Flagship (vlajkové) projekty a jejich význam pro regionální rozvoj

Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008

Flagship (vlajkové) projekty a jejich význam pro regionální rozvoj

The importance of flagship projects on regional development OndĜej Slach – Tomáš Boruta Anotácia: PĜíspČvek se zabývá tzv. flagship projekty, které patĜí v souþasnosti k vysoce diskutovanému tématu v oblasti regionálního a mČstského rozvoje. V rámci pĜedloženého pĜíspČvku budou diskutovány pĜínosy a rizika tČchto projektĤ. Význam tzv. flagship projektĤ bude prakticky demonstrován na pĜíkladu Innenhafen Duisburg. Kúové slová: vlajkové projekty, regionální rozvoj, Innenhafen Duisburg Summary: The entry is concerned with so called flagship projects, whose are considerably disput in the regional and city development. Benefits and risks of flagships are debating within this entry. The importance of flagships is shown on the example Innenhafen Duisburg. Key words: flagship projects, regional development, Innenhafen Duisburg

1. Úvod Jak již vyplývá ze samotného názvu píspvku, jedná se o metaforu odkazující na symbolický význam vlajkových lodí, které tvoily hlavní „chloubu“ námoních flotil. Pokud pijmeme uvedenou etymologickou logiku, pak tzv. flagship projekty plní analogickou funkci. Jsou tedy hlavním projektem reprezentujícím adu menších projekt ve vybraném mst i regionu. Z titulu své funkce mají pedevším generovat – mimo exaktn mitelné dopady – zvýšení, respektive zmnu nejen externí, ale i interní image daného prostoru (Kühn, 2005). V ad pípad vznikají nové stavby eklekticky kombinující moderní funkce a kreativní design, piemž asto vznikají na bázi spolupráce soukromého a veejného sektoru (PPP) (podrobn nap. Pauliková, 2006, Ježková 2007).

2. PĜínosy a rizika flagship projektĤ Tyto projekty mají pispt k realizaci rozvojové vize regionu, generovat pozitivní efekty pro jejich bezprostední okolí (jedná se v podstat o regionální multiplikátory) a indukovat synergetické efekty (Heintel, 2003, Hafner, Miosga, 2007). Jelikož mitelné efekty dopad flagship projektĤ (FP) budou demonstrovány na vybraných píkladech z praxe, pínosy budou vnovány zejména mkkým (nehmatatelným) dopadm flagship projekt:

