Zájemcùm o starší èísla zpravodaje Zasílám komplet všech dosud vydaných èísel jako xeroxovou kopii za 600,- Kè vèetnì doporuèeného poštovného. Chybí Vám nìjaké èíslo? Napište si o nìj a zašlete složenkou nebo pøevodem na úèet 75,- Kè (jde o náklady za xeroxovou kopii a obyèejné poštovné).
Internetové stránky http://kronika.sf.cz Na uvedené internetové adrese najdete aktuální informace týkající se vydávání kronikáøského zpravodaje a aktuality z kronikáøského dìní. Pøidanou hodnotou je seznam metodických publikací pro kronikáøe a diskusní fórum, kde si mùžete s ostatními kronikáøi vymìòovat prostøednictvím celosvìtové poèítaèové sítì zkušenosti a názory. Stránky prošly razantní aktualizací v souvislosti s platností nového zákona 132/2006 Sb.
Kontaktní adresa Veškerou korespondenci týkající se Kronik a kronikáøù prosím smìøujte výhradnì na adresu Mgr. Tomáš Hromádka Hlavní 81 141 00 Praha 4 E-mail:
[email protected]
Kroniky a kronikáøi / Zpravodaj pro obecní kronikáøe a vlastivìdné pracovníky. Èíslo 12. vzniklo z iniciativy Mgr. Tomáše Hromádky v kvìtnu 2006. Vychází nepravidelnì. Kontakt: Hlavní 81, 141 00 Praha 4. E-mail:
[email protected], tel. 777 944 684. Cena: 43 Kè (vèetnì poštovného a nákladù na nutnou administrativu).
Kroniky a kronikáøi
http://kronika.sf.cz
Øadì ètenáøù konèí tímto èíslem pøedplatné zpravodaje, proto ve své zásilce najdou složenku na èástku 86 Kè, což je pøedplatné na následující dvì èísla. Vìnujte prosím složence pozornost. Pøi platbì používejte výhradnì pøiloženou složenku nebo peníze pøevádìjte na úèet èíslo 185 146 478 / 0300. Jako variabilní symbol uvádìjte vždy vaše dopisovatelské èíslo, které je uvedeno na na obálce, aby mohla být vaše platba identifikována. V pøípadì, že nebude uvedená èástka uhrazena nejpozdìji do jednoho mìsíce od doruèení zpravodaje, bude objednávka pøedplatného zrušena.
Zpravodaj je vydáván pro potøebu kronikáøù jako samizdatová tiskovina. Jakékoliv kopírování (i èásti) je povoleno. Neprošlo jazykovou úpravou.
Upozornìní pøedplatitelùm
Kroniky a kronikáøi Zpravodaj pro obecní kronikáøe a vlastivìdné pracovníky
Po padesáti 12 letech se mìní pravidla kronikáøské práce!
43 Kè (s poštovným)
1835 - 1920 - 1932 - 1956 - 2006 Prezident Václav Klaus podepsal nový kronikáøský zákon, který pod è. 132/2006 vyšel ve Sbírce zákonù a vstoupí v platnost v létì tohoto roku.
Hranice už ví, jak prožily konec války
Zákon ze senátu putoval zpìt do snìmovny V minulém èísle jsme informovali, že Senát Parlamentu ÈR návrh nového zákona o kronikách obcí zamítl. Byl tedy vrácen zpìt do Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR. Zde byl ve znìní, ve kterém byl postoupen Senátu, rozeslán 31. 1. 2006 poslancùm jako tisk 940/4. Nesouhlasné stanovisko Senátu bylo doruèeno snìmovnì týž den a rozesláno poslancùm jako tisk 940/5. O návrhu zákona vráceném Senátem hlasováno 14. 3. 2006 na 54. schùzi. Snìmovna setrvala na pùvodním návrhu zákona (hlasování è. 138, usnesení è. 2265). Tj. zákon znovu schválila. Diskuse pøed hlasováním Místopøedseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, nyní budeme projednávat bod 9, což je 9. Návrh zákona o kronikách obcí /snìmovní tisk 940/4/ - zamítnutý Senátem Je to snìmovní tisk 940. Usnesení, kterým Senát zamítl tento návrh zákona, jsme obdrželi jako snìmovní tisk 940/5. Já mezi námi vítám pana senátora Josefa Kalbáèe. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádøila paní poslankynì Jitka Gruntová. Poslankynì Jitka Gruntová: Dìkuji za slovo. Vážený pane místopøedsedo, vážené kolegynì a kolegové, pøi projednávání návrhu v Poslanecké snìmovnì i v Senátu jsem návrh dostateènì zdùvodnila, a nebudu se proto podrobnì vyjadøovat ke všem výhradám, které jsou obsaženy v senátním tisku è. 205/2006 - s jedinou výjimkou, a to bodu 3, který zní: "V zákonì také není zmínìna povinnost zabezpeèit kroniku proti zcizení, znièení a znehodnocení." Podotýkám k tomu, že podobné ustanovení neobsahuje ani dosud platný zákon è. 80/1920, o pamìtních knihách obecních, ale je zmínìno pouze v naøízení vlády è. 169/1932 Sb., o pamìtních knihách obecních. Zde § 6 ukládá kronikáøi povinnost uschovávat kroniku v uzamèené skøíni ve škole, na obecním úøadì nebo na úøadì notáøe a podepsaná (popsaná?) kronika pak má být - cituji - "bezpeènì uložena napøíklad v místním muzeu, v archivu nebo v obecní knihovnì". Jestliže tedy obec uloží popsanou pamìtní knihu, tedy kroniku, v obecní knihovnì, naplnila sice platné vládní naøízení, ale to není v souladu se zákonem è. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službì a o zmìnì nìkterých zákonù, a souèasnì lze mít pochybnosti i o tom, zda je to dostateèné zabezpeèení kroniky proti zcizení, znièení a znehodnocení. Pøedkladatelé se domnívají, že v tomto smyslu je v návrhu zákona o kronikách obcí zcela dostaèující § 2 Vedení a uložení kroniky, jehož odstavec 3 zní - cituji: "Obec zabezpeèí kroniku proti ztrátì, poškození a neoprávnìnému pøístupu." Vážené kolegynì a kolegové, návrh je ve všech ustanoveních v souladu se zákonem è. 128/2000 Sb., o obcích, a proti stávající legislativì ponechává vìtší pravomoc obci a jejímu rozhodnutí. Není v rozporu ani se zákonem archivním. Právì potøeba uvést zákon o kronikách obcí do souladu se souèasnými potøebami a stávající legislativou byla dùvodem k pøedložení návrhu zákona, který Poslanecká snìmovna pøijala 23. listopadu loòského roku a který vám byl pøedložen jako snìmovní tisk 940/4. Dovolte mi, abych vás požádala o jeho podporu. Dìkuji. (16.40 hodin)
HRANICKÉ KRONIKY. Dlouhé roky to vypadalo, že Hranice nemají žádné záznamy o konci války a prvních dnech po osvobození. V mìstské kronice totiž stránky z pováleèných let chybìly. Nyní však historik Václav Bednáø objevil cenné zápisky. Unikát. Tak se dá jedním slovem vystihnout nedávný objev historika Václava Bednáøe. Podaøilo se mu totiž najít záznamy o tom, jak prožívali lidé v Hranicích konec okupace a první dny po osvobození. Pøitom pøed lety to vypadalo, že se žádné podobné záznamy z války ve mìstì nedochovaly. V samotné hranické mìstské kronice totiž zùstaly z let 1939 až 1948 jen bílá místa. Proto bylo pøed nedávnem velkým pøekvapením, když Václav Bednáø objevil v henèlovském archivu popis váleèných událostí z pera profesora hospodáøské školy Alfonse Musiola. Krátce poté pøichází Bednáø s dalším objevem. „Už po zveøejnìní informací o Musiolovi jsem si moc pøál nahlédnout do zdejší farní kroniky. Domníval jsem se, že tam mohou být zajímavé informace, což se nakonec potvrdilo,“ øíká Bednáø. Málokdo totiž tušil, že právì tam je pøesný a objektivní popis pováleèných událostí. Od roku 1939 do srpna 1948 totiž hranickou farní kroniku vedl bývalý hranický starosta a uèitel zemìpisu a dìjepisu na místním gymnáziu Josef Troup. Stránky psané rukou tohoto zapøísáhlého antikomunisty sice po únoru 1948 z kroniky zmizely. Dnes jsou však opìt na svém místì. „Pùvodní text o létech 1945-1947 z kroniky vytrhl pravdìpodobnì samotný Josef Troup a potom text pøepsal tak, aby nedráždil tehdejší komunistickou ideologii. Vytržené stránky jsou nyní ke kronice formou pøílohy pøiloženy,“ podotýká historik Václav Bednáø, který se o život této osobnosti zaèal zajímat. Ètenáøe zápiskù katolického intelektuála Josefa Troupa pøekvapí jeho pohled na tehdejší politickou situaci a úvahy, které pøedbìhly svou dobu. Troup prokázal v pováleèných letech také velkou osobní odvahu svým odporem ke komunistické ideologii. „V posledních letech pedagogického pùsobení na gymnáziu mìl pøi vyuèovacích hodinách konflikty s levicovì orientovanými studenty, pøedevším s budoucími komunisty. V jeho tøídì maturoval napøíklad pozdìjší redaktor Rudého práva Jan Fojtík, který po okupaci v roce 1968 øídil komunistickou propagandu v nejzuøivìjším normalizaèním období,“ dodává Bednáø. Kromì toho, že jsou v kronice detailnì popisovány napøíklad dny konce války èi velice zajímavé statistické pøehledy o váleèných a pováleèných letech, ètenáøe nejvíce zaujme právì Troupovo hodnocení situace. V jednom ze záznamù z roku 1945 napøíklad píše: „V roce 1945, sotva byly opraveny dráhy a zøízeny další spoje, pøicházely k nám zásilky zboží ze západních zemí v rámci akce známé zkratkou UNRRA, obsahující pøedevším potraviny, dále šatstvo, suroviny, dopravní prostøedky, léky, ba i cigarety, a to vše zadarmo, jak toto zboží sehnaly státy západní z darù a pøídìlù státních rozpoètù,“ píše Troup, který dále popisuje nepoctivé rozdìlování tìchto dávek. „Náš stát zboží rozdìloval - ne vždy poctivì a spravedlivì - a prodával za slušnou cenu. Získal tím šestnáct miliard korun, které mìly být dány na úèely sociální a charitativní. Že se nìkdy dárcùm místo díkù dostalo nadávek, je už v povaze nìkterých lidí èeských oplývajících velkohubým pokrokem. Akce UNRRA skonèila až v roce 1947 a zachránila národ od skuteèného hladu,“ dodává kronikáø. Podle barvy inkoustu je však zøejmé, že dodateènì ještì pøedchozí vìtu doplnil slovy: „...i když nìkteré druhy zùstaly ještì ve skladech.“ V kronice se Troup nevyhýbá také citlivému tématu - zøízení lágru pro Nìmce ve zdejší škole na Motošínì. „Ostudou Hranic zùstane internaèní tábor, který byl zde zøízen hned po osvobození mìsta roku 1945 a v nìmž byli umístìni všichni Nìmci z Hranic a okolí. Vedení v táboøe svìøeno nìkterým osvobozeným politickým vìzòùm èeským, kteøí sem pøenesli mravy obvyklé u nìmeckého gestapa, odtud se mluví u nás o èeském gestapismu. Zde krutým jednáním a nedostatkem potravy a ošetøení zemøelo mnoho starších lidí,“ popisuje kronikáø, jehož osud byl po roce 1948 tragický. Profesorem hranického gymnázia zùstal do komunistického puèe v roce 1948. Potom byl suspendován a až do dùchodu pracoval v hranické cementárnì. Jeho manželku Annu dokonce odsoudili za vymyšlenou velezradu na pìt let tìžkého žaláøe. Aby unikli slídivým oèím místních udavaèù a zlepšili svùj zdravotní stav, pøestìhovali se manželé Troupovi do Oderských vrchù. Nejprve do Kováøova a potom do Spálova.
