Podmínky pro založení a provoz sociálních firem v ČR

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

Bakalářská práce

Podmínky pro založení a provoz sociálních firem v ČR

Robert Štěpánek

Katedra: Sociální práce Vedoucí práce: Ing. Petr Hnízdil Studijní program: Sociální práce Studijní obor: Pastorační a sociální práce

Praha 2012

Print to PDF without this message by purchasing novaPDF (http://www.novapdf.com/)

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem Podmínky pro založení a provoz sociální firmy zpracoval samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla v případě zájmu pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla zveřejněna v elektronické podobě.

V Praze dne 1.4.2012

Robert Štěpánek


Bibliografická citace Podmínky pro založení a provoz sociálních firem Bakalářská práce / Robert Štěpánek; vedoucí práce: Petr Hnízdil. -- Praha, 2012. -85 s.

Anotace Tato bakalářská práce, která je nazvána Podmínky pro založení a provoz sociálních firem, se zabývá sociálním podnikáním v České republice z hlediska legislativních opatření ze strany státu. Dalším aspektem bakalářské práce je vymezení konceptu sociálního podnikání a jeho rozčlenění dle obsahu činnosti a současně i legislativních opatření daných státem. Také je zde nastíněna historie a úplný začátek sociálního podnikání a neziskového sektoru jak v Česku, tak i v Evropě. Součástí této práce je rovněž podrobnější zkoumání a vyhodnocení činnosti neziskových organizací dle faktorů, jež mají na jejich fungování a zároveň efektivitu značný vliv. V práci je zahrnut i samostatný výzkum, který má za úkol předvést, jaké výhody a nevýhody s sebou nese založení a provozování neziskových

organizací

v České

republice

z hlediska

legislativy

a

ekonomických faktorů, které jim z větší části určuje sám stát.

Klíčová slova sociální firma, sociální podnikání, standardy, sociální ekonomika, legislativa, nezisková organizace, provoz, stát, efektivita, podmínky, hodnocení


Abstract This bachelor thesis which is called The Conditions for the Founding and Operation of Social Enterprise is concerned with the social entrepreneurship in the Czech Republic in terms of legislative measures defined by the state. Another aspect of this work is to define the concept of social entrepreneurship and it is division according to the legal status of nonprofit organizations and legislative measures of the state. There is also outlined the history of the very beginning of social entrepreneurship and the non-profit sector in the Czech Republic and Europe.

A part of this work is also a more detailed exploration and evaluation of the activities of non-profit organizations according to the factors that have a considerable influence on their functioning and efficiency at the same time. The work also includes an independent research which aims at demonstrating the advantages and disadvantages that the establishment and operation of nonprofit in the Czech Republic in terms of legislation and economic factors mostly defined by the state entail.

Keywords social firm, social entrepreneurship, standards, social ekonomy, legislation, non-profit organization, operation, State, efficiency, conditions, evaluation


Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat zejména Ing. Petru Hnízdilovi, který mi ochotně a trpělivě vedl moji práci a poskytoval odborné konzultace či jiné cenné rady k úspěšnému sepsání mé práce. Dále bych chtěl poděkovat mému konzultantovi Ing. Karlu Hrbkovi za jeho pomoc se sháněním cenných informací, potřebných pro dokončení mé práce. Rovněž mé poděkování patří Ing. Ivaně Adámkové, která mi pomohla s částí, jež je psaná v anglickém jazyce. Nakonec bych rád poděkoval i všem ostatním, kteří mi poskytli různé informace

vztahující

se

k danému

tématu

mé

bakalářské


práce.

Obsah Úvod............................................................................................................... 8 1. Cíle práce................................................................................................. 10 1.1 Výzkumná otázka............................................................................... 11 1.2 Faktory ovlivňující neziskový sektor a sociální firmy ......................... 11 1.3 Definování pojmu neziskovost a nezisková organizace....................... 13 2. Historie sociálního podnikání a neziskových organizací v českých zemích a na území současné Evropy ............................................................................ 15 2.1 Počátek spolků a neziskových organizací v Římě ............................... 15 2.1.1 Historie vzniku konceptu sociální ekonomiky.................................. 16 2.1.2 Historické kořeny sociálního sektoru v zemích současné Evropy ..... 18 2.1.3 Vývoj třetího sektoru v období 1. poloviny 19. století...................... 19 2.2 Historie organizací zabývajících se obecně prospěšnou činností v českých zemích před rokem 1989........................................................... 21 2.2.1 Představitelé historického hlediska sociální ekonomiky a sociálního podnikání v českých zemích...................................................................... 24 2.2.2 Vývoj sociálních firem na území českých zemí od roku 1989 až po současnost................................................................................................. 26 2.2.3 Otázka vzniku sociálních firem........................................................ 27 3. Vymezení konceptu sociální firmy a sociálního podnikání ....................... 28 3.1 Platforma sociální firmy v ČR ............................................................ 30 3.2 Standardy sociální firmy..................................................................... 31 3.3 Model sociální firmy pocházející z Velké Británie.............................. 33 3.4 Sociální firma ve vztahu k veřejnému a soukromému sektoru............. 35 3.4.1 Spolupráce mezi obchodními společnostmi a neziskovými organizacemi............................................................................................. 36 3.5 Rozdíly v postoji jednotlivých zemí EU k sociální ekonomice............ 37 3.6 Třetí sektor (neziskový sektor) ........................................................... 40 3.6.1 Rozdělení neziskových organizací a nevýdělečných organizací dle kriterií daných státem, jejich zaměřením a činností................................... 40 3.7 Nevýdělečné organizace ..................................................................... 43 3.7.1 Zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu........ 43 3.7.2 Občanská sdružení........................................................................... 44 3.7.3 Obecně prospěšné společnosti.......................................................... 45 3.7.4 Obchodní společnosti ...................................................................... 46 3.8 Vymezení a možnosti sociální firmy z hlediska legislativy ................. 48 3.8.1 Přehled zákonů ................................................................................ 49 3.8.2 Rizika spojená se sociálním podnikáním.......................................... 51

6 Print to PDF without this message by purchasing novaPDF (http://www.novapdf.com/)

3.9 Vymezení sociálního podnikání – tabulky č. 1 - 4............................... 53 3.9.1 Vymezení sociálního podnikání dle skutečnosti – tabulky č. 5 - 8 .... 57 3.9.2 Vyhodnocení – tabulky.................................................................... 59 3.9.3 Srovnání všeobecně platných standardů a reality ............................. 61 4. Empirická část.......................................................................................... 63 4.1 Srovnání začínajících sociálních firem s již zaběhnutými firmami a současně s organizacemi bez tohoto statutu ............................................... 67 Závěr ............................................................................................................ 75 Seznam literatury .......................................................................................... 79 Internetové zdroje ......................................................................................... 81 Právní dokumenty......................................................................................... 83 Seznam tabulek............................................................................................. 83 Seznam grafů: ............................................................................................... 84 Příloha - dotazník.......................................................................................... 85


Úvod Když jsem se rozmýšlel, jaké téma bakalářské práce si vyberu, bylo mi jasné, že si chci zvolit oblast poněkud netradiční, neboť jsem nechtěl psát témata již navržená předem nebo z oblastí, které si ostatní studenti volí nejčastěji. Mám dosti blízký vztah k ekonomice, a tak jsem se rozhodl pro téma, které se zabývá ekonomikou sociálního podnikání a organizacemi působícími v neziskovém sektoru. Také se domnívám, že se společnost a organizace zajišťující služby pro lidi se sociálním, kulturním či zdravotním znevýhodněním zaměřují především na pomoc těmto osobám, ale jen malé procento z těch, kteří působí v neziskovém sektoru, se věnuje i problematice sociální ekonomiky a provozu samotné sociální firmy, s čímž souvisí i legislativa České republiky. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zabývat touto problematikou.

Dalším důvodem mého rozhodnutí je skutečnost, že mnoho organizací má existenční problémy týkající se jejich financování z hlediska špatné struktury a celkového nedostatku iniciativy při zajišťování prostředků potřebných pro chod organizace. To je důvod, proč jsou některé organizace na hranici přežití. Ale každý problém má i své řešení, proto bychom se měli zamyslet nad tím, jak tuto problematiku řešit co nejlepším možným způsobem. Jedním z mnoha aspektů, který ovlivňuje chod jednotlivých organizací, je legislativní opatření státu, které určuje pravidla, dle nichž se mají jednotlivé formy neziskových organizací řídit. Patří sem i ekonomická stránka sociálního podnikání a firem a rovněž sem můžeme zařadit i nízké povědomí veřejnosti a její informovanost. Sice u nás najdeme organizace, jejichž stav a provozuschopnost je po ekonomické stránce poměrně dobře zajištěn, avšak zároveň je v ČR velké množství organizací neschopných si opatřit dostatek prostředků pro běžný


provoz. V důsledku této skutečnosti mnoho organizací na našem území stagnuje a se značně omezenými finančními prostředky jsou odkázáni na dotace a příspěvky poskytované ze státního rozpočtu. Ale podpora poskytovaná od státu by měla posloužit organizaci jen jako doplňkový příjem, nikoli jako jeden z hlavních příjmů. Tato skutečnost má také negativní dopad na rozvoj celého třetího sektoru, který je v současné době pro moderní společnost velmi významný a na vzestupu.

Co se týká postoje státu a zároveň i celé společnosti k neziskovým organizacím, dá se říci, že o tuto sféru není dostatečný zájem, neboť se mnohým lidem nezdá dost atraktivní. Proč to tak je? Zřejmě proto, že jim nenabízí takové podmínky, které by je motivovaly k tomu, aby se v této oblasti angažovali. Velkou roli zde hraje i značná míra zainteresovanosti na zisku. Je možno konstatovat, že i názory lidí na tuto oblast mají negativní vliv na celou problematiku s tím spojenou.

Jedním z nejzásadnějších problémů v oblasti sociálního sektoru je nedostatek pracovníků, což má neblahý dopad na fungování těchto organizací zastupujících neziskový sektor. Jde zde hlavně o to, jak stávající legislativa působí na fungování neziskových organizací a zda by nebylo možné vytvořit vyhovující legislativní podmínky, aby co nejefektivněji působily na chod organizací ve třetím sektoru a aby tak již nedocházelo k častému úpadku třetího sektoru a zároveň jednotlivých organizací v České republice. V této práci míním nastínit celkovou situaci týkající se třetího sektoru a rovněž i fungování jednotlivých organizací. Dále na základě výzkumu, který bude v rámci této práce proveden, zjištěné údaje zhodnotím a jejich prostřednictvím případně navrhnu řešení, jež by mohla pomoci ke zlepšení situace třetího sektoru.


1. Cíle práce Cílem mé bakalářské práce je zabývat se tématem zakládání a provozu sociální firmy v České republice za současně stanovených legislativních podmínek, které se zabývají zřizováním a fungováním organizací nebo firem spadajících dle charakteru provozované činnosti do neziskového sektoru.

V další fázi práce se zaměřím na odlišné právní formy sociálních firem zabývajících se neziskovou činností v České republice. Zmíněné firmy, jež byly založeny za účelem provozovat veřejně prospěšnou činnost a nemají charakter ziskového podnikání, podrobím bližšímu zkoumání, porovnání a vyhodnocení

podmínek

jejich

fungování.

Činnost

těchto

organizací

vyhodnotím z hlediska legislativy, daní, financí, účetnictví a postavení mezi organizacemi, státem, občanským sektorem a zřizovatelem.

Ve své práci se zmíním o podmínkách, které jsou nezbytné pro posuzování neziskové a obecně prospěšné činnosti a pro zakládání a provoz sociálních firem v ČR. Zjistit zda definice neziskovosti dle právního statutu firmy není zastaralá, zda by spíše neměla být brána v úvahu faktická obsahová náplň hlavní činnosti jednotlivých společností. Posoudit, zda daňové výhody a státní pobídky jsou pro provoz sociální firmy dostačující a zda přemíra administrativy a nutnost odděleného účtování a omezené použití zisku nevede spíše k demotivaci a stagnaci ve třetím hospodářském sektoru. Ve své práci chci také porovnat podmínky založení a provozu neziskové organizace s podmínkami fungování tzv. ziskových organizací, jež vykazují znaky činnosti charakteristické pro neziskový sektor.


Výsledky svého výzkumu porovnám s fakty, které jsem získal pomocí studia odborné literatury a odborných článků. Vyhodnocením svého výzkumu ukážu, zdali jsou v České republice nastaveny vhodné podmínky pro fungování sociálních podniků.

1.1 Výzkumná otázka Jsou stávající legislativní a ekonomicko-organizační podmínky vhodné pro založení a provoz sociální firmy v ČR? Je výhodnější, aby byla sociální firma posuzována dle právní subjektivity nebo dle obsahu činnosti?

1.2 Faktory ovlivňující neziskový sektor a sociální firmy

Neziskový sektor je oblast, která poskytuje svým prostřednictvím služby sociálního zaměření, které mají mj. zajistit naplnění základních potřeb osobám s kulturním, zdravotním či sociálním znevýhodněním. Mezi tyto potřeby řadíme např. uplatnění na trhu práce nebo zachovávání důstojnosti lidí se znevýhodněním ve společnosti. Zmíněné potřeby jsou většinou naplňovány činností neziskových organizací, jejichž aktivity a podmínky provozu jsou podmíněny zákony utvořenými státem. Jedním z těchto zákonů je i zákon č. 108/2006 Sb., jehož hlavním cílem je zprostředkovat podporu a pomoc s využitím sociálních služeb a zároveň nastavit pravidla jejich poskytování. Zákon upravuje kromě jiného tři základní typy sociálních služeb,


jsou jimi služba sociální prevence, služba sociální péče a také sociální poradenství. 1

Neziskové organizace a sociální firmy ovlivňuje uvedený zákon v některých oblastech jejich činnosti. Zákon o sociálních službách vymezuje práva a povinnosti, jež jsou rozhodující jak pro zakladatele, tak i pracovníky pracující v sociálním sektoru, což má dopad i na podmínky, za kterých je možné využívat služby sociálních firem klienty.

V rámci tohoto zákona a zákonů zasahujících do oblasti sociálních služeb se stát vypořádává s různými problémy sociálního charakteru. Mezi ně patří např. problémy s nezaměstnaností, problémy s integrací osob s postižením do běžného života, problémy s rozvojem komunity v určité oblasti nebo s otázkou cizinecké problematiky atp. To vše má spojitost se zákonem o sociálních službách a s provozem sociálních firem. Firmy sociálního zaměření musí tento zákon respektovat, ale současně i jiné zákony ovlivňující neziskový sektor. Dané zákony mohou zasahovat a ovlivňovat působení těchto zařízení kladným nebo negativním způsobem. Zákon definuje a upravuje podmínky, za kterých mají být sociální služby poskytovány osobám, které jsou ohroženy sociální exkluzí nebo patří ke skupině osob sociálně vyloučených. Stát by se měl snažit v tomto ohledu projevit podporu jak osobám, které se dostaly do tíživé sociální situace, tak i firmám, jež se tuto podporu pokouší zajistit převážně svými silami, ale i ony spadají mezi subjekty vyžadující podporu nejčastěji ve formě finančních prostředků, ale současně i v podobě lepšího nastavení legislativních podmínek a jasnějšího definování jejich činnosti.

