikace o vztahu podniku k ŽP, potažmo k trvale udržitelnému rozvoji v obecné rovině. Environmentální report a jeho náplň, respektive obsah, je chápán v různých organizacích různě. Je zřejmé, že v zásadě by měl zahrnovat informace o výrobních technologiích podniku a jeho environmentálním profilu, zásadách jeho environmentálního managementu, životním cyklu výrobků a také zásady environmentální politiky včetně cílů, programů a jejich naplnění.

3. Návrh struktury environmentálního reportu podniku Od 80. a počátku 90. let minulého století začalo být důležité pro čím dál více podniků (velkých, středních, ale i malých) majících vliv na životní prostředí, informovat jak širokou veřejnost, tak všechny další zainteresované strany o svých plánech, svém provozu a celkovém vztahu k životnímu prostředí. S nástupem moderních informačních a komunikačních technologií, zejména podnikových informačních systémů jakožto pomocníků řízení podniku se objevily úvahy, jak vytváření environmentálních reportů zefektivnit. Prvním krokem bylo navržení obecné struktury environmentálního reportu (DTD angl. document type definition) v jazyce XML, který se využívá v webovských a intranetových informačních systémech a pro tento účel ideálně hodí. Tato struktura umožní tvorbu reportů na míru šitých jednotlivým cílovým skupinám. V průběhu krátké doby, na konci 90. let a začátku jedenadvacátého tisíciletí, vznikly tři podobné návrhy na DTD environmentálního reportu a na jejich základě byla v rámci bakalářských a diplomových prací na FI MU v Brně vytvořena nová varianta DTD, jež nejlépe reflektuje české podmínky, především však v oblasti malých a středních podniků. Na tomto DTD je založen environmentální report obsahující všechny potenciální informace, tj. v maximální podobě. Toto obecné DTD lze využít k mnoha různým příležitostem. Například na základě DTD mohou podniky poskytovat environmentální reporty přizpůsobené požadavkům cílových skupin. To znamená, že každá cílová skupina obdrží environmentální report pouze s informacemi, které jsou pro ni důležité. To ale neznamená, že by musel být environmentální report psán pro každou cílovou skupinu zvlášť. K tomuto účelu nám pomůže automatizované generování reportů. Níže prezentované DTD je vzorem environmentálního reportu v jeho maximalistické variantě. Na základě více analýz zahrnuje všechny položky jež se k environmentálnímu managementu a environmentální komunikaci vztahují. Navržená struktura standardu environmentálního reportu (DTD) je následující: Navržená struktura DTD environmentálního reportu: • název • • datum vytvoření • úvod • • podnik o popis podniku o aktivity • environmentální politika • systém environmentálního • managementu • o plánování • o implementace o revize a vylepšení • vlivy na životní prostředí • o definice cílů o přímé vlivy o nepřímé vlivy o vysvětlení •

environmentální plány o environmentální cíle o environmentální programy environmentální profil o údaje environmentálního profilu o vyhodnocení environmentálního profilu dialog s akcionáři dlouhodobě udržitelný rozvoj finanční aspekty o informace o financích o vzájemné závislosti formality o vydání o ověření ostatní

Jednotlivé položky standardu DTD nevyžadují dalšího komentáře neboť jejich případná náplň je zřejmá z norem řady ISO 14000 / Programu EMAS II. Pro environmentální reporty budou muset platit stejná pravidla jako obecně pro celou environmentální komunikaci – transparentnost, přiměřenost, důvěryhodnost, citlivost a srozumitelnost.

