Včelí farmy v České republice

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra cestovního ruchu

Včelí farmy v České republice Bakalářská práce

Autor: Andrea Prášková, DiS. Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová Jihlava 2014

Copyright©2014 Andrea Prášková

Chtěla bych poděkovat své vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Ivě Navrkalové za cenné rady a připomínky, které mi pomohly při tvorbě bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala všem provozovatelům včelích farem a lidem v Jihlavě za čas, který byli ochotni mi věnovat při vyplňování dotazníků.

Anotace PRÁŠKOVÁ ANDREA: Včelí farmy v České republice, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu, Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová, Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2014, 82 stran. Tato práce se věnuje včelím farmám v České republice, srovnává nabídku jejich služeb s vazbou na cestovní ruch. Teoretická část objasňuje základní terminologii, rozdělení a charakteristiku ekologicky šetrného cestovního ruchu a jeho forem. Dále se zabývá historií včelařství, včelími farmami, včelou medonosnou, včelími produkty a zmiňuje také organizace působící v této oblasti. V praktické části jsou srovnány nabídky služeb včelích farem a vyhodnoceny marketingové průzkumy.

Klíčová slova: Agroturistika, venkovská turistika, včelařství, včelí farmy, včela medonosná, včelí produkty, analýza.

Annotation PRÁŠKOVÁ ANDREA: Bee farms in Czech Republic, College of Polytechnics Jihlava, Department of Tourism, Leader of bachelor thesis: Ing. Iva Navrkalová, level of professional qualifications: bachelor, Jihlava 2014, 82 pages. This thesis is focused on bee farms in the Czech Republic, it compares offer of their services connected with tourism. The theoretical part clarifies the basic terminology, distribution and characteristics of environment-friendly tourism and its forms. Further, this thesis refers to history of bee-culture, bee farms, bee products and there are also mentioned organizations operated in this field. In practical part there are compared the offers of services provided by bee farms and marketing researches are evaluated there too.

Keywords: Agritourism, village tourism, beekeeping, bee farms, honey bee, bee products, analysis.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. dubna 2014 ...................................................... Podpis

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................ 8 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 10 1.

EKOLOGICKY ŠETRNÝ CESTOVNÍ RUCH .......................................................... 10

1.1.

Ekoturistika ....................................................................................................................... 10

1.2.

Venkovský cestovní ruch .................................................................................................. 11

1.2.1. Agroturistika ..................................................................................................................... 11 1.2.2. Ekoagroturistika ................................................................................................................ 12 1.2.3. Vesnická turistika ............................................................................................................. 12 1.2.4. Hipoturistika ..................................................................................................................... 12 1.2.5. Chataření a chalupaření .................................................................................................... 12 2.

VČELÍ FARMY ...................................................................................................... 13

2.1.

Historie včelařství ............................................................................................................. 14

2.2.

Český svaz včelařů, o.s. .................................................................................................... 15

2.3.

Cech profesionálních včelařů............................................................................................ 16

2.4.

Českomoravská společnost chovatelů, a.s. ....................................................................... 16

2.5.

Statistiky včelařství ........................................................................................................... 17

2.6.

Včela medonosná .............................................................................................................. 19

2.6.1. Druhy včel ........................................................................................................................ 19 2.6.2. Stavba těla ......................................................................................................................... 20 2.6.3. Včelstvo ............................................................................................................................ 21 2.7.

Včelí produkty .................................................................................................................. 22

2.7.1. Med a jeho druhy .............................................................................................................. 22 2.7.1.1. Druhy medů podle způsobu získávání............................................................................ 23 2.7.1.2. Druhy medů podle botanického původu medu ............................................................... 24 2.7.2. Pyl ..................................................................................................................................... 25 2.7.3. Vosk .................................................................................................................................. 26 2.7.4. Propolis ............................................................................................................................. 26 2.7.5. Mateří kašička ................................................................................................................... 27 2.7.6. Včelí jed ............................................................................................................................ 27 2.8.

Zajímavosti o včelách, medu a včelařích .......................................................................... 29

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 31 3.

PRŮZKUM – VČELÍ FARMY ................................................................................. 31

Celkové vyhodnocení dotazníku včelích farem .......................................................................... 46 4.

PRŮZKUM - VEŘEJNOST ..................................................................................... 48

Celkové vyhodnocení dotazníku - veřejnost ............................................................................... 64

5.

VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ .................................................................................. 66

ZÁVĚR ............................................................................................................................ 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................. 69 Tištěné zdroje .............................................................................................................................. 69 Elektronické zdroje ..................................................................................................................... 70 Seznam obrázků .......................................................................................................................... 71 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 72 Seznam grafů............................................................................................................................... 72 Seznam příloh ............................................................................................................................. 73

ÚVOD Lidé jsou včelami fascinováni již od pradávna a příznivé účinky na lidský organismus jsou přisuzovány nejen medu, ale i dalším včelím produktům. Úloha včel spočívá zejména v opylovací činnosti, bez které by příroda jen těžko fungovala a úroda některých plodin je na včelách přímo závislá. Záznamy z 3. tisíciletí př. n. l. dokládají, že již staří Egypťané chovali včely v úlu, vážili si jich a uctívali je. V České republice má včelařství také dlouholetou tradici a tomuto starému řemeslu se věnují celé generace. Tato bakalářská práce se zabývá včelími farmami a toto téma jsem si vybrala pro jeho ojedinělost, zajímavost, ale z mé strany i zvědavost a zájem dozvědět se nové věci. Cílem této práce bude zmapování včelích farem v České republice jako součást venkovské turistiky a analýza nabídky jejich služeb v oblasti cestovního ruchu. Dále se bude zabývat dotazníkovým průzkumem v Kraji Vysočina a zjišťovat povědomí veřejnosti o této formě turistiky. V úvodu práce bude charakterizován ekologicky šetrný cestovní ruch a jeho formy. O historii bude pojednávat druhá část teoretické části, kde budou uvedeny důležité milníky tohoto oboru. Dále zde budou zmíněny statistiky včelařství a důležité organizace působící v oblasti včelařství, zejména Český svaz včelařů, Cech profesionálních včelařů a Českomoravská společnost chovatelů. Včele medonosné bude věnována další kapitola, kde budou zmíněny základní informace o tomto blanokřídlém hmyzu, o stavbě těla a o včelstvu samotném. V závěru této kapitoly budou uvedeny včelí produkty, konkrétně med a jeho druhy, pyl, včelí vosk, propolis, mateří kašička a včelí jed. Součástí této kapitoly budou také zajímavosti o včelách a jejich životě. Praktická část této práce se bude zabývat marketingovými průzkumy, z nichž první bude zaměřen na včelí farmy s cílem zjistit a analyzovat nabídku služeb včelích farem s vazbou na cestovní ruch. Šetření bude probíhat formou dotazníku, který bude mít dvacet otázek.

8

Druhý marketingový průzkum bude probíhat v Kraji Vysočina a předmětem tohoto dotazníkového průzkumu bude zjištění povědomí veřejnosti o existenci včelích farem a možnosti je navštívit. I tento průzkum bude mít formu dotazníku a bude obsahovat šestnáct otázek. Vyhodnocení těchto dvou marketingových šetření bude odděleno a zpracováno zvlášť a jednotlivé otázky budou doplněny o grafické znázornění. Najdeme zde také celkové shrnutí výsledků těchto průzkumů. Poslední kapitola bakalářské práce se bude zabývat vyhodnocením stanovených hypotéz a celkovému závěru. Jeden výtisk své bakalářské práce věnuji panu Mgr. Martinu Bláhovi, který v Podještědí provozuje včelí farmu K74 a projevil zájem o výsledky marketingových průzkumů, které jsem v rámci své práce prováděla.

9

Teoretická část 1. Ekologicky šetrný cestovní ruch „Ekologicky šetrný cestovní ruch je také nazýván zelený cestovní ruch nebo měkký cestovní ruch. Charakteristické pro něj je, že upřednostňuje šetrný vztah k přírodě i celému životnímu prostředí.“ [3] Ekologicky šetrný cestovní ruch je šetrný k cílovým místům cestovního ruchu, k přírodě i celému životnímu prostředí, ke kulturnímu a historickému bohatství, ale i k vztahům mezi lidmi. Je zde zdůrazňováno místní hledisko cestovního ruchu, tj. nejen ve volné krajině, ale také v méně osídlených oblastech, čímž se výrazně liší od cestovního ruchu ve městech či v koncentrovaných přímořských střediscích. Je charakterizován touhou návštěvníků splynout s přírodou i lidským prostředím. Jde tedy o aktivní cestovní ruch, který respektuje a chrání přírodu. [4] Jistá výhoda této ekologicky šetrné aktivity spočívá v jejím ověřeném dlouhodobém ekonomickém přínosu, zatímco přírodní a kulturní hodnoty území, představující základní kapitál rozvoje cestovního ruchu, zůstávají zachovány pro další generace. Přímé ekonomické i ekologické dopady na destinaci jsou minimální, dochází ale ke značnému využívání stávající infrastruktury v regionu. Místním obyvatelům ekoturismus přináší pracovní příležitosti, jako je například průvodce cestovního ruchu, zaměstnanec regionální ekoturistické agentury nebo zaměstnanec v souvisejících službách cestovního ruchu. Dochází tak ke zvýšení povědomí o daném regionu. [2]

1.1.

Ekoturistika

Ekoturismus je forma cestovního ruchu, jehož účastníci jsou motivováni využitím chráněných výtvorů přírody, přírodních rezervací, přírodních památek a akcí, národních parků a dalších přírodních atraktivit tak, aby nebyly cestovním ruchem nadměrně narušovány.[1] Pro ekoturismus jsou typické ekoturistické aktivity, např. pěší turistika, fotografování, jízda na kajaku, cykloturistika, montanistika, pozorování volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, pozorování ptactva (tzv. birdwatching), atd.[1]

10

„Ekoturismus není jen dílčí formou cestovního ruchu, ale je přístupem a filosofií k cestování.“[2] Ekoturismus lze rozdělit na ekoturistiku, realizovanou převážně v chráněných lokalitách, a venkovskou turistiku, kam se řadí vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika, chataření a chalupaření. [2]

1.2.

Venkovský cestovní ruch

„Venkovský cestovní ruch je formou cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou spojeny s přírodou, krajinou a venkovským prostředím (někdy je používán pojem rurální turistika). Vyjadřuje zájem městských obyvatel o volnou, zachovalou přírodu a zároveň využívá celý kulturní a společenský potenciál ve venkovském prostoru.“[3] Venkovský cestovní ruch lze také charakterizovat jako souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově. Mezi tyto aktivity lze zařadit pěší turistiku, jízdu na kole, projížďky na koni, pozorování zvířat a péče o ně, konzumace podomácku vyrobených potravin atd. Rozvoj rurálního cestovního ruchu, jak je venkovský cestovní ruch často nazýván, úzce souvisí s rozvojem venkova, budováním turistických tras a cyklostezek, s rozvojem farem a alternativního zemědělství. Zahrnuje různé formy šetrného cestovního ruchu, kam lze zařadit agroturistiku, ekoagroturistiku, ekoturistiku.[1]

1.2.1. Agroturistika „Agroturistika (přesněji agroturismus) je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova, je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší, doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská výroba by měla být činností dominantní.“[3] Agroturistika představuje souhrn ubytovacích, stravovacích a ostatních služeb, a dále činnosti na farmě i v jejím okolním prostředí. Je zde kladen důraz i na možnost zážitku, které zemědělský subjekt nabízí návštěvníkům za účelem rekreace a odpočinku. Jedná

11

se tedy o cestovní ruch na zemědělských farmách nebo zemědělských podnicích střední a větší velikosti. [2]

1.2.2. Ekoagroturistika Ekoagroturismus je forma venkovského cestovního ruchu, do které lze zahrnout pobyty na ekologicky hospodařících farmách, které produkují bio-produkty a jsou umístěny ve zdravém životním prostředí. Podstatným znakem tohoto druhu agroturistiky je kromě sepětí s farmářskou rodinou, také účast na zemědělských pracích a konzumace jejich alternativně pěstovaných produktů.[2]

1.2.3. Vesnická turistika Vesnická turistika zahrnuje veškerý cestovní ruch, který probíhá na vesnici a zároveň není součástí agroturistiky. Jedná se tedy především o různé pobyty na venkově, které v sobě kromě samotného ubytování a stravování zahrnují i kulturní, sportovní a jiné doprovodné akce, jako jsou například řemeslné jarmarky, slavnosti, majálesy, masopustní průvody apod. Ubytování je zpravidla poskytováno v chatách, chalupách, srubech, rodinných domech apod., a nachází se v prostředí venkovské scenerie, krajiny a přírody. [3]

1.2.4. Hipoturistika Hipoturistika je turistika spojená s jízdou na koni a patří k velmi perspektivním segmentům venkovského cestovního ruchu. V posledních letech zažívá v České republice velký rozvoj, i když skutečný objem je v porovnání s ostatními formami turistiky nepatrný. Tento segment není možné srovnávat s narůstajícím objemem a potenciálem cykloturistiky. Nejčastější aktivitou v rámci hipoturistiky jsou vycházky na koni v délce několika hodin a pak celodenní výlety a túry. [3]

1.2.5. Chataření a chalupaření Chataření a chalupaření se rozvíjelo od počátku 60. let 20. století a největší rozmach byl zaznamenán v 80. letech minulého století. V České republice se tato forma turistiky stala fenoménem a náš národ bývá často označován národem chatařů a chalupářů. Základní rozdíl mezi chatou a chalupou spočívá v tom, že chalupa je obecně určená 12

k bydlení, zatímco chata byla účelně budována za účelem rekreace. Chatařem je označován člověk, který inklinuje více k odpočinku, opalování, výletům, zahrádkaření apod. Chalupa představuje venkovský objekt, někdy i několik set let starý, který byl původně postaven k trvalému obývání. Proto chalupy nejčastěji najdeme v obcích, zatímco chaty byly primárně stavěny v přírodě, často byly vytvářeny i celé chatové osady. Typickým chalupářem je aktivní člověk, udržující větší kontakt se sousedy, zabývající se údržbou chalupy a péčí o zahradu. V současné době jsou chaty a chalupy využívány stále více komerčním způsobem, formou pronájmů v letní i zimní sezóně, apod.[3]

2. Včelí farmy Obecně se rozlišují včelaři podle počtu chovaných včelstev, ti kteří chovají méně, než 150 včelstev jsou nazýváni malovčelaři. Včelaři s počtem včelstev nad 150 se považují za profesionální včelaře. Největší skupinu ale tvoří včelaři, kteří mají 30-150 včelstev. Problematikou správného rozdělení se zabývá Cech profesionálních včelařů, který navrhl jiné zatřídění včelařů, které přitom mnohem více odpovídá skutečnému stavu. Nově tedy byly vytvořeny tyto čtyři skupiny: [30] 

Hobby včelaři – do 10 včelstev. Do této skupiny jsou také zařazeni včelaři vyšší věkové kategorie a včelaři mající včelstva pro své sady a zahrady. Zvláštní skupinu včelařů jsou lidé ze středních a vyšších tříd, kteří si pořizují včelstva pro jejich zvláštnost, chtějí se odlišit od ostatních. O včelstvo se jim stará odborník a oni mohou například na večírcích svým hostům nabízet „vlastní“ med.



Včelaři s 20 až 30 včelstvy – sem patří včelaři, na které jsou jen evidované včely. Ve většině případů tito včelaři mají svoji práci a chov včel je pro ně doplňkovým zdrojem příjmů.



Včelaři se 40 až 100 včelstvy – u těchto včelařů je již zřejmý převažující ekonomický zájem. Včely se podílejí významně na rodinném rozpočtu, avšak stále se nejedná o zcela profesionální chov.



Profesionální včelaři – jsou včelaři s více než 100 včelstvy a jsou to již plně profesionální chovy, i když často provozují další činnosti. [30]

13

2.1.

