PLAVECKÝ BAZÉN NA PRAZE 11

PLAVECKÝ BAZÉN NA PRAZE 11 1. ÚVOD Předmětem řešení tohoto elaborátu je popis možností vytvoření plaveckého areálu na území Prahy 11. Záměrem zadavatele bylo získat materiál, který by mu pomohl rozhodnout, jaký bazén by bylo nejvhodnější postavit, aby co nejlépe vyhověl zájmům obce a jeho obyvatel a při tom výše investice odpovídala jeho možnostem. Potřeba vytvořit v lokalitě Prahy 11 nový plavecký areál vychází ze stávající situace: v této části Prahy není žádné obdobné zařízení schopné poskytovat služby sportovcům a veřejnosti. V širším pohledu na celé území Prahy není pro zájemce o plavání situace příznivá – Praha má z celé republiky nejmenší vodní plochu krytých bazénů / jednoho obyvatele. Stávající ještě fungující zařízení jsou proto přetížená, většinu času zaplňují školy, organizované kurzy plavání a plavecké kluby, pro plavání široké veřejnosti jsou vyčleňovány pouze okrajové hodiny. Lze tedy předpokládat, že výstavba takového areálu je z hlediska zájmu společnosti potřebná a areál nebude mít nouzi o klientelu, bude-li umístěn v lokalitě se snadnou dopravní přístupností. V listopadu 2004 byl zpracován investiční záměr na vybudování plaveckého areálu na Chodovci u ulice Mírového hnutí (autoři Doc.Ing.arch. Schleger, Ing.arch.ak.arch. Liesler, Ing.arch. Šmelhaus). Záměr předpokládá vytvoření areálu s jedním 50ti m bazénem a bazénem pro neplavce s délkou 15 m. Areál by byl doplněn o posilovnu, tělocvičnu a saunu. Řešení je tedy voleno ryze sportovní, určeno pro sportovce a sportovní kluby, splňující potřebný komfort. Záměr neuvažuje jinou variantu – pravděpodobně přesně řeší zadávací podmínky objednatele. V tomto elaborátu se zaměříme na výhody a nevýhody tohoto řešení a připustíme i jiné varianty pro tento plavecký areál. Pro toto zpracování byly postaveny takovéto podmínky: 1. posouzení funkce z hlediska využití a) pro školní a předškolní povinnou plaveckou výuku b) pro výuku neplavců nad rámec povinné výuky c) plavání veřejnosti – rodinné plavání

d) sportovní činnost plaveckých oddílů 2. předpokládaná investice by měla být v cenovém rozsahu cca 200 miliónů

2. VARIANTA S 50 ti METROVÝM BAZÉNEM Návrh 50ti m bazénu je z hlediska sportovního vyžití v Praze velmi zajímavý. Nemáme zde kromě areálu v Podolí žádný „klasický“ plavecký bazén – ostatní kryté areály disponují pouze tzv. „krátkým bazénem“ v délce 25 m. Také jiné „padesátky“ jsou pro sportovce z Prahy poměrně vzdálené – v okruhu 100 km najdeme bazén v Pardubicích, Hradci Králové, Liberci a

