Podnikání v s.r.o. podle českého práva

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Podnikání v s.r.o. podle českého práva Bakalářská práce

Autor:

Gabriela Sedláková

Studijní obor: Specializace:

Bankovnictví Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

JUDr. Miluše Kalinová, Ph.D.

Praha 12/2009

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 31.12.2009

Gabriela Sedláková

Poděkování:

Na tomto

místě

bych

chtěla

poděkovat

své vedoucí práce

paní

JUDr. Miluši Kalinové, Ph.D. za odborné vedení a cennou pomoc při tvorbě této bakalářské práce.

Anotace práce: Tato práce směřuje k potencionálním společníkům společnosti s ručením omezeným, především k fyzickým osobám, které se rozhodli podnikat prostřednictvím s.r.o. v České republice. V práci čerpám jak z teoretických poznatků, které jsem nastudovala v uvedené literatuře, ale zároveň v určitých částek se snaţím dotknout i praktické stránky a případně i chyb, kterých se společník můţe dopustit. Tato práce by měla pomoci potenciálnímu společníkovi - fyzické osobě, se zorientovat v problematice zaloţení, vzniku a povinností souvisejících s podnikáním prostřednictvím s.r.o.. Na základě těchto informací a poznatků by měl tento potencionální společník

zváţit klady a zápory tohoto podnikání a případně po

nastudování této práce by měl být schopen celý záměr sám realizovat .

Annotation: This thesis deals with potential partners of Ltd, especially with individuals , who have decided to run their business via Ltd in the Czech Republic. In my thesis I have used both theoretical and practical aspects of Ltd., which I have studied in the literature listed below. In particular parts I have also tried to describe the mistakes which partners could make. This thesis should help a potential „copartner -

individual“, to orientate

themselves in the issue of establishment, origination of a company

and duties

connected with enterprising via Ltd. On the basis of this information and knowledge, this potential copartner should consider all the pros and cons of the enterprising, and after reading this thesis they should be able to realise the whole intention on their own.

Obsah práce: Předmluva 1.

……………………………………..……………….……… 7

PRÁVNÍ POVAHA SPOLEČNOSTI

……………………... 8

1.1. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) .…………………….. 8 1.2. Právní úprava společnosti s ručením omezeným .…………….. 8 2.

3.

IDENTIFIKAČNÍ ZNAKY A PŘEDPOKLADY VZNIKU S.R.O.

10

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.8.1. 2.8.2.

10 12 13 14 14 14 17 18 18 19

ZALOŢENÍ A VZNIK S.R.O. 3.1. 3.2. 3.2.1. 3.2.2. 3.3. 3.4. 3.4.1. 3.4.2. 3.4.3. 3.4.4.

4.

Obchodní firma …………………………………….…….... Sídlo ………………………………………………..…….…….. Identifikační číslo – zkratka IČ …………………..………... Daňové identifikační číslo ………………………………..…... Podnikatelské oprávnění ………………………………..…... Základní kapitál …………………………………………..... Vklady společníků do základního kapitálu ………………..…… Splácení vkladů ……………………………………………. Lhůty pro splácení vkladů ………………………..…………... Správa vkladů před vznikem společnosti ………..……………

…………………………….……… 21

Zakladatelé společnosti ………………………………….… Společenská smlouva ……………………………….…………… Náleţitosti společenské smlouvy ………………………….… Změna společenské smlouvy ………………………………….… Zakladatelská listina …………………………….……………… Zápis s. r. o. do obchodního rejstříku ……………………. Návrh na zápis do obchodního rejstříku ……………………. Zápis do obchodního rejstříku ……………………………. Obchodní rejstřík ………………………………………….… Sbírka listin ………………………………………….…

21 22 22 25 25 27 28 30 32 33

ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ ……….……. 33 4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.1.3. 4.1.4. 4.1.5. 4.2. 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.2.4. 4.2.5. 4.3. 4.4.

Základní povinnosti společníků ……………………………. 34 Povinnost splatit vklad ……………………………………. 34 Příplatková povinnost ……………………………………. 35 Povinnosti při nesplacení nepeněţitého vkladu …………….. 36 Povinnost osobní účasti na společnosti ………………….…. 36 Povinnost přispět na vytvoření rezervního fondu ………….…. 36 Základní práva společníků ………………………………….…. 37 Právo hlasovací a kontrolní, právo na informace ………….…. 37 Právo na podíl na zisku ………………………………….…. 39 Právo na vypořádací podíl ……………………………………. 40 Právo na podíl na likvidačním zůstatku ……………………. 41 Ostatní práva společníka ……………………………………. 41 Zákaz konkurence ……………………………………. 41 Odměňování společníka za výkon funkce ……………………. 41

5

5.

ORGÁNY SPOLEČNOSTI 5.1. 5.2. 5.3.

6.

……………………………………………. 42 ……………………………………………. 45 ……………………………………………. 49

ZÁKLADY HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI ……………………. 51 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6.7. 6.7.1. 6.7.2. 6.7.3.

7.

Valná hromada Jednatelé Dozorčí rada

………………………………….…. 42

Vedení účetnictví ……………………………………………. Účetní závěrky ……………………………………………. Výroční zpráva ……………………………………………. Povinnost auditu ……………………………………………. Evidence a úschova účetních dokladů ……………………. Zveřejňování účetních závěrek a výročních zpráv ……………. Povinnost s.r.o. k registraci ……………………………………. Registrace na finančním úřadu …………………………..... Povinnost registrace společnosti na OSSZ …………………..... Povinnost registrace společnosti na ZP ……………………..

51 52 53 53 54 54 54 54 56 57

ZHODNOCENÍ VLASTNÍCH ZKUŠENOSTÍ S PODNIKÁNÍM V S.R.O. …………………………….. 58 ZÁVĚR

……………………………………………………………. 62

Seznam pouţité literatury a zdroje informací

…………………….. 63

Příloha č. 1

- Základní charakteristika s.r.o.

…………………….. 64

Příloha č. 2

- Vzor „Smlouvy nájemní“

…………………….. 65

Příloha č. 3

- Příklad „Notářského zápisu“

…………………….. 70

Příloha č. 4

- Seznam „Rejstříkových soudů“

…………………….. 79

Příloha č. 5

- Newsletter číslo 9/2008 – Výsledky soutěţe Firma roku Libereckého kraje …….. 80

Příloha č. 6

- Zdroj www.firmaroku.cz – Výsledky finále Firma roku 2008 …………………….. 81

Příloha č. 7

- Newsletter číslo 15/2008 „Záštita prezidenta republiky soutěţe Firma roku 2008“ 83

6

PŘEDMLUVA Podnikání je ve smyslu obchodního zákoníku (§2 odst. 1. Obch.Z.)1 charakterizováno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Společnost s ručením omezeným je podnikatelem, neboť splňuje podmínku §2 bod 2 a) Obch.Z. – s.r.o. je osoba zapsaná v obchodním rejstříku. V této bakalářské práci provedu fyzickou osobu (potenciálního společníka společnosti s ručením omezeným) základními pojmy a právními úkony, které je nezbytné znát nejen při zaloţení společnosti s ručením omezeným, ale i základními povinnostmi, které nastávají, případně mohou ze zákona nastat, ihned při vzniku společnosti a v průběhu podnikání prostřednictvím s.r.o.. Tato práce čerpá nejen z teoretických poznatků, které vycházejí z uvedené literatury a uvedených zákonů, ale zároveň čerpá z praktických zkušeností, které jsem získala jako společník společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k tomu, ţe neznalost zákona „neomlouvá“, měla by kaţdá fyzická osoba zváţit zákonné povinnosti, které vyplývají z podnikání v s.r.o. ještě před zakládáním této společnosti, neboť pak se těchto povinností fyzická osoba zprošťuje pouze dle zákonem stanovených postupů. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

můţe být zaloţena

jak fyzickou

osobou, tak právnickou osobou (PO) a právní úkony pro obě osoby při podnikání prostřednictvím s.r.o jsou téměř shodné.

Důvody, proč podnikat prostřednictvím společnosti s ručením omezeným můţe mít fyzická osoba - podnikatel různé. Avšak podnikání prostřednictvím s.r.o má své výhody i nevýhody.

1

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal). Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

7

Výhody společnosti: omezené ručení společníka za závazky společnosti relativně nízká hodnota minimálního základního kapitálu Nevýhody společnosti: částečnou nevýhodou pro začínající podnikatele je v tomto případě nutnost vedení (podvojného) účetnictví administrativně náročnější jednání s úřady zisk se daní na straně společnosti s ručením omezeným jako daň z příjmů právnických osob a ţádný společník ani orgán společnosti nesmí tento zisk případně volné finanční prostředky

pouţít pro osobní potřebu, aniţ by

postupoval podle právních norem k tomu určených – obchodní zákoník, zákoník práce případně zákon o dani z příjmu. Sazba daně z příjmů PO je současným zákonem o dani z příjmů zák. č. 586/1992 Sb. pro r. 2009 (§21) vyšší - 20% neţ pro FO – 15%.

1. PRÁVNÍ POVAHA SPOLEČNOSTI 1.1.

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM (S.R.O.)

- je nejednodušším typem obchodních kapitálových společností, přestoţe obsahuje i prvky osobní společnosti (např. byť omezené, ručení společníků za závazky společnosti, rozhodování společníků mimo orgány společnosti, omezená převoditelnost obchodního podílu apod.). 1.2

PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

- vychází především z Obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.), který definuje společný základ pro všechny obchodní společnosti v § 56 a následujících, konkrétní úprava společnosti s ručením omezeným je vymezena v § 105 a následujících. Obchodní zákoník v ustanovení §105 definuje s.r.o. jako společnost jejíţ základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíţ společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Podle současné úpravy přestává kaţdý společník ručit za závazky společnosti s ručením omezeným dnem, ke kterému je do obchodního rejstříku zapsáno, ţe všichni společníci splatili celé vklady. Jinými slovy řečeno, dokud nebylo zapsáno do obchodního rejstříku splacení všech vkladů, ručí společníci do výše rozdílu mezi základním kapitálem a sumou zapsaných

8

splacených vkladů. „V úpravě ručení společníků za závazky společnosti došlo novelou provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. (dále jen „novela“) k významné změně, kdy tato novela nahradila dosavadní ručení každého společníka do výše jeho nesplaceného vkladu podle zápisu v obchodním rejstříku novou úpravou, která více zdůrazňuje solidaritu společníků při ručení za závazky společnosti (§106 odst- 2 ObchZ).“2 Uvedený princip je velmi důleţitý z hlediska právních jistot třetích osob. Tyto osoby mohou kdykoli nahlédnout do obchodního rejstříku a přesvědčit se, jaká část základního kapitálu společnosti je splacena a zapsána, z čehoţ vyplývá rozsah ručení společníků. Musíme dát pozor na zaměňování pojmů „ručení“ a „odpovědnost“, ke kterému můţe v praxi dojít. Odpovědnosti za závazky lze mluvit pouze u společnosti. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Kaţdá osoba, které vznikne nárok na plnění z takového porušení, můţe tento nárok vůči společnosti uplatnit. „Za své vlastní závazky však společnost ručit nemůže (stejně jako nemohou společníci odpovídat za její – tedy cizí – závazky), neboť z obsahu institutu ručení vyplývá, že ručit lze – při splnění zákonem stanovených podmínek – pouze za závazky cizí.“3. Pokud společnost neplní své závazky, můţe oprávněná třetí osoba (věřitel) poţadovat uspokojení své pohledávky na společníkovi, ovšem pouze v rozsahu, v jakém společník za závazky společnosti ručí. Pokud jde o ručení, má společník podobné postavení jako ručitel, který se zaručil dle §303 Obch.Z. za závazek dluţníka. Věřitel můţe u soudu uplatnit svůj nárok na zaplacení dluhu současně proti společnosti i společníkovi jako ručiteli, dluţník a ručitel mají v takovém sporu postavení samostatných společníků (§91 odst. 1 OSŘ). V jakém rozsahu splnil závazek jeden z nich, zaniká ve stejném rozsahu i závazek druhého. Pro exekuční řízení, v případě rozsudku, lze nařídit výkon rozhodnutí jak proti společníkovi, tak společnosti v rozsahu celé soudem přiznané pohledávky. Pokud společník, který z důvodu ručení, poskytl za společnost plnění (uspokojil z části nebo zcela pohledávku věřitele společnosti), můţe od společnosti poţadovat náhradu za poskytnuté plnění. Pokud společník nemůţe dosáhnout od společnosti náhradu za plnění poskytnuté z důvodu 2

(Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4 3 (Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4

9

ručení, můţe poţadovat náhradu od společníka, který svůj vklad dosud také nesplatil, jinak od kaţdého společníka v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti. Společníci se při vypořádání z důvodu ručení vypořádávají mezi sebou v poměru svých vkladů. Společnost s ručením omezeným je stejně jako všechny obchodní společnosti zaloţená podle českého právního řádu, právnickou osobou. Můţe tedy vlastním jménem nabývat práv a zavazovat se, můţe být ţalobkyní i obţalovanou v soudním řízení, můţe být účastníkem správního řízení atd. Lze ji zaloţit za účelem podnikání, tak i za jiným účelem. (Jiným účelem můţe být např. humanitární pomoc, apod.). Základní charakteristika společnosti s ručením omezeným – viz. Příloha č. 1.

2. IDENTIFIKAČNÍ ZNAKY A PŘEDPOKLADY VZNIKU SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM 2.1.

OBCHODNÍ FIRMA Tvorba a užití obchodní firmy (tzv. „firemní právo“) podléhá určitým základním

principům, z nichž některé platná právní úprava výslovně zná a ostatní plynou z povahy věci. Obchodní firma musí být vždy jasná a dostatečně určitá. Musí vždy jednoznačným způsobem umožňovat identifikaci konkrétního subjektu a jeho odlišení od subjektů jiných, byť třeba obdobných4. Obchodní firma především nesmí být zaměnitelná s jinou (ani sluchově), a to v rámci celého státu. Obecně závazné právní předpisy neurčují, kolik písmen má obchodní firma obsahovat. Pokud je firma nezaměnitelná s jinou, teoreticky nic nebrání tomu, aby obsahovala třeba jen dvě písmena – ovšem takovou firmu nelze dohledat ve veřejně přístupném elektronickém obchodním rejstříku – www.justice.cz.

Z praktických

zkušeností je nutno poukázat na skutečnost, že rejstříkové soudy zpravidla vyžadují minimálně tři znaky, neboť dva a méně znaků neposkytují dostatečnou záruku výlučnosti firmy.5 Za zaměnitelnou můţe rejstříkový soud posuzovat firmu, která obsahuje zkratku nebo jiný prvek shodný s obchodní firmou jiné společnosti.

4

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 5 www.bussinessinfo.cz

10

Právní úprava firmy je obsaţena v ustanovení §8-12 Obch.Z.

Společnost

s ručením omezeným (jako podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku) vytváří firmu vţdy. K dalším zásadám, které musí být dodržovány při tvorbě firmy, patří zásada pravdivosti, jasnosti a jednotnosti. Tyto zásady tvorby firmy obchodní zákoník výslovně neuvádí, lze k nim dospět pouze výkladem6. Z hlediska obsahového musí mít firma dvě sloţky, a to firemní kmen (corpus firmae) a obligatorní dodatek7 . KMEN FIRMY obchodních společností, tudíţ i společnosti s ručením omezeným můţeme tvořit věcně, osobně, fantazijně a smíšeně8 . * Věcně tvořená firma se obvykle odkazuje na předmět podnikání nebo činnost společnosti – např. „Řeznictví a uzenářství s.r.o.“. * Osobní firma se tvoří zpravidla z osobních jmen společníků společnosti. V této souvislosti je třeba připomenout, ţe firmu společnosti s ručením omezeným nelze tvořit z příjmení jednoho zakladatele (společníka) s dodatkem „a spol.“ a po té teprve uvést povinný dodatek právní formy společnosti s ručením omezeným.

