Podnikání v s.r.o. podle českého práva

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Podnikání v s.r.o. podle českého práva Bakalářská práce

Autor:

Petra Hrobaříková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Miluše Kalinová, Ph.D.

Duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Bořicích dne 15. dubna 2009

Petra Hrobaříková

2

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí práce paní JUDr. Miluši Kalinové, Ph.D, za její věcné připomínky a vedení při vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala paní Haně Hrbáčkové, za její ochotu.

3

Anotace Jméno a příjmení autora:


Instituce:

Bankovní institut vysoká škola Praha katedra práva

Název práce:

Podnikání v s.r.o. podle českého práva

Vedoucí práce:


Počet stran:

62

Počet příloh:

1

Počet titulů bibliografie:

17

Klíčová slova:

společnost s ručením omezeným založení a vznik společnosti s ručením omezeným základní kapitál valná hromada jednatel práva a povinnosti společníků zrušení a zánik společnosti s ručením omezeným

Cílem bakalářská práce bylo poukázat na problematiku společnosti s ručením omezeným, od jejího vzniku až po její zánik. V práci je vysvětleno, co je potřeba k jejímu založení a vzniku, co je to základní kapitál a jaké mohou být jeho změny, dále pak jsou popsány práva a povinnosti společníků, valná hromada a jednatelé, a nakonec je nastíněn zánik společnosti.

4

Anotation Name and surname of the author:


Institution:

Bank Institute, University of Prague department of law

Title:

Entrepreneurship in limited company under Czech law

Head work:


Number of pages:

62

Number of enclosures:

1

Number of titles bibliography:

17

Keywords:

a limited lability company a establishing a and a emergence of a limited liability company basic capital General Meeting managers rights and obligations of members cancellation and termination of a limited liability company

The aim of bachelor work was to highlight the issue of a limited liability company, from its inception to its termination. In this work, explains what is needed for its establishment and the emergence of what is basic capital and what may be the changes, and then describes the rights and obligations of shareholders, General Meeting and managers, and finally termination of the company is outlined.

5

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným ..................................................... 10 1.1

Založení ................................................................................................................ 10

1.1.1 1.2

Společenská smlouva ............................................................................................ 11

1.2.1

Obligatorní náležitosti ................................................................................... 12

1.2.2

Fakultativní náležitosti společenské smlouvy ............................................... 13

1.2.3

Změna společenské smlouvy ......................................................................... 14

1.3

Zakladatelská listina ............................................................................................. 15

1.4

Stanovy ................................................................................................................. 15

1.4.1 1.5

Obsah stanov ................................................................................................. 16

Vznik společnosti .................................................................................................. 16

1.5.1 2

Příprava založení společnosti ........................................................................ 10

Zápis do obchodního rejstříku ....................................................................... 16

Základní kapitál ............................................................................................................ 20 2.1

Vklady společníků ................................................................................................ 20

2.2

Změny výše základního kapitálu .......................................................................... 21

2.2.1

Zvýšení základního kapitálu .......................................................................... 22

2.2.1.1 Zvýšení základního kapitálu novými vklady ............................................. 23 2.2.1.2 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti ...................... 24 2.2.1.3 Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku ...................... 25 2.2.2 3

Snížení základního kapitálu ........................................................................... 25

Práva a povinnosti společníků ...................................................................................... 27 3.1

Vznik účasti ve společnosti................................................................................... 27

3.2

Obchodní podíl ..................................................................................................... 28 6

4

5

6

7

3.3

Povinnosti společníků ........................................................................................... 28

3.4

Práva společníků ................................................................................................... 30

Valná hromada ............................................................................................................. 32 4.1

Působnost valné hromady ..................................................................................... 33

4.2

Svolání valné hromady ......................................................................................... 36

4.3

Usnášeníschopnost valné hromady ....................................................................... 38

4.4

Hlasování valné hromady ..................................................................................... 40

Jednatelé ....................................................................................................................... 41 5.1

Obchodní vedení a jednatelské oprávnění ............................................................ 44

5.2

Povinnosti jednatelů .............................................................................................. 45

5.3

Zákaz konkurence ................................................................................................. 46

Dozorčí rada ................................................................................................................. 48 6.1

Působnost dozorčí rady ......................................................................................... 49

6.2

Vznik a zánik funkce členů dozorčí rady .............................................................. 49

Zrušení a zánik společnosti s ručením omezeným ....................................................... 50 7.1

Zrušení společnosti s ručením omezeným ............................................................ 50

7.1.1

Zrušení společnosti bez likvidace .................................................................. 51

7.1.1.1 Fúze ............................................................................................................ 51 7.1.1.2 Převod jmění na společníka ....................................................................... 52 7.1.1.3 Rozdělení společnosti ................................................................................ 52 7.1.2 7.2

Zrušení společnosti s likvidací ...................................................................... 53

Zánik společnosti .................................................................................................. 54

Závěr .................................................................................................................................... 55 Seznam použité literatury .................................................................................................... 56 Seznam příloh ...................................................................................................................... 58 Notářský zápis o usnesení valné hromady ........................................................................... 59 7

Úvod Tématem této bakalářské práce je „Podnikání v s.r.o. podle českého práva“. Mým cílem bylo poukázat na problematiku společnosti s ručením omezeným, jelikož se jedná patrně o nejrozšířenější formu obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným je útvar novodobý. Nevznikla postupným historickým vývojem na přelomu středověku a novověku, a ani nevychází z historických kořenů římského práva jako akciová společnost. Právě naopak, byla vytvořena uměle. Tato práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se zaměřuje na založení a vznik společnosti. V této kapitole je popsáno, jaké dokumenty jsou potřeba k založení společnosti, jaké náležitosti tyto dokumenty musí mít. Dále je zde vysvětleno, co jsou to stanovy, které si společnost může zřídit, ale i nemusí, a jaký je jejich obsah. A na závěr samozřejmě je popsáno, jak sama společnost vzniká. V druhé kapitole se zabývám základním kapitálem. Jaké musí být vklady společníků do základního kapitálu, a dále jaké jsou změny výše základního kapitálu, jeho zvýšení a snížení. Ve třetí kapitole pokračuji právy a povinnostmi společníků. Zde je vysvětleno, jak vzniká společníkovi účast ve společnosti, co je to obchodní podíl a jaká práva a povinnosti společníci mají. Čtvrtá kapitola je zaměřena na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným, protože se jedná o nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. Jaká je její působnost podle obchodního zákoníku, po jaké době se musí vždy svolávat, kdy se schopna se valná hromada usnášet a v neposlední řadě její hlasování, jelikož hlasování přijímá valná hromada své usnesení. Pátá kapitola je věnována jednatelům, kteří jsou statutárním orgánem společnosti. Zde se zaměřuji na obchodní vedení a jednatelské oprávnění. Obchodní vedení je oprávnění 8

k řízení běžného každodenního života společnosti. Prostřednictvím jednatelského oprávnění mohou jednatelé jednat jménem společnosti navenek, jedná se tedy o právní úkony společnosti se třetími osobami. V této kapitole se dále zaměřuji na povinnosti jednatelů a jejich zákaz konkurence. Šestá kapitola popisuje dozorčí radu. V této kapitole je nastíněno, jaká osoba může být členem dozorčí rady, jak vzniká a zaniká funkce členů dozorčí rady a samozřejmě působnost dozorčí rady. Sedmá a zároveň poslední kapitola se zabývá zrušením a zánikem společnosti. První podkapitolou je zrušení společnosti, kdy se čtenář dozví způsoby zrušení, a to buď s likvidací anebo bez likvidace. V případě zrušení s likvidací se jedná o fúzi, převod jmění na společníka a rozdělení společnosti. A poslední částí této kapitoly je zánik společnosti. Snad jsem Vám alespoň částečně naznačila, o čem budou následující stránky, a budu doufat, že četba této bakalářské práce pro Vás bude přínosem.

9

1

Založení

a

vznik

společnosti

s ručením

omezeným 1.1 Založení Vývoj společnosti s ručením omezeným lze rozdělit na dvě etapy, a to na etapu zakládání a na etapu vzniku společnosti. Výsledkem tohoto procesu je existence nové právnické osoby, která je subjektem práv a povinností. Etapa založení společnosti je nezbytně nutná pro vznik společnosti. K zápisu společnosti do obchodního rejstříku nemůže dojít bez důkazů platného založení společnosti. Společnost může založit jeden nebo více zakladatelů. Zakladateli společnosti mohou být fyzické i právnické osoby, pokud to nevylučují právní předpisy. Společnost s ručením omezeným je jedinou obchodní společností, která má stanoven maximální počet společníků, a to padesát.

1.1.1 Příprava založení společnosti Před založením společnosti následuje obvykle přípravná činnost. Během přípravné činnosti je sestaven podnikatelský záměr. V podnikatelském záměru by zakladatelé měli promyslet tyto okolnosti: jaké výchozí finanční a majetkové prostředky bude mít společnost k dispozici jaké konkurenci bude muset společnost čelit reálnost ekonomických kalkulací, rentability výroby atp. jaké obchodní vazby a styky může společnost využít jakou výrobní produkcí nebo službami se může společnost na trhu prosadit jaký je výsledný ekonomický plán společnosti 10

jaká je reálná dosažitelnost potřebných bankovních úvěrů1 Při přípravě založení společnosti se většinou uzavírá tzv. předběžná neboli přípravná smlouva. Známe dva důvody, proč je vhodné přistoupit k přípravné smlouvě. Za prvé je to ušetření času a prostředků, při uzavření takovéto smlouvy se projeví názory společníků, a jestliže se zakladatelé na všem dohodnou předem, uzavření společenské smlouvy bude jednoduché. Za druhé je to, že pokud se mezi zakladateli projeví vážné spory již při uzavření přípravné smlouvy, pak by se měli zakladatelé rozhodnout, zda budou pokračovat v zakládání nové společnosti nebo od toho raději odstoupit, anebo zda učiní podstatně změny. Jelikož přípravná smlouva není nikde upravena, jedná se o tzv. smlouvu innominátní neboli nepojmenovanou. Proto je třeba zvážit, kdo smlouvu uzavírá, pokud jí uzavírají osoby, které jsou podnikateli, pak se smlouva bude řídit obchodním zákoník, ale pokud se jedná o osoby, které nejsou podnikateli, pak se smlouva bude řídit občanským zákoníkem. Součástí přípravné smlouvy by měl být závazek k uzavření budoucí společenské smlouvy.

1.2 Společenská smlouva Společenská smlouva je základním a nejdůležitějším dokumentem v životě společnosti s ručením omezeným. Společenská smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon. Jedná se o právní úkon formální a konsensuální. Formální proto, že je potřeba forma notářského zápisu k jejímu vzniku. A konsensuální proto, že je potřeba, aby bylo dosaženo úplné shody se všemi jejími smluvními stranami. Jak již bylo výše napsáno, společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu. A dále musí být podepsána jak všemi společníky, tak i notářem. Společníci mohou uzavřít společenskou smlouvu osobně anebo prostřednictvím jejich zmocněnce. Zmocněnec může smlouvu podepsat na základě plné moci, která mu musí být udělena. Plná moc, která 1

Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, 2008. 57 s.