Plzni, jižním směrem až v Českých

Budějovicích. Dá se proto předpokládat zvýšený zájem i od mimopražských sportovců. Praha uvažuje o pořádání olympijských her. Nový moderní sportovní 50ti metrový bazén by určitě mohl fungovat i jako olympijské sportoviště, bude-li řešen v olympijských parametrech. Tento typ bazénu umožňuje i pořádání vrcholových turnajů ve vodním pólu na úrovni olympijských pravidel (pro utkání mužů se hraje na ploše 30 x 20 m, pro ženy 25 x 17 m). Jak již bylo popsáno, je 50ti metrový bazén pro sportovní využití plaveckých oddílů i pro vrcholový sport nejlepší. Podíváme-li se na ostatní cílové skupiny dle zadání, je již otázka využitelnosti diskutabilnější. Devítidráhový padesátimetrový bazén má vodní plochu 1 150 m2 a při využitelnosti 5 m2/ plavce je kapacita bazénu 230 plavců. Při plaveckých skupinách po 23 dětech je pro plné využití potřeba zaplnit najednou deseti skupinami dětí. Takovéto množství v jedné plavecké hale je pro výuku neúnosné. Je-li bazén vyplňován jen zčásti, není to ekonomické, případně je to pro uživatele (školu) příliš nákladné. Při plavání veřejnosti má velká vodní plocha výhodu snadnějšího rozprostření návštěvníků – pro ekonomiku provozu ale je nutné dostatečné vytížení vodní plochy odpovídající 230 plavcům, resp. 345 návštěvníkům areálu najednou. Této návštěvnosti se poměrně obtížně dosahuje, a tak u těchto bazénů dochází k mnohem horšímu poměru mezi příjmy a provozními náklady. Jedna velká vodní plocha je obtížně využitelná za předpokladu, že ji chce někdo v nájemním vztahu využívat i k odlišným aktivitám než je sportovní nebo kondiční plavání. Velkou popularitu a zájem veřejnosti vzbuzují takové činnosti na bazénu, jako je plavání kojenců a batolat, plavání těhotných žen, aquaaerobik,

aquagymnastika, vodní fittness apod. K těmto komerčně zajímavým činnostem je 50ti metrový bazén zcela nevhodný, protože tyto činnosti nelze kombinovat s jiným využitím bazénu a nikdy se nevyužije celá vodní plocha. Otázku investice uvádíme sice na posledním místě, ale bude jistě jedním z klíčových parametrů při rozhodování o druhu bazénu. Uváděný investiční záměr na výstavbu bazénu na Praze 11 vypočítává náklady na vybudování areálu s 50ti m bazénem

na

300

miliónů

Kč.

Posouzením

jednotlivých

položek

s právě

projektovanými areály musíme konstatovat, že některé položky jsou podle našeho mínění „velmi optimistické“. Jednotkové ceny v reálu vychází nyní vyšší – bazénová hala s potřebnou technologií vzduchotechniky, topení a osvětlení nebude s nižší jednotkovou cenou než 7000 Kč/m3, podceněné jsou i ostatní technologie (bazénová technologie,

ovládací

velín,

vzduchotechnika,

kotelna,

odbavovací

systém

s pokladnou apod.). Podle našich zkušeností se může investiční náklad za takto řešený areál pohybovat mezi 350 – 400 milióny Kč. Je tedy jasné, že areál s 50ti metrovým a výukovým bazénem nemůže splnit zadanou podmínku investice do 200 miliónů Kč. Bazén je zcela jedinečný pro vrcholový sport, je vhodný i pro kondiční plavání veřejnosti, méně vhodný pro plaveckou výuku a zcela nevhodný pro vodní aktivity menších zájmových skupin. Jako na jediném sportovním bazénu lze hrát i vodní pólo v olympijských pravidlech.

3. VARIANTA S PLAVECKÝM 25ti METROVÝM BAZÉNEM Plavecký 25ti metrový bazén je nejběžnějším typem krytého bazénu pro sportovní a kondiční plavání a pro plaveckou výuku. Z hlediska sportovního lze kromě kondičního plavání využít pouze na plavecké disciplíny v „krátkém bazénu“. Vodní pólo lze v tomto bazénu také hrát, pouze ale na úrovni národních utkání (hřiště nesplňuje mezinárodní parametry, národní parametry jsou k velikosti hrací plochy benevolentnější). Jeho výstavbou se dostane do konkurenčního postavení s ostatními 25ti m bazény v Praze a okolí. Pro plaveckou školní i mimoškolní výuku představuje optimální velikost. Do bazénu se vejde cca 50 - 60 dětí, což představuje jeden autobus. Každá škola si tak