Historie včelařství

České včelařství si díky své bohaté historii připisuje mnoho včelařských objevů a vynálezů, např. nástavkový úl, rozběrné dílo, medomet apod. Stejně jako v sousedních státech patří i u nás včelařství k zájmovému – hobby včelaření, které s sebou nese z hospodářského hlediska vysoký stupeň konzervatismu a stagnace. Pokrok přichází ve většině případů s výměnou generací.[9] Historicky první zmínky o chovu včel v českých zemích pocházejí z roku 993. Za vlády Boleslava II. se přiznává desátek těžby medu. Důležitým milníkem jsou roky 1775 a 1776, kdy byly Marií Terezií vydány včelařské patenty. Byl to zásadní zlom a v té době si musel každý rolník opatřit včely. Později pak začala vznikat různá uskupení včelařů a zpracovatelů včelích produktů, různé cechy a sdružení. [9] Z historického hlediska se včelařství rozděluje do tří etap. První charakterizuje včelaření lovecké, neboli sběrné, které se postupně přeměnilo ve včelaření brtnické. Druhá etapa je nazývána včelařstvím domácím, či selským. Třetí etapu lze označit jako etapu včelařství racionálno a spadá do poloviny 18. století. Právě koncem 18. století a v 19. století došlo k řadě objevů technického charakteru (např. dokonalejší úly, vynálezy rozběrného díla, úlových trámků, rámků, později rámků a mezistěn, medometu). [9] V roce 1852 vznikl v Žatci „Spolek pro zvelebení včelařství v Čechách“, v jehož čele stanul Jan Nepomuk Oettl. Spolek sdružoval převážně německy mluvící včelaře. V roce 1864 byl v Chrudimi založen první český včelařský spolek, který se na několik let stal ohniskem včelařského pokroku v Čechách. Postupně začaly v Čechách vznikat další spolky. 22. března 1872 se konala v Praze ustavující schůze, kde bylo rozhodnuto, že spolek bude spolkem zemským. Proto se také toto datum považuje za počátek včelařské organizace. V pozdějších letech došlo k přejmenování tohoto spolku na „Zemský ústřední spolek včelařský pro království české v Praze“. Předsedou se v roce 1884 stal Josef Kebrle, který ho řídil celých 40 let. V Brně vznikl včelařský spolek v roce 1868. [9] V roce 1947 byla založena „Jednota včelařů“, která měla 88 900 členů sdružených do 1 023 spolků. V pozdějších letech byla struktura Jednoty včelařů přizpůsobena obvodům krajských národních výborů. Od roku 1971 existuje Český svaz včelařů, který řídil Emil Jeníček. [9]

14

2.2.

Český svaz včelařů, o.s.

Český svaz včelařů je občanským sdružením, které má více než 46 tisíc členů, což představuje 98 % všech včelařů v České republice. Členy svazu jsou chovatelé včel, fyzické i právnické osoby, a příznivci včelařství. Český svaz včelařů je registrován na Ministerstvu vnitra České republiky od 22. června 1990 pod č.j. VSP/1-1463/90R.[10] Hlavními úkoly Českého svazu včelařů je péče o růst odborné a společenské úrovně členů, dále působení na mládež a získávání mládeže pro chovatelskou činnost. K důležitým činnostem svazu patří spolupráce se zákonodárnými a výkonnými státními orgány, vládními institucemi a nevládními organizacemi za účelem zajišťování legislativních kroků a dalších aktivit, které vedou k podpoře včelařství a výzkumu. Činnost svazu se řídí stanovami. [10] Český svaz včelařů je celosvětově uznávanou organizací, zejména díky dosaženým výsledkům v oblasti zajišťování zdraví včelstev, ale také za propracovanou metodiku jednotného preventivního postupu proti šíření včelích nemocí. [10] Český svaz včelařů je členem mezinárodních sdružení Apimondia (Světová federace včelařských organizací) a Apislavia (Federace evropských včelařských organizací z východoevropských a podunajských zemí). [10]

Obrázek 1: logo Českého svazu včelařství, o.s. (Zdroj: http://www.vcelarstvi.cz)

Znak Českého svazu včelařů je chráněn Úřadem průmyslového vlastnictví jako ochranná známka, stejně tak název Český svaz včelařů a jeho zkratka ČSV. [10] 15

2.3.

Cech profesionálních včelařů

Cech profesionálních včelařů existuje při ČSV a je zájmovým sdružením včelařů chovajících více jak 150 včelstev a lze je tedy označit za profesionály v oboru. Cech klade důraz na vnitřní demokracii, jednotné prosazování cílů Cechu a čestné jednání, na čemž se shodlo ustavující shromáždění ve formě etického kodexu.[11] Cech má za svůj cíl zlepšení vztahů mezi včelaři, spolkovou soudržnost, vzájemnou důvěru a přátelství. Dalším úkoly spočívají v ochraně českého medu, který je znám svojí vysokou kvalitou, ale i boj proti padělatelům medu. Na svých stránkách Cech pravidelně informuje o novinkách, progresivních metodách včelaření, ale jsou zde uváděné i rady a doporučení nejen současným a budoucím včelařů, ale také konzumentům včelích produktů, tedy široké veřejnosti. [11]

Obrázek 2: logo Cechu profesionálních včelařů (Zdroj: http://www.apiscech.cz/)

2.4.

Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Českomoravská společnost chovatelů (ČMSCH) vznikla jako nástupnická organizace Státního plemenářského podniku. Na počátku se jednalo o společnost s ručením omezeným, jejímiž zakladateli byly Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR a Unie chovatelů. V roce 1999 se stala akciovou společností. Kromě jiných činností se ČMSCH stará o ústřední evidenci hospodářských zvířat a každý chovatel musí být u této společnosti registrován. Tato povinnost platí také pro včelaře, kteří musí hlásit počty včelstev a umístění stanovišť. Hlášení se provádí jednou ročně, vždy k 1.9., zasláním vyplněného formuláře emailem na oddělení zpracování evidence včel. ČMSCH úzce spolupracuje také s Českým svazem včelařů, o.s.[12]

16

Obrázek 3: logo ČSMCH, a.s. (Zdroj: http://www.cmsch.cz/cs/vcely/)

2.5.

Statistiky včelařství

Vzhledem k tomu, že Český svaz včelařů eviduje 98 % včelařů z celé České republiky, může sledovat, jak se tyto počty v letech vyvíjí, zda roste počet aktivních včelařů a narůstá také počet včelstev, či je tomu naopak. K tomuto účelu slouží statistiky, které svaz zveřejňuje na svých webových stránkách. Evidují se jak samotní včelaři, registrovaní ve svazu, tak i počet zazimovaných včelstev v daném roce. Statistické výkazy udávají číslo vždy k 1. květnu a následně pak k 31. říjnu daného roku. Dalšími ukazateli jsou údaje o výnosech medu a vosku kmenových včelstev, uváděné v průměrných a celkových číslech. [10] Český svaz včelařů svoje statistiky rozděluje v hierarchii okresů, krajů a celé České republiky. V roce 2010 bylo v České republice evidováno 45 293 včelařů s celkovým počtem zazimovaných včelstev 517 327. O rok později (2011) už bylo včelařů 46 723 s celkovým počtem zazimovaných včelstev 552 964, což je nárůst o 1 430 včelařů a 35 637 včelstev. V roce 2012 svaz vykazoval celkem 46 877 včelařů s počtem 528 123 včelstev. Výkaz za rok 2013 říká, že v České republice bylo 47 505 včelařů s celkovým počtem 537 137 zazimovaných včelstev. [10] Tabulka 1: Přehled včelařů podle počtu včelstev - celá ČR

počty včelstev/rok: 1 - 5 včelstev 6 - 10 včelstev 11 - 15 včelstev 16 - 30 včelstev 31 - 100 včelstev 101 - 150 včelstev nad 150 včelstev celkem

2010 17 179 13 622 5 670 6 001 2 616 105 100 45 293

počet včelařů: 2011 2012 17 047 18 531 14 041 13 864 6 042 5 595 6 468 6 030 2 894 2 644 111 103 120 110 46 723 46 877

2013 18 725 13 844 5 820 6 185 2 707 118 106 47 505

(Zdroj: vlastní z Výkazů o včelařství, 2010-2013) http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html

17

Evidentní pokles počtu včelstev je patrný po roce 2011 a jeho příčinou mohou být úhyny včelstev v důsledku např. včelího moru nebo dalším nemocem a parazitům. Snížení počtu včelstev se netýká pouze České republiky, ale téměř celého světa. Příčin může být několik, k některým z nich patří již zmiňovaný včelí mor. Dalším důvodem, proč včely umírají, může být i to, že mohou být „otráveny“ pesticidy a jinými chemickými látkami, které se používají v zemědělství nebo nárůstem škůdců včel, kterými jsou např. roztoči rodu Varroa.[13] Tabulka 2: Přehled počtu zazimovaných včelstev - celá ČR

skupina/rok: 1 - 5 včelstev 6 - 10 včelstev 11 - 15 včelstev 16 - 30 včelstev 31 - 100 včelstev 101 - 150 včelstev nad 150 včelstev celkem

2010 60 422 104 917 72 938 128 897 111 453 13 075 25 625 517 327

počet včelařů: 2011 2012 60 519 64 996 108 314 106 640 77 362 72 294 139 162 130 334 124 214 113 517 13 672 12 269 29 721 28 073 552 964 528 123

2013 65 188 106 613 75 073 133 524 115 036 14 599 27 104 537 137

(Zdroj: vlastní z Výkazů o včelařství, 2010-2013) http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html

vývoj počtu zazimovaných včelstev 2010-2013

počet zazim. včelstev

560 000 550 000 540 000 530 000 520 000 510 000 500 000 490 000 2010

2011

2012

2013

rok Graf 1: Vývoj počtu zazimovaných včelstev v období 2010-2013 (Zdroj: vlastní z Výkazů o včelařství, 2010-2013) http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html

Podrobnější statistiky včetně grafů jsou uvedeny v příloze bakalářské práce.

18

2.6.

Včela medonosná

Nejrozšířenějším a z hospodářského hlediska nejvíce využívaným včelím druhem na světě je včela medonosná. Český název „medonosná“ je zažité a běžně používané. Švédský přírodovědec Carl Linné si v roce 1761 uvědomil, že včela med nenosí, ale vytváří, proto se rozhodl latinský název Apis mellifera „med nosící“ změnit na Apis mellifica „med vytvářející“.[8] [27] Původně včela medonosná obývala Afriku, Arabský poloostrov, Evropu a na východě oblast kolem Uralu a východní hranici Afganistanu. Vlivem rozvoje včelařství, přesunům včelstev a včelích matek se včela medonosná dostala na Dálný východ, do Ameriky a Austrálie, což mělo za následek vnik meziplemenných hybridů.[8] Jednotlivá plemena včely medonosné lze rozlišit podle vnějších znaků, jako jsou: velikost a zbarvení těla, délka sosáku, charakter ochlupení těla, počet háčků zadního křídla, ale také žilnatina křídel.[8]

2.6.1. Druhy včel Plemena včely medonosné se dělí do tří velkých skupin: původem ze Středomoří, Blízkého východu a plemena Afrotropické oblasti. Z každé této oblasti jsou uvedeni tři zástupci. [8] Skupina plemen včely medonosné původem ze Středozemí: 

Apis mellifera mellifera – včela medonosná tmavá



Apis mellifera ligustica – včela medonosná vlašská (= italská)



Apis mellifera carnica – včela medonosná kraňská

Skupina plemen včely medonosné původem z Blízkého východu: 

Apis mellifera remipes – včela medonosná arménská



Apis mellifera caucasia – včela medonosná kavkazská



Apis mellifera pomonella – včela medonosná kazašská

Skupina plemen včely medonosné původem ze Středozemí: 

Apis mellifera adansonii – včela medonosná západoafrická



Apis mellifera capensis – včela medonosná kapská



Apis mellifera scutellata – včela medonosná středoafrická 19

2.6.2. Stavba těla Tělo dospělé včely tvoří tři části: hlava, hruď a zadeček. Na hlavě má nitkovitá tykadla, velké oči složené z velkého počtu šestibokých oček, tři malá jednoduchá očka na temeni hlavy, kusadla, čelisti a chlupatý jazýček. Hruď tvoří tři páry článkovitých nohou, přitom třetí pár je uzpůsoben pro sběr pylu, a dva páry blanitých křídel. Na zadečku má umístěné žihadlo, které je duté, spojené s jedovým váčkem a má zpětný háček. Celé tělo včely je vyztuženo chitinem, který tvoří kostru těla. Uvnitř těla se nachází trávicí, cévní, dýchací, vylučovací a nervová soustava.

Obrázek 4: anatomie včely medonosné zvenčí (Zdroj: www.svetvcel.cz)

Obrázek 5: anatomie včely medonosné zevnitř (Zdroj: www.svetvcel.cz)

20

2.6.3. Včelstvo „Včela medonosná žije v trvalých početných společenstvech, nazývané včelstva. Včelstvo tvoří oplozená matka a její potomstvo – dělnice a trubci. Žádná včela nemůže žít delší dobu sama.“ [6] Matka je nejdůležitějším členem včelstva. Je to oplozená samička, která dokáže naklást 2 000 i více vajíček za den, tím zajišťuje obnovu dělnic a trubců. Matka je větší než včela dělnice, měří 20-25 mm, její hmotnost je od 180 do 260 mg. Žihadlo, které matka také má, používá jako kladélko. V kusadlové žláze tvoří tzv. mateřskou látku, feromon, kterým potlačuje rojovou náladu včel, brzdí také vývoj vaječníků dělnic a brání stavbě misek a matečníků. Dále se uvádí, že kladoucí matka se neživí sama, ale starají se o ni mladušky, které ji krmí mateří kašičkou. Může se dožít 3-4 let, v chovatelské praxi je ale většinou vyměněna každým druhým rokem. [8]

Obrázek 6: zleva matka, dělnice a trubec (Zdroj: http://www.morina.cz)

Trubci jsou včelí samci a žijí ve včelstvech jen v letních měsících, přibližně od května do srpna. Na konci sezóny dělnice trubce z úlu vyhodí. Trubci se líhnou z neoplozených vajíček, které matka naklade do trubčích buněk. Jejich tělo je zavalité, 16-17 mm dlouhé a dosahují hmotnosti 200-260 mg. Jejich jediným úkolem je osemenění mladých matek. [8]

21

Dělnice jsou 12-14 mm dlouhé a váží přibližně 100 mg. Dále se dělí na mladušky a létavky. Mladušky nebo také úlové včely zahřívají plod, čistí buňky plástů, udržují potřebnou vlhkost a čistotu v úlu, krmí plod, matku a mladé trubce, vylučují vosk a staví nové plásty, střeží bezpečnost včelstva, hlídkují, odebírají od létavek nektar a medovici, ukládají je a postupně zpracovávají na med, propolisem pokrývají povrch stěn a plástů, tmelí trhlinky a škvíry v úlu. [8] Létavky vylétají z úlu a přinášejí do něj vodu, nektar, medovici, pyl a tmel. V nočních hodinách a za nepříznivého počasí přebývají v úle a podílejí se také na některých činnostech, např. větrají, odpařují vodu ze zásob nezralého medu, střeží a čistí úl. [8]

2.7.

