Podnikatelský záměr kočičí kavárna

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podnikatelský záměr – kočičí kavárna Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Jana Dundelová, Ph.D.

Marie Steskalová

Brno 2016

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Janě Dundelové, Ph. D. za odborné vedení, připomínky a cenné rady, které mi poskytla během zpracování.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Podnikatelský záměr – kočičí kavárna vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 23. května 2016

_______________________________

Abstract Steskalová, M. Business Plan - Cat cafe. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, Brno, 2016. This thesis proposes a business plan to establish a "Cat cafe" and focuses on various approaches of increasing revenue by means other than the usual profit margin on the price of goods. The theoretical part explains the concepts which are later used in the thesis and describes the process of creating a business plan for internal and external use. The practical part specifies the business plan for the cat café. It includes an analysis of the market, designs practices for effective marketing and concludes with financial analysis. Keywords Trade, zootherapy, feline therapy, business plan, marketing.

Abstrakt Steskalová, M. Podnikatelský záměr - kočičí kavárna. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. Bakalářská práce se zabývá podnikatelským záměrem na vybudování kočičí kavárny a na to, jakými způsoby může takováto kavárna navýšit své příjmy mimo běžnou marži na ceně zboží. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy, které jsou nadále často užity v textu a je zde popsán postup při sestavení podnikatelského plánu pro externí i interní použití. V praktické části je pak podnikatelský záměr přesně vypsán na kočičí kavárnu. Je zde provedena analýza trhu, navrhnuty postupy pro efektivní marketing a na závěr je provedena také finanční analýza. Klíčová slova Živnostenské podnikání, zooterapie, felinoterapie, podnikatelský plán, marketing.

Obsah

11

Obsah 1

Úvod

15

2

Metodika a cíl práce

16

3

2.1

Metodika .............................................................................................................................. 16

2.2

Cíl práce................................................................................................................................ 16

Teoretická část 3.1

17

Právní souvislosti k živnosti ........................................................................................ 17

3.1.1

Živnost a druhy živností ...................................................................................... 17

3.1.2

Hygienické předpisy.............................................................................................. 18

3.1.3

Metoda HACCP ........................................................................................................ 18

3.2

Zooterapie ........................................................................................................................... 19

3.2.1

Základní formy zooterapie ................................................................................. 20

3.2.2

Vliv zvířete na vývoje dítěte ............................................................................... 21

3.2.3

Felinoterapie ............................................................................................................ 21

3.3

Podnikatelský plán .......................................................................................................... 22

3.3.1

Struktura podnikatelského plánu .................................................................... 22

3.4

Titulní strana...................................................................................................................... 23

3.5

Exekutivní souhrn ............................................................................................................ 23

3.6

Analýza trhu a tržního prostředí ................................................................................ 23

3.6.1

Makroprostředí ....................................................................................................... 23

3.6.2

Mikroprostředí ........................................................................................................ 24

3.7

Popis podniku .................................................................................................................... 26

3.8

Výrobní plán ....................................................................................................................... 26

3.9

Marketingový plán ........................................................................................................... 27

3.9.1

Marketing na internetu ........................................................................................ 27

3.10 Organizační plán ............................................................................................................... 28 3.11 Hodnocení rizik ................................................................................................................. 28 3.12 Finanční plán...................................................................................................................... 28 3.12.1

Náklady a výnosy podniku.................................................................................. 28

12

Obsah

3.12.2 4

Rozvaha podniku .................................................................................................... 29

Praktická část 4.1

30

Titulní strana ...................................................................................................................... 30

4.1.1

Podnikatelův návrh loga ...................................................................................... 30

4.2

Exekutivní souhrn ............................................................................................................ 31

4.3

Analýza trhu a tržního prostředí ................................................................................ 31

4.3.1

Makroprostředí ....................................................................................................... 31

4.3.2

Mikroprostředí - Analýza vnitřní konkurence ............................................ 33

4.3.3

Mikroprostředí - Analýza nové konkurence ................................................ 34

4.3.4

Mikroprostředí - Analýza spotřebitelů .......................................................... 35

4.3.5

Mikroprostředí - Analýza dodavatelů............................................................. 40

4.3.6

Mikroprostředí - SWOT analýza ....................................................................... 41

4.3.7

Popis podniku .......................................................................................................... 42

4.3.8

Výrobní plán ............................................................................................................. 43

4.3.9

Marketingový plán - Segmentace zákazníků ............................................... 43

4.3.10

Marketingový plán - Marketing na internetu .............................................. 43

4.3.11

Hodnocení rizik ....................................................................................................... 45

4.3.12

Finanční plán ............................................................................................................ 45

4.3.13

Finanční plán - Zahajovací rozvaha ................................................................. 46

4.3.14

Finanční plán - Počáteční jednorázové výdaje ............................................ 46

4.3.15

Finanční plán - Provozní náklady ..................................................................... 47

4.3.16

Finanční plán - Kalkulace výnosů..................................................................... 47

5

Diskuze

49

6

Závěr

51

7

Literatura

52

Seznam obrázků

13

Seznam obrázků Obr. 1

Diagram SLEPTE analýzy Zdroj: Chování.eu, 2016, www

24

Obr. 2

Diagram SWOT analýzy Zdroj: sunmarketing.cz, 2016, www.

26

Obr. 3

Dotazník – otázka č. 1

35

Obr. 4


36

Obr. 5


36

Obr. 6


37

Obr. 7


37

Obr. 8

Dotazník - Otázka č. 7

38

Obr. 9


38

Obr. 10


39

Obr. 11


39

Obr. 12


40

14

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

SWOT analýza

41

Tab. 2

Zahajovací rozvaha

46

Tab. 3

Výdaje

47

Tab. 4

Náklady

47

Tab. 5

Výnosy

48

Úvod

15

1 Úvod V dnešní době založení nového podniku není jen o podnikatelském duchu zakladatele a jeho chuti vrhnout se do budování vlastní firmy, ale je třeba mít i kapitál a znalosti. A to platí i v případě zakládání kavárny, protože podnikání v pohostinské oblasti je zatíženo nejen právními předpisy, ale je nutné dodržovat i hygienické normy. Trh poskytování služeb v oblasti kávy je dnes opravdu přesycen a každý majitel takové kavárny se snaží svůj podnik odlišit od ostatních, aby si potencionální zákazník přišel vypít svou kávu právě k němu. Někteří využívají strategické polohy, kde se jejich provozovna nachází, jiní nabízejí exotické značky kávy a další zase speciální atmosféru. Díky této snaze se odlišit, dorazil k nám z Japonska nový trend v podobě kočičích kaváren. Zde si mimo svou kávu můžete užít i přítomnosti těchto úžasných zvířat. Během let 2015 a 2016 již vzniklo v České republice třináct kočičích kaváren. Mnoho majitelů tohoto druhu kaváren však vede podnik s pocitem, že kočky jsou hlavními tahouny a ostatní aspekty již zanedbávají. Díky tomu, že se i tento trh rozšiřuje, musí majitelé myslet na základní pravidla kvalitně podané služby, ale i na způsoby, jak zajistit, aby právě jejich kočičí kavárna byla v něčem jedinečná. A právě v tomto směru mnoho majitelů opomíná možnosti využití felinoterapeutických poznatků a rozšířit tak svou nabídku poskytovaných služeb pro větší počet zákazníků. Pro založení kočičí kavárny však nestačí jen nadšení, ale je třeba podnik již od začátku stavět na pevných základech, jako u každého jiného druhu podnikání. Také musí být bráno v potaz, že nejen majitel, ale i jeho zaměstnanci, musí mít kladný vztah ke zvířatům. Musíme se na založení podniku podívat ze všech možných úhlů, zvážit všechny klady i zápory a zhodnotit je s objektivním postojem. Právě k takovému jednání nám napomáhá svědomitě zpracovaný podnikatelský plán ve formě dokumentu.

16

Metodika a cíl práce

2 Metodika a cíl práce 2.1

Metodika

V teoretické části bylo použito sběru dat z literatury a internetových zdrojů pro položení teoretického podkladu k vytvoření podnikatelského plánu. Dále je v teoretické části využito Sbírky zákonů pro stanovení právních předpisů a stránek Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje pro vymezení hygienických předpisů. V této části jsou také vypsány poznatky z literatury o zooterapii a felinoterapii. V praktické části pak dochází k analýze faktů, vztahů a vlastností jednotlivých částí podnikatelského plánu pro danou kavárnu a využití všech literárních zdrojů popsaných v teoretické části. V závěru práce bude použita syntéza, tedy spojení jednotlivých analyzovaných částí do komplexního celku podnikatelského plánu a vyvození podstatných kroků a bodů, kterých se bude podnikatel držet při založení podniku.

2.2

Cíl práce

Cílem práce je vytvořit podnikatelský plán pro záměr otevření „kočičí kavárny“ na úrovni živnostenského podnikání. Na základě teoretických poznatků z první části práce budou sestaveny a vyhodnocovány konkrétní postupy při zakládání kočičí kavárny. Hlavními body práce bude rozšíření spektra služeb o felinoterapeutické programy a tím získání výhodného postavení na trhu.

Teoretická část

17

3 Teoretická část V této části jsou vypsány důležité informace z literárních a internetových zdrojů. Popsány jsou podstatné právní předpisy a hygienické normy. Dále jsem se věnovala popsání pojmů zooterapie a felinoterapie. V poslední kapitole je popsán postup pro tvorbu dokumentu podnikatelského plánu.

3.1

Právní souvislosti k živnosti

V této kapitole budou popsány základní pojmy z oblasti živnosti, podnikání a právní předpisy určené živnostenským zákoníkem. Dále budou zmíněny hygienické předpisy určené pro daný typ podnikání. 3.1.1

Živnost a druhy živností

Při zakládání kavárny je nutné přihlédnout k níže popsaným právním podmínkám. Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání §2, je živností: „... soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Soustavností se rozumí nepřetržitý výkon podnikatelské činnosti, který trvá v určitém časovém úseku nebo se pravidelně opakuje. Činnost tedy nemůže být nahodilá, i kdyby ostatní podmínky splňovala. Samostatnost je pak myšlena tak, že podnikající osoba jedná na vlastní odpovědnost a sama rozhoduje a práci zaštiťuje po právní stránce. O samostatnost se nejedná v případě, pokud živnostník zaměstnává osobu se stejným živnostenským oprávněním k dané činnosti. Pokud podnikatel provozuje živnost pod svou obchodní firmou se svým názvem nebo svým vlastním příjmením a jménem a zaštiťuje jím všechny své právní úkony, pak se jedná o pojem „vlastním jménem“. Vlastní odpovědností je vyjádřena skutečnost, že podnikatel zaštiťuje svou podnikatelskou činnost celým svým majetkem, v rámci dodržování právních předpisů a závazků. U fyzických osob to znamená osobní majetek, u právnických osob obchodní majetek. Podnikatel vždy pracuje „za účelem dosažení zisku“ bez ohledu na to, na jaké účely se poté daný zisk použije. (HROZINKOVÁ, 2008) Živnosti dělíme na ohlašovací a koncesované. „ Živnosti jsou: a) ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, b) koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese.“ (zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, §9) Pokud chce podnikatel v našem případě založit kavárnu, jedná se o živnost ohlašovací a to živnost řemeslnou, v příloze 1 živnostenského zákoníku, část C.