4. Analýza požadavků na informace jednotlivých cílových skupin Environmentální reporty mají obecnou strukturu, jež ale zahrnuje všechny potencionální informace ke komunikaci se zainteresovanými stranami. Je ale na místě si položit otázku, zda skutečně všechny cílové skupiny mají zájem na všech informacích? A také jaké jsou cílové skupiny, existují nějaké obecné kategorie? Podíváme-li na struktury environmentálního reportu je zřejmé, že zákazníky nebudou zajímat ani informace ohledně zavádění a provozu EMS, maximálně tak získaná certifikace o zavedení ISO 14 000 nebo EMAS II. Podobné je to i s dalšími potencionálními cílovými skupinami. K získání obecně použitelného seznamu cílových skupin je potřeba provést analýzu potencionální environmentální komunikace daného podniku. Každý podnik, ať už něco produkuje vlastní produkty či nikoli má zákazníky, či odběratele. Pro jednoduchost zůstaneme u zákazníků. Daná organizace má též nějaké zaměstnance, ti jsou samozřejmě též cílovou skupinou environmentální komunikace, neboť u nich je zájem o zaměstnavatele zcela pochopitelný a logický, jakožto i snaha vedení organizace poskytovat důležité a vhodné informace i svým zaměstnancům. Z analýzy životního cyklu výrobku plyne, že musí existovat i nějací dodavatelé a distributoři. Ti budou především zájem na informacích o nových výrobcích a také informacích o finančních tocích uvnitř organizace. U podniku existují jeho majitelé, investoři či akcionáři, dle formy právní a obchodní existence jeho organizace. Ti se zajímají téměř o vše ohledně „jejich“ podniku, především pak s důrazem na finanční informace, potencionální problémy s environmentální produkcí a budoucí aktivity podniku. V okolí organizace jsou její sousedé. A ať už jde o jiné firmy či o veřejnost, pak je jistě bude zajímat, co se děje v jejich okolí, tedy v naší organizaci. Standardní cílová skupina jsou veřejné autority a tvůrci legislativy a další orgány veřejné správy. Ty budou především zajímat informace týkající se environmentálního profilu organizace. Zcela specifickou a přitom neopomenutelnou cílovou skupinou jsou tzv. nevládní organizace. Jde obvykle o neziskové organizace, jež z nejrůznějších důvodů a pohnutek lobují a jinak se aktivně chovají v oblasti tvorby a ochrany ŽP. Obecně tedy dostáváme seznam klíčových cílových skupin: • Zaměstnanci • Zákazníci • Dodavatelé • Úřady • Sousedé • Environmentální nátlakové skupiny • Majitelé, investoři • Veřejnost/média

5

Každá cílová skupina preferuje různé informace z obecného environmentálního reportu. Abychom různé cílové skupiny nebyly zahlcovány přebytečnými informacemi z obecného environmentálního reportu musí se provést analýzu požadavků výše stanovených cílových skupin. Na základě takové analýzy se stanoví, které části (elementy) obecné struktury DTD budou zahrnuty do environmentálního reportu pro danou cílovou skupinu. Z uvedené stručné analýzy požadavků na informace různých cílových skupiny můžeme sestavit přehlednou tabulku. Tato tabulka bude ukazovat, jaké elementy DTD obecného reportu budou obsaženy ve výsledných environmentálních reportech pro jednotlivé cílové skupiny. Pro větší přehlednost vynechám subelementy hlavních elementů, protože obsahuje-li report hlavní element, pak obsahuje i jeho subelementy. Výjimku tvoří pouze element podnik, u kterého jsou uvedeny i jeho subelementy.

Zákazníci

Dodavatelé

Místní úřady

Sousedé

NGO

Majitelé, Investoři

Veřejnost, Média

název datum vytvoření úvod podnik popis podniku aktivity environmentální politika EMS environmentální dopady environmentální plány environmentální profil dialog s akcionáři trvale udržitelný rozvoj finanční aspekty formality ostatní

