Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Podnikatelský plán na založení živnosti v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství
Bakalářská práce
Vedoucí práce: prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc.
Brno 2013
Zuzana Héniková
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. Ing. Miroslavu Nejezchlebovi, CSc., za vedení mé bakalářské práce, za jeho cenné připomínky a rady, které mi pomohly k jejímu vypracování. Dále bych ráda poděkovala své rodině za trpělivost a podporu při studiu.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podnikatelský plán na založení živnosti v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Miroslava Nejezchleby, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a internetové zdroje. V Brně dne 20. května 2013
__________________
Abstract Héniková, Zuzana. The business plan for the establishment of a business in the area of translation, interpretation and lecturing. Bachelor thesis. Brno: PEF MENDELU in Brno, 2013. The main objective of this work is to create a business plan for self-employed person in the area of translation, interpretation and lecturing. In the theoretical part I will discuss the conditions for obtaining a trade license in the Czech Republic and the structure of the business plan, SWOT analysis, PESTE and Porter's model of competitive forces. In the practical part, I will create a business plan for the establishment of a business by application of the knowledge acquired in the previous section. Keywords The business plan, start a business, SWOT and PESTE analysis, Porter's model of competitive forces, business, cash flow
Abstrakt Héniková, Zuzana. Podnikatelský plán na založení živnosti v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství. Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU v Brně, 2013. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvořit podnikatelský plán pro OSVČ v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství. V teoretické části se zabývám podmínkami pro získání živnostenského oprávnění v České republice a dále strukturou podnikatelského plánu, analýzami SWOT, PESTE a Porterovým modelem konkurenčních sil. V praktické části jsou uplatněny znalosti z předchozí části a vytvořen podnikatelský plán na založení živnosti. Klíčová slova Podnikatelský plán, založení podniku, analýzy SWOT a PESTE, Porterův model konkurenčních sil, živnost, cash flow
Obsah
11
Obsah 1
2
Úvod, cíl a metodika práce 1.1
Úvod ......................................................................................................... 15
1.2
Cíl práce ................................................................................................... 15
1.3
Metodika práce ........................................................................................ 15
Literární rešerše 2.1
17
Definice pojmů ......................................................................................... 17
2.1.1
Podnikání ......................................................................................... 17
2.1.2
Podnikatel ........................................................................................18
2.1.3
Podnik ..............................................................................................18
2.1.4
Typy podniků ...................................................................................18
2.1.5
Podnikatelský plán .......................................................................... 20
2.2
3
15
Podnikatelský plán podrobněji ................................................................ 21
2.2.1
Titulní strana................................................................................... 22
2.2.2
Exekutivní souhrn ........................................................................... 22
2.2.3
Analýza obecného prostředí a trhu ................................................. 22
2.2.4
Obchodní a marketingový plán....................................................... 27
2.2.5
Organizační plán ............................................................................. 29
2.2.6
Hodnocení rizik ............................................................................... 29
2.2.7
Finanční plán .................................................................................. 30
2.2.8
Přílohy .............................................................................................. 31
Vlastní práce
32
3.1
Titulní strana .......................................................................................... 32
3.2
Exekutivní souhrn................................................................................... 32
3.3
Analýza obecného prostředí a trhu......................................................... 33
3.3.1
PESTE analýza ................................................................................ 33
3.3.2
Porterův model konkurenčních sil ................................................. 36
3.4
Předmět podnikání a jeho analýza ......................................................... 40
3.4.1
Poslání a cíle živnosti ...................................................................... 40
12
Obsah
3.4.2
Odborné předpoklady k podnikání ................................................. 41
3.4.3
Umístění a vybavení živnosti ...........................................................42
3.5
SWOT analýza......................................................................................... 44
3.6
Obchodní a marketingový plán ............................................................... 47
3.6.1
Produkt ............................................................................................ 47
3.6.2
Cena ................................................................................................ 48
3.6.3
Místo ............................................................................................... 48
3.6.4
Propagace ........................................................................................ 48
3.7
Hodnocení rizik ...................................................................................... 49
3.8
Finanční plán .......................................................................................... 49
3.8.1
Zakladatelský rozpočet ................................................................... 50
3.8.2
Zdroje financování ........................................................................... 52
3.8.3
Náklady ............................................................................................ 52
3.8.4
Tržby ................................................................................................54
3.8.5
Odhad výsledku hospodaření .......................................................... 57
3.8.6
Rozvaha ............................................................................................58
3.8.7
Odhad finančních toků ....................................................................58
3.8.8
Finanční ukazatele .......................................................................... 60
4
Návrhy a doporučení
61
5
Závěr
62
6
Literatura
63
6.1
Literární zdroje ........................................................................................63
6.2
Internetové zdroje .................................................................................. 64
6.3
Zákony ..................................................................................................... 65
A
Tržby v jednotlivých letech
67
B
Certifikáty
72
Seznam obrázků
13
Seznam obrázků Obr. 1
Porterův model pěti sil
24
Obr. 2
Matice SWOT
27
Obr. 3
Rozvaha
31
Obr. 4
Nejčastěji používané jazyky v EU
35
Obr. 5
Zakladatelský rozpočet
52
Obr. 6
Tržby
57
14
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tab. 1
Vývoj HDP v roce 2012 v %
34
Tab. 2
Tabulka cen konkurence
38
Tab. 3
SWOT analýza
44
Tab. 4
Ceny zakladatelky
48
Tab. 5
Propagace 1. rok
49
Tab. 6
Propagace 2. až 5. rok
49
Tab. 7
Zakladatelský rozpočet na první 3 měsíce
51
Tab. 8
Měsíční náklady pro první rok
53
Tab. 9
Náklady na 5 let
54
Tab. 10
Celkové tržby za první rok
55
Tab. 11
Celkové tržby za druhý rok
55
Tab. 12
Celkové tržby ve třetím roce
56
Tab. 13
Celkové tržby ve čtvrtém roce
56
Tab. 14
Celkové tržby v pátém roce
56
Tab. 15
Celkové tržby za 5 let
57
Tab. 16
Měsíční výsledek hospodaření
58
Tab. 17
Výsledek hospodaření pro 5 let
58
Tab. 18
Cash – flow po měsících
59
Tab. 19
Cash – flow po letech
60
Úvod, cíl a metodika práce
15
1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1
Úvod
Podnikatelský plán je aplikací teorie v praxi. Připravení kvalitního podnikatelského plánu je nejpodstatnější pro úspěšné založení a provozování podnikatelské činnosti v každém oboru. Při této práci podnikatel pozná obor a prostředí, ve kterém zamýšlí začít podnikat, zhodnotí rizika, která podnikání přináší a může se rozhodnout, zda je pro něho přínosné investovat kapitál do tohoto podnikání. Součástí podnikatelského plánu jsou informace o trhu, na který se hodlá podnikatel zaměřit, dále se provádí analýza současné i budoucí konkurence, která by mohla případně podnikatele ohrozit. Podnikatelský plán je důležitý především pro samotného podnikatele, aby zjistil vše potřebné pro založení živnosti, jak ze strany formálních náležitostí, tak ze strany finanční. Rozebírá potřebný základní kapitál na založení a provoz živnosti, odhad nákladů a výnosů do příštích let. Vypracovaný podnikatelský plán může sloužit mimo jiné také jako podklad pro obdržení úvěru u banky. Téma Podnikatelský plán na založení živnosti v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství jsem si vybrala z toho důvodu, že mám k tomuto tématu blízko a jeho vypracování pomůže mé matce Haně Hénikové při rozhodování, zda je výhodné si v dnešní době založit živnost nebo naopak setrvat v zaměstnaneckém poměru. Charakteristika zvoleného oboru je v dnešní nestálé době na trhu záležitostí krátkodobou a je nutné vypracovaný podnikatelský plán doplňovat o aktuální informace, aby reálně odpovídal neustále měnící se situaci, legislativě a podmínkám na trhu.
1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je vypracovat podnikatelský plán na založení živnosti v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství, poznat konkurenci v oboru, stanovit možnosti a bariéry tohoto podnikání, vyhodnotit rizika a především zodpovědět na otázku: „Je tento podnikatelský záměr schopen generovat zisk po dobu pěti let?“ Dále je dobré si odpovědět na otázku, zda zisk získaný při vykonávání živnosti odpovídá zisku dosahovaného v zaměstnaneckém poměru, nebo zda je dokonce větší, v horším případě menší.
1.3 Metodika práce Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická a po ní následuje praktická část, do které jsou převedeny teoretické poznatky o podnikatelském plánu. Teoretická data jsou získávána především z literárních zdrojů, dále je čerpáno ze zákonů a vyhlášek potřebných pro vypracování této části. Jsou de-
16
Úvod, cíl a metodika práce
finovány základní pojmy a na základě těchto zdrojů je rozepsán podnikatelský plán. Jednotlivé analýzy jsou vysvětleny a doplněny poznatky z různých literárních zdrojů a oblastí, jako je např. management, marketing a jiné. Znalosti získané v teoretické části jsou z větší části použity ve vlastní práci. Stejně jako informace získané na živnostenském úřadu, zdravotní pojišťovně, sociálním úřadu, konzultace u účetní firmy a v neposlední řadě dlouholeté zkušenosti mé matky v tomto oboru. Výsledkem bakalářské práce bude vypracování podnikatelského plánu na založení živnosti v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství.
Literární rešerše
17
2 Literární rešerše 2.1 Definice pojmů 2.1.1
Podnikání
Podnikání se vyvíjelo v ostatních vědních disciplínách, ale samostatnou vědní disciplínou se stalo až v osmdesátých letech 20. století. Vývoj podnikání byl poněkud pomalý, ať už šlo o teorii podnikání nebo o ucelené poznatky o této vědní disciplíně. Srpová, Řehoř (2010) Autoři v této publikaci uvádějí, jak rozčlenit výzkum podnikání podle třech přístupů. Následující rozdělení převzali od autorů Deakinse a Freela (2003). • Ekonomický přístup – studuje roli podnikatele především v ekonomickém rozvoji • Psychologický přístup – je zaměřen na hledání typických vlastností podnikatele • Sociálně – ekonomický přístup – se specializuje na hledání vlivu sociálně – ekonomického prostředí na úspěch v podnikání. Srpová, Řehoř (2010) V publikaci autorů Srpová, Řehoř (2010, s. 20) jsou uvedeny definice podnikání podle obchodního zákoníku a živnostenského zákona. V obchodním zákoníku je podnikání podle §2 definováno jako „…soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ V živnostenském zákoně je definice podle §2 následující: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ K výkladu definic ze zákona slouží podrobnější vysvětlení obsažených pojmů. • Soustavnost – činnost musí být vykonávána opakovaně a pravidelně, nelze ji vykonávat pouze příležitostně. • Samostatnost – pokud se jedná o podnikání fyzické osoby, tak tato osoba jedná osobně. Jde-li o právnickou osobu, tak tato osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu. • Vlastní jméno – u podnikání fyzických osob se právní úkony vykonávají vlastním jménem a příjmením. U právnických osob jsou právní náležitosti prováděny pod názvem firmy.
18
Literární rešerše
• Vlastní odpovědnost – podnikatel, v tomto případě je jedno, zda jde o podnikání fyzické nebo právnické osoby, je zodpovědný za veškeré riziko a výsledky své činnosti. • Dosažení zisku – úmyslem výkonu činnosti je docílit zisku, který ale nemusí být dosažen. Srpová, Řehoř (2010) 2.1.2
Podnikatel
V publikacích je podnikatel definován vždy velmi obdobně. Autoři Synek, Kislingerová a kol. (2010, s. 12) uvádějí, že podnikatel může být fyzická nebo právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 SB., ve znění pozdějších předpisů). 2.1.3
Podnik
Definici podniku uvádí obchodí zákoník č. 513/1191 Sb., § 5, jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ V publikacích různých autorů jsou uvedeny různé způsoby definice podniku. Podle autorů Vochozka, Mulač a kol. (2012, s. 35) je podnikem každý subjekt, který vykonává hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní formu, je základním prvkem národního hospodářství. Autoři Synek, Kislingerová a kol. (2010, s. 12) uvádějí, že podnik je definován v obchodním zákoníku jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží: věci, práva a jiné majetkové hodnoty náležející podnikateli, sloužící nebo mající sloužit k provozu podniku. 2.1.4
Typy podniků
Typologie podniku umožňuje vytvořit přehled o podnicích a vymezit jejich charakteristické znaky. Podniky lze klasifikovat podle mnohých hledisek, rozdělení podle autorky Martinovičové je následující: (Martinovičová, 2006) Podnik podle právní formy Klasifikace podniků podle právní normy má význam například pro určení kapitálového rizika, možností financování, daňového zatížení, povinností procházet auditem a publikovat některé skutečnosti. (Martinovičová, 2006, s. 13) 1.
Podnik jednotlivce Podle autorů Synek, Kislingerová a kol. (2010, s. 76) je podnik jednotlivce vlastněn jednou osobou. Jedná se o podnik fyzické osoby a forma podniku bývá nejčastěji živnost. Ze zakládání podniku jednotlivce plynou dvě hlavní výhody, kterými jsou menší kapitál potřebný k založení a také minimální regulace ze strany státu (v ČR zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnos-
Literární rešerše
19
tenský zákon), ve znění pozdějších předpisů). Ovšem plynou z toho i nevýhody, a to v podobě obtížného přístupu ke kapitálu, neomezené ručení za dluhy společnosti a také omezená životnost podniku, která závisí na délce života majitele podniku. Živnost Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. (Zákon č. 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, § 2) Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (dále jen „podnikatel”); státní povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese”) se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. (Zákon č. 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, §5 (1)) V zákoně č. 455/1991 Sb. v §6 (1) jsou uvedeny podmínky pro provozování živnosti fyzických osob. Pokud tento zákon nestanoví jinak, podmínkami jsou: • dosažení věku 18 let, • způsobilost k právním úkonům, • bezúhonnost. Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. (Zákon č. 455/1991 Sb. v §7 (1)) Rozdělení živností: Živnosti ohlašovací – vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Tyto živnosti se dále dělí na tři podskupiny: řemeslné, volné a vázané. • Živnosti řemeslné – pro provozování a získání řemeslné živnosti je podmínkou výuční list, nebo maturita a to v oboru, nebo také diplom v oboru, nebo šestiletá praxe v oboru. (zednictví, klempířství, hostinská činnost, řeznictví,…) • Živnosti vázané – pro jejich provozování a získání je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha živnostenského zákona. (vedení účetnictví, masérské služby, provozování autoškoly,…) • Živnosti volné – pro získání volné živnosti nepotřebuje podnikatel žádnou odbornou způsobilost. Tato živnost má název „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Podnikatel si sám vybere činnost ze seznamu 80 činností, které bude provozovat. (Srpová, Řehoř, 2010) Živnosti koncesované – vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Jsou také osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. (Srpová, Řehoř, 2010)
20
Literární rešerše
Další rozdělení podniků podle právní formy je uvedeno jen výčtem, tyto právní formy nepatří do obsahu bakalářské práce, proto nejsou rozepsány podrobněji. 2. Obchodní společnosti Obchodní společnosti se dále dělí na osobní a kapitálové. Osobní společnost se dělí na veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. Do kapitálových společností patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. 3. Družstva Družstvo je organizace vlastněná a provozovaná společností osob, které nemají za cíl vytvářet zisk, ale dávat užitek členům. 4.
