Číslo 4 Rok 2010
PLÁTEK Vánoční číslo
VE SE Krásné LÉ Vánoce! VÁ NO CE
Křížovka o ceny
Rozhovor se zakladatelem Plátku
Mikuláš ve škole
Povídka Reportáž z exkurze
Recenze divadelního představení
Vít Zemánek 8.A
STRÁNKA 2
PLÁTEK Zdravím Vás v našem vánočním čísle! Cítíte tu atmosféru? Já tedy ano, pořádně to na mě padlo. Nakupování dárečků, vánoční besídky a ten sníh. Prostě advent, jak má být. Určitě jste si všimli, že nám na náměstí přibyl strom. Jako každý rok se ke slavnostnímu rozsvícení připojila svým programem i naše škola. Zazpívaly naše sbory pod vedením pí uč. Nesnídalové a p. uč. Paděry. Žáci zpívali opravdu nádherně a plno lidí nás chválilo. V pátek nás navštívil ve škole Mikuláš se svou bandou z 9.A, ale tomuto tématu je věnována samostatná rubrika. V tomto čísle se také dozvíte, jaké to vlastně bylo na literárně-historické exkurzi žáků devátých ročníků. Jak se tam naši milovaní měli, co se dozvěděli a jak se jim to líbilo. Málem jsem se zapomněla zmínit, že náš časopis slaví 10
let od svého vzniku. A představte si, že se nám podařilo udělat rozhovor s prvním šéfredaktorem. Byl to Petr Ducháček. Dozvěděli jsme se, co se všechno změnilo od doby, co Plátku šéfoval. Dostal od nás naše poslední číslo a chválou nešetřil. Takže: ,,Milý Plátku, my ti přejeme ze srdíček hodně dobrých článků a obětavých redaktorů.“ Konal se projektový den druhého stupně na téma Řím a Řecko. Podle mě se akce povedla a všichni byli spokojení. Všichni vyráběli, šili a pátrali jako mourovatí a také podle toho práce vypadaly. Samozřejmě v dobrém. Projekty byly propracované a krásné. Všimnout si jich můžete na chodbě v prvním patře. Soutěž o nejlepší ošacení vyhrála třída 9.A, ale krásní byli všichni. Když jsme u toho ošacení, určitě jste si všimli, že už všichni deváťáci nosí svá absol-
NĚCO… Zdrarec lidi! Tady asi bývala dílnička…ale protože jsem vyčerpala všechny nápady, které bych dokázala realizovat a napsat sem, musí místo dílničky přijít něco jiného =). A jmenuje se to NĚCO, protože zde najdete pokaždé „něco“ jiného. Už se těšíte na hory dárků a cukroví a na hodiny pohádek v televizi? Jestli Vás nějak nebere žánr se spoustou princezen a nechcete se tím nechat ubíjet, pak tady mám pár tipů, kam zabrousit na internetu nebo po jakém DVDčku se poohlédnout, abyste neumřeli nudou. Jestli nechcete zůstat v poklidné vánoční atmosféře a máte chuť se vydat třeba alespoň virtuálně do ciziny, určitě pro Vás nebude problém pustit internet a najít si pár stránek. Jsou na nich „dobrý“ mixy a hudba, která se lehko a legálně natáhne do počítače nebo MP3/4: www.rozhlas.cz/cajovna/zivotabudic, a potom se několika kliknutím dostanete na spousty stránek skupin. Jednu můžu i s jejich wwwstránkou vřele doporučit.
