Ertk Bouza
POČÁTKY DĚLNICKÉHO
HNUTI NA NOVOMĚSTSKU
Novoměstsko, tato západní část regionu nazývaného souhrnně Orlické hory a Podorlicko, není pojem zcela jednoznačný. Jiný rozsah mělo novoměstské panství, jiný soudní (a samosprávný) okres novoměstský, jin~ (politický) okres novoměstský.J] Proto je třeba pojem Novoměstsko především vymezit. Zdá se mi, že tímto názvem nelze mínit jen vlastní nejbližší okolí Nového Města nad Metují, ale vlastně území celého soudního okresu novoměstského, který trval více než 100 let. 2 ) Přirozeným centrem tohoto uzemt bylo a je Nové Město nad Metují, které bylo do r. 1850 sídlem vrchnostenského úřadu i regulovaného magistrátu, od r. 1850 sídlem politické správy 1. instance, ať již se nazývala okresním hejtmanstvím, podkrajským ůřa dem, smíšeným politickým úřadem, okresní správou politickou či [en rkresním úřadem - a v letech 1945-1949 okresním národním výborem. Novš Město nad Metují bylo nejen největším městem takto definovaného Novoměstská, ale i přirozeným střediskem hospodářským a kulturním. Už na počátku minulého století bylo konstatováno, že toto území je málo úrodné, že orná půda nestačí uživit všechno obyvatelstvo. Panský velkostatek soustřeďoval se proto na živočišnou výrobu už od r. 1815, venk.ivskě obyvatelstvo hledalo obživu především v domácím tkalcování a předení, Krize, která postihla lnářskou výrobu v Čechách, zachvátila také Novoměstsko.
Stojí ostatně za zmínku, že první textilní podnik v Nověm Městě naň Metují, který se připomíná r, 1782, barevná a bělidlo Františka Herziga, se už v druhé polovině lB. století zabýval barvením, bílením a škrobením svazkové bavlny.š] Historie průmyslu na Novoměstsku je poměrně dobře zpracována. První údaje o ní shromáždili v městské kronice novoměstští kronikáři Jan Klos a Jan Vobcrník.é] Posledně jmenovaný napsal o počátku novoměstského průmyslu zasvěcenou stať v r. 1940.5 J Především je však třeba jmenovat dosud nepublikovanou diplomní práci Věry Hozákově.š] která shroměždlla snad všechny dostupné údaje. Je proto zřejmé, že průmysl vznikal na Novo-
187
městsku podstatně později,
než tomu bylo na Náchodsku, Broumovsku nebo Trutnovsku. Konec feudálního zřízení a zejména zrušení cechů uvolnilo však i na Novoměstsku brány soukromé podnikavosti, což ovšem vedlo ke značné sociální diferencovanosti. Nedostatek kapitálu vedl k tomu, že v Novém Městě nad Metují vzniká první občanská záložna již r. 1861, tedy dříve, než v Náchodě (1866), Ceské Skalici (1873) a ovšem na Novém Hrádku (1878). Vzrůst chudiny potvrzuje i to, že za války obdrželi všichni. obecní před stavení od okresního úřadu zbraně, ale jak bylo výslovně konstatováno 24. 7. 1866, jen "na obranu proti lůze",") Zcela nepřtpustné však bylo, jestliže venkovské obyvatelstvo na Náchodsku a Novoměstsku vystoupilo proti pruskému vojsku.š] Ostatně o několik let později za prusko-řrancouzská války se ukázalo ještě markantněji" že buržoasii je milejší nepřátelské vojsko, než vlastní proletariát. O pařížské komuně a internacionále docházely do Nového Města nad Metují ovšem jen skreslené zprávy. Tím větší hrůzu vyvolal u náchodského ředitele školy J. K. Hrašeho jakýsi Kellner z Výmaru. který v Náchodě ukázal a nabízel školám mapu Evropy bez hrantc.š) Vyšetřování této závažné okolnosti trvalo několik let, zvláště když se ukázalo, že podobné mapy užívají ve škole v Přepychách na novoměstském okrese a obecní starosta odmítl mapu zabavit přes nařízení okresní školní rady.l''] Roku 1870 vznikla v Krčíně u Nového Města n. Met. firma Ferdinand Pří byl a synové. Nešlo ovšem o továrnu v pravém smyslu tohoto slova, ale o faktorství, které těžilo z práce ručních tkalců. Zakladatel firmy pracoval zprvu u Izáka Mautnera v Náchodě a sňatkem získal prostředky k vlastnímu podnikání. Ještě r. 1885 zaměstnával na 500 ručních tkalců.tl] Roku 1871 založil faktorství bavlněného zboží v Olešnici v Orlických horách Adolf Soumar.tš] Všechny novoměstské podniky přetrvaly zhroucení pražské burzy t2. 4. 1872 i známý krach na vídeňské burze 9. 5. 1873. Za to se neuvěřitelně zhoršilo postavení venkovského obyvatelstva. Bohatá korespondence okresního hejtmana o bídě tkalců v Orlických horách r. 1877 potvrzuje, jak se snažil o odstranění aspoň toho nejhoršího.tš) Básník Jan Neruda, který na Novoměstsko v této době zavítal, napsal o zoufalém postavení tkalců otřesný fejeton 14) Uvedl, že hodně pilný tkadlec tu vydělá denně jen dvacet krejcarů. Kraj tu je krásný, ale bída strašná. Proto také přijel na nejzápadnější svahy Orlických hor rozdílet podporu mezi tkalce r. 1878 Ladislav Zápotocký. Na zpáteční cestě byl v Náchodě zatčen a postaven před soud. 15 ) Ani v dalších letech se situace nezlepšila. Kronikář Jan Klos zaznamenal; že r, 1879 a 1880, kdy tkalcovína nešla, vydělali si ubozí lidé jen 1,20 zl. 188
