Pod kování pat í panu doc. Petru And lovi, za odborné vedení, vst ícný p ístup a cenné p ipomínky p i zpracování Bakalá ské práce

Pod kování Pod kování pat í panu doc. Petru And lovi, za odborné vedení, vst ícný p ístup a cenné p ipomínky p i zpracování Bakalá ské práce. Dále velice d kuji vedení ZŠ ve Vilémov a všem žákům této školy, kte í ochotn a s nadšením na celém programu podíleli. V neposlední ad bych ráda pod kovala celé mé rodin a p átelům, kte í m

b hem mého studia na Technické Univerzit

morální podporu a vždy tu pro m byli.

v Liberci podporovali, dodávali mi

Anotace

Bakalá ská práce se zabývá návrhem výukového programu, který začle uje do výuky prožitkovou pedagogiku a environmentální výchovu. Cílem této práce je vytvo ení programu pro t etí a čtvrtý ročník základní školy na téma environmentální výchova se zam ením na Národní park Českosaské Švýcarsko. V teoretické části je popisován Národní park Českosaské Švýcarsko, environmentální výchova a prožitková pedagogika. V praktické části je popsán výukový program, jeho realizace a následné vyhodnocení pomocí dotazníků, pozorování a pracovních listů. V záv rečné části je popsáno zhodnocení programu z mého pohledu a p ínos žáků základní školy, kte í se na programu podíleli.

Klíčová slova: Národní park Českosaské Švýcarsko, Environmentální výchova, Prožitková pedagogika, Výukový program.

Abstract

The bachelor work interested in about offer of learning program which put into it Environmental education and Experiential education. The aim of this thesis is to create a project for the third and fourth year of elementary school in the topic of Environmental Education in the National Park Czech Switzerland and subsequent implementation. In the theoretical chapter is written about in the National Park Czech Switzerland, Environmental eduacation and Experiental education. In the practical chapter is written learning program, it’s realisation and continuing evalution by questions, lookings – on and working lists. In the final part is written rating of program from my view and offers from students of primary schools, which participated on this program.

Keywords: The National Park Czech Switzerland, Environmental Education, Experiential Education, Educational Program

OBSAH Obsah ......................................................................................................................... 7 Seznam obrázků ......................................................................................................... 9 Seznam tabulek .......................................................................................................... 9 Seznam grafů ........................................................................................................... 10 Seznam použitých zkratek ....................................................................................... 10 Úvod ........................................................................................................................ 11 A. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................ 12 1

2

3

Národní park Českosaské Švýcarsko ................................................................ 12 1.1

Historie....................................................................................................... 12

1.2

Lesní bohatství Národního parku Českosaské Švýcarsko ........................ 13

1.3

Fauna .......................................................................................................... 13

1.4

Flóra ........................................................................................................... 14

1.5

Pravčická brána .......................................................................................... 14

1.6

Ochrana p írody ......................................................................................... 15

1.7

Krásná Lípa centrum Českého Švýcarska.................................................. 16

Environmentální výchova ................................................................................. 17 2.1

Teorie environmentální výchovy a využití v praxi .................................... 17

2.2

Využití na 1. stupni ZŠ .............................................................................. 19

Prožitková pedagogika ...................................................................................... 20 3.1

Teorie prožitkové pedagogiky a využití v praxi ........................................ 20

3.2

Princip dobrovolnosti ................................................................................. 21

3.3

Kolbův cyklus ............................................................................................ 21

3.4

Fáze Kolbova cyklu ................................................................................... 21 7|Stránka

3.5

Flow ........................................................................................................... 22

3.6

Komfortní zóny .......................................................................................... 23

B. PRAKTICKÁ ČÁST........................................................................................... 24 4

Popis programu ................................................................................................. 24 4.1

Cíle programu ............................................................................................ 25

4.2

Charakteristika realizace výukového programu......................................... 25

4.3

Místo realizace programu .......................................................................... 25

4.4

Využívané metody v programu .................................................................. 26

4.5

Metody využívané k vyhodnocení úsp šnosti programu ........................... 27

4.6

Bodování a hodnocení skupinové práce .................................................... 27

Výukový program ............................................................................................. 28

5

5.1

Program výukových dnů ............................................................................ 28

Vyhodnocení programu ..................................................................................... 46

6

6.1

Poznatky z jednotlivých výukových dnů ................................................... 46

6.2

Výsledky pracovních listů ......................................................................... 48

6.3

Výsledky dotazníků ................................................................................... 51

6.3.1 Výsledky jednotlivých otázek dotazníků ............................................. 51 7

Diskuze .............................................................................................................. 54

8

Záv r.................................................................................................................. 58

9

Literatura ........................................................................................................... 59

10

Seznam p íloh ................................................................................................ 61

8|Stránka

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 ZŠ Vilémov - Místo realizace programu ................................................ 26 Obrázek Ň Bodovací strom ...................................................................................... 30 Obrázek ň Vypl ování pracovního listu č.1 ............................................................ 31 Obrázek 4 Výtvor žáka p i aktivit zmizelé zví e ................................................... 33 Obrázek 5 Vypl ování pracovních listů .................................................................. 34 Obrázek 6 Žáci vypl ovali pracovní listy i individuáln ......................................... 39 Obrázek 7 Aktivita "Jak se jmenuji?" ...................................................................... 41 Obrázek Ř Úsp šné hodnocení................................................................................. 42 Obrázek 10 Týmová spolupráce .............................................................................. 43 Obrázek 11 Žáci na hranících CHKO Labské pískovce .......................................... 44 Obrázek 1Ň Každý za účast na programu dostal malý suvenýr ............................... 45 Obrázek 1ň Hrnek s motivem Národní parku Českosaské Švýcarsko .................... 45

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Jednotlivé aktivity pro první výukový den ............................................. 28 Tabulka Ň Jednotlivé aktivity pro druhý výukový den ............................................ 32 Tabulka ň Jednotlivé aktivity pro t etí výukový den ............................................... 35 Tabulka 4 Jednotlivé aktivity pro čtvrtý výukový den ............................................ 40 Tabulka 5 Vyhodnocení pracovního listu č. 1 ......................................................... 48 Tabulka 6 Vyhodnocení pracovního listu č. Ň ......................................................... 49 Tabulka 7 Vyhodnocení pracovního listu č. ň ......................................................... 49 Tabulka Ř Vyhodnocení pracovního listu č. 4 ......................................................... 50

9|Stránka

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Výsledky otázky č. 1 .................................................................................... 51 Graf Ň Výsledky otázky č. Ň .................................................................................... 52 Graf ň Výsledky otázky č. ň .................................................................................... 52 Graf 4 Výsledky otázky č. 4 .................................................................................... 53

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK NP - Národní park RVP - Rámcový vzd lávací program

10 | S t r á n k a

ÚVOD "Příroda, i když se na ni dívám z nejvyšší věže fantazie, zůstává pro mě, stejně jako pro tolik lidí z mé země, velkou knihou moudrosti" Geo Bogza

U v tšiny dnešních d tí probíhá b žný den tak, že ihned po p íchodu ze školy zasednou k PC, mobilům a dalším technikám. Je skoro až d sivé, že již žáci na I. stupni základní školy vlastní v drtivé v tšin mobilní telefon nebo tablet. D ti jsou tak pono eny do virtuálního sv ta počítačových her a internetu, že si často ani neuv domují, co mají kolem sebe a co je v život důležité. V mém environmentálním programu chci žákům ukázat prost edí a p írodu, ve které vyrůstají, a tím aspo na okamžik obohatit jejich školní dny. Ve svém programu bych se ráda zam ila na rozvíjení jejich tvo ivosti, kooperace, spolupráci, fantazii i um ní ešit problémy. Mým zám rem je to, aby žáci vnímali p írodu, její krásy i nebezpečí a získali k ní kladný vztah. Ve své Bakalá ské práci se v nuji jedinečné p írodní oblasti Českosaské Švýcarsko. Hlavním důvodem je, že jsem se v této oblasti sama narodila a vyrůstala. Bohužel až v dosp losti jsem dokázala ocenit krásu této rozmanité a bohaté krajiny. Dalším důvodem mého výb ru byla unikátní geologická stavba pískovcového skalního m sta a na n j vázaná rozmanitost rostlin a živočichů, typické skalní h bety, pískovcové v že a stolové hory. Myslím, že p íroda v této oblasti dokáže v žácích vzbudit zájem a tím i rozší it jejich znalosti, v domosti a hlavn nadšení.

11 | S t r á n k a

A. TEORETICKÁ ČÁST 1

NÁRODNÍ PARK ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO Je součástí širší oblasti Labských pískovců, od D čína až po Krásnou Lípu na

stran české a sm rem k Dráž anům na stran n mecké. Rozlohou více než 700 km² p edstavuje jedno z nejv tších území v Evrop , které dosud je jen málo ovlivn no působením člov ka. Charakteristikou národního parku je krajina stolových hor, íčních ka onů, pískovcových skalních m st. Nejvýznamn jším vodním tokem je Labe, pramenící na Labské louce v Krkonoších. V H ensku, kde české území opouští, dosahuje jeho nadmo ská výška 116 m a je tak nejnižším místem České Republiky. P íroda je zde domovem mnoha vzácných živočichů a rostlin. Nejvyšším bodem Saského Švýcarska je Grosser Zschirnstein Ě56Ňmě, na české stran je to Růžovský vrch Ě61ř mě. Název Saské a pozd ji České Švýcarsko krajin dali švýcarští malí i Adrian Zing a Anton Graff, působící koncem osmnáctého století na saském královském dvo e v Dráž anech. Sídlem národního parku České Švýcarsko se stalo m sto Krásná Lípa, kde můžeme najít i dům Českého Švýcarsko, které svým návšt vníkům nabízí interaktivní expozice, informační služby a zážitkové programy. Naopak v Saském Švýcarsku se sídlo národního parku nachází v Bad Schandau, které nabízí nemén zážitků a výukových programů.

1.1 HISTORIE Krajina p i Labi u česko-n mecké hranice má nejen totožný ráz, ale po mnoho století m l i společnou historii. Leží na území t í historických zemí: Čech, Saska a Horní Lužnice. Nejstarší osídlení dokládají pazourkové nástroje lovců st ední doby kamenné. První, kdo území trvale osídlil, byl národ lužické kultury, který se tu objevil na konci Ň. tisíciletí. Na osidlování Českosaského Švýcarska m ly pozitivní vliv staré obchodní cesty, které spojovaly Čechy se Saskem, Míše skem a Lužicí. Mezi nejdůležit jší pat ily „solná stezka", „česká stezka" a „česká solná stezka". B hem t icetileté války se České i Saské Švýcarsko sjednotilo do jednoho celku, turistický ruch ovšem byl z v tší části ochromen. Po roce druhé sv tové válce byla p erušena kontinuita kulturn historického rozvoje území 12 | S t r á n k a

a jeho oblíbenost poklesla. V mnoha obcích se počet stavení snížil o polovic a n které osady, jako Zadní Jet ichovice a Zadní Doubice, zanikly. V pozd jších letech se ada chalup začala využívat k rekreačním účelům. Po roce 1řŘř zesílili vzájemné českon mecké snahy o spolupráci v turistické oblasti. Začali vznikat nové turistické p echody, které usnad ují poznávání vzácných p írodních krás na obou stranách hranice. ĚSoukup & David, 2002, s. 13)

1.2 LESNÍ BOHATSTVÍ NÁRODNÍHO PARKU ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO Bohatství flóry a fauny je podmín no geologickou stavbou daného území. N které druhy rostou na kyselých pískovcích a jiné můžeme najít v okolí vulkanitů. Významný vliv na pestrost druhů má i skutečnost, že více než ř5 % území národního parku pokrývají lesy. P edevším díky zachovalosti p írody se zde nachází celá ada vzácných živočichů a rostlin, které adíme podle stupn jejich ohrožení, od mírn ohrožených až po kriticky ohrožené druhy. (Patzelt, 2004, 22)

1.3 FAUNA Na složení fauny Českosaského Švýcarska se krom p írodních podmínek podílí i člov k, který zde v minulosti četné druhy zví at vyhubil. Z velkých savců tu d íve žil medv d hn dý, vlk, kočka divoká a los evropský. Dnes se naopak vynakládá velké snaha na znovunavrácení alespo n kterých druhů živočichu, které byly pro zdejší oblast typické. V posledních letech se to již poda ilo u sokola st hovavého či lososa obecného. K nejv tším druhům fauny Českosaského Švýcarska pat í savci. Je možno zde potkat jelena obrovského, prase divoké či srnce obecného. Kdysi velmi početný zajíc polní je dnes vzácný, ale jeho stavy se začínají znovu zvyšovat. V podzemních norách se skrývá liška obecná a dutiny stromů mnohdy obývá kuna lesní. Tu a tam se objeví i rys ostrovid, který sem zavítal na svých dalekých cestách. Žije zde 16 druhů netopýrů, z nichž nejvzácn jší je netopýr Brandtův či kritický ohrožený vrápenec malý. Ze zástupců hlodavců zde můžeme najít lišku obecnou, ohroženého plcha zahradního či vzácnou myšici temnopásou. V ka onu Labe se v posledních letech op t usadil i velmi vzácný místní poddruh bobra evropského a žije zde i nutrie íční. Z hmyzožravců se setkáme s rejskem obecným a z ptáků můžeme ve skalách často vid t vzácného a ohroženého čápa černého. (Patzelt, 2008, s. 90, 91, 92) 13 | S t r á n k a

