Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy
Základní úkoly železnice • Železnice – síťový dopravní mód, efektivita závislá na celkové provázanosti dálkové a lokální dopravy • Dálková doprava • Příměstská a vnitroměstská doprava • Meziregionální a regionální doprava • Nákladní doprava 2
Současný stav Železniční síť využita nerovnoměrně
úseky s přetíženou infrastrukturou = problémy s kapacitou – příměstské úseky v sídelních aglomeracích, úseky hlavních tahů dálkové dopravy
úseky s nedostatečně využitou infrastrukturou VS.
regionální tratě s disperzním typem osídlení a nízkou lidnatostí území
Dálková doprava • Taktový JŘ, provázanost, rychlost › Střední vzdálenosti (160 – 200 km/h) › Dlouhé vzdálenosti (200 – 350 km/h) -----› Mezinárodní – nosný systém, nositel trendů, nárůst významu › Vnitrostátní – páteř národního systému, rozhodující přepravní proudy, potřeba zvýšení rychlosti a kvality
Dálková doprava Tranzitní železniční koridory – nový evropský standard, avšak: › Nízká rychlost v některých úsecích (konkurenceschopné jen tam, kde je dosažen rychlostní parametr 160 km/h) › Úsekově vyčerpaná kapacita – příměstské úseky s intenzivní dopravou – zejm. Praha a Brno › Neřeší některé směry – Praha – Liberec, Brno – Přerov, Plzeň – Domažlice aj.
(2018)
Dálková doprava • Opatření: zvyšování rychlosti a kapacity › Rychlost – kombinace úseků novostaveb a modernizované infrastruktury vyšších parametrů › Kapacita – městské aglomerace, jednokolejné úseky, souběh žel. magistrál
• Modernizované tratě – zvyšování rychlosti na 200 km/h – › › › › ›
málo vhodných úseků, pouze: Brno – Břeclav (také zkapacitnění) Brno – Přerov Plzeň – Furth im Wald Praha – Olomouc (JD 120 min) Břeclav – Přerov (podle potřeby)
• Nové tratě – trasování minimálně na 200-250 km/h – potřeba tam, kde nestačí rychlost – nebo kapacita
Dálková doprava • Bílá kniha – evropský systém rychlých tratí – 2 fáze realizace 2030 a 2050 – soulad s revizí TEN-T • ČR – systém s významnými vnitrostátními přínosy • Možnost získání evropských finančních prostředků • Podmínka zajištění konkurenceschopnosti železničního systému jako celku do budoucna
Dálková doprava Etapizace výstavby VRT: • 1.etapa: výjezdy VRT z městských aglomerací Prahy, Brna, Ostravy, jinak konvenční železnice • přeshraniční úseky • vozidla pro rychlost cca 200 km/h
• 2. etapa: páteřní VRT ČR pro spojení do všech regionů (spojení Praha – regiony do 3 hodin) • vozidla pro rychlost 200 km/h a více
Dálková doprava • 3.etapa: ČR plnohodnotnou součástí celoevropského systému VRT, který zabezpečuje energeticky i environmentálně šetrnou a udržitelnou mobilitu občanů EU v širší Evropě a Euroasijském prostoru
= ČR propojena VRT s okolními státy ve všech relevantních směrech
Dálková doprava • Využití VRT pro několik segmentů dopravy › mezinárodní: např. Hamburg – Berlin – Praha – Brno – Wien/Bratislava – Budapest, München – Praha – Wroclaw – Warszawa, Wien – Ostrava – Warszawa › národní (rychlý): např. Plzeň – Praha – Brno Ostrava › nadregionální: např. Praha – České Budějovice, Praha – Most – Karlovy Vary, Praha – Jihlava – Znojmo, Brno – Jihlava, Ostrava – Olomouc › příměstský: např. Praha – Beroun – Příbram, Praha – Benešov – Vlašim, Brno – Vyškov, Brno – Žďár nad Sázavou
Dálková doprava Ostatní síť TEN + ostatní dálkové tratě – zvýšení rychlosti modernizací: › návaznost na páteřní síť VRT a koridorů › parametry dle TSI pro TEN a později dle nových TSI i pro nonTEN (celostátní tratě) › dle možností potřeba dosažení rychlostí alespoň 120-160 km/h › dílčí přeložky, zkapacitnění, spojky › např. Podkrušnohorská magistrála, Plzeň – České Budějovice, Praha – Hradec Králové atd.
