Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR HMYZÍ FARMY V PRÁVNÍM PROSTŘEDÍ ČR The Business Plan of the Insect Farm in CZ Legal Context Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Autor: Jaroslav JANÍČEK
Brno, 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
JANÍČEK Jaroslav
Obor:
Finance a právo
Název tématu:
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR HMYZÍ FARMY V PRÁVNÍM PROSTŘEDÍ ČR The Business Plan of the Insect Farm in CZ Legal Context
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Cílem BP je zpracovat realistický podnikatelský záměr (ve vazbě na budoucí konkrétní firmu) hmyzí farmy v ČR. Součástí BP bude i vyčerpávající studie právních aspektů řešené problematiky v ČR (předpoklad - v ČR právní vakuum). Autor BP rozšíří zadání o srovnání s právním prostředím Rakouska. Postup práce a pouţité metody: 1) Popište právní prostředí, v něţ bude projektový záměr v ČR realizován. 2) V případě právního vakua analyzujte právní prostředí země, v němţ legislativní regulace daného projektového záměru existuje (předpoklad - Rakousko). 3) Zformulujte předpokládaný budoucí stav legislativního rámce v době realizace zvaţovaného podnikatelského záměru. 4) S uváţením legislativních omezení podle bodu 3 vytvořte podnikatelský záměr hmyzí farmy na území ČR.
Pouţité metody: Literární rešerše, popis,srovnání, analýza a syntéza, Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 45 stran
Seznam odborné literatury: How to prepare a business plan. Edited by Edward Blackwell. Rev. 4th ed. London: Kogan Page, 2004. vi, 184 p. ISBN 0749441917. SRPOVÁ, J. a kol. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 194 s. ISBN 978-80-247-4103-1. SUCHÁ, Jana. Podnikatelský záměr - ekonomika a finance. 1. vyd. Praha: Pragoeduca, 1994. 54 s. ISBN 80-85856-11-5. FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. The art of givingwhere the soul meets a business plan. Edited by Charles Bronfman - Jeffrey Solomon. San Francisco: Jossey-Bass, 2009. ix, 276 p. ISBN 9780470501467.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Datum zadání bakalářské práce:
4. 1. 2013
Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 4. 1. 2013
………………………………………… děkan
Anotace v češtině: Předmětem bakalářské práce „Podnikatelský záměr hmyzí farmy v právním prostředí ČR“ je zpracovat konkrétní podnikatelský záměr na hmyzí farmu v právním prostředí České republiky. Teoretická část se věnuje analýze právního prostředí v České republice v porovnání s Rakouskem. Následující kapitola je zaměřená na teoretický základ pro tvorbu podnikatelského záměru. V praktické části je zpracovaný podnikatelský záměr na konkrétní hmyzí farmu.
Anotace v angličtině: The subject of bachelor thesis „The Business Plan of the Insect Farm in CZ Legal Context“ is creates a business plan for specific insect farm in Czech legal content. The theoretical part is dedicated to an analysis of Czech legal content in comparison with legal content of Austria. The next part is focused on ground of a theory for the business plan. In the practical part a business plan is processed on particular insect farm.
Klíčová slova: podnikatelský záměr, podnikatelský plán, hmyzí farma, legislativa hmyzích farem
Keywords: business aim, business plan, insect farm, legislation of insect farms
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Podnikatelský záměr hmyzí farmy v právním prostředí ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Františka Kaloudy, CSc., MBA a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU
V Brně dne 16. května 2013
____________________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Františkovi Kaloudovi Csc., MBA za cenné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval paní Blance Škrabalové za zodpovězení mých otázek týkajících se hmyzu.
OBSAH 1
Úvod .................................................................................................................................................9
2
Právní prostředí České republiky ...................................................................................................10 2.1
3
Právní prostředí Rakouska (předpoklad) ........................................................................................11 3.1
4
Ochránci přírody.....................................................................................................................10
Předpokládaný budoucí vývoj legislativy v EU .......................................................................11
Legislativa ve světě.........................................................................................................................12 4.1
Ochránci přírody ve světě ......................................................................................................12
5
Doporučení pro vytvoření legislativy .............................................................................................13
6
Podnikatelský plán – teoretická část ..............................................................................................14 6.1
6.1.1
Shrnutí ............................................................................................................................14
6.1.2
Profesní a osobní údaje o vlastnících firmy....................................................................14
6.1.3
Popis podnikatelské příležitosti .....................................................................................15
6.2
Investiční fáze .........................................................................................................................15
6.2.1
Majetkoprávní vztahy související s projektem ...............................................................16
6.2.2
Technicko-technologická část projektu..........................................................................16
6.2.3
Dodavatelské zajištění realizace projektu ......................................................................17
6.2.4
Vstupy projektu – materiál a energie.............................................................................17
6.3
7
Před-investiční fáze ................................................................................................................14
Provozní fáze ..........................................................................................................................17
6.3.1
Cílový trh ........................................................................................................................18
6.3.2
Průzkum trhu ..................................................................................................................19
6.3.3
Konkurence ....................................................................................................................19
6.3.4
Marketing .......................................................................................................................20
6.3.5
Finanční plán ..................................................................................................................21
6.3.6
Financování projektu – vlastní zdroje vs. cizí zdroje ......................................................22
6.3.7
Předpoklady úspěšnosti projektu a rizika ......................................................................23
6.3.8
Příloha ............................................................................................................................24
Podnikatelský plán – praktická část ...............................................................................................25 7.1
Shrnutí ....................................................................................................................................25
7.2
Profesní a osobní údaje o vlastníkovi firmy ...........................................................................26
7.2.1
Vzdělání ..........................................................................................................................26
7.2.2
Praxe...............................................................................................................................26
7.2.3
Zaměstnanci a odborní poradci......................................................................................27
7.3
Popis produktu - Proč právě hmyz? ....................................................................................... 27
7.3.1 7.4
Majetkoprávní vztahy ............................................................................................................ 28
7.4.1 7.5
Výhody chovu hmyzu oproti jiným chovům .................................................................. 28
Prostory k podnikání ...................................................................................................... 28
Postup výroby a produkty ...................................................................................................... 30
7.5.1
Chov ............................................................................................................................... 30
7.5.2
Chovná kapacita ............................................................................................................. 31
7.5.3
Produkty, balení a expedice........................................................................................... 31
7.5.4
Služby spojené s produkty ............................................................................................. 36
7.6
Dodavatelské zajištění, časová osnova a náklady na realizaci ............................................... 37
7.6.1
Časová osnova realizace projektu ................................................................................. 37
7.6.2
Dodavatelské zajištění ................................................................................................... 37
7.6.3
Náklady na realizaci ....................................................................................................... 37
7.7
Celkový trh ............................................................................................................................. 38
7.8
Cílový trh ................................................................................................................................ 38
7.9
Konkurence ............................................................................................................................ 42
7.9.1 7.10
Analýza konkurence ....................................................................................................... 43
Marketing .............................................................................................................................. 43
7.10.1
Marketingové cíle .......................................................................................................... 43
7.10.2
Marketingový mix .......................................................................................................... 44
7.11
Finanční Plán .......................................................................................................................... 45
7.11.1
Fixní náklady na provoz ................................................................................................. 45
7.11.2
Variabilní náklady na provoz.......................................................................................... 46
7.11.3
Celkové náklady na provoz ............................................................................................ 47
7.12
Zisk podniku ........................................................................................................................... 47
7.13
SWOT analýza ........................................................................................................................ 47
7.14
Hodnocení rizika .................................................................................................................... 49
8
Závěr .............................................................................................................................................. 50
9
Přehled použitých zdrojů informací............................................................................................... 51 9.1
Písemné zdroje ...................................................................................................................... 51
9.2
Internetové zdroje ................................................................................................................. 51
10
Seznam tabulek.......................................................................................................................... 52
11
Seznam obrázků ......................................................................................................................... 53
12
Seznam grafů ............................................................................................................................. 54
13
Seznam příloh ............................................................................................................................ 55
1 Úvod Cílem mé bakalářské práce je vytvořit realistický podnikatelský plán na hmyzí farmu v prostředí České republiky. Hmyzí farma bude zaměřena nejen na chov hmyzu pro účely zoologické ale i pro účely gastronomické. Pro účely zoologické se jiţ hmyz pouţívá a nezbytný například jako potrava pro ptáky, hlodavce, ţiví se jím plazi a také spousta savců se ţiví výhradně hmyzem, nebo je hmyz nedílnou součástí jejich stravy. Pro zajištění této hmyzí potravy slouţí celá řada zverimexů, které nabízejí mnoho druhů ţivého, nebo sušeného hmyzu. Jeho pouţití pro účely gastronomické je však zatím sporadické. Hmyz je cenným zdrojem bílkovin a vitamínů. Proto se bude dostávat stále častěji do popředí zájmu. Jeho bílkovinná hodnota a kvalita je srovnatelná s kvalitním a lehce stravitelným masem, jako je například drůbeţí a rybí maso. S hrozící potravinovou krizí se dostává čím dál, tím víc na jídelníčky lidí po celé planetě. Některé národy jiţ vidí vyuţití hmyzu jako potravinu budoucnosti. V Asii patří konzumace hmyzu k běţným potravinovým návykům, kdeţto v Evropě a Americe je konzumace hmyzu zatím pouze raritou a „gurmánským záţitkem“. Tento gurmánský záţitek si však mohli dopřát i brněnští občané na nedávné gastronomické akci na hradě Špilberk, kde bylo nabízeno k ochutnání hmyzí menu. Součástí teoretické části mé bakalářské práce bude mimo jiné i teoreticky zpracovaný podnikatelský záměr, který by měl slouţit jako „manuál“ pro tvorbu praktického podnikatelského záměru. V neposlední řadě bude v mé bakalářské práci analýza právního prostředí České republiky za předpokladu právního vakua a srovnaní s právním prostředím země, kde jiţ existují hmyzí farmy a hmyzí restaurace, předpokladem je Rakousko. V této části povaţuji jako přínos odhalení mezer v zákonech České republiky a vyuţití znalostí ze studia práva k návrhu právní úpravy této problematiky s ohledem na právní prostředí Rakouska.
9
2 Právní prostředí České republiky V České republice neexistuje zákon, který by přímo upravoval hmyzí farmu, nebo jakýkoliv chov bezobratlých ţivočichů, zákony pamatují pouze na obratlovce. Zmínku o hmyzu (tedy v obecném slova smyslu, kdyţ vezmeme v úvahu, ţe hmyz je také ţivočich) můţeme najít v zákoně o ochraně přírody a krajiny, kde je v §5 uvedeno, ţe: „Všechny druhy rostlin a ţivočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohroţení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnoţovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehoţ jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.“.1 Absence takového zákona můţe způsobit váţný dopad na ekosystém České republiky a dokonce střední Evropy. Ve hmyzí farmě nemusí být chovány pouze běţně vyskytované druhy hmyzu ale i druhy exotické, které v České republice nemusí mít své predátory a tak při úniku takového hmyzu můţe dojít k přemnoţení a tím pádem značným ekologickým problémům. Neméně důleţitým faktem je, ţe hmyz je velmi často přenašečem nemocí, chorob a jiných parazitních ţivočichů jako je salmonella, roztoči a různé bakterie z odpadků (samozřejmě není to tak časté jako třeba u prasat, nebo kuřat). Kdyţ vezmeme v úvahu, ţe je zde absence takového zákona je zde samozřejmě i absence kontroly hmyzích farem, tedy v případě úniku cizokrajných druhů hmyzu se tento fakt nemusí nikdy nikdo dozvědět.
2.1 Ochránci přírody V rámci hlubšího výzkumu problematiky jsem se zaměřil i na spolky pro ochranu přírody, jestli podnikají nějaké kroky, které by mohli mít za výsledek zavedení regulací hmyzích farem a restaurací. Český svaz ochránců přírody má ve své agendě i ochranu hmyzu, jedná se ovšem o druhy, které se běţně v hmyzích farmách nechovají. Jsou to zejména: -
Ohroţené a chráněné druhy motýlů
-
Váţky
-
Formica (druh mravenců)
-
Bombus a další ohroţené včely
-
Lesní hmyz
Kroky, které ochránci podnikají, jsou zejména mapování oblastí, kde se tento hmyz vyskytuje, externí dohled nad jejich expanzí a nakupování pozemků pro přírodní rezervace. Mezi další jejich činnosti patří vytváření informačních materiálů o ohroţených druzích a jejich propagace.2
1 2
Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny http://www.csop.cz/index.php?m_id_old=1000&m_id_akt=9144
10
3 Právní prostředí Rakouska (předpoklad) Jako příklad pro srovnání české legislativy s některou cizí zemí jsem si zvolil Rakousko a to hned z několika důvodů. V Rakousku existují ekologické farmy pro pěstování biopotravin a taktéţ i ekologické farmy pro chov hmyzu. Kromě farem funguje ve Vídni i hmyzí restaurace, zaměřená na nejrůznější jídla, připravovaná právě z hmyzu. Bohuţel předpoklad, ţe v Rakousku jakoţto ekologicky zaměřené zemi budou hmyzí farmy zakořeněny v legislativě, byl mylný. Jedinou zmínku o hmyzu v Rakouských zákonech můţeme najít v „Gesamte Rechtsvorschrift für Biozid-Produkte-Gesetz“3, kde můţeme pouze najít, jakým pesticidem lze hmyz hubit. Bohuţel pro legislativu hmyzích farem je tento fakt nedůleţitý.4
3.1 Předpokládaný budoucí vývoj legislativy v EU Evropská unie (dále jen EU) si ovšem uvědomuje, ţe hmyzí farmy (zaměřené na chov hmyzu pro stravovací účely) mohou být východiskem z hospodářské krize, zejména proto, ţe hmyz je levným zdrojem proteinů, vápníku, ţeleza a dalších důleţitých vitamínů a minerálů.5 Tento fakt dokazuje i to, ţe EU investovala přes 3 miliony EUR do výzkumu moţného vyuţití hmyzu jako „potraviny budoucnosti“ a rozvoje hmyzích farem. V této fázi EU nemá platnou legislativu, která by upravovala hmyzí farmy a celkově tuto problematiku. Nicméně Evropská komise vydala grant pro výzkum hmyzu jako nového zdroje bílkovin. Jako další přínos lze povaţovat i to, ţe EU zadala výzkumnému ústavu „UK Foods Standards Agency“ aby prozkoumal stávající návyky „pojídání hmyzu“ a zjistil, které druhy hmyzu jsou pro lidi nebezpečné, a navrhl bezpečnostní opatření.6 Mnoho odborníků se ovšem domnívá, ţe EU momentálně ţádnou legislativu pro hmyzí farmy vytvářet nebude, protoţe evropské stravovací návyky nejsou připraveny na konzumaci hmyzu.7
3
Volně přeloženo: právní předpisy pro biocidní přípravky http://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=20000936 5 http://www.bbc.co.uk/news/magazine-18813075 6 http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/eu/8739313/Roasted-crickets-and-toasted-antscoming-to-you-courtesy-of-EU-research-millions.html 7 http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/eu/8739313/Roasted-crickets-and-toasted-antscoming-to-you-courtesy-of-EU-research-millions.html 4
11
4 Legislativa ve světě Po zjištění, ţe v celé Evropě neexistuje legislativní úprava, která by nějakým způsobem regulovala chování hmyzích farem, rozhodl jsem se rozšířit výzkum i na další kontinenty. K mému překvapení jsem našel v Austrálii zmínku o hmyzích farmách, ovšem nejedná se o legislativní úpravu hmyzích farem jako takovou. V roce 2012 australská hmyzí farma podala na „Ministerstvo rozvoje, ţivotního prostředí, vody, populace a společenství“8 návrh, který by jí umoţňoval odchyt a export hmyzu za hranice státu Queensland. V návrhu je uvedeno, ţe odchyt hmyzu je pro ziskové účely hmyzí farmy, ale bude prováděn i výzkum, jehoţ výsledky budou volně dostupné pro školy. Hmyzí farma do návrhu zahrnula následující restrikce: -
Odchyt pouze dospělých a zdravých jedinců
-
Omezený roční počet odchycených kusů hmyzu
-
Pravidelné měsíční zprávy o odchytu
-
Ministerstvo si můţe kdykoliv během roku vyţádat extra zprávu s veškerými informacemi o odchytu9
Tento návrh byl poté schválen a platí od 01.01.2013 do 31.12.2015.