Evropské společnosti a sdružení Je to právní forma, která podléhá právním normám evropského společenství.
5.
Státní podniky Státní podniky jsou podniky, které byly založeny státem nebo státními organizačními složkami. (Synek, Kislingerová a kol., 2010) Podnik podle velikosti Podle autorky Staňková (2007) je podpora malých a středních podniků poskytována pomocí programů, které jsou schváleny vládou České republiky. Poskytování podpory malým a středním podnikům má určitá pravidla, která jsou stanovena v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů. Autoři Vochozka, Mulač a kol. (2012, s. 38) rozdělují podniky podle velikosti následujícím způsobem • Mikropodniky – mají méně než 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. euro • Malé podniky – mají méně než 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. euro • Střední podniky – mají méně než 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. euro • Velké podniky – nad 250 pracovníků nebo s ročním obratem nad 50 mil. euro („Nařízení Komise Evropského společenství č. 800/2008 platné i v ČR“) 2.1.5
Podnikatelský plán
Obecně je podnikatelský plán definován takto: Podnikatelský plán je písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských
Literární rešerše
21
cílů, důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosažení těchto cílů. (Srpová, Svobodová, Skopal, Orlík, 2011, s. 14) V jiné publikaci lze nalézt definici podnikatelského plánu poněkud odlišnou: dokument, který slouží jak pro podnikatele firmy, jejich manažery, tak i pro externí investory. Napomáhá například při stanovení životaschopnosti podniku, poskytuje majiteli vodítko pro jeho další plánovací činnost, slouží jako důležitý nástroj při získávání finančních zdrojů a ke kontrole podnikatelských aktivit. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007, s. 13) Před realizací podnikatelského plánu je nejdůležitější ověřit si jeho reálnost a životaschopnost. Dalších důvodů pro sestavení podnikatelského plánu existuje celá řada. Například to mohou být chybějící finanční prostředky, nebo pouze informace pro zaměstnance podniku nebo pro podnikové investory. Sestavení podnikatelského plánu je důležité i pro samotného podnikatele. Ujasní si kroky, které musí učinit v jednotlivých oblastech, definuje, jak silné konkurenci na trhu čelí, zjistí, kolik bude potřebovat zaměstnanců, atd. (Srpová, Svobodová, Skopal, Orlík, 2011) Co se týče podrobnosti a hloubky podnikatelského plánu, je rozhodné, pro jaký účel a v jaké fázi se podnikatelský plán sestavuje. Pokud jde o zahajovací podnikatelský plán, budou požadavky na podrobnost vyšší než u plánů, které se sestavují při zavádění nových aktivit do podniku. (Staňková, 2007) Mnoho autorů se shoduje v tom, že podnikatelský plán nemá jasně stanovenou strukturu, ale většinou je v publikacích uváděna obdobně, například: Struktura: 1.
Titulní strana
2. 3. 4. 5.
Exekutivní souhrn Analýza obecného prostředí a trhu Popis podniku Obchodní a marketingový plán
6. 7. 8. 9.
Organizační plán Hodnocení rizik Finanční plán Přílohy
2.2 Podnikatelský plán podrobněji Pro bakalářskou práci je pojem podnikatelský plán podstatný, proto je mu věnována střední část práce, ve které jsou podrobněji rozepsány jeho jednotlivé součásti.
22
Literární rešerše
2.2.1
Titulní strana
Tato část by měla být stručným výkladem obsahu podnikatelského plánu. Měly by zde být uvedeny skutečnosti jako: 1. název a sídlo společnosti, 2. 3. 4.
jména podnikatelů a kontakt na ně, popis společnosti a povaha podnikání, způsob financování a jeho struktura. (Koráb, Mihalisko, 2005, s. 28)
5.
Titulní strana je pouze obecnou koncepcí, kterou by měl podnikatel dále v podnikatelském plánu rozvíjet. (Koráb, Mihalisko, 2005)
2.2.2
Exekutivní souhrn
Exekutivní souhrn je v některých publikacích uveden i pod názvem realizační resumé. Autoři se shodují, že tato část podnikatelského plánu by měla být sestavována až v samotném závěru. Také se shodují ohledně rozsahu této části v rámci podnikatelského plánu, rozsah by měl být v maximální délce tří stran. Tato část by měla obsahovat tyto údaje: 1. 2.
název a adresu firmy, popřípadě číslo telefonu a faxu kontaktní osoby, charakteristiku produktu, resp. služby, které jsou náplní projektu,
3. popis trhu, na kterém se chce firma uplatnit, a distribuční cesty, 4. strategické zaměření firmy na období příštích tří až pěti let, 5. zhodnocení manažerských zkušeností a kvality klíčových pracovníků firmy, 6. finanční aspekty (Fotr, Souček, 2011, s. 378) Hlavním cílem této kapitoly by mělo být vyvolání maximálního zájmu budoucích investorů, protože budoucí investoři se právě na základě exekutivního souhrnu rozhodují, zda je pro ně přínosné číst celý podnikatelský plán. Měl by to být extrakt z celého podnikatelského plánu. (Koráb, Mihalisko, 2005) 2.2.3
Analýza obecného prostředí a trhu
V této části se jedná především o analýzu konkurenčního prostředí. Podrobně jsou rozebráni konkurenti, jejich silné a slabé stránky a dále míra jejich ovlivnění podniku. Důležitá je i analýza odvětví, a to jak z hlediska vývoje, tak z hlediska historických trendů. Poslední díl této části by měl být věnován zákazníkům. Po provedené segmentaci by měl být stanoven cílový trh pro nový podnik. (Koráb, Mihalisko, 2005) Segmentační kritéria jsou geografická, demografická a psychografická.
Literární rešerše
23
Do geografických kritérií jsou přiřazovány národy, státy, kraje, okresy, města nebo městské čtvrti. (Kotler, Keller, 2007, s. 287) Do demografických kritérií patří věk, velikost rodiny, životní cyklus rodiny, pohlaví, příjem, povolání, vzdělání, náboženství, rasa, generace, národnost a společenská třída. (Kotler, Keller, 2007, s. 289) Do psychografických kritérií patří psychologické/osobnostní rysy, životní styl a hodnoty. (Kotler, Keller, 2007, s. 292) Cílem analýzy trhu je získávání, analýza a hodnocení informací o trhu a jeho okolí. Data lze získávat z už existujících informačních zdrojů, tzv. desk research, nebo jsou data získávaná pomocí speciálních šetření, tzv. field research. (Souček, Fotr, 2005, s. 35) Vnější prostředí Vnější prostředí je tvořeno faktory, které se vyskytují mimo organizaci. Dělí se na tři části: makroprostředí, oborové (odvětvové) prostředí a situační analýzu vnějšího prostředí. 1.
Makroprostředí Je tvořeno faktory, které vznikají v mezinárodním, národním a regionálním prostředí. Při analýze makroprostředí se nejčastěji využívá PESTE analýza. Název analýzy je vytvořen z prvotních písmen anglických slov. Lze se setkat i s označením SLEPTE analýza. • Politické a právní prostředí – toto prostředí je tvořeno zejména vládou, která navrhuje zákony a kontroluje jejich dodržování. V tomto prostředí je kladen na manažery velký požadavek na znalost všech vyhlášek, směrnic a zákonů. (Pošvář, Chládková, 2011) • Ekonomické prostředí – faktory v tomto prostředí propojují makro prostředí s mikro prostředím. Ovlivňují strukturu národního hospodářství. Do ekonomického prostředí spadá monetární a fiskální politika. Významnými faktory jsou HDP, kupní síla koruny, platební devizová bilance, inflace, státní rozpočet, zahraniční obchod, úroveň a diferenciace mezd, rentabilita odvětví, aj. (Pošvář, Chládková, 2011, s. 39) • Sociální prostředí – v tomto prostředí se jedná o faktory, které se vztahují k životní úrovni společnosti. Jsou to hlavně faktory, které ovlivňují organizaci při rozhodování, co a pro koho vyrábět. (Pošvář, Chládková, 2011) • Technické a technologické prostředí – obsahuje faktory, které nejvýrazněji mění životy lidí a organizací. Technický rozvoj zkracuje čas výrobního procesu v mnoha případech. A právě faktor času je jedním z rozhodujících a nejdůležitějších při konkurenceschopnosti. Důležitou roli v konkurenčním boji sehrávají inovace a investice do výzkumu a vývoje. (Pošvář, Chládková, 2011) • Ekologické prostředí – zabývá se faktory, které souvisí s tvorbou a ochranou trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. Stát vydává zá-
24
Literární rešerše
kony na ochranu životního prostředí, to často ztěžuje organizacím podmínky soutěže, ale podporuje aktivity v oborech ochrany vod, recyklace odpadů, ekologické výroby potravin aj. (Pošvář, Chládková, 2011) 2. Oborové (odvětvové) prostředí Odvětvové prostředí tvoří činitelé, které lze rozdělit do šesti skupin: • Velikost trhu, segmentace trhu, kupní síla zákazníků, stupeň nasycenosti, růstový potenciál a atraktivita trhu. • Úroveň odvětví, klíčové faktory úspěchu, bariéry vstupu, technologická náročnost. • Životní stádium vývoje odvětví. Koncentrace a segmentace odvětví. • Konkurence v odvětví, dominantní představitelé a jejich strategické záměry, hrozby substitutů, přechodové náklady. • Závislost odvětví na hospodářském cyklu, na zákonodárství a na státních zásazích, na veřejném mínění, na ekologických vlivech, na sezónní poptávce aj. • Ziskovost odvětví, perspektiva jeho rozvoje, možnosti exportu, zájem o vstup nových subjektů do odvětví a celková atraktivita odvětví. (Pošvář, Chládková, 2011, s. 44) V oborovém (odvětvovém) prostředí se používá i tzv. model pěti konkurenčních (hybných) sil. (Pošvář, Chládková, 2011)
Obr. 1
Porterův model pěti sil
Zdroj: Dedouchová, 2001
Autoři Pošvář a Chládková charakterizují části následovně: • Konkurence mezi stávajícími podniky – je založena na tvorbě a využití konkurenční výhody. Cílem konkurence je získání co nejlepšího postavení
Literární rešerše
25
podniku v oboru. Zvyšováním konkurence dochází ke koncentraci v odvětví a k poklesu ziskovosti. • Hrozby vstupu nových konkurentů – nový konkurenti chtějí získat podíl na trhu, dosáhnout zisku a toto vše se děje na úkor stávajících organizací. To nutí existující podniky k inovacím a může to vést ke snížení zisku. • Substituty – substituty jsou tzv. náhradní výrobky, které snižují poptávku po stávajících produktech, které mají kvůli novým substitutům pokles zisku. • Dodavatelé a jejich vyjednávací vliv – dodavatelé mohou výrazně ovlivňovat podnik a to například výstrahami zvyšování cen, snižováním kvality a snižováním množstvím dodávek. Dodavatelé mají silnou pozici především v situacích, kdy na trhu existuje málo konkurentů a neexistují substituty pro jejich produkty. • Kupující a jejich vyjednávací vliv – kupující mohou podnik ovlivnit hrozbami, jako jsou vynucení snižování cen odebíraného zboží. Jejich síla se projevuje především tehdy, když odebírají převážnou nebo celou část produkce podniku a také pokud existuje na trhu hodně dodavatelů, ke kterým může kupující snadno odejít. (Pošvář, Chládková, 2011) 3.
Situační analýza vnějšího prostředí Provedením situační analýzy vnějšího prostředí lze získat informace o dění v okolí podniku a na základě získaných informací předpovědět, co se může přihodit, jaký to může mít vliv na organizaci. Výsledkem analýzy jsou doporučení, jak reagovat na současné i budoucí změny. (Pošvář, Chládková, 2011) Analýza by měla především odpovědět na tyto zásadní otázky: • Které faktory z vnějšího prostředí se mění a mohou ovlivňovat organizaci? • Které z těchto faktorů jsou tržní příležitosti a hrozby? • Které jsou v současné době nejdůležitější? • Které z nich budou důležité v blízké a ve vzdálenější budoucnosti? (Pošvář, Chládková, 2011) Vnitřní prostředí Vnitřní prostředí podniku je všechno to, co existuje uvnitř organizace, všechny prvky a vztahy v podniku. Je plně specifické pro každou organizaci. Ke klasifikaci vnitřního prostředí je velmi rozšířený přístup nazývaný „Šťastný atom“ neboli „7 s“. Název je složen z hlavních faktorů vnitřního prostředí: strategie, struktura, systém řízení, spolupracovníci, styl vedení, schopnosti, sdílené hodnoty. Podrobněji toto rozdělení je uvedeno v publikaci Pošvář, Chládková, 2011, s. 80 (Pošvář, Chládková, 2011)
26
Literární rešerše
SWOT analýza SWOT analýza je metoda, která analyzuje současně mikro prostředí a makro prostředí. Podle autorů Vochozka, Mulač a kol. (2012, s. 350) je SWOT analýza základním nástrojem využitelným pro formulaci podnikové strategie. Tato analýza se používá jako samostatný nástroj, ale je ji možné použít i pro přehledné shrnutí výsledků z předcházejících analýz. (Vochozka, Mulač a kol., 2012) Vochozka, Mulač a kol. (2012, s. 350) ovšem zdůrazňují fakt, že kvalita SWOT analýzy se silně odvíjí od kvality vstupních dat. Zdroje dat do SWOT analýzy by neměly pocházet pouze od generálního ředitele podniku, který může mít pouze jednotlivý pohled, nýbrž od všech zúčastněných subjektů v podniku jako jsou zákazníci, zaměstnanci, dodavatelé, partneři apod. Název analýzy se skládá ze 4 písmen, která představují počáteční písmena čtyř anglických slov, kterými se analýza zabývá. • Strengths – silné stránky • Weaknesses – slabé stránky • Opportunities – příležitosti • Threats – hrozby (Vochozka, Mulač a kol., 2012) Podle Kotlera (2007, s. 97) se SWOT analýza zjišťuje na základě strategického auditu. Z auditu vyplyne velké množství dat různého významu a různé spolehlivosti. Provedením SWOT analýzy se data zpracují a zdůrazní se klíčové položky auditu. Dále Vochozka, Mulač a kol. (2012, s. 350) uvádějí, že silné a slabé stránky podniku jsou interními faktory podniku a příležitosti a hrozby jsou externí faktory podniku.
