Podnikání v sociálním zemědělství kurikulum a průvodce. Prosinec 2013

Podnikání v sociálním zemědělství kurikulum a průvodce Prosinec 2013

www.maie-project.eu

PETRARCA – Europäische Akademie für Landschaftskultur Deutschland | Nordbahnhofstraße 1a | 37213 Witzenhausen Germany | www.soziale-landwirtschaft.de Thüringer Ökoherz e.V. Schlachthofstraße 8-10 99423 Weimar | Germany | www.oekoherz.de LEI, research institute (Stichting Dienst Landbouwkundig Onderzoek) | PO Box 29703 | 2502 LS The Hague The Netherlands | www.lei.wur.nl HAS Den Bosch Onderwijsboulevard 221 | 5223 DE ‘s-Hertogenbosch | The Netherlands www.hasdenbosch.nl AGROBIO – Associação Portuguesa de Agricultura Biológica | Calçada da Tapada, 39, R/C Dto 1300-545 Lisboa | Portugal | www.agrobio.pt CERCICA Rua Principal, nº 320/320 A – Livramento 2765-383 Estoril | Portugal | www.cercica.pt Maa- ja elintarviketalouden tutkimuskeskus Humppilantie 14 | FI-31600 Jokioinen | Finland www.mtt.fi AIAB – Associazione Italiana per l’Agricoltura Biologica Via Piave 14 | 00187 Roma | Italy | www.aiab.it Agricultural University – Plovdiv Mendeleev 12 4000 Plovdiv | Bulgaria | www.au-plovdiv.gb AREA viva Zamecka 20 | 36455 Valecˇ Czech Republic | www.areaviva.cz

Podnikání v sociálním zemědělství kurikulum a průvodce Prosinec 2013

www.maie-project.eu

Table of contents

1.

Úvod

5

1.1 Proč kurikulum sociálního zemědělství?

5

1.2 Projekt MAIE

5

1.3 Metodický přístup

6

2.

ECVET a kvalifikace kurikula sociálního zemědělství

7

2.1 ECVET a projekt MAIE

7

2.2 Společný referenční profesní profil „Podnikatel v sociálním zemědělství“

8

2.3 Kvalifikace: „Podnikání v sociálním zemědělství“

9

3.

Vodítka pro použití kvalifikačních jednotek „Podnikání v sociálním zemědělství“

11

3.1 Doporučení vzešlá z pilotního kurzu Sociální zemědělství

11

3.1.1 Design a plánování kurzu

11

3.1.2 Cíl kurzu a druhy studentů

12

3.1.3 Obsah kurzu

12

3.1.4 Metody a zdroje

12

3.2 Hodnotící rámec

13

3.2.1 Profesní standardy

13

3.2.2 Vzdělávací a hodnotící standardy

13

4.

Závěrečné poznámky

15

Příloha 1 Kvalifikační jednotky „Podnikání v sociálním zemědělství“

17


23

Příloha 3 Programový obsah školení „Podnikání v sociálním zemědělství“

25

Příloha 4 Úrovně Evropského rámce kvalifikací

31

1. Úvod Jedním z pracovních cílů tohoto projektu bylo vytvoření studijního kurikula „Podnikání v sociálním zemědělství” určeného farmářům, které zlepší mobilitu absolventů a získávání kreditů a které bude dostupné ve všech zúčastněných zemích. Toto kurikulum je důležitým příspěvkem k rozšiřování sociálního zemědělství a využití společenského přínosu, který nabízí. Sociální zemědělství představuje inovativní tematickou oblast odborného vzdělávání. Kurikulum Sociálního zemědělství bylo vyvinuto v souladu se standardy EQF/ECVET pro zajištění kvality, přenositelnosti, vzájemného uznávání mezi evropskými institucemi a mezinárodní mobility absolventů. Jde o plody partnerské spolupráce institucí v sedmi evropských zemích (Bulharsku, České republice, Finsku, Německu, Itálii, Holandsku a Portugalsku). Výsledek projektu MAIE odráží spolupráci, sdílené znalosti, zkušenosti a dobrou praxi na poli sociálního zemědělství na evropské úrovni a také příspěvky několika expertů. Jako doplněk k jednotkám studijního kurikula „Podnikání v sociálním zemědělství“ byl v rámci projektu MAIE (www.maie-project.eu) vytvořen internetový zdroj přístupný na stránkách nadnárodního virtuálního kompetenčního centra, který nabízí aktuální a ucelené podkladové materiály k sociálnímu zemědělství pro učitele a další zájemce.

1.1 Proč kurikulum sociálního zemědělství? Multifunkčnost zemědělství se stává nezbytnou pro životaschopnost venkovských oblastí v Evropě a rozšiřuje ekonomické, sociální, kulturní a vzdělávací přínosy hospodaření s půdou. Sociální zemědělství se zaměřuje na jednu z nejdůležitějších rolí, kterou má multifunkční zemědělství zastávat: využít své možnosti v integraci a poskytování péče nebo terapie lidem s postižením a/nebo v ohrožení sociálním vyloučením. Znovuoživuje propojení venkovských a městských oblastí, přispívá ekonomickému rozvoji a lze jej označit jako pozitivní vedlejší efekt zemědělství na sociální kapitál. Pro farmáře představuje příležitost k rozrůznění zdrojů příjmu a práce a také k převzetí společenské zodpovědnosti. Ve většině států existuje ale jen málo cest k získání kvalifikace prostřednictvím odborné přípravy k sociálnímu zemědělství, která je zcela zásadním faktorem zkvalitnění péče poskytované na farmách a rozvoje sociálně zemědělského hnutí. Významně přispívá k zajištění kvality života, terapie a zaměstnanosti lidí s postižením a/ nebo lidí ohrožených sociálním vyloučením.

1.2 Projekt MAIE Projekt MAIE proto vybudoval síť partnerů z různých oborů činnosti a využil inovativní metodologii, aby vytvořil ucelené, nejméně 120hodinové studijní kurikulum sociálního zemědělství, které je k dispozici v sedmi zemích a sedmi jazykových verzích a bude umožňovat mobilitu absolventů a kreditů. Otevřením cesty pro nadnárodní kvalifikaci v oboru sociálního zemědělství se snaží o zlepšení odborné péče a zaměstnanosti na multifunkčních farmách a o zajištění kvality života, terapie a zaměstnanosti lidí s postižením nebo lidí ohrožených sociálním vyloučením. Cílem bylo navíc vytvořit povědomí o sociálním zemědělství v příslušných organizacích a institucích a zlepšit propojenost subjektů spřízněných se sociálním zemědělstvím.

1) Zkratka EQF/ECVET znamená Evropský rámec kvalifikací a Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu

5 „Podnikání v sociálním zemědělství“

Přispění k životaschopnosti venkovských oblastí prostřednictvím podpory multifunkčního zemědělství a alternativních možností práce a příjmu bylo cílem na pozadí mezinárodního projektu „Multifunkční zemědělství v Evropě – Sociální a environmentální vlivy na ekofarmy (Multifunctional Agriculture in Europe – Social and Ecological Impacts on Organic Farms - MAIE)“ v rámci programu Leonardo da Vinci.

Partneři Společenství partnerů projektu MAIE zahrnovalo různé druhy odborností:

6

• Univerzity a výzkumné instituty poskytující teoretické poznatky a požadavky v zemědělské, sociální, profesní, vzdělávací a školící oblasti: Univerzita aplikovaných věd HAS Den Bosch (Holandsko) a MTT Agrifood Research (Finsko), LEI Wageningen UR (Holandsko) a Zemědělská univerzita v Plovdivu (Bulharsko).

• Sociální skupiny a sdružení farmářů, které daly k dispozici své praktické zkušenosti a zapojení cílové skupiny: Petrarca (Německo), AIAB (Itálie), Thüringer Ökoherz e.V. (Německo), AGROBIO (Portugalsko) a partneři pracovních expertních skupin (Focus groups).

• Školicí střediska poskytující metodické znalosti týkající se předávání vědomostí: AGROBIO (Portugalsko), AIAB (Itálie), Area viva (Česká Republika) a CERCICA (Porugalsko).