4.1 Ochránci přírody ve světě Většina ochránců přírody ve světě se spíš zabývá ohroţenými druhy savců. Jedna významnější organizace však existuje, s originálním názvem: „Society for the Prevention of Cruelty to Insects“10, která se nachází ve Velké Británii. Ovšem stejně jako v České republice se tato organizace zaměřuje spíše na ochranu ohroţených druhů hmyzu.11Nikoliv na jeho vyuţití a regulaci.
8
Volně přeloženo: Minister for Sustainability, Environment, Water, Population and Communities Proposal for Wild Harvest and Export of Invertebrates submitted for approval under the Environment Protection and Biodiversity Conservation Act 1999 10 Volně přeloženo: Společenství pro prevenci krutostí na hmyzu 11 http://insectrights.org/spci.html 9
12
5 Doporučení pro vytvoření legislativy Vzhledem ke skutečnosti, ţe problematikou hmyzích farem se zabývám jiţ delší dobu, chci v mé práci uvést nějaká doporučení, která vyplývají z mé praxe a mohou býti přínosná pro budoucí formování legislativního rámce. Moje doporučení jsou výsledkem nahlédnutí do fungování hmyzích farem. Inspiroval jsem se rovněţ australským návrhem pro odchyt hmyzu. pravidelné veterinární prohlídky celého chovu – některé farmy v České republice je provádí, i kdyţ je k tomu nikdo nezavazuje a slouţí hlavně pro marketingové účely podávat zprávy o počtech hmyzu exportovaných do zahraničí a zároveň importovaných do České republiky (zejména kvůli nemocem a moţnému přemnoţení) v případě zaloţení nové hmyzí farmy musí být hmyz zakoupen z jiţ existující hmyzí farmy, nebo v případě odchytu musí tento hmyz projít vstupní veterinární prohlídkou – odchycení jedinci musí být dospělí a bez viditelných zdravotních problémů v případě, ţe hmyz je určen ke konzumaci, měly by být známé jeho nutriční hodnoty a biologické vlastnosti stanovit druhy hmyzu, které jsou bezpečné pro gastronomii bezpečnostní opatření zabraňující nechtěnému přemnoţení některého druhu stanovit opatření k vyloučení rizika přenosu některé nemoci na člověka o vytyčit druh hmyzu, který je přenašečem a zajistit zvýšené bezpečnostní opatření vytyčit ohroţené druhy hmyzu vytyčit chráněné druhy hmyzu podmínky pro nakládání s biologickým odpadem hygiena a bezpečnost práce jak ve farmě, tak v gastronomii farmáři by měli zajistit hmyzu takové ţivotní podmínky, které odpovídají jeho fyziologickým potřebám (které byly zjištěny zkušenostmi a vědeckými poznatky)
13
6 Podnikatelský plán – teoretická část V náročných podmínkách trţní ekonomiky je základním předpokladem pro dosaţení úspěchu firmy vytvoření realistického podnikatelského plánu. Kvalitní podnikatelský plán vyţaduje notnou dávku znalostí a samozřejmě i vynaloţeného času. Od identifikace základní myšlenky aţ po realizaci projektu můţeme chápat jako určitý sled po sobě jdoucích fází: Před-investiční fáze investiční fáze provozní (operační) fáze12
6.1 Před-investiční fáze Před-investiční fáze se zpravidla dělí na několik dílčích fází či úkonů shrnutí profesní a osobní údaje o vlastnících firmy popis podnikatelské příleţitosti13 6.1.1
Shrnutí
Kaţdý podnikatelský plán by měl začínat stručným shrnutím základních poznatků o projektu. Úkolem shrnutí je zaujmout potencionální investory a banky k přečtení celého projektu. Shrnutí by mělo být snadno pochopitelné a přesné, mimo to obvykle obsahuje i tyto informace: podnikatelský záměr – stručný popis činnosti firmy, produktu, případně investičních plánů a cílového trhu konkurenční výhody podnikové cíle – moţnosti růstu a objektivní plány do budoucna finanční plán – v číslech vyjádřený předpokládaný obrat a zajišťovací kapitál14 6.1.2
Profesní a osobní údaje o vlastnících firmy
Při rozhodování investorů o poskytnutí kapitálu konkrétnímu podnikatelskému záměru hraje zásadní roli personální obsazení vedení společnosti. Kvalifikované vedení je pro většinu investorů rozhodujícím faktorem o úspěchu projektu. Vedení podniku ovšem není jediným personálním faktorem ovlivňující rozhodování, stejně důleţitá je taky organizační struktura zaměstnanců a firemních poradců.
12
Fotr J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada Publishing, spol s.r.o., Praha 1999. 214 stran. ISBN 80-7169-812-1 13 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 14 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1
14
V rámci organizační struktury zaměstnanců a jednotlivých pracovních míst by měl být uveden zejména: popis pracovního místa a charakteristika zaměstnance odborné poţadavky organizační hierarchie pracovního místa povinnosti a pravomoce15 V podnikatelském plánu se doporučuje uvést i odborné poradce firmy, jejich úkoly v časovém rozsahu a náklady s nimi spojené. 6.1.3
Popis podnikatelské příleţitosti
V této části podnikatelského plánu by mělo být objasněno, v čem spočívá hlavní přínos z realizace projektu, jestli se jedná o mezeru na trhu, novou technologii, atd… Je také vhodné popsat výrobky nebo sluţby, které bude společnost nabízet. U výrobku se uvádí fyzický popis, jaké bude mít vlastnosti a k jakému účelu bude slouţit. Je vhodné také uvést, jestli je výrobek nový nebo je jiţ na trhu nabízen a jaké sluţby jsou s ním spojeny (opravářské a údrţbářské práce, instalace a montáţ, poradenské sluţby, atd…). Při popisu výrobku je důleţité drţet se jednoduchosti a stručnosti, kaţdý podnikatel by měl brát v potaz, ţe investor nemusí mít technické znalosti. U sluţby by mělo být objasněno, v čem spočívá a jak funguje, stejně tak jako jaké nástroje jsou pro její výkon potřeba.16
6.2 Investiční fáze Investiční fáze obsahuje více úkonů, neţ před-investiční fáze. Tato fáze tvoří vlastní realizaci projektu a zajištění záběhové provozu. Stejně jako před-investiční fáze se lze investiční fáze rozdělit do několika po sobě jdoucích fází: majetkoprávní vztahy související s projektem technicko-technologická část projektu dodavatelské zajištění realizace projektu vstupy projektu – materiál a energie17
15
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 17 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 16
15
6.2.1
Majetkoprávní vztahy související s projektem
Součástí této fáze je nutné vybrat jaká forma podnikání je pro projekt ideální (ţivnostenské oprávnění, s.r.o., atd…). Kromě všech administrativních úkonů a registrací je nutné vybrat i prostory ve kterých bude budoucí firma umístěna. Pokud podnikatel ţádný objekt nevlastní je zde několik moţností jak vhodný objekt vybrat: koupě pronájem zapojení společníka, který objektem disponuje Při koupi objektu je nutné zváţit následující faktory: technický stav objektu zda není objekt zatíţen věcným břemenem výhodné umístění objektu provozní náklady spojené s provozováním objektu zda splňuje objekt všechny podmínky pro daný typ podnikání je-li kupní cena přijatelná18 Toto srovnání lze provést i při koupi strojů a zařízení, nutné je u strojů uváţit, jestli není výhodnější pořídit pouţitý stroj s ohledem na niţší pořizovací cenu (nebo pronajmout). 6.2.2
Technicko-technologická část projektu
Projekt musí obsahovat i postup zpracování výrobků, případně realizaci sluţeb, specifikace znalostí, které budou poţadovány od zaměstnanců, jednotlivé fáze výroby (u firmy zaměřené na výrobu) a v neposlední řadě uvést informace o výrobních kapacitách a jejich vyuţití.19 Vzorový výpočet výrobní kapacity: VK = ČF x N VK (výrobní kapacita) – za jeden rok ČF (časový fond) – hodiny celkem za rok N (počet jednotek výrobního zařízení) – v kusech za hodinu
18 19
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1
16
6.2.3
Dodavatelské zajištění realizace projektu
V plánu musí být jasně stanovené termíny a smluvní závazky s dodavateli aby bylo moţné vytvořit časovou osnovu realizace projektu. S časovou osnovou je spojené i přesné určení nákladů na realizaci.20 6.2.4
Vstupy projektu – materiál a energie
Zvolený výrobní program či poskytovaná služba umožňují stanovit potřebné vstupy (základní suroviny a materiály, polotovary a komponenty, pomocné materiály, náhradní díly, energie aj.)21 Při volbě materiálu je potřeba brát ohled na základní faktory, které v konečném důsledku mohou změnit i samotný výrobní program: Kvalita – kvalitu lze posoudit na základě fyzikálních a chemických vlastností. Odlišná kvalita působí na nákladovou stránku výrobního procesu. Vzdálenost – vzdálenost ovlivňuje výši dopravních nákladů. Je nutno zohlednit i vhodnou volbu typu dopravy (silniční, ţelezniční, leteckou, lodní) a její výhody a nevýhody. Dostupnost – materiál musí být dostupný po celou ţivotnost projektu Substituce – varianty náhrady materiálu v případě nedostupnosti materiálu základního Cenová úroveň – cenová úroveň se bezprostředně promítá do výrobních nákladů a ovlivňuje efektivnost projektu Míra rizika – míra rizika je u materiálu spojována se vzdáleností, čím je surovina vzdálenější, tím je větší riziko poruch v plynulosti zásobování22 Při volbě základní suroviny a s ní spojeného dodavatele platí pravidlo, ţe čím více je dodavatelů sniţuje se míra rizika, ale můţe se zhoršit vyjednávací pozice (niţší rabaty a jiné výhody). Pokud se společnost bude orientovat na méně dodavatelů, popřípadě na jednoho konkrétního je situace opačná.23
6.3 Provozní fáze Provozní fázi je třeba posoudit z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Krátkodobě je potřeba se zaměřit na uvedení projektu do provozu, kde můţou nastat jak technické, tak personální problémy. V dlouhodobém pohledu je potřeba se zaměřit na celkovou strategii, na které byl celý projekt zaloţen a z toho plynoucích výnosů a nákladů. Tato fáze je důleţitá
20
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 22 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 23 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 21
17
zejména pro celkový úspěch projektu, pokud ve fázi přípravy dojde k závaţným nedostatkům, je korekce velmi obtíţná a někdy i nemoţná.24 Provozní fáze lze také rozdělit na jednotlivé části: postavení firmy na trhu, konkurence, marketing finanční plán předpoklady úspěšnosti projektu a rizika přílohy 6.3.1
Cílový trh
Podnik můţe být úspěšný pouze tehdy, kdyţ existuje trh, který bude mít zájem o nabízené výrobky a sluţby. Potencionální investoři proto vyţadují informace o tom, na jakých trzích bude společnost figurovat a jaké jsou fakta o daném trhu a následné uplatnění společnosti na těchto trzích. Mezi základní a směrodatné informace o trhu patří zejména překáţky vstupu na trh, jaká je konkurence, jaká je zákaznická základna a distribuční cesty.25 Podnikatelský plán by měl obsahovat informace nejen o cílovém trhu ale i o celkovém trhu: Celkový trh – Celkový trh zahrnuje všechny moţnosti vyuţití daného výrobku nebo sluţby. Cílový trh – Cílový trh je takový trh, kde zákazníci mají z výrobku nebo sluţby značný uţitek, mají k výrobku nebo sluţbě snadný přístup a jsou ochotni za produkt či sluţbu zaplatit. Pro účely podnikatelského plánu musí být cílový trh jasně vymezen. Pokud je cílový trh správně a podrobně vymezen zvyšuje to pravděpodobnost uspění projektu. Velkou chybou, která často provází podnikatelské záměry je špatně vymezený trh (podceněný nebo přeceněný).26 S projektem se dá uspět, pouze pokud jsou uspokojeny potřeby zákazníků na cílovém trhu. Nevyplácí se ovšem přizpůsobovat výrobek, sluţbu nebo reklamu kaţdému jednotlivému zákazníkovi, proto je vhodné trh segmentovat na jednotlivé zákaznické skupiny. Segmentaci trhu si volí kaţdá společnost sama, ovšem existují „základní“ parametry jako například: regiony, nákupní motivy, poţadavky zákazníků na cenu a jakost, atd…27 Z takto vymezené segmentace se vytvoří cílový trh. Nejčastěji si společnost nezvolí všechny segmenty ale pouze jeden nebo pár, které jsou nejzajímavější a které do budoucna slibují největší zisk. Segmenty se volí podle několika kritérií: Velikost segmentu Růst segmentu Dosaţitelnost zákazníků 24
Fotr J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada Publishing, spol s.r.o., Praha 1999. 214 stran. ISBN 80-7169-812-1 25 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 26 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 27 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1
18
Síla konkurence a moţnost odlišit se od ní Shoda produktu s potřebami zákazníků28 6.3.2
Průzkum trhu
