Plochy brownfields a jejich rozvoj příklad města Znojma

Plochy brownfields a jejich rozvoj – příklad města Znojma Bakalářská práce

Vedoucí práce: Pavel Nagy

Mgr. Tomáš Krejčí Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Plochy brownfields a jejich rozvoj – příklad města Znojma vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne 1. 1. 2015

…………………………………… Pavel Nagy

Poděkování Rád bych poděkoval Mgr. Tomáši Krejčímu, který mi umožnil vypracování práce pod jeho vedením a jsem mu vděčný za odborné rady a připomínky, které přispěly k dokončení této práce. Dále bych rád poděkoval Mgr. Marii Zlámalové, bez které

by tato práce nevznikla, za cenné konzultace a projevenou důvěru. V neposlední řadě děkuji také mé rodině, v níž jsem vždy našel neocenitelnou oporu. Abstrakt Tato práce se v teoretické části zabývá pojmem brownfields a možnými způsoby jeho rozvoje v obecné rovině. Teoretická část popisuje jednotlivé přístupy k pojmu na globální a regionální úrovni. Dále popisuje dvě vybrané metodiky regenerace brownfieldů, které mohou pomoci k dosažení úspěšné realizaci. Praktická část je zaměřena na lokalitu města Znojma v souvislosti s otázkou brownfields, v úvodní pasáži je charakterizován aktuální stav brownfields, včetně stručné charakteristiky zkoumaného území. Problematika brownfields je dále uvažována v rámci dotazníkového šetření s místním obyvatelstvem, posléze jsou nastíněny i možné návrhy řešení vybraných lokalit. Klíčová slova Brownfield, Znojmo, regenerace brownfields, dotazníkové šetření Abstract This work is in the theoretical part deals with the concept of brownfields and possible ways of its development in general. The theoretical part describes the different approaches to the concept at the global and regional level. It also describes two selected methodologies brownfield regeneration, which can help to achieve successful implementation. The practical part is focused on the town of Znojmo in connection with the issue of brownfields, in the introductory passage is characterized current state of brownfields, including a brief characteristics of the study area. Brownfields issue is considered further in the questionnaire survey with the local population, then outlined and suggestions for solutions targeted sites. Keywords Brownfield, Znojmo, brownfield development, brownfield regeneration, the questionnaire

Obsah

1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

8

3

Teoretické přístupy k pojmu brownfield

9

3.1

Rozdílné přístupy k brownfieldům v zahraničí a vybraných institucí ........... 9

3.2

Přístup k brownfieldům v České republice ............................................................ 11 3.2.1 kraje

Situace brownfieldů na regionální úrovni z pohledu Jihomoravského 12

4

Typologie brownfieldů

13

5

Problematika rozvoje brownfieldů

15

5.1

Možnosti rozvoje .............................................................................................................. 15 5.1.1

Model Masterplan dle projektu Retina .......................................................... 15

5.1.2

Holistic Management of Brownfield Regeneration (HOMBRE) .......... 16

5.2

Překážky a problémy spojené s rozvojem brownfieldů .................................... 19

5.3

Možnosti financování brownfieldů............................................................................ 20

6

Charakteristika regionu

22

6.1

Okres a město Znojmo .................................................................................................... 22

6.2

Vývoj počtu obyvatel ....................................................................................................... 23

6.3

Dopravní infrastruktura ................................................................................................ 24

6.4

Ekonomická situace vybraného území .................................................................... 26

6.5

Turistický ruch .................................................................................................................. 27

6.6

SWOT analýza .................................................................................................................... 28 6.6.1

7 7.1

Projekt Kolumbus................................................................................................... 29

Vývoj a současná situace brownfieldů ve Znojmě

31

Historický vývoj obce, začlenění města do krajiny a jeho urbanistický vývoj31

7.2

7.3 8

Brownfieldy ve městě Znojmě – aktuální stav ...................................................... 32 7.2.1

Fruta ............................................................................................................................ 34

7.2.2

Loucký klášter ......................................................................................................... 35

7.2.3

Malá louka ................................................................................................................. 35

7.2.4

BusinessPark............................................................................................................ 36

7.2.5

Areál znojemského pivovaru ............................................................................. 37

7.2.6

Jatka Znojmo ............................................................................................................ 37

Příklad regenerované oblasti na území obce Znojmo ........................................ 38 Dotazníkové šetření

40

8.1

Rozvoj města Znojma ...................................................................................................... 40

8.2

Revitalizace brownfieldů............................................................................................... 42

8.3

Modelové situace .............................................................................................................. 43

9

Shrnutí výsledků a diskuse možných řešení a postupů

45

10 Závěr

47

11 Seznam použitých zdrojů

49

11.1

Knižní .................................................................................................................................... 49

11.2

Internetové ......................................................................................................................... 50

11.3

Ostatní................................................................................................................................... 52

Příloha 1 - Vzor dotazníku

54

Příloha 2 - Fotodokumentace brownfieldů (zdroj: vlastní práce)

58

Příloha 3 - Základní informace o vybraných brownfieldech

66

Úvod

7

1 Úvod Město je místem, kde většina jedinců tráví významnou část svého života, proto bychom se měli zabývat problémy, které ve městě z různých důvodů narušují jeho funkce. Struktura, funkce a význam měst pro své obyvatele se totiž v čase mění a dochází k situacím, kdy část území obce přestane plnit svoji funkci. I z tohoto důvodu, se v dnešní době, především v západním světě, rozšiřuje myšlenka udržitelného rozvoje. Podstatou udržitelného rozvoje je snaha dodržovat principy, které pomohou zachovat a zlepšit kvalitu života každého z nás, a to s ohledem na budoucí generace. Města jako taková představují významný prostor pro člověka, který se vyvíjí. Tvoří de facto jádra sídelního systému v krajině, která na sebe váží okolní – zpravidla venkovský – prostor. Pokud nastane situace, kdy prostor v městě a obci ztrácí své původní využití, je pravděpodobně narušen a nastává možnost vzniku plochy, kterou nazýváme brownfield. Je nutné ovšem konstatovat, že vymezení toho, co lze považovat za brownfield, není zcela jednoznačné. Brownfieldy mají význam pro města, neboť se jedná o plochy, které mají často negativní dopad na lokality – mohou zde vznikat např. sociálně vyloučené komunity, urbanisticky degradované lokality aj. Současně však jsou možným potenciálem pro další rozvoj města a udržitelnost jeho prostoru, neboť dochází ke snižování počtu využívaní nových, dosud nezastavěných, ploch (greenfields), jejichž užití není vždy zcela žádoucí. Z těchto důvodů je třeba se neustále zajímat o problematiku brownfieldů a jak popisují Hollander et. al (2010, str. 2), brownfieldy je v řadě ohledů vhodné upřednostňovat před greenfieldy, neboť právě opakovaným využitím již dříve člověkem dotčené krajiny dochází ke snížení emisí skleníkových plynů, zachování volného prostoru a zamezení se rozrůstání sídel. Předkládaná práce je věnována fenoménu brownfields, a to konkrétně na území města Znojma, kde jsem strávil podstatnou část svého života, a i proto je mi blízké a záleží mi na jeho rozvoji. Z mého pohledu má však město značné rezervy v užívání svého potenciálu, který dle mého názoru zatím není dostatečně aktivně využíván. Město mělo ve své historii období růstu, kdy bylo významným regionálním centrem a prosperovalo, dnes se město spíše nachází ve svém stínu. Jedním z důvodů této situace je i ztráta pro město strategických odvětví především v zemědělství a na něj navazující potravinářský průmysl, což mimo jiné přispělo ke vzniku brownfieldů ve městě.

Cíl práce a metodika

8

2 Cíl práce a metodika Počáteční činností v rámci mé práce byl výběr tématu a definování si samotného záměru práce. Téma bylo vybráno v souvislosti s jeho aktuálností a významností pro další rozvoj města Znojma. Samotné formální zpracování práce a její struktura je v souladu s vyhláškou děkana č. 4/2014 o bakalářských pracích. Hlavním cílem práce je zhodnotit dopady vybraných brownfieldů na rozvoj města Znojma, zejména jejich fyzickou a funkční strukturu a navrhnout možná vlastní řešení jejich regenerace. Tento hlavní cíl práce je realizován za podpory dílčího cíle, který je zaměřen na dotazníkové šetření s místními obyvateli a obyvateli ve Znojmě pracujícími (tedy skupinami aktivně využívajícími městský prostor) a na jejich vnímání problematiky brownfieldů. Samotná práce je z důvodu větší přehlednosti rozdělena na dvě části, rešeršní a praktickou. Rešerše v první části práce vymezuje pojmy v souvislosti k brownfieldu a přístupy k němu v odborné literatuře. Veškeré údaje byly získány z odborné literatury, včetně zahraničních titulů, odborných časopisů, strategických rozvojových dokumentů a internetových zdrojů. V neposlední řadě bylo využito i dat získaných z analýzy tisku. Jejich souhrnnou analýzou pak byly vybrány zásadní poznatky k tématu práce. Druhá část práce se zaměřuje na shrnutí současné situace v oblasti brownfieldů ve Znojmě. Její součástí je i aplikace SWOT analýzy ve vztahu k rozvojovému potenciálu Znojma. V aplikační fázi jsou představeny možnosti rozvoje brownfieldů. Z pohledu dalších metod využitých v práci lze zmínit realizaci polostrukturovaného rozhovoru s představitelem profesní organizace a dále dotazníkové šetření s obyvateli Znojma a obyvateli jiných obcí, kteří dojíždějí denně do Znojma za prací. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit obecný postoj veřejnosti k problematice brownfieldů ve Znojmě, mj. s využitím dvou modelových situací – kompletní vzor dotazníku je v příloze 1. Práce je dále doplněna o vlastní fotodokumentaci, který je výsledkem několika terénních výzkumů v dotčených lokalitách. V neposlední řadě bylo k analýze vybraných objektů využito i dat získaných z analýzy tisku.


9

3 Teoretické přístupy k pojmu brownfield Abychom pochopili pojem brownfield, jeho význam a podstatu, je nutné si představit samotnou definici pojmu a uvědomit si její roztříštěnost v odborných kruzích a dále pojednat o vzniku a vývoji samotné problematiky. Socioekonomické příčiny vzniku brownfieldů lze datovat do období 18. století jako počátku průmyslové revoluce, kdy se rozšiřovala především v Anglii a postupně pronikala do dalších zemí (státy západní Evropy, USA, Kanada). Díky uvolnění pracovní síly a hlavně technickému rozvoji došlo k restrukturalizaci sídel, vzniku průmyslových objektů a celkové změně životního stylu obyvatel tehdejší doby, následky těchto změn přispěly ke vzniku budoucích brownfieldů. Ovšem hlavními příčinami byla restrukturalizace hospodářství související s technologickým pokrokem a globálních socioekonomické změny v průběhu 20. století, vliv měl také přesun výroby západních zemí do periferních oblastí. Dle Holečka (2006) S rostoucími problémy spojenými s brownfieldy a s jejich řešením se některé vyspělé západní státy začaly zabývat někdy v 60. letech 20. století. Do této doby nebyl problém řešen, přestože se již vyskytoval. Jednou z příčin jejich vzniku bylo i kupříkladu období světové hospodářské krize (30. léta 20. století), nebo druhé světové války. S částí vzniklých brownfieldů si trh poradil sám, avšak pro některé, již řešení nebylo nalezeno a ty se posléze staly bariérami a začaly bránit rozvoji center měst, a proto došlo k nutnosti jejich řešení. Socioekonomické příčiny vzniku brownfieldů v České republice měly v určitých směrech poněkud jiný průběh. Příčinou byl odlišný vývoj částí střední a východní Evropy po druhé světové válce, kdy na tento vývoj měl velký vliv Sovětský svaz, proto se i problém brownfieldů a jejich vznik řešil později, než tomu bylo na západ od našeho státu. Více popisuje podkapitola 3.3.1 Identifikace problému v České republice.

3.1

Rozdílné přístupy k brownfieldům v zahraničí a vybraných institucí

Dle Greenberga a Justina (in Tang 2011) byl pojem „brownfields“ poprvé použit v Americkém kongresu v roce 1992. Problémy spojené s brownfieldy se poté staly předmětem analýz. Na definici brownfieldů je však nahlíženo jinak v Evropě a Severní Americe. Definice se liší přítomností odlišných elementů v lokalitách brownfieldů – v tomto směru je pro řadu odborníků inspirativní práce Alkera et al. (2000), kteří identifikují čtyři základní charakteristiky brownfields: mají to být plochy a objekty opuštěné, prázdné, dříve vyvinuté a kontaminované. V literatuře se můžeme setkat s dvěma rozdílnými přístupy k definici brownfieldů, jedná se o americký a evropský přístup. Ovšem toto rozdělení by mohlo být zavádějící. Z důvodu upřesnění definice, jak uvádí Tang (2011, str. 13), rozdělení určíme podle (ne)výskytu elementu znečištění v dané definici, tedy na definice spojené s kontaminací a definice spojené se zanedbáním.