Včelí produkty

„Včelími produkty nazýváme nezpracované přírodní látky, které odebíráme včelstvům za účelem uspokojování lidských potřeb. Patří mezi ně včelí med, vosk, mateří kašička, pyl, propolis a včelí jed“[5]

2.7.1. Med a jeho druhy „Med je sladká hmota vytvořená včelami v úlu z přineseného nektaru či medovice štěpením sacharózy na jednoduché cukry pomocí výměšků hltanových žláz a zahuštěním nad hranici mikrobiální aktivity.“ [5] Složení medu: 

15 – 20 % vody,



30 – 38 % fruktózy (hroznového cukru),



26 – 33 % glukózy (ovocného cukru),



1 – 10 % sacharózy (řepného cukru),



1 – 10 % vyšších cukrů,



0,1 – 1,0 % minerálních látek (draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, fosfor, síra, mangan, zinek, měď),



0,1 - 0,6 % enzymů (glukózooxidáza, fosfatáza, invertáza, diastáza, kataláza),



0,1 – 0,05 % organických kyselin (k. gluonová, k. citrónová, k. jablečná, k. jantarová, k. mravenčí, k. šťavelová a další),

22



0,1 – 0,5 % aminokyselin (fenylalanin, prolin, alanin, valin, cystein, lysin a další),



0,1 % vitamínů (B1, B2, B3, biotin, C, kyselina pantotenová),



hormonální látky (adrenalin, acetylcholin, noradrenalin, dopamin a látky z mateří kašičky),



barviva (rutin, kverutin a jiné flavonoidy antokyany),



vonné látky (diacetyl, acetaldehyd, propionaldehyd a 50 dalších). [26]

Krystalizace je přirozená vlastnost medu, ke které u každého medu dříve či později dojde. Med tímto neztrácí na své kvalitě, jak se často lidé domnívají. Krystalizace je závislá na poměru fruktózy a glukózy, u květových medů dochází ke krystalizaci dříve než u medů medovicových, které zpravidla déle zůstávají tekuté. Zkrystalizovaný med se postupným zahříváním ve vodní lázni (do 45°C) přivede do původního tekutého stavu.[5] [26]

2.7.1.1.

Druhy medů podle způsobu získávání

Vytáčený med se odebírá ze včelstva ve zralém stavu a získává se po odvíčkování z plástů odstředivou silou v čistém medometu bez působení tepla. Tato metoda je nejšetrnější k medu, nedochází k narušení přírodních znaků medu, ale také se nijak výrazně nepoškozuje včelí dílo. [14] Plástečkový (plástový) med je zachováván v původním tzv. panenském stavu, zavíčkuje se a takto se prodává. Tento druh medu nebyl nijak zpracován, vytočen včelařem a uchovává si svoji přírodní energii nikterak neporušenou. Konzumovat se může i s plástem. [14] Lisovaný (vytavovaný) med pochází většinou z Afriky nebo Asie. Tento druh medu má přirozeně vyšší podíl znečištění, které je způsobené částicemi vosku, ale svůj vliv mají i teplotní poměry v tropických oblastech původu. [14]

23

2.7.1.2.

Druhy medů podle botanického původu medu

Hlavním zdrojem obživy včelstva je nektar a medovice. Z tohoto důvodu se rozlišují medy nektarové a medovicové. Nektarový med je zpravidla nazýván medem květovým. Nektar je koncentrovaný roztok, který obsahuje převážně cukry pocházející z květních nektarií. Květové medy mohou být druhové nebo smíšené. Z druhových květových medů u nás převažuje med řepkový a dále pak med akátový a slunečnicový. Další druhy, med lipový, jetelový, svazenkový, vojtěškový, vikvový, se vyskytují v menším množství. Květový med má světlou barvu, častěji krystalizuje (kromě akátového medu) a nemá výrazné aroma. [14] Medovicový med vzniká, když včelstva sbírají převážně medovici. „Medovice je výměškem producentů medovice, z nichž největší význam mají v současné době mšice z čeledi medovnicovitých (Lachnidae), které nabodávají vodivá pletiva a živí se rostlinnými šťávami. Jejich přebytky v podobě kapiček medovice vyměšují.“[14] Medovicové medy jsou výrazně tmavší než květové medy a mají také výraznější chuť. Typické tmavé medovicové medy jsou z jehličnatých lesů – tzn. medovicový med smrkový, borovicový, modřínový a jedlový. Smíšené medy tvoří většinu medné produkce lesních stanovišť. Tyto medy mají rozdílné vlastnosti, rozdílnou barvu i chuť. Je to velmi závislé na stanovišti a umístění včelstva, ale také i na druhu včelami navštěvovaných rostlin. Obecně se těmto medům říká lesní smíšený med. [14] Pastové medy vznikají mícháním při procesu krystalizace, kdy vzniká jemný krémovitý, tzv. pastový nebo pastovaný med. Nejčastěji se jedná o květový med, řepkový. Pastové medy jsou bohaté na bílkoviny a obsahují řadu vitamínů, zejména skupiny B, vitamín C a vitamín E. Takto zpracovaný med je lehce roztíratelný a nestéká z namazaných ploch.[26]

24

Obrázek 7: medovicový, pastový a nektarový med (Zdroj: http://www.vcelarichrudim.cz/med.jpg)

V Evropě a stejně tak ve zbývajících částech světa existuje mnoho druhů medů, které jsou často specifické pro určitou oblast. Jih Francie je známý zejména levandulovým medem, ze Španělska pochází rozmarýnový a citrusový med nebo například atlantské pobřeží se významně podílí na produkci vřesového medu. Itálie, jižní Francie a pobřeží Jadranu produkuje med z kaštanovníku jedlého, který představuje spíše specialitu a je produkován v menším množství. Naopak významným je zejména v jižních částech Evropy tymiánový med, který má výraznou vůni a chuť po éterických olejích mateřídoušky. Ze subtropických a tropických oblastí Střední Ameriky, zejména z Mexika, známe med kávovníkový nebo med mimózový. Florida produkuje med Tupelo, který pochází z mangrovových porostů gumovníku. [14]

2.7.2. Pyl „Léčivé účinky pylu se prokazují v posledních desetiletích v humánní i veterinární medicíně. Jeho negativní vlastností je, že způsobuje alergie u některých lidí.“ Nejvýznamnější je květový pyl a jeho přítomnost v úlu je důležitá po celý rok, nejvíce ale na jaře pro vývoj a růst včelstva.[5] Rozlišujeme včelí pyl plástový PERGA (včelí chléb) a rouskový pyl. Plástový pyl vzniká z květového pylu jeho následným mléčným kvašením v buňkách. Tento druh pylu patří k nejúčinnějším a je vhodný i pro lidi obecně alergické na pyly, protože tento druh pylu u mnohých alergickou reakci nezpůsobuje. Rouskový pyl je naopak získáván přímo z rostlin. Včely ho formují do kuliček, tzv. rousky, které přichycené na zadních nožkách nosí do úlu. Sběr tohoto pylu se provádí přes speciální mřížku, která jim rousky strhne.[15]

25

Kromě vody obsahuje včelí pyl 20-49 % bílkovin, 25-48 % jednoduchých i složených cukrů, 3-14 % tuků, dále hormony, enzymy, minerální látky a z vitamínů zejména vitamíny skupiny B, vitamín E a D a karoteny. Pyl lze využít jako preventivní suplement v době zvýšené psychické nebo fyzické zátěže, příznivě působí na vývoj dětského organismu, ale i k regeneraci vlasů a nehtů. Využívá se také v obdobích rekonvalescence, při nechutenství, ztrátách hmotnosti, při poruchách tělesného i psychického vývoje, má příznivé účinky u pacientů s arteriosklerózou, hypertenzí, se zvýšenou cévní lomivostí, atd. [15]

2.7.3. Vosk „Včelí vosk je přirozeným produktem některých druhů včel. Vzniká přestavbou jednoduchých cukrů a pylu v trávicím a voskotvorném ústrojí těchto včel. Z voskotvorných žláz je vylučován v rozpuštěném stavu. Po odpaření rozpouštědla ho včely odlupují z povrchu těla a zpracovávají kusadly. Včelí vosk kolektivně vylučují dělnice včely medonosné zpravidla mezi 12. - 18. dnem svého života, pokud mají k dispozici dostatek potravy. Děje se tak na 4 párech voskových zrcadélek, které se nacházejí na břišní straně zadečku. Vylučování vosku je zpravidla spojeno se stavbou včelího díla. Voskové šupinky si včely podávají nohama ke kusadlům, kterými tvarují buňky včelího díla.“[5] Již ve starověkém Egyptě byl včelí vosk nejčastěji používán na povrchovou úpravu dřeva a v kosmetice. V současnosti je vosk stále hojně využíván v různých odvětvích. V kosmetickém průmyslu se stává součástí různých mastí a krémů, ve farmacii se jím potahují tablety, v elektronice je velmi dobrým elektrickým izolátorem, dále se využívá při ozdobném zpracování kovů (např. rytectví, zlatnictví), při výrobě zbraní (protože kovy potažené voskem velmi pomalu korodují), k impregnaci a leštění dřeva a kožené obuvi a v neposlední řadě k výrobě svíček.[16] [25]

2.7.4. Propolis Samotné slovo propolis pochází z řečtiny: pro = před, polis = město. „Propolis (dluž, smoluňka) je látka pryskyřičné povahy, kterou včely sbírají na pupenech listnatých stromů a používají ji v úle k dezinfekčním a stavebním účelům. Materiál na propilis uvolňují včely na pupenech kusadly a dále s ním zacházejí jak 26

s pylem, tj. zvlhčují ho, tvoří rousky, které nosí na košíčcích na třetím páru nohou. Neukládají ho však do buněk. V úlech jím potahují povrhy dřeva, popř. i buněk, a tmelí skuliny. Pokud do úlu vnikne velký škůdce, slouží propolis k jeho mumifikaci. Díky dezinfekčním účinkům je prostředí úlu prosté plísní a bakterií.“[5] Propolis díky svým dezinfekčním a hojivým účinkům je velmi žádaný mezi lidmi, nejčastěji se setkáváme s propolisem ve formě tinktury, která obsahuje 50-60 % pryskyřic, 10-12 % éterických olejů a přibližně 5 % pylu. Propolisová tinktura je vhodná k dezinfekci dutiny ústní a kůže, při nachlazení a virových onemocnění horních cest dýchacích, tlumí bolesti zubů a užívá se také k masáži dásní při paradentóze, při hojení popálenin a je vhodná také při léčbě ekzémů.[17] [24]

2.7.5. Mateří kašička „Včelí mateří kašička je výměšek hltanových žláz včelích dělnic mezi 6. – 12. dnem života. Slouží za potravu včelích a trubčích larev v prvních třech dnech larválního stadia a je výhradní potravou včelí matky nejen v období larválního stadia, ale po celý život.“[5] Hlavní složkou mateří kašičky je voda, která tvoří až 70 %, dále obsahuje cukry, různé druhy kyselin a aminokyselin, bílkoviny, minerály, vitamíny a mnoho dalších látek. Díky obsahu mnoha látek, které jsou prospěšné pro lidský organismus, se mateří kašička využívá ve farmaceutickém průmyslu a kosmetice. Pravidelná konzumace mateří kašičky má pozitivní vliv celkově na funkci lidského těla, působí stimulačně, tonizačně, regeneračně, zvyšuje životní sílu, fyzickou výkonnost, obranyschopnost, zlepšuje paměť a psychický stav. Dále se uvádí, že zvyšuje ženskou i mužskou plodnost, má omlazující účinky, atd. [18]

2.7.6. Včelí jed „Včelí jed je bezbarvá kapalina, která je sekretem jedové žlázy a je obsažena v jedovém váčku včely dělnice. Spolu s dalším ústrojím slouží včelám k obraně úlu proti vetřelcům.“[5] Včelí jed (apitoxin) ve velkých dávkách vyvolává pohybové ochrnutí, je nebezpečný člověku, ale i zvířatům a hmyzu. V nižších dávkách se používá jako léčebný prostředek pro choroby, které se těžko léčí jinými léky. Včelí jed je účinný při léčbě různých typů 27

revmatismu, při lumboischiatickém syndromu[20] (onemocnění bederní páteře), při vertebrogenním syndromu[21] (bolestivé onemocnění páteře), při neuralgiích (různé typy zápalu nervů), při zánětu pohrudnice a při některých kožních chorobách. U zdravého dospělého člověka vyvolá poštípání nejčastěji jen místní reakci ve formě začervenání, otoku a pocitu pálení. Při vyšším počtu štípnutí současně dochází k těžké intoxikaci organismu, jehož charakteristickým znakem je silné narušení činnosti srdce a cév. Nejcitlivější na včelí jed jsou děti, starší lidé, ženy a osoby se sklonem k alergickým onemocněním. [19] [22] Ačkoliv východní medicíny využívají včelí jed již po staletí, v posledních letech se včelí jed stále více prosazuje v kosmetice, zejména v oblasti péče o pleť. Někteří odborníci ho společně s hadím jedem považují za nadějnou náhradu botulotoxinu. Součástí kosmetických přípravků je koncentrovaný čištěný včelí jed včely medonosné, který má příznivé účinky na kožní buňky a regeneraci pleti. Kromě buněčné regenerace včelí jed aktivuje obnovu poškozených kožních buněk, redukuje jizvy a vrásky, podporuje tvorbu kolagenu a svým protizánětlivým účinkem je využíván i při léčbě akné. [23] [19]

Obrázek 8: plástev (Zdroj: http://www.vcelimed.cz/sezona/img/21v.jpg)

28

2.8.

Zajímavosti o včelách, medu a včelařích

Včela medonosná létá průměrnou rychlostí 21-24 Km/h a křídly mává rychlostí asi 180 mávnutí za vteřinu, což také způsobuje bzučení včel. V průběhu snůšky žije včela průměrně šest týdnů, tři týdny pracuje v úle a tři týdny sbírá nektar a pyl. Včely jednoho úlu navštíví denně přes 225 000 květin, přičemž jedna včelka jich navštíví až několik tisíc. Během jednoho dne včely přinesou více než 5 kg nektaru, který může být z okruhu více než 5 km. Přitom jedna včela dokáže najednou přinést až 40 mg nektaru, což představuje 40 % její hmotnosti.[28] Při delších sběrných letech se včely orientují hlavně podle slunce a při oblačnosti zase podle polarizovaného světla. Včela si musí pamatovat okolí úlu, aby se dokázala vrátit zpátky. Když je roj umístěn na novém místě, podnikají včely kratší lety, aby lépe poznaly okolí, ale také si důležité detaily v okolí uložily do paměti. Při úplně prvním letu na novém stanovišti vystrkují ostatní včely z úlu zadečky, z nichž uvolňují vonnou látku geraniol, který slouží pátracím včelám jako signál. [29] „Se zvláštnostmi včelího vidění souvisí jedna, především pro chovatele včel velmi zajímavá skutečnost. Bylo dokázáno, že pro včely vracející se s nektarem a pylem nemají barevné úly velký význam, alespoň pokud se jedná o velké stejnobarevné plochy. Včely zaujme leda modrá, ale mnohem účinněji jim v orientaci pomáhají barevné pruhy nebo nejrůznější obrázky. Vzory (což mohou být pro nás hezké obrázky) totiž vnímají stále, zatímco vnímání barev při rychlém letu i návratu do úlu často vypínají.“ [29] K nasbírání 0,5 kg medu pracuje 556 včel celý svůj život, přičemž jedna včela za svůj život nasbírá asi přibližně 9 gramů medu. Aby mohly včely vyprodukovat 1 kg medu, musí nalétat vzdálenost rovnající se čtyřikrát kolem Země. Průměrný roj nebo úl tvoří jedna královna, která v období snůšky dokáže naklást až 2 000 vajíček denně, přibližně 50 000 včelích dělnic a několik set trubců. Královna z úlu vylétá většinou jednou za život, při tzv. matečním letu, kdy se spáří až se sedmnácti trubci. Sperma trubců si uchová a po zbytek jejího života z této zásoby čerpá. [28] Med byl používán jako antibiotický obklad při otevřených ranách, jeho složení totiž neumožňuje mikrobům přežít. Med byl používán také jako balzamovací prostředek, zejména ve středověku. [28] [29]

29

„Na rozdíl od brouků včely s květy zacházejí něžně, neukusují prašníky, neničí je. Na jejich huňatém tělíčku ulpí spousta pylu. Navíc jedna létavka navštěvuje pouze jeden typ květů, tedy jeden druh rostliny, což z ní činí dokonalého opylovače! Má totiž mezi hmyzem zcela mimořádnou schopnost učit se (pamatuje si) barvy, tvary, vzorce a vůně. I pro ni je specializace výhodná – každý typ květu totiž vyžaduje trochu jinou strategii, jak se nejlépe dostat k nektaru. Včely také zbytečně nepřistávají na květy, na kterých byla před chvílí kolegyně. Předchozí létavka je označila pro včely viditelnou látkou, která časem vyprchá – to už ovšem bude mít květ zásobu nektaru obnovenou. Včely si také pamatují, kdy se který konkrétní květ přes den rozvíjí, kdy je zásoba nektaru největší – a podle toho plánují své promyšlené výlety.“ [29] Spotřeba medu v České republice se pohybuje kolem 0,7 kg medu na jednoho obyvatele. Ve srovnání s Evropskou unií je spotřeba u nás spíše podprůměrná a představuje asi třetinovou spotřebu Německa čtvrtinovou spotřebu medu v porovnání s Řeckem.[9] Mezi největší producenty medu patří Čínská lidová republika, Turecko, Argentina a Ukrajina. Podíl Evropské unie tvoří přibližně 10 % světové produkce.[9]

30

Praktická část Cílem této bakalářské práce je zmapování včelích farem v České republice jako součásti venkovské turistiky a analýza nabídky jejich služeb v oblasti cestovního ruchu. Dále na základě dotazníkového průzkumu zjistit povědomí veřejnosti o této formě turistiky v Kraji Vysočina. Praktická část byla rozdělena na dvě části, z nichž první mapuje samotné včelí farmy a druhá část se věnuje dotazníkovému průzkumu v Kraji Vysočina s cílem zjistit, zda lidé v Jihlavě vědí o včelích farmách. V této práci byly stanoveny následující hypotézy: 

Velkým trendem v posledních letech je trávit dovolenou na venkově, na zemědělských farmách, a poznat tak život na farmě tzv. „na vlastní kůži“. Domnívám se, že jako návštěvníci včelích farem převažují právě obyvatelé České republiky, konkrétně rodiny s dětmi.