1

Viz. PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. s. 64 - 68


1.3 Definování pojmu neziskovost a nezisková organizace Především je třeba objasnit termín neziskovost. Je to pojem, který není nikde zcela přesně definován, konkrétně není zmíněn v legislativě České republiky. Pojem neziskovost se v českém výkladu objevuje pod slovem „nevýdělečnost“. Tento výraz vznikl na základě nesprávného překladu amerického právního pojmu „not-for-profit“, který byl nejdříve překládán jako „neziskový“ a následně na to byl vymyšlen vhodný ekvivalent „nevýdělečný“. Pojem je již také hojně používán ve spojitosti s právním pojetím a především s uspokojováním potřeb určité skupiny osob. Činnost organizací, které spadají do neziskového sektoru, sice vede k dosažení zisku, ale ten není využíván ve prospěch vlastníka firmy nebo osob podílejících se na vedení firmy, nýbrž je vkládán opět do činnosti daného subjektu. To znamená, že zisk je určen přednostně ku prospěchu veřejného blaha a osob, které jsou v tomto ohledu potřebné. 2

V současné době si stále myslí značná část obyvatelstva, že firmy, jež spadají do neziskového sektoru, jsou ty organizace, které jsou neproduktivního založení, organizace nedosahující prosperity a dále lidé o těchto firmách smýšlí jako o organizacích, jež získávají prostředky na svoji činnost pouze z dotací České republiky a EU. Což je samozřejmě mylný názor naprosté většiny lidí, kteří s touto neziskovou oblastí nemají co činit. 3

2

3

Viz. HUDCOVÁ, Zdeňka. Daňový režim neziskových organizací v ČR a ve vybraných zemích EU. s. 9 - 10 Viz. HUNČOVÁ, Magdaléna. O pojmech neziskovost, veřejná prospěšnost a veřejné služby [online]. [cit. 2011-10-28]. Vlastní překlad autorky, 2003. Dostupné z WWW: http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/o_pojmech_neziskovost.pdf


Co se týká neziskové činnosti a organizací provozujících tento druh činnosti, můžeme je jistě zařadit do tzv. třetího sektoru. Tento sektor v současnosti nabývá velikého významu jak pro ty, kdo ho hojně využívají, ať už se jedná o jakýkoli účel, tak i pro celý zbytek společnosti, jde-li o zprostředkovatele či osoby, které nejsou zcela přímo na tento sektor vázány. Dá se však říci, že významu nabývá i proto, že se jeho působnost v posledních letech značně rozšiřuje, takže se jeho fungování svým způsobem dotýká všech, ať už jen vzdáleně, nebo přímo. Na základě rozšiřování třetího sektoru se také značnou měrou rozvíjí vzdělávání a zároveň rozmanité obory související s prací v této oblasti. 4 Nezisková organizace má svého zřizovatele a je registrována dle platného zákona. Je zprostředkovatelem zájmové činnosti v institucionální podobě, která je odloučena od státní správy. Tento druh organizace se snaží o to, aby veškeré zisky, kterých by mohla dosáhnout, využila na vlastní činnost. Dále řídí svoji činnost, jež je stanovena interními předpisy, které si při založení sama stanoví. Jednou z dalších iniciativ, která hraje významnou roli v činnosti neziskové organizace, je dobrovolnost týkající se dobrovolnické práce samé či příspěvků, jež umožňují organizaci další existenci. V neposlední řadě je třeba zmínit také prospěch veřejnosti, což je jeden ze základních prvků, pro který je tento typ organizací zakládán. 5 Jedním z nejčastějších typů sociálních firem v České republice je obecně prospěšná společnost, jejíž činnost je stanovena v zakladatelské listině, avšak v zákoně není jasně definováno, jaký druh činnosti by o.p.s. měla či neměla vykonávat.

4 5

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika. s. 11 Viz. RAKUŠANOVÁ, Petra. Třetí sektor a občanská participace v České republice[online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné z WWW: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100019s_rakusanova_obcan.pdf


2. Historie sociálního podnikání a neziskových organizací v českých zemích a na území současné Evropy

2.1 Počátek spolků a neziskových organizací v Římě Již v dávné minulosti se objevovaly známky, že se lidé organizují do nějakých skupin, přesněji bychom to nazvali sdružováním. Toto sdružování bylo ustanoveno v zákoně a současně bylo jakýmsi projevem tehdejší demokracie. Tato skutečnost je i projevem moderní doby a základem demokratické společnosti. Co se týká zmíněného sdružování osob, existovalo už v Římě za dob dávno minulých a bylo jedním z práv tehdejšího tamějšího obyvatelstva. V té době se používalo termínu korporace, což mělo označovat právě ono zmiňované sdružování osob. V té době již měl Řím poměrně rozvinutou interní infrastrukturu, jež zahrnovala veřejné i soukromé korporace. Veřejné představovaly stát, obce a vesnice v jednotlivých provinciích Římské republiky. Potom zde byly také ty soukromé korporace, které zastupovaly kultovní a dobročinné spolky i spolky živnostníků. Rovněž tehdejší právní systém Říma rozlišoval právnické a fyzické osoby, které měly přece jen trochu odlišnou funkci i jiná jednání, než mají nyní. V současnosti se dá hovořit o podstatné změně týkající se jejich působnosti na veřejnosti a s tím spojenými kompetencemi, jež definují jejich činnosti. Tyto korporace měly své orgány, které řídily jejich činnost, jako je tomu i v současné době. 6 6

Viz. STARÁ, Ivana. Počátky spolkového a nadačního práva a jeho kroky do budoucnosti [online]. [cit. 2012-11-03]. Dostupné z WWW: http://docs.google.com/document/pub?id=1SchBnsrLT9t41TaEPhnniuKBPkpU2VQwKS5 iORjQDI


Pojmy, které se vyskytovaly již v době staré římské republiky, neměly zcela stejnou právní úpravu a jejich fungování bylo také odlišné, ale podstata zůstala v dnešní době stejná, pouze byla více specifikována a v zákoníku upravena.

2.1.1 Historie vzniku konceptu sociální ekonomiky Sociální ekonomikou rozumíme činnost, která se zakládá na solidaritě a je zároveň spojována s veřejnou politikou. 7 V době, kdy vznikla odnož ekonomiky zvaná sociální ekonomika, ve světě se často hovořilo o potřebě globálního dobra, které měla představovat již zmíněná sociální ekonomika. 8 Muž, který stál za zrodem pojmu sociální ekonomika a měl s ním co dělat, se jmenoval Charles Dunoyer. Cílem tohoto druhu ekonomiky je zasahovat do života členů lidské společnosti a ovlivňovat její běh v dobrém smyslu slova. Řeší problematiku fungování celého společenství a navrhuje změny, které by měly mít ve svém důsledku pozitivní dopad na celou společnost. Sociální ekonomika se pokouší vytvářet mnohé příležitosti uplatnitelné v životě a dalo by se říci, že se pokouší dát jednotlivcům či skupinám lidí možnost a vyhlídku na lepší zapojení se do společenského života. Sociální ekonomika je jedním z prvků, který je nezbytný pro sociální firmy a jejich provozování. Je to činnost, jejímž základním smyslem je účastnit se na řízení jednotlivých neziskových organizací, které ji pro své správné fungování potřebují a neobejdou se bez ní.

7 8

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. s. 21 Viz. MLČOCH, Lubomír. Ekonomie důvěry a společného dobra. s. 91


„Výraz “sociální ekonomika“ byl poprvé uveřejněn a uznán vládním dekretem ve Francii v roce 1981.“ 9 Důležitou roli ve vývoji sociální ekonomiky a třetího sektoru sehrála výzkumná organizace pod názvem EMES, jež se podílela na konkretizaci subjektů figurujících ve sféře sociální ekonomiky a zároveň se snaží o rozvoj vzdělávání v této oblasti po celé Evropě. 10 Druhou velice významnou výzkumnou organizací je CIRIEC, ta se zabývá sběrem dat a také publikací prací, které se zaměřují na sociální ekonomiku. Hlavním smyslem této organizace je získání přesných údajů, které poté zpracovává pro potřeby Evropské unie a má tak možnost porovnávat jednotlivé údaje v kontextu s historií a takto nám dopomáhá k ucelené představě o přínosu sociální ekonomiky pro celou naší společnost. 11 Každá organizace se tedy řídí pravidly sociální ekonomiky a tudíž spadá do její působnosti to, že musí sloužit lidem a dělat vše v jejich prospěch, nikoli sledovat svůj osobní zisk a zájem. Jedním ze zdrojů, který popisuje charakter sociální ekonomiky jako skupinu organizací, jež nespadají do veřejného sektoru a nemají za úkol dosahovat zisku ve svém zájmu, nýbrž pracují pro zlepšení kvality služeb poskytovaných lidem a pro rozvoj celého společenství, je právě Charta sociální ekonomiky, která byla sepsána v roce 1980. 12

9 10 11 12

DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. s. 22 Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika. s. 31 Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika. s. 36 - 37 Viz. DOHNALOVÁ, Marie. 1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání [online]. Praha: UK, Fakulta humanitních studií, 2008. [cit. 2011-10-28]. Dostupné z WWW: http://www.fhs.cuni.cz/kos/kos_soubory/1._Uvod_Socialni_ekonomika_a_socialni_podni kani.pdf


2.1.2 Historické kořeny sociálního sektoru v zemích současné Evropy V dalším textu týkajícím se historie neziskového sektoru bych rád věnoval malou pozornost také ostatním státům, které jsou v současnosti členy Evropské unie. Velká Británie a Irsko se účastnily v oblasti třetího sektoru jako významní poskytovatelé charitativní činnosti, kteří se současně zaměřili na občanský sektor.

Dále zde v této oblasti figurovaly i státy, mezi něž bychom mohli zařadit země nacházející se na skandinávském území. Skandinávské země měly dost značný podíl na podpoře rovnosti a demokracie, což má pro tyto země velký význam a snaží se ho v hojné míře propagovat. To však neznamená, že jen tyto země se účastnily na rozvoji třetího sektoru. Jsou zde i další země, na které bychom neměli rozhodně zapomínat. Jsou jimi např. Německo, Belgie a Nizozemí, které preferují respekt k pravomocím, jimiž jsou obdařeny různé instituce, jež jsou v přímém kontaktu s občany, kteří se na ně v případě potřeby obrací.

Tyto zmíněné tři země se snaží zejména o to, aby občané na jejich území měli veškerou podporu, kterou si zaslouží, a právě prostřednictvím svých institucí, fungujících na nižší úrovni se jim snaží pomáhat a podporovat je v překonávání životních překážek, někdy také na úrovni duchovní.

Jednou z mnoha projevených iniciativ ze strany států EU byla také dobrovolnická činnost, která byla zároveň vázána na pojmy jako jsou participace a demokracie, jež už byla zmíněna. A byla hodně preferována na této úrovni zeměmi, jako jsou Dánsko, Švédsko a jiné země. Tato činnost také byla založena na jednotné náboženské víře. Tuto formu dobrovolnické činnosti


značně propagovala Itálie, Belgie, Francie aj. Naproti tomu byla ve Španělsku, Portugalsku, Řecku nebo Itálii preferována rodina a poskytování osobní péče pro její jednotlivé členy. 13

2.1.3 Vývoj třetího sektoru v období 1. poloviny 19. století V dřívější době byl vývoj sociální podpory obyvatelstva financován především zemí, na jejímž území obyvatelé žili. Po určité době si někteří obyvatelé uvědomili, že jejich životní jistoty nejsou závislé jen na státu, ale že se na jejich zabezpečení podílejí i oni sami svojí vlastní produktivitou, ze které již tenkrát odváděli daně. Tím zároveň zajišťovali sociální podporu občanům, kteří nebyli schopni si zajistit obživu sami, ať už ze zdravotních důvodů či z důvodů duševní choroby nebo jiného degenerativního onemocnění, které jim znemožňovalo zcela běžný způsob života jako kterémukoli jinému člověku způsobilému plně zodpovídat za svoji osobu a vlastní činnost. 14

Z těchto důvodů se v pozdější době začala rozvíjet sociální ekonomika, různé formy organizací sociálního charakteru, vzdělávacích programů a škol, jež se začaly zaměřovat na vzdělávání lidí, kteří se měli v tomto oboru uplatnit.

Činnost organizací spadajících do neziskového sektoru však byla ve značné míře a různými způsoby ovlivňována zákony vydanými státem, na jehož území nezisková organizace působila. Kromě politického, sociálního a kulturního prostředí, ovlivňovaly činnost neziskových organizací také ekonomické 13 14

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, s. 12 Viz. MUSIL, Libor. Vývoj sociálního státu v Evropě, s. 12


okolnosti a zároveň i jejich právní forma. Cílem těchto organizací je nejen snížení nezaměstnanosti na trhu práce, ale i podpora lidí se znevýhodněním, kteří mají zájem vést smysluplný a pokud možno plnohodnotný život. 15

Tato skutečnost, jež významně podporovala rozvoj třetího sektoru, se příznivě projevila v období 1.poloviny 19.století, kdy také začaly vznikat jednotlivé formy organizací spadajících do zmíněného třetího sektoru. Bylo to současně období velkého rozmachu industrializace.

Ale nejen sama industrializace podpořila vývoj této oblasti, zároveň k tomu značně dopomohla válečná období, kdy pomoci po stránce sociální bylo zapotřebí nejvíce, obzvláště následkem 1. a 2.světové války byla tato pomoc potřebná. Dalším krokem, který byl ve prospěch společnosti v tomto ohledu učiněn, bylo zakládání soukromých sdružení a organizací na popud některých obyvatel jednotlivých zemí. Ve většině případů tuto situaci můžeme hodnotit jako krok vstříc blahu a prospěchu celé společnosti. 16

15 16

Viz. NOYA, Antonella, CLARENCE, Emma. The Social Economy. s. 27 - 28 Viz. MUSIL, Libor. Vývoj sociálního státu v Evropě, s. 12 – 17


2.2 Historie organizací zabývajících se obecně prospěšnou činností v českých zemích před rokem 1989 Díky naší tradici vznikalo na území našeho státu velké množství různých dobrovolných, svépomocných spolků a organizací, které provozovaly veřejně prospěšné aktivity. Tento jev byl u nás do roku 1848 ve značné míře ovlivněn tehdejším osvícenstvím a romantismem. Mezi tyto spolky patří například Svobodní zednáři nebo Královská česká společnost nauk atd. Za první republiky

byla činnost

veškerého

spolkového

dění řízena zákonem

č. 134/1867 Sb. jen s nepatrnými změnami. Ve 40. letech 19.století začaly vznikat zejména dělnické spolky. V roce 1867 došlo k významné události, kterou bylo vydání zákona o spolčovacím právu. Tento zákon ve svém důsledku umožnil legalizování činnosti některých spolků, jež byly doposud utajovány. Bylo neuvěřitelné jakým tempem se v Českých zemích rozvíjela tvorba spolků, studentských nadací, klubů a hnutí, jež se zaměřovala na odlišnou činnost v různých oblastech společenského života. 17

V tehdejší době se také rozmohlo zakládání svépomocných záložen, k čemuž došlo na základě nedostatku finančních prostředků pro malé a střední podnikatele a tehdejší absence bankovních institucí, což bylo v období druhé poloviny 19.století. Byly to vlastně takové spolky, které měly za úkol poskytnout krátkodobou podporu v podobě finančních prostředků, jež měla pomoci drobným podnikatelům překlenout kritická období jejich podnikatelské činnosti a dopomoci jim tak k prosperitě. Bohužel s příchodem 1. světové války došlo k útlumu provozu většiny těchto organizací. 18

17 18

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. s. 106 – 107 Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika. s. 46


Nutno dodat, že tehdejší aktivity spolků se nejen rozvíjely obrovským tempem, ale kromě toho se také jednotlivé spolky věnovaly různorodým činnostem, které měly za následek bohatý a rozmanitý společenský život. Současně tyto organizace a spolky jistým způsobem určily, jak se bude společnost nadále vyvíjet a kam bude směřovat. Spolky jsou dobrovolným sdružením osob s určitým cílem a spolková činnost může být charakterizována jako čistě zájmová, prospěšná pro společnost v mnoha ohledech či podporující rozvoj podnikání nebo různých profesí. Činnost spolků přinesla společnosti každopádně efektivnější využití finančních prostředků, pracovních sil, práv či jiných společenských hodnot, než kdyby se je snažil prosazovat každý jednotlivec sám. Co se týká nadace, ta měla na rozdíl od spolků, družstev a organizací podobného typu za úkol shromažďovat majetek a ten následně přerozdělovat v rámci obecně prospěšného zájmu.

