Podnikatelská univerzita - nejen univerzitní perspektiva, ale i nutnost nového tisíciletí. Karel Rais Vysoké učení technické v Brně
2 role podnikatelské univerzity (Entrepreneurial University) • roli klasické univerzity -pedagogická, vědecká, tvůrčí a odbornou činnost (zkráceně řečeno, měla by fungovat v souladu s dikcí dnešního VŠ zákona) • roli podnikatele, roli podnikatelské instituce, jejíž výstupy jsou využity podnikateli a univerzita současně pružně reaguje na požadavky podnikatelského okolí.
Systém (triáda) : univerzita, podnik a společnost odlišné cíle (vědecké ocenění x uplatnění výsledků v praxi x znovuzvolení, popř. udržení funkce )
Financování českých univerzit • Příspěvek státu na studenta (limity na počty studentů) • Vědecký rozpočet- získané projekty ze soutěží na úrovni ministerstev, GA ČR a TA ČR (státní agentury), projekty EU, atd. • Spolupráce s okolím - hospodářské smlouvy s podniky a soukromníky, speciální práce pro průmysl, atd. –až 40% věd rozpočtu tvoří spolupráce s praxí (svět trend, nikdy nelze dosáhnout 100%)
Proces přerodu univerzity na podnikatelskou univerzity – české podmínky
• manažerské kurzy, manažerská studia • Oborové dny – univerzita + Obchodní hospodářská komora (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost : univerzita + 170 firem) • Inkubátory (VUT – min 30 firem), zakládání spin off firem • Vědeckotechnické parky- firmy, navázané na školu • oddělení transferu technologií a je vytvořen vytváří se průběžně systém podpory přenosu vědeckých výsledků do praxe.
Proces přerodu univerzity na podnikatelskou univerzity – české podmínky Inovační centra (např. Jihomoravské inovační centrum) : - podpora inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje. - zprostředkovávají propojení univerzit a vědeckovýzkumných institucí s podnikatelskou sférou, s cílem maximalizovat přínos výzkumu a vývoje na regionální a národní úrovni. - zajištují (měly by zajišťovat) aktivity, procesy na které univerzity nemají čas, popř. nemají finanční prostředky (např. mezinárodní vyhledávání zahraničních partnerů pro úspěšné firmy, atd.).
EU strukturální fondy a jejich dopad na vznik a rozvoj podnikatelských univerzit v České republice.
• Centra excelence (CEITEC, IT 4Innovations) • Regionální výzkumná centra (fakultní – stavební, strojírenská, elektrotechnická, chemická) • EU dotace do univerzit Brna – cca 17 miliard Korun (cca 3,6 miliardy rublů(?)) • VUT Brno – 9 miliard korun • Problém a) uznatelnosti nákladů b) udržitelnosti výsledků projektů
Proč v České republice nemáme výrazně rozšířeny podnikatelské univerzity? • Není ekonomický nebo politický tlak na univerzity (příklad: Karlova univ.) • Spokojenost se stávajícím stavem (zjednodušené rozdělení akademické obce): a) Skupina pracovníků, která si uvědomuje, že neumí podnikat, že neumí přinést nic nového o co by mělo podnikatelské prostředí zájem a tito by byli mimo podnikatelský systém univerzity. Tato skupina pochopitelně nemá zájem na profilaci univerzity, ve stávajícím systému čerpání státních prostředků je jim dobře.
b)
Druhá skupina pracovníků přináší nové poznatky (někdy i světové úrovně), univerzita jim propojení neposkytuje (nebo jen omezeně) a tito vědci jsou nuceni si vytvářet kontakty sami. Často také nemají zájem na (někdy byrokratické) spolupráci s vedením univerzity v oblasti přenosu a uplatnění myšlenek a vědeckých poznatků do praxe, protože si tyto „zpracují“ sami mimo univerzitní systém.
Řešení (přechod/přerod univerzity v podnikatelskou univerzitu) • Univerzity se v tržním prostředí musí nutně začít chovat tržně (ošetřit, ochránit své duševní znalosti a umět znalosti lidí prodat ve prospěch nejenom zaměstnanců, ale i s respektováním přiměřeného profitu pro univerzitu) . Děkuji vám za pozornost