10

K americkému přístupu definování brownfieldů, se přiklání i několik evropských zemí (např. Belgie, Bulharsko, Dánsko, Itálie, Polsko, Rumunsko a Španělsko), podobně jako USA či Kanada definují brownfieldy jako pozemky nebo nemovitosti ovlivněné kontaminací. Odlišný je evropský přístup k brownfieldům, který dle pracovní skupiny CLARINET (2002, str. 9), představuje definice spojené se zanedbáním, přesněji řečeno jsou to plochy, které „jsou ovlivněny dřívějším užíváním těchto ploch nebo dřívějším užíváním okolních pozemků, v současnosti jsou prázdné nebo pouze částečně využívané, jsou reálně nebo potenciálně ohroženy kontaminací, převážně leží v rozvinutých urbanizovaných zónách a je u nich nezbytná intervence proto, aby mohly být v budoucnu dále využívány“ Nejvýznamnější instituce v USA - US Environmental Protection Agency (EPA), jejíž hlavním cílem je chránit lidské zdraví a životní prostředí se mimo jiné také zaměřuje na oblast brownfieldů. EPA tedy definuje brownfieldy jako nemovitosti, jejichž expanze, přestavba nebo znovuvyužití může být zatíženo přítomností nebo potenciální přítomností nebezpečných látek, polutantů nebo kontaminantů (EPA, 2013). V Kanadě definovala agentura National Round Table on the Environment and the Economy v rámci své publikace Greening Canada’s Brownfields (2005) brownfieldy jako opuštěné, prázdné, zanedbané nebo nevyužité obchodní či průmyslové vlastnictví, kde dřívější činnosti vedly ke skutečné nebo vnímané kontaminaci a je zde aktivní potenciál pro sanace. Expertní pracovní skupina CABERNET (2013), věnující se regeneraci brownfieldů, definuje brownfieldy jako místa, která: • • • • •

byla postižena dřívějším využíváním daného místa nebo okolních pozemků, jsou opuštěná nebo nedostatečně nevyužívaná, jsou především zcela, nebo zčásti v rozvinutých městských oblastech, vyžadují zásahy k opětovným výhodám jejich využití, jsou spojené se skutečným nebo domnělým problémem kontaminace.

Při regeneraci brownfieldů, lze vycházet i ze zkušeností z rakouské republiky. Například města jako Salzburg a Vídeň mají již s regenerací brownfieldů značné zkušenosti. Jako návod pro regeneraci brownfieldů může sloužit i dokument „(Bau)Land in Sicht“ z roku 2008, který popisuje využité průmyslových a podnikatelských brownfieldů a obsahuje i četné příklady z praxe. V roce 2012 byl ukončen projek URBAN SMS, který spojuje zkušenosti z rakouské strany a ve spolupráci se Slovenskou republikou, Slovinskem, Itálií, Českou republikou, Rakouskem, Německem a Polskem vznikl dokument „Soil in the city: urban soil management strategy“, který shrnuje nejnovější poznatky, dostupné technologie související s ochranou půdy. Dokument obsahuje vhodné strategie a příklady již realizovaných projektů, tyto osvědčené zkušenosti mohou využít obce i podnikatelé (BLÜMLEIN, 2012).


3.2

11

Přístup k brownfieldům v České republice

Téma brownfieldy je součástí Státní politiky životního prostředí z roku 2007. Objevuje se již mezi výčtem nejzávažnějších problémů životního prostředí, a to v souvislosti s nedostatečnou ochranou zemědělského půdního fondu nebo volné krajiny, kdy v současné době „není dostatečné upřednostňován rozvoj na již dříve zastavěných či devastovaných plochách. Brownfieldy z politického pohledu lze zařadit mezi vážné hrozby udržitelného rozvoje (MŽP, 2007). Organizace CzechInvest (2013) definuje brownfieldy více z ekonomického hlediska, tedy jako: • „ekonomický zdroj, podnikatelská aktivita a příležitost, kterou je potřeba využít, • historickou stopu, zdroj paměti národa, kulturní a architektonické dědictví, které by se mělo zachovat a rekonstruovat. V praktické rovině pak Czechinvest chápe brownfield jako nemovitost, která: •

je nedostatečně využívaná, je zanedbaná a případně i kontaminovaná,

•

nelze ji vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace,

•

vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity“.

Dokument „Revitalizace „brownfields“ v obcích ČR“ (2003) pojímá brownfieldy jako plochy, které již neplní svojí funkci, jedná se především průmyslové a logistické zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy, které mohou být problémem, překážkou dalšího rozvoje obce, regionu. Vyznačují se neprůhledným majetkoprávním uspořádáním. Plochy představují i zvýšenou hrozbu spojenou s ekologickou zátěží, kdy přítomnost toxické látek může vést ke kontaminaci půd, vod i objektů. Po roce 1948 došlo k nastolení komunistického režimu v zemích východní Evropy, který byl fakticky pod vládou Sovětského svazu. Tato skutečnost se týkala i v té době Československa. Došlo k významným změnám nejen v urbanismu tehdejších měst, ale především změně struktury, charakteru hospodářství, které bylo budováno centrálně podle sovětského vzoru. Faktická dominance jedné politické strany jednající přes centrální orgán vedla ke kontrole a uskutečnění změn ve všech aspektech sociálního, ekonomického i politického života. Až ke konci 80. let 20. století dochází k ústupu a následnému rozpadu celého systému, vytváří se nová státní zřízení. Dochází k (neo-) liberalizaci se snahou o decentralizaci veřejné správy a také dochází k rozvoji volného trhu, soukromého vlastnictví a využití kapitálu (Andrusz, Szelényi, Harloe, 1996). Dle Kadeřábkové a Piechy (2009, str. 60) změny v ekonomice České republiky způsobily zvýšení zájmu o brownfieldy. Faktory jako inovace v ekonomice, nové technologie, změny nabídky a poptávky a samotná restrukturalizace ekonomiky, mohly vést ke kolapsu úspěšně fungujících uskupení. V České republice na konci 90. let nastal proces synchronizované deindustrializace a reindustrializace. To


12

vedlo k vytvoření základních předpokladů pro vznik brownfields. Podobně vznik brownfieldů popisuje i Vráblík (2009, str. 3): „Vývoj po roce 1990 přinesl řadu změn ve struktuře sídel, zejména pak v charakteru výrobních území tradičních průmyslových měst. Nové vlastnické vztahy a nové tržní prostředí vedly ke kolapsu mnoha výrob, které byly nahrazovány všemi možnými aktivitami.“ 3.2.1

Situace brownfieldů na regionální úrovni z pohledu Jihomoravského kraje

V roce 2006 byl schválen Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR nový Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, díky kterému pokračuje regenerace lokalit brownfieldů. Agenturou CzechInvest je v současné době na území kraje evidováno 41 brownfieldů, které jsou připraveny k regeneraci a z toho 17 z nich je průmyslových. Počínaje rokem 2010 si kraj vede evidenci brownfieldů sám a proces získání informací o brownfieldech je realizován Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy (dále jen RRAJM), která komunikuje s obcemi na území kraje. Z výsledků vyplynulo, že celkový počet brownfieldů je roven 162 (bez zahrnutí města Brna – zde se v roce 2009 nacházelo 117 lokalit), z toho 47 je průmyslových a 64 zemědělských. V okrese Znojmo je evidováno 40 brownfieldů, to je druhý největší počet hned po městě Brně, dále následuje okres Brno-venkov s 37 brownfieldy – podrobněji lze tuto problematiku najít v koncepčních dokumentech kraje – viz Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017 (2013). Brno si klade za cíl aktivně přistupovat k regeneraci brownfieldů. Program představuje definovaná opatření (jedná se především o koncepční a strategické dokumenty) kterými chce město dosáhnout úspěšné regenerace brownfieldů. Zajímavým příkladem přístupu Brna k regeneraci brownfieldu je projekt Kreativní Brno (http://www.kreativnibrno.cz/), který si klade za cíl najít opětovné využití prostorů bývalé káznice, nacházejí na ulici Bratislavská 68 v Brně. Jedná se o projekt v rámci, kterého město spolupracuje s Jihomoravským inovačním centrem. Možnost zapojení je umožněna i širší veřejnosti, účast na projektu je umožněna i investorům, podnikatelům a neziskovým organizacím. I přes existenci koncepčních strategií je však stále značné části brownfieldů v praxi věnována jen malá pozornost a ty jsou tak regenerovány vesměs nahodile dle úvah jednotlivých vlastníků.


13

4 Typologie brownfieldů Podobně jako v různorodosti definic brownfieldů, existuje stejná situace i u jejich typologie. Brownfieldy lze členit z mnoha různých hledisek v závislosti na oblasti zájmu. Například Kadeřábková a Piecha definují brownfieldy jak z ekonomického hlediska, nebo také z hlediska jejich původu. Podobným způsobem přistupují k typologii Stalmachová et. al.(2012), kdy brownfieldy rozděluje do pěti hlavních kategorií: • pozemky po hlubinné těžbě, • brownfieldy po průmyslové výrobě, • armádní brownfieldy, • zemědělské brownfieldy, • železniční brownfieldy. CzechInvest (2008) na druhou stranu rozdělil brownfieldy dle struktury vlastnictví, z nichž 72,5 % bylo v soukromém vlastnictví, dalších 20,3 % brownfieldů bylo ve veřejném vlastnictví a zbylých 7,2 % neurčeno. Jak popisují Kadeřábková a Piecha (2009, str. 6) brownfields lze rozdělit i z hlediska původu, potom se jedná o nevyužívané: • průmyslové zóny, k jejichž vzniku vedla zásadní změna v orientaci českého pr0ůmyslu, odklon od těžké průmyslové výroby k orientaci na produkci spotřebního zboží, automobilů, informační a komunikační techniky. • administrativní objekty ve vnitřních zónách měst, na provoz těchto objektů neměla obec dostatek finančních prostředků a pro něž se nepodařilo najít nového majitele. Do této skupiny spadají i brownfieldy, které vznikají při rychle probíhajících změnách strukturního a funkčního uspořádání urbanizovaného území. • objekty Českých drah a Správy železniční dopravní cesty, z důvodu nedostatku finančních prostředků není řada objektů dlouhodobě udržována a mnoho budov se nachází v natolik špatném stavu, že by měly být určeny k demolici. • objekty ozbrojených složek, jejich vznik je spojen s odchodem sovětských vojsk z našeho území a se zrušením vojenských posádek Armády České republiky, popř. ozbrojených složek Ministerstva vnitra a Celní služby. • zemědělské objekty, mnoho brownfieldů má svůj původ v zemědělském sektoru. Po roce 1989 prošlo české zemědělství mnoha podstatnými změnami, počínaje narovnáním vlastnických vztahů k půdě a konče regulací produkce jednotlivých komodit, což mělo za následek vznik nových brownfieldů. • pozůstatky ukončené důlní činnosti těžby nerostných surovin, sanace a opětovné začlenění důlních objektů do okolní krajiny, je dlouhodobý proces, který je zejména ovlivněn vysokými náklady na revitalizaci daného území.


14

Odlišnost britského přístupu dokumentuje iniciativa Cabernet (2013), která rozděluje brownfieldy dle nákladů na revitalizaci a hodnoty pozemků do tří skupin (tedy opět z ekonomického hlediska): • A plochy – v komerčních polohách, které jsou pro potencionální investory atraktivní, jsou hnány privátním financováním, není potřeba intervence z veřejných prostředků. • B plochy – jsou charakterizovány, jako plochy na hranici ziskovosti. Zde nastává potřeba finanční pomoci z veřejných prostředků, nebo partnerství privátního a soukromého sektoru. • C plochy – jsou neperspektivní plochy, které se pro prospěšné využití bez financování veřejným sektorem, veřejností, nebo specifickými legislativními nástroji neobejdou.

Obrázek 1: Klasifikace brownfieldů dle CABERNETU Zdroj: cabernet.org.uk, vlastní úpravy


15

5 Problematika rozvoje brownfieldů Tato kapitola představuje určitý souhrn názorů od vybraných autorů o možnostech a faktorech rozvoje brownfieldů a dále popisuje některé překážky, které zabraňují jejich rozvoji. Při regeneraci brownfieldů bychom měli dle Národní strategie regenerace brownfieldů (2008) vycházet ze zkušeností v zahraničí, kdy jako pomoc při regeneraci je využívána řada programů a nástrojů podporujících realizaci těchto projektů. Mezi nástroje patří např. brownfieldové fondy, pozemkové banky, případně různé daňové nástroje. Důležitým faktorem se také ukázala podpora pilotních projektů a řešení jednotlivých dotčených lokalit nikoli samostatně, ale v rámci okolního území.