ukázka z MlF Dnes - støední Morava, 13.5.2006, ROMAN HELCL 2
23
Kadlín byl vždy zemìdìlskou vesnicí. „V dùsledku útlumu zemìdìlství tu hodnì lidí pøišlo o práci. V obci nejsou žádní øemeslníci, není obchod, nejsou pracovní pøíležitosti. Je tady vysoká nezamìstnanost, skoro 17 procent. Tímhle projektem chceme podpoøit cestovní ruch, a tak sem dostat turisty,“ vysvìtlil Šesták. Kadlín má své kouzlo. „Když už nìkdo pøijede, tak sem jezdí poøád,“ potvrdil místní kronikáø a botanik Vlastimil Èech. Kadlín a zdejší projekt Sedm kadlínských zastavení pøiblíží život zemìdìlcù na vsi. Návštìvníci se seznámí i se starými øemesly. „Tady se lidé dozvìdí, jak vypadala kovárna i obydlí nejdùležitìjšího øemeslníka v obci, kováøe,“ øekl Šesták. Na kovárnu je už zpracován projekt. Øadu exponátù získala obec od lidí, èást nakoupila v antikvách nebo vypùjèila z okolních muzeí. Expozice bude umístnìna v prvním patøe obecního úøadu. Zøízení kovárny pøijde obec na 600 tisíc korun. „Zajištìní expozice dále závisí na dotacích. Žádáme je od kraje, z ministerstva kultury a z projektù Svazku obcí Kokoøínsko,“ uvedl Šesták. Pod kùlnou, kterou obec vybuduje na dvoøe místního úøadu, bude umístnìna stará selská technika, kterou zemìdìlci používali pøed osmdesáti až sto lety. Lidé se tu seznámí napøíklad s potažními vozy, jako jsou fasuòky, žebøiòáky, lejty, sánì, pluhy, secí a žací stroje, stroje na sklizeò obilnin a s drobným ruèním náøadím. Na pùdì bývalého obecního úøadu bude umístìna výstava motyèek. Základ sbírky obci vìnuje Martin Pithart, který se myšlenkou zøídit muzeum motyèek zabýval nìkolik let. Jeho sbírka obsahuje více než sto kusù exponátù. Peníze na tuto expozici má obec už zajištìné. V zemìdìlském muzeu nesmí chybìt zemìdìlské plodiny pìstované na okolních polích. Zastoupeny tu budou pøedevším okopaniny, kukuøice, všechny obilniny a luštìniny. „Semena budou uložena v otevøených jutových pytlích, aby je návštìvník mohl vzít do rukou a také oèichat. Pro rolníka po sklizni, ale i bìhem roku to byl rituál - vnoøit ruce do zrní a obilninu v dlaních promnout,“ vysvìtlil Šesták s tím, že výstava bude pøínosem hlavnì pro mládež. „Dnes i dìti z vesnice mnohdy jednotlivé obilniny vùbec neznají,“ podotkl. Na výstavu v obci naváže stezka rostlin, které rostou v okolí Kadlína. Pøes pùl kilometru dlouhá stezka povede až na návrší Hradištì. Podél ní Kadlínští vysadili pùvodní rostliny, které už ale vymizely. Cesta bude opatøena na zaèátku i konci informaèními tabulemi. „Na založení nauèné stezky budeme žádat o dotaci z Fondu životního prostøedí Støedoèeského kraje. Nauèná stezka bude urèena zejména školám, ale i dalším zájemcùm, kteøí se budou chtít dozvìdìt nìco víc o pøírodì,“ vysvìtlil Šesták. Nauèná stezka skonèí na návrší Hradištì s rozhlednou. Ta bude postavena ve stylu strážní vìže z období vlády Karla IV., nebot´ zde bylo opevnìné sídlo na ochranu proti loupeživým rytíøùm. Souèástí rozhledny bude i odpoèinkové místo pro turisty. Peníze na rozhlednu získala obec ze státního rozpoètu a z rozpoètu obce. Turisté si v Kadlínì mohou prohlédnout kostel svatého Jakuba Vìtšího se zvonicí. „Je to dominantní a nejstarší stavba v obci. Prohlídkou kostela konèí sedm kadlínských zastavení“ doplnil Šesták. MF Dnes - støední Èechy, Jana Charvátová. 12.5.2006
22
Místopøedseda PSP Jan Kasal: Dìkuji paní poslankyni Jitce Gruntové. Chce se k usnesení vyjádøit pan zpravodaj výboru pro veøejnou správu, regionální rozvoj a životní prostøedí pan poslanec Suk? Ne. Otevírám rozpravu a pøedpokládám, že jako první vystoupí v rozpravì pan senátor Josef Kalbáè. Senátor Josef Kalbáè: Dìkuji za slovo. Vážený pane místopøedsedo Poslanecké snìmovny, vážené paní poslankynì, vážení páni poslanci, Senát Parlamentu Èeské republiky projednal návrh o kronikách obcí a svým usnesením è. 310 vìtšinou hlasù pøedložený návrh zákona zamítl. Já jsem diskutoval tuto problematiku s velikou, širokou veøejností kronikáøskou a archivní a bohužel jsou velmi významné výhrady ke znìní tohoto zákona. V první øadì v návrhu zákona je zakotvena povinnost obce, chybí zde však odkaz na pøípadné sankce èi postihy, pokud by obec tuto povinnost nesplnila. Z praxe víme, že jedna tøetina obcí kroniku nevede vùbec, což je pochopitelnì veliká škoda. Dùležitá vìc, která v zákonì chybí, že není vùbec definován pojem kronikáøe jakožto hlavní osoby, která kroniku zpracovává a vytváøí. Nejsou zde uvedeny bližší podmínky pro výkon jeho funkce, pøedpoklady pro další èinnost a pøípadnì nároky z funkce vyplývající. Také chybí údaj, kdo kronikáøe jmenuje. Nejsou zde vymezena jeho pøípadná práva, povinnosti, vèetnì stanovení odpovìdnosti a není zde ani zmínìna pøípadná odmìna za tuto èinnost. Dùležitá vìc je také ta, že v zákonì chybí zmínka o tom, že není kronika zabezpeèena proti zcizení, znièení a znehodnocení, protože v minulých letech se mnohokrát stalo, že bohužel k takovéto neblahé události došlo. Dále zde chybí údaj o tom, že pokud bude obec povinna vést kroniku, tak zde chybí údaj, kdo bude mít dohled nad plnìním této povinnosti, zda to bude Ministerstvo vnitra, Ministerstvo kultury, pøípadnì krajský úøad a nebo nìkdo jiný. Na závìr bych chtìl øíci, že z obecné dikce poslední vìty § 4 nelze dovodit, podle jakých pravidel obec na návrh zápis v kronice opraví, doplní nebo jinak zmìní. Vážené paní poslankynì, vážení páni poslanci, kronika je velmi významný dokument nejen z hlediska historického, ale i z hlediska budoucího, a protože je velmi významná, tak si zaslouží daleko lepší znìní zákona, než byl pøijat. Jenom na závìr bych chtìl uvést, že jsem ve funkci pøednosty mohl právì z kroniky øešit rùzná vládní naøízení, at´ už se jednalo o rehabilitaci osob, restituce majetku, soupis legionáøù, hroby váleèných obìtí, zabavené, rekvírované zvony a jejich úhrada, židovská konta a pøíprava krizových plánù obcí v pøípadì povodní nebo jiných katastrof. Dìkuji za pozornost a vìøím, že zdùvodnìní Senátu bude pøijato kladnì. Dìkuji. (Velký hluk v jednacím sále.) Místopøedseda PSP Jan Kasal: Dìkuji, pane senátore. Kdo další v rozpravì hodlá vystoupit? Pokud nikdo, rozpravu konèím. Pøistoupíme k hlasování o návrhu podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím øádu Poslanecké snìmovny. K pøijetí usnesení je tøeba 101 hlasù. Pøednesu usnesení: "Poslanecká snìmovna schvaluje návrh zákona o kronikách obcí, podle snìmovního tisku 940/4." Zahájil jsem hlasování poøadové èíslo 136. Kdo je pro, at´ zvedne ruku a stiskne tlaèítko. Kdo je proti? Hlasování skonèilo. Hlasovalo 181 poslancù, pro bylo 100, proti 40. Pokud nedojde ke zpochybnìní, konstatuji, že tento návrh nebyl pøijat. Poèkám. (Probíhá kontrola hlasování.) Pan poslanec Karel Èerný se hlásí. Poslanec Karel Èerný: Vážený pane pøedsedající, dovolte, abych zpochybnil poslední hlasování. Hlasoval jsem ano, a na sjetinì je oznaèen køížek. Místopøedseda PSP Jan Kasal: O námitce rozhodneme v hlasování poøadové èíslo 137. Kdo je pro pøijetí této námitky, at´ zvedne ruku a stiskne tlaèítko. Kdo je proti? Hlasování skonèilo. Hlasovalo 181 poslancù, 129 pro, 8 proti. Návrh byl pøijat. Námitka byla schválena. Budeme opakovat hlasování. (Poslanec Pleva mimo mikrofon.) Chtìl bych upozornit pana poslance Plevu. Pøesto trváte na odhlášení. Dobøe. Není tøeba vysvìtlovat. Každý si udìlá obrázek sám. (Veselost v sále.) Mám pocit, že máte obavu z toho, jestli nìkdo nepøišel, kdo byl pøihlášen, a tím pádem zpochybnil. Pan poslanec Èerný tady sedìl, a proto tato námitka je irelevantní. Pøihlaste se.Budeme hlasování opakovat. Víme o èem. O tom, že Poslanecká snìmov3