může pro výuku pronajmout celý bazén, méně dětí v hale zajišťuje i klidnější prostředí pro výuku. Při plavání veřejnosti je menší plocha náročnější na vyhýbání, jsou-li v bazénu návštěvníci rychlejší a pomalejší. Provoz je ale ekonomičtější, menší bazén se i snadněji pronajímá, protože pronájem je oproti 50ti m bazénu nižší. Menší vodní plocha je lépe využitelná za předpokladu, že ji chce někdo v nájemním vztahu využívat i k odlišným aktivitám než je sportovní nebo kondiční plavání. Máme na mysli plavání kojenců a batolat, plavání těhotných žen, aquaaerobik, aquagymnastika, vodní fittness a pod. Přestože je 25ti m bazén i pro tyto aktivity zbytečně veliký, lze ho snadněji použít než velikou padesátku. Závěrem se podíváme na otázku investice. 25ti m bazén má téměř o ¾ menší plochu než bazén 50ti metrový. Dá se předpokládat, že i investice bude daleko nižší než u bazénu klasického. Ze zkušeností lze odhadnout, že náklady na areál s 25ti m bazénem se bude pohybovat v rozsahu 140 – 180 miliónů dle stupně vybavenosti. Je tedy jasné, že areál s 25ti metrovým bazénem může splnit zadanou podmínku investice do 200 miliónů Kč. 25ti m bazén je zcela pro vrcholový sport méně vhodný než bazén klasický. Je vhodný

pro kondiční plavání

veřejnosti i pro plaveckou výuku. Méně vhodný je pro vodní aktivity menších zájmových skupin – pro ně se hodí ještě menší bazény. Vodní pólo lze hrát pouze v národní úrovni.

Provozní náklady – porovnání: Kromě investičních nákladů je potřebné podívat se i na náklady provozní. Z těch převládají náklady na: a) personální zajištění areálu b) energie (teplo, elektrická energie) c) vodné a stočné d) náklady na údržbu a odpisy Ostatní náklady jsou vzhledem k uváděným vcelku zanedbatelné a tvoří jen několik procent skutečných provozních nákladů.

Z hlediska personálního k možnému počtu návštěvníků je výhodnější 50ti metrový bazén. Rozdíl v personálním zajištění obou areálů se liší jen v počtu plavčíků a pracovníků úklidu. Ostatní personál je početně shodný. Energetické náklady ve vztahu k vodní ploše vychází zajímavěji u bazénu 25ti metrového – prostory jsou menší a spotřebuje se méně energie na výměnu vody, vzduchu a temperaci. Z hlediska vody je pro 50ti m bazén dominantní napuštění bazénu, do kterého se vejde cca 5 x více vody než do krátkého bazénu. Denní výměny jsou pak shodné – vztahují se na počet návštěvníků za den. Údržba jsou položky většinou kalkulovány v procentuální sazbě k investici. Vzhledem k nepoměru vodní plochy a investice vychází zajímavěji velký bazén.

Plavecké bazény typové

DÉLKA BAZÉNU: POVOLENÁ ODCHYLKA DÉLKY BAZÉNU MIN. POVOLENÁ HLOUBKA KONCOVÉ STĚNY OBRÁTKOVÉ ODPOČÍVACÍ STUPNĚ PLAV. DRÁHY STARTOVNÍ BLOKY VODÍCÍ PRUHY UKAZATELÉ ZNAKOVÉ OBRÁTKY DĚLÍCÍ LANA LANO PRO ZACHYCENÍ CHYBNÉHO STARTU DOTYKOVÁ DESKA