1.3 Metodický přístup Projekt MAIE využil víceoborový a participační přístup s využitím pracovních expertních skupin v každé ze zemí, které se partnerství účastnily (s výjimkou Bulharska a České republiky). S těmito pracovními skupinami, které se sestávaly ze zemědělců, sociálních pracovníků, učitelů a odborníků daných odvětví, se po celou dobu trvání projektu konaly konzultace ohledně nároků kurikula, odborných textů a podoby finálního kurikula. Výchozí průzkum pomocí dotazníku tvořil základ pro ex¬ ante (předběžný) rozbor situace v oblasti sociálního zemědělství v zúčastněných zemích a pro odhad vzdělávacích potřeb v dané oblasti. Na základě těchto výsledků a příspěvků všech zúčastněných, prostřednictvím rešerše literatury, průzkumů, analýz a výběru různých materiálů/nástrojů (například vzdělávacích programů, literatury a kurikul z oblasti sociálního zemědělství), byl sestaven odborný text. Tento odborný text je nyní k dispozici ve standardizovaném formátu na stránkách nadnárodního virtuálního kompetenčního centra. Bylo nasnadě, že na vstupech založený přístup, jako je srovnávání a projednávání existujících materiálů, je složitý a obtížný. Kromě toho, že byl vyžadován standardy EQF a ECVET, vyvstal přístup založený na výsledcích jako logický krok pro nalezení společné půdy pro sestavení studijního kurikula. Znamenalo to definovat přenositelné výsledky učení, které lze hodnotit a validovat. Dalším krokem pak bylo definování společných pracovních činností, úkolů nebo postupů, které jsou součástí profilu práce podnikatele v sociálním zemědělství. Ty představují v našem kurikulu „stavební kameny“ či základní podjednotky kvalifikace. Jednou z výhod využití informací, které vyjadřují skutečný výkon profese jako základ pro skladbu jednotek je, že úkoly, činnosti a postupy, které se na pracovišti vykonávají, bývají velmi podobné i v různých systémech a zemích. Evropská definice výsledků učení (viz Doporučení o zavedení EQF), rozlišující znalosti, dovednosti a kompetence, byla použita jako společný jmenovatel fungující u různorodých přístupů, které existují. Vývoj kurikula zahrnoval konzultace s Focus groups a také s odborníky z oblasti vzdělávání a odborné kvalifikace v několika zúčastněných zemích. K zhodnocení a ověření kurikula byl použit 40hodinový pilotní kurz, který byl zorganizován v průběhu projektu. Výsledky této zkušenosti jsou shromážděny v kapitole 3, spolu s doporučeními ohledně dalšího vývoje a použití.

2) L épe poznáváme ECVET Otázky a odpovědi. Evropská unie (2010)/Evropské společenství (2009), překlad Národní ústav odborného vzdělávání (2011) 56 str. (European Commission (2011), the European Credit System for Vocational Education and Training – ECVET Questions and Answers. 92 pp.)

2.1 ECVET a projekt MAIE Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) je nástrojem vytvořeným na podporu celoživotního vzdělávání, mobility učících se v Evropě a pružnosti vzdělávacích cest vedoucích k získání kvalifikací (Obr. 1). Cílem systému je usnadnění hodnocení, uznávání a shromažďování pracovních dovedností a znalostí získaných v průběhu stáže v jiné zemi nebo při jiných příležitostech. Měl by zajistit, že tyto zkušenosti budou součástí odborných kvalifikací. ECVET chce zlepšit slučitelnost mezi různými systémy odborného vzdělávání a přípravy (VET) fungujícími napříč Evropou a jejich kvalifikacemi. Obr.1 – Cíle systému ECVET a jeho technické součásti

Průhlednost, přenositelnost a uznávání způsobilosti a/nebo kvalifikací jsou v systému ECVET možné jen díky popisu kvalifikací s pomocí společného základu, který není závislý na učebním procesu, obsahu vyučování nebo učebním kontextu: tento základ je definovaný jako „výsledky učení“. Výsledky učení umožňují uznání předchozího vzdělávání, uznání kreditů, kvalitu, učební plány a klíčové kompetence. Jsou součástí změny modelu v prostředí, kde systémy vzdělávání a přípravy prochází reformou tak, aby mohly zahrnovat i celoživotní vzdělávání, které je možné získat různými učebními cestami, způsoby předání (ve škole, při práci atd.), v různých učebních kontextech (formální, neformální a informální) nebo prostředí (např. země, vzdělávací systém…).


2. ECVET a kvalifikace kurikula sociálního zemědělství

Výsledky učení jsou definovány následovně:

• Výsledky učení vyjadřují popis toho, co student zná, čemu rozumí a co je schopen vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu. Jsou vymezeny na základě znalostí, dovedností a kompetencí.

• Výsledky učení jsou seskupené do jednotek. Jednotka výsledků učení by měla být navržena tak, aby umožňovala konzistentní a strukturovaný učební proces s dohodnutými ucelenými a srozumitelnými výsledky učení a jasnými měřítky hodnocení.

• Znalosti představují soubor faktů, zásad, teorií a praktických postupů souvisejících s oborem práce nebo studia. Znalosti mohou být teoretické a/nebo věcné.

• Dovednosti označují schopnost uplatnit znalosti a použít know¬ how při plnění úkolů a řešení problémů. Mohou být kognitivní/poznávací (logické, intuitivní a tvořivé myšlení) nebo praktické (zahrnující manuální zručnost a použití metod, materiálů, nářadí a přístrojů);

• Kompetence znamená prokázanou schopnost použít znalosti, dovednosti a osobní, sociální a metodické schopnosti při práci nebo studiu a při profesním a osobním rozvoji. Je charakterizována na základě zodpovědnosti a samostatnosti.

8

V systému ECVET mohou studenti postupně shromažďovat výsledky učení, se záměrem dosáhnout nějaké kvalifikace a obdržet uznání svých výsledků získaných v jiných kontextech bez nutnosti nového hodnocení. Lidé tak mohou stavět na tom, co se naučili v zahraničí, v jiné vzdělávací a školící instituci nebo v jiných situacích, a začlenit tak plně mobilitu do své vzdělávací dráhy. V projektu MAIE byly položeny základy pro evropskou kvalifikaci sociálního zemědělství, takže studenti mohou části své kvalifikace získat v různých zemích. To s sebou nese nejen potřebu společné definice kvalifikace v sociálním zemědělství, ale také dohodu mezi institucemi z různých zemí, ve které vyjadřují svou důvěru a vzájemné uznání pro studenty kvalifikující se v sociálním zemědělství.

2.2 Společný referenční profesní profil „Podnikatel v sociálním zemědělství“ Podle dokumentu „ECVET – Questions and Answers“: „Probíhající pilotní projekty ECVET zdůrazňují důležitost využití profesních činností, úkolů nebo postupů jako zdroje při navrhování jednotek. Je to zvláště užitečné v případech, kdy jednotky obsahují výsledky učení vztahující se ke konkrétním povoláním a profesím. […] Použití informací vyjadřujících realitu profesí, na které daná kvalifikace připravuje, jako základu pro navrhované jednotky, přináší několik výhod:

• Zatímco popisy kvalifikací se v různých systémech a různých zemích velmi liší, úkoly, činnosti nebo postupy prováděné na určitém pracovišti jsou si často velmi podobné.

• Probíhající pilotní projekty ECVET ukazují, že stanovení přenositelných částí kvalifikací je poměrně snadné, pokud partnerské instituce projednají, na které činnosti, úkoly nebo postupy daná kvalifikace připravuje, zatímco situace může být složitější, když je východiskem diskuze například používané studijní kurikulum.

• Tím se také usnadní popis obsahu kvalifikace zainteresovaným subjektům mimo oblast vzdělávání a přípravy: například zaměstnavatelům.

• Použití činností, úkolů a postupů je také slučitelné s hodnocením výsledků učení na pracovišti nebo v pracovních situacích.