1.4 FLÓRA Původní lesy se v Českosaském Švýcarsku dochovaly pouze vzácn a nyní zde p evažují smrkové monokultury založené člov kem. Na v tšin pískovců mají p irozené stanovišt kyselé bučiny, kde roste hlavn buk lesní, smrk ztepitý a vzácná jedle b lokorá. charakteristické jsou i borové doubravy na vrcholových plošinách, kde jsou vtroušeny i lístky s je áby a v podrostu se da í borůvce s brusinkou. U vodních toků můžeme vid t vzácné pozůstatky lužního lesa, kde se vykytuje také olše lepkavé. významným zpest ením zdejší p írody jsou čedičové vyv eliny. Zde roste i lípa srdčitá, jasan ztepilý, javor klen a jilm horský. Člov k zde vysadil mnoho druhů d evin, z nichž nejčast jší je borovice vejmutovka, mod ín opadavý či douglaska tisolitá. Často se zde objevuje klimatická inverze, kdy se na dn hlubokých roklí shromaž uje studený vzduch a díky tomu tu p ežívají i chladnomilné a horské druhy. Mezi nejvzácn jší pat í violka dvoukv tá, čípek objímavý, vranec jedlový či plavu pučivá. K teplomilným kv tinám zde můžeme za adit mate ídoušku úzkostlivou, t ezalku tečkovanou či hvozíka kartouzka. Snad nejtypičt jší kv tinou je nepůvodní náprstník červený, jeho bohaté porosty podél cest a na lesních pasekách, dokáží nadchnout snad každého návšt vníka. NP Českosaské Švýcarsko je bohatý na mechorosty, lišejníky a vzácné houby. (Patzelt, Sojka, 2004, s. 24, Patzelt, 2008, s. 55)

1.5 PRAVČICKÁ BRÁNA Na konci skalního h bítku v Jet ichovických st nách nedaleko státní hranice nalezneme nejv tší p irozenou skalní bránu v Evrop , Pravčickou bránu. Je následkem milióny let trvajícího zv trávání v nep íliš odolné části skalního masívu, tvo eného kvádrovými pískovci. Dlouhodobé působení klimatických činitelů jako je voda a vítr se projevilo na vzniku brány samotné, ale i na dalším formování skalních povrchů. Neobyčejné rozm ry oblouku jsou Ň6 m na ší ku a 16 m na výšku. Pravčickou bránu navšt vovali turisté více než Ň50 let. Za tu dobu prošlapali v jejím oblouku tém

60

centimetrů silnou vrstvu pískovce. Proto v roce 1řŘ0 byl z důvodu velké návšt vnosti vstup na skalní most uzav en a pískovcový útvar zpevn n sm sí s prysky ičnou p ísadou. P ístupné však zůstali skalní vyhlídky v jeho bezprost edním okolí. P ímo na vrcholu brány stojí samostatné skalky, z nichž jedna dokonce tvo í skalní okno. Díky své výšce je Pravčická brána nejenom bičována v try, smáčená dešt m a v lét rozpalována slunečními paprsky, ale též se stává opakovaným terčem atmosférických uvoln ní p i bou kách. V 14 | S t r á n k a

areálu nalezneme n kolik vyhlídek na Saské Švýcarsko, D čínsko a také do nitra národního parku. Z t chto vyhlídkových míst lze spat it nap íklad Růžovský vrch, Vysoký Sn žník či stolové hory v N mecku. ĚSpráva NP České Švýcarsko, Ň01Ň, s.17, Soukup &David, 2002, s. 96)

1.6 OCHRANA PŘÍRODY V roce Ň00Ň bylo České Švýcarsko vyhlášeno národním parkem, stalo se tak nejmladším a čtvrtým národním parkem v České Republice. Hlavním p edm tem ochrany parku je uchování geomorfologických hodnot, dochované fauny a flóry a zachování typického vzhledu krajiny. K nejdůležit jším cílům pat í obnovení p írodní skladby lesa. Národní park Saské Švýcarsko byl vyhlášen roku 1řř0 a jeho součastná rozloha dosahuje ŇŘ7 km². Hlavním p edm tem ochrany je oblast stolových hor, obklopených kulturní krajinou. Centrální části národních parků tvo í jejich tzv. první zóny, či jádrová území, plnící nezastupitelnou roli zázemí pro nerušený vývoj živočichů a rostlin. Návšt vníkům je v prvním zónách povolen vstup jen po značených turistických cestách ĚŇ5 % území obou parkůě. Zbylé části jsou určeny pro turisty k trávení volného času, nutností je však dodržovat zákonné podmínky ochrany p írody. Celé Českosaské Švýcarsko tvo í součást Evropské soustavy chrán ných území Natura Ň000. V ČR se nacházejí dv významné lokality, EVL České Švýcarsko a EVL Labské údolí. Hlavním p edm tem ochrany jsou zde ptačí oblasti, mezi chrán né ptáky pat í sokol st hovavý, výr velký, datel černý. Evropsy významná lokalita České Švýcarsko zahrnuje celý Národní park včetn p ilehlých částí CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. P edm tem ochrany jsou zde hlavn p írodní stanovišt , jako nap íklad vodní toky, v esovišt , kyselé buničiny, suťové lesy. Z živočichů se zde adí vydra íční, losos obecný a mihule potoční. (Patzelt, 2008, s.134)

15 | S t r á n k a

1.7 KRÁSNÁ LÍPA CENTRUM ČESKÉHO ŠVÝCARSKA V d ív jších dobách průmyslové m sto, které se nachází v Severních Čechách ve Šluknovském výb žku. Místní krajina lze za adit k nejkrásn jším oblastem České republiky, a proto zde byl 1. ledna Ň000 z ízen Národní park České Švýcarsko. A proto bylo zvoleno sídlem NP práv Krásná Lípa. Dominantou m sta je od roku 175Ř barokní kostel sv. Má í Magdalény, nad jehož širokým p ístupovým schodišt m je umíst na socha Krista na k íži vytesaná z jediného bloku pískovce. V Krásné Líp můžeme najít mnoho architektonických stylů. Nacházejí se zde jak barokní a klasicistní stavby, tak i typické novorenesanční stavby. Mezi jednu z nejkrásn jších staveb m sta je považována roubený dům U Frinda z roku 17Ňř, který je ukázkou typické místní lidové architektury. V dnešní dob se nachází v dom muzeum NP České Švýcarsko. V krásné Líp najdeme i park o rozloze 10 ha, který byl založený roku 1Řř7. Stojí v n m památník v podob českého lva od K. Grundinga. V letních m sících nalezneme v parku geomorfologickou mapu – technickou památku z roku 1řň5, která zanamenává na ploše pouhých 50 m² znázor uje území o rozloze Ňř km². Tyto p írodní krásy i starobylé památky lákají v letních i zimních m sících mnoho turistů nejen z České republiky, ale i z blízkého N mecka. Značené turistické i cyklistické stezky vás zavedou do mnoha ojedin lých míst v okolí. nap . k pramenům místní eky K inice, na z íceninu hradu krásný Buk, Vápenný vrch s p írodní rezervací Vápenka. Pro turisty v letních m sících je i lákavá Kyjovská p ehrada. (Linhart, 2005, s. 23)

16 | S t r á n k a

2 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Principy environmentální vzdělávání lze shrnout do třech základních okruhů poznat, naučit se mít rád a chránit. Ziegler Environmentální výchova se zam uje na životní prost edí, které obklopuje každého z nás. Environmentální výchova je uvedena v Rámcovém vzd lávacím programu. Zam uje se tedy na to, co každého z nás obklopuje a s čím se denn

setkáváme.

V moderní společnosti tento pojem existuje již n kolik desítek let.

2.1 TEORIE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY A VYUŽITÍ V PRAXI Environmentální vzd lávání je v České republice oblíbené a známé již po dlouhá léta. Koncept ekologické výchovy zažil však výrazný posun, až ke konci ř0. let. V r. 2000 byl p ijat strategický dokument, který nesl název „Státní program environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty v ČR“. Ve zmín ném dokumentu byla uvedena oblast ekologického vzd lávání a byly v n m uvedeny pot ebné informace týkající se této problematiky. ĚMinisterstvo životního prost edí, 2014) Ekologická výchova m la i v r. Ň005 praktický seminá , na které si lidé mohli tuto problematiku lépe zarýt do pam ti. Seminá e byly vytvo eny díky jednoduché metod s názvem Bytost. Žáci si společn stanovili cíle, poté si metodou s názvem Mluvící kámen, íkali pravidla morálky, díky kterým se m l každý účastník seminá e cítit spokojen a mohl i stanovených cílů dosahovat. Pravidla, která m la ve skupin vládnout, byla následující: 













respekt vůči sob i dalším účastníkům, dodržování pravidel tolerance, duševní klid a vyrovnanost, d lat aktivity s chutí, nikoliv na základ donucení, zdravé sebev domí, zdravé riskování, um ní prosadit se, kooperace, komunikace, originalita, tvo ivost,

17 | S t r á n k a

Environmentální výchova je u nás známá již od Ř0. let, kdy se však ješt nazývala „ekologický výchova“. Dnes se mj. používá také pojem „environmentální výchova, vzd lávání a osv ta.“ Teorie environmentální výchovy se nejvíce rozvíjela v zemích, kde se

mluví

angličtinou.

Zde

se

dává

p ednost

„environmental

education“,

o

envrionmentalismu se píše v n kolika odborných časopisech. ekne-li se pojem ekologie, pak si v tšina lidí vybaví bu

výuku ekologie, nebo i teorie environmentální výchovy.

Existují auto i, kte í environmentální výchovu vnímají p edevším jako společenskov dní obor. ĚMetodický portál RVP, Ň014ě Výborným p íkladem teorie environmentální výchovy, ale i její p enesení do praxe, je školní jídelna. Ve školní jídeln mohou učitelé žáky nabádat, aby si začali všímat okolních zdrojů, tedy nap . p írody. Nap íklad ve Finsku je typické, že d tem ve školách platí jídlo stát. Finská politika totiž považuje zdraví a vzd lávání d tí za důležité. D ti p ijdou do školy a jako první dostávají snídani. Zde vidí i učitele a může se mezi nimi rozvíjet úpln jiný vztah než pouze formální. Poté, co se všichni společn nasnídají, odcházejí na výuku každý do t ídy, kam pat í. K ob du dostávají na výb r. Mají k dispozici švédské stoly, kde si každý p ijde na své. Pitný režim je zde také samoz ejmostí. D ti si dokonce mohou povšimnout bylinek, které mají na každém stolečku k dispozici v kv tináči. Mají tedy možnost ud lat si sami bylinkový čaj nebo si dát bylinky do jogurtu. V České republice existují ekocentra nebo zvláštní st ediska, kde se také učitelé pokouší o to, aby se žáci zdrav stravovali a p itom se mohli učit. Aby se stala ekologie p irozenou součástí jejich dne. ĚČinčera, Ň007, s. 4ř, s.50, Málková, 1řŘŘ, s. 15řě

18 | S t r á n k a

2.2 VYUŽITÍ NA 1. STUPNI ZŠ V souvislosti s využitím environmentálního programu mezi d tmi na 1. stupni základní školy vznikl koncept environmentální výchovy. Koncept by m l souviset s podmínkami, které panují na základních školách, ale m l by také odpovídat na otázky týkající se zm n chování žáků na 1. stupni základní školy. V České republice mají základní školy charakter tzv. dobrých škol. Školy mají pedagogy, pov st, kontakty, historii, ale také budoucnost. Snahou environmentálního vzd lávání je však využívat na základních školách takové metody a pomůcky, které p iučí žáky i učitele, ekologickým pravidlům. ĚJanča íková, Ň00řě Pro environmentální výchovu by se mohla využít ekonaratologie. Ekonaratologie je výchova, p i které se d ti učí ochran p írody. D ti by se m ly naučit porozum t pot ebám p írody a m ly by jí um t naslouchat. ĚTvr ochová, Ň01ňě V p ípad prvního stupn ZŠ by bylo vhodné vzít d ti v rámci prvouky nebo p írodov dy ven, do p írody. D ti na ni začnou mít jiný pohled. Pedagog si nap íklad může povšimnout toho, že v p írod jsou d ti více uvoln né a duševn vyrovnan jší. Bývá to p edevším z důvodu, že se v ní mohou různ pohybovat. V p írod také nemusí fungovat p íliš formální vztahy jako učitel-žák, ale d ti tam mohou s pedagogem voln ji diskutovat. P íroda působí dob e na psychiku člov ka a dodá jim sílu. Žáci v ní jsou pozorn jší a lépe se soust edí. V rámci zájmových kroužků, které na školách existují, by také bylo vhodné vyučovat n kdy venku. D ti se p i zm n prost edí mnohdy lépe soust edí a bývají hodn jší. V rámci výuky by také bylo vhodné využívat zooasistence. Od r. Ň00Ř nap íklad existuje kroužek, který této oblasti využívá. Kroužek funguje v pražské nemocnici Motol, kde se využívá zooterapie k vyučování ekologie. Jak již bylo ečeno, d ti p i neformálních výukách, nevnímají to, že se učí, a tak dosahují mnohem lepších výsledků.

19 | S t r á n k a

3

PROŽITKOVÁ PEDAGOGIKA

3.1

TEORIE PROŽITKOVÉ PEDAGOGIKY A VYUŽITÍ V PRAXI Prožitková pedagogika jsou různé aktivity, které žáky vzd lávají. Jejím

synonymem je nap . výchova v p írod , výchova dobrodružstvím nebo výchova zážitkem. Jedná se nap íklad o činnosti, jako je Junák nebo turistika. Prožitková pedagogika, neboli také zážitková pedagogika, je jedním z hlavních konceptů, které se využívají pro učení se hrou. Prožitková pedagogika m la své počátky již ve 40. letech Ň0. století a jejím tvůrcem byl n mecký učitel Kurt Hahn. B hem Ň. sv tové války založil tento n mecký pedagog ve Velké Británii společnost s názvem Outward Bound, kde se pozd ji práv prožitková pedagogika rozvíjela. Společnost začala po ádat kurzy, kde se mladší i starší jedinci, učili v p írod , a to nap . tím, že zdolávali lanové p ekážky, sjížd li divokou vodu nebo procházeli stezky s bojovými úkoly. V Americe vznikl Project Adventure a v České republice se v rámci zážitkové pedagogiky vzd lávali díky sdružení Prázdninová škola Lipnice. Toto sdružení dokázalo své žáky novým schopnostem a to úpln jinou formou učení. Hry této školy si našli své p íznivce po celé naší republice. Po r. 1řŘř došlo k rozvoji zážitkové pedagogiky. Prázdninová škola Lipnice se stala jednou z poboček společnosti Outward Bound. Východiskem prožitkové pedagogiky byl: princip dobrovolnosti, Kolbův cyklus, flow a komfortní zóny. ĚČinčera, 2007, s. 14, s. 15) Co se týká zážitkové pedagogiky v praxi. Lze označit, že d ti na 1. stupni ZŠ mohou navšt vovat skauta. V rámci této aktivity se učí pracovat v kolektivu, dále jsou neustále v pohybu, vymýšlí nové a nové v ci. Poznávají kamarády, chodí do p írody, na výlety, jezdí na tábory. Učí se vlastn úpln zvláštní formou – neformální. D ti se učí čelit náročným situacím, snaží se p ekonávat sami sebe. N které d ti preferují spíše turistické kroužky. Lekto i jezdí se svými žáky na výlety, do hor, na hrady, zámky, ale také k vod . Turistický kroužek bývá oblíbený mezi d tmi, které mají rády plno pohybu. V lét jezdí na cyklo výlety, chodí plavat, kulturní akce nebo jen tak p ší túrou poznávají p írodu. V zim navšt vují aquaparky nebo chodí na bruslení. Zkrátka jsou neustále zam stnáni pohybovou aktivitou, která jim p ináší mnoho zážitků. 20 | S t r á n k a

3.2 PRINCIP DOBROVOLNOSTI Žáci si na základ svého uvážení zvolí vhodnou úrove výzvy. Záleží pouze na nich, jak velkou výzvu p ijmou. Odborné vedení si musí zjistit, zda jsou žáci opravdu účastníky ze své vlastní vůle a nebyli nikým, ani ničím, nuceni. Žáci by si m li uv domit, že budou p ijímat nejrůzn jší druhy výzev, a také podporovat další účastníky. Zárove by m li bránit takového účastníka, kterého n kdo jiný napadá.