ventská trika. Tak třeba 9.A si vybrala černou barvu triček s růžovo-modrými potisky. Zepředu jsou dva pajduláci a pod nimi motto: ,,Buď to vyjde…, nebo to nevyjde…“ 9.B má modrá trika s tmavě modrým lemováním a černým potiskem. Nápis: ,,Ve škole provádíme V.I.P-velmi intenzivní přípravu.“ A nakonec 9.C, ti mají fialovou barvu a oranžový potisk: ,,Někdy máme strašnou chuť se učit, ale umíme se ovládat.“ A známou číču Garfielda. Všechna trička jsou krásná, a tak nelze určit to nejhezčí. Určitě jste si všimli počmáraných stěn na chodbách po celé nově vymalované škole. Jsme rádi, že viník byl dopaden. Nechtěla bych být v jeho kůži. Co říkáte? Také nás navštívili policisté se psem, který si vše pěkně očichal. Naštěstí se jednalo jen o preventivní akci. Myslím, že na úvod by to bylo vše a jukněte na další články! mišulle Hlavoňová :)*
Jmenují se EG¥PTIÅN HÌP HøP, ale s hip hopem nemají nic moc společného. Jejich styl je punk a elektronická hudba. Musím Vás zklamat, že nejsou z Egypta, ale z trochu bližší -Velké Británie =). To by bylo hlavně pro uši, ale ani oči by nemusely zůstat pozadu… je-li libo, můžete upustit od současnosti a vrátit se o pár let zpátky a zjistit, jak se žilo puberťákům (stejně ztřeštěným jako my teď) v 60. a 70. letech. Tak se podívejte na Občanský průkaz (2010,ČR). Nebo pro ty, kteří se cítí víc a líp ve světě dospělých: Největší z Čechů (2010, ČR). Nenechte se zmást názvem, tenhle film rozhodně není nějak historický, ale pořádná ztřeštěná komedie! Tak, myslím, že se sami zorientujete v televizním programu a na internetu. To bylo, jen abyste mohli při chatování na facebooku odběhnou do nějaké jiné záložky… Tak ahoj! A příště NĚJAKÉ další NĚCO… Anina Paděrová 9.A
STRÁNKA 3
PLÁTEK
MILULÁŠ Všechno začalo podle plánu. V osm hodin, když už jsme byli připraveni, k nám přišla paní učitelka Nesnídalová a vysvětlila nám, co všechno můžeme a nemůžeme, kde budeme brát odměny, a řekla nám spoustu dalších organizačních pokynů. A potom mělo přijít to nejlepší, to, na co jsme se všichni těšili, a tím byly první třídy. Když jsme ovšem přišli do 1. A, oznámili nám, že jsme jenom převlečení lidi a že oni se nás bát určitě nebudou. Řekli jsme si: „Nevadí, půjdeme do 1. B!“ Naše očekávání se vstupem do této třídy naplnilo. Všechny děti seděly s paní učitelkou na koberci a bály se. V té třídě jsme tedy byli hodní a nikoho neodnesli. Když ale v některých třídách děti nechtěly recitovat, zpívat a nebo moc zlobily, čerti je vzali do pytle. Na každou přestávku jsme se museli schovávat do malé tělocvičny, kde si vždycky Mikuláš (Ivoš Blahoňovský z 9. A) sundal masku, aby mu
nebylo takové teplo. Za námi tam přišel malý prvňáček, hledal Mikuláše, prý se ho na něco potřebuje zeptat. My jsme pochopitelně byli pohotoví a žáčka jsme odvedli, aby s anděly čekal před malou tělocvičnou, než Mikuláše zavoláme. Z Ivoše se stal rychle zase Mikuláš a zvídavé dítko jsme zavolali zpět. „Mikuláši,“ říká prvňáček, „jak to vypadá v nebi?“ Mikuláš nešetřil chválou, a jak se říká, vychválil ho do nebes! :D Zážitků byla spousta, kdybychom sem chtěli dát všechny, tak by nám jeden celý Plátek nestačil. Chtěli bychom všem mladším žákům poradit: Chtějte dělat malým dětem radost tím, že se převlečete, zašpiníte a budete běhat jeden celý den po škole. Stojí to za to! Na takových akcích se totiž nejlépe pozná sehranost třídy a láska v ní a to všechno my v 9. A měli! Za 9. A Kateřina Nesnídalová a Ivo Blahoňovský