K význačným osobnostem předválečné doby, které se zasloužili o zakládání prospěšných spolků a nadací v Českých zemích, patřil např. Josef Hlávka, který podporoval české umělce a zároveň se zasloužil o založení České akademie věd a umění. Po jeho smrti byla na základě jeho závěti byla zřízena nadace pod názvem Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkové. Účelem nadace byla především podpora vzdělanosti českého národa. Hlávkova nadace jako jediná přečkala celou dobu vlády komunistického režimu v Čechách. Mezi významné osobnosti rovněž patřil také Alois Oliva, který založil Olivovu nadaci, která poskytuje finanční prostředky ke zkvalitnění zdravotní a sociální péče o děti. 19

19

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika. s. 46


V meziválečném období došlo k probuzení aktivity některých spolků, zejména těch, které se zabývaly charitativní a dobročinnou činností, jež tak pomáhala se vypořádat s následky války. Mezi významné organizace bych zařadil Československý červený kříž, České srdce anebo Armádu spásy, která byla poprvé zaevidována v roce 1921. Tato doba také přála rozvoji českého skautingu nebo zde došlo ke zrodu mezinárodní asociace pod názvem YMCA. Ke slovu se však rovněž dostaly politické strany, mezi nimiž byla i komunistická strana Československa. Nad bohatou spolkovou činností se v roce 1939 opět začala stahovat mračna a v důsledku rostoucího tlaku nacionalismu a přicházející války byla tato činnost zcela roztříštěna a potlačena. 20

Po ukončení 2.světové války se opět začala obnovovat funkce spolkového života, ale již nebylo možno ho porovnávat s rozmachem po první světové válce. Rozvoji bylo zabraňováno vlivem politické moci, která se nesla v duchu komunistického režimu. Mnoho spolků muselo ukončit svoji činnost pod nátlakem vládnoucí politické moci, která prosazovala své vlastní zájmy, a tudíž tu nezbylo moc místa pro jiné zájmy. K plnému zahájení činnosti spolků došlo víceméně až po roce 1989, kdy již nebyly pod neustálým dohledem komunistického režimu.

20

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu, s. 108 - 113


2.2.1 Představitelé historického hlediska sociální ekonomiky a sociálního podnikání v českých zemích Tradice podporující sociální vztahy a různé organizace, které se zabývaly pro-sociální činností již existují na území českých zemí více než sto let. Prvními tzv. průkopníky a propagátory sociální ekonomiky a idey solidarity u nás v průběhu 19.století byli František Kampelík, Karel Engliš nebo František Chleborad. Dalo by se konstatovat, že tito pánové se zasloužili o největší rozvoj činnosti, dnes známé jako sociální podnikání. Jednou z významných českých osobností, jež podněcovala zakládání organizací se sociálně zaměřenou činností, byl rovněž tehdejší český prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Stručně nastíním, jakými činnostmi se tito pánové v oblasti sociální ekonomiky nejvíce zasloužili. 21

Kromě toho, že F. C. Kampelík stál za zrodem družstevních záložen, jež byly později pojmenovány na jeho počest jako „kampeličky“, inicioval současně i to, aby se lidé pojišťovali proti krizovým situacím, které by následně mohly mít negativní dopad na jejich životní situaci, jež by mohla v důsledku krizové situace ohrozit postavení znevýhodněných jedinců ve společnosti, čemuž mělo právě toto pojištění zabránit.

Další osobností byl František Chleborad, který směroval společnost k zakládání svépomocných spolků, tzv. „tovaryšstva“, tedy družstva. Zmíněná družstva měla vést k podpoře svých jednotlivých členů a tudíž k posílení jejich sociálního statusu v rámci daného spolku.

21

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika. s. 42


Pak tu byl ještě Karel Engliš, zaměřením ekonom a národohospodář. Během svého života se pokoušel o dosažení jistého řádu ve společnosti, jež se dle jeho mínění měla řídit určitými pravidly, která by jí dovedla k naprosté rovnováze mezi účelem a prostředkem. Zásadní ideologii spatřoval v kvalitě života a snaze život neustále zlepšovat. Vývoj společnosti správným směrem viděl v solidaritě s ostatními lidmi. 22

22

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, s. 43 - 44


2.2.2 Vývoj sociálních firem na území českých zemí od roku 1989 až po současnost Po roce 1989 došlo k rozsáhlému rozvoji a zakládání spolků, které byly minulým režimem vytlačeny a rozpuštěny. Nyní však přišla jejich doba, kdy se mohou v podstatě neomezeně rozvíjet, a tak podněcovat nové činnosti, jež by mohly vést ke zlepšení celospolečenské úrovně. K masivnímu zakládání organizací sociálního zaměření prospělo zajisté i schválení zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. Tento zákon má vzhledem k svému liberálnímu pojetí řadu nedostatků, které mají negativní dopad na fungování sociálních podniků, s čímž souvisí i zneužívání těchto organizací, ve smyslu zneužívání charakteru společnosti ve prospěch vlastního obohacování, nikoli ve prospěch veřejného zájmu. 23 Po výše zmíněném roce 1989 se obnovovala činnost nejen organizací, které již měly v Česku nějakou předchozí tradici, ale byly také zakládány organizace, jež svým směřováním reagovaly na potřeby společnosti související s nástupem nové éry. 24 Období

nastupující

těsně

po

skončení

socialistického

režimu

předznamenalo nástup nových metod a praktik, jež měly podpořit činnost sociálních firem v nové době, kde mají všechny organizace právo svobodného projevu a rozhodování v rámci nově schválených zákonů, které se týkají jednotlivých typů organizací.

23

24

Viz. Sociální ekonomika v ČR – diplomová práce Jan Skopeček [online]. Praha: UK, Fakulta humanitních studií, 2006 [cit. 2011-11-14]. Historie od roku 1945 do současnosti. Dostupné z WWW: http://docs.google.com/document/d/1_frQQWN5ZDh3708XLIvBK8Q5MDyHDQ4EEdD qH2CjhD4/edit?pli=1 Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, s. 48


2.2.3 Otázka vzniku sociálních firem Otázkou je proč a z jakého důvodu začaly vznikat sociální firmy? Odpověď na danou otázku by mohla znít asi takto: Vývoj a nároky kladené na úroveň naší společnosti vyžadovaly různé inovace a změny podmínek týkající se fungování společnosti, které kromě jiného vedly ke vzniku sociálního sektoru a sociálních firem. Další aspekt, jenž zapříčinil vznik sociálních firem, byl ten, že s vývojem společnosti a příchodem moderní doby přišly současně i společenské problémy, které je nutné řešit a odstraňovat. S rozvojem společnosti se vyvíjely i morální a etické zásady a rovněž zákon týkající se lidských práv a svobod, který mj. hovoří o tom, že každý člověk má svá práva, ve kterých nesmí být omezován. To znamená, že i člověk s nějakým znevýhodněním je nám rovný a tudíž má nárok jako kdokoli jiný na stejné příležitosti a možnosti uplatnění se v životě. Můžeme mezi tyto příležitosti zařadit např. možnost výkonu práce za mzdu. Nyní se dostáváme k tomu, proč vlastně začaly vznikat sociální firmy. Tyto firmy svojí existencí měly umožnit znevýhodněným lidem zapojit se do pracovního procesu a poskytnout jim tak možnost, která by je začlenila plnohodnotným způsobem do společnosti a zároveň jim umožnila žít běžný život stejně jako ostatním lidem bez znevýhodnění. Dalo by se říci, že sociální firmy zaplnily prázdné místo na trhu práce a podpořily jak ekonomický růst, tak i vývoj nového druhu ekonomiky, jímž je sociální ekonomika. V současné době sociální podniky a sociální ekonomika v našem společenství hrají významnou roli, která má představovat model úplné integrace na pracovním trhu. Kromě toho v sociálním sektoru hraje důležitou roli i zákon o sociálních službách. 25 25

Srov. What is the meaning of „social firms“? [online]. [cit. 2012-02-15]. Dostupné z WWW: http://www.socialfirms.co.uk


3. Vymezení konceptu sociální firmy a sociálního podnikání Sociální firmu bychom mohli definovat jako organizaci, která vyvíjí činnost směřující k dosažení zisku za účelem plnění sociálních cílů. Těmito sociálními cíli můžeme označit činnosti, které mají posloužit společnému dobru. Činnost sociální firmy můžeme také definovat jako sociální podnikání. Zmíněné hodnoty směřují k prosperitě sociální firmy, nikoli za účelem svého obohacení, ale proto, že se snaží poskytnout finanční podporu či prostředky k obecně prospěšným zájmům celé společnosti.

Sociální firmu můžeme charakterizovat jako subjekt trojího zaměření: -

zaměřuje se na výrobu či poskytování služeb, které mu mají dopomoci k zisku

-

dále musí mít jasně definované sociální cíle, jako je např. vzdělávání nebo poskytování pracovních míst lidem s určitým znevýhodněním

-

posledním zaměřením je hledisko sociálního vlastnictví

26

Sociální firma a sociální podnikání se začaly objevovat ve Spojených státech a na území Evropy v devadesátých letech a byly reakcí na rozvíjející se společenské problémy, které souvisí s moderní dobou, jež s sebou nese neblahé důsledky dopadající jak na jednotlivce, tak i na celé skupiny lidí, což má za následek vznik právě zmíněných společenských problémů. 27 26

27

Viz. Fokus Praha, o.s. Sociální ekonomika a sociální firmy [online]. [cit. 2011-11-23]. Sociální firma – šance pro znevýhodněné na trhu práce. Dostupné z WWW: http://www.socialnifirmy.cz/index.php?action=main&subject=13&lang=cz Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, s. 29


Tyto problémy se týkají například: dysfunkce vztahů, civilizačních chorob nebo jiných chorob různého charakteru a mnoha jiných problémů, jež ovlivňují další chování a formování celé společnosti. Z tohoto důvodu vznikají zmíněné sociální firmy různého charakteru a zaměření. Firmy z neziskového sektoru kromě toho, že získávají finanční či jiné prostředky k úspěšnému fungování prostřednictvím vlastní činnosti, také získávají dary, ať už ve formě finančních dotací, či jiných hodnotných darů, od státu, soukromých firem nebo z různých sbírek, na něž přispívají i jednotlivci.

Právnické či fyzické osoby, které jim poskytují finanční či jiné dary, v tomto případě neočekávají, že jim poskytnuté prostředky budou vráceny nebo splaceny. Spíše je jim umožněno zviditelnění prostřednictvím obdarované neziskové organizace. Je to určitý druh propagace v jiné formě. Rovněž u tohoto druhu organizace není možnost rozdělení majetku v případě jeho likvidace mezi zakladatele nebo osoby, které se významně podílely na založení a činnosti neziskové organizace. 28

„Sociální podnikání v současné době funguje, tím způsobem, že:

28

29

-

poskytuje nové služby

-

přichází s novou kvalitou služeb

-

přichází s novými metodami výroby

-

má nové primární faktory

-

navrhuje nové formy organizace

-

objevuje nové trhy“

29

Srov. INGRAM, Robert et al. Accounting and financial reporting for governmental and nonprofit organizations. s. 3 - 4 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, s. 30


Koncept sociální firmy souvisí se sociální ekonomikou a zároveň se jí řídí. V dnešní době se sociální ekonomika značně rozvíjí a zaslouží si, aby jí byla věnována dostatečná pozornost.

3.1 Platforma sociální firmy v ČR „Záměrem platformy je stát se reprezentativním partnerem pro veřejný sektor, bankovní instituce, akademickou sféru, další instituce a širokou veřejnost, jejímž úkolem bude: -

představit model sociální firmy v České republice,

-

komunikovat se státní správou a místní samosprávou, podnikateli či veřejností,

30

-

propagovat model sociální firmy a rozvíjet síť sociálních firem,

-

rozvíjet síť sociálních firem na území ČR

-

pořádat vzdělávací akce“ 30

Sociální firmy [online]. [cit. 2011-02-06]. Sociální firma – šance pro znevýhodněné na trhu práce. Dostupné z WWW: http://www.socialnifirmy.cz/index.php?action=main&subject=10&lang=cz


3.2 Standardy sociální firmy Standardy sociálních služeb byly sepsány, protože bylo nezbytné si stanovit pravidla a podmínky poskytování sociálních služeb a taktéž bylo zapotřebí přesně definovat podmínky fungování sociální firmy, která zastává určité hodnoty, jež vymezují její fungování a status. Tuto funkci v tomto případě zastávají standardy sociální firmy. Záměr sociální firmy je samozřejmě odlišný od ostatních firem zaměřených na jediný cíl, a to dosáhnout zisku ve svůj prospěch. Když došlo k tvorbě standardů sociálních služeb pro ČR, tak se její tvůrci nechali inspirovat modelem sociální firmy z Velké Británie. Sociální firma se vyznačuje tím, že zaměstnává osoby s nějakým znevýhodněním, které může být různého charakteru (např. zdravotní, mentální, kombinované postižení nebo duševní onemocnění). Můžeme sem zařadit i lidi sociálně znevýhodněné, kteří se ocitli v nějaké krizové situaci, mohou sem patřit i drogově závislí atp. Tento druh firmy zaměstnává lidi, u kterých je velice pravděpodobné, že budou potřebovat pracovní a psychosociální podporu delší dobu. Další dost podstatnou roli zde hraje podnikatelská činnost, která je provozována za účelem naplnění sociálních cílů, nikoli svého vlastního prospěchu. Sociální firma se snaží o to, aby její zaměstnanci dosahovali co největších výkonů s ohledem na jejich možnosti, a zároveň se snaží podpořit rozvoj jejich schopností a dovedností. 31 Tyto standardy mají zajistit přehlednost a orientaci v činnosti sociálních firem s ohledem na zákazníky, zaměstnance, veřejné instituce, organizace či poskytovatele služeb v oblasti zaměstnanosti. Mají také zastávat funkci

31

Viz. Sociální firmy [online]. [cit. 2012-01-24]. Sociální firma – šance pro znevýhodněné na trhu práce. Dostupné z WWW: http://www.socialnifirmy.cz/getdoc.php?id=459&sessid=9ed45bb800e3e380a2ebde8e631 d85f9


jakéhosi manuálu pro budoucí zakladatele sociální firmy. Standardy vznikly v rámci programu EQUAL a projektu Rozvoj sociální firmy. Ve standardech je sociální firma definována také jako podnikatelský subjekt, který je konkurenceschopný na otevřeném trhu a působí zde jako firma poskytující osobám se znevýhodněním pracovní příležitosti na trhu práce. Kromě toho, že má tento druh organizace za cíl obecně prospěšné aktivity, má zároveň ekonomický cíl, který spočívá v jeho finanční stabilitě, dlouhodobé udržitelnosti se na trhu a prosperitě. Sociální firma by měla alespoň 50% příjmů zajišťovat ze své vlastní produkce. Jsou zde samozřejmě zohledněny i potřeby a možnosti znevýhodněných pracovníků. Standardy upravují a formulují poslání a cíle sociální firmy. Dále popisují způsob podnikání, který nesmí být v rozporu s legislativními nařízeními. Určují, jakým způsobem bude chod sociální firmy financován, rovněž popisují, jak se bude přistupovat k zaměstnancům se znevýhodněním nevyjímaje jejich adaptaci na prostředí a zároveň vyjadřují, jaké procento jich musí firma zaměstnávat. Standardy nezapomínají ani v tomto druhu podnikání zohlednit profesní rozvoj zaměstnanců se znevýhodněním. Dalším aspektem je jasně stanovená organizační struktura a systém řízení podniku či úprava pracovně právních vztahů a etické principy, dle kterých se firma řídí. Dokonce jsou zde zmíněny podmínky spolupráce s ostatními organizacemi a institucemi, které se soustředí na problematiku týkající se osob znevýhodněných na trhu práce, případně na jejich podporu. A ještě mnoho jiných aspektů v souvislosti s touto problematikou standardy zmiňují. 32

32

Srov. Sociální firmy [online]. [cit. 2012-01-24]. Sociální firma – šance pro znevýhodněné na trhu práce. Dostupné z WWW: http://www.socialnifirmy.cz/getdoc.php?id=459&sessid=9ed45bb800e3e380a2ebde8e631 d85f9


3.3 Model sociální firmy pocházející z Velké Británie Sociální firmy Velké Británie byly založeny v roce 1999, v té tobě jich bylo šest. V roce 2010 jejich počet dosáhl 180 sociálních firem. Tyto sociální firmy mají 3 podstatné hodnoty: -

podnikání

-

zaměstnávání

-

zmocnění

Sociální firmy jsou podnikající organizace s ekonomickými a sociálními cíli. Mají větší cíl než jen dosáhnout zisku. Více než 50% příjmu by mělo být dosahováno z vlastního prodeje služeb a výrobků. Podnik má mít zcela legální formu. Dosažené zisky jsou reinvestovány především do rozvoje organizace.