3.3 KOLBŮV CYKLUS Kolbův cyklus je učení se na základ zkušení. Učení se p izpůsobení se učí každého, aby se um l, co nejrychleji adaptoval na zm ny, které p ináší okolí. Učení se ze zkušeností dává člov ku prostor k neustálému sebe rozvíjení se. Kolbův cyklus učení má n kolik fází. Dle Kolba nebyl tento styl učení jen na základ cyklu, ale i zjistil fakt, že každý člov k má odlišné schopnosti pro učení se. Každý tedy využívá jiný způsob učení. ĚČinčera, Ň007, s. Ň0, Folwarczná, Ň010, s. 55ě

3.4 FÁZE KOLBOVA CYKLU 1. Fáze – P esn daná zkušenost či zážitek V této fázi se p edpokládá, že základem učení je existence zkušenosti. Jsou dva způsoby, na základ nichž se prožívá zkušenost. Jedná se o pasivní a aktivní prožívání. Pasivní prožívání vychází z p edpokladu, že člov k čeká, až se mu zkušenost sama naskytne. Aktivní zkušenost znamená aktivní účast účastníka. Člov k si ji sám hledá, a díky tomu se mu zvyšují p íležitosti k tomu, aby se p iučil novým v cem. 2. Fáze – Pozorování a reflexe Ve druhé fázi se člov k učí díky prožitkům a zkušenostem, ale sami musíme um t dokázat zhodnotit proces našeho prožívání. Pozorování a reflexe ukazuje skutečný pohled na to, co se odehrálo b hem prožitku. Poté, co si člov k zvykne na prožitek, který už učinil, pak se v budoucnu může stát tento prožitek reflexem. Zp tný pohled na prožitek může člov ku pomoct odhalit n kdo z okolí nebo i on sám. 3. Fáze – Formování abstraktních pojetí a generalizací

21 | S t r á n k a

V této fázi dochází k zjišt ní faktů, které se člov k do této fáze, naučil. Není jasn daný limit, a to tedy, kolik záv rů může být vyvozeno. Jedná se o specifické záv ry, které mají v tší p ínos. 4. Fáze – Aktivní experimentování Ješt než se budou moct aplikovat zm ny, které p inesly prožitky Ějejich zlepšení či zvýšení, je t eba vytvo it plán. Plán obsahuje p evod alespo n jakých vytvo ených záv rů do pozice, která ho umožní zrealizovat. Čím je člov k specifičt jší, tím lépe může zrealizovat záv r učení v praktickém život .ĚFolwarczná, Ň010, s. 55ě

3.5 FLOW V souvislosti se zážitkovou pedagogikou je nutné uvést pojem flow, což je v p ekladu jakou „proud ní“ či „plynutí“. Zavedl ho americký psycholog M. Csikszentmihalyi. Za proud ní je považován takový stav, kdy se nejvíce ukazuje emoční inteligence, díky tomu se pak emoce angažují do služeb konkrétní činnosti nebo učení. Emoce jsou za takových okolností nabité energií a souvisí s určitou aktivitou. Stavu proud ní chybí emoční nádech. V p ípad , že člov k pozoruje n koho, kdo je ve stavu proud ní, pak to budí dojem, že nelehká aktivita je pro jedince docela jednoduchá. Stav proud ní nastává pouze v p ípad , že činnost jedince pln zam stnává, tedy zam stnává úpln všechny jeho schopnosti. Jestliže je totiž aktivita snadná, pak dochází ke stavu, kdy se člov k začíná nudit. V opačném p ípad , pokud je aktivita p íliš náročná, člov k může pociťovat p edevším stavy úzkosti. Vznik proud ní je v části, která se nachází mezi nudou a pocitem úzkosti. Činnosti, které vyvolávají plynutí, dávají člov ku pocit nacházení nových skutečností. Díky tomuto pocitu se člov k snaží chovat takovým způsobem, kdy zvýší svou výkonnost, o níž si p edtím myslel, že ani není reálná. Ego člov ka se stává komplexn jší. Je pravdou, že žáci ve škole vyrušují a neustále zlobí v p ípadech, kdy dostanou úkol, který v nich vyvolává stavy úzkosti, nebo také v p ípad , kdy se nudí. Žáci, kte í se dokážou pln soust edit, mívají lepší výsledky, a to ani nemusí být nadan jší. Zážitkoví pedagogové by se m li um t pohybovat v oblasti znalosti emoční inteligence. Člov k díky flow, nadšení do určité činnosti, p i azuje dané aktivit vysokou prioritu důležitosti. Hlavními charakteristikami prožitku jsou nap íklad komplexnost, nep enositelnost slovní formou, originalita, spojitost prožitku a jeho obsahu, atp. Zážitková 22 | S t r á n k a

pedagogika vnímá prožitek jen jako prost edek, ne jako cíl. Cílem prožitkové pedagogiky je ideální forma výchovy, která povede k rozvoji žáků jako osobností. Prožitkem může být činnost, která práv probíhá, a to jak fyzická tak i duševní. Pokud je prožitek již záležitostí minulosti, pak ho lze definovat jako zážitek. ĚHanuš, Chytilova, Ň00ř, s. 56 -58)

3.6 KOMFORTNÍ ZÓNY Komfortní zóny jsou sférou zážitků a jednání. Člov k se v t chto okruzích pohybuje p edevším v p ípadech, pokud se necítí špatn , ale tyto oblasti mu vyhovují. V tšinou mají lidi celkem malou komfortní zónu. To znamená, že neradi zkouší nové v ci, které necht jí opustit. Každý člov k jako dít opoušt l svou obvyklou komfortní zónu tém

denn . Avšak vůbec nemusel mít člov k pon tí o tom, že v n jaké komfortní zón

vůbec existuje. Mnoho rodičů svým d tem zakazuje opoušt t komfortní zónu, a to p edevším proto, že se o své d ti bojí. Je to p irozené, avšak rodiče by si m li uv domit, že práv svým strachem omezují své dít

v růstu. D ti p ece cht jí neustále zkoušet a

poznávat nové v ci, jsou zv daví, což je naprosto p irozené. I dosp lí se mohou neustále pokoušet o objevování nových a nových v cí, avšak pouze na základ rozhodnutí svého v domí. Je tomu tedy jinak, zatímco u dosp lých se jedná o v domou záležitost, u d tí se jedná o nev domé jednání. (Pletzer, 2011, s. 69 -70)

23 | S t r á n k a

B. PRAKTICKÁ ČÁST 4 POPIS PROGRAMU Výukové dny probíhaly jak v prostorách školy, tak i v okolní p írod . Ve všech t chto dnech jsme se zabývali tématy spojenými s Národním parkem Českosaské Švýcarsko. Tém

každý výukový den trval zhruba 1Ň0 minut, tedy t i vyučovací hodiny.

Každý byl zam ený na jiné téma. První den byl zam en p edevším na seznámení žáků s celým programem. Dále jsme si s žáky určili pravidla pro společnou práci ve skupin , vytvo ili jsme s nimi bodovací strom a za adili je do jednotlivých skupin pomocí aktivity "Kdo voní jako já". Dále jsme si promítli dokument o Českosaském Švýcarsku, který byl pro žáky i motivací pro záv rečný pracovní list, kde si žáci otestovali, kolik si o Národním parku Českosaské Švýcarsko zapamatovali informací. Druhý a t etí výukový den byl zam en na faunu a flóru Národního parku. Žáci se v t chto dnech pomocí různých aktivit a prožitkových her v p írod dozv d li, které rostliny a živočichové se v našem okolí vyskytují. Tyto dva dny byly asi nejlepší, protože téma fauna a flóra žáky nejvíce bavilo a pobyt v p írod je p ímo nadchnul. Na konci t etího výukového dne jsme s žáky, již ne v rámci programu, byli navštívit i místní les, kde jsme si společn určovali stromy, které se tu nachází a na záv r žáci naplnili krmelec pro zdejší zví ata. Poslední den jsme žáky seznamovali se zajímavostmi, které se v Národním parku Českosaské Švýcarsko nacházejí. Pomocí aktivit a her se žáci dozv d li o Pravčické brán , Růžovském vrchu, H ensku, hradu Kőnigstein, Bastein a o Dolském mlýnu. Na konci výukového dne prob hla aktivita na motivy sout žní hry AZ kvíz a nechyb lo ani celkové vyhodnocení jednotlivých skupin. Každý žák jako výhru obdržel hrnek s motivem Českého Švýcarska. Každý výukový den byl zahájen bu

motivačním p íb hem s nám ty na probírané téma, výtvarnou činností

nebo motivačním filme Na konci každého dne m li žáci za úkol vyplnit p ipravený pracovní list, kde m li použít znalosti, které daný den nabyli. Environmentální program se realizoval ve dnech 10. - 13. dubna 2014.

24 | S t r á n k a

4.1 CÍLE PROGRAMU Hlavním cílem mého výukového programu je seznámit žáky s prost edím ve kterém žijí. Probudit v žácích zájem o životní prost edí a rozvíjet kladný vztah k p írod a v neposlední ad prohloubit znalosti o Národním parku Českosaské Švýcarsko, v jehož blízkosti vyrostli a žijí.

4.2 CHARAKTERISTIKA REALIZACE VÝUKOVÉHO PROGRAMU Realizace programu prob hla ve dnech ň. až 6. b ezna Ň014 na malot ídní škole v obci Vilémov na Šluknovsku. Program probíhal z v tší části v prostorách školy a v okolní p írod .

4.3 MÍSTO REALIZACE PROGRAMU Základní škola se nachází v obci Vilémov, ve Šluknovském výb žku. Obec má necelých tisíc obyvatel proto je místní škola pouze malot ídní. Až do roku 1ŘŘ1 byla škola v obci jednot ídní a v roce 1ŘŘŇ se stala dvout ídní. Škola byla od roku 1ŘŘř rozší ena o stavbu nové budovy aby se tak rozší ila kapacita. Dnes je škola trojt ídní, s p ti ročníky I. stupn základní školy. Škola má t i učitele včetn

editele školy a vychovatelku ve školní

družin . Tuto školu jsem si vybrala z více důvodů, jedním z nich bylo, že jsem tuto školu sama navšt vovala a dodnes se mi vybavují jen hezké vzpomínky na má d tská léta. Dalším důvodem bylo, že jsem na této škole absolvovala svou pedagogickou praxi jako vychovatelka v místní školní družin a vychovatelka v mate ské škole, která je součástí základní školy. Všechny zdejší žáci m velice dob e znají jak ze školní družiny, tak i ze spousty akcí, které škola organizuje a na kterých se také podílím. Jsou to nap íklad akce: mikulášská besídka, pohádkový les, pálení čarod jnic, divadelní p edstavení a tábory s kroužkem náboženství. Tím, že m všichni d ti znají, ze m spadla velká nervozita a celý průb h programu tím byl i snazší. Programu se zúčastnilo celkem 15 d tí ze spojených t íd t etího a čtvrtého ročníku.

25 | S t r á n k a

O rázek 1 ZŠ Vilé ov - Místo realiza e programu

4.4 VYUŽÍVANÉ METODY V PROGRAMU Ve výukovém programu jsem využila p edevším metody prožitkové pedagogiky. Dále jsem využila vlastní znalosti, které jsem p i svém studiu Pedagogiky volného času nabyla. Využila jsem poznatky z p edm tů práce se skupinou, z environmentální výchovy, prožitkové pedagogiky a v neposlední ad jsem využila své poznatky z praxe na I.stupni Základní školy ve Vesci, kterou jsem absolvovala v rámci studia Učitelství pro I. stupe ZŠ. Prožitková pedagogika je pro mladší školní v k velmi užitečná a to hned z n kolika důvodů. Prvním z nich je, že jsou žáci schopni lépe vst ebávat informace díky intenzivnímu prožitku, kterou zažijí, když si na určitou v c můžou sáhnout, podívat se na ní nebo se do ní p ímo vcítit. Tuto teorii jsem si vyzkoušela nap íklad p i aktivit "stavíme náš strom", kdy jsi žáci mohli vyzkoušet jednotlivé části stromů a vcítit se tak do role. Žáci pak dokázali lépe pochopit princip, jak strom funguje a k čemu jsou jednotlivé části důležité. Důležitost zážitku jsem poznala i v rámci své praxe ve školní družin , kdy jsme s žáky navštívili Brtnické ledopády a d ti tak m li možnost si opravdu "ošahat" pískovcové skály. Tento zážitek mi i velmi pomohli p i teoretické části o horninách, protože žáci byli schopni pochopit princip vznik skal.