Zaměstnanci

Tabulka 1: Potenciální požadavky jednotlivých cílových skupin

D D D D U D

D D D D U D

D D D D U D

D D D D D D

D D D D U D

D D D D D D

D D D D U D

D D D D D D

D

D

D

D

D

D

D

D

D

U

D

D

U

D

D

U

D

D

D

D

D

D

D

D

D D D

U U U

D U U

D D D

D D U

D D U

D U D

D U U

D

U

D

D

D

D

D

D

D D D

U D D

D D D

D D D

D D

D D D

D D D

D D

5. Generování environmentálních reportů Hlavním cílem automatizovaného generování reportů bude jejich vytváření podle požadavků a potřeb cílových skupin. Další funkcí, která bude spadat pod celý automatizovaný proces bude následné rozesílání vygenerovaných environmentálních reportů příslušným cílovým skupinám. Z tohoto automatického rozesílání plyne požadavek na formu poskytování daných reportů. Asi těžko systém sám zajistí aby se dané reporty vytiskly, vložily do obálky a poslaly poštou. Proto budeme jako formu poskytování a způsob doručování environmentálních reportů zatím uvažovat pouze elektronické dokumenty a jejich rozesílání pomocí elektronické pošty.

6

Poslední funkcí, která by mohla být automaticky prováděna, bude vygenerování obecného reportu a jeho umístění na webové stránky organizace.

5.1 Zdroje informací Nyní, když víme co všechno by měl informační systém pro environmentální reporting podniku dělat musíme zajistit potřebné zdroje informací k dosažení jeho požadovaných cílů. Hlavním zdrojem je obecný environmentální report a požadavky jednotlivých cílových skupin. Ty jsou obsaženy v XSL šablonách, které vstupují společně s obecným environmentálním reportem do XSLT transformace z které dostáváme výsledné dokumenty. Z toho vyplývá, že každá cílová skupina má definovanou vlastní XSL šablonu podle které se sestaví výsledný report. Důležitým zdrojem informací důležitým k rozesílání vygenerovaných environmentálních reportů bude seznam emailových adres, na které se budou dané reporty posílat.

5.2 Formát generovaných reportů Když nyní víme jak budou environmentální reporty vypadat a co budou obsahovat, tak musíme stanovit v jakém formátu budou v elektronické podobě poskytovány. Jelikož report bude jednotlivým cílovým skupinám doručován pomocí elektronické pošty jako příloha, tak jako přirozený formát se jeví PDF soubor. Formát PDF je univerzální, dostatečně rozšířený a je možno jej bezproblémově prohlížet na všech počítačových platformách. Mimo přílohy by měl email obsahovat i vysvětlující text popisující důvod zaslání reportu a obsah přílohy, proto může text e-mailu obsahovat např. úvod doručeného environmentálního reportu. Dalším výstupem automatizovaného generování bude formát HTML, tedy webová stránka obsahující celý obecný environmentální report umístěný na stránkách organizace. XSL šablona

Obecný XML report

XSLT Transformace

PDF report přizpůsobený cílové skupině

HTML obecný report

Obr. 2: Generování environmentálních reportů

5. Závěr Cílem tohoto příspěvku bylo presentovat návrh standardu pro podnikový informační subsystém, který by napomáhal při tvorbě environmentálních reportů a jejich následném automatizovaném zpracování pro jednotlivé cílové skupiny.

7

Literatura [1] [2] [3] [4]

[5] [6] [7] [8] [9] [10] [11]

[12] [13] [14]