Alespoň 25% zaměstnanců by mělo mít těžké postižení. Všichni zaměstnanci by měli mít také uzavřenou pracovní smlouvu. Schopností a potenciálu zaměstnanců by mělo být maximálně využito. Dále je zde kladen velký důraz na zachovávání mlčenlivosti a sociální a ekonomickou integraci. Rovněž se klade důraz na školení, profesní růst zaměstnance a jeho ocenění za dobrý výkon. Nejčastějším předmětem jejich činnosti je catering, recyklace, poskytování školení a nejpopulárnější činností je zahradnictví. 33

33

Viz. Social firms UK [online]. [cit. 2012-01-25]. Introducing social firms. Dostupné z WWW: http://www.socialfirmsuk.co.uk


Znaky sociální firmy -

obvykle to bývají malé organizace s malým počtem zaměstnanců

-

zastávají specifický segment na trhu

-

potřeba dlouhodobé podpory v prvních letech provozu

-

využívá externích odborných pracovníků a jejich znalostí

-

firma je založena jako sociálně prospěšná

-

v ideálním případě organizace nezávislá na svém zakladateli

Sociální firma je charakteristická: pro svoji trvalou udržitelnost na trhu, k tomu poskytuje kvalitní služby a produkty. Současně poskytuje podpůrné prostředí, klade značné nároky na své zaměstnance, je dlouhodobě oddaná svým cílům a její provoz je značně nákladný.

Firma by měla poskytovat: kvalitní pracovní prostředí, příležitosti k maximalizaci potenciálu. Měla by být nejlepším modelem pro zaškolování zaměstnanců a součástí spektra ostatních školení a služeb souvisejících se zaměstnáváním.

Sociální firmy Velké Británie vyvinuly standardy sociální firmy, které jsem zmínil již v předešlé kapitole. Zároveň mají prvenství jako podnikatelé v sociálním sektoru. Tyto standardy převzaly i sociální firmy působící na území České republiky. 34

34

Viz. Social firms UK [online]. [cit. 2012-01-25]. Introducing social firms. Dostupné z WWW: http://www.socialfirmsuk.co.uk


3.4 Sociální firma ve vztahu k veřejnému a soukromému sektoru V současné době se rozšiřuje spolupráce mezi jednotlivými sektory v řadě zajímavých podnikatelských projektů v různorodých profesních oblastech, kde bychom to zrovna neočekávali. Řešení sociálních problémů prostřednictvím podnikatelské činnosti je zcela převratné. Tento způsob řešení se nesnaží ani popřít charitativní a humanitární charakter projektů.

Například spolupráce velkých asociací průmyslových podniků měla za úkol předání zkušeností a nápadů, případně prostředků, které by přispěly k rozvoji oblastí, kde převládá zejména chudoba.

V principu jde o spolupráci firem ze soukromého sektoru i samého státu za účelem realizace sociálně orientovaného projektu, který se snaží podpořit formou finančních nebo jiných prostředků. Někdy k podpoře projektu tohoto charakteru firmy mohou přispívat i dobrovolnictvím či uspořádáním nějaké benefiční akce. Nejen, že tímto druhem spolupráce na těchto projektech pomohou podpořit dobrou věc, ale zároveň pomohou i sami sobě zlepšením svého vlastního renomé. Tato spolupráce je rozhodně prospěšná pro všechny zúčastněné strany na sociálně orientovaném projektu. 35

35

Viz. VENCLÍKOVÁ, Věra. Sociální podnikání [online]. [cit. 2012-01-03]. Sociálně prospěšné partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozvojové spolupráci. Dostupné z WWW: http://www.arsczech.org/files/publikace_prosinec_DESIGN.pdf


3.4.1 Spolupráce mezi obchodními společnostmi a neziskovými organizacemi V současné době oproti dobám minulým si mnoho ziskových společností uvědomuje propojenost a silnou vazbu na neziskový sektor a neziskové organizace podnikající v tomto segmentu. Čím dál více dává tato doba najevo nutnost této symbiózy mezi soukromým a třetím sektorem. Tato spolupráce nabízí efektivnější využití jednotlivých zdrojů a také mnohdy usnadňuje v jistých ohledech činnost neziskovým organizacím, ale i obchodním společnostem zaměřeným na ziskovou činnost. 36 Tato spolupráce dosahuje nejen národní, ale někdy také nadnárodních rozměrů a v mnoha ohledech se ukazuje tato spolupráce velice přínosná. Obchodním společnostem se prostřednictvím této vzájemné spolupráce zvyšuje prestiž a s tím souvisí leckdy i nárůst jejich zisků. 37 Kdežto sociálním firmám jde především o to, aby mohli lépe naplňovat svoje obecně prospěšné cíle a zároveň se rozšířilo povědomí veřejnosti o činnosti sociálních firem. Avšak než začnou ziskové společnosti spolupracovat s neziskovými, musí zhodnotit mnoho ovlivňujících faktorů a samu vhodnost spolupráce s danou obchodní firmou. V tomto případě se jedná hlavně o udržitelnost rozvoje firem, inovaci a zejména o přizpůsobivou reakci na potřeby moderní společnosti. Není pochyb, že tento druh spolupráce mezi firmami z neziskového a soukromého sektoru je výhodná, ale to neznamená, že s ní mohou být spjaty i negativní vlivy a důsledky. V tomto případě je vhodné zvážit rizika i výhody, které s sebou nese spolupráce mezi společnostmi a organizacemi z těchto sektorů, zdali bude oboustranně výhodná a zdali splňuje očekávání obou stran.

36 37

Viz. VERNIS, Alfred et al. Nonprofit organizations, s. 23 - 26 Viz. VERNIS, Alfred et al. Nonprofit organizations, s. 27 - 29


3.5 Rozdíly v postoji jednotlivých zemí EU k sociální ekonomice Mezi země, u kterých jsem stručně charakterizoval přístup k sociální ekonomice a jejich postoj v tomto ohledu, byly zařazeny: Francie, Itálie, Německo, Velká Británie a především Česká republika.

Francie V této zemi jsou prostřednictvím sociálních firem nabízeny produkty a služby, které mají kromě finančních a jiných zdrojů zajistit provoz dané firmy a zároveň mají za úkol utužit sociální vazby a podpořit rozvoj solidarity jak mezi jednotlivci, tak i mezi různými skupinami v rámci celé společnosti. Dále je tu ještě jeden z aspektů, který na území Francie funguje jako nástroj podpory pro subjekty sociální ekonomiky, jenž má podobu mikro půjčky.

Itálie Mimo toho, že zde podporují posilování sociální soudržnosti, tak se snaží udržet pracovní místa v některých regionech pomocí sociální ekonomiky. V Itálii jsou hlavním producentem v oblasti sociální ekonomiky družstva, jejichž podstatou činnosti je prospěch znevýhodněných osob nebo v některých případech i skupin. Základním prvkem činnosti sociálních družstev je zlepšit pozici těchto lidí ve společnosti. Subjekty sociální ekonomiky na území Itálie pro svoji činnost hledají prostředky prostřednictvím výzkumu, marketingu a také komunikace, která je pro fungování těchto organizací velice významným prostředkem. 38

38

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. s. 62 - 63


Německo Pro tuto zemi jsou charakteristické zdravotní a sociální služby jako produkt sociální ekonomiky. Subjekty sociální ekonomiky v této zemi jsou příjemci veřejných financí a jiné mají značně nestabilní příjem státní podpory. Jednou z odlišností, které má pouze Německo v rámci EU je to, že třetí sektor na rozdíl od ostatních zemí zde není definován v právním, ekonomickém a ani politickém pojetí.

Velká Británie Zde je kladen největší důraz na zdravotnictví, sociální péči, rozvoj osobnosti a volnočasové aktivity nebo různé formy vzdělávání. V Británii je velký potenciál růstu v oblasti sociálního podnikání. Podniky sociálního zaměření na vlastní činnost získávají prostředky hlavně ekonomickou činností a ve formě dotací. 39

Česká republika Jeden z aspektů, který prospívá rozvoji sociální ekonomiky v České republice, je šíření informací o fungování sociálních firem v zahraničí, což zároveň to vede k zakládání nových forem sociálních podniků u nás.

Sociální ekonomika se v ČR soustředí na podporu rovnoprávného jednání s osobami či skupinami, které jsou buď krátkodobě, nebo dlouhodobě znevýhodněné. Jednou z velkých problematik spojenou s neziskovým sektorem

39

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. s. 63


je fakt, že doposud nebyla vytvořena samostatná právní úprava sociálního podniku v legislativě České republiky. Na základě nedostatečné legislativní úpravy o sociálním podnikání se rozhodlo několik odborníků z oblasti třetího sektoru zákon o sociálním podnikání přepracovat. Sociální ekonomika i sociální podnikání v ČR by se mělo ubírat správným směrem s pomocí evropských programů aplikováním různorodých projektů zaměřených na řešení jednotlivých sociálních problematik, které je nutné řešit. Rozvoj sociální ekonomiky by měl vycházet z historických kořenů sociální a politické situace v ČR, ale neměl by být jeho prostřednictvím deformován. 40

40

Viz. BECK, Vojtěch. Sociální podnikání v praxi [online]. [cit. 2011-11-16]. Sociální ekonomika v ČR. Dostupné z WWW: http://www.socpo.vsp.cz/vzdelavacimoduly/socialni-ponkani-v-praxi/


3.6 Třetí sektor (neziskový sektor) Tento sektor reaguje na potřeby, které vznikají v souvislosti s vývojem moderní společnosti. Zajišťuje ty potřeby, které není schopen zabezpečit veřejný nebo soukromý ziskový sektor (Anheier, 2002). Nárůst sociálních a ekonomických problémů je následkem dnešní doby, jež si vyžaduje opatření, která povedou nebo se budou alespoň snažit o nápravu těchto problémů, a to prostřednictvím třetího sektoru. Třetí sektor nabízí své služby bezplatně pro ty, kteří tuto pomoc zjevně potřebují. V tomto sektoru je zastupují např. nevýdělečné a příspěvkové organizace. Výhradně těmto organizacím se budeme věnovat v dalších kapitolách této práce.

41

3.6.1 Rozdělení neziskových organizací a nevýdělečných organizací dle kriterií daných státem, jejich zaměřením a činností Neziskové a nevýdělečné organizace v České republice se dělí dle jejich specifického zaměření a činnosti, která však není přímo zmíněna v legislativě ČR. Co se toho týká, v roce 2003 zaveden nový pojem dle předpisů týkajících se vedení daňového účetnictví. Tímto pojmem byly označovány nevýdělečné organizace spadající do určité oblasti neziskového sektoru. Nevýdělečné organizace se řadí mezi subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti není samotné podnikání. V zákoně jsou tyto organizace definovány dle jejich právní subjektivity, což není zcela výhodné. 42

41 42

Viz. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. s. 17 - 20 Viz. RŮŽIČKOVÁ, Růžena, Neziskové organizace, s. 9


Výhodné to pro sociální firmy není z toho důvodu, že se daná firma spadající do neziskového sektoru musí potýkat s různými zatíženími, co týče provozních záležitostí. Jednak to může být komplikovaným vedením účetnictví, v případě má-li organizace doplňkovou činnost, ke které musí vést účetnictví zvlášť a účetnictví pro hlavní činnost je vedeno také samostatně. Celkově

jsou

u

neziskových

organizací

kladeny

vyšší

nároky

na

administrativní činnost, jestliže provozují hlavní a doplňkovou činnost. To vše je dané a určené státem, který uvaluje na sociální firmy v tomto směru nesmyslné až přehnané požadavky, což organizace značnou měrou zatěžuje. Dle mého názoru by z tohoto důvodu měly být neziskové organizace definovány spíše podle obsahu činnosti než podle právní subjektivity.

Legislativa vztahující se na činnost a podstatu neziskových organizací je k nalezení v: 1. zákoně o dani z příjmů (tento zákon upravuje daň z příjmu fyzických a právnických osob) 2. občanském zákoníku (upravuje postavení právnických a fyzických osob) 3. obchodním zákoníku (upravuje postavení podniků různé podstaty a zároveň obchodní či jiné vztahy související s jejich činností) 43

43

Viz. SÚKENÍKOVÁ, Andrea. Zákony 2009. s. 6, 136


„Mezi neziskové organizace můžeme zařadit ty organizace, které jsou zřizovány za účelem veřejného prospěchu, zde zmíníme: -

Zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu

-

Občanská sdružení včetně odborových organizací

-

Politické strany a politická hnutí

-

Registrované církve a náboženské společnosti

-

Nadace

-

Obecně prospěšné společnosti

-

Veřejné vysoké školy

-

Veřejné výzkumné instituce

-

Školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu

-

Organizační složky státu

-

Příspěvkové organizace

-

Vyšší územní samosprávné celky

-

Státní fondy

-

Subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon“

44

My se však budeme zabývat v této práci pouze některými organizacemi, které následně rozebereme do hlubších detailů. Budou jimi: obecně prospěšná společnost, občanské sdružení a obchodní kapitálové společnosti. Tyto firmy jsem si vybral vzhledem k jejich právní subjektivitě a charakteru provozované činnosti.