Firma

společnosti s ručením omezeným, znějící např. Sedlák a spol. s.r.o. je v rozporu s obchodním zákoníkem, neboť dodatek „a spol.“ připouští Obch.Z. pouze u veřejné obchodní společnosti9. Pokud by však zakladatelé chtěli zvýraznit, ţe jde o společnost s více zakladateli, je nutno pouţít jinou variantu – např. Sedlák a partneři s.r.o. nebo Sedlák a společníci s.r.o. * Fantazijní obchodní firma je čistě účelově vymyšlena a jejím účelem bývá obvykle pouze upoutat pozornost. Nepodává informaci ani o osobě podnikatele, ani o předmětu podnikání – např. OXO s.r.o.. * Smíšená firma je zpravidla kombinací osobní a věcné firmy

-

např. „Řeznictví a uzenářství Sedlák s.r.o.“ 6

(Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4 7 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 8 (Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4 9 (Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4

11

Povinný dodatek firmy právnických osob je dodatek právní formy. Dodatek firmy upravuje obchodní zákoník ustanovením § 107, který určuje, ţe firma společnosti musí obsahovat jedno ze tří označení: společnost s ručením omezeným spol. s r. o. s.r.o. Jak firemní kmen, tak i dodatek jsou rovnocennými součástmi obchodní firmy a jen ve svém komplexu vytvářejí dohromady firmu jako jediný a nedělitelný právní institut10. Neúplné nebo nepřesné označení firmy by v právních vztazích mohly vést k prohlášení právního úkonu za neplatný. Za neplatný právní úkon však nelze povaţovat úkon, kde podnikatel uvedl např. Řeznictví spol. s r.o. , ačkoli v obchodním rejstříku je firma označena jako Řeznictví s.r.o. Pokud v právním úkonu se označení firmy liší pouze vyjádřením dodatku právní formy , lze firmu identifikovat např. podle jiných identifikačních znaků. O neplatný právní úkon by se však mohlo jednat, pokud by společnost zapsaná v obchodním rejstříku jako Řeznictví a uzenářství Sedlák s.r.o. provedla právní úkon – např. uvedla do smlouvy označení firmy Řeznictví s.r.o. a ze smlouvy by nebylo moţné identifikovat, kdo je jejím účastníkem.

2.2.

SÍDLO Jak je uvedeno § 19c občanského zákoníku11, kaţdá společnost musí mít své

sídlo. Každá společnost může mít jen jedno sídlo12. Prokazování sídla právnických osob, tudíţ i společnosti s ručením omezeným upravuje v ustanovení §37 odst. 2 Obch.Z., z něhoţ vyplývá, ţe navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloţí právní důvod uţívání prostor, do nichţ umístil sídlo nebo místo podnikání. Podle příslušného ustanovení Obch.Z. k doloţení právního důvodu uţívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby 10

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 11 Zdroj Dashofer Holding, Ltd a VERLAG DASHOFER – Odpověď na dotaz – Jaroslava Pfeilerová 12 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

12

oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, ţe s umístěním souhlasí13. Z tohoto ustanovení §37 odst.2 Obch.Z. nevyplývá, ţe by uţívání prostor, do nichţ je umístěno sídlo společnosti, mělo být doloţeno i výpisem z katastru nemovitostí. Tuto úpravu nám však poskytuje vyhláška č. 250/2005 Sb., která v rámci přehledu uvádí, že zápis sídla se dokládá i výpisem z katastru nemovitostí ne starším 3 měsíců, která osvědčuje vlastnické právo k prostorám, do nichž bylo sídlo umístěno14. Co se týká prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem nakládat, případně nájemní smlouvy na uţívání prostor (vzor nájemní smlouvy – viz. Příloha č. 2), zde nám zákon ani vyhláška č. 250/2005 Sb. neukládá povinnost úředně ověřených podpisů. Sídlo musí být uvedeno ve společenské smlouvě - §110 odst. 1 písm. a) Obch.Z., stačí zde však uvést pouze uvedení obce, v níž společnost sídlí. Do obchodního rejstříku je potřeba nechat zapsat plnou adresu sídla společnosti.(Účelem této úpravy je, aby společnost nemusela při každé změně sídla vždy měnit společenskou smlouvu, což je byrokraticky komplikované.)15.

2.3.

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO – zkratka IČ Identifikační číslo je číselný kód, který slouţí k jednoznačné identifikaci

ekonomického subjektu a má pouze evidenční význam. Pod ekonomické subjekty nám spadá mimo jiné i kaţdá právnická osoba, která má podle §2 odst. 2 Obch.Z. postavení podnikatele.

IČ se přiděluje kaţdému ekonomickému subjektu, tedy i společnosti

s ručením omezeným16 17. Toto číslo přidělí společnosti rejstříkový soud při prvozápisu společnosti do obchodního rejstříku. Soudu potřebné údaje sdělí příslušný orgán státní správy18. 13

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 14 (Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4 15 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 16 Zákon č. 89/1995 Sb.– zákon o statistické sluţbě 17 Podrobnosti o přidělování identifikačních čísel jsou upraveny v zákoně č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě, ve znění pozdějších předpisů. Způsob jeho tvorby stanoví Český statistický úřad a kaţdému ekonomickému subjektu se přiděluje pouze jedno IČ. Identifikační číslo, které bylo přiděleno určitému ekonomickému subjektu, nesmí být přiděleno jinému, a to ani v případě, ţe ekonomický subjekt, kterému bylo přiděleno, zanikl. To neplatí, dojde-li k přeměně ekonomickému subjektu ze zákona nebo změně právní formy společnosti 18 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

13

2.4.

DAŇOVÉ IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO Dalším identifikační znakem společnosti s ručením omezeným

je daňové

identifikační číslo – ve zkratce DIČ. Tento identifikační znak však nikdy nepředchází vzniku společnosti. Jedná se o číselný identifikační kód slouţící pro potřeby správy daní a poplatků.

Dále viz. Bod 6.7. (Povinnosti společnosti s ručením omezeným

k registraci )

2.5.

PODNIKATELSKÉ OPRÁVNĚNÍ Ještě před vznikem společnosti musí společnost s ručením omezeným získat

podnikatelské oprávnění, a to buď ţivnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. V ustanovení viz. §10 zákona č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů je obsaţena nová a jednodušší forma prokazování ţivnostenského oprávnění, čímţ se velmi významně sniţuje administrativní zátěţ zakladatelů s.r.o., kteří tak jedním dokladem mohou prokazovat své ţivnostenské oprávnění aţ k několika ţivnostem. Průkazem ţivnostenského oprávnění je ve smyslu ţivnostenského zákona od 1. 7. 2008 výpis ze ţivnostenského rejstříku. Ţivnostenský úřad vydá výpis ze ţivnostenského rejstříku, a to na základě ţádosti zakladatelů společnosti, popřípadě orgánů či osob, které jsou oprávněny podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, ţe společnost byla zaloţena. Společnost však vzniká ţivnostenské oprávnění aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Nebude-li podán návrh na zápis do obchodního rejstříku do 90 dnů od doručení podnikatelského oprávnění, případně nebude-li návrhu na zápis společnosti vyhověno, rozhodne ţivnostenský úřad o tom, ţe ohlašovatel podmínky pro vznik ţivnostenského oprávnění nesplnil.

2.6.

ZÁKLADNÍ KAPITÁL Společnost s ručením omezeným je vţdy kapitálovou společností, u které je

zákonné ručení společníků právní úpravou oslabeno.

Základní kapitál představuje

důleţitou veličinu, která dává věřitelům určitou záruku, ţe společnost má k dispozici majetek alespoň v zapsané výši.

14

Základní obchodní kapitál společnosti definuje obchodní zákoník (§ 58 Obch.Z.) 19 jako „peněţní vyjádření souhrnu peněţitých i nepeněţitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti“. Obchodní zákoník výslovně stanovuje, ţe základní kapitál musí být vyjádřen v jednotkách české měny.

To samozřejmě

neznamená, ţe by vklad do základního kapitálu nemohl být převzat či splacen v cizí měně – ve společenské smlouvě či zakladatelské listině (a následně i v obchodním rejstříku) však musí být vklad vyjádřen (přepočten) v české měně. Základní kapitál je vytvářen povinně, jeho minimální rozsah předepisuje zákon. Novela obchodního zákoníku zvýšila minimální přípustnou výši pro s.r.o. základní kapitál na 200.000,- Kč.

Nejméně tuto výši základního kapitálu musí společnost

vytvořit a po celou dobu jejího trvání nesmí základní kapitál klesnout pod tuto hranici § 108 Obch.Z 20. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku, případné zvyšování a sniţování se děje postupy, které jsou v zákoně přesně upraveny. V zákonné definici základního kapitálu se výslovně stanoví, ţe společník se účastní na základním kapitálu vkladem do základního kapitálu, takţe vklad do základního kapitálu vyjadřuje podíl společníka na základním kapitálu21. Hodnoty, které tvoří předmět vkladů do základního kapitálu s.r.o. můţe společnost vyuţívat k zajišťování své činnosti, přitom předměty nepeněţitých vkladů můţe vyuţívat od splacení těchto vkladů, peněţité vklady můţe společnost vyuţívat aţ po zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Zápis základního kapitálu do obchodního rejstříku je konstitutivním zápisem, coţ znamená, ţe ke zvýšení či sníţení základního kapitálu dochází aţ ke dni zápisu jeho zvýšení či sníţení do obchodního rejstříku22. Při zvýšení základního kapitálu není ţádná

19

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 20 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 21 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 22 (Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4

15

horní – maximální hranice výše, kterou nelze překročit. Základní kapitál lze zvyšovat bez dalšího omezení, ovšem při respektu k pravidlu, ţe výše vkladu kaţdého společníka musí dosahovat minimální výše 20.000,- Kč a základní kapitál po zvýšení musí být dělitelný na celé tisíce. Při sníţení základního kapitálu nemůţe být sníţen pod zákonný minimální limit 200.000,- Kč (§108 odst. 1 Obch.Z). Ovšem zápis změny základního kapitálu můţe mít charakter i deklaratorní. Jedná se o takové změny, které jiţ reálně v majetku společnosti nastaly a jejichţ účelem je tuto skutečnost deklarovat23. Jde např. o situaci, kdy společnost na konci účetního období vykázala zisk např. 30 mil. Kč a na základě rozhodnutí valné hromady společnost tento zisk pouţije pro zvýšení základního kapitálu. V tomto případě se společníkům navýší jejich vklady určeným poměrem, aniţ by sami společnosti finančně přispěli. Určení výše základního kapitálu je podstatnou náleţitostí společenské smlouvy či zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným. Ke změně výše základního kapitálu můţe dojít pouze v důsledku zvýšení či sníţení základního kapitálu. V literatuře se zpravidla uvádějí následující tři základní funkce základního kapitálu: funkce měřítka zisku a ztráty společnosti garanční funkce vůči věřitelům funkce míry účasti společníka na společnosti Co do faktického významu základní kapitál svoji garanční funkci neplní. Především ve funkci druhé – garanční vůči věřitelům. Je to dáno především zákonným nastavením jeho minimální povinné výše, která je dnes pouhých 200.000,- Kč. Avšak ani vysoký základní kapitál není zárukou, ţe společnost má reálně k dispozici prostředky odpovídající základnímu kapitálu.

23

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

16

2.7.

VKLADY SPOLEČNÍKŮ DO ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Vklad společníků do základního kapitálu obchodní společnosti (úprava §59-60

Obch.Z.)24 představuje souhrn hodnot, které se určitá osoba zavazuje vloţit do obchodní společnosti. Účelem při tom je buď nabýt účast ve společnosti, nebo tuto účast zvýšit. Vklad společníka do s.r.o. můţe být dvojí podoby: - peněţitý vklad Peněţitým vkladem mohou být pouze hotovostní či bezhotovostní peníze. Peněţitým vkladem mohou být peníze v české i zahraniční měně. Způsobilým předmětem vkladu však mohou být výlučně peníze v platné měně. Hodnotu vkladu vyjadřuje nominální hodnota peněz, u české měny přímo, u cizí po přepočtu na měnu českou25 . - nepeněţitý vklad Nepeněţní vklad představuje majetek, který musí splňovat souběţně dva poţadavky: 1. hospodářská hodnota tohoto majetku je zjistitelná (ocenitelná znalcem), 2. majetek můţe společnost hospodářsky vyuţít, a to ve vztahu k předmětu podnikání. Ustanovení §59 odst. 3 Obch.Z. stanoví, ţe hodnota nepeněţitého vkladu musí být stanovena podle posudku zpracovaného znalcem 26. Znalec, jenţ provede ocenění tohoto majetku musí být nezávislý na dané společnosti a musí být za tímto účelem jmenován soudem (věcně a místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele). Zákon stanovuje výjimky, kdy znalecký posudek není poţadován zákonem, při zvyšování základního kapitálu nepeněţním vkladem prostřednictvím investičních cenných papírů nebo prostřednictvím nástrojů peněţního trhu (dle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání

24

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 25 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 26 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

17

na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů) U tohoto nepeněţitého vkladu se hodnota určí průměrem z cen na kapitálovém trhu 27.

Z uvedeného vyplývá, ţe pojem „vklad společníka do základního kapitálu“ tvoří následující znaky 28: souhrn peněţních prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot, určitá osoba se zavazuje tyto prostředky a hodnoty vloţit do společnosti s ručením omezeným, účelem je nabytí nebo zvýšení účasti společníka na společnosti s ručením omezeným. Za účelem splacení vkladu není ani tak podílet se na výsledku podnikání společnosti, jako spíš nabýt nebo zvýšit účast společníka na společnosti Splacené vklady společníků se stávají majetkem společnosti a po dobu jejího trvání nemá společník nárok na vrácení vkladu (§123 odst. 3 Obch.Z.) 29 2.8.

SPLÁCENÍ VKLADŮ

2.8.1. Lhůty pro splácení vkladů Pokud společenská smlouva připouští, aby vklady nebyly splaceny v plné výši před vznikem společnosti, společník je nesplacenou část peněţitého vkladu povinen splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, nejdéle však ve lhůtě 5 let. Obchodní zákoník v ustanovení §59 odst. 2 a §111 odst. 1 určuje, ţe všechny nepeněţité vklady do společnosti s ručením omezeným musí být splaceny před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, případně před podáním návrhu na zápis zvýšení jejího základního kapitálu.

27

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 28 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 29 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

18

Pro nepeněţité vklady splácené před vznikem společnosti nestanoví obchodní zákoník jednotný způsob splácení, ale upravuje jej v závislosti na povaze předmětu (úprava §60 Obch.Z.) 30 Jestliţe je nepeněţitým vkladem nemovitost, jsou k jeho splacení nezbytné dva úkony vkladatele. Vkladatel musí předat správci vkladu písemné prohlášení o splacení vkladu spočívajícího v nemovitosti s úředně ověřeným podpisem a musí mu rovněţ předat vkládanou nemovitost. Předáním této nemovitosti je vklad splacen. Společnost se vlastníkem této nemovitosti stane vkladem vlastnického práva na základě prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Je-li předmětem vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak. Před zápisem do obchodního rejstříku (před podáním návrhu na zápis) musí také být splacena nejméně zákonem určená část peněţitých vkladů. Podmínky pro podání návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným dle §111 ObchZ 31 1. na kaţdý peněţitý vklad musí být splaceno nejméně 30% , 2. celková výše splacených peněţitých vkladů spolu s hodnotu splacených nepeněţitých vkladů musí činit alespoň 100.000,- Kč, 3. je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen její základní kapitál (zde platí přísnější podmínka) 2.8.2. Správa vkladů před vznikem společnosti Před vznikem společnosti nemůţe společnost nabývat svůj majetek, protoţe nemá právní subjektivitu. Z tohoto důvodu musí zakladatelé ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině pověřit konkrétní osobu správou splacených vkladů, které podle zákona musí být sloţeny ještě před vznikem společnosti s ručením omezeným. Správce vkladů má povinnost o svěřené vklady řádně pečovat. 30

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 31 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

19

Splácení vkladů před vznikem společnosti upravuje obchodní zákoník společně pro všechny obchodní společnosti. Některé odchylky při splácení peněţitých vkladů před vznikem společnosti s ručením omezeným upravuje obchodní zákoník §111, 113 Obch.Z 32. Z ustanovení §60 odst. 1 a §110 odst. 1 písm. g) Obch.Z.

33

vyplývá, ţe při

zakládání společnosti s ručením omezeným musí být určen správce vkladu, který je správou vkladů pověřen ve společenské či zakladatelské smlouvě a pro společnost spravuje splacené vklady či jejich části aţ do jejího vzniku. Správcem vkladu můţe být některý ze zakladatelů nebo, jde-li o peněţité vklady, banka, i kdyţ není zakladatelem. Pokud peněţité vklady spravuje banka, je vyloučeno, aby bylo její pověření správou vkladů obsaţeno ve společenské smlouvě (zakladatelské listině).

Ve společenské

smlouvě se pouze deklaruje, která banka byla správou vkladu pověřena. Závazek banky ke správě vkladu se zakládá zvláštní smlouvou, uzavřenou mezi bankou a zakladateli jednajícími jménem společnosti podle §64 ObchZ. 34 Peněţité vklady nebo jejich části se splácí na zvláštní účet u banky, který za tímto účelem zřídí správce vkladu na obchodní firmu zakládané společnosti. Banka při tom nesmí dovolit manipulaci s prostředky na tomto účtu dříve, neţ bude společnost zapsána do obchodního rejstříku. Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku (§60 odst. 4 Obch.Z.) 35. Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat společnosti a rovněţ plody a uţitky z těchto vkladů. Pokud by nedošlo ke vzniku společnosti, je povinností správce tyto vklady vrátit jejich původním vlastníkům bez zbytečného odkladu vč. plodů a uţitků z těchto vkladů.