Hřebíček, J., Ráček, J.: Systémy integrovaného managementu. FI MU Brno, elektronický učební text, 2003. , http://www.fi.muni.cz/~hrebicek/EMS Global Reporting Initiative (GRI), Sustainability Reporting Guidelines, 2002, http://www.globalreporting.org Guidance on the EMAS Environmental Statement, 2001, European Commission – Environment, http://europa.eu.int/comm/environment/emas/documents/guidance_en.htm ICC International Code of Environmental Advertising, June 2001, International Chamber of Commerce (ICC), http://www.iccwbo.org/home/statements_rules/rules/2001/code_of_environment al_advertising.asp Environmental Communication – Applying Communication Tools towards Sustainable Development, OECD, 1999, http://www.oecd.com DIN 33922:1997, Guideline - Environmental reports for the Public (English Translation), DIN Deutsches Institut für Normung e.V. Germany, http://www.din.de CEFIC Responsible Care, Health, Safety and Environmental reporting guidelines, 1998, European Chemical Council (CEFIC), http://www.cefic.org Guidelines on preparations and dissemination of Environmental Reports and Statements, http://www.inem.org Environmental Reporting Checklist, http://www.inem.org INEM Sustainability Reporting Guide, http://www.inem.org Isenmann, R., Brosowski, J., Marx-Gomez, J., Arndt, H-K.: Going Ahead in Harmonising XML-Based DTDs for Corporate Environmental Reporting, In The information Society and Enlargement of the European Union. Marburg 2003, 550-557. Environmental Reporting Guidelines, Guidance for Publishing Environmental Reporting, 2000, http://www.env.go.jp/en/ssee/erg2000.pdf Pilař M.: Komunikace v systémech integrovaného managementu. Diplomová práce. FI MU v Brně, 2004 Wokoun M.: Využití informačních technologií na podporu zavádění systémů integrovaného managementu. Bakalářská práce. FI MU v Brně, 2004

Adresa autora: Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Centrum biostatistiky a analýz LF a PřF MU Kamenice 126/3 625 00 Brno [email protected]

8

Směrnice 2003/96/ES o zdanění paliv a energie a její dopady na podniky Ing. Jarmila Ottová

1. Úvod Směrnice č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ukládá všem členským státům EU povinné minimální sazby spotřebních daní ze spotřeby jednotlivých druhů paliv a energie. Cílem této směrnice je harmonizovat v rámci Evropské unie výši spotřebních daní z paliv a energie. Jak je psáno v preambuli směrnice – řádné fungování vnitřního trhu Společenství a dosažení cílů ostatních politik Společenství vyžadují, aby byly uvaleny minimální úrovně zdanění na úrovni Společenství na většinu energetických výrobků včetně elektřiny, zemního plynu a uhlí. Směrnice stanoví minimální spotřební daň na benzín, naftu, těžké topné oleje, kerosin, propan-butan (LPG), zemní plyn, uhlí, koks a elektřinu. Směrnice vstoupila v platnost k 1. lednu 2004, pro Českou republiku ke dni vstupu do Evropské unie, tj. k 1. květnu 2004. Směrnice ukládá minimální úrovně zdanění podle účelu využití energie – rozdílné sazby spotřebních daní jsou stanoveny pro motorová paliva, topiva a elektřinu. Motorová paliva jsou dále rozčleněna na 2 kategorie a to motorová paliva a motorová paliva pro zvláštní účely. Motorovými palivy pro zvláštní účely jsou pro potřeby směrnice chápány motorová paliva využívaná v zemědělských, zahradnických nebo rybářských závodech, lesnictví, pro stacionární motory, zařízení a stroje používané ve výstavbě, stavebnictví nebo při veřejných pracích, vozidla určená k použití mimo veřejnou silniční síť, nebo taková, která nedostala oprávnění pro použití zejména na veřejných silnicích. Minimální úrovně zdanění platné pro tuto kategorii jsou mnohonásobně nižší než minimální úrovně zdanění pro ostatní účely. Minimální úrovně sazeb spotřebních daní pro topiva a elektřinu jsou rozlišeny na podnikatelské a nepodnikatelské využití, u podnikatelského využití jsou některé minimální sazby nižší. Směrnice umožňuje členským státům řadu výjimek, v závislosti na preferencích jednotlivých států. V zásadě jsou „nabízeny“ takové výjimky, které podporují využívání obnovitelných zdrojů energie a kogeneraci v energetice, v dopravě využívání biopaliv. Řečeno slovy směrnice – určité výjimky nebo snížení úrovně zdanění se mohou ukázat jako nezbytné, zejména z důvodu nedostatku silnější harmonizace na evropské úrovni, rizika ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti, sociálních důvodů nebo důvodů péče o životní prostředí.

