1
po chrysotilu ve vnitřním prostředí totiž nastupuje na scénu aktinolit Ca2(Mg,Fe2+)5{(OH)|Si4O11}2 je jednoklonný minerál ze skupiny klinoamfibolů. Člen skupiny důležitých horninotvorných inosilikátů (křemičitan), většinou jednoklonných a železnatohořečnatých. Vytváří prizmatické až vláknité krystaly, nejčastěji černé, hnědé nebo zelené barvy - jsou běžné v kontaktně i regionálně metamorfovaných horninách. Je řazen mezi azbesty. Foto: M. Klán 3
Podle WHO
(Air Quality Guidelines - Second Edition WHO Regional Office for Europe, Copenhagen, Denmark, 2000 3, Chapter 6.2, WHO 2000) Přírodní zdroje jsou/mohou být významným zdrojem, azbestové minerály jsou široce rozšířeny v celé zemské kůře a nejsou tedy omezeny pouze na několik těžebních lokalit. • ZDROJ - zvětrávání i lidské aktivity (těžba, stavebnictví). • KVANTIFIKACE emisí z přirozených zdrojů azbestových vláken - zatím není dostatek podkladů.
Nejvýznamnější člověkem způsobené emise pocházejí z těchto činností: • těžba a frézování • výroba výrobků s obsahem azbestu • stavební činnosti • doprava a využívání výrobků s azbestem (např. těsnění, brzdové destičky) • likvidace
Podle konvence WHO NENÍ při hodnocení forma amfibolu/azbestu zásadní (může být vláknitá nebo krystalická forma - zrna). Při hodnocení rozhoduje výhradně konvenčně zavedené parametrické kritérium (φ < 3 µm, délka ≥ 5 µm a poměr délky k šířce > 3). 4
Například
… podle popisu zdroje a technologických operací v jednom českém lomu … • Surovinou je zde spilit (metabazalt), výrobní kapacita technologické linky je v řádu 105 až 106 tun zpracovaného kameniva za rok. • Těžba zahrnuje clonové odstřely, vrtací a trhací práce, dopravu na primární drtič a technologické operace - drcení a třídění. • Výrobky – drtě, štěrky a štěrkodrtě, významnou část tvoří jemná frakce, používaná často ve směsích. • Ve vzorcích kameniva, zejména v zelených břidlicích, bylo více než 10 % aktinolitu. (Ojediněle kolem 23 %).
Foto: M. Klán
Foto: M. Klán 5
A o co tedy vlastně jde • Lomů s více než > 5 % obsahem aktinolitu v kamenivu je podle neoficiální informace v ČR asi 15. • Vliv těchto lomů na životní prostředí nepodléhá vnější kontrole (požadavek na kontrolu na hraně dobývacího prostoru vypadnul ze současné legislativy, přestože zákon o ochraně ovzduší tento typ zdroje zmiňuje). • Kamenivo - výrobky/produkty se běžně používají ve stavebnictví. Fotografie z elektronového mikroskopu - respirabilní vlákna aktinolitu z prachu odebraného v lomu (zdroj: ZÚ Ostrava, 2013) 6
Argumentuje se tím, že: • se jedná o krystalickou formu aktinolitu • zdravotní rizika z těchto krátkodobých expozic jsou zanedbatelná • podle Vyhlášky č. 109/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno platí .. „že je zakázáno uvádět na trh výrobky do kterých jsou vlákna ZÁMĚRNĚ přidávána“… (dtto hlásá REACH). Klobouky u Brna - Foto: fy Foster Bohemia 7
WHO přitom uvádí
(Air Quality Guidelines - Second Edition WHO Regional Office for Europe, Copenhagen, Denmark, 2000 3, Chapter 6.2, WHO 2000)
.. „odhady některých autorů a pracovních skupin, které spojují celoživotní expozici 1000 F/m3 (500 F/m3 měřeno optickou mikroskopií) v populaci s 30 % kuřáků se zvýšením rizika karcinomu plic v řádu 10-6-10-5 a mezoteliomu v řádu 10-5-10-4“….
.. „doporučená hodnota není stanovena - azbest má bezprahový účinek, - neexistuje tedy žádná bezpečná úroveň“… Expozice by se měla udržovat na co nejnižší úrovni.
8
Jenom orientačně - hodnoty azbestu 1.
Venkovní ovzduší – pozadí – udává se cca 200 vláken/m3.
2.
Hodnoty naměřené v rámci akce MZ 2012 ve vybraných školách – do 1 tisíce vláken/m3.
3.
Hodnoty při měření ve školách – do 5,5 tisíc vláken/m3, extrémem bylo 60 tisíc u otevřeného boletického panelu.
4.
Pracovní prostředí v lomech (měřeno ZÚ Ostrava a fy Foster – Bohemia) – 0,01 až 0,12 vláken/cm3 (10 až 120 tisíc vláken/m3)
5.
V okolí lomů 320 až 660 vláken/m3 (950 až 1 400/m3 s Poissonovou hodnotou)
6.
Hodnoty ve venkovním prostředí naměřené v souvislosti s používáním kameniva s „příměsí“ aktinolitu – 2 až 3 tisíce vláken/m3
9
… je zřejmé, že řešení problematiky azbestu v ČR vyžaduje zásah, legislativní pokrytí totiž není jednoznačné a v žádném případě nezahrnuje všechny potenciální problémy.
10
Co dál? 1. Sjednotit a stanovit jednotlivé postupy odběru vzorků ve venkovním, vnitřním a pracovním prostředí, stanovit uzanční (rozhodčí, vztažný) případně ekvivalentní postup stanovení počtu respirabilních azbestových a minerálních vláken. Lze využít norem ČSN EN ISO 16 000-7 a VDI 3492. Stanovit požadavky na laboratoře – QA/QC, zajištění jakosti, akreditace, resortní autorizace.
11
Co dál? 2. Stanovit závazné postupy pro hodnocení naměřených hodnot pro pracovní, pro vnitřní nepracovní a venkovní ovzduší, a to i s respektováním nejistot používaných postupů (nepřekročení limitu, suspektní hodnota, překročení limitu) včetně zahrnutí hodnocení podle horní hranice konfidenčního intervalu (Poissonova hodnota). V případě neexistence limitu pro daný typ prostředí (venkovní ovzduší) taxativně aplikovat doporučené hodnoty WHO. Do vyhodnocení zahrnout i principy hodnocení dané německým předpisem TRGS 519.
12
Co dál?
3. Odpovídajícím způsobem aktualizovat legislativní normu pro vnitřní nepracovní prostředí (Vyhláška č. 6/2003 Sb.)
13
Co dál? 4. Zavést do české legislativy „něco na způsob TRGS 517“ zahrnující požadavky na zdravotní nezávadnost produkovaných specifických typů výrobků (dále zpracovávaných nerostných surovin), dokládané například formou jejich certifikace, stanovit požadavky na průběžnou kontrolu vlivu těchto typů zdrojů na životní prostředí.
14
Co dál? 5. V případě vnitřního prostředí připravit podmínky pro realizaci požadavků „ZPRÁVY o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu (2012/2065(INI)“, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu
15
„… U nás v Čechách hodí pasák kamenem za stádem, a kámen má často větší cenu než celé stádo.“ (J. Neruda – Povídky malostranské – Hastrman)
Ilustrační fota 16
Při přípravě této přednášky byly použity některé faktografické podklady zpracované M. Klánem, fy Foster Bohemia a z internetové presentace fy Kamenolom Zbraslav. 17