77


• FP mohou vytvoit v kontextu interní image hlavní identifikaní element pro místní obyvatele a posílit regionální identitu mající pozitivní efekt na utváení regionálního milieu. Z hlediska externí image mohou pi naplnní kritických parametr (efektivní realizace projektu a efektivní komunikaní politika) zaujmout potenciální investory i turisty v pehuštném a likvidním informaním prostoru, nebo mohou být základními stavebními kameny autentické tržní pozice (Unique Selling Proposition – USP). A to zejména v prvotní fázi rozhodování, kdy významnou roli hrají tzv. mkké lokalizaní faktory, mezi které image patí (Grabow, Hölbach-Grömig, 1995). • Velké projekty vyžadují vysoké finanní náklady, a z toho dvodu je pi jejich realizaci integrována ada místních aktér z veejného, privátního i neziskového sektoru. Vysoká komplexita sociální reality asto neumožuje osobní setkání klíových regionálních aktér. Práv realizace tchto projekt mže pivést tyto aktéry k „jednomu stolu“ a iniciovat nové regionální kooperaní sít. innost nov utvoených sítí se pak neomezuje pouze na dobu realizace projektu, ale – a to pedevším – umožuje udržitelnost pozitivních efekt i po skonení projektu, popípad iniciaci nových projekt. • V regionech s existencí silného lock-in (nap. Grabher, 1993) mohou pispt FP, respektive nkolik FP integrovaných v rámci jedné strategie, k oslabení nebo dokonce k substituci zkornatlých regionálních a lokálních sítí. Proces substituce zajišují sít vzniklé práv v rámci jednotlivých flagship (na píkladu Porúí nap. Schamp, 2000). • Flagship projekty mohou jako hlavní nositelé symbolické hodnoty reáln provit naplování vize (pozitivn i negativn; Heintel, 2003) a mohou tím vyslat signál smrem k potenciálním investorm, nakolik je region schopen mobilizovat endogenní zdroje. Flagship jsou pouze jedním z nástroj regionálního i mstského rozvoje a praktická aplikace se liší pípad od pípadu. Proto je s realizací flagship projektĤ spojena ada rizik, jejichž opomenutí by logicky redukovalo explananí hodnotu tohoto píspvku. Mezi nejvtší potenciální rizika lze zaadit: • Píliš velko koncentraci investic do jednoho projektu, jejichž návratnost mže být pi zmnách externích podmínek ohrožena. ada projekt je založena na deficitním financování ze strany veejného sektoru. V pípad, že se oekávání spojená s realizací projektu zakládala na nerealistických oekávání, mže být ohrožena návratnost investic, což vytvoí tlak na veejné finance a v koneném dsledku omezí potebné fiskální impulzy do regionu. • ada benefit nemusí smovat primárn do regionu. Toto riziko se váže pedevším k velkým events. Aktéi participující na organizaci a realizaci velkých events jsou asto vystaveni dilematu, zda upednostní pi realizaci events renomované agentury se sídly mimo region, které garantují kvalitu, ale upednostují pevážn nadregionální firmy, nebo zda upednostní lokální agentury s nižší reputací, ale silnjší vazbou na regionální podniky. V prvním pípad profesionalita firem a kvalita subdodavatel zvyšuje pozitivní dopady z hlediska image, ale dopad na regionální ekonomiku je malý (srovnej Quinn, 2005). V druhém pípad tomu bývá zpravidla naopak. Bohužel z velké ásti se msta i regiony koncentrují na organizování events s cílem vzbudit co nejvtší ohlas médií, ale lokální vazby bývají podcenny, proto konený výsledek asto neodpovídá oekáváním (Ellger, 2001).

78


•

•

Nízká atraktivita pro urité cílové skupiny. Velké, tzv. ,,Big Ticket“ události, jako nap. mezinárodní fotbalové zápasy, svtové šampionáty, olympiády a další, nejsou hlavním i vyhledávaným zdrojem zábavy pro píslušníky ,,kreativní tídy“ a nemají proto velký vliv na vnímanou lokální atraktivitu z jejich pohledu (Florida, 2000, 2002). Efekt majáku. Vysoký efekt z nap. z hlediska externí image, ale nízký dopad pro bezprostední okolí z hlediska ekonomické, kulturní a sociální regenerace (oáza v poušti). Hrozí zejména pi špatné územní koordinaci projekt a obasn pi realizaci projekt mimo režim rstu, což mže vést k vtší sociální a fyzické fragmentaci regionu (srovnej Siebel, Ibert, Mayer, 1999)

Tabulka . 1: Typologie flagship projekt (FP) Charakteristika

PĜíklad

Velké events

Vyznaují se tím, že se jedná o jednorázové, pravidelné nebo epizodní akce s omezenou dobou trvání, potem návštvník a také rozpotem. Konají se jednou ron, pípadn pouze jednou za nkolik let, jsou veejné a jejich hlavním cílem je bu oslava (slavnost) nebo koncentrace na urité téma (nap. sportovní akce), piemž pro tyto akce neexistují žádné stálé organizaní struktury (Metzler, Job, 2007). Integrální souástí tchto velkých events jsou v ad pípad vysoké investice do infrastruktury.

EXPO, Olympské hry, rzné druhy národních výstav

Flagship projekty zamené na image

Takovéto projekty mají za cíl definování USP a zlepšení image regionu/msta.

Autostadt Wolfsburg, „Der Pott Kocht“ (Porúí, Dege, 2007)

Projekty zamené na urbánní regeneraci

Regenerace vnitromstských ploch (asto brownfileds) za úelem zvýšení atraktivity mstského života.