Literární rešerše
Obr. 2
27
Matice SWOT
Zdroj: Pošvář, Chládková, 2009
2.2.4
Obchodní a marketingový plán
Obchodní (výrobní) plán V této části podnikatelského plánu se popisují postupy výroby, tím se zdůrazňují konkurenční výhody firmy. Obsahem výrobního plánu jsou výrobní postupy, stroje a zařízení, materiál, suroviny, výrobní kapacity a prostory. Rozsah odpovídá významnosti výroby pro provozní činnost podniku. Srpová, Řehoř (2010) Marketingový plán Cílem marketingu je navrhnout a ukázat, jak se dostane produkt, nebo služba ke konečnému zákazníkovi. Je důležité mít dobrou marketingovou koncepci, protože právě toto má velký vliv na budoucí úspěch firmy. Tato část by neměla být zaměřená pouze na reklamu nebo jiné podobné aktivity, jejichž výsledkem je získání zákazníka. Marketing by měl být převážně chápán jako nástroj, který nám pomáhá řešit situaci na trhu. Důležité jsou i marketingové cíle firmy, bez kterých nemůže být podnik správně řízen. Srpová, Řehoř (2010) Marketingový mix podle autorky Martinovičové je následující: • Výrobek (Product) • Cena (Price) • Distribuce (Place) • Komunikace (Promotion). (Martinovičová, 2006)
28
Literární rešerše
• VÝROBEK Je to prodejní a konkurenční síla hmotné nabídky podniku, jedná se o úroveň parametrů užitečnosti výrobku a pružnost nabídky. (Martinovičová, 2006) • CENA Stanovení ceny podle Kotlera a Kellra (2007, s. 475-488) má 6 kroků: 1. Stanovení cílů při tvorbě ceny • Důležité je znát cíle firmy, pokud jsou cíle jasné, je snadné stanovit cenu. • Pomocí tvorby cen může společnost sledovat pět hlavních cílů: přežití, maximální současný zisk, maximální tržní podíl, maximální „sbírání smetany“ nebo vedoucí postavení v kvalitě produktů. (Koter, Keller, 2007, s. 475) 2.
Zjišťování poptávky • Cena má vliv na poptávané zboží a má různý dopad na marketingové cíle společnosti.
3.
Odhadnutí nákladů • Cenový strop pro určení cen výrobků vytváří poptávka. • Spodní hranici pro cenu za výrobek určují náklady na pořízení výrobku.
4.
Analýza nákladů, cen a nabídek konkurentů • Jako prvotní by měla firma zvážit cenu nejbližšího konkurenta.
5.
Výběr metody stanovení cen • Nejprve je potřebné zjistit „3C“ ( customers´demand schedule – průběh zákaznické poptávky, cost function – funkce nákladů, competitors´prices – ceny konkurentů) a poté lze stanovit cenu.
6.
Volba konečné ceny • Společnost si musí zvolit konečnou cenu, poté co metody tvorby cen zúžily rozsah volby. (Kotler a Keller, 2007)
• DISTRIBUCE Distribuce neboli marketingová logistika je činnost podniku, která zajišťuje snadnou dostupnost a dosažitelnost výrobku pro cílové zákazníky, včetně dodavatelské pohotovosti, dodávkové přednosti pro významnější zákazníky, volbu správné a rychlé odbytové cesty, organizace a nasazení personálu při vlastním prodeji. Obsahuje i vnější služby, logistiku a v neposlední řadě i servis. (Martinovičová, 2006) • KOMUNIKACE Může být označována také jako komunikační mix. Jde o komunikační proces mezi zákazníkem a podnikem, který musí oboustranně fungovat a musí být také permanentní. Při komunikaci je využíváno těchto nástrojů:
Literární rešerše
29
• Propagace - tato činnost má informovat zákazníka o existenci výrobku nebo služby a přesvědčit ho o jeho koupi. Představiteli propagace jsou veletrhy, výstavy, reklamy nebo prodejní propagace. • Přímá komunikace se zákazníkem – tento nástroj slouží k zjišťování potřeb cílových zákazníků. • Podpora prodeje – zahrnuje činnosti, které pomáhají zákazníkovi nakupovat a prodejci prodávat výrobek či služby. Zahrnují záruky, účast na ukázkách nebo i osobní výhody při množstevním nákupu. • Vztahy s veřejností – jsou označovány jako Public Relations. Jedná se o ovlivňování trhu, které má vést k pozitivním vztahům mezi podnikem a jeho okolím. Pro vytvoření dobrého jména a důvěry podniku je nutné, aby podnik představoval produkty, měl dostatečný servis, byl spolehlivý ve vyřizování objednávek a jejich příslušných nesrovnalostí a všeobecně vykazoval bezvadnou funkci. Tyto všechny faktory jsou nezbytné pro důvěru a uznání podniku okolním prostředím. (Martinovičová, 2006) 2.2.5
Organizační plán
Při sestavování podnikatelského plánu je důležitý časový harmonogram a jeho zajištění. Musí se určit všechny důležité kroky i aktivity, které chce podnik podstoupit, ale také termíny, do kterých má podnik v plánu tyto kroky a aktivity uskutečnit. Organizační plán se sestavuje například pomocí úsečkového diagramu, kde jde vidět časová osa a kde jsou vyznačeny termíny s kroky, které si podnik stanovil. Při zvolení úsečkového diagramu lze lépe odhadnout výši i termín investičních i osobních výdajů. (Srpová, Svobodová, Skopal, Orlík, 2011) 2.2.6
Hodnocení rizik
Srpová, Řehoř (2010) uvádí, že riziko můžeme chápat jako negativní odchylku od cíle. Je spojeno s negativními dopady na firmu. Analýza rizik může sloužit také jako prevence pro snížení těchto rizik. Mezi rizikové faktory můžeme zařadit chyby z vnitřního pohledu podniku a to chyby manažerského týmu, slabé stránky podniku, nebo také z vnějšího pohledu jako změnu chování zákazníků, technologický pokrok nebo i legislativní změny. Srpová, Řehoř (2010) Analýza rizik se provádí dvěma způsoby, a to expertním hodnocením faktorů rizika a analýzou citlivosti. Druhy rizika: • Riziko podnikatelské • Riziko čisté
30
Literární rešerše
Riziko podnikatelské spojuje nebezpečí neúspěchu s nadějí na úspěch. Rozhodnutí přijmout podnikatelské riziko může vést ke ztrátě nebo ke kladným výsledkům, jako jsou dobré hospodářské výsledky a navýšení jmění firmy. (Fotr, 1992) Riziko čisté má pouze negativní stránku. Čistá rizika se vztahují ke ztrátám a škodám na majetku podniku, na poškození zdraví anebo i ke ztrátám na životě jednotlivců vyvolaných přírodními jevy, jako jsou zemětřesení, povodně, požáry. Čisté riziko je tedy nepříznivá odchylka od žádoucího stavu, za který se považuje uchování majetku, zdraví a lidských životů. (Hnilica, Fotr, 2009) 2.2.7
Finanční plán
Finanční plán prokazuje reálnost podnikatelského plánu z ekonomického hlediska. Převádí předchozí části podnikatelského plánu do číselné podoby. Výstupy této části tvoří především plán majetků a zdrojů, někdy nazýván zahajovací rozvaha, plán nákladů, plán výnosů, plánový výkaz zisku a ztrát, plán peněžních toků, výpočet bodu zvratu a hodnocení efektivnosti a plán financování. Minimální plánovací období je do doby vykázání zisku, do splacení úvěru nebo do životnosti investice. Důležitá je efektivnost podnikatelského záměru. Pro dokázání příznivého vývoje finanční situace firmy se provádí finanční analýza pomocí poměrových finančních ukazatelů. Mezi ně se řadí ukazatele likvidity, rentability, aktivity a zadluženosti. Likvidita informuje o schopnosti splácet včas a bez problémů závazky podniku. Rentabilita informuje o schopnosti firmy tvořit zisk a zhodnocovat vložený kapitál. Ukazatel aktivity podává informace o využití jednotlivých složek majetku. Ukazatel zadluženosti informuje o dlouhodobé stabilitě podniku. Srpová, Řehoř (2010) Ukazatele výnosnosti neboli rentability, vypovídají, zda je výnosnost pro akcionáře uspokojivá a jestli veškerý kapitál investovaný do podniku dosahuje uspokojivé výnosnosti a dále jaká je výnosnost kapitálu v porovnání s konkurencí. (Synek, Kopáně, Kubálková, 2009) Zakladatelský rozpočet je podstatnou částí prací, které souvisejí se založením podniku. Hlavní smysl rozpočtu je specifikace potřebných finančních zdrojů, které budou sloužit jednak k úhradě administrativy, tak k vytvoření věcných předpokladů výroby nebo poskytování služeb. (Synek, 2011) Rozvaha je obvykle písemný přehled, který podává informace o majetku podniku, tj. aktiva podniku, která jsou na levé straně rozvahy a na pravé straně jsou umístěna pasiva, která představují finanční zdroje podniku. Rozvaha, někdy nazývána jako bilanční rozvaha, zachycuje finanční zdroje a majetek podniku k určitému momentu. (Martinovičová, 2006)
Literární rešerše aktiva celkem pohledávky za upsaný vlastní kapitál dlouhodobý majetek dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanční majetek oběžná aktiva zásoby dlouhodobé pohledávky krátkodobé pohledávky krátkodobý finanční majetek časové rozlišení Obr. 3
31 pasiva celkem vlastní kapitál základní kapitál kapitálové fondy fondy tvořené ze zisku výsledek hospodaření minulých let výsledek hospodaření běžného účetního roku cizí zdroje rezervy dlouhodobé závazky krátkodobé závazky bankovní úvěry a výpomoci časové rozlišení
Rozvaha
Zdroj: Martinovičová, 2006, Vlastní zpracování
2.2.8
Přílohy
V příloze podnikatelského plánu je možné uvést např. životopisy osob podstatných pro podnik, výpis z obchodního rejstříku. Při uskutečnění výzkumu, je právě zde místo pro zveřejnění výsledků průzkumu trhu. Dále zde mohou být uvedeny zprávy a články z novin a časopisů o produktu a trhu, výkazy zisku a ztráty, rozvaha a peněžní toky, důležité smlouvy, certifikáty a mnohé další. (Veber, 2008)
32
Vlastní práce
3 Vlastní práce 3.1 Titulní strana Jméno a příjmení: Ing. Hana Héniková Kontakt:
[email protected], Telefon: 606 272 490 Právní forma: zaměstnanecký poměr
3.2 Exekutivní souhrn Ve své práci se zabývám podnikatelským plánem na založení živnosti v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství. Jak už je v názvu zmíněno, jedná se o právní formu živnost. Druh živnosti je živnost volná. Tato živnost bude vedena pod jménem Ing. Hana Héniková. Osoba Ing. Hana Héniková, dále jen zakladatelka, je jedinou osobou, kdo povede tuto živnost, neplánuje žádné další zaměstnance. Předmětem živnosti bude více přidružených činností, ale jako hlavní činnost této provozované živnosti bude mimoškolská výchova a vzdělání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Zakladatelka má dosud zaměstnanecký poměr na dobu neurčitou v zaměstnání, kde pracuje už šestým rokem. Její dosavadní roční příjem činí 275 000 Kč. Pracovní dobu má zakladatelka flexibilní, s denním pevným jádrem pět hodin a týdenním úvazkem čtyřicet hodin. Vedle hlavního zaměstnaneckého pracovního poměru má zakladatelka dvě dohody o provedení práce na výuku německého jazyka s jazykovou školou Lingua Centrum a s firmou Žaluzie NEVA. Zakladatelka je držitelkou tří mezinárodních certifikátů z německého jazyka vydávaných Goethe Institutem v Praze (Zertifikat Deutsch – B1, Zertifikat Deutsch für den Beruf – B2 a Zentrale Mittelstufenprüfung – C1), složila Všeobecnou státní jazykovou zkoušku z jazyka německého na Státní jazykové škole v Olomouci. V současné době v rámci zvyšování své kvalifikace studuje obor Německá filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pro založení živnosti jsou podstatné dlouholeté zkušenosti s výukou na jazykové škole Lingua Centrum, s.r.o., jazyková škola Olomouc, pobočka Prostějov a spolupráce s dalšími jazykovými školami: Skřivánek s.r.o., Překladatelská agentura Langeo, Panorama I.L.A., s.r.o., LC – jazyková škola s.r.o., UNISTUDIES, s.r.o. (Firmy.cz, 2013) Zakladatelka vyučovala také studenty z významných společností v regionu, např.: Siemens, s.r.o., Železárny AnnaHütte, s.r.o., Voestalpine ČR, s.r.o., Žaluzie NEVA, s.r.o., Mubea – HZP, s.r.o., Mubea – ITSW, s.r.o., Spedition Feico, s.r.o., REVOX, spol. s r.o., Cathedral Software, s.r.o., Kendrion Prostějov, s.r.o.,
Vlastní práce
33
SLÉVÁRNA ANAH Prostějov, s.r.o., Mürdter Dvořák, nástrojárna, spol. s r.o., Windmöller & Hölscher Prostějov, s.r.o., HELAR, s.r.o., GREWIS-SPRINGS, s.r.o., GALA, a.s., MB TOOL, s.r.o., LINAPLAST, s.r.o., GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries, a.s., TK PLUS, s.r.o., Stavební firma Radim Švec s.r.o., Magistrátu města Prostějova, SPEDITION FEICO, spol. s r.o. a jiných. (Firmy.cz, 2013) Zakladatelka připravovala studenty na maturitní zkoušku na gymnáziích, na přijímací zkoušky na vysoké školy i na zkoušky z odborné němčiny na Karlově univerzitě a na VŠE v Praze, na Masarykově a na Mendelově univerzitě v Brně a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zakladatelka se začala zabývat i výukou anglického jazyka. Jeho výuku provádí zatím jen na základní úrovni, ale později má v úmyslu tuto výuku více rozšiřovat. Veškerou výuku, kterou vede v současnosti před založením živnosti, vykonává dosud na dohodu o provedení práce paralelně se svým zaměstnaneckým poměrem v jiné společnosti. Výuka a doučování probíhají převážně v okolí Prostějova. V Prostějově a jeho okolí jsou ještě další jazykové školy a spousta soukromých učitelů zabývajících se výukou německého jazyka. Nemonetárním cílem podnikatelské činnosti bude poskytování kvalitní výuky cizích jazyků, převážně němčiny. Monetárním cílem je zisk, který bude jednak odměnou pro zakladatelku a jednak zdrojem finančních prostředků pro rozvoj podnikání do budoucna. Na zahájení činnosti nebude potřebné vzít si úvěr, ani jinou finanční výpomoc. Zakladatelka bude všechno hradit ze svých úspor, které jsou ve výši 200 000 Kč. Podle vyhodnocení cash – flow po měsících je předpoklad, že se za 1. čtvrtletí bude nacházet v kladných číslech. Podle finančního plánu bych zakladatelce doporučila živnost založit. Bude to pro ni výhodnější než nadále setrvat v zaměstnaneckém poměru.