32

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 33 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 34 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 35 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

20

Pokud dochází ke splácení vkladů jiţ za existence společnosti, pak se jiţ zde správce vkladu nevyskytuje, neboť vklady se splácí přímo k rukám společnosti. Po vzniku společnosti pro zvýšení jejího základního kapitálu či pro splátky základního kapitálu do zákonem stanovené výše (pokud při zaloţení nebyla splacena celá zákonem minimální výše základního kapitálu), zde jiţ povinnost splácet peněţité vklady na zvláštní účet netrvá. Zbylé části peněţitých vkladů lze splácet jakýmkoli způsobem, který obchodní zákoník pro jejich splácení připouští. Důleţité je však zajistit případnou schopnost zajistit vrácení vkladů či jejich částí vkladatelům, nedojde-li ke zvýšení základního kapitálu dané společnosti, neboť u navyšování základního kapitálu, jiţ nedochází k blokaci vloţených prostředků aţ do dne zápisu do obchodního rejstříku.

3. ZALOŢENÍ A VZNIK S.R.O. Proces vytváření společnosti s ručením omezeným lze rozdělit na dvě základní etapy. Na fázi ZAKLÁDÁNÍ a na fázi VZNIKU společnosti. Česká právní úprava obě fáze důsledně diferencuje. Teprve po úspěšném ukončení druhé fáze – VZNIK – je tento proces ukončen. Výsledkem tohoto procesu je existence nového subjektu práv a povinností, nové právnické osoby – s.r.o.

Ovšem samo zaloţení je nezbytnou podmínkou vzniku

společnosti. Bez „platného zaloţení“ nemůţe dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku. 3.1.

ZAKLADATELÉ SPOLEČNOSTI ( BUDOUCÍ SPOLEČNÍCI) Jako jediná obchodní společnost v reţimu českého právního řádu můţe být

společnost s ručením omezeným zaloţena pouze jednou fyzickou nebo pouze jednou právnickou osobou. Zároveň je s.r.o jedinou obchodní společností, pro kterou zákon stanoví téţ nejvyšší přípustný počet společníků, a to nejvýše padesát společníků. (úprava §105 Obch.Z.) 36 . Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůţe být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. 36

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

21

Důvodem tohoto ustanovení je, ţe zaloţení s.r.o. takovým zakladatelem můţe vést k řetězovitému zakládání společností o jediném zakladateli a tím i k vytváření velice nepřehledných společenstevních seskupení ke škodě věřitelů těchto společností. Jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. 3.2.

SPOLEČENSKÁ SMLOUVA Společenská smlouva je základním a nejdůleţitějším dokumentem v ţivotě

s.r.o.

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným musí mít formu

notářského zápisu. (dle §62 a násl. Not.Ř a následně dle §57 Obch.Z.)- příklad viz. *Příloha č. 3.

Nedostatek této předepsané formy způsobuje neplatnost smlouvy.

Zakladatelé společnosti s ručením omezeným

stvrzují úředně ověřenými podpisy

smlouvu osobně nebo jsou zastoupeni svými

zmocněnci.

právnických osob, stvrzuje podpisem

Jménem společníků –

smlouvu statutární orgán, popřípadě člen

statutárního orgánu oprávněný jednat jménem právnické osoby anebo zmocněnec. Plná moc zmocněnce pro podpis společenské smlouvy musí být písemná a podpis zmocnitele musí být podle §57 odst. 2ObchZ

37

úředně ověřen. Plná moc se pak přikládá ke

společenské smlouvě. Zakladatelé (budoucí společníci) se zavazují k peněţitému či nepeněţitému plnění, ne však vzájemnému, nýbrţ k plnění ve prospěch třetího, tj. vůči společnosti. 3.2.1 Náleţitosti společenské smlouvy Náleţitosti společenské smlouvy můţeme dělit do dvou okruhů, a to na náleţitosti obligatorní (tzn. Povinné) a na náleţitosti fakultativní (tj. dobrovolné). Někteří autoři dovozují, ţe pojem obligatorních náleţitostí společenské smlouvy je nepřesným, neboť smlouva vznikne aţ tehdy, je-li dosaţeno dohody o všech jejích podstatných náleţitostech 38.

37

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 38 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

22

Obligatorní, tj. povinné náleţitosti společenské smlouvy jsou stanovené v §110 ObchZ. Těmi jsou: 39. a)

firma a sídlo společnosti,

b)

určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,

c)

předmět podnikání (činnosti)

d)

výše základního kapitálu společnosti a výše vkladu kaţdého společníka při zaloţení společnosti, včetně způsobu a lhůty splácení vkladu (pokud jde o nepeněžité vklady, vyplývá z §109 odst. 3 ObchZ, že musí být uveden i jejich předmět),

e)

jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti

f)

jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje,

g)

určení správce vkladu,

h)

jiné údaje, pokud je obchodní zákoník vyţaduje (například údaje o rezervním fondu dle §124 Obch.Z.) Pokud by rejstříkový soud zapsal do obchodního rejstříku společnost, jejíţ

společenská smlouva postrádá některou podstatnou náleţitost, můţe se uplatnit ustanovení §68a Obchoz, podle kterého po vzniku společnosti jiţ nelze zrušit rozhodnutí, jímţ se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku a nelze se domáhat určení, ţe společnost nevznikla. Soud však můţe v zákonem stanovených případech vyslovit neplatnost společnosti a to i bez návrhu. U neplatnosti společnosti nejde však o klasickou neplatnost právního úkonu, neboť důsledkem neplatnosti společnosti není anulace nastalých právních důsledků a vydání bezdůvodného obohacení, nýbrţ vstup společnosti do likvidace. To znamená, ţe důsledek prohlášení neplatnosti společnosti je (viz. §68 odst. 3 Obch.Z.) tentýţ, jaký nastane při zrušení společnosti soudem. Důvodem pro prohlášení neplatnosti společnosti mohou být pouze závaţná porušení zákona při zakládání společnosti nebo při jejím vzniku, jejichţ taxativní výčet je podán v §68 odst. 2 Obch.Z..

39

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

23

Uvedené shora obligatorní náleţitosti společenské smlouvy jsou v praxi zpravidla pouze částí obsahu smlouvy. K řádnému působení společnosti je nezbytná daleko širší úprava a tyto další náleţitosti společenské smlouvy si určují její účastníci. . Obchodní zákoník výslovně upravuje moţnost zařazení některých dalších náleţitostí do společenské smlouvy. U těchto nepovinných – fakultativních náleţitostí ale jde buď o přípustné odchylky od úpravy v obchodním zákoníku, kterými Obch.Z. činí řadu svých úprav dispozitivními, anebo jde o ustanovení umoţňující zpřesnit či stanovit podmínky některých institutů či postupů upravených v obchodním zákoníku. Patří sem například: -

§110 odst. 2 Obch.Z., umoţňující upravit vydání stanov

-

§113 odst. 1 Obch.Z. , podle kterého se určují ve společenské smlouvě podmínky a lhůty pro splácení vkladů. Tato úprava se téměř překrývá s úpravou §110 odst. 1 písm. d) Obchoz

-

§116 odst. 2 Obch.Z., podle kterého je moţno vyloučit ve společenské smlouvě moţnost dědění obchodního podílu, nejde-li o společnost o jediném společníkovi,

-

§122 odst. 1 Obch.Z., podle kterého se ve společenské smlouvě stanoví rozsah a způsob výkonu práv společníků při řízení společnosti a její kontrole,

-

§ 123 odst. 1 Obch.Z. umoţňující upravit ve společenské smlouvě rozdělení zisku mezi společníky odchylně od úpravy v obchodním zákoníku,

-

§133 odst. 1 Obch.Z., podle které ho je moţno ve společenské smlouvě modifikovat způsob jednání jednatelů

-

§ 136 odst. 1 Obch.Z., který upravuje moţnost zpřísnit ve společenské smlouvě zákaz konkurence,

-

Apod.

Obchodní zákoník neukládá společnosti s ručením omezeným povinnost přijmout stanovy, avšak společenská smlouva můţe určit, ţe společnost vydá tyto stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé náleţitosti obsaţené ve společenské smlouvě (v praxi je to však méně obvyklé, zatím jsem se setkala se stanovami pouze u společnosti s ručením omezeným, kde společníkem bylo město jako jediný zakladatel)

24

3.2.2 Změna společenské smlouvy Změna společenské smlouvy je účinná okamţikem, kdy o této změně valná hromada rozhodla, pokud v usnesení valné hromady nebyl stanoven pozdější okamţik účinnosti, anebo okamţikem, kdy nastala účinnost jakékoliv jiné právní skutečnosti, jejímţ důsledkem byla změna společenské smlouvy. (Např. změna v osobě společníka u osoby, jež zemřela a jejíž obchodní podíl nabývá dědic, nastává ke dni úmrtí. Jednatelé jsou povinni vyhotovit úplné platné znění společenské smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o smrti společníka a o tom, kdo se stal novým společníkem). Jestliţe však bylo rozhodnuto o skutečnosti, jejíţ účinnost je podmíněna zápisem do obchodního rejstříku, pak tato změna společenské smlouvy nabývá účinnosti aţ provedením příslušného zápisu. (Např. rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu (§145 Obch.Z). Nikdy však nemůţe mít změna společenské smlouvy zpětnou účinnost 40. Společenská smlouva nemůţe být za dobu trvání společnosti zrušena, nemůţe být ani nahrazena jinou smlouvou 41. Vzhledem k tomu, ţe jde o zakladatelský dokument, můţe být pouze měněna, avšak nesmí být zrušena bez náhrady jinou společenskou smlouvou, neboť její trvání je nezbytné po celou dobu existence společnosti. Společenská smlouva zaniká pouze ke dni zániku společnosti.

Toto ustanovení nevylučuje zrušení konkrétních ustanovení

společenské smlouvy, pro které platí totéţ, co pro změny společenské smlouvy, tj. týká se pouze ustanoví, která nejsou obligatorní. 3.3.

ZAKLADATELSKÁ LISTINA Pokud je společnost zakládána jediným zakladatelem, je pojmově vyloučeno,

aby se tak stalo společenskou smlouvou. Pro tento případ zákon stanoví, ţe zaloţení společnosti jedním zakladatelem se děje „jednostranným právním úkonem“, a to „zakladatelskou listinou“

40

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 41 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

25

Pro zakladatelskou listinu platí totéţ, co platí pro smlouvu společenskou. Z tohoto důvodu, pokud je hovořeno o společenské smlouvě, platí vše i pro zakladatelskou listinu, pokud z textu a nebo povahy listiny neplyne něco odlišného. V průběhu společnosti můţe nastat situace, ţe do společnosti s jedním společníkem přistoupí nový společník. V tomto případě se zakladatelská listina mění na společenskou smlouvu.. Opačný postup platí i v případě, pokud z vícečlenné společnosti vznikne společnost s jedním společníkem – zde se společenská smlouva mění na zakladatelskou listinu. POTÉ, CO JE SESTAVENA A PODEPSÁNA SPOLEČENSKÁ SMLOUVA (ZAKLADATELSKÁ

LISTINA),

JE

UKONČEN

PROCES

ZAKLÁDÁNÍ

SPOLEČNOSTI. Společnost jakoţto subjekt práva dosud neexistuje, společnosti lze přiznat jen latentní existenci. „Předběžná společnost by se dala do jisté míry přirovnat k nasciturovi.42 Jedná se o takovou společnost, která jiţ zaloţena, ovšem dosud neexistuje jako subjekt práva. Vzhledem k tomu, ţe společnost nemůţe sama jednat, jednají jejím jménem budoucí společníci v mezích a způsobem stanoveným zákonem. Z uvedeného vyplývá, ţe ten, kdo v období mezi zaloţením a vznikem společnosti jedná jejím jménem, je z tohoto jednání zavázán. Jedná-li takto více osob, jsou dané osoby z tohoto jednání zavázány solidárně, tj. společně a nerozdílně. Z jednání zakladatelů či jiných osob ve věcech společnosti před jejím vznikem by mělo být patrné, ţe jde o úkony které činí jménem společnosti.

Za určitých podmínek

dochází k tomu, ţe obchodní společnost, která jiţ vznikla (byla zapsána do obchodního rejstříku), je zavázána z předchozího jednání jménem společnosti uţ od samého počátku (od zaloţení). Základní podmínkou je, ţe společníci dané jednání, k němuţ došlo ještě před vznikem společnosti, schválí a to do tří měsíců od jejího vzniku. V této souvislosti ukládá zákon určité povinnosti: a) zakladatelům Pořídit seznam uvedených jednání a předloţit tento seznam společníkům nebo orgánu oprávněnému tato jednání schválit. Časově však tuto povinnost musí splnit tak, aby byla dodrţena tříměsíční schvalovací lhůta. V případě nesplnění této 42

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

26

povinnosti vzniká zakladatelům solidární odpovědnost vůči věřitelům za vzniklou škodu. b) statutárnímu orgánu Oznámit skutečnost, ţe jednání učiněná před vznikem společnosti byla schválena, účastníkům závazkových vztahů, které z těchto jednání vznikly. § JUDIKÁT: (Právní rozhledy č. 6/1995) Jednání o uzavření pracovních smluv mezi zakladateli obchodní společnosti nebo některým z nich a zaměstnanci v době mezi založením a vznikem obchodní společnosti, pokud předmětem těchto pracovních smluv je práce pro společnost, jsou jednáními ve věcech souvisejících se vznikem obchodní společnosti. Tento judikát je příkladem toho, která jednání lze řadit k jednáním jménem společnosti před jejím vznikem podle §64 Obch.Z 43..

3.4.

ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

Společnost s ručením omezeným vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku (§62 Obch.Z.

44

). Pokud má společnost vzniknout, musí

předcházet určitá etapa, v níţ zakladatelé musí podniknout následující základní kroky (podrobně viz. Body výše): a) Zaloţit obchodní společnost a to buď uzavřením společenské (zakladatelské) smlouvy – viz. Bod 3.2, 3.3. b) Získat podnikatelské oprávnění pro nově zaloţenou společnost – viz. Bod 2.5.. c) Splatit základní kapitál budoucí společnosti s ručením omezeným v rozsahu stanoveném zákonem – viz. Bod. 2.6 – 2.8..

43

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 44 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

27

Po těchto přípravných krocích můţe společnost vzniknout. Vzniká dnem, ke kterému byl prvozápis společnosti do obchodního rejstříku proveden, zápis má konstitutivní účinky (§62 odst. 1 Obch.Z.).

Návrh na zápis musí být podepsán osobami, které

stanoví obchodní zákoník, tj. všichni jednatelé (§112 Obch.Z.) a musí k němu být připojeny doklady, které jsou předepsány obchodním zákoníkem. 3.4.1. Návrh na zápis do obchodního rejstříku Pro podání návrhu na zápis zákon stanoví, ţe musí být podán do 90 dnů, přičemţ tato lhůta plyne ode dne, kdy nastane jedna z následujících skutečností: zaloţení společnosti, doručení podnikatelského oprávnění. Návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává v listinné nebo elektronické podobě. Návrhy v elektronické podobě je moţné podávat podle §33 Obch.Z.45 Návrh v elektronické podobě podat pouze osoba, která je podepsaná zaručeným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. 46 Návrh na zápis, změnu zápisu a zároveň i výmaz zápisu můţe dle §31 odst. 1 Obch.Z. podat jen osoba, uvedená v §34 Obch.Z.47 , to znamená v případě společnosti s ručením omezeným sama společnost. Otázkou je, kdo podává návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, zdali je to společnost, jejímţ jménem jednají osoby ve smyslu §64 Obch.Z. společnosti před zápisem do obchodního rejstříku),

48

(Jednání jménem

nebo všichni jednatelé svým

jménem podle §112 odst. 1 Obch.Z. („Návrh na zápis společnosti do obchodního 45

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 46 Zaručeným elektronickým podpisem se rozumí elektronický podpis, který splňuje poţadavky: a)

je jednoznačně spojen s podepisující osobou,

b)

umoţňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,

c)

byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba můţe udrţet pod svou výhradní kontrolou,

d)

je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, ţe je moţné zjistit jakoukoli následnou změnu dat.

47

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 48 (Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4

28

rejstříku podepisují všichni jednatelé“).

Vzhledem k tomu, ţe novela obchodního

zákoníku, přijatá zákonem č. 216/2005 Sb., nezrušila speciální ustavení §112 odst. 1 Obch.Z., jsou autoři názoru, ţe první návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají stejně jako před účinností novely obchodního zákoníku všichni jednatelé svým jménem, nikoli jménem jiţ zaloţené a zatím nevzniklé společnosti. 49 Pravost podpisu všech jednatelů, podávajících návrh na zápis společnosti s ručením omezeným, musí být úředně ověřena (viz. §32 odst. 1 Obch.Z.). 50. Závazné formuláře na podávání návrhů na zápis a seznam listin (příloh), které se k návrhům přikládají, stanoví vyhláška č. 250/2005 Sb., která byla s účinností od 30.10.2008 novelizována vyhláškou č. 302/2008 Sb.