5.1

Možnosti rozvoje

Možnosti rozvoje obecně jsou různé, podobně jako v odlišnostech definicí brownfieldů, lze najít i určité odlišnosti v postupech vedoucích k rozvoji brownfieldů. Následující podkapitoly popisují dva vybrané přístupy k regeneraci brownfieldů. Přístup Model Masterplan, který je výstupem projektu Retina vychází ze zkušeností revitalizace tradičních industriálních brownfieldů v Jihovýchodní Evropě. Druhý zde popisovaný přístup HOMBRE navazuje na činnost skupiny CABERNET a snaží se o důkladné pochopení dané problematiky. Oba tyto přístupy byly vybrány z důvodu jejich povahy a jejich zaměření na Evropu, neboť vychází ze zkušeností v několika zemích v rámci Evropské unie. Model Masterplan se zaměřuje na efektivní plánování celkového procesu revitalizace vybraného brownfieldu, oproti HOMBRE se věnuje více přípravě jednotlivých fází, které i jinak člení. Na druhou stranu HOMBRE, klade důraz na využití ploch (brownfieldů) v cyklech, úspěšný proces revitalizace spočívá v kombinaci vybraných technologií. Popsanými postupy lze dosáhnout synergických efektů, které vedou k úsporám. V určitých směrech si však jsou oba přístupy podobné. 5.1.1

Model Masterplan dle projektu Retina

Jedná se o model vytvořený s podporou Evropské unie, původně vytvořený pro oblast Jihovýchodní Evropy (viz http://retinasee.eu/). Cílem je využití metodických materiálů týmy, které se zabývají přípravou plánu pro revitalizaci konkrétního brownfieldu. Metoda se zaměřuje na přípravnou fázi, dále navrhuje nástroje a techniky které mohou být v rámci revitalizace užity, definuje strukturu a obsah pro „Plán revitalizace brownfieldu“ a její součástí jsou také příklady, rady a tipy pro specifické případy revitalizace. Metodický dokument disponuje procesem rozhodování, zda je daný model adekvátní užít v konkrétní situaci (podrobněji viz Retina project, 2014).


16

Obrázek 2: Grafická ilustrace modelového procesu Zdroj: Model MasterPlan, 2011, vlastní úpravy

Stručný popis jednotlivých fází dle Model MasterPlan (2011) v rámci procesu revitalizace je následující: Před iniciační fáze – Součástí fáze je vytvoření organizační struktury s pomocí či bez pomoci obce, důležitým aspektem je zapojení stakeholderů do celého procesu. Iniciační fáze – V této fázi probíhá situační analýza, lze užít vybraných nástrojů a metod pro implementaci, důležitou součástí je zapojení veřejnosti. Rozhodovací fáze - Vytvoření definice identity dotčené oblasti, rozvoj samotné vize, vytvoření možných scénářů rozvoje, stanovení rozvojových cílů. Následně proběhnutí procesu (analýza, hodnocení) výběru finální scénáře. Fáze uskutečnění – Detailní plánování rozvoje potřebných funkcí v rámci procesu revitalizace. Dochází k využití nástrojů a metod (z oblasti marketingu, práva, stavebníctví, organizační), součástí je také finanční plánování. Monitoring – Proces monitorování se týká i předešlých fází a s nimi úzce spjat. Jednotlivé oblasti mají dílčí monitorovací plánu. Cílem je získat potřebnou zpětnou vazbu a žádané výstupy z jednotlivých indikátorů. 5.1.2

Holistic Management of Brownfield Regeneration (HOMBRE)

Cílem modelu HOMBRE (Hombre, 2014) je vytvořit paradigma vedoucí k „odstranění“ brownfieldů. Dát těmto lokalitám nové možnosti rozvoje pro služby společnosti dosáhnutím synergických efektů. V současné chvíli je model v procesu vývoje. Přesto již byly vytvořeny některé finální dokumenty k tomuto tématu, z nichž je možné vycházet i v této práci. Holistická strategie HOMBRE z části


17

vychází z kruhového hospodaření s půdou (circular land management). Následující schéma demonstruje proces regenerace brownfieldů dle HOMBRE. Základem je 7 dílčích stupňů tvořících proces revitalizace, ty jsou sdruženy do tří hlavních fází. V rámci první fáze dochází průzkumu, získání znalostí o dané oblasti, jsou vytvořeny cíle a dochází k návrhům. Plynulým přechodem nastává samotná transformace, která zahrnuje stupně rozhodování a implementace, poslední fází je následná péče, jež zahrnuje především údržbu samotného brownfieldu.

Obrázek 3: Realizace regenerace brownfieldů dle projektu HOMBRE Zdroj: HOMBRE, 2014

HOMBRE mající v podstatě stejný účel jako MasterPlan, avšak v jejich rozvoji se více zaměřuje na rozvoj takzvaných „technology trains“ (představujících specifické kombinace technologií), kterým věnuje významnou pozornost. „Technology train“ koncept se snaží o větší ekonomickou a časovou úsporu. V rámci projektu je také vyvíjen online nástroj Brownﬁeld Navigator (BFN), jehož účelem je podpora procesu úspěšné revitalizace brownfieldu. Cílem nástroje je skrze jeho funkce pomoci stakehoderům dosáhnout úspěchu v rozsahu daného projektu. Pracovní verze nástroje je dostupná na http://dtvirt8.deltares.nl/mappingtools/htdocs/site-bfn/. Efektivnost a vyšší udržitelnost prostřednictvím technologických kombinací v rámci procesu revitalizace daného brownfieldu je rozlišena do tří „Technology trains“: • Řešení energie / vody • Řešení půdy / stavebních materiálů • Synergie půdy / vody


18

Obrázek 4: Efekty „technology trains“ na proces regenerace brownfieldu Zdroj: HOMBRE, 2014

Obrázek 4 porovnává tradiční a holistický přístup k regeneraci brownfieldů. K snížení nákladů v regenerační fázi, dochází především díky opětovnému využití zdrojů (půda a materiály) a díky optimalizaci technologií. Druhá červená šipka představuje změnu vyvolanou zvýšenými příjmy a částečným snížením nákladů (např. energie, voda) Jak již bylo zmíněno výše, jedním z faktorů úspěchu regenerace brownfields je spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Dalšími faktory úspěšné regenerace jsou dle Kadeřábkové a Piechy (2009, str. 72): • poloha, • environmentální hlediska (existence zátěží), • potenciál budoucího využití, • majetkové vztahy, • existence infrastruktury, • očekávaná návratnost investice, dále pak také zdroje financování, pokrytí nákladů, regulace, schopnosti řídit rizika, vztahu obce, občanů. Jak poznamenává Bergatt Jackson (2005), k řešení brownfieldů a tedy jejich rozvoji vede cesta změnou postojů obcí a doporučeními vedoucími ke zlepšení přístupu k brownfieldům. Obce by měly zjistit, pokud již tak neučinily, jaké brownfieldy se na jejich území nachází a určit také procentuální rozlohu v rámci celkové rozlohy obce. Obce se musí více zaměřit na tuto problematiku, snažit se ji řešit a dle toho upravit svoji územní politiku. Nutné je také vyčíslit náklady a zajistit vícezdrojové financování k vyřešení situace s brownfieldy. Veřejný sektor nabízí služby prostřednictvím svých organizací. Jednou z těchto organizací je i Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest, 2013), která je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, jejíž snahou je podpora


19

podnikatelských subjektů, zajištění investic ze zahraničí a strategických služeb, zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Agentura působí jak v Jihomoravském kraji, tak i na území zbývajících 12 krajů, kde jsou lokalizovány její pobočky (více na www.czechinvest.org). Další organizací, která působí na území Jihomoravského kraje je Regionální rozvojová agentura jižní Moravy fungující na neziskovém principu, která je zájmovým sdružením právnických osob. Subjekty sdružení jsou Jihomoravský kraj, Sdružení obcí a měst jižní Moravy a Krajská hospodářská komora jižní Moravy. Zástupci těchto subjektů v čele s Jihomoravským krajem tvoří řídící orgány agentury. Agentura vznikla v roce 1997, původně její náplní bylo pouze zabezpečit administraci programu PHRE CBC, avšak časem, z důvodů potřeby, byly aktivity agentury rozšířeny i o podporu regenerace brownfieldů (RRAJM, 2013). Činnost agentury v této oblasti spočívá především v realizaci studií a strategií, péči o investory a podpoře investic. Agentura také mapuje existující brownfieldy a provozuje internetovou databázi brownfieldů na území Jihomoravského kraje dostupnou z http://www.brownfieldy-jmk.cz/.

5.2

Překážky a problémy spojené s rozvojem brownfieldů

Brebbia a Mander (2006) pojednávají o přístupu investorů v USA, kde je rozvoj brownfieldů často úspěšně proveden ve spolupráci veřejného sektoru s privátním. Aby privátní sektor tj. investoři byli motivováni, musí být splněny podmínky, za kterých jsou ochotni na daném projektu spolupracovat. Podmínky jako odpovědnost a riziko vychází ze situace na trhu a pravidel definovaných státem. Pokud by investor musel převzít velkou míru odpovědnosti, snižuje to jeho zájem o brownfield na minimum. Na druhou stranu pokud je investorům nabídnuta pomoc, zvýší se tím jejich sebejistota se do dané investice angažovat. Investor, který má zájem o daný brownfield, si je vědom rizika, které může v rámci investice nastat, avšak snaží se ho snížit na minimum svojí znalostí trhu. Následně hodnota brownfieldu, do kterého bylo investováno, je vytvořena samotnou revitalizací brownfieldu spojenou s novým účelem. Také jak uvádí Ionescu-Heroiu (2010, str. 25-26) podle hodnocení rizik Světové banky je nutné všechny projekty spojené s brownfieldy plánovat s opatrností větší, než je běžná u jiných projektů. Světová banka podle něj identifikuje 8 potencionálních rizik a nástin jejich řešení: • Odpovědnost je důležitým problémem jak pro vlastníka, který by mohl být souzen, pokutován způsobením ekologické újmy na svém pozemku, tak i pro developera, který se podílí na riskantní investici, v rámci níž může dojít k finančním problémům, které představují nečekané náklady. • Vlastnictví a právní smlouvy přináší další řadu problémů, jestliže je dané místo ve společném vlastnictví, může lehce dojít k neshodám mezi vlastníky, které povedou k zastavení realizace projektu nebo dokonce k jeho ukončení. Tomuto problému by se mělo předejít v příslušné smlouvě, která jasně definuje podmínky realizace a jež se strany zavázaly dodržet.


20

• Potenciální sanační náklady, které jsou determinovány mírou znečištění daného brownfieldu a časovým zpožděním. K tomuto riziku je nutné také přistupovat odpovědně, tedy s odbornou pomocí správně zajistit znečištěné oblasti. • Společenský odpor vycházející především z místních skupin a nevládních organizací, které bojují proti novému využití konkrétního místa. Jejich hlavními motivy jsou například negativní postoje ke zvyšování hustoty osídlení či apelace na ochranu zdraví obyvatel v dané oblasti. Proto by měla být společnost začleněna do procesu revitalizace brownfieldů. • Průmyslové dědictví jedná se o snahu zachovat budovy historicky, architektonicky významné. • Technické otázky proveditelnosti, problém může nastat v nedostatku kvalifikované síly, proto v ideálním případě by mělo být využito služeb firem majících praxi v oboru. Korupce způsobená nedostatečnou transparentností projektu, nebo problematickým určením ceny pozemku, která následně vede ke zvýhodnění subjektu vlastnící revitalizovaný objekt. • Tržní negativa způsobují, že úspěch projektu je ohrožen současným stavem ekonomiky (ekonomická krize má negativní dopad na revitalizaci brownfieldů). • Ekonomická proveditelnost vychází z možností financování, mohou nastat nepříjemné překážky, protože banky jsou při financování těchto projektů opatrnější.

5.3

Možnosti financování brownfieldů

V dnešní době existují různé možnosti financování brownfieldů. Na úrovni České republiky lze využít především dotačních pobídek z Evropských fondů či různých národních dotačních programů realizovaných prostřednictvím příslušné státní instituce dle tematického zaměření a v neposlední řadě, lze využit i jiné možnosti financování jako například Norské fondy (například realizovaný Program CZ06 „Kulturní dědictví a současné umění“), Fond Evropského hospodářského prostoru či JESSICA Urban Development Funds (UDF), které ovšem v současné době nejsou využívány, nebo jejich využití tvoří minoritní část. Hlavním problémem financování brownfieldů z Evropských fondů na národní úrovni je neexistence konkrétního dotačního programu zacíleného na tuto problematiku a neexistence definice brownfieldu jako takového i v jiných finančních titulech. V současné chvíli nejsou hotové jednotlivé prováděcí dokumenty dotačních programů pro období 2014-2020, avšak z pracovních verzí, jejichž obsah se kontinuálně mění, lze usuzovat, že využití finančních pobídek pro regeneraci brownfieldů lze využít především z těchto operačních programů: • Integrovaný regionální operační program (IROP). • OP Zaměstnanost (OPZ). • OP Životní prostředí (OPŽP).