Agroturistika je pro provozovatele včelích farem pouze doplňkovou činností, protože může být pouze příležitostným přivýdělkem, nejsou na ní tedy nijak závislí.

3. Průzkum – včelí farmy Aby byl osloven co největší počet včelích farem v České republice a mohly být požádány o spolupráci na dotazníkovém průzkumu, kterým by byly získány primární údaje pro tuto práci, bylo třeba shromáždit nejdříve sekundární údaje o včelích farmách, tzn. jejich kontaktní emailové adresy. Z volně dostupných informací na internetu byly cíleně vyhledávány včelí farmy a jejich webové stránky. Dalším zdrojem byly stránky Cechu profesionálních včelařů, kde v sekci včelí farmy byly uvedeny kontakty na některé provozovatele farem. V rámci šetření včelích farem bylo osloveno celkem 102 farem. Email s přímým odkazem na elektronický dotazník byl zaslán na 101 včelích farem, v jednom případě byl využit kontaktní formulář na webových stránkách farmy, protože nebyla dostupná emailová adresa.

31

Odpovědělo celkem 31 farem, což představuje přibližně 30 % z celkového počtu oslovených včelích farem. Úspěšnost návratnosti dotazníků byla tedy oproti běžnému průměru nadstandardní. Dotazník se skládá z dvaceti otázek a byly použity otázky otevřené, uzavřené a filtrační. Dotazník byl umístěn na webové stránky www.mojeanketa.cz. Odkaz na dotazník byl poté s úvodním emailem odeslán na jednotlivé včelí farmy. Zpracování výsledků dotazníkového šetření probíhalo v programu Microsoft Excel. Otázka č. 1: Název objektu? Vzhledem k počtu dotázaných včelích farem, byla tato otázka zařazena pouze informativně, aby bylo zřejmé, které včelí farmy se zapojily do tohoto průzkumu. Jak již bylo zmíněno výše, odpovědělo celkem 31 farem. Otázka č. 2: Kolik obyvatel má Vaše obec/město? Včelaření je spjato s venkovem a životem na vesnici. Cílem této otázky bylo zjistit, kolik z oslovených provozuje včelí farmu v obci s počtem obyvatel menším než 400. Výsledky ukázaly, že 26 % včelařů provozuje svoji farmu v obci s počtem obyvatel nižším než 100. Nejvíce farem hospodaří v obcích s počtem obyvatel mezi 101 až 400 obyvateli, což potvrdilo prvotní domněnku. Naopak žádná z dotázaných včelích farem nepůsobí v obci se 401-700 obyvateli, 6 % farem hospodaří v obci od 701-1 000 obyvatel a 23 % odpovědí má svoji farmu v obcích s více než 1 000 obyvatel. Kolik obyvatel má Vaše obec / město?

počet včelích farem

50,0%

45%

40,0% 30,0%

26%

23%

20,0% 6%

10,0% 0% 0,0% méně než 100

101 - 400

401 - 700 počet obyvatel

701 - 1000

1001 a více

Graf 2: Vyhodnocení otázky č. 2: (Zdroj: vlastní)

32

Otázka č. 3: Jak dlouho již provozujete Vaši farmu? Nejméně dotázaných, 19 %, uvedlo, že včelaří nejkratší dobu, tzn. 2-3 roky. Jde tedy o mladé farmy, které se včelařstvím teprve začínají. Z dalších výsledků lze usuzovat, že zakládání včelích farem patří k současným trendům, může souviset s podporou a propagací včelařství, kterou provádí zejména organizace působící v tomto oboru, jako Český svaz včelařů a Cech profesionálních včelařů. Celých 45 % včelích farem funguje mezi 4 až 8 roky. Druhou nejčastější odpovědí bylo provozování včelí farmy déle než 9 let. Včelařství má v naší zemi dlouholetou tradici a možná i proto existují farmy, které se mohou opřít o tuto dlouholetou praxi. Jak dlouho již provozujete vaši farmu?

19% 36%

méně než 1 rok 2 - 3 roky 4 - 8 let 9 a více let 45%


Otázka č. 4: O kolik včelstev se staráte? Téměř polovina dotázaných včelích farem disponuje mezi 101 až 300 včelstvy. Více než 300 včelstev vlastní 19 % včelařů, kteří se zapojili do průzkumu. V tomto případě se pravděpodobně jedná o větší nebo velké včelí farmy, které patří k těm zavedeným, jsou úspěšné a chov včel se jim daří. Stejné výsledky, 16 % odpovědí, uvedly farmy s počtem včelstev 11-50 a pak 51-100.

33

O kolik včelstev se staráte?

19%

16%

do 10 včelstev 11 - 50 včelstev 51 - 100 včelstev

16%

101 - 300 včelstev 301 a více včelstev 49%


Otázka č. 5: Zabýváte se výhradně včelařením? Ze všech 31 včelích farem, které se zapojily do průzkumu, 48 % farem odpovědělo, že jejich výhradní činností není pouze včelaření. V 16 % případů, kdy dotazovaní konkrétněji specifikovali další činnost, lze uvést výrobu včelařských potřeb ze dřeva i kovu, dále zemědělskou výrobu, chov drůbeže, nebo například včelaření v důchodu. Třicet šest procent farem uvedlo, že mají včelaření jako hlavní činnost. Zabýváte se výhradně včelařství?

počet včelích farem

60,0% 48%

50,0% 40,0%

35%

30,0% 20,0% 6%

10,0%

3%

3%

3%

0,0% ANO, výhradně včelařství

NE

zemědělská výroba

výroba chov drůbeže včelařských potřeb ze dřeva i kovu

důchod

činnosti Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 5: (Zdroj: vlastní)

34

Otázka č. 6: Zpřístupňujete Vaši farmu návštěvníkům? Jelikož se tato práce zabývá včelími farmami s vazbou na cestovní ruch, respektive na agroturistiku, bylo tedy žádoucí zjistit, jak jsou včelí farmy přístupné běžným turistům, zda je možné navštívit včelí farmu, dozvědět se něco víc o její činnosti, chovu včel, apod. Téměř dvě třetiny odpovědí jsou v kategorii ANO, tzn., že farmy je možné navštívit a samotní včelaři se návštěvám turistů nebrání. 52 % včelích farem uvítá jakéhokoliv turistu, 22 % ráda vidí pouze včelaře a zbylých 26 % svoji farmu veřejnosti nezpřístupňuje. Zpřístupňujete Vaši farmu návštěvníkům?

26% ANO, komukoliv 52%

ANO, pouze včelařům NE

22%


Otázka č. 7: Kdy mohou návštěvníci Vaši farmu navštívit? Cílem této otázky bylo zjistit, kdy je možné včelí farmu navštívit a zda je nutné se předem objednávat, či nikoliv. Zde bylo nejčastější odpovědí (52 %), že je možné včelí farmu navštívit kdykoliv během roku, ale vždy je dobré se předem objednat. Další častou odpovědí (26 %) bylo, že farmu může turista navštívit v sezóně, tedy od jara do podzimu. I zde ale platí, že je doporučené předchozí objednání. Dny otevřených dveří, svátky, slavnosti a další výjimečné události umožňují turistům nahlédnout do včelí farmy příležitostně (18 %), pouze v určité dny roku. Mezi takové

35

dny můžeme zařadit například i medobraní, jež některé včelí farmy turistům a návštěvníkům nabízejí. Kdy mohou návštěvníci Vaši farmu navštívit?

kdykoliv během roku (není nutné se předem objednat)

4% 18%

kdykoliv během roku (je nutné se předem objednat) v sezóně (je nutné se předem objednat) 26%

52%

v sezóně (není nutné se předem objednat) příležitostně (dny otevřených dveří, svátky, slavnosti, apod.)


Otázka č. 8: Jaké aktivity nabízíte návštěvníkům Vaší farmy? Tato otázka se zabývala tím, co včelí farmy mohou svým návštěvníkům nabídnout. Nejvíce odpovědí (27 %) se týkalo exkurze po farmě a ukázky včelařství v praxi (24 %). Z těchto dvou nejčastějších odpovědí lze usuzovat, že v této sekci hraje důležitou roli také ta část návštěvníků, která se zajímá o včelařství nebo sama včelaří a právě proto chce vidět chod včelí farmy v praxi. Další častou odpovědí byla ochutnávka medu (16 %), vyzkoušení si stáčení medu (10 %), ukázky včelaření pro děti (7 %) a přednášky s videoprojekcí (6 %). Méně častou odpovědí pak byla nabídka modelů včelích úlů (3 %) a výroba včelích produktů (4 %). V kategorii jiné odpověděla pouze jedna farma (1 %), která zde uvedla chov zemědělských zvířat.

36

Jaké aktivity nabízíte návštěníkům Vaší farmy? (více možných odpovědí) počet včelích farem

30%

27% 24%

25% 20%

16%

15%

10%

10%

7%

6%

3%

5%

4% 1%

0%


Otázka č. 9: Nabízíte ubytování přímo na Vaší farmě? Ubytování na farmách bývá často v nabídce agrofarem a zemědělských statků, proto tato otázka zkoumala, zda včelí farmy nabízejí možnost ubytování svým návštěvníkům. Z odpovědí je patrné, že většina včelích farem ubytování nenabízí. 22 % včelích farem má vlastní ubytování pro turisty. Nabízíte ubytování přímo na Vaší farmě?

22% ANO NE

78%


37

Otázka č. 10: Pokud „ANO“, jaká je obsazenost? (např. roční, čtvrtletní nebo měsíční) Z odpovědí předchozí otázky vyplývá, že na některých včelích farmách je možné se ubytovat. Tuto odpověď zvolilo celkem pět včelích farem (22 %) z 31 dotázaných. Vzhledem k tomu, že respondenti blíže nespecifikovali ubytovací kapacitu, ze které se vycházelo, jsou jejich odpovědi navzájem těžko porovnatelné. Na otázku, jaká je jejich obsazenost, uvedli následující údaje. Středně velká včelí farma má v letní sezóně obsazenost 30 lidí za měsíc. Další farma ubytuje 10 lidí měsíčně a další rodinná farma má obsazenost na víkend. Společnost, která provozuje včelí farmu a udává 35% roční obsazenost, pak ubytovává své návštěvníky ve vlastním hotelu. Tento hotel nabízí celkem 14 pokojů, z toho 13 dvoulůžkových a 1 třílůžkový. Tato společnost se kromě včelařství zabývá i dalšími činnostmi, jako je chov ovcí a skotu, chov ryb, mají vlastní palírnu a moštárnu. [32] Menší rodinná farma, která vybudovala vlastní apartmán pro své návštěvníky, udává roční obsazenost 50 % a může se zde ubytovat pět osob. Otázka č. 11: Nabízíte ubytování v okolí? V některém z penzionů, hotelů, apod. Pokud ano, uveďte kde. Zjistit možnosti ubytování v okolí včelí farmy bylo cílem této otázky, tedy zda včelí farmy tuto možnost nabízejí, či nikoliv. I zde je patrné, že velká část odpovědí byla záporná, takto odpovědělo 74 % včelích farem. 26 % farem nabízí možnost ubytování v okolí. Z uvedených odpovědí jde zejména o ubytování v obci, kde se farma nachází nebo v blízkém okolí. Ubytování je zajišťováno v ubytovacích zařízeních typu hotel, penzion, chatky v rekreačním areálu, hájenka, apod. V jednom případě je možné si postavit stan přímo u farmy.

38

Nabízíte ubytování v okolí? V některém z penzionů, hotelů, apod.?

NE

26%

ANO 74%


Otázka č. 12: Odkud k Vám přijíždějí turisté nejčastěji? Fakt, že nejčastějšími návštěvníky včelích farem jsou obyvatelé České republiky, se v této otázce potvrdilo. Můžeme vidět, že v 81 % převažují právě tito turisté. Ze Slovenska přijíždí 8 % návštěvníků Na zbylých 11 % se podílejí návštěvníci dalších států, kde nejčastěji bylo uváděno Německo, Rakousko, Anglie a Polsko. Odkud k Vám přijíždějí turisté nejčastěji? (více možných odpovědí)

počet odpovědí

80,0%

73%

60,0% 40,0% 20,0%

10%

7%

3%

3%

3%

Slovensko

Německo

Anglie

Polsko

Rakousko

0,0% Česká republika


39

Otázka č. 13: Jaké typy návštěvníků k Vám přijíždějí nejčastěji? Z předchozích opovědí víme, že nejčastějšími hosty včelích farem jsou obyvatelé České republiky. 55 % všech návštěvníků včelích farem tvoří odborná veřejnost, jedná se tedy o samotné včelaře nebo zájemce o včelaření, kteří si mohou touto cestou prohlédnout farmu, zjistit jak funguje, jaké je potřeba vybavení, jak se správně starat o včely nebo jak si například vyměnit cenné zkušenosti a poznatky. Další početnou skupinou jsou rodiny s dětmi, které tvoří 21 % návštěvníků. Třetí nejpočetnější skupinu hostů tvoří školy, z celkového počtu jsou zastoupeny 14 %. Tato skupina zde může představovat jednak školní výlety a exkurze základních nebo středních škol, návštěvy mateřských škol nebo například různé typy dětských táborů. Nejméně zastoupeny jsou kategorie mladých bezdětných lidí, páry středního věku a senioři. Vzniká zde příležitost pro majitele včelích farem snažit se upoutat jejich pozornost a přilákat je k návštěvě. Jaké typy návštěvníků k Vám přijíždějí nejčastěji? (více možných odpovědí)

počet odpovědí

60,0%

55%

50,0% 40,0% 30,0% 21% 20,0% 10,0%

14% 3%

3%

3%

0,0%


40

Otázka č. 14: Jaká je průměrná délka pobytu návštěvníka na Vaší farmě? Průměrná doba pobytu na včelí farmě jsou tři hodiny. Polovinu dne zde stráví 21 % návštěvníků. Žádná z dotázaných včelích farem neuvedla, že by hosté jejich farmy zůstávali pouze 1 den. V dalších odpovědích se vyskytovaly tyto varianty: 1 hodina, 2 hodiny a podle situace. Jedna z farem uvedla, že turisté u nich zůstávají 2-3 dny. Jaká je průměrná délka pobytu návštěvníka na Vaší farmě? (více možných odpovědí) 17%

3 hodiny polovina dne 1 den

21% 62%

jiná odpověď:


Otázka č. 15: Je pro Vás agroturistika doplňkovou činností? Agroturistika je doplňkovou činností pro 35 % dotazovaných včelích farem, 65 % se domnívá, že tomu je naopak. Toto tvrzení může vyplývat z nesprávného pochopení otázky a je možné, že pro 65 % dotazovaných agroturistika nepředstavuje doplňkovou činnost z důvodu, že pro ně není zdrojem dodatečných příjmů. Je pro Vás agroturistika doplňkovou činností?