Regenerace bývalých pístav Waterfront development Docklands, Londýn Hafen City Hamburg Innenhafen Duisburg Urban Splash Manchester

Velké infrastrukturní projekty

Velké infrastrukturní projekty, jejichž celkový investiní objem dosahuje ádu nkolika stovek milión, piemž jejich význam má pevážn nadregionální význam.

Regenerace nádraží, dopravní projekty jako letišt, tunely, technologické parky, zábavní parky, univerzitní campusy atd.

Zdroj: Pevzato a upraveno podle Dziomba, Matuschewski (2007)

79


3. Organizaþní aspekt flagship projektĤ Z hlediska organizace a ízení v kontextu flagship projekt pedstavují optimální institucionální platformu tzv. intermediární instituce. Ty pedstavují uritou institucionální modalitu teorie strukturální mezery (Burt, 1992). V pípad, že jsou naplnny kritické parametry intermediární instituce, pak se každá takováto instituce pohybuje ve strukturální mezee mezi veejným sektorem a soukromým sektorem na stran jedné a mezi soukromým a neziskovým na stran druhé, jakož i mezi neziskovým sektorem a veejným sektorem. Problematická se jeví závislost na veejném sektoru, a proto je nezbytné, aby tato instituce byla co nejvíce autonomní ve vztahu nejen k veejnému sektoru, který ji ve vtšin pípad zizuje, ale také ve vztahu k dalším uvedeným sektorm. Autonomie umožuje nejen flexibilitu, ale také vyšší míru redundance ve vztahových sítích (akumulaci tzv. slabých vazeb, Granovetter, 1973). K organizanímu aspektu flagship projekt blíže viz nap. Ježek 2007. Intermediární instituce plní roli prostedníka jednak mezi regionálními aktéry, zájmovými koalicemi (kultura, podniky) a jednak mezi rznými admistrativními úrovnmi (obce, kraje, stát), a zajišují harmonizaci top-down a bottom-up pístup v regionálním rozvoji (Heintel, 2005), respektive vertikální kooperaci mezi horizontáln, „ze zdola“ („from below“) organizovanými projektovými skupinami a bodovými intervencemi ze shora („from above“) (na píkladu Mezinárodní stavební výstavy Emscher Park, Kilper, Wood, 1995). Takovéto intermediární organizace kombinují zpsob ízení známý ze soukromých subjekt s možnostmi subjektu s veejnoprávním statutem (mocí). Mohou tedy efektivn zastupovat veejné nároky vi finann silným investorm, nebo fungují analogicky, tj. flexibiln a profesionáln. Souasn však mohou svoji pozici dodaten podepít klasickou státní mocí (Ibert, 2007).

4. PĜíklad flagship projektu – Innenhafen Duisburg Innenhafen Duisburg pedstavuje ást nejvtšího svtového vnitrozemského pístavu ležícího na pvodním slepém ramenu vzniklém ve 12. století, kdy tok eky Rýna zmnil svj tok. V roce 1828 zaaly práce na kanálu, který by zajistil mstu znovu pístup k ece Rýnu. V roce 1893 byl kanál rozšíen smrem na východ a napojil slepé rameno k Rýnu. V první etap byl pístav využíván k pekladu dlního deva, které bylo nezbytné pi pekotném budování dlních šachet. Ke konci 19.století ustoupilo tradiní splavování vlivem modernizace pepravy a nových zpsob zpracování deva. Funkce Innenhafenu jako hlavního pekladišt dlního deva se proto zaala postupn mnit. Obrovský nárst obyvatelstva v období dynamické industrializace zvyšoval nároky na zajištní potravin pro Porúí. Inenhafen byl v roce 1900 rozdlen a v nové ásti vznikl obrovský obilný pístav. Mimo klasický peklad zde bylo obilí také skladováno a pímo na míst zpracováváno. Vznikla celá ada mlýn, sýpek a skladiš. Dynamický rst vedl ke vzniku monostrukturn zameného potravináského klastru. Ve 30. letech minulého století se jednalo nejvtší obilný pístav v Evrop, pro který se vžil název „košík na chleba Porúí“ („Brotkorb des Ruhrgebiets“). 4.1 PĜíþiny úpadku Innenhafenu Duisburg Postupná ztráta funkce a významu Innenhafen Duisburg se datuje do poloviny 60. let. V této dob se zaaly výrazn mnit vlivem technologických inovací dosavadní zpsoby dopravy. Zvyšovala se tonáž dopravních lodí a etablovala se kontejnerová doprava, což zvyšovalo nároky na tradiní pístavy, v nichž ztratili svj význam sýpky, sklady a mlýny. Nové zaízení vhodné pro nové zpsoby lodní pístavy bylo budováno mimo tradiní pístavy. Dále došlo k celkové 80


