Podnikatelská etika v makléřských společnostech

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podnikatelská etika v makléřských společnostech Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Ivo Rolný, Ph.D.

Bc. Petra Dočekalová

Brno 2014

Tímto bych ráda poděkovala panu doc. PhDr. Ivo Rolnému, Ph.D. za vedení mé práce, vstřícný přístup a především poskytnuté rady při vypracování této diplomové práce. Děkuji také společnostem FT makléřská, s.r.o. a ABC, s.r.o. za poskytnuté údaje a ochotu při vyplňování dotazníku.

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci: Podnikatelská etika v makléřských společnostech, vypracovala samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisŧ a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladŧ spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

…………………………………………………….. podpis

Abstract DOČEKALOVÁ, P. Business Ethics in Brokerage Companies. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. This diploma thesis tries to capture current state of business ethics in selected brokerage companies that are providers of financial services. Literature review contains theoretical knowledge from the field of insurance agents, insurance brokers and business ethics. Realization of the goal is focused on determining a level of business ethics in two brokerage companies. Based on gathered information, recommendations have been suggested in the conclusion of the thesis. Recommendations should lead to improving current situation and thereby improving quality of business ethics realization of financial services providers. Key words Ethics, business ethics, ethical code, insurance agent, insurance broker, ethics congruence test.

Abstrakt DOČEKALOVÁ, P. Podnikatelská etika v makléřských společnostech. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Diplomová práce se snaţí zachytit současný stav podnikatelské etiky ve vybraných makléřských společnostech, které patří mezi poskytovatele finančních sluţeb. Literární přehled poskytuje teoretické poznatky z oblasti pojišťovacích zprostředkovatelŧ, pojišťovacích makléřŧ a podnikatelské etiky. Realizace cíle je zaměřena na zjištění úrovně podnikatelské etiky ve dvou makléřských společnostech. Ze zjištěných skutečností je v závěru práce stanoven návrh opatření, který by vedl ke zlepšení současného stavu a tím i ke zkvalitnění úrovně realizace podnikatelské etiky poskytovatelŧ finančních sluţeb.

Klíčová slova Etika, podnikatelská etika, etický kodex, pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací makléř, test etické kongruence.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ......................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 16

Literární přehled 2.1

17

Podnikatelská etika .................................................................................. 17

2.1.1

Etické rozhodování ......................................................................... 20

2.1.2

Integrace etiky do podnikání .......................................................... 20

2.1.3

Nástroje etického řízení .................................................................. 22

2.1.4 Ekonomické zdŧvodnění etického a společensky odpovědného chování 25 2.1.5

Etika finančních institucí ................................................................ 25

2.1.6

Etika v pojišťovnictví ...................................................................... 27

2.2

Podnikatelské prostředí .......................................................................... 27

2.3

Pojišťovací zprostředkovatelé ................................................................. 28

2.3.1

Typy pojišťovacích zprostředkovatelŧ ............................................ 29

2.3.2

Pojišťovací makléř ............................................................................ 31

2.3.3

Asociace v České republice ............................................................. 32

3

Metodika

34

4

Vlastní práce

35

4.1

Představení společnosti FT makléřská, s.r.o. ......................................... 35

4.2

Představení společnosti ABC, s.r.o. ........................................................ 36

4.3

SWOT analýza ..........................................................................................37

4.4

Finanční analýza ..................................................................................... 39

4.5

Test etické kongruence ........................................................................... 43

4.5.1

Test etické shody společnosti FT makléřská, s.r.o. ........................ 43

4.5.2

Test etické shody ABC, s.r.o. ........................................................... 44

4.6

Dotazníkové šetření ................................................................................ 45

10

Obsah

4.6.1

Zhodnocení výsledkŧ FT makléřská, s.r.o. ..................................... 46

4.6.2

Zhodnocení výsledkŧ ABC, s.r.o. .................................................... 54

4.7

Diskuze nad výsledky s jednatelem společnosti FT makléřská, s.r.o. .... 62

4.8

Návrh opatření ........................................................................................ 63

5

Diskuze

65

6

Závěr

67

7

Literatura

69

A

Dotazník pro pojišťovací makléře

74

B

Výsledky testu etické kongruence

80

C

Seznam otázek strukturovaného rozhovoru

82

Seznam obrázkŧ

11

Seznam obrázků Obr. 1 Reidenbachŧv a Robinŧv model morálního rozvoje Zdroj: Reidenbach, Robin (1991, s. 274)

18

Obr. 2 Obecné funkce etického kodexu firmy Zdroj: Rolný, 2007.

23

Obr. 3 Porovnání trţeb a výsledkŧ hospodaření v obou společnostech (v tis. Kč) Zdroj: interní materiály společností

43

Obr. 4 Grafické znázornění výsledku testu etické kongruence společnosti FT makléřská, s.r.o. Zdroj: výsledky dotazníkového šetření

44

Obr. 5 Grafické znázornění výsledku testu etické kongruence společnosti ABC, s.r.o. Zdroj: výsledky dotazníkového šetření

45

Obr. 6 Otázka č. 2 Zdroj: výsledky z dotazníku FT makléřská, s.r.o.

46

Obr. 7 Otázka č. 5 a č. 6 Zdroj: výsledky z dotazníku FT makléřská, s.r.o.

48


48


49


50


51


52


52


53


54

Obr. 16 Otázka č. 2 Zdroj: výsledky z dotazníku ABC, s.r.o.

55

Obr. 17 Otázka č. 5 Zdroj: : výsledky z dotazníku ABC, s.r.o.

56


57


58

12

Seznam obrázkŧ


59


60


61


62

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1 Počty zprostředkovatelŧ podle kategorií

30

Tab. 2 Rentabilita FT makléřská, s.r.o.

40

Tab. 3 Rentabilita ABC, s.r.o.

40

Tab. 4 Likvidita FT makléřská, s.r.o.

41

Tab. 5 Likvidita ABC, s.r.o.

41

Tab. 6 Obrat FT makléřská, s.r.o. (v tis. Kč)

42

Tab. 7 Obrat ABC, s.r.o. (v tis. Kč)

42

Tab. 8 Nejčastěji se vyskytující námitky klientŧ při prodeji pojištění FT makléřská, s.r.o.

47

Tab. 9 Nejčastěji se vyskytující námitky klientŧ při prodeji pojištění ABC, s.r.o.

56

14

Seznam grafŧ

Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelŧ Zdroj: MFCR

30

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

„Čím vyšší morálka obchodníků a výrobců, tím bohatší lid, tím bohatší země. Nemůže být bohatství tam, kde lidé jsou zaměstnáni vzájemným podváděním: nemají času na vybudování hodnot, na vytvoření bohatství.“ Tomáš Baťa Diplomová práce se zabývá podnikatelskou etikou v makléřských společnostech. V rámci členění pojišťovacích zprostředkovatelŧ v České republice mŧţeme pojišťovací makléře povaţovat za nejvyšší moţný stupeň, kterého lze na základě registrací u České národní banky dosáhnout. Činnost pojišťovacích makléřŧ je zaloţena převáţně na dŧvěře. Mŧţeme se stále setkávat s jejich nátlakovým či nepoctivým jednáním. Dodrţování etických zásad je proto nutnou podmínkou pro fungování pojistného trhu. Vymezit co je etické nebo neetické, co vede k dosaţení zisku nebo co napomáhá k vývoji společnosti, záleţí na morálním přesvědčení kaţdého z nás i na dodrţování dobrovolně stanovených etických norem formulovaných většinou na podnikové a institucionální úrovni, či podnikové kultury do podoby etického kodexu. Dŧvodem proč se chovat eticky by nemělo být z dŧvodu, ţe etika znamená dobré podnikání. Eticky se máme chovat proto, ţe se to od nás vyţaduje jako od lidských bytostí. Morálka má tedy přednost před samotnou podnikatelskou činností. Takový přístup k podnikání předem vylučuje lhaní, podvádění, krádeţe, nátlak a další nezákonné činnosti. Naopak, základem pro podnikatelskou etiku je poctivost a spravedlnost. Bylo by iluzí předpokládat rychlý a bezproblémový prŧnik podnikatelské etiky do podnikatelského prostředí. Jde o dlouhodobý proces, v rámci kterého by se mělo kultivovat chování jednotlivých podnikatelŧ, formovat kultura vnitropodnikového managementu a konkurence. V dnešní době mnozí manaţeři formulují etické kodexy a řadí podnikovou kulturu mezi faktory úspěšnosti podniku. Tato snaha o podnikání v souladu s etickými principy je však často prezentována jen teoreticky, v praxi je to bohuţel jinak.

16

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je zjistit současnou úroveň podnikatelské etiky ve vybraných makléřských společnostech, které patří mezi poskytovatele finančních sluţeb. Na základě získaných informací navrhnout opatření, která by vedla ke zlepšení současného stavu a tím i ke zkvalitnění úrovně realizace podnikatelské etiky poskytovatelŧ finančních sluţeb. Dílčí cíle: - Zjistit názory pracovníkŧ na úroveň podnikatelské etiky v jejich společnostech a na pŧsobení podnikového managementu v etické oblast. - Zjistit etickou úroveň podnikové kultury. - Zjistit zda se ekonomické výsledky společností promítají do míry dodrţování etických norem. Analyzovanými společnostmi budou FT makléřská, s.r.o. a ABC, s.r.o. Vyhodnocení dotazníkového šetření bude diskutováno s jednatelem společnosti FT makléřská, s.r.o.

Literární přehled

17

2 Literární přehled 2.1 Podnikatelská etika Podnikatelská etika, která se jako samostatná vědní disciplína rozvíjí v USA od 70. let a v Evropě v 80. letech dvacátého století, se těší zejména v posledních letech zvýšenému zájmu i v České republice. (Kunz, 2012, s. 48) Podnikatelská etika není terminologicky dostatečně ukotvená. Je to dáno především relativně krátkým vývojem, který má tato disciplína za sebou, a velmi mohutným rozvojem koncepcí, které vznikaly v rŧzných místech světa nezávisle na sobě a přinášely s sebou i svoji vlastní jazykovou výbavu. (Putnová, Seknička, 2007, s. 14) Anglický výraz business ethics se stal základem, z kterého se odvozují názvy v jiných jazycích. V České republice se ujal výraz etika v podnikání nebo podnikatelská etika. Podnikatelská etika řeší věcný konflikt mezi vlastním sebezájmem a zájmy ostatních lidí, konflikt odedávna spojovaný s obchodní činností. Na druhé straně je to nová disciplína, která hledá teoretické koncepty a modely chování firem i jejich zodpovědných zástupcŧ v globalizovaném a hodnotově nestejnorodém světě podnikání. (Putnová, Seknička, 2007, s. 14) Podnikatelská etika bývá definována rŧzně, podle autorŧ Ferrella a Fraedricha (2011, s. 7) zahrnuje etika podnikání principy, hodnoty a normy, které usměrňují morální zásady ve světě podnikání. Zásady se často stávají základem pro pravidla. Investoři, zaměstnanci, zákazníci, zájmové skupiny, právní systém a společnost často určují, zda konkrétní jednání je správné nebo nesprávné, etické nebo neetické. Marie Bohatá (1997, s. 3) uvádí, ţe v podnikatelské etice jde o reflexi etických principŧ do veškerých podnikatelských činností, zahrnující individuální a korporativní hodnoty. Dle Šroňka (1995, s. 174-175) je hlavní podstatou pochopení, ţe u podnikatelské etiky jde o aplikaci obecných etických principŧ na podnikání jako takové a na jeho jednotlivé aspekty. Tyto principy jsou svou povahou univerzální a mají větší hodnotu neţ praktické zásady, praktické směrnice nebo souhrn obecných zvyklostí. Etické hodnoty obvykle přesahují specifické zájmy, ať jde o zájmy národní, kulturní nebo ekonomické. Crane a Matten (2010, s. 7) popisují podnikatelskou etiku jako zkoumání, posuzování podnikových situací, činností a rozhodnutí kde jsou řešeny otázky dobra a zla.

18


Elaine Sternberg (1994, s. 76) uvádí, ţe podnikatelská etika pouţívá etické zdŧvodnění specificky pro situace a činnosti v podnikání. Jde o snahu řešit nebo alespoň objasnit takové morální problémy, k nimţ v podnikání charakteristicky dochází. Bláha a Dytrt1 (2003, s. 37) však uvádí, ţe u mnohých manaţerŧ se setkáváme s názorem, ţe etika je přepych, který si budou moci dovolit tehdy, aţ budou dostatečně ekonomicky silní. Nebo ţe v managementu je dovoleno vyuţívat všech postupŧ a moţností, které nejsou zákonem zakázány. Jako by legislativa mohla obsáhnout veškeré směry, vynalézavost a postupy managementu. Dalším problémem mŧţe být například i autentičnost přístupu firem k podnikatelské etice, respektive nesoulad mezi tím, co firma prezentuje, a skutečným uplatňováním etických principŧ v kaţdodenní firemní praxi. (Kunz, 2012, s. 50) Často uváděný Reidenbachŧv a Robinŧv model rozděluje organizaci z hlediska jejich morálního rozvoje do pěti skupin podle proporcí jejich zájmu o zisk a podnikatelskou etiku.

Obr. 1 Reidenbachŧv a Robinŧv model morálního rozvoje Zdroj: Reidenbach, Robin (1991, s. 274)

1Dytrt

ve svých publikacích pouţívá výraz manaţerská etika, který povaţuje za výstiţnější název pro

aplikovanou etiku do managementu a podnikání.


19

1. stupeň – amorální. V této fázi organizace preferují maximalizaci zisku před etickým chováním. 2. stupeň - formálně právní Podnik dbá na to, aby jeho činnost byla po formální i právní stránce v pořádku (zásada – co není výslovně zakázáno, je dovoleno). 3. stupeň – společensky odpovědná organizace Roste zájem o podnikatelskou etiku ve snaze získání lepší pozice na trhu. 4. stupeň – eticky se rodící Etické hodnoty se stávají součástí podnikové kultury. 5. stupeň – etický Rovnováţný zájem organizace o etické a ekonomické výsledky. Rozhodující úlohu při završení etického rozvoje podniku mŧţe sehrát řada faktorŧ – osobnosti zakladatelŧ, historie a tradice firmy, vrcholový management, rizika a moţnosti existence firmy atd. Ne všechny podniky musí nutně projít všemi stupni etického vývoje a rozvíjet se aţ po nejvyšší stupeň nebo začínat svŧj vývoj od prvního stupně. Etický rozvoj navíc nemusí vţdy probíhat jako nepřetrţitý proces, ale jsou v něm moţné vzestupy nebo sestupy skokem. Pro etický rozvoj podniku neexistuje ţádný časový limit a mezi jednotlivými stupni neexistují ţádné ostré dělící hranice. To je třeba brát do úvahy při posuzování Reidenbachova a Robinova modelu, který svými charakteristikami poskytuje pouze rámcovou obecnou typologii podnikŧ z pozice realizace podnikatelské etiky. (Rolný, 2007, s. 45-46) Zavedení etiky do podnikatelské praxe je závislé na vyspělosti mravní kultury managementu. Poslání managementu realizují lidé – manaţeři. To jsou v podstatě klíčoví zaměstnanci, kteří jsou v rámci organizace zodpovědní za dosahování jim svěřených cílŧ. Při naplnění úkolŧ se však předpokládá jejich tvŧrčí účast na zajištění strategických cílŧ podniku. Proto je moderní etické řízení chápáno jako osobní závazek managementu. Základní význam pro etický rozvoj firmy má vznik etické infrastruktury. (Putnová, Seknička, 2007, s. 88) Navrátilová (2012, s. 76) definuje manaţerskou etiku jako součást vize moderního managementu, která se musí v současnosti věnovat i rozvíjení etických kompetencí manaţera jako součásti jeho odborné přípravy. Tento poţadavek souvisí se změnou pohledu na podnikání na začátku 21. století, který podtrhává skutečnost, ţe pověst firmy se stává konkurenční výhodou, to znamená, ţe firmy mimo dosahování efektivity podnikání musí aktivně přihlíţet i na zájmy stran, které firma ovlivňuje. Od firmy se tedy poţaduje být sociálně zodpovědnou organizací. Z uvedených definic lze shrnout, ţe podnikatelská etika je snahou o uplatnění etických zásad v podnikatelské činnosti. Nejedná se tedy o pouhé dodrţování zákonŧ, ale o zpevnění vazby mezi etikou a ekonomikou a především uvědomění si vazby mezi rozhodnutím, jednáním a odpovědností.