Po vymezení cílového trhu je dalším krokem získání o tomto trhu co moţná nejvíce informací. Průzkum trhu můţe být v mnoha případech velice náročný a také nákladný. Kdyţ se předloţí podnikatelský záměr potencionálním investorům, očekávají v něm fakta a konkrétní čísla o objemu růstu trhu, silných a slabých stránkách konkurence a v neposlední řadě o preferencích a chování zákazník. Průzkum trhu se provádí na základě studia veřejně dostupných informací, mezi vhodné zdroje řadíme: internet informační materiály statistického úřadu informační zprávy z regionů informační materiály ministerstev a vládních institucí zprávy Hospodářské komory ČR odborné publikace, časopisy, noviny oborově zaměřené veletrhy informace mezinárodních organizací29 Stejně jako samotný podnikatelský plán musí být i průzkum trhu dobře připraven. Pokud si podnik provádí průzkum trhu sám (nevyuţívá sluţeb externích firem) je dobré si určit bodový postup jak tento průzkum provést. Sestavit seznam otázek, na které průzkum odpoví Sepsat potřebné informace na zodpovězení těchto otázek a seznam zdrojů informací Sestavit dotazník, který vyplní co moţná nejvíce lidí, absolvovat pohovory s klienty a odborníky Soustředit se mimo číselné stránky trhu i na jeho obsah a moţný budoucí růst 6.3.3
Konkurence
Prvním krokem v analýze konkurence je určit, které podniky vlastně konkurenci tvoří. Dalším je pak zjistit jestli prodávají totoţné produkty nebo podobné, mimo to je dobré znát i potencionální konkurenci (nyní není, ale v budoucnu se jí můţe stát). Pokud na trhu existuje velké mnoţství firem je velmi časově a finančně náročné je všechny dopodrobna zanalyzovat, proto je dobré rozdělit si ji na konkurenci hlavní a vedlejší. Hlavní konkurence jsou takové firmy, které na trhu hrají významnou roli a pravděpodobně jí budou hrát i nadále, mezi hlavní 28 29
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1
19
konkurenci patří i firmy, které se velmi podobají firmě, pro kterou je zpracován podnikatelský plán.30 Kdyţ je určena konkurence dalším krokem je její analýza. Analýza se provádí na základě jednotlivých oblastí podniku a jejich předností a nedostatků. Analýza by měla odpovědět na následující otázky: Uvádí konkurence na trh novinky? (jak v oblasti sluţeb, tak v oblasti výrobků) Jaký je firemní profil konkurence? Jaký má konkurence cílový trh a jakou část na něm zaujímá? V čem si konkurujete? (cena, kvalita, sluţby zákazníkům) Do jaké míry konkurence vyuţívá cizí zdroje? Jaký je marketingový mix konkurence a distribuční kanály? V čem je moje konkurenční výhoda?31 6.3.4
Marketing
Marketing je hlavní částí úspěšného uvedení firmy na trh. Kdyţ se řekne marketing, není tím myšlena pouze reklama a jiné aktivity, které mají za cíl získat zákazníky, ale také nástroj, který pomáhá firmě řešit situace, kdy se nadměrný výskyt konkurence na straně nabídky potýká s nedostatečným mnoţstvím zákazníků.32 Marketingové cíle Aby byla firma úspěšná a mohla dlouhodobě prosperovat, musí mít jasně stanovené marketingové cíle. V marketingových cílech musí být jasně definováno, o jaké postavení na trhu firma usiluje, o jaké obraty bude firma v budoucnu usilovat a jaký je růstový potenciál firmy. Marketingový mix Základ marketingového mixu tvoří 4 sloţky: výrobek, cena, podpora prodeje a distribuce. Tyto sloţky jsou vzájemně závislé a při jejich optimální kombinaci vycházíme ze zvolené marketingové strategie. Výrobek – Podnikatelský plán bude ţivotaschopný pouze tehdy, pokud výrobky (sluţby) naleznou své uplatnění na trhu. Pokud je zvolený výrobek (výrobky) další fází je pak vyjasnit si specifikace výrobního sortimentu: Šířka a hloubka sortimentu - výroba jednoto typu výrobku, nebo více variant s modifikací velikosti, kvality, barvy, atd… Návrh výrobku – často je nutné vyrobit prototyp před rozhodnutím o výrobním programu 30
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 http://www.ipodnikatel.cz/Priprava-na-podnikani/konkurence-prirozena-soucast-podnikani-se-kterou-jenutne-pocitat.html 32 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 31
20
Sluţby spojené s prodejem – způsob balení, servis, poprodejní asistence a záruční podmínky33 Cena – při zvaţování ceny a cenové politiky je potřeba brát v úvahu více faktorů: Výše nákladů na jednotku produkce Cenová politika konkurence Cenová elasticita (jak se zákazníci přizpůsobí na změnu ceny) Slevy poskytované maloobchodními prodejci a velkoobchodními prodejci Státní politika cenové regulace (pouze v některých oborech)34 Podpora prodeje – podpora prodeje je důleţitá nejen pro uvedení nového výrobku na trh ale také pro udrţení trţní pozice a dlouhodobého stabilního růstu. V této části marketingového mixu se volí vhodná podpora prodeje pro dosaţení poţadované výše prodejů, současně se však musí stanovit výše nákladů s podporou prodeje spojených. Mezi základní formy podpory prodeje se povaţují zejména: Propagace a reklama Public relations Osobní prodej Orientace na značkové zboţí35 Distribuce – Mezi hlavní distribuční kanály patří velkoobchod, maloobchod a přímá distribuce a samozřejmě jejich kombinace. Při výběru vhodného distribučního kanálu je potřeba věnovat pozornost zejména dodacím podmínkám, způsobu přepravy, řízení zásob a jejich zabezpečení při transportu.36
6.3.5
Finanční plán
Finanční plán je nedílnou součástí podnikatelského plánu, obsahuje přehled celkového rozpočtu projektu, potřebu finančních prostředků a vlastní popřípadě cizí zdroje financování. Prvním krokem je spočítat celkové náklady nutné pro zaloţení zvoleného typu společnosti, 33
Fotr J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada Publishing, spol s.r.o., Praha 1999. 214 stran. ISBN 80-7169-812-1 34 Fotr J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada Publishing, spol s.r.o., Praha 1999. 214 stran. ISBN 80-7169-812-1 35 Fotr J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada Publishing, spol s.r.o., Praha 1999. 214 stran. ISBN 80-7169-812-1 36 Fotr J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada Publishing, spol s.r.o., Praha 1999. 214 stran. ISBN 80-7169-812-1
21
pořízení dlouhodobého majetku, pořízení zboţí, mzdy zaměstnanců a provozní náklady do doby, neţ firma dosáhne prvního zisku. Po vyčíslení zahajovacích prostředků je potřeba vyčíslit výši prostředků na běţnou činnost. Zde je potřeba rozlišovat zisk, cash flow, výnosy a příjmy, náklady a výdaje. První propočty jsou obvykle z hlediska manaţerského účetnictví a ne finančního. Finanční výkazy Pro získání cizích prostředků od bank a investorů jsou zásadně důleţité finanční výkazy. Jsou to plány peněţních toků, plánovaný výkaz zisku a ztrát a plánovaná rozvaha.37 Plán peněţních toků (cash flow) – Předpokládané příjmy a výdaje. Většinou se čísla uvádí v roční periodě. Plánovaný výkaz zisku a ztrát – vyčísluje výnosy, náklady a hospodářský výsledek společnosti. Plánovaná rozvaha – „zobrazuje očekávaný vývoj majetku podniku a zdrojů jeho financování“38 6.3.6
Financování projektu – vlastní zdroje vs. cizí zdroje
Financovat projekt lze buď vlastními zdroji, nebo cizími. Financování vlastními zdroji bývá zpravidla levnější variantou, ovšem ne kaţdý podnikatel těmito zdroji oplývá a proto financování cizími zdroji bývá vyuţívanější variantou. Předtím, neţ banka nebo jiná finanční instituce poskytne podnikateli, či firmě úvěr prověřuje nejdříve jejich úvěruschopnost. Pro účely půjčky je zkoumána finanční (důchodová) situace potencionálního dluţníka jmenovitě:39 majetek, struktura zdrojů financování, stupeň zadluţenosti (v případě, ţe jiţ firma, či podnikatel nějaký úvěr vlastní), stupeň finanční nezávislosti důchodová situace, v budoucnu splatit)
rentabilita
firmy
(schopnost
půjčené
prostředky
likvidita „(do jaké míry je podnik schopen vytvářet v rámci svých provozních aktivit potřebnou rezervu pohotových zdrojů - z krátkodobých pohledávek a peněţních prostředků - v poměru ke spotřebě zdrojů na úhradu krátkodobých závazků.)“40 Není ekonomicky zdravé zvolit výšku úvěru 100% nákladů na projekt. Za správnou podnikatelskou úvahu je povaţováno rozloţení: 35% vlastních zdrojů a 65% cizích.41
37
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 39 Suchá J.: Kuchařka pro podnikatele: 2. Podnikatelský záměr – ekonomika a finance. Pragoeduca 1994. 45 stran. ISBN 80-85856-11-5 40 http://www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139220/kala.pdf 41 Suchá J.: Kuchařka pro podnikatele: 2. Podnikatelský záměr – ekonomika a finance. Pragoeduca 1994. 45 stran. ISBN 80-85856-11-5 38
22
6.3.7
Předpoklady úspěšnosti projektu a rizika
SWOT analýza SWOT analýza je základním nástrojem pro analýzu úspěšnosti projektu. SWOT analýza má název odvozený z angličtiny: S – Strengths (silné stránky) W – Weaknesses (slabé stránky) O – Opportunities (příleţitosti) T – Threats (hrozby) Tato analýza prokazuje, ţe autor projektu si je vědom všech aspektů podnikatelského plánu, tedy jeho silných i slabých stránek. Mezi silné stránky lze řadit například kvalifikované a zkušené personální obsazení ve struktuře společnosti, konkurenční výhody, nadstandartní zákaznický servis, atd… Mezi slabé stránky lze řadit kapitálovou sílu, nedostatek zkušeností v oblasti marketingu, cenovou politiku atd… Analýza příleţitostí a hrozeb zkoumá okolí společnosti. Můţou v ní být zobrazeny například příleţitosti na cílovém trhu a moţnosti expandování na další trhy. Mezi rizika lze řadit rizika trţní, investiční, úrokové, atd… Rizika společnosti „Rizika můţeme chápat jako pravděpodobnost nepříznivých stavů světa v budoucnosti“.42 Analýza rizik slouţí v podnikatelském plánu nejen pro zjištění pravděpodobnosti nepříznivých jevů ale i pro přípravu opatření proti nim. Za pomocí analýzy je pak moţné sestavit plán preventivních opatření, který společnosti můţe pomoci v budoucnu konkrétní významná rizika sníţit.43 Mezi konkrétní rizikové faktory lze řadit například technologický pokrok, změny v preferencích zákazníků, slabé stránky podniku, reakce konkurence na novou společnost, atd.. Analýza rizik se provádí dvěma způsoby: Expertní hodnocení – jedná se o odborný odhad rizik vzhledem k plánovaným cílům. Riziko se zde posuzuje podle dvou faktorů – pravděpodobnosti jeho výskytu a intenzity negativního dopadu na společnost. Analýza citlivosti – analýza citlivosti zjišťuje citlivost hospodářského výsledku na faktory, které jej ovlivňují. Jedná se zejména o faktory, které jsou expertním odhadem vyhodnoceny jako významné a jejich dopad je pak analýzou upřesněn. Nejčastěji sledovanými faktory jsou výše poptávky, trţní cena a změna fixních a variabilních nákladů.44 42
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 44 Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1 43
23
6.3.8
Příloha
„V příloze podnikatelského plánu je vše co se do hlavní části „nevešlo“ nebo nebylo vhodné detailně popisovat, a přesto je to natolik významné aby bylo jeho součástí.“ Jedná se zejména o podrobné technické popisy, smlouvy s obchodními partnery, bliţší informace o vedoucích pracovnících společnosti a další dokumenty plynoucí z konkrétní činnosti společnosti.45
45
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1
24
7 Podnikatelský plán – praktická část 7.1 Shrnutí Předmětem podnikatelského záměru je vybudování a otevření hmyzí farmy na území České republiky. Hmyzí farma bude rozdělena na dvě části, v první části se bude chovat hmyz pro účely zoologické a v druhé části pro účely gastronomické. Prodej hmyzu bude probíhat maloobchodně a i velkoobchodně. Hmyzí farmu bude provozovat autor bakalářské práce Jaroslav Janíček v rámci podnikání bez ţivnosti – zemědělská výroba. 46 Prodej pak bude realizován na základě volné ţivnosti.47 Kontaktní údaje: Jaroslav Janíček Poděbradova 101, 612 00 Brno 724 021 026
[email protected] V hmyzí farmě bude chováno 9 krmných druhů hmyzu, které jsou zároveň vhodné i pro konzumaci lidmi. Hmyz bude nabízen do zverimexů a restaurací po celé České republice. Konkrétní druhy hmyzu a jejich specifikace jsou vypsány v příloze. Podnikové cíle: Expanze na trh bez jazykové bariéry (Slovensko) Zvětšení chovné stanice Rozšíření výroby na vakuově balené doplňky stravy Rozšíření výroby o sušený hmyz Propagace hmyzu jako potraviny v restauracích Vybudování vlastní značky kvalitního hmyzu Hlavní konkurenční výhodou hmyzí farmy je chov hmyzu nejen pro účely zoologické ale i pro účely gastronomické, tímto krokem se otevírá obrovský segment trhu nejen restaurací a restauračních zařízení ale i vakuově balených doplňků stravy (fitness, kulturistika, bodybuilding, atd…) Vzhledem k jednoduchosti chovu hmyzu a jeho rychlé reprodukci je základní kapitál stanoven na 300 000,- Kč, které poslouţí zároveň jako základní kapitál pro vznik společnosti s ručením omezeným. Obrat pro první rok je odhadnut na 400 000,- Kč. Společnost v prvním roce nebude plátcem DPH. 46 47