21

Z rozhovoru s Mgr. Janem Hladíkem (2014) plyne, že v určitých situacích přichází v úvahu i další programy jako: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), OP Doprava (OPD), OP Rakousko – ČR (OP At/CZ) a Program rozvoje venkova. Ovšem v žádném z těchto programů se nejedná o přímou podporu revitalizace brownfieldu (v Programovém období 2007-2013 byla podpora brownfieldů podporována v rámci ROP Moravskoslezsko - oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields), kdy by pojem jako takový byl zakotven v prováděcích dokumentech jednotlivých programů, ale jedná se spíše o pomocnou finanční podporu procesu (myšlena jak samotná transformace, tak i následná jeho nová funkce) revitalizace brownfieldu. Příkladem financované aktivity by za této situace mohla být podpora sociálního podnikání, nebo realizace parku či městské zeleně v rámci vybraného brownfieldu (o rozsáhlé přeměně brownfieldů na plochy veřejné zeleně v Torontu diskutuje např. De Sousa, 2003). Dalším případem je již zmíněná JESSICA Urban Development Funds (UDF). Jedná se o typ finančního nástroje, jehož snahou je podpora udržitelných investic v městských oblastech. V současné době do roku 2015 lze v rámci programu „Nízkoúročené úvěry na rekonstrukci a modernizaci bytových domů – Program JESSICA“ čerpat zvýhodněný „investiční nízko-úročený úvěr na pokrytí způsobilých výdajů spojených s modernizací a rekonstrukcí bytového domu nebo s rekonstrukcí nemovitostí, která sloučí či bude sloužit pro sociální bydlení (žadatelé pouze z řad obcí a neziskových organizací)“. (Evropská komise, 2014). Krajský dotační program pro podporu brownfieldů v současné době neexistuje a i do budoucna lze očekávat, že k jeho zavedení nedojde. Pro kraj je především v současné chvíli prioritní podpora vědy a výzkumu, inovací a proto velká část podpory od kraje je zaměřena právě na tyto aktivity, bohužel ty se vůbec či jen z okrajové části dotýkají Znojma, jelikož drtivá většina těchto aktivit je lokalizovaná v krajském městě Brně.


22

6 Charakteristika regionu Vzhledem k zaměření práce je tato kapitola věnovaná stručné charakteristice vybraného území. Začátek této části tvoří stručná charakteristika regionu a vybraných faktorů, mezi kterými jsou doprava a ekonomická situace v obci. Následně je popsán program Kolumbus, jehož snahou je podpora podnikatelských aktivit v obci. Město Znojmo má příznivou pozici pro svůj budoucí rozvoj, neboť se nachází v blízkosti Rakouské republiky, která má vyšší ekonomickou sílu než ČR, na druhou stranu, nemá město v současnosti odpovídající silniční napojení na blízká významná regionální centra (Brno, Vídeň). Tento fakt spolu s ostatními bariérami způsobuje nižší atraktivitu pro potencionální investory, kteří by se mohli zajímat o možnou revitalizaci místních brownfieldů. Celé situaci nepřispívá ani fakt, že ve městě se nachází málo významných firem. Samotnou kapitolou je pak přístup kraje, který bohužel dostatečně neřeší tuto problematiku ve spolupráci s vedením Města Znojma a nerealizuje příslušná opatření k řešení problému.

6.1

Okres a město Znojmo

Město Znojmo je obec s rozšířenou působností situovaná v nížinné oblasti na jihozápadě Jihomoravského kraje, v blízkosti hranic s Rakouskou republikou. Obec je centrem bývalého okresu Znojmo, který je největším (1 590 km2) v Jihomoravském kraji a sedmým největším v České republice, avšak hustota obyvatel v okresu patří mezi nižší v rámci okresů a v roce 2013 činila kolem 71 obyvatel na km2. Město Znojmo je druhým největším městem v kraji s 33964 obyvateli (k 1. 1. 2013), hranice města plynule navazují na okolní obce, s kterými sousedí, jedná se především o Dobšice, Suchordly a Nový Šaldorf-Sedlešovice. Obce spolu se Znojmem vytváří aglomeraci (Dobšice, Nový ŠaldorfSedlešovice, Suchordly, Kuchařovice, Dyje) přesahující v současnosti 40 000 obyvatel. Pro rozvoj města Znojma a pro budoucí využití brownfieldů, je důležitý rozvoj podnikatelského prostředí ve městě a jeho okolí. Podnikatelským prostředím jsou myšleny různé faktory, které napomáhají a rozvoji podnikání a lákají nové investory. Mezi klíčové faktory lze považovat dopravu a ekonomickou situaci obce. Město Znojmo má k 31. 12. 2013 dle ČSÚ rozlohu 65,89 km2 a je složeno z 9 městských částí, ty se nazývají Derflice, Kasárna, Konice, Mramotice, Načeratice, Oblekovice, Popice, Přímětice, Znojmo. Poslední část Znojmo představuje hlavní část města, ke které se postupně připojily okolní obce. Z administrativního hlediska je Znojmo obcí s rozšířenou působností se správním obvodem tvořeným 111 obcemi, jejichž katastrální území jsou zobrazena na obrázku 5: Administrativní rozdělení SO ORP Znojmo.


23

Obrázek 5: Administrativní rozdělení SO ORP Znojmo Zdroj: ČSÚ, 2014

6.2

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel je od roku 1869 více než dvojnásobný. Počet obyvatel byl ovlivněn historický vývojem města, kdy nejvíce obyvatel 36 134 Znojmo dosáhlo v roce 1991. Snížení počtu obyvatel po roce 1930 bylo ovlivněno Druhou světovou válkou, která negativně ovlivnila předešlý růst obyvatel ve Znojmě. Při poslední sčítaní lidu domů a bytů bylo ve městě Znojmě evidováno 34 122 obyvatel, tedy o 2012 méně. Tento fakt je způsoben několika faktory, jedním z nich je obtížnější možnost získat práci a dále také projevující se efekt suburbanizace. Celkový vývoj obyvatelstva od roku 1869 do roku 2011 popisuje následující graf.


24

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel Znojma od roku 1869

Název grafu 40000

34550

35000

30794

30000 25000 20000

18740

21153

23316

25840 25993

25146

27456

36134 35758

34122

29645

15606

15000 10000 5000 0 Rok 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Zdroj: ČSÚ, 2014

6.3

Dopravní infrastruktura

Silniční doprava je nejvýznamnějším typem dopravy, o poznání méně významná je v současnosti doprava železniční, nedaleko města se nachází malé neveřejné vnitrostátní letiště, které je využívané pro soukromé účely. Silniční dopravní síť tvoří především silnice I/53 je silnice I. třídy spojující Pohořelice a Znojmo, která tvoří spojení Znojma s krajským městem Brnem a I/38 (mezinárodní označení E 59) spojující města Česká Lípa, Mladá Boleslav, Nymburk, Kolín, Kutná Hora, Havlíčkův Brod, Jihlava, Znojmo a dále vede do Rakouska a tvoří důležité spojení s Vídní. Z rakouské strany je postupně směrem od Vídně k českým hranicím realizována rychlostní komunikace (Schnellstraße S3), přibližně polovina této trasy je již realizována. Uvedení zbývající části do provozu je naplánováno po roce 2018. Z výše uvedeného je patrná výhodná poloha Znojma na silničních tazích, která je však limitována neexistencí komunikací nejvyššího řádu (dálnice či rychlostní komunikace). Je otázkou, zda se daná situace může zlepšit, neboť v severojižním směru je prioritně uvažováno se spojením Brna a Vídně, přes Mikulov. Železniční doprava je realizovaná v rámci tří tratí: • Železniční trať Znojmo–Okříšky (číslo 241) – převážně osobní doprava. • Železniční trať Břeclav – Znojmo (číslo 246) – osobní i nákladní doprava. • Znojmo - Retz (- Wien) (číslo 248) – osobní i nákladní doprava, nově elektrifikovaná.


25

Obrázek 6: Dopravní síť města Znojma a okolí Zdroj: ŘSD, 2014

V současnosti probíhá výstavba znojemského obchvatu, který je však provázen problémy. Část první stavby obchvatu již byla realizována, díky odporu části obyvatel však byla stavba pozastavena a v současnosti není napojena na stávající silniční síť. Na následujícím obrázku je zobrazena druhá část obchvatu, která je v současnosti v procesu realizace. Dokončení obchvatu ohrožují i možné změny v celém projektu, i proto bohužel má v současnosti stavba zpoždění. Její realizace v budoucnu umožní plynulejší provoz městem, a pokud dojde i k uskutečnění etapy napojující obchvat na Rakousko mohlo by město přilákat nové investory.


26

Obrázek 7: Realizace obchvatu kolem Znojma, druhá stavba Zdroj: ŘSD, 2014

6.4

Ekonomická situace vybraného území

Z dat ČSÚ za 1. - 3. čtvrtletí 2013 pro okres Znojmo plyne, že na území okresu působí 25 242 ekonomických subjektů, počet ekonomických subjektů se od roku 2010 pozvolným růstem zvyšuje, za toto období v porovnání za kraj se podílí okres Znojmo 8,58 % z celkového počtu ekonomických subjektů v JMK (294 319 subjektů za 1. - 3. čtvrtletí 2013). Z dat sledovaný za okresy Úřadem práce České republiky k 31. srpnu 2014 je počet volných míst za sledované období roven 618 a uchazečů o zaměstnání bylo evidováno 7264 uchazečů. Z hlediska podílu nezaměstnaných patří okresu Znojmo 12. příčka a řadí se tak mezi nejhorší v republice. Mezi největší zaměstnavatele ve městě Znojmě i v celém okrese patří především: Nemocnice Znojmo, Moravskoslezské cukrovary, a.s., TAMURAEUROPE LIMITED, PEGAS NONWOVENS s.r.o., další významnější podniky dle počtu zaměstnanců demonstruje tabulka níže, která uvádí i další významné subjekty v regionu. Z ní je také patrné, že celková ekonomická výkonnost regionu je nízká, významní jsou zaměstnavatelé z řad veřejné správy. A v samotném Znojmě se nenachází velký počet větších podniků, je zde velice nízké zastoupení vědeckých institucí.


27

Tab. 2 Seznam nejvýznamnějších zaměstnavatelů v rámci okresu Znojmo Název subjektu Nemocnice Znojmo, p. o.

Zaměstnanců 1000 - 1499

Moravskoslezské cukrovary, a.s.

250 - 499

Vapas, a.s. (přepravní společnost)

250 - 499

PEGAS NONWOVENS s.r.o. (netkané textilie) TAMURA-EUROPE LIMITED (strojírenství) Město Znojmo

250 - 499 250 - 499 250 - 499

Lokace Znojmo Hrušovany nad Jevišovkou Hrušovany nad Jevišovkou Znojmo Znojmo Znojmo

Nevoga s.r.o. (Výroba plastového a kovového zboží)

250 - 499

Znojmo

CROSS SPEED, s.r.o. (přepravní společnost)

250-499

Branišovice

Gawain s.r.o. (pohostinství) Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o.

200-249 200 - 249

RETEX, a.s.

200-249

Chvalovice Znojmo Moravský Krumlov

ZNOJEMSKÉ STROJÍRNY s.r.o.

100 - 199

Znojmo

SUNCONE s.r.o.

100 - 199

Znojmo

Správa nemovitostí města Znojma, p. o.

100 - 199

Znojmo

Zdroj: Registr ekonomických subjektů

6.5

Turistický ruch

Město Znojmo se nachází v atraktivní oblasti spojené s produkcí vína a přírodními krásami. Na území obce se nachází i velké množství památek, především městských domů a dále významné zastoupení sakrálních staveb (například kostel sv. Michala, kostel sv. Mikuláše, kaple sv. Jana Nepomuckého). Nejvýznamnější památkou je Národní kulturní památka Znojemská hradní rotunda. Samotná historická část města tvoří městskou památkovou rezervaci. Část území města zasahuje i do oblasti Národního parku Podyjí, který je velmi významný svým přírodním bohatstvím. Turistický ruch na území Znojma má letní sezónní charakter, to je způsobeno mimo jiné i geografickou polohou města. Na Znojemsku má velký význam turistika spojená s vínem. Turisté na území města a jeho okolí nejčastěji volí pěší turistiku a cykloturistiku. Cykloturistika v okolí Znojma nabízí různorodé trasy často spojené s možnou konzumací místního vína. Cestovní ruch má pro město nezanedbatelný význam, neboť v letních měsících pomáhá snižovat nezaměstnanost celého regionu.