18

Teoretická část

3.1.2

Hygienické předpisy

Při zakládání kavárny musí být brán ohled na vyhlášky hygienické stanice, především pak na vyhlášku č. 137/2004 Sb a Zákon č. 258/2000 Sb = Zákon o ochraně veřejného zdraví. V tomto zákoně jsou vymezeny čtyři základní pojmy: 1. 2. 3. 4.

Stravovací služba – výroba, příprava či rozvoz za účelem podávání pokrmů v pohostinství; Pokrm – veškeré potraviny včetně nápojů, upravované formou studené či teplé kuchyně; Osoba provozující stravovací službu – ji může poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým, stavebním a prostorovým požadavkům; Povinnost písemného oznámení – je třeba zaslat nejpozději v den zahájení činnosti; (KHS JmK, 2016, www)

5.

Od 1.1. 2006 vstoupily v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady o hygieně potravin, kterými byla vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby novelizována. Tato novela již neklade důraz na konkrétní stanovy jako jsou bezdotykové baterie, dodržování minimálního množství přiváděného venkovního vzduchu, počty WC a umyvadel, počty čtverečných metrů na jednoho zaměstnance nebo striktní oddělení zpracování a skladování potravin. Novou povinností z této novelizace je pro provozovatele zavedení postupů založených na systému kritických bodů HACCP (SOCR ČR, 2015, www) Mimo jiné zůstává v platnosti povinnost provozovatele dbát na péči zdravotní nezávadnosti potravin, na jejich zacházení a na čistotu a pořádek v prostorách provozovny. Musí být zajištěn dobrý technický stav vybavení provozovny, technický stav celého objektu, nezávadnost vody a kvalitní podmínky práce a pracovního prostředí pro zaměstnance. (SCHMIDTOVÁ, 1990) V neposlední řadě je také při zakládání provozovny třeba myslet na ovlivňování jejího okolí, které mohou narušit sami návštěvníci svým hlukem nebo kavárna reprodukovanou hudbou. Je tedy třeba při zařizování provozovny s těmito vlivy počítat a případně jim předejít. (SCHMIDTOVÁ, 1990) Podle Schmidtové musí být jednotlivé prostory v provozovně rozděleny, a to nejlépe stavebně, aby na sebe navzájem negativně nepůsobily a neovlivňovaly nepříznivě kvalitu potravin. Neodmyslitelnými předpisy pro umístění provozovny je dostupnost pitné vody, kanalizace a energií. (SCHMIDTOVÁ, 1990) 3.1.3

Metoda HACCP

Na webových stránkách krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje si můžeme přečíst přesný popis metody HACCP: „Preventivní postup k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin, pokrmů založených na kontrole produktů, spočívající ve vytvoření systému kontroly nad procesem výroby, manipulace

Teoretická část

19

se surovinami, prostředím pracovníky tak, že se vzniku nebezpečí ohrožujících zdraví zákazníka předchází.“ (KHS JmK, 2016, www) V případě postupu založeném na metodě HACCP musí být provozovatel schopný doložit znalost všech zdravotních rizik, ke kterým může dojít při prováděných úkonech. Dále dokládá schopnost ovládání těchto rizik nastavenými postupy, díky nimž zaručí zdravotně nezávadné potraviny. Pořadí jednotlivých kroků při sestavování metody HACCP je: 1. Identifikace všech rizik – spočívá v analýze všech nebezpečných zdrojů ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin v průběhu procesu od výroby přes zpracování až po konzumaci. 2.

3.

4.

Identifikace kritických bodů – jsou stanoveny jednotlivé kroky, které sledují, jestli prováděné operace s potravinou dodržují požadované podmínky tak, aby nedocházelo ke kontaminaci potraviny. Pro každý výrobek je stanoven zvláštní kritický bod. Stanovení kritických limitů v jednotlivých kontrolních bodech – neboli stanovení hranic, které jednoznačně vymezují bezpečné podmínky zdravotní nezávadnosti potravin. Nemusí být bezprostředně číselné, může jít například o čistotu, teplotu potravin a prostředí. Zavedení monitorovacích postupů – jedná se o stanovení způsobu kontroly.

5.

Zavedení opravných opatření v případě, že riziko není pod kontrolou a mohlo by dojít k závadnosti výrobku.

6.

Ověřování účinnosti opravného opatření – jak u zpracování, tak u finálního produktu.

7.

Dokumentace - jednotlivé kroky postupů a kritických bodů musí být dokumentovány v odpovídajícím formátu zmíněné metody pro zpětné doložení. (KHS JmK, 2016, www)

3.2

Zooterapie

Historie zooterapie respektive animoterapie sahá až do 8. století, kdy se v Belgii používala zvířata při pomocné terapii zdravotně postižených. Další záznamy jsou z Anglie, kde od 18. století fungoval ústav pro duševně nemocné, ve kterém se pacienti starali o zahrádku a malá zvířátka. V 19. století vznikl v Německu ústav pro epileptiky, v němž se využívalo k terapii psů, koček, ovcí i ptáků. V České republice se záznamy o zooterapii dají najít až po roce 1989. (VELEMÍNSKÝ, 2007) Nejznámější společností, která se animoterapií zabývá, je v České republice obecně prospěšná společnost Anitera v Praze. Zooterapie je dle Miloše Velemínského „Využívání zvířat pro nejrůznější druhy pomoci člověku...“ (VELEMÍNSKÝ, 2007, str. 27). Například Canisterapie, která využívá pro léčení psy, je dnes velmi rozšířená jako podpůrná terapie u léčení dětí s hyperkinetickým syndromem, dětí s mentálním postižením, se

20

Teoretická část

zrakovým postižením, s autistickými rysy a spousty dalšími psychickými či fyzickými potížemi. (NERANDŽIČ, 2006) Dalšími hojně využívanými zvířaty jsou koně - terapie se nazývá hiporehabilitace. Tento pojem však slučuje více aktivit. Pod hiporehabilitaci totiž spadá hipoterapie, která využívá jízdu na koni pro léčbu psychických problémů. Parajezdectví zase využívá jízdy na koni k léčbě handicapovaných sportovců. Hiporehabilitace je známá mezi fyzioterapeuty pro svoje úspěchy v oblasti léčby dětské mozkové obrny. (VELEMÍNSKÝ, 2007) Díky zooterapii mnoho pacientů se zdravotním postižením nalézá cestu k začlenění do běžného života. Mohou se využívat jakákoli zvířata, nevhodná jsou jen ta, která jsou nějakým způsobem člověku nebezpečná. Přínos zooterapie je u každého pacienta velmi individuální, převážně má za úkol udržovat pacienta v dobré psychické a fyzické kondici. V neposlední řadě se zooterapie využívá i v dětských domovech, kde pomáhá osamělým dětem. Typy zooterapie dle metody dělíme na:  aktivity za pomoci zvířete – AAA  terapie za pomoci zvířete – AAT  vzdělávání za pomoci zvířete – AAE  krizová intervence za pomoci zvířete – AACR (VELEMÍNSKÝ, 2007) Animoterapie má ale i spoustu odpůrců, kteří argumentují minimem vědeckých výzkumů, malým množstvím doložitelných faktů a odborné literatury, nedostačující terminologii. Zooterapie je tedy novým oborem, který neustále hledá další uplatnění a především oficiální uznání. (SVOBODOVÁ, 2010) V neposlední řadě je potřeba taktéž upozornit, že zvíře v tomto oboru není přímo terapeutem, ale spoluterapeutem a je v podstatě jen pomocným prostředkem pro terapeuta. Dalším úskalím zooterapie je nutnost přihlédnutí ke zdravotnímu stavu a postoji pacienta, tedy aby netrpěl alergií, neměl strach ze zvířat a respektoval zvíře jako osobnost a nedocházelo například k týrání zvířete. Z tohoto hlediska můžeme vyvodit závěr, že zooterapie není vhodná plošně pro všechny pacienty se stejným postižením a tudíž se k pacientovi musí přistupovat individuálně. (SVOBODOVÁ, 2010) 3.2.1

Základní formy zooterapie

Zooterapie má čtyři formy praktikování, jsou jimi:  Návštěvní program: při použití této formy dochází k pravidelnému navštěvování zooterapeuta a zvířete domácího prostředí pacienta. Pacient a zooterapeut se ale mohou dohodnout i na setkání na jiném místě, které bude pacientovi vyhovovat. Tato forma je ta nejrozšířenější.  Jednorázové aktivity: tyto aktivity jsou určeny právě pro širokou veřejnost. Zooterapeut zde může využít rozšíření povědomí o možnostech zooterapie, může provádět prezentace, přednášky či různá setkání a to i pro zdravé

Teoretická část

21

zájemce. Využití a způsob těchto aktivit je opravdu široký, meze se zde nekladou.  Pobytový program: jedná se o pravidelné i jednorázové pobyty pacientů v prostředí, kde se zooterapie provádí. Jsou to povětšinou tématické tábory nebo i třeba pobyty na ekofarmách a výcvikových střediscích. Velkou výhodou těchto pobytů je, že může dojít k rehabilitaci za pomoci hned několika druhů zvířat a je zde možnost nejlépe identifikovat, jaké zvíře je pro pacienta nejvhodnější.  Rezidentní program: tato forma spočívá v převzetí zvířete pacientem. Vycvičené zvíře se v podstatě stane majetkem klienta a dochází jen k setkáním s terapeutem, který kontroluje výcvik zvířete. (VELEMÍNSKÝ, 2007)

3.2.2

Vliv zvířete na vývoje dítěte

Vedle zooterapie se i dětští psychologové zabývají vlivem domácího mazlíčka na vývoj dítěte. Podle Vágnerové (1999) má domácí zvíře velký vliv na vývoj dítěte. Ve své knize Vývojová psychologie mluví o tom, že zvíře díky své neverbální komunikaci učí dítě rozpoznávat signály právě tohoto druhu komunikace a tyto zkušenosti si pak dítě přenáší i do vztahů s ostatními lidmi. V tomto směru se u dítěte také rozvíjí empatie. Dále kontakt dítěte se zvířetem přináší dítěti do života přirozeným způsobem zkušenost se smrtí, ale i s příchodem nového tvora na svět. „Na zvířatech a se zvířaty, zvláště jsou-li to mláďata, mohou naše děti nyní osvědčovat a rozvíjet pečovatelské a ochranné tendence, něžnost, ohleduplnost, obětavost a řadu dalších postojů, které přijdou ke cti třeba až o hodně později, tj. až toto naše dítě bude jednou mít své vlastní děti.“ (MATĚJČEK, Praha, 2012 , str. 119) Dospívající děti ve středním školním věku se pak učí u mazlíčků také péči o druhé, ohleduplnosti a odpovědnosti. (VÁGNEROVÁ, 1999) 3.2.3

Felinoterapie

Felinoterapie je druh zooterapie, který využívá k léčbě kočky. Felinoterapie se využívá především při terapiích seniorů a to například pro zmírnění stresu, ale i pro stimulaci paměťových funkcí, povzbuzení jemné motoriky, ale i upravení krevního tlaku. (NERANDŽIČ, 2006) „Statistická vyhodnocení v USA nebo Austrálii potvrzují, že chovatelé koček umírají mnohem méně na infarkty a mozkové mrtvice.“ (NERANDŽIČ, 2006, str. 64) Dále se felinoterapie využívá u dětí pro procvičení hrubé i jemné motoriky, pro zlepšení řečové obratnosti, ale i třeba pro pomoc při začleňování jedince do kolektivu a pro budování zodpovědnosti dětí vůči zvířatům. (VELEMÍNSKÝ, 2007)