11

zmocňuje zmocněnce k uzavření smlouvy, musí být písemná a zmocnitelův podpis musí být úředně ověřen. V plné moci musí být jasně stanoven rozsah zmocnění. Jestliže tedy společenskou smlouvu podepisuje zmocněnec, pak se plná moc připojuje ke společenské smlouvě. Společenská smlouva musí obsahovat určité náležitosti. Tyto náležitosti lze rozdělit do dvou skupin, a to na obligatorní náležitosti a fakultativní náležitosti. Obligatorní náležitosti musí společenská smlouva obsahovat povinně. Fakultativní náležitosti společenská smlouva obsahovat nemusí.

1.2.1 Obligatorní náležitosti Jak již jsem výše zmiňovala, obligatorní náležitosti znamenají, že je společenská smlouva musí obsahovat, jsou povinné. Obligatorní náležitosti podle obchodního zákoníku jsou tyto: obchodní firma a sídlo společnosti určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby předmět podnikání (činnosti) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje určení správce vkladu jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník2

2

Zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění, § 110

12

1.2.2 Fakultativní náležitosti společenské smlouvy Společníci si ovšem mohou ve společenské smlouvě upravit i nepovinné náležitosti, tzv. fakultativní náležitosti. Obchodní zákoník na některé z nich pamatuje pomocí dispozitivního odkazu. Fakultativní náležitosti společenské smlouvy mohou být např.: způsob výplaty vypořádacího podílu určení, zda se společnost zakládá na dobu určitou nebo neurčitou vytvoření emisního ážia jiný způsob stanovení výše obchodních podílů jednotlivých společníků nepřevoditelnost obchodního podílu na jiného společníka vyloučení děditelnosti obchodního podílu, s výjimkou jednočlenných společností zákaz rozdělení obchodního podílu zmocnění valné hromady k uložení příplatkové povinnosti společníků na tvorbu vlastního kapitálu rozšíření práv společníků nad zákonný rámec vyšší počet hlasů přítomných společníků potřebných k usnášeníschopnosti valné hromady odchylný způsob dorovnání hodnoty nepeněžitého vkladu při poklesu jeho hodnoty vydání stanov možnost převodu obchodního podílu na jinou osobu vyloučení přechodu obchodního podílu na právního nástupce společníka – právnické osoby způsob rozdělení zisku udělování prokury větší než zákonný počet hlasů k přijetí usnesení valné hromady lhůty pro svolání valné hromady postup pro svolání valné hromady omezení jednatelského oprávnění jednatelů větší než zákonný rozsah zákazu konkurence 13

rozšíření zákazu konkurence na společníky zřízení dozorčí rady vyloučení přednostního práva na zvýšení vkladů společníků lhůta pro využití přednostního práva na zvýšení vkladů společníků lhůta pro výplatu vypořádacího podílu důvody pro zrušení společnosti zmocnění valné hromady k rozhodnutí o zrušení společnosti pravidla pro výpočet likvidačního zůstatku3

1.2.3 Změna společenské smlouvy Ke změně společenské smlouvy je potřeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady, pokud nestanoví zákon jinak. Ke změně společenské smlouvy může dojít na základě jiných právních skutečností, rozhodnutím soudem a dále z usnesení valné hromady. Případ, kdy dochází ke změně společenské smlouvy na základě jiných právních skutečností, je např. dojde-li k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu, poté má toto rozhodnutí za následek změnu společenské smlouvy v osobách společníků. Případy, kdy dojde ke změně společenské smlouvy rozhodnutím soudu je, např. když soud rozhoduje o vyloučení společníka ze společnosti nebo o zrušení účasti společníka ve společnosti. Případy, kdy dochází ke změně společenské smlouvy, která vyplývá z usnesení valné hromady, ale valná hromada o tom formálně nemusela ani rozhodnout, upravuje obchodní zákoník. Takovými případy jsou např. vyloučení společníka, rozhodování o rozdělení obchodního podílu nebo zvýšení či snížení základního kapitálu. Jestliže o změně společenské smlouvy rozhoduje valná hromada poté, bude usnesení o změně zachyceno v zápisu z valné hromady. Pokud valná hromady přijme rozhodnutí, které má za důsledek změnu společenské smlouvy, poté již nemusí přijímat rozhodnutí o změně společenské smlouvy, ale postačí to první rozhodnutí.

3


14

Pokud se mění obsah společenské smlouvy rozhodnutím valné hromady a jsou tím zasažena práva společníků, pak je nutné k přijetí rozhodnutí souhlas společníků, kterým se zasahuje do jejich práv. Změna společenské smlouvy je účinná od okamžiku, kdy o změně rozhodla valná hromada, pokud v usnesení valné hromady nebyl stanoven pozdější okamžik účinnosti, anebo okamžikem, kdy nastala účinnost jakékoliv jiné právní skutečnosti, jejímž důsledkem byla změna společenské smlouvy. Změna obsahu společenské smlouvy musí mít vždy formu notářského zápisu.

1.3 Zakladatelská listina Jestliže společnost zakládá pouze jeden zakladatel, nebude uzavírat společenskou smlouvu, nýbrž zakladatelskou listinu. Listina je sepisována notářem a musí mít formu notářského zápisu. Pro zakladatelskou listinu platí totéž co pro společenskou smlouvu. Totiž, že náležitosti obsažené ve společenské smlouvě, musí obsahovat i zakladatelská listina. A stejně jako společenská smlouva, může určit vydání stanov. Pokud přistoupí nový společník do společnosti, která měla pouze jednoho zakladatele, pak se zakladatelská listina změní na společenskou smlouvu. Platí to i obráceně, pokud v původně vícečlenné společnosti zůstane jediný společník, společenská smlouva se změní na zakladatelskou listinu.

1.4 Stanovy Stanovy upravují vnitřní organizaci společnosti a také některé otázky určené ve společenské smlouvě. Jestliže společenská smlouva nepřipustí vydání stanov, tak je jejich vydání nepřípustné. Stanovy pro společnost s ručením omezeným nejsou povinné, jsou pouze fakultativním dokumentem.

15

V případě vydání stanov, je jimi vázána společnost, její orgány i každý společník. Proto zákon požaduje, aby společník písemně prohlásil, že přistupuje jak ke společenské smlouvě, tak ke stanovám.

1.4.1 Obsah stanov Protože jsou stanovy nepovinným dokumentem společnosti, který může společnost přijmout, ale také nemusí, nestanovuje zákon žádný okruh náležitostí, které musí být ve stanovách obsaženy. Přesto zákon v některých ustanoveních počítá s jejich existencí. Jedná se o tyto případy: bližší úprava práv a povinností společníka při řízení společnosti a kontrole její činnosti výše příspěvků společnosti do rezervního fondu za jednotlivá účetní období lhůty pro svolávání valné hromady omezení jednatelského oprávnění jednatelů rozšíření zákazu konkurence jednatelů nad zákonný rámec lhůta pro uplatnění přednostního práva společníků k převzetí závazku ke zvýšení vkladu při zvyšování základního kapitálu4

1.5 Vznik společnosti

1.5.1 Zápis do obchodního rejstříku Společnost s ručením omezením vzniká dnem, kdy je zapsána do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík je definován jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích.

4


16

Jestliže chce společnost podnikat, potřebuje získat příslušné podnikatelské oprávnění (pokud se jedná o společnost, která je založena za podnikatelským účelem). Aby ho však získala, tak musí živnostenskému nebo jinému úřadu prokázat, že společnost byla založena. Poté, co příslušné doklady o podnikatelském oprávnění jsou doručeny zakladatelům nebo jedná-li se o společnost, která je založena za nepodnikatelským účelem, tak od založení společnosti, začíná běžet lhůta, ve které musí být podán návrh na zápis do obchodního rejstříku. Tato lhůta je devadesátidenní. Pokud tato lhůta uběhne marně, má to za následek pozbytí platnosti podnikatelského oprávnění a nemožnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Stejně tak zaniká platnost podnikatelského oprávnění v případě, že soud návrh na prvozápis nebo pozdější zápis do obchodního rejstříku pravomocně zamítl nebo odmítl, pak musí zakladatelé předmětné dokumenty živnostenskému nebo jinému úřadu neprodleně vrátit.5 Jednatelé podávají návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku a také ho všichni podepisují. Pokud jde o společnost založenou alespoň dvěma zakladateli, tak před podáním návrhu musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Jedná-li se o společnost založenou pouze jediným zakladatelem, poté musí zakladatel splatit základní kapitál v plné výši, aby mohla být společnost zapsána do obchodního rejstříku. Podle obchodního zákoníku musí být k návrhu na zapsání do obchodního rejstříku přiloženo: společenská smlouva nebo zakladatelská listina doklad o splnění povinnosti podle § 1116 5

Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, 2008. 78 s. Znění § 111 obchodního zákoníku: „1) Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč. (2) Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál.“ 6

17

posudek znalce nebo znalců o ocenění nepeněžitých vkladů oprávnění k podnikatelské činnosti navrhovatel musí doložit právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo, k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí výpis z Rejstříku trestů pro jednatele ne starší tří měsíců čestné prohlášení jednatelů, že jsou plně způsobilí k právním úkonům čestné prohlášení jednatele, že splňuje podmínky provozování živnosti podle § 6 zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenským podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a nenastala u něho skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle § 8 zák.č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, čestné prohlášení jednatelů, že splňují podmínky podle § 38 l obchodního zákoníku Do obchodního rejstříku se obligatorně zapisují tyto skutečnosti: firma a sídlo společnosti s ručením omezeným předmět podnikání právní forma právnické osoby identifikační číslo jméno a bydliště nebo firma a bydliště jednatelů s uvedením způsobu, jakým jednají jménem společnosti s ručením omezeným, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce jméno a bydliště prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná dále označení, sídlo, umístění a předmět činnosti odštěpeného závodu výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše obchodního podílu každého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, bylo-li zřízeno jméno a bydliště členů dozorčí rady (byla-li zřízena) a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce

18

další skutečnosti, stanoví-li to zákon7 Společnost s ručením omezeným vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Od toho dne nabývá společnost právní subjektivitu.

7

Zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění, § 35

19

2

Základní kapitál

Vzhledem k tomu, že společnost s ručením omezeným je kapitálovou společností, tak má ze zákona povinnost vytvářet základní kapitál. Obchodní zákoník definuje základní kapitál jako „peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti“. Základní kapitál musí být vyjádřen v české měně, což ovšem neznamená, že vklad nemůže zakladatel splatit v cizí měně, ale ve společenské smlouvě či zakladatelské listině jeho vyjádření musí být v české měně. Povinná výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným je 200 000 Kč. Minimálně tuto výši musí mít společnost při svém vzniku a po celou dobu jejího života nesmí výše základního kapitálu klesnout pod tuto minimální hranici. Pokud by základní kapitál klesl pod 200 000 Kč, mohl by to být důvod pro zrušení společnosti soudem. Určení výše základního kapitálu musí být součástí společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny (je-li pouze jeden zakladatel) společnosti. Ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny pak dojde v důsledku zvýšení či snížení základního kapitálu. K její změně dojde ke dni zápisu do obchodního rejstříku o zvýšení či snížení základního kapitálu. Z toho vyplývá, že výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku.