http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zivotni-situace/zemedelska-vyroba/ Příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. – živnost volná
25
7.2 Profesní a osobní údaje o vlastníkovi firmy Jméno: Jaroslav Příjmení: Janíček Adresa: Poděbradova 101, Brno 612 00 Datum narození: 25.01.1990 Národnost: ČR 7.2.1
Vzdělání Období od-do: 01.09.2005-30.06.2009 Název poskytovatele: Střední průmyslová škola Sokolská 1, Brno Obor: Informační systémy Získaný titul: Maturitní vysvědčení
Bliţší informace: Jedná se o obor zaměřený na PC software, hardware a základy strojního obrábění. 7.2.2
Praxe Období od-do: 20.06.2009-20.09.2009 (dále kaţdou letní sezónu červen-září) Zaměstnavatel: Janíčková Růţena Odvětví: Nákup a prodej spotřebního zboţí Pracovní pozice: Vedoucí prodejny
Hlavní pracovní náplň a odpovědnost: Starost o chod obchodu ve vyhledávané rekreační oblasti, coţ znamená nákup a doplňování zboţí, práce se zaměstnanci, prodej, úklid, zabezpečení obchodu a následná inventura. Období od-do: 1.9.2011-nyní Zaměstnavatel: ZAGO s.r.o. (www.B2Bhodinky.cz) Odvětví: Velkoobchod a maloobchod Pracovní pozice: Asistent Hlavní pracovní náplň a odpovědnost: Péče o velkoobchodní a maloobchodní zákazníky, expedice maloobchodních objednávek, fakturace objednávek, reklamace a komunikace s italskou pobočkou.48
48
Kompletní životopis je součástí přílohy podnikatelského záměru
26
7.2.3
Zaměstnanci a odborní poradci
Ve společnosti bude volné pracovní místo pro 1-2 manuální pracovníky, kteří se budou starat o chov hmyzu – krmení, přemísťování hmyzu z chovných boxů a balení hmyzu k expedici a jedno místo pro brigádníka, který hmyz bude rozváţet po Brně. Práce není náročná a nejsou k ní potřeba ţádné speciální schopnosti, proto bude oceněna minimální mzdou. Smlouva mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bude dohoda o pracovní činnosti. Zaměstnanec bude přímo podřízen jednateli společnosti. Smlouva mezi brigádníkem a společností bude smlouvou o provedení práce.49 Dále bude se společností externě spolupracovat veterinář, který bude ohodnocen na základě provedených úkonů, popřípadě konzultačních hodin. Výše ohodnocení bude záleţet na schopnostech veterináře. Veterinář nebude ve smluvním vztahu se společností a odvedenou práci bude společnosti fakturovat jako sluţbu. Jednatel a vlastník v jedné osobě bude zastávat práci účetního a ředitele. Tabulka č.1 - Kalkulace mezd zaměstnanců:
Zaměstnanec
Chovatel
Super hrubá
Hrubá mzda
mzda (34%)
10 000,-
13 400,-
Jednatelé
Odměna
Vlastník
12 000,-
Brigádník
60 Kč/hod
Čistá mzda
8900,-
7.3 Popis produktu - Proč právě hmyz? Proč chovat hmyz pro účely zoologické je jasné a není to ţádnou novinkou – plazi, ptáci, hlodavci a také spousta savců se ţiví výhradně hmyzem, nebo je hmyz nedílnou součástí jejich jídelníčku. Zverimexy po celém světě nabízejí mnoho druhů ţivého, nebo sušeného hmyzu. Naproti tomu hmyz v gastronomii je poměrně novinkou (tedy alespoň v Evropě). V dnešní době hrozby blíţící se potravinové krize, kdy úrodná půda je vyuţívána místo pěstování obilnin na rychle rostoucí plevelné rostliny pro biopaliva se vyspělé státy po celé zemi začínají více zaobírat alternativními zdroji proteinů. Hmyz je ve většině vyspělých zemí povaţován za něco exotického, dokonce konzumace hmyzu je někdy povaţována za znak zaostalosti země, kde patří hmyz do běţného jídelníčku. Opak je ovšem pravdou, například Čína, kde se hmyz běţně konzumuje, patří mezi nejrychleji rozvíjející se země světa. V dnešní době mají i velice silnou ekonomiku. Dalším předsudkem proti konzumaci hmyzu bývá přesvědčení, ţe hmyz nedokáţe nahradit plnohodnotnou stravu. Přitom aţ 80% hmotnosti těla bezobratlých ţivočichů je tvořeno vysoce kvalitním proteinem. „Vzhledem k obsahu do jisté míry nenasycených mastných kyselin, můţe být hmyz kvalitou přirovnáván k 49
Zákon č.40/1964 Sb. občanský zákoník
27
masu drůbeţe či ryb. Na rozdíl od jiných ţivočichů, ze kterých aţ 40% ţivé hmotnosti tvoří nevyuţitelný odpad, je ve většině případů moţno hmyz konzumovat celý.“50 7.3.1
Výhody chovu hmyzu oproti jiným chovům
Základním parametrem chovu hmyzu je moţnost chovat hmyz ve všech zeměpisných šířkách a nevadí mu i vyšší polohy. Dále nepotřebuje ţádné dodatečné prostory k výběhu, nebo vodní plochy v okolí. S výjimkou švábů, běţně chovaný hmyz v české přírodě nepřeţije, tedy nehrozí zamoření cizokrajným hmyzem z chovného zařízení. „V případě výskytu nějaké nemoci u těchto ţivočichů je pak minimální riziko přenosu na člověka, zatímco například u prasat či ptáků je přenos zmutovaného viru chřipky stále velkou hrozbou.“51 Hlavním přínosem chovu hmyzu je poměr v přírůstku ţivé váhy k poměru potravy, které spotřebuje. „Drobný hmyz je studenokrevný a mnohem lépe vyuţívá energii z potravy k samotnému růstu, (protoţe ji nepotřebuje k udrţení tělesné teploty).“52 Příklad: Cvrček – běţný cvrček se doţívá zhruba 2,5 měsíce, za toto období se stihne vylíhnout, vyrůst, zplodit potomky a samozřejmě poslouţit jako potravina. Skot – průměrný skot se chová 18-24 měsíců (chovaný na poráţku) za toto období víceméně pouze nabírá na váze. K tomu jsou býci často kastrováni a tím odpadá i element zplození další generace.53 „Výţivná hodnota hmyzu je srovnatelná s dnes běţně konzumovanou stravou. Stravou, kterou hmyz krmíme, dobře ovlivníme jeho budoucí výţivnost. Není problém do jejich krmiva přidávat práškové vitamíny, či je dodávat přirozenou cestou ovocem či zeleninou.“54
7.4 Majetkoprávní vztahy Jako právní forma podnikání je zvolena společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.). Vzhledem k tomu, ţe autor bakalářské práce je vlastníkem nemovitosti, (rodinný dům) je tato právní forma pro něj přijatelnější i přes větší administrativní náročnost. V jedné společnosti s.r.o. je aktuálně podílníkem, takţe má i jisté zkušenosti. Zároveň autor bakalářské práce bude jediným majitelem (s podílem 100%) a zároveň jednatelem. 7.4.1
Prostory k podnikání
Jako chovná stanice ze začátku postačí výše zmíněný rodinný dům, respektive jeho nulté patro. Autor bakalářské práce je jediným vlastníkem domu.
50
http://www.jaknahmyz.cz/entomofagie http://www.jaknahmyz.cz/entomofagie 52 http://www.jaknahmyz.cz/entomofagie 53 http://kulturistika.ronnie.cz/c-13069-hovezi-maso-i-chov-skotu-na-farme.html 54 http://www.jaknahmyz.cz/entomofagie 51
28
Objekt je umístěn v klidné čtvrti městské části Brno – Královo Pole, konkrétně ulice Poděbradova. Tato lokalita je klidná a dobře se zde parkuje. Výhodou je i to, ţe je od centra města vzdálena 10 min jízdy autem a 15 min. jízdy MHD. Chovná stanice bude zabírat 2 místnosti nultého patra o celkové uţitné rozloze 27,81 m2 a 23,04 m2 (50,85 m2). Větší z obou místností bude vyuţita pro chovnou stanici a menší pro balící a expediční místo. Je to lepší řešení nejen z hlediska prostoru ale i pro expedici, vzhledem k tomu, ţe menší místnost má přístup na ulici (vchod je široký 2 metry a z ulice k němu vede nájezd). Menší z obou místností byla dříve vyuţívána jako garáţ ale v roce 2012 byla přestavena na skladiště. Součástí nultého patra je rovněţ funkční sociální zařízení. Obr. č. 1 - Náčrtek prostorů domu Poděbradova 101:
29
7.5 Postup výroby a produkty Výstupem výroby bude hmyz balený v plastových vaničkách o velikosti 187 mm x 137 x 63 mm (1250 ml) s různým mnoţstvím hmyzu uvnitř, vanička bude uzavřena fólií. Součástí balení bude i potrava potřebná pro převoz. Hmyz takto přichystaný k převozu vydrţí maximálně týden, poté je potřeba do vaničky doplnit potravu a zdroj vody. 7.5.1
Chov
Výroba, respektive chov bude probíhat v plastových bednách o velikosti 600x400x220 (délka x šířka x výška - objem 40 litrů)55 Bedny budou umístěny v regálech nad sebou po obvodu místnosti určené na chov a pro maximální vyuţití prostoru i v prostředku místnosti. V celé místnosti bude regulována teplota na optimálních 26-30 stupňů Celsia (tento atribut je společný pro všechen chovaný hmyz). Vyuţití prostoru: Regály lze sestavit a objednat na míru, proto předpoklad je takový, ţe prostor bude maximálně vyuţit (při rozestavění regálů po 3 obvodových stěnách) 16,75 / 0,4 x 8= 335 beden -16,75 m celková obvodová délka 3 stěn -2 m celková výška regálové soustavy (při výšce bedny 0,22 m je potřeba 9 pater regálu – pro výpočet je pouţito 8 pater, aby zde byla vůle pro víko) -0,4 m šířka bedny (-0,6 m ideální hloubka police) Z výpočtu vyplývá, ţe při maximálním vyuţití prostoru můţeme mít aţ 335 chovných beden. První rok se hmyz bude chovat ve 105 bednách, pokud se v dalších letech zvedne poptávka bude chov rozšířen. 98 beden bude obsazeno hmyzem a zbylých 7 poslouţí jako přenosné popřípadě pro uskladnění potravy. Z kaţdé bedny je poté moţné vyprodukovat 10 – 20 litrů hmyzu (pro výpočet chovné kapacity je zvolen průměr 15 litrů).
55
http://www.e-regaly.cz/plastove-bedny-univerzalni-1.php
30
Tabulka č.2 - Rozloţení chovu do beden: Velikost
Mikro
Malí
Střední
Dospělí
Potemník moučný
-
5
-
5
Cvrček domácí
4
3
3
3
Cvrček stepní
4
3
3
3
Cvrček černý
4
3
3
3
Cvrček krátkokřídlý
4
3
3
3
Saranče stěhovavé
4
3
3
3
Saranče Všeţravé
4
3
3
3
Šváb argentinský
-
-
-
5
Šváb obrovský
-
-
-
5
Druh
7.5.2
Chovná kapacita Potemník moučný – kaţdých 14 dní dorost do „standartní“ velikosti. o (5 beden x 15 litrů hmyzu) x 2 (počet cyklů v měsíci) = 150 litrů Cvrčci a sarančata – kaţdých 14 dní přesun do bedny pro vyšší stádium růstu o Od kaţdé velikosti bude kaţdých 14 dní k dispozici 3 x 15 = 45 litrů hmyzu, v měsíci tedy 90 litrů od kaţdé velikosti. Švábi - kaţdých 14 dní dorost do dospělé velikosti. o (5 beden x 15 litrů hmyzu) x 2 (počet cyklů v měsíci) = 150 litrů
7.5.3
Produkty, balení a expedice
Jak jiţ bylo uvedeno výše, výsledným produktem je ţivý hmyz, který bude balený v různém mnoţství do plastových vaniček. Pro maloobchodní účely bude sortiment produktů následující: Potemník moučný: Standartní velikost červa – 0,1 litru Standartní velikost červa – 0,2 litru56 Cvrček domácí: Mikro – 0,2 litru Malí – 0,2 litru 56
Standartní velikostí je myšlen dospělý jedinec
31
Střední – 0,2 litru Dospělí – 0,2 litru Cvrček stepní: o Mikro – 0,2 litru o Malí – 0,2 litru o Střední – 0,2 litru o Dospělí – 0,2 litru Cvrček černý: o Mikro – 0,2 litru o Malí – 0,2 litru o Střední – 0,2 litru o Dospělí – 0,2 litru Cvrček krátkokřídlý: o Mikro – 0,2 litru o Malí – 0,2 litru o Střední – 0,2 litru o Dospělí – 0,2 litru Směs velikostí a druhů cvrčků: o 0,2 litru Saranče stěhovavé: o Mikro – 0,2 litru o Malí – 0,2 litru o Střední – 0,2 litru o Dospělí – 0,2 litru Saranče Všeţravé: o Mikro – 0,2 litru o Malí – 0,2 litru o Střední – 0,2 litru o Dospělí – 0,2 litru 32
Šváb argentinský: o Dospělí – 0,2 litru Šváb obrovský: o Dospělí – 0,2 litru Pro velkoobchodní účely bude sortiment dělaný na míru, tedy na základě vzájemné domluvy. Balící technika a výrobní kapacita Balící stroj je zvolen poloautomatický Sealtech, jehoţ prodejcem a je česká společnost TECHNOPACK s.r.o., která zajišťuje prodej i servis těchto strojů. Technické parametry stroje jsou zobrazeny v příloze podnikatelského záměru. Výrobní kapacita: VK = ČF x N VK= 2008 x 240 = 963 840 vyrobených jednotek za rok, při vyuţití 100% výrobní kapacity. ČF (časový fond jednosměnného provozu) – 251 (pracovních dní57) x 8 (hodin denně) = 2008 N (počet jednotek výrobního zařízení) – 2-8 (cykly za min. – volíme 8) x 60 = 480
rok.58
Celkově při vyuţití maximální výrobní kapacity můţeme vyrobit 963 840 jednotek za
Reálná výrobní kapacita Pro zjednodušení výpočtu budeme brát v potaz pouze dospělé kusy, které budou automaticky baleny do vaniček. Počet litrů hmyzu za 30 dní: (33 x 15) x 2 = 330 litrů. Počet vyrobených vaniček za měsíc: 330 / 0,2 = 1650 výrobků
57 58
Pracovní dny roku 2013 Jednotkou je myšlena plastová vanička plněná hmyzem
33
Pokud budeme brát v potaz pouze dospělé jedince, můţeme měsíčně exportovat aţ 1650 vaniček s ţivým hmyzem. Obr. č. 2. – Chovná bedna
34
Postup chovu Jako vzor je pouţit chov cvrčka: Obr. č. 3 – Postup chovu hmyzu
-Jiným zpracováním je ze začátku myšleno využití hmyzu k propagaci (například sponzoring brněnské ZOO), do budoucna pak zpracování hmyzu do doplňků stravy.
