Pomoc obcím po povodních 02 Nová linka zvýšila produktivitu 02 Blýská s a lepší časy 03 Kompostárna zpracuje několik tisíc tun zeleně za rok 03 Sběrný dvů zrušen 03 Automat ušetří naftu 03 O ČEM SE (NE)MLUVÍ 04 Robinson ve fakult ocnici hájí barvy OZO 06 Preventivním prohlídkám se nevyhýbejte 06 Babička s děd pneumatiky nepálí 07 V učebně je rušno také o prázdninách 07 Čtvrťáci soutěži
Dobrý den
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným…,“ chtělo se mi s klasikem Vladislavem Vančurou zvolat hned několi krát. Poprvé, když léto letos nečekaně přišlo už v dubnu, ale já, která teplé a slunečné počasí miluji, jsem se na něj kvůli svému pochrou manému kolenu koukala jen zpovzdálí. Podruhé, když začátkem skutečného, astronomického léta přišly takové bouřky s přívalovými dešti, kvůli kterým mou zahradou na kopci, kde normálně není po vodě ani památky, tekl regulérní po tok. Náramná atrakce! Mrazilo mne však, jakmile jsem si uvědomila, že ve stejných chvílích obyvatelé Kunína, Jeseníku nad Odrou a dalších zaplavených míst bojo vali o záchranu svých hmotných statků i životů. Naopak mne i přes chladné a mokré dny podivného a rozmarného léta hřál pocit, že také naše firma a její zaměst nanci se aktivně podíleli na pomoci při od straňování následků velké vody. Potřetí jsem kroutila nad způsobem le tošního léta hlavou, když jsem zjistila, že ty nejkrásnější letní dny s tropickými tři cítkami přicházejí zásadně, když se po za tažených dnech dovolené vracím do práce. Už několik let se marně pokouším vysle dovat, které období léta je nejvhodnější pro čerpání dovolené. Kdy bývá i v našich země pisných šířkách spolehlivě slunečno a teplo, prostě pravé léto? Ani letos v létě jsem na to nepřišla. A tak mám pro vás radu − využijte každého slunečného dne! Kdykoli se udělá hezky, vypadněte ven třeba jen na jeden den nebo na hodinku po práci. Vykašlete se na klimatizovaná nákupní centra, tam bude stejně i v prosinci. Jděte k vodě, projeďte se na kole, rýpejte se v záhonech, poseďte s přáteli na zahradě nebo zahrádce oblíbené hospůdky. Dny se teď v září už sice krátí, ale snažte se pochytat slunečních paprsků ba bího léta, kolik jen můžete. Poschovávejte si je do vlastních tajných skrýší. A až se den zkrátí tak, že do práce i z práce chodí člověk potmě, a než vůbec vyjde z domu, musí na sebe nabalit neskutečné množství svršků, začněte své tajné skrýše otevírat. Poschovávané paprsky sluníčka vás budou nabíjet až do příštího léta! Vlaďka Karasová, šéfredaktorka
Pomoc obcím po povodních Desítky domů zpustošila voda, která se přehnala koncem června Novojičínskem. Hladina říčky Jičínky stoupla během několika hodin o více než pět a půl metru. Povodně při nesly nejen materiálové škody, ale také, což je nejsmutnější, při nich zemřeli lidé. Na likvi daci povodňových škod se podíleli rovněž za městnanci společnosti OZO Ostrava. „Starostka Kunína Dagmar Novosadová nás hned následující den po bleskové povodni požádala, zda bychom nepomohli při svozu odpadu. Ačkoli nemáme s touto oblastí žádné smluvní závazky, okamžitě jsme do postiže ných míst poslali devět aut. Posádky nastou pily 26. června ráno. Odpad jsme odváželi až do 15. července,“ říká vedoucí provozovny 7 Josef Marťan. Řidiči a závozníci OZO pracovali v Kuníně, později také v Jeseníku nad Odrou, Hladkých Životicích, Fulneku, Studénce a Albrechtičkách. Zpočátku se lidé snažili ještě něco ze svého majetku zachránit a skříně, se dačky, koberce, ledničky a další zařízení trpě livě omývali a sušili. Záhy pochopili, že je vše
marné a začali věci vyhazovat. Přistavené kon tejnery se velmi rychle plnily nábytkem, rozbi tými okny, dveřmi, matracemi, mrazáky, tele vizory, oblečením, hračkami, ale také nebez pečnými odpady, jako jsou plechovky od barev, různé chemikálie apod. Jen za prvních pět dnů prací odvezla auta OZO na skládku 900 tun vodou zničeného zařízení a vybavení domů. „Do obcí jsme poslali padesát velkoobje mových kontejnerů. Prostě všechno, co jsme měli po ruce. Zpočátku jsme jezdili na skládku do Mořkova i s malými desetikubíkovými kon tejnery. Naši řidiči však dlouho čekali na od bavení, proto jsme zřídili meziskládku – tam jsme sváželi odpad v malých kontejnerech. Na skládku putoval pouze v těch největších. Řidiči a závozníci pracovali ve dvanáctihodi nových směnách, a to i o víkendech. Domů se obvykle vraceli až po dvacáté hodině. Každý ze dvou desítek našich zaměstnanců odpraco val při likvidaci povodňových škod za tři týdny kolem třiceti až čtyřiceti hodin přesčasů. Všem patří velké poděkování,“ dodává J. Marťan.