6.6

28

SWOT analýza

SWOT analýza byla navržena s ohledem na současný a předpokládaný budoucí stav města Znojma a shrnuje pohled autora na jednotlivé stránky obce (viz tab. 2). Mezi silné stránky byl zařazen především význam města, jako regionálního centra. Jedná se o druhou největší obec v Jihomoravském kraji s bohatými historicko-kulturními hodnotami. Silnou stránkou regionu je jeho význam ve vinařství, jak ve zpracovatelské fázi, tak i ve spojení s cestovním ruchem. Finanční situace města je v současnosti příznivá, neboť Znojmo není vysoce zadluženo. V poslední řadě lze ocenit snahu města o podporu podnikání a zaměstnanosti mimo jiné prostřednictvím projektu Kolumbus (viz. dále). Slabé stránky města jsou především strukturálního charakteru, jedná se o špatnou infrastrukturu, nedostatečně rozvinutou silniční síť (především dálniční/rychlostní napojení na Brno a Vídeň). Dalším problémem je vysoká míra nezaměstnanosti, která je mimo jiné negativně ovlivněna nízkým počtem větších podnikatelských subjektů. V poslední řadě chybí širší zastoupení institucí ve vědě a výzkumu na území města, to způsobuje nižší atraktivitu lokality a v současnosti omezuje získávání dotačních titulů z kraje a EU. Mezi příležitosti lze zařadit rozvoj turistiky a vyšší využití železničního spojení s Břeclaví, dále spolupráci se zahraničními subjekty z Rakouské republiky, jež může způsobit příliv investičního kapitálu a vznik nových firem. Další možnou příležitostí je využití dotačních titulů, především z evropských fondů a národních programů. Ohrožením obce představují aktivity situace jako vysoké zadlužení obce, neatraktivnost pro budoucí investory, zvyšující se intenzita dopravy, neodpovídající silniční infrastruktura, které negativně ovlivní budoucí vývoj města. Shrnutí analýzy popisuje následující tabulka.


29

Tab. 3 SWOT analýza města Znojma Silné stránky • Významné regionální, kulturní centrum, druhé největší město v kraji • •

Turisticky oblíbená destinace (vinařská turistika, cykloturistika, Národní park Podyjí) Dobrá finanční situace obce

•

Zájem města o podporu podnikání

Příležitosti • Rozvoj turistiky • Rozvoj a využití železničního spojení s Mikulovem a Břeclaví • Budoucí lepší silniční spojení s Vídní a s ním plynoucích pozitivních externalit • Spolupráce se zahraničními subjekty (Rakousko) • Využití dotačních titulů

Slabé stránky •

Špatná dopravní regionální síť, absence rychlostní silnice spojující Brno/Vídeň a Znojmo

•

Vysoká míra nezaměstnanosti

• •

Nízký počet podnikatelských subjektů Nízké zastoupení ve vědě, výzkumu, školství Ohrožení • Neodpovídající silniční infrastruktura •

Zvyšující se intenzita dopravy

•

Neatraktivnost pro budoucí investory

•

Vysoké zadlužení obce

•

Nedostatečné využití dotačních titulů

Zdroj: vlastní návrh

6.6.1

Projekt Kolumbus

Sama obec se snaží se svým programem Kolumbus (2014) podpořit rozvoj a získat nové investory. Investor, který by měl zájem o využití brownfieldu může využít tento program, jenž mu nepřímo pomůže v úspěšné revitalizaci brownfieldu. Od roku 2012 město Znojmo spustilo program s názvem Kolumbus. Cílem programu je objevovat a pomáhat vytvořit nová pracovní místa a tím zajistit konkurenceschopnost regionu. Program je reakcí města na problematiku vysoké nezaměstnanosti, která je nežádanou z pohledu občanů, jak vyplývá z průzkumů Soukromé vysoké školy ekonomické v roce 2012. Obec vidí příčinu tohoto problému v nevyhovující vzdělanostní struktuře a špatné dopravní dostupnosti. Následující okruhy projektu nabízí možné využití při budoucí spolupráci obce s investorem: • Znojmo the best place for your bussines. • Znojmo nastartuje vaše podnikání. • Znojmo podporuje zaměstnavatele. • Znojmo vytváří nová místa Tyto dílčí okruhy projektu se snaží o podporu podnikatelských subjektů, prostřednictvím spolupráce s obcí. Umožnit jim získat podporu od obce, nabízí spolupráci s místní hospodářskou komorou a mimo jiné i nabídnout nové investiční možnosti. V budoucnu tak mohou přímo či nepřímo pomoci v rámci revitalizace brownfieldu. To se již v současnosti potvrzuje, neboť například


30

v případě Areálu znojemského pivovaru radnice získala investora na jeho obnovu provoz.


31

7 Vývoj a současná situace brownfieldů ve Znojmě Město Znojmo patřilo ve své historii k významnému regionálnímu centru již od dob středověku. Pozdější rozmach zemědělské činnosti vyvrcholil známou produkcí znojemských okurek a jiných kvalitních zemědělských produktů. Rozmach města v 20. století byl utlumen jak první, tak i druhou světovou válkou, především z důvodu odsunu značného množství tehdejšího německého obyvatelstva, jehož část byla významnou součástí tehdejší inteligence a místních podnikatelů. Tyto odsuny tedy negativně přispěly k budoucímu rozvoji města. Na historický vývoj města měla vliv i jeho příhraniční poloha s Rakouskem.

7.1

Historický vývoj obce, začlenění města do krajiny a jeho urbanistický vývoj

Vývoj města shrnují Filip a Krejčí (2012). Akcentují unikátní krajinný ráz, tvořený řekou Dyjí, která již od dob neolitu měla významný vliv na rozvoj celé oblasti a později samotného města. Do území kolem města zasahují výběžky Českomoravské vysočiny, charakterem se jedná o úrodnou zemědělskou oblast. Město, díky své tehdejší významnosti, získává v 13. století od Přemysla I. Otakara titul královského města a dochází k příchodu především německy mluvících kolonistů. Již před příchodem kolonistů dochází k založení premonstrátského kláštera v Louce, který však nebyl dostavěn, postupem času město získává i městské hradby. Z období kolem roku 1750 pochází nejstarší známý půdorysný plán Znojma, který byl vylepšen roku 1815 Thomasem Weeberem. Město v té době bylo tvořeno 8 okresy a čtyřmi předměstími a bylo napojeno císařskými cestami na Vídeň, Brno i Prahu. V 19. století ztrácí městské hradby svůj význam a dochází k prudkému rozvoji města i za jejich hranicemi. Nastává proces industrializace městského prostoru, jeho napojení na železniční síť a dochází k výstavbě obytných, ale i veřejných budov dle nového regulačního plánu. Výstavba v 20. století probíhala především severně a jižně od historického jádra města a vedla k propojení předešlé výstavby (zcela či z části) s okolními obcemi. Vznikem československého státu dle Richtera et al. (1966) došlo k politickým, sociálním změnám a to vedlo narušení hospodářského zázemí. Území Znojma se rozrostlo administrativním sloučením a došlo k intenzivní výstavbě na předměstí, která byla posléze zpomalena hospodářskou krizí v 30. letech 19. století. Po roce 1945 dochází ke změnám ve všech sférách společnosti. Struktura města postupem času získává novou urbanistickou podobu a dochází i k transformaci průmyslu. Jak uvádí Klusáček et al. (2013), od roku 1948 dochází ke změnám v zemědělství, nastává kolektivizace a vznik nových velkých zemědělských zařízení. Po roce 1989 vlivem přechodu na tržní ekonomiku a s ní


32

spojených procesů restitucí a privatizace, dochází k ovlivnění těchto zařízení, které později vede ke vzniku velkého množství zemědělských brownfieldů. Vlivem snižující se zemědělské produkce, snižující se zaměstnanosti v zemědělství a privatizace, později dochází ke vzniku brownfieldů na území Znojma jako jsou areál konzervárny Fruty, nebo Jatka Znojmo.

7.2

Brownfieldy ve městě Znojmě – aktuální stav

Tato kapitola se zabývá šesti brownfieldy (Fruta, Loucký klášter, Malá louka, BusinessPark, Areál znojemského pivovaru, Jatka Znojmo) autorem vybranými. Každý popis brownfieldů obsahuje základní informace o jeho současném stavu a dále uvádí některá významná fakta, jež rozšiřují jeho charakteristiku, fotodokumentace k jednotlivým brownfieldům je součástí Přílohy 2 Fotodokumentace brownfieldů. Brownfiledy ve Znojmě jsou úzce spjaty s historickým vývojem města. Ačkoliv město má aktivní přístup k problematice brownfieldů, je nutné, aby se tématu věnovalo ještě intenzivněji. V současné době existují databáze mapující umístění brownfieldů v ČR, ovšem jejich aktualizace není častá. Dle databáze brownfieldů spravované Czechinvestem, jsou evidovány na území města Znojma čtyři brownfieldy (Areál znojemského pivovaru, Fruta Znojmo, Loucký klášter, Městská jatka), zatímco RRAJM (http://www.brownfieldy-jmk.cz/) eviduje na území města Znojma tyto brownfieldy Fruta Znojmo, Loucký klášter, Malá louka, BusinessPark. Tyto databáze mají především informativní charakter, a proto je nutné provádět aktuální šetření. Vlastní výběr brownfieldů dle autora demonstruje následující tabulka č. 4, která vychází z poznatků získaných autorem k dané problematice.


33

Tab. 4 Základní charakteristika vybraných brownfieldů na území města Znojma

Název

Předešlé využití

Lokace (GPS)

Areál znojemského pivovaru

pivovar

příprava 48°51'22.547"N, revitalizace 16°2'42.512"E

BusinessPark

průmysl

48°51'7.664"N, 16°3'41.165"E

Fruta Znojmo Loucký klášter Malá louka Městská jatka

potravinářský průmysl – 48°51'14.370"N, zpracování 16°4'8.937"E ovoce a zeleniny 48°50'27.001"N, kasárna 16°3'29.070"E 48°50'41.423"N, vojenský areál 16°3'38.599"E potravinářský průmysl – 48°51'11.427"N, zpracování 16°3'44.042"E masa

Současný stav částečné

částečně využíván část areálu revitalizací

prochází

částečně využíván příprava revitalizace příprava revitalizace

Zdroj: Vlastní návrh

V současné době prochází procesem regenerace Malá louka, zde obec iniciovala již přípravné návrhy a zacílení budoucího využití objektu – to v zásadě odpovídá první fázi modelu HOMBRE (viz s. 17). Procesem regenerace prochází Areál znojemského pivovaru, kde dochází k přípravným fázím projektu. Podobně je na tom i Areál Fruty Znojmo, na jeho území probíhají v současnosti stavební úpravy, podobně jako u Městských jatk. BusinessPark je částečně využíván, především část výrobní haly, zbývající prostory jsou nabízeny k pronájmu. Malá část Louckého kláštera je využívána pro společenské akce a pro potřeby místního vinařského podniku Znovín Znojmo, a.s. Všechny zmíněné objekty jsou blíže charakterizovány v následujícím textu.


34

Obrázek 8: Lokalizace vybraných brownfieldů ve městě Znojmě Zdroj: vlastní návrh, zpracováno v programu ArcGIS

Brownfiled Areál znojemského pivovaru BusinessPark Fruta Loucký klášter Malá louka 7.2.1

Současný stav Příprava částečné revitalizace Částečně využíván Prochází revitalizací Částečně využíván Příprava revitalizace

Fruta

Areál Fruty Znojmo se nachází v blízkosti vlakového nádraží, v části městské průmyslové zóny. Lokalita má dobré napojení na silnici I/53, v blízkosti se nachází i železniční stanice. Areál Fruty Znojmo byl v předešlých letech využíván pro potřeby potravinářského průmyslu, především zpracování okurek. Po roce 2001 dochází k úpadku společnosti, který vede až k jejímu zániku, posléze dochází k demolici všech budov v areálu. Vzhledem k tomu, že celý areál je v soukromém vlastnictví, je jeho rozvoj značně omezen a závisí na preferencích majitele. V minulých letech proběhlo několik studií možnosti využití daného areálu, avšak k realizaci žádné z nich nedošlo. Na území 15 520 m2 v současnosti probíhají stavební úpravy, na daném místě bude zbudována novostavba obchodního a skladového areálu pro prodej stavebnin, pro zbývající část není v současnosti využití.