na schvaluje návrh zákona o kronikách obcí, podle snìmovního tisku 940/4. Hlasování poøadové èíslo 139. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování skonèilo. Hlasovalo 170 poslancù, 106 pro, 47 proti. Návrh byl pøijat. Konèím projednávání bodu è. 9. O slovo se pøihlásila paní poslankynì Gruntová. Poslankynì Jitka Gruntová: Vážené kolegynì a kolegové, dìkuji vám za pøijetí návrhu zákona o kronikách obcí. Vìøím, že bude impulsem k vedení kronik i v obcích, kde dosud vedena nebyla. Ne proto, že by obci hrozily sankce, ale s vìdomím jedineèného významu kronik jako specifického historického pramene. Díky tomu bude snad i odmìòování kronikáøù odpovídat jejich vynaložené a nelehké práci, ke které si dovolím popøát našim kronikáøùm hodnì sil a pochopení ze strany pøedstavitelù obcí i veøejnosti. Dìkuji. (Potlesk poslancù KSÈM.) Místopøedseda PSP Jan Kasal: Dìkuji paní poslankyni Gruntové, dìkuji panu senátorovi Josefu Kalbáèovi.
Prezident zákon podepsal
Zákon o kronikách obcí byl doruèen prezidentovi Václavu Klausovi k podepsání 22. 3. 2006. Prezident zákon podepsal 31. 3. 2006. K tomuto strohému konstatování si zaslouží citovat z textu Ladislava Jakla (tajemníka a šéf sekretariátu prezidenta) „Je to peklo“, zveøejnìného na internetovém serveru www.virtually.cz „Asi pùjdu do pekla. Proè? Snažím se dìlat svou práci podle nejlepšího svìdomí. Dávám panu prezidentovi doporuèení k podpisu nebo vrácení zákonù. Vrácení si zaslouží 95 procent zákonù, ale únosných je tak pìt, protože by to jinak znamenalo válku ústavních institucí. Dívám se na poslední várku zákonù a nevìøím svým oèím. Proèítám sporné pasáže a posudky expertù a jsem zhrozen. Pak si ale znovu pøipomenu, že s vládou a parlamentem nelze permanentnì bojovat, nadechnu se a píšu panu prezidentovi pøesnì a doslova toto: (....) O kronikách obcí. Zavádí povinné vedení obecních kronik podle zákona. Naprostý nesmysl. Zákon má naøizovat vedení úøední agendy a její archivaci, kronika je jiný žánr a tímto opatøením zcela ztrácí svou originální podstatu. Vetovat takový zákon ale bohužel nestojí za to. Otráven doporuèuji podepsat.“ Schválený zákon byl pak doruèen k podpisu premiérovi 10. 4. 2006. Zákon o kronikách obcí byl vyhlášen 14. 4. 2006 ve Sbírce zákonù v èástce 46 pod èíslem 132/2006 Sb. (Viz reprodukce na následujících stranách) Pøipomínáme, že tímto zákonem jsou zrušena všechny pøedchozí platné zákonné úpravy, tj. - zrušuje se 80/1920 Sb. Zákon o pamìtních knihách obecních - zrušuje se 169/1932 Sb. Vládní naøízení o pamìtních knihách obecních 4
Kronikáø: Teï zapisuji rok 2004 Pohled týneckého kronikáøe Týnec nad Sázavou - Dìní ve mìstì a historické zajímavosti zaznamenává do kroniky Týnce nad Sázavou Petr Kastely. Kroniku vede od prosince roku 2003, kdy zvítìzil v konkurzu na uvolnìnou pozici. Od té doby píše do nové kroniky a pøepsal do ní události roku 2002 a 2003. „Nejvìtší práci mi zabralo pøesné nalinkování stránek kroniky,“ øekl Kastely. * Kolik èasu jste nad pøepisováním kroniky strávil? To už ani nevím, dalo to hroznì práce. Navíc mi pøepisování trochu ztìžoval rukopis pøedchozího kronikáøe, obtížnì se mi to po nìm totiž èetlo. Snažím se psát do kroniky krásným písmem a chtìl bych, aby z toho mìly další generace radost a já se za to nemusel stydìt. * Další roky už máte také hotové? Na roce 2004 pracuji teprve nyní. Sbírám informace a snažím se dát všechno dohromady. Kroniku píšu vedle svého zamìstnání, navíc teï poøád chodím do práce, takže na pøepisování nemám moc èasu. Pøepisuju nejèastìji odpoledne a veèer, a to hlavnì když uspíme ètyøletého syna. On by do toho strašnì rád psal se mnou. * Kdybyste vìdìl, že vedení kroniky zabere hodnì èasu, ucházel byste se o toto místo? Nevím, jestli bych chtìl být kronikáøem, kdybych to vìdìl. Netušil jsem totiž, že práce kronikáøe je tak namáhavá. Dìní ve mìstì a sbírání informací do kroniky zabírá hodnì èasu, je toho tolik, že by to mìl èlovìk dìlat jako hlavní zamìstnání, a ne vedle své normální práce. To se to pak totiž nedá stíhat. Je to ale zajímavá práce, baví mì to, ale je to moc nároèné. * Informace do kroniky si sháníte sám? Nìjaké informace mi dodává mìsto a školy. Také chodím do rùzných podnikù a sháním od nich zajímavosti, které by se hodily do kroniky. S vedením mìsta jsem také loni konzultoval vedení kroniky. Lidé mì také zvou na rùzné akce a chtìjí, aby se to objevilo v kronice. Teï jsem byl pozvaný na koncerty ve mìstì, ale kvùli vytíženosti jsem se tam nedostal. Je to škoda, protože si myslím, že by kronikáø mìl být pøítomen na akcích mìsta. MF DNES - støední Èechy, 28.04.2006, (ss) Obec chce pøilákat turisty V Kadlínì otevøou zemìdìlské muzeum, chtìjí tak podpoøit cestovní ruch v oblasti Kadlín - Obec Kadlín nedalekoMšena má velké plány. Lidé tu spoleènì pøipravují sedm expozic vesnického zemìdìlského muzea a rozhlednu na návrší Hradištì. Chtìjí tak podpoøit cestovní ruch a pøilákat turisty. Slavnostní otevøení muzea s expozicí venkovského kováøe, staré selské techniky, motyèek a plodin polí zdejšího kraje plánují v Kadlínì na 9. záøí. Spolu s muzeem bude otevøena nauèná botanická stezka a rozhledna. Jejich vytvoøení ale závisí na dotacích. „Pøál bych si hroznì moc, abychom to letos mìli. Obávám se jen, že peníze na ruku dostaneme pøíliš pozdì, i když pøislíbené je máme,“ uvedl Zdenìk Šesták, starosta obce. 21
Záznamy zamíøí na internet Kroniky z muzea nezmizí úplnì. Zanedlouho dojde k jejich digitalizaci a po jejím dokonèení se s nimi podrobnì seznámí veøejnost na internetu a v muzeu budou k vidìní na poèítaèi. "Specializovaná firma provede v nejbližších dnech digitalizaci kronik. Originály zpøístupníme zájemcùm pouze ve výjimeèných pøípadech,"vysvìtluje øeditel archivu Zdenìk Martínek. Do archivu dnes putují i kroniky z dalších mìst i obcí. Ty o nìco rozšíøí ètyøkilometrovou øadu, kterou tvoøí archiválie z okresního archivu. Listy Pelhøimovska - Vysoèina, 4.3.2006, Miloš Vosyka Slavkov potøebuje kronikáøe, jeho hledání ale není snadné Horní Slavkov - Mìstu Horní Slavkov chybí kronikáø. Ten poslední zhruba pøed mìsícem zemøel. Najít za nìj náhradu nebude podle starosty mìsta Petra Hanzíka (na snímku) vùbec snadné. Hledáte nového kronikáøe už nyní, nebo to necháváte až na pozdìjší dobu? "Chceme nového kronikáøe co nejdøíve. Mìstská kronika je vizitkou mìsta, nemùžeme tak dopustit, aby se na ni zámìrnì nìjaký èas nesáhlo." Co by mìl kronikáø mìsta splòovat? "Ideální by byl uèitel èeštináø, navíc s dobrým pøehledem o historii mìsta a samozøejmì také o souèasnosti. Kronikáø musí být dennì v obraze, sledovat vše od poèasí až po úøední zprávy. Samozøejmì by mìl být také literárnì zdatný, aby se zaznamenané události vùbec daly èíst." Kde takového èlovìka budete hledat? "Dáme inzerát, že sháníme kronikáøe. Také se vyptáváme osobnì, tipujeme lidi, kteøí by na to mìli. Za vedení kroniky je roèní finanèní odmìna a zájemce pøedtím absolvuje školení, jak se má kronika vést." Na inzerát se mùže pøihlásit kdokoliv? "Urèitì. Kromì už uvedených vìcí by ale také mìl mít zájem vést kroniku delší dobu. Nemùžeme mìnit kronikáøe každý rok." Pokud by si chtìl nìkdo kroniku mìsta prohlédnout, kde ji najde? "Elektronicky i v tištìné podobì ji archivujeme u nás na úøadì. Máme tady asi tak posledních patnáct let. Døívìjší záznamy jsou pak v archivu v Jindøichovicích." Sokolovský deník, 14.3.2006, red Besedují nad obecní kronikou VELKÝ BOR (mb) - S pøíchodem nového kronikáøe ve Velkém Boru obnovili po dvaceti letech tradici besed nad kronikou obce. Besedy obèanù nad tamní kronikou bývaly v dobách, kdy kroniku Velkého Boru vedla Marie Trèková, bìžné. " Tato kronikáøka ale zhruba pøed dvaceti lety s vedením kroniky skonèila a s tím ustala i tato posezení obèanù," vysvìtlil starosta Velkého Boru Václav Drha. Novì se psaní historie Velkého Boru zhostil Václav Šmrha a s ním byla obnovena i tradice besed, které jsou urèeny pro obèany Velkého Boru i okolních vesnic. " Na prvním posezení v pùli bøezna pøišlo pìtatøicet návštìvníkù, kteøí se bìhem besedy podìlili o své vzpomínky a osobní zážitky," zhodnotil Václav Drha. Obec poèítá ještì asi se ètyømi pokraèováními besed, z nichž nejbližší se ve výstavní síni U Trèkù ve Velkém Boru uskuteèní 5. kvìtna od 18 hodin. Týdeník Klatovska, 29.3.2006, mb 20