44

RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace, s. 10


3.7 Nevýdělečné organizace Hlavním znakem nevýdělečných organizací není podnikání, nýbrž činnost sloužící k veřejnému prospěchu. Tyto organizace jsou zřizovány státem, územními samosprávnými celky nebo v dalším případě jsou zřizovány dle zvláštních předpisů (o.s., o.p.s., nadace, nadační fond, atd.). 45

3.7.1 Zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu Tato sdružení se musí řídit dle zákonu č. 40/1964 v občanským zákoníku. Toto sdružení právnických osob je zakládáno za účelem ochrany zájmů svých členů a zároveň nesmí vykazovat výdělečnou činnost za účelem vlastního obohacení. V případě, že by to toto sdružení porušilo, již by nemohlo plnit funkci neziskové organizace. Sdružení musí být zakládáno písemnou zakladatelskou smlouvou a musí být také schválen účel založení, k čemuž dochází na ustavují členské schůzi daného sdružení. Co se týká provozu a hospodaření tohoto sdružení, není nikde v legislativě ČR přesně stanoveno, jak by měla tato organizace hospodařit s majetkem, jejž má sdružení a její členové k dispozici. Sdružení právnických osob může kromě vlastní činnosti k získávání prostředků na vlastní fungování také získávat finanční prostředky v podobě výnosů z vlastního majetku. Organizace spadající do této skupiny nemohou dle zákona vyvíjet žádnou hospodářskou činnost, ale nepřesná specifikace zákona týkající se hospodářské činnosti těchto sdružení ji vlastně nemohou zcela jistě vyloučit nebo ji stoprocentně zakázat. 46

45 46

Viz. RŮŽIČKOVÁ, Růžena, Neziskové organizace. s. 8 - 9 Viz. RŮŽIČKOVÁ, RŮŽENA, Neziskové organizace. s. 11 - 13


3.7.2 Občanská sdružení Tyto organizace vznikají dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Sdružení jsou samostatnými právními subjekty, které musí být zaevidovány na Ministerstvu vnitra, aby následně mohly plnit účel, pro který byly založeny. Občanská sdružení jsou zakládána z toho důvodu, aby svým členům mohla pomoci zajišťovat zájmové činnosti. Sdružení svým prostřednictvím členům umožňuje snazší přístup k jednotlivým aktivitám, a tak i jejich provozování. Jakákoli činnost organizace, jež není ustanovena v zákoně, je ve většině případů zapsána ve stanovách daného sdružení.

Občanská sdružení, která jsou zakládána právě z důvodu vykonávání určité zájmové činnosti, k provozování těchto činností získávají finanční a jiné prostředky k provozování své činnosti z různých členských příspěvků, dotací udělených státem, tak i ze zahraničních fondů a nadací nebo z výnosů vlastního majetku a také z vlastní činnosti.

Občanské sdružení jako takové zaniká z rozhodnutí členů a z rozhodnutí Ministerstva vnitra. Další možností, která vede k zániku o.s. je spojení s jiným občanským sdružením. Bohužel, dojde-li k této skutečnosti vedoucí k zániku daného sdružení, není tato situace dostatečně ošetřena v zákoně, a proto je nutné, aby tato situace byla popsána ve stanovách sdružení. Problémem zákona týkajícího se činnosti občanských sdružení je to, že díky svému nedokonalému znění, nedokáže zcela zamezit výdělečné činnosti ve svůj vlastní prospěch, ačkoli je tato organizace původně pokládána za neziskovou. 47

47

Viz. RŮŽIČKOVÁ, Růžena, Neziskové organizace, s. 13 – 16


3.7.3 Obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost je zakládána podle zákona č. 248/1995 Sb., který byl novelizován a nyní je pod označením č. 231/2010 Sb. Zákon pod tímto označením s sebou přinesl řadu nových změn. Tento druh společnosti je v zákoně definován jako subjekt, který poskytuje široké veřejnosti obecně prospěšné služby za určitých podmínek, jež jsou nastaveny pro všechny uživatelé služeb stejně. Obecně prospěšná společnost je založena proto, aby poskytovala obecně prospěšné služby za stanovených podmínek, které platí stejně pro každého uživatele. Jedním z hlavních znaků o.p.s. na rozdíl od běžné firmy je, že veškeré její zisky musí být užívány pro poskytování obecně prospěšných služeb, nikoli ve prospěch zakladatelů, orgánů společnosti nebo jejích zaměstnanců. 48

Vzniká v den, kdy byla zapsána do rejstříku o.p.s. a současně sepsáním zakladatelské listiny. O.p.s. smí při splnění platných právních podmínek konat hospodářskou aktivitu, ale nemůže se podílet na podnikatelské aktivitě jiných osob. Prostředky pro zajištění provozu jsou získávány z různých zdrojů. Těmito zdroji jsou například: dotace ze státního fondu, vlastní produktivita, hospodářská aktivita, různé příspěvky či dotace ze státního fondu atp. Obecně prospěšná společnost může být různého zaměření, ale její činnost je značně zaměřována na sociální oblast. Společnost zaniká dnem, kdy byl splněn účel, pro který byla založena, a to vyhlášením konkursu a jinými způsoby. 49

48 49

Viz. DVOŘÁK, Tomáč. Obecně prospěšné společnosti. s. 13 - 14 Viz. RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. s. 22 – 24


3.7.4 Obchodní společnosti Obchodní společnosti nemusí být nutně zakládány za účelem podnikání, i když to v současné době není zcela běžné. Společnost vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku a je založena sepsáním společenské smlouvy. Pro tento typ sociální firmy neplatí stejné podmínky jako pro ostatní nevýdělečné organizace. Má naprosto totožné podmínky založení a rovněž provozu jako jiné obchodní společnosti, které jsou zakládány za účelem podnikání. Ale jedna věc týkající se činnosti organizace nevýdělečného typu ji odlišuje od ostatních podnikatelských subjektů. Zmíněná odlišnost se týká živnostenského nebo podnikatelského oprávnění, které jí není udělováno, jelikož pro uvedenou nevýdělečnou činnost ho není zapotřebí. 50

Tyto společnosti mají ekonomické zatížení nesporně vyšší než o.p.s. nebo o.s. a jiné druhy nevýdělečných organizací, protože nemají daňové úlevy a jiné výhody jako ostatní společnosti nevýdělečného charakteru. Musí plnit téměř totožné podmínky související s jejich činností stejně jako jiné obchodní společnosti. Jedním z hlavních aspektů, které musí tyto společnosti splnit, je složení základního kapitálu již při založení. 51

K obchodním společnostem se kromě akciové společnosti (a.s.) a společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) řadí ještě společnosti jako je komanditní společnost (k.s.) a veřejná obchodní společnost (v.o.s.). Jsou však mezi nimi rozdíly, které tyto obchodní společnosti rozdělují na osobní a kapitálové společnosti.

50 51

Viz. BORLOVÁ, Ilona. Nevýdělečné organizace. s. 80 Viz. BORLOVÁ, Ilona. Nevýdělečné organizace. s. 81


Rozdíly, jež je takto odlišují, spočívají v tom, že společníci u osobních obchodních společností ručí celým svým majetkem neomezeně a není zde stanoven vklad společníka ani základní kapitál. Kdežto u kapitálových obchodních společností musí zakladatelé vložit předepsaný vklad a před založením firmy je nutné také nutné složit základní kapitál alespoň v předepsané minimální výši. Avšak u kapitálových obchodních společností společníci osobně neručí svým majetkem. 52

Statut nevýdělečné firmy mohou získat pouze kapitálové obchodní společnosti, nikoli osobní obchodní společnosti. Jsou jimi společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). S.r.o. musí složit základní kapitál ve výši nejméně 200 000Kč a základní kapitál u a.s. tvoří částka ve výši 2 miliony Kč. Obchodní společnost je v případě svého zániku vymazána z obchodního rejstříku. Může být zrušena ve spojení s likvidací či bez ní. 53

52

53

Viz. Podnikatel v ČR. Start podnikání. [online]. Společník s.r.o. může být zaměstnanec a pobírat mzdu. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z WWW: http://www.podnikatel.cz/clanky/spolecnik-muze-byt-zamestnanec-a-pobirat-mzdu/ Viz. BORLOVÁ, Ilona. Nevýdělečné organizace. s. 82


3.8 Vymezení a možnosti sociální firmy z hlediska legislativy Sociální firma a její činnost není zcela přesně definována v zákonech České republiky. Legislativa ČR určuje to, jakou právní formu mohou mít sociální firmy. Do legislativy spadá i občanský zákoník, dle kterého se dělí sociální podniky již zmíněné v předešlých kapitolách. V tomto zákoníku jsou definovány např. o.s., o.p.s., nadace aj. Rovněž do legislativy ČR spadá obchodní zákoník, který umožňuje obchodním kapitálovým společnostem, aby jejich činnosti nebyly zaměřovány pouze na podnikatelskou činnost, ale mohly se také soustředit na neziskový sektor. Dle znění legislativy mohou tuto činnost neziskového charakteru vykonávat i s.r.o. a a.s.

54

Co se týká ukotvení pojmu

sociální firmy jako takové, tak v české legislativě není stále tato samostatná úprava definována. Dalším problémem, který se v současnosti objevuje v čím dál větší míře, je obtížné získávání finančních prostředků z dotací poskytovaných ze státních nebo soukromých zdrojů. Tyto zdroje se v současné době snaží výrazně snižovat své náklady, a proto přistupují k takovým krokům, jako je omezování finančních prostředků poskytovaných na fungování nevýdělečného sektoru. Tato skutečnost se projevuje ve formě sílícího tlaku působícího na vícezdrojové financování a ekonomickou soběstačnost nevýdělečných organizací. Z tohoto důvodu se dostává ke slovu fundraising, který má za úkol shánění finančních prostředků pro potřeby sociální firmy. V dnešní době se funkce fundraisingu ve značné míře rozvíjí a pomalu se stává pro sociální firmy téměř nepostradatelnou.

55

Dále zde uvedu nějaké zákony

týkající se organizací nevýdělečného charakteru.

54 55

Viz. RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. s. 10 Viz. BECK, Vojtěch. Sociální podnikání v praxi [online]. [cit. 2011-12-30]. Principy a financování nestátních neziskových organizací. Dostupné z WWW: http://www.socpo.vsp.cz/vzdelavaci-moduly/


3.8.1 Přehled zákonů „Organizace: Občanské sdružení Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě

Obecně prospěšná společnost Zákon č. 248/1995 Sb., o o.p.s.

Obchodní společnosti Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nyní zákon č. 255/2011 Sb., viz vyhlášky č. 504/2002 Sb. a 505/2002 Sb.

Daně Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nyní zákon č. 348/2010 Sb. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, nyní zákon č. 30/2011 Sb. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

Další zákony Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, nyní zákon č. 28/2011 Sb. Zákon č. 586/1992 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů


Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nyní zákon č. 362/2009 Sb. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Nařízení vlády č. 371/2004 Sb., vydává vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání“ 56

56

RŮŽIČKOVÁ, Růžena, Neziskové organizace, s. 249 - 254


3.8.2 Rizika spojená se sociálním podnikáním Riziko je nedílnou součástí podnikatelské činnosti, tento aspekt se bohužel od podnikání nedá oddělit, ale dá se alespoň minimalizovat. Riziko provází organizaci od jejího založení až po ukončení její činnosti. Rizika ohrožující podnikání můžeme minimalizovat tím, že si stanovíme nějaký podnikatelský plán, dohlédneme na kvalitu poskytovaných služeb nebo výrobu a prodej vlastních výrobků, zajisté také volbou zaměstnanců a jejich disciplinovaností či zajištěním potřebných zkušeností pro danou oblast podnikání. Tyto aspekty a mnoho jiných rozhodují o úspěchu a konkurenceschopnosti společnosti.

Co se týká sociálního podnikání, tak jde hlavně o rizika typu: -

vyšší ekonomická zátěž sociální firmy oproti běžným typům společností

-

nedostatečné sociální ohodnocení lidí se znevýhodněním

-

potřebnost dotací, které jsou velmi obtížně získatelné

-

organizačně náročná stránka věci

-

konkurenční boj 57

Problematika tohoto typu podnikání spočívá především v jeho závislosti na prostředcích poskytovaných státem. Nyní se však nelze spoléhat na podporu ze strany státu, protože stát již není schopen poskytovat ji v dostatečné míře.

57

Viz. TUNEL, Prokop. Rizika sociálního podnikání [online]. [cit. 2012-01-03]. Dostupné z WWW: www.dvorek.eu/clanek/24067


Je to z toho důvodu, že státní rozpočet je v tomto ohledu dosti omezen. Jedním za dalších aspektů problematiky je neukotvený termín sociálního podnikání v legislativě. Dalším dosti zásadním problémem v ČR je nedůvěra k tomuto typu podnikání a rovněž nedostačující obeznámenost s touto oblastí oproti ostatním zemím v Evropské unii. Značným problémem je v tomto prostředí také velká míra nemocnosti lidí pracujících v této oblasti.


3.9 Vymezení sociálního podnikání – tabulky č. 1 - 4 Základní vymezení Tab. č. 1

Chráněná pracovní dílna

Sociální firma

Zřizovatel

Právnická či fyzická osoba na základě dohody s úřadem práce

Právnická či fyzická osoba

Právní statut

Účel založení

Vymezení dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§76) MPSV stanoví prováděcím právním předpisem (vyhláška 518/2004) charakteristiku chráněné pracovní dílny. Tato charakteristika obsahuje popis pracovní činnosti, pracovních podmínek a pracoviště a jeho umístění.

Pracovní uplatnění osobám se zdravotním postižením nejméně po dobu 2 let od jejího vytvoření. Přispívá k pracovní a sociální rehabilitaci, integraci do společnosti, seberealizaci, zvýšení sebedůvěry klientů. Znevýhodněná osoba může obnovovat své návyky, získává sociální kontakty, pobyt a práce v chráněné dílně přispívá ke stabilizaci zdravotního stavu.

V ČR není legislativně vymezen. Zakladatel s oprávněním k provozování podnikatelské činnosti. Veřejný závazek ve formě poslání – podnikat, vytvářet pracovní příležitosti pro znevýhodněné osoby a poskytovat jim přiměřenou pracovní a psychosociální podporu.

Podnikat + zaměstnávat zdravotně či sociálně znevýhodněné občany na trhu práce a občany bez tohoto znevýhodnění – základem je úsilí o propojení těchto 2 cílů. Podpora integrace znevýhodněných. Získávání financí pro veřejně prospěšné aktivity Podnikat za účelem dosažení zisku. Integrovat sociální a ekologická hlediska do každodenních firemních operací a integrací se zainteresovanými osobami (stakeholdery).

Podnikat za účelem dosažení zisku.

Společensky odpovědná firma


Pojem „společensky odpovědná firma“ není legislativně vymezen. Založení podle obchodního a živnostenského zákona (OSVČ, A.S., s.r.o., apd.)

Běžná firma


Založení podle obchodního a živnostenského zákona (OSVČ, A.S., s.r.o., apd.)


I. Podnikání Tab. č. 2

2. Podnikání

4. Provoz

5. Informovanost a prezentace

Provoz plně podřízen specifickým potřebám zdravotně postižených zaměstnanců.

Prezentuje se jako služba zaměstnávání.

Provoz upraven s přihlédnutím ke specifikům zaměstnanců a jejich znevýhodnění. Cílené sledování a vyhodnocování vhodnosti úprav.

Prezentuje se jako sociální firma. Prezentace vůči veřejnosti nevede k prohlubování stigmatizace znevýhodněných osob.

3. Financování Tyto dílny jsou většinou ztrátové, mohou dostat příspěvky od ÚP: - na vytvoření chráněné pracovní dílny - na částečnou úhradu provozních nákladů Příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob (pro zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením). Příjmy z vlastní činnosti. Jiné dotace a granty. Cílem je úplná ekonomická soběstačnost. Min. 50% příjmů z prodeje služeb či výrobků. Zpočátku – projekty, dotace (v oblasti zaměstnávání nebo podpory zahájení podnikání), investiční i neinvestiční projekty. Možno též ze soukromého sektoru - sponzorství, důležitá je spolupráce s fundraiserem + PR Příspěvek od ÚP na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (pro zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením).


Jedná se prioritně o službu zaměstnávání, podnikání není prioritním cílem.

Sociální firma

Důraz na konkurenceschopnost sociální firmy. Podnikání se řídí podnikatelským a marketingovým plánem. Doporučeno podnikání ve službách - pohostinství, rúzné servisy, zahradnictví…“ - větší viditelný přínos pro komunitu, společnost, možnost rychlé integrace znevýhodněných osob i samotné sociální firmy


Důraz na konkurenceschopnost. Podnikání se řídí podnikatelským a marketingovým plánem. Maximalizace zisku z podnikání.