Jak formuláře, tak seznam

přikládaných listin (příloh) jsou zároveň uveřejněny na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, k nimţ má kaţdý zájemce bezplatný přístup a moţnost si formuláře pro potřeby návrhu „stáhnout“. Navrhovatel musí vybrat rejstříkový soud, ke kterému bude návrh na zápis do obchodního rejstříku podán. Půjde o krajský soud v jehoţ obvodu má mít společnost s ručením omezeným své sídlo (§200a odst. 1 OSŘ). Městský soud v Praze vykonává působnost v rejstříkových věcech i pro Středočeský kraj, proto se společnosti se sídlem ve Středočeském kraji zapisují do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, nikoli Krajským soudem v Praze (coţ je krajský soud s působností pro Středočeský kraj). Obchodní rejstřík vede krajský soud pro podnikatele, kteří mají své sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Nemá-li společnost své sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání. Seznam rejstříkových soudů – viz. Příloha č. 4.

49

(Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4 50 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

29

3.4.2. Zápis do obchodního rejstříku Ve většině případů bude rejstříkový soud ţádán, aby provedl zápis v zákonem stanovené lhůtě. Rovněţ lze však ţádat provedení zápisu k určitému konkrétnímu datu v budoucnosti. Dne 1.7.2005 vstoupila v účinnost novela (zákon č. 216/2005 Sb.), kterou se výrazně mění obchodní zákoník a OSŘ, především k usnadnění vzniku podnikatelských subjektů. Mimo jiné stanoví, ţe pokud rejstříkový soud neprovede zápis do rejstříku nebo nerozhodne do 5 pracovních dnů, povaţuje se podaný návrh za zapsaný. Tento krok povaţuji za velice pozitivní, neboť v minulých letech byly budoucí podnikatelské subjekty – PO – s.r.o. odkázány na sluţby advokátů, kteří byli schopni na rejstříkových soudech s.r.o. nechat zapsat do obchodního rejstříku v mnohem kratších termínech, neţ by se o tutéţ záleţitost snaţili jednotliví společníci sami. Po té, co úředník rozhodne (zaregistruje s.r.o.) a poštou doporučeně přijde na adresu sídla usnesení o schválení zápisu

do obchodního rejstříku, začíná běţet 15

denní lhůta pro odvolání. Práva na odvolání se lze po zápisu písemně vzdát, avšak ne vţdy úředníci odvolání respektují a nechávají doběhnout celou lhůtu (čekají na doručenku). Teprve po 15 dnech je společnost zapsána do obchodního rejstříku a tímto dnem vzniká a mj. nastává povinnost vést účetnictví. Vlastní obchodní rejstřík lze definovat jako určitý registr zapsaných údajů. Vnitřně je rejstřík rozdělen do čtyř oddílů, podle toho, jaký subjekt se zapisuje. Společnosti s ručením omezeným se zapisují do oddílu „C“. Zapisují se tyto údaje: a) obchodní firma, sídlo, IČ a právní forma s.r.o., b) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (nebo datum narození, není-li rodní číslo přiděleno) jednatele nebo jednatelů s uvedením způsobu jakým jednají jménem společnosti, jakoţ i den vzniku a zániku jejich funkce, c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (nebo datum narození, není-li rodní číslo přiděleno) prokuristy s uvedením způsobu, jakým jedná za společnost, d) označení, místo umístění, předmět činnosti a jméno, příjmení a bydliště vedoucího odštěpného závodu, e) předmět podnikání nebo předmět činnosti společnosti (popř. obojí), f) výše základního kapitálu,

30

g) jméno, příjmení, bydliště a rodní číslo (nebo datum narození, není-li rodní číslo přiděleno) nebo obchodní firma nebo název, sídlo a IČ společníka, h) výše vkladu kaţdého společníka rozsah jeho splácení, i) výše obchodního podílu kaţdého společníka, j) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (nebo datum narození, není-li rodné číslo přiděleno) členů dozorčí rady, den vzniku a zániku jejich členství v dozorčí radě a den vzniku a zániku jejich funkce v dozorčí radě, k) zástavní právo k obchodnímu podílu, l) zrušení společnosti a jeho právní důvod, m) vstup společnosti do likvidace a přijetí rozhodnutí o zrušení likvidace, n) jméno, příjmení, bydliště a den vzniku a zániku funkce likvidátora, o) zahájení insolventního řízení, omezení práva dluţníka nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolventního soudu, prohlášení konkursu, povolení reorganizace a schválení reorganizačního plánu, jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (nebo datum narození, není-li přiděleno r.č.) nebo obchodní firma nebo název, sídlo a IČ insolventního správce (u právnických osob i jméno, příjmení, bydliště a r.č., nebo datum narození – není-li přiděleno) osoby, které budou vykonávat činnost insolventního správce == tyto skutečnosti se zapisují i při insolventním řízení ve vztahu k některému z jejích společníků, p) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postiţením obchodního podílu některého společníka ve společnosti, rozhodnutí soudu

o nařízení výkonu

rozhodnutí prodejem podniku nebo jeho části, jakoţ i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, nebo sdělení, ţe výkon rozhodnutí skončil jinak neţ zastavením, q) exekuční příkaz na postiţení obchodního podílu některého společníka ve společnosti, na prodej podniku nebo jeho části, jakoţ i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, ţe exekuce skončila jinak neţ zastavením, r) rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti, s) ukončení likvidace a právní důvod výmazu společnosti.

31

Tyto údaje se do obchodního rejstříku zapisují obligatorně, jiné, neţ výše řečené údaje nelze do obchodního rejstříku zapsat, neboť okruh zapisovaných údajů je taxativně vymezen 51. Odštěpný závod se zapisuje do obchodního rejstříku a zakládá listiny u téhoţ rejstříkového soudu, u kterého je zapsána sama společnost. Pokud je však odštěpný závod umístěn v působnosti jiného rejstříkového soudu, pak se zapisuje i tohoto rejstříkového soudu. Přitom se uplatňuje princip, ţe tento odštěpný závod se zapisuje nejdříve u rejstříkového soudu příslušného dle sídla společnosti a aţ po té u rejstříkového soudu dle adresy svého umístění - viz. §38f Obch.Z. 52. 3.4.3. Obchodní rejstřík - Upravuje Obch.Z. - § 27 a výše, je veřejným seznamem, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je přístupný kaţdému, kaţdý má právo do něho nahlíţet a pořizovat si z něho kopie a výpisy. Dokládat veškeré zákonem určené skutečnosti do obchodního rejstříku a udrţovat svůj zápis aktuální je důleţitou povinností kaţdé právnické osoby, tedy i společnosti s ručením omezeným. Rejstříkový soud vydá kaţdému na poţádání úředně ověřený opis zápisu, či listiny uloţené ve sbírce listin. Princip materiální publicity spočívá v tom, ţe stav zapsaný v obchodním rejstříku bude vůči tomu, kdo jedná v důvěře v jeho zápis, povaţován za skutečný platný právní stav. To spočívá na principu dobré víry. Řízení o zápisu do Obchodního rejstříku upravuje Občanský soudní řád. V případě, ţe určitá skutečnost je sice v obchodním rejstříku zapsána, ale odpovídající dokument není ve sbírce listin uloţen, vyzve podnikatele, aby dokument – opět bez zbytečného odkladu- doplnil.

51

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 52 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

32

3.4.4. Sbírka listin Pro kaţdou zapsanou společnost s r. o. je ve sbírce listin vedena zvláštní sloţka a společnost je povinna zakládat do sbírky listin určité dokumenty. Obchodní zákoník (§38i Obch.Z.

53

) podrobně vymezuje, co musí být ve sbírce listin, která je součástí

obchodního rejstříku, obsaţeno nebo uloţeno. Zákon (§38k odst. 1 Obch.Z.

54

) výslovně stanoví podnikateli zapsanému

v obchodním rejstříku povinnost předloţit rejstříkovému soudu listiny, které se zakládají do sbírky listin a to bez zbytečného odkladu.

4.

55

ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ

Společník je bezvýjimečně povinen vţdy plnit všechny své povinnosti zákonem mu uloţené, v tomto smyslu je vţdy právní úprava kogentní 56. Tím však není dotčeno právo společníků upravit si ve společenské smlouvě vzájemný okruh práv a povinností způsobem odchylným od obecné úpravy. zákonných ustanovení, neznamená to

Jestliţe společníci vyuţijí příslušných

, ţe by došlo k jejich zproštění od určitých

povinností. Zákon pouze připouští odchylným způsobem modifikovat obsah jednotlivých práv a povinností 57. Zároveň není přípustné učinit ujednání v tom smyslu, ţe konkrétní společník bude mít pouze práva a jiný pouze povinnosti.

53

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 54 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 55

„Podle článku v Hospodářských novinách ze dne 15.9.2009 (autor Vítězslav Křížek) – vyplynula

z průzkumu agentury Dun

and Bradstreet z údajů od roku 2006 skutečnost, že tři čtvrtiny českých firem neukládají účetní uzávěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku. I přes to, že jim to také ukládá zákon o účetnictví. Ačkoliv se zdá, že odpovědnost za komplet dokladů ve sbírce listin nese výhradně obchodní rejstřík, není to tak. Ten totiž nemá zákonnou povinnost nedostatky hlídat. Ovšem, v případě, že se obchodní rejstřík z jakéhokoliv podnětu dozví, že u některé firmy něco chybí, vyzve ji k nápravě (slova Martiny Lhotákové – mluvčí Městského soudu v Praze). Po sérii upomínek může městský soud uložit pokutu až 20 tisíc korun. Nad databází firem dokonce ani neexistuje filtr, který by uměl podniky s neúplnými dokumenty najít.

Hlavní kontrolu

zveřejňování dokumentů tak mají na starosti finanční úřady. Ty by měly v rámci revize účetnictví tento nedostatek odhalit. Provinilé firmě mohou dokonce uložit pokutu až do výše tří procent hodnoty jejího majetku. To se většinou však neděje a spíš dají termín k nápravě. „ 56

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 57

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

33

4.1.

ZÁKLADNÍ POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ

4.1.1. Povinnost splatit vklad (vkladová povinnost, uhrazovací) Základní povinností kaţdého společníka je uhradit vklad, který se zavázal vloţit do základního kapitálu společnosti.

Lhůtu pro splácení vkladů určuje jednak

společenská smlouva či zakladatelská listina, jednak obchodní zákoník – blíţe viz. Kapitola 2.8. Takto stanovená lhůta však nemůţe být delší neţ pět let, počítáno buď od vzniku společnosti – u zakladatele, nebo od vstupu do jiţ vzniklé společnosti – u nového společníka přistupujícího při zvyšování základního kapitálu. V této souvislosti mají jednatelé společnosti povinnost oznámit bez zbytečného odkladu rejstříkovému soudu skutečnost, ţe společník splatil celý vklad. Splnění této povinnosti je velmi důleţité vzhledem k tomu, ţe společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplacených vkladů podle stavu zápisu v obchodním rejstříku (blíţe viz. Kapitola 1.2.) Společník, který nesplní svůj peněţitý vklad či jeho část ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% z nesplacené částky (§113 odst. 2 Obch.Z.58). Společenská smlouva však můţe tuto sazbu úroku upravit (vyšší či niţší) nebo můţe určit, ţe společníci při prodlení se splacením peněţitého vkladu či jeho části úrok z prodlení neplatí. Platit úrok je společník povinen jen v případě, kdy je v prodlení se splácením peněţitého vkladu, na vklad nepeněţitý se tato povinnost nevztahuje. Společník, který je v prodlení se splácením vkladu (v tomto případě nerozhoduje, zda peněţitého či nepeněţitého), můţe být rozhodnutím valné hromady ze společnosti vyloučen. (O vyloučení společníka z jiných důvodů, neţ je nesplacení vkladu, rozhoduje soud - §149 Obch.Z) 59 Moţné

způsoby

nakládání

s podílem

vyloučeného

společníka

stanoví

novelizovaná ustanovení §113 odst. 5 a 6. Obch.Z. Jedná se o následující: Přednost má přechod obchodního podílu vyloučeného společníka na společnost a jeho následný převod na jiného společníka nebo třetí osobu. 58

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 59 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

34

Pokud k převodu tímto způsobem nedojde, můţe valná hromada rozhodnout: - buď o sníţení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, - nebo o úplatném převzetí obchodního podílu vyloučeného společníka ostatními společníky. Jestliţe k vypořádání majetkové účasti vyloučeného společníka některým z výše uvedených způsobů nedojde, můţe soud společnost zrušit a nařídit její likvidaci, a to i z vlastní iniciativy. 4.1.2. Příplatková povinnost Příplatkovou povinnost upravuje §121 odst. 1 Obch.Z.

60

, kde je stanoveno, ţe

společenská smlouva můţe zaloţit právo valné hromady uloţit společníků povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu společnosti příplatkem mimo základní kapitál, a to pouze peněţitým plněním.

Zákonným předpokladem je ovšem to, ţe moţnost

uloţení příplatku předpokládá společenská smlouva. Valná hromada pak přijímá konkrétní rozhodnutí jiţ na tomto základě. Maximální hranice pro tento příplatek je zákonem stanovena: aţ do poloviny základního kapitálu. Dosáhne-li výše příplatku této hodnoty, nelze jiţ další příspěvek uloţit. Příplatková povinnost se přitom neváţe pouze na úhradu ztráty společnosti, ale připouštějí se příplatky nad vklad do základního kapitálu k jakémukoliv opatření, kterým společnost překonává okamţitý nepříznivý stav ve svém hospodaření. Protoţe se o zaplacený příplatek nezvyšuje vklad společníka, nezvyšuje se jím ani základní kapitál společnosti. Příplatky lze společníkům vrátit, ukáţe-li se, ţe je společnost vůbec nepotřebuje. Ovšem pouze omezeně, totiţ v rozsahu, v jakém převyšují ztrátu společnosti. Mají-li se vracet příplatky (nebo jejich části) společníkům, lze je vracet pouze všem, nikoliv pouze některým, vybraným společníkům - to plyne i z obecného principu zákazu zneuţití práva a povinnosti jednání v souladu s dobrými mravy61.

60

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 61 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

35

4.1.3. Povinnosti při nesplacení nepeněţitého vkladu Nepřejde-li na společnost majetkové právo k předmětu nepeněţitého vkladu , přestoţe se nepeněţitý vklad povaţuje za splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněţitého vkladu v penězích. 4.1.4. Povinnost osobní účasti na společnosti Obchodní zákoník neukládá společníkům s.r.o. povinnost osobně se podílet na podnikatelské činnosti společnosti. Povinnost však můţe zaloţit společenská smlouva. Tato úprava je pro společenské smlouvy dosti obvyklá. Společenská smlouva můţe přesně specifikovat, jakou činnost bude ten který společník ve společnosti vykonávat, převáţně jde o rozdělení řídících činností. Pokud

společenská smlouva stanoví povinnost osobně se podílet na

podnikatelské činnosti společnosti, můţe být porušení této povinnost důvodem k vyloučení společníka ze společnosti rozhodnutím soudu podle §149 Obch.Z.

Za

porušení této povinnosti nemůţe společníka vyloučit ze společnosti valná hromada ani v případě, pokud by tuto úpravu obsahovala společenská smlouva. Skutečnost, ţe společník není schopen z faktických či právních důvodů vykonávat činnost, kterou ukládá společníkovi společenská smlouva, můţe být za podmínek stanovených zákonem důvodem ke zrušení účasti společníka ve společnosti soudem podle ustanovení §148 odst. 1 Obch.Z. Pro dědice společníka, kterému takovou povinnost společenská smlouva ukládala, upravuje obchodní zákoník v ustanovení §116 odst. 2 zproštění této povinnosti za předpokladu, ţe se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem . Takový dědic se pak osobně podílet na činnosti společnosti nemusí. 4.1.5. Povinnost přispět na vytvoření rezervního fondu Pokud společenská smlouva rozhodne o zřízení rezervního fondu dříve, neţ si společnost pro jeho zřízení vytvoří vlastní zdroje, bude poskytnutí potřebného příspěvku nad hodnotu vkladu povinností společníků.

Z uvedeného vyplývá, ţe k naplnění

rezervního fondu nelze pouţít splacené vklady nebo jejich části. Podle současné úpravy je vytvoření rezervního fondu při vzniku společnosti moţné, nikoli však povinné.

Tuto povinnost můţe společníkům uloţit toliko

společenská smlouva, která také jediná můţe zakotvit dřívější vytvoření rezervního fondu.

36

Na neposkytnutí tohoto příspěvku se nevztahuje úprava ustanovení §113 odst. 3 aţ 6 a §121 Obch.Z

62

, to znamená, ţe při jeho neposkytnutí nemůţe valná hromada

společníka vyloučit. Při neposkytnutí příspěvku přicházejí v úvahu dvě řešení: *

ţaloba společnosti na vyloučení společníka soudem,

*

soudní vymáhání příspěvku. Pokud společnost neurčí společenskou smlouvou vytvoření rezervního fondu jiţ

při zaloţení společnosti, musí rezervní fond vytvořit poté, co poprvé vytvořila čistý zisk. V takovém případě společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku podle účetní závěrky v hranicích vymezených v ustanovení § 124 odst. 1 Obch.Z.63. Toto ustanovení stanoví rovněţ pravidla pro jeho doplňování.