5
David Szpyrc chce èasem vylepšit kroniku v Tøinci Tøinec. Novým kronikáøem v Tøinci je dvaatøicetiletý David Szpyrc. Jeho jmenování v minulých dnech schválili zastupitelé. Szpyrc je bývalý novináø, nyní pracuje v nakladatelství a zároveò pùsobí i jako pøekladatel. Kronika, kterou vede mìsto od roku 1880, má zatím jedenáct svazkù. Tøinecká radnice letos chystá také její internetovou verzi. " Digitalizace je spíše technická záležitost, pùjde o pøepisování dosavadní kroniky do pøehledného webového formátu," popsal Szpyrc, který se dlouhodobì zabývá historií regionu. Podle svých slov se však bude snažit o to, aby se i ruènì psaná kronika postupnì zdokonalovala. Tøineckou kroniku vedl dlouhá léta František Uhláø, v roce 2001 mu však práci nedovolily vážné zdravotní problémy. Funkce se tak ujala øeditelka spoleènosti Trisia Stanislava Hauerová. " Kronika se vpisuje ruènì do vázané knihy, podle konceptu, který si mùžete udìlat na poèítaèi," popsala Stanislava Hauerová. " Materiály se tøídí v prùbìhu celého roku, kronika se musí vést permanentnì. Když si všechno necháte na konec roku, tak se z toho zblázníte," dodala øeditelka Trisie. O post kronikáøe nyní mìla zájem také vedoucí Muzea Tøineckých železáren Eva Zamarská, radní však na základì pøedložených koncepcí dali pøednost Szpyrcovi. Frýdecko-místecký a Tøinecký Deník, 2.3.2006, lew Kroniky putují do archivu Dokumenty se mìní na mikrofilmy Rodina získala majetek Pracovníci okresního archivu si vèera odvezli veškeré kroniky, které se staly nedílnou souèástí depozitáøe humpoleckého muzea. Za èas dojde k jejich digitalizaci. Humpolec Písemnì zpracované pamìti mìsta, sbírané mnoha kronikáøi po dlouhé èasové období, vèera opustily svùj pøedchozí domov v mìstském muzeu a zamíøily do pelhøimovského okresního archivu. Zùstala zde pouze poslední kronika z roku 2003, kterou pracovnice muzea ještì dopisují. "Kroniky se pøestìhovaly v roce 1986 od tehdejší kronikáøky Jaroslavy Hypšové z vlhkého archivu umístìného ve sklepení mìstského úøadu do muzea. Zde našly svùj doèasný domov,"zavzpomínala vedoucí muzea Jana Stehnová. Kroniky jsou dùležitým historickým dokumentem, a aby nedošlo k nenávratnému poškození, tak jsou od dnešního dne umístìny v archivu. Øeditel archivu Zdenìk Martínek pøenesl celkem devatenáct kronik, z nichž dvì nejstarší jsou vázané v kùži a na deskách nechybí kování. Nejstarší záznam pochází z roku 1895. S nimi do archivu zamíøilo i mnoho pøíloh, ve kterých nechybí rozsáhlá fotodokumentace. Kroniky pomohly k majetku Pùjèování nejstarších kronik zájemcùm historickým dokumentùm rozhodnì neprospívalo, protože na nì nevhodnì pùsobil agresivní lidský pot. Z tohoto dùvodu byly poøízeny kopie a mikrofilmy. Kroniky jsou dùležitým dokumentem, to zdùrazòuje Jana Stehnová: "Zápisy v kronikách se staly rozhodujícím dùkazem pro rodinu Joklovu, která v restituci žádala o navrácení továrny. Potomci známého humpoleckého podnikatele, který se zabýval výrobou sukna a vlnìné látky v 19. století, vyhledali zápisy a na základì nich získali nazpìt kdysi odebraný majetek."
6
19
Vysoké Studnice vedou Autentický pøepis kroniky nabízejí na webu Vysoké Studnice. "Mìli jsme kroniku odevzdat do archivu do Jihlavy, a tak ji manžel zaèal pøepisovat. Od toho byl už jen krùèek k vyvìšení zápisù na internetu,"informovala starostka obce Arnoštka Ženèáková. S úsmìvem dodala, že služba to byla dvojseèná. Obyvatelé byli totiž nadšeni, ale zároveò neustále naléhají, aby se ve zveøejòování pokraèovalo. Na webu jsou uvedeny zápisy od roku 1927 do roku 1937, zprávy o poèasí v obci jsou dokonce zaznamenány už od roku 1901. Èiní se i Dušejov Bohatì popsanou exkurzi do nedávné historie obce (od roku 2003) doplnìnou fotodokumentací má na webu obec Dušejov. Struènì jsou pak pøedstaveny dìjiny od roku 1850. K nalezení je tam napøíklad seznam rychtáøù, starostù, faráøù, kronikáøù nebo lékaøù pùsobících v obci. Sice ne doslovnì pøepsané úryvky z kroniky, ale rozsáhlé pojednání o historii obce nabízejí na webu Puklice. V sekci Historie obce jsou široce rozvedené pododkazy napøíklad co se týèe domù, pozemkù nebo obyvatelstva a puklických židù. "O uveøejnìní kroniky zatím neuvažujeme, sice by to mohlo mít úspìch, ale nemáme lidi, kteøí by na tom mohli pracovat,"øekl starosta Puklic Karel Tùma. Nìkteøí se chystají "Umístìní alespoò èásti kroniky na www stránkách v prùbìhu letoška chystáme,"navnadil zájemce Luboš Krátký, starosta Dlouhé Brtnice. "Ovšem vzhledem k rozsahu kronik, jedná se zhruba o 750 ruènì psaných stran, zatím zvažujeme, zda jednotlivé zápisy pøepisovat nebo zveøejnit jejich fotokopie,"doplnil Krátký. O technické podmínky pøevodu kroniky na web se letos budou zajímat podle vyjádøení místostarosty obce Ivana Šulce i ve Stonaøovì. Jihlavské noviny - Vysoèina, 22.2.2006. Marie Hošková Problém: mìstu se poøád nedaøí sehnat kronikáøe Buštìhrad - Události, ke kterým v posledních letech v Buštìhradì došlo, zùstávají zatím v pamìti obyvatelù, místním zpravodaji a na webových stránkách mìsta. Už delší dobu hrozí, že èást z nich bude èasem zapomenuta. Mìsto s bohatou historií nemá momentálnì nikoho, kdo by chtìl zdejší dìní zaznamenávat do místní kroniky. "Èlovìka, jenž by tuto úlohu dobrovolnì pøijal, marnì sháníme už druhým rokem.Bývalá kronikáøka Vìnceslava Cachová vedla pamìtní knihu do roku dva tisíce tøi. Jelikož jí zdravotní stav neumožòoval v této aktivitì pokraèovat, musela s tím pøestat. S láskou a vdìèností na ni vzpomínáme," øekla nostalgicky starostka Buštìhradu Jitka Leflerová. Žádný zájemce o funkci kronikáøe se do dnešního dne nepøihlásil. Ve zhruba dvou a pùl tisícovém mìstì se nenašel nikdo, kdo by ve svém volném èase chtìl dokumentovat souèasné dìní a události posledních let. Dùvodù je nìkolik, uvádìná aktivita je pomìrnì èasovì nároèná a ke slušným penìzùm si jejím prostøednictvím èlovìk nepøijde. "Osoba, která by byla ochotná stát se kronikáøem, musí mít k této èinnosti urèitý vztah. Nedostávala by za to mìsíèní plat, ale jen symbolickou odmìnu," poznamenala starostka. Kladenský deník, 24.2.2006, ps
18
Rozhovor s navrhovatelkou zákona PaedDr. Jitkou Gruntovou
PaedDr. Jitka Gruntová (nestr. za KSÈM) byla jedním z hlavních navrhovatelù zákona o kronikách obcí (132/2006 Sb.). Vedle své poslanecké èinnosti pùsobí v Pardubickém kraji jako místostarostka Bøezové nad Svitavou a jako historièka se zabývá dìjinami 20. století, obzvláštì ji zajímá období 30. let a druhé svìtové války na Moravskotøebovsku. Takže má ke kronikáøské problematice pomìrnì blízko.