35%

ANO NE

65%


41

Otázka č. 16: Jak zajišťujete provoz Vaší farmy? Zda si včelí farmy s provozem vystačí samy anebo si sjednávají sezónní brigádníky, či mají vlastní zaměstnance, bylo předmětem této otázky. 78 % dotázaných odpovědělo, že si vystačí vlastními silami, popřípadě s pomocí rodiny. V 19 % případů zajišťují chod včelí farmy vlastními silami a také s pomocí zaměstnanců. Zbývající 3 % představuje jedna farma, kde se o provoz starají zaměstnanci. Jak zajišťujete provoz Vaší farmy?

19% vlastními silami (nebo s pomocí rodiny) 3% pomocí zaměstnanců (např. i sezónních brigádníků)

78%

vlastními silami a také s pomocí zaměstnanců


Otázka č. 17: Nabízíte také produkty Vaší výroby? Pokud ano, jaké? Mnoho ekologicky hospodařících farem nabízí k prodeji produkty vlastní výroby, proto bylo žádoucí zjistit, jak jsou na tom včelí farmy. Není velkým překvapením, že nejvíce odpovědí se týká prodeje medu. Z dalších produktů, které včelí farmy nabízejí k prodeji, se dále umístily se 17 % svíčky ze včelího vosku, s 16 % výrobky z propolisu a dalších 14 % tvoří prodej medoviny. Z grafu také vyplývá, že 5 % odpovědí se vztahuje na kosmetické produkty, které obsahují med a její složky. Dále v této otázce byla zařazena také volná odpověď, kde mohly farmy uvést další produkty vlastní výroby, které nabízejí k prodeji. Zde včelaři nejčastěji uváděli prodej úlů, včelařských potřeb, nerezového vybavení vlastní výroby, výměnu mezistěn, prodej včelího vosku, propolisu, oddělků, atd. 42

2 % odpovědí pak zaznamenaly medové sirupy a 1 % uvedlo, že k prodeji vlastní výrobky nenabízí. Nabízíte také produkty Vaší výroby? Pokud ano, jaké? (více možných odpovědí)

počet odpovědí

50,0% 40,0%

38%

30,0% 20,0%

16% 15%

14%

10,0%

5% 1%

1%

1%

2%

1%

1%

1%

1%

1%

0,0%


Otázka č. 18: Kde se dají koupit Vaše produkty? U 37 % případů je možné produkty včelařů zakoupit přímo na farmě. 16 % své výrobky nabízí také na farmářských trzích a v obchodech se zdravou výživou. 15 % dotázaných včelích farem uvedlo, že má vlastní internetový obchod, 9 % má dokonce svůj vlastní kamenný obchod. Zprostředkovaně přes jiný internetový obchod nabízí své výrobky 4 % dotázaných. Zbývající 3 % uvedla, že jejich produkty lze koupit v běžné maloobchodní síti nebo v kamenném obchodě známých.

43

Kde se dají koupit Vaše produkty? (více možných odpovědí)

počet odpovědí

40,0%

38%

30,0%

20,0%

10,0%

16%

16%

15%

9% 4%

3%

0,0%


Otázka č. 19: Uvažujete do budoucna o rozšíření nabídky služeb? Pokud ano, jak? Celých 65 % dotazovaných uvedlo, že do budoucna neuvažuje o rozšíření nabídky služeb, zatímco zbylá část (35 %) o tom uvažuje nebo to má v plánu. Nejčastěji bylo zmiňováno rozšíření sortimentu jako takového, někteří provozovatelé přemýšlí o výrobě medoviny; jiní o prodeji včelstev, oddělků a matek; někdo má v plánu založit internetový obchod nebo začít vyrábět úly a prodávat je ostatním včelařům. Někteří provozovatelé uvažují o vybudování vlastního ubytování pro návštěvníky přímo na farmě.

44

Uvažujete do budoucna o rozšíření nabídky služeb

35%

NE, neuvažujeme ANO 65%


Otázka č. 20: Jakým způsobem propagujete Vaše zařízení? Existují různé možnosti jak svoji firmu propagovat a právě předmětem této otázky bylo zjistit, jaké formě propagace dávají přednost včelí farmy. Internet, jako prostředek ke své propagaci, využívá nejčastěji 29 % provozovatelů včelích farem. Jedná se o informační technologii, která není nijak náročná na technické vybavení a kterou v současnosti umí ovládat prakticky každý. Další a velmi účinný způsob propagace je osobní doporučení, kterému dává přednost 24 % provozovatelů. Dobré jméno a dobrá pověst je pro včelaře velice důležitá. 21 % dotazovaných také propaguje svoji farmu pomocí venkovní reklamy, nebo poutače. Regionální tisk ve formě inzerce, článků, apod. využívá 12 % provozovatelů. Pouze 4 % uvádí, že ke své propagaci využívají také veletrhy a výstavy. Nejméně dotázaných spolupracuje s cestovními kancelářemi (2 %).

45

Jakým způsobem propagujete Vaše zařízení? (více možných odpovědí)

počet odpovědí

40,0% 30,0%

29% 23%

21% 20,0% 12% 10,0%

6%

4%

2%

1%

1%

0,0%


Celkové vyhodnocení dotazníku včelích farem Většina včelích farem, které se zapojily do dotazníkového průzkumu, se nachází v obcích s počtem obyvatel nižším než 400. Některé z nich jsou na trhu déle než 9 let, což koresponduje s dlouholetou včelařskou tradicí v naší republice. Na druhou stranu z dotazníků také vyplývá, že zakládání včelích farem je relativně nová záležitost, což potvrzují farmy, které existují kratší dobu než 9 let. Oslovené včelí farmy nejčastěji disponují mezi 101 a 300 včelstvy a lze tedy říct, že se jedná o úspěšně fungující farmy. Výhradnímu chovu včel se věnuje třicet šest procent dotázaných provozovatelů včelích farem, ostatní mají ke včelařství doplňkovou či přidruženou výrobu. Více než polovina dotázaných včelích farem je ochotná svoji včelí farmu ukázat jakémukoliv návštěvníku, který by o to projevil zájem. Téměř všichni oslovení se shodli na tom, že je vhodné se před návštěvou dohodnout a domluvit si předem termín prohlídky včelí farmy. Na otázku, co mohou včelí farmy návštěvníkům nabídnout, byly odpovědi různé a výrazně nic nepřevažovalo. Třemi nejčastějšími odpověďmi byla exkurze po farmě, ukázky včelařství v praxi a ochutnávka medu.

46

K agroturistice na farmách patří také ubytování. U včelích farem tomu je trochu jinak, což je také patrné z dotazníků. Vlastní ubytování pro návštěvníky nemá sedmdesát osm procent dotazovaných provozovatelů. Naopak ti, kteří je mají, tvoří zbylých dvacet dva procent. Naopak ubytování v okolí má ve své nabídce dvacet šest procent dotázaných včelích farem a nejčastěji se jedná o menší ubytovací zařízení, jako jsou pensiony, hotely, chaty, hájenky apod., které se nacházejí v blízkém okolí farmy. Návštěvníci z České republiky tvoří nejpočetnější skupinu, a to osmdesát procent. Z ostatních států přijíždějí na české včelí farmy také turisté ze Slovenska, Německa, Anglie, Polska nebo Rakouska. Typickým návštěvníkem včelí farmy je odborník, včelař nebo člověk, který se zajímá o včelařství. Zbylou část hostů tvoří rodiny s dětmi, školy, bezdětné páry, lidé středního věku a senioři. Vzhledem k tomu, že nejčastějším návštěvníkem včelích farem jsou samotní včelaři a jiná odborná veřejnost, průměrně strávená doba hostů na farmě tomu také odpovídá a činí 3 hodiny. Na farmách, které nabízejí ubytování, pak turisté zůstávají déle než 1 den. Agroturistika není pro většinu včelích farem doplňkovou činností, což může být také tím, že samotní včelaři za prohlídku své farmy nechtějí peníze a proto pro ně není agroturistika zdrojem vedlejších příjmů. Provoz jednotlivých včelích farem je z velké části zajišťován vlastními silami anebo s pomocí rodinných příslušníků. Kromě typického včelího produktu, medu, nabízejí včelí farmy také medovinu, výrobky s propolisem a svíčky ze včelího vosku. Dotázaní uvedli, že jejich výrobky lze zakoupit přímo na farmě, prostřednictvím e-shopu na jejich webových stránkách a dále pak na farmářských trzích nebo v maloobchodní síti. Dvě třetiny dotázaných neuvažují o rozšíření nabídky služeb, zatímco zbývající část o rozšíření uvažuje. Některé včelí farmy by chtěly rozšířit svůj sortiment, jiní uvažují o výrobě medoviny, výrobě včelařských potřeb, prodeji oddělků a matek nebo chtějí založit vlastní internetový obchod. Z odpovědí také vyplynulo, že některé včelí farmy vážně přemýšlejí o vybudování vlastního ubytování na farmě. K propagaci provozovatelé včelích farem většinou využívají internet a vlastní webové stránky. Velký důraz ovšem kladou také na osobní doporučení, která je tou nejlepší a nejlevnější reklamou vůbec. Dvacet jedna procent využívá i venkovní reklamu, formou poutačů a cedulí. Naopak média a tisk využívají včelí farmy nejméně, což může být dáno také tím, že reklama v těchto prostředcích nepatří k nejlevnějším. 47

4. Průzkum - veřejnost Tato kapitola se zabývá vyhodnocením dotazníkového průzkumu, který byl prováděn v Kraji Vysočina, konkrétně ve městě Jihlava. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda lidé v Jihlavě vědí o včelích farmách a zajímala by je jejich návštěva, popřípadě zda již některou ze včelích farem navštívili. Krajské město Jihlava bylo vybráno s ohledem na jeho velikost, ale také proto, že zde mohou být osloveni kromě místních obyvatel také turisté, kteří sem míří. Dotazníkové šetření probíhalo v březnu a dubnu roku 2014. V různých částech města Jihlavy, v historickém středu a jeho přilehlém okolí, v blízkosti nákupních center apod., byli respondenti náhodně osloveni a požádáni o vyplnění dotazníku. Respondenti byli vybírání zcela náhodně a nebyli ničím podmíněni. Takto bylo získáno celkem 189 odpovědí. Dotazník obsahoval celkem šestnáct otázek, z nichž některé byly otevřené, uzavřené nebo kombinací obou předchozích. Odpovědi na otevřené otázky nebyly povinné. Poslední čtyři otázky v dotazníku měly pouze informační charakter. Otázka č. 1: Setkal/a jste se s pojmem agroturistika, resp. ekoagroturistika? Předmětem této otázky bylo zjistit, zda se respondenti s pojmem agroturistika nebo ekoagroturistika již setkali, či nikoliv. Z celkového počtu 189 respondentů kladně odpovědělo 149, což představuje 78,8 %. Lze tedy usuzovat, že agroturistika se stala v České republice pojmem, který zná převážná část lidí. Tabulka 3: dotazník veřejnost – otázka č. 1 (Zdroj: vlastní)

1. Setkal/a jste se s pojmem agroturistika, resp. ekoagroturistika?

odpovědi

%

Ano

149

78,8%

Ne

40

21,2%

celkem odpovědí

189

100,0%

48

Setkal/a jste se s pojmem agroturistika, resp. ekoagroturistika?

79% Ano Ne

21%


Otázka č. 2: Víte, že kromě klasických agrofarem a například kozích farem, existují také farmy, které se specializují pouze na chov včel a produkci včelích výrobků, tzv. včelí farmy? Jak již z předchozí otázky vyplývá, většina lidí zná pojem agroturistika. Lze předpokládat, že ve většině případů mají respondenti tento pojem spojený s agrofarmami jako takovými. Nabízela se tedy otázka, zda vědí o tom, že kromě zemědělských farem existují také včelí farmy, které se specializují na chov včel a produkci včelích produktů. Z grafu vyplývá, že 108 respondentů (57 %) z celkového počtu 189 ví o existenci těchto včelích farem. Naopak o včelích farmách slyšelo poprvé 81 respondentů, tzn. 43 %. Tabulka 4: dotazník veřejnost – otázka č. 2 (Zdroj: vlastní)

2. Víte, že kromě klasických agrofarem a například kozích farem, existují také farmy, které se specializují pouze na chov včel a produkci včelích výrobků, tzv. včelí farmy? Ano Ne celkem odpovědí

odpovědi

%

108 81

57,1% 42,9%

189

100,0%

49

Víte, že kromě klasických agrofarem a například kozích farem, existují také farmy, které se specializují pouze na chov včel a produkci včelích výrobků, tzv. včelí farmy?

43%

57%

Ano Ne


Otázka č. 3: Znáte nějakou včelí farmu ve Vašem okolí, popř. někde v republice? Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti znají některou ze včelích farem, ať už v okolí Jihlavy nebo v jiné části České republiky. Převážná část odpovědí byla záporná, celkem takto odpovědělo 157 dotázaných z celkového počtu 189, což představuje 83 %. Naopak včelí farmy zná 32 respondentů, tedy 17 %. Tabulka 5: dotazník veřejnost – otázka č. 3 (Zdroj: vlastní)

3. Znáte nějakou včelí farmu ve Vašem okolí, popř. někde v republice?

odpovědi

%

Ano

32

16,9%

Ne

157

83,1%

celkem odpovědí

189

100,0%

Znáte nějakou včelí farmu ve Vašem okolí, popř. někde v republice? 83% Ano Ne

17%


50

Otázka č. 4: Pokud ANO, dokážete si vzpomenout na název včelí farmy nebo místo, kde se nachází? Tato otázka je navazující na předchozí otázku a zde mohli respondenti uvést název včelí farmy, kterou znají nebo alespoň místo, kde se nachází. Nejčastější odpovědí byla včelí farma Nosek v Kostelní Myslové u Telče, tedy farma z kraje Vysočina. Tuto včelí farmu zná 8 z dotázaných, tedy 25 % těch (32), kteří v otázce č. 3 odpověděli „ano“. Další velmi častou odpovědí (12,5 %) bylo včelařství pana Bajera z Malého Beranova, taktéž z Kraje Vysočina. Včelí farma Rokytník v Královéhradeckém kraji byla třetí nejčastěji zmiňovanou (9,4 %). Včelí farmu Kolomý v Moravskoslezském kraji znalo 6,3 % z dotázaných. Dalšími jmenovanými včelími farmami byly ty, které se nachází v různých koutech České republiky, např. včelí farma Pod Zvičinou z Královéhradeckého kraje, Rodinná včelí farma Brejchovi z Karlovarského kraje, včelí farma pana Chramosty ze Strmilova z Jihočeského kraje, apod. Tabulka 6: dotazník veřejnost – otázka č. 4 (Zdroj: vlastní)

4. Pokud ANO, dokážete si vzpomenout na název včelí farmy nebo místo, kde se nachází?

odpovědi

včelí farma Nosek u Telče - Kostelní Myslová (Vysočina) p. Bajer, Malý Beranov (Vysočina) včelí farma Rokytník (Královéhradecký kraj) včelí farma Kolomý (Moravskoslezský kraj)

8 4 3 2

Březské (Vysočina) včelí farma pod Zvičinou (Královéhradecký kraj)

2 1

Jemnice (Vysočina) Nové město na Moravě (Vysočina) Rodinná včelí farma Brejchovi, Most, (Karlovarský kraj) Strmilov, p. Chramosta (Jihočeský kraj) p. Samek, Vlašim (Středočeský kraj) p. Bělohlávek, Bystřice (Středočeský kraj) pouze samotné včelaře v obci Příseka (Vysočina) nevzpomenu si celkem odpovědí

1 1 1 1 1 1 1 5 32

% 25,0% 12,5% 9,4% 6,3% 6,3% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 15,6% 100,0%

51

Otázka č. 5: Navštívili jste někdy včelí farmu? Čtyři pětiny (87 %) všech dotázaných dosud včelí farmu nenavštívily, naopak 13 % respondentů již někdy v minulosti na včelí farmě bylo. Tabulka 7: dotazník veřejnost – otázka č. 5 (Zdroj: vlastní)

5. Navštívili jste někdy včelí farmu? Ano Ne

odpovědi 25 164

% 13,2% 86,8%

189

100,0%

celkem odpovědí

Navštívili jste někdy včelí farmu?