• Výborně se také uplatní při hodnocení, validaci a uznávání výsledků učení dosažených prostřednictvím neformálního nebo informálního učení.“

Z jasného popisu úkolů a činností podnikatele v sociálním zemědělství je možné navrhnout cestu vedoucí k získání kvalifikace, která je společná ve všech zemích. Profil představený v příloze 2 popisuje hlavní rysy a klíčové činnosti (aktivity) prováděné podnikatelem v sociálním zemědělství. Tento společný referenční profil vede k popisu různých učebních jednotek a podjednotek. 3) E uropean Commission (2008), the European Qualifications Framework for Lifelong Learning (EQF). Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. 15 pp. 4) E uropean Commission (2011), Using learning outcomes – European Qualifications Framework Series: Note 4. Luxembourg: Publications Office of the European Union. 48 pp. 5) E uropean Commission (2010), Guidelines on Assessment of learning outcomes in the context of ECVET implementation for transnational mobility. 16 pp.

2.3 Kvalifikace: „Podnikání v sociálním zemědělství“ Evropský rámec kvalifikací (EQF) je vyjádřen pomocí tabulky s osmi úrovněmi, z nichž každá je popsána několika tvrzeními vztahujícími se ke znalostem, dovednostem a kompetencím. Rozdíly v úrovních EQF jsou založeny na kombinaci složitosti práce a míry zodpovědnosti, nikoli na úrovni vzdělání. Na kvalifikaci v podnikání v sociálním zemědělství se dá pohlížet jako na zvláštní odbornost v rámci zemědělského podnikání a odpovídá v EQF 4. úrovni odpovědnosti a složitosti. V příloze 4 si můžete prohlédnout všechny úrovně EQF.

Znalosti

Dovednosti

Kompetence

faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v daném oboru práce nebo studia

řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při řešení specifických problémů v oboru práce nebo studia

schopnost řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, které jsou obvykle předvídatelné, ale mohou se měnit dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností

Příloha 1 obsahuje přehled jednotek kvalifikace „Podnikání v sociálním zemědělství“. Podjednotky výsledků učení byly popsány na základě profesních činností či úkolů určených v popisu referenčního profesního profilu. Tyto podjednotky jsou logicky seskupené do větších jednotek:

Jednotky

Podjednotky

Založení sociální farmy

Promýšlení různých modelů sociálního zemědělství a navržení modelu přiměřeného pro svůj vlastní profil a farmu Vybrat vhodné cílové skupiny pro práci a/nebo péči a terapeutické činnosti na své farmě

Přizpůsobení farmy a Plánování práce pro klienty na své farmě činností na farmě sociálnímu Přizpůsobení farmy a činností na farmě sociálnímu zemědělství zemědělství Naplánování a organizace práce a příprava zaměstnanců a dobrovolníků při zajištění kontinuity péče a zemědělské produkce Přizpůsobení a úprava strojů, zařízení a nástrojů podle příslušných zákonů, cílové skupiny (skupin) a činností, které budou probíhat Přizpůsobení prostor a budov, aby byla zajištěna jejich dobrá přístupnost podle nabízených pečovatelských služeb, cílových skupin a příslušných zákonů Zavedení opatření pro hygienu práce a bezpečnost Vytvoření dopravního plánu pro klienty Organizace péče na sociální farmě

Výběr klientů sociální farmy a jednání s nimi Organizace péče a terapeutických činností na farmě Plánování odborného vedení klientů a podpora jejich blahobytu, zaměstnatelnosti a osobního rozvoje

Finanční řízení sociální farmy

Vytvoření vize, mise a strategie sociální farmy Určení příslušných zainteresovaných subjektů a spolupráce s nimi za účelem dosažení cílů sociální farmy Vytvoření finančního plánu Rozpracování strategického marketingového plánu Vytvoření komunikačního plánu Vytvoření plánu přístupu k podnikání Vytvoření obchodního plánu


Popis čtvrté úrovně EQF je následující:

ThPopis klíčových činností prováděných podnikatelem v sociálním zemědělství byl zdokonalován v průběhu navrhování kurikula, což vedlo k různým formám popisu jednotek přijatých v různých fázích vymýšlení. Zohledněny byly i rozhovory s německými sociálními zemědělci probíhající jako součást bakalářské práce studentů HNE Eberswalde. V rámci vzdělávacích institucí by měly jednotky kurikula představovat více než 120 studijních hodin. Pokud jde o cestu neformálního a informálního učení v autentických učebních situacích, není toto množství podstatné. Jakožto složky kvalifikací, určují jednotky obsah a případně strukturu programu. Pro dosažení výsledků učení obsažených v jednotkách mohou ale existovat různé vzdělávací a školící programy a individuální dráhy. Obsah učiva a výukové činnosti (moduly, praxe v podniku, projekty atd.) se mohou lišit a vyžadovat přizpůsobení pro rozdílné kontexty a studenty.

10

Jeden příklad náplně výcvikového programu odvozený od jednotek kvalifikace „Podnikání v sociálním zemědělství“ je popsán v příloze č. 3. Materiály pro učitele odborného výcviku můžete získat v nadnárodním virtuálním kompetenčním centru projektu (http:\\www.maie-project.eu).. Vybudovali jsme uspokojivou pracovní základnu, ale vzhledem k Memorandu o porozumění nebo Smlouvě o učení mezi školícími a/nebo vzdělávacími institucemi je nutné pracovat na dalším rozvoji, včetně definování: •

Postupů a kritérií hodnocení výsledků učení,

•

bodů ECVET spojených s každou jednotkou.

Na základě zkušeností z pilotního kurzu, který probíhal při realizaci projektu MAIE, nabízíme v následující kapitole vodítka pro použití kvalifikačních jednotek „Podnikání v sociálním zemědělství“.

7) F reisen, K. (2012), Fortbildungsangebote für die Soziale Landwirtschaft Überprüfung und Entwicklungsperspektiven des MAIE Curriculums. Bachelorarbeit, HNE Eberswalde. 465 pp.

As part of the MAIE project a pilot course Social Farming was held in Portugal in September 2013. The pilot Jako část projektu MAIE se v Portugalsku v září roku 2013 konal pilotní kurz Sociální zemědělství. Tento kurz byl vyhodnocen víceoborovým týmem složeným z pedagogů a výzkumníků z oblasti sociálního a ekologického zemědělství a inovací ve venkovském prostředí. V následujících oddílech vám představíme shrnutí hlavních zjištění a doporučení vzešlých z pilotního kurzu Sociální zemědělství. Kromě toho dáváme k dispozici hodnotící rámec, který lze použít při přípravě, pozorování a hodnocení kurzu. Následující souhrnné poznámky souvisí s vyhodnocováním pilotního kurzu:

• Pilotní kurz byl zorganizovaný v portugalském národním kontextu a každý kontext má své zvláštní charakteristiky.

• Skupina účastníků byla velmi různorodá (různé profese: farmář, sociální pracovníci a další; rozmanité úrovně znalostí a odbornosti) a vyžadovala vysokou úroveň flexibility školitelů.

3.1 Doporučení vzešlá z pilotního kurzu Sociální zemědělství 3.1.1 Design a plánování kurzu Najděte rovnováhu mezi teorií a praxí. Vlastní praxi nelze podcenit, protože v mnoha případech budou mít studenti omezené zkušenosti a kontakt se sociálním zemědělstvím. V pilotním kurzu studenti praktickou práci s klienty sociální farmy hodnotili velmi vysoko. Pilotní kurz probíhal jako denní kurz po dobu jednoho týdne. To s sebou nese možné dopady na dostupnost a tudíž na účast potenciálních cílových skupin. Pro lidi, kteří pracují na plný nebo částečný úvazek není tento scénář vstřícný. Při organizování kurzu je tedy třeba věnovat pozornost možnostem cílové skupiny a na základě toho jej naplánovat. Výběr ročního období má vliv na praktickou část kurzu. Nejvhodnější je zorganizovat kurz v období, kdy je na sociální farmě dostatek práce. Bude tak k dispozici prostředí, ve kterém mohou školitelé a studenti pozorovat interakce mezi klienty, charakteristické činnosti a personál pomáhající klientům (farmáře, sociální pracovníky, terapeuty atd). Praktickou práci naplánujte v místě, kde jsou pokud možno různorodé skupiny klientů a rozmanité druhy prací, protože interakce mezi určitými skupinami klientů, pomáhající personál a druhy práce se budou podstatně lišit. Pro studenty tvoří účast v této interakci velmi dobré studijní prostředí.