od kusu. Chléb tehdy prý na placky z otrub. 1B)
stůl
ani
nepříšel,
jen brambory, polévka
či
Není proto divu, že okresní hejtmanství věnovalo pozornost socíaítsttcke agitaci. Pátralo po odběratelích časopísů "Dělnické listy" a "Budoucnost", které redigoval Ladislav Zápotocký.U] Roku 1880 zjistilo, že Josef Hašek z Bílého Újezda odebírá zahraniční socialistický časopis .,Freiheit", který dostává z Londýna.Iš] V témže roce zjišťoval okresní hejtman, kolik rodin na Novoměstsku potřebuje nejnutnější podporu 3 zl. měsíčně a zjistil, že to Je 768 rodin. Pro srovnání uvádím, že na Opočensku tuto podporu potřebo valo jen 334 rodin a na Českoskalicku jen 300 rodin. I tak jsou to však čísla skutečeně otřesná.19 )
V r. 1881 vzniklo v Novém Městě další faktorství. Založili je L. ctass a J. Bondy. Také zde se využívalo zprvu ručních tkalcl1. 2U) Za
těchto
okolností se v listopadu a prosinci r. 1884 objevily v Novém nad Metují první letáky, které však byly zaměřeny na antímílttarísmus a anarchísrnus.š-] V dalších letech se ukázalo, že řada osob, které pocházely z Nového Města nad Metují a jeho okolí, je stíhána pro anarchickou čmnost.ě] Městě
V r. '1887 byl u firmy Class-Bondy postaven parní stroj, který poháněl 60 stavů a později dokonce 120 stavl1. 23 ) V Novém Městě nad Metují tak vzniká skutečná dělnická třída, proto i tu dochází r. 1890 k předběžným opatřením, aby nedošlo k nepokojům na 1. Máje. Socialistické hnutí lJronikalo však do málo průmyslového Podorlicka jen pomalu. Bezpečnostním opatřením se podařilo dělnictvo zastraštt.šš] Městě nad Metují, která naprostým vítězstvím stávkujících. Ze 140 zaměstnanců továrny Class-Bondy vstoupilo ll. 4. do stávky BO dělníků a žádalo zvýšení mezd o 30 %. Stávka skončila 12. 4. nejen tím, že mzdy byly o 30 % zvýšeny všem zaměstnancům, ale byly dokonce zaplaceny i oba stávkové dny.~5)
V r, 1892 dochází však k první stávce v Novém
skončila
Úspěchu
této stávky musíme asi přičíst i to, že v květnu 1892 byl nf! Nosocialistický leták "Pracující lide!" Pro jeho rozšlbyl postaven před soud Mikuláš Voborník z Bohuslavlc.šš]
voměstsku rozšiřován řování
V r. 1892 vzniká v Novém Městě nad Metují, v Krčíně, další továrna. U firmy Ferdinand Přibyl byl postaven parní stroj, který poháněl 100 stavil. V r. 1894 modernisují tkalcovnu také Class-Bondy a současně otvírají vlastní mechanickou tkalcovnu podnikatelé Kybal a StehlíkP) Snad právě proto, vypukla 15. 3. 1894 stávka v továrně Ferdinanda Při byla v Krčíně, protože snížení mezd bylo patrně vyvoláno konkurovat novým novoměstským podnikatelům. O délce stávky a jejím výsledku však chybí v registratuře okresního úřadu zprávy.28) Od r. 1896 roste však i na
189
N.ovoměstsku účast dělníků na stávkách na 1. máje, o oslavách svátku prě ce v tom smyslu, jak jej známe dnes se nedalo mluvit. 29] Počátkem tohoto století se však i jednotné dělnictvo na Novoměstsku počíná tříštit. Úřední relace okresního četnictva od r. 1903 už rozlišuje mezi dělnictvem sociálně-demokratickýma narodně-soctalísttckýrn.š''] Těžko však říci, co bylo v této oblasti příčinou, že i zde došlo k dočasnému roztříštěn! jednoty dělnictva, i když snad lze předpokládat, že tu hrála roli i blízkost státní hranice a nejasná politika sociální demokracie v národnostní otázce. Za to je zřejmé, že pro dějiny dělnického hnutí měly značný význam ! dělnické divadelní spolky. Novoměstské okresní hejtmanství censurovalo ft "seškrtalo" drama Jaroslava Borotínského "Stávka", zakázalo hru J. F. A. Folkmana "Sociální demokraté přicházejí" • neboť zesměšňovala c. k. policii a četnictvo i hru Vildy Davida "Před prvním květnem".:U] Dělnické hnutí na Novoměstsku se vyvíjelo ve specifických podmínkách. Bylo ovlivňováno především tím, že nevelký průmysl byl koncentrován do měst. Dělnická třída nebyla příliš početná a venkovští tkalci byli současně drobnými zemědělci. Tato okolnost podstatně ovlivňovala jejich třídntuvě domění.