22

Teoretická část

Hlavním aspektem pro výběr kočky je její povaha. Měla by být vstřícná, vyrovnaná a zvyklá na kontakt s cizími lidmi. V odborných knihách jsou zmiňováni především kastrovaní kocouři, kočky ale nejsou výjimkou. (SVOBODOVÁ, 2010) Pro felinoterapii se hodí prakticky kterékoli plemeno kočky. Pinkavová ve své knize (2007) však uvádí jako nejvhodnější plemena ragdoll, něvskou a perskou kočku. Ragdollové jsou známí pro svou oddanost lidem a vyrovnanou povahu. Perské kočky jsou přátelské k lidem, ale nemají moc rády pohyb, jsou proto vhodné spíše na chování na klíně. Navíc perská kočka je velmi náročná na údržbu srsti, proto jsou nejvhodnější jako kočky k seniorům, kteří kartáčováním a hlazením kočky procvičují motoriku. Něvská kočka spadá pod plemeno sibiřských koček, pochází tedy původem z Ruska. Kočky jsou to opět přátelské k lidem, vyrovnané a především nejsou náročné co se týče údržby srsti, ale ani na domácí podmínky. (VELEMÍNSKÝ, 2007) Kočky musí být dvakrát do roka vyšetřeny u veterináře a musí být odčerveny. Není zatím zákonně ustanoveno, jaká očkování musí kočka mít, přesto je běžnou praxí očkování proti caliciviru, panleukopenii, rhinotrachetidě a vzteklině. (SVOBODOVÁ, 2010) V České republice se zatím u felinoterapie využívá jen návštěvní formy, kdy terapeuti dochází většinou jen do domova k individuálním pacientům. U organizací jako jsou domovy důchodců, se terapeuti většinou setkávají s negativním přístupem ze strany správy domovů. Dále jsou to i onkologické ústavy a různá sociální zařízení pro děti, kde by měla felinoterapie významný přínos. I zde však dochází k zamítání těchto návštěv a to především díky neinformovanosti širší veřejnosti. (NERANDŽIČ, 2006)

3.3

Podnikatelský plán

V této kapitole bude vymezen postup pro tvorbu podnikatelského plánu. Podnikatelský plán je základní dokument, který může podnikatel použít a předkládat pro získání investorů, úvěru od banky, ale slouží také pro interní manažery jako vodítko pro další plánování. Nakonec může tento dokument podnikateli sloužit i ke zpětné kontrole jeho aktivit. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) Podnikatelská plán musí být především jednoduchý, aby byl srozumitelný jak pro osoby, jenž jsou zainteresovány v podniku, tak pro případné externí investory. Dále musí být plán přesný a stručný, aby neodradil čitatele, reálný a pravdivý. Měl by vyhlížet do budoucnosti a nezakrývat slabá místa a rizika záměru. (FOTR, SOUČEK, 2005) 3.3.1

Struktura podnikatelského plánu

Mnoho autorů, kteří se zabývali tímto tématem, již sestavilo různé struktury podnikatelského plánu. Ve své práci se budu držet struktury z knihy Podnikatelský plán od autorů Vojtěch Koráb, Jiří Peterka, Mária Režňáková:

Teoretická část

8. 9.

23

Titulní strana Exekutivní souhrn

10.

Analýza trhu (zde bude vložena i analýza tržního prostředí)

11. 12.

Popis podniku Výrobní plán

13. 14.

Marketingový plán Organizační plán

15. 16.

Hodnocení rizik Finanční plán

3.4

Titulní strana

V této části jsou uvedeny informace jako název firmy, její sídlo, dále také kontakty jako adresa, telefony a emailové spojení. Na titulní stranu je taktéž vhodné umístit logo firmy. Firemní logo není dobré zanedbat. Představuje totiž znamení sloužící k identifikaci podniku a je důležitým prvkem pro komunikaci. „Mělo by být jedinečné, jednoduché, dobře zapamatovatelné, použitelné na různých materiálech od dopisního papíru až po označení expozice na veletrhu, vyjadřovat činnost firmy.“ (VYSEKALOVÁ, 2009, str. 49)

3.5

Exekutivní souhrn

Tato část nám má pomoci maximálně zaujmout potencionální investory. Většina čtenářů, kteří tento dokument dostanou do rukou, se totiž rozhoduje o přečtení celého podnikatelského plánu právě na základě exekutivního souhrnu. Exekutivní souhrn je v podstatě stručným shrnutím stěžejních aspektů podnikatelského plánu, jako je hlavní nápad podnikatelského záměru, silné stránky a stručný finanční výhled podniku na několik let. Hlavním problémem u exekutivního souhrnu je tedy řešení otázky, jak co nejlépe zúžit všechny důležité informace do jedné stručné kapitoly. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007)

3.6

Analýza trhu a tržního prostředí

Tato kapitola bude rozdělena do dvou částí a to na analýzu makroprostředí a analýzu mikroprostředí. 3.6.1

Makroprostředí

Pro analýzu makroprostředí je nejvhodnější použít SLEPT analýzu, která slouží ke zhodnocení externích faktorů, jež působí na podnik. Zkratka má původ v anglických termínech, přesto sedí i na české termíny.

24

Teoretická část

S – sociální oblast – do této části patří analýza například trhu práce v oblasti, kde chceme podnik založit, dále i třeba vliv odborů, postoj ke korupci v dané oblasti, ale i krajové zvyklosti či demografické ukazatele. L - legislativní oblast – v této pasáži je třeba se věnovat zákonům a to nejen ve smyslu jejich znalosti, ale i ve smyslu interpretování zákonů v dané oblasti, jejich srozumitelnosti a také práce justice a podobně. E - ekonomická oblast – v tomto oddíle se popisují makroekonomické ukazatele dané země, její daňový systém, tržní trendy, státní podpora nebo restrikce exportu a importu a jiné. P – politická oblast – v této části je třeba popsat politickou situaci dané země, její stabilitu, politické postoje k podnikání a podobné. T – technologická oblast – poslední oblast se zabývá technologickým vývojem, ale i vývojem internetu, aplikací a jejich dostupností. Vymezení těchto oblastí není striktně určeno, může být chápáno velmi subjektivně. Podnikatel se může rozhodnout, jestli například daňovou problematiku zařadí do legislativní oblasti nebo ekonomické oblasti – v konečné implikaci toto ale není podstatné, podstatné je, že daňovou problematiku v SLEPT analýze podnikatel nevynechá. SLEPT analýza může být někdy ještě rozšířena o další E – ekologická neboli environmentální oblast – tato část se pak zabývá problematikou životního prostředí. Tato oblast je ale stěžejní především pro průmyslové podniky, které nejvíce ovlivňují životní prostředí. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007)

Obr. 1 Diagram SLEPTE analýzy Zdroj: Chování.eu, 2016, www

3.6.2

Mikroprostředí

V této části musí podnikatel provést analýzu konkurenčního prostředí, do kterého patří největší konkurenti, silné a slabé stránky těchto konkurentů a jejich možnosti negativně ovlivnit úspěch nového podniku. Je to stěžejní část analýzy, protože i

Teoretická část

25

v případě existence příznivého trhu, tedy dostatku potencionálních zákazníků, je to právě konkurence, která má možnost zabránit úspěchu podniku. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) Pro tuto analýzu je vhodné použít Porterův model konkurenčních sil. Porterův model je metoda, která hodnotí vlivy, jež působí na podnik z tržního prostředí. A hodnotí se nejen vlivy konkurenční, ale také ze strany dodavatelů, substitutů a zákazníků. Pro podnikatelský plán stačí vymezení pěti obecných oblastí a to:    

Vnitřní konkurence – konkurence ve stejné oblasti podnikání Nová konkurence – konkurence, jež na náš trh může vstoupit Zpětná integrace – odběratel, jenž si náš produkt začne sám vyrábět Dopředná integrace – dodavatel, který nakonec sám vstoupí na trh naší působnosti  Riziko konkurence substitutů – ohrožení na trhu ze strany podobných produktů tomu našemu (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) Dále je třeba provést studium spotřebitelů, jejich chování při výběru, nákupu a užívání zboží nebo služeb, které uspokojují jejich potřeby. Tato analýza nabízí vodítka pro zavedení služby nebo výrobku, ale i pro tvorbu ceny a marketingové strategie. (KOTLER, KELLER, 2007) Aby byly nalezeny odpovědi na tyto otázky ohledně potencionálních zákazníků, je výborným prostředkem vytvoření dotazníku. Dotazník se skládá z několika otázek a je tím nejběžnějším způsobem sběru dat. Dotazník je třeba důkladně sestavit, pozorně vybírat otázky a jejich formu, protože forma otázek může ovlivnit odpovědi respondentů a tím i celý výzkum. Kladou se povětšinou uzavřené otázky, protože pro respondenta je obecně snadnější na ně odpovědět a poté je i jednoduší odpovědi z nich seskupit do tabulek a interpretovat je v grafech. (KOTLER, KELLER, 2007) Jak již bylo řečeno, podnikatel musí provést i analýzu dodavatelů. Do této oblasti nespadají jen dodavatelé pro další výrobu našich produktů, ale i například dodavatelé finančních služeb nebo daňoví poradci. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) Do této kapitoly je vhodné zakomponovat také SWOT analýzu. Je to tradiční a oblíbený nástroj, popsaný již v mnoha knihách určených pro manažery a marketéry, přesto stále aktuální a účinný prostředek, jak poměřit šance podniku vůči konkurentům. „Celkové vyhodnocení silných a slabých (strengths, weaknesses) stránek společnosti, příležitostí a hrozeb (opportunities, threats) se nazývá analýza SWOT. Zahrnuje monitorování externího a interního marketingového prostředí.“ (KOTLER, KELLER, 2007, str. 90)

26

Teoretická část

Obr. 2 Diagram SWOT analýzy Zdroj: sunmarketing.cz, 2016, www.