Co Vás vedlo právì v této dobì k iniciování vzniku nového zákona o kronikách obcí? Od 30. ledna 1920 je v platnosti zákon è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních, kterým se ustanovily"každé politické obci" tyto povinnosti: 1. založit a vést pamìtní knihu obecní, 2. zøídit v každé obci komisi k založení a vedení pamìtní knihy obecní, 3. obecním zastupitelstvem ustanovený kronikáø provádí zápisy za pøimìøenou odmìnu. Pozdìji byly pøijaty provádìcí pøedpisy, z nichž první bylo Vládní naøízení è. 169/1932 Sb., o pamìtních knihách obecních, které stanovuje dosti podrobnì povinnosti obce a kronikáøe, a to vèetnì metodiky kronikáøského zápisu. Legislativa dotýkající se oblasti "pamìtních knih obecních" je zastaralá a v nìkterých pøípadech není v souladu s jinými platnými zákony. Považujete tedy legislativu za zastaralou. Mùžete uvést nìjaké pøíklady? Podle citovaného vládního naøízení má napøíklad obec povinnost nejménì jednou za tøi roky po ètrnáct dní jdoucích za sebou vyložit pamìtní knihu na obecním (mìstském) úøadì k veøejnému nahlédnutí, protože jinak mohou do pamìtní knihy kdykoliv nahlédnout pouze èlenové letopisecké komise a zástupci dozorèího úøadu, kterým je podle § 10 nadøízený úøad politický - v souèasné dobì tedy kraj. Kraje ovšem nevykonávají ani dozor ani nezabezpeèují metodickou èinnost, jako pøed jejich vznikem èinily okresní úøady. V této oblasti pùsobí archivy a ty zdaleka nejsou „nadøízeným úøadem politickým“. Nahlížení veøejnosti do kroniky upravuje zmiòované vládní naøízení takto: „Jiným osobám mùže povoliti nahlédnutí obecní (mìstská) rada, vyslechnuvši pøed tím kro7
nikáøe. Odpírá-li se toto povolení, mùže je udìlit dozorèí úøad (§ 10), pokud jde o nahlédnutí v pamìtní knihu obecní za úèelem studijním. V obou pøípadech dìje se nahlédnutí za dozoru kronikáøe, jenž o tom vede zvláštní záznam." V praxi se toto naøízení zdaleka nedodržuje - kronika uložená na obecním úøadì èasto bývá k nahlédnutí pøedkládána za dozoru zamìstnance úøadu, v menších obcích starosty, a neznám kronikáøe, který by si vedl o nahlížení do kroniky zvláštní záznam. Obec prostì plní svoji odpovìdnost za "pamìtní knihu obecní" a zajišt´uje její uložení i nahlížení do ní zpùsobem, který vyhovuje místním podmínkám a souèasnì naplòuje zákon è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím. Jak k této problematice pøistupuje nový zákon? Z výše popsané praxe vychází nový zákon a ponechává obci pouze povinnost zabezpeèit kroniku proti ztrátì, poškození a neoprávnìnému pøístupu s tím, že k nahlížení do kroniky obec dobu vymezí sama - pokud její text pøímo nezveøejní, napøíklad na své webové stránce. Je samozøejmé, že pro nahlížení do kroniky ruènì psané nebo do kroniky v podobì tištìné vázané papírové knihy s èíslovanými listy, která je urèena k budoucímu uložení v archivu, je nutno uplatòovat pøísnìjší režim, proto nahlížení do ní má být umožnìno pod dohledem kronikáøe. Mùžete uvést ještì nìjaký další pøíklad nesouladu s legislativou? V souladu s platným archivním zákonem není napø. § 6 naøízení vlády è. 169/1932 Sb., který ukládá kronikáøi uschovávat kroniku v uzamèené skøíni, zpravidla ve škole, na obecním úøadì nebo na úøadì notáøe; popsaná kronika pak má být "bezpeènì uložena, napø. v místním muzeu, v archivu nebo v obecní knihovnì." Jestliže tedy obec uloží popsanou pamìtní knihu - kroniku v obecní knihovnì, naplní sice platné vládní naøízení, ale porušuje archivní zákon. Pamìtní kniha obecní (kronika) je vèetnì pøílohy dokumentem vzniklým z èinnosti obce a samozøejmì se na ni archivní zákon vztahuje. Kronika se považuje za dokument trvalé hodnoty - má skartaèní znak "A". Archiválií se však stává až po uplynutí skartaèní lhùty, tedy po uplynutí deseti let od jejího uzavøení, kdy se pøedá k trvalému uložení do pøíslušného archivu. Teprve tehdy se kronika stane archiválií a nahlížení do ní se øídí archivním zákonem. Do té doby se na kroniku vztahuje vnitøní pøedpis obce pro výkon spisové služby, který obsahuje základní pravidla pro manipulaci s dokumenty. Napadá mì i otázka letopisecké komise, kterou jsme v naší mìstské èásti také øešili. A vyøešili tím, že letopisecká komise u nás ani neexistovala. Zákon è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních, není v souladu se zákonem è. 128/2000 Sb., o obcích. Napøíklad podle § 2 zákona o pamìtních knihách obecních se v obci zøizuje letopisecká komise, kterou podle vládního naøízení è. 169/1932 Sb. tvoøí "starosta obce a dva obèané, ustanovení k tomu obecním (mìstským) zastupitelstvem". Podle § 122 zákona o obcích však komise zøizuje rada (starosta, kde není volena), kdežto zastupitelstvo obce v souladu s § 117 zøizuje výbory, pøièemž povinné jsou pouze dva (finanèní a kontrolní). Povinnost zøizovat letopiseckou komisi je nad rámec platného zákona o obcích stejnì tak, jako povinné èlenství starosty v letopisecké komisi. Už jen z uvedeného je zøejmé, že dosavadní zákonné normy vztahující se ke kronikám obcí - podle dosavadního zákona vlastnì pamìtním knihám obecním - jsou zastaralé. Neodpovídají soudobým potøebám z hlediska vìcného a nejsou ve shodì se 8
Nìkteré obce váhají V Rozsochách na Bystøicku obecní kroniku na webových stránkách obce nemají. Na obecním úøadì je kronika pro zájemce k dispozici k prezenènímu studiu. Podílí se na ní dokonce sedmièlenná letopisecká komise. "Od roku 2000 mají zápisy v kronice i digitální podobu. Výtahy z ní a texty o historii obce se objevují také ve vysílání místní kabelové televize. Tøeba èasem dáme kroniku na webové stránky obce,"hodnotí situaci starosta Josef Augustin. Noviny Žïárska - Vysoèina, 16.2.2006, Miloš Lunda Obce a mìsta shánìjí kronikáøe jen složitì Vést kroniku vyžaduje èas i nadšení, a to nemá každý Kronikáøská tradice je na nìkterých místech Vyškovska ohrožena. Staøí nadšenci umírají a jejich žezlo èasto nemá kdo pøebrat. Vyškovsko. Sehnat nového kronikáøe pøipomíná hledání pøísloveèné jehly v kupì sena. Na tom se shodují nìkteøí starostové z Vyškovska. Najít vhodného èlovìka je pøitom tìžké jak na menších vesnicích, tak i ve mìstech. Napøíklad v Buèovicích shánìjí kronikáøe již nìkolik let. " Bývalý kronikáø totiž zemøel a od té doby se nám nedaøí sehnat jeho nástupce. Mìstskou kroniku se tak zatím snažíme vést vlastními silami," øekl tajemník buèovické radnice Antonín Kotrba. Bez kronikáøe jsou již delší èas napøíklad také Bohdalice. " Na vedení obecní kroniky je potøeba èlovìk technicky i odbornì zdatný. Bez nìj jsme bohužel byli nuceni tradici vedení kroniky pøerušit. Kdyby se však takový èlovìk našel, není problém ji znovu obnovit, samozøejmì by se pro nìj našla i nìjaká ta koruna," øekl starosta obce Jiøí Doupovec. Také samotní kronikáøi pøiznávají, že mají velké problémy se shánìním svých nástupcù. " Zatím si mi to nepodaøilo. Mladí lidé o tuto práci totiž pøíliš velký zájem nemají. Také v okolních obcích vidím, že kroniky píší spíše lidé v dùchodovém vìku, kteøí na to mají více èasu," øekl napøíklad Bohumil Robeš, který již šestnáctým rokem zpracovává obecní kroniku Holubic. Vést kroniku totiž podle nìj není jen tak jednoduchá záležitost. " Èlovìka to zkrátka musí bavit. Nejdøív celý rok sháníte podklady, poté si je potøeba všechno rozvrhnout. Samozøejmì, že využívám také poèítaè, samotné zápisy ale dìlám ruènì, jinak by to ani nebyla kronika," dodává Robeš. Informace o své nedávné historii mohou podle odborníkù obce zhodnotit až za nìjaký èas. " To, že jim nìco podstatného chybí, poznají opravdu až s odstupem let. Informace o životì v obci mohou napøíklad využít pøi pøíležitosti sjezdu rodákù," øekla Michaela Škvírová ze Státního okresního archivu ve Slavkovì u Brna. Rovnost - Deník Vyškovska, 17.2.2006, Petra Cidlinská Kronikáøské zápisy si lze pøeèíst i v pohodlí domova Historických dat na webu sice není moc, ale mnohé obce o této službì uvažují Na internetu je možné najít témìø vše. Tøeba i kroniku. Své o tom vìdí ve Vysokých Studnicích. Zajímavá historická data na webu nabízí tøeba i Puklice nebo Dušejov.Nadšence historie jistì potìší možnost probírat se dìjinami obcí z pohodlí domova. Usednou do køesla a zabrouzdají do dávné minulosti u svého vlastního poèítaèe.