3.3 Analýza obecného prostředí a trhu V této kapitole se budu zabývat konkurencí, kterou zanalyzuji pomocí Porterova modelu konkurenčních sil. PESTE analýza mi dá přehled o vnějším prostředí podniku. A na závěr se budu zabývat největšími konkurenty v oboru v okolí. 3.3.1
PESTE analýza
Při analýze prostředí budu provádět tzv. PESTE analýzu. Tato analýza se zabývá okolním prostředím rozděleným do pěti skupin: politické a právní, ekonomické, sociální, technologické a ekologické.
34
Vlastní práce
3.3.1.1 Politické a právní faktory Podnikání bude prováděno způsobem živnosti. Ta se řídí zákonem č. 455/1911 Sb. o živnostenském podnikání. Živnost volná se člení do 80 oborů, z nichž je podnikatel vždy povinen živnostenskému úřadu nahlásit, který obor hodlá v rámci své živnostenské činnosti vykonávat. Ohledně povinnosti ke zdravotnímu pojišťění musí OSVČ hradit vypočtené pojistné do 8. dne následujícího měsíce. V roce 2013, který se bude týkat zakladatelky, činí minimální měsíční záloha na pojistném 1 748 Kč. V roce 2013 se zvedla minimální měsíční záloha pro osoby OSVČ z 1697 Kč na uvedenou částku. Sociální pojištění v roce 2013 bylo stanoveno na minimální zálohu na 1890 Kč. V roce 2013 se zvedlo z 1836 Kč na 1890 Kč. Na rozdíl od zdravotního pojištění je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. 3.3.1.2 Ekonomické faktory Hrubý domácí produkt České republiky meziročně poklesl o 1, 2%. Vývoj HDP v jednotlivých čtvrtletích roku 2012 je uveden v následující tabulce.
Tab. 1
Vývoj HDP v roce 2012 v %
Zdroj: Český statistický úřad, 2013
HDP v roce 2012 klesal ve všech čtvrtletích, a to jak z pohledu meziročního srovnání, tak i mezičtvrtletně. Ekonomická recese se postupně v průběhu roku prohlubovala. Klesající tuzemská poptávka domácností po zboží a službách pro konečnou spotřebu i klesající poptávka investorů po fixním kapitálu byly hlavní příčinou nepříznivého vývoje. Zahraniční obchod nebyl schopen kompenzovat vývoj domácí poptávky přes zvyšující se aktivní saldo. HDP v běžných cenách byl vyčíslen na 3 844 mld. Kč, což představuje nárůst oproti předchozímu roku 2011 pouze o 0,1%. Deflátor HDP se meziročně zvýšil o 1,3%. Celková zaměstnanost, zahrnující zaměstnance a samostatně podnikající osoby, vzrostla ve srovnání s rokem 2011 v průměru o 0,4% na 5092 tisíc osob. Počet samostatně podnikajících osob se zvýšil o 21 tisíc a suma se zvedla na číslo 956 tisíc. Průměrný počet zaměstnanců, který představuje 4 136 tisíc, se takřka nezměnil. V poměru odpracovaných hodin avšak byl pokles o 1,2%. (Český statistický úřad, Kurzy, 2013)
Vlastní práce
35
3.3.1.3 Sociální faktory Znalost cizích jazyků je v dnešní době nezbytností. Je to cesta k porozumění odlišným životním stylům, přispívá k rozvoji mezikulturní tolerance. Usnadňuje práci, umožňuje studium a cestování po světě a ulehčuje komunikaci mezi rozdílnými kulturami. Zatímco anglický jazyk je v současné době všeobecně rozšířený, německý jazyk se vyprofiloval do specializace, jehož výuka již ustupuje ze základních a středních škol. O to naléhavější je poptávka německých firem po vzdělání svých zaměstnanců. Bez znalosti cizího jazyka je těžké se uplatnit na trhu práce. Institut pro sociální a ekonomické analýzy zveřejnil výzkum, kde zjistil, že 54% Čechů se nedomluví žádným cizím jazykem, 27% obyvatel ovládá jeden cizí jazyk. Neslavně jsou i na tom maturanti, kteří by měli po ukončení střední školy ovládat alespoň dvě cizí řeči. Většina z nich se řadí mezi začátečníky nebo mírně pokročilé, což je důvodem rostoucí poptávky po výuce cizích jazyků ze strany veřejnosti i firem. Podle studie zveřejněné Českým statistickým úřadem se 56 % občanů EU domluví kromě své mateřštiny ještě jedním jazykem, 28% alespoň dvěma dalšími jazyky, třemi 11% a žádným jiným 44% občanů. (Profesia, European Commission,
Obr. 4
Nejčastěji používané jazyky v EU
Zdroj: Český statistický úřad, 2013
Jsou to především praktické výhody, které patří k hlavním důvodům pro učení jazyků, jako je použití v pracovní činnosti doma (32%) i v zahraničí (27%). Stále častěji je motivací i využití cizího jazyka na dovolené (35%) nebo pro osobní uspokojení (27%). Nejčastější důvody, které odrazují od studia cizího jazyka, jsou: nedostatek času (34%), motivace (30%) a náklady na jazykové kurzy (22%).
36
Vlastní práce
3.3.1.4 Technologické a technické faktory V oboru této živnosti se neprojevuje značný technologický a technický pokrok. Pokrok v této oblasti lze sledovat především na pokroku dnešní elektronické doby. Dříve se nahrávky poslouchaly z kazet, později z CD a v dnešní době je nezbytnou pomůckou pro výuku počítač. Pokrok můžeme pozorovat i z pohledu knih. Mnohé knihy potřebné na výuku cizího jazyka jsou také v elektronické podobě, což je dobré v rámci hmotnostního poměru mezi knihami a přenosným počítačem. Mezi pokrok v této oblasti se dá zařadit možnost e – learningu, který ale za současné situace pro zakladatelku nemá momentálně rozhodující význam. 3.3.1.5 Ekologické faktory Živnost zakladatelky nebude mít na životní prostředí negativní ekologický dopad. V rámci této živnosti ani není možné nějak zásadně ovlivnit životní prostředí, protože se dá říct, že spotřeba papíru a elektrické energie vynaložené při vykonávání živnosti je zanedbatelná. Nutno podotknout, že zakladatelka třídí odpad a podporuje v tom i lidi ze svého okolí. 3.3.2
Porterův model konkurenčních sil
3.3.2.1 Stávající konkurence Co se týče konkurenčního prostředí v oboru, lze uvést, že na trhu v okolí Prostějova je velké množství jazykových škol, které ale převážně nabízí výuku anglického jazyka. Stávající konkurence v němčině nabízí maximálně výuku všeobecné němčiny. Proto se domnívám, že uplatnění znalostí odborné němčiny zakladatelky, které získala v praxi, má velký potenciál a malou stávající konkurenci. Velkým poskytovatelem výuky německého jazyka je v regionu jazyková škola Lingua Centrum, s.r.o., pobočka Prostějov, dále Jazyková škola Skřivánek z Vyškova a také UNISTUDIES, s.r.o. z Olomouce. Se všemi uvedenými školami zakladatelka spolupracuje a hodlá po založení živnosti s nimi dále udržovat pracovní vztahy. Současně působí v Prostějově a okolí velké množství drobných poskytovatelů výuky jazyka. Je nemožné získat konkrétnější čísla, protože klasifikace živností přesně neudává, na jaký druh vzdělávání se živnost vztahuje. Většina živnostníků spolupracuje s jazykovými školami, nejsou to jejich zaměstnanci, ale pracují pro více jazykových škol nebo agentur současně. Analýza nejvýznamnějších konkurentů Při výběru užší konkurence je hlavním kritériem především profesionalita lektora, jak po stránce odborných znalostí, tak zkušeností z pedagogického hlediska. Pokud se někdo rozhodne v Prostějově učit se německý jazyk, může zvolit buď velkou agenturu, nebo drobné lektory. Při porovnání s velkými jazykovými agenturami je hlavní nedostatek zakladatelky v nemožnosti pokrytí nejfrekventovanějšího času po 17. hodině více jak jednoho jazykového kurzu nebo individuální hodiny. Proti menším poskytovate-
Vlastní práce
37
lům může zakladatelka nabídnout dlouholeté zkušenosti s výukou a odborné znalosti z praxe. Nejvýznamnější konkurence na Prostějovsku je: Lingua Centrum jazyková škola, Jazyková škola Skřivánek, Mgr. Michaela Novotná, Svatava Zatloukalová a další samostatní lektoři. Lingua Centrum jazyková škola Jazyková škola Lingua se skládá ze dvou právních subjektů, právnická osoba Lingua Centrum, s.r.o. a fyzická osboa Mgr. Pavel Pospíšil – Lingua Centrum. Služby, které jazyková škola poskytuje, jsou kurzy pro veřejnost v různých intenzitách výuky, firemní a podnikové kurzy na míru udělané na požadavky klientů, jednoleté pomaturitní studium jazyků (anglický jazyk, německý jazyk, španělský jazyk, francouzský jazyk), Fast track (cizí jazyk 5x rychleji), letní intenzivní konverzační kurzy, přípravy k mezinárodním zkouškám, ale také na novou státní maturitu, dále poskytuje jazyková škola individuální výuku, doučování školních předmětů, překlady a tlumočení, e – learning, pobytové kurzy v zahraničí a také prodej učebnic pro výuku. Mezi vyučované jazyky patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, ruština, polština, ukrajinština, portugalština, nizozemština, japonština, čínština. Portál jazykové školy uvádí, že při požadavku na další světový jazyk, lze výuku rovněž zajistit. Jazyková škola byla založena v roce 1990. V roce 2003 se jazyková škola Lingua Centrum stala jako jediná jazyková na střední a východní Moravě členem Asociace certifikovaných jazykových škol ČR (ACERT). V roce 2012 se stala členskou školou Asociace jazykových škol a agentur ČR (AJŠA). Posláním této asociace je zdokonalovat jazykové vzdělání na území ČR, rozvíjet činnost a profesní prestiž svých členů. (Lingua Centrum jazyková škola, 2013)
38
Vlastní práce
typ kurzu kurz "standard" pro teenagery a dospělé (2 vyuč. hod./týd., 17 týdnů) kurz "speciál" pro teenagery a dospělé (2 vyuč. hod./týd., 17 týdnů) kurz "speciál" intenzivní (1x4, 2x2 vyuč. hod./týd., 17 týdnů) přípravný kurz na mezinárodní zkoušky (2x2 vyuč. hod./týd., 17 týdnů) příprava k přijímacím zkouškám na VŠ (1x2 vyuč. hod./týd., 15 týdnů) kurz letní konverzační (20 vyuč. hod./týd., 1 týden) individuální výuka cizího jazyka (1 vyuč.hod.) od Tab. 2
cena standard
cena bonus
2 290
1 750
2 790
2 350
4 590
4 350
4 590
4 350
2 290
2 050
1 590
1 390
255
245
Tabulka cen konkurence
Zdroj: Lingua Centrum, 2013, Vlastní zpracování
Bonus cena je poskytována všem stálým posluchačům, kteří mají účast v kurzu alespoň ve dvou po sobě následujících pololetích. (Lingua Centrum jazyková škola, 2013) Jazyková škola Skřivánek V současné době jazyková škola zaměstnává přes 300 stálých pracovníků na téměř 50 pobočkách po celé Evropě. Jazyková škola provádí kurzy pro dospělé i děti, individuální i skupinovou výuku pro firmy a širokou veřejnost, jazykové audity, jazykové zkoušky a také širokou nabídku online výuky. V roce 2008 se stala členem asociace AJŠA. Na webovém portálu jazykové školy nenajdeme přesně uvedené ceny služeb, pouze si můžeme požádat o kalkulaci určité zakázky, anebo na požádání Vám cenu sdělí obchodní asistenti. (Skřivánek s.r.o., 2010) Mgr. Michaela Novotná V případě této lektorky se jedná o výuku jazyků v Olomouci, paní magistra poskytuje výuku německého a anglického jazyka. Umožňuje i výuku českého jazyka, která je zaměřená převážně na cizince. Dále provádí výuku přes skype, což pro zakladatelku představuje konkurenční nevýhodu. Paní magistra uskutečňuje i přípravu na novou státní maturitu z němčiny, češtiny, základů společenských věd nebo i dějepisu. Paní magistra se nevěnuje pouze konečné maturitní zkoušce, ale nabízí i možnost doučování v průběhu školního roku, v nabídce uvádí doučování předmětů základní a střední školy. V neposlední řadě nabízí i překlady a tlumočení.