Nám se tento den líbil. A copak na Mikuláše, anděly a čerty říkaly děti? Moc se mi líbilo, že k nám přišli čerti, andělíček a Mikuláš. Taky se mně líbilo, že nebyli opravdoví. Donesli nám dobrou mandarinku, banán a fruko. Terezka Novotná 2. A Čerti byli hnusní, ale zazpívali jsme jim a dostali jsme dárky. Hanička Zarbochová 2. A Opět přišli, moc se mi to líbilo. Honzík Okáč 2. A Líbilo se mně, jak přišli. Netušila jsem, že přijdou. Byla to zábava. Jůlinka Zarbochová 2. A Byli u nás ve třídě čerti. Moc jsem se bála, ale zachránil nás Mikuláš. Dal nám sladkosti. Katka Přibylová 2. A Když čerti chodili po chodbě, tak jsem se nebál, ale když přišli do třídy, tak to už jsem se bál. Honzík Panáček 2. A Mně se líbilo, že nás čerti malovali uhlíky. Taky bylo dobré, když nám v hodině bušili do dveří. Měli jsme je potom černé. Nelíbil se mi ten čert vzadu, měl hroznou masku. Mikuláš divně mluvil. Gabriela Medková 5. A
PLÁTEK
ROZHOVOR
STRÁNKA 4
Plátek slaví
Někdo pravidelně, někdo občas čte náš školní časopis Plátek. Ale jestlipak víte, že už ho čteme deset let? Plátek se narodil 20. prosince 2000. Letos slaví výročí svého vzniku, ale všechno má svého viníka. Takže, kdo je zodpovědný za vznik školního časopisu? Připravily jsme si pro vás rozhovor s Petrem Ducháčkem. A proč právě s ním? Tak to se dočtete v rozhovoru. Dozvěděly jsme se, že právě Vy jste zakladatelem Plátku. Je to pravda? Ano. Před deseti lety jsem dostal nápad založit časopis. Dal jsem dohromady své představy, popřemýšlel o vzhledu a zašel za panem ředitelem, který byl z mého nápadu nadšený. Kolik Vám bylo let v době, kdy jste časopis zakládal? Chodil jsem do 8. třídy, tudíž mně bylo asi 13 let. Pomáhal Vám někdo nebo jste na Plátku pracoval sám? Ze začátku mi pomáhalo asi pět lidí, nakonec se nás nashromáždilo víc jak deset. Hodně pomáhala pí uč. Máslová. (Dodává s úsměvem.) A jakou funkci jste v redakci zastával? Byl jsem šéfredaktorem. Proč jste dali časopisu název Plátek? Kdo s tím přišel? Byla spousta návrhů. Některé byly směšné, jiné moc vážné nebo nic neříkající. Honza Chloupek navrhl Plátek a já to odsouhlasil. Proč zvítězil zrovna tento název pro časopis? Plátek se běžně určitému druhu novin říká, takže mně to připadlo vhodné, obzvláště v kombinaci s logem, které mi již tehdy hned vyvstalo na mysli. O čem jste psali? Já osobně jsem psal příběh Lásky a strasti na základní škole, jinak se tam objevovaly sportovní reportáže, křížovky, vtipy. Rubriky byly obdobné jako ve vašem časopise. Liší se tedy ten současný Plátek nějak od prvních čísel? Váš časopis postoupil o kus dál, obsahuje víc textu, dřív byl problém sehnat články. Od některých redaktorů dostat článek byl opravdu veliký problém, občas jsem byl fakt naštvaný. Časopis jsme zpracovávali ve wordu. Myslím si, že všechno kolem redakce závisí hlavně na šéfredaktorovi, který se musí časopisu hodně věnovat. Byl o časopis zájem? Myslím, že ano. První číslo bylo hned rozebrané, dokonce jsme museli několik čísel dotisknout. (Odpověděl zamyšleně.) Kolik jste vydávali výtisků? Asi kolem sta. Vždy se po časopise jen zaprášilo.