20

2.1.1


Etické rozhodování

Při rozhodování by neměl být opomenut dŧraz na spolehlivé zdroje informací, dostatečné argumenty i zohledňování pohledŧ všech dotčených stran. Pomŧckou při řešení sloţitých problémŧ etického charakteru mohou být zásady definované Rolným jako „Obecné zásady rozhodovacích procesŧ etického charakteru“ (Rolný, 2007, s. 25):  Vyhodnotit kaţdé rozhodnutí ve vztahu k normám a mravŧm společnosti, ve které ţiji.  Vyhodnotit kaţdé rozhodnutí s ohledem na obecné, všelidské morální standardy a zaţité morální konvence (slušnost, čestnost, pravdomluvnost, úcta k člověku, vlastnictví, atd.).  Vyhodnotit kaţdé rozhodnutí ve vztahu ke svému svědomí (řešení musí být v souladu s mojí individuální morálkou).  Řešení by mělo projít tzv. „Precedentním testem“, tzn. domýšlet jeho následky tak, aby bylo obecně pozitivním řešením, pokud by slouţilo jako model pro jiná rozhodnutí.  Řešení by mělo projít testem veřejnosti, mělo by být obhájeno před veřejným fórem a konzultováno s nezainteresovanými osobami.

2.1.2

Integrace etiky do podnikání

Integrace etiky do podnikání není jednorázovým a jednoduchým procesem. Podnik by měl usilovat o to, aby u tohoto procesu byly zachovány principy jako:  cílevědomost – celý projekt implementace etických principŧ do podnikání nemŧţe probíhat bezcílně. Aktéři této implementace musí vědět, kam chtějí podnik implementací směřovat a jaké nástroje a metody jim k tomu dopomohou;  komplexnost a systematičnost – podchycení všech relevantních oblastí, které ovlivňují úspěšnost celé implementace a jejich uspořádání v logický a efektivní systém implementace;  synchronnost jednotlivých prvkŧ a úrovní integrace – přestoţe některé implementační kroky vyţadují svou specifickou chronologii, řada dalších implementačních krokŧ mŧţe a měla by probíhat synchronně. V opačném případě mŧţe být celý proces implementace zkomplikován či narušen. Příklad: pokud etické řízení podniku či tvorba etického kodexu nejsou současně doplněny a provázány s kroky v oblasti socializačního procesu (motivace a stimulace pracovníkŧ, jejich vhodný výběr atd.), pak je celý efekt tohoto kroku implementace zbytečně degradován či mařen. (Čaník, Čaníková, 2006, s. 19)


21

Aplikace etiky do podnikání není jednoduchá. Etika je do podnikatelského procesu zaváděna především prostřednictvím principŧ, nástrojŧ a metod etického řízení. Zároveň jsou uplatněny základní metody etického řízení – dialog a konsensus. Zavedením komplexu etických principŧ, nástrojŧ a metod se kultivuje podnikatelské prostředí a v dlouhodobější dimenzi mŧţe být dosaţeno zvýšení ekonomické efektivity, především úsporou transakčních a informačních nákladŧ. Okamţitým či krátkodobým efektem je vznik etické infrastruktury podniku, která má pozitivní vliv na podnikatelské prostředí. Jedná se zejména o tyto efekty:  zlepšení vnitropodnikového klimatu ve firmě;  vznik pozitivního prostředí pro zavedení integrovaného systému etického řízení;  zvyšuje se intenzita vlivu na uplatnění sociální a ekologické odpovědnosti ve vztahu ke konkurenceschopnosti podniku. (Putnová, Seknička, 2007, s. 67) Rolný (2007, s. 35-36) vymezil šest zásadních dŧvodŧ morální povahy, proč by se měl podnik chovat eticky: 1. Protože je to v jeho zájmu Z vnitropodnikového hlediska pozitivní morální klima vytváří garanci dobrých pracovních vztahŧ, stimuluje výkonnost zaměstnancŧ a znamená pro podnik i jistou úsporu nákladŧ spojených s kontrolní činností a řešením etických konfliktŧ. Z hlediska postavení podniku v podnikatelském prostředí zvyšuje etické chování jeho kredibilitu, coţ zpětně kladně ovlivňuje chování ostatních ekonomických subjektŧ vŧči podniku (preference zákazníkŧ, investorŧ, bank při poskytování úvěrŧ atd.). 2. Protože je mravnost obecným zájmem celé společnosti Obecný poţadavek mravnosti ve společnosti má i ekonomiky pozitivní a stimulující charakter. Etika sniţuje náklady sociálních neúspěchŧ. Morální společnost je méně nákladná, sniţuje společenské výdaje na donucovací aparát (policii, vězeňství, justici). 3. Protože každý podnikatelský subjekt očekává etické chování ostatních účastníků ekonomických aktivit. Toto očekávání je výchozím principem jakékoli legální podnikatelské činnosti a dává jí vlastně smysl. Bez etického chování ostatních, bez existence a respektování určitých pravidel a morálních konvencí v ekonomické sféře, nelze legálně realizovat ţádný podnikatelský záměr.

22


4. Protože je obecně považováno za amorální jednostranně odstoupit od vzájemných dohod a přitom očekávat, že ostatní je budou dodržovat. Jestliţe pravidla podnikání vycházejí z etického konsenzu všech účastníkŧ, je vstup do podnikatelského prostředí spojen s morálním závazkem ambivalence. To znamená, ţe v něm sami musíme garantovat takové chování, jaké vyţadujeme od ostatních. 5. Protože je společensky mravně neúnosné se proklamativně přihlásit k dodržování etických pravidel a skrytě je porušovat. Jedná se prakticky o soulad slov a činŧ, který společnost velmi citlivě vnímá. Přetvářka jako výchozí princip podnikání limituje jeho trvání pouze do doby odhalení a zveřejnění. 6. Protože jakékoli porušování morálních pravidel podnikatelskými subjekty destruuje prostředí nezbytné pro podnikání. Je-li zásada „fair play“ nedodrţována stále větším počtem ekonomických subjektŧ, ztrácí podnikatelské prostředí pravidla (vycházející ze vzájemného konsenzu a respektu) a tím i svoji kvalitu. Pokud je moţné vše, mění se charakter ekonomického řádu v bezbřehý chaos.

2.1.3

Nástroje etického řízení

Nástroje etického řízení lze rozdělit do dvou kategorií (Putnová, Seknička, 2007, s. 71):  tradiční (kodexy etiky, etické vzory, výcvik a vzdělávání v oblasti podnikatelské etiky);  moderní (etický a sociální audit, úřad ombudsmana pro etiku ve firmě a etické výbory. Etický kodex Etické kodexy jsou nejpouţívanější nástroje etického řízení. Kodexem obecně rozumíme systematický zpracovaný soubor norem a předpisŧ, které vymezují a upravují vztahy mezi členy určité komunity. Specifikem etických kodexŧ je jejich zásadní, univerzalistický charakter. Vztahují se vţdy na veškerou činnost člověka v dané situaci, vymezují obecný poţadavek na jeho mravnost. (Rolný, 2007, s. 59) Dle Bláhy a Dytrta (2003, s. 109) se při vytváření etického kodexu v podstatě uplatňují dva rŧzné přístupy: a) tzv. skandinávský model, kde se přikládá význam prodiskutování a formulování podnikového etického kodexu za aktivní účasti všech zaměstnancŧ; b) tzv. americký model, kde etické kodexy vytvářejí představitelé managementu a vlastníci podnikŧ.


23

V České republice má kodex zpracováno podle posledních prŧzkumŧ asi 20 % firem a přibliţně dalších 40 % uvaţuje o jeho zpracování. K přijetí etických kodexŧ dochází většinou v případech, kdy do firmy přichází nový vlastník nebo vrcholový management, případně firma stojí před náročnou obchodní operací, která klade náročné cíle i v oblasti podnikové kultury. (Putnová, Seknička, 2007, s. 74) Z analýzy společnosti Zaměstnanci.com poruší opakovaně 40 % českých zaměstnancŧ etický kodex, tedy téměř kaţdý druhý. Neetické jednání je přitom vţdy pouţíváno účelově s cílem osobně z něj profitovat. Data vycházejí z analýzy psychologického profilu více neţ 100 000 respondentŧ v letech 2007 aţ 2011. (Moderní řízení, 2012, s. 21) Pokud je etický kodex brán jako jeden z nástrojŧ integrace etického chování do podnikové praxe, jen velmi těţce se bez něj podnik obejde. Zavedení etického kodexu do podniku však musí být provedeno citlivě, přiměřeně a obezřetně. V opačném případě nemusí být etický kodex přijat pracovníky jako praktická pomŧcka k etickému chování, ale v lepším případě jako zcela nadbytečný list papíru, který jen visí na nástěnce. (Čaník, Čaníková, 2006, s. 22) Velmi dŧleţité jsou obecné funkce kodexu etiky, které vystihuje obrázek 2.

Obr. 2 Obecné funkce etického kodexu firmy Zdroj: Rolný, 2007.

Výhody a nevýhody etických kodexŧ (Čaník, Čaníková, 2006, s. 23): Výhody:  Eliminuje neţádoucí praktiky.  Zlepšuje reputaci firmy na veřejnosti i u zákazníkŧ.

24


 Objasňuje politiku firmy v morálně problematických otázkách, definuje akceptovatelné a neakceptovatelné jednání (korupce, úplatky, zneuţívání pravomocí apod.).  Zjednodušuje zavádění inovací.  Pozitivně motivuje zaměstnance posílením jejich vědomí, ţe pracují v etickém prostředí s jasnými pravidly, která platí pro všechny bez výjimky.  Podnik jeho prostřednictvím dává najevo hodnoty, v rámci nichţ se snaţí fungovat.  Zabraňuje nadřízeným zneuţívat svého postavení vŧči ostatním zaměstnancŧm.  Poskytuje základní rámec pro implementaci etického programu.



  

Nevýhody: Diskutabilní zŧstává otázka, nakolik uţitečný je etický kodex u malých podnikŧ a drobných podnikatelŧ s pevnou firemní kulturou fungující převáţně na základě neformálních vztahŧ. Nebezpečí, ţe pokud není brán jako akční nástroj etického programu, stává se prázdným dokumentem. Příliš obecně zpracovaný etický kodex nepostihuje etické problémy, které musí organizace řešit. Do detailu propracovaná kodifikace a vytváření norem s sebou nese riziko ztráty utilitárního charakteru kodifikovaných pravidel.

Etický a sociální audit Etický a sociální audit představuje jeden z nejnovějších, ale také nejkomplexnějších nástrojŧ etického řízení, který se v současnosti pouţívá ve vyspělých trţních ekonomikách pro implementaci podnikatelské etiky do praxe. Etický a sociální audit patří do skupiny nefinančních auditŧ, kam řadíme například personální audit, marketingový audit, atd. Etický a sociální audit zkoumá, jakou cestou bylo dosaţeno výsledkŧ podnikatelské činnosti, s přihlédnutím ke komplexitě těchto cílŧ:  kontrola řízení;  transparentnost pro všechny participující skupiny v podnikání;  analýza sociálního klimatu. (Putnová, Seknička, 2007, s. 84) Sociální a etické audity se postupně stávají dŧleţitou a neoddělitelnou sloţkou kvalitního etického řízení. Právě díky nim jsou podniky schopny zjišťovat a kontrolovat existující stav podniku v oblasti sociální a etické a následně stanovovat vhodné návrhy změn.


     

  

2.1.4

25

Výhody etických a sociálních auditů: analýza a hodnocení účinnosti jednotlivých metod a nástrojŧ etického programu; analýza morálky a sociálního klimatu v podniku; zvýšení transparentnosti; kontrola moci v podniku; podchycení rozsahu morálních konfliktŧ v organizaci a následná moţnost jejich eliminace; zmapování naplňování jednotné firemní strategie z hlediska hodnot v organizaci. Nevýhody etických a sociálních auditů: časová náročnost; finanční náročnost; oproti finančním typŧm auditŧ neexistují pevně definované etalony, tzn. ztíţení míry srovnání mezi podniky či odvětvími. (Čaník, Čaníková, 2006, s. 25)

Ekonomické zdůvodnění etického a společensky odpovědného chování

V reakci na kritiku Miltona Friedmana a dalších, někdy velmi ostrých odsudkŧ teorie etického a společensky odpovědného chování bylo empiricky ověřováno, zda aktivity podniku v oblasti CSR jsou pro něj ekonomicky přínosné a zda se mu tedy do nich vyplatí investovat. Z výsledkŧ výzkumŧ provedených v USA (Hopkins, Cowe, 2003), v České republice (Trnková, 2004) i jinde byly definovány následující firemní benefity:  zvýšení zisku sníţením nákladŧ a zvýšením produktivity;  větší dostupnost kapitálu;  zlepšení dobrého jména firmy;  zajištění větší loajality zákazníkŧ a tím zvýšení obratu firmy;  vyšší schopnost získat a udrţet kvalitní zaměstnance;  zmírnění dopadŧ zákonných opatření;  sníţení rizika, sníţení nákladŧ na risk management;  udrţení kroku s konkurenty a s poţadavky trhu. (Tomancová, 2011, s. 13-14)

2.1.5

Etika finančních institucí

Etika hraje ve světě financí významnou roli pravděpodobně proto, ţe příleţitosti vyplývající z nemorálního jednání jsou zde velmi zřejmé. Společnost obecně je v této sféře podezřívavější neţ v ostatních oblastech podnikání, protoţe se domnívá, ţe právě zde jsou nejsilnější pobídky pro nemorální jednání. Jsou tu však i jiné dŧvody. Oblast financí je jakýmsi zrcadlem, indikátorem či dokonce vzorem pro