Vlastní práce
39
Ceny služeb paní magistry se pohybují od 200 do 250Kč za 1 vyučovací hodinu (1 vyučovací hodina = 45 minut) za běžné kurzy. Vyšší cenu má paní magistra u češtiny pro cizince, kde se cena pohybuje od 250 do 300 Kč za 1 vyučovací hodinu. Cena překladů za jednu normostranu je z cizího jazyka do češtiny 250 Kč, z češtiny do cizího jazyka 280 Kč. Za tlumočení si účtuje od 700 do 850 Kč za hodinu dle typu a odbornosti tlumočení. (Michaela Novotná jazyk pro každého, 2013) Svatava Zatloukalová Tato lektorka poskytuje individuální, skupinovou a firemní výuku německého jazyka a nabízí i překladatelské služby. Tyto služby poskytuje v okolí Prostějova. Lektorka bohužel nevlastní internetové stránky, tak ceny o jejich službách jsem se nedozvěděla. Kontaktovala jsem lektorku přes email, ale bohužel jsem neobdržela odpověď. Další samostatní lektoři Mezi další konkurenty zakladatelky patří drobní poskytovatelé výuky německého jazyka, které je možné najít ve vyhledávači, pokud zadáte heslo němčina v Prostějově. Je to například Bc. Renata Koudelková, Roman Růžička, Bc. Petr Cimbál, PhDr. Věra Ventrubová, Hana Vojtíšková, Jana Novotná a Ing. Pavel Lančarič. Všichni tito lektoři poskytují výuku v Prostějově a okolí. Orientační cena je od 100 do 200Kč za lekci v délce 60 minut. Kromě paní Ventrubové jsou to převážně studující mladí lidé. (Naučím, 2013) 3.3.2.2 Potenciální noví konkurenti Mezi potencionální nové konkurenty se dají zařadit nově vznikající podnikatelé se stejným zaměřením na lektorství. Můžeme sem zařadit i nově vznikající jazykové školy, nebo i organizace zaměřené na překladatelství a tlumočení. 3.3.2.3 Kupující a jejich vyjednávací vliv Prostějovský region je známý vysokou koncentrací firem, které jsou majetkově propojeny se společnostmi geograficky se nacházejícími v německy mluvících zemích – Německo, Švýcarsko, Rakousko. K nejvýznamnějším patří společnosti Železárny Annahütte, Kendrion nebo Mubea. Tyto společnosti, vzhledem k provázanosti s německy mluvícím prostředím, mají motivaci a aktivně podporují vzdělávání svých zaměstnanců. Jednacím jazykem je v těchto firmách především němčina, v menší míře angličtina. Firemní a produktová dokumentace je mnohdy pouze v německém jazyce. Zaměstnanci často cestují na různé meetingy nebo školení do mateřských firem. To vše vede společnosti k aktivní podpoře jazykového vzdělávání. Druhou cílovou skupinu zákazníků tvoří společnosti, které sice nejsou majetkově provázány s německy mluvícími mateřskými společnostmi, ale produkty nebo suroviny pro své podnikání umísťují a nakupují na německy mluvících tr-
40
Vlastní práce
zích. Namátkou lze jmenovat softwarovou firmu Cathedral Software, Žaluzie NEVA nebo slévárnu ANAH. Řada těchto firem využívala pro účely jazykového vzdělání služeb jazykové školy Lingua nebo přímo osoby zakladatelky. Je třeba počítat s tím, že někteří zákazníci budou požadovat cenová zvýhodnění při objednávce většího množství výuky nebo při prodlužování zakázky. 3.3.2.4 Substituty Substituty se v tomto oboru nevyskytují. Jediná hrozba vzniku substitutu by byla, kdyby se firmy, které mají za komunikativní jazyk ve firmě němčinu, přešly na anglický jazyk. Možnost této změny je nepravděpodobná a velmi malá. 3.3.2.5 Dodavatelé a jejich vyjednávací vliv Pro danou živnost nevzniká potřeba stálého dodavatele materiálu. Proto můžeme mluvit pouze o příležitostných dodavatelích a to převážně kancelářského materiálu. Zakladatelka má dosud dodavatele na kancelářský papír a na tonery do tiskárny. Jedná se o Tonermarket s.r.o.. Vyjednávací vliv tohoto dodavatele na zakladatelku nikterak nepůsobí. Dalo by se říct, že zakladatelka je pro něho pouze běžný zákazník a nedůležitý odběratel.
3.4 Předmět podnikání a jeho analýza 3.4.1
Poslání a cíle živnosti
Poslání živnosti Zakladatelka si jako poslání své živnosti stanovila poskytování kvalitní výuky, kvalitního překladu jak na obecné tak i na odborné úrovni, i kvalitní tlumočení. To vše samozřejmě za příznivou cenu. Vše se snaží dělat se zájmem o své studenty a o jejich výsledky. Proto v rámci zvyšování své kvalifikace začala studovat Univerzitu Palackého v Olomouci, obor německá filologie. Je si vědoma, že německý jazyk není v dnešní době cizím jazykem číslo jedna jako anglický jazyk, který se vyučuje téměř na všech školách prakticky bez omezení. O to více se zvyšuje poptávka v prostějovském regionu po odbornících s kvalitní znalostí němčiny. Cíle živnosti Všechny cíle by měly směřovat k maximalizaci zisku z podnikání. Jednotlivé cíle živnosti můžeme rozdělit podle délky jejich trvání. Dlouhodobým cílem živnosti zakladatelky je založení fungující a konkurence schopné jazykové školy začleněné do asociace jazykových škol AJŠA nebo ACERT produkující dostatečný zisk. Předpokladem k tomu je vybudovat si dobré jméno nejen v okolí Prostějova, ale i v okolí Olomouce. Jde jí především o dobrou pověst a o udržení stávajících studentů a pokud možno se bude snažit o jejich úspěšné dovedení ke složení mezinárodního certifikátu na Goethe Insti-
Vlastní práce
41
tutu v Praze nebo na Österreich Institutu v Brně. Chce si vybudovat takovou pověst, aby se na ni klienti obraceli a důvěřovali jejím schopnostem a dovednostem. Má zájem o každého studenta, ať už ho vyučuje jako individua nebo člena nějakého kurzu, aby v něm zanechala pocit dobře odvedené práce. Střednědobý cíl je pro zakladatelku dosažení fungující živnosti se ziskem na krytí nákladů jak podnikatelských, tak osobních. Střednědobě je pro zakladatelku podstatné dokončení studia na Univerzitě Palackého v Olomouci a rozšíření výuky o anglický jazyk. Důležitým faktorem je také zajištění výuky o prázdninách, protože v období června až září dochází k absenci veřejnostních kurzů na jazykových školách. Krátkodobý cíl je podniknout všechny nezbytné kroky pro založení živnosti a splnění veškerých potřebných náležitostí, dále smluvní navázání pracovních nabídek tak, aby byla zajištěna výuka po celý den a týden. Zakladatelka by také ráda v prvním roce založení živnosti chtěla mít vytvořené vlastní webové stránky a připravenou propagaci svého podnikání. Strategie k dosažení cílů Prvním krokem je založení živnosti a splnění veškerých nutných podmínek. Dále je nutné oslovit všechny stávající i nově spolupracující společnosti s nabídkou další výuky, překladů a tlumočení za nových podmínek. Je potřeba také oslovit firmu, která zakladatelce vytvoří webové stránky a i firmu, která zařídí propagaci živnosti. Pro splnění střednědobého cílu je třeba dokončit studium posledního ročníku na Univerzitě Palackého, složit státní závěrečnou zkoušku a napsat a obhájit diplomovou práci. Pro dosažení fungující živnosti je třeba pokrýt čtyři slabší letní měsíce, ve kterých probíhá klasická výuka minimálně. A to buď rozšířením podnikových kurzů, nebo nabídkou prázdninových aktivit, jako například kurzů němčiny specializovaných na téma dovolená a cestování a dále zábavných dětských letních příměstských táborů s němčinou hrou. K dosažení dlouhodobého cíle, kterým je založení jazykové školy, je třeba si zajistit dostatečnou klientelu a navázat spolupráci s kvalitními a spolehlivými lektory. 3.4.2
Odborné předpoklady k podnikání
Zakladatelka splňuje všechny podmínky pro to, aby mohla podnikat na základě živnosti. Studovala Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, obor kybernetika. Německému jazyku se věnuje od základní školy, státní jazykovou zkoušku z jazyka německého složila na Státní jazykové škole v Olomouci v roce 1993. Svoje znalosti si dále prohlubovala a zdokonalovala v kurzech na této škole a také ve své praxi. Pracovala deset roků ve firmě exportující do německy mluvících zemí, vedla řadu jednání se zákazníky v německém jazyce a byla zodpovědná za veškerou komunikaci s partnery. Složila tři mezinárodní certifikáty: Zertifikat Deutsch – B1 v roce 2006, Zertifikat Deutsch für den Beruf – B2 v roce 2007 a Zentrale Mittelstufenprüfung – C1 v roce 2007. Od roku 2000 vyučuje na ja-
42
Vlastní práce
zykové škole Lingua Centrum v Prostějově veřejnostní kurzy. V roce 2012 začala studovat na Univerzitě Palackého v Olomouci německou filologii v navazujícím magisterském studiu. Zakladatelka zpočátku neuvažuje pro vykonávání své živnosti zaměstnat žádné další zaměstnance, veškerou činnost bude provozovat osobně. Lektorství, překladatelství, tlumočení Lektorství – tuto činnost zakladatelka provozuje nejdéle ze všech třech uvedených činností. Jedná se o výuku cizích jazyků, kterými jsou německý a anglický jazyk. Lektorství již vykonává na základě dohody o provedení práce s jazykovou školou. Na další výuku má uzavřené samostatné dohody s jednotlivými firmami. Překladatelství – této činnosti se zakladatelka dosud věnovala jen omezeně. Většinou překládá manuály k elektronice, nejrozsáhlejší překlady byly pro firmu REVOX. Zakázky na překlady dostává i od jazykové školy, ale také od svých studentů, kteří potřebují překlady většinou pro svoji práci nebo do odborných publikací. Přesto ani nadále nepředpokládá, že by překladatelství tvořilo podstatnou část její živnosti. Tlumočení – oblast, kterou se zakladatelka zabývá nejméně ze všech těchto tří. Nejvíce tlumočila pro firmu, ve které měla zaměstnanecký poměr. A jednalo se jak o tlumočení přímo v podniku při jednáních, tak při služebních cestách do firem zákazníků a odběratelů v německy mluvících zemích. 3.4.3
Umístění a vybavení živnosti
Umístění Živnost bude vykonávána převážně v rámci jazykových škol a jazykových agentur. To znamená, že spousta výuky bude uskutečňována v prostorách těchto jazykových institucí. Zde zakladatelka bude provádět převážně skupinové kurzy pro dospělé, ale také individuální hodiny. Bude vyučovat rovněž přímo v podnicích, se kterými má smlouvu. Tyto kurzy budou uskutečňovány v prostorách podniků. Výuka bude probíhat jak před pracovní dobou, tak i po jejím skončení, výhodné ovšem je i to, že většina podniků upřednostňuje výuku v rámci pracovní doby. Další individuální kurzy si bude zakladatelka s klienty domlouvat převážně podle přání studentů, tak aby jim prostředí bylo co nejvhodnější a nejpříjemnější a časově vyhovující. Většinou se výuka provádí v domácím prostředí, ať už u klienta nebo u zakladatelky. Vybavení K výkonu této živnosti není zapotřebí žádný speciální majetek. K výuce je pro zakladatelku a studenty nejlépe zařízena pochopitelně jazyková škola, která má veškeré předměty potřebné pro výuku, ať už to jsou psací stoly pro více osob,
Vlastní práce
43
tabule na vysvětlování výuky až po učebnice, přehrávací systém na poslechy, ale také možnost tisknutí a kopírování přímo na pracovišti. S výukou mimo prostory jazykové školy toto vybavení není v podnicích někdy zajištěno, proto má zakladatelka ztížené podmínky. Zakladatelka vlastní všechny potřebné materiály pro výuku, jako jsou knížky, testy, poslechy a mnohé další. Mezi její vybavení pro domácí přípravu na výuku patří nábytek, a to v podobě kancelářské židle, psacího stolu a osvětlení. Mezi další vybavení patří elektronika, tady představuje hlavní potřebu stolní počítač a multifunkční tiskárna, tyto dvě věci shledává zakladatelka nezbytné pro výkon své živnosti. Jako další elektronickou pomůcku bych uvedla kazetový a CD přenosný přehrávač a poté hifi věž. Obě tyto pomůcky využívá hodně při přehrávání poslechu ve výuce. Přenosný přehrávač je pro ni velice důležitý z pohledu možnosti přehrávání kazet, spoustu materiálu má ještě na kazetách, ale postupně nahrazuje tyto materiály modernější podobou, ať už CD nebo za pomocí flash disku. Hifi věž jí slouží k domácí přípravě na výuku. Veškeré vybavení si zakladatelka bude po založení živnosti kupovat nové, protože stávající podmínky jsou pro živnost nedostatečné a nevyhovující. Stejné je to i pro všechny potřebné materiály pro výuku. Učebnice, cvičebnice, slovníky a další podpůrné materiály, které dosud vlastní, by ráda rozšířila o nové modernější vydání a doplnila o elektronické verze.