Prodej vlastního zboží nebo služeb. Příspěvek od ÚP na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (pro zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením).

Pouze základní přizpůsobení a úpravy pracovních podmínek znevýhodněných.

Prezentuje se jako společensky odpovědná firma. Společenská odpovědnost jako součást marketingu firmy.

Běžná firma

Důraz na konkurenceschopnost. Podnikání se řídí podnikatelským a marketingovým plánem. Maximalizace zisku z podnikání.

Prodej vlastního zboží nebo služeb. Příspěvek od ÚP na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (pro zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením).

Pouze základní přizpůsobení a úpravy pracovních podmínek znevýhodněných.

Běžný marketing firmy.


II. Zaměstnávání Tab. č. 3


Sociální firma


Běžná firma

8. Etické principy a vnitřní komunikace

9. Organizační struktura

Zákon neřeší. Zřizovatel pouze jako „příjemnou atmosféru“.

Pracovní terapeut – náplň práce: pracovní rehabilitace, vypracovávání individuálních rehabilitačních plánů s klientem, sledování pracovního vývoje klientů + vedoucí dílny + zadavatel práce + vytváření pracovních programů jednotlivých dílen a zajištění jejich fungování = 1 pozice zahrnuje více náplní práce

Pracovní smlouvy na dobu určitou i dobu neurčitou. U znevýhodněných zaměstnanců je obvykle nižší úvazek. Mzda odpovídá tržní mzdě na podobném pracovním místě daného regionu. Stejné mzdy pro znevýhodněné i znevýhodněné, případně motivační odměny za odvedenou práci.

Všichni pracovníci mají stejná práva a povinnosti a stejné pracovní příležitosti a postup v práci. „Social spirit“ – podpůrné prostředí na pracovišti. Zachovávání důstojnosti. Zásady etického chování.

Manažer sociální firmy: řídí provoz sociální firmy, výrobní program. Koučové: odborníci v oboru, ve kterém sociální firma podniká, řídí a vedou ostatní zaměstnance (zvýhodněné i znevýhodněné) po profesní stránce (=“mistři“). Asistenti (většinou externí): zdravotní nebo sociální pracovníci, mohou působit jako asistenti pro osoby fyzicky postižené nebo pomáhat znevýhodněným při zahájení práce v sociální firmě, případně řeší vztahy mezi znevýhodněnými a neznevýhodněnými

Pracovní smlouvy na dobu určitou i dobu neurčitou. Úvazky obvykle plné. Mzdový systém firmy nebo smluvní mzdy.

Zásady nad rámec platné legislativy v oblasti ekonomické, sociální a enviromentální.

Organizační struktura v čele s manažery na různých úrovních.

Pracovní smlouvy na dobu určitou i dobu neurčitou. Úvazky obvykle plné. Mzdový systém firmy nebo smluvní mzdy.

Stanovuje majitel firmy.

Organizační struktura v čele s manažery na různých úrovních.

6. Znevýhodnění zaměstnanci

7. Pracovní smlouvy a mzdy

Nejméně 60% zaměstnanců v průměrném ročním přepočteném počtu jsou osoby se zdravotním postižením

Pracovní smlouvy na dobu určitou i dobu neurčitou. U znevýhodněných zaměstnanců je obvykle nižší úvazek. V případě, že klient není zaměstnancem a jedná se o sociální službu nebo službu pracovní rehabilitace, sepisuje se dohoda o poskytnutí služby. Minimální mzda, případně odměny z prodeje výrobků chráněné dílny

25 – 55% znevýhodněných (různé cílové skupiny, zdravotně i sociálně znevýhodnění, kteří mají ztížený vstup na trh práce a zároveň využívají dlouhodobou nebo opakovanou podporu. Ve firmě je také možné uzavírat smlouvy s dobrovolníky, kteří pomáhají lidem se znevýhodněním zvládat danou práci.

Zákon stanovuje, že firma zaměstnávající na 25 osob má povinnost zaměstnat min. 4% zdravotně postižených osob, jinak ukládá povinnost náhradního plnění. Znevýhodnění zde obvykle pracují, i když to firmě zákon neukládá. Zákon stanovuje, že firma zaměstnávající nad 25 osob má povinnost zaměstnat min. 4% zdravotně postižených osob, jinak ukládá povinnost náhradního plnění.. Znevýhodnění jsou zaměstnáváni sporadicky, je využíváno spíše náhradní plnění nebo finanční úhrada.


III. Podpora Tab. č. 4

10. Adaptace

11. Udržení

12. Profesní rozvoj

13. Spolupráce


Individuální přístup k zaměstnancům, při instruktáži, znázorňování pracovních postupů, nácviku činností, odborný dohled zdravotních a rehabilitačních zaměstnanců, popř. dalších (např. soc. pracovníka) při zdolávání psychických bariér, při adaptaci na nové pracovní a společenské podmínky i při odstraňování sociálních problémů.

Není kladen důraz na výkon, pracovní podmínky určeny podle potřeb konkrétních zaměstnanců (např. mohou pracovat 2 h., 2h. nepracovat), je zde velký prostor pro pracovní, popř. sociální rehabilitaci.

Většinou není možný.

Zejména s ÚP, popř. organizacemi poskytujícími sociálně rehabilitační služby.

Sociální firma

Systém zaškolování. Úprava pracovních podmínek a prostředí. Externí psychosociální podpora.

Odborné vedení. Průběžná podpora a úprava prac. podmínek a prostředí vzhledem ke specifikům zaměstnanců a jejich znevýhodnění. Cílené snižování stresu na pracovišti a prevence vyhoření – psychohygiena.

Prac. prostředí nabízí všem zaměstnancům podporu, příležitosti a smysluplnou práci. Snaží se o rozumné přizpůsobení se potřebám zaměstnanců, ale zároveň se snaží o maximální využití schopností a potenciálu všech zaměstnanců. Veřejně deklarovaná podpora profesního rozvoje zaměstnanců.

Externí asistenti, kteří pomáhají zaměstnancům zvládnout přechod nebo asistují zdravotně postiženým. Zapojení soc. firmy do místní komunity – spolupráce se státními institucemi, podnikatelskou sférou, veřejností, médii, atd.


Běžné zaškolení.

Motivační složky, benefity pro zaměstnance.

Podporuje dle svých možností a vůle majitele.

Pouze za účelem profitu firmy (obvykle finančního).

Běžná firma

Běžné zaškolení.

Motivační složky, benefity pro zaměstnance.

Podporuje dle svých možností a vůle majitele.

Pouze za účelem profitu firmy (obvykle finančního).


3.9.1 Vymezení sociálního podnikání dle skutečnosti – tabulky č. 5 - 8 Základní vymezení Tab. č. 5

Zřizovatel

Právní statut

Sociální firma

Právnická osoba

V ČR není legislativně dostatečně vymezen. Obecně prospěšná společnost. Veřejný závazek ve formě poslání – podnikat, vytvářet pracovní příležitosti pro znevýhodněné osoby a poskytovat jim přiměřenou pracovní a psychosociální podporu.

Běžná firma

Právnická osoba

Založení dle obchodního zákona (společnost s.r.o.).

Účel založení

Rozvinutí obecně prospěšných služeb. Podnikat + zaměstnávat především osoby se zdravotním a mentálním postižením nebo s psychickým onemocněním. Podpora těchto lidí v jejich dalším rozvoji. Veřejně prospěšné aktivity.

Podnikat za účelem dosažení zisku.

I. Podnikání Tab. č. 6

Sociální firma

Běžná firma

2. Podnikání

3. Financování

4. Provoz

5. Informovanost a prezentace

Snaha o dosažení konkurenceschopnosti sociální firmy. Podnikání se řídí dle obecně prospěšného cíle.

Cílem je ekonomická soběstačnost. Při rozjezdu podnikání – projekty, dotace. Dary od právnických či fyzických osob. Příspěvky na podporu od ÚP na podporu zaměstnávání osob se znevýhodněním. Většinou nedosahují ani 50% příjmů z vlastní činnosti.

Pracovní směny zaměstnanců se znevýhodněním jsou upraveny dle jejich specifických potřeb. Vysoké nároky na organizaci práce.

Prezentuje se jako sociální firma. Marketing firmy zohledňující možnosti svých pracovníků

Podej vlastních produktů a služeb. Příspěvky od ÚP a granty.

Zkrácené úvazky zaměstnanců se znevýhodněním. Důraz na důkladné proškolení zaměstnanců

Marketing firmy zohledňující možnosti svých pracovníků. Obtížné získávání zakázek.

Důraz na konkurenceschpnost. Maximalizace objemu zakázek či odbytu produktů.


II. Zaměstnávání Tab. č. 7

6. Znevýhodnění zaměstnanci

7. Pracovní smlouvy a mzdy

Sociální firma

Většinou 70 – 80% znevýhodněných zaměstnanců (většinou se zdravotním a mentálním postižením, kteří využívají dlouhodobou podporu, naprostá většina pobírá plný invalidní důchod). Zaměstnanci procházejí školením pod vedením odborných pracovníků.

Pracovní smlouvy jsou uzavírány na dobu určitou i neurčitou. Znevýhodnění zaměstnanci mají snížený úvazek, nikdy nemají celý úvazek. Mzda je přibližně stejná jako u neznevýhodněného zaměstnance.

Běžná firma

Ve větší míře jsou zde zaměstnáváni lidé se znevýhodněním.

Tab. č. 8

10. Adaptace

Pracovní smlouvy na dobu určitou i neurčitou. Snížený úvazek u zaměstnanců se znevýhodněním. Mzda odpovídá odpracované době a je stejná jako u zaměstnanců se znevýhodněním.

8. Etické principy a vnitřní komunikace

9. Organizační struktura

Všichni pracovníci mají stejná práva a povinnosti. Možnost podpory na pracovišti. Musí být zachována jejich důstojnost.

Manažer sociální firmy řídí její provoz. Odborní pracovníci jsou nápomocni ostatním pracovníkům, zastávající jednotlivé pracovní pozice. Všichni zaměstnanci musí zodpovědně zastávat svoji funkci. Je zde ještě externí pracovník.

Stanovuje majitel firmy.

Ředitel řídí provoz firmy. Mistři a vedoucí pracovního týmu odborně vyškolených pracovníků + externí pracovník.

III. Podpora

Sociální firma

Běžná firma

11. Udržení

12. Profesní rozvoj

13. Spolupráce

Občasná spolupráce s externími pracovníky, někdy s dobrovolníky. Spolupráce s lokálními, státními institucemi, případně se soukromými subjekty.

Spolupráce v zájmu vlastním i komunitním a lokálním.

Systém zaškolování. Úprava pracovních podmínek a přizpůsobení pracovní doby. Seznámení s prostředím.

Odborné vedení. Podpora zaměstnanců.

Zaměstnavatel nabízí všem zaměstnancům stejné příležitosti. Snaží se o jisté přizpůsobení schopnostem a potřebám svých zaměstnanců.

Důkladné zaškolení. Seznámení s prostředím.

Motivace zaměstnanců ve formě podpory nadřízeného a případných příplatků za práci.

Podporuje dle svých a zároveň zaměstnancových možností.


3.9.2 Vyhodnocení – tabulky Vyhodnocení tabulek nám má ukázat, jak si počínají sociální firmy ve skutečnosti a jak by si měly počínat dle zákonů a stanovených pravidel určených pro činnost v sociálním sektoru. Tabulky pod číslem 1 – 4 popisují předepsaný stav a funkčnost sociálních firem dle legislativy. Tabulky, jež jsou pod číslem 5 - 8 představují sociální firmy, které byly předmětem mého výzkumu, a znázorňují podmínky, za jakých reálně fungují v dnešní době.

V této kapitole budou uvedeny zásadní rozdíly mezi obecně přijatými standardy a skutečnou formou sociální a běžné firmy: 1. rozdíl – v základním vymezení se lišil náhled na zřizovatele, dle skutečnosti je zřizovatelem neziskových organizací pouze právnická osoba, sociální firmy mohou mít různé formy (o.s., a.s., s.r.o., atd.) 2. rozdíl – se týká jen sociální firmy, kdy ve skutečnosti je hlavním účelem založení a rozvoj obecně prospěšných služeb. 3. rozdíl – týká se podnikání sociální firmy, kde se ve skutečnosti tato činnost řídí s ohledem na obecně prospěšné cíle a dle statutu firmy. 4. rozdíl – u financování v sociální firmě se rozcházejí předepsaný faktor a skutečný v tom, že sociální firma by měla mít minimálně 50% příjmů z vlastní činnosti a dle skutečného faktoru sociální firmy dosahují v průměru necelých 50%, viz tabulka č. 6. 5. rozdíl – hledisko provozu se u reálné sociální firmy vyznačuje vysokými nároky na organizaci práce, kdežto u předepsané normy provozu je kladen důraz na sledování a vyhodnocování úprav pracovního prostředí. U běžné firmy je věnována velká pozornost zaškolení zaměstnanců.


6. rozdíl – v rámci informovanosti u sociálních a běžných firem se zohledňují zejména pracovní možnosti zaměstnanců. U běžných firem je problémem získávání zakázek. 7. rozdíl – zaměstnávání znevýhodněných zaměstnanců se v reálné situaci u sociálních firem pohybuje kolem 70 – 80% a u běžných firem zaměstnávají těchto lidí více než lidí bez znevýhodnění. 8. rozdíl – u běžných firem mají znevýhodnění zaměstnanci ve skutečnosti zkrácený pracovní úvazek 9. rozdíl – co se týká organizační struktury u běžných firem, tak zde působí většinou jen jedna osoba na pozici ředitele a zároveň manažera, jinak jsou v tomto druhu firmy zaměstnáni odborní pracovníci na pozici vedoucích pracovníků. 10. rozdíl – v ohledu podpory a adaptace zaměstnance je zde velká pozornost zaměřena na důkladné a odborné školení. Důraz je také kladen na dobré seznámení zaměstnanců s prostředím, jak u sociálních firem, tak i u běžných firem. 11. rozdíl – podpora profesního rozvoje je v běžné firmě prováděna především v rámci zaměstnancových schopností a dovedností. 12. rozdíl – spolupráce je za reálných podmínek zaměřována nejen na vlastní prospěch, ale i na prospěch komunity a lokality.

Z hodnocení tabulek vyplývají rozdíly týkající se činnosti firem a celkového přístupu k zaměstnancům v sociálním sektoru.