Druhým důvodem proč jsem zvolila metodu

prožitkové pedagogiky je samoz ejm fakt, že žáky tato aktivn jší metoda více baví a m samotné se s žáky daleko lépe spolupracuje.

26 | S t r á n k a

4.5 METODY VYUŽÍVANÉ K VYHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI PROGRAMU Jako metodu pro vyhodnocení úsp šnosti mého výukového programu jsem využila hned n kolik metod. V první ad jsem využila pracovních listů, které žáci vypl ovali na konci každého výukového dne. Dostala jsem tak zp tnou vazbu, že žáci dokázali vst ebat a zapamatovat si informace, které jim byli b hem dne podány bu

formou vzd lávací a

prožitkové aktivity nebo formou teoretického výkladu. Další formou hodnocení úsp šnosti byli záv rečné dotazníky Ěviz p íloha č.1Ňě, který každý žák dostal po skončení výukové programu. V t chto dotaznících nešlo o nabyté znalosti a v domosti, ale o celkový program jako takový. Pokládala jsem v nich otázky zam ující se spíše na mé vlastní dovednosti. Žáci pomocí "smajlíků", zaškrtávání možností nebo jednoduchých krátkých odpov dích hodnotili zajímavost programu. Dotazníky pro mne byli asi tou nejužitečn jší formou hodnocení, protože jsem se mohla díky odpov dím žáků dozv d t, která aktivita žáky nejvíce zaujala a kterou bych do budoucna m la lépe použít nebo dokonce vůbec neza azovat. Poslední metodou bylo pozorování žáků po celou dobu projektu, u nichž jsem zjistila aktivnost žáků a první zážitky z jednotlivých aktivit, které jsem si ihned zapisovala. Poznámky se týkaly p evážn samotných aktivit, časového rozvržení a reakce d tí na jednotlivé části programu.

4.6 BODOVÁNÍ A HODNOCENÍ SKUPINOVÉ PRÁCE Hodnocení skupinové práce -

hodnotit pracovní postup, nejen výsledek

-

p i hodnocení se v novat individuálnímu p ínosu i hodnotit skupinu jako celek

Bodování skupinové práce -

pracovní list - 10 bodů

-

aktivita - 10 bodů Ěza chybn spln ný úkol bod dolůě

-

diskuze - Ň body jednotlivcům, kte í se aktivn zúčastní

-

speciální body - za ochotu spolupráce, za informace k tématu navíc, za pomoc spoluhráči, vzorné chování

27 | S t r á n k a

5 VÝUKOVÝ PROGRAM 5.1 PROGRAM VÝUKOVÝCH DNŮ

První výukový den ĚSeznámení s projektem) Cíle: Ěvzd lávací, výchovnýě 

 

Seznámit žáky s výukovým projektem, který budou absolvovat v následujících dnech Vymezit a vytvo it erb s pravidly, které bychom m li p i společné spolupráci dodržovat Rozd lení žáků do skupin, ve kterých budou po celou dobu projektu pracovat Tabulka 1 Jed otlivé aktivity pro prv í výukový de TYP AKTIVITY

NÁZEV ůKTIVITY

ČůS

č

POM CKY

Poznávací

Seznámení se skupinou

Dokument

film "Na cest po Českém Švýcarsku"

15

DVD s filmem, interaktivní tabule

Pohybová

aktivita: "Kdo voní jako já"

20

vůn v lahvičce

30

výtvarné pomůcky, seznam možností Ěviz p íloha č. 11)

Výtvarná

"Erb s pravidly"

20

Výtvarná

"Bodovací strom"

20

výtvarné pomůcky, seznam možností

Záv rečná reflexe

PL "Jak dob e znám NP Českosaské Švýcarsko"

20

Pracovní list viz p íloha č. 1

28 | S t r á n k a

Motivace Motivací pro první výukový den byl dokument promítaný na interaktivní tabuli s názvem "Na cest po Českém Švýcarsku". Tento film byl pro žáky určitým nalad ním do celého projektu a také žákům bylo sd leno, že pokud budou pozorn

pozorovat a

poslouchat dozví se s filmu mnoho nápov d pro jejich hry i pracovní listy, za které získají body.

a. Seznámení se skupinou Jelikož v této obci bydlím všechny žáky dob e znám a díky své p edešlé praxi v družin a v mate ské škole, m i žáci dob e znali, takže jsme mohli lehce p eskočit fázi seznamování a rovnou se pustit do našeho programu. b. Úvodní diskuze Na úvod prvního výukového dne jsme žáky seznámili s tématem projektu, který budou absolvovat ve čty ech výukových dnech. Žáci se dozv d li, jaká bude nápl programu po následující dny, co je očekává, za co můžou sbírat body, co bude vít znou cenou. Poté jsem žákům vysv tlila, důvod realizace projektu co je jeho cílem. Pro nalad ní žáků do našeho programu jsme si pustili na interaktivní tabuli DVD – Na cest po Českém Švýcarsku. Žáci sed li p i aktivit v lavicích. Tento film jsem vybrala z důvodu, aby se žáci seznámili s prost edím o, kterém si následující dny budeme povídat. c. Rozd lení do skupin - aktivita: Kdo voní jako já K rozd lení žáků do skupin jsme použili ízené d lení, žáci si však mysleli, že rozd lení je náhodné. S t ídní učitelkou jsme p ed začátkem výukového programu provedli ízené d lení, kdy mi t ídní učitelka pomohla sestavit t i vyvážené skupiny, aby všechny skupiny byli pom rn stejn silné. P i rozd lování jsme také dbali, aby společn ve skupinkách nebyli jen d ti, co se spolu kamarádí, ale naučili se spolupracovat i s ostatními spolužáky.

29 | S t r á n k a

Žáci si svojí skupinu museli najít podle vůn . Všechny žáky jsme pomazali malým množstvím určité vůn Ěpomeranč, vanilka, sko iceě. Žáci se podle vůn hledali a utvo ili tak t i p tičlenné skupiny. Žáci si pak své skupiny pojmenovali: losi, vý i, lišky. d. Erb s pravidly Žákům bylo vysv tleno, že pokud chceme, aby se nám následující výukové dny dob e a aktivn spolupracovalo a jestli chceme dosahovat n jakých cílů a výsledků tak je pot eba si stanovit pravidla, které musíme ve skupin dodržovat. Vytvo ili jsme si společn na čtvrtku o velikosti Aň erb na, který jsme zapisovali, jednotlivá pravidla. Žáci si nejprve ve svých skupinkách volili s p edem p ipraveného seznamu Ěviz p íloha č.11ě, dv možnosti o, kterých se domnívali, že pro práci ve skupin jsou nejdůležit jší. Každá skupina m la v seznamu jiné možnosti a tak když každá skupinka m la své dv možnosti vypsané, spojili se s dalšími skupinkami a museli provést společnou volbu, co na erb pat í. Jednotlivci pak postupn na erb zapisovali vybraná a všemi schválená pravidla. e. Bodovací strom Pro lepší orientaci jsme si vytvo ili „Bodovací strom“ v n mž budou obsaženy všechny body, které skupina za daný den získala. Každá skupina si vybrala určitou barvu, z níž namalovala na strom čty i v tve. Na jednotlivé v tve se pak dále napsala jména skupin. Každý bod, který skupina získala, byl ve form lístečku, který si žáci na strom p ipevnili magnetem.

O rázek 2 Bodova í stro

30 | S t r á n k a

f. Záv rečná reflexe Pro záv rečnou diskuzi jsme použili pracovní list "Jak dob e znám Národní park Českosaské Švýcarsko Ěviz p íloha č.1ě. Žáci si v tomto pracovním listu zopakovali všeobecné informace o Národním parku, které mohli b hem dne zaslechnout z výuky i z promítaného filmu.

O rázek 3 Vyplňová í pra ov ího listu č.

Druhý výukový den ĚFauna NPě Cíle: Ěvzd lávací, výchovný) 







Seznámit žáky s faunou v NP Českosaské Švýcarsko. Rozvíjet pokoru a úctu k hodnotám. Chápání vztahu člov ka a p írody. Žáci se seznámí s vyhynulými druhy NP Českosaské Švýcarsko.

31 | S t r á n k a

Motivace Motivací pro druhý výukový den byla povídka "O moudré Růžence" Ěviz p íloha č. 2ě, kterou jsme si na začátku dne p ečetli společn ve t íd na koberci. Dále jsme za adili aktivity s tímto tématem spojené. Tabulka 2 Jed otlivé aktivity pro druhý výukový de č

TYP AKTIVITY

NÁZEV ůKTIVITY

ČůS

Četba

"O moudré Růžence"

20

Pohybová činnost

Aktivita - "Zví ata, zví ata"

40

Obrázky zví at viz p íloha č. 3

Výtvarná činnost

Aktivita - "Zmizení"

30

Výtvarné pomůcky, cd p ehrávač

Brainstorming

Diskuze "Proč se hubí zví ata"

20

Záv rečná reflexe

PL"P íroda, která nás obklopuje 1"

15

POM CKY P íloha č. 6

Čtvrtka A3 Pracovní list viz p íloha č. 2

a. aktivita: Zví ata, zví ata! Na začátku hry jsme rozdali žákům obrázky zví at Ěviz p íloha č. 3). Jednotlivá zví ata na obrázcích m li za úkol co nejp esn ji p edvést. Každá skupina dostala jeden obrázek, který nesm li ukázat ostatním skupinám. Ve skupinách si žáci zvolili jednoho jedince, který p edvedl typické chování „svého“ zví ete nebo zví e p edvedla celá skupina a vytvo ila „stádo“. Žáci m li n kolik minut, aby si nejprve uv domili podobu zví ete a v jednotlivých skupinách se dohodli, jakým způsobem p edvedou na „jevišti“ dané zví e. Po 5 až 10 vte inách se mohli začít pohybovat jako ono zví e. Na výstupu mohli n kte í žáci p idat i charakteristický zvuk, které jejich zví e vydává. Ostatní skupiny m ly za úkol správn určit, o jakého živočicha se jedná. V této h e je cílem, aby každá skupina či jednotlivec dokončil scénku, a proto jsme si na začátku hry vysv tlili pravidla, že žáci či skupina sm jí odpovídat až pov ená osoba Ěučitelě zatleská.

32 | S t r á n k a

b. aktivita: Zmizelé zví e V této aktivit

jsme skupinám sd lovali různé podrobnosti ze života určitého

živočicha, jeho jméno však zůstalo utajeno. Žáky jsme upozornili, že musejí bedliv poslouchat, jelikož jejich dalším úkolem bude napsat o zmi ovaném zví eti tajnou zprávu. Po dokončení sd lení, m li žáci za úkol nakreslit na malé kartičky podobu zví ete v jeho prost edí. B hem kreslení jsme si pustili nahrávku o p írod , žákům jsme tak lépe navodili p írodní atmosféru. Po dokončení kresby jsme si díla vystavili ve t íd na š ůru, čímž nám vznikla malá výstavka. Poté následovala reflexe. Jednotlivé obrazy jsme si ukázali a poté jsme zjistili, že šlo o vyhynulý druh medv da hn dého.

O rázek 4 Výtvor žáka při aktivitě z izelé zvíře

c. Brainstorming Posadili jsme se s žáky do kruhu na koberec, kde jsme zapojili metodu brainstorming: „Proč se mýtí lesy?", „Proč se zamo uje prost edí jedovatými látkami?" Doprost ed kruhu jsme položili čtvrtku o velikosti A3, na kterou jsme postupn zapisovali myšlenky. Dále jsme využili diskusní techniku „krok vp ed/krok vzad“, kde žáci vyjád í svůj postoj k danému problému. D ti stáli na čá e, p itom jsme žákům jim četli určité stanovisko Ěnap . „Na poutích týrají zví ata“, „Kožešina je hezké oblečení“ě. Žáci bu 33 | S t r á n k a

zůstaly stát na čá e Ějsou nerozhodníě nebo postoupili dop edu Ěsouhlasě či dozadu (nesouhlasíě. Nakonec vysv tlovali, co je vede k jejich názoru. Na záv r jsme ješt debatovali o dalších vyhubených druzích v Českosaském Švýcarsku Ělos, vlk, orel skalní, jeseter velký, kočka divoká, tet ev hlušec, želva bahenní, pratur). d. Záv rečná reflexe Pro záv rečnou reflexi jsme použili pracovní list Ěviz p íloha č. 2ě ve, kterém si žáci zopakovaly poznatky, které se dnešní den naučily. Pracovní list vypl ovaly ve skupinkách a na konci se jednotlivé skupiny bodovaly.

O rázek 5 Vyplňová í pra ov í h listů

T etí výukový den ĚFlóra NPě 









Cíle: Ěvzd lávací, výchovnýě Žáci se naučí rozpoznávat jehličnaté a listnaté stromy. Žáci se seznámí s prost edím lesa Seznámit žáky s rostlinami, které se nachází v NP. Chápání p íčin a následků p i poškozování p írodních hodnot. Schopnost odpov dného chování vůči p írod .

34 | S t r á n k a

Motivace Motivací pro t etí výukový den byla výtvarná činnost "strom". Žáci si vyzkoušeli výtvarnou techniku, klovatinová rezerva. Na bílý papír nakreslili strom touto technikou. Jako motivaci pro další aktivity jsme žákům slíbili, že si dílo mohou dod lat na konci projektového dne, když nasbírají Ň0 bodů.

Tabulka 3 Jed otlivé aktivity pro třetí výukový de TYP AKTIVITY

NÁZEV ůKTIVITY

Výtvarná

ČůS

č

POM CKY

20

čtvrtka A5, št tec, klovatina

" pexeso"

20

Pexeso Ěviz p íloha č. 7ě interaktivní tabule,

Pohybová

aktivita "stavíme náš strom"

50

Výtvarná

"strom"

25

suché pastely, fixativ

PL "P íroda, která nás obklopuje 2"

15

Pracovní list viz p íloha č. 5

"strom"

Hra

Záv rečná reflexe

a. motivace : strom V první části jsme tvo ili na bílý výkres ve formátu A5 pomocí št tce a klovatiny strom. V druhé části, která se konala na konci výukového dne (klovatina musela až 45 minut schnoutě žáci vymalovali celý výkres suchými pastely, které pečliv rozmazali. Používali jsme barvy, které jsme dnes vid li na obrázcích rostlin Ěčervená, růžová, fialová, žlutá, oranžováě. Celý obrázek jsme pak vymyly tekoucí vodou a vypláchly jsme klovatinu. Po zaschnutí jsme obrázek post íkali fixativem nebo lakem na vlasy. Po dokončení jsme si ud lali menší výstavu, kde si d ti mohly prohlédnout i výtvory svých spolužáků. Žáci sd lovali, proč použili zrovna vybrané barvy a na kterých rostlinách je dnes vid li.