7.2.2

35

Loucký klášter

Premonstrátský klášter byl založen roku 1190 a záhy se stal jednou z nejpřednějších klášterních institucí na Moravě, později po roce 1572 se o jeho rozvoj zasloužil český šlechtic Šebestián Freytag z Čepirohu, který začal s pěstováním okurek (v té době byly v Evropě novou plodinou) a položil tak základy tradiční produkci znojemských okurek. Zrušením kláštera roku 1784 a dochází k přeměně objektu na kasárna (Filip, Krejčí, 2012). Klášter se nachází v blízkosti řeky Dyje v jižnější části města, mimo průmyslovou zónu. Lokalita má dobré napojení na silnici I/38. Klášter je pouze z malé části využíván společností Znovín a příležitostně pro místní akce. V současnosti byla již opravena střecha kláštera a byly postaveny nové komíny, objekt se částečně dočkal i nových oken a fasády. Často jsou využívány zrekonstruované prostory bývalé jízdárny, které umožňují pořádání kulturních i společenských událostí. Budoucí využití kláštera, který disponuje značnými prostory, limitují nedostatečné finanční prostředky. Město postupně opravuje jeho prostory a snaží se najít nové využití, jakým je i příklad zbudování penzionu v prostorech kláštera, jeho dokončení je odhadováno v září 2015. Nedaleko tohoto objektu se nachází městské koupaliště a v těsné blízkosti protéká řeka Dyje, na jejímž břehu se nachází kemp. Jednou z možných variant je tedy postupné využití, díky jeho dobré poloze lze jeho částečné využití směřovat dále v oblasti cestovního ruchu. 7.2.3

Malá louka

V září vedení města schválilo regulační plán lokality Malá louka. Tento objekt dříve sloužil pro vojenské účely, především jako garáže a parkovací přístřešky pro tanky, obrněné transportéry a jinou vojenskou techniku. K opuštění objektu došlo roku 1997. Areál Malá louka je napojen na silnici I/38. Město schválilo využití plochy pro jednotlivé účely, návrh využití ilustruje obrázek číslo 12. Roku 2012 město vypracovalo za účelem regenerace objektu studii „Zadání regulačního plánu Malá louka ve Znojmě“ (2012), která jasně definuje možné podmínky výstavby a využití území. Problematické se může jevit vlastnictví necelých 6 000 m2 v soukromém vlastnictví (společnost Lidl), neboť v dané lokalitě se již koncentrují dva velké hypermarkety. Lokalita Malé louky napojení s Brněnskou ulicí


36

Obrázek 12: Malá louka – návrh řešení území Zdroj: Zadání regulačního plánu Malá louka ve Znojmě, 2012

7.2.4

BusinessPark

Jedná se o areál budov vystavěných v 80. letech na ulici Průmyslová připravených jak k průmyslovému podnikání s možností pronájmu administrativní budovy. Areál má výborné napojení na dopravní infrastrukturu, v bezprostřední blízkosti se nachází i městská hromadná doprava. Původní provoz v této lokalitě byl


37

zaměřen na výrobu bot, obuvnická továrna ukončila svůj provoz v polovině 90. let. V současné době je ve vlastnictví společnosti Wunderer Immobilien a částečně je využíván (přibližně z 25 %) jako výrobní provoz rakouské spol. Egston System Electronic (Brownfieldy-jmk, 2011). Společnost nabízí pronájem jak kancelářských prostorů, tak i výrobních. Obchodní prostory o ploše 2211 m2 jsou současně k prodeji i k pronájmu za 60 Kč/m2/Měsíc + služby a teplo. Výrobní prostor je tvořen 5 podlažní budovou, každé podlaží nabízí užitnou plochu o 3 240 m2. Prostory jsou pro výrobní a skladovací účely plně vybaveny a budova disponuje i dvěma výtahy o nosnosti 6 tun. Cena nájmu činí 93 Kč/m2/Měsíc k pronájmu + služby a teplo (BusinessPark Znojmo, 2012). 7.2.5


Znojemský pivovar Hostan (2014) započal svůj provoz roku 1720. Později dochází k privatizaci pivovaru. V roce 1995 roční výroba piva činila 192 000 hl a v pivovaru pracovalo 110 zaměstnanců. Znojemský pivovar zažil úpadek v roce 2002, kdy město sporně (podíl byl dle znaleckého posudku prodán pod cenou) odprodalo 30 % podíl ostatním společníkům, a ti následně firmě STAROBRNO a.s., která posléze přesunula výrobu místního regionálního piva Hostan do Brna, fakticky celý pivovar funkčně „zdecimovala“, neboť v něm utlumila a posléze i zastavila výrobu. Následně město muselo pivovar, z důvodu přístupové cesty k Znojemskému hradu, odkoupit zpět (Znojemský týden, 2014). Areál se nachází v historické části města, v bezprostřední blízkosti Rotundy svaté Kateřiny a Znojemského hradu. V současné době je areál prázdný, město si nechalo vypracovat odbornou studii. V rámci areálu se ojediněle pořádají kulturní akce. Vedení města jednalo o možnosti zřízení pětihvězdičkového hotelu se soukromým investorem. Po neúspěšných jednáních v červnu 2014 město započalo jednat s novým investorem, kterému pronajalo část areálu pro zřízení nového minipivovaru. Vedení města tak rozhodlo, že z důvodu nezájmu ze strany investorů, bude areál nabízet po částech. Celý pronájem však byl kritizován ze strany opozice, neboť pronájem nebyl projednán zastupitelstvem, ani s veřejností. Tento přístup ze strany vedení města je špatný je v rozporu s výše zmíněnými postupy jak přistupovat k realizaci brownfieldů (Česká televize, 2014). 7.2.6

Jatka Znojmo

Areál již od 90. 20. století neplní svoji funkci. Svůj úpadek zažil v rámci restrukturalizace průmyslu v ČR. V rámci vlastnických vztahů vedlo město soudní spor o vlastnictví objektu, který posléze vyhrálo. Jatka mají dobré silniční napojení a nachází se v bezprostřední blízkosti BusinessParku. V srpnu 2014 se vedení města dohodlo s novým investorem na budoucím využití objektu, město nabídlo objekt za nejvyšší nabízenou cenu s podmínkou vytvoření minimálně 20 pracovních míst. V současnosti probíhá demolice objektu, kde posléze vznikne nový výrobní areál pro lehký dřevozpracující průmysl


38

a zpracování plastů a administrativní budova. Projekt by měl být realizován do dvou let a v plném provozu se majitel po dobu pěti let zavázal zaměstnávat nejméně 30 osob. Samotnou spolupráci s investorem město navázalo přes projekt Kolumbus. (Znojemské LISTY, 2013)

7.3

Příklad regenerované oblasti na území obce Znojmo

Mezi příklady již regenerovaných oblasti na území města Znojma lze zařadit kupříkladu Žižkova kasárna a Albert Znojmo. Žižkova kasárna Žižkova kasárna sídlící na ulici Jarošova sloužila od svého vzniku (konec 19. století vojenským účelům. Svůj význam měla kasárna do 80. let 20. století, od roku 1989 ztrácí svůj význam a k jejich zrušení a vzniku brownfieldu dochází v roce 1997. Armáda veškeré budovy Žižkových kasáren opustila a celý rozlehlý areál předala městu. Objekt následně chátral, a nebylo možné pro něj najít dalšího využití. Město se následně rozhodlo celý historický komplex prodat, přičemž hned na začátku projektu požadovalo, že významnou část daného prostoru chce využít pro bydlení. Průběh realizace provázely soudní spory, které se týkaly výběrového řízení a vítězné firmy, avšak následné kontroly prokázaly, že obec nepochybila. Realizátor následně na místě kasáren postavil obytné budovy, rodinné domky a nákupní středisko (Vojensko, 2014).

Obrázek 9: Objekt kasáren před demolicí objektů Zdroj: vojensko.cz, 2013


39

Obrázek 10: Realizovaná revitalizace kasáren Zdroj: Maps google, 2013

Areál na Hakenově ulici – Albert Znojmo Na pozemcích nacházejících se u křižovatky Hakenova–Vídeňská, které byly dříve součástí Fruty Znojmo, došlo roku 2002 k demolici všech objektů. Díky rychlé transformaci lokality bylo zabráněno potencionálnímu vzniku nového brownfieldu. Následně na daném místě došlo k výstavbě 294 nových parkovacích míst a obchodního centra Hypernova (v současnosti Albert vlastněný firmou AHOLD Czech Republic, a.s. (Rovnost, 2002). Přímo vedle obchodního domu, se nachází současný brownfield Malá louka Znojmo. Současný stav po realizaci ilustruje následující obrázek.

Obrázek 11: Obchodní dům Albert Zdroj: vlastní foto, 2014

Dotazníkové šetření

40

8 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo realizováno za účelem zjištění názorů místních obyvatel a osob dojíždějících do Znojma za prací na problematiku rozvoje brownfieldů v obci. Dotazníkové šetření s názvem „Rozvoj ploch brownfields“ uskutečněné od března do května 2014, bylo realizováno prostřednictvím internetového dotazníku a přímého dotazování v terénu. Celkem v rámci dotazníkového šetření odpovědělo 105 respondentů (58 osobně, prostřednictvím 47 internetu). Z celkového počtu 105 respondentů bylo 46 žen a 59 mužů. Mezi dotazovanými převažovaly osoby mladší, nejčastější věk respondentů byl v rozmezí 25-34 let. Z hlediska ekonomického statusu pak byli nejčetněji zastoupeni zaměstnanci (celkem 87 osob, tj. 83 %). Místo bydliště Znojmo uvedlo 76 respondentů, zbylých 29 bylo dojíždějících (z toho 20 každý den, zbytek několikrát do týdne). V následujícím textu jsou uvedeny hlavní výsledky šetření, předkládaný dotazník respondentů byl ve struktuře tří částí, vzor dotazníku je součástí příloh: 8.1 Rozvoj města Znojma 8.2 Revitalizace brownfieldů 8.3 Modelové situace Identifikace respondentů Součástí dotazníku byly otázky směřované na zjištění názoru respondentů na vybrané brownfieldy ve městě Znojmě a na problematiku jejich rozvoje. Dalším úkolem dotazníku bylo zjištění významnosti jednotlivých brownfieldů z pohledu občanů a jejich názor na možné varianty vývoje.

8.1

Rozvoj města Znojma

Obecné vnímání rozvoje města je pochopitelně důležité pro místní obyvatele i osoby využívající funkčně území Znojma. Proto byly respondenti dotazování na to, co „považují za největší slabiny města v rámci jeho rozvoje“. Tato otázka měla zjistit názor občanů na slabiny města při jeho dalším rozvoji a objevit tak možné překážky budoucího rozvoje brownfieldů. Značná část respondentů poznamenala, že největší překážkou z jejich pohledu je doprava a s ní související dopravní infrastruktura (59 respondentů). Druhou nejčastější odpovědí byla špatná možnost zaměstnání. Dlouhodobě špatná situace na pracovním trhu v obci se promítá i do názorů respondentů. To lze považovat za slabou stránku města, která se může v budoucím rozvoji jevit jako překážka. Situace je způsobena nízkou urovní investičního kapitálu a neatraktivností pro nové investory. V rámci 6. otázky byli respondenti tázáni, zda upřednostňují regeneraci brownfieldů před výstavbou na „zelné louce“. Celkem 83 respondentů se vyslovilo pro regeneraci brownfieldů a zbývající část dotázaných volila možnost „Nevím“. U otázky číslo 7 byly zjišťovány nové formy využití vybraných brownfieldů s hledem


41

na způsobu revitalizace. Mezi nejčastěji navrhované využití Areálu znojemského Pivovaru patřila bytová výstavba, která byla nejčastěji i volena i ve spojení s objektem Malé louky.Oblast související s průmyslovou činností byla nejčastěji volena pro Areál Fruty Znojmo, Městská jatka a BusinessPark, to pravděpodobně vychází z charakteru průmyslové oblasti, v níž jsou lokalizovány. Využití pro Loucký klášter bylo nejčastěji navrhováno ve spojení s volnočasovými aktivitami či bytovou výstavbou. 0 10

42

53

Velmi dobré

Nevím

Špatné

Průměrné

Obrázek 13: Názory občanů na možnosti pracovního uplatnění a podmínky pro podnikání Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, 2014

Znojmo je hospodářsky slabým regionem, který trpí nedostatkem investorů, to se projevuje i v názorech občanů, kteří současnou situaci pro pracovní uplatnění a podmínky po podnikání spíše hůře. Vliv na tuto situaci má mnoho faktorů, z velké části je to dáno historickým vývojem regionu. Jednou z možností jak zlepšit tuto situaci by mohl být vstup nového investora v rámci revitalizace brownfieldu. Dle preferencí občanů by měla být vyvíjena snaha o přednostní revitalizaci Areálu Fruty Znojmo. To je pravděpodobně dáno větší rozlohou areálu a jeho chátrání má tak neblahý dopad na celkovou funkci města. Zajímavý výsledek získal Areál znojemského pivovaru, který je z vybraných brownfieldů „nejmladší“, avšak občané dali najevo, že preferují jeho budoucí nové začlenění.


42

Tab. 5 Preference časové nutnosti revitalizace

Název objektu

Pořadí

Četnost výběru variant

Areál Fruty Znojmo

1

42


2

36

BusinessPark

5

31

Loucký klášter

3

28

Malá louka

6

35

Městská jatka

4

27

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, 2014

8.2

Revitalizace brownfieldů

Cílem otázek bylo donutit k zamyšlení respondenty, aby uvažovali v rámci území, které znají a aby odpověděli na základě svých dosavadních zkušeností. Výsledkem této otázky byly značně odlišné názory a přístupy k oběma situacím, za nimiž si obě strany stály. Souhlasíte s účastí města na Souhlasíte s finanční pomocí města budoucích projektech souvisejících s na projektech souvisejících s brownfieldy? brownfieldy?