4.2.

ZÁKLADNÍ PRÁVA SPOLEČNÍKŮ

Za základní práva jsou tradičně povaţována 64. a) právo hlasovací a kontrolní, b) právo na podíl na zisku, c) právo na vypořádání při zániku účasti společníka ve společnosti nebo při zániku společnosti samé. Doplňkových práv je celá řada, např. právo na dispozice s obchodním podílem, právo podat k soudu návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, právo ţalovat jménem společnosti o náhradu škody podle §131a Obch.Z 65, aj. 4.2.1 Právo hlasovací a kontrolní (právo k řízení společnosti), Právo na informace Kaţdý společník má právo zúčastnit se valné hromady, a to buď osobně, nebo v zastoupení, hlasovat na ní a vznášet dotazy, připomínky, návrhy a protinávrhy – v rozsahu připouštěném zákonem. Je třeba vţdy společníkům umoţnit, aby se na správě záleţitostí společnosti podíleli, nikoli jako manaţeři, nýbrţ jako její společníci.

62

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 63 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 64 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7 65 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

37

Společníci jsou oprávněni ukládat jednatelům pokyny, rovněţ jsou oprávněni a povinni činnost jednatele kontrolovat. Ovšem nemohou se podílet na řízení společnosti přímo, společníci společnosti s ručením omezeným uskutečňují svůj vliv na řízení společnosti převáţně prostřednictvím určeného orgánu.. K realizaci tohoto práva slouţí právě „valná hromada“, kde společníci kolektivně uplatňují toto právo, a to způsobem a v rozsahu stanoveném v zákoně, případně ve společenské smlouvě a stanovách společnosti (§122 Obch.Z) 66. Z uvedeného vyplývá, ţe společenská smlouva nebo stanovy mohou konkretizovat, popř. i nad rámec zákona rozšířit práva jednotlivých společníků. Není-li této bliţší smluvní úpravy, mohou tak společníci činit pouze v mezích stanovených zákonem. Nicméně i společníci společnosti s ručením omezeným mají právo osobně kontrolovat chod společnosti, a to v rozsahu a způsobem určeným v odstavci 2 § 122 Obch. Z.67. Podle tohoto ustanovení mají společníci právo: a) účastnit se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě (rozsah a způsob výkonu tohoto práva má být stanoven ve společenské smlouvě, případně ve stanovách), b) poţadovat od jednatelů informace o záleţitostech společnosti, c) nahlíţet do dokladů společnosti (uzavřené smlouvy a jiné obchodní listiny, účetní doklady, výsledovky aj.) a ověřovat si v nich obsaţené údaje. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná pouze o demonstrativní výčet (slůvko „zejména“) lze rozsah kontrolních oprávnění a způsob jejich výkonu upravit ve společenské smlouvě, popř. ve stanovách 68.

66

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 67 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 68

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

38

4.2.2 Právo na podíl na zisku Základním právem společníka je právo na podíl na zisku.

Velikost podílů

společníků stanoví společenská smlouva, pokud společenská smlouva takovou úpravu neobsahuje, platí ustanovení §123 odst. 1, tj. podíl se určuje podle poměru jejich obchodních podílů. K výplatě zisku nelze pouţít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů. Na výplatu podílu na zisku, k níţ došlo v rozporu se zákonem, se nevztahuje zásad o plnění v dobré víře. S tím souvisí i solidární ručení jednatelů za vrácení takto vyplacených podílů. Částka určená k vyplacení jako podíl na zisku společnosti zároveň nesmí být vyšší, neţ je hospodářský výsledek daného účetního období, který je vykázaný v účetní závěrce a sníţený o povinný příděl do rezervního fondu podle §124 odst. 1 Obch.Z

69

a dále o neuhrazené ztráty minulých let, případně

zvýšený o nerozdělený zisk minulých let. Od vzniku (nepodmíněného) práva na podíl na zisku (kterým je den přijetí rozhodnutí valné hromady o rozdělení podílů na zisku) se odlišuje den splatnosti podílu na zisku. Podíly na zisku jsou splatné do 3 měsíců ode dne, kdy valná hromada přijala usnesení o rozdělení zisku, pokud společenská smlouva, stanovy, či usnesení valné hromady nestanoví jinak. Společnost můţe vyplatit podíly na zisku i dříve, neţ jsou splatné, ovšem osoby, které mají být vyplacené se dřívější výplaty nemohou domáhat. Podle §36 odst. 2 písm. a)bod 2 a § 22 odst. 1 písm g) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb. (zákon o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) se podíl na zisku zdaňuje zvláštní sazbou daně, která činí 15% a která se vybírá sráţkou (§38d citovaného zákona). Plátcem daně je společnost, jejíţ zisk je určen k rozdělení, a je tedy její povinností daň správně vypočítat, srazit a odvést správci daně. Podíly ze zisku nepodléhají odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

69

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

39

4.2.3 Právo na vypořádací podíl Z ustanovení § 150 Obch.Z.

70

vyplývá právo společníka, jehoţ obchodní podíl

přešel při zániku jeho účasti ve společnosti na společnost, na vypořádací podíl. (To platí i pro dědice společníka) .

Jedná se tudíţ o plnění, které je společnost povinna

poskytnout společníkovi, jehoţ účast ve společnosti byla zrušena nebo který byl vyloučen. Vyplacení vypořádacího podílu pak bude součástí dohody o zrušení účasti tohoto společníka ve společnosti. Toto právo nemá společník, jehoţ účast na společnosti zanikla na základě převodu nebo přechodu obchodního podílu. Ustanovení §150 odst. 1 stanoví základní pravidlo, podle něhoţ se určuje vypořádací podíl podle poměru obchodních podílů. Toto ustanovení je dispozitivní, takže společenská smlouva může pro určení vypořádacího podílu stanovit jiné pravidlo 71. Předpokladem pro to, aby společnost vyplatil společníku vypořádací podíl, je splacení vkladu společníka. Pokud je vklad řádně splacen, musí společnost vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu, můţe se tak stát ale aţ po splnění povinnosti podle §113 odst. 5a 6 Obch.Z (po převodu na jiného společníka či třetí osobu). Společenská smlouva přitom můţe lhůtu pro splatnost vypořádacího podílu prodlouţit (§150 odst. 3 Obch.Z). Tato lhůta však nesmí být nepřiměřeně dlouhá, neboť

by se

snadno mohla dostat do rozporu s dobrými mravy. Jak plyne ze zákona, v šestiměsíční lhůtě podle §113 odst. 6 Obch.Z. musí být sestavena a schválena účetní závěrka, která určí výši vypořádacího podílu, případně musí být vyhotoven znalecký posudek. Právo na výplatu vypořádacího podílu se promlčuje v obecné čtyřleté promlčecí lhůtě ode dne jeho splatnosti (§392 odst. 1 a §397 Obch.Z). Podle §36 odst. 2 písm. a)bod 2 a § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb. (zákon o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) se podíl na zisku zdaňuje zvláštní sazbou daně, která činí 15% a která se vybírá sráţkou (§38d citovaného zákona). Plátcem daně je společnost, jejíţ zisk je určen k rozdělení, a je tedy její

70

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 71 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

40

povinností daň správně vypočítat, srazit a odvést správci daně. Podíly ze zisku nepodléhají odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 4.2.4 Právo na podíl na likvidačním zůstatku Při zrušení společnosti s likvidací, má kaţdý společník podle ustanovení §153 Obch.Z.

72

právo na podíl na likvidačním zůstatku. Podíl na likvidačním zůstatku se

určuje poměrem obchodních podílů společníků, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. Podle §36 odst. 2 písm. a)bod 2 a § 22 odst. 1 písm g) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb. (zákon o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) se podíl na zisku zdaňuje zvláštní sazbou daně, která činí 15% a která se vybírá sráţkou (§38d citovaného zákona). Plátcem daně je společnost, jejíţ zisk je určen k rozdělení, a je tedy její povinností daň správně vypočítat, srazit a odvést správci daně. Podíly ze zisku nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. 4.2.5 Ostatní práva společníka a) Právo na svolání valné hromady b) Právo podat jménem společnosti ţalobu c) Právo podat ţalobu na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady soudem 4.3.

ZÁKAZ KONKURENCE Zákaz konkurence se vztahuje na jednatele společnosti s ručením omezeným

(§136 Obch.Z.) a téţe podobě se vztahuje i na členy dozorčí rady (§139 odst. 4 Obch.Z). Z ustanovení §136 odst. 3 Obch.Z. vyplývá, ţe společenská smlouva (nikoli stanovy) můţe stanovit zákaz konkurence i pro společníky.

Věcný obsah či rozsah zákazu

konkurence můţe být společenskou smlouvou nebo stanovami rozšířen. Ovšem rozsah zákazu konkurence v těchto dokumentech nelze zúţit. 4.4.

ODMĚŇOVÁNÍ SPOLEČNÍKA ZA VÝKON FUNKCE Společník společnosti s ručením omezeným nemusí mít se společností

uzavřenou ţádnou smlouvu, tedy ani pracovněprávní vztah na činnost společníka. Fyzická osoba se stává společníkem v okamţiku, kdy podepíše společenskou smlouvu 72

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

41

nebo zakladatelskou listinu společnosti, která je formulována podle příslušných ustanovení Obch.Z. (viz. Výše). Pro praxi to znamená, ţe pro společníka společnosti s ručením omezeným není rozhodující, zda má či nemá se společností uzavřený pracovněprávní vztah, rozhodující je platná právní úprava daňového zákona. Příjem společníka, kterým je za práci pro společnost odměňován, podléhá zdanění daní ze závislé činnosti, a to i kdyţ společník při výkonu práce nemusí dbát příkazů plátce. Jinak se na odměnu společníka pohlíţí jako na běţnou mzdu, a to jak při sráţce měsíční zálohy na daň, tak při ročním zúčtování záloh na daň nebo při podání daňového přiznání. Společník společnosti s ručením omezeným můţe pro společnost vykonávat i práci nad rámec činnosti společníka a na tuto činnost uzavřít pracovněprávní vztah podle zákoníku práce. Věcný obsah pracovní smlouvy je v těchto případech rozdílný od obsahu činnosti společníků s.r.o. Potom je nutné tuto odměnu kvalifikovat jako příjem z pracovněprávního poměru, nikoli jako příjem společníka. V obou případech se však jedná o příjem ze závislé činnosti. Tato forma odměňování je v praxi dle mého názoru nevyuţitá, neboť jsem se s tímto odměňováním společníka zatím nesetkala. Společníci vyuţívají především příjmů z podílů na zisku.

5. ORGÁNY SPOLEČNOSTI valná hromada jeden nebo několik jednatelů (statutární orgán) dozorčí rada

5.1.

VALNÁ HROMADA Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, jejímţ členem je kaţdý

společník.

Valná hromada má v organizační struktuře společnosti své místo, je

orgánem nejvyšším, nikoli však statutárním.

Z jejího postavení nejvyššího orgánu

plyne, ţe je jí svěřeno rozhodování o zásadních a významných otázkách ţivota společnosti a udílení závazných příkazů jednatelům, popř. téţ dozorčí radě. Zároveň se

42

jedná i o orgán kontrolní, neboť právě na valné hromadě realizují společníci své právo kontroly činnosti společnosti a jejích orgánů. Na druhé straně nepřísluší valné hromadě průběţná kontrola plnění jednotlivých pokynů – k tomu je určena dozorčí rada a zároveň společníci mají podle §122 odst. 2 Obch.Z. právo kontroly 73. Výčet záleţitostí, které patří do její výlučné působnosti upravuje ustanovení § 125 odst. 1 a 2. Společenská smlouva však můţe dále svěřit do působnosti valné hromady rozhodování i v jiných záleţitostech společnosti, které jsou nad uvedený rámec, nevyjímaje

ani

takové, které patří do působnosti jednatelů či dozorčí rady. Valná hromada je schopná usnášení, pokud jsou na ní přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů (§127 odst. 1 Obch.Z.) . Obchodní zákoník však umoţňuje, aby společenská smlouva (nikoli stanovy) podmínila schopnost usnášení valné hromady vyšším počtem hlasů, není však moţné počet hlasů potřebný ke schopnosti usnášet sníţit pod polovinu všech hlasů společníků. Podle ustanovení §127 odst. 2 Obch.Z. má kaţdý společník jeden hlas na kaţdých 1000,- Kč svého vkladu, jde o ustanovení dispozitivní. Společenská smlouva (nikoli stanovy) můţe určit jiné pravidlo pro rozdělení hlasů mezi společníky. Nelze však odejmout některému společníkovi hlasovací právo a počet hlasů jednotlivých společníků nesmí být určen v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ani zákazem zneuţití většiny 74. Obchodní zákoník dále určuje, ţe valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, pokud zákon nebo společenská smlouva nepoţaduje vyšší počet hlasů.

Kvalifikovanou dvoutřetinovou většinu hlasů všech společníků

poţaduje zákon pro rozhodování o zrušení společnosti s likvidací (pokud o něm rozhoduje valná hromada), pro schvalování stanov a jejich změn, pro rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy , dále pro rozhodování o sníţení nebo zvýšení

73

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 74 (Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4

43

základního kapitálu.

Kvalifikovanou tříčtvrtinovou většinu hlasů přítomných

společníků vyţaduje zákon pro rozhodnutí valné hromady o přeměně společnosti75. Základním předpokladem toho, aby se valná hromada mohla vůbec sejít, je řádné svolání jejího zasedání v souladu se zákonem, společenskou smlouvou a stanovami, jak plyne zřetelně z ust. §129 Obch.Z.

76

Je-li zasedání valné hromady

svoláno v rozporu s výše řečeným , zakládá toto podle povahy věci důvod k neplatnosti usnesení na ní přijatých. § JUDIKÁT: (Soudní rozhledy č. 3/1996) [4] Společník, jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti s ručením omezeným může požádat do tří měsíců soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, popř. stanovami (§131 odst. 1 Obch.Z). Toto ustanovení obchodního zákoníku je nutno vztáhnout nejen na případy rozporu obsahu usnesení s uvedenými normami, ale i na případy, kdy usnesení není v souladu s předpisy upravujícími způsob svolání valné hromady. Důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady mohou být jak formální, tak obsahové (věcné). Formálním důvodem bývá nejčastěji to, ţe valná hromada nebyla řádně svolána, nebyla schopná usnášení nebo ţe usnesení nebylo přijato potřebnou většinou hlasů. Z obsahového hlediska můţe být důvodem věcný rozpor vlastního textu usnesení se zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami 77. Svolání zasedání valné hromady je vţdy právním úkonem společnosti vůči jejím společníkům. Svolání valné hromady společnosti nelze povaţovat za jednání společnosti ve vztahu k třetím osobám, ani za součást obchodního vedení společnosti.

75

(Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4 76 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 77 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

44

Zasedání valné hromady musí být svoláno vţdy nejméně jedenkrát ročně dle ustanovení §128 odst. 1 Obch.Z.

78

Pravidelně se takové svolání označuje jako tzv.

výroční zasedání valné hromady, neboť se na něm projednává a schvaluje řádná účetní závěrka a rozhoduje se o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Zasedání valné hromady se přitom musí konat do 6 měsíců od posledního dne příslušného účetního období. Jestliţe se zasedání valné hromady nesejde po dobu 2 let vůbec, je to důvodem pro soudní zrušení a likvidaci společnosti – viz. § 68 odst. 6 písm. a) Obch.Z. Co se týká frekvence konání valné hromady, společenská smlouva, popř. stanovy mohou určit nutnost svolat valnou hromadu častěji neţ stanoví zákon §128 odst. 1 Obch.Z. Kromě toho obchodní zákoník pamatuje na případy, kdy je nezbytné svolat valnou hromadu i nad takto stanovený rozsah. Například za podmínek stanovených: - §129 odst. 2 - můţe svolání valné hromady iniciovat skupina společníků - §66 odst. 1 - valná hromada je povinna projednat odstoupení z funkce jednatele na nejbliţším zasedání poté, co se o tomto odstoupení dověděla, - §193

- jednatel je povinen svolat valnou hromadu bez zbytečného odkladu

v případě, ţe ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla stanovenou mez, popřípadě lze ztrátu v takové výši důvodně předpokládat. To platí i v případě, kdy jednatelé zjistí, ţe společnost je v úpadku. Má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykovává tento společník.

Rozhodnutí společníka při výkonu

působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být společníkem podepsáno. Forma notářského zápisu se vyţaduje v případech, kdy tak stanoví zákon 5.2.

79

.

JEDNATELÉ Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů (§133 ost. 1

Obch.Z), které jmenuje a odvolává valná hromada. Jmenuje je nejen z řad společníků, ale i jiných fyzických osob mimo společnost. Jednatelé obstarávají záleţitosti spojené s běţným chodem společnosti, především s jejím obchodním vedením (§134). 78

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 79 JUDr. Miluše Kalinová, Ph.D., JUDr. Jiřina Kotoučová, Ph.D., JUDr. Radim Kříţ, doc. JUDr. Michal Spirit, Ph. D., doc. JUDr. Zbyněk Švarc, „Právní základy finančních sluţeb“ – 3. vydání, Vydal Bankovní institut vysoká škola, a.s. v roce 2007, ISBN 978-80-7265-117-7

45

Jednatel/é jsou oprávněni jednat jménem společnosti (např. uzavírat smlouvy v rozsahu stanoveném společenskou smlouvou) a podepisovat se za ni.