PLÁTEK
STRÁNKA 5
ROZHOVOR Získal jste prací v časopise nějaké zkušenosti do budoucna? Určitě, hlavně manažerské. Věnoval jsem Plátku dost času, vzpomínám si, jak jsem odcházel ze školy i v šest hodin. (úsměv) Později jsem dělal šéfredaktora jednomu nejmenovanému časopisu, který vycházel po 1200ks a barevně. Kdo byl Vaším třídním na ZŠ? A oblíbený učitel? Mojí třídní učitelkou byla pí uč. Koukalová a později pan učitel Sedláček. Nejoblíbenější učitel byl asi Pavel Parfus. Ale vycházel jsem se spoustou učitelů poměrně přátelsky. Zrovna před měsícem jsem byl v Krkonoších na místě, kde jsme byli na školním výletě, a vřele jsem vzpomínal, jak skvělý to byl tehdy výlet pod vedením pana Sedláčka. A co Váš prospěch? V deváté třídě jsem prospěl s vyznamenáním. Jinak se na vysvědčení objevily i nějaké trojky. Možná to bylo tím, že jsem se začal systematičtěji učit až na vysoké škole. Myslím si, že důležité jsou schopnosti, a ne známky. To samozřejmě neznamená, že byste se neměli snažit mít známky co nejlepší. Je ale důležité si z učiva odnést především dovednosti a schopnosti přizpůsobit se každé situaci. Asi před měsícem jsem v Lysicích učil na praxi a byl jsem strašně zklamaný z toho, jak někteří žáci pojali prezentaci svých projektů ve VKO. Okopírovat si pár řádků z wikipedie, pak je neumět ani přečíst a říkat před celou třídou takové informace, že po krátkém zamyšlení musí každému dojít, že se jedná o zjevné hlouposti. To mně doslova vyrazilo dech, přitom je to mnohem důležitější, než znát historická data, která se často tak důsledně učí. Teď trochu z Vašeho osobního života. Kde a s kým bydlíte? Bydlím v Drnovicích s rodiči, ale už si sám stavím dům. Máte nějaké zvířátko? Máme psa. Je to labrador a jmenuje se Dares. Kam jste se hlásil po ZŠ? Šel jsem studovat informatiku do Brna. A co děláte nyní? Dokončuji VŠ pedagogickou. Poté bych chtěl navázat doktorským studiem.
Dozvěděly jsme se, že jste byl zvolen starostou obce Drnovice. Ke zvolení Vám gratulujeme a přejeme hodně úspěchů jak při studiu, tak i v křesle starosty. Děkuji. Je to pro mě velký úkol a věřím, že ho zvládnu. Nic jednoduchého to každopádně nebude. Je kuriózní, že jsem se stal starostou právě při desátém výročí Plátku. Adriana Škvařilová a Veronika Šmerdová z 9. B
PLÁTEK
STRÁNKA 6
REPORTÁŽ Literárně-historická exkurze žáků devátých tříd 20. – 21. října 2010 se žáci devátých ročníků zúčastnili literárně-historické exkurze do Lidic, Terezína a Prahy. Byla jsem s nimi a ráda bych vám přiblížila místa, která jsme navštívili. Procházíte-li místy, kde se původně nacházela obec Lidice, dýchne na vás smuteční atmosféra. Zastavíte se u základů Horákova statku, kde byli v noci z 9. na 10. června 1942 soustředěni všichni dospělí muži ve věku od 15 do 84 let a potom na zahradě popraveni. Přijdete k základům školy, do budovy byly v tu osudnou noc odvedeny ženy a děti. Ženy odvezli do koncentračních táborů, některé děti byly dány na převýchovu, jiné do dětského domova a některé odvezeny do koncentračního tábora. Snad každému z nás přejel mráz po zádech při vypravování průvodců o červnových událostech. Dozvíte se o dopise, který se stal záminkou pro vymazání obce z mapy. Udiveně jsme stáli u sousoší dětí, postaveném na památku všech zemřelých lidických dětí. Nyní ho už v Lidicích nenalezneme v plné kráse. Pokud sledujete dění ve společnosti, víte, že se z tohoto památníku ztratila jedna ze soch. T a t o zpráva zaskočila snad každého. Atmosféru té doby vhodně doplní a dokreslí filmy promítané v lidické galerii. Z Lidic pokračujeme autobusem do terezínské Malé pevnosti. Pevnost na každého jistě zapůsobí svou architekturou. Průvodce nás celou prohlídku upozorňoval na úděsné životní podmínky vězňů. Zavřel nás do jedné místnůstky, kde jsme si vyzkoušeli, jak se cítili Židé, kteří zde byli vězněni. Každého ohromí i počet lidí, kteří prošli branami pevnosti a byli odtud deportováni do koncentračních táborů. Dozvěděli jsme se, za jaké maličkosti byli zabíjeni. V samotném Terezíně nesmíte zapomenout