Nová linka zvýšila produktivitu Modernizace a automatizace linky v Chráněné dílně Charity sv. Alexandra na zpracování vyřazených elektrospotřebičů, která byla uvedena do provozu letos na jaře, se vyplácí. „Za poslední tři roky množství odevzdaných televizorů, vysavačů, počítačů a dalších elektrospotřebičů rychle narůstá. V roce 2007 se za první pololetí zpracovalo 398 tun, loni 476, letos už 826 tun. Původní prostory dílen z roku 2003 proto kapacitně nestačily,“ říká vedoucí provozovny 4 Ivo Stoszek. V dílně v poslední době zpracovávají tolik televizorů, že nikdo ze subdodavatelů nebyl schopný vyhovět požadavkům na recyklaci obrazovek, které se v kunčickém areálu skla dovaly a zbytečně plnily kontejnery. „Problém jsme vyřešili zakoupením řezačky obrazovek
a přístroje na jejich čištění. Jsou sice starší, protože počítáme s tím, že přibližně za pět let bude množství klasických televizních ob razovek klesat. Už nyní se nám začínají obje vovat plazmové a LCD monitory,“ vysvětluje I. Stoszek. Kromě skla se z televizorů využí vají ještě plasty, hliník, ocel, měď, dřevo, ka beláž a tištěné spoje. Recyklací starých spotřebičů firma letos získala 254 tun železa, 8,5 tuny mědi a hli níku, 28 tun desek s plošnými (tištěnými) spoji, 20 tun kabelů, 21 tun elektrických mo torů z praček a vysavačů, 126 tun plastů, 234 tun skla a 55 tun materiálu k výrobě paliva, jako je dřevo a některé druhy plastů. Všechny tyto suroviny mají zajištěný odbyt. Na skládku se ukládá pouze 140 tun nepotřebných mate riálů. Výtěžnost činí 84 procent.
Blýská se na lepší časy Oddělení nákupu a prodeje, které bylo v OZO Ostrava zřízeno od ledna tohoto roku, zaznamenalo v poslední době příznivý obrat na trhu s druhotnými surovinami. „Zdá se, že se začíná blýskat na lepší časy. Například za vytří děné PET lahve jsme v současné době schopni od našich odběratelů získat v průměru až o 75 % vyšší cenu. Zatímco začátkem roku jsme za modré PET lahve dostali dvě koruny a za ze lené korunu padesát za kilogram, dnes je prodá váme za tři koruny. U čirých PET lahví stoupla cena ze tří na pět korun za kilogram,“ říká re ferentka Petra Brandová. Pracovníkům nového
oddělení se rovněž podařilo dojednat s němec kou firmou dodávky předního obrazovkového skla do Malajsie a Indonésie. První obrazovky, upravené do požadovaného stavu v dílně pro vozovny 4, putovaly do Malajsie letos v dubnu. Za úspěch oddělení nákupu a prodeje lze po važovat i zefektivnění dodávek nafty pro OZO. Dříve si jednotlivé provozovny naftu objedná valy samostatně, a tak provozovna 3 v Hrušově, která má nejnižší spotřebu, kupovala naftu za vyšší cenu. Tím, že je nafta pro Hrušov objed návána vždy současně s jinou provozovnou, se měsíčně ušetří přes 2 600 korun.
Firemní časopis OZON Vydavatel: OZO Ostrava s.r.o. 4x ročně (zdarma) Šéfredaktorka: V. Karasová
Náklad 350 ks
Periodicita:
O výstavbě obecní kompostárny v are álu skládky komunálního odpadu v Ostravě ‑Hrušově jsme v OZONu už psali. Starostové, ředitelé firem i novináři si mohli tento mo derní systém nakládání s bioodpady pro hlédnout 29. června. A je třeba říci, že způ sob zpracování posekané trávy, suchého listí, větví z ořezaných stromů nebo keřů a vzniklý produkt všechny nadchl. „Trend posledních let, kdy se lidé stěhují ze sídlišť do rodinných domů se zahradou, při náší rychle rostoucí objem zeleného odpadu. Ten často končí v podobě nakupené hnijící trávy nebo v igelitových pytlích v příkopech, u kontejnerů i na dalších místech. Problém, co dělat s odpadem z údržby městské zeleně, řeší rovněž městské obvody. Zprovozněním kompostárny jsme získali kapacitu na využití veškeré zeleně od občanů města i z veřejných ploch. Špičková technika nám navíc umož ňuje vyrobit kvalitní substrát, který budeme používat pro rekultivaci skládky. Odebírat ho budou například Ostravské městské lesy a jiné firmy. V Ostravě bychom se už neměli setkávat s černými skládkami nevábně vonící staré trávy,“ řekl při slavnostním otevření nové kompostárny ředitel OZO Karel Belda. Zeleň a další biologické odpady se v hru šovském areálu využívaly už dříve, ale kapa
cita na přibývající tuny nestačila. Čísla jsou naprosto přesvědčivá. V roce 2007 svezla společnost OZO Ostrava ze sběrných dvorů přes tisíc tun tohoto odpadu, o rok později to bylo 1 680 tun. Pro nový provoz v Hrušově není problém zpracovat osm tisíc tun zeleně ročně, čímž vznikne kolem dvou tisíc tun kva litního hnojiva. Výstavba zpevněných ploch stála devět milionů korun. Do nákupu strojů investovalo OZO dalších osm milionů korun. „Kompost si dříve každý dělal doma sám. Dnes si ho zahrádkáři radši koupí,“ posteskl si starosta městského obvodu Třebovice František Šichnárek. V obecní kompostárně vidí možnost zbavit se tlejících hromad a záro veň snížit náklady na péči o obecní zeleň. „Při každém sečení zaplníme osm velkých kontej nerů. Pokud bychom uložení nemuseli hradit a platili jen za odvoz, určitě by údržba našich pozemků byla levnější,“ dodal starosta. Nový provoz chválí také vedoucí odboru ko munálního a bytového ostravského magis trátu Alena Kacířová. „Města a obce musí podle plánů odpadového hospodářství snižovat množ ství biologicky rozložitelného odpadu, který se ukládá na skládku. Ostravě se tento úkol podařilo splnit. Špičková kompostárna odpovídá součas ným technologiím. Určitě je to vynikající inves tice do budoucna,“ uvedla A. Kacířová.