reorganizaci prmyslové výroby, která kladla draz na vysokou asovou flexibilitu (just-in-time) s omezeným využitím díve nezbytných skladovacích prostor. Roli hlavní zásobní tepny pevzala nová dálnice A 40. Modernizovala se také jednak technologie zpracování obilí, kdy nové mlýny byly výrazn menší, nebo parní stroje byly nahrazeny novými, na prostor mén náronými technologiemi, a jednak se vlivem internacionalizace pesunul peklad a zpracování obilí do Severního moe. Postupn se také zaaly mnit stravovací návyky. Všechny tyto faktory pisply k úpadku Innenhafenu Duisburg a ztrát pozice „zásobitele hladového zázemí“. Celkový úpadek byl završen v polovin 80. let. a na ploše pístavu vznikl rozsáhlý prmyslový brownfields. V tomto období zaalo msto uvažovat o revitalizaci, ale nemlo dostatek potebných financí. Realizovala pouze malé, dílí projekty zamené na regeneraci historické ásti msta. 4.2 Regenerace v rámci projektu IBA Emscher park V rámci IBA Emscher parku byl prakticky kompletn zastavný brownfields o rozloze tém 100 ha identifikovaný jako oblast s vysokým potenciálem a pedpokládalo se, že mže pinést zásadní impulzy pro obnovu celé oblasti. V rámci projektu IBA byly hlavními cíli regenerace výstavba mstského parku s vodní koncepcí, pístavní pehradní hráz na východ, grachty na jihu a založení kanceláského parku v areálu dívjších mlýn a sýpek, propojených s kulturními zaízeními, kanceláemi a bydlením. V rámci projektu byla realizována výstavba židovského spoleenského centra a výstavba domu s peovatelkou službou pro seniory (IBA, 1999). Projekt byl v rámci IBA Emscher parku vybrán pro svj významn rozvojový potenciál. Hlavními faktory, jejichž kombinace podpoila výbr do projektu IBA, byly: • blízkost vody jako významného estetického elementu • prmyslová kultura zakládající se na historii pekladu a zpracování obilí • blízkost mstského centra • dobré dopravní napojení Prvním krokem k regeneraci pístavu byla architektonická soutž na využití tohoto areálu. Úastnící museli vstupovat do soutže ve skupinách, tvoených architekty a investory, což pedem zajišovalo finanní krytí. Master plán byl vytvoen vhlasným anglickým architektem Normanem Fosterem. Master plán definoval základní morfologické struktury a funkní využití, ovšem bez konkrétních detail. Úel byl jasný, zajistit celkovou konzistentnost a kompaktnost nového prostoru, ale souasn neomezit potenciální investory. Na základ tohoto plánu se pracuje až do souasnosti. Pro realizaci a prosazení byla vytvoena vlastní instituce Rozvojová agentura Innenhafen Duisburg s.r.o („Innenhafen Duisburg Entwicklungsgesellschaft GmbH“), organizována na privátním principu, ale patící pln veejnému sektoru. Instituce byla založena v roce 1993, piemž z 50 % patila spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko (SPV) a z 50 % mstu Duisburg a jejími hlavními úkoly byla výstavba infrastruktury a externí propagace, resp. atrakce investic. Základní princip, uplatnný v rámci tohoto projektu, pedstavoval investice do infrastruktury z veejných zdroj tak, aby byly zajištny adekvátní podmínky pro píchod privátních investor. V rámci plánu navrženého Normanem Fosterem se pedpokládalo vybudování systému gracht, které mly zdraznit vodu jako hlavní estetický element projektu. Klíovým impulzem, který akceleroval rozvoj pístavu, byla výstavba prvního grachtu. Plánovaný vodní systém byl finann nároný a pro privátní investory vzhledem k vysokému riziku návratnosti investice neatraktivní. Iniciativu pevzal veejný sektor, z jehož prostedk byl v roce 1994 tento gracht vybudován a ml pedevším vysokou symbolickou hodnotu. Jednalo se o jasné sdlení investorm, že projekt je myšlen vážn a má výraznou podporu veejného sektoru.