26


jednání, které se mŧţe přenášet i do jiných oblastí. Nedostatek etiky ve finančním sektoru mŧţe mít zhoubné následky pro ekonomiku jako celek a mŧţe ohrozit její stabilitu. Jiným argumentem mŧţe být, ţe společnost se obává zesílení regulace jako reakce na přílišné rozšíření nemorálních praktik ve finančním sektoru nebo nebezpečné symbiózy těchto praktik a politiky. Peníze jsou motorem podnikání. Bez nich nelze získávat mnohá aktiva, vyvíjet technologie, zvyšovat úroveň znalostí a kvalifikace pracovníkŧ, bez peněz se nemŧţe rozšiřovat trh. Peníze samy o sobě nejsou ani dobré ani špatné a pouhá jejich existence ještě není etickou záleţitostí. Podobně jako existence kapitálových trhŧ sama o sobě není etickým problémem. (Bohatá, 1997, s. 92) Mezi hlavní etické poţadavky kladené na finanční instituce a trhy patří dle Bohaté (1997, s. 93-95):  Profesionalita a kompetentnost – toto je první povinnost vyplývající z poţadavku ekonomické efektivnosti. Nejde přitom jen o odborné znalosti, ale i o morální postoje a hodnoty, které je třeba rozvíjet.  Služba zákazníkům – znamená, ţe zájmy klienta jsou prioritní. Tento poţadavek je třeba chápat tak, ţe jde o sluţbu jako morální princip a ne čistě o ekonomickou strategii, při níţ zákazník je pouze nástrojem k dosaţení zisku. Je zřejmé, ţe tento poţadavek je velmi silný a má významné dlouhodobé dŧsledky.  Důvěra – zprostředkovatelská funkce vyţaduje nutně, aby byl střeţen dŧvěrný charakter informací o zákaznících, ale i transparentnost transakcí.  Spravedlnost – kterou si zaslouţí kaţdý zákazník a princip stejného zacházení se všemi zákazníky.  Morální odpovědnost – odpovědnost zákazníka se přesouvá na odpovědnost finanční instituce. Banka by se tudíţ neměla angaţovat v operacích umoţňujících praní špinavých peněz či zprostředkovávat nelegální obchody.  Obezřetnost – vzhledem k existujícímu riziku, které zákazník nemŧţe mít pod kontrolou, měla by být obezřetnost větší neţ u jiných ekonomických aktivit. Měla by být garantována solventnost a likvidita příslušné instituce.  Legálnost – dodrţování zákonŧ a regulačních opatření je také etickou záleţitostí, a to především ve smyslu motivace. Tou by neměl být strach z trestu a „pouhé“ dodrţování litery zákona. Z hlediska etiky je dŧleţitá snaha o chápání ducha zákona a nezneuţívání existujících děr v zákoně.  Excelentnost – etika usiluje o nadstandardní výsledky a nespokojuje se s minimálními poţadavky, jako např. neporušovat zákon.


2.1.6

27

Etika v pojišťovnictví

Zvláštnost etiky pojišťovnictví vyplývá z povahy tohoto sektoru. Pojišťovny jsou finančními institucemi, které pracují se svěřenými prostředky svých klientŧ a prodávají sluţby svého druhu na poměrně dlouhé období. Obě strany, tedy prodávající a kupující, v tomto případě pojišťovna i pojištěnec, by k sobě měly mít vzájemnou dŧvěru, a to při sjednávání pojistných smluv a zejména při vyřizování pojistných událostí. Pojišťovny uskutečňují značnou část činností, hlavně sjednávání pojistných smluv pomocí zprostředkovatelŧ, tj. fyzických i právnických osob, které nejsou zaměstnanci pojišťoven, ale pracují s nimi na smluvním základě. Zprostředkovatelé pracují samostatně, sice na smluvním základě, jímţ jsou vázáni i k jisté etice. Mají však větší volnost a jejich zpŧsoby získávání klientŧ nemusí vţdy odpovídat normám pojišťoven. Ty je ale potřebují, neboť jim obstarávají klienty. (Šroněk, 1995, s. 205-206)

2.2 Podnikatelské prostředí Podnikatelské prostředí v České republice je dáno přístupem jednotlivých podnikatelŧ a manaţerŧ ke svému okolí. Jeho stav je utvářen také vývojem ostatních faktorŧ, které ovlivňují chod jednotlivých podnikŧ. Hodnocení podnikatelského prostředí bývá obtíţné. Faktory, které jsou rozhodující pro zajištění pozitivních vztahŧ mezi podniky, jejich obchodními partnery i zaměstnanci, jsou velmi rŧznorodé. Vycházejí zejména z chování jednotlivých podnikatelŧ a začleňování etických prvkŧ do jejich činnosti. Ke konkrétním opakovaným neetickým jevŧm v podnikatelské oblasti se řadí zejména pozdní platby, nedodrţování smluv, vyuţívání nepřehledných dodatkŧ ke smlouvám, vytváření časového nátlaku na podepsání smluv, obcházení zákona ve věcech daňových, v oblasti veřejných zakázek, zneuţívání státních dotací, obcházení práv spotřebitelŧ, obcházení či nedodrţování pracovního práva, neoprávněné zaměstnávání osob, zneuţívání obchodních informací, manipulace s finančními výkazy, korupční chování atd. Podniky, které pozitivně přistupují ke svému okolí a snaţí se zajišťovat pevné vazby se zákazníky i zaměstnanci, často propagují svŧj zodpovědný přístup k podnikovému okolí ve svých firemních dokumentech a často se jím propagují na veřejnosti. Jejich přístup má následně pozitivní přínosy nejen pro jejich okolí, ale také pro ně. Tyto podniky lépe nalézají své dodavatele, odběratele i zaměstnance a spolupráce s nimi je jednodušší vzhledem k tomu, ţe je zaloţena většinou na dŧvěře a pozitivním přístupu. Projevy zodpovědného chování podnikŧ mohou být rŧznorodé. Nejedná se jen o vyuţívání etických kodexu, ale také o zavádění ISO norem, věnování pozornosti zlepšování ţivotního prostředí či předcházení negativním dopadŧm podniko-

28


vých činností do okolního prostředí, zavádění etických auditŧ, zajišťování včasného plnění závazkŧ, vhodný přístup k zaměstnancŧm, dodrţování zákonŧ, atd. Etické chování a zodpovědný přístup jednotlivých firem by neměly být pouze formální záleţitostí, která je zakomponována do vnitřních podnikových směrnic. Úkolem podnikových manaţerŧ a vedoucích pracovníkŧ by mělo být věnování řádné pozornosti dodrţování těchto deklarací. Přestoţe etické chování pracovníkŧ není právně vynutitelné, měla by být v podnicích vytvořena taková podniková kultura, která by jejich dodrţování zajistila. (Skálová, 2012, s. 53-54) Armstrong (2007, s. 257) definuje podnikovou kulturu jako soustavu hodnot, norem, přesvědčení, postojŧ a domněnek, která sice asi nebyla nikde výslovně zformulována, ale určuje zpŧsob chování a jednání lidí a zpŧsoby vykonávání práce. Shodným prvkem podnikových kultur všech podnikŧ by vţdy měl být etický přístup k jejich okolí. Silná podniková kultura zaloţená na etickém základě by se tak měla stát hlavním nástrojem k dosaţení konkurenceschopnosti podniku. (Skálová, 2012, s. 54) Při vytváření dobrých vztahŧ ve firmě nelze zapomínat na skutečnost, ţe firma není izolovaný organismus, ale ţe pŧsobí v prostředí, které sice mŧţe do jisté míry ovlivňovat, které však intenzivně ovlivňuje její existenci. Zvyšování kvality mezilidských vztahŧ v organizacích, jejich kreativní rozvoj a rychlá realizace inovací, stabilita pracovníkŧ na pracovišti a kariérní rŧst nezávisí pouze na manaţerech, ale na všech zaměstnancích. Zaměstnanci tvoří tým, společně s manaţerem se podílejí na tvorbě strategie a na její realizaci. Zaměstnavatel se má starat o stabilizaci a rŧst kariéry schopných pracovníkŧ i v osobních problémech. Na druhé straně by mělo být samozřejmé a etické, ţe se pracovníci ztotoţňují s potřebami organizace a respektují její zájmy. Jde o uplatňování etiky a tvořivosti ve vztazích v obou směrech. (Tomancová, 2011, s. 12)

2.3 Pojišťovací zprostředkovatelé Činnost pojišťovacích zprostředkovatelŧ (CAP.cz, 2010):  Předkládání návrhŧ na uzavření pojistných smluv.  Provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistné smlouvy.  Uzavírání pojistných smluv jménem a na účet pojišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána.  Pomoc při správě pojištění a vyřizování nárokŧ z pojistných smluv (tzv. klientský servis).


2.3.1

29

Typy pojišťovacích zprostředkovatelů

a) Pojišťovací makléř (PM)  zprostředkovává činnost pro zájemce o pojištění (klienta);  mŧţe inkasovat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, byl-li k tomu pojišťovnou zmocněn;  za škody zpŧsobené při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá sám zprostředkovatel, pro tento případ musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti. b) Pojišťovací agent (PA)  vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě písemné smlouvy, jménem a na účet více pojišťoven (bez jakéhokoliv omezení);  mŧţe inkasovat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, byl-li k tomu pojišťovnou zmocněn;  za škody zpŧsobené při výkonu činnosti odpovídá sám zprostředkovatel. Pro tento případ musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti. Pojišťovna, jejímţ jménem jedná, se mŧţe písemně zavázat k převzetí této odpovědnosti. c) Výhradní pojišťovací agent (VPA)  vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné pojišťovny;  mŧţe inkasovat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, byl-li k tomu pojišťovnou zmocněn;  za škody zpŧsobené při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá příslušná pojišťovna, jejímţ jménem jedná. d) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel  vykonává zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více pojišťoven. V případě, ţe nabízí produkty více pojišťoven, nesmí nabízet produkty vzájemně konkurenční;  řídí se písemnou smlouvou, uzavřenou s příslušnou pojišťovnou, pro kterou zprostředkovává pojištění;  nesmí inkasovat pojistné a ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění  za škodu jím zpŧsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, jejímţ jménem jedná. e) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel (PPZ)  vykonává činnost na základě písemné smlouvy jménem a na účet PA, VPA nebo PM;  nesmí inkasovat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění  za škodu, kterou zpŧsobí při své zprostředkovatelské činnosti, odpovídá PA, VPA nebo PM, jehoţ jménem jedná. (CAP.cz, 2010)

30


Graf 1 Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelŧ Zdroj: MFCR

Tab. 1 Počty zprostředkovatelŧ podle kategorií2

Subjekt (registrace k 31.12.) VPZ PPZ VPA PA PM SLPU PZ EU Celkem

FO 13047 85950 36146 571 181 71 6988 142954

2011 PO celkem 333 13380 2264 88214 275 36421 949 1520 630 811 128 199 2196 9184 6775 149729

Meziroční změna 2012 (%) FO PO celkem FO PO celkem 13462 343 13805 3,2 3,0 3,2 93412 2508 95920 8,7 10,8 8,7 39322 308 39630 8,8 12,0 8,8 582 1018 1600 1,9 7,3 5,3 185 678 863 2,2 7,6 6,4 88 135 223 23,9 5,5 12,1 7170 2419 9589 2,6 10,2 4,4 3 154221 7409 161630 7,9 9,4 7,9

Zdroj: MFCR

2VPZ

= vázaný pojišťovací zprostředkovatel, PPZ = podřízený pojišťovací zprostředkovatel, VPA = výhradní pojišťovací agent, PA = pojišťovací agent, PM = pojišťovací makléř, SLPU = samostatný likvidátor pojistných událostí, PZ EU = pojišťovací zprostředkovatel "zahraniční", FO = fyzické osoby a PO = právnické osoby. 3 Z toho 13,7 tis. subjektŧm byla licence odebrána.


2.3.2

31

Pojišťovací makléř

V České republice našla profese pojišťovacího makléře uplatnění aţ po pádu monopolu státní pojišťovny a v kontextu ekonomické transformace po roce 1989. (ACPM.cz, 2005) Makléři pŧsobí ve prospěch klienta jako zprostředkovatelé a konzultanti při vyřizování jeho otázek pojištění a při přípravě plánŧ i praktické aplikace rizikového managementu. Vzhledem k tomu, ţe na rozdíl od jednatelŧ či agentŧ, zaměřených výhradně na jediného pojistitele, kontaktují široké spektrum pojistného trhu, zabezpečují v této oblasti regulérní podmínky volné soutěţe. Jejich přínosem je především skutečnost, ţe pomáhají klientovi v orientaci v problematice pojištění, která má svoje specifická pravidla. (Janata, 2008, s. 28) Makléř zpracovává dva základní dokumenty, kterými jsou riziková zpráva a pojistný program. Jiţ zmíněná riziková zpráva je věnovaná přehledu veškerého nebo alespoň nejvýznamnějšího majetku a z něho vyplývajícího popisu rizika, pojistné částky, spoluúčasti, popř. další podmínky. (Janata, 2010, s. 8) Základní principy (Nepala, 2013): -

Pojišťovací makléř musí hájit zájmy klienta a přinášet mu nejlepší řešení. Je nezávislý na jakékoliv pojišťovně, chová se nestranně a objektivně. Musí znát pojistné podmínky a produkty pojišťoven na trhu, najít na trhu nejlepší řešení - kvalita pojištění, individuální řešení, cena apod. Poskytuje analýzu rizik, potřeb klienta, doporučuje řešení krytí rizik, rozsah pojištění, ošetření rŧzných výluk, preventivní opatření. Kdyţ chce makléř poskytovat nejlepší rady, musí mít znalosti a zkušenosti nejen v pojišťovnictví, ale zároveň musí znát obor, ve kterém pŧsobí klient. Dŧleţitá je komplexnost sluţeb, transparentnost, profesionalita a etické chování.

Historie pojišťovacích makléřŧ sahá do 18. Století. Pojišťovací makléři pŧsobí snad ve všech zemích světa. Činnost pojišťovacích makléřŧ je s ohledem na odpovědnost a sloţitost jejich sluţeb regulována státem a profesními organizacemi. Evropská unie vydala několik doporučení a závazných směrnic týkajících se regulace pojišťovnictví včetně činnosti pojišťovacích makléřŧ. - Pro budoucnost této profese je dŧleţité: o Kvalitní a „stabilní“ legislativa, konsenzus mezi potřebami klientŧ, trhu a dozorčím orgánem o Profesionální, transparentní a etické chování. o Větší vysvětlení a propagace své profese a její přínos.