35 | S t r á n k a

b. hra: pexeso Pomocí interaktivní tabule jsme žákům promítali obrázky rostlin Ěviz p íloha č. Ř), které se nachází na území Národního parku Českosaské Švýcarsko. Žáci hádali názvy rostlin a v jakém ročním období rostliny kvetou. Následovalo stromové pexeso, které se od b žného pexesa liší tím, že dvojice obrázku nejsou úpln stejné, na jednom obrázku je zobrazen list a na druhém plod, které pat í jednomu druhu stromu. Žáci si pexeso nejd íve zkusí ve svých skupinkách a pak se hraje dohromady se všemi skupinami. c. aktivita: stavíme náš strom Pro tuto aktivitu jsme si vybrali louku nedaleko naší školy. V této h e p edstavovali d ti jednotlivé části stromu Ěhlavní ko en, postranní ko eny, jádrové d evo, b lové d evo, lýko, kůruě. Každou část stromu p edstavovala dvojice. Skupina, která p edvád la jádro, p edvád la poskytování opory stromu. Ko eny zakotvovali strom v zemi a vytahovali

z

půdy vodu a minerály. B lové d evo stromem rozvád lo vodu a mízu. Lýko p evád lo potravu z listů do ostatních částí stromu a kůra ho chránila.

Popis jednotlivých částí stromu: Jádro Nejd íve jsme vybrali dva nejv tší žáky a vysv tlili jsme jim, že zt les ují jádro stromu. Stoupli si zády k sob a ostatním jsme ekli: „Tohle je jádro stromu, místo, kde sídlí jeho síla. Jeho úlohou je držet kmen a v tve ve vzp ímené pozici, aby se listům dostalo pot ebné množství slunečního sv tla. Existuje již tak dlouho, že je nyní odum elé, ale p itom dob e chrán né. Kdysi bývalo živé, ale tisíce malinkých trubiček, kterými proudila vzhůru voda a dolů živiny, jsou nyní zanesené prysky icí". Hlavní ko en Další dvojice dostala za úkol sednout si k pat jádra a otočit se čelem ven.

ekli

jsme jim: „Jste hlavní ko en stromu. Kotvíte hluboko v zemi, asi deset metrů. Díky hlavnímu ko eni strom získává vodu z hloubi zem a také pevn kotví strom v půd . Když p ijde bou e, hlavní ko en chrání strom, aby ho neporazil silný vítr." 36 | S t r á n k a

Postranní ko eny K této úloze jsme vybrali dv d včata s dlouhými vlasy. Vyzvali jsme je, aby si lehly na záda sm rem od st edu ven s nohama op enýma o kmen.

ekli jsme jim: „Jste

postranní ko eny. Jsou vás stovky a stovky. Rozrůstáte se od st edu stromu do všech stran jako v tve, jenže pod zemí. Také pomáháte držet strom ve vzp ímené poloze. Na koncích máte miniaturní ko ené vlásky. Stromy mají tisíce kilometrů ko enových vlásků, které pokrývají každý čtvereční centimetr půdy, do níž vzrůstají. Když vlásky ucítí, že je nablízku voda, jejich bu ky se nahrnou tím sm rem a začnou vodu sát. Konečky ko enových vlásků mají bu ky tuhé jako sportovní helma. Te

bych byla ráda, kdyby

postranní ko eny spolu s hlavním ko enem zkusily srkat vodu. Až eknu: Začnete srkatʹ všichni ud láte tenhle zvuk Ěp edvedla jsem zvuk srkáníě. B lové d evo Další dvojice p edstavovala b lové d evo. Chytili se za ruce a ud lali čelem dovnit kruh okolo jádra. Nesm li p itom šlápnout na n který z ko ínků. ekli jsme jim: „Jste část stromu, které se íká b lové d evo. Vytahujete vodu z ko enů a p ivádíte ji až do nejvyšších míst v tví. Jste nejvýkonn jší pumpa na sv t , která p itom nemá žádnou pohyblivou část. Dokážete za den zdvihnout stovky litrů vody a provádíte to rychlostí v tší než 160 kilometrů za hodinu. Poté, co ko eny vysají vodu ze zem , vy máte za úkol rozvést ji do horních částí stromu. Až eknu "ˏP ive te vodu nahoru!ʹ, tak ud láte: ˏFíííí!ʹ a p itom vyhodíte paže vzhůru. Kambium a lýko Poslední dvojice ze skupinky si stoupla do kruhu okolo b lového d eva, také čelem do kruhu a chytili se za ruce. Pak jsme jim ekli: „Na vaší vnit ní stran je vrstva kambia, což je jediná rostoucí část stromu. Každý rok p idá k b lovému d evu a lýku další vrstvu. Strom roste sm rem ven od kmene a také od konců ko enů a v tší. Neroste tak jako vaše vlasy. Na vaší vn jší stran je lýko. To je část stromu, která p enáší potravu vytvo enou listy a rozvádí ji do ostatních částí stromu. Poj te te zm nit své ruce v listy". Žáci natáhli paže sm rem nahoru a ven, takže se jejich paže v oblasti záp stí a p edloktí p ek ížili. Dlan zůstali volné, aby se mohly t epetat jako listy. „Až eknu: Vyráb jte potravuʹ, zvedn te ruce a začn te t epetat listy a nasávat energii ze slunce. Tím budete vyráb t 37 | S t r á n k a

potravu. Až pak eknu: Pošlete potravu dolů,ʹ ud láte Húúúúúúʹ. Ať je ten zvuk dlouhý a má klesavý tón. Zárove p itom ohýbejte kolena do d epu a sv ste t lo a hlavu k zemi. Prošli jsme si se všemi skupinkami jednotlivé zvuky a pohyby. Učitel si zahrál roli kůrovce. P ehnanými gesty ho znázornil, místo tykadel m l v tve. Začal obcházet strom a snažils se proniknout skrz jeho ochrannou vrstvu. Kůra se mu v tom snažila zabránit. Celý postup jsme si zkusili t ikrát. Povely šly za sebou takto: 1. "Jádro, postav se siln a vzp ímen !" Ň. "Kůro, bu pevná!" ň. "Listy vyráb jte potravu!" 4. "B lové d evo, p ive vodu vzhůru!" 5. "Lýko, pošli potravu dolů!" Poté jsme volali už jen p íkazy, aniž by jsme zmi ovali názvy částí.

d. záv rečná reflexe Ve t íd jsme si ve skupinkách rozdali pracovní list Ěviz p íloha č.5), kde jsme si zopakovali všechny rostliny, co jsme se dnes naučili. Objevilo se zde, i pár otázek týkající se fauny, aby si d ti osv žili poznatky ze včerejšího dne. Na záv r si žáci zopakovali, jaké stromy znají a zda je umí správn za adit.

38 | S t r á n k a

O rázek 6 Žá i vyplňovali pra ov í listy i i dividuál ě

Čtvrtý výukový den ĚZajímavosti NPě 





Cíle: Ěvýchovný, vzd lávacíě Žáci se seznámí se základními informacemi o nerostech Žáci se naučí o n kterých zajímavostech v NP Českosaské Švýcarsko Seznámí se s rozhlednami a vyhlídkami v NP Českosaské Švýcarsko

Motivace Poslední výukový den jsem odstartovali krátkou DVD ukázkou. Jednalo se o pohádku Pyšná princezna. Žáci se dozv d li, že v této pohádce se objeví n které objekty, o kterých se dnešní den budeme učit. Kdo správn určí daný objekt bude mít za dnešní výukový den plusové body navíc. Pustili jsme si úsek, kde se objevuje Dolský mlýn a okolí eky Kamenice.

39 | S t r á n k a

Tabulka 4 Jed otlivé aktivity pro čtvrtý výukový de TYP AKTIVITY

NÁZEV ůKTIVITY

Pohádka - motivace

"O pyšné princezn "

P írodov dná

"Jak se jmenuji?"

Brainstorming

"Proč Dolský mlýn chátrá?"

P írodov dná

Horniny a nerosty

Hra

AZ kvíz

Záv rečná reflexe

PL "Nejkrásn jší zajímavosti v NP Českosaské Švýcarsko"

ČůS

15

POM CKY interaktivní tabule

30

kartičky s obrázky, kartičky s pojmy viz p íloha č. 8

20

čtvrtka velikosti Aň

15

interaktivní tabule

30

tabule, p íloha č. 10 Pracovní list viz p íloha č. 5

20

motivace: Pohádka o Pyšné princezn Žáci sed li v lavicích a byli informováni, že dnešní den začnou pohádkou, kterou jist všichni znají. Pustili jsme jim pouze krátký 10 min úsek z pohádky, kde jsme mohli Dolský mlýn ješt s náhonem a celé stavení pln funkční. Po skončení pohádky jsme se žáků zeptali zda dokáží určit objekt, který se v pohádce vyskytl a mohl by být součástí Národního parku Českosaské Švýcarsko.

40 | S t r á n k a

O rázek 7 Aktivita "Jak se jmenuji?"

a. Jak se jmenuji? V této h e byli žáci rozd leni op t do svých skupinek, ve kterých hledali po t íd kartičky označené barvou, která jim byla ze začátku hry p id lena, každá skupina hledala dv sady kartiček po šesti kusech Ěviz p íloha č. Řě. Z jedné strany m li kartičky bílou barvu, ale na druhé stran m li jiné barevné rozlišení. Proto jsme museli na začátku hry dbát, aby všechny kartičky byli otečené textem dolů. Když všechny skupiny našli všechny kartičky své barvy, m li za úkol dvanáct nalezených kartiček rozd lit tak, aby jeden obrázek objektu m l k sob p id lených p t kartiček s informacemi a druhý také. Po se azení kartiček m li skupinky za úkol nahlas p ečíst ostatním, jaké informace se dozv d li a jak se daný objekt jmenuje. Žáci se dozv d li názvy a informace o všech objektech ĚPravčická brána - Dolský mlýn, Růžovský vrch - Bastein, H ensko - Pevnost Königsteině. Nejv tší počet bodů získala skupina, která dokázala správn pojmenovat oba své objekty a srozumiteln o svém objektu složila vypráv ní.

41 | S t r á n k a

O rázek 8 Úspěš é hod o e í

c. Brainstorming Venku p ed školou jsme si společn

sedli do kruhu a zapojili jsme metodu

brainstorming. "Proč Dolský mlýn chátrá?" Doprost ed kruhu položíme čtvrtku o velikosti A3, na kterou jsme postupn zapisovali myšlenky. Ptali jsme se na otázky, zda již navštívili n jaký mlýn nebo co se ve mlýn vyrábí. Žáci pak sami navrhovali, jak by se mlýn dal opravit a k čemu by ho využili, aby nalákali více turistů.

42 | S t r á n k a

O rázek 9 Tý ová spoluprá e

d. Horniny V této aktivit jsme se zabývali seznámením s pojmem horniny a jeho

p íklady.

A jelikož se zabýváme Národním parkem Českosaským Švýcarskem, promítali jsme p i tom na interaktivní tabuli p íklady, kde na horniny a nerosty můžeme v našem parku narazit.

Nejprve jsme se žáků ptali, co jednotlivé pojmy znamenají a jestli o nich ví n jaké informace. Dále následoval výklad: Horniny se d lí podle způsobu jejich vzniku do t í základních skupin: 





usazené Ěvápenec, pískovecě - Bastei, Pravčická brána p em n né Ěmramor, svor, b idliceě - st echy domů v H ensku vyv elé Ěžula, čedičě - Růžovský vrch, Pánská skála

e. ůZ kvíz Hru AZ kvíz jsme si zahráli na konci posledního výukového dne. Vše

jsme si v

této h e znovu zopakovali a já m la i zp tnou reflexi o v domostech d tí Ěviz p íloha č. 10)

43 | S t r á n k a

f. Záv rečná reflexe Pro záv rečnou reflexi jsme si vypracovali poslední pracovní list Ěp íloha č. 5ě s názvem "Nejkrásn jší zajímavosti v NP České Švýcarsko". Žáci si pracovní list vypracovávali již jednotliv . Zopakovali si v n m všechny objekty z NP Českosaské Švýcarsko, o kterých jsme si dnešní výukový den íkali. Na záv r bylo op t vyhodnocení pracovního listu a zapsání všech získaných bodů z dnešního dne na náš bodovací strom. Jelikož byl tento výukový dnem posledním, sečetli jsme všechny body, které žáci sbírali po celý výukový projekt. Prob hlo vyhodnocení skupinek. Cenou byli hrníčky s motivy otisků tlap zví at, které se nachází v NP Českosaské Švýcarsko.

O rázek 10 Žá i a hra í í h CHKO La ské pískov e

44 | S t r á n k a

O rázek 11 Každý za účast a progra u dostal

O rázek 12 Hr ek s

otive

alý suve ýr

Národ í parku Českosaské Švý arsko

45 | S t r á n k a

6 VYHODNOCENÍ PROGRAMU

6.1 POZNATKY Z JEDNOTLIVÝCH VÝUKOVÝCH DNŮ

První výukový den Nejzda ilejší činnosti prvního dne bylo za azování do skupin pomocí vůn . Žáci se p i této aktivit velice pobavili, díky zábavnosti aktivity tak žáci vůbec ne ešili s kým skončili ve skupin , a m tak odpadli nep íjemné stížnosti na rozd lení skupin. Další zda ilou činností bylo vytvá ení erbu s pravidly, žáci se ihned zapojili do aktivní diskuze. Negativem však bylo, že se ihned ukázalo pár jedinců, kte í zůstali v pozadí a nechali mluvit jen svoje spoluhráče ze skupiny.