87% Ano Ne

13%


Otázka č. 6: Zajímala by Vás prohlídka/návštěva včelí farmy? Většina respondentů projevila zájem o návštěvu včelí farmy, z celkového počtu 189 dotázaných kladně odpovědělo 129, tedy 68,3 %. Nerozhodnutých bylo 20 % respondentů. Z těchto výsledku vyplývá, že zájem ze strany veřejnosti existuje a provozovatelé včelích farem by tyto potenciální zákazníky mohli získat například lepší propagací svých služeb nebo nabídnutím něčeho výjimečného, čímž by potenciální zákazníky oslovili a přilákali. O návštěvě včelí farmy naopak neuvažuje téměř 12 % dotázaných. Tabulka 8: dotazník veřejnost – otázka č. 6 (Zdroj: vlastní)

6. Zajímala by Vás prohlídka/návštěva včelí farmy? Ano Ne Nevím celkem odpovědí

odpovědi 129 22 38

% 68,3% 11,6% 20,1%

189

100,0%

52

Zajímala by Vás prohlídka/návštěva včelí farmy?

Ano

12% 68%

20%

Ne Nevím


Otázka č. 7: Co by Vás na včelí farmě zajímalo? V této otázce bylo možné zvolit více odpovědí, popřípadě nabídku doplnit o ty služby nebo činnosti, které v nabídce odpovědí chyběly. Respondenty by na návštěvě včelí farmy zajímaly téměř všechny činnosti, které byly uvedené v nabídce odpovědí. Možnost zakoupit si med na farmě projevilo 98 (15,4 %) respondentů, proces vytáčení medu by chtělo vidět 97 (15,3 %) dotazovaných a o krátkou exkurzi farmou v délce dvou až tří hodin projevilo zájem 93 (14,6 %) dotázaných. Ochutnávka medoviny by zajímala 92 (14,5 %) respondentů, ochutnávka medu pak 89 (14 %) dotazovaných. O způsob výroby svíček ze včelího vosku se zajímalo 74 (11,6 %) respondentů, možnost koupit si další výrobky z medu, jako jsou medovina, včelí svíčky, apod., by uvítalo 72 (11,3 %) dotázaných. Respondenti navíc uvedli, že by měli zájem dozvědět se více o práci včelaře, jeho zkušenostech, kontrole včelstev, ale také jakým způsobem se získává propolis a jaké je jeho použití. Z odpovědí je patrné, že by si návštěvníci chtěli vyzkoušet některou z činností, například stáčení medu, výrobu medoviny apod. Některé z dotázaných by zajímala také například přírodní kosmetika z medu. Objevily se zde i odpovědi, kdy jednotliví respondenti uváděli, že by uvítali občerstvení z medu ve formě například medových koláčů a perníků. Na včelí farmě by chtěl jeden respondent nahlédnout do úlu a pozorovat činnost včel, jiný by zase na včelí farmu přijel zavzpomínat na dětství, kdy jeho rodina sama vlastnila včelín.

53

Tabulka 9: dotazník veřejnost – otázka č. 7 (Zdroj: vlastní)

7. Co by Vás na včelí farmě zajímalo? (může být více odpovědí)

odpovědi

krátká exkurze farmou, ca. 2-3 hodiny vytáčení medu výroba svíček ochutnávka medu ochutnávka medoviny možnost koupit si med přímo na farmě možnost koupit si další výrobky z medu (medovina, svíčky, atd.) práce včelaře, kontrola včelstva propolis, jeho získávání a použití proces zpracování medu kratší varianta prohlídky vyzkoušet si nějaké činnosti (stáčení medu, výroba medoviny, atd.) celý provoz farmy výroba medoviny přírodní kosmetika z medu zkušenosti náhled do úlu a pozorování činnosti včel občerstvení (medové koláče, medový perník, atd.) zavzpomínat na dětství

93 97 74 89 92 98 72 4 3 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1

14,6% 15,2% 11,6% 14,0% 14,4% 15,4% 11,3% 0,6% 0,5% 0,5% 0,3% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2%

celkem odpovědí

637

100,0%

%

Co by Vás na včelí farmě zajímalo? (může být více odpovědí) zavzpomínat na dětství občerstvení (medové koláče, medový perník, atd.) náhled do úlu a pozorování činnosti včel zkušenosti přírodní kosmetika z medu výroba medoviny celý provoz farmy vyzkoušet si nějaké činnosti (stáčení medu, výroba … kratší varianta prohlídky proces zpracování medu propolis, jeho získávání a použití práce včelaře, kontrola včelstva možnost koupit si další výrobky z medu (medovina, svíčky,… možnost koupit si med přímo na farmě ochutnávka medoviny ochutnávka medu výroba svíček vytáčení medu krátká exkurze farmou, ca. 2-3 hodiny

0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,3% 0,3% 0,3% 0,5% 0,5% 0,6% 11,3% 15,4% 14,4% 14,0% 11,6% 15,2% 14,6%

počet odpovědí Graf 25: Vyhodnocení otázky č. 7: (Zdroj: vlastní)

54

Otázka č. 8: S kým byste navštívili včelí farmu? V této otázce mohli respondenti zvolit více odpovědí. Tak jak bylo předpokládáno, největší zájem o návštěvu včelí farmy projevily rodiny s dětmi, tuto možnost zvolili respondenti celkem 102 krát (40,3 %). Agroturistika se obecně více zaměřuje na tento segment trhu a také mu provozovatelé přizpůsobují svoji nabídku. S přáteli by se na včelí farmu vydalo 63 dotázaných, což představuje 24,9 % všech odpovědí. Ve 49 případech (19,4 %) by lidé na včelí farmu vyrazili s partnerem bez dětí, naopak možnost jet sám zvolilo 20 dotázaných (7,9 %) a s rodiči by pak vyrazilo 19 lidí (7,5 %). Tabulka 10: dotazník veřejnost – otázka č. 8 (Zdroj: vlastní)

8. S kým byste navštívili včelí farmu? (může být více odpovědí)

odpovědi

%

s rodiči s partnerem (bez dětí) s rodinou (partner, manžel/ka, děti) s přáteli sám/a

19 49 102 63 20

7,5% 19,4% 40,3% 24,9% 7,9%

celkem odpovědí

253

100,0%

S kým byste navštívili včelí farmu? (může být více odpovědí) s rodiči

40%

s partnerem (bez dětí)

25% 19% 8%

8%

s rodinou (partner, manžel/ka, děti) s přáteli sám/a


55

Otázka č. 9: Pokud by Vám včelí farma nabídla možnost delšího pobytu s možností ubytovat se přímo na farmě, využili byste tuto nabídku? Z grafu vyplývá, že pokud by provozovatelé včelích farem nabídli svým návštěvníkům možnost strávit na farmě několik dní, či zde pouze přenocovat, 39 % respondentů by tuto možnost odmítlo. Tato alternativa se zdála zajímavá pro 9 % dotázaných, kteří určitě měli zájem strávit na včelí farmě více než jeden den a nabídku na ubytování by přijali. Dalších 18 % by se také rádo ubytovalo na včelí farmě, ale pro tuto skupinu respondentů je důležitá cena ubytování, kterou by museli zaplatit. Poměrně značnou část odpovědí tvoří lidé, kteří nejsou rozhodnuti, zda by stáli o ubytování na včelí farmě. V této skupině je celkem 65 dotázaných z celkového počtu 189, což představuje 34,4 % všech odpovědí. Osobně si myslím, že tato skupina není zanedbatelná a pokud by na trhu existovaly včelí farmy s vlastním ubytováním nebo ubytováním v blízkém okolí, mohli by se tito váhající návštěvníci stát návštěvníky reálnými. Určitě by zde hrála svou roli cena ubytování a služby nebo aktivity, které by včelí farma svým hostům nabídla. Tabulka 11: dotazník veřejnost – otázka č. 9 (Zdroj: vlastní)

9. Pokud by Vám včelí farma nabídla možnost delšího pobytu s možností ubytovat se přímo na farmě, využili byste tuto nabídku?

odpovědi

%

Ano, určitě Ano, ale záleží na ceně ubytování Ne Nevím

17 34 73 65

9,0% 18,0% 38,6% 34,4%

celkem odpovědí

189

100,0%

Pokud by Vám včelí farma nabídla možnost delšího pobytu s možností ubytovat se přímo na farmě, využili byste tuto nabídku? Ano, určitě

39%

18%

34% 9%

Ano, ale záleží na ceně ubytování Ne Nevím


56

Otázka č. 10: V případě, že by včelí farma vybírala za návštěvu vstupné, byli byste ochotni je zaplatit? Překvapujícím zjištěním u této otázky byla zásadní převaha kladných odpovědí. Z celkového počtu 189 respondentů se k otázce placení vstupného na včelí farmě kladně vyjádřilo 143 (75,7 %) lidí. Dalších 14,8 % dotázaných váhá a neví, zda by vstupné zaplatili. Ve zbývajících 9,5 % případů by se lidé nebyli ochotni na vstupném podílet vůbec. Vezmeme-li v úvahu, že v současné době žádná ze včelích farem vstupné nevyžaduje, je tedy zajímavým zjištěním, že lidé jsou ochotni zaplatit něco navíc a obzvláště tam, kde se to neočekává. Jistě by záleželo na výši vstupného, a co všechno by za to návštěvníci získali, zda by vstupné zahrnovalo ochutnávku medů, občerstvení apod. Tabulka 12: dotazník veřejnost – otázka č. 10 (Zdroj: vlastní)

10. V případě, že by včelí farma vybírala za návštěvu vstupné, byli byste ochotni je zaplatit? Ano Ne Nevím

odpovědi

celkem odpovědí

%

143 18 28

75,7% 9,5% 14,8%

189

100,0%

V případě, že by včelí farma vybírala za návštěvu vstupné, byli byste ochotni je zaplatit?

Ano

9% 76%

Ne Nevím

15%


57

Otázka č. 11: Pokud „ANO“, kolik byste byli ochotni zaplatit za návštěvu takové farmy na vstupném? Zde se mohli respondenti konkrétně vyjádřit k výši vstupného, která by pro ně byla přijatelná a kterou by byli ochotni akceptovat, pokud by včelí farmy vyžadovaly vstupné nebo poplatek za prohlídku jejich farmy. Jelikož byly odpovědi rozličné, byly proto seřazeny do pěti základních skupin. Poslední skupina zahrnuje odpovědi slovní, které neudávaly konkrétní finanční částku. Přijatelné vstupné je pro 41,1 % dotázaných ve výši do 50 Kč. Nejčetnější odpovědi byly ty, které se pohybovaly v rozmezí od 51 Kč do 100 Kč, takto odpovědělo celkem 47 % všech dotázaných. Jak vyplývá z grafu, méně se vyskytovaly částky od 150 Kč výše. Tyto částky představují už poměrně vysoké vstupné a pravděpodobně by velmi záleželo na tom, co by bylo v ceně takového vstupného zahrnuto, aby ho byl návštěvník ochotný zaplatit. Celkem často respondenti uváděli, že by uvítali vstupné u dospělých lidí, naopak děti by mohly mít vstup zdarma. Dalším návrhem pak bylo, že by se platilo například za ochutnávku medoviny, medů apod., ale vstupné by bylo symbolické nebo žádné. Jeden z respondentů také uvedl, že v případě vstupného „zdarma“ by utratil naopak víc za nákup včelích produktů. Všichni ovšem shodně potvrzovali fakt, že by vždy záleželo na propagaci a co by dané vstupné zahrnovalo. Tabulka 13: dotazník veřejnost – otázka č. 11 (Zdroj: vlastní)

11. Pokud Ano, kolik byste byli ochotni zaplatit za návštěvu takové farmy na vstupném? (uveďte prosím částku v Kč na osobu)

odpovědi

%

do 50 kč 51 - 100 kč 101 - 150 kč 151 - 200 kč více než 200 kč jiná odpověď

62 71 9 5 1 3

41,1% 47,0% 6,0% 3,3% 0,7% 2,0%

celkem odpovědí

151

100,0%

58

Pokud Ano, kolik byste byli ochotni zaplatit za návštěvu takové farmy na vstupném? (uveďte prosím částku v Kč na osobu)

do 50 kč

47%

51 - 100 kč

41%

101 - 150 kč 151 - 200 kč více než 200 kč jiná odpověď

2% 1%

3%

6%


Otázka č. 12: Myslíte si, že jsou včelí farmy dostatečně propagovány? Pouze 5 respondentů si myslí, že jsou včelí farmy dostatečně propagovány. Nerozhodnutých je 25 % dotázaných. Nejvíce jsou lidé přesvědčeni o tom, že včelí farmy mají nedostatečnou propagaci. Takto odpovědělo 137 dotázaných, což je 72,5 %. K zamyšlení také stojí, zda by o velkou propagaci včelí farmy vůbec měly zájem. Na jedné straně může dobrá propagace zajistit povědomí mezi širokou veřejností, ale také může znamenat mnohonásobný příliv turistů a právě zde je si třeba uvědomit, jestli by tato skutečnost byla žádoucí. V agroturistice v žádném případě nejde o masový turismus a samotné farmy jsou kapacitně hodně omezené. To platí také o včelích farmách. K možnému způsobu propagace mohou sloužit například různé webové servery typu www.prazdninynavenkove.cz, ale také aktivity včelařských svazů nebo samotných včelařů, jako jsou přednášky na školách, vychovávání mladých včelařů, kteří budou v tradičním řemesle pokračovat, apod. Tabulka 14: dotazník veřejnost – otázka č. 12 (Zdroj: vlastní)

12. Myslíte si, že jsou včelí farmy dostatečně propagovány?

odpovědi

%

Ano Ne Nevím

5 137 47

2,6% 72,5% 24,9%

celkem odpovědí

189

100,0%

59

Myslíte si, že jsou včelí farmy dostatečně propagovány?

72% Ano Ne

25%

Nevím

3%


Otázka č. 13: Uveďte Vaše pohlaví. Z grafu je evidentní, že se do průzkumu zapojilo více žen než mužů, a to 108 žen (57,1%) a 81 mužů (42,9 %). Jelikož samotný průzkum probíhal „v terénu“ a nejednalo se o elektronicky prováděný průzkum, těžko se dá zdůvodnit proč právě žen je více než mužů. Respondenti byli náhodně osloveni a bylo tedy na jejich vůli, zda na otázky odpoví. Tabulka 15: dotazník veřejnost – otázka č. 13 (Zdroj: vlastní)

13. Uveďte Vaše pohlaví. muž žena

odpovědi 81 108

% 42,9% 57,1%

189

100,0%

celkem odpovědí

Uveďte Vaše pohlaví.