32


o Hájení svých zájmŧ – dŧleţitá je zde role asociace pojišťovacích makléřŧ a její síla. (Nepala, 2013)

2.3.3

Asociace v České republice

Nejvýznamnější asociace pŧsobící v oblasti pojistného trhu:  Asociace českých pojišťovacích makléřŧ (AČPM)  Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ (AFIZ)  Česká asociace pojišťoven (ČAP). Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) Profese pojišťovacího makléře má smysl pouze v konkurenčním prostředí pojišťoven, proto v České republice našla uplatnění aţ po pádu monopolu státní pojišťovny a v kontextu ekonomické transformace po roce 1989. Asociace českých pojišťovacích makléřŧ (s pŧvodním názvem Sdruţení českých pojišťovacích makléřŧ) byla zaloţena v březnu 1994 z iniciativy českých kanceláří mezinárodních makléřských firem, které pociťovaly nutnost, aby se tyto konkurenční subjekty sdruţily k prosazování společných profesních zájmŧ a ke kultivaci prestiţe této nové profese ve sféře českých finančních sluţeb. Své hlavní poslání spatřuje v několika oblastech: legislativa, etika, publicita, vzdělávání, odborné otázky profese, mezinárodní kontakty. AČPM je připomínkovým místem pro návrhy zákonných norem z oblasti pojišťovnictví. Rozhodujícím zpŧsobem se spolupodílela na přípravě zákona č.38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí i příslušné prováděcí vyhlášky. Svými stanovisky a návrhy se zároveň podílela na podobě a obsahu směrnice EU o zprostředkování pojištění. Prestiţ kaţdé profese je ohroţována neetickým chováním některých jedincŧ. Asociace se snaţí moţnost takových excesŧ eliminovat a vyţaduje dŧsledné dodrţování Kodexu etiky. Účinně vyţadovat ho ovšem mŧţe jen od vlastních členŧ. V říjnu roku 1998 byla AČPM přijata za člena BIPAR (Evropská federace pojišťovacích zprostředkovatelŧ) a zapojuje se do jejích aktivit. Toto členství, jakoţ i členství v dalších dvou mezinárodních organizacích (Světová federace pojišťovacích zprostředkovatelŧ WFII a Partneři zprostředkovatelŧ POI) pro AČPM znamená, ţe mŧţe jednak vyuţívat cenných informací, které BIPAR zprostředkuje, podílet se na zkušenostech dalších asociací i spolehnout se na jejich kolegiální pomoc, jednak se mŧţe spolupodílet na tvorbě relevantní legislativy Evropské unie. (ACPM.cz, 2005)


33

Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců (AFIZ) Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ České republiky (AFIZ) byla zaloţena v prosinci 2002 (tehdy pod názvem Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelŧ – ARIZ ČR) jako občanské sdruţení, sdruţující fyzické a právnické osoby, poskytující sluţbu investičního zprostředkovatele. Zaloţení asociace bylo reakcí na novou právní úpravu, kterou byl vymezen nový předmět podnikání mimo reţim ţivnostenského zákona – investiční zprostředkovatel, registrovaný tehdy Komisí pro cenné papíry. V roce 2004 došlo k rozšíření pŧsobnosti asociace na všechny zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu. Od té doby mohou být členy všechny právnické a fyzické osoby, které pŧsobí na finančním trhu jako zprostředkovatelé či poradci. Asociace má vlastní profesionální odborné zázemí, díky kterému svým členŧm poskytuje odborné sluţby a současně hájí zájmy členŧ při přípravě nové legislativy na finančním trhu. (AFIZ.cz, 2010) Česká asociace pojišťoven (ČAP) Česká asociace pojišťoven zahájila svou činnost v roce 1994. Jde o zájmové sdruţení komerčních pojišťoven. Od roku 1998 je řádným členem Insurance Europe. Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v ČR je 98 %. Hlavním posláním asociace je koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy pojišťoven ve vztahu k orgánŧm státní správy a dalším osobám i ve vztahu k zahraničí. Mezi hlavní úkoly patří: - Zpracovávat připomínky k právním předpisŧm týkajícím se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmŧ pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, české i evropské legislativy. - Vytvářet nástroje zábrany škod a pojistných podvodŧ. - Sjednocovat pravidla a postupy členŧ v oblasti technické, informační i statistické. - Vytvářet informační nástroje pro veřejnost a objektivně a srozumitelně informovat o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novinkách. - Přispívat k odborné informovanosti členŧ a zabezpečovat vzdělání. - Vytvářet pravidla etického chování v pojišťovnictví. - Pŧsobit při odstraňování rozporŧ mezi členy asociace, dbát na dodrţování zásad. (CAP.cz, 2010)

34

Metodika

3 Metodika Diplomová práce se skládá ze dvou částí, a to literárního přehledu a vlastní práce. Samotnému vypracování diplomové práce předcházelo nastudování příslušné literatury a prozkoumání publikací souvisejících s oblastí pojišťovacích makléřŧ a podnikatelské etiky v makléřských společnostech. Získané poznatky jsou shrnuty v literárním přehledu rozděleného do kapitol podnikatelská etika, podnikatelské prostředí a pojišťovací zprostředkovatelé. Vlastní práce je zaměřena na analýzu dvou konkrétních makléřských společností. Jako výchozí byla provedena jejich finanční analýza dle vybraných ekonomických ukazatelŧ a následně zkoumán vliv těchto faktorŧ na úroveň jejich realizace zásad podnikatelské etiky v praxi. Prostřednictvím SWOT analýzy jsou identifikovány faktory ovlivňující postavení jednotlivých makléřských společností. Dalším bodem vnitřní analýzy bylo provedeno dotazníkové šetření prostřednictvím internetu mezi pracovníky vybraných makléřských společností. Osloveny byly dvě makléřské společnosti a to v období 24. 11. 2013 - 10. 12. 2013 Společnosti: FT makléřská, s.r.o. ABC, s.r.o. Dotazník byl sestaven pro kaţdou makléřskou společnost zvlášť, pomocí internetového portálu vyplnto.cz. Dotazník byl předkládán jako zcela anonymní. Skládá se z 29 otázek, přičemţ 1 otázka je otevřená, 17 otázek je uzavřených (včetně 2 otázek obecného typu týkajících se pohlaví a věku), dále 2 otázky polozavřené a 9 otázek škálových. Otevřená otázka se týkala přímo etiky v pojišťovnictví, respektive co si představují pojišťovací makléři pod pojmem etika v pojišťovnictví. Dotazník je vyhodnocen pomocí grafŧ a slovních komentářŧ. Součástí dotazníku je i test etické kongruence, který hodnotí úroveň etiky ve společnostech. Dotazník je přílohou A diplomové práce. Následně byl proveden krátký strukturovaný rozhovor s jednatelem společnosti FT makléřská, s.r.o., ke zjištěným poznatkŧm z dotazníkového šetření. Kladené otázky jsou přílohou C diplomové práce. Cílem zvoleného metodologického postupu je získat konkrétní faktografická zjištění a data, která budou slouţit jako informační zázemí k finálnímu zhodnocení a k návrhŧm na zlepšení stávajícího stavu.

Vlastní práce

35

4 Vlastní práce V rámci realizace vlastní práce je nastíněna základní charakteristika vybraných makléřských společností. Uvedené společnosti reprezentují vzorek makléřských společností pŧsobících převáţně v Jihomoravském kraji. Dále bude provedena SWOT analýza, dále zhodnocení finančního zdraví společností a v neposlední řadě dotazníkové šetření na zjištění úrovně podnikatelské etiky. Na základě získaných informací budou navrţena opatření, která by vedla ke zlepšení součastného stavu a tím i ke zkvalitnění úrovně realizace podnikatelské etiky poskytovatelŧ finančních sluţeb.

4.1 Představení společnosti FT makléřská, s.r.o. FT makléřská je společnost s ručením omezeným, která splňuje veškeré zákonné poţadavky na makléřskou společnost dle zákona 38/2004 Sb., o pojistných zprostředkovatelích a samotných likvidátorech pojistných událostí. A to zejména:  Registrace u České národní banky pod číslem 089106PM  Povinné pojištění na 1,5 milionu Euro u Maxima pojišťovna, a.s. Cílem společnosti je najít svým klientŧm nejvhodnější pojistný program a optimalizovat jejich rizika nebo soubor rizik ať uţ v běţném ţivotě nebo při podnikání. (FTmaklerska.cz, 2009)

      

Nabízené služby: Realizace výběrových řízení, zprostředkování pojištění. Správa pojištění. Vyřízení pojistných událostí. Pronájem aut. Audit pojištění dodavatelŧ a odběratelŧ. Poradenství. Risk management.

Členství v RENOMIA NETWORK FT makléřská, s.r.o. je členem RENOMIA NETWORK, která poskytuje obchodní podporu, odborné a mezinárodní sluţby domácím pojišťovacím zprostředkovatelŧm v České republice i v zahraničí. RENOMIA NETWORK řeší potřeby tuzemských zprostředkovatelŧ související s koncentrací pojišťovacího trhu, nutností rozvoje sluţeb, regulatorními poţadavky, globalizací a profesním rozvojem pojišťo-

36

Vlastní práce

vacího trhu. Součástí sluţeb sítě je i podpora a konzultace v oblasti zákonné regulace, právní podpora a výměna zkušeností. (FTmaklerska.cz, 2009) Etický kodex Společnost FT makléřská, s.r.o. se přihlásila ke Kodexu etiky pojišťovacího makléře společnosti RENOMIA NETWORK, který respektuje Kodex etiky v pojišťovnictví schválený Českou asociací pojišťoven a úzce navazuje na jeho ustanovení.

4.2 Představení společnosti ABC, s.r.o. Makléřská společnost si nepřeje zveřejnit své obchodní jméno. Z tohoto dŧvodu je pouţit v diplomové práci pseudonym ABC, s.r.o. Další údaje o společnosti jsou jiţ zcela pravdivé. Společnost svou činnost provozuje v souladu se zákonem č. 363/1999 Sb., je zaregistrována Ministerstvem financí ČR. Makléřská společnost vznikla v roce 1998. Dle Zákona 38/2004 Sb. má uzavřené pojištění odpovědnosti za škody zpŧsobené svoji činností u pojišťovny Slavia pojišťovna, a.s. Společnost na základě zplnomocnění klientem nabízí komplexní servis týkající se pojištění prŧmyslu, podnikatelŧ a občanského pojištění. V současné době zastupuje přibliţně 20 tisíc klientŧ – firem, podnikatelŧ a soukromých osob. Cílem společnosti je poskytovat kvalitní a komplexní finanční sluţby privátním i firemním klientŧm v jihomoravském regionu. Společnost je nezávislá na jedné pojišťovně, spolupracuje s řadou významných pojišťoven pŧsobících na českém trhu. Spolupracuje také s významnými penzijními fondy, stavební spořitelnou, hypotečními bankami či investičními společnostmi. (ABC.cz, 2011-2012) Etický kodex ABC, s.r.o. Společnost se přihlásila ke Kodexu etiky v pojišťovnictví, jeţ byl vytvořen Českou asociací pojišťoven. Etický kodex upravuje vztahy obchodních zástupcŧ vŧči klientovi a vŧči firmě. Zavazuje pracovníky k jeho dodrţování a k dodrţování podnikové kultury.

Vlastní práce

37

4.3 SWOT analýza Faktory, které identifikují vnitřní a vnější prostředí jednotlivých makléřských společností jsou shrnuty níţe. FT makléřská s.r.o. Silné stránky: - Členství v síti RENOMIA NETWORK. Členové sítě získávají odborné a mezinárodní sluţby nezbytné pro pŧsobení na pojišťovacím trhu (podpora rozvoje, obchodní podpora, informační technologie, zvýhodněné nákupy a mnoţstevní slevy a další). (Renomianet.cz, 2013) - Specializace a kvalifikace pracovníků. Společnost si zakládá na kvalitním přístupu sluţeb nabízených klientŧm. Jednou z jejich priorit je právě vysoce kvalifikovaný pracovník. - Nabídka produktů různých pojišťoven. Společnost spolupracuje se všemi významnými tuzemskými i zahraničními pojistiteli. - Doplňkové služby pro své klienty. Mezi tyto sluţby patří likvidace pojistných událostí. Moţnost zapŧjčení vozidla v případě, ţe klientovo stávající vozidlo není k dispozici, z dŧvodu řešení pojistné události. Dále registrace a přihlášení vozŧ na základě plné moci. - Velké portfolio produktů. V nabídce je pojištění osob, vozidel, letadel, lodí. Dále leasing, pŧjčovna náhradních vozidel, aj. - Bezproblémové řešení škodných událostí. Pozitivní reference stávajících klientŧ. Slabé stránky: - Nízké povědomí o společnosti v rámci České republiky. - Nedostatečná marketingová propagace. Příležitosti: - Zlepšení povědomí o společnosti. - Rozšiřování klientského portfolia Zaloţení více poboček v rámci ČR, společnost má pouze dvě pobočky. - Větší propagace. Oslovení klientŧ ve všech regionech ČR. - Rozšíření portfolia produktů.

38

Vlastní práce

Nabídka nové sluţby a moţnost získat konkurenční výhodu, např. online pojištění. Hrozby: - Vstup nové konkurence na trh. K zaloţení nové makléřské společnosti je nutné pouze sloţení potřebných zkoušek u ČNB a dvouletá praxe v oboru, případně zaměstnání odborně zpŧsobilé osoby. - Legislativa. Změny zákonŧ ovlivňující pojišťovnictví. - Odchod klientů (hrozba poklesu pojistného kmene). Výpovědi pojistných smluv klientŧ. Změnou dodavatele plynou pro klienta pouze nízké náklady. ABC, s.r.o. Silné stránky - Online sjednávání cestovního pojištění. V portfoliu produkt, který nenabízí všechny makléřské společnosti. - Stabilní vlastnická struktura firmy. Po celou dobu pŧsobení se vlastnická struktura nezměnila. Společnost je na trhu 15 let. Slabé stránky Klesající tržby a běžný výsledek hospodaření v posledních 3 letech (Obr. 4). Webové stránky Především design webových stránek je nedostatečný (pouze bílé pozadí stránek a zelený text). Následně je nutná aktualizace obsahu – příliš mnoho textu, ze kterého získáme nedostatečné informace. - Nedostatečné regionální pokrytí Větší regionální pokrytí ovšem souvisí s většími náklady. - Odchod zkušených pojišťovacích makléřů Ve společnosti došlo v posledních dvou letech k odchodu 15 zkušených makléřŧ, většinou v souvislosti s nedostatečným ohodnocením. Dalším dŧvodem, který uváděli při odchodu, byla špatná vnitřní komunikace. Náhrada za tyto pracovníky souvisela i s většími náklady na nové pracovníky. -

Příležitosti - Rozšíření kontaktních center. - Získání konkurenční výhody v důsledku lepších poskytovaných služeb

Vlastní práce

39

Rozšíření online pojištění. Hrozby - Špatná spolupráce s pojišťovnami Změna sazby pojistného, neinovování produktŧ, atd. - Změna zákonů ovlivňujících pojištění - Rostoucí konkurence - Ztráta klientů a odchod ke konkurenci Ztráta klientŧ související především s nespokojeností nabízených sluţeb. - Přechod makléře ke konkurenci Odchod pojišťovacího makléře ke konkurenci, společně s klienty. Nedostatečná motivace pojišťovacích makléřŧ či nespokojenost uvnitř společnosti. Makléřské společnosti se zaměřují na rŧzné nabídky pojištění, tak aby co nejvíce vyhověli potřebám svých klientŧ. Proto největší konkurenční výhodou je právě odlišení od konkurence např. formou dodatečných sluţeb tak, aby makléřská společnost dokázala vţdy něčím zaujmout. Mezi příleţitosti všech makléřských společností patří zejména udrţení stálých klientŧ a rozšíření o nové, větší propagace, marketingová aktivita, rozšíření nabízených sluţeb (př. online pojištění), zajištění spokojenosti všech svých klientŧ, ochota a vstřícnost při prodeji pojištění. Nejvýznamnější hrozby, které mohou makléřské společnosti negativně ovlivnit je odchod klientŧ, kvŧli neuspokojení jejich potřeb ke konkurenci, legislativní změny a v neposlední řadě také odchod zkušených pojišťovacích makléřŧ.