Dálková doprava Zásadní systémová změna: nutno splnit požadavky TSI INF (striktní požadavky na technickou úroveň tratí dle kategorie)
Příměstská a městská doprava • Příměstská doprava – kontinuální nárůst významu – potřeba zkapacitnění tratí (zvýšení spolehlivosti) › výstavba prvních úseků VRT nebo › dalších kolejí
• Zlepšení dostupnosti – › takt ve spičce 15/30 min › výstavba nových zastávek a přestupních terminálů › provázanost s ostatními druhy dopravy
• Vytváření ucelených vozebních ramen – elektrizace a modernizace • Zvýšení podílu železnice v rámci MHD – proklad „S“ linek, průjezdné linky, takt 7,5 min v centrálních územích měst
Příměstská a městská doprava • Napojení letišť na železnici – aktuální téma • Revize sítě TEN › povinnost napojit páteřní letiště na železnici do roku 2030 (v ČR: Praha a Ostrava) › Praha: vzhledem k výkonům také požadavek napojení na dálkovou dopravu
• Praha › nutnost levnějšího řešení modernizace tratě Praha – Kladno/letiště pro příměstskou dopravu + etapizace › nové posouzení dálkového napojení
• Ostrava – řešení stabilizováno • po modernizaci tratě Brno – Přerov bude napojeno také letiště v Brně
Meziregionální a regionální doprava • Regionální páteře – systémové JD, taktový JŘ, optimalizace rychlostních poměrů • Opatření: odstranění propadů rychlosti, investice menšího rozsahu (spojky, dvoukolejné vložky, výhybny, lokální přeložky), • Rušení některých zastávek a nevyužitých tratí • Sloučení dálkového a regionálního segmentu na některých tratích
trať č. 176 Chrást – Radnice
Meziregionální a regionální doprava • Pravidelná dojížďka • Turistická frekvence – vyšší užitná hodnota než konkurenční módy (kola, lyže) – podpora turistického ruchu a zaměstnanosti • Otázka uplatnění nových drážních systémů – tramtrain – atraktivní pro bezpřestupové vazby centrum – zázemí města, ALE • Omezení – nelze kombinovat s nákladní dopravou, buď dráha regionální nebo tramvajová
Nákladní doprava • konkurenční prostředí – výrazný pokrok (např. vstup PKP Cargo na síť SŽDC) • Atraktivita pro tranzit – možnost kofinancování z fondů EU • Nařízení 913/2010 Rady a EP – 9 nákladních železničních koridorů • ČR – koridor č. 5, 7, 9, pozorovatel koridoru 8 • Zájem na vzniku nových koridorů/nových kor.větví › ›
Szczecin – Liberec – Praha – Linz – Graz – IT/SLO přivaděč k Brenneru: Praha – München – Innsbruck n. Praha – Linz – Innsbruck
Nákladní doprava • Modernizace významných tranzitních tratí (nápravový tlak, průjezdný profil atd.): – dokončení tranzitních koridorů – dlouhodobě význam hlavně pro nákladní dopravu (rychlá osobní doprava na VRT = uvolnění kapacity koridorů pro nákladní dopravu) – odstranění bodových omezení (např. Nelahozeveské tunely), spojky pro objezd uzlů – další významné tratě: Děčín – Mělník – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno, Podkrušnohorská magistrála, Hranice na Moravě – Horní Lideč atd. • Kapacita: – segregace – výstavba VRT uvolní stávající tratě pro nákladní dopravu, – zdvoukolejnění, výhybny, staniční koleje – důležité i u tratí nižšího řádu – taktové kvalitní trasy + výkonná vozidla – optimální využívání kapacity tratí
Nákladní doprava • Interoperabilita: ETCS primárně v tranzitních směrech, později na ostatních celostátních tratích (ETCS L1 nebo Regional) • Výhledově otázka jedné trakční soustavy (vazba na budování VRT, odstranění jednoho z omezení pro nákladní dopravu) • Stanovení ceny za dopravní cestu • Přeprava „z vlečky na vlečku“ – udržení a revitalizace stávajících vleček – napojení logistických center (zdroj a cíl přeprav)
• Podpora kombinované dopravy
Děkuji za pozornost
Ing. Jindřich Kušnír
[email protected]