KLASICKÝ BAZÉN

KRÁTKÝ BAZÉN

50 m

25 m

+ 0.03m, - 0.00m

+ 0.02m, - 0.00m

(0,90 m) 1,00 m, olympijské bazény 1,8 m neklouzavé do min. hloubky 0,8 m, výška min. 0.3 m nad hladinu min. 1,20 m pod hladinou, šířka 0,10 – 0,15 m 2,5 m, krajní dráhy + min. 2,0 m, krajní dráhy 0,50 m, doporučuje se min.+ 0,25 m, doporučuje se sudý počet sudý počet v. 0,50 – 0,75 m nad hladinou, plocha min. 0.5 x 0.5 m nekluzná TMAVÉ, KONTRASTNÍ, š. 0,25 m, ± 0,05 m, ukončení 2 m před čelní stěnou 5 m od čelních stěn ve výši 1,8 m nad hladinou uchycena v čelních stěnách průměr 5 - 10 cm, 5 m od stěny odlišnou barvu. 15 m od startovní stěny, min. 1.2 m nad hladinou š. 2,40 m, v. 0,9 m, tl. 0,01 m, 0,3 m nad hladinu, 0,6 m pod hl.

AUTOMAT. ČASOMĚRNÉ A STARTOVACÍ ZAŘÍZENÍ KVALITA VODY OSVĚTLENÍ

pro závody vyžadováno, nezávislé zapojení pro každou dráhu dle Vyhl. 135/2004 Sb., t do 28 °C min 250 luxů min. 500 luxů

Běžně se plavecké bazény staví v rozměrech: 25 x 8 m , 25 x 12,5 m (šestidráhový), 25 x 16,67 m (osmidráhový), 50 x 21 (osmidráhový). Bazény plavecké musí být vždy pravoúhlého obdélníkového půdorysu. Stěny bazénu musí být rovnoběžné a svislé. Jednotlivé plavecké dráhy musí být od sebe oddělitelné dělícími lany.

Bazény pro vodní pólo Ke hře se používají běžné plavecké, resp. skokanské bazény. Délka hřiště (vzdálenost mezi brankovými čarami) by měla být 20 - 30 m, šířka 8 - 20 m. Pro ženské vodní pólo by hřiště nemělo být větší než 25 x 17 m. Ohraničení hrací plochy na obou koncích je 0,3 m za brankovou čárou. Na obou stranách hřiště musí být provedeny trvale viditelné značky k vyznačení brankové čáry a vzdáleností 2 a 4 m od brankové čáry. Musí se též vyznačit obě půle hřiště. Hloubka vody pro vodní pólo by neměla být menší než 1 m. Pro mezinárodní utkání se doporučují rozměry 30 x 20 m pro mužská utkání, 25 x 17 m pro ženská utkání a min. hloubka 1,80 m

4. REKREAČNÍ AREÁL Vodní rekreační plavání je činnost, na kterou jsou v dnešní době převážně navrhovány vodní areály. V nich se potlačuje částečně náplň pro vrcholové sporty a nechává se větší prostor pro rekreační pobyt u vody. Tento trend je nejvíce patrný u venkovních koupališť, ale velmi se rozmáhá i u krytých areálů. Základní myšlenkou je utvoření vhodného prostředí pro rodinné koupání – vytvoření takových vodních ploch, které uspokojí návštěvníky všech věkových kategorií. Ne každý totiž má zájem

o kondiční plavání. Většina návštěvníků jde do areálu aktivně využít volný čas, a proto nabídka služeb by měla být rozsáhlejší než jen plavecký bazén. Areály jsou proto řešeny soustavou bazénů – dominantní plavecký 25ti m bazén, který uspokojí zájemce o kondiční plavání, je doplněn o řadu dalších menších bazénů s vybavením od umělého vlnobití a proudící vodu, přes podvodní a perličkové masáže až k různým vodním efektům. Seniorská skupina návštěvníků uvítá teplý vířivý bazén, pro skupinové organizované aktivity je vhodný doplňkový bazén cca 9 – 12 m dlouhý, pro nejmenší malé brouzdaliště s nápustnou hloubkou 30 – 40 cm. Stále větší zájem pociťujeme o budování skokanských bazénů na nových areálech. Tento trend je nový po období, kdy se v plaveckých areálech rušila skokanská zařízení v kombinovaných plavecko-skokanských bazénech a možnost skoků do vody je tak silně redukována. Pro zajištění bezpečnosti provozu ale upřednostňujeme budování samostatných skokanských bazénů.