navštívit Muzeum ghetta, věnované životu Židů za druhé světové války, vzniklo po sametové revoluci v roce 1991. Muzeum bylo otevřeno v budově bývalé školy. V muzeu jsme si prohlédli originály prací terezínských dětí, historické fotografie a zpracované výpovědi pamětníků. Včera na nás dýchla smuteční atmosféra. Nyní už ale nechme toho smutného vzpomínání a povězme si, co nás čeká dále. Praha. Dnes se vypravíme do Židovského města, kde si prohlédneme posvátná místa Židů-synagogy (Staronovou, Španělskou, Pinkasovu, Maiselovu). Každý kluk si vyzkouší, jak se nosí jarmulka a nebo, chcete-li, kipa, kterou musí mít na hlavě, když stojí na posvátném židovském místě. Podíváme se na židovský hřbitov, kde nás jistě zaujme způsob pohřbívání mrtvých, který není stejný jako na hřbitovech, na které jsme zvyklí my, ale mrtví jsou pohřbíváni po vrstvách. Když se jedna vrstva zaplní, naveze se hlína, povytáhnou se náhrobky a mrtví se pohřbívají na ty předešlé. Díky takovému vrstvení vypadá židovský hřbitov jako kopec. Dále se projdeme po Královské cestě, Národní třídě a Karlově mostě, na kterém nás znechutí spousta lidí, valících se tam i zpět. Také se zastavíme na Staroměstském náměstí, kde si prohlédneme orloj. Sem tam si povíme něco k historii a poté už budeme chvátat na Pražský hrad, abychom stihli výměnu stáží. Bude to pro nás jistě zážitek a pěkná vzpomínka. U Pražského hradu jsme měli štěstí, že jsme mohli nahlédnout do krásného gotického chrámu svatého Víta. Po prohlídce Pražského hradu a chrámu sv. Víta se konečně vydáme do Národního divadla, kam se těšíme nejvíce. Průvodce nám zopakuje a doplní informace o stavbě a výzdobě budovy. Podíváme se i do míst, kam bychom se jako obyčejní návštěvníci nedostali. Ze střechy divadla je nádherný výhled na Prahu. Cestou k autobusu si ještě prohlédneme na Václavském náměstí sochu svatého Václava. A pak už jen cesta domů. Žákům osmých ročníků doporučuji, aby si tuto exkurzi nenechali ujít. Za zorganizování exkurze bych chtěla poděkovat paním učitelkám. Markéta Mertová 9.C
PLÁTEK
STRÁNKA 7
COOLna Ták, máme tu nové číslo a s ním přišly další rady ke kráse. Nezůstaň na Nový rok sama. Každý si zaslouží novoroční pusu. :)
Doplňky dokážou divy Říkáš si, že je to blbost? Fájn... Tak si zkus jeden den vzít jednobarevné tričko jen tak bez doplňků. Druhý den si k tomu stejnému tričku vezmi například nějaký barevný šperk nebo barevnou taštičku a uvidíš tu změnu. V této době letí velké až obrovské, a hlavně pestrobarevné náramky, přívěsky apod. Úplně nejvíc budeš IN s barevným šátkem nebo šálou.
Panna Korálky. Černobílá - toť vše... kombinuj a jsi vítěz.
Doplňky podle znamení..:) Beran Pro tvé znamení je nejlepší červená barva. Nějaký červený přívěsek, např. ve tvaru srdce nebo červené korálky, tě oživí. Býk K tobě se nejlépe hodí přírodní šperky a doplňky. Dřevěné korálky nebo lýková taška jsou to pravé ořechové. Blíženec Jsi zajímavý člověk a to chce zajímavé doplňky. Duhové barvy, které se přes sebe překrývají – každá barva znamená něco jiného. Rak Raci bývají náladová stvoření. Svoje nálady uklidníš jarní zelenou barvou. Třeba přívěsek ve tvaru čtyřlístku nebo zelený šáteček kolem krku je to pravé. Lev Pro lvy je typická růžová barva. Růžová čelenka ve vlasech nebo náramky jsou fajn, ale pozor – všeho moc škodí...:)
Váhy Černá – špatná volba. Nejlepší pro tebe jsou pastelové barvy. Velké přívěsky a velké tašky..:) Štír Stříbro a zase stříbro. Náušnice, náramky, řetízky – vše stříbrné. Střelec Fialková nebo světlounce tyrkysová – barvy pro tebe. Konkrétní symboly například – srdce =láska. Kozoroh Oranžová je tvoje barva. Tobě sluší cokoli oranžového.