44
Vlastní práce
3.5 SWOT analýza Silné stránky -13 leté zkušenosti s firemní a individuální výukou -Všeobecná státní jazyková zkouška -Mezinárodní zkoušky (Goethe Institut – B1, B2, C1) - Aktuální studium německé filologie -Řada kontaktů ve firemní i osobní sféře - Individuální přístup ke studentům - Nízké náklady na založení podniku
-Omezené vlastní finanční zdroje -Začínající podnikatel - Omezená výuka přes letní měsíce
Příležitosti -Výraznější rozšíření výuky angličtiny -Expanze do okolních regionů -Vyšší využití strukturálních fondů EU -Navázaní spolupráce s jazykovými školami mimo region Prostějov -Rozšíření o doučování matematiky -Zavedení druhého povinného jazyka na základních školách Hrozby
Kvalitní propagace živnosti zakladatelky v regionu
ST strategie
WT strategie
-Výrazné zhoršení ekonomické situace -Firemní úspory v oblasti vzdělávaní -Zvýšená nezaměstnanost - Výpadek výuky v případě onemocnění zakladatelky - Rušení individuálních hodin ze strany klientů
Zakalkulování případných výpadků výuky do smluv s klienty
Zřízení nemocenského pojištění, vytvoření finanční rezervy a využití služeb účetní firmy
Tab. 3
SWOT analýza
Zdroj: Vlastní zpracování
SO strategie
Slabé stránky
WO strategie
Navázání spolupráce s organizacemi pořádajícími jazykové kurzy přes letní měsíce
Vlastní práce
45
Silné stránky • Dlouholeté zkušenosti s jazykovou výukou v regionu – majitelka živnosti má dlouholeté zkušenosti s výukou německého jazyka, později k tomu přibyla i výuka anglického jazyka. • Předpoklady (certifikace) pro výuku nejen všeobecného německého jazyka, ale i vysoce specializovaných oblastí (především strojírenství, obchodní korespondence, hospodářská němčina nebo IT). Certifikáty z německého jazyka na pokročilé a odborné úrovni na Goethe Institutu v Praze – Zertifikat Deutsch – B1, Zertifikat Deutsch für den Beruf – B2, Zentrale Mittelstufenprüfung – C1 a Státní jazyková zkouška z jazyka německého na státní jazykové škole v Olomouci • Aktuální studium na Univerzitě Palackého v Olomouci – studium německé filologie v navazujícím magisterském studiu. • Řada kontaktů – kvůli dlouholeté zkušenosti s doučováním si zakladatelka vytvořila mnoho kontaktů v regionu Prostějov, ať už z řad studentů, tak i z firem, pro které prováděla doučování zaměstnanců. • Individuální přístup ke studentům – pro každého jednotlivce se zakladatelka snaží nalézt optimální skladbu výuky se zaměřením na individuální nedostatky. • Nízké náklady na založení podniku – pro tento druh podnikání není bezpodmínečně nutné žádat o úvěr nebo jinou finanční podporu, která by se později jevila jako zátěž. Slabé stránky • Omezené finanční zdroje – jakožto jediná majitelka má finanční zdroje pouze svoje, na podnikání si neplánuje vzít žádnou finanční výpomoc od banky, její finanční majetek tvoří její úspory. • Začínající podnikatel – jako začínající podnikatel to nemá na trhu jednoduché kvůli nedostatku zkušeností s podnikáním. • Omezená výuka přes letní měsíce – absence veřejnostních jazykových kurzů přes měsíce červen až září a nutnost nahradit tento výpadek jinou aktivitou. Příležitosti • Výraznější rozšíření výuky angličtiny – novou příležitostí trhu je rozšíření výuky o anglický jazyk. • Expanze do okolních regionů – rozšíření výuky nejen v okolí Prostějova, ale i možnost výuky v Olomouci a jejím okolí, popřípadě v regionech s koncentrací německých firem, jako je například město Mohelnice. • Vyšší využití strukturálních fondů EU – stále jsou vypisovány projekty na podporu vzdělávání, kterých je třeba si všímat a zajímat se o podmínky udělení dotací.
46
Vlastní práce
• Navázaní spolupráce s jazykovými školami mimo region Prostějov – i jazykové školy mimo město Prostějov poskytují výuku klientům ve zdejších podnicích, proto je pro všechny strany výhodné a cenově příznivější, když lektor nemusí cestovat za výukou a účtovat si náklady s tím spojené. • Rozšíření o doučování matematiky – mezi studenty středních škol existuje velká poptávka po mimoškolních hodinách z tohoto oboru. Protože zakladatelka matematiku vystudovala na vysoké škole, považuje možnost tohoto rozšíření lektorství za svoji příležitost uplatnění se na trhu s výukou. • Zavedení druhého povinného jazyka na základních školách – od září 2013 si žáci od sedmých tříd základních škol budou muset zvolit vedle již vyučované angličtiny druhý cizí jazyk. Německý jazyk je jednou z variant. Existuje zde reálný předpoklad zvýšené poptávky po doučování z tohoto předmětu. Hrozby • Výrazné zhoršení ekonomické situace – do budoucna se předpokládá výrazné zhoršení ekonomické situace pro živnostníky týkající se úpravy podmínek vykonávání jejich živnosti. • Firemní úspory ve vzdělání – v případě, že se firmy dostanou do složitější ekonomické situace, budou se snažit ušetřit ve všech oblastech, výuku jazyků nevyjímaje. • Zvýšená nezaměstnanost – Prostějov je region s vyšší nezaměstnaností, což se odráží také v kupní síle obyvatelstva a ochotě vydávat finanční prostředky za zbytné záležitosti. Jen málo nezaměstnaných investuje v této situaci do vzdělávání. • Výpadek výuky v případě onemocnění zakladatelky – pokud dojde k onemocnění nebo vážného úrazu jediné osoby, na kterou je vázána živnost, dojde k přerušení veškerých finančních příjmů. • Rušení individuálních hodin ze strany klientů – velká hrozba v případě individuálních hodin. Je mnoho faktorů, pro které individuální hodina může odpadnout: pracovní vytíženost klienta, služební cesta, dovolená, nemoc, úraz, onemocnění v rodině, péče o děti, státní svátek nebo jen momentální nechuť. Strategie SO maxi – maxi Kvalitní propagace živnosti zakladatelky v regionu – především se jedná o vytvoření kvalitních webových stránek a dostatečnou informovanost klientů o této živnosti. Strategie WO mini – maxi Navázání spolupráce s organizacemi pořádajícími jazykové kurzy přes letní měsíce – je třeba oslovit firmy poskytující služby tohoto typu a nabídnout jim spolupráci, popřípadě vytvořit vlastní program na tyto měsíce jako třeba jakékoliv dětské aktivity doplněné o jazykovou výuku hravou formou.
Vlastní práce
47
Strategie ST maxi – mini Zakalkulování případných výpadků výuky do smluv s klienty – tato varianta se týká pouze dlouhodobých smluv s velkými firmami, z hlediska strategie není možné požadovat po individuálních klientech náhradu ušlého zisku, protože v takovém případě hrozí ztráta klienta. Strategie WT mini – mini Zřízení nemocenského pojištění – pro částečné krytí ztrát způsobených nemocí zakladatelky je optimální zřízení připojištění nebo vytvoření finanční rezervy. Využití služeb účetní firmy – pro neznalost daňových zákonů a z důvodu nejistoty v tomto oboru je na místě oslovit pro tyto potřeby účetní firmu.
3.6 Obchodní a marketingový plán Poskytované služby Hlavní poskytovanou službou je lektorství zaměřené převážně na výuku německého a anglického jazyka. Jako doplňkovou službu této živnosti tvoří překladatelství a tlumočení. Tyto dvě další služby jsou spíše dodatečné, ovšem velice zajímavé a přínosné pro zakladatelku. Jednak zdokonaluje sama sebe, ale také jí to umožňuje prostřídání činností. Marketingový plán 3.6.1
Produkt
Produktem zakladatelky bude převážně výuka německého jazyka a v menší míře anglického jazyka. Výuka obou jazyků bude probíhat s důrazem na všechny části jazykových dovedností: komunikaci, gramatiku, poslech, psaní, čtení a v neposlední řadě slovní zásobu. V prvním roce živnosti se zakladatelka chce zaměřit primárně na němčinu a na rozšíření svých dlouhodobých kurzů. Ale také se chce zaměřit na výuku anglického jazyka, na jeho rozšíření, jak už ze studentského pohledu, tak z pohledu svého vzdělání na odbornější úroveň a samozřejmě na výuku angličtiny na této úrovni. Výuku chce zakladatelka rozšířit převážně v oblasti kurzů pro firmy, a to hlavně z toho důvodu, že má v této oblasti mnoho osobních kontaktů. Hodiny bude zakladatelka poskytovat zcela podle požadavků klientů, pro firemní výuku požadují klienti převážně firemní prostory, což je výhodné pro obě strany. Pro veřejnostní kurzy a individuální kurzy sjednané jazykovou školou budou k dispozici prostory jazykové školy. Zakladatelka se bude vždy snažit při jakékoliv výuce maximálně se přizpůsobit požadavkům klienta, obsah a formu výuky přizpůsobí tak, aby vždy vyhovoval typu a druhu kurzu. Ke všem svým studentům bude zakladatelka přistupovat stejně jako dosud individuálně, tak aby byla správně nastavena intenzita výuky i požadavky studentů. V prvním roce bude zahájena výuka od jednotlivců přes malé skupinky posluchačů až po větší skupiny. Ty budou ale uskutečňovány pouze na základě požadavků firmy, protože větší skupinové kurzy nejsou mezi studenty moc oblíbe-
48
Vlastní práce
né. V dalších letech plánuje zakladatelka rozšíření výuky anglického jazyka a postupnou eliminaci cenově méně výhodných vyučovacích hodin. Zakladatelka považuje za konkurenční výhodu i množství materiálu, které má k dispozici. Jedná se o podklady pro němčinu od úplného základu až po odborný jazyk. 3.6.2
Cena
Cena bude stanovena na základě potřeby pokrytí nákladů zakladatelky a také s přihlédnutím k cenám konkurence. Zakladatelka stanovila cenu na základě propočtů vlastních nákladů a dlouholetých zkušeností s odměňováním v tomto oboru. Typ činnosti Lektorství Tlumočení Překlady Tab. 4
Cena 190 – 240 Kč/výuková hodina 300 – 400 Kč/hodina 150 – 200 Kč/normostrana
Ceny zakladatelky
Zdroj: Interní zdroje zakladatelky, 2013
3.6.3
Místo
Zakladatelka bude živnost provozovat v regionu Prostějov. Ke své živnosti předpokládá, že nebude potřebovat žádné vlastní prostory, veškeré prostory poskytne jazyková škola v případě individuálních i skupinových kurzů anebo prostory poskytnou firmy, pro které bude provozována firemní výuka. 3.6.4
Propagace
Finanční prostředky na propagaci budou stanoveny dle finančních možností zakladatelky, které jsou omezené na její vlastní úspory. Zakladatelka v prvním roce provozování živnosti (Tab. 5) považuje za prioritu založení webových stránek a propagaci své živnosti prostřednictvím letáků. V dalších letech (Tab. 6) je třeba počítat s náklady na správu webových stránek a opětovnou distribuci letáků.
Vlastní práce
49
Náklady na propagaci v 1. roce Kč Vytvoření a roční správa webových stránek 4 000 Letáky 2000 ks 3 300 Razítko 300 Návrh a vytvoření vizitek 1 000 Celkem 8 600 Tab. 5
Propagace 1. rok
Zdroj: ByznysWeb, 2013, Tisk Sarpet, 2013, Grafiko, 2013
Náklady na propagaci ve druhém až pátém roce jsou totožné. Náklady na propagaci ve 2. až 5. roce Kč / rok Roční správa webových stránek 4 000 Letáky 2000 ks na rok 3 300 Celkem ročně 7 300 Celkem za 2. až 5. rok 29 200 Tab. 6
Propagace 2. až 5. rok
Zdroj: ByznysWeb, 2013, Tisk Sarpet, 2013, Grafiko, 2013
3.7 Hodnocení rizik Rizika této živnosti byla uvedena v (Tab. 3) ve SWOT analýze mezi hrozbami. Mezi hrozbami bylo uvedeno výrazné zhoršení ekonomické situace, firemní úspory v oblasti vzdělávaní, zvýšená nezaměstnanost, výpadek výuky v případě onemocnění zakladatelky, rušení individuálních hodin ze strany klientů. Zhoršení ekonomické situace a zvýšení nezaměstnanosti nemůže zakladatelka nijak ovlivnit, ale firemní úspory v oblasti vzdělání může zakladatelka kompenzovat například zvýšením individuálních kurzů. Výpadek příjmu z výuky v případě onemocnění zakladatelky se dá omezit například sjednáním nemocenského pojištění. Rušení hodin ze strany klientů je možné eliminovat ujednáním ve smlouvě ohledně sankčních poplatků při zrušení vyučovací hodiny méně než dvacet čtyři hodin předem.
3.8 Finanční plán Hlavním cílem provozování živnosti je v první řadě dosahování zisku. Dále je důležitá příležitost osamostatnit se a realizovat se a nebýt v zaměstnaneckém poměru. Finanční plán je třeba zpracovat dostatečně podrobně, aby reálně zobrazoval situaci a dokázal odpovědět, zda podnikání zakladatelky bude výnosné. Zda vložené prostředky, které zakladatelka do podnikání vloží, se jí vrátí a zda
50
Vlastní práce
bude živnost schopna generovat zisk v období 5 let a jaká bude jeho přibližná velikost v porovnání se stávajícím příjmem. Je třeba pomocí finančního plánu vyhodnotit, zda se zakladatelce vyplatí opustit zaměstnanecký poměr, ve kterém momentálně dosahuje roční výše příjmu 275 000 Kč. 3.8.1
Zakladatelský rozpočet
Zakladatelský rozpočet (Tab. 7) byl odhadnut na první tři měsíce provozování živnosti. Veškeré nutné náklady na založení živnosti byly rozděleny do 3 měsíců podle nutnosti a potřebnosti. Priority pro rozdělení těchto nákladů stanovila sama zakladatelka. Do živnosti vloží zakladatelka svůj vlastní vklad 200 000 Kč ze svých vlastních úspor. Pro první měsíc bude nutné vydat náklady na učební pomůcky, které dohromady činí 7 000 Kč. Dále je potřebné pro provoz živnosti mít založený účet u banky, veškeré náklady s tím spojené byly vyčísleny na 2 200 Kč. Další vyčíslené náklady se týkají telefonu a internetu, tato položka je pro první měsíc navýšená o náklady na zavedení internetu, dále se tato částka bude považovat za neměnnou, pořizovací cena internetu se odhaduje na 400 Kč a měsíční částka za telefon a internet byla odhadnuta na 850 Kč. Nezbytné pro založení živnosti je vybavení, do kterého zakladatelka zařadila pro první měsíc počítač s monitorem, k tomu příslušný počítačový software, překladatelský software a kancelářské potřeby, které byly odhadnuty na 40 000 Kč. Ve druhém měsíci je třeba počítat s náklady na pořízení tiskárny se skenerem, její pořizovací cena byla odhadnuta na 3 000 Kč. Ve třetím měsíci plánuje zakladatelka pořízení psacího stolu a dvou židlí, cena nábytku byla odhadnuta na 9 000 Kč. Dalšími měsíčními náklady jsou náklady na dopravu, které činí 3 300 Kč. Mezi další nezbytně nutné náklady patří státem stanovené sociální pojištění a zdravotní pojištění. Platí se v pravidelných měsíčních intervalech ve výši 1 748 Kč pro sociální pojištění a 1 890 Kč pro zdravotní pojištění, to je celkem 3 638 Kč. Poslední zahrnutou částkou do zakladatelského rozpočtu je marketing, jeho výše byla vyčíslena pouze na první měsíc v každém roce. Převážná část položek uvedených v zakladatelském rozpočtu je po dobu dalších měsíců neměnná.