4.4 Finanční analýza Společnost FT makléřská s.r.o. vznikla v lednu roku 2009. K dispozici jsou rozvaha a výkaz zisku a ztrát za období 2009 – 2012. Údaje z těchto účetních výkazŧ jsou pouţity pro finanční analýzu společnosti. Společnost ABC, s.r.o. vznikla v srpnu roku 1998, avšak i pro tuto společnost budou pouţity čísla z účetních závěrek za roky 2009 – 2012. Ukazatelé rentability Ukazatel vyjadřuje schopnost společnosti vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku za pouţití tohoto vkladu. U společnosti FT makléřská, s.r.o. vykazoval výsledek hospodaření běţného účetního období, za roky 2009, 2011 a 2012 zápornou hodnotu, coţ zapříčinilo negativní výsledky při počítání rentability.

40

Vlastní práce

Tab. 2 Rentabilita FT makléřská, s.r.o.

Ukazatele rentability

2009

2010

2011

2012

ROA - Rentabilita celk. aktiv

-2,95

0,58

0,00

0,02

ROCE - Rentabilita kapitálu

1,55

0,84

0,00

0,04

ROE - Rentabilita vl. kapitálu

1,55

4,46

-0,11

-0,23

Finanční páka

-0,52

7,76

13,21

28,16

ROS - Rentabilita trţeb

-0,44

0,10

0,00

0,00

Zdroj: Interní materiály společnosti FT makléřská, s.r.o. Tab. 3 Rentabilita ABC, s.r.o.

Ukazatele rentability

2009

2010

2011

2012

ROA - Rentabilita celk. aktiv

0,01

0,00

-0,12

-0,01

ROCE - Rentabilita kapitálu

0,02

0,00

-0,47

-0,02

ROE - Rentabilita vl. kapitálu

0,01

-0,01

-0,47

-0,04

Finanční páka

2,27

1,89

3,98

2,36

ROS - Rentabilita trţeb

0,00

0,00

-0,05

-0,00

Zdroj: Interní materiály společnosti ABC, s.r.o.

Společnost FT makléřská, s.r.o. pŧsobí na trhu pátým rokem, ale při porovnání se společností ABC, s.r.o., která je na trhu patnáct let, dosahuje vyšší rentability. Obě společnosti však vykazují velmi nízké hodnoty zhodnocení. ABC, s.r.o. dokonce vykazuje v roce 2011 a 2012 hodnoty záporné. Ukazatelé likvidity Ukazatel vyjadřuje schopnost podniku dostát svým krátkodobým závazkŧm. Vystihuje finanční situaci společnosti a její dispozice k uţití části peněţních prostředkŧ ke splacení dluhŧ věřitelŧm. Společnosti z oblasti pojišťovacích sluţeb obecně disponují dobrou platební schopností. Zŧstatky krátkodobých finančních prostředkŧ jsou zpŧsobené inkasovaným pojistným od svých klientŧ. Optimální hodnotou peněţní likvidity je přibliţně 0,2 – 0,5. U obou makléřských společností je tato hodnota vyšší. Dŧvodem je, ţe ekvivalentně k věřitelskému postavení makléřských společností vznikají také závazkové vztahy vŧči pojišťovnám a jiným institucím většinou ve stejné hodnotě.

Vlastní práce

41

Tab. 4 Likvidita FT makléřská, s.r.o.

Ukazatele platební schopnosti (likvidity) Pracovní kapitál na aktiva Běţná likvidita Pohotová likvidita Peněţní likvidita

((OA-KZ)/A) OA/KZ (KrP+FM)/KZ (FM/KZ)

2009

0,71 3,83 3,83 3,50

2010

0,72 5,01 5,01 1,67

2011

0,28 2,15 2,15 0,42

2012

0,19 1,98 1,98 0,57

Zdroj: Interní materiály společnosti FT makléřská, s.r.o. Tab. 5 Likvidita ABC, s.r.o.

Ukazatele platební schopnosti (likvidity) Pracovní kapitál na aktiva Běţná likvidita Pohotová likvidita Peněţní likvidita

((OA-KZ)/A) OA/KZ (KrP+FM)/KZ (FM/KZ)

2009

0,40 2,27 2,25 0,50

2010

0,37 1,79 1,79 0,63

2011

0,23 1,32 1,32 0,81

2012

0,40 1,71 1,71 0,88


Makléřské společnosti nevytvářejí zásoby, tudíţ běţná likvidita dosahuje stejných hodnot jako pohotová likvidita. Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity poměřují v čase efektivitu zhodnocení vloţených prostředkŧ. U makléřských společností, které nedrţí zásoby, je zaměřeno pouze na obrat aktiv a závazkŧ. Obrat aktiv zobrazuje, kolik trţeb v Kč vyprodukují podniková aktiva.

42

Vlastní práce

Tab. 6 Obrat FT makléřská, s.r.o. (v tis. Kč)

Ukazatele aktivity (doby obratu) Trţby Aktiva Kr. závazky Kr. pohledávky Obrat aktiv Obrat závazkŧ Doba obratu aktiv Doba splatnosti pohledávek Doba úhrady kr. závazkŧ

2009

2010

2011

2012

T/A T/KZ A/(T/360)

1287 192 48 16 6,70 26,81 53,71

4540 823 147 491 5,52 30,88 65,26

6048 1268 315 543 4,77 19,20 75,48

11737 2168 415 586 5,41 28,28 66,50

KP/(T/360) KZ/(T/360)

4,48 13,43

38,93 11,66

32,32 18,75

17,97 12,73

Zdroj: Interní materiály společnosti FT makléřská, s.r.o. Tab. 7 Obrat ABC, s.r.o. (v tis. Kč)

Ukazatele aktivity (doby obratu)

2009

2010

2011

2012

Trţby Aktiva Kr. závazky

20166 4125 1288

14565 3381 1575

12393 4816 3384

12752 2765 1574

Kr. pohledávky Obrat aktiv Obrat závazkŧ Doba obratu aktiv Doba splatnosti pohledávek

T/A T/KZ A/(T/360)

2263 4,89 15,66 73,64

1813 4,31 9,25 83,57

1747 2,57 3,66 139,90

1308 4,61 8,10 78,06

KP/(T/360)

40,40

44,81

50,75

36,93

Doba úhrady kr. závazkŧ

KZ/(T/360)

22,99

38,93

98,30

44,44


Za optimální vývoj doby splatnosti pohledávek lze povaţovat dobu menší neţ 30 dní. Neţádoucí vývoj je při hodnotě nad 90 dnŧ. Vzhledem k tomu, ţe se doba obratu pohledávek a závazkŧ počítá obdobně, lze vyvodit, ţe ABC, s.r.o. vyuţívá více krátkodobé závazky – doba splácení krátkodobých závazkŧ je za poslední dva roky delší neţ doba splatnosti pohledávek. Zatímco u FT makléřské, s.r.o. je od roku 2009 doba splatnosti pohledávek delší neţ závazkŧ.

Vlastní práce

43

25000 Tržby za vl. výrobky FT makléřská, s.r.o.

20000

15000

Výsledek hospodaření za účetní období FT makléřská, s.r.o.

10000

Tržby za vl. výrobky ABC, s.r.o.

5000

Výsledek hospodaření za úč.období ABC, s.r.o.

0

2009

2010

2011

2012

-5000

Obr. 3 Porovnání trţeb a výsledkŧ hospodaření v obou společnostech (v tis. Kč) Zdroj: interní materiály společností

Při porovnání trţeb obou společností, mají u FT makléřské, s.r.o. rostoucí tvar, naopak u společnosti ABC, s.r.o. od roku 2009 klesají. FT makléřská, s.r.o., která vznikla v roce 2009 má tedy rostoucí tendenci trţeb, a získává si své místo na trhu, zatímco ABC, s.r.o. se zhoršují výsledky.

4.5 Test etické kongruence Test etické kongruence byl respondentŧm předloţen v rámci dotazníkového šetření. Tento test posuzuje úroveň etiky v pracovním prostředí makléřských společností. Respondenti se anonymně vyjadřovali k sedmi tezím v rozpětí sedmibodové škály hodnocení, od „naprosto nesouhlasím“ (1 bod), po „naprosto souhlasím“ (7 bodŧ). Testu se zúčastnili jednotlivé společnosti zvlášť, aby bylo moţné zhodnotit jejich míru etické shody mezi politikou firmy, praxí a všeobecnou efektivitou pŧsobení podnikového managementu ve sféře etiky a srovnat výsledky mezi sebou navzájem. Podrobné výsledky testu etické kongruence jsou součástí přílohy B.

4.5.1

Test etické shody společnosti FT makléřská, s.r.o.

Respondenti makléřské společnosti se v rámci dotazníku vyjadřovali k testu etické kongruence. Jednalo se o 7 pracovníkŧ z 16 oslovených. Výsledky byly zprŧměrovány a vyhodnoceny za celou skupinu. Míra etické shody u pracovníkŧ byla zhodnocena prŧměrnou hodnotou 5,20 bodŧ. Toto číslo je na hranici mezi prŧměrnou

44

Vlastní práce

etickou úrovní podnikové kultury a vysokou etickou úrovní, coţ vykazuje, ţe etické povědomí pracovníkŧ makléřské společnosti je na dobré úrovni. Nejvíce pracovníci vyjádřili míru souhlasu u teze třetí 6 body. To znamená, ţe i sebelepší výsledky jsou pro podnik nepřijatelné, pokud jich bylo dosaţeno na úkor porušování etických standardŧ. Nejniţší prŧměrnou míru souhlasu 4,3 bodŧ měla teze čtvrtá „Pokud mají zaměstnanci ve své práci problémy etického charakteru, naleznou pro ně ze strany podniku pochopení a pomoc při jejich zvládnutí“. V obrázku č. 3 jsou výsledky tesku etické kongruence znázorněny graficky. Z počtu získaných odpovědí 57,14 % respondentŧ označuje etickou úroveň podnikové kultury společnosti za prŧměrnou. 42,86 % vnímá etickou úroveň podnikové kultury za velmi vysokou a efektivní.

42,86%

4-5 bodů

57,14%

6-7 bodů

Obr. 4 Grafické znázornění výsledku testu etické kongruence společnosti FT makléřská, s.r.o. Zdroj: výsledky dotazníkového šetření

4.5.2

Test etické shody ABC, s.r.o.

V rámci dotazování pracovníkŧ makléřské společnosti ABC, s.r.o. se 29 respondentŧ vyjádřilo i k testu etické kongruence. Test etické shody dopadl méně příznivě ve srovnání se společností FT makléřská, s.r.o. Společnost jako celek dosahuje hodnoty 3,9 bodŧ, tedy na spodní hranici prŧměrné úrovně podnikové etiky a na horní hranici nedostatečné morální úrovně podnikové kultury.

Vlastní práce

45

Nejniţší hodnotou souhlasu 3,6 bodŧ, bylo zjištěno u teze třetí „I sebelepší výsledky jsou pro podnik nepřijatelné, pokud jich bylo dosaţeno na úkor porušování etických standardŧ“. Pokud by se společnost zaměřila zejména na ekonomické výsledky, mohlo by to znamenat opomíjení etických zásad, coţ u makléřské společnosti není vŧbec pozitivní zjištění. Nejvyšší mírou souhlasu 4,2 bodŧ pracovníci vyjádřili u teze druhé „Tyto hodnoty a s nimi spojené zásady se nemění, i kdyţ se podniku nedaří. Grafické znázornění počtu odpovědí v daných škálách je procentuelně vyjádřeno v obrázku č. 4. Z počtu získaných odpovědí 10,34 % vnímá etickou úroveň podnikové kultury za velmi vysokou a efektivní. 62,07 % respondentŧ označuje etickou úroveň podnikové kultury společnosti za prŧměrnou a 27,59 % vnímá etický management podniku jako neefektivní a morální úroveň podnikové kultury jako nedostatečnou.

10,34% 27,59% 1-3 bodů 4-5 bodů 6-7 bodů

62,07%

Obr. 5 Grafické znázornění výsledku testu etické kongruence společnosti ABC, s.r.o. Zdroj: výsledky dotazníkového šetření

4.6 Dotazníkové šetření V rámci primárního výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření pracovníkŧ jednotlivých makléřských společností. Pracovníci byli vyzváni k vyplnění elektronického dotazníku, který obsahoval otázky etického charakteru. Respondenti byli na začátku dotazníku ujištěni, ţe odpovědi jsou zcela anonymní. Součástí dotazníku byl i test etické kongruence, jehoţ výsledky byly hodnoceny v předešlé kapitole a otázky identifikační, které zařadily respondenta do určité věkové kategorie a určily jeho pohlaví.

46

Vlastní práce

Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názory zaměstnancŧ na úroveň podnikatelské etiky v jejich společnostech.

4.6.1

Zhodnocení výsledků FT makléřská, s.r.o.

První dotazovanou společností byla FT makléřská, s.r.o. Pracovníci této společnosti byli tázáni prostřednictvím e-mailové ţádosti s odkazem na elektronický dotazník. Dotazník4 byl rozeslán 16 pracovníkŧm a 7 z nich na dotazník odpovědělo, tedy 43,75 % návratnost, z čehoţ 4 ţeny a 3 muţi. Věkové rozloţení respondentŧ je z větší části mladší 57 % (18-30 let) a 43 % (31-45 let). 1. Myslíte si, že je důležité, aby se makléřská společnost zabývala podnikatelskou etikou? První otázka měla zaznamenat, dŧleţitost podnikatelské etiky v makléřských společnostech z pozic zaměstnancŧ. Na tuto otázku reagovali všichni kladně. Z odpovědí je patrné, ţe pracovníci vnímají podnikatelskou etiku jako dŧleţitou součást makléřské společnosti. 2. Byl jste v rámci studijních materiálů ke zkoušce z odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů seznámen s Kodexem etiky v pojišťovnictví?


Respondenti se v 71,43 % shodli, ţe byli seznámeni s Kodexem etiky v pojišťovnictví v rámci studijních materiálŧ. 14,29 % odpovědělo, ţe byli seznámeni pouze částečně, a zbylých 14,29 % seznámeno nebylo.

4

Vyhodnocený dotazník pro FT makléřskou, s.r.o. je dostupný na www: http://podnikatelska-

etika.vyplnto.cz

Vlastní práce

47

Zde je třeba poznamenat, ţe součástí studijních textŧ ke zkoušce z odborné zpŧsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ jsou otázky týkající se Kodexu etiky v pojišťovnictví. 3. Co si představujete pod pojmem etika v pojišťovnictví? Tato otázka byla otevřená, respondenti odpovídali: - Ctít zákon. - Dodrţování psaných pravidel a slušného chování. - Dodrţování pravidel a standardŧ. - Chování ke klientŧm, k pojišťovnám, dobré fungování společnosti. - Chování, morálka, proklientský přístup, vstřícnost a pravdivé informování. - Normy a zásady jednání pojišťovacích zprostředkovatelŧ. - Serióznost, slušnost, dodrţování nastavených pravidel. Z odpovědí vyplývá, ţe pojišťovací makléři mají dobré povědomí o etice v pojišťovnictví. 4. Jaké námitky se nejčastěji vyskytují při prodeji pojištění? Tab. 8 Nejčastěji se vyskytující námitky klientŧ při prodeji pojištění FT makléřská, s.r.o.