Vodnář Jojo...modrá barva je to pravé. Modré tašky, šátky – vlastně cokoli. Ryby Decentní barvy, abstraktní tvary, začáteční písmeno tvého jména..:)
Vyznáš se v módě? Jsi in, a nebo jsi tak trochu mimo? 1. Co by sis nikdy nevzala na sebe? a) Šusťákovou kombinézu a botasky b) Legíny a minisukni c) Kšiltovku a elegantní šaty d) Pletenou kabelku k zimnímu kabátu
2. Kdo byl módní návrhář? a) Steven Spielberg b) Gianni Versace c) Nicky Lauda d) Jack Nicholson
STRÁNKA 8
PLÁTEK
COOLna 3. Co je nejlepší rada týkající se módních trendů? a) Vždycky se podle nich řídit b) Nechat se jimi jemně inspirovat, ale zůstat svá c) Mít vlastní hlavu a na trendy kašlat d) Oblékat se podle toho, jak se zrovna cítíš
5. Co nepatří mezi doplňky? a) Pásek b) Vesta c) Kabelka d) Šálka
Správné odpovědi: 4. Kdo je známá modelka? a) Iveta Toušová b) Petra Němcová c) Adina Mandlová d) Jitka Asterová
1. c, 2. b, 3. b, 4. b, 5. b Za každou odpověď si dej jeden bod. Vyhodnocení: 0-1b = Nic moc. Spíš nic, než moc. 2-3b = Celkem dobrý, ale mohla bys přidat. 4-5b = Jsi módní ikona..:)
Dívčí líčení RTY ANO – ovocné lesky, balzámy – budou ti rty krásně vonět a lesknout se. NE – rtěnky... tmavé a nebo křiklavé – zužují rty a nevypadají hezky. NEHTY ANO – světlounce růžová nebo jemně stříbrná barvička..:) NE – černá a rudě červená – tyto barvy na nehtech jsou out...:( OČI ANO – zkus světlounce modrou řasenku. NE – nemaluj si příliš silné linky – budeš vypadat moc přísně.
Udělej si legrační Vánoce V rodině budete mít určitě tradiční Vánoce, pojmi proto s kámoši Vánoce trochu jinak..:) Netradiční dárečky. – Tričko nebo svetr se sobem = možná se ti podaří sehnat v sekáči příšerný, ale o to legračnější svetřík se sobíkem s červeným nosem, mmm?? :D - Hrnek s ulítlou fotkou = sežeň fotku ze situace, na kterou tvá kamarádka určitě nerada vzpomíná, nechej vyrobit hrneček s fotečkou z nějakého trapásku...:) - Nenositelný obleček nebo doplněk = zajdi do sekáče a vyber tam nějaký úžasný modýlek, který vykouzlí tvé kamarádce úsměv na obličeji...:D - Bezvadný dáreček pro svého miláčka = kup mu někde v obchodě pro seniory bezvadné trenýrky, bude mít určitě radost ;) A jak dárečky zabalit? - Když koupíš kamarádce náušnice, prstýnek nebo cokoli drobného – nacpi to do housky a zabal do papíru = jak se asi bude tvářit, když v balíčku najde housku? Popřemýšlej, jak zajistit, aby housku nevyhodila i s dárkem. - Nasyp do nějaké krabičky buráky a do nich zahrab svůj dáreček :) Adulinka Škvařilová 9.B
PLÁTEK
STRÁNKA 9
POVÍDKA Můj život u koní (pokračování 5. díl) V minulém díle se naší hrdince Ester zranil kůň a Šimon zvítězil v dostihovém závodu v Itálii, na který ho Ester doprovázela. Byla poslední adventní neděle. Hned ráno jsem se nachystala na cestu na ranč. Jediné, co jsem však ještě musela udělat, byly úkoly do školy. Těch nebylo naštěstí mnoho. Po příjezdu na ranč jsem se přivítala se Šimonem a jeho tátou Karlem. Karel se mě nečekaně zeptal: ,,Ty, Ester, na jakou střední školu ses rozhodla jít?