3.7

Popis podniku

V této části je třeba podnik podrobně popsat, nastínit velikost podniku. Mimo jiné se v něm popisuje i strategie podniku a prostředky, jimiž chce podnik dosáhnout svých cílů. Klíčovými atributy této části jsou umístění a velikost podniku, organizační přehled personálu, technické vybavení podniku, popis výrobku nebo služby a také informace o podnikateli jako takovém, jeho praxi a znalostním vybavení. Zde dostává podnikatel rovněž prostor k tomu, aby popsal, v čem vidí svou podnikatelskou příležitost a aby zdůvodnil, proč právě nyní je ten vhodný okamžik pro založení firmy a pro vstup na trh. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007)

3.8

Výrobní plán

Do této kapitoly spadá popis celého výrobního procesu. Podnikatel zde musí popsat používaná zařízení a stroje, potřebné materiály a jejich dodavatele. Pokud se ale jedná o službu a ne výrobek, je možné tuto část nazvat „obchodní plán“ a podnikatel zde může vytyčit postup nákupu zboží, skladovací prostory, proces poskytování služeb a ohodnocení subdodavatelů. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007)

Teoretická část

3.9

27

Marketingový plán

Marketingový plán popisuje, jakým způsobem se bude podnik prosazovat na trhu. K marketingovému plánu se nejčastěji využívá marketingového nástroje, který se nazývá marketingový mix 4P. Je to provázaný náhled na výrobek či službu jako takovou, jeho promotion – „upozornění“, cenovou politiku a distribuci. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) Před nastolením marketingových strategií je nejprve třeba provést ještě segmentaci zákazníků. Tato segmentace spočívá v roztřídění zákazníků do segmentů, které charakterizuje nějaká podstatná vlastnost či preference. Oproti hromadnému marketingu pak marketing segmentů poskytuje klíčové výhody. Firma díky tomu může mnohem lépe navrhnout marketingový mix, který uspokojí větší část cílového trhu a může i doladit podle segmentu marketingový program. (KOTLER, KELLER, 2007) 3.9.1

Marketing na internetu

Vzhledem k aktuálnímu masivnímu využívání internetu nesmí firma zapomenout na marketing skrze internet. Pro mnohé firmy dodnes znamená marketing na internetu jen bannery. Máme ale i další druhy jako e-mailový marketing nebo samotné webové stránky firmy. Mít webovou základnu na svých vlastních stránkách je dnes už povinností, bohužel velmi mnoho firem zapomíná na to, jak užitečným nástrojem webové stránky pro firmu mohou být a proto tento prostředek zanedbávají a to může mít i opačný efekt. Společnosti totiž zapomínají na to, že právě díky webovým stránkám aktivně komunikují se svými zákazníky, aniž na to vynakládají velkou finanční částku. (HLAVENKA, 2001) Skrze internet a vlastní webové stránky může dnes firma také provádět tzv. Brand building. Cílem brand buildingu je vytvořit povědomí o produktu, službě a také značce a to díky sledovanosti reklamy, aby zákazník při budoucím rozhodování o koupi dal přednost právě našemu výrobku před konkurenčním. (HLAVENKA, 2001) Právě k brand buildingu je možné v dnešní době využít především sociálních sítí a youtube. Fenoménem této doby jsou sociální sítě, velký boom těchto profilových stránek otevírá nové možnosti i firmám, které se zaměřují na poskytování služeb a nejen na prodej výrobků. Skupiny lidí na těchto sítích na sebe mohou navzájem působit a díky těmto vlivům přivádějí firmám nové a nové zákazníky. Význam sociálních sítí je předpokládaný i do budoucna a proto by jej firmy neměly podceňovat. (VYSEKALOVÁ, 2012) Proto je dnes vedle vlastních webových stránek potřeba založit profily například na Facebooku, Instagramu a Youtube. Facebook je například ještě semknutějším prostředkem pro komunikaci se zákazníky a Instagram s Youtube jsou zase výborné pro reklamu. „Na rovinu: zákazníci video milují. Z naší společnosti čtenářů se začíná stávat společnost diváků. Průměrný spotřebitel spíše zhlédne video, než aby četl psanou reklamu.“ (MILLER, 2012, str. 36). Reklama na serveru Youtube, pokud je podaná sofistikovaným způsobem, začíná žít svůj

28

Teoretická část

vlastní život a díky líbivosti a dalšímu sdílení láká nové zákazníky a vytváří opět povědomí o značce. Youtube se dá ale v dnešní době využít jako zdroj výdělku, pokud sami povolíte na vlastním videu zobrazení reklamy. V tomto případě je ale třeba opatrnosti, může totiž dojít ke zobrazení reklamy na konkurenční výrobek nebo firmu.

3.10 Organizační plán Přítomnost kapitoly o organizaci v podnikatelském plánu velmi závisí na typu podnikání, velikosti podniku a jeho struktuře. Pokud se bude jednat o malou firmu nebo živnost o jedné osobě, dá se celá kapitola začlenit již do popisu podnikání. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007)

3.11 Hodnocení rizik V této kapitole je třeba se věnovat popsání rizik, která mohou vyplynout například ze slabého marketingu, špatné výroby, nekompetentního manažerského týmu nebo z reakce konkurence. Takových rizik je velké spektrum a proto je nutné, aby byly v podnikatelském plánu analyzovány a byly popsány případné kroky, kterými by se dané riziko eliminovalo. Řízení rizik rozdělujeme do čtyř kroků:  Identifikace rizikových faktorů  Kvalifikace rizik  Plánování krizových scénářů  Monitoring a řízení (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007)

3.12 Finanční plán Finanční plán je nejdůležitější částí podnikatelského plánu. Poukazuje na to, jak je celý podnikatelský plán reálný po ekonomické stránce. Je to hlavní kapitola především z pohledu získání investora nebo úvěru v bance. (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) 3.12.1

Náklady a výnosy podniku

Je třeba odlišovat pojem výdaj od pojmu náklad. Výdaje jsou totiž přímo úbytkem financí v podniku a to buď v pokladně nebo na účtech podniku bez ohledu na to, kde byly použity. Náklad na druhou stranu v daném období musí odpovídat výnosům, podílí se totiž na jejich tvorbě. (SEDLÁČEK, 2005) Klasifikace nákladů: „ spotřebované nákupy (materiálu, surovin atd.), služby, tj. externí výkony (spotřeba energií, opravy, cestovné apod.), osobní náklady (mzdy, odměny, zákonné pojištění atd.), daně a poplatky (daň z příjmů, silniční

Teoretická část

29

daň, daň z nemovitostí aj.), odpisy dlouhodobého majetku, rezervy, jiné provozní náklady, finanční náklady, mimořádné náklady.“ (SEDLÁČEK, 2005, str. 29) Výnosy jsou pak tím kladným tokem. Klasifikace výnosů: „tržby za vlastní výkony a zboží, změna stavu vnitropodnikových zásob, aktivace (materiálu, zboží atd.), jiné provozní výnosy (tržby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu, penále apod.), finanční výnosy (z prodeje cenných papírů, přijaté úroky), mimořádné výnosy.“ (SEDLÁČEK, 2005, str. 31) 3.12.2

Rozvaha podniku

„Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu.“ (RŮČKOVÁ, 2011, str. 22) Rozvaha nebo-li bilance je stav aktiv a pasiv a jejím základem je rovnovážná rovnice: AKTIVA=PASIVA

Diagram Zdroj: managementmania.com, 2011 - 2013, www.

rozvahy

30

Praktická část

4 Praktická část V této části je postupováno dle struktury podnikatelského plánu popsané v teoretické části. Podnikatelský plán je vypracován pro Kočičí kavárnu Klubíčko.

4.1

Titulní strana

Na titulní straně, jak již bylo zmíněno v teoretické části této práce, je třeba informovat o základních údajích podniku. Název, právní forma společnosti, předmět podnikání, adresa a kontaktní údaje, informace o základním kapitálu. Název firmy byl podnikatelem zvolen jako „Kočičí kavárna Klubíčko“. Logo kavárny bude vytvořeno agenturou, která si za speciální balíček vytvoření loga účtuje 5 200 Kč. V balíčku jsou zaplaceni dva grafici, pět návrhů loga, dodatečné úpravy a výstup ve čtyřech formátech. (ARTLOGO, 2016, www) Podnikatel zatím udělal jen hrubou skicu loga. Jako forma podnikání je zvolena živnost, jedná se o živnost ohlašovací, řemeslnou, hostinská činnost. Pro založení kavárny byly vybrány prostory na ulici Veselé v Brně. Tyto prostory jsou pronajímány za 19 800 Kč a rozkládají se na celkové ploše 113 metrů čtverečných. Prostory disponují velkou plochou pro provozovnu kavárny, dále prostory pro sociální zařízení a vestavěným mezipatrem, kde jsou odděleny i dvě místnosti, v nichž bude možno vytvořit oddělené zázemí pro kočky i skladovací prostory. (sreality, 1996 – 2016, www) 4.1.1

Podnikatelův návrh loga

Praktická část

4.2

31

Exekutivní souhrn

Z Japonska se k nám dostala novinka ve formě kočičích kaváren, tedy míst, kde si můžete sednout s dobrou kávou či zákuskem a ještě si u toho pohladit živou kočku. Je již prokázáno, že kočky působí na člověka pozitivním způsobem ve smyslu odbourávání stresu. V poslední době se kočičí kavárny take těší velkému rozmachu v České republice a náš podnikatel má v záměru takovou oázu klidu otevřít v centru Brna. Podnikatel má vybrány prostory na ulici Veselá, kde bude místo pro čtyři stolky se židlemi a jeden menší s rohovou pohovkou. V kavárně bude podávána “fair trade” káva a domácí občerstvení, jak koláče domácí výroby, tak poctivé panini. Volnou chvíli u kávy si zákazníci budou moci zpříjemnit hrou s kočkami a užít si přítomnost těchto domácích mazlíčku, které si třeba sami nemůžou domů pořídit. Mimo běžný provoz kavárny bude také podnikatel pořádat tři speciální felinoterapeutické programy. Jeden z nich bude věnován seniorům, které v daném čase nebude v kavárně nikdo rušit, bude jim pouštěna relaxační hudba a budou se moct o kočky starat třeba kartáčováním srsti. Další dva programy se budou věnovat dětem. Podnikatel chce totiž problematiku dětí v těchto kavárnách vzít za úplně jiný konec. V kočičích kavárnách totiž často dochází ke sporům s rodiči dětí, které nevědí, jak se ke zvířátkům chovat. Většina kaváren se spíše snaží omezit přístup dětem všemožnými způsoby, náš podnikatel chce naopak ve svých programech pro děti pomoci jejich výchově ve smyslu jejich vztahu ke zvířatům. A právě tento přístup k dětem podnikatel považuje za největší výhodu vůči jeho konkurentům. Dále se na trhu bude prosazovat dobrou kávou, chutným občerstvením a hlavně příjemnou atmosférou s profesionálními zaměstnanci.

4.3

Analýza trhu a tržního prostředí

V analýze trhu bude popsáno makroprostředí, jenž má vliv na kavárnu. Dále bude popsáno mikroprostředí pomocí analýzy vnitřní konkurence, analýzy nové konkurence, analýzy spotřebitelů, analýzy dodavatelů a SWOT analýzy. 4.3.1

Makroprostředí

Pro analýzu makroprostředí jsem zvolila metodu SLEPT.  S – analýza sociálního prostředí Kavárna bude otevřena ve středu města Brna. Brno je druhým největším městem České republiky. Přímo v městě Brně žije necelých 400 000 obyvatel z toho 52% jsou ženy a 14% děti. Míra nezaměstnanosti ve městě Brně byla v únoru tohoto roku 7,6%. Průměrná měsíční hrubá mzda je v Brně 25 154 Kč. (BRNO, 2016, www)

32

Praktická část

Město Brno je studentským městem. Díky jedenácti vysokým školám se v době školního roku ve městě pohybuje kolem 80 000 studentů. Z těchto údajů můžeme soudit, že je město Brno vhodným místem pro malé podnikatele, kteří mohou využít tohoto potenciálu a zamířit svou prodejní strategii právě na studenty. Je však nutné zmínit, že v okolí města Brna žije dalších 600 000 obyvatel a ti na podniky sídlící ve městě mají taktéž vliv. (BRNO, 2016, www) V poslední době je velmi žádaná strava typu „home made“. Mnoho spotřebitelů dnes pozorně kontroluje složení potravin a vyžaduje čím dál více potraviny, které jsou poctivého složení, bez umělých náhražek a barviv. Do popředí se dostávají výrobky z malých farem a velkou poptávku teď zažívají domácí výrobky, ať už to jsou uzeniny nebo zákusky. S tímto trendem jde do popředí i zájem o „fair trade“ kávu, která pochází od malých pěstitelů většinou z Afriky a díky její koupi se dostává pomoci lidem, aby se vymanili z chudoby.  L – analýza legislativních podmínek Podnikatel se musí při otevření kavárny řídit mnoha zákony a předpisy. Tím hlavním zákoníkem je živnostenský zákoník, který je podrobně popsán v teoretické části této práce. Dále je třeba dodržovat hygienické předpisy vyhlášku č. 137/2004 Sb. Jak již bylo uvedeno v teoretické části, podnikatel bude muset sestavit postupy dle metodiky HACCP. Vzhledem k přítomnosti zvířat v kavárně bude nezbytné pozvat přímo úředníka z krajské hygienické stanice a nastavit s ním přesné podmínky, za kterých může být kočičí kavárna zprovozněna. Vzhledem k tomu, že bude podnikatel také zodpovědný za kočky v kavárně, které budou stálými obyvateli, bude se muset taktéž dále držet zákonů na ochranu zvířat. Právní předpisy na ochranu zvířat můžeme rozdělit na dvě velké oblasti a to na oblasti přímé a nepřímé ochrany zvířat proti týrání. 1.