81


V první fázi atrakce investor se spolenost pragmaticky zamila na ryze privátní investory, kteí ale mli úzký vztah k veejnému sektoru. Zohledníme-li skutenost, že souástí dozorí rady byly reprezentanti státní moci, jeví se nám tato cílená skupina logicky. Skrze jednání a kontakty lze ovlivovat chování tchto de jure privátních podnik. Není tudíž píliš pekvapivé, že prvním investorem byla „Treuhandstelle Wohnen GmbH“ (THS), patící pln Ruhrkohle AG, v nmž má majoritu spolková zem SPV. V druhé fázi se atrakce, vzhledem k zajištní prvních investic a z nich plynoucích pozitivních psychologických efekt, soustedila již na de facto privátní investory. Z veejným investic bylo vynaloženo v rámci projektu 67 mil. DM a celkov bylo do dnešních dn proinvestováno na 400 mil. €. Z hlediska tvorby pracovních míst bylo docíleno tchto následujících výsledk: v roce 1993 bylo v areálu pístavu lokalizováno na 300 pracovních míst, v pevážné míe v sektoru logistiky, tj. pracovních míst relativn nízké kvality. Do souasnosti vzniklo v areálu na 5000 pracovních míst s výraznou pevahou v terciéru.

ZávČr V rámci tohoto píspvku jsme se pokusili strun nastínit základní principy a aspekty tzv. flagship projekt. Rozhodn nelze jednoznan konstatovat, že se jedná o „zazraný“ nástroj v rámci mstského a regionálního rozvoje. Realizace takovýchto projekt vykazuje adu paradox a ambivalencí, což je v piloženém píspvku demostrováno na píklad rizik a pinos tchto projekt. Opomenuta také nebyla - asto klíová – institucionáln organizaní stránka. Zvolený píklad z nemeckého Porúí ukazuje, že zohlednní a dodržení základních princip managementu flagship projekt mže generovat adu fiskálních i imateriálních benefit nejen pro lokalitu, ale i pro msto, poípad region. Práv v deskripci, respektive analýze zahraniních tzv. píklad dobré praxe (best practices approach) vidíme hlavní praktické implikace pro regionální rozvoj v podmínkách eské i Slovenské republiky.

Literatura 1. BURT, R. (1992): Structural Holes: The Social Structure of Competition. University Press, Cambridge. 2. DZIOMBA, M. - MATUSCHEWSKI, A.: Großprojekte der Stadtentwicklung – Konfliktbereiche und Erfolgsfaktoren. DISP 171, 5–11 (2007) 3. DEGE, W. (2007): Regionale Marketing des Ruhrgebietes. In: Rumpel, P. (ed.): Sborník z mezinárodní konference „Inovace v rozvoji mst obcí a region s drazem na marketingové ízení“. Oftis, Ostrava, s. 23-30. 4. ELLGER, C. (2001): Beyond the Economic? Cultural Dimensions of Services: The RESER Survey of Service Research Literature in Europe 2000. In: The Service Industries Journal, ro. 21, . 4, s. 167-190. 5. FLORIDA, R. (2000): Competing in the age of talent: quality of place and the new economy. A Report Prepared for the R. K. Mellon Foundation, Heinz Endowments, and Sustainable Pittsburgh. 6. FLORIDA, R. (2002): The Rise of the Creative Class and how it’s transforming work, leisure, community, & everyday life. Basis Books, New York. 7. GRABHER, G. (1993): The weakness of strong ties: The lock-in of regional development in the Ruhr area, in: G. Grabher (ed.): The embedded firm: On the socioeconomics of industrial networks, London: Routledge, s. 255-277.