Sběrný dvůr byl zrušen
Automat ušetří naftu
Po vyhodnocení využitelnosti sběrných dvorů v Ostravě byl od 1. července 2009 zrušen sběrný dvůr v Petřkovicích. „Důvodů bylo hned několik. Sídlili jsme v areálu cizí firmy, kde pro vozní doba končila ve 14.30 hodin. Občané vět šinou nechávali odpady před vchodem a od tud je pak zaměstnanci odklízeli. Ani umístění dvora nebylo nejvhodnější. Z centra Petřkovic to mají lidé blíže do našeho sběrného dvora ve Slovenské ulici,“ říká vedoucí provozovny 4 Ivo Stoszek. Provozní doba sběrného dvora v Přívoze je navíc každý den od 8 do 20 hodin, a to i o víkendech.
Automatickou šestirychlostní převodov kou I-Sync bylo vybaveno nově pořízené VOLVO FL H42R 18L s ramenovým naklada čem na převoz velkoobjemových kontejnerů. „Vozidlo, které obsluhuje převážně sběrné dvory, stálo 1 350 000 korun a za převodovku jsme doplatili 25 tisíc korun. Investice se však rychle vrátí v podobě větší bezpečnosti jízdy a úspory pohonných hmot,“ říká vedoucí pro vozovny 7 Josef Marťan. Nakladače jsou v pro vozu sedm dní v týdnu a v průměru potřebují třicet litrů nafty na sto kilometrů. Automatická převodovka by měla snížit spotřebu o tři litry.
Vážené kolegyně a kolegové, podle smlouvy uzavřené s městem Ostrava z roku 2000 měla naše společnost povin nost ročně zřídit dva sběrné dvory. V sou časnosti ve třistatisícové moravskoslezské metropoli obsluhujeme devatenáct sběr ných dvorů a semimobilních sběren. Vybudovat sběrný dvůr je poměrně tvrdý oříšek. Občané by ho chtěli mít takříkajíc na dosah, ale nikdo ho nechce mít ve své blízkosti. Lidé sběrné dvory vnímají tak, že tam bude nepořádek, obávají se nepří jemného zápachu. Pro příklad nemusím jít daleko. Před dvěma roky jsme měli vytipo vané místo v Bartovicích a dokonce zakou penou buňku pro obsluhu. Do dneška zde sběrný dvůr není. Ze tří postupně vyhleda ných ploch neprošla ani jedna. V součas nosti jednáme o umístění sběrného dvoru na Dubině nebo na rozhraní Hrabové a Hrabůvky. Jde o městský obvod s nejvyš ším počtem občanů a zatím zde existuje pouze jeden, a to v Ostravě-Zábřehu. Množství odpadu narůstá a méně se už nikdy třídit nebude. Naše společnost zpo čátku sbírala pouze pevný objemný od pad, elektrospotřebiče a nebezpečné od pady. K tomu stačily dva kontejnery a pro stor o rozměrech 10x10 metrů čtverečních. Dnes máme jinou filozofii – odpad rozdě lujeme přímo ve sběrném dvoře, kde jsou umístěny velkoobjemové kontejnery zvlášť pro objemný odpad, elektrospotřebiče, dřevo, pneumatiky, papír a zeleň. V jed nom sběrném dvoře jich bývá až sedm, k čemuž potřebujeme plochu o rozměrech aspoň 500 metrů čtverečních. Lidé možnost zdarma odložit nepo třebné a vysloužilé věci ve sběrných dvo rech využívají. Jen za první pololetí letoš ního roku se zvýšil objem dovezeného od padu oproti prvnímu pololetí loňského roku o 11 procent. O toto procento kleslo množství nepořádku u kontejnerů. Například Porubu od začátku roku uklí zíme podle hlášení popelářských posádek jednou týdně a jednou měsíčně navíc pro jede všechny ulice externí firma a vyhozené předměty sesbírá. Od 1. července podobně postupujeme v Ostravě‑Jih. Podrobnější výsledky budeme znát koncem roku. Ivo Stoszek, vedoucí provozovny 4
2/3
SVĚT OZO
Hrušovská kompostárna zpracuje tisíce tun zeleně za rok
O ČEM SE (NE)MLUVÍ