Pro skákání do vody jsou určena skokanská prkna a skokanské věže. Skokanský bazén nesmí mít nikde hloubku menší než 1,8 m. Pod skokanským zařízením musí být umístěno mechanické zařízení pro čeření vody. A) Skoky z prkna: Jsou provozovány z prkem délky min 4,8 m a šířky 0,5 m. Prkna musí mít neklouzavý povrch. Jsou umisťována do výšky 1 a 3 m nad hladinu skokanského bazénu. Hloubka vody v bazénu musí být při skocích z prkna (min.) doporučená (3,4 m ) 3,5 m pro 1 m prkno, resp. (3,7 m) 3,8 m pro 3 m prkno. Od bočního okraje bazénu musí být prkno umístěno min. 2,5 m pro 1m prkno a 3,5 m pro 3 m prkno. Min. vzdálenost k čelní stěně bazénu je pro 1m prkno 9 m, pro 3m prkno 10,25 m. B) Skoky z věže: Jsou provozovány z pevných plošin. Plošiny mají délku 5 – 6 m a šířku 1,5 – 2 m. Přední hrana plošin musí přesahovat přes okraj bazénu o 1 – 1,5 m dle výšky umístění plošiny. Povrch a přední hrana plošiny musí být opatřeny neklouzavým materiálem.

Skákací prkna umístění nad hladinou min. délka x šířka (min.) doporuč. hl. vody od boční stěny (min) doporuč. od čelní stěny

1m

3m

4,8 m x 0,5 m (3,4 m) (3,8 m) 3,8 m 4,0 m (2,5 m) (3,5 m) 3,0 m 9m 10,25 m

přesah přes okraj povrch

(1,5 m) 1,8 m nekluzný

Skákací věže 1m

3m

5m

7,5 m

5 x 0,6 5 x 1,5 6 x 1,5 m m m (3,4 m) (3,4 m) (3,8 m) (4,1 m) 3,8 m 4,5 m 4,0 m (2,3 m) (2,9 m) (4,25 m) (4,50 m) 8m

9,5 m

10,25 m

11 m

10 m 6x2m (4,5 m) 5,0 m (5,25 m) 13,5 m

(1,25m)

(1,25 m) (min. 1,5 m) 1,50 m nekluzný i na přední stěně plošiny

Skokanský bazén má být vzdálen od plaveckého bazénu min. 5 m.

Skokanské bazény jsou díky své hloubce investičně nejnákladnější a provozně ekonomicky nejméně zajímavé. V bazénu je 2 – 3 x více vody než v plaveckém či rekreačním bazénu a jeho kapacita je z hlediska zajištění bezpečnosti provozu velmi malá. Závěrem se podíváme na otázku investice. Vzhledem k větší vodní ploše a vyšším požadavkům na technologii bude investice vyšší než u sportovně řešeného areálu s 25ti m bazénem. Ale ze zkušenosti víme, že takto uvažovaný areál lze postavit v běžném technickém standardu v uvažované investici 200 miliónů Kč. Je tedy jasné, že krytý sportovně rekreační areál s 25ti metrovým bazénem a rekreačními doplňkovými bazény a aktivitami může splnit zadanou podmínku investice do 200 miliónů Kč. 25ti m bazén je zcela pro vrcholový sport méně vhodný než bazén klasický. Je vhodný veřejnosti i

pro kondiční plavání

pro plaveckou výuku. Malé doplňkové bazény jsou dobře

využitelné pro vodní aktivity menších zájmových skupin.