2.1 Vklady společníků Základní kapitál je tvořen vklady společníků. Každý společník je proto povinen vložit do společnosti určitý svůj vklad. Jeho minimální výše je 20 000 Kč. Každý společník může mít jen jediný vklad, a to ve výši, kterou stanoví společenská smlouva. Výše vkladu může být stanovena pro jednotlivé společníky rozdílně, vždy ale částka vkladu musí být dělitelná na celé tisíce. Předmět vkladu společníka může být jak peněžitý, tak i nepeněžitý plnění, které se společník zavazuje poskytnout společnosti a společnost se zavazuje jej přijmout. 20

Peněžitým vkladem mohou být pouze peníze, v české i zahraniční měně. Vklad v cizí měně však musí být vyjádřen v české měně. Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, který společnost může hospodářky využít ve vztahu k předmětu podnikání, a jehož hospodářská hodnota je ocenitelná penězi. Předmět vkladu musí být též samostatně převoditelný. Hodnotu nepeněžitého vkladu musí posoudit znalec, který je na návrh navrhovatele (zakladatel, budoucí zakladatel anebo společnost) jmenován soudem. Znalec nesmí mít žádný vztah ke společnosti, jinak řečeno, musí být nezávislý na společnosti. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být peněžité vklady splaceny nejméně z 30% a nepeněžité vklady musí být splaceny zcela. Zbytek peněžitého vkladu je společník povinen splatit ve lhůtě a za podmínek stanovených společenskou smlouvou, nejdéle však ve lhůtě pěti let od vzniku společnosti nebo ode dne převzetí závazku ke splacení vkladu. Pokud obchodní podíl společník nabyl od jiného společníka a ještě nebyl vklad zcela splacen, pak je povinen jej splatit způsobem a ve lhůtě určené společenskou smlouvou.

2.2 Změny výše základního kapitálu Základní kapitál je podstatně nehybný, je ovšem možné změnit jeho výši. Změna základního kapitálu nastává na základě rozhodnutí valné hromady. Jsou známé dva způsoby změny výše základního kapitálu, a to buď zvýšením či snížením základního kapitálu. Při zvýšení základního kapitálu není určena žádná horní mez, kterou nelze překročit, ovšem určitá omezení zde jsou. Výše vkladů společníků musí být minimálně 20 000 Kč. I při snížení základního kapitálu platí určitá omezení. Základní kapitál nemůže být snížen pod 200 000 Kč a i zde platí to, co u zvýšení základního kapitálu, totiž že vklady společníků musí dosahovat minimálně 20 000 Kč.

21

2.2.1 Zvýšení základního kapitálu První změna výše základního kapitálu je jeho zvýšení. O zvýšení základního kapitálu musí být rozhodnuto valnou hromadou. Aby mohlo být rozhodnutí přijato, musí s ním souhlasit kvalifikovaná většina všech společníků. O rozhodnutí musí být poté pořízen notářský zápis. Zvýšení základního kapitálu je možné peněžitými i nepeněžitými vklady. Zvýšení peněžitými vklady je však možné pouze pokud jsou splaceny dosavadní peněžité vklady. Naopak zvýšení nepeněžitými vklady je možné i tehdy, pokud dosavadní peněžité vklady splaceny nejsou. Zde jsou ovšem určitá omezení. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem je možné pouze tehdy, jestliže je to v důležitém zájmu společnosti. Jednatelé musí prokázat existenci důležitého zájmu společnosti valné hromadě. Proto jednatelé musí předložit valné hromadě písemnou zprávu, kde budou uvedeny důvody, které je vedly k tomuto rozhodnutí. Zpráva musí dále obsahovat odůvodnění výše a druhu nepeněžitého vkladu. Samotné zvýšení základního kapitálu lze provést jen těmi druhy nepeněžitých vkladů, které valná hromada schválila. Nepeněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat společnosti své písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem podle § 60 odst. 1 obchodního zákoníku před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti je vklad splacen.8

U společnosti s ručením omezeným jsou vymezeny tyto druhy zvýšení základního kapitálu. Zvýšení základního kapitálu novými vklady, u tohoto zvýšení mají společníci přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, pokud se ho však vzdají anebo jej nevyužijí nebo je společenskou smlouvou vyloučeno, může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu až do výše navrženého zvýšení základní kapitálu kterýkoliv společník nebo extraneus. Další způsob zvýšení základního kapitálu je z vlastních zdrojů společnosti. Posledním způsobem zvýšení základního kapitálu je dohoda o započtení pohledávky společníka vůči společnosti.

8

http://www.epravo.cz/top/clanky/efektivni-zvyseni-zakladniho-kapitalu-spolecnosti-s-rucenim-omezenym43064.html

22

2.2.1.1

Zvýšení základního kapitálu novými vklady

O zvýšení základního kapitálu musí rozhodnout valná hromada společnosti a o něm musí vydat usnesení. Usnesení musí obsahovat částku, o kterou bude základní kapitál zvýšen a lhůtu, do které musí být převzat závazek ke zvýšení vkladu anebo k převzetí nového vkladu. Pokud se jedná o nepeněžitý vklad, tak se musí určit, co je předmětem nepeněžitého vkladu a částka, kterou se na vklad společníka započítává podle znaleckého posudku. Jestliže se zvyšuje základní kapitál peněžitými vklady, tak mají společníci předností právo k účasti na zvýšení základního kapitálu. Přednostní právo mohou společníci využít v zákonem stanovené době.

Zákon určil měsíční lhůtu, od doby, kdy se o zvýšení

společníci dozvěděli. Společenská smlouva nebo stanovy však mohou určit jinou dobu. Přednostní právo na zvýšení základního kapitálu, mají společníci podle výše svých obchodních podílů, pokud ve společenské smlouvě není stanoveno něco jiného. Pokud společníci nevyužijí přednostní právo, pak jim toto právo zaniká, a závazek k novému vkladu může převzít kterýkoli ze společníků nebo kdokoliv jiný se souhlasem valné hromady. Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu se přebírá písemným prohlášením, které musí obsahovat částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál, v případě nepeněžitého vkladu předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka a lhůtu pro splacení vkladu. Zájemce, který není společníkem, musí navíc prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Dále prohlášení musí obsahovat identifikaci obchodní společnosti a zájemce, výši přebíraného vkladu a také výslovné prohlášení o převzetí vkladu a závazek splatit vklad.9 Účinnost prohlášení počíná běžet od doručení společnosti. Pokud uběhne lhůta, která je určena k převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu marně, je zvýšení základního kapitálu neúčinné. Společnost v takovém případě musí osobám, které se

9

http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/obchodni-pravo/zvyseni-zakladniho-kapitalu-ve-spolecnosti-srucenim-omezenym.html

23

zavázali ke vkladům, vrátit veškerá plnění přijatá v souvislosti se zvýšením základního kapitálu.

2.2.1.2

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky, kterými jsou, že musí být schválena řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka a auditorské ověření účetní závěrky musí být bez výhrad. Účetní závěrka musí být sestavena z údajů ke dni, který nepředchází den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů více než 6 měsíců. Tato doba je velmi dlouhá, jelikož za 6 měsíců se toho může dosti změnit v majetku společnosti. Ke zvýšení základního kapitálu nesmí však být použity prostředky shromážděné v rezervním fondu, prostředky shromážděné v jiných rezervních fondech vytvořené k jiným účelům a ani jiné vlastní zdroje společnosti, jestliže jsou účelově vázány a společnost není oprávněná změnit účel jejich užití. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné s využitím: čistého zisku jiných vlastních zdrojů (tzn. nerozděleného zisku z minulých let) společnosti vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu10 Společníci se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podílejí podle výše svých dosavadních vkladů. Pozvánka na valnou hromadu, která bude o zvýšení základního kapitálu rozhodovat a poté i její usnesení musí obsahovat: částku, o niž se základní kapitál zvyšuje označení vlastního zdroje, z něhož se základní kapitál zvyšuje

10


24

novou výši vkladu každého společníka po zvýšení11 Pozvánka na valnou hromadu musí navíc obsahovat návrh usnesení o zvýšení základního kapitálu.

2.2.1.3

Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku

Jednatelé mají povinnost podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu, poté co byly splněny zákonem stanovené podmínky. Před tím, než jednatelé podají návrh na zápis do obchodního rejstříku, musí být peněžité vklady splaceny nejméně do 30% a nepeněžité vklady musejí být splaceny zcela. Pokud se jedná o společnost, která má pouze jediného společníka, poté musí být peněžité i nepeněžité vklady splaceny zcela. Ode dne zápisu do obchodního rejstříku je zvýšení základního kapitálu účinné.

2.2.2 Snížení základního kapitálu Druhá změna výše základního kapitálu je jeho snížení. Když si společnost rozmyslí, že sníží základní kapitál, je potřeba k tomuto rozhodnutí svolat zasedání valné hromady. Pozvánka na zasedání valné hromady musí včetně obecných náležitostí, dále obsahovat návrh údajů o jakou částku se snižuje základní kapitál, údaje o změně výše vkladů jednotlivých společníků a o tom, zda částka, o niž se má základní kapitál snížit, bude vyplacena společníkům nebo bude prominuta povinnost splatit vklad nebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo. Valná hromada může přijmout usnesení o snížení základního kapitálu jen tehdy, jestliže nedojde ke snížení základního kapitálu pod 200 000 Kč a ani ke snížení vkladů jednotlivých společníků pod 20 000 Kč. Jestliže valná hromada přijala usnesení o snížení základního kapitálu, pak jsou jednatelé společnosti povinni zveřejnit oznámení o snížení základního kapitálu a jeho výši v Obchodním věstník do patnácti dnů od rozhodnutí valné 11


25

hromady. Po prvním zveřejnění oznámení o snížení základního kapitálu v Obchodním věstníku musí však následovat ještě druhé zveřejnění. Mezi prvním a druhým zveřejněním musí být dodržena třicetidenní lhůta. Jednatelé společnosti v oznámení vyzvou věřitele, aby do devadesáti dnů po druhém oznámení přihlásili své pohledávky. Společnost musí věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky v uvedené lhůtě, poskytnout přiměřené zajištění těchto pohledávek nebo jejich pohledávky uspokojit. Věřitelé, kteří své pohledávky v devadesátidenní lhůtě nepřihlásili, toto právo nemají. Po ukončení zajištění nebo uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů, jsou jednatelé povinni podat návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud zapíše snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku, jen tehdy, zda bylo prokázáno, že snížení bylo oznámeno stanoveným způsobem a že přihlášené pohledávky věřitelů byly uspokojeny nebo jim bylo poskytnuto přiměřené zajištění. Jestliže soud vyhoví návrhu, pak je snížení základního kapitálu účinné ode dne zápisu do obchodního rejstříku.