Zdroj: výsledky z dotazníku FT makléřská, s.r.o.

Respondenti v 86 % uvedli, ţe klienti velmi často zdŧvodňují svoji nevoli uzavřít pojištění z dŧvodu nedostatku finančních prostředkŧ (přesněji 71 % odpovědělo spíše ano, a 15 % rozhodně ano). Jako další častou námitku uvádí nerozhodnost, přesněji 43 % odpovědělo spíše ano, a 14 % rozhodně ano. Dále následovaly dvě obecné otázky o etice podnikání, na které pojišťovací zprostředkovatelé odpověděli stejně: 5. Myslíte si, že etické chování v podnikání má nějaký význam či přínos? 6. Souhlasíte s názorem, že z dlouhodobého hlediska se vyplatí chovat eticky?

48

Vlastní práce

Respondenti odpověděli na obě otázky kladně, to znamená, ţe vnímají etické chování jako dŧleţitou součást své práce.

Obr. 7 Otázka č. 5 a č. 6 Zdroj: výsledky z dotazníku FT makléřská, s.r.o.

7. Co je pro Vaši společnost nejdůležitější při prodeji služeb? Jak mŧţeme vidět v následujícím obr. 8, patří mezi nejdŧleţitější aspekty při prodeji sluţeb spokojenost zákazníkŧ a úspěch makléřské společnosti.


Vlastní práce

49

Dále byly poloţeny dvě otázky, které měly vystihnout etiku přímo ve společnosti, pro kterou respondenti pracují. 8. Považujete chování Vaší společnosti za etické? 9. Jsou ve Vaší společnosti jasně stanoveny hodnoty a pravidla chování? Na obě otázky bylo odpovězeno souhlasně, coţ lze hodnotit velmi pozitivně. 10. Má společnost pro níž zprostředkováváte pojištění zpracován vlastní etický kodex nebo jinou formu zásad slušného chování? Dotazovaní pojišťovací makléři v 86 % odpověděli na otázku kladně. Zatímco 14 % si nebylo jistých, zda má makléřská společnost zpracován etický kodex nebo jinou formu zásad slušného chování. U této otázky, byli respondenti poţádání, aby při odpovědi ne, nebo nevím přeskočili na otázku č. 17. Na otázky č. 11 aţ č. 16 odpovídalo tedy jen 86 % (6) respondentŧ. 11. Probíhá ve Vaší společnosti, kterou zastupujete, školení zásad etického chování? 66,67 % dotazovaných pracovníkŧ uvedla, ţe jsou školeni ohledně dodrţování zásad etického jednání, ovšem 33,33 % odpovědělo záporně. Odpovědi respondentŧ ukazují na nejednotnost názorŧ.


12. Provádí u Vás nadřízený orgán kontrolu dodržování etických zásad jednání se zákazníkem?

50

Vlastní práce

Odpovědi pojišťovacích makléřŧ opět nebyly jednotného názoru. 83 % dotazovaných odpovědělo, ţe jsou kontrolováni, zda dodrţují etické zásady při jednání se zákazníkem a 17 % uvedlo, ţe u nich nadřízený orgán kontrolu neprovádí. 13. Považujete firemní etický kodex za užitečný? Všichni respondenti odpověděli kladně, zaměstnanci povaţují firemní etický kodex za uţitečný. 14. Podle Vašeho odhadu, jaké množství zaměstnanců firmy ve které pracujete, je seznámeno s etickým kodexem? Dle struktury odpovědí mŧţeme konstatovat, ţe je s etickým kodexem seznámena většina zaměstnancŧ. 50 % respondentŧ se domnívá, ţe jsou všichni seznámeni s Kodexem etiky, 33,33 % odpovědělo aţ na výjimky všichni. Zbylých 16,67 % se domnívá, ţe většina pojišťovacích zprostředkovatelŧ je seznámena s Kodexem etiky.


15. Do jaké hloubky jste Vy sám/a seznámen/a s etickým kodexem? Z odpovědí vyplynulo, ţe 50 % pracovníkŧ je seznámeno s etickým kodexem velmi detailně, a zbylých 50 % zná etický kodex poměrně dobře. 16. Existuje ve Vaší firmě postih za nedodržení či porušování etického kodexu? U této otázky všichni respondenti odpověděli kladně. Mŧţeme tedy konstatovat, ţe zaměstnanci si jsou dobře vědomi případného postihu za nedodrţení či porušování etického kodexu. 17. Představte si situaci, kdy byste zjistil/a, že Vaše společnost postupovala neeticky. Jak byste se zachoval/a?

Vlastní práce

51

57 % respondentŧ by upozornilo osobu pověřenou řešením těchto situací, 29 % by upozornilo přímého nadřízeného, a zbylých 14 % by přemýšlelo o změně pracovního místa.


18. Jednal/a jste někdy v rozporu s pracovním postupem? (Zamlčení důležité informace, aj.) Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti, ţe nikdy nejednali v rozporu s pracovním postupem. 19. Nabídl/a jste vždy klientovi pojistný produkt dle jeho skutečných potřeb, cílů a finančních možností? Všichni pracovníci odpověděli souhlasně, coţ lze hodnotit velmi pozitivně. 20. Byl/a jste někdy přímo svědkem toho, že Váš kolega jednal neeticky? Respondenti odpověděli, ţe nebyli nikdy svědky neetického jednání svého kolegy. 21. Pokud ano, nebo pokud byste toto zjistil/a, jak byste se zachoval/a? 57 % pracovníkŧ by upozornilo samotného kolegu, a zbylých 43% by neetické jednání oznámilo nadřízenému. Ţádný z pracovníkŧ makléřské společnosti neodpověděl, ţe v případě neetického jednání kolegy, by to neřešil.

52

Vlastní práce


22. Existuje ve Vaší společnosti možnost anonymně upozornit na neetické jednání a podání stížnosti? (Schránky, aj.) Odpovědi pracovníkŧ opět ukazují na nejednotnost názorŧ. 57 % odpovědělo, ţe ve firmě existuje moţnost anonymně upozornit na neetické jednání a podání stíţnosti. Zbylých 43 % tuto moţnost anonymně upozornit postrádá.


23. Jaké podle Vašeho názoru panují ve firmě vztahy mezi pracovníky firmy? Na tuto otázku odpověděli všichni pracovníci jednotně, na pracovišti jsou převáţně přátelské vztahy. 24. Chová se Vaše společnost eticky ke svým zaměstnancům, tedy respektuje osobu jednotlivce, nediskriminuje je při zaměstnání nebo při platových podmínkách, atd.?

Vlastní práce

53

Respondenti vidí společnost jako eticky se chovajícím ke svým zaměstnancŧm. Souhlasně odpovědělo 100 %. 25. Eviduje a řeší Vaše společnost stížnosti od zákazníků, dodavatelů a obchodních partnerů? Kladně odpovědělo 86 % pracovníkŧ, zbylých 14 % odpovědělo, ţe společnost neeviduje a neřeší stíţnosti od zákazníkŧ, dodavatelŧ a obchodních partnerŧ. Odpovědi opět ukazují na nejednotnost názorŧ. 26. Existuje u Vás ve firmě někdo, koho byste mohl/a nazvat svým etickým vzorem? Někdo, kdo svým chováním jde dobrým příkladem? Z odpovědí vyplynulo, ţe alespoň jeden etický vzor ve společnosti spatřuje kaţdý pracovník. Přesněji 14,29 % vidí jeden etický vzor, 28,57 % spatřuje ve společnosti poměrně dost kolegŧ, které svým chováním jdou dobrým příkladem. Zbylých 57,14 % respondentŧ odpovědělo, ţe by pár kolegŧ, kterých mohou nazvat etickým vzorem, našlo.


27. Situace v oblasti etiky v pojišťovací praxi je dle Vašeho názoru: 57,14 % respondentŧ se přiklání k situaci, ţe oblast etiky v pojišťovací praxi se zlepšuje. Pro 14,29 % je situace stále stejná a 28,57 % se domnívá, ţe se situace stále zhoršuje.

54

Vlastní práce


4.6.2

Zhodnocení výsledků ABC, s.r.o.

ABC, s.r.o. je druhou společností, která byla podrobena dotazníkovému šetření. Jeho obsahem byly shodné otázky jako pro společnost FT makléřská, s.r.o., aby bylo moţné v etickém šetření porovnat odpovědi. Dotazník je součástí přílohy A. Dotazník5 byl rozeslán 42 pracovníkŧm a 29 z nich na dotazník odpovědělo, tedy 69,05 % návratnost, z čehoţ 13 ţen a 16 muţŧ. Věkové rozloţení respondentŧ je z větší části mladší 48,28 % (18-30 let), 41,38 % (31-45 let) a 10,34 % (46-60 let). Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny níţe. 1. Myslíte si, že je důležité, aby se makléřská společnost zabývala podnikatelskou etikou? Tato otázka měla směřovat ke zjištění, zda si pracovníci myslí, jestli je dŧleţité se podnikatelskou etikou vŧbec zabývat. Většina respondentŧ, celkem 96,55 %, odpovědělo, ţe je pro ně podnikatelská etika dŧleţitá a proto by se s ní mělo počítat. Zbylých 3,45 % odpověď nevědělo. 2. Byl jste v rámci studijních materiálů ke zkoušce z odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů seznámen s Kodexem etiky v pojišťovnictví? Respondenti se v 31,03 % shodli, ţe byli seznámeni s Kodexem etiky v pojišťovnictví. 62,07 % odpovědělo, ţe byli seznámeni pouze částečně, a zbylých 6,9 % seznámeno nebylo nebo si nebylo jisto.

5

Vyhodnocený dotazník pro ABC, s.r.o. je dostupný na www: http://35143.vyplnto.cz

Vlastní práce

55

Zde je opět třeba poznamenat, ţe součástí studijních textŧ ke zkoušce z odborné zpŧsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ jsou otázky týkající se Kodexu etiky v pojišťovnictví.


3. Co si představujete pod pojmem etika v pojišťovnictví? Tato otázka byla otevřená, respondenti odpovídali takto: - Čestné jednání, dodrţování pravidel (dodrţování pravidel se objevilo celkem třikrát). - Dodrţování zásad (7 odpovědí). - Proklientský přístup, ochota, poctivé jednání. - Řádně odvedená práce - Slušnost, pravdomluvnost. - Poctivé jednání (8 odpovědí) - Nepodvádět, neklamat. Celkem 27,6 % pracovníkŧ nevědělo co si pod tímto pojmem představit, coţ není příliš pozitivní zjištění. 4. Jaké námitky se nejčastěji vyskytují při prodeji pojištění? Respondenti v 86 % uvedli, ţe klienti velmi často neuzavřou pojištění z dŧvodu nerozhodnosti (přesněji 83 % odpovědělo spíše ano, a 3 % rozhodně ano). Jako další častou námitku uvádí nedostatek finančních prostředkŧ, přesněji 69 % odpovědělo spíše ano, a 14 % rozhodně ano. 55 % respondentŧ uvádí jako námitku, ţe

56

Vlastní práce

klient necítí potřebu uzavírat pojištění a 17 % respondentŧ uvádí nedŧvěru klientŧ jako námitku při prodeji pojištění. Tab. 9 Nejčastěji se vyskytující námitky klientŧ při prodeji pojištění ABC, s.r.o.

Zdroj: výsledky z dotazníku ABC, s.r.o.

5. Myslíte si, že etické chování v podnikání má nějaký význam či přínos? 86,21 % respondentŧ odpovědělo, ţe etické chování v podnikání má nějaký význam či přínos. 13,79 % na otázku nevědělo odpověď.

Obr. 17 Otázka č. 5 Zdroj: : výsledky z dotazníku ABC, s.r.o.

6. Souhlasíte s názorem, že z dlouhodobého hlediska se vyplatí chovat eticky? 79,31 % respondentŧ souhlasí s názorem, ţe se vyplatí chovat eticky, ale 20,69 % pracovníkŧ opět nevědělo odpověď.

Vlastní práce

57

7. Co je pro Vaši společnost nejdůležitější při prodeji služeb? Jak mŧţeme vidět v následujícím obr. 18, patří mezi nejdŧleţitější aspekty při prodeji sluţeb úspěch makléřské společnosti, zisk společnosti a dobrá pověst u zákazníkŧ.


Dále byly poloţeny dvě otázky, které měly vystihnout etiku přímo ve společnosti, pro kterou respondenti pracují. 8. Považujete chování Vaší společnosti za etické? 93 % pracovníkŧ odpovědělo kladně, společnost se tedy chová eticky. Zbylých 7 % odpovědělo nevím. 9. Jsou ve Vaší společnosti jasně stanoveny hodnoty a pravidla chování? 72,41 % respondentŧ odpovědělo, ţe jsou jasně stanoveny hodnoty a pravidla chování v jejich společnosti. 24,14 % nevědělo odpověď a dokonce 3,45 % respondentŧ odpovědělo, ţe společnost nemá jasně stanovené hodnoty a pravidla chování. Odpovědi respondentŧ ukazují na nejednotnost názorŧ a především počet odpovědí NE a NEVÍM nejsou rozhodně uspokojivé.

58

Vlastní práce


10. Má společnost pro níž zprostředkováváte pojištění zpracován vlastní etický kodex nebo jinou formu zásad slušného chování? 52 % respondentŧ odpovědělo, ţe společnost nemá zpracován vlastní etický kodex a 48 % respondentŧ nevědělo odpověď. U této otázky, byli respondenti poţádání, aby při odpovědi ne, nebo nevím přeskočili na otázku č. 17. Otázky č. 11 aţ č. 16 zŧstaly tedy bez odpovědi. 17. Představte si situaci, kdy byste zjistil/a, že Vaše společnost postupovala neeticky. Jak byste se zachoval/a? 48,28 % respondentŧ by tato situace vedla k úvahám o změně pracovního místa. 27,59 % by upozornilo svého nadřízeného. Zajímavé však je, ţe 6,9 % by se touto situací vŧbec nezabývala.

Vlastní práce

59


18. Jednal/a jste někdy v rozporu s pracovním postupem? (Zamlčení důležité informace, aj.) Na tuto otázku odpovědělo 72 % respondentŧ, ţe nikdy nejednali v rozporu s pracovním postupem. 27,59 % uvedlo, ţe občas jednají v rozporu s pracovním postupem. 19. Nabídl/a jste vždy klientovi pojistný produkt dle jeho skutečných potřeb, cílů a finančních možností? 75,86 % pracovníkŧ odpovědělo, ţe nabídli produkt dle potřeb klienta. 17,24 % respondentŧ nevědělo odpověď a dokonce 6,9 % respondentŧ se přiznalo, ţe pojistný produkt vţdy nenabídlo dle potřeb klienta.