3.9.3 Srovnání všeobecně platných standardů a reality

Ze zjištěných údajů vyplývá: -

zkoumané

sociální

firmy

nesplňují

podmínku

zaměstnávání

znevýhodněných osob, jelikož některé z nich přesahují předepsané procento zaměstnanců se znevýhodněním, a to až o 25% -

v dalším ohledu neplní kritérium sociální firmy organizace tím, že nedosahují na hranici 50% příjmů z vlastní činnosti, kromě jedné, což je podmínkou, proto aby mohly působit jako sociální firmy

-

žádná ze zkoumaných firem neprovozuje vedlejší činnost, což se odráží v jejich prosperitě

-

doplňková činnost je komplikací a zátěží pro organizaci ve smyslu vedení zvlášť separovaného účetnictví v případě jejího provozování

-

jestliže sociální firma získává finanční prostředky z doplňkových činností, vypovídá to o tom, že organizace nedosahuje dostačujících příjmů z hlavní činnosti, a proto je musí zabezpečovat příjmem z doplňkové činnosti

-

finanční prostředky, které organizace získávají, jsou především dotace, granty, příspěvky od státu nebo dary od soukromých právnických či fyzických subjektů a většinou převyšují vlastní příjmy sociálních firem

-

hodnocení sociální firmy se dle zjištěných faktů zdá být výhodnější z hlediska obsahu činnosti, nikoli dle její právní subjektivity

-

provozovaná činnost organizace ovlivňuje ekonomické zatížení firmy, buď ve větší či menší míře, většinou však ve větší

-

k tomu, aby se mohla stát sociální firma sociální firmou, musí mít statut právnické osoby

-

daňové zatížení týkající se obchodních společností (s.r.o. a a.s.)


v porovnání se zkoumanými organizacemi (o.p.s. a o.s.) v oblasti neziskového sektoru je vyšší, neboť provozují-li obchodní kapitálové společnosti činnost neziskového charakteru stejně jako o.s. nebo o.p.s., tak pro ně platí v tomto ohledu stejná pravidla, jako kdyby byly provozovaly podnikatelskou činnost s cílem dosáhnout zisku ve svůj vlastní prospěch -

co se týká plnění standardů sociální firmy, tak je v některých ohledech organizace požívající statut sociální firmy nesplňují, zejména v případě stanovené podmínky zaměstnanosti a dosahování minimální hranice příjmů z vlastní činnosti


4. Empirická část Empirický výzkum byl proveden formou rozhovoru na základě předem připravených otázek, které jsem pokládal za relevantní s ohledem na předmět zkoumání. Předmětem mého zkoumání bylo zjistit, jakým způsobem jsou nebo nejsou schopny organizace prospívat za podmínek stanovených státem nebo za podmínek stanovených zakladatelem, a jaké rozdíly shledávají mezi jednotlivými právními formami sociálních firem.

Pro zmapování situace týkající se sociálního podnikání jsem použil sedmnáct otázek, které měly ukázat současný stav sociálního podnikání v ČR. Otázky byly jak otevřeného, tak i uzavřeného typu. V rámci výzkumu jsem provedl rozhovor s pěti sociálními společnostmi, z čehož dvě organizace byly obecně prospěšné společnosti (Maturus a Cukrárna cukrárna), jedna organizace byla občanským sdružením (Jůnův statek) a zbylé dvě organizace byly společnosti s ručením omezeným (CF sociální firma s.r.o. a Pracovní sobota).

První dvě otázky měly za úkol nám sdělit, jakou činností se tyto firmy zabývají, a zda-li dosahují nějakého zisku. Touto otázkou jsme zjistili, že jedna společnost se zabývá poskytováním grafických služeb, jedna výrobou a prodejem cukrářských výrobků, dvě se zabývají úpravou a údržbou zeleně a porostů na veřejných prostranstvích nebo na soukromých pozemcích, poslední společnost se zabývá provozováním restaurace, penzionu, prádelny a prodejny. Dále jsme zjistili, že tři z pěti firem vykazují zisk za rok 2011.

Třetí otázka vypovídala o zdrojích financí jednotlivých společností, přičemž všechny organizace vypověděly, že hlavní zdroj financí je grant získaný v rámci projektu, tři z nich dostávají příspěvky od ÚP na podporu


zaměstnávání osob se znevýhodněním a dvě z nich dostávají dary či finanční prostředky ze soukromých zdrojů a zajisté u všech podniků byl zaznamenán zdroj příjmu z vlastní činnosti v různém rozsahu. Další dvě otázky se ptají na to, zda se firmy zabývají doplňkovou činností a je-li výdělečná. Tuto doplňkovou činnost eviduje jediná společnost, ale nevykazuje v tomto směru žádný příjem z tohoto druhu činnosti a ostatní organizace doplňkovou činnost nemají ani zavedenou.

Šestá otázka se vztahovala k minimálnímu požadovanému ročnímu příjmu, který se u jedné ze společností pohyboval přibližně okolo 900 000Kč, u dalších to bylo cca 2 mil. Kč, 1,5 mil. Kč, 2,5 mil. Kč a 4,5 mil. Kč. Dvě následující otázky měly představit poměr příjmů z vlastní činnosti vzhledem k ostatním příjmům a poměr nákladů vynaložených na mzdy zaměstnanců oproti nákladům na vlastní činnost. Bilance u jednotlivých společností byla takováto:

Tabulka č. 9 – Procentuelní vyjádření výnosů, nákladů a zisků Všechny příjmy a náklady jsou uvedeny za období 1 kalendářního roku

Výnosy

Náklady

Zisk z obratu

Vlastní činnost

Ostatní (granty, dotace atd.)

Mzdy

Vlastní činnost

Maturus o.p.s.

40%

60%

80%

20%

45%

CF sociální firma s.r.o. Pracovní sobota s.r.o. Cukrárna cukrárna o.p.s.

45%

55%

75%

25%

15,4%

50%

50%

80%

20%

-

20%

80%

50 – 60%

50 – 40%

-

Jůnův statek o.s.

50%

50%

50%

50%

7,1%

Tabulka procentuálně vyjadřuje podíl příjmů z vlastní činnosti v porovnání s ostatními příjmy, především získanými, současně představuje to, jaký podíl mají náklady na mzdy zaměstnanců a jaký podíl finančních prostředků


vynakládají firmy na náklady spojené s vlastní produkcí. Tabulka nám říká, že u většiny firem příjmy z vlastní činnosti vyvažují příjmy ostatní s minimálními rozdíly, pouze v jednom případě je rozdíl v příjmech markantní. Kdežto podíl nákladů na mzdy jednoznačně převyšuje podíl nákladů na vlastní činnost, pouze u dvou společností můžeme zaznamenat v tomto ohledu vyrovnaný stav. Je zde uvedeno i procento zisku z celkového ročního obratu.

Následující dvě otázky měly zaznamenat obrat a ztráty jednotlivých společností za předešlý kalendářní rok. Přičemž obrat společnosti Maturus o.p.s. a Pracovní sobota s.r.o. se pohyboval pod hranicí 1 milionu Kč. CF sociální firma s.r.o. měla obrat cca 1.3 mil. Kč, Cukrárna cukrárna okolo 1,5 milionu Kč a obrat Jůnova statku se pohyboval ve výši 4 milionů Kč. Co se týká ztrátovosti podniků, tak 2 neměly žádné ztráty a zbylé tři podniky měly ztráty dosahující až do výše 300 000Kč. Maturus zaznamenal za minulý rok ztráty ve výši 300 000Kč, Pracovní sobota cca 206 000Kč a Jůnův statek měl ztrátu pohybující se okolo 100 000Kč, zmíněné ztráty se však projevily na konečném hospodářském výsledku pouze u firmy zvané Pracovní sobota, s.r.o. Odpovědi na tyto otázky zprostředkovaně ukazují úspěšnost počínání zmíněných společností.

Otázky číslo 11 a 12 měly za úkol zjistit především počet a zaznamenat přibližnou výši mzdy zaměstnanců v rámci organizace. Jedna organizace zaměstnává 5 lidí, druhá má uzavřenou smlouvu s 11 zaměstnanci, další dvě společnosti poskytují pracovní místa 15 lidem a poslední sociální podnik zaměstnává 59 osob. Odpověď na dvanáctou otázku týkající se výše mzdy znevýhodněných zaměstnanců vypovídá o tom, že mzdy zaměstnanců se pohybují v úměrné výši odpovídající jejich výkonu na pracovišti a že jsou přibližně na stejné úrovni jako mzdy zcela zdravých zaměstnanců.


Další dvě otázky se táží na problémy a rizika sociálního podnikání a také na aspekty tohoto podnikání v souvislosti s legislativou. Největší problém sociální firmy shledávaly v organizaci práce a koordinaci zaměstnanců, dále zaměstnatelům nevyhovuje nízká spolehlivost znevýhodněných zaměstnanců, pak u některých firem vidí velký problém v získávání zakázek. Ještě se tu objevily problémy jako vysoké náklady vynaložené na zaměstnávání lidí se znevýhodněním či velké úsilí a mnoho času, který je třeba vynaložit při zaškolování znevýhodněných zaměstnanců. Z hlediska legislativy se odpovědi víceméně shodovaly u všech dotazovaných. Nejčastější odpovědí na tuto otázku byla odpověď typu: nedostatečná vstřícnost a ochota úřadů při jednání se sociálními firmami, ukotvení sociálního podnikání v legislativě či nízký podíl na financování a přispívání na činnost sociálních firem. Na základě těchto odpovědí můžeme soudit, že sociální firmy nejsou celkově spokojeny s přístupem a podporou ze strany státu.

Na základě jedné z posledních otázek jsem zjišťoval, která ze společností je plátcem DPH či není. Zjistil jsem, že jedna ze společností s ručením omezeným je plátcem DPH a druhá není, přičemž obě dvě se zabývají téměř totožnou činností. Ze zbylých tří zkoumaných obecně prospěšných společností je pouze jedna neplátcem DPH.


4.1 Srovnání začínajících sociálních firem s již zaběhnutými firmami a současně s organizacemi bez tohoto statutu V tomto oddíle jsem uvedl výsledky hospodaření jednotlivých sociálních firem, jednak těch, které fungují na trhu ČR již nějakou dobu, a též i firem, jež jsou v oblasti sociálního sektoru teprve krátkou dobu. Rovněž se pozornost zaměřila i na ty neziskové organizace, které se neřadí mezi sociální firmy. Cílem tohoto srovnávání bylo zjistit, jak jsou schopny obstát začínající organizace na trhu ve srovnání s dlouhodoběji provozovanými sociálními firmami či organizacemi postrádajícími statut sociální firma a zda jsou jednotlivé právnické subjekty schopné plnit veškeré podmínky související s charakterem jejich statusu na trhu.

Tabulka č. 10 – sociální firmy (tis. Kč) Všechny příjmy a náklady jsou uvedeny za období 1 kalendářního roku

Náklady na hlavní činnost

Náklady na doplňkovou činnost

Výnosy z hlavní činnosti

Výnosy z doplňkové činnosti

Hospodářský výsledek – hl. činnost

Hospodářský výsledek – vedlejší činnost

Rozmarýna o.p.s.

5 862

2 358

4 992

1 664

- 870

- 694

CF sociální firma s.r.o.

1 100

0

1 300

0

+ 200

0

1 166

0

960

0

- 206

0

1 616

0

2 105

0

+ 489

0

Jůnův statek o.s.

3 920

0

4 220

0

+ 300

0

Modrý domeček o.s.

1 726

5 446

1 611

5 544

- 115

+ 98

Pracovní sobota s.r.o. Sociální firma Slunečnice o.s.


Tabulka č. 10 má ukázat úspěch či neúspěch při hospodaření jednotlivých sociálních firem, které působí na českém trhu. U většiny sociálních firem je vidět, že dokáží nejen obstát i v konkurenci s běžnými podnikatelskými subjekty, ale dokáží se na trhu i udržet s plusovými hodnotami. Jsou zde však i organizace, které se jeví jako ztrátové. Mezi nimi je jedno občanské sdružení, jedna obecně prospěšná společnost, které provozují hlavní i vedlejší činnost, a také je v tabulce uvedena jedna spol. s ručením omezeným, jež se zabývá pouze hlavní činností, naproti tomu je zde ještě druhá s.r.o., která je schopna se udržet na trhu a přitom vykazovat zisk, přesto že nemá nárok na zvýhodnění jako mají ostatní organizace. Z této tabulky lze vyčíst, že počínání sociálních firem je docela obstojné a organizace dokáží svoji činnost provozovat se ziskem i přes všechny legislativní či jiné překážky.

Tabulka č. 11 - sociální firmy Statut firmy

Zisk z obratu v %

Rozmarýna o.p.s.

Právnická osoba

ztráta


Právnická osoba

15,4%

Pracovní sobota s.r.o.

Právnická osoba

ztráta

Sociální firma Slunečnice o.s.

Právnická osoba

23,2%

Jůnův statek o.s.

Právnická osoba

7,1%


Právnická osoba

ztráta

Další tabulka s číslem 11 narozdíl od předešlé zobrazuje zisk z obratu v procentech a k tomu je v tabulce uvedena právní subjektivita jednotlivých sociálních firem, která určitou měrou ovlivňuje chod celé organizace.


Tabulka č. 12 - sociální firmy

Koeficient ziskovosti

Rozmarýna o.p.s.


Pracovní sobota s.r.o.

Sociální firma Slunečnice o.s.

Jůnův statek o.s.


0,8

1,18

0,82

1,3

1,07

0,99

Tabulka č. 13 - NO bez statutu soc. firmy (částky uváděny v celých tis. Kč) Všechny příjmy a náklady jsou uvedeny za období 1 kalendářního roku

Náklady na hlavní činnost

Náklady na doplňkovou činnost

Výnosy z hlavní činnosti

Výnosy z doplňkové činnosti

Hospodářský výsledek – hl. činnost

Hospodářský výsledek – vedlejší činnost

Člověk v tísni o.p.s.

503 184

4 700

503 992

5 071

+ 808

+ 371

Neziskovky. cz o.p.s.

7 039

0

6 255

0

- 784

0

Lata o.s.

2 285

0

2 455

0

+ 170

0

Tabulka pod číslem 13 nám představuje neziskové organizace, které nemají status sociální firmy, ale i tyto organizace zaznamenaly za dobu svého fungování nějaké úspěchy, ty jsou zde zaznamenány v podobě zisků na konci účetního období. Pouze jedna ze tří neziskových organizací se v tabulce projevila jako ztrátová, což nemůže být hodnoceno jako velký nezdar, ale poukazuje to na to, že by organizace měla změnit a přehodnotit postoj ke svým aktivitám.


Tabulka č. 14 - NO bez statutu soc. firmy Statut firmy

Zisk z obratu v %


Právnická osoba

23,1%

Neziskovky.cz o.p.s.

Právnická osoba

-

Lata o.s.

Právnická osoba

6,9%

Tabulka číslo 14 procentuelně vyjadřuje dosažený hospodářský výsledek stejně jako tabulka č. 11, která vyhodnocuje stav sociálních firem ke konci účetního období a současně je zde také uveden typ právnické subjektivity.

Tabulka č. 15 - NO bez statutu soc. firmy

Koeficient ziskovosti


Neziskovky.cz o.p.s.

Lata o.s.

1,0

0,88

1,74

Tabulky jsou ukazatelem dosažených výsledků za jedno účetní období, tedy jeden kalendářní rok. Dle tabulek je možné si utvořit obrázek o rozsahu podnikání jednotlivých sociálních firem a neziskových organizací, které jsou jednotné právní subjektivity, ale liší se právní formou a typem provozované činnosti. Zobrazují, v jakých částkách se pohybovaly vynaložené prostředky na práci a výrobu, rovněž ukazují jak byly organizace odměněny za své úsilí za období jednoho kalendářního roku.


Tabulka č. 16 – Poměr výnosů z vl. činnosti k celkovým výnosům u jednotlivých zkoumaných firem (tis. Kč) Právní forma firmy

Výnosy z vl. činnosti

Celkové výnosy

Procenta

o.p.s.

1 133

8 585

13%

o.s.

1 116

6 722

17%

o.p.s.

117

635

18%

o.p.s.

1 606

6 656

24%

s.r.o.

485

1 300

37%

s.r.o.

652

960

68%

o.s.

1 449

2 105

69%

o.s.

1 670

4 220

40%

o.s.

2 115

7 155

30%

o.s.

4 048

9 980

41%

Graf č. 1 – Poměr výnosů v procentech u zkoumaných organizací

Graf zobrazuje, jakých výnosů z vlastní činnosti dosahují jednotlivé formy organizací, které byly předmětem výzkumu, údaje jsou uvedeny v procentech. V tomto ohledu jasně vedou dvě ze zkoumaných organizací před ostatními.


Tabulka č. 17 – Procento výnosů z vl. činnosti u jednotlivých typů organizací s charakterem sociální firmy Právní forma organizace

Procenta

o.p.s.

18%

o.s.

39%

s.r.o.