17
Je to dobrý nápad Za velice zajímavý námìt do budoucna oznaèil kroniku na webu starosta Pøibyslavic Roman Vrbka. "Náš dlouholetý kronikáø Emil Škorpík právì pøipravil výtah z kronik do pøipravované publikace Pøibylavice v tisíciletí. Je rád, že se informace dostanou touto cestou k lidem. Má totiž pocit, že píše a lidé o tom ani nevìdí,"øekl starosta. Možnost nahlédnout do dìní v obci v konkrétním období, by podle nìj ocenili urèitì i studenti docházející do knihovny, kde mají k dispozici internet. Alespoò se už neztratí "To je ale výborný nápad,"ocenil starosta Trnavy Bøetislav Èesnek. Pøiznává, že obecní kroniku nikomu domù nepùjèí, lidé do ní smí nahlédnout jen na obecním úøadì: "Když jsem nastoupil do úøadu, tak jsem dlouho po kronice pátral. Mí pøedchùdci ji pùjèili nìkomu domù a já o ní tøi roky nevìdìl."Kronikáøkou v Trnavì je Hana Vlachová a Èesnek se s ní hodlá poradit, zda by se v obci nenašel èlovìk, který by kapitoly z kroniky postupnì pøepsal na webovou stránku obce. Noviny Tøebíèska - Vysoèina, 14.2.2006, Miroslava Èermáková Kroniky obcí najdete i na internetu Nìkteøí obecní kronikáøi jdou s dobou, dùležité události nyní zapisují také na webové stránky Obecní kroniky nemusejí milovníci historie vždy hledat v zaprášených archivech, mnoho obcí na Žïársku je uveøejòuje na svých internetových stránkách. Nìkde kroniky pøepisují, na jiných webech je návštìvníci najdou ofocené. Nìkteré obce na Žïársku uveøejòují svoje obecní kroniky na internetu. Všichni uživatelé sítì internetu tak mají jedineènou možnost pøeèíst si zápisy z obecních kronik na webových stránkách jednotlivých obcí. Zájemci o historii té které obce už nemusí chodit vysedávat do archivu nebo na obecní úøad a mohou si kroniku pøeèíst v pohodlí svého domova na svém poèítaèi, ve škole, v knihovnì nebo internetové kavárnì. Obecní kronika Velké Losenice je pravidelnì psána až od roku 1932. Do té doby nebyla vedena nebo se nedochovaly pøedchozí zápisy. Kronikáøem je bývalý øeditel místní základní školy Václav Veselý. "Studenti a civilkáøi pomáhali s pøepisováním kroniky na poèítaèi. Pan Tonar potom pøevedl tento text do elektronické podoby. Zbývá nám dopsat poslední dva roky. Velmi se nám to osvìdèilo. Každý obèan tak prostøednictvím internetu mùže kdykoliv nahlédnout do obecní kroniky,"pochvaluje si tuto vymoženost starosta Miloslav Èerný. Kroniku nepøepisují, ale rovnou kopírují Bìhem mìsíce bude mít obecní kroniku na svých webových stránkách také Pikárec. Zápis v kronice zaèíná datem 1. 1. 1928 a konèí souèasností. "Kronika má dvì stì sedmdesát dvì strany. Zaèal ji tehdy psát øídící uèitel Jan Vejnar. Nyní ji vzornì vede místní uèitelka Stanislava Smažilová. Kroniku nepøepisujeme na poèítaèi, ale skenujeme,"øíká starosta František Broža. Obecní kroniku si mohou od ledna 2006 pøeèíst na internetu také obyvatelé Uhøínova na Velkomeziøíèsku. Vojnùv Mìstec zatím obecní kroniku v elektronické podobì nemá. To se ale brzy zmìní. "Pøihlásili jsme se do soutìže Zlatý erb. Chceme výraznì pozmìnit a vylepšit naše internetové stránky. Pøi té pøíležitosti dáme na internet i obecní kroniku, aby stránky byly kompletní. Zatím je kronika pro zájemce k nahlédnutí na obecním úøadì,"informuje starosta Josef Macek. 16
stávající legislativou. Tento nesoulad a souèasnì legislativní potøeba zabezpeèit vedení kronik obcí byla pro pøedkladatele podnìtem k pøedložení návrhu nového zákona, a to pøi vší úctì k zákonu è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních, který založil v našem novodobém státu tradici obecních kronik. Jak hodnotíte prùbìh schvalování zákona? Na pøípravì návrhu zákona jsem pracovala více než rok a v té dobì vzniklo nìkolik verzí textu, které vycházely z podnìtù kronikáøù a archiváøù. Z hlediska legislativy však byla akceptována až poslední jedenáctá verze, kterou jsem s kolegy Mgr. Vlastislavem Antolákem (KSÈM), Mgr. Radko Martínkem (ÈSSD) a PhDr.Karlem Šplíchalem (ÈSSD) pøedložila pøedsedovi Poslanecké snìmovny 31.bøezna 2005. Zákon schválený Poslaneckou snìmovnou 23.listopadu 2005 zamítl Senát 26.ledna 2006. Poslanecká snìmovna 106 hlasy (47 bylo proti) svùj pùvodní postoj potvrdila 14.bøezna 2006. Co pøinese nový zákon obcím, kronikáøùm a obèanùm? Nový zákon ponechává každé obci povinnost vést kroniku obce. V souladu s bìžnou praxí zvláštì ve vìtších obcích a mìstech se do zákona zavádí i možnost psaní kroniky v elektronické podobì. Všechna ostatní ustanovení návrhu se nevymykají z rámce dosud platných norem: souèástí kroniky je pøíloha, obec zabezpeèí kroniku proti ztrátì nebo poškození a neoprávnìnému pøístupu, zápis se provádí nejménì jedenkrát roènì, o obsahu zápisu rozhoduje obec, vymezení doby k nahlížení do kroniky je v pravomoci obce, do kroniky lze nahlížet ve vymezené dobì na obecním úøadì, obèan obce mùže navrhnout zmìnu zápisu v kronice, pøièemž o pøípadné opravì rozhoduje obec. Zákon je navíc v souladu se zákony è. 128/2000 Sb., o obcích, è. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službì i zákonem è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím. Oproti stávající legislativì ponechává vìtší pravomoc obci a jejímu rozhodnutí, neukládá obcím další povinnosti, které by byly nepøímou novelou zákona o obcích, napøíklad ustanovení o uložení kroniky, zpùsob jmenování kronikáøe, zøízení letopisecké komise s povinným èlenstvím starosty nebo doslovnou "povinnost" obcí vést kroniku Vychází také ze skuteènosti, že tradièní forma ruènì psaných zápisù se udržuje spíše v menších obcích, vìtší obce a mìsta již døíve pøistupovaly ke strojopisným zápisùm a v souèasnosti stále více volí psaní kroniky v elektronické podobì, u nichž se pro potøeby budoucí archivace v návrhu požaduje následné vytištìní textu na èíslovaných listech, které se zabezpeèí svázáním. Tato forma vedení kroniky bude mít zøejmì stále širší uplatnìní a souèasnì naplòuje požadavky archivního zákona. V novém zákonì se ani tentokrát neobjevuje žádná sankce, kterou by obec byla postihnuta za nevedení kroniky. Proè? V souladu s platnou legislativou týkající se kronik nebylo do návrhu zahrnuto ustanovení o sankcích, i když tuto možnost pøedkladatelé zvažovali. Pøevládl totiž názor, že kroniky psané pod hrozbou sankcí by nemìly valnou úroveò a v praxi by sankce mìly nejspíše jen proklamativní charakter.