JEDEN DEN S… Robinson ve fakultní nemocnici hájí barvy OZO Ostrava Šestatřicetiletý Jiří Žitník pracuje v provozovně 5 téměř dva roky. A přesto ho kromě jeho vedoucího málokdo v OZO zná. Jeho působištěm je, dá se říci, odloučené pracoviště ve Fakultní nemocnici s poliklinikou v Ostravě-Porubě. Zde vládne nad všemi kontejnery s komunálním, ale také nebezpečným a zdravotnickým odpadem, a hájí barvy své firmy. Zpočátku se však ve své „ozácké“ hnědočerné kombinéze mezi zaměstnanci nemocnice cítil trochu jako Robinson na pustém ostrově. Trvalo dlouho, než jste si na své zvláštní postavení zvykl? Chvilku jsem si připadal osamoceně, ale dlouho to nebylo. Jsem vyučený malíř pokojů a v této profesi jsem prostě musel umět jed nat s lidmi. Teď už si neuvědomuji, že jsem v nemocnici cizí. V obslužném podzemí se vyznám a se zdejšími pracovníky si říkáme jmény. Vůbec nevadí, že jsme z různých fi rem. Pomáháme si. Vozíky s odpadem se točí stále dokola, svážejí pytle ze všech oddělení, a já se musím starat, aby byly včas vyprázd něné. Chlapi, pokud se sejde více odpadu, ho bez zbytečného otálení společně se mnou ukládají do kontejnerů. V kolik vám začíná směna? Oficiálně v půl šesté, ale rád přicházím dřív. Bydlím v Michálkovicích, takže projíž dím celou Ostravou. Pak si v kumbále uvařím kávu a v klidu ji vypiji. No, a nejpozději za pět minut půl šesté už jsem na rampě u svých pěti velkých zelených kontejnerů. Tam mne obvykle čeká překvapení v podobě šestnácti až dvaceti plně naložených vozíků různoba revnými pytli. Třídím je podle druhu. V mod rých je komunální odpad, v černých nebez pečný. V průhledných jsou skleněné baňky od infuzí, které hned z obalů vysypávám a ještě je dočisťuji. Občas v nich zůstanou na příklad umělohmotné hadičky. Skleněné od pady však musí být čisté, bez všech příměsí. Jakmile zvládnu práci na rampě, procházím areál a kontroluji, zda některé naše nádoby nejsou přeplněné. Kolem desáté hodiny mám malou pauzu. Potom hlásím vedoucímu pro vozu, kolik potřebuji následující den kontej nerů. A znovu jdu na rampu vyprazdňovat vozíky. Kolik odpadu se odtud vyváží? Denně v průměru jedna a půl tuny. V pon dělí a pátek se odvážejí dva kontejnery, tedy
s jehlou. Prostě si více všímám toho, co beru do rukou. Popelářem jste chtěl být od malička, nebo jste měl jiné koníčky? O popelařině se mi ani nezdálo. Mým nej větším koníčkem byla a je příroda. Vždy jsem bydlel v rodinném domku, kde jsme měli po měrně velké hospodářství. Pozemky, drů bež a další domácí zvířata. I když nejsem myslivec, jako kluka mne hodně bavilo stří let ze vzduchovky i malorážky. Chodil jsem do Svazarmu a za učiliště jsem závodil. Později mne zase velmi lákala elektronika. Složil jsem si barevnou hudbu i elektronické varhany. Hrály? Samozřejmě. (smích) Také zesilovač fun goval tak, jak má, a to už bylo mnohem složi tější. V současnosti si umím ledacos opravit sám, rozumím tomu. Volné chvíle ale raději trávím na zahradě nebo v lese. tři až tři a půl tuny. Jednou za týden se nasbírá plný kontejner kartonu a skla. O prázdninách nebo o Vánocích bývá svoz nižší. Všechno funguje. Nestalo, že bych našel něco, co třeba nepatří mezi komunální odpad. Setkal jste se s nějakými mimořádnými požadavky nebo situacemi? Občas. Jednou za čtrnáct dní odvážím z patologie a krevního centra chemikálie – různá rozpouštědla. Ty mají zvláštní režim nakládání. Podobně jako léky. Jde o velmi ne bezpečný odpad. Často musím rozhodnout, zda ho naše firma zlikviduje, nebo ne. Jen jednou se stalo, že mi dovezli kyselinu, která ve skladě začala prskat a střílet. Její likvidaci řešil nemocniční odborník. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Mám pocit, že vás tato práce vyloženě baví. Vždycky jsem chtěl dělat v podobném pro vozu. Jsem rád, že pracuji právě pro fakultní nemocnici. Skutečně mne to baví, i přes ur čitá rizika. Jaká? Musím si dávat pozor, abych nepřišel do styku s kontaminovaným předmětem. Zrovna nedávno se mi podařilo píchnout se o jehlu. Teď si velmi pozorně prohlédnu každý pytel, aby v něm nebylo rozbité sklo z infuzí nebo z něj netrčela injekční stříkačka