Základní

povinnosti jednatelů stanoví §135 Obch.Z. 80 Pokud má společnost s ručením omezeným více jednatelů, můţe společenská smlouva či stanovy určit způsob jejich jednání jménem společnosti. Varianty, které mohou nastat: -

všichni jednatelé jednají společně,

-

společně jednají alespoň někteří z nich,

-

jednatelé jednají společně jen ve vymezených věcech. Pokud však společenská smlouva nebo stanovy způsob jednání jednatelů

neupravují, platí ustanovení §133 odst. 1, Obch.Z. a to ţe kaţdý jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Jednatelem můţe být pouze fyzická osoba, a to buď společník, nebo jiná osoba. Můţe jím být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za předpokladu, ţe s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce, neţ je výkon funkce jednatele. Co se týká společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, platí, ţe tento společník můţe být zároveň jednatelem (tento případ je v praxi dost častý.). Zároveň je moţné, aby funkci jednatele ve společnosti s jediným společníkem vykonávala i jiná osoba. Jednatelem se můţe stát pouze osoba, která splňuje zákonné podmínky: 1.

fyzická osoba,

2.

dosáhla věku 18 let,

3.

plně způsobilá k právním úkonům,

4.

bezúhonná ve smyslu zákona o ţivnostenském podnikání,

5.

nenastala u ní překáţka provozování ţivnosti podle zákona o ţivnostenském podnikání,

6.

není zároveň členem dozorčí rady téţe společnosti (§193 odst.3 Obch.Z.),

7.

není u ní dána překáţka výkonu funkce.

80

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

46

Zákon však nemá ţádné poţadavky na vzdělání a odbornou praxi, tyto podmínky však lze upravit společenskou smlouvou. Zahraniční fyzická osoba můţe být jednatelem pouze, pokud má povolení k pobytu ne území České republiky. Jednatelé se obligatorně zapisují do obchodního rejstříku. Jak je jiţ uvedeno výše, vztah mezi společností a jednatelem se řídí Obch.Z. 81 a obsahem společenské smlouvy, jedná se tedy o vztah obchodně právní. Proto nikdy nemůţe být mezi jednatelem a společností na výkon funkce uzavřen pracovní poměr. Práva a povinnosti jednatele, včetně jeho odpovědnosti za výkon funkce, vyplývají z obchodního zákoníku. Z ustanovení §66 ods. 2 Obch.Z.

82

vyplývá, ţe vztah mezi

společností a jednatelem se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Je nutné znovu zdůraznit, ţe na funkci jednatele nemůţe být sjednána pracovní smlouva. Jednatel společnosti tedy není z titulu výkonu své funkce ke společnosti v pracovněprávním vztahu, coţ ale nevylučuje moţnost, aby jednatel uzavřel se společností pracovní smlouvu, pokud náplní pracovního poměru bude výkon jiné činnosti, neţ je výkon práv a povinností jednatele. Uvést lze například rozsudek

Vrchního soudu v Praze publikovaného ve Sbírce

soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/1995, kde je uvedena právní věta týkající se rozsudku čj. 6Cdo 108/92: §JUDIKÁT: „Činnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) společnosti s ručením omezeným nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem. Právní povaha společnosti s ručením omezeným nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní společnost vykonávaly fyzické osoby

81

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 82 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

47

na základě pracovněprávních vztahů, pokud náplň pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) není výkonem činnosti statutárního orgánu.“ 83 Uzavření smlouvy o výkonu funkce není povinností, avšak uzavření takové smlouvy lze jen doporučit. Jak je výše uvedeno, obchodní zákoník pro případ, ţe smlouva o výkonu funkce uzavřena nebyla v ustanovení §66 odst. 25 Obch.Z. stanoví, ţe vztah mezi společností a jednatelem se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Pokud se strany dohodnou na uzavření smlouvy o výkonu funkce, pak musí tuto smlouvu uzavřít písemně a smlouva musí být schválena valnou hromadou společnosti.

Obchodní zákoník nestanoví podstatné náleţitosti smlouvy o výkonu

funkce, ani nestanoví, co by mělo být jejím obsahem. Je tedy věcí stran, jaká práva a povinnosti si ve smlouvě upraví. Typicky si strany ve smlouvě upravují otázky odměňování jednatele za výkon funkce a případně další nadstandardní plnění, jako je například poskytnutí

sluţebního vozidla, notebooku, mobilního telefonu, nárok na

dovolenou apod. Strany si mohou sjednat i to, ţe výkon funkce jednatele bude bezúplatný. Tuto skutečnost je třeba ve smlouvě výslovně sjednat. Pokud by si strany tuto skutečnost nesjednaly, bude náleţet jednateli za výkon jeho funkce odměna. Typickým případem, kdy se sjednává bezúplatný výkon funkce, je případ, kdy je jednatel zároveň třeba i ekonomem společnosti, přičemţ hlavní těţiště jeho funkce je právě ve výkonu funkce ekonoma, za kterou dostává finanční odměnu. Výkon funkce jednatele je pak spíše jiţ formální funkcí. Odměna jednatele je příjmem ze závislé činnosti podle zákona o dani z příjmu Příjmy jednatelů společnosti s ručením omezeným, a to i kdyţ nejsou povinni při výkonu práce pro společnost dbát příkazů plátce. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je „zaměstnanec“ a plátce příjmů je „zaměstnavatel“. Činnost jednatele pro společnost tedy není závislou činností, odměna poskytovaná jednateli však je povaţována příjem ze závislé činnosti, a tak je také zdaňována. Podepíše-li jednatel u společnosti prohlášení k dani, má nárok na zohlednění nezdanitelných částek, na daňové

83

(Bartošíková / Štenglová), Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová, „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání, Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4

48

zvýhodnění a z odměn jsou mu sráţeny zálohy na daň z příjmů. Z odměny za práci jednatele však nelze vybírat konečnou sráţkovou daň ve výši 15%.

Jak jiţ bylo

opakovaně uvedeno – odměna jednatele se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti proto nemůţe být nikdy kvalifikována jako příjem z podnikání nebo jako ostatní příjem. Od 1.1.2009 platí nový zákon o nemocenské pojištění 84, který nepředpokládá účast jednatelů bez pracovního poměru na nemocenském pojištění. Společnosti, které měly jednatele podle dříve platných předpisů přihlášeny k nemocenskému pojištění, měly povinnost tyto osoby do 3.1.2009 z nemocenského pojištění odhlásit. Jednatelé podle současné právní úpravy (pro rok 2009) podléhají důchodovému pojištění, ale pouze v případě příjmů nad 5.900,- Kč měsíčně. Pokud odměna jednatele nedosáhne částku 5.900,- Kč měsíčně, nebude podléhat odvodu sociálního pojistného. Povinnost odvádět pojistné na všeobecné zdravotní pojištění jednatelům zůstala, a to bez ohledu na výši dosaţených měsíčních příjmů. Příjem jednatele nad 5.900,- Kč měsíčně se pro účely zdanění zvyšuje o pojistné na důchodové pojištění (21,5%) a na všeobecné zdravotní pojištění (9%), které je povinen platit zaměstnavatel, tj. celkem o částku 30,5%. Pro společnost s ručením omezeným je odměna jednatele daňově uznatelným nákladem. Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence, jak jej vymezuje §136 85. V té samé podobě se vztahuje i na členy dozorčí rady (§139 odst. 4) 86 5.3.

DOZORČÍ RADA Ustanovení §137 Obch.Z., které upravuje zřízení dozorčí rady ve společnosti

s ručením omezeným, bylo zásadním způsobem doplněno zákonem č. 126/2008 Sb., a to o situaci, kdy v souladu se zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, při přeshraniční fúzi vznikne zaměstnancům nástupnické společnosti právo volit a odvolávat členy dozorčí rady společnosti s ručením omezeným. 87

84

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 86 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 85

87

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

49

Společenská smlouva, popř. zakladatelská listina můţe, ale nemusí zřídit dozorčí radu jako kontrolní orgán společnosti s ručením omezeným. Pro případ, ţe se dozorčí rada zřizuje, obsahuje obchodní zákoník její základní úpravu . Pokud společnost dozorčí radu zřídila, zapisují se údaje o jejích členech do obchodního rejstříku. Členem dozorčí rady můţe být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené zákonem pro výkon funkce jednatele.

Počet členů dozorčí rady určuje

společenská smlouva nebo zakladatelská listina, vţdy však musí být dodrţen minimální počet stanovený v § 139 odst. 3 Obch.Z. 88, coţ je minimální počet tří členů.

Dozorčí rada je orgánem kontrolním. Mezi její úkoly patří zejména: a)

dohlíţet na činnost jednatelů,

b)

nahlíţet do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a především kontrolovat údaje, které jsou zde obsaţené,

c)

přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty a předkládat svá vyjádření v podobě zápisů valné hromadě,

d)

podávat valné hromadě jednou ročně nebo v jiných lhůtách stanovených společenskou smlouvou zprávy. Působnost dozorčí rady uvedenou v obchodním zákoníku můţe společenská

smlouva (zakladatelská listina), popřípadě stanovy rozšířit, nemůţe to však učinit na úkor jiného orgánu. Pokud společnost dozorčí radu zřídí, nemůţe jí odejmout ţádnou z působností svěřených jí zákonem. Členům dozorčí rady přiznává Obch.Z. právo účastnit se valné hromady. Pokud poţádají na valné hromadě o slovo, má jim být na valné hromadě uděleno.

Ovšem

členové dozorčí rady nemají na valné hromadě právo hlasovací o otázkách

88

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437

50

projednávaných na valné hromadě (takové právo mají jen jsou-li současně společníky), mohou se k otázkám pouze vyjadřovat, popřípadě upozorňovat na další problémy nezařazené na program valné hromady. Pokud to vyţadují zájmy společnosti, svolává dozorčí rada valnou hromadu, to je právem dozorčí rady. Zákon blíţe nerozvádí, které zájmy společnosti jsou ty, jeţ vyţadují, aby dozorčí rada svolala valnou hromadu, ovšem z působnosti valné hromady vyplývá, ţe v otázkách zájmů společnosti půjde převáţně o důvody hospodářské a zejména pak o případy, kdy jednatelé řádně neplní své úkoly. Pokud společnost dozorčí radu zřídí, nemůţe jí odejmout ţádnou z působností svěřených jí zákonem. Zanedbají-li

členové rady tuto svoji povinnost, pak ti, kteří způsobili

společnosti porušením právních povinností při výkonu své působnosti škodu, za ni odpovídají společně a nerozdílně. Odměnu člena dozorčí rady určuje valná hromada. Odměna členům dozorčí rady je zdaňována jako příjem ze závislé činnosti a současně je daňově neuznatelným nákladem společnosti. Z odměny člena dozorčí rady se vypočítává pouze odvod na zdravotní pojištění, odvody na sociální zabezpečení se zde nevypočítávají ani neodvádějí.

6. ZÁKLADY HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI 6.1.

VEDENÍ ÚČETNICTVÍ Společnost s ručením omezeným je povinna vést účetnictví (podvojné

účetnictví) podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je dále povinna dodrţovat směrné účtové osnovy, uspořádání a označování poloţek účetní závěrky a obsahové vymezení poloţek těchto závěrek a účetní metody. Společnost je povinna vést účetnictví ode dne svého vzniku aţ do dne svého zániku a této povinnosti se nelze zprostit. Společnost musí vést řádně a věcně správné účetnictví, a to způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

51

Tuto povinnost

zákon svěřuje jednateli (§135 odst. 1 Obch.Z)

89

. Jednatelé nemusí vést účetnictví

osobně. Zákon ponechává na jeho úvaze, jakým způsobem zajistí splnění této povinnosti. Můţe tak činit vlastními silami, tj. účetnictví povede společnost s pomocí vlastních zaměstnanců, nebo naopak bude k jeho vedení zajištěna pomoc externích specialistů.

Ovšem bez ohledu na zvolený způsob se jednatel nezbavuje své

odpovědnosti za případné nedostatky v účetnictví a škodu tímto společnosti způsobenou 90.

6.2.

ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Společnost s ručením omezeným má povinnost sestavit za kaţdé účetní období

řádnou účetní závěrku. Jednatel je povinen připravit a navrhnout valné hromadě způsob rozdělení a uţití zisku nebo způsob úhrady ztráty. Kaţdá účetní závěrka musí být schválena valnou hromadou. Valná hromada však můţe účetní závěrku pouze schválit nebo odmítnout, nemůţe ji měnit. Účetní závěrka musí věrně odráţet stav hospodaření a majetku společnosti za příslušné účetní období. V jednom vyhotovení je řádná účetní závěrka současně s daňovým přiznáním k dani z příjmů právnických osob předkládána příslušnému finančnímu úřadu vč. Přílohy k účetní závěrce podle vyhlášky č. 500/200 Sb. Účetní závěrka představuje : -

rozvahu

-

výkaz zisku a ztráty Kromě shora uvedeného, je společnost s ručením omezeným, pokud je oslovena

Českým statistickým úřadem, povinna příslušnému útvaru tohoto úřadu předloţit jedno vyhotovení účetní závěrky, případně data z účetní závěrky vyplnit do poţadovaných formulářů. Této povinnosti se nelze oprostit, neboť zákon č. 89/41995 Sb., o státní statistické sluţbě ve znění pozdějších předpisů ukládá zpravodajské jednotce povinnost poskytnout všechny poţadované údaje.

89

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 90 JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D., „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání, Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

52

6.3.

VÝROČNÍ ZPRÁVA Podle ustanovení §21 odst.1 zákona o účetnictví , má stejný okruh podnikatelů

(účetních jednotek), jaký musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, povinnost vyhotovovat výroční zprávu.

Podle ustanovení §39 odst. 1 Obch.Z. Musí mít

společnost výroční zprávu (stejně jako účetní závěrku) ověřenu auditorem, pokud to ukládá obchodní zákoník § 39 Obch.Z. 91 nebo zákon o účetnictví 92.

6.4.

POVINNOST AUDITU V případech, kdy tak stanoví obchodní zákoník nebo zvláštní právní předpis –

zákon o účetnictví, musí mít společnost s ručením omezeným účetní závěrku a výroční zprávu ověřenou auditorem. Postavení auditora a jeho činnost upravuje zákon č. 93/2009 Sb., který nabyl účinnosti 14. 4. 2009 93. Společnost je povinna účetní závěrku dát ověřit auditorem, pokud v účetním období, za něţ se účetní závěrka ověřuje, a v účetním období tomu účetnímu období bezprostředně předcházejícímu, dosáhla nebo jiţ překročila alespoň dvě ze tří následujících kritérií (§20 odst. 1 písm. a) účetního zákona:94 a)

Brutto aktiva z rozvahy

více neţ 40 milionů Kč

b)

Čistý roční obrat (výnosy, tj. 6 účtová třída)

více neţ 80 milionů Kč

c)

Průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců více neţ 50 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje způsobem podle zákona č.

89/1995 Sb., o státní statistické služby ve znění pozdějších předpisů. Povinnost auditu je velmi závaţná, neboť pouze povinné ověření účetní závěrky auditorem v souladu s §20 zákona o účetnictví zajišťuje termín pro podání daňového přiznání k 30. červnu (v případě účtování v účetním roce). V případě provedení auditu, 91

Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 92 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů 93 Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal), Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009, ISSN 1211-2437 94 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů

53

který není ze zákona povinný, je termín pro řádné podání daňového přiznání 31. března po zdaňovacím období. 6.5.

EVIDENCE A ÚSCHOVA ÚČETNÍCH DOKLADŮ Společnost je povinna uschovávat určité dokumenty po stanovenou dobu. Účetní

závěrky a výroční zprávy se uschovávají po dobu 10 let počínající koncem účetního období, které se týkají, a ostatní účetní doklady a záznamy po dobu 5 let počínající koncem účetního období, které se týkají (§31 účetního zákona

95

). Porušení této

povinnosti je sankciovatelné. Společnost musí své účetní závěrky

i výroční zprávy zveřejňovat.

Účetní

závěrky i výroční zprávy se zveřejňují v rozsahu, v jakém byly sestaveny. Společnost je zveřejní po schválení valnou hromadou a případným ověřením auditorem ve lhůtě 30 dní ode dne, kdy byly splněny obě tyto podmínky, nejpozději však do konce účetního období následujícího po období, za něţ se účetní závěrka sestavuje, a to i v případě, ţe by účetní závěrka nebyla valnou hromadou projednána. Společnost nesmí zveřejnit účetní závěrku nebo výroční zprávu (pokud má povinnost auditu), která by nebyla předem ověřena auditorem. 6.6.

ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚČETNÍCH ZÁVĚREK A VÝROČNÍCH ZPRÁV Shora uváděné účetní závěrky a výroční zprávy kaţdé společnosti se zveřejňují

jejich uloţením do sbírky listin. Účetní závěrka můţe být zaloţena jako součást výroční zprávy. 6.7.

POVINNOST S.R.O. K REGISTRACI

6.7.1 Registrace na finančním úřadu Kaţdý, kdo získá povolení či oprávnění k podnikatelské činnosti (tedy i s.r.o.), je povinen se do 30 dní zaregistrovat u místně příslušného správce daně, kterým je místně příslušný finanční úřad (§33 zákona o s. d. p. – zákon č. 337/1992 Sb.). Správce daně po té subjektu přidělí daňové identifikační číslo. DIČ je číselně u společnosti s ručením omezeným vţdy shodné s identifikačním číslem, před touto číselnou řadou je vţdy uvedena zkratka CZ (například společnost Řeznictví a uzenářství Sedlák s.r.o. je v obchodním rejstříku zapsaná pod IČ 25474332, správce daně přidělil společnosti 95

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů

54

DIČ: CZ25474332).

Vzhledem k tomu, ţe na ţivnostenském oprávnění

(dále jen

kapitola 2.5. podnikatelské oprávnění) je uvedeno, ţe „oprávnění provozovat ţivnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku“, začíná 30 denní lhůta běţet od tohoto dne. Registraci na finanční úřad musí s.r.o. provést do 30 dnů po vzniku společnosti a to i tehdy, pokud zatím nehodlá podnikat. Finanční úřad poţaduje dodání výpisu z obchodního rejstříku a kopie smlouvy s bankou o vedení bankovního účtu. Registraci na finančním úřadě provede společnost k následujícím daním: a)

k dani z příjmů právnických osob Tato registrace je základní registrací, neboť souvisí s odvody daní z příjmů

společnosti s ručením omezeným. Tyto daně mají návaznost na vedení účetnictví, které je společnost povinna vést od vzniku společnosti. Pokud by společnost od svého vzniku do konce účetního období nevykázala ţádné příjmy ani výdaje a do výkazů by nevstupovaly ţádné účetní pohyby, je povinnost i tak na finanční úřad podat účetní závěrku bez pohybů (případně nulovou) a zároveň nulové daňové přiznání. Tím se liší společnost s ručením omezeným od fyzických osob podnikatelů, kteří vedou daňovou evidenci, neboť takový ţivnostník, pokud nedosáhne ţádných zdanitelných příjmů za dané účetní období můţe na finanční úřad místo daňového přiznání podat pouze čestné prohlášení, ţe za dané zdaňovací období nedosáhl ţádných zdanitelných příjmů. b)

k dani z přidané hodnoty Společnost se můţe registrovat k dani z přidané hodnoty buď dobrovolně,

případně je povinna se k této dani registrovat za podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. § 94 Zákona o dph tak určuje, ţe osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejíţ obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v §6zákona o dph, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat. § 6 zákona o dph stanoví hranici překročení shora uvedeného obratu a tato částka činí 1.000.000,- Kč.

55

Pokud tyto části zákona shrnu, tak pokud se společnost nezaregistruje k dph dobrovolně, je povinna po překročení obratu 1 mil. Kč za období 12 měsíců po sobě jdoucích (nejedná se o daňové období) se zaregistrovat k dph. Pokud se společnost přihlašuje k dph na základě překročení obratu a ne ihned při zaloţení společnosti, pouţije pro registraci formulář MFin vzor č. 2 . Periodika placení dph je rozdělena na dvě skupiny: (úprava §99 zákona o dph) - čtvrtletní zdaňovací období

- povinnost při překročení obratu 1.000.000,- Kč za

období 12 měsíců po sobě jdoucích - měsíční zdaňovací období za předcházející kalendářní rok. čtvrtletí

- povinnost při překročení obratu 10.000.000,- Kč Plátce, jehoţ zdaňovacím obdobím je kalendářní

a jehoţ obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl částky alespoň

2.000.000,- Kč, je oprávněn si dobrovolně zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud tuto změnu oznámí správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného roku. c) k dani z nemovitostí - dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů d) k dani silniční - dle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Poplatníkem daně se stává společnost podle §4 shora uvedeného zákona. d) k dani z příjmů jako plátci: * daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků * daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštních předpisů

6.7.2 Povinnost registrace společnosti na OSSZ Podle ustanovení § 20 zák. č. 582/1991 Sb., je společnost (kaţdá organizace) povinna podat u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení přihlášku do rejstříku organizací – zúčtovatalů pojistného a dávek nemocenského pojištění, a to do 8 dnů ode

56

dne, kdy vznikla nebo ode dne, kdy u ní vznikly podmínky pro provádění nemocenského pojištění v organizaci. Shora uvedená skutečnost nemusí u společnosti s ručením omezeným nastat po vzniku společnosti, neboť pokud

společnost nemá v pracovněprávním vztahu

zaměstnance, kterým je vyplácena taková náhrada mzdy, ze kterých by vznikla povinnost odvádět odvody na sociální zabezpečení, není společnost povinna se na OSSZ registrovat. Zároveň pokud jednatel společnosti nepobírá odměnu z výkonu své funkce, která by dosahovala výše 5.900,- Kč (pro rok 2009), nepodléhá tato odměna odvodu sociálního zabezpečení. Pokud společnost s ručením omezeným splňuje podmínky pro přihlášení do rejstříku organizací účtovatelů pojistného a dávek nemocenského pojištění, pouţije pro registraci tiskopis ČSSZ č. 895671 .

6.7.3 Povinnost registrace společnosti na ZP Povinnost registrace společnosti u zdravotních pojišťoven vyplývá pokud: a) S.r.o. má v evidenci zaměstnance b) Jednateli společnosti s ručením omezeným je vyplacena odměna z výkonu funkce bez ohledu na vyplacenou výši odměny (viz. 5.2.) c) S.r.o. zřídila dozorčí radu a členovi dozorčí rady byla vyplacena odměna bez ohledu na výši vyplacené odměny.

57

7. ZHODNOCENÍ VLASTNÍCH ZKUŠENOSTÍ S PODNIKÁNÍM V S.R.O.

Spolupracuji s několika společnostmi s ručením omezeným a zároveň i s fyzickými osobami OSVČ, pro které externě zpracovávám účetnictví a daně na základě ţivnostenského oprávnění. Mám moţnost se denně setkávat s různými dotazy, které se netýkají pouze daní, ale případně zváţení zaloţení s.r.o., na základě hospodářských výsledků jednotlivých subjektů. Převáţná většina fyzických osob, pokud se rozhodnou podnikat prostřednictvím s.r.o., se většinou zajímá o finanční výhody a nevýhody, které jim toto podnikání přinese, například výše daně, odvody na sociální zabezpečení. Dále se však nezajímají, jaké povinnosti jim účast na zaloţení a vzniku s.r.o. zákon ukládá. Tyto fyzické osoby pověří zaloţením s. r. o. a zapsáním do obchodního rejstříku advokátní kanceláře a po vzniku společnosti se dopouští spousty chyb, které plynou z neznalosti zákona. Z tohoto důvodu bych chtěla zdůraznit, ţe zpracování této bakalářské práce jsem brala jako velikou příleţitost se seznámit s bliţší právní úpravou společnosti s ručením omezeným, neboť tyto znalosti mohu pouţít i ve svém profesním ţivotě, případně v rámci svých znalostí vypomoci svým obchodním partnerům.

Částečně jsem vyuţila příleţitost pouţít pro tuto bakalářskou práci i praktické znalosti, které vyplynuly z mé aktivní účasti na společnosti Řeznictví a uzenářství Sedlák s.r.o.. Řeznictví a uzenářství Sedlák s.r.o. jsme zaloţili s manţelem v roce 2003. K zaloţení a zapsání naší společnosti jsme vyuţili sluţeb advokátní kanceláře, neboť v tomto roce nevycházela z právní úpravy povinnost obchodního rejstříku zapsat společnost do 5 pracovních dnů a zadání této sluţby advokátní kanceláři

nám

zajišťovalo vznik naší společnosti bez zbytečných odkladů. Od roku 2003, kdy jsem osobně musela z titulu své funkce jednatele společnosti se zajímat o právní úpravu společnosti s ručením omezeným, neboť jsem nechtěla jiţ od

58

samého začátku vzniku společnosti chybovat a dopouštět se protiprávních kroků, naše legislativa prodělala spousty změn, především v oblasti zákona o dani z příjmu a zákona o nemocenském pojištění. Musím však konstatovat, ţe naši zákonodárci ne vţdy dělají takové kroky, aby podnikání (a to nejen pro společnosti s ručením omezeným) podpořili, případně mu dali jasný směr a podmínky. Nejen, ţe legislativa není vţdy jasně psaná, tudíţ potřebuje výklady zákona a ty se mohou v určitém směru rozcházet. Ale zároveň zákonodárci novou legislativu přijímají velmi ukvapeně a převáţně tzv. „na poslední chvíli“, kdy mezi platností a účinnosti je velmi krátké časové období se na případný právní předpis připravit. Tuto kritiku vznáším především k právní úpravě v oblasti daní a předpisů, týkajících se zpracování mezd. Z důvodu neustálé změny legislativy, jsou společnosti nuceny investovat nemalé finanční prostředky za školení a také za nová programová vybavení.

Ráda bych zde citovala úryvky článku šéfredaktora MF DNES – Roberta Čásenského – „Podnikat v Česku? Zábava pro sebevraha „ 09/2009 „Podnikání v České republice je paráda! Adrenalinový sport, proti kterému je skákání na gumě z mostu slabý čajíček. Obstát mohou jen jedinci s mimořádně pevnými nervy, nebo naopak velmi flegmatickou náturou. Ať podnikáte v jakémkoli oboru, politici a úřady se vám postarají o takovou zábavu, že se nestačíte divit. Pravidla a podmínky se neustále mění, a majitelé a manažeři aby měli na stole vedle laptopu ještě věšteckou kouli. Na začátku roku vláda a parlament s velkou slávou schválily úlevu na pojistném, které firmy platí za málo placené zaměstnance. Mělo to pomoci udržet místa pro ty, kteří jsou krizí nejvíce ohroženi. Firmy, které se podle toho zařídily, teď nestačí koukat. Uplynulo pár měsíců a vláda chce úlevy zase rušit, protože jí chybějí peníze v rozpočtu. Nejen, že tak ještě přibude nezaměstnaných (kterým bude stát platit podpory, a tím pádem mu zase za chvíli budou chybět peníze), ale firmy se mohou právem cítit poškozeny, protože dlouhé měsíce zaměstnávaly lidi, pro které nebylo dost práce, a teď je budou muset tak jako tak propouštět.

59

Aby toho neměly málo, chce stát podniky donutit, aby místo dvou týdnů platily lidem nemocenskou tři týdny, a přitom se jaksi gentlemansky zapomene na to, že jim na to měl původně stát trochu přispívat. Staré pravidlo „něco za něco“ se mění „něco za nic“. Slova o tom, jak je třeba v krizi podpořit podnikatele jsou pryč………………..“ „……………………firmy budou moci jen hádat, jaká asi bude od Nového roku DPH, a jak se jim tedy promítne do cen. Manažeři mohou po večerech luštit, jak se změní sazba firemních daní. A účetní zase mohou ve snách přemítat nad tím, jaké odvody bude firma platit za své manažery.

Jak si mají podniky v takovém prostředí vytvořit nějaký

realistický byznys plán na další tvrdý krizový rok, nikoho nezajímá, ať pravici nebo levici. …………….“

Tento článek jsem si četla znovu a znovu a nemohu říci, ţe bych s ním nesouhlasila. Bohuţel je to „tvrdá realita“, ale zároveň mě znovu přesvědčil, jak je důleţité mít přehled o legislativě (a jejích novelizacích), která se nás týká, co se týká podnikání, pokud chceme být úspěšní a nepřijít do rozporu se zákonem. Nestačí znát pouze právní úpravu pro problematiku, kterou se zabývám v této bakalářské práci, ale je nutné se zajímat i o další právní předpisy, které souvisí například i s předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným. Ale mohu Vás ujistit, ţe i kdyţ podmínky pro podnikání nejsou tvořeny tak, aby se podnikalo snadno, tak pokud si jdete za svým podnikatelským cílem, věnujete tomu svou energii a čas a především podnikáte podle legislativy k tomu určené, tak se dá dosáhnout skvělých výsledků. Abych doloţila důkaz, ţe to i přes překáţky, které nám zákonodárci ukládají, to jde dokázat, a úspěšně podnikat v ČR, zmíním se zde o úspěchu společnosti Řeznictví a uzenářství Sedlák s.r.o., která v roce 2008 vyhrála „Firmu roku 2008“ 1. místo v rámci Libereckého kraje (viz. Příloha č. 5) .

60

V celorepublikovém kole v Praze se tato firma ze 14 krajů umístila na 7 místě 96. (- viz. Příloha č. 6) Ročníku 2008 udělil záštitu této soutěţi prezident ČR Václav Klaus. Zdroj: www.firmaroku.cz (- viz Příloha č. 7)

96

www.firmaroku.cz

61

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské bylo

provést potencionální fyzickou osobu základní

charakteristikou společnosti s ručením omezeným a

právními úkony při záměru

podnikat prostřednictvím společnosti s ručením omezeným v ČR. Zároveň jsem se dotkla povinností s.r.o., které nastanou ihned při vzniku s.r.o., případně poukázala na chyby, kterých se společnosti s ručením omezeným mohou dopustit. Jsem si vědoma, ţe tato práce vyjadřuje pouze základy, ale věřím, ţe bude případnou pomůckou pro osoby, které se s podnikáním v s.r.o. ještě nesetkaly. Já sama mohu za svoji osobu říci, ţe je mi líto, ţe jsem tuto práci neměla moţnost zpracovávat dříve, neţ jsem sama zakládala společnost s ručením omezeným., neboť bych spoustu kroků byla schopna řešit především pruţněji a s větší jistotou před danými úřady a institucemi. Ale zároveň mne těší, ţe tato práce je pro mne dobrou pomůckou pro mou ţivnostenskou činnost, kde tato bakalářská práce můţe poskytnout základní informace mým potencionálním zákazníkům. Závěrem do jisté míry věřím, ţe tato práce bude i jistým povzbuzením, nebát se podnikat prostřednictvím s.r.o. v České republice.

62

Literatura, zdroje informací 1.

(Bartošíková / Štenglová) Doc. JUDr. Miroslava Bartošíková, CSc. , JUDr. Ivana Štenglová „Společnost s ručením omezeným“ – 2. vydání Vydalo nakladatelství C.H. Beck v Praze v roce 2006, ISBN 80-7179-441-4

2.

JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Společnost s ručením omezeným“ – 3., přepracované vydání Vydalo nakladatelství ASPI, a.s. v roce 2008, ISBN 978-80-7357-344-7

3.

JUDr. Miluše Kalinová, Ph.D., JUDr. Jiřina Kotoučová, Ph.D., JUDr. Radim Kříţ, doc. JUDr. Michal Spirit, Ph. D., doc. JUDr. Zbyněk Švarc „Právní základy finančních sluţeb“ – 3. vydání Vydal Bankovní institut vysoká škola, a.s. v roce 2007 ISBN 978-80-7265-117-7

4.

Ing. Jana Švarcová, Ph.D. a kolektiv „Ekonomie – stručný přehled“ Vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2007 ISBN 80-903433-4-1

5. 6.

Zákon č. 89/1995 Sb.– zákon o statistické sluţbě, Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb. ČR, o ţivnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů (ţivnostenský zákon), Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších ustanovení, Obchodní zákoník – zákon s komentářem (JUDr. Jiří Nesnídal) Vydal PORADCE s.r.o. v roce 2009 ISSN 1211-2437 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 582/1991 Sb., Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů Zdroj Dashofer Holding, Ltd a VERLAG DASHOFER – Odpověď na dotaz – Jaroslava Pfeilerová. Zdroj informací firmy Řeznictví a uzenářství Sedlák (pouţity informace firmy, přílohy)

7. 8. 9. 10.

11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

www.bussinessinfo.cz www.justice.cz www.firmaroku.cz

63

Příloha č. 1

Základní charakteristika společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) Nejniţší počet zakladatelů

1 fyzická nebo 1 právnická osoba

(Obch.Z. §105)

Nejvyšší počet společníků

50

(Obch.Z. §105)

Předmět činnosti

podnikání, lze však zaloţit i za jiným účelem

Zakladatelský dokument

společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu

Minimální výše základního kapitálu

200.000,- Kč

Nejniţší moţný vklad

20.000,- Kč

Nejvyšší moţný vklad

Neomezen

(Obch.Z. § 108) (Obch.Z. § 109)

30% z kaţdého peněţitého vkladu, Rozsah splacení peněţitých vkladů při vzniku

celkem nejméně 100.000,-Kč (Obch.Z. § 111). Je-li s.r.o. zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do OR, jen kdyţ je v plné výši splacen její základní kapitál.