Přímá ochrana zvířat proti týrání obsahuje právní předpisy, které se týkají činností považovaných za týrání zvířat a právně je vymezuje či zakazuje. Jsou to například: Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb. a zákona č. 359/2012 Sb., Vyhláška č. 346/2006 Sb. o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat a Vyhláška č. 21/2013 Sb. o stanovení podmínek při chovu psů a koček. (Státní veterinární správa, 2009 – 2015, www)

2.

Nepřímá ochrana zvířat proti týrání pak obsahuje právní předpisy, které vymezují, jakým způsobem se má se zvířaty zacházet a jak pečovat o jejich pohodu a zdraví. Tuto část pak můžeme rozdělit do více oblastí: zdraví zvířat – veterinární péče, chov zvířat, krmiva, rostlinolékařská péče, ochrana přírodní krajiny, ochrana životního prostředí, myslivost, rybářství, zoologické zahrady a další. (Státní veterinární správa, 2009 – 2015, www)

Praktická část

33

V neposlední řadě je třeba myslet na nejnovější zákon o evidenci tržeb. Od 1. prosince 2016 musí všechny stravovací a ubytovací služby přejít na systém elektronické evidence tržeb. Nejvhodnější bude pro kavárnu zakoupit „All-in-one kompaktní zařízení“, které podnikatele přijde na 10 000 Kč a 250 Kč měsíční poplatek za obsažený software. Díky této evidenci je každá platba zaznamenána, zákazník vždy dostane účtenku a obchodník odešle datovou zprávu na server Finanční správy. (AMSP ČR, 2016, www)  E – analýza ekonomických podmínek Co se týče daňového systému České republiky, je rozdělen na dvě části a to na přímé a nepřímé daně. Mezi přímé daně patří daně důchodové (daně z příjmů) a daně majetkové (daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí a daň silniční). Mezi nepřímé daně patří spotřební daň a daň z přidané hodnoty, která činní 21%. Česká republika byla na konci roku 2015 označena za jednoho z evropských ekonomických tygrů. HDP v České republice na konci roku 2015 dosáhlo růstu o 4%. Míra inflace v roce 2015, měřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, byla 0,4%. (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2016,www)  P – analýza politické oblasti Koalici současné vlády tvoří strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Již v programu nynější koaliční vlády můžeme najít bod, který se nazývá „Demokratický právní stát“. Politika naší země tedy klade velký důraz na podporu demokracie a základních lidských práv, nezávislost justice a boj proti korupci. Mimo jiné se koalice zavázala pro „rozvoj podmínek pro svobodné podnikání“, tudíž můžeme říci, že podmínky pro podnikání v České republice jsou dobré a nynější vláda se snaží je zlepšovat. (Česká strana sociálně demokratická, 2011 - 2016,www)  T - analýza technologické oblasti Technologie v oblasti přípravy kávy se soustředí především na kávovary. Profesionální kávovar musí splňovat hned několik požadavků. Musí mít několik hlav – optimální počet jsou tři hlavy. K tomu se poté přidává několik pák a to s jedním nebo dvěma vývody na přípravu dvou káv najednou. Mimo to ještě musí kávovar obsahovat vývod horké vody a nejlépe dva vývody páry na přípravu mléčné pěny. Kávovary o takovéto velikosti se cenově pohybují okolo 130 000 Kč. Dále budou potřeba do kavárny pořídit i tři ledničky, mrazák a malou troubu. 4.3.2

Mikroprostředí - Analýza vnitřní konkurence

V Brně se již v tuto chvíli nachází tři kočičí kavárny. Jedna z nich se nachází na ulici Špitálka a jmenuje se „Na stromě“. Další kavárna je na ulici Koliště a jmenuje se „Envicafé“ a třetí je na třídě Kapitána Jaroše a jmenuje se „Pelíšek“. Všechny tři kavárny jsou něčím výjimečné. „Na stromě“ byla založena již v roce 2015. V této kavárně můžeme najít celkem pět kocourků a v kavárně mimo kávu také podávají zákusky vlastní výroby.

34

Praktická část

Kávu podávají značky Dallmayer, což je známá a oblíbená značka kávy. Kavárna má sice výhodné prostorové dispozice, kam nebyl problém zakomponovat oddělený prostor pro kočky a i odbytová část je velmi prostorná a může pojmout vysoký počet zákazníků. Ulice Špitálka se však nachází na okraji nechvalně známé části města Brna a to může odradit velkou část potencionálních zákazníků. V kavárně na druhou stranu pořádají tématické večery a menší hudební koncerty a promítání. Kavárna „Envicafé“ byla založena až na začátku roku 2016. Tato kavárna má teď osm kočiček a kocourků. Mimo jiné nabízí například i focení s kočičkami. Tato kavárna má ale velmi přísná pravidla a v jednu dobu i málem zakázala vstup dětem, protože je rodiče většinou nedostatečně hlídali a docházelo ke špatnému chování ke kočičkám. Kavárna nepořádá žádné větší akce, většinou jen malé výstavy. V kavárně podávají mnoho druhů káv a velký sortiment lahůdek: zákusky, panini a slané i sladké palačinky. Kavárna má malé prostory, sídlí ale hned na kraji centra a je sem velmi snadná doprava i vhodné podmínky pro motoristy k parkování. Na facebookových stránkách ale můžeme najít i stížnosti na obsluhu kavárny. Poslední kavárna „Pelíšek“ se nachází na třídě Kapitána Jaroše, což je v Brně opět velmi výhodná pozice. Je položena blízko parku Lužánky a opět jsou zde dobré podmínky pro klienty, kteří dorazí automobilem. Tato kavárna je výjimečná tím, že se tituluje jako umisťovací, což znamená, že kočky, které se v kavárně nachází, nejsou stálými obyvateli a lze si je adoptovat. Kavárna spolupracuje hned s několika různými útulky. Další zajímavostí kavárny je netradiční nabytí základního kapitálu, který podnikatelé získali díky projektu HitHit, kde se jim vlastně budoucí zákazníci sami složili na projekt. V kavárně podávají netradiční kávu značky Rebelbean, která pochází od pěstitelů z Rwandy. Mimo kávu se zde podávají zákusky domácí výroby. Kavárna byla založena na jaře 2016, je tedy v tuto chvíli hojně navštěvována a jediná možnost pro usazení je předběžná rezervace. Do konkurence bychom mohli zařadit i běžné kavárny, kterých je v Brně opravdu nespočet, ale díky tomu, že je kočičí kavárna dosti specifická a je často zákazníky vyhledávána díky přítomnosti koček, není koncipována jako kavárna pro náhodnou návštěvu. Proto nebudu ve své práci provádět analýzu běžných kaváren jako konkurence. 4.3.3

Mikroprostředí - Analýza nové konkurence

Kočičí kavárny zažívají velký rozmach. V České republice je v tuto chvíli celkem třináct kočičích kaváren, proto můžeme vidět velký potenciál pro nové konkurenty. Přesto kočičí kavárny mají velmi úzký a specifický okruh klientů. Zúžení tohoto okruhu zákazníků je způsobeno především možností například alergie, ale i jednoduše tím, že ne všichni, kteří mají rádi kávu, mají rádi i kočky. A ne všichni, kteří mají rádi i kávu i kočky, zrovna touží po přítomnosti koček v podniku, kde se podávají pokrmy, i když podnik dodržuje všechna stanovená hygienická opatření.

Praktická část

4.3.4

35

Mikroprostředí - Analýza spotřebitelů

Analýza spotřebitelů a tedy i potencionálních zákazníků byla provedena pomocí jednoduchého dotazníku, který měl zjistit, jestli by zákazníci měli vůbec zájem o kočičí kavárnu a případně i o doplňkové programy, které podnikatel chystá v kavárně pořádat. Dotazník byl sestaven z 11 jednoduchých otázek uzavřeného typu. Celkem na dotazník odpovědělo 113 lidí. Pro lepší přehlednost jsem výsledky k daným otázkám převedla do grafů. Nejprve byly v dotazníku zjišťovány základní informace o lidech jako je pohlaví a věk. Ze 113 dotazovaných odpovědělo 96 žen a 17 mužů.

Obr. 3


51 respondentů se pohybovalo ve věkovém rozmezí 15 – 25 let, 44 responentů bylo ve věku 26 – 35 let, 11 respondentů bylo ve věku 36 – 45 let, 5 respondentů bylo ve věku 46 – 55 let a dva respondenti jsou starší 56 let.

36

Obr. 4

Praktická část


Dále bylo v dotazníku zjišťováno, jestli dotazovaní navštěvují kavárny, jakou preferují kávu a kolik peněz většinou v kavárně utratí během měsíce. 94 respondentů kavárny běžně navštěvuje, zbývajících 9 do kaváren většinou nechodí. Nicméně dotazník byl ponechán k vyplnění i po tom, co respondent odpověděl záporně, protože tato záporná odpověď neznamená, že by respondent neměl mít zájem o návštěvu kočičí kavárny.

Obr. 5


Další položená otázka se týkala běžné měsíční útraty odpovídajících v kavárnách. A tady už můžeme vidět, že předcházejících 19 respondentů, kteří nechodí běžně do kavárny, neodpovídá počtu respondentům, kteří v kavárnách měsíčně neutratí žádné peníze. Počet těchto odpovědí je totiž jen 17. 78 dotazovaných pak utratí v kavárně do 500 Kč měsíčně, 15 mezi 500 Kč a 1 000 Kč, 2 respondenti utratí v kavárnách měsíčně mezi 1 000 Kč a 1 500 Kč a 1 z respondentů očividně navštěvuje kavárny velmi často, protože utratí v kavárnách více jak 1 500 Kč měsíčně.

Praktická část

Obr. 6

37


V další otázce jsme se ptali na druh kávy, který mají potencionální zákazníci nejraději, abychom zjistili, jak složitý kávovar bude třeba do kavárny pořídit a na kterou kávu se specializovat.

Obr. 7


Do otázky bylo vloženo pět možností odpovědi a nejoblíbenější kávou je rozhodně Latté káva, takže do kavárny bude potřeba profesionální kávovar s parními tryskami. Další otázkou týkající se oblíbenosti kávy byl dotaz ohledně značek. Mezi nejrozšířenější patří italské značky kávy a dále jsem se dotazovala na případnou oblíbenost “fair trade” kávy, bohužel ale více jak polovina respondentů označila možnost jiné. Z toho vyvozuji závěr, že otázka byla špatně položena a v případě dalšího dotazníku by musela být lépe specifikována. Ostatních pět otázek už se týkalo přímo kočičích kaváren. Nejdříve jsem se snažila zjistit, jak moc jsou kočičí kavárny v povědomí.