60

Vlastní práce


20. Byl/a jste někdy přímo svědkem toho, že Váš kolega jednal neeticky? 75,86 % respondentŧ odpovědělo, ţe nikdy nebylo svědkem neetického jednání kolegy. Naopak 24,14 % respondentŧ svědky neetického jednání kolegy bylo. 21. Pokud ano, nebo pokud byste toto zjistil/a, jak byste se zachoval/a? 86,21 % pracovníkŧ by upozornilo samotného kolegu, a 3,45 % by neetické jednání oznámilo nadřízenému. 10,34 % by takovou situaci vŧbec neřešila. 22. Existuje ve Vaší společnosti možnost anonymně upozornit na neetické jednání a podání stížnosti? (Schránky, aj.) Odpovědi pracovníkŧ opět ukazují na nejednotnost názorŧ. 17,24 % odpovědělo, ţe ve firmě existuje moţnost anonymně upozornit na neetické jednání a podání stíţnosti. 79,31% respondentŧ odpovědělo, ţe taková moţnost ve společnosti není. 3,45 % respondentŧ nedokázalo odpovědět.

Vlastní práce

61


23. Jaké podle Vašeho názoru panují ve firmě vztahy mezi pracovníky firmy? 86,21 % pracovníkŧ vnímá vztahy ve společnosti převáţně přátelsky. 13,79 % označilo vztahy ve společnosti jako pracovní. 24. Chová se Vaše společnost eticky ke svým zaměstnancům, tedy respektuje osobu jednotlivce, nediskriminuje je při zaměstnání nebo při platových podmínkách, atd.? Respondenti vidí společnost jako eticky se chovající ke svým zaměstnancŧm v 79,31 %. Zbylých 20,69 % odpověď nevědělo. 25. Eviduje a řeší Vaše společnost stížnosti od zákazníků, dodavatelů a obchodních partnerů? Kladně odpovědělo 55,17 % pracovníkŧ, 6,9 % odpovědělo, ţe společnost neeviduje a neřeší stíţnosti od zákazníkŧ, dodavatelŧ a obchodních partnerŧ. 37,93 % odpověď nevědělo. Odpovědi opět ukazují na nejednotnost názorŧ. 26. Existuje u Vás ve firmě někdo, koho byste mohl/a nazvat svým etickým vzorem? Někdo, kdo svým chováním jde dobrým příkladem? 44,83 % respondentŧ vidí ve společnosti alespoň jeden etický vzor, 48,28% respondentŧ odpovědělo, ţe by pár kolegŧ, kterých mohou nazvat etickým vzorem, našlo. 6,9 % etický vzor ve společnosti nevidí. 27. Situace v oblasti etiky v pojišťovací praxi je dle Vašeho názoru:

62

Vlastní práce

6,9 % respondentŧ se přiklání k situaci, ţe oblast etiky v pojišťovací praxi se zlepšuje. Pro 37,93 % je situace stále stejná a 48,28 % se domnívá, ţe se situace stále zhoršuje. Zbylých 6,9 % odpověď nevědělo.


4.7 Diskuze nad výsledky s jednatelem společnosti FT makléřská, s.r.o. Pomocí strukturovaného rozhovoru se k výsledkŧm vyplývajícím z dotazníkového šetření vyjádřil jednatel společnosti FT makléřská, s.r.o. Ing. Karel Fiala, MBA. T6: Co je pro Vás jako ředitele prioritou ve spojitosti s fungováním a výkonností společnosti? Preferujete zisk, spokojenost zákazníka, spokojenost zaměstnancŧ, úspěch společnosti, a proč? J: Spokojenost zákazníků a zisk společnosti. T: Má Vaše společnost vlastní etický kodex? J: Přímo FT makléřská, s.r.o. ne, ale společnost Renomia do které jsme se zapojili v rámci networkové sítě.

6

Písmeno T označuje tazatele, písmeno J jednatele společnosti.

Vlastní práce

63

T: Existuje ve Vaši společnosti moţnost anonymně upozornit na neetické jednání a podání stíţnosti (Schránky, aj.)? Odpovědi z dotazníku byly nejednotné. J: Schránky ne, ale možnost anonymního vzkazu ano. T: Myslíte si, ţe je přínosné za všech okolností dodrţovat etické zásady? J: Ne, někdy musí etika jít stranou v zájmu vyšších věcí. T: Etika v podnikání – je podle Vás dŧleţitá? Jaký je Váš názor na etiku v podnikání. J: Ano je důležitá, ale ne to nejdůležitější. T: Někteří pracovníci uvedli, ţe v rámci Studijních textŧ ke zkoušce z odborné zpŧsobilosti nebyli seznámeni s Kodexem etiky v pojišťovnictví. Jak je to moţné? J: Nevím. T: Řešil jste někdy etický problém? J: Jistě, že ano. T: Probíhá ve Vaši společnosti školení a následně kontrola dodrţování zásad etického chování? J: Částečně ano, ale ne nějak systematicky. T: Domníváte se, ţe podnikatelské subjekty se v ČR chovají eticky? J: Některé ano, některé ne, tak 50 : 50.

4.8 Návrh opatření Na základě provedených analýz potřebných k dosaţení cíle diplomové práce je moţné navrhnout opatření, která by vedla ke zlepšení současného stavu a tím i ke zkvalitnění úrovně realizace podnikatelské etiky poskytovatelŧ finančních sluţeb. Nejdŧleţitější zásada pro pojišťovací zprostředkovatele je dodržování zákonů, pravidel a nařízení vztahujících se k jejich činnosti. Vstup do některé asociace, které sdruţují pojišťovací zprostředkovatele, či pojišťovací makléře a napomáhají etickému a morálnímu podnikání v pojišťovnictví. Přihlášení se do asociace pojišťovnictví přispívá k větší dŧvěryhodnosti pro zákazníka. V dotazníkovém šetření se stala otázka, co si představují pracovníci makléřských společností pod pojmem etika v pojišťovnictví, pro některé velmi svízelnou.

64

Vlastní práce

Bohuţel se z toho dá vyvodit fakt, ţe pojem neetické jednání je často pouţíván, ovšem ne všichni vědí, co si pod tímto pojmem představit. Etice v pojišťovací praxi je tedy věnována stále malá pozornost, coţ potvrzují i nejednotné názory v případě školení zásad etického jednání. Aby mohly stanovené etické zásady společnosti řádně fungovat, neměla by nikde chybět soustavná činnost na zlepšování vnitřní komunikace (především školení, vzdělávací programy, aj.). Neetický přístup pojišťovacího zprostředkovatele mŧţe velmi rychle poškodit celou společnost, a do značné míry i celý segment podnikání. Z testu etické kongruence vyplynulo také zjištění, ţe porušení etických standardŧ, na úkor lepších výsledkŧ není u všech nepřijatelné. Úsilí managementu maximalizovat výsledky práce, dává moţnost k aplikování neţádoucích pracovních metod a postupŧ. Pokud by se takové mínění ze strany pojišťovacího makléře dostalo na veřejnost, poškodilo by to jistě celou společnost. Z toho vyplývá další zásada, etické standardy společnosti by neměli být porušeny ani z důvodu lepších výsledků. Je nutné znát etické zásady, ale ne jen teoreticky, je dŧleţité zaměřit pozornost na dodrţování etických zásad i v praxi, v případě makléřských společností při jednání s klienty. Další opatření se týká větší pozornosti na výběr svých pracovníků. Dochází zde k přímému kontaktu mezi pracovníkem a klientem. Proto je velmi dŧleţité jeho jednání. Přijímání nových pracovníkŧ by mělo vycházet z předchozích zkušeností a z cíle vytvořit stabilní pracovní kolektiv. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe někteří pojišťovací makléři často netuší význam etiky v pojišťovnictví. Je tedy potřeba stanovit přísnější kritéria pro výběr pojišťovacích makléřů a dále přimět pracovníky k povinnému prostudování Kodexu etiky v pojišťovnictví. Zaměřit se na prohlubování etiky v odborné výchově pracovníků. Proškolování pracovníkŧ v oblastech zaměřených na podnikatelskou etiku, vysvětlení významu etiky, podnikové kultury, aj. Pro ţádoucí vývoj podnikatelského prostředí je nutné sjednotit názory pracovníkŧ na význam aplikace podnikatelské etiky v jejich práci. Mimo jiné, je třeba budovat speciální struktury s etickým zaměřením uvnitř společností a změnit celkový charakter tak, aby byla otevřená pro etický postoj k problematice. Za tímto účelem je třeba formovat speciální interní nástroje jako součást implementace etiky do podniku (etické kodexy, vnitropodnikový systém pro vyřizování stíţností, atd.). Výkonnost makléřské společnosti je především schopností lidí sdruţovat a spolupracovat pro společný cíl. Spolupráce však vyţaduje osvojení si určitých norem a hodnot, mezi nimiţ je dŧleţitá dŧvěra.

Diskuze

5

65

Diskuze

Pověst makléřských společností u veřejnosti a dŧvěra u klientely patří mezi základní podmínky existence. Z čehoţ vyplývá, ţe vedle naplnění regulatorních poţadavkŧ a vykazovaných dobrých hospodářských výsledkŧ, je víra v dodrţování etických zásad makléřských společností. Poznání podnikové kultury v etické oblasti dvou makléřských společností, včetně poznání vnitřního prostředí souvisí s ochotou těchto společností a hlavně jejich pracovníkŧ poskytnout dané informace z tohoto prostředí. V rámci této práce byla pouţita metoda elektronického dotazníkového šetření. Tato metoda byla zvolena pro její snadnější dostupnost a přehlednost. Určitou nevýhodou je neosobní kontakt s respondenty. Dotazník byl zaslán pomocí emailu do vybraných společností, společně s ţádostí o vyplnění tohoto dotazníku. Součástí dotazníku byl i test etické kongruence vypracovaný americkou konzultační firmou Narvan Associates. Z testu etické kongruence společnosti FT makléřská, s.r.o. bylo zjištěno dobré etické povědomí u zaměstnancŧ a efektivní pŧsobení podnikového managementu, bohuţel společnost ABC, s.r.o. jiţ tak přívětivé výsledky neměla. V testu etické kongruence společnost skončila mezi spodní hranicí prŧměrné úrovně podnikové etiky a mezi horní hranicí nedostatečné morální úrovně podnikové kultury. Obdobný závěr byl i u dotazníkového šetření, kdy u FT makléřské, s.r.o. byly nejednotné názory pracovníkŧ pouze na školení etických zásad, a jejich kontrolu. Naopak u společnosti ABC, s.r.o. těchto nejednotných názorŧ přibylo. Následně byli osloveni manaţeři poboček o poskytnutí krátkého rozhovoru ke zjištěným poznatkŧm z dotazníkového šetření. Bohuţel k poskytnutí krátkého rozhovoru přistoupila jen společnost FT makléřská, s.r.o. V dnešní době se pověst firmy stává konkurenční výhodou, z toho vyplývá, ţe firmy kromě dosahování efektivity podnikání musí aktivně přihlíţet i na zájmy stran. U společnosti ABC, s.r.o. je největší slabou stránkou ztráta zkušených pojišťovacích makléřŧ, společnost by se tedy měla zaměřit na vnitřní komunikaci a zlepšení vnitřního klimatu uvnitř společnosti, aby nehrozil odchod dalších pojišťovacích makléřŧ. Spokojenost pracovníkŧ či pojišťovacích makléřŧ patří mezi základní faktory ovlivňujících dosahování cílŧ celé společnosti. 59,7 % respondentŧ z ABC, s.r.o. odpovědělo, ţe postrádají anonymní moţnost upozornit na neetické jednání, coţ dokazuje váţné nedostatky ve vnitřní komunikaci společnosti, které pramení z obavy ventilovat problém otevřeně v rámci společnosti.

66

Diskuze

Vytvářet relativně stabilní pracovní kolektiv je náročný proces, který se týká jak zaměstnavatele i zaměstnance. Nová forma pracovních vztahŧ, se však bez etiky neobejde. U této společnosti také v prŧběhu posledních třech let dochází ke kaţdoročnímu sníţení trţeb. Ukazatele rentability se dostaly také do záporných hodnot. Mohu tedy konstatovat, ţe odchod zkušených makléřŧ z dŧvodu nespokojenosti, špatné vnitřní komunikaci, tedy slabá stránka vnitřní analýzy, dále záporná rentabilita a klesající trţby v posledních letech, zhodnocení dotazníkového šetření společnosti ABC, s.r.o., který ukázal, ţe etické povědomí pracovníkŧ není na dobré úrovni, spolu souvisí. Ekonomické výsledky se tedy promítají do míry dodrţování etických norem.

Závěr

67

6 Závěr Etika podniku je etikou jak samotného zaměstnance, tak celého kolektivu. Cílem diplomové práce bylo zjistit současnou úroveň podnikatelské etiky ve vybraných makléřských společnostech, které patří mezi poskytovatele finančních sluţeb a navrhnout opatření, která by současný stav zlepšila. Ve dvou vybraných makléřských společnostech byla provedena analýza vnitřního a vnějšího prostředí. Vybranými makléřskými společnostmi byly FT makléřská, s.r.o. a ABC, s.r.o. Dotazníkovým šetřením mezi pracovníky a testem etické kongruence byla zjištěna morální úroveň podnikové kultury a efektivita pŧsobení podnikového managementu. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe pojišťovací instituce stále podceňují dŧleţitost podnikatelské etiky. Zhodnocení vybraných ekonomických ukazatelŧ potvrdilo, ţe finanční zdraví podniku není ani u jedné společnosti moc příznivé. Rozdíl mezi těmito společnostmi je, ţe FT makléřská, s.r.o. je na trhu pátým rokem a její výsledky mají rostoucí tendenci, zatímco ABC, s.r.o. je na trhu patnáctým rokem a výsledky za poslední roky klesají. Společnost ABC, s.r.o. tyto výsledky zdŧvodňuje hospodářskou krizí. Pojem krize je v dnešní době skloňován všemi pády, proto bych závěrem chtěla připomenout aktuálnost myšlenky Tomáše Bati, který za dŧleţitou součást hospodářské krize povaţoval mravní bídu společnosti a pro její překonání viděl potřebu mravního stanoviska k lidem, k práci, k veřejnému majetku a obnovení dŧvěry. Podnikatelská etika, péče o zaměstnance, péče o zákazníky nemusejí být jen prázdnými pojmy, mohou to být klíče k získání konkurenční výhody a také cesta jak vyvést podnik z hospodářského poklesu. Vytvoření podmínek pro rozvoj etiky v makléřských společnost vyţaduje zlikvidování komunikačních bariér, respektive vzniká potřeba budování otevřených systémŧ komunikace. Implementace etiky do podnikové kultury se neobejde bez osobního angaţování manaţerŧ, kteří musí být přesvědčeny o významu etických nástrojŧ při řízení firmy. Doporučení pro makléřské společnosti a samotné pojišťovací makléře obsaţené v kapitole 4.5 vycházejí z celkové analýzy podnikatelské etiky. Zahrnují především: - nutnost dodrţování zákonŧ, pravidel a nařízení, - soustavné zlepšování vnitřní komunikace, - větší pozornost na výběr svých pracovníkŧ, - stanovení přísnějších podmínek k prostudování Kodexu etiky, - prohlubování etiky v odborné výchově pracovníkŧ, - neporušování etických standardŧ ani z dŧvodu lepších výsledkŧ.