Druhý výukový den Ihned na začátku žáky zaujalo motivační čtení "O Moudré Růžence", žáky pohádka velice zaujala a po p ečtení ihned začali diskutovat co mohla sestra v pohádce ud lat jiného. Tato náhlá diskuze m velice p ekvapila a tato úvodní aktivita trvala mnohem delší čas než jsem m la vyhrazený. Pozitivum této aktivity se tak náhle stalo negativem, protože jsem tak musela časov zkrátit následující aktivitu "Zví ata, Zví ata" a tak se žáci na jevišti neprost ídali všichni.

Nejmén

zda ilou

aktivitou

druhého

výukového

dne

bych

hodnotila

"Brainstorming", protože n kolik žáků zcela nepochopilo zadání, kdy m lo stát na čá e a pomocí kroku vp ed nebo vzad určit svoje stanovisko a názor na daný problém.

46 | S t r á n k a

T etí výukový den T etí výukový den bavil nejvíce jak žáky tak i m s paní učitelkou. Žáci se díky p ízni počasí dostali do p írody a ihned byli plni elánu. Aktivitu "stavíme náš strom" hodnotím jako nejzda ilejší, protože se žáci do role stromu výborn vcítili a jejich zájem o p írodu se na první pohled prohloubil. Velká sout živost se projevila ve h e pexesa, kdy se žáci pono ili kvůli vít zství do hry tak, že z části zapomn li na pravidla pro práci ve skupin , které jsme si určili první den. Hru jsem tak kvůli hluku musela zastavit, a společn jsme si zopakovali pravidla. Čtvrtý výukový den Veliké nadšení se dostavilo čtvrtého výukového dne, kdy jsem žákům na začátku dne zapnula pohádku "O Pyšné princezn ". Mnohých negativních ohlasů se ihned dostavilo, kdy jsem po určité pasáži pohádku vypnula a žáci museli "p epnout" do režimu výukového programu. Zatrpklost žáků netrvala však dlouho a p i aktivit "Jak se jmenuji" se rychle objevila jejich sout živost a nadšení. Nejzda ilejší aktivitou posledního dne byl AZ kvíz, kdy žáci cítili, že mohou pro své družstvo získat poslední body. Velice m p ekvapilo a zárove pot šilo, kolik otázek správn zodpov d li, tím jsem dostala malou zp tnou vazbu, že si z mého výukového programu neodnesli jen zážitky, ale p eci jen i n jaké znalosti a v domosti.

47 | S t r á n k a

6.2 VÝSLEDKY PRACOVNÍCH LISTŮ Pracovní listy mi byly vynikající pomůckou p i zjišt ní soust ed ní žáků a efektivity programu. Pracovní listy žáci obdrželi vždy na konci každého výukového dne. Žáci vypl ovali testy individuáln

i ve skupin . Individuální metodu jsem zvolila z

důvodu, že n kte í žáci čtou pomaleji než ostatní a tak m li čas si v klidu testy p ečíst a vyplnit sami. Ve skupinovém hodnocení se tak jen utvrdili ve správnosti nebo chybnosti svého úsudku. Zvolila jsem tuto metodu z důvodu, abych zjistila, jak žáci dávali pozor a nespoléhali na pomoc spoluhráčů ve svém týmu.

Tabulka 5 Vyhod o e í pra ov ího listu č.

Jak dob e znám Národní park Českosaské Švýcarsko Počet otázek

Pr m rný počet správných odpov dí

8

5

Nejúsp šn jší otázka: Jak se jmenuje národní park, který se nachází v našem okolí. ĚNP Českosaské Švýcarskoě Tato otázka m la 100 % úsp šnost. Žáci si odpov

mohli jednoduše odvodit

z názvu pracovního listu.

Nejchybn jší otázka: Jak se jmenuje hornina, která dominuje tomuto území. ĚPískovecě Správnou odpov

zodpov d li pouze 4 žáci., v tšina odpov d la, že dominantní

horninou je vápenec.

48 | S t r á n k a

Tabulka 6 Vyhod o e í pra ov ího listu č.

P íroda, která nás obklopuje 1 Počet otázek

Pr m rný počet správných odpov dí

6

3

Vyhodnocení: Zajímavosti tohoto pracovního listu byla otázka, kdy m li žáci za úkol vypsat druhy savců. K této otázce jsem p ipojila obrázkovou nápov du zví at, z nichž ne všichni se adí mezi savce. Čekala jsem, že se žáci nechají nachytat a všech 6 zví at do pracovního listu vypíší. Byla jsem mile p ekvapena, že žáci si jsou velmi dob e v domi, do jakých druhů zví ata pat í. 

Nejúsp šn jší otázka: (K ížovkaě Na správnou tajenku p išlo 1ň d tí. Otázka byla nejen nejúsp šn jší, ale pro





žáky byla k ížovka i nejvíce zábavná. Nejchybn jší otázka: (O jakého savce se v popisu jednáě Nejčast jší odpov dí na tuto otázku byla kočka divoká. Správn odpov d li pouze ň žáci.

Tabulka 7 Vyhod o e í pra ov ího listu č.

P íroda, která nás obklopuje 2 Počet otázek

Pr m rný počet správných odpov dí

4

2

Vyhodnocení: Pracovní list č. ň byl pro žáky nejnáročn jší. T žká pro žáky byla jak p esmyčka, tak i osmism rka. Žáci v tšinou v d li pouze půlku odpov dí. Pot šilo m však, že žáci 49 | S t r á n k a

neztráceli na elán a snažili se osmism rku i p esmyčku vy ešit až do konce.

I p es

nejmenší počet otázek, trvalo vypln ní tohoto pracovního listu nejdéle. 

Nejúsp šn jší otázka: (Dopl podle prvního písmenka jehličnaté, listnaté nebo ovocné stromyě Otázka m la 100 % úsp šnost, každý žák si dokázal vzpomenout aspo ne



jeden strom od každého druhu. Nejchybn jší otázka:(Osmism rka) Na odpov

Edmundova sout ska dokázali vy ešením tajenky p ijít pouze

dva žáci. P ekvapila m jedna žačka, která vyplnila správn tajenku bez rozlušt ní osmism rky.

Tabulka 8 Vyhod o e í pra ov ího listu č.

Nejkrásn jší zajímavosti v NP Českosaské Švýcarsko Počet otázek

Pr m rný počet správných odpov dí

9

7

Vyhodnocení: Podle počtu správných odpov dí byl tento pracovní list pro žáky nejsnadn jší. V tomto pracovním listu bylo více obrázkových nápov d. Myslím, že i díky aktivitám, ve kterých jsme si stále zopakovali názvy objektů a jejich podobu, nem li žáci u p i azování obrázků žádný problém. 



Nejúsp šn jší otázka: (Jak se nazývá nejv tší skalní most v Evrop .) Jist zcela nejjednodušší otázka. Správn odpov d lo 14 žáků. Nejchybn jší otázka:( Zakroužkuj správnou odpov

)

Tato otázka nebyla nejchybn jší z důvodu náročnosti, ale spíše nepozornosti žáků, m li za úkol zakroužkovat pouze ANO/NE, častou chybou se však stalo, že d ti možnosti vyškrtávali, kroužkovali ob možnosti nebo otázky zcela vynechali. 50 | S t r á n k a

6.3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKŮ Pro zp tnou vazbu z projektu jsem zvolila formu dotazníku, který byl určen žákům, kte í se na projektu podíleli. Dotazník obsahuje čty i otázky s možností výb ru odpov di..Jedna otázka je pro možnost odpov di otev ené. Dotazník žáci vyplnili po dokončení čty denního programu. 1. Jak se ti program o Českosaském Švýcarsku líbil? 2. Ohodnoť „smajlíkem“ zda byli hry a činnosti t žké nebo lehké. 3. Který výukový den t nejvíce bavil? 4. Zakroužkuj v seznamu hry, které t nejvíce bavili. 5. Napiš, co se ti ve výukovém programu vůbec nelíbilo.

6.3.1 Výsledky jednotlivých otázek dotazníků

Jak se ti program o Českosaské Švý arsku lí il? 20 15 Lí il

10

Nelí il

5 0 Lí il

Nelí il Graf 1 Výsledky otázky č.

První otázka dopadla 100 % úsp šn . Všech 15 žáků zodpov d lo, že celkový program se jim líbil.

51 | S t r á n k a

Který výukový de tě ejví e bavil? 8 6 4 2 0

Sez á e í, tvor a er u a odova ího stromu Fau a zvířata

Graf 2 Výsledky otázky č.

Pomocí druhé otázky jsem se dozv d la, že pro žáky byl nejzajímav jší druhý výukový den, který se zam oval na faunu Českosaského Švýcarska.

Ohod oť zda yly hry a či těžké e o lehké.

osti

10 8 6

Lehké

4

Těžké

2 0 Lehké

Těžké Graf 3 Výsledky otázky č.

T etí otázka se dotazovala žáků, zda jim aktivity p išli lehké nebo spíše náročn jší. Dev t žáků zodpov d lo, že aktivity byli t žké. V tento výsledek jsem doufala, protože kdyby aktivity byli p íliš lehké, pro žáky by nebyli tak zajímavé ani p ínosné.

52 | S t r á n k a

Zakroužkuj hry, které tě ejví e bavily. 14 12 10 8 6 4 2 0

Kdo vo í jako já Erb s pravidly Bodova í stro )vířata, zvířata Jak se jmenuji ) ize í

Graf 4 Výsledky otázky č.

Čtvrtá otázka byla pro m nejdůležit jší. Žáci mi v ní dali zp tnou vazbu na aktivity, které jsem realizovala. Zjistila jsem, že v drtivé v tšin žáky nejvíce nadchla aktivita „Stavíme nás strom“. Tato aktivita byla jediná mimo t ídu a nejvíce se v ní objevili jak prvky z environmentální výchovy tak z prožitkové pedagogiky. Nejmén zajímavá byla pro žáky činnost, kdy společn vyráb li „erb s pravidly“.

Pátá otázka dotazníků byla otev ená slovní odpov

. P i zodpovídání otázky se

v tšina žáků nezam ila na samotný program, ale spíše na spolupráci ve skupin . Tuto otázku hodnotím jako velmi nezda ilou, protože pro m nebyla žádným p ínosem p i hodnocení programu. P íšt bych zvolila otázku z možností výb ru odpov di nebo bych tuto otázku s žáky probírala individuáln .

53 | S t r á n k a

7 DISKUZE

Cílem práce bylo navrhnout, realizovat a posléze vyhodnotit environmentální program pro žáky na I. stupni Základní školy ve Vilémov zam ený na oblast národního parku Českosaské Švýcarsko. V teoretické části mé bakalá ské práce jsem vypracovala t i hlavní kapitoly. První kapitola byla zam ena na Národní park Českosaské Švýcarsko. V nichž jsem popsala historii národní parku, faunu, flóru, Pravčickou bránu, ochranu p írody a v neposlední ad samotné st edisko Českého Švýcarska v Krásné Líp . Na kapitolu o Českosaském Švýcarsku jsme se zam ila jako na první bod mé bakalá ské práce. Důvodem byli informace, které jsem se p i studiu odborné literatury a následném psaní dozv d la. Tato kapitola pro m

byla výchozím bodem p i tvorb

pracovních listů s tímto tématem

spojených. V praktické části jsem tak používala termíny, které byly obsaženy v části teoretické. Má druhá kapitola teoretické části byla zam ena na environmentální výchovu. Teoretická východiska k této kapitole jsem načerpala b hem studia a p i zkoumání literatury vztahující se k tématu. P i psaní jsem vycházela jak z odborné literatury, tak z Rámcového vzd lávacího programu a prů ezového tématu Environmentální výchova. Popisuji zde teorii environmentální výchovy a její využití v praxi na I. stupni Základní školy. Posledním tématem mé teoretické části je prožitková pedagogika Toto téma v mé praktické části považuji za zcela nejdůležit jší. Bylo hlavním mým východiskem p i p íprav a realizaci samotného výukového programu. V kapitole jsou obsaženy termíny jako princip dobrovolnosti, flow, komfortní zóny, Kolbuv cyklus. P i p íprav a realizaci programu jsem postupovala tak, abych dodržela všechny principy, které jsou v prožitkové pedagogice obsaženy. Samotné realizaci programu p edcházelo n kolik kroků. Prvním byl oslovení Základní školy ve Vilémov a následný rozhovor s editelkou školy. P i rozhovoru jsem paní editelku seznámila se samotným nápadem na vytvo ení environmentálního programu a jeho realizací se zdejšími žáky. Paní editelce se nápad zalíbil a s jeho realizací ochotn souhlasila. Posléze jsme se dohodli na časovém vytížení programu a na termínech realizace. 54 | S t r á n k a

Poté jsem sestavila program, který vycházel ze stanovených cílů. Již p i tvorb programu jsem si uv domila, že dv vyučovací hodiny, které byly mým požadavkem v zadání bakalá ské práce, jednoznačn

nebudou stačit. Velkou časovou p ípravu mi zabralo

vytvo ení pracovních listů. Zde jsem musela dbát na v k žáků a jejich dosažené v domosti s p edm tu prvouka. K dispozici mi byly i studijní materiály pro výuku prvouky pro III. a IV. ročník ZŠ. Pracovní listy jsem vytvo ila tak, aby žáci m li možnost výb ru odpov di nebo na danou otázku mohli použít obrázkovou nápov du. Pracovní listy byly navrženy tak aby byly jakýmsi uv dom ním poznatků, které žáci nabyli p i aktivitách a diskuzích v rámci výukového dne. K P i tvorb aktivit jsem čerpala z vlastních zkušeností a poznatků nabytích jak v rámci studia Pedagogiky volného času, tak z absolvovaných praxí v rámci studia i mimo n j. Dalším mým zdrojem byla samoz ejm literatura, kdy nejvíce p ínosnou se pro m stala kniha Objevujeme p írodu: učení hrou a prožitkem ĚCornell, Ň01Ňě a Práce s hrou pro profesionály ĚČinčeraě. Obrázkový materiál, který jsem v pracovních listech využila, byl čerpán z odborné literatury. České Švýcarsko ĚSoukup, David 1řřŘě, České Švýcarsko ĚB ezinová, 2003)