1

2. Vztah směrnice 2003/96/ES k podnikům Směrnice 2003/96/ES o zdanění paliv a energie na jedné straně stanoví minimální sazby spotřebních daní z paliv a energie, na druhé straně umožňuje členským státům zavést řadu výjimek a osvobození. Ve vztahu k podnikům by tyto výjimky měly přestavovat jasný signál o tom, co vláda podporuje a jaké jsou její zájmy.

2.1. Článek 15 směrnice 2003/96/ES V článku 15 směrnice jsou vyjmenovány energetické produkty, na které je možno uplatnit plné nebo částečné osvobození od daně. Jedná se o následující energetické produkty: a)

výrobky, které jsou předmětem daně, využívané pod finanční kontrolou v oblasti pilotních projektů technologického vývoje ekologicky příznivějších výrobků nebo v souvislosti s palivem nebo pohonnými hmotami z obnovitelných zdrojů;

b)

elektřinu: pocházející ze sluneční energie, větrné energie, energie vln a přílivu nebo geotermální energie; vyrobenou ve vodních elektrárnách; vyrobenou z biomasy nebo produktů vyrobených z biomasy; vyrobenou z emisí metanu z opuštěných uhelných dolů; vyrobenou z palivových článků;

c)

energetické produkty a elektřinu, používané pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie;

d)

elektřinu vyrobenou kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie, pokud jsou kombinované generátory šetrné k životnímu prostředí. Členské státy mohou používat vnitrostátní definice kombinované výroby „šetrné k životnímu prostředí“ (nebo výroby s vysokou účinností), dokud Rada na základě zprávy a návrhu Komise jednomyslně nepřijme společnou definici;

e)

energetické produkty a elektřinu používané pro přepravu zboží a osob po železnici, metrem, tramvají a trolejbusem;

f)

energetické produkty dodávané jako pohonná hmota nebo palivo pro plavbu po vnitrozemských vodách (včetně rybolovu) na jiných než soukromých rekreačních plavidlech a elektřinu vyrobenou na palubě plavidla;

g)

zemní plyn v členských státech, ve kterých byl podíl zemního plynu na konečné spotřebě energie v roce 2000 nižší než 15 %.

h)

elektřinu, zemní plyn, uhlí a pevná paliva používané domácnostmi nebo organizacemi, které dotyčný členský stát považuje za dobročinné. V případě těchto dobročinných organizací mohou členské státy omezit osvobození od daně nebo její snížení na použití pro neobchodní činnosti. Pokud dochází ke smíšenému používání, 2

uplatňuje se zdanění úměrně ke každému typu použití. Pokud je některý typ používání zanedbatelný, může se považovat za nulový; i)

zemní plyn a zkapalnělý plyn (LPG) používané jako pohonné hmoty;

j)

pohonné hmoty používané při výrobě, vývoji, zkoušení a údržbě letadel a lodí;

k)

pohonné hmoty používané pro hloubící práce na splavných vodních cestách a v přístavech;

l)

výrobky kódu KN 2705 používané jako paliva (patří sem svítiplyn, vodní plyn, generátorový plyn a podobné plyny, kromě ropných plynů a ostatních plynných uhlovodíků).

Členské státy mohou uplatňovat až nulovou úroveň zdanění na energetické produkty a elektřinu používané pro zemědělské a zahradnické práce, při chovu ryb a v lesnictví.