Jak jste prožil letošní dovolenou? Tentokrát hodně pracovně. Prodal jsem dům po rodičích a koupil si nový, menší. Tři dny před dovolenou jsem od něj dostal klíče. Konečně jsem si ho mohl pořádně prohlédnout a začít se stěhovat. Navíc, než se všechno vyřídilo na katastrálním úřadě, narostla v zahradě tráva až po kolena, za nedbané jsou také ovocné stromy, jabloně i broskvoně. První část dovolené jsem si proto užíval za sekačkou a plánoval, kde po stavím skleník. Rád pěstuji zeleninu – raj čata, okurky a papriky. Mají úplně jinou chuť než kupované a hlavně jsou bez chemi kálií. Přiznám se, že život v bytě na sídlišti si neumím vůbec představit. Pokud je pěkné počasí, žiji vlastně venku, na zahrádce a v altánku. Relaxovat a odpočinout si jsem jel na chatu v Prostřední Bečvě. Blízko je les a jsem opravdu vášnivý houbař. Podařilo se vám najít nějaký zajímavý úlovek? Zatím nic moc. Nejraději sbírám praváky, ale v čase nouze nepohrdnu ani bedlou jed lou. Zato loni jsem z lesa přinesl nádherný, úplně zdravý hřib. Vážil kolem dvou kilo gramů. Máte nějaký speciální recept? Z hub vařím všechno – guláš, řízky i tra diční vaječinu.
Kartony je třeba ukládat velmi pečlivě, aby se jich do kontejneru vešlo co nejvíce.
Nastává chvilka pro odpočinek. Konečně je možné prohodit pár slov i s kolegy, kteří odpad z jednotlivých oddělení přivážejí.
Jednou z povinností je také odebírat nebezpečné látky z krevního centra nebo patologie. Skladují se v zabezpečené místnosti.
Sklo se sype do osmikubíkového kontejneru. Přitom ho Jiří Žitník ještě prohlíží a odstraňuje různé nečistoty, které tam nepatří.
Doma je doma, ale práce pro J. Žitníka zdaleka nekončí. Kolem rodinného domku je neustále co dělat. Zvláště, když se do něj teprve nedávno nastěhoval.
4/5
Na rampu, u které jsou přistaveny velkoobjemové kontejnery, se sjíždějí první vozíky naplněné různobarevnými pytli s odpadem.
Dobrá rada nad zlato
Preventivním prohlídkám se nevyhýbejte Zaměstnavatel je podle zákona povi nen zajistit pro své zaměstnance závodní lékařskou péči. OZO Ostrava má proto sjednanou smlouvu se dvěma lékaři. Pro provozovnu 1 a 3 ji vykonává MUDr. Jiří Henzel v Bieblově ulici v Moravské Ostravě. Zaměstnance ostatních pro vozoven ošetřuje MUDr. Hugo Přibyl se sídlem v Pernerově ulici v Ostravě ‑Kunčicích. „U obou lékařů pracovníci procházejí rovněž povinnými prohlídkami. Poplatky za ně hradí naše společnost. Posudky o zdravotní způsobilosti k výkonu práce od jiných lékařů přijímáme jen ve vý jimečných případech. Navíc si je musí každý zaplatit sám,“ říká vedoucí útvaru ekonomiky práce Jaroslav Branka. Zdravotní způsobilost k práci lékař totiž posuzuje na základě znalosti pracovních podmínek, zdravotního rizika včetně ne zbytnosti používání osobních ochran ných pracovních prostředků. Pokud zvláštní předpis nebo rozhod nutí orgánu ochrany veřejného zdraví nestanoví jinak, musí každý zaměstna nec projít preventivní prohlídkou jed nou za pět let. Pracovníci nad padesát let mají povinnost podrobit se této pro hlídce jednou za tři roky. Termíny jsou stanoveny podle předpokládaných změn zdravotního stavu vlivem pracovních podmínek a mohou být i kratší. Podle zá koníku práce a dalších předpisů se po suzuje způsobilost k práci v noci jednou ročně, zdravotní způsobilost řidičů z po volání do padesáti let jednou za dva roky, nad padesát každý rok. Rovněž pracov níci na skládce chodí na preventivní pro hlídky každé dva roky. Prioritou je ochrana zdraví před ne mocemi z povolání a jinými poškoze ními zdraví z práce nebo pracovních úrazů. Pravidelné prohlídky navíc slouží k posouzení nově vzniklých kontrain dikací a zdravotní způsobilosti k použí vání ochranných pracovních prostředků. „Po obdržení tiskopisu k preventivní prohlídce je nutné, aby se jí každý pod robil co nejdříve. Po jejím ukončení se tiskopis potvrzený lékařem vrací útvaru ekonomiky práce. Zájemcům samo zřejmě vyhotovíme kopii výsledku,“ do dává vedoucí útvaru ekonomiky práce. Odmítnutí preventivní lékařské pro hlídky nebo neodevzdání vydaného po sudku se považuje za hrubé porušení pracovní kázně. „Všem těm, kteří tisko pis obdrží, mohu poradit, aby s prohlíd kou neotáleli a nevznikly jim tak zbytečné problémy,“ říká J. Branka.