68

Závěr

Dodrţováním etických zásad by se měly řídit všechny makléřské společnosti, či jiné pojišťovací instituce. Bohuţel pro udrţení na trhu nutí konkurenční boj i ty poctivé společnosti slevovat ve svých etických zásadách. Je tedy nutné vidět v podnikatelské etice konkurenční výhodu nikoliv opak.

Literatura

69

7 Literatura MONOGRAFIE ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. Nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3. BAŤA, T., Úvahy a projevy. Vyd. 3. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2002, 218 s. ISBN 80-7318-103-7 BLÁHA, J., DYTRT, Z. Manažerská etika. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003, 155 s. ISBN 80-726-1084-8. BOHATÁ, M. Základy hospodářské etiky. Vyd. 1, Praha: VŠE, 1997, 126 s. ISBN 807079-428-3. CRANE, A., MATTEN, D. Business ethics: a europe anperspective : managing corporate citizenship and sustaintability in theageof globalization. Vyd. 3., Oxford: Oxford University Press, 2010, 648 s. ISBN 978-0-19-956433-0. DYTRT, Z. Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 196 s. ISBN 80-247-1589-9. FERRELL, O. C., FRAEDRICH, J., FERRELL, L. Business Ethics: Ethical Decision Making & Cases, 8th Edition. South-Western Cengage Learning, 2011, 518 s. ISBN 10: 1439042233 KUNZ, V. Společenská odpovědnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 201 s. ISBN 978-80-247-3983-0. JANATA, J. Metodika přípravy rizikové zprávy pro pojistné trhy. 1. vyd. Příbram: PBtisk, 2010, 139 s. ISBN 978-80-74310-32-4. JANATA, J. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. 1. vyd. Příbram: PBtisk, 2008, 180 s. ISBN 978-80-86946-66-5. MODERNÍ ŘÍZENÍ. Čeští zaměstnanci často jednají neeticky. 2012. Roč. 47, č. 6, 21 s. ISSN 0026-8720. NAVRÁTILOVÁ, D. K otázke etických kompetenií v profesijnej etike manažera. Acta academica karviniensia. 2012, č. 2, 76 – 83 s. ISSN 1212-415X. PUTNOVÁ, A., SEKNIČKA, P. Etické řízení ve firmě: nástroje a metody: etický a sociální audit. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 166 s. ISBN 978-80-247-1621-3. REIDENBACH, R. E. ROBIN, D. P. A Conceptual Model of Corporate Moral Development. Journal of Business Ethics 10, 1991, (4) 273 – 284 s. ISSN 1573-0697.

70

Literatura

ROLNÝ, I. Etika v podnikové strategii: metodologické postupy integrace etiky do podnikové strategie. Vyd. 3., rozš., (1. v nakl. KeyPublishing). Ostrava: KeyPublishing, 2007, 111 s. ISBN 978-80-87071-45-8. SKÁLOVÁ, P. Podnikatelské prostředí a etika podnikání. Ekonomické listy, 2012, č. 3, s. 49-65, ISSN 1804-4166 STERNBERG, E. Just Business: Business Ethics in Action. London, Little, Brown Book Group Limited, 1994, 308 s. ISBN 0-3169-0843-6. ŠRONĚK, I. Etiketa a etika v podnikání. 1.vyd. Praha: Management Press, 1995, 213 s. ISBN 80-856-0394-2. TOMANCOVÁ, L. Etika v podnikání – vytváření podnikatelského prostředí firmy. Teze dizertační práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2011, ISBN 97880-7454-168-1.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE ABC, S.R.O. Profil společnosti [online]. 2011-2012 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.abc.cz/?rubrika=43#profil ASOCIACE ČESKÝCH POJIŠŤOVACÍCH MAKLÉŘŦ. Historie a poslání AČPM [online]. 2005 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://acpm.cz/index.php?action=section&id=7910 ASOCIACE FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŦ A FINANČNÍCH PORADCŦ. Etický kodex [online]. 2010 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.afiz.cz/etickykodex/ ČANÍK, P., ČANÍKOVÁ, P. Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí. Dokument ve formátu PDF. Transparency International, 2006, Praha, 86 s., studie. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/ve_amanpe.pdf ČAP. O nás. [online]. 2010 [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fO+n%C3%A1s ČAP. Zprostředkovatelé pojištění. [online]. 2010 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Zprost%C5%99edkovatel%C3%A9%20po ji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD&typ=HTML+stranky DOČEKALOVÁ, P. Etika v podnikání (výsledky průzkumu ABC, s.r.o.). [online]. 2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://35143.vyplnto.cz. DOČEKALOVÁ, P. Podnikatelská etika (výsledky průzkumu FT makléřská, s.r.o.). [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://podnikatelskaetika.vyplnto.cz.

Literatura

71

FT MAKLÉŘSKÁ, S.R.O. Profil společnosti[online]. 2009 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://ftmaklerska.cz/profil_spolecnosti.php MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Zpráva o vývoji finančního trhu [online]. 2005-2013 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu NEPALA, J. Pojišťovací makléř – současnost a budoucnost [online]. 2013 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.sasp.sk/userfiles/SIBAF_2013_NEPALA_10-2013.pdf RENOMIA NETWORK, Dlouhodobé posílení vaší pozice a stability na trhu [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.renomianet.cz/vyhodyclenstvi/vyhody_clenstvi_v_siti_RN

72

Literatura

Přílohy

73

Přílohy

74


A Dotazník pro pojišťovací makléře Váţená paní, váţený pane, dovolte, abych se na Vás obrátila s následující prosbou. Jsem studentkou 5. ročníku Mendelovy univerzity v Brně. V současné době píši diplomovou práci na téma Podnikatelská etika v makléřských společnostech. K úspěšnému dokončení této práce potřebuji informace, které mi mŧţete poskytnout Vy, pracovníci v makléřské společnosti. Obracím se proto na Vás s ţádostí o vyplnění tohoto dotazníku. Předem děkuji za Váš čas a ujišťuji Vás, ţe poskytnuté informace nebudou nijak zneuţity a budou vyuţity výlučně pro potřeby mé diplomové práce. Postup při vyplnění: pokud není uvedeno jinak, označte prosím vţdy jednu moţnost z výběru odpovědí, kde je potřeba vypište chybějící informace. Počet otázek: 30 1. Myslíte si, že je důležité, aby se makléřská společnost zabývala podnikatelskou etikou? souhlasím

spíše souhlasím

nevím

spíše nesouhlasím

nesouhlasím

2. Byl jste v rámci studijních materiálů ke zkoušce z odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů seznámen s Kodexem etiky v pojišťovnictví? ano

ne

částečně

nejsem si jistý

3. Co si představujete pod pojmem etika v pojišťovnictví?


75

Označte prosím, dle Vašich zkušeností, u každé možnosti křížkem nebo jiným způsobem zda uvedenou námitku slýcháte či nikoliv.

4. Jaké námitky se nejčastěji vyskytují při prodeji pojištění? U každé podotázky prosím zvolte odpověď na dané škále: Rozhodně Spíše

Nedovedu

Spíše Rozhodně

ano

odpovědět

ne

Rozhodně Spíše

Nedovedu

Spíše

Rozhodně

ano

odpovědět

ne

ne

Rozhodně Spíše

Nedovedu

Spíše

Rozhodně

ano

odpovědět

ne

ne

Rozhodně Spíše

Nedovedu

Spíše

Rozhodně

ano

odpovědět

ne

ne

ano

ne

Nedostatek finančních prostředkŧ: ano

Klient necítí potřebu uzavírat pojištění: ano

Nedŧvěra - vŧči Vám nebo pojišťovně: ano

Nerozhodnost:

5. Myslíte si, že etické chování v podnikání má nějaký význam či přínos? souhlasím

spíše souhlasím

nevím


nesouhlasím

6. Souhlasíte s názorem, že z dlouhodobého hlediska se vyplatí chovat eticky? souhlasím

spíše souhlasím

nevím


nesouhlasím

7. Co je pro Vaší společnost nejdůležitější při prodeji služeb? provize z prodeje

úspěch makléřské společnosti

spokojenost zákazníkŧ

zisk společnosti

dobrá pověst u zákazníkŧ

Vlastní odpověď:

8. Považujete chování Vaší společnosti za etické? souhlasím

spíše souhlasím

nevím


nesouhlasím

9. Jsou ve Vaší společnosti jasně stanoveny hodnoty a pravidla chování? souhlasím

spíše souhlasím

nevím


nesouhlasím

10. Má společnost pro níž zprostředkováváte pojištění zpracován vlastní etický kodex nebo jinou formu zásad slušného chování? pokud odpovíte NEVÍM nebo NE pokračujte otázkou č. 17 ano

ne

nevím

76


11. Probíhá ve Vaší společnosti, kterou zastupujete, školení zásad etického chování? ano

ne

nevím

12. Provádí u Vás nadřízený orgán kontrolu dodržování etických zásad jednání se zákazníkem? ano

ne

13. Považujete firemní etický kodex za užitečný? souhlasím

spíše souhlasím

nevím


nesouhlasím

14. Podle Vašeho odhadu, jaké množství zaměstnanců firmy ve které pracujete, je seznámeno s etickým kodexem? Určitě všichni Aţ na výjimky všichni Většina Jen vedení Jen podřízení zaměstnanci Téměř nikdo

15. Do jaké hloubky jste Vy sám/a seznámen/a s etickým kodexem? Velmi detailně Poměrně dobře Kdysi jsem jej četl/a Prolistoval/a jsem jej Mám obecnou znalost Nečetl/a jsem

16. Existuje ve Vaší firmě postih za nedodržení či porušování etického kodexu? ano

ne

nevím

17. Představte si situaci, kdy byste zjistil/a, že Vaše společnost postupovala neeticky. Ja byste se zachoval? Upozornil/a bych osobu pověřenou řešením těchto situací upozornil/a bych přímého nadřízeného Vedlo by mě to k úvahám o změně pracovního místa Zahájil/a bych potřebné kroky ke změně pracovního místa Nezabýval/a bych se tím


77

18. Jednal/a jste někdy v rozporu s pracovním postupem? (zamlčení důležité informace) vţdy

občas

nikdy

19. Nabídl/a jste vždy klientovi pojistný produkt dle jeho skutečných potřeb, cílů a finančních možností? souhlasím

spíše souhlasím

nevím


nesouhlasím

20. Byl/a jste někdy přímo svědkem toho, že Váš kolega jednal neeticky? ano

ne

21. Pokud ano, nebo pokud byste toto zjistil/a, jak byste se zachoval/a? Oznámil/a bych to nadřízenému Upozornil/a bych samotného kolegu Neřešil/a bych to Jiným zpŧsobem (vypište prosím):

22. Existuje ve Vaši společnosti možnost anonymně upozornit na neetické jednání a podání stížnosti? (schránky, aj.) Ano, této moţnosti jsem jiţ dříve vyuţil/a Ano, ale zatím jsem toho nevyuţil/a Ano, ale nikdy to nevyuţiji Ne, ale bylo by to potřeba Ne a nevadí mi to Nevím

23. Jaké podle Vašeho názoru panují ve firmě vztahy mezi pracovníky firmy? převáţně přátelské

pracovní

dost často konfliktní

24. Chová se Vaše společnost eticky ke svým zaměstnancům, tedy respektuje osobu jednotlivce, nediskriminuje je při zaměstnání nebo při platových podmínkách, atd.? souhlasím

spíše souhlasím

nevím


nesouhlasím

25. Eviduje a řeší Vaše společnost stížnosti od zákazníků, dodavatelů a obchodních partnerů? souhlasím

spíše souhlasím

nevím


nesouhlasím

78


26. Existuje u Vás ve firmě někdo, koho byste mohl/a nazvat svým etickým vzorem? Někdo, kdo svým chováním jde dobrým příkladem? Ano, poměrně dost kolegŧ Ano, pár by se našlo Ano, ale jen jeden/a Ne, nevím o nikom takovém

27. Situace v oblasti etiky v pojišťovací praxi je dle Vašeho názoru: stále stejná

zlepšuje se

zhoršuje se

nevím

28. Níže je uvedeno sedm tezí testu etické kongruence (míry etické shody). Vyjádřete se k situaci ve Vaší společnosti, pomocí těchto tezí v rozpětí sedmibodové škály hodnocení od naprosto nesouhlasím (1 bod), přes nemohu se rozhodnout (4 body), po naprosto souhlasím (7 bodů). U každé podotázky prosím zvolte odpověď v rozpětí 1-7: Jestliţe chybí detailně propracovaná politika firmy, jako

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

platné vodítko pro rozhodování slouţí vţdy deklarované hodnoty podniku.:

Tyto hodnoty a s nimi spojené zásady se nemění, i kdyţ se podniku nedaří.: I sebelepší výsledky jsou pro podnik nepřijatelné, pokud jich bylo dosaţeno na úkor porušování etických standardŧ.: Pokud mají zaměstnanci ve své práci problémy etického charakteru, naleznou pro ně ze strany podniku pochopení a pomoc při jejich zvládnutí.:

Při oceňování výkonnosti zaměstnancŧ je nutné brát v potaz, zda dodrţují etické normy a principy.:

Pracovní skupina, do které se sám řadíte, výrazně podporuje dodrţování etických norem.:

Při povyšování je mimo jiné ukazatele také vţdy brán zřetel na morální profil zaměstnance.:


79

29. Jaké je Vaše pohlaví: muţ

ţena

30. Do jaké věkové kategorie se řadíte? 18 - 30 let

31 - 45 let

46 - 60 let

60 let a více

Děkuji za Vaše odpovědi a čas věnovaný vyplněním tohoto dotazníku.

80


B Výsledky testu etické kongruence


81

82

Seznam otázek strukturovaného rozhovoru

C Seznam otázek strukturovaného rozhovoru 1

Co je pro Vás jako ředitele prioritou ve spojitosti s fungováním a výkonností společnosti? Preferujete zisk, spokojenost zákazníka, spokojenost zaměstnancŧ, úspěch společnosti, a proč?

2 Má Vaše společnost vlastní etický kodex? 3 Existuje ve Vaši společnosti moţnost anonymně upozornit na neetické jednání a podání stíţnosti? (Schránky, aj.) Odpovědi z dotazníku byly nejednotné. 4 Myslíte si, ţe je přínosné za všech okolností dodrţovat etické zásady? 5 Etika v podnikání – je podle Vás dŧleţitá? Jaký je Váš názor na etiku v podnikání. 6 Někteří pracovníci uvedli, ţe v rámci Studijních textŧ ke zkoušce z odborné zpŧsobilosti nebyli seznámeni s Kodexem etiky v pojišťovnictví. Jak je to moţné? 7 Řešil jste někdy etický problém? 8 Probíhá ve Vaši společnosti školení a následně kontrola dodrţování zásad etického chování? 9 Domníváte se, ţe podnikatelské subjekty se v ČR chovají eticky?

Podnikatelská etika v makléřských společnostech

Recommend Documents