82


8. GRANOVETTER, M. (1973): The strenght of weak ties: a network theory revisited. Sociological Theory. The American Journal of Sociology, s. 201-233. 9. HAFNER, S. – MIOSGA, M. (2007): Großprojekte im Spannungsfeld zwischen wettbewerbsorientierter Stadtentwicklungsstrategie, sozialer Integration und ökologischen Belangen. DISP. 10. HEINTEL, M. (2005): Stadt- und Regionalentwicklung als Zukunftsaufgabe. In: Hochstadt, S. (Hrsg.): Stadtentwicklung mit Stadtmanagement? Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften. str. 123-144. 11. HEINTEL, M. (2003): „Cross-Border-Cooperation“: Anregungen zur Erweiterung der Europäischen Union aus regionalwissenschaftlicher Perspektive. In: Österreich in Geschichte und Literatur (ÖGL), 47. Jg., Heft 5, S. 311-320.Wien: Braumüller. Link Pdf 12. IBERT, O. (2007): "Megaprojekte und Partizipation. Konflikte zwischen handlungsorientierter und diskursiver Rationalität". In: disP Heft 171, 50-63. 13. JEŽEK, J. (2007): Organizace v místním a regionálním rozvoji. In: Ježek, J. a kol.: Budování konkurenceschopnosti mst a region v teorii a praxi, Plze: Západoeská univerzita v Plzni, 99-114. 14. JEŽKOVÁ, R. (2007): Implementácia stretégie a marketingový mix. In: Ježek, J. a kol.: Budování konkurenceschopnosti mst a region v teorii a praxi, Plze: Západoeská univerzita v Plzni, 156-197. 15. Katalog der Projekte (1999): Internationale Bauausstellung Emscher Park (IBA) 16. KILPER, H., WOOD, G. (1995): Restructuring policies: the Emscher Park International Building Exhibition. In: The Rise of the Rustbelt. St. Martin´s Press, New York, s. 208230. 17. KÜHN, M. (2005): Strategien der Regenerierung schrumfender Städte – ein planungswissenschaftlicher Ansatz. In: Bürkner, H.J., Kuder, T., Kühn, M. : Regenerierung der schrumpfende Städte: Theoretische Zugänge und Forschungsperspektiven . Working Paper,Leibniz- Institut für Regionalentwicklung und Strukturplanung e.V. (IRS). Ekner. http://www.irs-net.de/download/wp_ regenerierung. pdf, poslední erpání 25.8.2006 18. METZLER, D., JOB, H. (2007): Events und ihr Beitrag zur Regionalökonomie – die BUGA 05. Raumforschung und Raumordnung 65 (6), 514-530. 19. PAULIKOVÁ, R. (2006): Public private partnership v rozvoji obcí a miest. In: Rumpel (Eds.) Inovativní koncepty v socioekonomickém rozvoji územních jednotek. Ostrava: OFTIS. str. 70-77.

20. QUINN, B. (2005): 'Arts festivals and the city', Urban Studies, 42:5, 927 – 943 21. SCHAMP, E.W. (2000): Vernetzte Produktion: Industriegeographie aus institutioneller Perspektive. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt. 22. SIEBEL, W., IBER, O., MAYER, H.N. (1999): Projektorientierte Planung – ein neues Paradigma? In: In: Informationen zur Raumentwicklung, sešit 3, s. 163-172.

83


Kontakt: Mgr. Ondej Slach Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Pírodovdecká fakulta Ostravská Univerzita Chittussiho 10 710 00 Slezská Ostrava eská republika e-mail: [email protected]

84

Mgr. Tomáš Boruta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Pírodovdecká fakulta Ostravská Univerzita Chittussiho 10 710 00 Slezská Ostrava eská republika e-mail: [email protected]

Flagship (vlajkové) projekty a jejich význam pro regionální rozvoj

Recommend Documents