První výukový den prob hl podle plánu a byla jsem s ním velmi spokojená. Nejvíce jsem se obávala trémy, ale díky p edešlé praxi, kterou jsem na této škole absolvovala, byla spolupráce s žáky velmi p íjemná a bezkonfliktní. Žáci p ivítali program s velikým nadšením a elánem. Jak jsem již zmi ovala, všichni žáci m dob e znají z praxe ve školní družin , z letního tábora, tak i jiných akcích na, kterých se s místní školou podílím, nebylo nutné dlouhé seznamování. Jakmile se žáci dozv d li, že cílem programu je nasbírat co nejvíce bodů a tím získat cenu, ihned začali být sout živý a vše brali velice vážn . Nejzda ilejší aktivitou prvního dne bylo za azování do skupin, u kterého jsem využila ízeného d lení do t í skupin, žáci si však mysleli, že výb r je náhodný. Poté jsme absolvovali dv výtvarné činnosti. V první jsme vytvo ili „erb s pravidly“, který nám sloužil jako dohoda o dodržování p edem stanovených pravidel ĚFULL VALUE CONTRACTě. Druhou výtvarnou činností byl pak „bodovací strom“. Motivací pro žáky byl krátký dokument o Českosaském Švýcarsku, z n hož nabyté v domosti mohli využít p i skupinovém vypl ování pracovního listu. První výukový den hodnotím jako zda ilý, jak z mého pohledu, tak i z ohlasů žáků. Druhý výukový den byl zam en na faunu Národního parku Českosaského Švýcarska. Program jsem zahájila motivační povídkou „O moudré Růžence“ a poté jsem 55 | S t r á n k a

zahájila aktivity spojené s tématem. Zde se dostavil i první problém spojený s neukázn ností žáků p i realizacích aktivit. Musela jsem ukončit aktivitu a znovu si s žáky objasnit dohodu, kterou jsme si p edchozí den stanovily. Dále vše probíhalo podle plánu. Po odehraných aktivitách jsem se zam ila na zklidn ní žáků formou brainstormingu. Výukový den jsme op t ukončili vypracováním pracovního listu zam eným na probrané téma. Druhý den hodnotím jako mén úsp šný z hlediska ukázn nosti žáků a menších v domostí z oblastí prvouky než jsem původn p edpokládala. Následující výukový den probíhal v duchu flóry národního parku. Motivací pro žáky byla výtvarná činnost – klovatinová rezerva. Kterou mohli kompletn dokončit až na konci výukového dne po nasbírání dostatečného množství bodů. Díky p ízni počasí jsme s žáky mohli následující aktivitu uskutečnit mimo t ídu. Zm na prost edí byla pro žáky p íjemnou zm nou a p i aktivit „stavíme náš strom“ jsme mohli více zapojit jak prvky s environmentální výchovy, tak z prožitkové pedagogiky. Na záv r jsme si op t vyplnili pracovní listy, dnes však vypracování prob hlo v p írodním prost edí. D ti se v p írod chovali mnohem více uvoln n a působily duševn vyrovnan jší. Nadšení žáků z aktivity konané mimo t ídu pro m bylo jasným signálem, že jsem m la více aktivit realizovat v p írodním prost edí. Poslední výukový den mého programu byl orientovaný na nejvýznamn jší objekty, které se nachází v Národním parku Českosaské Švýcarsko. Žáci se dozv d li spousty informací nap íklad o Pravčické brán , Růžovském vrchu, H ensku, Pevnosti Königstein a dalších. Aktivity byly zam ené na hledání odpov dí, s nimiž dále museli pracovat. Žáci v tomto dni byli nejvíce sout živý z důvodu blížícího se vyhlášení výsledků. Následující aktivity tedy byly i zam eny na celkové shrnutí všech nabytých v domostí z celého programu. P i aktivit „AZ kvíz“ tak mohli žáci zúročit získané poznatky. Po vypracování a kontrole pracovního listu následovalo očekávané vyhodnocení všech skupin. Sečetly se body a rozdali se ceny. Druhý den po skončení programu jsem Základní školu ve Vilémov navštívila ješt jednou. Všichni žáci, kte í se na programu podíleli, dostali krátký dotazník, v n mž odpovídali jednoduchou formou zaškrtávání na p t dotazovaných otázek.

56 | S t r á n k a

Program jsem vyhodnocovala pomocí evaluačního dotazníku sestaveného k cílům akce. Tuto metodu jsem následn shledala jako vhodn zvolenou. Tím, že dotazník obsahoval jen p t dotazových otázek, nezabralo jeho vypln ní d tem velké množství času. Jediným negativem však bylo, že d ti si už nepamatovali názvy aktivit, takže jsem p i jejich zpracování musela d tem p ipomenout, co jednotlivé aktivity a činnosti obsahovali. Cíle akce se mi poda ilo naplnit konkrétním porovnáním jednotlivých dotazníků a počítáním pozitivních zm n. Můj osobní výkon zhodnotila učitelka, která se celého programu zúčastnila jako p ihlížející divák. Mé vystupování zhodnotila jako profesionální a celkový program jako dob e p ipravený. Za zkušenosti, které jsem nabyla p i tvorb mé Bakalá ské práce jsem velice vd čná. Odnesla jsem si mnoho nových podn tů do další pedagogické praxe. Myslím, že cíl mé Bakalá ské práce byl spln n.

57 | S t r á n k a

8 ZÁVĚR „Příroda je stále otevřená kniha a jen v ní opravdu stojí za to číst“. Antonio Gaudí i Cornet

Environmentální program bych ze všech pohledů hodnotila pozitivn

a jeho

provedení jako velmi povedené. Jak vyplývá z výsledků, kterých jsem dosáhla díky provedeným metodám a osobním zhodnocením paní učitelky, program m l pro d ti velký p ínos. Žáci se seznámili s p írodou, ve které vyrůstají a hravou formou se o ní dozv d li nové a cenné informace. B hem realizace programu jsem nevypozorovala žádné negativní ohlasy žáků na environmentální program. S žáky byla výborná spolupráce a jejich nadšení a zájem o dané téma a realizované aktivity mi dal pocit dob e odvedené práce. Kdybych program realizovala znovu, p idala bych více aktivit realizovaných v p írodním prost edí a na jednotlivé aktivity bych stanovila více času. Mým cílem bylo aby si žáci odnesli prost ednictvím zážitků spoustu nových znalostí a zkušeností z oblasti environmentální výchovy, tak i aby se naučili teambuildingu. V ím, že zkušenosti, které mi program p inesl, nezůstanou pouze součástí této bakalá ské práce, ale poslouží mi do další praxe.

58 | S t r á n k a

9 LITERATURA

Seznam použitých zdroj 1. B EZINOVÁ, T., 2003 . České Švýcarsko: turistická mapa 1:50 000. 1. vyd. Praha: Olympia, Ň00ň, 116 s., [Ň4] s. barev. obr. p íl. Průvodce po České republice (Olympia). ISBN 80-703-3780-X. 2. CORNELL, J. B., 2012. Objevujeme přírodu: učení hrou a prožitkem. Vyd. 1. Praha: Portál, Ň01Ň, 141 s. ISBN ř7Ř-802-6201-458. 3. ČINČERA, J., Ň007. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007, 116 s. ISBN 978-807-3151-478. 4. ČINČERA, J., Ň007. Práce s hrou: pro profesionály. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 115 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4719-740. 5. DAVID, P., SOUKUP. V., 1997. České Švýcarsko: s mapovým atlasem. 1. vyd. Editor Jan Tupý. Praha: S, 1řř7, 1ňŘ s. Průvodce po Čechách, Morav a Slezsku, 14. ISBN 80-860-5007-6. 6. DAVID, P., SOUKUP. V., 2002. Českosaské Švýcarsko: s mapovým atlasem. Editor Jan Tupý. Praha: Marco Polo, Ň00Ň, 14Ň, Ň4 s. Průvodce po Čechách, Morav a Slezsku. ISBN Ř0-860-5022-X. 7. DROZD, J., 2010. Plán péče o Národní park České Švýcarsko - přehled: 20092016. Editor Jan Drozd. Krásná Lípa: Správa Národního parku České Švýcarsko, c2010, 40 s. ISBN 978-80-904404-1-8. 8. FOLWARCZNÁ, I., Ň010. Rozvoj a vzdělávání manažerů. 1. vyd. Praha: Grada, Ň010, ŇňŘ s. Manažer. ISBN ř7Ř-80-247-3067-7. 9. GAVORA, P., 2008. Úvod do pedagogického výzkumu. ISBN 978-80-7315-185-0 10. HANUŠ, R., CHYTILOVÁ, L., Ň00ř. Zážitkově pedagogické učení. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 192 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2816-2. 11. HENDL, J., 1997. Úvod do kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997, 243 s. ISBN 80-718-4549-3. 59 | S t r á n k a

12. JANČA ÍKOVÁ, K., Ň00ř. Environmentální výchova na první stupni základní škol.

In:

Envigogika

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z: http://envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/141/html 13. JE ÁBEK, J., Ň00Ň. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: pracovní verze pro potřeby pilotních škol. Editor Jan Tupý. V Praze: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Ň00Ň, 14Ň s. 14. JUDA, J., 2012. Okolím Pravčické brány: průvodce naučnou stezkou. 1. vyd. Krásná Lípa: Správa NP České Švýcarsko, Ň01Ň, Ňř s. ISBN ř7Ř-80-87620-02-1. 15. MÁGROVÁ, K., CHYTILOVÁ, L., 2011. Nejkrásnější památky Českosaského Švýcarska: obrazový průvodce po architektonických, sakrálních a technických památkách. Vyd. 1. V Krásné Líp : České Švýcarsko, Ň011, 150 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-87248-16-4. 16. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, Ň014. Environmentální vzd lávání, výchova

a

osv ta.

In:

[online].

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z: http://www.mzp.cz/cz/evvo 17. METODICKÝ PORTÁL RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online]. [cit.2014-04-21].Dostupné z:http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/E/Ekologick% C3%A1_v%C3%BDchova?highlight=ekologick%C3%A1+v%C3%BDchova 18.

PATZELT, Z., 2004. Národní park České Švýcarsko: katalog fotografií. Krásná Lípa: Obecn prosp šná společnost České Švýcarsko, Ň004, 17 s. ISBN Ř0-2393919-X.

19. PATZELT, Z., 2008. Českosaské Švýcarsko: fotografický průvodce přírodou a krajinou. Vyd. 1. Praha: Granit, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7296-061-3. 20.

PATZELT, Z., CHYTILOVÁ L., 2012. Národní parky České republiky: National parks in the Czech Republic = Nationalparks der Tschechischen Republik. 2., dopl. vyd. Praha: Granit, 2012, 317 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-7296-087-3.

21.

TVR OCHOVÁ, D., Ň01ň. Co vypravuje příroda? [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.portal.cz/casopisy/ras/ukazky/co_vypravuje_priroda/50506/ 60 | S t r á n k a

10 SEZNAM PŘÍLOH

P íloha 1 Pracovní list 1: Jak dob e znám Národní park Českosaské Švýcarsko P íloha 2 Pracovní list 2: P íroda, která nás obklopuje 1 P íloha 3 Obrázková nápov da ke k ížovce P íloha 4 Pracovní list 3: P íroda, která nás obklopuje 2 P íloha 5 Pracovní list 4: Nejkrásn jší zajímavosti v NP Českosaské Švýcarsko P íloha 6 O moudré R žence P íloha 7 Obrázky k pexesu P íloha Ř Obrázky rostlin P íloha ř Jak se jmenuji P íloha 10 ůZ kvíz P íloha 11 Erb s pravidly P íloha 12 Ukázka dotazníku

61 | S t r á n k a

Použité ilustrace jsou čerpány z knih České Švýcarsko ĚSoukup, David 1řřŘě, České Švýcarsko ĚB ezinová, 2003)

Příloha 1 Pracovní list 1: Jak dobře znám Národní park Českosaské Švýcarsko

"Jak dob e znám Národní park Českosaské Švýcarsko"

Jméno

T ída

Datum

.............................

..............

................

1. Jak se jmenuje národní park, který se nachází v našem okolí? a) NP Šumava

bě Krkonošský NP

cě NP České Švýcarsko

2. Zakresli na map , kde se náš nejbližší národní park nachází.

3. Jaký skalní útvar je symbolem parku? a) Růžový vrch

bě H ensko

cě Pravčická brána

4. Jak se jmenuje hornina, která dominuje tomuto území? a) Žula

bě Vápenec

cě Pískovec

5. Jak se jmenuje sousedící stát, ve kterém se nachází NP Saské Švýcarsko? a) Rakousko

cě N mecko

b) Polsko

6. Kde se nachází nejnižší místo v České republice? a) v H ensku, v míst , kde Labe vtéká do N mecka b) na Pravčické brán cě v Krásné Líp , p ed Domem Českého Švýcarska

7. Ve kterém m st se nachází st edisko Českého Švýcarska? a) Krásná Lípa

b) Rumburk

cě Šluknov

8. Jak se jmenuje eka, která protéká m stem H ensko a ústí v Krkonoších? a) Vltava

b) Labe

cě Vilémovský potok

Příloha 2 Pracovní list 2: Příroda, která nás obklopuje 1

"P íroda, která nás obklopuje 1" Jméno

T ída

…......................................

..............

Datum ..................

1. Jaký je odborný název pro živočichy? aě flóra

b) fauna

cě zví ata

2. K nejv tším druh m Českosaského Švýcarska pat í savci, dokážeš n které druhy vyjmenovat? ...................................................................................................................

3. Spoj správné názvy zví at RYS

ČERNÝ

ČÁP

ST HOVAVÝ

HOLUB

ČERNÝ

SOKOL

OSTROVID

PLCH

ZAHRADNÍ

CHROBÁK

EVROPSKÝ

JELEN

DOUP ÁK

4. O jakého savce se v popisu jedná? Je to nejv tší evropská kočkovitá šelma. Má trojúhelníkové uši s černými chomáčky chlupů na konci a černý konec ocasu. Na st edu h ebu se mu táhne tmavý pás a má sv tlé b icho. ...................................................................................

5.