3. Vodítka pro použití kvalifikačních jednotek „Podnikání v sociálním zemědělství“

3.1.2 Cíl kurzu a druhy studentů Kurz sociálního zemědělství založený na standardech ECVET se soustřeďuje

• na učení založené na výsledcích, které jsou v souladu s požadavky pracovního trhu či zaměstnavatelů;

• na vzdělávací prostředí založené na interakci mezi učitelem a studentem, kteří se učí společně namísto pouhého předávání znalostí.

Z toho vyplývá, že cíl(e) kurzu je potřeba dobře vysvětlit. Na začátku kurzu je potřeba ujasnit si odpovědi na následující otázky: Co si student po absolvování kurzu odnese? Jaké schopnosti bude po skončení kurzu student mít, vyjádřeno znalostmi, dovednostmi a kompetencemi?

12

Je také potřeba, aby se studenti důkladně představili. Je možné rozhodnout se pro předběžné seznámení s uchazeči a jejich výběr a na základě účelu a typu kurzu je možné účastníky vybrat. Různorodí nebo stejnorodí účastníci kurzu: Smíšené skupiny, co do profesí a úrovní odbornosti, vyžadují jiný přístup a obsah kurzu. Interakce mezi různými profesemi dají vzniknout jinému učebnímu prostředí než v případě osob s jednou profesí. Například kurz, jehož účastníci jsou aktivní farmáři, se může zaměřit na sociální složky, zatímco kurz, kde většinu účastníků tvoří sociální pracovníci, se musí zaměřit více na zemědělskou část. Ve smíšené skupině sociálních pracovníků a aktivních farmářů bude navíc interakce mezi sociální a zemědělskou složkou vyšší. 3.1.3 Obsah kurzu Celý kurz a specifické bloky musí být navržené tak, aby zajistily souvislý a strukturovaný učební proces a stanovily, co student zná, čemu rozumí a co je schopen po dokončení vzdělávacího procesu vykonávat. To zahrnuje také metody a postupy použité pro hodnocení konkrétních znalostí, dovedností a kompetencí. Znamená to být si vědom toho, že je kromě předávání informací také potřeba účastníky kurzu kontrolovat a různými způsoby podporovat v získávání dovedností. Do těchto činností patří formální hodnocení na konci kurzu, pozorování aktivity při skupinových úkolech, úroveň zapojení v průběhu kurzu atd. Zauvažujte nad výběrem školitele vzhledem k tématu kurzu. Přednáška zabývající se samotnou praxí sociálního zemědělství vyžaduje účast školitele, který je v sociálním zemědělství aktivní. Naopak přednáška o různých skupinách klientů na sociální farmě vyžaduje účast odborníka pracujícího s těmito cílovými skupinami. 3.1.4 Metody a zdroje Je potřeba, aby se účastníci v průběhu celého kurzu rozvíjeli a pracovali na vlastních projektech. Příkladem může být třeba skupinová práce společně s farmářem, který potřebuje poradit nebo chce rozvinout své sociálně marketingové činnosti. Dobrou metodou je přístup využívající případové studie, který vychází ze skutečných a konkrétních situací, protože poskytuje konkrétní příležitost k propojení teoretických znalostí a praktických situací. Na rozdíl od vyučování v učebně umožňuje skupinová práce začlenit také malé individuální úlohy, které prověří využití získaných znalostí. Poskytněte zdroje současné a relevantní literatury a přístup k osobám, které mají profesní historii v oboru nebo v přidružených oblastech. Všechny tyto zdroje musí odpovídat úrovni kurzu a složení účastnické skupiny. Aktivní farmáři se například většinou nebudou zajímat o podrobné výzkumné dokumenty.

3.2 Hodnotící rámec Následující hodnotící rámec můžete využít před, v průběhu nebo po skončení kurzu. Není specializovaný konkrétně na sociální zemědělství, ale spíše na učební prostředí založené na výsledcích, což se dobře hodí ke kurzu typu sociálního zemědělství. Zaměření na učení založené na výsledcích je podrobně rozepsáno v dalším textu a rozlišuje profesní, vzdělávací a hodnotící záležitosti. 3.2.1 Profesní standardy Obecně: Profesní standardy jsou „rozčlenění a popisy hlavních zaměstnání, která lidé vykonávají“. Jejich hlavní funkcí je propojení kvalifikací a trhu práce.

• Jak relevantní je pilotní kurz a celé kurikulum v konkrétním národním/regionálním kontextu?

• Která specifická témata potřebují rozpracovat, která je třeba přidat nebo která je možné vyloučit za účelem dosažení větší shody s trhem práce?

• Co je potřeba udělat pro lepší shodu pracovních požadavků a kurikula sociálního zemědělství?

3.2.2 Vzdělávací a hodnotící standardy Obecně: vzdělávací a hodnotící standardy se obvykle kombinují a sledují pedagogickou logiku. „Zaměřují se na to, co se lidé potřebují naučit, jak se to naučí a jak bude hodnocena kvalita a obsah učení.“ V této vzdělávací části se pozornost soustřeďuje na tato hlavní témata: program kurzu, vzdělávací cíle a výsledky, rovnováha mezi teorií a praxí, interakce mezi školitelem a studentem a učební metodika. Kurikulum jako celek a pilotní kurz: Kurikulum a – jakožto jeho součást – pilotní kurz by měly být navrženy takovým způsobem, aby umožňovaly konzistentní a strukturovaný učební proces s dohodnutými ucelenými a srozumitelnými výsledky učení a jasnými měřítky hodnocení. Podrobněji: je to ucelená sada cílů, výsledků učení rozpracovaných pro dovednosti, znalosti a kompetence, učebních materiálů a praxe a hodnocení. Je třeba rozlišovat následující fáze:

• Orientační fáze: vysvětlení učebních cílů a úkolů? Využívá se stávajících znalostí a dovedností studentů?

• Realizační fáze: získává student spolu s osvojenými znalostmi a dovednostmi zkušenosti? Dojde na vlastní procvičování, individuální a/nebo ve skupinách?

• Fáze reflexe: jakým způsobem proběhne reflexe (úvahy) a zpětná vazba týkající se toho, co jsem se naučil?

• Hodnotící fáze: jak jsou znalosti a/nebo dovednosti a/nebo kompetence hodnocené?

Učební cíle: Jaké jsou výsledky učení pilotního kurzu vyjádřené ve ve znalostech, dovednostech a kompetencích? Vzdělávací obsah: Rovnováha mezi osobním rozvojem a profesním rozvojem znalostí/dovedností. Použití teoretických a skutečných situací, využití sociálního, politického, ekonomického a kulturního kontextu. Učební činnosti a postupy: Na které konkrétní učební úkoly a postupy se cílí? Jak se učební proces vyvíjí? Školitel a vzdělávací obsah:

• Jakou roli hraje školitel v povzbuzení učebního procesu? Jaký druh odbornosti to od něj/ní vyžaduje?

• Řeší školitel osobní učební cíle studentů vzhledem k tomu: jaké dovednosti mám a jaké potřebuji získat, abych mohl fungovat jako sociální zemědělec? Umím uvažovat o svém přístupu k sociálnímu zemědělství/klientům? Umím uvažovat o kontextu sociálního zemědělství?

• Věnuje se jim nebo sděluje profesní znalosti ohledně různých cílových skupin či skupin klientů a příležitostí a omezení cílových skupin? Rozlišuje různé typy sociálních farem a jejich organizace a to, jaký druh práce/činnosti je vhodný pro tu kterou cílovou skupinu?

• Má školitel znalosti a zkušenosti v podnikání? Dělí se o své vědomosti o politických, sociálních a finančních záležitostech a možnostech, včetně pravidel a regulací?