Jsme tým
Babička s dědou už pneumatiky nepálí V době, kdy Centrum odpadové výchovy (COV) v roce 2003 začínalo, na celou jeho čin nost, počínaje tvorbou vzdělávacích programů pro školy a konče jejich realizací a prezentací OZO Ostrava, stačila jedna osoba. Postupně se ukázalo, že o programy a exkurze do provozu je ve školách takový zájem, že jeden člověk je může jen stěží zvládnout. Zpočátku občasnou
výpomoc při výuce a exkurzích zajišťoval ex terní lektor, pak byla přijata nová pracovnice na půl úvazku. Dnes, po šesti a půl letech pro vozu, tým pracovníků COV čítá dvě stálé pra covnice a dvě externí lektorky. Další externista se začíná zaučovat. Do týmu přibyl i bezpeč nostní technik OZO Karel Kolečko, který vy pomáhá při exkurzích do provozu.
Členů týmu Centra odpadové výchovy jsme se zeptali: 1. Jakou část vašeho běžného pracovního týdne výuka dětí zabírá? 2. Co vás na práci baví a co vám osobně přináší? Vladimíra Karasová, vedoucí: 1. Jsem autor kou čtyř ze šesti vý ukových programů, které školám na bízíme, a spolu autorkou zbývají cích dvou. Centrum odpadové výchovy jsem nastartovala, ale dnes už má práce spočívá spíše v propagaci firmy, takže k samotnému učení v učebně se dostanu maximálně dvakrát do měsíce a asi tak dvakrát týdně pomohu s exkurzí u početnějších skupin dětí. 2. Hlavně to, že mohu pořád něco nového vymýšlet, vylepšovat, aby se naši návštěvníci dověděli o odpadech co nejvíce a přitom zá bavnou formou. Učení si opravdu užívám. Osobně mi práce v centru i samotném OZO přinesla spoustu poznatků. O odpadech pře mýšlím, kudy chodím, všímám si popelnic a kontejnerů. Doma jsem zavedla přímo vzo rový systém třídění, abych se nemusela stydět, že děti učím něčemu, co sama nedělám. Jana Hanková, stálá pracovnice 1. Součástí mé práce je nejen o od padech učit, ale také aktualizování a tvorba programů. Důležité je proto mít ty správné infor mace, takže všeteč nými dotazy často „obtěžuji“ své milé kolegy. Za to jim dě kuji a slibuji, že přijdu zase! I když většinu pra covního času bývám s dětmi, starám se také o plynulý chod učebny a její vybavení. Takové maličkosti, jako vyfotit vše, co se odpadů týká přímo v našich provozovnách a střádat vhodné odpadky pro názornou činnost v učebně, jsou samozřejmostí. Bez věrných pomocníků z pro vozovny 5, laboratoře, recepce a dalších bych se prostě neobešla.
2. Vždy jsem chtěla pracovat s dětmi, po dílet se na jejich výchově. Likvidaci odpadů s ohledem na životní prostředí považuji za smysluplnou práci. Je milé slyšet: „Paní průvodkyně, učitelko, popelářko, paní OZO, babička s dědou už nepálí pneumatiky v rohu zahrady, ukázal jsem jim, kde je sběrný dvůr!“ Je příjemné být součástí společnosti, jejíž práce je na každém kroku vidět. Kateřina Jurczková, externí lektorka 1. Na aktivitách Centra odpadové výchovy se podílím jako přednášející pro školy ve všech pro gramech, jež nabízí. Přednášky také za hrnují prohlídky pro vozu. Na plný úvazek pracuji v Institutu komunitního rozvo je. Ve společnosti OZO Ostrava přednáším je denkrát až dvakrát týdně. 2. Získávám nové zkušenosti a informace v oblasti odpadové problematiky, rozvíjím své komunikační a prezentační dovednosti. A v ne poslední řadě mě baví samotná práce s dětmi, jejich občas neočekávané reakce i zvídavost. Jitka Kvasničková, externí lektorka 1. S centrem spo lupracuji od ledna 2009. Z šesti výuko vých programů už jsem si vyzkoušela tři pro děti prvního stupně základní ško ly, zbývající mě če kají teď na podzim. V OZO učím jeden krát týdně. 2. Je to úplně jiný typ výuky, než na jaký jsem zvyklá. Mou profesí je dramatická vý chova pro základní školy a literárně drama tický obor v základní umělecké škole. V OZO jsem si velmi rozšířila vědomosti o tom, co se s vyhozenými věcmi vlastně děje.