3 19

11

4 91 Nevadí mi zadlužení města 82 Ne, vadí mi zadlužení města

Ano

Ne

Nevím

Nevadí mi zadlužení města, pokud bude financování z více zdrojů

Obrázek 14: Výsledky odpovědí na otázky č. 8 (na levé straně) a 9 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, 2014

Z výsledků jasně vyplývá, že občané očekávají spolupráci města v rámci procesu revitalizace, to mimo jiné odpovídá předpokladu úspěšné realizace. Avšak na


43

druhou stranu je nutné, aby obce spolupracovala s dalšími subjekty veřejné správy a neziskového sektoru (kraj, Ministerstvo pro místní rozvoj, Místní akční skupiny, spolky) tak aby financování probíhalo z více zdrojů, jak upřednostňuje 91 respondentů v otázce číslo 9. To potvrzuje Brebbia a Mandera (2006), kteří popisují spolufinancování jako jeden z faktorů úspěchu celého procesu. V rámci otázky „Jaký je podle Vás největší problémy obnovy (znovu využití) brownfieldů?“ byli respondenti tázáni, zda upřednostňují regeneraci brownfieldů před výstavbou na „zelné louce“.

42

71

40

Náklady spojené s revitalizací

Nízká úroveň politické angažovanosti

Nevyřešené majetkové vztahy

Obrázek 15: Největší problémy obnovy brownfieldů dle respondentů Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, 2014

Obrázek číslo 15 představuje tři nejčastější problémy revitalizace brownfieldů dle názorů respondentů. Jako největší problém označilo 71 z nich náklady spojené s revitalizací, dále následovali nevyřešené majetkové vztahy a nízká politická angažovanost. Paradoxně nízká politická angažovanost vede k nevyřešeným majetkoprávním vztahům v rámci Malé louky, které jak píše Ionescu-Heroiu (viz na straně 20) jsou právě častým problémem

8.3

Modelové situace

V rámci dotazníkového šetření byly nabídnuty respondentům dvě možné modelové situace. Následující grafy demonstrují značnou neochotu podpory v případě situace A) a určitou rozpolcenost i v případě B). Lze předpokládat, že důvody těchto závěrů plynou z ohrožení snížení kvality života respondentů.


44

Situace A) Nastala možnost výstavby větší průmyslové haly, výrobního podniku, která by přinesla stovky nových pracovních pozic, avšak došlo by ke zvýšení intenzity kamionové dopravy v obci a také ke zhoršení stavu životního prostředí. Situace B) Nastala možnost výstavby nového kasina, které by přineslo desítky nových pracovních pozic a v rámci objektu by vznikla i nová herna.

A)

B) 2

8

18 50

47 85

Projekt bych podpořil/a

Projekt bych podpořil/a

Projekt bych nepodpořil/a

Projekt bych nepodpořil/a

Nevím

Nevím

Obrázek 16: Výsledky modelových scénářů, situace A vlevo, situace B vpravo Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, 2014

Závěrem lze říci, že z uvedených výsledků vyplývá zájem ze strany občanů o revitalizaci brownfieldů na území města Znojma.


45

9 Shrnutí výsledků a diskuse možných řešení a postupů Tato kapitola vychází z hodnocení návrhů obyvatel na základě získaných znalostí v oblasti problematiky a vede k vlastnímu nástinu dalšího možného rozvoje. Jednotlivá doporučení by měla ulehčit proces regenerace současných i budoucích brownfieldů a umožnit i jiný pohled na dané téma. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, respondenti jsou si vědomi problémů spojených s obnovou dříve využívaných objektů v obci Znojmo. Preferují jejich využití před zabráním zemědělské půdy, avšak očekávají zapojení obce v procesu revitalizace a více zdrojové financování. Respondenti se dále spíše negativně staví ke vzniku nového podniku spojeného s hazardem, neboť tento fakt odráží současná situace již vysoké koncentrace těchto podniků v okolí a odpor místních vůči nim. Co se týče výstavby nového průmyslového objektu, zde dochází k vyrovnanosti odpovědí pro i proti, důvodem je rozdílnost v preferencích respondentů v dalším rozvoji města a jeho negativních dopadech na kvalitu života v obci. Realizované dotazníkové šetření umožnilo odpovědět na některé otázky související s rozvojem brownfieldů. Mezi nejčastěji navrhované využití Areálu znojemského Pivovaru z pohledu obyvatel patřila bytová výstavba či muzeum, bytová výstavba byla nejčastěji volena i ve spojení s objektem Malé louky. Využití areálu pro průmyslovou činnost bylo nejčastěji voleno pro Areál Fruty Znojmo, na jeho území v současnoti probíhá výstavba velkoskladu realizovaná soukromým investorem. Pro průmyslovou činnost z pohledu respondentů se také nabízí Městská jatka a BusinessPark, to pravděpodobně vychází z charakteru průmyslové oblasti, v níž jsou lokalizovány. Využití pro Loucký klášter bylo nejčastěji navrhováno ve spojení s volnočasovými aktivitami či bytovou výstavbou. Jednou z možností jak postupovat při úspěšné revitalizaci brownfieldů, je aplikace teoretických postupů zmíněných výše. Především je nutná proaktivní účast místních veřejných subjektů, jak z řad občanů, tak i zástupců státu. V budoucnu jsou jedním z hlavních faktorů úspěšné revitalizace brownfieldů investice do rozvoje dopravní infrastruktury, která v současné době neodpovídá potřebnému stavu a možné širší využití současné železniční sítě. Potřebným impulsem rozvoje by mohl být i vstup zahraničního investora z Rakouska, z tohoto důvodu je nutné vynaložit prostředky pro motivaci jejich vstupu na trh. Problém rozvoje brownfieldů ve Znojmě je komplexní. Především je nedostatečný zájem subjektů veřejné správy o rozvoj brownfieldů nejen v Jihomoravském kraji, ale právě ve Znojmě. Další překážkou rozvoje je soukromé vlastnictví Areálu Fruty a BusinessParku, neboť záleží na vlastníkovi, zda umožní zapojení města do rozhodování o budoucím využití. Nedostatek finančních prostředků na rozvoj ploch a možná neatraktivita pro nové investory je jedním z dalších problémů. Tuto situaci potvrzuje i fakt, že brownfieldy ve Znojmě dlouhodobě chátrají.


46

Dle autora je možné řešení rozvoje ploch následující: • Areál znojemského pivovaru – vytvoření kulturního objektu ve spojení s bytovou výstavbou, realizovanou ve spolupráci s městem. Pro financování lze využít například prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení. •

BusinessPark – vzhledem k soukromému vlastnictví, je nutný především zájem majitele o získání nového investora či zájemce o dlouhodobý pronájem. Jednou z možných variant je navázání spolupráce s rakouským partnerem a přesun jeho výrobních aktivit do Znojma. Výhodou tohoto kroku je snížení provozních nákladů investora. Objekt nabízí velice příznivé podmínky pro umístění výrobního závodu.

•

Fruta Znojmo – Vzhledem k tomu, že areál je majitelem nabízen k dalšímu využití, je nutné v tomto případě nabízet objekt za cenu přijatelnou pro budoucí investory. Využití objektu se nabízí v oblasti průmyslu.

•

Loucký klášter – Nové využití louky je obtížné vzhledem k rozlehlosti stavby. Možným řešením je bezplatný dlouhodobý pronájem jednotlivých částí. Další možností je vybudování volnočasových aktivit, sportoviště a služeb cestovního ruchu.

•

Malá louka – Pozemek se z důvodu své polohy, by měl být využit pro bytovou výstavbu spojenou s rekreační zónou, toto využití je schváleno i aktuálním regulačním plánem.

•

Městská jatka – Využití objektu lze například v rámci spolupráce města s investorem. Investiční pobídka města a využití dotace z evropských fondů přiláká nového investora. Díky výhodné poloze a blízkosti centra města lze například uvažovat i o výzkumném ústavu či inovačním centrum.

Závěr

47

10 Závěr Jak vyplývá z odborných diskusí, strategických dokumentů, je nutné brownfieldům věnovat pozornost a nepodceňovat jejich význam při dalším rozvoji sídel, chcemeli aby vývoj naší společnosti byl v souladu s udržitelným rozvojem (tedy hospodářský a společenský pokrok s ohledem na zachování životního prostředí) a rozumně koncipován s ohledem na sídelní prostor a požadavky obyvatel v něm žijících. Lze předpokládat, že brownfieldy i v budoucnu budou aktuálním problémem ať už v ČR, tak i v dalších vyspělých zemích, nelze opomenout i předpokládané rozšíření této problematiky v rozvojových zemích vlivem transformace tamějšího průmyslu. Přínos bakalářské práce lze spatřit v rozšíření povědomí o současné situaci, informovat tak obyvatele města Znojma zajímající se o dění v obci, budoucí i současné podnikatele, kteří mohou využít brownfieldů v jejich podnikatelských aktivitách na jeho území, nebo jako podklad pro místní veřejnou správu při dalším plánování rozvoje města i samotných dílčích lokalit. Právě spolupráce vlastníka brownfieldu s ostatními dotčenými aktéry je klíčová pro úspěch dané regenerace, v případech kdy vlastníkem objektu je obec se některé dílčí procesy zjednodušují. V úvodní části bakalářské práce byl shrnut rozdílný přístup k brownfieldům a příčiny počátku vzniku brownfieldů u nás i v zahraničí, ve zbytku teoretické části byly shrnuty získané teoretické poznatky z oblasti klasifikace a rozvoje brownfieldů. Jak je popsáno v podkapitole Možnosti rozvoje, existují různé přístupy k revitalizaci brownfieldů, které vykazují určité podobnosti a jistě mohou být přínosem pro budoucí projekty zaměřené na tuto problematiku jak v samotném Znojmě, tak i kdekoli jinde. Je nutné tedy k samotnému procesu přistupovat odborně a využívat metodických pokynů (autor upřednostňuje přístup HOMBRE, který je dle jeho názoru pro tuto oblast vhodnější). Určitým specifickým tématem je možnost využití finančních prostředků přímo či nepřímo ve spojení s brownfieldy, zde zjišťujeme, že určitá podpora existuje a může být využívána, avšak tato problematika alespoň v Jihomoravském kraji není prioritou a proto jí není věnována pozornost, jakou by si zasloužila. Na základě dotazníkového šetření jsou pak obyvateli preferována konkrétní řešení, akcentující jejich vnímání problémů města – např. tedy rozvoj bydlení. Veřejný sektor má významný vliv na úspěšný proces regenerace a v mnoha případech může právě on být základem úspěšného projektu. Celkový proces je komplexní, měl by zahrnovat součinnost všech dotčených aktérů, je nutné klást důraz na promyšlenost celého konceptu a spolupracovat s veřejností. V této oblasti doposud město nepostupovalo zcela bezchybně a dostatečně neinformovalo veřejnost o dané problematice, jejíž řešení by následně veřejně projednávalo. Metody Model Masterplan a HOMBRE nabízí způsoby jak tyto problémy ze strany vedení města Znojma v budoucnu řešit, určitou alternativou je také metoda komunitně vedeného místního rozvoje. Ta, ačkoliv se přímo revitalizace brownfieldů netýká, efektivně popisuje zapojení veřejnosti a jiných aktérů do projektů s celospolečenským dopadem.

Závěr

48

Úspěšným výstupem správně provedené revitalizace je pak odstranění bariér v městském prostoru a oživení rozvoje dané lokality, v určitých případech i odstranění ekologických zátěží. Subjekty, které hledají prostor pro své aktivity, by při svém rozhodování měli vzít v potaz i existující brownfieldy, neboť jejich využitím lze dosáhnout určitých výhod jak pro samotný subjekt, tak mnohdy i pro celou společnost. V případě města Znojma lze konstatovat, že se město zajímá o regeneraci brownfieldů, nicméně objekty jako Areál louky či Znojemská jatka v současné době stále nemají definovaný koncept rozvoje a proto jejich budoucí využití v blízké době nelze očekávat.