8) Cedefop (2009), The dynamics of qualifications: defining and renewing occupational and educational standards. 75 pp.


Výčet profesních standardů je omezený, protože se výrazně liší v závislosti na jejich kontextech.

• Materiály a zdroje: Jaký druh zdrojů se používá k získání znalostí a dovedností? Jaké různé učební pomůcky a didaktické metody (hromadné vyučování, skupinová diskuze, hraní rolí, exkurze, závěrečná prezentace studentů atd.) jsou využity? Zadávají se úkoly z reálu?

Interakce:

14

• Jaká rovnováha panuje mezi individuálním a skupinovým učením?

• Jak mezi sebou účastníci kurzu spolupracují, jak to školitel nebo didaktické metody usnadňují?

• Jaká je interakce mezi školitelem a studenty, přitahuje pozornost, podává jasné instrukce, vytváří konduktivní učební prostředí, sumarizuje diskuze, přemýšlí o lekcích? Zahrnuje do těchto procesů i studenty?

Hodnocení:

• Jaký vztah má kvalifikace kurzu k požadavkům pracovního trhu?

• Jak metody hodnocení odpovídají požadavkům na kvalifikaci?

• Jakými cestami se hodnotí výsledky kurzu? Možnosti: písemné testy (otevřené a uzavřené otázky, případové studie, eseje atd.), rozhovory (strukturované/polostrukturované), praktické testy/úkoly nebo simulovaný výkon (kontrolní seznam postřehů vztahujících se k nějakému postupu nebo produktu).

• Jaká je kvalita metod a postupu hodnocení?

• Jaká rovnováha panuje mezi hodnocením znalostí, dovedností a kompetencí?

Hromadný a individuální čas: jak je rozdělen čas mezi hromadným a individuálním/skupinovým učením při studiu a práci na úkolech? Místa: Kde učení probíhá: uvnitř a venku, relevance místa?

4. Závěrečné poznámky

Cílem projektu MAIE bylo položení základů, které toto umožní, a to prostřednictvím: • Společného referenčního profesního profilu pro podnikatele v sociálním zemědělství; • Kvalifikačních jednotek „Podnikání v sociálním zemědělství“ a vodítek pro provádění školení;Nadnárodního virtuálního kompetenčního centra v sociálním zemědělství, včetně materiálů pro školitele, které propojuje zainteresované subjekty v Evropě; • První smlouvy mezi evropskými školícími a vzdělávacími institucemi na společné kvalifikaci „Podnikání v sociálním zemědělství“. • Další rozvoj je možný a žádaný, vzhledem k akreditaci ECVET, včetně možného zpřesnění výsledků učení, definice postupů a kritérií pro hodnocení výsledků učení a hodnocení kvality. Další evropské projekty: DIANA – Disability In sustainable Agriculture: a New Approach for training of practitioners (DIANA – Postižení v udržitelném zemědělství: Nový přístup odborné přípravy praktikujících), číslo projektu: 504094-LLP-1-2009-1IT-LEONARDO-LMP EQUFAS, Experiences of the EQF in the Agricultural sector (EQUFAS, Zkušenosti s EQF v zemědělském sektoru), číslo projektu TOI Leonardo da Vinci: NL/07LLP-LdV/TOI/123013 YEBISU – INFORMAL LEARNING AS A MOTOR FOR SUCCESS IN BUSINESS (YEBISU – neformální učení jako motor úspěchu v podnikání), číslo projektu 2010-1-NL1-LEO04-02648 1


Sociální zemědělství v Evropě představuje slibnou cestu k integrování lidí ohrožených sociálním vyloučením. Vytvoření know¬ how a kvalifikace mezi farmáři, které jim umožní udělat krok směrem k práci s lidmi s postižením a jinými cílovými skupinami, je velmi důležitým prvkem podpory sociálního zemědělství. Vytvoření kvalifikační cesty, která je dosažitelná díky mobilitě mezi evropskými zeměmi, zahrnující školení a stáže, získává transkulturní rozměr a umožňuje širší sdílení zkušeností.

16



Annex 1 Qualification units on “Entrepreneurship in Social Farming” Cílová skupina: Farmáři Předpoklady: Základní znalosti řízení farmy a zemědělství obecně 4. úroveň EQF

JEDNOTKA 1: Založení sociální farm

18

Podjednotky

Výsledky učení Znalosti

Dovednosti

Promýšlení různých modelů sociálního zemědělství a navržení modelu přiměřeného pro vlastní profil a farmu

Student dokáže: • analyzovat rozsah a koncepci sociálního zemědělství • porovnat různé typy sociálních farem a jejich společné • uvést příklady osvědčené praxe v sociálním zemědělství • vyvodit přínosy a výhody sociálního zemědělství pro klienty • porovnat různé druhy uspořádání péče, které se dají na farmě použít • porovnat různé modely kombinace péče a zemědělstvíanalyzovat možnosti financování péčeanalyzovat příležitosti pro sociální zemědělství ve svém sociálním a geografickém kontextu

• Student dokáže:analyzovat svůj vlastní podnik ohledně styčných ploch se sociálním zemědělstvím • vybrat a použít přiměřené modely spojení péče a zemědělských činností v rámci svého kontextu

Vybrat vhodné cílové skupiny pro práci a/ nebo péči a terapeutické činnosti na vlastní farmě

Student dokáže: • vyvodit znalosti, zkušenosti a osobní kvality, které jsou pro sociálního zemědělce důležité • zanalyzovat své motivace pro soc. zem. • zanalyzovat svůj osobní profil • určit vliv a podporu ze strany své rodiny a jiných významných lidí vůči projektu • porovnat různé cílové skupiny sociálního zemědělství • zanalyzovat hlavní znaky různých duševních nemocíanalyzovat přístupnost své farmy pro různé cílové skupinyanalyzovat pracovní procesy na vlastní farmě a jejich vhodnost pro různé cílové skupinyanalyzovat možné pečovatelské a terapeutické činnosti na vlastní farmě a jejich vhodnost pro různé cílové skupiny

Student dokáže: • vybrat vhodné cílové skupiny s využitím znalostí o: ◦ cílových skupinách ◦ svém profilu a motivacích a podpoře své rodiny a jiných významných lidí ◦ vlastní farmě, pracovních procesech a možnostech pečovatelských a terapeutických činností

Kompetence Student dokáže: • o svojit si a použít relevantní informace o sociálním zemědělství, cílových skupinách a péči v zemědělství a uplatnit je v rámci svého vlastního kontextu • přemýšlet o svém profilu a začlenit tyto znalosti do profesní praxe • přemýšlet o právech a povinnostech lidí s postižením • zvážit dopad na klienty a jejich úhel pohledu a motivace • vybrat přiměřené cílové skupiny vzhledem ke svému profilu, motivacím a podpoře rodiny • vybrat přiměřené cílové skupiny s ohledem na svou farmu a možnosti práce a jiné aktivity • usilovat o nalezení nejpřiměřenějších řešení, která budou odpovídat jeho/jejím vlastním podmínkám

JEDNOTKA 2: Adaptace farmy a činností na farmě sociálnímu zemědělství Výsledky učení Znalosti

Plánování práce pro klienty Student dokáže: • rozlišit a porovnat pracovní procesy u různých typů farem na vlastnífarmě

(zvířecí, chovatelských zoo, zahradnická farma, ovocnářská farma, farma s přírodou a lesním hospodářstvím, farma s tábořištěm a/nebo rekreační farma, farma s prodejní činností) • uvést příklady denních, sezonních a příležitostných pracovních procesů vhodných pro různé cílové skupiny ◦ uvést příklady:denních aktivit pro účastníky s omezenými schopnostmi a dovednostmi ◦ pracovních procesů a činností pro účastníky s většími možnostmi ◦ školení při práci pro účastníky s poměrně vysokou úrovní

Dovednosti Student dokáže: • určit pracovní procesy podle potřeb vybraných cílových skupin • využít znalost různých cílových skupin k vytvoření pružného a vhodného plánu denních, sezonních a příležitostných prací pro klienty