43% 57%

muž žena


60

Otázka č. 14: Uveďte Váš věk. Nejméně na tento dotazník odpovídali zástupci věkové skupiny do 18 let, tedy mládež, která až na výjimky neprojevila zájem zúčastnit se průzkumu. Druhou nejméně četnou skupinou, byli lidé nad 61 let. Nejvíce odpovědí bylo získáno od respondentů ostatních věkových skupin, což také vyplývá z grafu. 41 % tvoří skupina respondentů 19-35 let a 28 % dotázaných ve věku 36-45 let. Zbývajících 19 % pak připadá na skupinu obyvatel 46-60 let. Tabulka 16: dotazník veřejnost – otázka č. 14 (Zdroj: vlastní)

14. Uveďte Váš věk. do 18 let 19 - 35 let 36 - 45 let 46 - 60 let 61 a více let

odpovědi 10 78 53 35 13

% 5,3% 41,3% 28,0% 18,5% 6,9%

189

100,0%

celkem odpovědí

Uveďte Váš věk.

7% 5%

do 18 let

19%

19 - 35 let

41%

36 - 45 let 46 - 60 let

28%

61 a více let


Otázka č. 15: Uveďte Vaše dosažené vzdělání. Respondenti s ukončeným středoškolským vzděláním tvořili nejpočetnější skupinu a průzkumu se jich zúčastnilo 78 (38,1 %) z celkového počtu 189 dotázaných. Na druhém místě s počtem 57 (30,2 %) zúčastněných byli vysokoškolsky vzdělaní lidé, 32 (16,9 %) respondentů uvedlo SOU, tedy vyučen v oboru. 18 (9,5 %) dotázaných byli lidé s vyšším odborným vzděláním, tj. absolventi Vyšších odborných škol. Nejméně

61

zástupců má skupina lidí se základním vzděláním, takto jich odpovědělo pouze 10 (5,3 %). Tabulka 17: dotazník veřejnost – otázka č. 15 (Zdroj: vlastní)

15. Uveďte Vaše dosažené vzdělání. základní SOU středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

odpovědi 10 32 72 18 57

% 5,3% 16,9% 38,1% 9,5% 30,2%

189

100,0%

celkem odpovědí

Uveďte Vaše dosažené vzdělání.

30%

5%

17%

základní SOU středoškolské

10%

vyšší odborné

38%

vysokoškolské


Otázka č. 16: Uveďte, z jakého kraje pocházíte. Tato otázka má pouze informační charakter a jejím cílem bylo zjistit, kolik procent respondentů budou tvořit lidé, kteří nejsou z Kraje Vysočina. V těchto případech se jedná o návštěvníky, kteří v době dotazníkového šetření byli v Jihlavě na návštěvě nebo zde pracují a své bydliště mají v jiném kraji, či státě. Celkem 144 respondentů z celkového počtu 189 bylo z Kraje Vysočina a tvoří 76,2 %. Z dalších krajů zde jsou zastoupeny Královéhradecký kraj se 4,2 %, Jihočeský kraj s 3,7 %, Jihomoravský kraj s 2,6 %, Středočeský kraj s 2,6 %, hlavní město Praha také s 2,6 %, atd. Jeden respondent byl ze Slovenska.

62

Tabulka 18: dotazník veřejnost – otázka č. 16 (Zdroj: vlastní)

16. Uveďte, z jakého kraje pocházíte? Vysočina Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Středočeský kraj Praha Pardubický kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Slovensko

odpovědi 144 8 7 5 5 5 3 2 2 2 2 1 1 1 1

% 76,2% 4,2% 3,7% 2,6% 2,6% 2,6% 1,6% 1,1% 1,1% 1,1% 1,1% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5%

189

100,0%

celkem odpovědí

Uveďte, z jakého kraje pocházíte? Vysočina Královéhradecký kraj Jihočeský kraj

76%

Jihomoravský kraj Středočeský kraj Praha Pardubický kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj

1% 1% 1%

4%

Olomoucký kraj

1%

1%

Moravskoslezský kraj

2%

3% 3%

3%

4%

Zlínský kraj Slovensko


63

Celkové vyhodnocení dotazníku - veřejnost Valná většina respondentů, kteří se zapojili do dotazníkového průzkumu, jsou obeznámeni s pojmem agroturistika. Téměř 79 % všech dotázaných se s tímto pojmem v minulosti již setkalo, což může být díky tomu, že agrofarmy a ekologické zemědělství se obecně těší velké oblibě. Stejně tak více než polovina všech respondentů (57 %) ví, že kromě klasických agrofarem, existují také včelí farmy. Na otázku, zda respondenti znají konkrétní včelí farmu, však už převažovaly záporné odpovědi, kterých bylo 83 %. Podobně tomu bylo v páté otázce, kdy 87 % dotázaných dosud včelí farmu nenavštívilo. Z těch, kteří znají včelí farmu, tedy ve zbývajících 17 % případů, nebo ji osobně již navštívili (13 %) nejčastěji jmenovali Včelí farmu Nosek z Kostelní Myslové, která se nachází v blízkosti města Telče. Z výsledků dotazníků sice vyplývá, že povědomí o včelích farmách existuje, může to ale také znamenat, že lidé mohou za včelí farmu považovat v podstatě jakéhokoliv včelaře z jejich okolí, protože jen malá část dotázaných dokázala včelí farmu konkretizovat. Zájem navštívit včelí farmu vyjádřilo 68 % respondentů a dalších 20 % nebylo rozhodnutých. Obě tyto skupiny tvoří potenciální zákazníky včelích farem, které by zajímala kromě krátké exkurze farmou (14,6 %) také možnost koupit si med přímo od včelaře (15,4 %) nebo vidět proces stáčení medu (15,3%) tzv. „na vlastní oči“. Na včelí farmu by se nejčastěji vypravily rodiny s dětmi (40 %), s přáteli pak 25 % dotázaných a s partnerem bez dětí by vyrazilo 19 % lidí. Provozovatelé včelích farem by se tedy měli zaměřit především na tyto skupiny potenciálních zákazníků a jim přizpůsobit nabídku svých služeb. V deváté otázce se ukázalo, že pokud by v nabídce včelí farmy bylo ubytování, 38 % dotázaných by tuto nabídku odmítlo. V ostatní případech by záleželo na ceně ubytování, zejména pak pro skupinu respondentů (18 %), pro které je tento faktor velmi důležitým. K tomuto segmentu se mohou také řadit nerozhodnutí (34 %), kteří by se podle konkrétní nabídky včelí farmy rozhodli, zda využijí nabídky ubytování, či nikoliv. Určitě by se ubytovalo pouze 9 % dotázaných. Dále byla zjišťována ochota respondentů zaplatit vstupné, pokud by je včelí farma vyžadovala. 76 % všech dotázaných vyjádřilo svůj souhlas a ochotu vstupné zaplatit, přičemž nejčastěji se objevovaly částky kolem 50 Kč a 100 Kč. Někteří zmiňovali zohlednit na vstupném malé děti, případně je od vstupného osvobodit. Provozovatelům 64

včelích farem zde vzniká prostor a mohou například formou balíčku služeb nebo nějakých aktivit potenciálním zákazníkům nabídnout něco mimořádného, atraktivního a tím přilákat návštěvníky na svou farmu. V tomto směru bude vhodné také klást důraz na potřebnou propagaci, protože z výsledků dotazníků vyplývá, že včelí farmy nejsou dostatečně propagovány. Tuto skutečnost si myslí 72 % všech dotázaných. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 189 respondentů všech věkových kategorií, kteří byli převážně z Kraje Vysočina (76 %). Samotný výzkum probíhal v krajském městě Jihlava, a proto ostatní kraje jsou zde zastoupeny v nízkém procentu. Mezi dotazovanými převažovaly ženy (57 %) nad muži (43 %), i když rozdíl v podílu žen a mužů nebyl tak značný. Nejvíce respondentů (41 %) spadá do věkové skupiny od 19 do 35 let a dalších 28 % dotázaných je ve věku od 36 do 45 let. Tyto dvě věkové kategorie tvoří nejpočetnější část odpovědí na dotazník. Porovnáním věkové kategorie a dosaženého vzdělání respondentů vyplývá, že většina dotázaných má středoškolské (38 %) nebo vysokoškolské (30 %) vzdělání.

65

5. Vyhodnocení hypotéz Na základě výsledků dotazníkového průzkumu lze potvrdit nebo vyvrátit zvolené pracovní hypotézy. V úvodu praktické části byly stanoveny následující hypotézy: 

Velkým trendem v posledních letech je trávit dovolenou na venkově, na zemědělských farmách, a poznat tak život na farmě tzv. „na vlastní kůži“. Domnívám se, že jako návštěvníci včelích farem převažují právě obyvatelé České republiky, konkrétně rodiny s dětmi.



Agroturistika je pro provozovatele včelích farem pouze doplňkovou činností, protože může být pouze příležitostným přivýdělkem, nejsou na ní tedy nijak závislí.

První z hypotéz poukazuje na předpoklad, že převažujícími hosty včelích farem jsou rodiny s dětmi. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že rodiny s dětmi tvoří 21 % návštěvníků včelích farem a jsou tedy za odbornou veřejností (55 %) až na druhém místě. Přestože výsledky stanovenou hypotézu nepotvrzují, není procento zastoupení rodin s dětmi zcela zanedbatelné a pokud bychom pominuli odbornou veřejnost, tak by nejčastějšími návštěvníky včelích farem byly právě rodiny s dětmi. V druhém případě se předpokládá, že z agroturistiky mají provozovatelé včelích farem vedlejší nebo doplňkový příjem. Ani tato domněnka nebyla výsledky průzkumu potvrzena. Agroturistiku, jako zdroj vedlejších příjmů, chápe jen 35 % dotázaných.

66

Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapování včelích farem v České republice jako součásti venkovské turistiky a dále analýza nabídky jejich služeb v oblasti cestovního ruchu. Dílčím cíl měl za úkol na základě dotazníkového šetření zjistit v Kraji Vysočina povědomí veřejnosti o této formě turistiky. V teoretické části bakalářské práce byl charakterizován ekologicky šetrný cestovní ruch a jeho formy, a dále pak zde byly zmíněny informace o včelařství, jeho rozvoji a historii. Část práce je věnována také důležitým organizacím, které v oboru včelařství působí, zejména Český svaz včelařů, Cech profesionálních včelařů a Českomoravská společnost chovatelů. Zařazeny zde byly také statistické údaje o počtu včelstev a včelařů v České republice a jejich vývoj za období let 2010-2013. O včele medonosné, latinsky Apis mellifera, pojednává další z podkapitol, ve které jsou uvedeny informace o plemenných druzích, skladbě těla a včelstvu samotném. Za včelí produkty zde byly zmíněny všechny důležité, tedy med a jeho druhy, pyl, včelí vosk, propolis, mateří kašička a včelí jed, a také nebylo opomenuto využití a příznivé účinky pro lidský organismus, které tyto produkty bezpochyby mají. Na praktickou část práce byl kladen největší důraz, zejména na kvalitně provedený marketingový průzkum a jeho následné vyhodnocení. Formou dotazníků byla provedena dvě nezávislá marketingová šetření, z nichž první je zaměřené na včelí farmy a druhé se týká veřejnosti. Dotazníkový průzkum u včelích farem byl proveden elektronickou formou, tedy odkaz na elektronický dotazník byl zaslán na co největší počet včelích farem, ke kterým byly dostupné emailové adresy. Dotazník obsahoval celkem dvacet otázek. Předmětem šetření bylo zjistit základní údaje o včelích farmách, počtu chovaných včelstev, případné doplňkové nebo přidružené činnosti, ale primárně byly zjišťovány údaje o přístupnosti včelích farem veřejnosti, nabídce služeb a propagaci. Přestože převážnou část návštěvníků včelích farem tvoří samotní včelaři nebo lidé zajímající se o chov včel, tak z ostatních skupin v nezanedbatelném procentu převládají zejména rodiny s dětmi, které tuto formu turistiky vyhledávají. Právě pro městské obyvatelstvo může být lákavé strávit alespoň několik hodin, případně pár dnů, na včelí farmě s možností si vše prohlédnout a poznat lépe práci včelařů. Z výsledků je také zřejmé, že nejméně častými 67

návštěvníky včelích farem jsou mladí bezdětní, páry středního věku a senioři. Vezmeme-li v úvahu tento segment, který tvoří potenciální návštěvníky, nabízí se zde příležitost pro majitele včelích farem tuto mezeru využít a vhodným způsobem propagace a nabídky služeb tyto potenciální zákazníky přilákat k návštěvě. Druhý prováděný průzkum se týkal veřejnosti a jeho cílem bylo zjištění povědomí o této formě turistiky. Dotazník byl koncipován z šestnácti otázek, které zkoumaly, zda lidé vědí o včelích farmách, navštívili je, či by o to projevili zájem a dále pak co by je zajímalo na včelí farmě a zda by byli ochotni podílet se na vstupném v případě, že by návštěva včelí farmy byla zpoplatněna. Z výsledků je patrný velký zájem lidí navštívit včelí farmu a dozvědět se více informací o chovu včel, způsobu získávání medu a výrobě dalších včelích produktů. Převážná část respondentů však poukazuje na nedostatečnou propagaci a právě zde vzniká prostor pro jednotlivé provozovatele včelích farem, jak tuto formu cestovního ruchu zviditelnit a zatraktivnit pro širokou veřejnost. Největší zájem lidé projevili o ochutnávky tradičních včelích produktů a možnost zakoupení těchto výrobků přímo na farmě. Neméně důležitý je i zájem o exkurze spojené s ukázkami včelařství, případně možnost si některou z činností vyzkoušet. K otázce ubytování na včelí farmě se pouze část respondentů vyjádřila kladně, ale zájem o tuto službu je evidentní. Obliba agroturistiky v posledních letech stoupá a lidé vyhledávají tuto alternativní formu dovolené spojenou s ubytováním na farmě. Pokud by tedy provozovatelé včelích farem vybudovali vlastní ubytování nebo spolupracovali s ubytovacími zařízeními v okolí jejich farmy, jistě by se to odrazilo na návštěvnosti. Oba zmíněné marketingové průzkumy byly zvlášť vyhodnoceny. Každá z jednotlivých otázek byla doplněna o graf, případně o tabulkové znázornění. V závěru vyhodnocení jednotlivých průzkumů byl uveden celkový souhrn a porovnání. Do hodnocení byly také zapracovány návrhy na zlepšení Poslední část bakalářské práce je věnován stanoveným hypotézám a jejich vyhodnocení. Tvorba této bakalářské práce byla pro mě velkou zkušeností a přinesla mi řadu nových poznatků. Snažila jsem se sestavit vše v logické návaznosti a uvést ty nejdůležitější informace. Doufám, že tato práce bude sloužit ke zvýšení povědomí o této formě cestovního ruchu, ale že také pomůže k propagaci včelích farem.

68

Seznam použité literatury Tištěné zdroje BORŮVKOVÁ, Jana. Formální úprava bakalářské práce. Jihlava, 2009. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava

1. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-807-2018802. 2. PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. 1. vyd. Jihlava: Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011b. 3. PACHROVÁ, Stanislava. Šetrné formy cestovního ruchu. 1. vyd. Jihlava: Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2011a. 4. POUROVÁ, Marie. Agroturistika. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, c2002, 123 s. ISBN 80-2130965-2. 5. VEVERKA, Oldřich a Jaroslav PRAŽÁK. Získávání včelích produktů. Vyd. 1. V Praze: Český svaz včelařů v Zemědělském nakladatelství Brázda, 1991, 50 s. ISBN 80-209-0205-8. 6. VESELÝ, Vladimír, Dalibor TITĚRA a František KAMLER. Základy včelaření. Vyd. 2. V Praze: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1999, 39 s. Živočišná výroba. ISBN 80-710-5189-6. 7. VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Vyd. 2., upr. a dopl. Praha: Brázda, 2003, 270 s. ISBN 80-209-0320-8. 8. PŘIDAL, Antonín a Květoslav ČERMÁK. Včelařství. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 92 s. ISBN 80-715-7850-9.