26

3

Práva a povinnosti společníků

3.1 Vznik účasti ve společnosti Společnost s ručením omezeným je sdružením osob, proto nemůže existovat společnost, ve které by nebyl ani jeden společník. Vztah mezi společností a jejími společníky je nazýván jako společnický poměr. Tento vztah můžeme definovat jako soubor práv a povinností, které má společník vůči společnosti, tak i ostatním společníkům. Jsou rozlišovány dva způsoby vzniku účasti ve společnosti, a to buď originární způsob anebo derivativní způsob. Vznik účasti ve společnosti originárním neboli původním způsobem znamená, že společníkovi vzniká účast ve společnosti nově, tzn., že nepřechází v důsledku převodu nebo přechodu z právního předchůdce. Originárním způsobem vzniku účasti ve společnost je nabytí členství při vzniku společnosti a při přistoupení do společnosti při zvyšování základního kapitálu novými vklady neboli přistoupení extranea. Pokud se extraneus má stát společníkem jsou potřeba tři podmínky. Za prvé to musí odsouhlasit valná hromada, za druhé musí extraneus prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě a za poslední musí splatit převzatý vklad. Derivativním způsobem vzniká účast ve společnosti při převodu a přechodu obchodního podílu. Vznik účasti ve společnosti při přechodu obchodního podílu se nazývá univerzální sukcese. Univerzální sukcesor je tedy osoba, která vstupuje do veškerých práv a povinností, které měl bývalý společník, a dochází tedy k přechodu veškerých práv a povinností. Univerzálním sukcesorem může být osoba (jak fyzická tak právnická), která zdědila obchodní podíl. A dále jím může být právnická osoba, na kterou přešel podíl jejího právního předchůdce. Vznik účasti ve společnosti při převodu obchodního podílu se nazývá singulární sukcese. Singulární sukcesor je oproti předchozímu sukcesorovi osoba, která vstupuje pouze do některých práv a povinností fyzické či právnické osoby. Singulární sukcesor nabývá pouze práva a povinnosti, která plynula společníkovi z jeho společnického vztahu 27

ke společnosti, ale jiná práva sukcesor nenabývá. Společník pak uzavírá smlouvu o převodu obchodního podílu s jiným společníkem nebo jinou osobou neboli extraneem za podmínek daných zákonem a společenskou smlouvou.

3.2 Obchodní podíl Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným představuje obchodní podíl. Společníkovi poté z obchodního podílu plynou určitá práva a povinnosti. Obchodní podíl je druhem jiné majetkové hodnoty. Výše obchodního podílu se společníkovi určuje podle výše jeho vkladu do základního kapitálu společnosti, pokud není stanoveno společenskou smlouvou jinak. Výše obchodního podílu se vyjadřuje pomocí zlomku nebo procentem. Každému společníkovi může náležet pouze jeden obchodní podíl. Pokud by se účastnil na dalším vkladu do společnosti, tak se jeho obchodní podíl zvýší v poměru, který odpovídá výši dalšího vkladu. O jeden obchodní podíl se může dělit i více osob, a z toho vyplývá, že ke splácení společného vkladu jsou majitelé podílu zavázáni společně a nerozdílně.

3.3 Povinnosti společníků Každý společník má se společností určitý vztah, ze kterého mu plynou práva a povinnosti. Tyto práva a povinnosti jsou vyjádřeny obchodním podílem ve společnosti. Jelikož zákon upravuje pouze některé povinnosti společníků, proto jsou primárně obsaženy ve společenské smlouvě. Mezi zákonem upravené povinnosti patří: Povinnost splatit vklad Tato povinnost je základní povinností společníka. Musí splatit vklad, ke kterému se zavázal ve společenské smlouvě. Společník musí vklad splatit ve lhůtě a za podmínek, které jsou určené ve společenské smlouvě, nejdéle ovšem ve lhůtě 28

pěti let od vzniku společnosti. Společník, který nově přistoupí do společnosti, začíná tato lhůta běžet až od okamžiku přistoupení do společnosti. Jestliže společník nesplatí včas a řádně svůj vklad, může být vyloučen ze společnosti. Toto se nazývá tzv. kaduční řízení. Jsou zde určité podmínky vyloučení, společník musí být vyzván pod pohrůžkou vyloučení ke splnění své povinnosti a musí mu být dána dodatečná lhůta ke splnění povinnosti. Tato lhůta nesmí být kratší než tři měsíce. Pokud tato dodatečná doba marně uplyne, společník může být vyloučen. O vyloučení musí být rozhodnuto valnou hromadou. Obchodní podíl vyloučeného společníka se stává tzv. volným. Společnost je poté povinna volný obchodní podíl převést na jiného společníka či na třetí osobu. Nedojde-li však k převodu, musí valná hromada rozhodnout do šesti měsíců ode dne, kdy došlo k vyloučení společníka o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, anebo že zbylí společníci převezmou vklad vyloučeného společníka podle poměru svých obchodních podílů, a to za úplatu ve výši vypořádacího podílu. Jestliže společnost neučiní žádný z výše popsaných kroků, může soud rozhodnout o zrušení společnosti i bez návrhu a nařídit její likvidaci. Příplatková povinnost Tato povinnost je povinnost pro společníka přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžitým plněním nad rámec vkladu do základního kapitálu. Ovšem je přípustná pouze pokud je obsažena ve společenské smlouvě a o jejím uložení rozhodla valná hromada. Je možné jí uložit pouze do výše 50% základního kapitálu. Na příplatkové povinnosti se podílejí jednotliví společníci podle výše svých vkladů. Příplatkovou povinnost je možné učinit pouze peněžitým plněním. Byla-li příplatková povinnost uložena, musí se na ní podílet všichni společníci, nemůže být uložena pouze některým společníkům. Pokud společník nesplní svoji příplatkovou povinnost, může být postižen stejně jako za nesplnění povinnosti splatit vklad. Kromě situací, kdy vznik příplatkové povinnosti zakládá společenská 29

smlouva, může společník se souhlasem valné hromady poskytnout příplatek i dobrovolně. Ručební povinnost Společnost s ručením omezeným je zařazena mezi společnosti kapitálové, ovšem obsahuje určité znaky osobní společnosti. Jeden ze znaků je ručení společníků. Ručení společníků za závazky je omezené. Každý ze společníků ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení všech vkladů do obchodního rejstříku.12 Zákaz konkurence Zákaz konkurence je poslední povinnost, kterou upravuje zákon. Tato povinnost se vztahuje zejména na jednatele společnosti. Ovšem společenská smlouva může zákaz konkurence rozšířit i na společníky. Jestliže společenská smlouva neupravuje zákaz konkurence, pak pro společníky žádný zákaz neplatí.

3.4 Práva společníků Práva společníků lze rozdělit do dvou skupin. A to na práva společenstevní a majetková. Základní společenstevní práva jsou: Právo účastnit se na řízení společnosti a kontroly její činnosti prostřednictvím hlasování na valné hromadě Toto právo obecně určuje zákon, ale podrobnější úpravu může obsahovat společenská smlouva nebo stanovy. Společníci mají prostřednictvím toho práva zejména právo požadovat na jednatelích informace o záležitostech společnosti a nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje, nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce

12

Švarc, Z. a kol. Základy obchodního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, 148 s.

30

Právo požádat soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady Právo podat žalobu jménem společnosti Právo nakládat s obchodním podílem Společníci mají právo na převod obchodního podílu, přechod, rozdělení či zastavení. Právo ukončit účast na společnosti Majetková práva společníků jsou: Právo na podíl na zisku Společníci mají právo na podíl na zisku podle poměru odpovídajícímu jejich obchodním podílům. Právo na vypořádací podíl Právo na vypořádací podíl má společník, kterému zanikla jeho účast ve společnosti za jejího trvání. Pokud společníkova účast zanikla na základě převodu nebo přechodu obchodního podílu, pak toto právo nemá. Vypořádací podíl se vypočítá v poměru odpovídajícím obchodním podílům, pokud neurčí společenská smlouva jinak. Právo na podíl na likvidačním zůstatku Pokud je společnost zrušena s likvidací, poté má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Vypočtení podílu je stanovena ve společenské smlouvě, ovšem pokud tam žádná úprava o výpočtu likvidačního zůstatku není, tak se výpočet provede jako u vypořádacího zůstatku. Přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, pokud dochází ke zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Tato problematika již byla popsána 31

4

Valná hromada

Podle zákona je valná hromada nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k tomu, že je složena ze společníků a ti její pomocí řídí a kontrolují společnost, je lepší chápat jí jako organizované a formalizované shromáždění, jehož funkce spočívá především v tom, aby společníci kvalifikovaným způsobem dospěli k vyjádření své společné vůle, pokud jde o zásadní otázky existence a činnosti společnosti i uplatnění svých vlastních společenských práv.13 Jednání valné hromady se může společník zúčastnit osobně anebo v zastoupení zmocněncem, kterému musí být udělena písemná plná moc. Zmocněncem však nesmí být člen dozorčí rady nebo jednatel. Rozhodování valné hromady probíhá na základě hlasování. Na základě hlasování projevují společníci svoji vůli, a to pomocí jejich hlasů. Rozhodnutí valné hromady musí mít formu usnesení, které je závazné pro všechny společníky. Valná hromada rozhoduje o zásadních a významných otázkách života společnosti a udílení závazných příkazů jednatelům, popř. také dozorčí radě, pokud byla zřízena.

Ovšem

rozhodování o každodenních provozních záležitostech do působnosti valné hromady nepatří, to je věc jednatelů. Valná hromada však může kontrolovat jakým způsobem je tato činnost prováděna. Základní funkce valné hromady spočívá v tom, že ustanovuje orgány společnosti, což znamená, že obsazuje orgány společnosti konkrétními osobami a tyto osoby může také odvolat. Dále její působnost také spočívá v rozhodování o zásadních otázkách života společnosti, udílení závazných pokynů ostatním orgánům a kontrole plnění uložených příkazů. Jedná-li se o společnost, která má jediného společníka, tak se valná hromada nekoná a její působnost vykonává právě tento společník. Když společník rozhoduje při výkonu 13

http://seminarky.cz/Pusobnost-valne-hromady-s-r-o-10668

32

působnosti valné hromady, tak jeho rozhodnutí musí být v písemné formě a musí být podepsáno společníkem. Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu tehdy, kdy pořizuje notářský zápis o rozhodnutí valného hromady.

4.1 Působnost valné hromady Působnost valné hromady upravuje obchodní zákoník v § 125. Do její rozhodovací působnosti tedy podle zákona patří: Schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem Jelikož společnost může jednat svým jménem ještě před vznikem společnost, pak ten, kdo za ní jedná je z tohoto jednání vázán. Pokud jedná za společnost více osob, jsou z tohoto jednání vázáni společně a nerozdílně. Jestliže společníci, případně jiný příslušný orgán schválí toto jednání do tří měsíců od vzniku společnosti, poté společnost je z těchto jednání vázána od počátku. Schvalování roční účetní uzávěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát Schválení výsledků hospodaření společnosti v podobě roční účetní závěrky je předpokladem pro další rozhodování a zaměření na činnosti společnosti, pro rozhodování o případných změnách v jejích výkonných orgánech i pro základní majetkové právo společníků – podíl na zisku. Jako takové potom nemůže náležet nikomu jinému než valné hromadě a je právní skutečnosti, která má mnoho důsledků – zakládá přímo vznik právního vztahu mezi jednotlivými společníky a společností, ale slouží též jako informace o společnosti pro třetí osoby, jelikož se schválená roční účetní závěrka vkládá do sbírky listin, dále slouží i pro další rozhodovací procesy ve společnosti. Pro rozhodnutí není nutný notářský zápis a rozhoduje se prostou většinou.14

14

http://seminarky.cz/Pusobnost-valne-hromady-s-r-o-10668

33

Schvalování stanov a jejich změn Rozhodování o stanovách je možné pouze tehdy, pokud společnost stanovy vydala. Pokud ano, rozhodnutí o nich je přijímáno kvalifikovanou většinou a je nutný notářský zápis. Rozhodování o změně společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností Toto rozhodování je možné, pokud se nejedná o změnu na základě jiných právních skutečností. Pro toto rozhodnutí je nutný notářský zápis a musí rozhodovat kvalifikovaná většina. V notářském zápisu musí být vyjmenováni společníci, kteří hlasovali pro změnu smlouvy. Pokud rozhoduje o změně společenské smlouvy valná hromada a jejím rozhodnutím se mění obsah smlouvy a jestliže jsou tím zasaženy práva společníků, poté je potřeba souhlasu všech společníků, kterým je zasahováno do práv. Rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžní pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu U tohoto rozhodování jsou nutné alespoň dvě třetiny hlasů všech společníků a pořízení notářského zápisu. Jmenování, odvolání a odměňování jednatelů Jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady Tento bod patří výhradně do působnosti valně hromady, avšak s výjimkou prvních jednatelů a členů dozorčí rady, kteří byli ustanoveni zakladateli ve společenské smlouvě. U tohoto rozhodnutí je třeba prostá většina hlasů přítomných společníků a notářský zápis není nutný. Vyloučení společníka podle § 113 a § 121 Společnost může vyloučit společníka v tzv. kadučním řízení (více viz kapitola Povinnosti společníků). 34