19

Plánování práce pro klienty na vlastnífarmě Naplánování a organizace práce a příprava zaměstnanců a dobrovolníků při zajištění kontinuity péče a zemědělské produkce

Student dokáže: • určit denní, sezonní a příležitostné činnosti pro zaměstnance a dobrovolníky nezbytné pro zajištění kontinuity zemědělské produkce • určit denní, sezonní a příležitostné činnosti pro zaměstnance a dobrovolníky nezbytné pro zajištění kontinuity péče • porovnat různé školicí techniky, které je možné využít při přípravě zaměstnanců a dobrovolníků

Student dokáže: • naplánovat denní, sezonní a příležitostné činnosti pro zaměstnance a dobrovolníky při zajištění kontinuity péče a zemědělské produkce • využít školicí techniky pro přípravu zaměstnanců a dobrovolníků

Přizpůsobení a úprava strojů, zařízení a nástrojů podle příslušných zákonů, cílové skupiny (skupin) a činností, které budou probíhat

Student dokáže: • uvést příklady přizpůsobení strojů, zařízení a nástrojů potřebám klientů a zákonným požadavkůmanalyzovat legislativu vztahující se na stroje, zařízení a nástroje a jejich úpravy

Student dokáže: • vybrat stroje, zařízení a nástroje, které jsou vhodné pro různé cílové skupiny • upravit stroje, zařízení a nástroje v závislosti na cílových skupinách, provozovaných činnostech a požadavcích zákona

Přizpůsobení prostor a budov, aby byla zajištěna jejich dobrá přístupnost podle nabízených pečovatelských služeb, cílových skupin a příslušných zákonů

Student dokáže: Student dokáže: • uvést příklady přizpůsobení prostor a budov potřebám klientů • přizpůsobit prostor a budovy podle nabízených a zákonným požadavkůmanalyzovat zákony vztahující se k pečovatelských služeb, cílových skupin a zákonných přístupnosti prostor a budov požadavků

Zavedení opatření pro hygienu práce a bezpečnost

Student dokáže: • uvést příklady opatření vztahujících se k hygieně práce a bezpečnosti, které by na sociální farmě měla být zavedena • zanalyzovat zákony související s hygienou práce a bezpečností

Student dokáže: • vybrat náležité informace pro naplánování a zavedení opatření, která budou v souladu s předpisy týkajícími se hygieny práce a bezpečnosti

Vytvoření dopravního plánu pro klienty

Student dokáže: • určit různé dopravní možnosti a jejich vhodnost pro klienty

Student dokáže: • vytvořit dopravní plán v závislosti na dostupnosti, typu přístupu a potřebách každého účastníka

Kompetence Student dokáže: • převzít zodpovědnost za plánování činností klientů, zaměstnanců a dobrovolníků • spravovat povinnosti, radit se se zaměstnanci, dobrovolníky a klienty a zapojit je • připravit zaměstnance a dobrovolníky • převzít zodpovědnost za přizpůsobení farmy (strojů, zařízení, nástrojů, prostoru, budov a dopravy) s ohledem na potřeby klientů • převzít zodpovědnost za dodržování předpisů souvisejících s hygienou práce a bezpečností

„Podnikání v sociálním zemědělství“

Podjednotky

JEDNOTKA 3: Organizace péče na sociální farmě Klíčové činnosti (aktivity)

Výsledky učení Znalosti

Dovednosti

Výběr klientů sociální farmy a jednání s nimi

• Student dokáže: • analyzovat dostatečnost své sociální farmy pro různé klienty • analyzovat profil a osobní motivace klienta • experimentovat s asertivními komunikačními technikami • porovnat různé způsoby komunikace s lidmi s duševním onemocněním • experimentovat s motivačními technikami • porovnat různé techniky řešení nepřiměřeného chování

Student dokáže: • udělat pohovor s klienty za účelem výběru • vyhodnotit přiměřenost profilu kandidátů pro farmáře a jeho/ její rodinu • vyhodnotit přiměřenost profilu kandidátů pro farmu a nabízené pracovní postupy a/nebo činnosti. • využít základní psychologické znalosti a přiměřené strategie a techniky při instruktáži, vedení a motivaci klientů • použít přiměřené techniky řešení nepřiměřeného chování a stresových situací • rozpracovat domácí pravidla zahrnující: práva a povinnosti, základní pravidla bezpečnosti a postupy při stížnostech

Organizace péče a terapeutických činností na vlastní farmě

Student dokáže: • rozlišovat a porovnávat péči a terapeutické činnosti na různých druzích farem • uvést příklady denních, sezonních a příležitostných pečovatelských a terapeutických činností vhodných pro různé cílové skupiny

Student dokáže: • určit pečovatelské a terapeutické činnosti na vlastní farmě, které jsou vhodné pro vybrané cílové skupiny • využít znalost různých cílových skupin k vytvoření pružného a vhodného plánu denních, sezonních a příležitostných pečovatelských a terapeutických činností

Plánování odborného vedení klientů a podpora jejich blahobytu, zaměstnatelnosti a osobního rozvoje

Student dokáže: • porovnat různé způsoby organizace vedení klientů • rozlišit hlavní kroky, na které je třeba při vedení klientů myslet • vyvodit potenciální přínosy své sociální farmy pro osobní rozvoj klienta a jeho sociální a profesní integraci • vyvodit terapeutické a profesní přínosy sociálního zemědělství • vysvětlit, jaké výhody má pro klienta přítomnost na sociální farmě • porovnat cíle a kroky výuky pro různé cílové skupiny • analyzovat dovednosti hodnocené zaměstnavateli • analyzovat dráhu začlenění do trhu práce u lidí s postižením • porovnat strategie usnadňující přijetí a zaměstnání lidí s postižením • určit dostupná veřejná opatření pro podporu zaměstnanosti • analyzovat výhody statutu sociálního podniku s pracovní integrací

Student dokáže: • vybrat a použít náležité informace vedoucí ke správné volbě způsobu vedení klientů • představit klientům farmu a činnosti, které na ní probíhají • naplánovat práci a/nebo činnosti klientů s ohledem na jejich motivace, očekávání, dovednosti, zkušenosti a stupeň nezávislosti • informovat o pokroku klientů • spolupracovat s podpůrnými institucemi a jinými relevantními subjekty ohledně vedení, blahobytu a zaměstnatelnosti klientů • vyučovat klienty a povzbuzovat jejich osobní rozvoj tak, aby se zvýšila jejich zaměstnatelnost • využít veřejná opatření na podporu zaměstnanosti podle cílů a specifik své společnosti

20

Kompetence Student dokáže: • v yužít znalosti komunikačních technik a psychologie v interakci s klienty • p odpořit blahobyt, uspokojení a motivaci klientů výběrem činností na základě jejich cílů a očekávání • p odporovat osobní a profesní rozvoj klientů • s polupracovat s relevantními institucemi nebo odborníky

JEDNOTKA 4: Finanční řízení sociální farmy Výsledky učení Znalosti

Dovednosti

Vytvoření vize, mise a strategie vlastní sociální farmy

Student dokáže: • popsat profil své společnosti (vizi, misi a strategii) • určit hlavní produkty a služby nabízené společností

Student dokáže: • stanovit cíle vlastní sociální farmyanalyzovat poptávku a kvalitu produktů a služeb nabízených sociální farmou s přihlédnutím k farmě, oblasti působnosti a cílovým skupinám

Určení relevantních zainteresovaných subjektů a spolupráce s nimi na dosažení cílů své sociální farmy

Student dokáže: • určit relevantní zainteresované subjekty a analyzovat jejich role (národní a místní úřady, pečovatelské instituce a nevládní organizace, sponzoři a zdroje financí, rada místní sociální farmy, jiní farmáři)

Student dokáže: • vyhodnotit podnikatelské prostředí • navázat vztahy se zainteresovanými subjekty, které by mohly pomoci k naplnění cílů, mise a strategie sociální farmy

Vytvoření finančního plánu

Student dokáže: • vyčíslit náklady, tržby a příjmy vlastní sociální farmyanalyzovat různé možnosti získávání financí (fundraisingu)analyzovat faktory ovlivňující riziko a úspěch sociálně zemědělského podniku