9
Stejnì tak mì napadá, že zde není zmínka ani o kronikáøi. V koneèném návrhu jsme pùvodnì zvažované ustanovení týkající se kronikáøe vypustili, protože to podle názoru legislativy není nutné upravovat zákonem. Chybí rovnìž povìøení ministerstvu k vydání provádìcí vyhlášky. Pøedkladatelé se pøiklonili k názoru, že pøíslušná ministerstva mohou zpracovat smìrnici obsahující doporuèení a metodický návod pro vedení kroniky, který neomezí pravomoci obcí ani vlastní aktivitu a tvoøivost kronikáøù. Kroniky tak neztratí svùj osobitý ráz, který mu vtiskne právì kronikáø. Co byste vzkázala kronikáøùm v souvislosti s plDtností nového zákona? Vìøím, že nový zákon, který vstoupí v platnost prvním dnem tøetího kalendáøního mìsíce následujícího po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonù (tj. 1. èervence 2006 - poznámka redakce), bude impulsem k vedení kronik i v tìch obcích, kde dosud kronika vedena nebyla. Ne proto, že by obci hrozily sankce, ale s vìdomím jedineèného významu kronik jako specifického historického pramene. A díky tomu snad bude i odmìòování kronikáøù odpovídat jejich vynaložené a nelehké práci, ke které si dovolím popøát našim kronikáøùm hodnì sil a pochopení ze strany pøedstavitelù obcí i veøejnosti. Dìkuji za rozhovor. Ptal se Tomáš Hromádka
Návrh zákona vyvolal petièní akci
V minulém èísle nebyl prostor se zmínit o aktivitì, kterou za úèelem zamítnutí návrhu zákona o kronikách obcí zorganizovala v loòském roce skupina poslancù pod vedením Jana Schwippela (ODS). Ten pro ÈTK 26.10.2005 uvedl: „Pokud cílem (návrhu) je aktualizace právní úpravy, nebylo tøeba rušit jeden z nejstarších platných zákonù z roku 1920, ale jen provádìcí vyhlášky a nahradit je novými, které by lépe odpovídaly souèasnému stavu.“ Poslanec bez bližších podrobností rovnìž sdìlil, že novou normu odmíla „významná èást“ kronikáøù a navrhl proto její zamítnutí. O jak významnou èást kronikáøù šlo, o tom pojednávají následující øádky. Poslanci Janu Schwippelovi (ODS) se nepodaøilo prosadit zamítnutí návrhu ve druhém ètení zákona, a tak zorganizoval petièní akci. Využil k tomu pøednášející a organizátory semináøù pro kronikáøe a i kronikáøe, kteøí se úèastnili placených kronikáøských semináøù u agentury SEKURKON (kde jeho otec pùsobí jako lektor). Následující dokumenty uvádíme v plném znìní a bez jakéhokoliv komentáøe a bez pravopisných a stylistických úprav. Tuto aktivitu nijak nehodnotíme, pouze o ní informujeme, stejnì jako o novém zákonì. Èiníme tak pøirozenì z kronikáøských a dokumentárních dùvodù. 10
Z regionálního tisku
Smržice natáèí události do videokroniky Moderátor (Lenka Solanská): Pamìtí každé obce je kronika. Nìkdo ji maluje, jinde zajímavé události doplòují fotografie. Ve Smržicích na Prostìjovsku je ale místní kronika dùvodem, proè se už 11 let vždy na zaèátku roku obyvatelé scházejí v kulturním domì. Sokolský ples, kácení stromù, Velikonoce, jarní úklid, výstava keramiky, nebo karneval, to je jen výèet událostí roku 2005 v obci Smržice. Pamatovat si vše by bylo asi nad lidské možnosti, tak to nejzajímavìjší zaznamenávají v kronice. Tedy pøesnìji ve videokronice. Zdenìk Balcaøík, videokronikáø: V té vesnici se poøád nìco dìje, tak mi to pøišlo líto, že tyto události nezùstanou zaznamenané. Už 11. rokem chodí místní kronikáø po obci vybaven kamerou. Z událostí roku 2005 sestøíhá asi 4hodinový film, na který se do kulturního domu pøišlo podívat asi 200 lidí. Hana Lebedová, starostka Smržice: Je to setkání, kdy se lidé vidí natoèení na té videokazetì, vidí nejdùležitìjší událostí z té obce, dostanou se oèima tam, kam by se normálnì nedostali. Ohlédnutí za uplynulým rokem je ve Smržicích oblíbené. Zaèínali na televize a videa, to ale postupnì støídá moderní technika a DVD. Anketa: Letos jsem nebyl, ale máme všechno natoèené. Je to úžasné, lidi to stmeluje. Neobvyklé to je, ale jsme rádi, alespoò vidíme, co se za celý rok pøihodilo. O další zápis do smržické videokroniky se postarala i ÈT. Dnešní natáèení i vydání Jihomoravského veèerníku je už teï zaøazeno mezi události roku 2006. Televize ÈT1, 9.2.2006, Jihomoravský veèerník, Autor: Zina Plchová Kroniky najdete také na webu Nìkteré obce zveøejòují pro vìtší pøístupnost historické zápisy na internetu Návštìvníkùm knihoven a domácnostem, které mají internet, umožòují nìkteré obecní úøady pøeèíst si postupnì zápisy z obecních kronik na webu. Tøebíèsko. Lidé zajímající se o historii rodné vísky už nemusí žádat archivy nebo starostu èi kronikáøe o zapùjèení kroniky. Pokud mají doma poèítaè, nebo docházejí do knihoven, mohou si jednotlivé kapitoly najít na webových stránkách obce, která se pro takovou službu svým obèanùm rozhodla. Obecní kronika Okøíšek je vedená od roku 1924. Pøed nìkolika lety vycházela na pokraèování ve zpravodaji, nyní bude veøejnosti k dispozici i v elektronické podobì. Správce webové stránky obce Zdenìk Ryšavý ji postupnì pøepisuje a zveøejòuje na internetu. "Zatím zde zájemci najdou úvod a události let 1925 - 1931, další roèníky až do roku 1938 budou následovat,"slíbil Zdenìk Ryšavý. Stejný zámìr má také kronikáø František Jaša, který je správcem webových stránek obce Rudíkov. "Zatím mám zpracované zajímavé události z období rokù 1919 až 1976,"upozornil Jaša. 15
Marek Janáè: A tak nìkteré mìstské èásti Prahy kroniku nevedou nebo prohlásily, že kronikou jsou noviny, které radnice vydává. Jsou ale i velké mìstské èásti, jako Praha 1, 2, 7 a další, které si svého kronikáøe i navzdory tomu všemu zøídily. Spektrum toho, jak se Praha staví k povinnosti vést kroniku, je široké. Marek Lašt´ovka: Na Praze 15 je velice peèlivá kronikáøka, která opravdu to všechno takhle krásnì pak pøepíše, zvlášt´ má fotografická alba. Pak jsou kronikáøi, kteøí to napíší do poèítaèe a vytisknou to a dají k tomu fotografie a pak jsou už dost èasto lidé, kteøí ani tøeba stanoveni obcí jako kronikáøi nejsou, ale jsou lidé, kteøí mají vo to zájem a právì sbírají rùzné materiály, které nikdo nechce. Marek Janáè: To je ovšem stav, který neplatí jen pro Prahu, ale de facto pro celou republiku. Být kronikáøem, to je totiž o nadšení a to se nedá naøídit žádným zákonem. Takové nadšení se pak promítne v soutìži, která byla vloni znovu obnovena. Vyhodnocují se nejlepší kroniky pro každý kraj. Na Zlínsku loni vyhrála obec Rokytnice. Jana Juøinèáková: A já jsem v té kronice našla, že v podstatì mùj pradìdeèek byl starostou tady v té obci. Marek Janáè: Øíká dnešní starostka obce, Jana Juøinèáková, podle které o tomto faktu nikdo z jejího pøíbuzenstva nevìdìl. V Rokytnici už vedou kroniku 100 let. Dvacet let z toho zapisoval pan Zdenìk Bureš. Zdenìk Bureš: Nejhorší bylo ty svatby, víte? Marek Janáè: Vzpomíná pan Bureš, jak musel na svatby docházet, protože mu o nich nikdo pøedem neøekl. Bývalý kronikáø si pøitom škrábe kùži na mozolnatých prstech. Èlovìk by ani neøekl, že tyhle lopaty byly schopny psát tak úhlednì kroniku, že se to dá bez problémù èíst. Zdenìk Bureš: To já jsem škaredì psal. Marek Janáè: Pøiznává Bureš. Za chvilku je venku jeho kronikáøské tajemství a tak volá manželku Aloisii. Aloisie Burešová: No tak psala jsem ji já. Marek Janáè: Kdyby si dal manžel pozor, tak by psal pìknì, usmívá se rtut´ovitá žena, která po nocích pøepisovala to, co manžel chtìl v kronice mít. Za celou tu dobu 20 let prý manžel nemìl žádné velké pøipomínky. Za chvilku je mi jasné proè. Aloisie Burešová: Nemohl mìt, jinak kdyby mìl, tak bych øekla, piš si to sám. Marek Janáè: Po dvaceti letech pøišli za panem Burešem z radnice a chtìli, aby zaèal psát kroniku i na poèítaèi. Zdenìk Bureš: Poèítaè neovládám, že už bych se to ani v mojich rokoch nenauèil. Marek Janáè: Rokytnická kronika, to je jedna z nejmodernìjších kronik, ale paradoxnì tím Rokytnice obchází zákon. Vyplývá to ze slov komunistické poslankynì Jitky Gruntové, která navrhuje nový zákon o kronikách. Jitka Gruntová: Protože neumožòuje tøeba to, co kronikáøi zejména velkých mìst využívají, že píší kroniku v elektronické podobì, což souèasný zákon neumožòuje. Marek Janáè: Nìkteøí kronikáøi tvrdí, že nový zákon nepotøebují, jiní že ano, aby vše bylo v souladu s platným právním stavem. Vláda se zatím vyjádøila proti pøijetí zákona. Prý proto, že se obcím zavádí nová povinnost a že to bude mít dopad na státní rozpoèet. Vláda vùbec nevzala na vìdomí, že obce své kronikáøe hodnotí a proplácejí už 85 let.