V § 113 je zakotvena povinnost společníka splatit vklad, ke kterému se zavázal ve společenské smlouvě. Svůj vklad musí splatit ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvy, nejpozději ovšem do pěti let od vzniku společnosti anebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Pokud společník tuto povinnost nesplní, poté ho společnost může vyloučit. V § 121 je stanoveno to, že společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál. Jestli tuto povinnost společník poruší, může být ze společnosti vyloučen. Jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování a zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští Toto rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. Schvalování smluv uvedených v § 67a Jedná se o smlouvy, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, ke smlouvě o nájmu podniku nebo jeho části a ke smlouvě zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části. Je nutný souhlas společníků nebo valné hromady. Rozhodování o fůzi, převodu jmění společníků, rozdělení a změně právní formy Schválení ovládací smlouvy § 190b, smlouvy o převodu zisku § 190a a smlouvy o tichém společníkovi Aby mohli být tyhle smlouvy schváleny valnou hromadou, je potřeba nejméně tři čtvrtiny hlasů přítomných společníků. K tomuto rozhodnutí je nutné pořízení notářského zápisu. Schválení smlouvy o výkonu funkce podle § 66, odst. 2 Smlouvou o výkonu funkce jsou upravovány vztahy mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem anebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti, nebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti. Smlouva musí být v písemné formě. 35

Další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon, společenská smlouva nebo stanovy společnosti Valné hromadě je zákonem svěřeny k rozhodnutí další záležitosti. Jedná se hlavně o rozhodnutí o uvolnění obchodního podílu, rozhodování o souhlasu s převodem obchodního podílu a s jeho rozdělením. Stanovy nebo společenská smlouva mohou rozhodovací působnost valné hromady rozšířit.

4.2 Svolání valné hromady Aby se valná hromada mohla konat, musí být prvně svolána. Její svolání na zasedání musí být v souladu se zákonem, nebo jak je ustanoveno ve společenské smlouvě nebo ve stanovách. Jestliže valná hromada není řádně svolána a není v souladu s uvedenými údaji, zakládá toto podle povahy věci důvod k neplatnosti usnesení na ní přijatých. Zasedání valné hromady musí být podle zákona svoláno minimálně jednou za rok. Takové zasedání se nazývá tzv. výroční zasedání, jelikož se na něm projednává a schvaluje řádná účetní závěrka a rozhoduje se o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Valná hromada se musí konat do 6 měsíců od posledního dne příslušného účetního období. Jestliže se ale valná hromada nesejde po dobu dvou let ani jednou, je to důvod pro soudní zrušení a likvidaci společnosti. Zasedání valné hromady dále musí být svoláno: v termínech stanovených ve společenské smlouvě nebo stanovách ve lhůtě jednoho měsíce poté, co o to požádá minoritní společník nebo společníci, tj. ti, jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu bez zbytečného odkladu jednateli poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti (zjištěná z jakékoliv účetní závěrky) dosáhla takové výše, že po jejím uhrazení z disponibilních zdrojů (rezervní fond, nerozdělený zisk z minulých let) by výše neuhrazené ztráty dosáhla poloviny základního kapitálu. Jednatelé jsou povinni podle okolností konkrétní situace navrhnout valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření 36

bez zbytečného odkladu jednateli poté, co tito zjistí, že se společnost dostala do úpadku. Jednatelé jsou povinni o tom informovat valnou hromadu, tím není dotčena jejich povinnost podat návrh na prohlášení konkursu v důležitém zájmu společnosti podle zjištění jednatelů anebo dozorčí rady (to plyne z jejich povinnosti vykonávat funkce s péčí řádného hospodáře) do tří měsíců poté, co skončil výkon funkce některého z jednatelů, za účelem volby nového bez zbytečného odkladu k udělení souhlasu ke smlouvám uzavíraným podle § 196 obchodního zákoníku k rozhodnutí o vyloučení nebo nevyloučení společníka v zahájeném kadučním řízení k rozhodnutí o naložení s uvolněným obchodním podílem ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení návrhu společnosti k určení jejího zástupce v řízení o neplatnost usnesení valné hromady15 Zasedání valné hromady může být také svoláno: minoritními společníky, pokud jejich požadavku nevyhověli v zákonné lhůtě jednatelé dohodnou-li se na tom všichni společníci. Nejsou-li všichni jednatelé nebo členové dozorčí rady též zároveň společníky, musí jim být tento úmysl oznámen. z podnětu kteréhokoliv společníka, některého z jednatelů nebo členů dozorčí rady, pokud jednatelé nebo dozorčí rada usoudí, že se jedná o důvodný podnět16 Zasedání valné hromady nemůže být svoláno každým. K tomu jsou oprávněny jen určité osoby a orgány. Jednatelé jsou ke svolání valné hromady oprávněni vždy. Jestliže společnost má jediného jednatele, pak svolání provádí jednatel sám. Ovšem jestliže má společnost dva a více jednatelů, pak většinovým názorem musí rozhodnout, že se zasedání valné hromady svolá, a také musí rozhodnout o místě, čase a programu zasedání. Minoritní společníci také mohou požádat o svolání zasedání valné hromady, ovšem jejich výše vkladů musí dosahovat nejméně 10% základního kapitálu. Pokud jednatelé minoritním 15 16

Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, 2008. 204 s. Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, 2008. 205 s.

37

společníkům nevyhoví a nesvolají valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení jejich žádosti, pak minoritní společníci jsou oprávněni svolat valnou hromadu sami. Také likvidátor může svolat valnou hromadu, ovšem pouze v mezích své působnosti. A v neposlední řadě může valnou hromadu svolat také dozorčí rada, pokud byla společností zřízena. Dozorčí rada však může svolat valnou hromadu pouze tehdy, pokud to vyžadují zájmy společnosti. Většinou se valná hromada svolává pomocí písemné pozvánky, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Záleží pouze na společnících, jaký způsob svolání si zvolí. Může jít tedy i o e-mail, telegraf, fax či telefon. Zákon vyžaduje včasnost svolání zasedání valné hromady. To znamená, že písemná pozvánka musí být poslána a doručena nejméně patnáct dní před zasedáním valné hromady. Musí se tedy vzít v úvahu doba doručení zásilky a poslat pozvánku včas. Avšak i tohle pravidlo si mohou společníci upravit jinak ve společenské smlouvě. Písemná pozvánka na zasedání musí vždy obsahovat místo, datum a čas začátku zasedání valné hromady a musí být vždy podepsána. Kromě těchto uvedených údajů musí dále pozvánka obsahovat program zasedání. Zasedání valné hromady musí být oznámeno všem společníkům společnosti. Jestliže tomu tak není, pak společník byl nezákonně zbaven svého práva podílet se na řízení společnosti, které je zakotveno v § 122 obchodního zákoníku. Pokud se tak stalo, tak všechna usnesení valné hromady jsou považovány za neplatné. Ovšem zákon připouští, že pokud se společník svého práva vzdal podle § 129 odst. 1 třetí věty obchodního zákoníku17 nebo návrhy usnesení mu budou doručeny a on s nimi vysloví souhlas postupem podle § 127 odst. 7 a 8 obchodního zákoníku, tak jsou usnesení valné hromady platná.

4.3 Usnášeníschopnost valné hromady Jestliže dojde k řádnému svolání zasedání valné hromady, neznamená to ještě, že se bude moci řádně konat a přijímat usnesení. Základní podmínkou funkčnosti valné hromady a její 17

Znění § 129 odst. 1 třetí věty obchodního zákoníku: „Společník se může vzdát práva na včasné svolání valné hromady, popřípadě na její svolání způsobem, který stanoví zákon nebo společenská smlouva, prohlášením, které musí být obsaženo v zápisu z valné hromady, popřípadě v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady, jinak musí mít formu notářského zápisu.“

38

schopnosti řádného přijetí rozhodnutí je její usnášeníschopnost.18 Znamená to, že se musí dostavit takový počet společníků, aby měli dostatek hlasů potřebných k přijetí určitého usnesení. Je třeba posoudit usnášeníschopnost valné hromady, podle toho o jaké rozhodnutí se jedná a jaký počet hlasů je potřeba k jeho přijetí. Protože zatímco např. k volbě jednatele může být valná hromada schopná se usnášet, ke zrušení společnosti s likvidací nikoliv. Podle zákona má každý společník jeden hlas na každých 1000 Kč svého vkladu, společenská smlouva však může určit jiný počet hlasů pro společníky. Společenská smlouva tedy může určit jeden hlas pro každého společníka, ale také může určit jiné podmínky pro určení počtu hlasů jednotlivých společníků. Valná hromada je schopná se usnášet, jestliže jsou přítomni společníci, kteří mají nejméně polovinu všech hlasů, společenská smlouva ovšem může stanovit jiný počet hlasů, pro to, aby byla valná hromada usnášeníschopná. Nemůže však určit nižší počet hlasů než stanovuje zákon. Společníci, kteří nebyli přítomni na zasedání valné hromady, mohou vyjádřit svůj souhlas s předkládaným návrhem. Společník totiž může udělit souhlas i mimo zasedání valné hromady, avšak společnosti musí být doručen v době jednoho měsíce ode dne, kdy se konala nebo měla konat valná hromada. Ve lhůtě jednoho měsíce však musí být poslán společníkům jak návrh, tak společníkův souhlas doručen společnosti. Po uplynutí měsíční lhůty, jednatelé sečtou odevzdané hlasy a všem společníkům musí písemně oznámit do čtrnácti dnů přijetí usnesení. Pokud usnesení přijato nebylo, musí jednatele tuto skutečnost také písemně oznámit všem společníkům, jelikož jednatelé nesmí ponechat společníky v nevědomosti, jak dopadla celá záležitost.

18


39

4.4 Hlasování valné hromady Valná hromada rozhoduje o přijetí určitého usnesení hlasováním. Hlasování může být veřejné anebo tajné, rozhoduje se podle toho, jak je upraveno ve společenské smlouvě, stanovách nebo jednacím řádě valné hromady. K platnému hlasování je potřeba jak odevzdat potřebný počet hlasů, který je třeba pro příslušný návrh usnesení, tak aby hlasovaly jen osoby k tomu oprávněné, to jsou společníci anebo jejich zástupci. Jestliže by hlasovala i osoba neoprávněná, hlasování se označí za neplatné. Nejméně prostou většinou hlasů přítomných společníků rozhoduje valná hromada, pokud ovšem zákon nebo společenská smlouva nepožaduje vyšší počet hlasů. Pro rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže o něm valná hromada rozhoduje, pro schvalování stanov a jejich změn, pro rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, pokud k němu nedochází dohodou společníků nebo na základě jiných právních skutečností, dále pro rozhodování o snížení nebo zvýšení základního kapitálu, o připuštění nepeněžitého vkladu nebo o možnosti započtení peněžité pohledávky vkladatele proti pohledávce na splacení vkladu zákon vyžaduje kvalifikovanou dvoutřetinovou většinu hlasů všech společníků. Dále zákon požaduje pro rozhodování o přeměně společnosti a pro schvalování smlouvy o převodu zisku a ovládací smlouvy kvalifikovanou tříčtvrtinovou většinu hlasů přítomných společníků.