2.2. Článek 16 směrnice 2003/96/ES V článku 16 směrnice jsou vyjmenovány energetické produkty, na které je možno osvobození od daně nebo sníženou daňovou sazbu. Členské státy mohou uplatňovat osvobození od daně nebo sníženou daňovou sazbu na výrobky, pokud jsou tyto složeny z jednoho nebo více následujících výrobků nebo tyto výrobky jeden nebo více z následujících výrobků obsahují: Výrobky kódů KN 1507 až 1518: o KN 1507 Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený o KN 1508 Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený o KN 1509 Olivový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený o KN 1510 Ostatní oleje a jejich frakce, získané výhradně z oliv, též rafinované, avšak chemicky neupravené, a směsi těchto olejů nebo frakcí s oleji nebo frakcemi popsanými v předcházejícím bodě o KN 1511 Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený o KN 1512 Slunečnicový olej, světnicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené o KN 1513 Kokosový olej (kopra), olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené o KN 1514 Řepkový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené o KN 1515 Ostatní pevné rostlinné tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

3

o KN 1516 Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené o KN 1517 Margarín, jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly o KN 1518 Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo inertním plynu nebo jinak chemicky upravené Všechny tyto výrobky lze přidávat jako biosložku do BENZÍNU. Výrobky kódů KN 3824 90 55 a 3824 90 80 až 3824 90 99 v souvislosti s jejich součástmi vyráběnými z biomasy: o KN 3824 90 55 Směsi mono-, di- a triesterů mastných kyselin glycerolu (emulgátory tuků) o KN 3824 90 80 Směsi aminů pocházející z dimerisovaných mastných kyselin o průměrné molekulové hmotnosti 520 nebo vyšší, avšak nepřesahující 550 o KN 3824 90 85 3-(Ethyl-1-methylpropyl)-5-isoxazolylamin) ve formě roztoku v toluenu o KN 3824 90 99 Ostatní Všechny tyto výrobky lze přidávat jako biosložku do NAFTY. Výrobky kódů KN 2207 20 00 a 2905 11 00, které nejsou syntetického původu o KN 2207 20 00 Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu o KN 2905 11 00 Methanol (methylalkohol) Výrobky z biomasy včetně kódů KN 4401 a 4402 o KN 4401 Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo v podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky, piliny a dřevěné zbytky a dřevěný odpad, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů o KN 4402 Dřevěné uhlí (včetně uhlí ze skořápek nebo z ořechů), též aglomerované

4

2.3. Článek 17 směrnice 2003/96/ES Článek 17 směrnice umožňuje uplatnit snížení spotřebních daní pro podniky na spotřebu energetických produktů použitých k: topení pro stacionární motory pro zařízení a stroje používané při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích elektřinu u energeticky náročného podniku pokud jsou uzavřeny dohody s podniky nebo sdruženými podniků nebo pokud se uplatňuje režim obchodovatelných povolení nebo podobná opatření, jestliže vedou k dosažení cílů ochrany životního prostředí nebo zlepšení energetické účinnosti Energeticky náročné podniky mohou mít až nulovou úroveň zdanění. Pro účely obchodního použití může být sazba daně snížena až na 50 % u podniků, které nejsou považovány za energeticky náročné podniky. Sníženou nebo nulovou sazbu mohou využít pouze ty podniky, které jsou registrovány v systému obchodovatelných povolení nebo mají uzavřenou dohodu s vládou o snižování znečištění. Směrnice umožňuje poskytnout specifická snížení pro podnikatele, v některých případech dokonce až na nulu. Toto snížení je však podmíněno.

3. Implementace směrnice v ČR Česká republika si v souvislosti s implementací směrnice vyjednala přechodné období do konce roku 2007. Spotřební daně z benzínu, nafty, zemního plynu, LPG a topných olejů jsou již zakotveny v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Spotřební daně z elektřiny a pevných paliv nejsou v České republice v současnosti zavedeny. V souvislosti s implementací směrnice 2003/96/ES o zdanění paliv a energie do legislativy České republiky se připravují dva nové zákony o spotřebních daních, konkrétně zákon o spotřebních daních z pevných paliv a zákon o spotřebních daních z elektřiny. Na přípravě obou zákonů se podílí Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo dopravy.