Seznam použitých zdrojů

49

11 Seznam použitých zdrojů 11.1 Knižní ALKER, S., JOY, V., ROBERTS, P., SMITH, N. The definition of brownfield. Journal of Environmental Planning and Management. 2000, vol. 43, no. 1, s. 49-69. ANDRUSZ, G., HARLOE, M., SZELÉNYI, I. 1996. Cities after socialism :urban and regional change and conflict in post-socialist societies. 1 vyd. Oxford: Blackwell Publishers, 1996. ISBN 15-578-6164-1. BERGATT JACKSON, J. Brownfields snadno a lehce. Příručka zejména pro pracovníky a zastupitele obcí. Praha: Institut pro udržitelný rozvoj sídel 2005. 78 s. BLÜMLEIN, Petra. Soil in the city: urban soil management strategy. Stuttgart: City of Stuttgart, Dep. for Environmental Protection, 2012. ISBN 978-80-2132276-0. Dostupné z: http://www.umweltbundesamt.at/fileadmin/inhalte/urbansms/pdf_files/fin al_results/URBAN_SMS_Brochure_for_Internet.pdf BREBBIA, C a MANDER, Ü. Brownfield sites III: prevention, assessment, rehabilitation and development of brownfield sites. Boston: WIT, 2006, 261 p. ISBN 978-184-5640-415. FILIP, Aleš a KREJČÍ, Jiří. Znojmo od středověku po moderní dobu. Vyd. 1. Znojmo: Kpublic, 2012, 144 s. ISBN 9788087028094. HOLEČEK, Jan. Městská brownfields - stav a perspektivy rozvoje [online]. 2006 [cit. 2014-03-13]. Diplomová práce. Masaryk University, Faculty of Science. Vedoucí práce Ondřej Mulíček. Dostupné z: http://theses.cz/id/8bti43/. HOLLANDER, Justin B, KIRKWOOD, Niall, GOLD, Niall. Principles of brownfield regeneration: cleanup, design, and reuse of derelict land. Washington: Island Press, c2010, ix, 135 p. ISBN 15-972-6722-8. KADEŘÁBKOVÁ, Božena a Marian PIECHA. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiv, 138 s. ISBN 9788074001239.


50

KLUSÁČEK PETR, KREJČÍ TOMÁŠ, MARTINÁT STANISLAV, KUNC JOSEF, OSMAN ROBERT, FRANTÁL BOHUMIL: Regeneration of agricultural brownﬁ elds in the Czech Republic – Case study of the South Moravian Region. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2013, LXI, No. 2, pp. 549– 5617 RICHTER, Václav, Miloš STEHLÍK a Bohumil SAMEK. Znojmo. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966, 221, [ii] s. STALMACHOVÁ, Barbara. Nejlepší praktiky v managementu brownfiedů: Best practices in brownfield management. Part B. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, 2012, 179 s. ISBN 978-80-248-2797-1. SOUSA, Christopher A. De. Turning brownfields into green space in the City of Toronto. Department of Geography, University of Wisconsin-Milwaukee, 2003. ISBN 10.1016/s0169-2046(02)00149-4. TANG, Yu-Ting (2011) Investigating sustainable land use: possible implications for brownfield regeneration policy. PhD thesis, University of Nottingham, 2011. Dostupné z:http://etheses.nottingham.ac.uk/2380/1/thesis_print_out_for_submission( 08112011)_vol1.pdf. Doktorská práce. University of Nottingham. VRÁBLÍK, Petr. Regenerace brownfieldů v modelové oblasti Podkrušnohoří a možnost jejich revitalizace. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí, 2009, 96 s. ISBN 978-80-7414197-3.

11.2 Internetové BusinessPark Znojmo [online]. 2012 http://www.wundererimmobilien.cz/

[cit.

2014-04-28].

Dostupné

z:

Brownfieldy. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/brownfieldy CABERNET. CABERNET Online - Brownfield Definition [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.cabernet.org.uk/index.asp?c=1134


51

CLARINET. Contaminated Land Rehabilitation Network for Environmental Technologies [online]. 2002 [cit. 2014-3-26]. Brownfields and Redevelopment of Urban Areas. Dostupný na WWW: http://www.commonforum.eu/Documents/DOC/Clarinet/brownfields.pdf Česká televize. Znojemský pivovar získal nájemce, opozice kroutí hlavou [online]. 1. 10. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/287864-znojemsky-pivovarziskal-najemce-opozice-krouti-hlavou/ ČSÚ. Český statistický úřad: Charakteristika okresu Znojmo [online]. 2. vyd. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_znojmo EPA: Brownfields Definition | Brownfields and Land Revitalization. US Environmental Protection Agenc[online]. 2011 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://epa.gov/brownfields/overview/glossary.htm Greening Canada’s Brownfields. In: National Round Table on the Environment and the Economy [online]. 2005 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: https://www.scribd.com/doc/112194836/Greening-Canada-s-BrownfieldsGuide for Revitalisation Development Plan: Model MasterPlan [online]. 2011[cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://retinasee.eu/download/deliverables/Project%20Outputs/ReTInA_Mo del-Masterplan.pdf HOMBRE. Brownfield Regeneration: Holistic Management - FP7 HOMBRE Project [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.zerobrownfields.eu/ HOSTAN. Historie Hostan.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-29]. z: http://www.hostan.cz/cs-CZ/historie.html?confirm=true

Dostupné

Ionescu-Heroiu, Marcel. 2010. The management of brownfields redevelopment : a guidance note. Washington, DC: World Bank. Komerční banka. Nízkoúročené úvěry na rekonstrukci a modernizaci bytových domů – Program JESSICA. [online]. 2014, 19. 3. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60milionu/nizkourocene-uvery-pro-majitele-bytovych-domu-programjessica.shtml


52

Kolumbus Znojmo - Projekt znojemské radnice proti nezaměstnanosti [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.znojmokolumbus.cz/ Národní strategie regenerace brownfieldů. In: Http://www.czechinvest.org/ [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/strategie-regenerace-vlada-1079.pdf Zadání regulačního plánu Malá Louka ve Znojmě. Městský úřad Znojmo, 2012. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=193 41&id_dokumenty=25693 Znojemské LISTY. Znojemská firma postaví na místě bývalých jatek novou továrnu [online]. 2013, XXII., č. 18 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=19 341&id_dokumenty=35857

11.3 Ostatní HLADÍK, Jan. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Osobní rozhovor. Brno, 7. 4. 2014 Střechová, Gabriela. Ve Znojmě zahájí výstavbu nového obchodního centra. Gabriela Střechová. Rovnost, 9. 4. 2002, Roč. 12, č. 83, s. 23.

Přílohy

53

Přílohy


54

Příloha 1 - Vzor dotazníku Dobrý den, jsem studentem 3. ročníku Mendelovy univerzity v Brně a chtěl bych Vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit jako podklad k mé závěrečné práci. Dotazník se týká tématu brownfields (česky brownfieldů), což znamená nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být spojena s ekologickými problémy. Vzniká jako pozůstatek činnosti v průmyslu, zemědělství, výstavbě či jako bývalá vojenská aktivita. Předem děkuji za Váš čas.

1. Vztah respondenta k místu: a) Bydlím ve Znojmě b) Dojíždím do města každý den c) Dojíždím do města několikrát za týden d) Dojíždím do města méně než 2x do měsíce 2. Co považujete za největší slabiny města v rámci jeho rozvoje? Na co by se město mělo zaměřit? ……………………………………………………………………… 3. Jak se díváte na možnosti pracovního uplatnění a podmínky po podnikání ve Znojmě? a) Velmi dobré, protože…………………… b) Průměrné, protože……………………… c) Špatné, protože………………………… d) Nevím, protože………………………… 4. Které oblasti považujete pro další rozvoj města za klíčové? Zakroužkujte (max. 3 možnosti – dle Vašich osobních priorit) a) Tvorba podmínek pro bydlení b) Vytváření nových pracovních míst c) Zlepšení podmínek v sociální oblasti d) Rozšiřování a zkvalitňování podmínek pro volnočasové aktivity e) Řešení dopravy f) Ochrana životního prostředí g) Péče o historické dědictví města h) Rozvoj cestovního ruchu l) Jiné? Uveďte, prosím …………………….


55

5. Přiřaďte ke každému objektu číslo z důvodu jejich časové nutnosti revitalizace (který objekt má být řešen jako první), (od 1 (jako první) do 7 (jako poslední)), ve kterém pořadí by se měly dočkat revitalizace? Areál staré nemocnice Areál znojemského pivovaru BusinessPark Loucký klášter Malá louka Městská jatka Jiný………………………

6. Myslíte si, že by měla regenerace brownfieldů být upřednostněna před zabíráním nových zatím nevyužitých ploch (Pozn. „stavby na zelené louce“ – zpravidla orná půda)? a) Ano b) Ne c) Nevím 7. Jaké jsou dle Vašeho názoru nejlepší další možnosti využití chátrajících a nevyužívaných objektů a) Realizace bytové výstavby b) Volnočasové aktivity (parky, hřiště, sportovní areál,…) c) Areál pro nové služby (nákupní centra d) Areál pro průmyslovou činnost Jiné: …………… Objekty Areál staré nemocnice Areál znojemského pivovaru BusinessPark Loucký klášter Malá louka Městská jatka Jiný………………………

Nové využití


56

8. Souhlasíte s účastí města na budoucích projektech souvisejících s brownfieldy? a) Ano b) Ne c) Nevím 9. Souhlasíte s finanční pomocí města na projektech souvisejících s brownfieldy? a) Nevadí mi zadlužením města v rámci revitalizace objektu b) Ne, vadí mi zadlužením města v rámci revitalizace objektu c) Nevadí mi zadlužení města, pokud bude financování z více zdrojů (EU, kraj, privátní subjekt, aj.) 10. Jaký je podle Vás největší problémy obnovy (znovu využití) brownfieldů? a) Náklady spojené s revitalizací b) Nevyřešení majetkové vztahy c) Kontaminace dané oblasti d) Nalezení budoucího investora, uživatele e) Nedostačující pochopení rozsahu problému brownfields a jeho finančních a sociálních aspektů f) Nízká úroveň politické angažovanosti v opětném využívání brownfields g) Jiné ……………………………………… 11. Jak byste reagoval/a na následující situaci, v případě referenda pořádaném obcí ke schválení projektu na území brownfieldu: A) Nastala možnost výstavby větší průmyslové haly, výrobního podniku, která by přinesla stovky nových pracovních pozic, avšak došlo by ke zvýšení intenzity kamionové dopravy v obci a také ke zhoršení stavu životního prostředí. 1a) projekt bych podpořil 2a) projekt bych nepodpořil 3a) nevím B) Nastala možnost výstavby nového kasína, které by přineslo desítky nových pracovních pozic a v rámci objektu by vznikla i nová herna. 1b) projekt bych podpořil 2b) projekt bych nepodpořil 3b) nevím


12. Pohlaví respondenta: a) muž b) žena 13. Věk respondenta: a) 15-24 b) 25-34 c) 35-45 d) 45-65 e) 65 a více 14. Profese respondenta: a) nezaměstnaný b) zaměstnanec c) student d)důchodce e) osoba na rodičovské dovolené f) OSVČ

57


Příloha 2 - Fotodokumentace brownfieldů (zdroj: vlastní práce) Loucký klášter – pohled od městské plovárny

Loucký klášter – pohled na částečně využívanou část

58


Loucký klášter – pohled od místní komunikace

Fruta Znojmo - pohled od ulice Družstevní

59


Fruta Znojmo - probíhající výstavba v části areálu

Fruta Znojmo – pohled na zarůstající část areálu

60


Fruta Znojmo – částečně zdemolovaná vstupní budova

Fruta Znojmo – pohled od ulice Průmyslová

61


BusinessPark – pohled od ulice Průmyslová

62


Pivovar Znojmo – vstupní část

Pivovar Znojmo – průjezd areálem

63


Pivovar Znojmo – chátrající administrativní budova

64


65


66

Příloha 3 - Základní informace o vybraných brownfieldech Základní souhrnné údaje Areál znojemského pivovaru Celková rozloha (m²):

8 351

Zastavěná plocha:

95%

Počet objektů:

6

Původní funkce:

Pivovar

Vlastnické vztahy:

100% Město Znojmo

Existence znečištění:

ne

Základní souhrnné údaje Bussinespark Celková rozloha (m²):

26 000

Zastavěná plocha:

77

Počet objektů:

9

Původní funkce:

průmysl

Vlastnické vztahy:

Wunderer Immobilien s.r.o.


ne

Základní souhrnné údaje Loucký klášter Celková rozloha (m²):

60 731

Zastavěná plocha:

14

Počet objektů:

4

Původní funkce:

Armádní objekt (kasárna)

Vlastnické vztahy: Existence znečištění: Základní souhrnné údaje Malá louka

100% Město Znojmo ne


67

Celková rozloha (m²):

57 206

Zastavěná plocha:

5

Počet objektů:

13

Původní funkce:

Armáda

Vlastnické vztahy:

Město Znojmo, soukromý investor


Předpokládat v menším rozsahu

Základní souhrnné údaje Městská jatka Celková rozloha (m²):

8 266

Zastavěná plocha:

35 %

Počet objektů:

7

Původní funkce:

Potravinářský průmysl

Vlastnické vztahy:

Město Znojmo


možná

Základní souhrnné údaje Fruta Znojmo Celková rozloha (m²):

100 772

Zastavěná plocha:

0

Počet objektů:

0

Původní funkce:

Potravinářský průmysl

Vlastnické vztahy:

právnická osoba (Gherkin, s.r.o.) - 100%


ne

Zdroj: brownfieldy-jmk.cz, ČÚZK

Plochy brownfields a jejich rozvoj příklad města Znojma

Recommend Documents