40

5

Jednatelé

Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Společnost může mít pouze jednoho jednatele, ale i více. Jelikož je společnost s ručením omezeným právnickou osobou, proto za sebe nemůže fyzicky jednat sama, a proto jsou jednatelé oprávněni jednat jménem společnosti. Jednatelé jsou oprávněni jednat jménem společnosti ve všech jejích záležitostech. Pokud má společnost více jednatelů, pak každý z nich je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně, pokud ovšem není ve společenské smlouvě nebo stanovách určeno něco jiného. Jak již výše bylo řečeno, společnost může mít jednoho, ale i více jednatelů. Kolik si jich společnost určí je pouze na ní, zákon jí v téhle souvislosti nepředepisuje žádné omezení. Avšak přesný počet jednatelů musí být určen ve společenské smlouvě. Pokud ovšem dojde k odvolání některého z více jednatelů a pokud nebyl nahrazen novým, ještě to neznamená, že dojde ke změně společenské smlouvy. Dochází pouze k tomu, že jedno místo jednatele je neobsazené a společnosti z toho vyplývá povinnost do tří měsíců jmenovat nového jednatele. Podle obchodního zákoníku valná hromada jmenuje jednatele ze společníků nebo jiných fyzických osob. Jednatelem společnosti s ručením omezeným může být i její zaměstnanec, ovšem pouze tehdy, jestliže s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon jednatele. V pracovněprávním vztahu totiž nelze vykonávat funkci jednatele. Zákon stanovuje podmínky, které jsou potřeba k výkonu funkce jednatele, jinak se jím nelze stát. Jednatelem se tedy může stát pouze: fyzická osoba starší 18 let plně způsobilá k právním úkonům bezúhonná u níž nenastala překážka provozování živnosti

41

není zároveň členem dozorčí rady téže společnosti (§ 139 odst. 2 obchodního zákoníku) nevztahuje se na ni překážka výkonu funkce podle § 381 obchodního zákoníku není zároveň prokuristou téže společnosti19 Osoba jednatele musí splňovat podmínky bezúhonnosti stejně jako každý držitel živnostenského

oprávnění.

Bezúhonnost

definuje

živnostenský

zákon

tak,

že

za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze živnosti a osobě podnikatele je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování živnosti. Občan České republiky prokazuje svoji bezúhonnost výpisem z trestního rejstříku. Občan z jiného členského státu Evropské unie dokládá svou bezúhonnost výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem státu, jehož je jednatel občanem, vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. Pokud stát výpis z evidence trestů či rovnocenný doklad nevydá, předloží občan čestné prohlášení jím učiněné před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, jehož je jednatel občanem, anebo členského státu Evropské unie, kde naposledy pobýval. Doklady o bezúhonnosti nebo čestné prohlášení nesmí být starší než tři měsíce. Pokud se jedná o jednatele, který není občanem České republiky ani jiného členského státu Evropské unie, postupuje se stejně jako u občana z členského státu Evropské unie. Ovšem problémem může být, jestliže určitý stát nemá žádný rejstřík, který by se podobal českému Rejstříku trestů. V takové situaci lze svoji bezúhonnost doložit pouze čestným prohlášením úředně ověřeným zapisované osoby. Osoba, u které nastala překážka provozování živnosti, se nemůže stát jednatelem společnosti. Za prvé, jednatelem se nemůže stát osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a to ode dne: a) prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle insolvenčního zákona b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo

19


42

c) určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku20 Za druhé, jednatelem se nemůže stát osoba po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs pro splnění rozvrhového usnesení anebo že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Za třetí, jednatelem nemůže být ani osoba, jestliže jí bylo zakázáno provozování živnosti ve shodném nebo příbuzném oboru, v němž provozuje živnost, a to buď soudem v trestním řízení anebo orgánem veřejné správy v přestupkovém řízení. Dále se nemůže stát jednatelem osoba, která už dříve přivedla jinou právnickou osobu do úpadku. Toto je zakotveno v § 381 obchodního zákoníku. Znamená to tedy, že jednatelem se nemůže stát osoba, která již dříve zastávala funkci statutárního, dozorčího nebo jiného řídícího orgánu anebo byla členem některého z uvedených orgánů v jakékoliv právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. To platí i v případě, že insolvenční návrh podaný proti takové právnické osobě byl zamítnut pro nedostatek majetku. Jednatele jmenuje a odvolává valná hromada. Toto ovšem neplatí pro první jednatele, jejich jména a bydliště totiž musí být uvedena už ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. V zákonem stanovených případech může jednatele jmenovat soud. Jedná se o smrt jednatele, jednatel se vzdá své funkce, valná hromada ho odvolá či jinak ukončí jeho funkční období. Valná hromada poté musí dosadit do volného místa nového jednatele a to ve lhůtě tří měsíců. Pokud tak neučiní v zákonem stanovené době, a nejsou-li jednatelé schopni plnit svoje funkce, jmenuje chybějícího jednatele na dobu, než bude zvolen nový, soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem. Jednatelovi zaniká funkce odvoláním, rezignací, uplynutím funkčního období, ztrátou způsobilosti k výkonu funkce, výpovědí jednatele a nepotvrzením ve funkci.

20


43

5.1

Obchodní vedení a jednatelské oprávnění

Statutární orgán má dvě základní oprávnění. Prvé oprávnění se nazývá obchodní vedení, a je to oprávnění k vedení právnické osoby, a to k řízení jejího každodenního života. Je to oprávnění, které směřuje dovnitř společnosti. Druhé oprávnění se nazývá jednatelské oprávnění, to je oprávnění jednat jménem společnosti navenek. Toto oprávnění se uskutečňuje ve vztahu ke třetím osobám. Obchodní vedení můžeme charakterizovat jako řízení společnosti, tj. rozhodování o organizačních, obchodních, personálních, finančních a dalších otázkách běžného života společnosti. Jestliže má společnost pouze jednoho jednatele, pak o těchto otázkách rozhoduje pouze on sám. Ovšem pokud jich má společnost více, pak je třeba souhlas většiny jednatelů k rozhodnutí. Z tohoto vyplývá, že se jednatelé musí pravidelně scházet, aby probrali otázky náležející do obchodního vedení a rozhodli o nich. Většinově přijatým rozhodnutím jsou bezpodmínečně vázáni všichni jednatelé. Jednatelé jsou schopni se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina z nich. Aby mohli přijmout rozhodnutí, je potřeba souhlas většiny přítomných jednatelů. Každý jednatel má pouze jeden hlas, bez ohledu na to, jestli je zároveň společníkem společnosti a jak velký má podíl. Jednání statutárního orgánu se třetími osobami, tedy činnost jednatelů jednat jménem společnosti navenek, se nazývá jednatelské oprávnění. Jednatelské oprávnění vzniká jednatelovi od okamžiku účinnosti jeho jmenování. K tomuto jednání je oprávněn každý jednatel samostatně, ovšem pokud není určeno jinak ve společenské smlouvě. Aby mohl jednatel vykonávat svoji funkci, nepotřebuje žádné zvláštní pověření či zmocnění. Své jednatelské pověření prokazuje aktuálním výpisem z obchodního rejstříku, který dokazuje, že určitá osoba je jednatelem společnosti. Z tohoto vyplývá, že osoba jednatele se obligatorně zapisuje do obchodního zákoníku. Uvádí se tam jeho jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště. Při výkonu jednatelského oprávnění jednatel musí respektovat „firemní povinnost“ své společnosti, což znamená, že se vždy musí podepisovat s označením obchodní firmy společnosti. V praxi se to dnes řeší tak, že obchodní firma, jméno a funkce jednatele je 44

vyznačena na razítku, případně napsána na psacím stroji nebo počítači a k tomu je doplněn vlastnoruční podpis jednatele. Významné je také to, že veškeré jednání jednatelů jsou společnosti přičitatelná. Společnosti tedy vznikají závazky z právních úkonů, ale také z právních deliktů. Z tohoto se projevují dva obecné principy. Za prvé, že společnosti mají stejná práva a povinnosti jako fyzické osoby, což platí i o jejich deliktní způsobilosti, s výjimkou trestněprávní odpovědnosti. A za druhé, jestliže společnosti vzniká zisk z jednání jednatele, pak je logické, že společnost musí nést odpovědnost s tímto spojenou, zejména se jedná o škodu. Toto plyne z principu, že společnost nemůže jednání jednatele odmítnout, protože jednání jednatele je osobní jednání společnosti.

5.2 Povinnosti jednatelů K výslovně zákonem stanoveným povinnostem patří zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků, informovat společníky o záležitostech společnosti a svolávat valnou hromadu a činit některé úkony ve vazbě na její rozhodnutí. Ovšem společenská smlouva, stanovy anebo rozhodnutí valné hromady mohou určit jednatelům další povinnosti. Zvláštní povinností jednatelů, která je upravena obchodním zákoníkem, je povinnost oznamovat rejstříkovému soudu splacení vkladů společníků.21 Další povinnost jednatelů vyplývá také z obchodního zákoníku, a to, že jednatelé jsou povinni svolat valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistili, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti přepokládat. Důvodem této povinnosti je, že velká ztráta znamená vážné ohrožení podnikatelské činnosti společnosti, někdy může jít i o ohrožení života společnosti, proto musí být svolána valná hromada jednateli, aby mohla přijmout opatření potřebná k překonání nepříznivého období hospodaření, případně rozhodnutí k ukončení společnosti.

21

Zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění, § 113 odst. 1

45

Další povinností jednatelů je podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, je-li společnost v úpadku. Jestliže jednatelé tuto povinnosti nesplní, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která jim tím vznikla, pokud ovšem neprokáží, že škodu nezavinili.

5.3 Zákaz konkurence Zákaz konkurence jednatelů upravuje obchodní zákoník v § 136, ze kterého vyplývá, že jednatel nesmí: 1.

podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů

2.

zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti

3.

účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, a

4.

vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern

V § 65 obchodního zákoníku jsou vymezeny důsledky porušení zákazu konkurence. Ze zákona tedy vyplývá, že společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Práva poškozené společnosti však zanikají, pokud nebyla uplatněna u odpovědné osoby ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se společnost o porušení zákazu konkurence dozvěděla. Nejpozději musí být uplatněna ve lhůtě jednoho roku ode dne porušení zákazu konkurence. Dále může společnost požadovat, aby odpovědná osoba nahradila vzniklou škodu. Jedná se o škodu skutečnou i o ušlý zisk. Právo na náhradu škody musí být uplatněno ve lhůtě čtyř let ode dne, kdy se společnost dozvěděla nebo mohla dozvědět o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejdéle však lze uplatnit ve lhůtě deseti let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti. 46

Zákon nebrání společnosti, aby smluvně zavázala jednatele k povinnosti dodržovat zákaz konkurence i po ukončení výkonu jeho funkce. Ovšem takové ujednání musí být výslovné a odměna jednatele může obsahovat určitou kompenzaci, která bude zohledňovat toto omezení. Podle názoru pana JUDr. Dvořáka je diskutabilní, zda toto omezení se může stát ustanovením ve společenské smlouvě, jelikož společenská smlouva váže pouze společníky, kterým jednatel mnohdy není. Je proto vhodné uzavřít ujednání o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce nebo v jiném ujednání mezi společností a jednatelem.