38

Obr. 8

Praktická část

Dotazník - Otázka č. 7

Z dotazovaných 113 osob 94 odpovědělo, že o kočičích kavárnách již slyšelo. Toto je pro nás dobrá zpráva, protože marketing již nemusím soustředit na uvedení kočičích kaváren do povědomí, ale mohu se zaměřit již na roznesení povědomí konkrétně o podnikatelově kavárně. Další otázka byla položena ve tvaru “Měli byste zájem (opět) navštívit kočičí kavárnu?”. Tato otázka byla totiž mířena jak na osoby, které ještě kočičí kavárnu nenavštívili, tak na osoby, které už v takovém podniku byly a mají s ním zkušenosti.

Obr. 9


83 lidí ze 113 by mělo zájem návštívit kočičí kavárnu, což je 73% z dotazovaných. Další otázkou jsem chtěla zjistit, jestli by respondenti vzali do kočičí kavárny i své děti.

Praktická část

Obr. 10

39


Z výsledku můžeme vyčíst, že 56% dotázaných by své děti do kavárny nevzalo. Další otázka: “Měli byste zájem o speciální program pro děti?” opět vychází negativně. 74 % dotazovaných by o speciální program pro děti zájem nemělo. Tyto výsledky ale nemusí znamenat, že by se měl podnikatel programům pro děti vyhnout. Naopak jsou pro něj klíčovým poznatkem pro vedení propagace těchto speciálních akcí.

Obr. 11


Poslední dotaz se týkal jiné skupiny rodinných příslušníků a to seniorů. Otázka se týkala toho, jestli by dotazovaní doporučili návštěvu kočičí kavárny některému seniorovi ve své rodině.

40

Obr. 12

Praktická část


Tady by většina kavárnu seniorovi v rodině doporučila. Z toho vyplývá, že marketing můžeme zaměřit na starší část potencionálních zákazníků. V dnešní době nám průzkum zákazníků může udělat i sama konkurence. Díky sociálním sítím stačí zamířit na konkurenční profily a prohlédnout si poznámky od zákazníků, kteří již navštívili jejich kavárnu. Z příspěvků můžeme vyčíst, že velmi mnoho zákazníků stále hledí na prostředí kavárny. Je pro ně důležité, aby se v kavárně cítili dobře. Hodně návštěvníků si stěžuje například na nepříjemnou obsluhu, což mě opět přivádí k závěru, jak důležitý je výběr pracovního týmu. Na profilu kavárny “Na Stromě” jsem našla hned několik dotazů, jestli nabízí kavárna taktéž veganskou stravu. Čím dál více se v dnešní době vyhraňuje způsob stravování a mnoho lidí dnes nechce požívat jakékoli potraviny živočišného původu. Na profilu další kavárny, tedy “Pelíšku” jsem nezaznamenala jediný negativní záznam od zákazníků. Opět vyzdvihují nejen dobré jídlo a kávu, ale také vzhled kavárny a kvalitu obsluhy. A právě naopak na profilu kavárny „Envicafé“ se často objevují poznámky od klientů, kde si ztěžují na špatnou obsluhu. Z těchto průzkumů mohu vyvodit hlavní závěry a řídit se jimi v dalších částech tohoto podnikatelského plánu. Není na místě zanedbat úpravu kavárny. Nutný je pečlivý výběr personálu. Správný výběr kávy a občerstvení je klíčový, je třeba nevynechat speciální nabídky a myslet v nabídce sortimentu na vegany. 4.3.5

Mikroprostředí - Analýza dodavatelů

V kavárně budou podávány teplé i studené nápoje a slané i sladké občerstvení. Vzhledem k tomu, že v kavárně chce majitel podávat netradiční kávu nejlépe fair trade typu, bude se snažit podnikatel vyjednat s e-shopem fairtradecentrum.cz lepší cenové podmínky za odběr vyššího množství kávy. Mezi studené nápoje pak k dodavatelům bude patřit Kofola CS a.s. a Coca-cola Česká republika, s.r.o.. Tito dodavatelé jsou nejznámějšími a největšími dodavateli nealkoholických nápojů v České republice, mají jasně předepsané smlouvy a pro malé podnikatele není

Praktická část

41

prostor pro vyjednávání o výhodnější ceně. Dále bude do provozovny třeba zakupovat potraviny pro výrobu občerstvení. Pro základní suroviny, jako je mouka na pečení koláčů, budou využívány velkoobchody jako je Makro. Pro nákupy uzenin, mléčných výrobků a vajec však chce podnikatel využít malých farmářů v okolí města Brna. Pro vajíčka bude k odběru využívána farma Bařice a pro mléčné výrobky zase malý farmář Marian Bischof ze Křtin. Uzeniny pak budou odebírány od firmy Hadač a Zapletal z Rosic. Taktéž bude třeba se věnovat dodavatelům, kteří budou vybráni pro odběr krmiva pro kočky a dalšího příslušenství. Jako veterinář byl zvolen pan MVDr. Milan Šťourač, který je ochoten do kavárny dojíždět a o kočky pravidelně pečovat. Ten také doporučí vhodné krmivo pro kočky. Podestýlky, hračky, škrabadla a jiné bude odebíráno z velkého e-shopu superzoo.cz, který má obrovský výběr a nízké ceny. 4.3.6

Mikroprostředí - SWOT analýza

V rámci analýzy tržního prostředí je také třeba se podívat na možné postavení podnikatelovy nové kavárny v tomto tržním prostředí. K tomu nám nejlépe poslouží SWOT analýza slabých a silných stránek podniku a jeho příležitostí a hrozeb na daném trhu. Tab. 1

SWOT analýza

pozitivní

negativní

vnitřní původ

netradiční káva (3), domácí lahůdky (2), speciální programy (5), pozitivní přístup k dětem (3), poloha ve středu města (4)

malé prostory (4), vstup na trh jako následovník (3), provozovna v nájmu (3)

vnější původ

inspirace na zlepšení v podobě odezvy zákazníků (4), rozšířenost sociálních sítí (5), rychlé šíření informací a doporučení v Brně (3), negativní přístup k dětem u konkurence (3)

silná konkurence v podobě již existující kavárny "Pelíšek" (3), velmi úzký okruh potencionálních zákazníků (2), snížení návštěvnosti v době školních prázdnin (1)

Ke každému bodu ve SWOT analýze byly přiřazeny body ve stupnicové škále od 1 = slabý vliv na podnik po 5 = silný vliv na podnik. Největší bodové ohodnocení má část “silné stránky” podniku. Podnikatel se tedy zaměří na upozornění silných stránek v marketingu a bude se soustředit na jejich posilování. Nezbytné je zaměřit se na vylepšování speciálních programů a určit je jako středobod své reklamy. Dále vždy upozorní na pozitivní přístup k dětem, na to, že pokud se děti neumí chovat ke kočičkám, bude se snažit je ke správnému jednání vést místo rozvoje opatření,

42

Praktická část

která brání vstupu dětí do kavárny. Dále i podle druhé největší váhy – tedy příležitostí, využije sociálních sítí ke svému dalšímu rozvoji a také upozornění na kavárnu. Podnikatel si také uvědomuje, jak je podstatné, aby se uvedl hned ze začátku na trhu pozitivně. Brno je totiž přes svou velikost úzce spjaté a informace, ať už jsou negativní či pozitivní, se mezi obyvateli Brna velmi rychle šíří. A heslem “nejlepší reklama je doporučení” se dnes řídí velmi mnoho velkých firem. 4.3.7

Popis podniku

Podnikatel má v záměru otevřít kočičí kavárnu s názvem „Kočičí kavárna Klubíčko“. Kavárna bude otevřena na základě živnostenského podnikání jako pohostinská činnost. Kavárna bude otevřena v centru města Brna na ulici Veselá. Provozovna bude disponovat výdejními prostory s posezením, kde se bude podávat „fair trade“ káva, nealkoholické nápoje, sladké zákusky a slané lahůdky domácí výroby. Jako doplňková služba bude možnost pomazlit se a pohrát si s kočkami, které budou stálými obyvateli této kavárny. Podnikatel bude do kavárny pro začátek pořizovat pět koček, které bude pečlivě vybírat za pomoci útulku Brněnský Max – domov pro kočky, z.s. Dále prostory umožňují zřízení sociálního zařízení pro zákazníky, malou kuchyňku pro přípravu zákusků a ostatního občerstvení a speciální oddělené zázemí pro kočky. Mimo běžný provoz kavárny zamýšlí podnikatel pořádat celkem tři speciální programy inspirované felinoterapií. První dva se budou věnovat dětem a třetí seniorům. První program zaměřený na děti bude o přístupu a chování ke kočičkám. Dále v tomto programu bude dětem ukázáno, co vše obnáší péče o kočku a děti budou vedeny k zodpovědnosti nejen po stránce péče o zvíře, ale i respektování zvířete jako osobnosti. Druhý program věnovaný dětem předškolního věku bude už silněji spjat s poznatky z felinoterapie. Bude to tzv. živé loutkové divadlo. Malé představení s loutkami, kde kočky hrají podpůrné role. Děti neplní v tomto případě funkci diváků, ale aktivně se účastní děje, například napovídají postavám, jak se mají v dané situaci zachovat. Mimo jiné je možné do děje zapojit rytmické písničky a jednoduché nástroje jako triangl nebo dřívka. (VELEMÍNSKÝ, 2007) Třetí program bude věnován seniorům. I zde budou využity poznatky z felinoterapie, kdy kočky napomáhají starším lidem odbourávat stres a zlepšovat jemnou i hrubou motoriku. Seniorům v tomto programu bude pouštěna relaxační hudba, při které si budou moci nerušeně pochovat kočky v náručí, pohrát si s nimi, pečovat o jejich srst kartáčováním. Kavárna nebude disponovat z počátku příliš velkými prostory, proto bude možné programy pořádat pro maximálně patnáct účastníků. Programy budou tvořeny pro náhodně se přihlašující zájemce. Podnikatel chce ale také navázat kontakt s různými organizacemi, ať už soukromé školky, speciální školky nebo domovy důchodců a nabídnout jim za speciální cenu právě tyto programy. Kavárna bude vybavena profesionálním kávovarem, třemi ledničkami a malou pecí pro pečení domácích zákusků. Dále bude disponovat čtyřmi stoly s židlemi a

Praktická část

43

jedním stolkem s rohovou pohovkou. Majitel taktéž zamýšlí nabídnout kavárnu studentům uměleckých škol pro výstavu svých obrazů. Podnikatel sice nemá vzdělání v oboru, má však již za sebou šestiletou praxi, která ho opravňuje k získání živnosti. Sám se bude podílet na výrobě občerstvení, jinak pro obsluhu kavárny zaměstná dvě osoby na hlavní pracovní poměr. Pokud by ale dotyčné osobě vyhovoval jiný způsob smlouvy o zaměstnání, je otevřený vzájemné dohodě. 4.3.8

Výrobní plán

Jediným výrobním procesem, který spadá do kavárny, je výroba domácích zákusků v podobě různých druhů koláčů. Podnikatel se bude ze startu kavárny o tuto činnost starat sám, jelikož je to jeho koníček. Podnikatel bude koláče péct v kuchyňce přímo v kavárně. Kuchyň bude vybavena prostorem pro výrobu těsta a malou pecí. Majitel plánuje vyrábět dva až tři koláče denně. Pokud bude odbyt větší, uvažuje přijmout na pečení brigádníka na praxi ze střední školy Brno, Charbulova. 4.3.9