kdo si hraje, nezlobí
V učebně je rušno také o prázdninách Většina školních tříd o prázdninách osiří. Dva měsíce v nich ne uslyšíte dětské štěbetání a pokřikování. Pro učebnu Centra odpadové výchovy (COV) to však ne platí. I v letních měsících ji navštěvují školáci, kteří tráví část svých prázd ninových dní v příměst ských táborech. Letos se jich na osmi červenco vých a srpnových progra mech vystřídaly téměř dvě stovky. „Po loňském a před loňském oťukávání se or ganizátoři táborů roz hodli využít našich služeb plnou měrou. Například Středisko volného času z obvodu Ostrava-Jih k nám zavítalo se všemi svými turnusy,“ říká ve doucí COV Vladimíra Karasová, která prázdni nové programy zajišťovala. „Učit tyto chlapce a děvčata není vůbec jednoduché. Jde totiž o věkově smíšené skupiny od šestiletých prcků až po puberťáky. Program je třeba
připravit tak, aby zaujal všechny. Zároveň musí zaznít informace o od padech, které pochopí malí a větší se přitom nebudou nudit. Někteří se navíc účastní dvou i tří turnusů tábora po sobě, takže je třeba výuku obměňovat nebo do ní pokaždé zařazovat nějakou no vou aktivitu, aby si i tito téměř stálí návštěvníci přišli na své,“ dodává V. Karasová. Letos poprvé prázdnino vých služeb COV využili pra covníci městské policie, kteří organizují příměstské tábory pro děti ze sociálně problé mových lokalit. Tentokrát z Hrabůvky a Přívozu. „Přiznám se, že informace nebyly poučné jen pro naše svěřence, ale i pro nás,“ říká jeden ze strážníků ze skupiny prevence a propagace. „Pro mne osobně byl překvapením vlastní provoz, zejména fy zicky náročná práce při dotři ďování odpadů. Pokud to bude možné, určitě přijdeme zase na podzim s dětmi z Radvanic v rámci projektu Co s volným časem.“
Čtvrťáci soutěžili na internetu
Papírová škola pokračuje Pro nový školní rok 2009/2010 vyhlásila společnost OZO Ostrava ve spolupráci se společností .A.S.A. šestý ročník soutěže ve sběru pa píru Papírová škola. Do loňského ročníku se zapojilo sedmdesát jedna ostravských škol a podařilo se jim nasbírat téměř 300 tun papíru. Školy, které se umístily na prvních pěti místech, získaly finanční od měnu od dvou do deseti tisíc korun. „Pozitivní je, že aktivní sběrače neodradilo ani snížení výkupních cen, ke kterému došlo v průběhu pátého ročníku soutěže vzhledem k velkému poklesu cen na trhu s druhotnými surovinami,“ říká Ivo Stoszek, vedoucí provozovny 4. Právě ta svoz papíru od účast níků zajišťuje. „V současnosti už se papír opět prodává o něco dráž, takže jsme mohli v novém ročníku soutěže výkupní ceny zase tro chu zvýšit.“ Do šestého ročníku vstupuje také soutěž Školní papír pro školy v ostatních obcích, z nichž OZO Ostrava sváží odpady. Minulý rok se akce zúčastnilo osm škol a jejich žáci nasbírali 36,8 tun papíru. Obě soutěže se staly jednou ze součástí systému separace papíru ve svo zové oblasti OZO.
kách www.ozoostrava.cz odpovědět na otázku, který sběrný dvůr se nachází nejblíže jejich škole. Hra byla dalším krokem společnosti OZO Ostrava v boji s černými skládkami. Záměrem této akce bylo opět se známit občany Ostravy, děti i jejich rodiče s rozmístěním a funkcí sběr ných dvorů OZO. Do soutěže se přihlásilo téměř tři sta padesát účastníků. Vítězkou, vylosovanou ze všech správných řešitelů, se stala Eliška Řehová ze ZŠ Horymírova v Ostravě-Zábřehu. Pro sebe i spolužáky získala čipové karty, každou v hodnotě 500 korun, umožňující vstup do plaveckých a dalších sportovních areálů společnosti SAREZA.
Papírová škola 2008/09 Výsledky podle celkového množství papíru Odměna (Kč) 1. ZŠ a MŠ Mitušova (31 600 kg) 10 000 2. ZŠ a MŠ B. Dvorského (22 470 kg) 8 000 3. ZŠ Fr. Formana (21 180 kg) 6 000 4. ZŠ Dětská (15 260 kg) 4 000 5. ZŠ a MŠ A. Kučery (13 960 kg) 2 000 Výsledky podle množství papíru na žáka 1. ZŠ speciální Diakonie ČCE Ostrava (193,48 kg/žák) 10 000 2. ZŠ a MŠ Staroveská (151,12 kg/žák) 8 000 3. MŠ Keramická (140,80 kg/žák) 6 000 4. MŠ Ukrajinská (116,32 kg/žák) 4 000 5. MŠ Dětská (100,61 kg/žák) 2 000 Školní papír 2008/09 Výsledky podle celkového množství papíru 1. ZŠ a MŠ Ludgeřovice (13 140 kg) 5 000 Výsledky podle množství papíru na žáka 1. ZŠ Bílov (97,5 kg/žák) 5 000
6/7