“ „Moc bych si přála jít na veterinu, která je tady poblíž, abych stíhala i koně a práci tady na ranči. Bohužel s tím moje máma rozhodně nesouhlasí.“ Karel chvíli přemýšlel a pak mně řekl: „Vždyť máš ještě do ledna čas. A do té doby se ti třeba podaří mámu přemluvit.“ Vlídně se usmál. Začínala jsem mít takový dobrý pocit, že si na mě pan Karel začíná zvykat a začíná mě mít rád. Chvíli jsme si povídali o všem možném. A já se konečně mohla jít podívat za Landynem. Otevřela jsem dvířka od boxu a přitulila se k němu. Byla hrozná zima. Landy už měl nožku v pořádku, a tak nám nebránilo nic, kromě sněhu a toho, že silnice klouzala, vyjet si se Šimonem na vyjížďku. Byla to paráda. Příroda byla zahalena do bílého pláště, který byl poset třpytivými diamanty. Prostě nádhera! Vůbec se mně nechtělo zpátky. Při cestě na ranč se Šimon ujišťoval, že příští víkend opět přijedu. Přišlo mně to jaksi divné. Když jsme přijeli na ranč, už tam na mě čekal táta. Rozloučila jsem se se všemi na ranči a odjela domů se slibem, že zase příští týden o víkendu přijedu. Bylo pondělí a já musela do školy. Pondělí se nehorázně vleklo, ale uklidňovala jsem se slovy: „Vždyť už budou od středy prázdniny.“ Kdybych tak mohla hned ve čtvrtek vypadnout na ranč, to bylo snad jediné, na co jsem dokázala myslet. Čtvrtek ráno. Ještě jsem ani neotevřela oči a už máma plánovala, co je potřeba udělat. Prázdniny začaly vánočním úklidem, pečením cukroví, no znáte to. V pátek jsem balila dárky a zdobila stromeček. Nevěděla jsem, jestli vzít taky dárek Šimonovi. Stále jsem o tom přemýšlela. Sice jsem mu koupila drahé jezdecké rukavice, ale netušila jsem, jestli mu je dát. Co když ho přivedu do rozpaků? Bude mít něco pro mě? Při tom jsem stihla několik pohádek. Štědrý večer se vydařil. V sobotu jsem byla jako na trní. Konečně neděle. Hned ráno jsem přemlouvala tátu,
aby mě odvezl na ranč. Choval se jaksi divně. Říkal něco jako, že jestli chci určitě jet. Přijela jsem na ranč a první co bylo, tak jsem běžela s taškou plnou mrkve k Landymu, ale ten v boxe nebyl. V hlavě se mi promítaly myšlenky jako: Co když se mu něco stalo? Co když se mu zhoršila ta noha a museli ho dát pryč? Myslela jsem na nejhorší. Vyběhla jsem ze stájí a hledala Šimona, abych se konečně dověděla, co se stalo. Vběhla jsem do restaurace, kde mě pozdravila servírka a řekla, ať chvíli počkám. Chtělo se mně brečet. Vyzvídala jsem, co se děje. Marně. Najednou jsem uviděla ve dveřích Šimona s Karlem. Stále si něco šeptali. Pořád jsem však měla divný pocit. Zeptala jsem se vyděšeně: „Kde je Landyn?“ „Je ve stáji, kde by byl? odpověděl pobaveně Karel.“ „Tam není. Už jsem tam byla,“ zaječela jsem. „Ester, běž se tam ještě jednou podívat.“ Jeho odpověď zněla přesvědčivě, a tak jsem se běžela podívat ještě jednou do stáje s domněnkou, že jsem asi slepá. Vešla jsem dovnitř a na pravé straně stál Landyn s obrovskou mašlí kolem krku a papírkem s nápisek: ,,Krásné Vánoce, Ester!