69

Elektronické zdroje 9. ŠVAMBERK, Václav. KOLEKTIV AUTORŮ ZA KOORDINACE RNDR. VÁCLAVA ŠVAMBERKA. ANALÝZA STAVU OBORU VČELAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE. In: ŠVAMBERK, Václav a kolektiv. ANALÝZA STAVU OBORU VČELAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE: materiál ČSV, o.s., pro vnitřní potřebu jeho členů a podklad pro pracovní jednání funkcionářů svazu. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2013/analyza-naweb.pdf 10. Český svaz včelařů, o.s.: O svazu [online]. Praha, © 2011 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.vcelarstvi.cz/csv.html 11. Cech profesionálních včelařů [online]. Copyright © 2006-2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.apiscech.cz/ 12. Českomoravská společnost chovatelů, a.s. [online]. Hradištko, (c) 2004 - 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:http://www.cmsch.cz/cs/vcely/ 13. Proč umírají včely? [online]. Agrární komora České republiky - Copyright © 2005[cit. 2014-04-12]. Dostupné z:http://www.apic-ak.cz/proc-umiraji-vcely_.php 14. ŠVAMBERK, Václav. Druhy medu na českém a evropském trhu. Druhy medu na českém a evropském trhu [online]. 2003, Včelařství 8/2003 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.vcelarskenoviny.cz/vceli-produkty/13-druhy-medu-na-ceskem-aevropskem-trhu.html

15. Včelí pyl [online]. 2010 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.vceliprodukty.eu/aktuality/vceli-pyl

16. PŘIDAL, Antonín. Včelí vosk - složení a využití. Včelí vosk - složení a využití. 2007, Moderní včelař PODZIM 5/2007, s. 2. Dostupné z: http://user.mendelu.cz/apridal/text/c029.pdf 17. Propolis [online]. [2014] [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.vcelky.cz/propolis.htm

18. MALINOVÁ, Jaroslava. Mateří kašička - elixír plodnosti včelích královen [online]. 2011 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z:http://www.kaduceus.cz/online/zdravi/276/materikasicka-elixir-plodnosti-vcelich-kraloven.aspx

19. Včelí jed a léčení s jeho pomocí [online]. 2008 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.vceli-produkty.eu/aktuality/vceli-jed-leceni-s-jeho-pomoci 20. Velký lékařský slovník: lumboischiatický syndrom [online]. 2008 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/lumboischiadicky-syndrom

70

21. Velký lékařský slovník: vertebrogenní algický syndrom (zkr. VAS) [online]. 2008 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.vceli-produkty.eu/aktuality/vceli-jed-leceni-sjeho-pomoci

22. Včelí jed jako přírodní botox [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://kosmetika.doktorka.cz/vceli-jed-jako-prirodni-botox/

23. Ošetření včelím jedem [online]. 2010 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.kralovskapece.cz/index.php/cs/kosmetika-studio-kleopatra-praha-2/oetenivelim-jedem.html

24. propolisu [online]. 2011 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.vceliprodukty.eu/vceli-produkty/o-propolisu

25. Včelí vosk - čistý, přírodní [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.vceli-produkty.eu/katalog/vceli-vosk-cisty-prirodni/vceli-vosk-cisty-prirodni 26. Vlastnosti a druhy medu [online]. 2008 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.vcelistraz.cz/vse-o-vcelarstvi/vceli-produkty/vlastnosti-a-druhy-medu 27. MÖLLEROVÁ, Jana. Homo botanicus: Linné (Linneus), Carl [online]. 2009 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:http://botany.cz/cs/linne/ 28. Zajímavosti o včelách, medu a včelařích [online]. © 2011 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.vcelykladky.cz/zajimavosti-o-vcelach-medu-a-vcelarich/ 29. BUCHAROVÁ, Jana. Tajemství včel [online]. © 2011 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.vcelykladky.cz/tajemstvi-vcel2/ 30. TÁBORSKÝ, Petr. Cech profesionálních včelařů: Zprávy z cechu: Ekonomika chovů včel [online]. 28.12.2012 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?aktualita=70

31. MojeAnketa.cz: Online průzkum - rychle a jednoduše. MojeAnketa.cz [online]. [2014] [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.mojeanketa.cz/ 32. http://www.agneshotel.cz/index.php/cs/ubytovani.html

Seznam obrázků Obrázek 1: logo Českého svazu včelařství, o.s. (Zdroj: http://www.vcelarstvi.cz) ........ 15 Obrázek 2: logo Cechu profesionálních včelařů (Zdroj: http://www.apiscech.cz/) ....... 16 Obrázek 3: logo ČSMCH, a.s. (Zdroj: http://www.cmsch.cz/cs/vcely/) ........................ 17 Obrázek 4: anatomie včely medonosné zvenčí (Zdroj: www.svetvcel.cz) ..................... 20 Obrázek 5: anatomie včely medonosné zevnitř (Zdroj: www.svetvcel.cz) .................... 20 Obrázek 6: zleva matka, dělnice a trubec (Zdroj: http://www.morina.cz) ..................... 21 71

Obrázek 7: medovicový, pastový a nektarový med (Zdroj: http://www.vcelarichrudim.cz/med.jpg) ......................................................................... 25 Obrázek 8: plástev (Zdroj: http://www.vcelimed.cz/sezona/img/21v.jpg) ..................... 28

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled včelařů podle počtu včelstev - celá ČR ........................................... 17 Tabulka 2: Přehled počtu zazimovaných včelstev - celá ČR .......................................... 18 Tabulka 3: dotazník veřejnost – otázka č. 1 (Zdroj: vlastní) .......................................... 48 Tabulka 4: dotazník veřejnost – otázka č. 2 (Zdroj: vlastní) .......................................... 49 Tabulka 5: dotazník veřejnost – otázka č. 3 (Zdroj: vlastní) .......................................... 50 Tabulka 6: dotazník veřejnost – otázka č. 4 (Zdroj: vlastní) .......................................... 51 Tabulka 7: dotazník veřejnost – otázka č. 5 (Zdroj: vlastní) .......................................... 52 Tabulka 8: dotazník veřejnost – otázka č. 6 (Zdroj: vlastní) .......................................... 52 Tabulka 9: dotazník veřejnost – otázka č. 7 (Zdroj: vlastní) .......................................... 54 Tabulka 10: dotazník veřejnost – otázka č. 8 (Zdroj: vlastní) ........................................ 55 Tabulka 11: dotazník veřejnost – otázka č. 9 (Zdroj: vlastní) ........................................ 56 Tabulka 12: dotazník veřejnost – otázka č. 10 (Zdroj: vlastní) ...................................... 57 Tabulka 13: dotazník veřejnost – otázka č. 11 (Zdroj: vlastní) ...................................... 58 Tabulka 14: dotazník veřejnost – otázka č. 12 (Zdroj: vlastní) ...................................... 59 Tabulka 15: dotazník veřejnost – otázka č. 13 (Zdroj: vlastní) ...................................... 60 Tabulka 16: dotazník veřejnost – otázka č. 14 (Zdroj: vlastní) ...................................... 61 Tabulka 17: dotazník veřejnost – otázka č. 15 (Zdroj: vlastní) ...................................... 62 Tabulka 18: dotazník veřejnost – otázka č. 16 (Zdroj: vlastní) ...................................... 63

Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu zazimovaných včelstev v období 2010-2013 ................................ 18 Graf 2: Vyhodnocení otázky č. 2: (Zdroj: vlastní) .......................................................... 32 Graf 3: Vyhodnocení otázky č. 3: (Zdroj: vlastní) .......................................................... 33 Graf 4: Vyhodnocení otázky č. 4: (Zdroj: vlastní) .......................................................... 34 Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 5: (Zdroj: vlastní).......................................................... 34 Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 6: (Zdroj: vlastní) .......................................................... 35 Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 7: (Zdroj: vlastní) .......................................................... 36 Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 8: (Zdroj: vlastní).......................................................... 37 72

Graf 9: Vyhodnocení otázky č. 9: (Zdroj: vlastní) .......................................................... 37 Graf 10: Vyhodnocení otázky č. 11: (Zdroj: vlastní)...................................................... 39 Graf 11: Vyhodnocení otázky č. 12: (Zdroj: vlastní)...................................................... 39 Graf 12: Vyhodnocení otázky č. 13: (Zdroj: vlastní)...................................................... 40 Graf 13: Vyhodnocení otázky č. 14: (Zdroj: vlastní)...................................................... 41 Graf 14: Vyhodnocení otázky č. 15: (Zdroj: vlastní)...................................................... 41 Graf 15: Vyhodnocení otázky č. 16: (Zdroj: vlastní)...................................................... 42 Graf 16: Vyhodnocení otázky č. 17: (Zdroj: vlastní)...................................................... 43 Graf 17: Vyhodnocení otázky č. 18: (Zdroj: vlastní)...................................................... 44 Graf 18: Vyhodnocení otázky č. 19: (Zdroj: vlastní)...................................................... 45 Graf 19: Vyhodnocení otázky č. 20: (Zdroj: vlastní)...................................................... 46 Graf 20: Vyhodnocení otázky č. 1: (Zdroj: vlastní)........................................................ 49 Graf 21: Vyhodnocení otázky č. 2: (Zdroj: vlastní)........................................................ 50 Graf 22: Vyhodnocení otázky č. 3: (Zdroj: vlastní)........................................................ 50 Graf 23: Vyhodnocení otázky č. 5: (Zdroj: vlastní)........................................................ 52 Graf 24: Vyhodnocení otázky č. 6: (Zdroj: vlastní)........................................................ 53 Graf 25: Vyhodnocení otázky č. 7: (Zdroj: vlastní)........................................................ 54 Graf 26: Vyhodnocení otázky č. 8: (Zdroj: vlastní)........................................................ 55 Graf 27: Vyhodnocení otázky č. 9: (Zdroj: vlastní)........................................................ 56 Graf 28: Vyhodnocení otázky č. 10: (Zdroj: vlastní)...................................................... 57 Graf 29: Vyhodnocení otázky č. 11: (Zdroj: vlastní)...................................................... 59 Graf 30: Vyhodnocení otázky č. 12: (Zdroj: vlastní)...................................................... 60 Graf 31: Vyhodnocení otázky č. 13: (Zdroj: vlastní)...................................................... 60 Graf 32: Vyhodnocení otázky č. 14: (Zdroj: vlastní)...................................................... 61 Graf 33: Vyhodnocení otázky č. 15: (Zdroj: vlastní)...................................................... 62 Graf 34: Vyhodnocení otázky č. 16: (Zdroj: vlastní)...................................................... 63

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník – včelí farmy Příloha 2: Dotazník – veřejnost Příloha 3: Statistika zazimovaných včelstev za období 2010-2013 Příloha 4: Statistika včelařů za období 2010-2013

73

Příloha č. 1: Dotazník – včelí farmy

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ – VČELÍ FARMY: Dobrý den, jmenuji se Andrea Prášková, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch a ráda bych Vás požádala o spolupráci na dotazníkovém projektu zaměřeném na agroturistiku na včelích farmách. Zavazuji se, že výsledky dotazníku nebudou zveřejněny ani předány třetím osobám bez Vašeho souhlasu. Děkuji Vám za Váš čas a ochotu. 1) Název objektu?

2) Kolik obyvatel má Vaše obec/město?

3) Jak dlouho již provozujete Vaši farmu?

4) O kolik včelstev se staráte?

5) Zabýváte se výhradně včelařstvím?

74

6) Zpřístupňujete Vaši farmu návštěvníkům?

Pokud jste v otázce č. 6 odpověděli „NE“, přeskočte následující otázky a pokračujte otázkou č. 16. 7) Kdy mohou návštěvníci Vaši farmu navštívit?

8) Jaké aktivity nabízíte návštěvníkům Vaší farmy? (možno zaškrtnout více odpovědí)

9) Nabízíte ubytování přímo na Vaší farmě?

10) Pokud „ANO“, jaká je obsazenost? (např. roční, čtvrtletní nebo měsíční)

75

11) Nabízíte ubytování v okolí? V některém z penzionů, hotelů, apod.? Pokud ano, uveďte kde.

12) Odkud k Vám přijíždějí turisté nejčastěji? (možno zaškrtnout více odpovědí)

13) Jaké typy návštěvníků k Vám přijíždějí nejčastěji? (možno zaškrtnout více odpovědí)

14) Jaká je průměrná délka pobytu návštěvníka na Vaší farmě? (možno zaškrtnout více odpovědí)

15) Je pro Vás agroturistika doplňkovou činností?

76

16) Jak zajišťujete provoz Vaší farmy?

17) Nabízíte také produkty Vaší výroby? Pokud ano jaké? (možno zaškrtnout více odpovědí)

18) Kde se dají koupit Vaše produkty? (možno zaškrtnout více odpovědí)

19) Uvažujete do budoucna o rozšíření nabídky služeb? Pokud ano, jak?

77

20) Jakým způsobem propagujete Vaše zařízení? (možno zaškrtnout více odpovědí)

78

Příloha 2: Dotazník – veřejnost

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ – VEŘEJNOST: Jmenuji se Andrea Prášková, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch a tímto se na Vás obracím s prosbou o spolupráci. Tento dotazník je součástí mého výzkumu k bakalářské práci, ve které se zabývám Včelími farmami a prosím Vás o jeho vyplnění. Dotazník je anonymní a zabere Vám jen několik minut času. Není-li uvedeno jinak, zvolte prosím pouze jednu odpověď. Děkuji Vám za Váš čas a ochotu. 1) Setkal/a jste se s pojmem agroturistika, resp. ekoagroturistika? a) ANO b) NE 2) Víte, že kromě klasických agrofarem a například kozích farem, existují také farmy, které se specializují pouze na chov včel a produkci včelích výrobků, tzv. VČELÍ FARMY? a) ANO b) NE 3) Znáte nějakou včelí farmu ve Vašem okolí, popř. někde v republice? a) ANO b) NE 4) Pokud ANO, dokážete si vzpomenout na název včelí farmy nebo místo, kde se nachází? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 5) Navštívili jste někdy včelí farmu? a) ANO b) NE 6) Zajímala by Vás prohlídka/návštěva včelí farmy? a) ANO b) NE c) NEVÍM

79

7) Co by Vás na včelí farmě zajímalo? (může být více odpovědí) a) krátká exkurze farmou, ca. 2-3 hodiny b) vytáčení medu c) výroba svíček d) ochutnávka medu e) ochutnávka medoviny f) možnost koupit si med přímo na farmě g) možnost koupit si další výrobky z medu (medovina, svíčky, atd.) h) jiná odpověď: ……………………………………………………………………………. 8) S kým byste navštívili včelí farmu? (může být více odpovědí) a) s rodiči b) s partnerem (bez dětí) c) s rodinou (partner, manžel/ka, děti) d) s přáteli e) sám/a 9) Pokud by Vám včelí farma nabídla možnost delšího pobytu s možností ubytovat se přímo na farmě, využili byste tuto nabídku? a) ANO, určitě b) ANO, ale záleží na ceně ubytování c) NE d) NEVÍM 10) V případě, že by včelí farma vybírala za návštěvu vstupné, byli byste ochotni je zaplatit? a) ANO b) NE c) NEVÍM 11) Pokud „ANO“, kolik byste byli ochotni zaplatit za návštěvu takové farmy na vstupném? (uveďte prosím částku v Kč na osobu) …………………………………………………………………………………………...

80

12) Myslíte si, že jsou včelí farmy dostatečně propagovány? a) ANO b) NE c) NEVÍM 13) Uveďte Vaše pohlaví: a) muž b) žena 14) Uveďte Váš věk: a) Do 18 let b) 19 – 35 let c) 36 – 45 let d) 46 – 60 let e) 61 a více let 15) Uveďte Vaše dosažené vzdělání: a) základní b) SOU c) středoškolské d) vyšší odborné e) vysokoškolské 16) Uveďte, z jakého kraje pocházíte: ……………………………………………………………………………………….

81

Příloha 3: Statistika zazimovaných včelstev za období 2010-2013

82

Příloha 4: Statistika včelařů za období 2010-2013

83

Včelí farmy v České republice

Recommend Documents