Marketingový plán - Segmentace zákazníků

V dnešní době již existuje množství analytických firem, které dokážou provést segmentaci zákazníků profesionálním způsobem i za pomocí speciálních softwarů. V tuto chvíli však podnikatel nedisponuje finančními prostředky pro smlouvu s takovou firmou a finanční návratnost takového nákladu by nebyla odpovídající. Proto se rozhodl, že se zaměří na tyto skupiny zákazníků, u kterých věří, že dojde k největšímu zájmu o návštěvu jeho kavárny. Jsou to tedy matky s dětmi a senioři. Druhá skupina bude asi nejvíce marketingově náročná, protože senioři nevyužívají příliš novodobých internetových prostředků jako jsou sociální sítě. Proto se chce zaměřit především na skupinu seniorů, kteří alespoň svátečně chodí se svými přáteli na kávu, aby si pro takovou návštěvu vybrali právě podnikatelovu kočičí kavárnu. Jde tedy o aktivní seniory. V neposlední řadě jsem pak vytvořila speciální segment potencionálních zákazníku, který zároveň zahrnuje i tři segmenty předešlé, a to jsou lidé, kteří maj rádi kočky. Pro seniory je stále nejlepší marketing provedený formou letáků. Proto bychom vytvořili jen malé letáky. Tisk 100 kusů se dá pořídit za 500 Kč. Majitel má v plánu dohodu s Národním divadlem Brno. Bude u nich pokládat na stojany letáky a nechá za to Národní divadlo v kavárně vylepit plakát s reklamou na představení. Jinak podnikatel roznese letáky po domovních schránkách. 4.3.10

Marketingový plán - Marketing na internetu

Pro první dva segmenty vybraných potencionálních zákazníků je možno využít internetu. Prvně je potřeba vytvořit profesionální webové stránky. Pro webové stránky obecně potřebujeme doménu, webový server a vlastní obsah. Registrace

44

Praktická část

domény je na jeden rok 149 Kč a poplatek za prodloužení o každý další rok je 472 Kč. (czechia, 2016, www) Pro naše stránky pak bude bohatě stačit webhosting, který se dá zakoupit za 88 Kč měsíčně. Teď už zbývá jen tvorba vlastního obsahu stránek a jeho umístění na webhosting. Pravděpodobně nejlevnější variantou by bylo použití šablon pro wordpress (k dispozici je celá řada placených i bezplatných šablon např. https://cs.wordpress.org/themes/) a vytvořit si stránky svépomocí. Další variantou je využití některých z komerčních služeb. Např. výše uvedená czechia.com nabízí balíček KOMPLET, který obsahuje a cenově zahrnuje vše potřebné pro účely podnikatele: Program inPage STANDARD na 1 rok. Balíček obsahuje:  kompletní hostingový program na 1 rok, včetně poplatků za registraci domény,  kompletní vytvoření stránek z dodaných textů,  vytvoření individuálního motivu stránek,  registrace stránek do 30 katalogů,  úprava dodaného loga pro zvolenou šablonu,  optimalizace obsahu pro internetové vyhledávače (SEO),  vlastní image slider,  základní úprava designu; Tento balíček může podnikatel pořídit za 5 990 Kč. (inpage, 2016,www) Dále je v dnešní době nevyhnutelné vytvořit profil kavárny i na Facebooku. Tento prostředek je vynikající především díky možnosti vyjádřit na sociální síti svůj názor na podnikatelovu kavárnu. Podnikatel tak má možnost získat pohled na kavárnu z jiného úhlu a použít podněty k vylepšení kavárny, případně se vyhnout chybám, které zákazníci na sociální síti zmíní. Pro to, aby profil kavárny na Facebooku tzv. nezamrzl a plnil svou marketingovou funkci, je třeba pravidelně přidávat příspěvky. Například každý den propagovat druh koláče, který se ten den bude v kavárně podávat. Dále zveřejňovat fotky z kavárny, především ty s kočkami. Pokud zrovna nebude mít podnikatel nápad na příspěvek, může například sdílet příspěvky z profilu útulku Brněnský Max nebo jiných stránek, které se zabývají kočkami. V tomto směru je Facebook vynikajícím prostředkem pro udržení kontaktu se zákazníky a to i s těmi potencionálními a nabízí k tomu nepřeberné množství možností. Mimo jiné podnikatel investuje i do placené reklamy na Facebooku. Za 100 Kč za den se může reklama na jeho profil objevovat ostatním uživatelům na pravé straně sociální sítě. Zároveň může při zaplacení reklamy podnikatel nadefinovat právě společné rysy uživatelů, kterým se reklama bude zobrazovat - vytvořit segmenty zákazníků. (CLIPSAN, 2016, www) Poplatek se uhradí jedenkrát týdně. Poslední z možností marketingu na internetu, kterou podnikatel využije, je speciální druh sociální sítě a to YouTube. Podnikatel bude natáčet malá videa z kavárny, například i přípravu koláčů. Hlavním tématem ale budou právě kočky.

Praktická část

45

Dále bude natáčet videa ze speciálních programů a za souhlasu zúčastněných zveřejňovat na YouTube a zároveň i na Facebooku. YouTube dnes poskytuje i možnost vydělávat díky videu. Samozřejmě se tento výdělek odvozuje od počtu shlédnutí videa a jeho sdílení na jiných sociálních sítích. U videa se pak zobrazuje reklama někoho jiného. Zde by byla možnost pro spekulaci, že by se na videu mohla objevit reklama na konkurenci, této reklamy však využívají spíše velké firmy než malí lokální podnikatelé. K tomuto zobrazení reklamy musí uživatel podat souhlas. Dále si musí podnikatel vytvořit AdSense účet, díky kterému dostává peníze za zobrazenou reklamu. (Chudýstudent.cz, 2016,www) 4.3.11

Hodnocení rizik

Rizika, která mohou podnikateli vzniknout, nemusí být vždy ekonomického rázu. Mohou vzniknout legislativní rizika, která jsou spojena například s navýšením daní. Toto riziko podnikatel neovlivní, musí jej respektovat a dodržovat. Další riziko, může vzniknout na majetkové bázi. Může například dojít ke krádeži majetku. Podnikatel si proto bude vytvářet rezervy, kterými danou situaci bude řešit nebo se zaopatří příslušným pojištěním, kdy by mu vzniklou škodu alespoň částečně pomohla uhradit pojišťovna. Ekonomické riziko může podnikateli vzniknout v případě navýšení cen výrobních faktorů a energií, což bude podnikatel nucen citlivě promítnout do cen. 4.3.12

Finanční plán

Finanční plán je velmi důležitý hlavně v případě, jestliže podnikatel píše podnikatelský plán pro investora nebo banku, u které chce získat úvěr. Nejdříve je nutné sestavit zahajovací rozvahu.

46

4.3.13

Praktická část

Finanční plán - Zahajovací rozvaha

Podnikatel vkládá do podniku základní kapitál 200 000 Kč plus dostal půjčku 150 000 Kč ve své bance. Zahajovací rozvaha je rozvržena v následující tabulce, částky jsou udány v korunách: Tab. 2

Zahajovací rozvaha

AKTIVA Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný movitý majetek Oběžný majetek Pokladna Zásoby Účty v bance AKTIVA celkem

PASIVA 213 200

Vlastní kapitál

350 000

213 200

Základní kapitál

200 000

136 800 10 000 26 000 110 800 350 000

Cizí zdroje

150 000

Bankovní úvěr

150 000

PASIVA celkem

350 000

Majitel ze základního kapitálu uhradil 213 200 Kč za vybavení kavárny. Ze zbylých financí zaplatil nákup zásob. Podnikatel si vzal úvěr od České spořitelny 150 000 Kč se splatností tři roky. Úroková sazba úvěru činí 9,2% p.a., RPSN 10,34% s měsíční splátkou 5 025 Kč. Podnikatel celkem uhradí bance 172 347 Kč. Z těchto financí podnikatel uhradil potřebný zbytek zásob a zaplatil první nájem. Zbylou částku uložil na účet jako zálohu na nákup dalších zásob a na platy pro zaměstnance. 4.3.14

Finanční plán - Počáteční jednorázové výdaje

Při otevření kavárny je potřeba prostory řádně vybavit a to nejen nábytkem, ale i příbory, nádobím a podobně. Největší položkou v celém vybavení je potom profesionální kávovar. Pondikatel se rozhodl si zakoupit svůj vlastní, aby se nemusel smluvně svázat s velkým dodavatelem kávy a mohl se držet záměru podávat v kavárně „fair trade“ kávu. Dále je třeba myslet na vybavení zázemí pro kočky jako jsou toalety, škrabadla, pelíšky a hračky.

Praktická část Tab. 3

47

Výdaje

položka kávovar vybavení kavárny 3x lednička mraznička náklady na propagaci vybavení pro kočky zařízení EET celkem 4.3.15

částka v Kč 130 000 35 000 17 000 5 000 13 700 2 500 10 000 213 200

Finanční plán - Provozní náklady

Největší část provozních nákladů budou tvořit platy dvou zaměstnanců. Podnikatel určil hrubou mzdu pro jednoho zaměstnance 16 000 Kč měsíčně. Z hrubé mzdy 16 000 Kč byla vypočítána superhrubá mzda 21 440 Kč. Jak již bylo zmíněno výše, nájem za prostory činí 19 800 Kč měsíčně. Dále musí podnikatel započítat náklady na chov koček, které jsou vypočítány ve výši 10 000 Kč. Předposlední položkou jsou pak náklady na zboží ve výši 87 000 Kč. Do položky „ostatní“ jsou pak započteny zálohy za služby za energie, mobilní operátor a internetové připojení. Tab. 4

Náklady

položka Mzdy zaměstnanců Nájem Chov koček Zboží Ostatní celkem 4.3.16

měsíční náklad v Kč 42 880 19 800 10 000 87 000 10 000 169 680

Finanční plán - Kalkulace výnosů

Hlavním zdrojem výnosů budou tržby z prodaného občerstvení a vedlejším příjmem bude vstupné za speciální felinoterapeutické programy. Reálný výhled podnikatele spočívá v odhadu návštěvnosti kavárny, útraty zákazníků a odhadu účasti na speciálních programech. Odhad návštěvnosti kavárny je 70 zákazníků denně a jejich odhadovaná útrata je 120 Kč za osobu. Podnikatel bude za účast na speciálních programech účtovat 30 Kč za vstup. Jak již bylo zmíněno dříve v této práci, speciální programy budou celkem tři a každý bude pořádán jednou týdně. Každého programu se pak může zúčastnit maximálně patnáct osob a reálný odhad podnikatele je účast dvanácti zájemců.

48 Tab. 5

Praktická část Výnosy

položka návštěvníci kavárny útrata návštěvníků návštěvníci speciálních programů vstupné na speciální programy celkové výnosy

měsíční odhad 2 100 252 000 Kč 144 4 320 Kč 256 320 Kč

Odhadované náklady na provoz kavárny činí 169 680 Kč a odhadované výnosy činí utráty návštěvníků 252 000 Kč a vstupné za speciální program 4 320 Kč. Rozdíl provozních nákladů a celkových výnosů je zisk 86 640 Kč.