35
7.5.4
Sluţby spojené s produkty
Pro brněnské zákazníky bude poskytována sluţba rozvozu hmyzu po Brně. Rozvoz bude probíhat 3 dny v týdnu v rozsahu 4 hodiny denně. Cena rozvozu se bude odvíjet od zóny, ve které bude mít zákazník doručovací adresu (zóny jsou rozděleny podle PSČ): Zóna 1: Staré Brno 602 00, Stránice 602 00, Veveří 602 00, Pisárky 602/603 00, Ţabovřesky 616 00, Medlánky 621 00, Královo Pole 612 00, Řečkovice 621 00, Černá Pole 602/613 00, Lesná 612/638 00, Husovice 614 00, Ponava 602/612 00, Ţidenice 615/636 00, Komín 624 00, Stránice 602/616 00, Zábrdovice 614 00, Maloměřice 614 00, Obřany 614 00, Ořešín 621 00, Mokrá Hora 621 00, Jehnice 621 00, Ivanovice 621 00 Obr. č. 4 - Rozvoz hmyzu – Zóna 1
Zóna 2: Bystrc 635 00, Ţebětín 641 00, Kníničky 635 00, Jundrov 637 00, Kohoutovice 623 00, Bosonohy 642 00, Ostopovice 664 49, Starý/Nový Lískovec 625/634 00, Komárov 617 00, Horní Heršpice 619 00, Černovice 618 00, Slatina 627 00, Líšeň 628 00, Bílovice n. Svitavou 664 01, Soběšice 644 00, Česká 664 31, Vinohrady 628 00, Přízřenice 619 00 Zóna 3: Modřice 664 42, Ţelešice 664 43, Rajhrad 664 61, Holásky 620 00, Chrlice 643 00, Tuřany 620 00, Brněnské Ivanovice 620 00, Šlapanice 664 51, Pozořice 664 07, Ochoz u Brna 664 02, Jinačovice 664 34, Rozdrojovice 664 34, Popůvky 664 41, Střelice 664 47, Troubsko 664 41, Moravany 664 48, Ořechov 664 44,
36
7.6 Dodavatelské zajištění, časová osnova a náklady na realizaci 7.6.1
Časová osnova realizace projektu
Září 2013 – sepsání notářského zápisu, zřízení ţivnostenského povolení a zaplacení poplatků rejstříkovému soudu Říjen 2013 - nákup potřebného vybavení pro chovnou stanici Listopad 2013 – záběhový provoz chovné stanice a vypsání výběrového řízení na potencionální zaměstnance s nástupem od prosince 2013 Prosinec 2013 – zaloţení prvního cyklu chovu + veterinární konzultace a uzavření zaměstnaneckých smluv Leden 2014 – propagace, prodej a úkony s tímto spojené Únor 2014 – Otevření hmyzí farmy 7.6.2
Dodavatelské zajištění
Zaloţení chovu bude probíhat za pomoci paní Blanky Škrabalové, která byla nápomocna při vytváření podnikatelského záměru a je vlastníkem internetových stránek www.jaknahmyz.cz. Paní Škrabalová je sama malo-chovatelkou hmyzu a z jejího chovu bude vytvořen velko-chov. Cena počátečního chovu záleţí na přizpůsobení se hmyzu novým podmínkám, odhadovaný náklad je 5000 Kč. Jako dodavatel obalového materiálu je zvolen prodejce balící techniky společnost TECHNOPACK s.r.o., který nabízí obalový materiál na míru. (od této společnosti bude zakoupen i balící stroj). Bude nakoupen pouze 1 typ obalového materiálu a tím je miska o velikosti 187 mm x 137 x 63 mm (1250 ml), která bude zatavena stretchovou fólií. Misky se prodávají v nejmenším balení o 50 Ks za 163 Kč (včetně DPH) = 1 miska stojí 3,26 Kč 7.6.3
Náklady na realizaci
Prvním nákladem vůbec, jsou zřizovací náklady na zaloţení společnosti. Mezi tyto náklady patří sepsání notářského zápisu, zřízení ţivnostenského povolení a zaplacení poplatků rejstříkovému soudu. Celkové náklady jsou vyobrazeny v tabulce 3. Popis
Tabulka č.3 – Náklady na zaloţení společnosti Cena (Kč)
Notářský zápis
8 000,-
Ţivnostenské oprávnění
1 000,-
Poplatky soudu
5 000,-
Celkem
14 000,-
Po zaloţení společnosti se uskuteční nákup vybavení chovné stanice, balící techniky, počítačového softwaru, atd…. Tyto náklady budou vyčísleny ve finančním plánu.
37
7.7 Celkový trh Celkový trh pro účely hmyzí farmy je velmi široký pojem, protoţe hmyz je moţné brát nejen jako krmení pro ostatní zvířata, ale také jako potravinu bohatou na protein pro člověka. Celkový trh pro krmný hmyz zverimexy zoologické zahrady velko a malo chovy plazů velko a malo chovy ryb obchody s rybářskými potřebami Celkový trh pro hmyz jako potravinu restaurace fastfoody školní jídelny a menzy prodejny s nutričními doplňky cukrářství
7.8 Cílový trh Hmyzí farma je situována v městské části Brno-Královo Pole, v blízkosti centra města. Trh je moţné segmentovat regionálně na Brno a blízké okolí, dále pak podle poţadavku zákazníka na komplexní sluţby spojené s koupí hmyzu (rozvoz po Brně). Cílový trh pro krmný hmyz: V regionu Brno-město a Brno-okolí je situováno - 127 prodejců chovatelských potřeb59 - 30 prodejců specializovaných na krmiva60 - 7 prodejců potřeb pro akvaristy a teraristy61 Tyto čísla jsou získána z internetového katalogu firmy.cz a jedná se pouze o prodejce, kteří jsou na tomto serveru zaregistrování. Je velmi pravděpodobné, ţe kamenných zverimexů bude na území Brna a blízkého okolí mnohem více. 59
http://www.firmy.cz/Obchody-a-obchudky/Prodejci-hobby-potreb/Chovatelstvi?districtsSelected=brnomesto&districtsSelected=brno-venkov 60 http://www.firmy.cz/Obchody-a-obchudky/Prodejci-hobby-potreb/Chovatelstvi/Prodejci-chovatelskychpotreb/Prodejci-krmiv/kraj-jihomoravsky 61 http://www.firmy.cz/Obchody-a-obchudky/Prodejci-hobby-potreb/Chovatelstvi/Prodejci-chovatelskychpotreb/Prodejci-akvaristickych-a-teraristickych-potreb?regionsSelected=krajjihomoravsky&districtsSelected=brno-mesto&districtsSelected=brno-venkov
38
Kromě zverimexů je na území Brna jedna z největších zoologických zahrad v České republice: Zoologická zahrada města Brna – příspěvková organizace U Zoologické zahrady 46 635 00 Brno62 Zvolení cílového trhu regionálně má 2 hlavní důvody, prvním je nabízená sluţba rozvozu, která v případě zájmu lze rozšířit na celý Jihomoravský kraj. Druhým důvodem je fakt, ţe hmyz je převáţen zaţiva a s mnoţstvím stravy přibalené na cestování vydrţí 1 týden (poté je potřeba do vaničky doplnit stravu a zdroj vody). Cílový trh pro hmyz jako potravinu V regionu Brno-město a Brno-okolí je situováno - 566 restaurací63 – z tohoto čísla lze vyčlenit orientální a mezinárodní restaurace, kde hmyz můţe být obsaţen v kaţdodenním menu a to čítá 11 restaurací. - 93 školních jídelen64 - 66 prodejců zdravé a sportovní výţivy65 Trh pro vyuţití hmyzu je velmi rozsáhlý a to je segmentovaný pouze na Jihomoravský kraj, další moţnosti skýtá zbytek republiky, popřípadě pak náš nejbliţší soused Slovensko. Doplňková analýza trhu pro hmyz jako potravinu Analýza trhu byla realizována pomocí dotazníku vytvořeného v internetové aplikace docs.google.com. Tento dotazník byl následně sdílen pomocí sociálních sítí a vyplnilo jej celkově 231 lidí ve věkovém rozmezí 18 – 35 let. Dotazník se skládal z 5 otázek typu „multiple choice“. 1) Pohlaví 2) Víte, ţe kilo hmyzu má srovnatelné proteiny a minerály jako kilo rybího masa? 3) Ochutnali jste uţ někdy hmyz? 4) Kdyby Vám byla nabídnuta ochutnávka hmyzu zdarma, ochutnali byste? 5) Kdyţ víte, ţe hmyz je zdravý, zaplatili byste za něj v restauraci?
62
http://www.zoobrno.cz/cs/system/menu/kontaktni-udaje/ http://www.firmy.cz/Cestovni-sluzby-a-pohostinstvi/Restauracni-a-pohostinskesluzby/Restaurace?regionsSelected=kraj-jihomoravsky&districtsSelected=brno-mesto&districtsSelected=brnovenkov 64 http://www.firmy.cz/Cestovni-sluzby-a-pohostinstvi/Restauracni-a-pohostinske-sluzby/Jidelnistravovani/Skolni-jidelny/kraj-jihomoravsky 65 http://www.firmy.cz/Cestovni-sluzby-a-pohostinstvi/Restauracni-a-pohostinske-sluzby/Jidelnistravovani/Skolni-jidelny/kraj-jihomoravsky 63
39
Výsledky: Graf č. 1 – Otázka dotazníku č.1 – vyjádřeno v procentech
Pohlaví?
34% Muž Žena 66%
Graf č. 2 – Otázka dotazníku č.2 – vyjádřeno v procentech
Víte, že kilo hmyzu má srovnatelné proteiny a minerály jako kilo rybího masa? 14%
Ano Ne
86%
40
Graf č. 3 – Otázka dotazníku č.3 – vyjádřeno v procentech
Ochutnali jste už někdy hmyz?
21%
Ano Ne
79%
Graf č. 4 – Otázka dotazníku č.4 – vyjádřeno v procentech
Kdyby Vám byla nabídnuta ochutnávka hmyzu zdarma, ochutnali byste?
42% Ano Ne 58%
41
Graf č. 5 – Otázka dotazníku č.5 – vyjádřeno v procentech
Když víte, že hmyz je zdravý, zaplatili byste za něj v restauraci? 4% 13% Ano, ale maximálně 300 Kč Ano, ale maximálně 200 Kč 14%
Ano, ale maximálně 100 Kč Ano, ale maximálně 50 Kč
60% 9%
Ne
Základní informace, které z grafů vyplývají, jsou: -
Skoro 90 % dotázaných vůbec neví o nutričních hodnotách hmyzu
-
Téměř 80% dotázaných nikdy v ţivotě hmyz neochutnala
-
Skoro 50% dotázaných by hmyz ochutnalo, kdyby jim byla nabídnuta ochutnávka zdarma
-
40% dotázaných by za hmyz zaplatilo v restauraci
Z grafů vyplývá, ţe téměř 90% lidí neví o výţivných hodnotách hmyzu, ale přitom téměř polovina by hmyz ochutnala, kdyby byl zdarma. Toto zjištění otevírá jednu moţnou marketingovou cestu, jak hmyz jako potravinu propagovat.
7.9 Konkurence Na území České republiky jsou 2 velkochovy hmyzu, které lze povaţovat za konkurenci, jedná se o: 1) Terins66 Dolní Vilémovice 70 okr. Třebíč 2) Acheta farm67 Martiněves 126, Mšené Lázně 66 67
http://www.terins.eu/ http://acheta.cz/
42
7.9.1
Analýza konkurence Uvádí konkurence na trh novinky? 1) Společnost Terins pravidelně navštěvuje veletrh v Praze, Brně a teraristické srazy v Jihlavě ovšem podle dostupných informací nijak nerozšiřují sortiment ani poskytované sluţby 2) Společnost Acheta farm v podstatě kopíruje společnost Terins, navštěvují lokální teraristické akce, ovšem nová sluţba, nebo obměněný sortiment chybí. Jaký je firemní profil konkurence?
Obě výše zmiňované společnosti se výhradně zaměřují na prodej krmného hmyzu a to výhradně stálým zákazníkům, kteří chodí na lokální prodeje. Obě firmy mají funkční internetový obchod, nicméně velmi nepřehledný a lze říci, ţe internet není jejich cílovým trhem. Jaký má konkurence cílový trh a jakou část na něm zaujímá? Obě společnosti se zajímají především o lokální trhy, konkurence fungují na trhu jiţ přes 15 let a za tu dobu si získali skupinu stálých zákazníků. V čem si konkurujete? (cena, kvalita, sluţby zákazníkům) Cena je srovnatelná se společností Terins, ale je o trochu větší, neţ nabízí společnost Acheta farm. Kvalita se nijak neliší (hmyz bude mít ideální podmínky k ţivotu a kvalitní potravu). Sluţbu rozvozu hmyzu neposkytuje ani jedna z výše zmíněných společností. Jaký je marketingový mix konkurence a distribuční kanály? Konkurence nabízí širší sortiment baleného hmyzu (větší výběr balení). Distribuční kanály jsou Česká pošta, kurýrní společnost a osobní odběr. V čem je moje konkurenční výhoda? Konkurenční výhoda je zejména v přístupu k hmyzu jako k potravině, dále pak specializování se na konkrétní trh (Brno) a nabídka rozvozu pro tento trh.
7.10 Marketing 7.10.1 Marketingové cíle Mezi hlavní marketingové cíle lze řadit zejména: Získání stálých zákazníků pro odběr krmného hmyzu Na trhu krmného hmyzu získat 15% podíl a to zejména v jihomoravském kraji Posunout měsíční obrat nad bod zvratu Vybudovat povědomí o hmyzu jako potravině 43
Získání stálých zákazníků mezi restauracemi Vytvoření značky nutričních doplňků vyrobených z hmyzu 7.10.2 Marketingový mix Produkt O hlavním produktu hmyzí farmy pojednává samostatná kapitola. Hlavní produkt bude hmyz balený do plastových vaniček o objemu 1250 ml. Vedlejším produktem pak bude velkoobchodní prodej hmyzu na základě individuální poptávky. Sluţba spojená s produktem je rozvoz hmyzu po Brně a okolí, tato sluţba bude účtována samostatně. Cena Pro výpočet ceny výrobku je pouţita kalkulace prostým dělením: Přímý materiál: 3,26 + 7 = 10,26 Kč (plastová miska a potrava) Přímé mzdy: 38 800 / 1650 = 23,50 Kč (mzdy manuálních pracovníků a odměna jednateli) Ostatní přímé náklady: 25,40 Kč (sluţby a marketingové náklady) Výrobní a správní reţie: 1,35 Kč (nepřímé náklady na jeden výrobek) Náklady na jeden výrobek: 60,50 Kč Zisk je zvolen 20%: 12,10 Cena: 72,60 Kč Cena vč. DPH (14%): 82,80 Kč Cena je stanovena na 90 Kč za Vaničku hmyzu. (zisk je navýšen o 7,20 Kč) Takto stanovená cena je velmi dobře srovnatelná s konkurencí, která stejný výrobek nabízí za: Terins - 90 Kč (bez dopravy). Acheta farm – 70 Kč (bez dopravy) Podpora prodeje Prodej krmného hmyzu bude realizovaný hlavně skrze internetový obchod, který bude umoţňovat prodej, jak pro maloobchodní zákazníky, tak pro velkoobchodní zákazníky. Další část internetové propagace bude realizována za pomoci PR článků o hmyzu jako „potravině budoucnosti“. Propagace bude probíhat i skrze brněnské teraristické akce a výstavy, samozřejmostí bude účastnit se veletrhů zaměřených na zemědělství a gastronomii. Distribuce Hlavní distribuční kanály pro maloobchod jsou zejména: Česká pošta: doprava od 140 Kč 44
PPL: doprava od 170 Kč Rozvoz po Brně: Zóna 1: 40 Kč Zóna 2: 70 Kč Zóna 3: 100 Kč Osobní odběr: Zdarma Distribuční kanály pro velkoobchod budou stejné jako pro maloobchod, ale cena se bude odvíjet od mnoţství objednaného zboţí.