Student dokáže: • určit druhy zdrojů potřebných k dosažení cílů vlastní sociální farmy • určit množství potřebných zdrojů (práce, vybavení, materiálů) • spočítat celkové náklady na každý druh zdroje • shrnout náklady pro vytvoření rozpočtu • shromáždit, interpretovat a využít informace o různých zdrojích financování • odhadnout svůj možný příjem z podnikání • interpretovat faktory ovlivňující riziko a úspěch podniku

Rozpracování strategického marketingového plánu

Student dokáže: • vyzkoušet si hlavní kroky analýzy SWOT a její užitečnost pro určení marketingových cílů • určit strategii marketingového mixu (marketing mix)

Student dokáže: • využít techniky rozhodování a analyzovat pro svou sociální farmu silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, pro určení marketingových cílů • vytvářet marketingové strategie • podle definované strategie navrhnout základní marketingový plán

Vytvoření komunikačního plánu

Student dokáže: • porovnat různé komunikační strategie • porovnat různé komunikační techniky

Student dokáže: • využít informační technologie a komunikační strategie ke správě externích kontaktů a propagaci farmy • vytvořit základní propagační plán a využít základní marketingové nástroje a nástroje pro styk s veřejností (PR)

Vytvoření obchodního plánu

Student dokáže: • určit hlavní kroky k vytvoření obchodního plánu

Student dokáže: • rozpracovat obchodní plán, strukturu a obsah

21

Kompetence • Student dokáže:analyzovat a stanovit cíle vzhledem k daným příležitostem, překážkám a prioritámanalyzovat svůj podnik v rámci struktur, které ho obklopují • spolupracovat a získat užitek díky vybudování sítí • vytvořit realizovatelný rozpočet podporující finanční proveditelnost projektu • použít techniky a koncepty plánování a řízení k vytvoření obchodního plánu, včetně marketingového a komunikačního plánování • převzít odpovědnost za celý cyklus úkolů, včetně finančního plánování a řízení

„Podnikání v sociálním zemědělství“

Výsledky učení

22


Příloha 2 Profesní profil „Podnikatel v sociálním zemědělství“

Příloha 2 Profesní profil „Podnikatel v sociálním zemědělství“ Referenční profesní profil „Podnikatel v sociálním zemědělství“, 4. úroveň EQF Kvalifikace: „Podnikatel v sociálním zemědělství“

24

Obecný popis: Spuštění podnikání v sociálním zemědělství poskytnutím programu činností souvisejících se zemědělstvím, včetně chovu zvířat (hospodářských, drobného zvířectva, drůbeže), produkce plodin a zeleniny, lesního hospodaření atd., jakožto součásti strukturovaného programu péče, rehabilitace, terapie nebo vzdělávání a výchovy určeného jedné či širšímu okruhu ohrožených skupin lidí, zahrnujících lidi s psychickými potížemi, lidi trpící mírnou až střední depresí, dospělé a děti s poruchami učení, děti s autismem, lidi s dřívější závislostí na drogách nebo alkoholu, problémové mladé lidi, dospělé a lidi s podmíněným trestem. Zvláštní profesní přístup: Jako farmář rád pracuje venku s přírodou a je si vědom dopadů své činnosti na půdu, vodu a/nebo floru a faunu. Kromě toho má dobré sociální dovednosti, trpělivost a schopnost vcítění se a blízký vztah k péči a práci s lidmi. Za všech okolností věnuje pozornost své vlastní bezpečnosti a bezpečnosti ostatních. Je zodpovědný, spojuje dobré řídící dovednosti s přístupem zaměřeným na klienta a spolupracuje s pečovatelskými institucemi, aby mohl svým klientům poskytnout služby zdravotní, sociální nebo vzdělávací a výchovné péče prostřednictvím farmářské praxe v ekologicky přívětivém prostředí. Stará se o kvalitu poskytovaných služeb a usiluje o zlepšení blahobytu a sociálního začlenění svých klientů. Kontext: Sociální zemědělství probíhá na celé farmě, nebo na její části, ať už jde o komerční zemědělský podnik, drobné hospodářství nebo komunitní farmu. Ekologicky přívětivé prostředí má prokazatelný kladný vliv na zdraví a blahobyt lidí a tyto přínosy jsou v sociálním zemědělství využity k poskytnutí služeb zdravotní, sociální nebo vzdělávací a výchovné péče, prostřednictvím kontrolovaného a strukturovaného programu činností spojených se zemědělstvím, včetně chovu zvířat (hospodářských, drobného zvířectva a drůbeže), produkce plodin a zeleniny, lesního hospodářství atd. Těžiště činnosti může být v zemědělské produkci (např.: komerční farma, která vítá účastníky) nebo v péči (např.: farma, která je součástí pečovatelské instituce), s dalšími možnými mezitypy farem. Klíčové profesní činnosti (aktivity): - Promýšlení různých modelů sociálního zemědělství a navržení modelu přiměřeného pro vlastní profil a farmu - Výběr vhodné cílové skupiny pro práci a/nebo péči a terapeutické činnosti na vlastní farmě - Plánování práce pro klienty na vlastní farmě - Naplánování a organizace práce a příprava zaměstnanců a dobrovolníků při zajištění kontinuity péče a zemědělské produkce - Přizpůsobení a úprava strojů, zařízení a nástrojů podle příslušných zákonů, cílové skupiny (skupin) a činností, které budou probíhat - Přizpůsobení prostor a budov, aby byla zajištěna jejich dobrá přístupnost podle nabízených pečovatelských služeb, cílových skupin a příslušných zákonů - Zavedení opatření pro hygienu práce a bezpečnost - Vytvoření dopravního plánu pro klienty - Výběr klientů sociální farmy a jednání s nimi - Organizace péče a terapeutických činností na vlastní farmě - Plánování odborného vedení klientů a podpora jejich blahobytu, zaměstnatelnosti a osobního rozvoje - Vytvoření vize, mise a strategie vlastní sociální farmy - Určení relevantních zainteresovaných subjektů a spolupráce s nimi na dosažení cílů vlastní sociální farmy - Vytvoření finančního plánu - Rozpracování strategického marketingového plánu - Vytvoření komunikačního plánu - Vytvoření plánu přístupu k podnikání - Vytvoření obchodního plánu


Příloha 3 Programový obsah školení „Podnikání v sociálním zemědělství“

JEDNOTKA 1: Založení sociální farmy Profil sociálního farmáře • Znalosti, zkušenosti a osobní kvality sociálního farmáře Sebediagnostika • Sebeanalýza motivace • Sebeanalýza osobního profilu • Vlivy a podpora rodiny a ostatních

26

Úvod do sociálního zemědělství • Definice sociálního zemědělství • Popis sociálních farem • Sociální zemědělství v Evropě • Osvědčená praxe v sociálním zemědělství • Různé druhy uspořádání péčedenní aktivity, trajektorie učení¬ práce, internátní pobyt,…) Spojení zemědělství a péče • Různé modely kombinace péče a zemědělství Sociální zemědělství z pohledu klientů • Výhody přítomnosti na sociální farmě • Osobní motivace pro práci nebo život na sociální farmě • Přínosy sociálního zemědělství • Terapeutické a profesní přínosy • Osobní rozvoj, sociální a profesní integrace Cílové skupiny • Lidé s intelektuálním omezením, lidé s psychiatrickými nároky, lidé s fyzickým omezením, (bývalí) vězni, (vyléčení) závislí, péče o mládež, mladí lidé z prostředí speciálních škol, staří lidé s demencí, staří lidé, dlouhodobě nezaměstnané osoby, autistické osoby, lidé se získaným poraněním mozku, lidé se syndromem vyhoření, školky, kombinace cílových skupin. Duševní postižení • Poruchy a typické rysy spojené s duševními postiženími. Výběr cílových skupin • Přiměřenost vzhledem k nabízené práci a činnostem • Možnosti financování pečovatelských služeb nabízených daným cílovým skupinám • Přístupnost farmy pro cílové skupiny • Přiměřenost profilu kandidátů pro farmáře a jeho/její rodinu