47

6

Dozorčí rada

Dozorčí rada se zřizuje, pokud tak stanoví společenská smlouva nebo zvláštní zákon. Jestliže způsobem a za podmínek stanovených zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev vznikne zaměstnancům nástupnické společnosti po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku právo volit a odvolávat jednoho nebo více členů dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, která má své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku na území České republiky, je společnost povinna zřídit dozorčí radu. Dozorčí rada je kolektivním orgánem, vždy musí mít nejméně tři členy. Zákonem není stanoven maximální počet členů. Ve společenské smlouvě musí být uveden počet členů dozorčí rady, a to jednoznačným způsobem. Členem dozorčí rady se může stát pouze osoba, která splňuje zákonné podmínky způsobilosti. Tyto podmínky jsou stejné jako u jednatelů. Proto se členem dozorčí rady může stát: fyzická osoba starší 18 let plně způsobilá k právním úkonům bezúhonná nenastala u ní překážka provozování živnosti není zároveň jednatelem téže společnosti nevztahuje se na ni překážka výkonu funkce podle § 381 obchodního zákoníku22 Na členy dozorčí rady se také vztahuje zákaz konkurence a jsou též povinni vykonávat svoje povinnosti, a to s péčí řádného hospodáře.

22


48

6.1 Působnost dozorčí rady Působnost dozorčí rady vymezuje obchodní zákoník v § 138 odst. 1, kde je uvedeno, že dozorčí rada: dohlíží na činnost jednatelů nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontroluje tam obsažené údaje přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě podává zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně

6.2 Vznik a zánik funkce členů dozorčí rady První členy dozorčí rady, pokud je zřizována, jmenují společníci v příslušném ustanovení společenské smlouvy, která tento údaj musí povinně obsahovat. Vlastní funkce ovšem vzniká až dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku, tj. vznikem společnosti. U již existující společnosti členy dozorčí rady jmenuje valná hromada. Pokud se uvolní místo člena dozorčí rady, musí být jmenován nový člen, jelikož se jedná o stav v rozporu se společenskou smlouvou, v případě poklesu pod tři osoby a i o stav v rozporu s obchodním zákoníkem. Valná hromada je povinna do tří měsíců od uvolnění místa jmenovat nového člena. Pokud tak neučiní ani v době jednoho roku, může soud společnost zrušit a nařídit její likvidaci. Člen dozorčí rady může být jmenován i soudem. O vzniku a zániku funkce člena dozorčí rady platí totéž, co o vzniku a zániku funkce jednatele.

49

7

Zrušení

a

zánik

společnosti

s ručením

omezeným Proces ukončení života společnosti je dvoufázový, stejně jako u vzniku společnosti, kde se rozlišuje mezi založením a vznikem, tak i zde je zákonem rozlišováno mezi zrušením a zánikem. Obdobně jako u vzniku společnosti, kde bez platných důkazů založení nemůže dojít ke vzniku, pak i bez zrušení společnosti nemůže dojít k jejímu zániku. Ode dne zrušení společnost přestává naplňovat svůj podnikatelský záměr a dochází pouze k vypořádání jejích majetkových poměrů. Avšak nadále existuje jako právnická osoba, která má práva a povinnosti. Tento stav setrvává až do zániku společnosti. Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.

7.1 Zrušení společnosti s ručením omezeným Je několik možných způsobů zrušení společnosti, které rozeznává zákon. Můžeme je rozdělit na dobrovolné a nucené zrušení. K dobrovolnému zrušení dojde tehdy, pokud o zrušení společnosti výslovně rozhodli společníci, případně valná hromada, připouští-li to společenská smlouva, anebo tehdy, pokud nastala zákonem výslovně předpokládaná jiná právní skutečnost, s níž zákon zrušení spojuje. K nucenému zrušení dojde tehdy, pokud o něm rozhodne soud nebo nastane-li zrušení společnosti ve vazbě na insolvenční řízení. Důvody dobrovolného zrušení společnosti jsou: uplynutí doby, na kterou byla společnost založena dosažení účelu, pro který byla společnost založena rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o jejím zrušení rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o fůzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu společnosti či družstva

50

Důvody nuceného zrušení společnosti, o kterém rozhoduje soud na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, jsou: v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo nebyly v uplynulém roce zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období před více než jedním rokem, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost. společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti (všech) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti, anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky (např. základní kapitál společnosti s ručením omezeným poklesne pod 200 000 Kč) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3 Obch. Z. (tj. jestliže činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby a je zapsána jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, není zákonem stanoveným způsobem vykonávána)23

7.1.1 Zrušení společnosti bez likvidace

O zrušení společnosti bez likvidace se jedná, pokud společnost má právního nástupce, na kterého přecházejí všechna práva a závazky, majetek společnosti, společníci i zaměstnanci. Ze zákona vyplývají tři způsoby zrušení společnosti s právním nástupcem. Jedná se o fúzi, převodem obchodního jmění na společníka a rozdělením.

7.1.1.1

Fúze

Jsou rozlišovány dva druhy fúzí, a to fúze sloučením a fúzi splynutím. Fúzí sloučením dojde k zániku společnosti, kterému předchází její zrušení bez likvidace. Obchodní jmění, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, zaniklé společnosti s ručením 23

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodni-spolecnosti-zruseniopu/1000818/46121/#b11

51

omezeným přechází na nástupnickou společnost. Nástupnickou společností může být jen akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným. Není-li stanoveno zákonem jinak, pak se společníci zaniklé společnosti stanou společníky nástupnické společnosti. Pokud se jedná o fúzi splynutím, dochází k zániku dvou či více společností, kterému předchází jejich zrušení bez likvidace. Obchodní jmění, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, zaniklých společností přejde na nově zakládanou nástupnickou společnost. Stejně jako u fúze sloučením může být, i tady v tom případě, nástupnickou společností společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost a společníci zaniklých společností se stávají společníky nástupnické společnosti, pokud není stanoveno zákonem jinak.

7.1.1.2

Převod jmění na společníka

Tímto zrušením se společnost s ručením omezeným zrušuje bez likvidace a její obchodní jmění, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přebírá jeden přejímající společník. Převzít jmění zanikající společnosti s ručením omezeným může jen společník, s jehož obchodním podílem je spojen vklad, jehož výše dosahuje nejméně 90 % základního kapitálu společnosti s ručením omezeným.

7.1.1.3

Rozdělení společnosti

Zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev je rozlišováno několik forem rozdělení. Jedná se o rozdělení se vznikem nových obchodních společností, rozdělení sloučením, kombinací rozdělení se vznikem nových obchodních společností a rozdělení sloučením, a poslední rozdělení odštěpením, které může mít formu: rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností rozdělení odštěpením sloučením kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností a rozdělení odštěpením sloučením 52

7.1.2 Zrušení společnosti s likvidací Obchodním zákoníkem je stanoveno, že po zrušení společnosti bez právního nástupce zásadně následuje její likvidace. Pokud není stanoveno zákonem něco jiného, pak společnost vstupuju do likvidace ke dni svého zrušení. Vstup společnosti do likvidace je zapisován do obchodního rejstříku, kam se zapisuje i jméno a bydliště likvidátora, popřípadě likvidátorů. Společnost musí po vstupu do likvidace používat obchodní firmu s dodatkem „v likvidaci“. Výkon funkce likvidátora může vykonávat pouze fyzická osoba, která: je starší 18 let plně způsobilá k právním úkonům je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání u níž není dána překážka provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání nevztahuje se na ni zákaz výkonu funkce24 Do funkce musí být likvidátor ustaven bez zbytečného odkladu poté, co společnost vstoupila do likvidace. Likvidátor se stává orgánem společnosti. Jakmile likvidátor ukončí všechny úkony nezbytné k provedení likvida, to znamená, že splní všechny závazky společnosti a inkasuje její pohledávky, sestaví bez zbytečného odkladu zprávu o průběhu likvidace. Návrh na rozdělení čistého majetkového zůstatku, který vyplyne z likvidace mezi společníky, bude součástí zprávy. Zprávu musí likvidátor předložit ke schválení společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému. Likvidátor dále musí sestavit ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku účetní závěrku. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku prodeje majetku k uspokojení věřitelů nebo převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek. Po rozdělení likvidačního zůstatku musí likvidátor sestavit seznam osob, jimž

24


53

byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku. Tímto dnem je likvidace skončena, společnost jako právnická osoba ovšem stále existuje. Proto je likvidátor povinen ve lhůtě třiceti dnů ode dne skončení likvidace podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Dnem, kdy rejstříkový soud vymaže společnost z obchodního rejstříku, zaniká společnost jako subjekt práv a povinností.

7.2 Zánik společnosti Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, společnost s ručením omezeným zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Tímto dnem společnost také ztrácí právní subjektivitu. Návrh na výmaz z obchodního rejstříku podává zanikající společnosti. Pokud předcházelo zrušení bez likvidace, návrh podává jménem společnosti statutární orgán společnosti. Pokud předcházelo zrušení s likvidací, návrh podává jménem společnosti likvidátor.

54

Závěr Tato práce měla poukázat na problematiku společnosti s ručením omezeným, protože se jedná zřejmě o nejrozšířenější forma obchodní společnosti. Zpracování této bakalářské práce bylo pro mě velmi zajímavé a také naučné. Jelikož mi bylo umožněno prostudovat dokumenty jedné společnosti s ručením omezeným, jako je společenská smlouva, usnesení valné hromady, živnostenský list společnosti a další. Práce je zaměřena na společnost s ručením omezeným od jejího vzniku až po její zánik. Popisuje, jaké dokumenty jsou zapotřebí při založení společnosti, jak vzniká společnost, dále práce vysvětluje co je to základní kapitál, jaké jsou vklady společníků do základního kapitálu a jaké mohou být změny výše základního kapitálu. Dále jsou popsány práva a povinnosti společníků. Také jsou zde uvedeny orgány společnosti, jako je valná hromada, jednatelé a dozorčí rada. A v neposlední řadě je popsáno zrušení společnosti a její zánik. Po zpracování této práce se nemohu divit, že tato společnost je nejrozšířenější obchodní společností, protože je zde mnoho aspektů, které jsou pro budoucí zakladatele společnosti atraktivní. Jedná se hlavně o výši základního kapitálu, která činí při založení „pouhých“ 200 000 Kč. Myslím si, že na dnešní dobu se nejedná o příliš vysokou částku. Dále se například jedná o ručení společníků za závazky společnosti, za které ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu, a ne jako u některých jiných obchodních společností celým svým majetkem.