7.11 Finanční Plán Součástí finančního plánu bude zobrazení podnikání v konkrétních číslech. V části nákladů budou vyobrazeny náklady na provoz, propagaci, zaloţení společnosti a zřízení chovu. Tabulka č.4 - Celkové náklady na zřízení: Popis
Cena
Doba ţivotnosti
Roční odpis
Zřizovací náklady (na s.r.o.) 14 000,-
-
-
Balící stroj
82 300,-
8
10 287,5,-
Regály
11 250,-
4
2 812,5,-
Chovné bedny
44 835,-
4
11 208,75,-,
Topné fólie
9 019,34,-
4
2 254,84,-
Hmyz pro zaloţení chovu
5 000,-
-
-
Pohoda SQL 2013 Profi
14 495,8,-
4
3 623,95,-
Internetový obchod
30 000,-
4
7 500,-
Nábytek
15 000,-
4
3 750,-
Počítač + příslušenství
20 000,-
4
5 000,-
Celkem
245 900,14,-
-
46 437,54,-
7.11.1 Fixní náklady na provoz K provozním nákladům společnosti patří zejména mzdy, sluţby spojené s údrţbou chovné stanice, elektřina, voda, internet, telefon a pojištění.
45
Tabulka č.5 - Celkové náklady za zaměstnance: Zaměstnanec Super hrubá mzda Počet zaměstnanců Chovatel
13 400,-
Jednatelé
Odměna
Vlastník Brigádník
Celkem za měsíc
2
26 800,-
12 000,-
1
12 000,-
60 Kč/hod
1
48 hodin = 2880,500 160,-
Celkem za rok
Marketingové náklady Dalším významným nákladem, který je potřeba uvést do provozních nákladů jsou bezpochyby marketingové náklady. V prvním roce podnikání se bude farma dostávat do povědomí potencionálních zákazníků, proto budou značně vyšší, další roky jiţ bude moţné sníţit tyto náklady i o polovinu. Marketingové náklady jsou pro první rok stanoveny na 10 000 měsíčně, tedy 120 000 za rok. Pojištění a sluţby Pojištění pro hmyzí farmu by se rozhodně mělo skládat z pojištění odpovědnosti za škody z provozní činnosti, pojištěním hmotného majetku a pojištění proti úpadku. Celkový náklad na pojištění je stanoven na 35 000,- Kč za rok. Ceny sluţeb jako voda, elektřina, plyn a odvoz odpadků jsou odhadnuty na 70 000,Kč za rok. Poplatek za telefon a internet je stanoven na 20 000,- Kč za rok. 7.11.2 Variabilní náklady na provoz Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 7.5.3. bude měsíčně vyrobeno reálně 1650 vaniček s hmyzem. Při nákladu na jednu plastovou krabičku 3,26 Kč, činí variabilní náklady na obalový materiál 5 379,- Kč. Náklad na potravu pro hmyz činí 7,- Kč na 0,2 l hmyzu, měsíční náklad na potravu činí 11 550 Kč.
46
7.11.3 Celkové náklady na provoz Tabulka č.6 – Celkové náklady na provoz: Fixní náklady Zřizovací s.r.o.
náklady
Cena (na 14 000,-
Mzdy
Roční odpis/roční náklady -
Potřeba kapitálu 14 000,-
500 160,-
Balící stroj
82 300,-
10 287,5,-
82 300,-
Regály
11 250,-
2 812,5,-
11 250,-
Chovné bedny
44 835,-
11 208,75,-,
44 835,-
Topné fólie
9 019,34,-
2 254,84,-
9 019,34,-
Hmyz pro zaloţení chovu
5 000,-
-
5 000,-
Pohoda SQL 2013 Profi
14 495,8,-
3 623,95,-
14 495,8,-
Internetový obchod
30 000,-
7 500,-
30 000,-
Nábytek
15 000,-
3 750,-
15 000,-
Počítač + příslušenství
20 000,-
5 000,-
20 000,-
Marketingové náklady
120 000,-
Pojištění
35 000,-
Sluţby
90 000,-
Variabilní náklady Obalový materiál
64 548,-
Krmivo pro hmyz
158 400,-
Celkem
994 746,- Kč
245 900,- Kč
7.12 Zisk podniku V případě, ţe se kaţdý měsíc prodá 100% vyrobených vaniček, předpokládaný měsíční obrat bude 148 500,- Kč (1650 x 90 Kč). V prvním roce by společnost vytvořila zisk 356 400 Kč, coţ je v poměru na investovanou částku 145% zhodnocení.
7.13 SWOT analýza Strenghts (silné stránky) Mezi hlavní silné stránky společnosti patří: Zkušenost jednatele firmy s elektronickým obchodem a propagací zboţí na internetu Konkurence schopná cena Osobní odběr v centru Brna 47
Rozvoz zboţí po Brně Poţadavky na zaměstnance jsou minimální Nízké poţadavky na rozšíření chovu Weaknesses (slabé stránky) Mezi hlavní slabé stránky společnosti patří: Nový subjekt na trhu Specifikace na konkrétní skupinu zákazníků (v případě krmného hmyzu) Opportunities (příleţitosti) V Jihomoravském kraji není ţádný jiný velkochov hmyzu Na trhu existují pouze 2 velcí konkurenti Neexistuje právní úprava hmyzích farem Moţná expanze na Slovensko Moţný vstup na trh s potravinami Relativně neměnná potřeba zákazníka – příleţitost zdokonalování se v uspokojování potřeb zákazníka Moţné získání dotací z EU Threats (hrozby) Neexistující doporučení pro produkty Existující konkurence s poskytovaným produktem za niţší cenu Evropa není připravená na konzumaci hmyzu Legislativa, která zvýší administrativu, byrokracii a náklady
48
7.14 Hodnocení rizika Tabulka č.7 – Hodnocení rizika: Potenciální riziko
Krizový scénář
Řízení rizika a monitoring
Nedostatečný zájem potencionálních klientů.
Sníţení počtu zaměstnanců a sníţení počtu chovaného hmyzu. Uzavření hmyzí farmy.
Vhodná forma marketingu zacílená na primární klientelu.(chovatelé plazů)
Společnost nevygeneruje očekávaný zisk.
Odloţení projektu, popř. neuskutečnění podnikatelského záměru.
Nová analýza trhu a získání podnikatelského úvěru.
Vláda schválí legislativu, která značným způsobem zvyšuje náklady. (administrativní náklady, restrikce vůči chovům, atd…)
Zvýšení prodejních cen. Zrušení hmyzí farmy.
Získání dotací na rozvoj zemědělství z EU a zvětšení investic do podpory prodeje.
49
8 Závěr Dalo by se říci, ţe má bakalářská práce se skládá ze 3 samostatných částí a kaţdá z nich má svůj přínos. V úvodu mé bakalářské práce jsem nejdříve zjistil to, co jsem jiţ před začátkem očekával. Tím je skutečnost, ţe v České republice ani v Evropě a dokonce ani ve světě neexistuje platná legislativní úprava, která by nějakým způsobem ošetřovala problematiku hmyzích farem a hmyzu jako potraviny. Na základě mých zkušeností a poznatků získaných při vypracovávání mé bakalářské práce jsem uvedl několik, dle mého názoru, zásadních doporučení, které mohou slouţit jako vodítko při vypracování platné legislativy hmyzích farem. Jako další přínos mohu označit vytvoření teoreticky zpracovaného podnikatelského záměru, který můţe v praxi slouţit jako manuál pro vytvoření praktického podnikatelského záměru. Domnívám se, ţe jsem tento manuál napsal maximálně srozumitelně a tak jej mohou vyuţít i neekonomové, kteří se rozhodnou podnikat, nebo jen zanalyzovat podnikatelskou ideu za pomoci podnikatelského záměru. V neposlední řadě je přínosem zpracovaný podnikatelský záměr na konkrétní hmyzí farmu, který je vytvořený ve stejném duchu jako teoretická část a je tedy srozumitelný a přehledný. Výzkum, který byl prováděn mezi populací, byl orientační a čistě pro účely mé práce. I přesto jsem zjistil důleţité údaje pro realizaci hmyzí farmy a moţných marketingových cestách pro rozšíření povědomí o hmyzu jako o potravině, mezi širokou veřejností. Výsledkem podnikatelského záměru je zjištění, ţe hmyzí farma je díky právnímu vakuu velmi dobře realizovatelná a můţe generovat značný zisk. Zjištění, která uvádím v mé práci, by měla být vodítkem k dalšímu rozpracování této tématiky, ať jiţ po stránce právní, ekonomické, nebo gastronomické. Po stránce právní – vytvoření úplného znění legislativy, která by se dotýkala i ţivotního prostředí Po stránce ekonomické – realizace projektu a jeho následné řízení Po stránce gastronomické – jaké výhody plynou z konzumace hmyzu do budoucnosti a vytvoření hmyzí kuchařky Vyuţití hmyzu pro gastronomii není pouze utopie, ale se správnou osvětou a reklamou se mohou zaţité předsudky středoevropské populace změnit a hmyzí farmy a restaurace se stanou reálnou budoucností i v naší zemi.
50
9 Přehled pouţitých zdrojů informací 9.1 Písemné zdroje -
Srpová J. a kol.: Podnikatelský plán. Oeconomica Praha 2007. 237 stran. ISBN 978-80-245-1263-1
-
Fotr J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Grada Publishing, spol s.r.o., Praha 1999. 214 stran. ISBN 80-7169-812-1
-
Suchá J.: Kuchařka pro podnikatele: 2. Podnikatelský záměr – ekonomika a finance. Pragoeduca 1994. 45 stran. ISBN 80-85856-11-5
-
Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
-
Zákon č.455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání
-
Zákon č.40/1964 Sb. občanský zákoník
-
Proposal for Wild Harvest and Export of Invertebrates submitted for approval under the Environment Protection and Biodiversity Conservation Act 1999
9.2 Internetové zdroje -
www.csop.cz
-
www.ipodnikatel.cz
-
www.bbc.co.uk
-
www.ris.bka.gv.at
-
www.telegraph.co.uk
-
www.agris.cz
-
www.insectrights.org
-
www.eagri.cz
-
www.jaknahmyz.cz
-
www.kulturistika.ronnie.cz
-
www.e-regaly.cz
-
www.firmy.cz
-
www.zoobrno.cz
-
www.terins.eu
-
www.acheta.cz
-
www.environment.gov.au
51
10 Seznam tabulek Tabulka č.1 - Kalkulace mezd zaměstnanců Tabulka č.2 - Rozloţení chovu do beden Tabulka č.3 – Náklady na zaloţení společnosti Tabulka č.4 - Celkové náklady na zřízení Tabulka č.5 - Celkové náklady za zaměstnance Tabulka č.6 – Celkové náklady na provoz Tabulka č.7 – Hodnocení rizika
52
11 Seznam obrázků Obr. č. 1 - Náčrtek prostorů domu Poděbradova 101 Obr. č. 2. - Chovná bedna Obr. č. 3 – Postup chovu hmyzu Obr. č. 4 - Rozvoz hmyzu – Zóna 1
53
12 Seznam grafů Graf č. 1 – Otázka dotazníku č.1 – vyjádřeno v procentech Graf č. 2 – Otázka dotazníku č.2 – vyjádřeno v procentech Graf č. 3 – Otázka dotazníku č.3 – vyjádřeno v procentech Graf č. 4 – Otázka dotazníku č.4 – vyjádřeno v procentech Graf č. 5 – Otázka dotazníku č.5 – vyjádřeno v procentech
54
13 Seznam příloh Příloha č.1 – Ţivotopis jednatele firmy Příloha č.2 – Technické parametry balícího stroje Příloha č.3 – Zápis z jednání s paní Škrabalovou Příloha č.4 – Chov Potemníků moučných Příloha č.5 – Chov cvrčků Příloha č. 6 – Chov švábů Příloha č.7 – Návrh na odchyt a export hmyzu
55
Příloha č.1 – Ţivotopis jednatele firmy
ŢIVOTOPIS Osobní informace Jméno: Jaroslav Příjmení: Janíček Adresa: Poděbradova 101, Brno 612 00 Datum narození: 25.01.1990 Národnost: ČR
Telefon: 724021026 E-mail:
[email protected]
Pracovní zkušenosti Období od-do: 01.07.2006-15.09.2006 Zaměstnavatel: Quality brands s.r.o Odvětví: Telemarketing Pracovní pozice: Operátor Call centra Hlavní pracovní náplň a odpovědnost: Prodej produktů přes telefon a sepisování telefonických smluv.
Období od-do: 01.03.2008-01.09.2008 Zaměstnavatel: EUROFINANCIAL CZ, s.r.o Odvětví: Finanční zprostředkování Pracovní pozice: Team leader Hlavní pracovní náplň a odpovědnost: Budování vlastního teamu a zprostředkování finančních produktů.
Období od-do: 20.06.2009-20.09.2009 (dále kaţdou letní sezónu červen-září) Zaměstnavatel: Janíčková Růţena Odvětví: Nákup a prodej spotřebního zboţí Pracovní pozice: Vedoucí obchodu Hlavní pracovní náplň a odpovědnost: Starost o chod obchodu ve vyhledávané kempové oblasti, coţ znamená doplňování zboţí, práce se zaměstnanci, prodej, úklid a zabezpečení obchodu a následná inventura.
Období od-do: 1.7.2010-1.11.2010 Zaměstnavatel: Zepter International Odvětví: Prodej produktů do domácnosti Pracovní pozice: Obchodní zástupce Hlavní pracovní náplň a odpovědnost: Prezentace a prodej pomůcek do domácnosti
Období od-do: 1.9.2011-NYNÍ Zaměstnavatel: ZAGO s.r.o. (www.B2Bhodinky.cz) Odvětví: Velkoobchod a maloobchod Pracovní pozice: Asistent Hlavní pracovní náplň a odpovědnost: Péče o velkoobchodní a maloobchodní zákazníky, expedice maloobchodních objednávek, fakturace objednávek a komunikace s italskou pobočkou.
Vzdělání a kurzy Období od-do: 01.09.2005-30.06.2009 Název poskytovatele: Střední průmyslová škola sokolská 1, Brno Obor: Informační systémy Získaný titul: Maturitní vysvědčení Bliţší informace: Jedná se o obor zaměřený na PC software, hardware a základy strojního obrábění.