Stojí ještě za uvážení, proč prakticky až do konce první světové Jálky chybí zmínky o zemědělském dělnictvu, které se po r. 1918 stalo nositelem revoluční myšlenky. Patrně tomu tam bylo proto, že postavení zemědělských dělníků se zdálo jim samým tak bezvýchodné, že myšlenka na nějakou zrně nu jejich sociálního postavení jim připadala neskutečná. Proto až Velká říj nová socialistická revoluce a vydání dekretu o půdě v Sovětském Rusku vy· volalo u nich po r. 1918 revoluční aktivitu a postavilo je do čela pracuiícího lidu na novoměstskěm okrese v boji za socialistický charakter republiky.32j
POZNÁMKY 1) K (politickému] okresu novoměstskému v letech 1850-1855 patřilo ještě Ná-
chodsko a Ceskoskaltcko, stejně tak v r. 1868-1899. V letech 1855-1868 se obvod novoměstského okresu shodoval se soudním okresem novoměstským, jako tomu bylo po druhé světvé válce. V letech 1899-1942 tvřlly novoměstský okres soudní okresy Opočno a Nové Město nad Metují. 2) Nové Město n. Metují, Bohdašín, Bohuslavice, Bystré, Černčice, Deštné v OrL horách, Dlouhé, Dobřany, Dolsko, Domkov, Janov, Jesenice, Velká, [astřebí, Krčín, Lhota, Lípchy ně, Městec, Meziles1, Nahořany, Nový Hrádek, Ohnišov, Olešnice v OrL horách, Plasníce, Polom, Provodov, Přibyslav, Sedloňov, sendraž, Slavětín, Slavoňov, Sněžné, Spy, Spyta, šeřeč, Šonov, Tis, Trčkov, Vrchoviny, Vršovka a ZákravL S) Věra Hozáková: Vznik bavlnářského průmyslu na Náchodsku. Obhájeno na ped. fakultě v Hradci Králové 1968. Str. 50.
190
j) Novoměstské kroniky jsou uloženy na MěNV v Novém Městě nad Metuj!. Za
laskavou ochotu při jejich používání děkuji Jaroslavu Frintovi. Nově Město nad Metují a jeho kraj. Nové Město n. Met. 1940. >IlJ Viz poznámku č. 3. Diplomová práce má celkem 137 stran. Děkuji současně autorce za souhlas s citaci dIplomové práce. 1) OA Náchod, OÚ N. Město 128/1866 pres. iIl) Tamže. '1J OA Náchod, OÚ N. Město 25/1872 pres, 10) OA Náchod, OÚ N. Město 38/1875 pres, ll) Věra Hozáková: c. d., str. 55-56. 12) Tamže, str. 56. 13) OA Náchod, OÚ N. Město 113/1877 pres. 14) Narodní listy, Praha 19. 7. 1877. lIS) OA Náchod, OÚ N. Město 340/1878 pres. VIz těž Bohumil Kút: K cestě Ladlslnva Zápotockého na Náchodsko v r. 1878. Hradec. kraj, Hradec Králové 1957._str. 137-144. 1\1) Novoměstská kronIka. U1) OA Náchod, OÚ N. Město 239/1880 pres. au) OA Náchod, OÚ N. Město 286/1880 pres. Ulil) Věra Hozáková: c. d., str. 66 !;} Tamtéž, str. 73. 21) OA Náchod, OÚ N. Město 271/1884 pres, rl) Někteří z nich dokonce v souvislosti s procesem proti Omladině. :t:l) Věra Hozáková: c. d., str. 73. ft} Od ledna do května 1890 došlo na okresní hejtmanství na 64 četnických hlášent, 1'5) Zdeněk SolIe: Dělnické stávky v Cechách v druhé polovině XIX. stolett, Praha 1960. - Věra Hozáková: c. d., str. 127. :'lIJ) OA Náchod, OÚ N. Město 69/1892 pres, Sf) Věra Hozáková: c. d., str. 94. -J OA Náchod, OÚ N. Město 50/1894 pres. '2U) OA Náchod, OÚ N. Město 106/1896 pres, a 127/1906 pres, ))Cl OA Náchod, OÚ N. Město 131/1903 a 219/1903 pres, 31) OA Náchod, Oú N. Město 125/1905 pres. a 317/1906 pres. s.l) O situaci na Opočensku víz Václav Potoček: Stávkové hnutí zemědělského děl ntctva na Opočensku v letech 1918-1924. Rychnov n, Kn, 1967. sJ
191