Vlastní práce
51
položky vlastní vklad učebnice slovníky zřízení účtu vedení účtu telefon a internet vybavení doprava zdravotní pojištění sociální pojištění marketing celkem
1. měsíc 200 000 Kč -5 000 Kč -2 000 Kč -2 000 Kč -200 Kč -1 250 Kč -40 000 Kč -3 300 Kč -1 748 Kč -1 890 Kč -8 600 Kč 134 012 Kč 2. měsíc
učebnice slovníky vedení účtu telefon a internet vybavení doprava zdravotní pojištění sociální pojištění celkem
-5 000 Kč -1 000 Kč -200 Kč -850 Kč -3 000 Kč -3 300 Kč -1 748 Kč -1 890 Kč 117 024 Kč 3. měsíc
učebnice slovníky vedení účtu telefon a internet vybavení doprava zdravotní pojištění sociální pojištění celkem Tab. 7
-5 000 Kč -1 000 Kč -200 Kč -850 Kč -9 000 Kč -3 300 Kč -1 748 Kč -1 890 Kč 94 036 Kč
Zakladatelský rozpočet na první 3 měsíce
Zdroj: Vlastní zpracování
Následující graf je znázornění zakladatelského rozpočtu po jednotlivých měsících.
52
Vlastní práce
Zakladatelský rozpočet 200 000 200000 134 012 150000
117 024
94 036
100000
Kč
50000 0 vklad
Obr. 5
1. měsíc
2. měsíc
3. měsíc
Zakladatelský rozpočet
Zdroj: Vlastní zpracování
3.8.2
Zdroje financování
Počátečním zdrojem financování živnosti budou pouze úspory zakladatelky, které činí 200 000 Kč. Jde o zdroj vlastní a interní. Žádné externí zdroje ve formě úvěru zakladatelka neplánuje. 3.8.3
Náklady
Zakladatelka chce založit živnost. Vyčíslení nákladů pouze po jednotlivých letech by ji nedávalo přesné údaje, proto jsem náklady pro první rok rozdělila po jednotlivých měsících tak, aby lépe vypovídaly o situaci a o potřebných nákladech v prvním roce provozování živnosti (Tab. 8) Náklady pro první měsíc provozování živnosti byly vyčísleny na částku 65 988 Kč, tato částka je nejvyšší z důvodu potřeby prvotních a nutných nákladů na zahájení živnosti. Po prvních třech měsících se měsíční náklady budou pohybovat na vyrovnané cenové hladině 7 988 Kč.
Vlastní práce
53
1. měsíc
2. měsíc
3. měsíc
4. až 12. měsíc
celkem
učebnice
5 000
5 000
5 000
0
15 000
slovníky
2 000
1 000
1 000
0
4 000
zřízení účtu
2 000
0
0
0
2 000
vedení účtu
200
200
200
200
2 400
telefon a internet
1 250
850
850
850
10 600
vybavení
40 000
3 000
9 000
0
52 000
doprava
3 300
3 300
3 300
3 300
39 600
zdravotní pojištění
1 748
1 748
1 748
1 748
20 976
sociální pojištění
1 890
1 890
1 890
1 890
22 680
marketing
8 600
0
0
0
8 600
65 988
16 988
22 988
7 988
177 856
celkem Tab. 8
Měsíční náklady pro první rok
Zdroj: Vlastní zpracování
Roční náklady Náklady byly dále vyčísleny na dalších 5 let po založení živnosti, (Tab. 9). U každého roku je vyčíslen i prvotní měsíc z důvodu několika měnících se položek. První rok je vyčíslen pouze v ročním provedení, protože první měsíc je rozepsán podrobně (Tab. 8).
54
Vlastní práce
1. rok
2. až 5. rok
roční účetnictví
roční
-
-
5 000
učebnice
15 000
-
2 000
slovníky
4 000
-
1 000
zřízení účtu
2 000
0
0
vedení účtu
2 400
200
2 400
telefon a internet
10 600
850
10 200
vybavení
52 000
-
6 000
doprava
39 600
3 300
39 600
zdravotní pojištění
20 976
1 748
20 976
sociální pojištění
22 680
1 890
22 680
8 600
-
7 300
marketing celkem Tab. 9
měsíční
177 856
7 988 117 156
Náklady na 5 let
Zdroj: Vlastní zpracování
3.8.4
Tržby
Podrobnější přehled tržeb rozdělených po dnech, měsících, půlrocích a rocích je uveden v kapitole Přílohy mé práce. V podkapitole Tržby jsou uvedeny celkové přehledy tržeb za jednotlivé roky a celkový přehled tržeb za celé období pěti let. Tržby v prvním roce V prvním roce provozování živnosti bude zakladatelka vyučovat 8 hodin týdně, 21 dnů v měsíci a 11 měsíců v roce. V prvním roce jí podstatnou část výuky budou tvořit hodiny za cenu 190 Kč. Postupem let by chtěla hodiny za nejnižší finanční ohodnocení eliminovat a věnovat se pouze kurzům, které jí přinesou nej-
Vlastní práce
55
větší výnos. Do celkových tržeb je nutné připočítat i tržby za tlumočení a překladatelství. Tlumočení je vykalkulováno na měsíční a roční tržby. V rámci tlumočení se jedná převážně ze začátku o krátkodobé meetingy, které by ale postupem let měly být nahrazeny celodenními nabídkami. Překladatelství v prvním roce bylo vyčísleno s přihlédnutím na již v minulosti prováděné zakázky zakladatelky. Jedná se o články do odborných publikací, ale také manuály k elektronice. S přibývajícími lety by se zakladatelka chtěla pokusit o eliminaci nízko výnosných překladů a zaměřit se na odbornější překlady, se kterými má už zkušenosti. Celkové tržby zakladatelky za první rok (Tab. 10) byly vyčísleny na 472 080 Kč. předmět počet hodin za rok celkové roční tržby (Kč) výuka 1 848 388 080 tlumočení 132 44 000 překladatelství 250 40 000 celkem 472 080 Tab. 10
Celkové tržby za první rok
Zdroj: Vlastní zpracování
Tržby za druhý rok V druhém roce živnosti dojde k nárůstu tržeb, ať už celkově, tak ve všech jednotlivých oblastech. Nárůst ve výuce je způsobený eliminací kurzů za cenu 190 Kč, u tlumočení se jedná o zvýšení počtu tlumočených hodin za cenu 400 Kč, v překladatelství je nárůst stran způsoben nárůstem klientů se zájmem o překlady odborných textů. Celkové tržby za druhý rok (Tab. 11) byly vypočítány na sumu 518 730 Kč. Oproti prvnímu roku se jedná o nárůst 9,88%. předmět počet hodin za rok celkové roční tržby (Kč) výuka 1 848 399 630 tlumočení 176 61 600 překladatelství 358 57 500 celkem 518 730 Tab. 11
Celkové tržby za druhý rok
Zdroj: Vlastní zpracování
Tržby za třetí rok Zakladatelka předpokládá do dalších let podobný nárůst v počtu vyučovaných hodin i nárůst zakázek pro tlumočení a překladatelství.
56
Vlastní práce
Celkové tržby za 3. rok (Tab. 12) byly vypočítány na 553 400 Kč. V porovnání s předchozím rokem se jedná o nárůst tržeb o 6,68%. předmět počet hodin za rok celkové roční tržby (Kč) výuka 1 848 415 800 tlumočení 198 72 600 překladatelství 400 65 000 celkem 553 400 Tab. 12
Celkové tržby ve třetím roce
Zdroj: Vlastní zpracování
Tržby za čtvrtý rok Tržby ve čtvrtém roce narostou z 553 400 Kč na 590 950 Kč (Tab. 13). V procentuálním nárůstu je to o 6,35%. předmět počet hodin za rok celkové roční tržby (Kč) výuka 1 848 427 350 tlumočení 220 83 600 překladatelství 500 80 000 celkem 590 950 Tab. 13
Celkové tržby ve čtvrtém roce
Zdroj: Vlastní zpracování
Tržby za pátý rok Tržby v pátém roce narostly z 590 950 Kč na 642 520 Kč (Tab. 14). V procentuálním nárůstu je to o 8,026%. předmět počet hodin za rok celkové roční tržby (Kč) výuka 1 848 443 520 tlumočení 264 99 000 překladatelství 600 100 000 celkem 642 520 Tab. 14
Celkové tržby v pátém roce
Zdroj: Vlastní zpracování
Celkový přehled tržeb Pro přehledné vyjádření nárůstu tržeb v průběhu pěti po sobě jdoucích let je sestavena následující tabulka celkových tržeb.
Vlastní práce
57
Tržby (Kč) 1. rok 472 080 2. rok 518 730 3. rok 553 400 4. rok 590 950 5. rok 642 520 Tab. 15
Celkové tržby za 5 let
Zdroj: Vlastní zpracování
V následujícím grafu jsou vykresleny celkové tržby za jednotlivé roky. Tržby jsou uvedeny v Kč. Tržby v Kč
700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0
553 400 472 080
1. rok Obr. 6
590 950
642 520
518 730
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
Tržby
Zdroj: Vlastní zpracování
3.8.5
Odhad výsledku hospodaření
Zakladatelka bude vést účetnictví, kde bude vedena jako plátce daně fyzické osoby. Daň z příjmu činí 15% Pro lepší přehlednost o celkovém výsledku hospodaření při založení živnosti jsem první rok vyčíslila po měsících. Čísla byla zaokrouhlena na celé koruny nahoru.
58
Vlastní práce
tržby náklady výsledek před zdaněním daň z příjmu (15%) výsledek hospodaření Tab. 16
1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. až 12. měsíc 42 613 42 613 42 613 42 613 -65 988 -16 988 -22 988 -7 988 -23 375 25 625 19 625 34 625 -3 507 -3 844 -2 748 -5 194 -26 882
21 781
16 877
29 431
Měsíční výsledek hospodaření
Zdroj: Vlastní zpracování
Údaje uvedené v (Tab. 16) se týkají výsledku hospodaření. Z tabulky vyplývá, že výsledek hospodaření živnosti zakladatelky bude první měsíc v záporných číslech a po další měsíce už v kladných číslech. Pro čtvrtý až dvanáctý měsíc je výsledek hospodaření stejný.
tržby náklady výsledek před zdaněním daň z příjmu (15%)
1. rok 472 080 -177 856 294 224 -44 134
2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 518 730 553 400 590 950 642 520 -117 156 -117 156 -117 156 -117 156 401 574 436 244 473 794 525 364 -60 236 -65 437 -71 069 -78 805
výsledek hospodaření
250 090
341 338 370 807 402 725 446 559
Tab. 17
Výsledek hospodaření pro 5 let
Zdroj: Vlastní zpracování
V (Tab. 17) jsou uvedeny výsledky hospodaření pro následujících pět let po založení živnosti. 3.8.6
Rozvaha
Protože většina položek rozvahy pro tuto konkrétní živnost by byla nulová, nebudu se ve své práci tímto bodem zabývat. 3.8.7
Odhad finančních toků
Odhad finančních toků jsem vyčíslila opět pro lepší vypovídající situaci nejprve po měsících (Tab. 18) a poté po jednotlivých letech (Tab. 19). V (Tab. 18) jsou uvedeny údaje pro první tři měsíce a pak sloupec pro zbytek roku. Protože jsou hodnoty po zbytek roku v každém měsíci stejné, je tento sloupec vynásoben počtem zbývajících měsíců, tedy číslem devět.
Vlastní práce
výkaz cash – flow
59
4. – 12.
2. měsíc
3. měsíc
200 000
176 625
202 250
221 875
-23 375
25 625
19 625
311 625
2. účetní odpisy
0
0
0
0
3. změna stavu rezerv
0
0
0
0
4. změna stavu zásob
0
0
0
0
5. změna stavu pohledávek
0
0
0
0
6. změna stavu krátkodobých závazků
0
0
0
0
7. snížení krátkodobých úvěrů
0
0
0
0
-23 375
25 625
19 625
311 625
8. výdaje spojené s nabytím stálých aktiv
0
0
0
0
9. příjmy z prodeje stálých aktiv
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-23 375
25 625
19 625
311 625
176 625
202 250
221 875
533 500
A. stav na začátku 1. účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním
B. čistý peněžní tok z běžné činnosti
C. čistý peněžní tok z investiční činnosti D. čistý peněžní tok z finanční činnosti E. čisté zvýšení, resp. Snížení peněžních prostředků F. stav peněžních prostředků na konci účetního období
Tab. 18
1. měsíc
měsíc
Cash – flow po měsících
Zdroj: Vlastní zpracování
V následující tabulce (Tab. 19) jsou uvedeny výsledky cash – flow v jednotlivých letech.
60
Vlastní práce
výkaz cash – flow
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
200 000
494 224
895 798
1 332 042
1 805 836
294 224
401 574
436 244
473 794
525 364
2. účetní odpisy
0
0
0
0
0
3. změna stavu rezerv
0
0
0
0
0
4. změna stavu zásob
0
0
0
0
0
5. změna stavu pohledávek
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
294 224
401 574
436 244
473 794
525 364
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
294 224
401 574
436 244
473 794
525 364
494 224
895 798
1 332 042
1 805 836
2 331 200
A. stav na začátku 1. účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním
6.
změna
stavu
krátkodobých
závazků 7. snížení krátkodobých úvěrů B. čistý peněžní tok z běžné činnosti 8. výdaje spojené s nabytím stálých aktiv 9. příjmy z prodeje stálých aktiv C.
čistý
peněžní
tok
z investiční činnosti D. čistý peněžní tok z finanční činnosti E. čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků F. stav peněžních prostředků na konci účetního období
Tab. 19
Cash – flow po letech
Zdroj: Vlastní zpracování
3.8.8
Finanční ukazatele
Finanční ukazatele části (např. ukazatele rentability, likvidity, aktivity a další), které jsou uvedeny v teoretické, by po aplikování do praxe na živnost zakladatelky neměly dostatečný význam a vypovídající informační hodnotu, proto je nebudou vyčísleny.