Jak

se

jmenuje

nejv tší

evropská

sova

žijící

v

NP

ČeskosaskéŠvýcarsko? aě sova pálená

bě výr velký

cě sýc rousný

6. K ížovka Pokud správn doplníš tajenku, dozvíš se, který pták loví svou ko ist výhradn v letu a dosahuje p i tom rychlosti až ň50 kilometrů za hodinu. ĚVypl uj pouze rodová jména zví atě

1 2 3 4 5 X

6 7 8 9 10 11 12 13 14

Tajenka......................................................................................................

Příloha 3Obrázková nápověda ke křížovce

5.

12.

1.

14.

10.

6.

3.

2.

4.

13.

8.

11.

9.

7.

Příloha 4 Pracovní list 3: Příroda, která nás obklopuje 2

"P íroda, která nás obklopuje 2"

Jméno

T ída

Datum

………………….

……

…………

1. Poznáš o jaký strom se jedná? aě buk lesní

bě jedle b lokorá

cě smrk ztepilý

2. Doplň podle prvního písmenka jehličnaté, listnaté nebo ovocné stromy. B............................................................................................................. S............................................................................................................. O............................................................................................................ J............................................................................................................. M...........................................................................................................

3. Jak dob e znáš flóru a faunu Českosaského Švýcarska? Odpovídej na otázky, pokud si nebudeš v d t rady, stačí vyluštit p esmyčku.

a) Tento brouk tráví v tšinu svého života v chodbách hluboko pod zemí.

V ČR žije pouze v Českém Švýcarsku.

..................................................... BÁKROCH

b) Jehličnatý strom, který jako jediný v zim opadává. ...................................................... NÍ MOD

c) Kritický ohrožený hlodavec, který málem doplatil na p em nu lesů v minulých stoletích. ........................................................CHLP

d) Strom, který se t ží p edevším jako palivové d evo. ........................................................KBU

e) Jehličnan citlivý na znečišt né ovzduší, jehož šišky vyrůstají sm rem nahoru. ...............................................ELEJD

4. Osmism rka V osmism rce je ukryto 10 rostlin Ěhledej pouze rodová jménaě, které se nachází v NP Českosaské Švýcarsko. Všechny nalezené rostliny si zapisuj do ádků pod osmism rkou. Pokud ti zbyla n jaká písmena, zkus z nich složit tajenka.

Tajenka: Nejznámější soutěska v NP Českosaské Švýcarsko je .................................................................... soutěska.

Č

Í

P

E

K

E

V

C

D

U

V

A

L

P

I

E

Z

M

U



N

D

O

O

N

V

L

E

Z

Í

V

S

L

A

O

H

V

O

Z

D

Í

K

R

N

V

T

O

L

I

T

A

V

E

N

Á

P

R

S

T

N

Í

K

A

A

K

L

A

Z

E

T

1).....................................

Ňě………………….………

ňě………………………

4ě………………………….

5ě………………………

6ě………………………….

7ě………………………

Řě………………………….

řě………………………

10ě…………………………

Příloha 5 Pracovní list 4: Nejkrásnější zajímavosti v NP Českosaské Švýcarsko

"Nejkrásn jší zajímavosti v NP Českosaské Švýcarsko"

Jméno

T ída

Datum

.....................................

...........

..............

1. Vyjmenuj rozhledny, které se nachází v NP České Švýcarsko? ............................................................................ ............................................................................

2. Poznáš z obrázku, o jakou rozhlednu se jedná?

.........................................................................

3. Se aď rozhledny a vyhlídky, které se nachází v Českosaském Švýcarsku od nejnižší po nejvyšší.

Vosí vrch 476 m n. m.

1.

Grosser Zschirnstein 562 m n. m

2.

Tanečnice 5řŘ . n. m.

3.

Sokolí vrch 4ř1 m n. m.

4.

Růžovský vrch 61ř m n. m.

5.

Mariina vyhlídka 4ŇŘ m n. m.

6.

Zeisigstein 551 m n. m

7.

4. Už jsi na n jaké z t chto vyhlídek nebo rozhleden byl? Pokud ano, na jaké? ...................................................................................................................

5. Který kopec je nejvyšším vrcholem NP České Švýcarsko? aě Růžovský vrch

bě V trný vrch

cě Vysoký Sn žník

6. Jak se jmenuje tento mlýn, který najdeme v hluboké rokli Kamenice, p i Ústí Jet ichovické B lé a kde se natáčela pohádka O pyšné princezn . aě Mlyná ský mlýn

bě Dolský mlýn

cěKarlínský mlýn

7. Jaký je nejnižší bod v NP Českosaské Švýcarsko a zároveň nejníže položené místo v ČR?

…………………………………………

8. Jak se nazývá nejv tší skalní most v Evrop ?

……………………………………..

9. Zakroužkuj správnou odpov ď aě Nejv tší živočich v našem parku je jelen evropský.

ANO

NE b). NP Saské Švýcarsko je jediný skalní národní park v N mecku.

ANO

NE c) Nejvzácn jší šelma národního parku je rys ostrovid.

ANO

NE d) Kočka divoká se nachází na území národního parku.

ANO

NE e) Nejvyšší bod NP České Švýcarsko je Růžovský vrch.

ANO

NE f) Dubu letnímu nikdy neopadá listí. NE

ANO

10. Spoj správné názvy objekt s obrázky

Pevnost Königstein

R žovský vrch

Pravčická brána

Vlčí hora

Příloha 6 O moudré Růžence

O moudré R žence Žily, byly, dv sestry, Anička a Růženka. Jejich tatínek d evorubec, jednoho večera požádal svou starší dceru Aničku, aby mu druhý den p inesla do lesa, kde pracuje, v rendlíčku ob d. Tatínek ji dlouze vysv tloval cestu, aby se Anička cestou lesem neztratila. Druhý den odešel tatínek do práce a Anička se v čase ob da vydala za ním. Anička však p i popisování cesty nebyla dosti pozorná a než se nadála, ocitla se v hlubokém lese a nev d la kam dál. Kde se vzala, tu se vzala, najednou se ocitla p ed bukovou horou, kde uprost ed stála malá sv tnička. Anička se k ní rychle vydala a tiše zaklepala na dví ka. Dve e sv tničky se otev ely a za nimi se objevil vetchý d deček. Pozval dívenku hned dovnit a nabídl ji nocleh. V rohu místnosti se p ed zapáleným krbem oh ívalo prasátko, kamzík, jelen a plch. Zví átka Aničku vesele p ivítala a zanedlouho z nich byly kamarádi. Anička p ichystala veče i, usedli s d dečkem ke stolu a vesele hodovali. Zví átka jen smutn z povzdálí koukala a byla smutná, že na n Anička zapomn la a nic jim nedala. D deček byl brzo unavený a ekl Aničce, ať rozestele postele a do n jaké ulehne. Dívenka šla do vedlejšího pokoje, kde uvid la šest postýlek. Rozestlala tedy jednu pro sebe a druhou pro d dečka a pono ila se hlubokého spánku. Zví átka p išla ke svým postýlkám a uvid la, že jim Anička postýlku nep ipravila, tak si tiše posteskla: „Chrochrokvífrr, najíst jsme jí dali, st echu nad hlavou jsme jí dali a ona si na nás ani nevzpomene." Jen co to zví átka do ekla, objevila se v zemi díra a Anička do ní spadla i s postýlkou. Druhý den, když se Anička nevrátila domů, ekl tatínek své druhé dce i Růžence, aby mu dnes donesla do práce ob d doma. Maminka b dovala, že má veliký strach, aby neztratila i svou druhou dceru. Tatínek však ekl: „Maminko jen nem j strach, Růženka je to nejrozumn jší d vče, ta se jist neztratí." Tatínek odešel a Růženka se v času ob da vydala za ním, cestou potkala louku plnou zvonku lučního, u potoka se tyčila violka dvoukv tá a u velkého mod ínu našla i krásný náprstník červený. Jak se Růženka nechala unášet krásou a rozmanitostí p írody, najednou se ocitla na čedičové ho e. Růženka se procházela po louce, p ičichávala k fialovým kv tům Ma inky vonné a p i tom pozorovala holuba doup áka, který poletoval po celé louce. Růženka najednou spat ila, že uprost ed vrchu sedí d včátko a smutn pláče. Růženka se k ní rozeb hne a ihned pozná, že d včátko je její sest ička Anička. Ihned se jí vyptává jak se tady ocitla a Anička jí vypráví celý p íb h, o d dečkovi, zví átkách i o tom jak se o nic se zví átky nepod lila, a oni jí za to potrestaly. Růženka svou sest ičku ut šovala a slíbila, že společn vše napraví. Vzala ob d, který m la odnést tatínkovi, a vydali se hledat chaloupku. Netrvalo dlouho a chaloupku uprost ed lesů našli.

Zaťukali na dví ka a po chvilce jim otev el vetchý sta eček, Anička se dlouho omlouvala zví átkům, za svojí chamtivost a Růženka jim nabídla rendlíček plný dobrot. Zví átka se radovala a veselila a d kovala Růžence, že pomohla svojí sest ičce vydat se na správnou cestu. A za to, že Růženka byla tak moudrá, se vrch, na kterém pomohla své sest ičce nalézt laskavost a št drost, jmenuje Růžovský.

Příloha 7 Obrázky k pexesu

Příloha 8 Obrázky rostlin

Čípek objímavý

Šťavel kyselý

Sedmikvítek evropský

Violka dvoukv tá

Náprstvník červený

Mate ídouška

Kovanlinka vonná

Hvozdík kartouzek

Dymnivka plná

Bledule jarní

Dev tsil léka ský

Příloha 9Jak se jmenuji

ČEDIČOVÁ HORů

TVO ENů Z PÍSKOVCE

SOPEČNÉHO P VODU

NEJV TŠÍ SKůLNÍ MOST V EVROP

POHÁDKů PYŠNÁ PRINCEZNA

OD ROKU 1ř45 CHÁTRÁ

PLAVILO SE SEM NA LODIČKÁCH PO M

Í 61ř m

M

Í 415 .m

FERDINůNDOV SOUT SCE

NEJVYŠŠÍ BOD NP

VZÁCNÉ SUŤOVÉ LESY

ZÁMEK SOKOLÍ HNÍZDO

VZNIKLů BOČNÍ EROZÍ SKůLNÍHO OSTROHU

D ÍVE TU BYL LIHOVůR

NůJDEME HO P I ÚSTÍ JET ICHOVICKÉ B LÉ

Nů PRůVÉM B EHU PROTÉKÁ EKů LůBE

LEŽÍ Nů SOUTOKU LůBE ů KAMENICE

NůCHÁZÍ SE Nů VRCHOLU STOLOVÉ HORY

P VODN STRÁŽNÍ HRůD ČESKÝCH KRÁL

SKůLNÍ MOST Z PÍSKOVCE

DOMINANTA SůSKÉHO ŠVÝCůRSKů

76 M DLOUHÝ KůMENNÝ MOST MEZI SKALAMI

NEJNIŽŠÍ BOD NP I ČR

NůCHÁZÍ SE V NP SůSKÉ ŠVÝCůRSKO

HRůNIČNÍ P ECHOD DO

HRADBY JSO Z PÍSKOVCOVÉHO KAMENE DO SASKA

MOST VEDE P ES ROKLI KUNÍ JÁMů

JEDNA Z NEJV TŠÍCH HORSKÝCH PEVNOSTÍ V EVROP

VE 14.ST TU BYL HRAD NEURATHEN

SASKA

JE OBKLOPENO HRADBOU SKůLNÍCH ST N

Příloha 10 AZ kvíz

1. Jak se jmenovala kv tina, která byla poseta po celé louce, v p íb hu o Růžence? (zvonek) Ň. Jak se jmenovala Růženky sestry v p íb hu o Moudré Růžence? ĚAničkaě ň. Jaký objekt jsme vid li v pohádce O pyšné princezn ? ĚDolský mlýně 4. Jak se jmenovala technika, kterou jsme vyráb li strom? Ěklovatinová rezervaě 5. Pat í kočka divoká mezi vyhynulá zví ata? Ěanoě 6. Na, které ho e se odehrává p íb h o Moudré Růžence? ĚRůžovský vrchě 7. Jak se jmenuje eka, která pramení v Lužických horách a protéká H enskem? ĚKameniceě Ř. Jak se jmenuje eka, která pramení v Krkonoších a protéká H enskem? (Labe) ř. O jaké šlo vyhynulé zví e o, kterém jsme si vypráv li a malovali jsme ho? Ěmedv d 10. Jak se jmenuje část stromu, která drží kmen a v tve ve vzp ímené pozici? Ějádroě 11. Jaký je plod jehličnatého stromu? Ěšiskaě 1Ň. Jak se jmenuje skalní pískovcoví most v Saském Švýcarsku? ĚBasteiě 1ň. Jak se jmenuje naše nejbližší rozhledna? ĚTanečniceě 14. Název zámečku u Pravčické brány? ĚSokolí hnízdoě 15. Místo jakého objektu byl d íve hrad Neurathen? ĚBasteiě 16. Jakého původu je Růžovský vrch? ĚSopečnéhoě 17. Odborný název pro živočichy? ĚFaunaě 1Ř. Jak se jmenuje nejznám jší sout ska v NP Českosaské Švýcarsko? ĚEdmundova) 1ř. Po jaké sout sce se jezdí na lodičkách k Dolskému mlýnu? ĚFerdinandov ě Ň0. Nejv tší evropská sova žijící v NP Českosaské Švýcarsko? ĚVýr velkýě Ň1. Ve kterém m st se nachází st edisko NP České Švýcarsko? ĚKrásná Lípaě

hn dýě

Příloha 11Erb s pravidly 1. skupina - vý i Buď tady Jdi jen za vít zstvím Stanov si cíle Hraj sám za sebe Nechám za sebe hrát ostatní 2.skupina - losi Buď poctivý Jdi jen za vít zstvím Pečuj o sebe a o ostatní Hraj sám za sebe Nechám za sebe hrát ostatní

3. skupina -lišky Buď v ezpečí Jdi je za vítězství Jdi dál Hraj sá

za se e

Ne há

za se e hrát ostat í

Příloha 12 Ukázka dotazníku