53%

Graf č. 2 – Procentuálně zobrazené výnosy u vl. činnosti u soc. firem

Tento graf nám má procentuelně ukázat, do jaké výše mohou dosahovat výnosy z vlastní činnosti u sociálních firem typu s.r.o., o.s. a o.p.s. Zde se ukazuje, že s.r.o. je na tom nejlépe i přestože nepožívá daňových úlev a jiných zvýhodnění oproti ostatním typům organizací.


Tabulka č. 18 – Průměrné zastoupení výnosů u NO

Finanční zdroje za rok 2010

Kč

Procenta

Dotace MPSV ČR

3 070

45, 67%

Dotace MHMP a středočeského kraje

624

9,28%

Dotace městských částí

694

10,32%

Dary (kosmos, finanční dary, sbírka)

738

10,98%

Tržba kavárna, komise

1 116

16,6%

Nadace

480

7,14%

Celkem

6 722

100%

Graf č. 3 – Jednotlivé položky zobrazující výnosy NO z dotací v procentech

U tohoto typu grafu si můžete všimnout, do jaké míry jsou financovány neziskové organizace z dotací ze strany státu, krajů či obcí, případně jiných příspěvků od fyzických nebo právnických osob. Z tohoto grafu jasně vyplývá, že největší podíl na dotacích má MPSV.


Tabulka č. 19 – Poměrové zastoupení dle právního statutu u sociálních firem Právní forma organizace

Procento zastoupení

Družstvo

6,00%

Společnost s ručením omezeným

26,00%

OSVČ

4,00%

Občanské sdružení

10,00%

Obecně prospěšná společnost

12,00%

Církevní organizace

1,00%

Akciová společnost

1,00%

Graf č. 4 – Zastoupení sociálních firem na trhu

Graf č. 4 představuje podíl zastoupení sociálních firem na trhu, kde se ukazuje, že společnost s ručením omezeným je zastoupena v největší míře, překvapivě v závěsu je obecně prospěšná společnost, která má oproti spol. s ručením omezeným výrazně menší zastoupení, a potom následují ostatní.


Závěr Cílem mé práce bylo komplexně prozkoumat, jaké jsou v ČR podmínky pro založení a provoz sociální firmy, a to zejména podmínky legislativní, finančně ekonomické a provozně-organizační.

Jak již bylo uvedeno v předešlém textu, v současné době panuje v ČR stále nejasná situace v legislativě, kdy není taxativně vymezena ani oblast sociálního podnikání, ani problematika definice neziskovosti podle právního statutu firmy, ani podle náplně činnosti, což je dle mého názoru problematické. Z rozboru a tabulkové části je zřejmé, že klasické obchodní společnosti, zaměřené na generování zisku, jsou ekonomicky úspěšnější, přestože nemohou využívat daňových úlev pro neziskové organizace. A to i přesto, že nezisková a obecně prospěšná činnost u nich převažuje, ale také bývá často doplněna hospodářskou činností.

Dle mého názoru je problémem i to, že na neziskovost pohlížíme z mnoha různých úhlů pohledu. Pokud setrváme v oblasti financí, tak odlišnou definici neziskovosti uvádí zákon o dani z příjmů, jinak se na neziskovost dívá třeba živnostenský zákon a jinak obchodní zákoník. A zcela jiný pohled na neziskovost můžeme najít v zákoně o obecně prospěšných společnostech.

Tato nejednotnost vytváří v našich podmínkách nerovné podnikatelské prostředí, kdy na firmy, které se věnují identické činnosti, platí „dvojí metr“ jak z hlediska daní, tak i z hlediska organizačně správního. Mnohé firmy si přivlastňují statut „sociální firma“, ale zdaleka neplní standardy sociálních firem. Naopak některé ze zkoumaných či oslovených firem statut sociální firmy nemají, nejsou založeny jako neziskové, a přestože jejich převážná část


obsahu činnosti vykazuje znaky neziskovosti, dosahují zisku. Z tabulky č. 17 a grafu č. 2 je jasně vidět, že ziskové obchodní společnosti v průměru dosahují 53% poměru výnosů z vlastní činnost k celkovým výnosům a koeficienty ziskovosti dosahují také lepších výsledků. Díky takovému poměru vlastních prostředků k celkovým výnosům tyto společnosti plní standardy pro sociální firmy. Mnozí si stěžují, že stát nevytváří dostatek pobídek a možností pro neziskové a sociální firmy, ale z mého výzkumu se jeví, že mnohé firmy provozují zajetou činnost, spoléhají na dotace a dary a nedostatečně se věnují fundraisingu a nehledají další cesty pro posílení ziskovosti z vlastní činnosti. Na základě této skutečnosti je forma této pomoci poskytovaná státem spíše kontraproduktivní.

Tab. č. 18 ukazuje, jaké bývá rozdělení jednotlivých druhů výnosů u neziskových organizací. Dotace MPSV a územně správních celků na různých úrovních dosahují u mnohých firem až 64% a dalších 11% výnosů tvoří dary. Potom není s divu, že vlastní tržby, ať už za výrobky či služby, dosahují jen 17%. Tato tvrzení nejsou paušální. Existuje řada společností, které jsou ziskové a většinu zisku generují vlastní činností.

Díky legislativě by se mohlo zdát, že většina sociálních firem budou tzv. neziskovky, které budou těžit z výsad daňových úlev. Tabulka č. 19 a graf ale ukazují, že z 54 zaregistrovaných je 26 obchodních a 28 má jiný právní statut (některou z forem neziskových společností dle ZDP). Z toho je zřejmé, že pobídky státu a vytvořené podmínky pro sociální firmy jsou nedostatečné a nehrají významnou roli při zakládání společností. A ani daňová úleva nevyváží u mnohých firem touhu po samostatné rozhodování a oproštění se od náročného odděleného sledování a účtování jednotlivých činností.


Výzkum nám poskytl představu o tom, nejen jaký je ekonomický stav sociálních firem, ale i neziskových organizací bez statutu soc. firmy a jejich uplatnění na trhu, ale zároveň nám sdělil, jaké možnosti a omezení provázejí tyto organizace v období jejich existence. Také nám představil problémy spojené s aktivním působením neziskových organizací na trhu a ve spolupráci se státem, který zjevně není až tak vstřícný a nedokáže naplnit své poslání podpůrce dle představ jednotlivých organizací. Ze zjištěných informací se dá usuzovat, že postavení těchto organizací v ČR nedosahuje uspokojivé úrovně dle názorů jejich zřizovatelů, zakladatelů či jejich ředitelů, a proto nedokáží uspokojivě naplnit své poslání, jelikož stát jim neposkytuje dostatečné prostředky a oporu k plnohodnotné provozuschopnosti.

Co se týká legislativního zaměření sociální firmy na území ČR, tak se v průběhu našeho výzkumu ukázalo, že stav organizací není zcela uspokojivý, jelikož stát neposkytuje podporu v dostatečné míře a také legislativní ustanovení nejsou nastaveny tak, aby odpovídala státním nařízením a rovněž vyhovovala i organizacím, které se snaží prospět celé společnosti v ČR. S tím jsou spojená i daňová zvýhodnění, jež jsou poskytována jenom některým organizacím, i přestože jsou zde firmy, které se zabývají stejnou činností, a jenom protože se liší právní formou, nemají na tyto daňové úlevy či jinou finanční podporu nárok. Též zatížení z hlediska zákona o vedení účetnictví je hodnoceno jako nepřiměřené a dost zatěžující v případě, že sociální firmy provozují hlavní a doplňkovou činnost, tudíž musí vést oddělené účetnictví pro tyto činnosti zvlášť. Postavení organizací v třetím sektoru je jednoznačně nevyvážené. Posuzování sociálních firem z hlediska právní subjektivity se v této práci ukazuje jako ne zcela efektivní, bylo by příhodnější je posuzovat dle obsahu jejich činnosti.


Vzhledem k zjištěným skutečnostem se dá říci, že všechny organizace a sociální firmy, které se věnují neziskové nebo obecně prospěšné činnosti, by mohly žádat o dotace, granty či žádat o daňové úlevy aniž by je jejich právní statut výrazněji omezoval. Zásadním měřítkem by pro neziskový sektor mohlo být plnění standardů sociální firmy a taktéž obsah činnosti dané sociální firmy.


Seznam literatury BORLOVÁ, Ilona, et al. Nevýdělečné organizace. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 316 s. ISBN 978-80-7357-532-8

DOHNALOVÁ, Marie; PRŮŠA, Ladislav a kol. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7357-573-1

DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006. 227 s. ISBN 80-7204-428-1

DVOŘÁK, Tomáš. Obecně prospěšná společnost. 2. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 80 s. ISBN 978-80-7357-450-5

HUDCOVÁ, Zdeňka. Daňový režim neziskových organizací v ČR a ve vybraných zemích EU. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, 2007. 173 s. ISBN 978-80-244-1841-4

INGRAM, Robert; PETERSEN, Russell; MARTIN, Susan. Accounting and Financial Reporting for Governmental and Nonprofit Organizations: Basic Concepts. USA: McGraw-Hill, Inc., 1991. 165 s. ISBN 0-07-031714-3

MLČOCH, Lubomír. Ekonomie důvěry a společného dobra: Česká republika v Evropské unii: pokus o nástin perspektivy. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005. 127 s. ISBN 80-86729-20-6


MUSIL, Libor. Vývoj sociálního státu v Evropě: Čítanka z historie moderní evropské sociální politiky. Přeložila (z angličtiny) J. Ogrocká. Brno: Doplněk, 1996. 253 s. ISBN 80-85765-62-4

NOYA, Antonella; CLARENCE, Emma. The social economy: Building Inclusive Economies. Paris: OECD publishing, 2007. 234 s. ISBN 978-92-64-03987-2

PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 180 s. ISBN 978-80-7357-255-6

RŮŽIČKOVÁ – MERLÍČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s.r.o., 2011. 249 s. ISBN 978-80-7263-675-4

RŮŽIČKOVÁ – MERLÍČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 4. aktualizované a doplněné vydání. Olomouc: ANAG, spol. s.r.o., 2011. 120 s. ISBN 80-7263-120-9

VERNIS, Alfred; IGLESIAS, Maria; SANZ, Beatriz; SAZ-CARRANZA, Ángel. Nonprofit Organizations: Challenges and Collaboration. Přeložila (ze španělštiny) Mariana, Donadini. New York: Palgrave MACMILLAN, 2006. 169 s. ISBN 978-1-4039-8635-1


Internetové zdroje HUNČOVÁ, Magdaléna. O pojmech neziskovost, veřejná prospěšnost a veřejné služby [online]. [cit. 2011-10-28]. Vlastní překlad autorky, 2003. Dostupné z WWW:

RAKUŠANOVÁ, Petra. Třetí sektor

a občanská participace v České

republice. [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné z WWW: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100019s_rakusanova_obcan.pdf

STARÁ, Ivana. Počátky spolkového a nadačního práva a jeho kroky do budoucnosti [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné z WWW:

DOHNALOVÁ, Marie. 1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání [online]. Praha: UK, Fakulta humanitních studií, 2008. Dostupné z WWW:

SKOPEČEK, Jan. Sociální ekonomika v ČR – diplomová práce [online]. Praha:

UK,

Fakulta

humanitních

studií,

2006.

[cit.

2011-11-14].

Dostupné z WWW:


News – Social Firms UK, What is the meaning of „social firms“ [online]. [cit. 2012-02-15]. Dostupné z WWW:

Fokus Praha, o.s. Sociální ekonomika a sociální firmy [online]. Sociální firma – šance pro znevýhodněné na trhu práce [cit. 2011-11-23]. Dostupné z WWW:

Fokus Praha, o.s. Platforma sociálních firem v ČR [online]. Sociální firma – šance pro znevýhodněné na trhu práce [cit. 2012-02-06]. Dostupné z WWW:

Fokus Praha, o.s. Standardy sociální firmy [online]. Sociální firma – šance pro znevýhodněné na trhu práce [cit. 2012-01-24]. Dostupné z WWW:

Social firms UK [online]. Introducing social firms [cit. 2012-01-24]. Dostupné z WWW:

VENCLÍKOVÁ, Věra. Sociální podnikání [online]. Sociálně prospěšné partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozvojové spolupráci. [cit.2012-01-03]. Dostupné z WWW:

BECK, Vojtěch. Sociální podnikání v praxi [online]. Sociální ekonomika v ČR. [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW:


Podnikatel v ČR. Start podnikání [online]. Společník s.r.o. může být zaměstnanec a pobírat mzdu. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z WWW:

BECK, Vojtěch. Sociální podnikání v praxi [online]. Principy a financování nestátních neziskových organizací. [cit. 2011-12-30]. Dostupné z WWW:

TUNEL, Prokop. Rizika sociálního podnikání [online]. [cit. 2012-01-03]. Dostupné z WWW:

Právní dokumenty Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

SÚKENÍKOVÁ, Andrea. Zákony 2009 II.: obchodní zákoník, občanský zákoník, občanský soudní řád, exekuční řád, trestní právo, správní právo, ochrana spotřebitele, právní pomoc a podnikání. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2009. 848 s.

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - 4: Vymezení sociálního podnikání (zdroj: HNÍZDIL, Petr. Výukové materiály)


Tabulka č. 5 – 8: Vymezení sociálního podnikání dle skutečnosti

Tabulka č. 9: Procentuální vyjádření výnosů

Tabulka č. 10 – 12: Sociální firmy

Tabulka č. 13 – 15: NO bez statutu soc. firmy

Tabulka č. 16: Poměr výnosů z vlastní činnosti k celkovým výnosům u jednotlivých zkoumaných firem

Tabulka č. 17: Procento výnosů z vlastní činnosti u jednotlivých typů organizací s charakterem sociální firmy

Tabulka č. 18: Průměrné zastoupení výnosů u NO

Tabulka č. 19: Poměrové zastoupení dle právního statutu a sociálních firem

Seznam grafů: Graf č. 1: Poměr výnosů v procentech u zkoumaných organizací

Graf č. 2: Procentuelně zobrazené výnosy z vlastní činnosti u sociálních firem

Graf č. 3: Jednotlivé položky zobrazující výnosy NO z dotací v procentech

Graf č. 4: Zastoupení sociálních firem na trhu


Příloha - dotazník 1. V čem spočívá Vaše hlavní činnost? 2. Vykazuje Váš podnik nějaký zisk a kolik činí? 3. Jaký máte jiný zdroj financí? 4. Zabýváte se kromě hlavní činnosti i nějakou doplňkovou? 5. Je tato doplňková činnost výdělečná? 6. Kolik přibližně musí činit Váš celkový roční příjem, který je potřebný pro zajištění chodu organizace? 7. Jakou část činí příjem z vlastní činnosti a jakou ostatní příjmy? 8. Jak velkou položku tvoří ve vašem rozpočtu náklad na zaměstnance a jak velkou náklady spojené s vlastní činností? 9. V jaké částce byl obrat Vaší firmy za uplynulý kalendářní rok? 10. Zaznamenala firma za dobu, co funguje, nějaké ztráty? Jestliže ano, kolik to činilo? 11. Kolik je ve Vaší organizaci zaměstnanců a jaký mají úvazek? 12. V jakém rozmezí se pohybuje mzda zaměstnanců? 13. Jaká jsou podle Vás největší rizika a problémy, spojená s ekonomickou stránkou provozu tohoto podniku? 14. Myslíte si, že Vám legislativa dává dost prostoru pro rozvoj Vaší činnosti či nikoli? 15. Jaký byl objem prodaných produktů za kalendářní rok? 16. Je Vaše firma plátcem DPH? 17. Kdo je zakladatelem soc. firmy?


Podmínky pro založení a provoz sociálních firem v ČR

Recommend Documents