Diskuze

49

5 Diskuze Podnikatelský plán byl vyhotoven pro otevření kočičí kavárny. Tyto kavárny jsou výjimečné právě díky přítomnosti koček v prostorách provozovny. Tato skutečnost je ovšem náročná po stránce hygienických a právních předpisů. Mimo živnostenský zákoník se musí podnikatel také řídit právními předpisy na ochranu zvířat proti týrání. Jak je zmíněno v exekutivním souhrnu, podnikatel zamýšlí kavárnu otevřít v prostorách o rozloze 113 metrů čtverečních a to v centru Brna. Tyto prostory jsou pro začátek provozování kavárny dostačující. Přesto bych podnikateli doporučila do budoucna najít větší prostory, i kdyby nebyly tak výhodně situovány. Majitel by tím mohl rozšířit provozovnu pro větší počet zákazníků a pořídit pro potěchu klientů i více koček. Ve větších prostorách by taktéž mohl být vybudován dětský koutek. Prostředí, které by bylo více přátelské pro děti, by pak vzbuzovalo i důvěru rodičů. Ti by mohli tak více využívat speciálních programů pro děti. Není špatné rovněž zvážit prostory, které by měly možnost nějaké venkovní zahrádky. Podnikatel by je mohl zabezpečit sítí, čímž by zamezil útěku koček a klienti by si je mohli v letním období užít i na čerstvém vzduchu. Z analýzy vnitřní konkurence se musí podnikatel poučit. Mezi kočičími kavárnami v Brně může vidět velmi silného konkurenta v podobě kavárny „Pelíšek“. Podnikatel musí využívat nadále svých webových prostředků pro komunikaci se zákazníky a vnímat jejich podněty. Může tím rychle reagovat na připomínky, napravovat nedostatky a vylepšovat silné stránky své kavárny. Je nutné, aby majitel obezřetně vybíral zaměstnance pro obsluhu. Obsluha musí být nejen profesionální a milá, ale musí mít i dobrý vztah ke kočkám. V neposlední řadě pak musí mít zaměstnanci i pozitivní přístup k dětem, být trpěliví a ochotní pokaždé vysvětlit, jaké je vhodné chování ke kočkám. Majitel kavárny však nesmí spoléhat jen na kočky a dobrý personál. Není vhodné zanedbat prostředí v kavárně, které musí být příjemné a čisté. Proto bych mu doporučila investovat do designéra, který by vybavení a výzdobu interiéru účelně navrhl. Dále chce podnikatel sám připravovat občerstvení kavárny. Vzhledem k tomu, že se ale chce také věnovat rozšiřování felinoterapeutických aktivit, bude muset z časových důvodů od přípravy pokrmů ustoupit a zaměstnat pro tuto práci další osobu. Přesto, že se v dotazníku respondenti vyjádřili spíše negativně vůči speciálním programům pro děti, podnikatel trvá na jejich provozování. V tomto případě bych mu doporučila, aby především informoval na své webové základně o přínosech felinoterapeutických aktivit pro děti. Proto by měl vést svůj marketing ve smyslu uvedení nového produktu na trh. Dále bych mu doporučila po půlročním provozu kavárny vytvořit nový dotazník. Získané zkušenosti po delší době činnosti pomohou položit konkrétnější otázky, které přinesou i detailnější výsledky. Obecně by bylo vhodné, aby se podnikatel spojil s profesionálními felinoterapeuty a případně je zapojil do organizace svých speciálních programů. Na místě by pak byla vzájemná spolupráce, která by mohla vést k rozšíření nabídky

50

Diskuze

felinoterapeutických programů. Podnikatel by se do budoucna mohl zapojit i do aktivit, jako je dojíždění do různých ústavů a napomáhání šíření povědomí o příznivých účincích felinoterapie a zooterapie obecně. Zároveň by tímto způsobem mohl napomáhat útulkům s umísťováním koček do nových domovů. Tyto aktivity jistě povedou taktéž k utvrzení silné pozice na trhu. Majitel chce do kavárny pořídit vybavení především z bazarů a různých second handů. Při výběru nábytku bych se tomuto nebránila, pokud ale bude podnikateli napomáhat již zmíněny profesionální designér. Pro vybavení kuchyně a technického vybavení bych však podnikateli doporučila vzít nové spotřebiče třeba na leasing.

Závěr

51

6 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vytvoření podnikatelského plánu pro otevření kočičí kavárny v Brně. Dále jsem se v práci věnovala především rozšíření aktivit kavárny o felinoterapeutické programy a jejich marketingovou propagaci. Zdrojem informací byly především literární podklady a informace nalezené v internetových zdrojích. V teoretické části jsou popsány právní a hygienické předpisy, které je nutné dodržovat při zakládání podniku v oblasti pohostinství. Dále jsem se věnovala sběru informací o zooterapii a felinoterapii pro kvalitní vytvoření speciálních programů kavárny. Velkou kapitolu teoretické části potom tvoří struktura podnikatelského plánu. V praktické části je vytvořen podnikatelský plán na základě dané struktury. Věnovala jsem se především popisu speciálních programů pro děti a seniory, které budou v kavárně pořádány. Stěžejní část je věnována analýze trhu, propagaci speciálních akcí a marketingu kavárny. Při zpracování práce mě nejvíce překvapila reakce respondentů dotazníku na otázky týkající se dětí v kočičí kavárně. Odpovědi byly převážně negativní. Je to zjevně důsledek prozatímního jednání kočičích kaváren v celé České republice. Personál se často setkává s neposlušností dětí, které neví, jak se ke kočkám chovat. Je samozřejmě především zodpovědností rodičů vést děti ke správnému chování. Avšak tuto skutečnost nesmí obsluha zanedbávat a při vysvětlování správného chování ke kočkám být trpělivá. Z této situace není východiskem zabraňovat vstupu dětí do kočičích kaváren. Naopak je vhodné se těmto situacím přizpůsobit a zvolit správný postup pro jejich řešení. Během zpracování této práce jsem došla k závěru, že při založení vlastního podnikání bych jako jeden z nejdůležitějších nástrojů rozvoje podniku zavedla důslednou denní analýzu provozu kavárny. Stačí jednoduchý záznam na předem připravený formulář, který by sledoval běžné podmínky konkrétního dne. Jako je například: počasí (slunečno, oblačno, déšť, teplota), denní obrat a druh prodávaného občerstvení, akce pořádané okolními podniky, jako je čtení autorů u Knihkupectví Barvič a Novotný atd. Taková analýza pomůže v účelném cílení marketingu, výběru nejvhodnějšího doplňkového sortimentu a přitom nezabere více než 5 minut denně. Rovněž spolupráce s okolními podnikateli z jiných branží přináší oboustranný prospěch. Vyhodnocení a úprava sledovaných parametrů je vhodná jednou týdně a měsíčně.

52

Literatura

7 Literatura AMSP ČR (2016). [online, cit. 2016-05-15], dostupné z www: http://www.eltrzby.cz/cz/technicke-reseni BRNO (2016). [online, cit. 2016-05-14], dostupné z www: https://www.brno.cz/podnikatel-investor/ekonomika-v-cislech/ CLIPSAN (2016). [online, cit. 2016-05-14], dostupné z www: https://clipsan.com/blog/placena-reklama-na-facebooku-100-kc-rozdil-jeobrovsky/ CZECHIA (2016). [online, cit. 2016-05-14], dostupné z www: https://www.czechia.com/ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2016). [online, cit. 2016-05-04], dostupné z www: https://www.czso.cz/csu/czso/hdp_narodni_ucty ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2016). [online, cit. 2016-05-04], dostupné z www: https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ (2011 - 2016). [online, cit. 2016-0504], dostupné z www: https://www.cssd.cz/aktualne/aktuality/koalicnismlouva-mezi-cssd-hnutim-ano-a-kdu-csl/ FOTR, J.,SOUČEK, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. HLAVENKA, J. Internetový marketing: praktické rady, tipy, návody a postupy pro využití internetu v marketingu. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 807226-498-2. HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2008. 310 s. ISBN 978-80-7263-477-4 CHOVÁNÍ.EU (2016). [online, cit. 2016-04-08], dostupné z www: http://www.chovani.eu/strategicke-planovani-analyza-swot/c391 CHUDÝSTUDENT.CZ (2016). [online, cit. 2016-05-14], dostupné z www: http://chudystudent.cz/navod-jak-si-zacit-vydelavat-jako-youtuber/ INPAGE (2016). [online, cit. 2016-05-14], dostupné z www: https://www.inpage.cz/tvorba-webovych-stranek/#eshop KHS JmK (2016). [online, cit. 2016-04-05], dostupné z www: http://www.khsbrno.cz/ KORÁB, V., REŽŇÁKOVÁ, M., JIŘÍ PETERKA, J. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, c2007. Praxe podnikatele. ISBN 978-80-251-1605-0. KOTLER, P., KELLER, K.L. Marketing management. Praha: Grada, 2007. ISBN 97880-247-1359-5. MANAGEMENTMANIA (2011 - 2013). [online, cit. 2016-04-08], dostupné z www: https://managementmania.com/cs/rozvaha-bilance

Literatura

53

MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Vyd. 5. Praha: Portál, 2012. ISBN 97880-262-0202-8. MILLER, M. Internetový marketing s YouTube: průvodce využitím on-line videa v byznysu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80- 251-3672-0. NERANDŽIČ, Z. Animoterapie, aneb, Jak nás zvířata léčí: praktický průvodce pro veřejnost, pedagogy i pracovníky zdravotnických zařízení a sociálních ústavů. Praha: Albatros, 2006. Albatros Plus. ISBN 80-00-01809-8. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2011. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3916-8. SEDLÁČEK, J. Účetnictví pro manažery. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-2471195-8. SCHMIDTOVÁ, J. Hygienická péče a předpisy v zařízeních potravinářského obchodu a společného stravování. Praha: Merkur, 1990. SOCR ČR (2015). [online, cit. 2016-04-04], dostupné z www: http://www.socr.cz/clanek/clanek-6284/ SREALITY.CZ (1996 - 2016). [online, cit. 2016-05-01], dostupné z www: http://www.sreality.cz/detail/pronajem/komercni/obchodni-prostor/brno-/3366687068#img=0&fullscreen=false STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA (2009 - 2016). [online, cit. 2016-05-14], dostupné z www: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/pohoda-zviratwelfare/pravni-predpisy/neprima-ochrana-zvirat-proti-tyrani/ STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA (2009 - 2016). [online, cit. 2016-05-14], dostupné z www: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/pohoda-zviratwelfare/pravni-predpisy/prima-ochrana-zvirat-proti-tyrani/ SUNMARKETING (2011 - 2016). [online, cit. 2016-04-08], dostupné z www: http://www.sunmarketing.cz/nastroje/slovnik/swot-analyza SVOBODOVÁ, I. Využití zvířat v zoorehabilitaci. V Praze: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2010. ISBN 978-80-213-2129-8. TREADAWAY, CH., SMITH, M. Marketing na Facebooku: výukový kurz. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3337-8. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 807184-803-4. VELEMÍNSKÝ, M. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. České Budějovice: Dona, 2007. ISBN 978-80-7322-109-6. VYSEKALOVÁ, J., MIKEŠ, J. Image a firemní identita. Praha: Grada, 2009. Expert. ISBN 978-80-247-2790-5. VYSEKALOVÁ, J. Psychologie reklamy. 4., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert. ISBN 978-80-247-4005-8. Živnostenské podnikání: předpisy regulující podnikání : redakční uzávěrka 3.2.2014. Ostrava: Sagit, 2014. ÚZ : úplné znění. ISBN 978-80-7488-042-1.

Podnikatelský záměr kočičí kavárna

Recommend Documents