Návrhy a doporučení
61
4 Návrhy a doporučení Zakladatelce bych doporučila podle vypracované práce a odhadnutých výsledků z podkapitoly Finanční plán, aby si živnost v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství založila. Zakladatelka do živnosti plánuje vložit své naspořené úspory v hodnotě 200 000 Kč a podle odhadů lze předpokládat, že cash – flow bude po 1. čtvrtletí v kladných číslech. Dále bych zakladatelce doporučila, aby eliminovala všechna rizika, která jí hrozí a která byla popsána ve SWOT analýze. Je nutno sjednat nemocenské pojištění, proti riziku onemocnění a tím ztráty ušlého zisku. Riziku stornování vyučovacích hodin z řad klientů lze zamezit sankčním ujednáním ve smlouvách. Některá rizika lze snížit nebo eliminovat velmi obtížně, jako jsou například růst nezaměstnanosti, nebo změny zákonů pro živnostníky. Založení webových stránek by bylo mé doporučení v oblasti propagace, stejně jako informování pomocí letáků. Ve střednědobém horizontu by bylo dobré revidovat podnikatelský plán, pokud bude situace odpovídat údajům z této práce, je možné přistoupit k založení vlastní jazykové školy. Pokud k založení z rozhodnutí zakladatelky nedojde, existuje zde varianta rozšíření podnikatelské činnosti na základě vytvoření miniregionální sítě s lektory, kteří by pokryli oblasti trhu, které sama zakladatelka nemůže obsluhovat.
62
Závěr
5 Závěr V bakalářské práci byl vypracován podnikatelský záměr na založení živnosti v oboru překladatelství, tlumočení a lektorství. Záměr byl sestavován na základě podnětu od zakladatelky živnosti a jeho hlavním cílem bylo pomoci při rozhodnutí, zda založení živnosti je především z ekonomického úhlu pohledu výhodné či ne. Zároveň bylo cílem práce kvantifikovat ekonomický přínos pro zakladatelku. V teoretické části bakalářské práce byly nastíněny pojmy a také součásti podnikatelského plánu, které byly později použity při sestavování vlastní práce, v níž byly jednotlivé části podrobněji rozpracovány, tak aby popsaly co nejreálněji a nejpřehledněji vývoj budoucí živnosti. Důležitým výstupem analýzy prostředí byla identifikace potřeby cizího jazyka při uplatnění se na trhu práce a z toho vyplývající poptávka jak ze strany firem, tak veřejnosti. Analýza konkurence v regionu Prostějov poukázala na potencionální konkurenční výhodu zakladatelky v segmentu drobných lektorů, především z důvodu dlouholeté zkušenosti s výukou jazyka na obecné i na odborné úrovni. Nemalou konkurenční výhodou je i to, že nabídku svých služeb může zakladatelka uplatnit prostřednictvím regionální sítě etablovaných jazykových škol a agentur. SWOT analýza prezentovala silné a slabé stránky a také příležitosti a hrozby živnosti. Hlavní silnou stránkou zakladatelky jsou dlouholeté zkušenosti s výukou, dále řada kontaktů, individuální přístup ke klientům a v neposlední řade nízké náklady na založení podniku. Za slabé stránky jsou považovány omezené vlastní zdroje a také omezená výuka přes letní měsíce. Mezi příležitosti lze zařadit výraznější rozšíření výuky angličtiny, zavedení druhého povinného jazyka na základních školách, anebo využívání strukturálních fondů EU. Hrozby živnosti zakladatelky jsou zhoršení ekonomické situace, zvýšená nezaměstnanost, onemocnění zakladatelky nebo opakované výpadky příjmu vzniklé rušením nasmlouvané výuky u individuálních studentů. Nejdůležitějším výstupem finanční analýzy je fakt, že již po 1. čtvrtletí od založení živnosti začíná podnikání pro zakladatelku produkovat kladný hospodářský výsledek. Stejný závěr platí i pro ukazatel cash – flow, který je kladný již po ukončení 2. měsíce podnikání. Rovněž odpověď na otázku, která byla pro zakladatelku jedním z rozhodovacích kritérií, zda živnost založit či nikoliv, tj. zda živnost bude ekonomicky výhodnější než stávající zaměstnanecký poměr, je kladná. Současný roční příjem ze zaměstnaneckého poměru je 275 000 Kč, příjem v prvním roce provozování živnosti bude podle předpokladů nižší, 250 090 Kč. Ale protože se zakladatelka chce zaměřit na horizont pěti let, je rozhodující stálý nárůst ročního zisku, který bude činit již po druhém roce 341 338 Kč. Všechny analyzované oblasti a fakta z těchto analýz vyplývající tedy jasně poukazují na to, že by zakladatelka měla živnost založit.
Literatura
63
6 Literatura 6.1 Literární zdroje DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2001. 256s. ISBN 80-71796-03-4 FOTR, J. Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. 1. vydání. Praha: Management press, Profit, a.s. 1992. 105s. ISBN 80-85603-06-3 FOTR, J. Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Praha: Eurovia, 1992. 117 s. Knihovna manažera – Svazek 2. ISBN 80-901186-0-7 FOTR, J. – SOUČEK, I. Investiční rohodování a řízení projektů. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2011. 416 s. ISBN 978-80-247-3293-0 HNILICA, J. – FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s. 2009. 264s. ISBN 978-80-247-2560-4 MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vydání, Praha: Alfa Publishing, 2006; Brno: B.I.B.S. 2006. 184s. ISBN 80-86851-50-8 KORÁB, V. – MIHALISKO, M. Založení a řízení společnosti. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s. 2005. 252 s. ISBN 978-80-251-0592-4 KORÁB, V. – PETERKA, J. – REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. První vydání. Brno: Computer press, a.s. 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0 KOTLER, P. – KELLER, K.L. Marketing management. 12. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2007 (první vydání). 792s. ISBN 978-80-247-1359-5 KOTLER, P. – WONG, V. – SAUNDERS, J. – ARMSTRONG, G. Moderní marketing. 4. evropské vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 1048s. ISBN 978-80-247-1545-2 POŠVÁŘ, Z. – CHLÁDKOVÁ, H. Management. 1. vydání - dotisk, Brno: Mendelova univerzita v Brně. 2011. 261s. ISBN 978-80-7375-347-4 SOUČEK, I. – FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2005. 356s. ISBN 978-80-247-0939-0 SRPOVÁ, J. – SVOBODOVÁ, I. – SKOPAL, P. – ORLÍK, T. Podnikatelský plán a strategie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2011. 200 s. ISBN 97880-247-4103-1 SRPOVÁ, J. – ŘEHOŘ, V. A KOLEKTIV, Základy podnikání, První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5 STAŇKOVÁ, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. S. 199. ISBN 978-80-7179-926-9 SYNEK, M. A KOLEKTIV. Manažerská ekonomika, 5.aktualizované a přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 480s. ISBN 978-80-2473494-1
64
Literatura
SYNEK, M. – KISLINGEROVÁ, E. A KOLEKTIV. Podniková ekonomika. 5. přepracované a dopněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-807400-336-3 SYNEK, M. – KOPÁŇĚ, H. – KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vydání. Praha: C.H: Beck, 2009, 301s. ISBN 978-807400-154-3 VEBER, J. Podnikání malé a stření firmy. 2. aktualizované a rozšířené vydání, Praha: Grada Publishing, a.s. 2008. 311s. ISBN 978-80-247-2409-6 VOCHOZKA, M. – MULAČ, P. A KOLEKTIV. Podniková ekonomika. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-4372-1
6.2 Internetové zdroje Až 70 procent nabídek práce vyžaduje anglický jazyk. Profesia [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:
ByznysWeb [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: European Commission [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: Evropané a jejich jazykové znalosti. Český statistický úřad [online]. [cit. 201303-22]. Dostupné z: Firmy [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: HDP 2013, vývoj hdp v ČR. Kurzy [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: Letáky. Tisk Sarpet [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: Lingua Centrum jazyková škola [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: Michaela Novotná jazyk pro každého [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: Národní účty – 4. čtvrtletí 2012. Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-0322]. Dostupné z: OSVČ 2013: minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění rostou. Peníze [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:
Literatura
65
Polovina Čechů se domluví jen česky, maturanti jsou na úrovni začátečníků. Isea [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: Razítka. Grafiko [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: Skřivánek [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: Sociální, zdravotní, nemocenské pojištění OSVČ. Jak podnikat [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: < http://www.jakpodnikat.cz/zalohy-na-socialnipojisteni.php > Tonermarket [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: Výuka němčiny – okres Prostějov. Naučím [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: Zdravotní a sociální pojištění 2013: O kolik si příští rok připlatíte? Spočti důchod [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: Změny sociálního pojištění OSVČ v roce 2013. Podnikatel [online]. [cit. 201303-22]. Dostupné z: Živnostenský zákon. Business.center [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:
6.3 Zákony Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1991 Sb., zákon o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů
66
Literatura
Přílohy
Tržby v jednotlivých letech
67
A Tržby v jednotlivých letech Tržby v prvním roce Denně cena za vyučovací hodinu (Kč) 190 220 240 celkem
počet VH
Měsíčně Kč
4 2 2 8
760 440 480 1 680
počet VH 84 42 42 168
Kč 15 960 9 240 10 080 35 280
Ročně počet VH 924 462 462 1 848
Kč 175 560 101 640 110 880 388 080
Tab. A Výuka 1 rok Zdroj: Vlastní zpracování
Měsíčně počet Kč hodin 8 2 400 4 1 600 12 4 000
cena za tlumočenou hodinu (Kč) 300 400 celkem
Ročně počet hodin 88 44 132
Kč 26 400 17 600 44 000
Tab. B Tlumočení 1 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za normostranu (Kč) 150 200 celkem
Půlroční Ročně počet počet Kč Kč stran stran 100 15 000 200 30 000 25 5 000 50 10 000 125 20 000 250 40 000
Tab. C Překladatelství 1 rok Zdroj: Vlastní zpracování
výuka 388 080 tlumočení 44 000 překladatelství 40 000 celkem 472 080 Tab. D Celkové tržby za 1. rok Zdroj: Vlastní zpracování
68
Tržby v jednotlivých letech
Tržby v druhém roce cena za vyučovací hodinu (Kč) 190 220 240 celkem
Denně počet Kč VH 3 570 2 440 3 720 8 1 730
Měsíčně počet Kč VH 63 11 970 42 9 240 63 15 120 168 36 330
Ročně počet VH 693 462 693 1 848
Tab. E Výuka 2 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za tlumočenou hodinu (Kč) 300 400 celkem
Měsíčně počet Kč hodin 8 2 400 8 3 200 16 5 600
Ročně počet Kč hodin 88 26 400 88 35 200 176 61 600
Půlroční počet Kč stran 125 18 750 50 10 000 150 28 750
Ročně počet Kč stran 250 37 500 100 20 000 350 57 500
Tab. F Tlumočení 2 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za normostranu (Kč) 150 200 celkem Tab. G Překladatelství 2 rok Zdroj: Vlastní zpracování
výuka 399 630 tlumočení 61 600 překladatelství 57 500 celkem 518 730 Tab. H Celkové tržby za 2. rok Zdroj: Vlastní zpracování
Kč 131 670 101 640 166 320 399 630
Tržby v jednotlivých letech
69
Tržby ve třetím roce cena za vyučovací hodinu (Kč) 190 220 240 celkem
Denně počet Kč VH 2 380 1 220 5 1200 8 1 800
Měsíčně počet Kč VH 42 7 980 21 4 620 105 25 200 168 37 800
Ročně počet Kč VH 462 87 780 231 50 820 1 155 277 200 1 848 415 800
Tab. I Výuka 3 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za tlumočenou hodinu (Kč) 300 400 celkem
Měsíčně počet Kč hodin 6 1 800 12 4 800 18 6 600
Ročně počet Kč hodin 66 19 800 132 52 800 198 72 600
Tab. J Tlumočení 3 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za normostranu (Kč) 150 200 celkem
Půlroční počet Kč stran 150 22 500 50 10 000 200 32 500
Ročně počet Kč stran 300 45 000 100 20 000 400 65 000
Tab. K Překlady 3 rok Zdroj: Vlastní zpracování
výuka 415 800 tlumočení 72 600 překladatelství 65 000 celkem 553 400 Tab. L Celkové tržby ve 3. roce Zdroj: Vlastní zpracování
70
Tržby v jednotlivých letech
Tržby ve čtvrtém roce cena za vyučovací hodinu (Kč) 190 220 240 celkem
Denně počet Kč VH 1 190 1 220 6 1 440 8 1 850
Měsíčně počet Kč VH 21 3 990 21 4 620 126 30 240 168 38 850
Ročně počet VH 231 231 1 386 1 848
Tab. M Výuka 4 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za tlumočenou hodinu (Kč) 300 400 celkem
Měsíčně počet Kč hodin 4 1 200 16 6 400 20 7 600
Ročně počet Kč hodin 44 13 200 176 70 400 220 83 600
Tab. N Tlumočení 4 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za normostranu (Kč) 150 200 celkem
Půlroční Ročně počet počet Kč Kč stran stran 200 30 000 400 60 000 50 10 000 100 20 000 250 40 000 500 80 000
Tab. O Překlady 4 rok Zdroj: Vlastní zpracování
výuka 427 350 tlumočení 83 600 překladatelství 80 000 celkem 590 950 Tab. P Celkové tržby ve 4. roce Zdroj: Vlastní zpracování
Kč 43 890 50 820 332 640 427 350
Tržby v jednotlivých letech
71
Tržby v pátém roce cena za vyučovací hodinu (Kč) 190 220 240 celkem
Denně počet Kč VH 0 0 0 0 8 1 920 8 1 920
Měsíčně počet Kč VH 0 0 0 0 168 40 320 168 40 320
Ročně počet VH 0 0 1 848 1 848
Tab. Q Výuka 5 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za tlumočenou hodinu (Kč) 300 400 celkem
Měsíčně počet Kč hodin 6 1 800 18 7 200 24 9 000
Ročně počet hodin 66 198 264
Kč 19 800 79 200 99 000
Tab. R Tlumočení 5 rok Zdroj: Vlastní zpracování
cena za normostranu (Kč) 150 200 celkem
Půlroční Ročně počet počet Kč Kč stran stran 200 30 000 400 60 000 100 20 000 200 40 000 300 50 000 600 100 000
Tab. S Překlady 5 rok Zdroj: Vlastní zpracování
výuka 443 520 tlumočení 99 000 překladatelství 100 000 celkem 642 520 Tab. T Celkové tržby v 5. roce Zdroj: Vlastní zpracování
Kč 0 0 443 520 443 520
72
B Certifikáty
Certifikáty
Certifikáty
73
74
Certifikáty
Certifikáty
75
76
Certifikáty
Certifikáty
77
78
Certifikáty