Nejčastějšími návštěvníky programů v Centru odpadové výchovy jsou poslední dobou žáci čtvrtých tříd. A právě pro ně připravila letos v červnu společnost OZO Ostrava internetovou hru o sběrných dvo rech. Soutěž s názvem Kam s odpadem, který se nevejde do popelnice měla školáky pobavit, ale také je naučit, že objemný a nebezpečný od pad patří do sběrných dvorů. O soutěži byli všichni čtvrťáci informo váni prostřednictvím dalšího vydání OZO mapy sběrných dvorů, která jim byla doručena až do školy. Úkolem dětí bylo prostudovat tuto mapu s vyznačenými sběrnými dvory OZO a následně v elektronickém formuláři na webových strán
Na slovíčko s Petrem Chalupou
Vedením provozovny 1 je pověřen od 1. srpna Petr Chalupa. V OZO není žád ným nováčkem, ve firmě pracuje od roku 1978 − zpočátku v technickém útvaru re
ferátu strojních investic, externích oprav a údržby, posléze jako technik bezpečnosti práce, požární ochrany a vodohospodář, v le tech 1993–2000 v provozovně 5 – průmys lové odpady. Od roku 2000 byl obchodním zástupcem provozovny 1. „Do výběrového řízení jsem šel s vědo mím, že předchůdce Vladimír Horkel zane chal provozovnu v perfektním stavu. Mým cílem je zachovat stabilitu, kontinuitu a za jistit posun ke kvalitě. Tedy žádné revoluce. Pracovní krédo zní: TÝM! Práce v týmu, s tý mem, na týmu,“ říká P. Chalupa. Dodává, že s tím souvisí odpovídající rozdělení pra vomocí a odpovědností s důrazem na kont rolní činnost. „Uvědomuji si, že řešení ne dostatků nebo nešvarů se postihovaným ne musí líbit, ale není jiná cesta, jak zvyšovat úroveň. Rád bych současně představil no vou posilu. Na pozici obchodního zástupce se vrací zkušený David Hrbáč,“ říká vedoucí provozovny. Vedoucím provozovny nadále zůstává Vladimír Horkel, který je nyní na dlouhodobé nemocenské. K 30. listopadu požádal o od chod do starobního důchodu.
blahopřejeme Především pevné zdraví, osobní pohodu, spokojenost, hodně elánu a radosti ze života přejeme všem, kteří se v nádherných pestře zbarvených podzimních měsících dožívají životního nebo pracovního jubilea. Životní jubileum slaví: 60 let 15. září Rudolf Jirava provozovna 1 60 let 11. října Vít Samek provozovna 8 60 let 26. listopadu Ing. Josef Hrubý provozovna 8 55 let 26. listopadu Gerhard Rymer provozovna 1 50 let 17. října Stanislav Váňa provozovna 1 50 let 7. listopadu Milan Známský provozovna 1 Pracovní jubileum si připomínají: 45 let 6. listopadu 1964 45 let 23. listopadu 1964
odbory
Peníze pomohly
Závodní výbor odborového svazu UNIOS OZO Ostrava s.r.o. uspořádal v první polovině července finanční sbírku na pomoc občanům postiženým povod němi na Novojičínsku. Do sbírky se zapojilo 26 zaměstnanců a do povodňové kasičky se nakonec sešlo 7 400 korun. Členové výboru se rozhodli, že peníze věnují konkrétní ro dině v obci, kde společnost OZO Ostrava pomáhala s likvidací povodňových škod. Na doporučení starostky Kunína Dagmar Novosadové se zástupci odborů vypravili 27. července za Miroslavem Černým. Odboráři OZO rodinu Černých našli v bývalém místním kině, kde si s dalšími občany vybírali nábytek a spotřebiče vě nované různými dárci. Právě sháněli led ničku. „Předání obálky s penězi bylo zále žitostí pár minut, nechtěli jsme být ustara ným manželům na obtíž. Stačili jsme jen vyzvědět, co je právě trápí nejvíce. Bylo to čekání na vyjádření statika, který měl roz hodnout, zda rovněž zbytek domu se bude muset strhnout,“ dodává V. Karasová. Předseda odborové organizace Tomáš Čepek říká: „Čekal jsem, že vybereme více. Ale snad i tato skromná částka rodině po může. Děkuji všem spolupracovníkům, kteří přispěli, za projevenou solidaritu.“
O sendvičovač se rozdělí
Jaroslav Branka provozovna 9 František Mrozek provozovna 7
Hrajte s námi! Chcete také vyhrát zajímavou cenu? Pak neváhejte a vyplňte anketní lístek. 1. Co je na fotografii? ������������������������������������������
2. Kam se vyváží sklo ze starých obrazovek? ������������������������������������������������������������������������������ Jméno, příjmení, provozovna: ���������������������������������������������������������������������������������������
Odpovědi na soutěžní otázky vhazujte do OZONových schránek na vrátnicích areálů OZO v Kunčicích a v Přívoze.
Vítězem redakční soutěže se ke svému vel kému překvapení stal jeřábník Petr Smrček z provozovny 2. „Vůbec žádný kupón jsem nevyplňoval, takže vlastně ani nevím, za co jsem cenu vyhrál. To si ze mne asi chtěl udě lat legraci některý z kolegů. Pokud se mi po daří zjistit, kdo to byl, pak se s ním o sendvi čovač rozdělím,“ smál se P. Smrček. Správné odpovědi tentokrát zněly, že společnost OZO Ostrava loni pořídila investice za 31 632 ti síc korun. Na fotografii byla přední kapota nakladače VOLVO. Anketní lístek vyloso vala účastnice prázdninové školy v OZO Eva Šteinigerová.