Období od-do: 30.09.2009-30.05.2013 Název poskytovatele: Masarykova univerzita Obor: Finance a právo Získaný titul: Bc. Bliţší informace: Jedná se o obor zaměřený na právní stránku financí. Obor stále studuji
Osobní schopnosti a dovednosti Mateřský jazyk: Český jazyk Ostatní jazyky: Anglický jazyk Čtení: dobrý Psaní: dobrý Mluvený projev: výborný Schopnosti a dovednosti: -Příjemné a profesionální vystupování získané při práci ve všech mých dosavadních pracovních pozicích. -Spolehlivost, která byla nutností při práci v obchodě. -Dobré komunikační schopnosti, ke kterým mi pomohla práce v Call centru a školení obchodních dovedností, které jsem absolvoval ve společnosti EUROFINANCIAL. Řidičské průkazy: -B, A1 Záliby a koníčky: -posilovna, in-line bruslení, posezení s přáteli, tanec, filmy
Příloha č.2 – Technické parametry balícího stroje
Max. rozměr misky Max. hloubka misky Výkon Připojení Příkon Max. průměr a šíře folie Hmotnost stroje Rozměry stroje
280 x 230 mm 100 mm 2 – 8 cyklů/min 230 V - 50 Hz 0,8 kW 350 x 230 mm 30 kg 315 x 450 x 390 mm
Pramen: http://www.technopack.cz/katalog/balici-stroje/stroje-pro-baleni-do-misek/
Příloha č.3 – Zápis z jednání s paní Škrabalovou 1) Který hmyz se nejčastěji chová pro krmné účely? Pro krmné účely jsou chovány všechny skupiny, které na stránkách jsou. Nedokáţu odhadnout, co nejčastěji, protoţe bych musela znát všechny chovatele. Obecně vedou mouční červi (malí i velcí), cvrčci a saranče. Následují je švábi. 2) Který hmyz se nejčastěji chová pro účely gastronomické? V našich končinách se za účelem konzumace nechová oficiálně nic. Neexistuje ani ţádná právní úprava, která by to umoţňovala. Tak jako např. krokodýli není hmyz "jateční" zvíře. Proto u nás konzumovaný hmyz (pokud to není dovoz) pochází z farem, které chovají krmný hmyz pro zvířata, případně domácích chovů. 3) Je v České republice nějaký zákon, který by upravoval chov hmyzu? Uţ zmíněno v 2. Zákony, které to upravují souvisí pouze s týráním zvířat, hygienické normy. Ovšem jsou upraveny chovy pro krmný hmyz, neurčený pro konzumaci lidmi. 4) kolik by podle Vás zhruba mohlo stát zaloţení chovu následujících druhů: Potemník moučný Cvrček Cvrček Cvrček černý Cvrček krátkokřídlý Saranče stěhovavé Saranče Všeţravé Šváb argentinský Šváb obrovský Doporučím vám se s takovými počty spíše obrátit na nabídku achety či jiné firmy mající ceny na objem. Jsem totiţ zvyklá prodávat na kusy a podle toho se velmi špatně odhaduje cena na zaloţení chovu v takovém měřítku. Navíc při tak velkých objemech je jistá sleva.
Příloha č.4 – Chov Potemníků moučných Náročnost: nízká (p. moučný, p. buffalo), vysoká (p. brazilský) Teplota: pokojová (p. moučný, p. buffalo), 28°C a více (p. brazilský, zbylé dva druhy vyšší výtěţnost) Chov těchto brouků je nenáročný a prakticky stejný s rozdílem větších chovných prostor a zvýšené teploty nutné pro potemníka brazilského úměrně jeho velikosti. Larvy těchto brouků je vhodné chovat ve skleněných nebo plastových nádobách nejrůznějších rozměrů podle počtu jedinců a velikosti chovné místnosti. Jedinou jejich podmínkou je dobré větrání, nejlépe otevřené hrdlo a substrát sahající maximálně do výšky 4 cm pod okraj, aby larvy nemohly uniknout. Na jednu larvu by mělo připadat mnoţství chovného substrátu odpovídajícího alespoň čtyřnásobku její velikosti. Zejména u larev potemníka brazilského se tak zabrání kanibalismu, protoţe se k sobě larvy tak často nedostanou. Chovný substrát se pro podmínky domácího chovu můţe skládat z ovesných vloček, kukuřičného šustí (prodáváno jako podestýlka pro domácí mazlíčky) strouhanky nebo suchého pečiva, otrub, bramborového škrobu, sušeného mléka, drceného krmení pro akvarijní rybičky (různí korýši) a granule pro psy jako zdroje bílkovin. Jednotlivé sloţky mohou být v prakticky libovolných poměrech, nejvíce by však měly být zastoupeny ovesné vločky, strouhanka a psí granule (krmení pro rybičky). Jídelníček brouků i larev je vhodné často doplňovat kousky ovoce či zeleniny, potemník brazilský nepohrdne ani zbytky masa.
Příklad sloţení univerzální krmné směsi: 1. sušení vodní korýši 3 druhy, 2. obilí (zde ţito), 3. ovesné vločky, 4. zelná sloţka (zde naklíčené obilí), 5. drcená kukuřičná vřetena, 6. strouhanka a zbytky pečiva, 7. sušené mléko, mouka, 8. ovoce a zelenina Pramen: http://www.jaknahmyz.cz/moucni_cervi
Příloha č.5 – Chov cvrčků Cvrčky chováme v nádobách různého materiálu, nejvhodnější jsou skleněné nebo plastové nádoby s víkem, které brání úniku jedinců. Kvůli zvýšenému riziku plísní musíme zajistit i dobré odvětrávání. Jako podklad poslouţí písek, lignocel nebo směs smíchaná s krmivem. Cvrčci mají totiţ nepříjemnou vlastnost, ţe i kdyţ umístíme krmnou směs do vyvýšené polohy či jakkoliv jinak oddělenou od ostatního prostoru nádrţe, cvrčci během několika dní svým pohybem obsahy těchto prostor smíchají k nepoznání, kde byl podklad a kde krmivo. Krmná směs můţe být různá a podobně jako u švábů velmi pestrá. Dobře poslouţí psí nebo kočičí granule a univerzální krmná směs popsaná v kapitole o moučných červech, nebo směsi pro cvrčky prodávané uţ připravené. Krom různých druhů ovoce přikrmuji cvrčky i listy čínského zelí, nebo salátu. V jisté míře je můţeme krmit i zbytky z kuchyně v mnoţství úměrném počtu jedinců v boxu. Na rozdíl od ostatních uvedených druhů je vhodné mít v chovné nádobě napáječku. Tu snadno vytvoříme z víčka od zavařeniny či jiné nádobky, kterou vyplníme materiálem drţícím vodu jako je molitan či buničina. Osobně doporučuji buničinu v podobě vaty či papírových kapesníčků, protoţe hmyz někdy náplň napáječky okusuje a buničina je z tohoto hlediska zdravější. Můţeme pouţít zásobní nádobu, která udrţuje napáječku stále vlhkou (obsah by neměl plavat, protoţe by se jedinci mohli utopit). Stejně tak ji můţeme kaţdý den zkontrolovat a případně navlhčit. Pro zjednodušení jsem pouţívala napáječky pro ptáky, do nichţ jsem v dolní části umístila do vhodného tvaru sestříhaný jemný molitan koupený v chovatelských potřebách (náhradní molitan ke vzduchování u rybiček). Takto vytvořená napáječka drţela bez potíţí vodu uvnitř a molitan byl stále navlhčený. Cvrčci rádi vyhledávají úkryty, které můţeme vytvořit z papírových kartonů, papírovým obalům od vajíček apod. Při čištění tak postačí jedince sklepat z těchto ploch do nového boxu. Stejně tak je moţné chovat je i bez jakýchkoliv úkrytů a pouţívat metodu generačních nádob, kdy postupně posouváme nádoby obsahující vţdy přibliţně stejnou generaci (chov ve větším mnoţství). Počet generačních nádob je různý (já mívala 6), jak chovateli vyhovuje (např. podle toho jestli zkrmuje jen cvrčky určité velikosti, nebo všechny.
Pramen: http://www.jaknahmyz.cz/cvrcek
Příloha č. 6 – Chov švábů Můţeme je chovat v nádobách z různého materiálu s důrazem na snadnou údrţbu a čištění. Není proto vhodné dřevo či velké a těţké nádoby. Můţeme pouţít například plastové přepravky nebo akvária. Nádoba by téţ měla být dobře uzavíratelná, protoţe například šváb šedý, šváb zelený a druhy rodu Gromphadorhina sp. dokáţí lézt po skle i plastu. Švábi jsou převáţně noční ţivočichové a mnohem snadněji se s nimi proto manipuluje přes den, kdy jsou v úkrytech. V jedné přepravce můţeme při nedostatku místa chovat i více druhů švábů najednou. Jako chovný substrát se nejčastěji pouţívám hobliny, piliny nebo kukuřičné šustí, které není vhodné smíchávat s potravou. Potravu je vhodné umístit např. na plastové misky pod květináč, čímţ zamezíme jejímu znehodnocení při smíchání s výkaly na dně nádoby. Pouţívám univerzální krmnou směs popsanou v kapitole "mouční červi", kterou postupně přisypávám, jak ji švábi konzumují a suché pečivo. Jako zdroj vody se dají pouţít kousky ovoce. Vhodné je prakticky kaţdé ovoce ať uţ jsou to jablka, broskve, hroznové víno nebo třeba švestky (kadlátky)... Stejně dobře poslouţí i řada zeleniny jako mrkev, okurka, salát či brambory... Abychom zabránili plísni či hnilobě je zapotřebí ovoce průběţně odstraňovat, či dávat přibliţné mnoţství, které dokáţou brouci v chovné nádobě sníst. Nejodolnější proti hnití a plísním je mrkev, naopak měkké ovoce vydrţí max 24 hodin. Šváb je všeţravec, takţe je moţné ke zkrmení podávat různé zbytky a odřezky z kuchyně, ovšem v mnoţství úměrnému počtu jedinců, aby se potraviny nekazily. Máte-li větší chov a produkce "odpadu" ze zeleniny a ovoce nestačí pro pokrytí spotřeby, je moţné se např. domluvit v prodejně ovoce na odkupu staršího třeba i mírně nahnilého nebo škvrklého ovoce za zlomek ceny (takové ovoce či zelenina bývají často i ve výprodejích v supermarketech). Na povrch substrátu můţeme poloţit úkryty z různého materiálu. Papírové obaly od vajíček, ruličky od toaletního papíru, tenké dřevěné destičky apod. Pokud švábům neumoţníme se ukrýt, budou trávit den zahrabáni v substrátu a velmi obtíţně se budou chytat. Podle zkušenosti také u většiny druhů nepřeţijí mladí, nemají-li moţnost ukrýt se před dospělými. Šváby mají na končetinách často výrůstky tvaru háčků, které jim umoţňují drţet se na substrátu a stejně tak i na ruce či oblečení chovatele. Proto s nimi manipuluji například při čištění boxu zásadně ve vaně. Ta umoţní případné uprchlíky včas setřást a znovu chytit a nehrozí tak jejich následné neţádoucí mnoţení v bytě, kde některé druhy snadno přeţijí. Při jejich přesunu do nového boxu není vhodné chytat jednotlivé jedince mezi prsty či pinzetou (v chovném boxu menších druhů často bývají řádově stovky aţ tisíce). Mnohem snazší je jejich sklepání z úkrytů, přesypání či "přehození" dlaní uzavřenou do tvaru misky. Protoţe nejmladší jedinci a pouzdra s vajíčky jsou velmi malá a bylo by obtíţné je také přesunout, je vhodné původní substrát hned nevyhazovat. Uchováme ho a počkáme, aţ mladí jedinci dorostou velikosti, kdy se snadnou v substrátu najdou a přesunout je. Případně pouţíváme-li jemnější substrát (piliny, otruby), můţeme substrát přesít a mladé jedince pochytat. Pokud se chcete ujistit, ţe do odpadu nevyhodíte ţádné mladé jedince, kteří unikli vašemu pohledu, nepouţívejte nikdy na jejich usmrcení různé komerční prostředky na hubení hmyzu. Při chovu v takto ošetřené nádobě (i po jejím umytí) by vám mohl celý chov vymřít a jedinci, kteří by případně přeţili by rozhodně nebyli vhodní ke konzumaci. Vhodnou a humánní formou usmrcení neţádoucího hmyzu v chovu je vroucí voda, kterou nalijeme přímo do chovné nádoby (je-li odolná proti teplu), nebo do vroucí vody vysypeme substrát. Voda musí být vroucí z vařiče či varné konvice. V horké vodě z vodovodu by se jedinci pomalu utopili. Pramen: http://www.jaknahmyz.cz/svab
Příloha č.7 – Návrh na odchyt a export hmyzu September 2012 Proposal for Wild Harvest and Export of Invertebrates submitted for approval under the Environment Protection and Biodiversity Conservation Act 1999 1. Introduction In 1982, the applicants who recognised the full potential and value of the property to the initial establishing of their insect farming business purchased 80 acres of dense lowland rainforest. Areas of the property, prior to its purchase by the applicants, had been used for extractive processes such as a quarry and for logging. Other past activities that also affected the integrity of the property were cattle grazing and an attempt at establishing a deer farm. A total of 20 acres were clear felled to enable the cattle grazing and deer farming to occur. To assist recovery of the acreage, surveys were conducted and relevant areas for rehabilitation were identified and addressed. The past 30 years has seen an astounding proliferation of fauna numbers as well as an improvement of habitat for many species. Priority to land management is a key factor in the efficiency of the farm and its projects. Areas within the acreage have been identified and allocated to allow for the farm activities while maintaining the bulk of the acreage for non-business practices. Present operations are conducted on approximately 20 acres. This area lies within a section of the property, which was 75 years earlier totally cleared for cattle grazing and a typical example of regrowth rainforest. The property is listed under “Land for Wildlife” Queensland. This business has grown from what was initially established to operate as a breeding facility, catering to public demand for invertebrate specimens for use in research, education, natural history documentaries, personal interests and various other applications. The applicants identified a need and adopted an approach necessary to the management of invertebrates in commercial trade. The farm‟s main operations are research and education, which are regarded as the future direction of the business. The objective of all education programmes is to improve the level and delivery of insect education for all age levels. The harvesting of invertebrates from this property has been in operation since 1993. Since that time the applicants have developed a conservational based and ecologically sustainable business with the following objectives: To increase invertebrate awareness, appreciation and knowledge of invertebrate fauna; To cater for professional and amateur entomologists to source invertebrate specimens for taxonomic, biological, ecological and conservation research; To cater for school, educational institutions and public display centres as a source of specimens and information for educational purposes; plus a new insect club for school aged children is proving popular.
To promote invertebrate conservation and habitat management through education and research; To establish working relations with professional entomologists, government departments and relevant ministers; To promote the beauty and economic value of the overall project as a habitat management guide for government departments. Export of specimens harvested on this property was first approved by the Federal Government in 1995. The previous approval included the harvesting of invertebrates from four (4) properties. This proposal covers the harvesting from only two (2) properties. Annual surveys have been conducted on all properties for a minimum period of 10 years. During this time the applicants have conducted considerable research into species biology, distribution and population abundance, ecological and scientific significance. 1
a.