55

Seznam použité literatury DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3., přepracované vydání. ASPIWolters Kluwer, 2008, 454 s. ISNB 978-80-7357-344-7. ELIÁŠ, Karel. Společnost s ručením omezeným. Praha : Nakladatelství PROSPEKTRUM, 1997. 256 s. ISNB 80-7175-047-6 ŠVARC, Zbyněk a kol. Základy obchodního práva. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., upravený dotisk 2006. 476 s. ISNB 80-86898-51-2 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 680 s. ISNB 80-7179-441-4 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava. Základy obchodního práva. Praha : Nakladatelství PROSPEKTRUM, 1994. 289 s. ISNB 80-7175-018-2 ELIÁŠ, Karel; BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava; POKORNÁ, Jarmila a kol. Kurs obchodního práva : právnické osoby jako podnikatelé. Praha : Beck, 2005. 617 s. ISNB 80-7179-391-4 ZÁKON č. 513/1991 Sb. v platném znění Internetové zdroje SPOLEČNOST IHNED. Založení společnosti s.r.o. [online]. 2005 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW:< http://spolecnostihned.cz/?nav=zalozeni-ceske-spolecnosti>. FINANCE ČESKÉ REPUBLIKY. Obchodní zákoník [online]. 2006 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: . BUSINESS CENTER. Společnost s ručením omezeným [online]. 1998 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: FINANČNÍ NOVINY. Jednatel společnosti s ručením omezeným [online]. 2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: EPRAVO. Jednatel s.r.o. – podmínky jmenování [online]. 2001 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: < http://www.epravo.cz/top/clanky/jednatel-sro-podminky-jmenovani-2830.html> EPRAVO. Efektivní zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným [online]. 2006 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: < http://www.epravo.cz/top/clanky/efektivni-zvyseni-zakladniho-kapitalu-spolecnostis-rucenim-omezenym-43064.html> 56

E-ADVOKACIE. Zvýšení základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným [online]. 2003 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: < http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/obchodni-pravo/zvyseni-zakladniho-kapitaluve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym.html> BUSINEES CENTER. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev [online]. 1997 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/premeny-obchodnich-spolecnosti-adruzstev/> SEMINÁRNÍ PRÁCE. Působnost valné hromady [online]. 2005 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW:< http://seminarky.cz/Pusobnost-valne-hromady-s-r-o-10668> BUSINESS INFO. Obchodní společenosti – zrušení [online]. 2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodnispolecnosti-zruseni-opu/1000818/46121/#b11>

57

Seznam příloh Příloha č. 1 – Notářský zápis o usnesení valné hromady

58

Příloha č. 1

Notářský zápis o usnesení valné hromady Strana 1

NZ 186/05

N 186/05

Notářský zápis sepsaný dne sedmého června roku dvou tisícího patého (7.6.2005) v notářské kanceláři v Domažlicích, mnou Mgr. Milanem Platzerem, notářem v Domažlicích, se sídlem Domažlice, Msgre. B. Staška č. 62. ---------------------------------------------------------Přede mne, notáře v Domažlicích, předstoupili účastníci podle vlastního prohlášení způsobilí k právním úkonům, jejichž osobní totožnost mi byla prokázána předloženými úředními průkazy:--------------------------------------------------------------------------------------1.) pan Ing. Václav Hrbáček, r.č. 59 06 07/0876, bytem Domažlice, 28. října 137,---------2.) paní Hana Hrbáčková, r.č. 60 56 25/0765, bytem Domažlice, 28. října 137,-------------3.) pan Karel Veverka, r.č. 52 08 24/0654, Domažlice, Švabinského 559,--------------------všichni jakožto stávající společníci obchodní společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o. se sídlem Zahořany 106, okr. Domažlice, IČO 46883053, zapsané v obchodním rejstříku Krajského soudu v Plzni v oddíle C vložka číslo 2617,--------------------------------4.) pan Pavel Královec, r.č. 77 09 13/1765, bytem Domažlice, Šumavská 475,--------------jakožto nově přistupující společník do společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o.-----Přítomní společníci společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o. požádali, abych osvědčil jednání, rozhodnutí a průběh valné hromady společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o. a o tom pořídil notářský zápis.-----------------------------------------------------Valnou hromadu společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o. ve 13:00 hod. její jednatelka paní Hana Hrbáčková, která konstatovala, že valná hromada byla řádně svolána ve smyslu obchodního zákona a společenské smlouvy a je usnášeníschopná a oprávněná rozhodnout o všech záležitostech jí vyhrazených, neboť jsou jejímu jednání přítomni všichni dosavadní společníci s vklady v souhrnné výši 200.000,-- Kč, slovy dvěstě tisíc korun českých, což představuje 100% základního kapitálu společnosti.------------------------59

Strana 2

Jednatelka společnosti pak navrhla, aby předsedajícím a zapisovatelem valné hromady byl zvolen společník pan Karel Veverka. Tento návrh byl po provedeném hlasování přijat všemi hlasy přítomných společníků.----------------------------------------------------------------Valná hromada pak probíhala podle programu, který byl uveden v pozvánce na jednání valné hromady a to:-------------------------------------------------------------------------------------1.) Zahájení a volba předsedajícího.-----------------------------------------------------------------2.) Zvýšení základního kapitálu společnosti.-------------------------------------------------------3.) Vyslovení souhlasu valné hromady s přistoupením pana Pavla Královce ke společenské smlouvě společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o. a s převzetím závazku k novému vkladu.----------------------------------------------------------------------------------------------------4.) Změna společenské smlouvy D-PULS-svařovací technika s.r.o.--------------------------5.) Určení lhůty pro splacení nového peněžitého vkladu přistupujícím společníkem.--------6.) Závěr.-------------------------------------------------------------------------------------------------K bodu 2.) – zvýšení základního kapitálu.----------------------------------------------------------Předsedající valné hromady konstatoval, že dosavadní peněžité vklady společníků byly v plné výši splaceny již 24.9.2002, čímž byla splněna podmínka uvedená v § 142 obchodního zákoníku.----------------------------------------------------------------------------------Valná hromada pak projednala návrh na zvýšení základního kapitálu společnosti ze stávající částky 200.000,-- Kč, slovy dvěstě tisíc korun českých, o 25.000,-- Kč, slovy dvacet pět tisíc korun českých, na částku 225.000,-- Kč, slovy dvěstědvacetpět tisíc korun českých.--------------------------------------------------------------------------------------------------Částka 25.000,-- Kč, dvacet pět tisíc korun českých, o níž se zvyšuje základní kapitál společnosti, bude tvořena peněžitým vkladem v celkové výši 25.000,-- Kč, slovy dvacet pět tisíc korun českých. -------------------------------------------------------------------------------Po provedeném hlasování předsedající valné hromady oznámil, že valná hromada obchodní společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o. jednomyslně, tedy všemi hlasy přítomných společníků rozhodla o zvýšení základního kapitálu společnosti ze stávající částky 200.000,-- Kč, slovy dvěstě tisíc korun českých, o 25.000,-- Kč, slovy dvacet pět tisíc korun českých, na částku 225.000,-- Kč, slovy dvěstě dvacet pět korun českých. ------K bodu 3.) valná hromada po provedeném hlasování všemi hlasy rozhodla a vyslovila souhlas s tím, aby závazek k převzetí nového vkladu do základního kapitálu společnosti 60

Strana 3

převzal Pavel Královec, bytem Domažlice, Šumavská 475. Nový peněžitý vklad Pavla Královce činí 25.000,-- Kč, slovy dvacet pět tisíc korun českých. ------------------------------Dále pak valná hromada konstatovala prohlášení pana Pavla Královce o převzetí závazku k novému peněžitému vkladu do společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o., který prohlášení podepsal úředně ověřeným podpisem a prohlásil, že přistupuje ke společenské smlouvě obchodní společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o. včetně ručitelského prohlášení s úředně ověřeným podpisem, které dnešního dne převzal prokurista D-PULSsvařovací technika s.r.o. pan Karel Veverka. -----------------------------------------------------K bodu 4.) Valná hromada pak projednala předložený návrh změny společenské smlouvy. Po provedeném hlasování valná hromada jednomyslně rozhodla o změně společenské smlouvy přijaté dne 23.6.2002 takto:----------------------------------------------------------------I.) Společníci:-------------------------------------------------------------------------------------------1.) Ing. Václav Hrbáček, Domažlice, 28. října 137,-----------------------------------------------2.) Hana Hrbáčková, Domažlice, 28. října 137,---------------------------------------------------3.) Karel Veverka, Domažlice, Švabinského 559,--------------------------------------------------4.) Pavel Královec, Domažlice, Šumavská 475,----------------------------------------------------II.) Článek V. odst. 1 zní:-----------------------------------------------------------------------------Základní kapitál společnosti činí 225.000,-- Kč, slovy dvěstě dvacet pět tisíc korun.---------Základní kapitál společnosti tvoří vklady jednotlivých účastníků, jejichž hodnota činí:------u Ing. Václava Hrbáčka………………………………………………………………67.000,-- Kč u Hana Hrbáčkové…………………………………………………………………….67.000,-- Kč u Karla Veverky…………………………………………………………………..…...66.000,-- Kč u Pavla Královce……………………………………………………………………..25.000,-- Kč Na uvedené vklady bylo jednotlivými společníky již splaceno:-----------------------------------Ing. Václava Hrbáčka………………………………………………………………...67.000,-- Kč Hana Hrbáčkové………………………………………………………………………67.000,-- Kč Karla Veverky…………………………………………………………………..……..66.000,-- Kč Pavla Královce………………………………………………………………………..25.000,-- Kč III.) Článek V. odst. 2 zní:-----------------------------------------------------------------------------

61

Strana 4

Peněžitý vklad společníka pana Pavla Královce, uvedený v odst. 1 článku V bude splacen v plné výši na účet společnosti před podáním návrhu na zápis této změny společenské smlouvy, nejpozději však do 15 dnů ode dne podpisu této změny společenské smlouvy.------IV.) Článek VI. zní:------------------------------------------------------------------------------------Společníci se ve smyslu ustanovení § 114 obchodního zákoníku dohodli na tom, že výše jejich obchodních podílů představující jejich práva a povinnosti a současně vyjadřující jejich podíl na čistém obchodním jmění společnosti se neurčuje poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Výše obchodních podílů je dohodnuta a stanovena pevnou procentuální částkou a činí:----------------------------------------------------a.) obchodní podíl pana Ing. Václava Hrbáčka činí ………………………………………30% b.) obchodní podíl paní Hany Hrbáčkové činí………………………………………………30% c.) obchodní podíl pana Karla Veverky činí…………………………………………………30% d.) obchodní podíl pana Pavla Královce činí…………………………………………………10% Úplné znění společenské smlouvy tvoří přílohu č. 1 tohoto notářského zápisu.---------------K bodu 4.) Valná hromada uložila přistupujícímu Pavlu Královcovi, který předložil závazek k novému peněžitému vkladu, aby svůj vklad zaplatil nejpozději do 15 dnů ode dne podpisu změny společenské smlouvy na účet společnosti.----------------------------------Na to předsedající poděkoval všem přítomným za účast a ukončil jednání valné hromady.-Tři stejnopisy tohoto notářského zápisu se vydávají společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o.--------------------------------------------------------------------------------------------O tom byl tento notářský zápis sepsán a mnou, notářem v Domažlicích, podepsán a opatřen otiskem úředního razítko. -----------------------------------------------------------------------------Potvrzuji, že tento stejnopis notářského zápisu, vydaný společnosti D-PULS-svařovací technika s.r.o. se sídlem Zahořany 106, souhlasí doslovně s originálem notářského zápisu ze dne 7. 6. 2005, č.j. NZ 186/05 včetně jeho přílohy.---------------------------------------------V Domažlicích dne sedmého června roku dvatisíce pět.-------------------------------------------

notář v Domažlicích

62

63

64

Podnikání v s.r.o. podle českého práva

Recommend Documents