14
Petice kronikáøù a pøátel kronik adresovaná Parlamentu ÈR V souladu s Ústavním zákonem è. 23/91 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, oddíl 2, èlánek 18, my níže podepsaní využíváme petièního práva k vyslovení zásadního nesouhlasu s poslaneckým návrhem zákona o kronikách obcí, snìmovní tisk è. 940. Dùvodem našeho nesouhlasu je nepotøebnost a zbyteènost tohoto návrhu, který by pro kronikáøe v Èeské republice mohl v nìkterých pøípadech znamenat i zhoršení jejich postavení. Žádáme, aby s naším stanoviskem byl seznámen Parlament Èeské republiky. V Praze 31. øíjna 2005 Nìkteré dùvody pro zamítnutí návrhu zákona: • návrh se nevyrovnává s oznaèením "pamìtní kniha obecní" - co když tak nìkdo svou kroniku nazývá? • citace v paragrafu 1 je vzata (jako vše ostatní kromì formulace o kronice v elektronické podobì) ze starého platného zákona a vládního naøízení z r. 1920 a 1932, nemluví se zde o tom, k èemu by kronika doopravdy mohla sloužit, tedy jako podklad pro badatele sepisující dìjiny regionù i celého státu, pro budování komunity obce apod. • je podchycena jen kronika psaná ruènì a kronika v elektronické podobì - a co ti, kteøí ji píší na psacím stroji, i když je jich minimum? Budou se cítit být "v ilegalitì"? • nedílnou souèástí kroniky nejsou jen pøílohy, ale také archív, který dosud má vìtšina kronikáøù doma, ale mohl by být ve vyhrazených prostorách na úøadì - ne každý má tak velký byt, aby z nìj mìl skladištì (a vìtšina zaèínajících kronikáøù to za chvíli pocítí) • o obsahu zápisu podle paragrafu 3 rozhoduje obec - ale kdo je tou obcí? Zastupitelstvo, rada, obèané, kronikáø, nìjaký povìøený odbor èi co? • není vùbec zmínìna osoba kronikáøe, jeho práva a povinnosti, vztah k radnici to je nejvìtší chyba návrhu zákona • smìrnici z r. 1955/56 prý Parlament ÈR nemùže zrušit - ta tedy bude platit i nadále, pokud o ní v zákonì není zmínka? A je toho ještì mnohem více. Proto navrhuji: zachovat zákon z r. 1920, "rodinné støíbro èeského zákonodárství", zrušit všechny provádìcí pøedpisy k nìmu a nahradit je novelizací, která by podchytila všechny nové trendy v kronikáøství. K tomu se pøipojují i dr. Jindøich Schwippel a dr. Jiøí Bartoò. mgr. Andrea Holasová
11
Pøedchozí dva dokumenty byly rozeslány firmou SEKURKON na všechny kontakty, které uvedená firma nabyla v souvislosti s poøádáním svých placených semináøù pro kronikáøe. Elektronický balíèek obsahoval vedle uvozujícího dopisu zamìstnance firmy Ing. Libora Kováøe tyto dokumenty: - Stanovisko vlády - Zpráva ÈTK - Usnesení Výboru pro veøejnou správu - Pozmìòovací návrhy - Petice - Návrh zákona - Dùvody petice - Debata 26.10.2005 - Debata 22.6.2005 V uvozujícím dopisu bylo uvedeno, že kladná stanoviska se mají zasílat na adresu SEKURKONu do 18.listopadu 2005. Na poèátku roku 2005 jsem uèinil dotaz na agenturu SEKURKON, kolik bylo posbíráno podpisù pod uvedenou petici za zamítnutí kronikáøského zákona. Ing. Libor Kováø mi e-mailem sdìlil. „Tuším, že jsem posbíral tehdy asi 30 podpùrných dopisù.“ To je tedy ta „významná èást“ kronikáøù. Tolik tedy k petièní akci i novému zákonu. Co zákon pøinese, jaké radosti nebo problémy, to teprve uvidíme. V minulých èíslech jsem vás vyzval ke komentáøùm k návrhùm zákona. Bohužel jsem zaznamenal pouze jediný názor do debaty, zveøejnìný v diskusním fóru na stránkách http://kronika.sf.cz Zatím je jisté, že nový zákon pøinese obcím a kronikáøùm více volnosti v psaní zápisù. Samozøejmì debatu neukonèuji a rád uvítám další názory. Tomáš Hromádka
Nový zákon vyvolává otázky Vážený pane Magistøe, pøestože jsem zaèínajícím kronikáøem bez zkušeností, dovoluji si reagovat na vaši aktualitu o novém zákonu. Tedy pokud není mínìna ironicky. Znám zákon è. 80/1920 Sb. a podle mého mínìní by se tato právní norma dala nazvat pøinejmenším støíbrem, ale spíše zlatem v èeské právní džungli. Vždyt´ nový zákon prakticky zrušil kronikáøe. V zákonì è. 80/1920 Sb. v èl. 3 je jasnì definováno, že zápisy provádí kronikáø a provádìcí vládní naøízení è.169 z roku 1932 potom pøesnì specifikuje další úkony související s vedením obecních kronik. A nový zákon? Není z nìj zøejmé, kdo a za jakých podmínek zápisy do kroniky provádí, ani kdo vlastnì o obsahu zápisu rozhoduje. "Kroniku vede obec" "O obsahu kroniky rozhoduje obec" Koho tím zákonodárce myslí ? Zastupitelstvo? Radu obce? Zamìstnance OÚ? Obèany? A jakým zpùsoben se o obsahu bude rozhodovat? Formou veøejné schùze obèanù, nebo pøi veøejném zasedání zastupitelstva? Z nového zákona mi to není naprosto jasné. Døíve byla letopisecká komise ale dnes ? Historie mì baví aèkoliv nemá v tomto oboru vzdìlání, nyní však nevím z jakého titulu budu oprávnìn zápisy do obecní kroniky provádìt ani jak dál postupovat, mám - li se takovým zákonem øídit. Vždyt´ pokud budu plnit povinnosti kronikáøe i nadále, nebude to vlastnì v souladu s tímto novým zákonem. Proè tedy nìco takového nazývat historickou chvílí? Autor: Marek Musil] Datum: [11.04.2006 22:25:54] 12
Kronikáøi v Praze
+ Muzeum hlavního mìsta Prahy pozvalo pražské kronikáøe na zvláštní prohlídku výstavy Jak se Praha v úterý 28. 2. 2006 v hlavní budovì muzea. Expozicí kronikáøe provedl s odborným výkladem její autor PhDr. Zdenìk Míka, CSc. Pøed komentovanou prohlídkou výstavy si nìkteøí z kronikáøù ndividuálnì prohlédli výstavu Zmizelá Praha Jana Minaøíka – Století na tváøi mìsta. + Radnice mìst pražských. Tak se jmenuje výstava, kterou poøádá ve Staromìstské radnici, ve 4. patøe v Sále architektù od 14. dubna 2006 do 10. záøí 2006 Útvar rozvoje hlavního mìsta Prahy. Výstava zachycuje 3 okruhy témat: mìstské radnice všech mìstských èástí, rùst Prahy (pøipojování ètvrtí a obcí) a správu a samosprávu mìsta. Otevøeno dennì 9-17 hod.,pondìlí od 11 hod. Vstup volný. + Kronikáø má svoji rubriku na internetových stránkách. Kronikáø MÈ Praha - Štìrboholy Jan Pláteník má na stránkách své mìstské èásti už od roku 2003 svoji rubriku (http://www.sterboholy.cz), kde obèany seznamuje s rùznými historickými zajímavostmi a dobovými snímky. Jan Pláteník je pøíkladem pro nás ostatní, o tom jsme se ostatnì mohli pøesvìdèit, když pøinesl svoji kroniku (a další materiály) na setkání v muzeu pøed dvìma lety. + Kronikáøem MÈ Praha 10 je Michal Ezechel. Jeho kvalitní zápis do kroniky za rok 2004, který obsahuje neuvìøitelných 307 stran, si mùžete pøeèíst na internetu na adrese http://www.praha10.cz/kronika.html Kroniky mìst a obcí ÈRO 1 / Radiožurnál, autor Marek Janáè, 19.08.2005 17:15 Od roku 1920 už u nás platí zákon, podle kterého má každá obec povinnost vést kroniku. Dodržuje se tento zákon a jak se vlastnì žije kronikáøùm, kteøí se živí nebo vlastnì psaním kronik? Je vždy jen jeden kronikáø pro obec a nebo existují celé týmy lidí, spravujících kroniku ve velkém mìstì? To jsou otázky, ke kterým nás inspiroval dotaz pana Velase ze støedních Èech. Projev pana Velase: Zajímalo by mì, jestli má Praha jako mìsto vedenou kroniku, kolik lidí jí pøípadnì vede, jako u magistrátu, jestli jeden, tøi, ètyøi nebo podobnì. A jestli nìco takového vùbec existuje. Dìkuju. Tak já vìøím, že jste porozumìli Vašemu tématu. Odpovìdí na tuto posluchaèkou otázku bylo celé dnešní Vaše téma a to zpracoval Marek Janáè. Marek Janáè: Hlavní mìsto Praha nikdy žádnou centrální kroniku nemìlo, nemá a asi už mít nebude. Dùvod je podle Marka Lašt´ovky z pražského mìstského archivu jednoduchý. Marek Lašt´ovka: Ta kronika by byla svým zpùsobem jednak obtížné ji vytvoøit a jednak by tak trochu zdvojovala velké množství jiných informaèních pramenù, ze kterých by vlastnì jenom druhotnì èerpala asi. 13