5

4. Směrnice 2003/96/ES a environmentální náklady podniků Pokud budeme uvažovat podnik a jeho možnosti snížení negativního vlivu na kvalitu životního prostředí, musíme se nejprve zamyslet nad způsobem rozhodování podnikatele. Rozhodující je vždy ekonomická stránka věci, konkrétně náklady, výnosy a zisk. Nebo spíše porovnání nákladů na environmentální opatření a investice s „výnosy“, které z toho podnikatel vytěží. V rámci environmentálních nákladů lze rozlišit dvě hlavní kategorie: náklady, které přímo dopadají na podnik – tzv. podnikové environmentální náklady; náklady, za které podnik nenese odpovědnost, nehradí je, ale které dopadají na jednotlivce, společnost a životní prostředí tzv. negativní externality. Uvedený pohled může být aplikován na proces, výrobek, systém, zařízení nebo na celý podnik. Pod pojmem podnikové environmentální náklady je třeba si představit environmentální náklady, vznikající podniku v souvislosti s podnikáním, které mu jsou přiřčeny na vrub, to znamená takové, za které nese odpovědnost. Výše těchto nákladů ovlivňuje výsledek hospodaření podniku. Negativní externality představují z pohledu podniku náklady, které souvisejí s dopady podnikových činností, výrobků a služeb na prostředí a společnost, za které však podnik nenese odpovědnost, tzn. externality mu nejsou přičteny na vrub. Environmentální náklady tvoří náklady na ochranu životního prostředí a náklady, související s poškozováním životního prostředí. Environmentální náklady je účelné pro potřeby řízení dále rozdělit do těchto kategorií: náklady související s nakládáním s odpady, odpadními vodami a emisemi do ovzduší. Patří sem veškeré náklady na úpravu, zachycování a čištění vznikajících odpadů, odpadních vod a emisí do ovzduší a náklady na jejich odstranění; náklady na péči o životní prostředí a na prevenci znečištění. Patří sem náklady na prevenci vzniku odpadů, odpadních vod a emisí do ovzduší; cena vyplýtvaného materiálu, tj. cena materiálu, který opustil podnik jako nevýrobkový výstup; náklady na zpracování nevýrobkového výstupu. Zahrnují náklady na práci, opotřebení strojního zařízení, spotřebu provozovacích látek a náklady financování, které jsou vyplýtvány na nevýrobkový výstup. Směrnice 2003/96/ES o zdanění paliv a energií zavádí do českého daňového systému dvě nové položky, spotřební daně z pevných paliv a spotřební daně z energií. Z pohledu podniku lze tyto nové spotřební daně zařadit do environmentálních nákladů jako součást ceny vstupů. Dojde k částečné internalizaci externalit, tj. negativní externality způsobené výrobou a spotřebou pevných paliv a elektřiny budou částečně zahrnuty do jejich ceny. Z pohledu environmentálního účetnictví představují nové spotřební daně na pevná paliva a elektřinu navýšení environmentálních nákladů podniku. 6

5. Závěr Směrnice 2003/96/ES stanoví minimální sazby spotřebních daní na paliva a elektřinu, které platí nerozdílně pro všechny členské státy Evropské unie. V důsledku implementace této směrnice musí Česká republika zavést nově od 1.1.2008 spotřební daně na pevná paliva a elektřinu. Pro podniky znamená zavedení nových spotřebních daní navýšení jejich environmentálních nákladů. Jak velké toto navýšení ve skutečnosti bude, zůstává otevřenou otázkou. Směrnice 2003/96/ES totiž umožňuje zavést řadu výjimek ze zdanění, které se dotknou i podnikové sféry. Výsledné navýšení podnikových environmentálních nákladů bude nakonec výsledkem dlouhodobého vyjednávání, provázejícího přípravu nových zákonů o spotřebních daních z pevných paliv a elektřiny.

Použitá literatura Manažerské účetnictví pro potřeby environmentálního řízení, MŽP, Praha 2003 Směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

7

PODNIKOVÉ ENVIRONMENTÁLNÍ ÚČETNICTVÍ

Recommend Documents