JEDNOTKA 2: Přizpůsobení farmy a činností na farmě sociálnímu zemědělství Pečovatelské činnosti na farmě • Pečovatelské činnosti na zvířecí farmě • Pečovatelské činnosti na zahradnické farmě • Pečovatelské činnosti v chovatelské zoo • Pečovatelské činnosti na ovocnářské farmě • Pečovatelské činnosti na farmě s přírodou a lesy • Pečovatelské činnosti na farmě s tábořištěm a/nebo rekreačními možnostmi • Denní, sezonní a příležitostné činnosti vhodné pro různé cílové skupiny Denní, sezonní a příležitostné činnosti pro zaměstnance a dobrovolníky Kontinuita péče a zemědělské produkce Organizace činností v průběhu roku Příprava zaměstnanců a dobrovolníků Stroje, zařízení a nástroje • Přizpůsobení činností, nářadí a strojů tak, aby byly vhodné pro účastníky • Příklady úprav strojů, zařízení a nástrojů pro potřeby účastníků. • Související zákony Plánování budov a prostoru • Přizpůsobení budov a dvora účastníkům: • Pro zlepšení přístupnosti farmy • Jídelna • Pokoje • Hygienické potřeby • Bezpečnost na farmě • Domácí služba pohotovosti a první pomoci • Zákonné požadavky týkající se úprav prostor a budov Bezpečnost • Opatření vztahujících se k hygieně práce a bezpečnosti, které by na sociální farmě měla být zavedena • Zákony související s hygienou práce a bezpečností Doprava • Druhy dopravy • Možnosti přístupu na farmu


• Prodejní činnosti na farmě

JEDNOTKA 3: Organizace péče na sociální farmě Interakce s klienty • Asertivní techniky komunikace • Jak jednat a působit na lidi s duševním postižením • Reagovat na potřeby klienta a podpořit jeho motivaci

28

• Vypořádání se s agresivním chováním, sexuálním obtěžováním a trestnými činy • Domácí pravidla Vedení klientů • Různé způsoby organizace vedení • Trajektorie vedení • Představení • Trajektorie vedení • Ohodnocení • Jak pokračovat dál • Vedení záznamů • Nezbytné informace o klientech • Fyzické fungování • Intelektuální fungování • Emocionální fungování • Společenské fungování • Duševní fungování • Představení farmy a činností, které na ní probíhají, klientům Začlenění klientů v podnicích a na farmách • Odborné školení • Individuální plán školení • Simulované školení • Školení při práci • Dovednosti ceněné zaměstnavateli • Návody/behaviorální strategie usnadňující přijetí a zaměstnání lidí s postižením Podporované zaměstnání • Technická a finanční opatření na podporu • Podpora pro lidi s postižením • Informace, hodnocení a profesní poradenství • Odborná příprava/školení • Podpora zaměstnanosti • Doprovod po nalezení pracovního místa//pokračování po dočasném zaškolovacím místu??? • Podpora pro společnosti zaměstnávající lidi s postižením • Výhody statusu sociálního podniku

JEDNOTKA 4: Finanční řízení sociální farmy Analýza společnosti • Cíle (vize, mise, strategie společnosti) • Nabízené produkty a službypoptávka a kvalita nabízených produktů a služeb

• Relevantní zainteresované subjekty (krajské a místní úřady, pečovatelské instituce a nevládní organizace, sponzoři a zdroje financí, rada místní sociální farmy, jiní farmáři) Sociální marketing Finanční plán • Znalosti nákladů a výnosů • Zdroje financování • Možný příjem z podnikání • Faktory ovlivňující riziko a úspěch sociálně zemědělského podniku Strategický marketingový plán • Analýza SWOT Marketingový mix Propagační plán • Propagace a publicita • Komunikační techniky • Komunikace se zainteresovanými subjekty

- Účastníci a jejich rodina, pečovatelé(ky), podpůrné organizace a osoby a organizace, které se starají o zájmy účastníků

- Organizace, které hrají roli při financování

- Vlády/političtí tvůrci

- Sousedé sociální farmy

- Poradenské organizace

• Komunikace v síti sociálního zemědělství • Různé druhy komunikace a komunikační strategie Plán přístupu k podnikání • Účetnictví • Administrativa • Lidské zdroje • Požadavky na kvalitu • Typy organizace (právní formy) Sestavení obchodního plánu


Analýza síťování

30

Příloha 4 Úrovně Evropského rámce kvalifikací (EQF)

Příloha 4 Úrovně Evropského rámce kvalifikací (EQF) Úroveň

Znalosti

Dovednosti

Kompetence

Úroveň 1

základní všeobecné znalosti

základní dovednosti požadované k provádění jednoduchých úkolů

pracovat nebo studovat pod přímým dohledem ve strukturovaném prostředí

Úroveň 2

základní faktické znalosti v oboru práce nebo studia

základní kognitivní a praktické dovednosti pracovat nebo studovat pod dohledem s určitou požadované při používání relevantních informací mírou samostatnosti za účelem plnění úkolů a řešení běžných problémů s použitím jednoduchých pravidel a nástrojů

Úroveň 3

znalosti faktů, zásad, procesů a obecných pojmů řada kognitivních a praktických dovedností v oboru práce nebo studia požadovaných při plnění úkolů a řešení problémů výběrem a použitím základních metod, nástrojů, materiálů a informací

nést odpovědnost za splnění úkolů v práci nebo ve studiu při řešení problémů přizpůsobovat své chování okolnostem

Úroveň 4

faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce nebo studia

řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při řešení specifických problémů v daném oboru práce nebo studia

schopnost řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, které jsou obvykle předvídatelné, ale mohou se měnit dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností

Úroveň 5

rozsáhlé a specializované faktické a teoretické znalosti v oboru práce nebo studia a uvědomování si hranic těchto znalostí

rozsáhlá škála kognitivních a praktických dovedností požadovaných při rozvíjení tvůrčích řešení abstraktních problémů

řídit a kontrolovat pracovní či vzdělávací činnosti, při nichž dochází k nepředvídatelným změnám posuzovat a rozvíjet své vlastní výkony a výkony ostatních

Úroveň 6

pokročilé znalosti v oboru práce nebo studia zahrnující kritické chápání teorií a zásad

pokročilé dovednosti prokazující zvládnutí oboru a smysl pro inovace, jež jsou požadovány při řešení složitých a nepředvídatelných problémů ve specializované oblasti práce nebo studia nést odpovědnost za řízení odborného rozvoje jednotlivců a skupin

řídit složité technické nebo odborné činnosti či projekty a nést odpovědnost za rozhodování v kontextu nepředvídatelné pracovní nebo vzdělávací náplně

Úroveň 7

vysoce specializované znalosti, z nichž některé jsou v popředí znalostí v oboru práce nebo studia, sloužící jako základ originálního myšlení nebo výzkumu kritické uvědomování si znalostí v oboru a na rozhraní mezi různými oblastmi

speciální dovednosti požadované při řešení problémů ve výzkumu a/nebo při inovacích s cílem rozvíjet nové znalosti a postupy a integrovat poznatky z různých oblastí

řídit a transformovat pracovní nebo vzdělávací kontexty, které jsou složité, nelze je předvídat a vyžadují nové strategické přístupy nést odpovědnost za přispívání k profesním znalostem a postupům a/nebo za posuzování strategických výkonů týmů

Úroveň 8

znalosti na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia a na rozhraní mezi obory

vysoce pokročilé a specializované dovednosti a techniky, včetně syntézy a hodnocení, požadované při řešení kritických problémů ve výzkumu a/nebo inovacích a při rozšiřování a novém definování stávajících znalostí nebo odborných postupů

vykazovat značnou autoritu, inovační potenciál, samostatnost a akademickou a odbornou integritu a trvalé odhodlání přicházet s novými myšlenkami a vyvíjet nové postupy na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia, včetně výzkumu

Podnikání v sociálním zemědělství kurikulum a průvodce. Prosinec 2013

Recommend Documents