Taxa covered
This proposal covers the harvest of species included in the taxa listed in Attachment A except
for species listed under the EPBC Act as threatened (excluding the conservation dependent category) or listed as endangered or vulnerable under Queensland legislation. The list includes an annual quota that must not be exceeded. The list can be amended by the Department of the Sustainability, Environment, Water, Population and Communities (DSEWPaC) if additional information becomes available on particular taxa or species within those taxa. The list can be amended by: reducing the quota or stopping the harvest of a particular taxa or species; or including conditions relating to the harvest or export of that taxa or species. The list is amended when DEH has notified the proponent of the amendment in writing. b.
Location of harvest 80 acres near Innisfail, North Queensland; 100sq miles near Mount Garnet, west Atherton Tablelands, North Queensland
c.
Description of what is being harvested Specimens are caught live. Only perfect adult specimens collected. Damaged specimens e.g. broken antennae, tarsi (claws), legs, scratched wings etc, are released or not collected and left for future breeding stock.
d. Is the species protected under State or Federal legislation? The proponent will not harvest any species listed under the EPBC Act as threatened (excluding the conservation dependent category) or listed as endangered or vulnerable under Queensland legislation
Queensland does not protect non-listed invertebrates and therefore these species are unprotected under Queensland legislation. Under Federal legislation the only protection to these species relates to the export of native wildlife. 2.
Statement of general goal/aims To continue research and biology documentation of northern invertebrate species; To promote invertebrate conservation and habitat management through education and research. Operating primarily as a research centre, the privately owned farm generates its income from both commercial harvesting and breeding. The farm receives no outside funding. Research notes are published regularly in newsletters available on the Internet. An initiative of the farm was to make insect education available to all schools. The farm has developed insect biology study kits which have been widely accepted in schools, other educational institutions and also by the general public, Australia wide. Informative newsletters published on the Internet are available to both the general public and the research sector.
3.
Harvest Details
a.
Details of the area where harvesting is to take place 80 acres of dense tropical lowland rainforest, insect farm near Innisfail; 100 sq miles open Eucalypt/Iron Bark/interspersed with Alphitonia, Acacia, Bursaria and many other species, cattle station near Mount Garnet;
b. 2 3
Details of land ownership Properties are freehold or lease title.
c. Quantity intended on harvesting The amount harvested will depend on demand. However, there are annual quotas set for each species within taxa. Refer to AttachmentA for list of taxa and quotas. 4 5 6 7
d. Method of harvesting and equipment used 1. Light Attracting: Lights are used to attract insects, not to trap. A light is suspended in front of a white sheet, which the insects rest upon. Unharvested insects fly away when light is either turned off or daylight appears. 2. Baited Fruit Traps: Fresh fruit is placed in a container, attracting beetles to feed. Beetles are caught live, unwanted material is released daily. 3. Butterfly Net 4. Hand All specimens are caught live. Any unsuitable specimens released unharmed.
e.
Timing and duration of harvesting period: All year round
4.
Impact of Harvest on the Taxa and the Relevant Ecosystem 8 9 It is not possible to quantify invertebrate populations in the same way as vertebrate populations. The numbers and species of insects flying in a particular area each night will fluctuate dramatically according to a whole range of environmental factors, including weather conditions, which have no bearing whatsoever on the population status of the species. Insect biology is such that a species can be numerous one year and then scarce or absent the following year. The scarcity or absence of a particular species in an area where it was numerous the previous year is not necessarily any indication of a declining conservation status. Where surveys show a decrease in numbers the applicants will consider the biology of that species/group to determine if the harvest should be reduced. 10 11 Land management practices used within the individual properties are designed to maintain the biodiversity, thus securing the conservation status of all species present. Operating on suitably sized acreage with healthy habitat is crucial in operating all harvest projects. Such habitat lends itself to establishing a sustainable harvest while having no effect or impact on the existing habitat or fauna. Invertebrates in general are well known for their capability to breed in large numbers. Combine the factors of large sized acreage; low harvest numbers and the „harvest only on demand‟ principal makes for an ecologically sustainable practice. 12 13 The landholders have applied sound land management practices to ensure the ongoing livelihood for themselves and their families. These landholders have learnt to manage their land to enable the feeding of cattle yet not to have a detrimental affect on the natural habitat. E.g. no obtrusive actions such as clear felling takes place. Farmers have recognised the importance of natural habitat that allows a continual food supply for the use of cattle grazing. These farmers have studied and learnt from other past land clearing practises that after clearing natural habitat the regrowth comes back tenfold therefore making the land unsuitable for grass growth and cattle grazing. 14 The properties where the harvest occurs are relatively large and the trapping activities by the proponents only affect a very small part of the property. Impact on the taxa is minimised as all specimens are caught live and only the needed specimens are kept. The remaining animals are released back into the wild. Harvesting methods also have minimal impact on the environment. In assessing the impact of the harvest it is important to note that the mortality from the harvest is likely to be insignificant when compared to other mortalities such as use of pesticides in agricultural areas and insect traps used by individuals during the summer to attract and electrocute insects.
15 5.
Monitoring and Assessment
Regular surveys on species frequency within the properties are used to monitor harvest impact. Results from these surveys show that the current low-level of harvesting is not detrimental to species continually occurring well within their average population numbers for individual properties. In effect with seasonal factors, fluctuations in species abundance do naturally occur. Acting in accordance to survey results, harvest numbers for a particular species can be revised and dramatically reduced, even to the point of specimens not being harvested at all. Keeping records of harvested specimens will give us information useful for future harvest operations. A continually building reference collection of all species harvested also assists in recording biology frequency. Yearly surveys are conducted on all properties with most having been surveyed for a period of ten years prior to application. This allows for extended knowledge of the fauna and the environmental needs there of. 6. Management Strategies Specimens are harvested only as required. In general, records show specimens harvested annually have not exceeded one hundred (100) of any given species. In the case of Lepidoptera (butterflies & moths): Where possible some female specimens are gathered, eggs retained and female released. Progeny is reared to adult which are used for commercial sale or where required to initiate a captive breeding programme. 7. Compliance There is no independent monitoring of the harvest as the Queensland Government does not regulate the harvest of non-protected invertebrates. However, it is a reputable family business which has operated for over 10 years supplying only legally obtained material. Harvest operation is conducted by the applicants‟ family members (3 persons). Through ongoing research all family members have acquired extensive information and knowledge on northern invertebrate fauna and are experienced in identifying species. If a taxonomic classification of a specimen is unclear the applicants will have the specimens identified prior to commercially exporting any specimens. 8. Reports The proponent will report to DSEWPaC annually on harvest. The report will provide harvest details for each species by month for each property. The applicants will provide additional reports to DSEWPaC on particular taxa if required by DSEWPaC.
Attachment A Taxa covered by the proposal. Note: The proponent can harvest any species included in the taxa listed except for species listed under the EPBC Act as threatened (excluding the conservation dependent category) or listed as endangered or vulnerable under Queensland legislation. A list of species currently listed as endangered or vulnerable under Queensland legislation is included at the end of the table. The list can be amended by the Department of Sustainability, Environment, Water, Population and Communities (DSEWPaC) if additional information becomes available on a particular taxa or species within that taxa. The list can be amended by: reducing the quota or stopping the harvest of a particular taxa or species; or including conditions relating to the harvest or export of that taxa or species. The list is amended when DSEWPaC has notified the proponent of the amendment in writing. TAXA COVERED
ANNUAL BIOLOGY NOTES QUOTA PER SPECIES PER PROPERTY
CLASS: INSECTA ORDER: COLEOPTERA (Beetles) Family: Carabidae Common name: Ground beetles
200
Family: Buprestidae Common name: Jewel beetles
200
Family: Scarabaeoidae Common name: Scarab beetles including: Christmas beetles, Flower Scarabs; Cane beetles; Rhinoceros beetles; Dung beetles;
200
Family: Dytiscidae Common name: Water beetles Family: Cerambycidae Common name: Longhorn beetles Family: Curculonidae Common name: Weevils Family: Callirhipidae
200 200 200 200
Predatory beetles; feeding day or night; diet consists of other insects and small invertebrates. Beetles breed in live, dying and dead trees. Adults feed on leaves and nectar from flowers. Many adults feed on foliage, sap flows or flowers of various rainforest trees also Eucalypt; Melaleuca and Bursaria trees; Larva in soil feeding on plant roots and decomposing organic matter. Several of these properties are cattle stations. Dung beetles commonly breed in cattle feaces; hundreds can be seen in one cowpat. Predacious diving beetles; living in streams and dams. Larva predatory; under stones. Beetles attack and kill injured plants and trees; larva eventually and usually kills the host plant before emerging. Beetles eat all stages of dying wood, plant material, flowers, fruit and animal feaces. Larvae feed in rotten logs.
TAXA COVERED
Family: Rhipiphoridae Common name: Hump back beetles Family: Tenebrionidae Common name: Pie Dish beetles Family: Elateridae Common name: Click beetles Family: Staphylinidae Common name: Rove beetles Family: Silphidae Common name: Carrion beetles Family: Lucanidae Common name: Stag beetles
ANNUAL BIOLOGY NOTES QUOTA PER SPECIES PER PROPERTY 200 Nymphs are predatory; feeding on other insects, some feed on fungi and in logs. 200
Adults feed on dead organic matter; larva feed on same in soil.
200
Adults feed on nectar of flowering trees; larva is predacious on other beetle larva. Feed on dead vertebrate carcasses; fly larva associated. Feed on dead vertebrate carcasses; fly larva associated. Adults feed on sap flows, flowers and fruit. Larva completes their development in rotten logs. Adults predacious; day or nocturnal; larva live in open vertical burrows predating on ants and ground insects. Adults living in rotten logs; maternal care shown to larva. Adults feed on flowers. Larvae are either stem borers or feeding in rotten wood and fungi. Adults feed on leaves of numerous trees and shrubs. Larvae feed on same as adults. Larvae feed on humus and fungi. Adults fly to light and can be commonly found around dry animal carcasses.
200 200 200
Family: Cicindelidae Common name: Tiger beetles
200
Family: Passalidae Common name: Passalid beetles Family: Mordellidae:
200
Family: Chrysomelidae Common name: Leaf beetles
200
200
Family: Geotrupidae: 200 Family: Trogidae 200 Common name: Carcass beetles ORDER: LEPIDOPTERA (Butterflies; Moths) Family: Anthelidae 200 Common name: Moths
Family: Saturnidae Common name: Moths Family: Noctuiidae Common name: Moths Family: Uraniidae Common name: Moths Family: Geometridae Common name: Moths
200
Caterpillars feed on host plant foliage; many species accept the foliage of more than one host plant species as food. Some adults don‟t feed, others feed on flowers, fruit, sap flows. Depending on species, a single butterfly or moth can produce from 100 to 800 + ova (eggs). Same information as Anthelidae (above)
200
Same information as Anthelidae (above)
200
Same information as Anthelidae (above)
200
Same information as Anthelidae (above)
TAXA COVERED
ANNUAL BIOLOGY NOTES QUOTA PER SPECIES PER PROPERTY 200 Same information as Anthelidae (above)
Family: Sphingidae Common name: Moths Family: Hepialidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Moths Family: Cossidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Moths Family: Arctidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Moths Family: Aganaidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Moths Family: Pieridae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Butterflies Family: Notodontidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Moths Family: Lycaenidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Butterflies Family: Nymphalidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Butterflies Family: Papilionidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Butterflies Family: Hesperidae 200 Same information as Anthelidae (above) Common name: Butterflies ORDER: ORTHOPTERA (Crickets; Grasshoppers) Family: Pyrgomorphidae 200 Feeding on a wide variety of plant material e.g.: grasses, bushes, trees and dead leaves to lichens, algae and bark. Family: Tettigoniidae 200 Same information as Pyrgomorphidae (above) Family: Cryllacridoidea 200 Same information as Pyrgomorphidae (above) Family: Acrididae 200 Same information as Pyrgomorphidae (above) ORDER: HYMENOPTERA (Bees; Wasps; Ants) Family: Formicidae 200 Some ant‟s forage on trees and shrubs for Common name: Ants honeydew produced by sap sucking bugs others are predators feeding on other insects and small prey. Family: Anthophoridae 200 Bees feed larvae on pollen. Common name: Bees Family: Chrysididae 200 Most wasp larvae feed on other insects or Common name: Wasps spiders; some as parasites others inside a nest with prey. ORDER: DIPTERA (Flies)
TAXA COVERED
ANNUAL BIOLOGY NOTES QUOTA PER SPECIES PER PROPERTY Family: Platystomatidae 200 Most larvae feed on decaying organic matter either animal or plant, some feed on living plants, or are predators and parasites of insects. Adults feed on fluids such as mammalian blood, nectar or solid material e.g. carrion. ORDER: HEMIPTERA (Sucking bugs) Family: Tessaratomidae 200 All feed on liquid food e.g. plant juices, some predatory feeding on juices from other small insects. Family: Belostomatidae 200 Same information as Tessaratomidae (above) Family: Cicadidae 200 Same information as Tessaratomidae (above) ORDER: ODONATA (Dragonflies) Family: Libellulidae 100 Adults are predators, feeding on insects, spiders. Larvae also predators, feeding on aquatic invertebrates, tadpoles, small fish. Family: Gomphidae 100 Same information as Libellulidae (above) Family: Petaluridae 15 Same information as Libellulidae (above) ORDER: MANTODEA (Mantids) Family: Mantidae 200 Adults can be found sitting on plant foliage. They are difficult to see because of their camouflage and it takes a trained eye to see them. Adults are attracted to lights. CLASS GASTROPODA (Phylum: Mollusc) SUPER ORDER: STYLLOMMATOPHORA (Land Living Snails) Family: Camaenidae 50* Most feed on vegetation, some carnivorous eating other snails. * Quota relates to all species included in family except for species listed below 100 Feed on moss lichens and fungi Rhychotrochus macgillivrayi (common tree snail) Hadra webbi (giant land 100 Feeds on dead and live vegetation snail) CLASS ARACHNIDA ORDER: SCORPIONINAE (Scorpions) Family: Scorpionidae 200 All predators, feeding on insects, small prey, spiders. CLASS MYRIOPODA ORDER: DIPLOPODA (Millipedes) Family: Rhinocricidae 200 Feeding on decomposing organic matter. ORDER: CHILOPODA (Centipedes) Family: Scholopendridae 200 Predatory, feeding on live insects, lizards.
Queensland Protected Species – NOT HARVESTED Endangered Species Acrodipsas illidgei Argyreus hyperbius inconstans Hypochrysops apollo apollo Hypochrysops piceatus Nacaduba pactolus cela Orsotriaena medus moira Philiris diana diana Vulnerable Species Acrodipsas hirtipes Acrodipsas melania Chaetocneme porphyropis Danis danis syrius Hypochrysops theon Jalmenus evagorus eubulus Libythea geoffroy nicevillei Nesolycaena albosericea Ornithoptera richmondia Udara tenella tenalla Pramen:http://www.environment.gov.au/biodiversity/wildlife-trade/sources/operations/decaustralian-insect-farm.html