Doba splacení vkladu

nejvýše do 5 let od vzniku (Obch.Z. §113)

Počet hlasů ke vkladu

na kaţdých 1.000,- Kč = 1 hlas (můţe být ve společenské smlouvě upraveno i jinak)

Ručení společníka za

společně a nerozdílně do výše nesplacených vkladů

závazky společnosti

všech společníků podle stavu zápisu do OR

Orgány společnosti

valná hromada, statutární orgán – jednatelé, dozorčí rada (není povinná), další dle společenské smlouvy

Povinnost výše rezerv

vytváří se rezervní fond z čistého zisku – (§124 Obch.Z.)

64

Příloha č. 2 Vzor smlouvy nájemní:

SMLOUVA NÁJEMNÍ

Článek I. Smluvní strany ……………………………………………….. se sídlem …………………………………….. IČ: …………………, DIČ: CZ……………… jejímţ jménem jedná …………………., jednatel jako p r o n a j í m a t e l

na straně jedné

a Řeznictví a uzenářství Sedlák s.r.o. se sídlem v Jablonci nad Nisou, Novoveská 2987/52 IČ: 25 47 43 32, DIČ: CZ25474332 jejímţ jménem jedná Gabriela Sedláková, jednatel jako n á j e m c e na straně druhé uzavřeli dnešního dne, měsíce a roku podle zákona č. 116/1990 Sb. tuto:

Smlouvu o pronájmu nebytových prostor

Článek II Základní pojmy 1) Bankovní spojení. Bankovním spojením pronajímatele je označení čísla účtu a banky u které má pronajímatel zřízen účet určený pro placení nájmu podle této smlouvy a ostatních plateb s nájmem spojených. Bankovním účtem nájemce je označení čísla účtu a banky u které má nájemce zřízen účet ze kterého bude provádět platby pronajímateli, a na který je pronajímatel povinen vrátit případné přeplatky a platit ostatní platby nájemci podle této smlouvy. 2) Pronajímané prostory nebo téţ předmět nájmu. Pronajímanými prostory jsou nebytové prostory a jejich příslušenství, určené k uţívání nájemci podle této smlouvy tak, jak jsou vyznačeny na situačním plánku 0 podlaţí (přízemí) připojeném k této nájemní smlouvě jako její příloha č. 1.

65

3) Budova. Budovou se rozumí dům č.p…… na parcele č. St…. v Podhorské ul. v čásii obce, obci a k.ú. Jablonec nad Nisou. 4) Pozemky znamenají parcelu č. St….. – zastavěná plocha a nádvoří o vým. …m2 v obci a k.ú. Janlonec nad Nisou. 5) Technické zhodnocení. Technickým zhodnocením se rozumí taková oddělitelná či neoddělitelná investice ze strany nájemce, která zvyšuje uţitnou či obchodní hodnotu pronajatých prostor nebo jejich součástí nebo jejího příslušenství a dále změny předmětu pronájmu, které zvyšují jeho hodnotu. 6) Účel nájmu. Účelem nájmu podle této smlouvy je uţívání nebytových prostor pro vlastní podnikatelskou činnost nájemce jako výrobu a prodej řeznických, masných, uzenářských výrobků a lahůdek. Článek III. Předmět nájmu 1) Podle a při splnění podmínek a ustanovení uvedených v této nájemní smlouvě pronajímatel tímto nájemci pronajímá a nájemce tímto od pronajímatele najímá a přebírá do uţívání nebytové prostory (dále jen "pronajímané prostory"), označené jako výrobna a příslušenství o celkové ploše 80 m2, které se nacházejí v 0 podlaţí (přízemí) budovy čp….. na stavební parcele č. St…. v Jablonci nad Nisou, Podhorská ul……., vyznačených na situačním plánku 0 podlaţí, připojeném k této nájemní smlouvě jako příloha č. 1, tvořícím její nedílnou součást. 2) Pronajímatel prohlašuje, ţe je výlučným vlastníkem budovy č.p……. na parcele č. st….., zapsaných pro k.ú, Článek obce a obec Jablonec nad Nisou na LV …… u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, ţe má právo pronajmout nebytové prostory jako výlučný vlastník, ţe předmět nájmu vyhovuje hygienickým a poţárním předpisům a normám, a je řádně zkolaudován k účelu nájmu. Článek IV. Účel nájmu Uvedené prostory jsou pronajímány v ý l u č n ě k účelu provozování podnikatelské činnosti nájemce , kterou je výroba a prodej řeznických, masných, uzenářských výrobků a lahůdek. Článek V. Doba nájmu 1) Nájemní smlouva se uzavírá s účinností od 1. ledna 2007 na dobu určitou do 31.prosince 2030, nedohodnou-li se účastníci jinak (např. na prodlouţení nájemní smlouvy. 2) O předání předmětu nájmu se sepíše protokol, kde se kromě běţných záleţitostí uvede i stav předaných prostor a vybavení, popř. závady či škody a jejich rozsah, způsob odstranění nebo finanční náhrady a její splatnost k rukám pronajímatele, či nájemce, pokud se účastníci nedohodnou jinak.

66

Článek VI. Nájemné a sluţby (výše, způsob a doba splatnosti) 1) Nájemné za uţívání předmětu nájmu uvedeného v Článek III účastníci stanovili smluvní cenu dohodou ve výši Kč ……….,-/měsíčně slovy: ……….. českých bez DPH. Smluvní strany výslovně ujednaly, ţe k nájemnému bude účtována a nájemcem placena DPH v zákonné výši. 2) Nájemné se kaţdoročně zvyšuje o tolik procentních bodů, kolik činí meziroční inflační nárůst podle údajů ČSÚ. Zvýšení nájemného písemně uplatní a doloţí pronajímatel potvrzením územního orgánu ČSÚ v Jablonci n. N. do 30. dubna následujícího roku. Nájemné se zvyšuje vţdy od 1. dubna toho kterého kalendářního roku a nájemnci jsou povinni zvýšené nájemné platit počínaje prvním dnem splatnosti měsíčního nájemného následujícího po tomto dni s tím, ţe je třeba měnit nájemní smlouvu dodatkem. 3) Kromě nájemného je nájemce povinen platit náklady na sluţby a to počínaje lednem 2007 . Jedná se o tyto zálohy na sluţby: a) vodné, stočné Odběr vody bude zjišťován z vodoměru, popř. poměrového měřiče(odpočtových hodin), na základě skutečné spotřeby vystaví pronajímatel fakturu nájemci za uzavírané období (vţdy k vyúčtování dodavatelskou firmou ). b) el. Energie Nájemce je povinen zajistit na své náklady namontování el. Hodin na poţadovanou kapacitu odběru el. Energie. Tyto el. Hodiny budou hlášeny na firmu nájemce, veškeré náklady spojené s odběrem el. Energie bude nájemce hradit přímo firmě, která dodávku el. Energie bude zajišťovat. Pokud bude pronajímatel poţadovat zálohy na sluţby v bodě 3a) (tyto zálohy musí být doloţeny kopií splátkového kalendáře od dodavatele sluţby), je pronajímatel povinen provést vyúčtování do 1 měsíce ode dne obdrţení vyúčtování od jednotlivých dodavatelů . Nájemce je povinen zaplatit doplatky pronajímateli do 14ti dnů ode dne vyúčtování . Vzniknou-li nájemci přeplatky, je pronajímatel je povinen vrátit nájemci do 14ti dnů ode dne vyúčtování. Pronajímatel je oprávněn upravit výši záloh na sluţby s ohledem na pohyb cen sluţeb od dodavatelů a s ohledem na vyúčtování předešlého období. Mění-li se výše záloh, je pronajímatel povinen tuto skutečnost oznámit nájemci písemně s účinností od následujícího měsíce po oznámení. Nájemce je povinen zajisti řádný úklid sněhu a posyp před provozovnou. Případně další sluţby (např. odvoz odpadu) si zajišťuje nájemce samostatně. 3) Účastníci povaţují za včas a řádně zaplacené nájemné a úhrady za sluţby , jsouli na účet pronajímatele připsány ve lhůtě odepsány z účtu nájemce na pronajímatelem označený účet a bankovní spojení nebo zaplaceny v hotovosti. Článek VII Skončení nájmu 1) Pronajímatel i nájemce mohou vypovědět tuto smlouvu . Výpověď musí být vţdy písemná a doručena druhému účastníku.

67

2) Pronajímatel i nájemce můţe smlouvu vypovědět z důvodů uvedený v ustn. § 9 z.č. 116/90 Sb. 3) Výpovědní lhůta je 6 měsíců . Výpovědní lhůta počíná běţet prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi. 4) Výpověď se doručuje na poslední známou adresu účastníka a za doručenou se povaţuje tehdy, jestliţe ji ten, komu je určena převzal osobně nebo prostřednictvím pošty. Pro případ, ţe ten komu je určena její převzetí odmítne nebo odmítne potvrdit převzetí , povaţuje se okamţikem odmítnutí výpověď za doručenou. Je-li písemnost uloţena u pošty k vyzvednutí a účastník ji nepřevezme do 3 dnů od uloţení, povaţuje se písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty. Článek VIII Práva a povinnosti 1) Nájemce je povinen uţívat předmět nájmu pouze k účelu stanoveném v této smlouvě. 2) Práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy se vztahují i na případného podnájemce. Nájemce je oprávněn převést práva z této smlouvy na jinou osobu jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. 3) Nájemce je povinen provádět na svůj náklad běţnou údrţbu a drobné opravy předmětu nájmu, vč. malování , oprav kování a dále u i vč. oprav zařizovacích předmětů. Běţnou údrţbou a drobnými opravami se rozumí věcně vymezené opravy a údrţba podle § 5 vl. nař. 258/1995 Sb., v případě pochybností se pouţije analogicky věcí a pojmů významově blízkých nebo podobných. Nájemce odpovídá i za škodu způsobenou zákazníky na předmětu nájmu a nájemce je povinen na své náklady tyto škody okamţitě odstranit. Nájemce je povinen na své náklady zajistit řádný úklid pronajatých prostor, vč. přístupových cest. 4) Nájemce je povinen počínat si tak, aby na předmětu nájmu nevznikala škoda a nedošlo k jejich poškození a je povinen dodrţovat bezpečnostní a hygienické předpisy a pokyny pronajímatele týkající se zejm. uzamykání budovy. Nájemce odpovídá i za škody způsobené jeho zaměstnanci , návštěvníky, dodavateli nebo spolupracovníky. 5) Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřebu oprav hrozících či vzniklých havárií, a umoţnit pronajímateli jejich provedení či odstranění a pronajímatel je povinen tyto opravy provést, ledaţe by šlo o poškození vzniklé zaviněním nájemce. V tom případě, je nájem povinen poškození na svůj náklady odstranit a věc uvést do původního stavu. 6) Pronajímatel umoţní nájemci uţívání výtahu mezi nultým a 1. n.p. Nájemce si zajišťuje všechny náleţitosti potřebné k uţívání výtahu. 7 ) Nájemce je oprávněn na vlastní náklady provádět stavební či jiné úpravy (vč. běţné údrţby a běţných oprav) a dále provést technické zhodnocení slouţící k vlastní podnikatelské činnosti s předchozím souhlasem pronajímatele. 8) Nájemce je povinen umoţnit pronajímatel vstup do pronajatého prostoru za účelem kontrol stavu prostoru, vţdy však pouze ve vhodné době a mimo běţnou provozní dobu. Nájemce není oprávněn v nebytovém prostoru skladovat hořlaviny ani jiné nebezpečné látky . 9) Reklamní nebo firemní označení na venkovním plášti budovy jsou moţná a pronajímatel touto smlouvou k jejich umístění uděluje souhlas. 10) Pojištění nemovitosti, budovy a pronajatých nebytovými prostory proti ţivelným událostem a jiným škodám v rámci standardního pojištění hradí Pronajímatel. Pojištění věcí vnesených nájemcem si příp. zajišťuje na své náklady nájemce.

68

11) Daňová klauzule Smluvní strany se dohodly na tom, ţe technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku, jsou-li hrazena nájemcem, můţe na základě této smlouvy odepisovat nájemce ve svém účetnictví. Pro případ ukončení nájmu se pronajímatel s nájemcem dohodnou na tom, zda ta která technická zhodnocení nebo instalace, které nemají charakter technického zhodnocení, ale lze je oddělit, si nájemce odnese anebo je ponechá v pronajatých prostorách. Pro takový případ uhradí pronajímatel nájemci zůstatkovou účetní hodnotu takových zhodnocení nebo instalací. Článek IX. Závěrečná ustanovení 1) Tato smlouva se v ostatním řídí ustanoveními z.č. 116/90 Sb. (z. o nájmu a podnájmu nebytových prostor). 2) Veškeré doplňky této smlouvy musí být v písemné formě a podepsány všemi účastníky, jinak jsou neplatné. 3)Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nich kaţdá ze stran obdrţí po jednom vyhotovení . 4) Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu posledního účastníka a účinnosti dnem 1. ledna 2007. 5) Nájemce potvrzuje, ţe od pronajímatele převzal předmět nájmu. 6) Na důkaz toto, ţe obsah smlouvy odpovídá svobodné a váţné vůli účastníků a ţe nebyla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek ji jeden kaţdý účastník takto vlastnoručně podepisuje : 7) Pronajímatel i nájemce prohlašují, ţe tuto smlouvu uzavřeli svobodně a nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a po náleţitém se seznámení s jejím obsahem, jakoţ i s obsahem příloh. V Jablonci nad Nisou dne

………………..

______________________ Pronajímatel

______________________ Nájemce

69

Příloha č. 3

70

71

72

73

74

75

76

77

78

Příloha č. 4 Seznam rejstříkových soudů: Rejstříkový soud

Adresy a kontakty

Městský soud v Praze

Slezská 9, 120 00 Praha 2 [email protected] Tel: 224 172 111

Krajský soud v Českých Budějovicích

Zátkovo nábřeţí 2, 370 84 České Budějovice [email protected] tel: 389 018 111

Krajský soud v Plzni

Sady 5.května 11, 303 16 Plzeň Tel: 377 869 611 [email protected] [email protected]

Krajský soud v Ústí nad Labem

třída Národního odboje 1274 400 92 Ústí nad Labem [email protected] Tel: 475247111 –ústředna pobočka Krajského soudu v Liberci U Soudu 540/3 460 72 Liberec [email protected] Tel:485 238 353

Krajský soud v Hradci Králové

Třída ČSA 218, 502 08 Hradec Králové [email protected] Tel: 498 016 111 – ústředna Pobočka Krajského soudu v Pardubicích Sukova 1556 530 96 Pardubice [email protected]

Krajský soud v Brně

Husova 15, 601 95 Brno [email protected] Tel: 542 101 111 - ústředna

Krajský soud v Ostravě

Havlíčkovo nábř. č. 34, 728 81 Ostrava 1 [email protected] Tel: 596 153 111 - ústředna Pobočka Krajského soudu v Olomouci Stedendská 7 771 11 Olomouc [email protected]

79

Newsletter číslo 9 / 2008

80

Příloha č. 5

Příloha č. 6 Výsledky celorepublikového finále „Vodafone firma roku 2008“:

Do soutěţe Vodafone Firma roku 2008 se přihlásilo 3220 firem. Kritériem pro účast byl maximální obrat společnosti 1,4 miliardy korun. V krajských kolech byly firmy hodnoceny na základě skóringu vypočítaného z rentability, likvidity, zadluţenosti, aktiv, ziskovosti a produktivity firmy, dále ratingu Hospodářské komory a hodnocení poroty. Ve finále pak odborná porota posuzovala firmy na základě prezentace a znalosti podnikatelského prostředí. Výsledky celorepublikového finále: Do finále soutěţe se probojovali a o titul FIRMA ROKU 2008 se ucházely 20.11.2008 v Praze , ve Slovanském domě tito finalisté – vítězové jednotlivých krajských kol:

Slůně - svět jazyků, s.r.o. (Moravskoslezský kraj) BC Morava, s.r.o. (Olomoucký kraj) RIM - CZ, s.r.o. (Zlínský kraj) LB BOHEMIA, s.r.o. (Jihomoravský kraj) STORMWARE s.r.o. (Vysočina) Lesný - forest, s.r.o. (Jihočeský kraj) První chodská stavební společnost, spol. s r.o. (Plzeňský kraj) Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. (Karlovarský kraj) CANNABIS Pharma-derm, s.r.o. (Ústecký kraj) Řeznictví a uzenářství Sedlák s.r.o. (Liberecký kraj) SERVISBAL OBALY s.r.o. (Královéhradecký kraj) LUX - IDent s.r.o. (Pardubický kraj)

81

BUILDING SP, spol. s r.o. (Středočeský kraj) M.C.TRITON, spol. s r.o. (Hlavní město Praha) O tom kdo si odnesl titul FIRMA ROKU 2008 rozhodla finálová porota.

Zdroj: www.firmaroku.cz

82

Příloha č. 7 Newsletter číslo 15/2008

83