“ Nemohla jsem uvěřit svým očím. ,,Krásné Vánoce, Ester,“ zakřičeli oba. A Karel dodal: „Tohle je tvůj dárek k Vánocům. Landyn tě má ze všech nejraději a ty jeho taky, byla by škoda, kdyby nebyl tvůj, věřím, že se o něj dobře postaráš. A mimochodem nožka se začíná spravovat jen díky tobě a díky tomu, že jsi mu věnovala všechen svůj volný čas.“ Měla jsem slzy v očích a bulela jak želva. Šimon mě uklidňoval. Karel nevěřícně zíral a po chvíli odešel. „To je tátův nápad. Napadlo ho to ještě, než jsme odjeli na závody do Itálie,“ vysvětloval Šimon. „Přeci si nemůžu vzít tak drahý dárek,“ špitla jsem. „Neboj, část platil i tvůj táta. Všechno je v pohodě.“ Vyběhla jsem ze stájí a vrhla se tátovi kolem krku. Byl to ten nejkrásnější dárek na světě. A já byla i nejšťastnější Ester na světě díky Landymu! Darina Vlachová, 9.A
PLÁTEK
STRÁNKA 10
ROZHOVOR Znáte naše učitele? Připravily jsme si rozhovor s novou paní učitelkou Mgr. Janou Opatřilovou. Tahle paní učitelka učí na naší škole zeměpis a informatiku a přírodopis. Nachystaly jsme si pro paní učitelku otázky a doufáme, že odpovědi by vás mohly zajímat. Proč jste začala učit zeměpis? Bavil mě i s přírodopisem na základní škole. Co patří mezi Vaše koníčky? Ráda poslouchám hudbu, baví mě rekreační turistika a mým velkým koníčkem je i můj pejsek Koffina. V poslední době mi hodně času zabere i příprava na vyučování, mou zálibou je mé zaměstnání. Které místo byste doporučila navštívit našim čtenářům ? V České republice bych asi dopo-
ručila Mušovská jezera. Blízko leží velmi pěkný Lednickovaltický areál. Ze světa asi Lucembursko a Řecko. Bohužel jsem zatím neměla moc příležitostí cestovat. Máte nějaké sourozence, jste zadaná? Ano, mám mladší sestru a jsem nezadaná. Jaké je Vaše oblíbené jídlo? Mám ráda téměř všechna jídla. A co hudební skupina? Z hudby poslouchám např. Cold play a Guns ‘n Roses a nebo aktuálně hudbu z filmu Piráti na vlnách, kde jsou sice straší písničky, ale vždycky mě zvednou ze židle :D a zlepší mi náladu. Chodila jste dříve na tuto školu jako studentka? Pokud ne, kam jinam?
Do Lysické školy jsem bohužel nechodila. Navštěvovala jsem ZŠ v Adamově a poté v Blansku. Čím byste řekla, že se školy lišily od školy lysické? Výrazný rozdíl nebyl, ale určitě tu máte více kroužku a blíž k přírodě. Jak trávíte Vánoce? Štědrý večer trávím s rodinou a pak navštěvuji přátele. Nikdy však nezapomenu navštívit v Rájci živý betlém. Mája Vrbková, Sabina Šálovská 7.C
Osobnosti a výročí Víte, kdo to byl? Kde se narodil a jaký byl jeho život? Tento rok je jakési výročí, kdy by slavil 200let! Rozhodla jsem se, že Vám něco o něm napíšu... ...narodil se 16. listopadu 1810 v Praze. Zemřel 6. listopadu 1839 v Litoměřicích. Byl to český básník, prozaik a představitel českého romantismu. Otec byl mlynářský pomocník, matka pocházela z muzikantské rodiny. Studoval na gymnáziu a poté začal studovat práva. Zajímal se o divadlo, hrál v Kajetánském divadle. Také se zajímal o historii a politiku. Po škole nastoupil na místo advokátního praktikanta v Litoměřicích. Měl se oženit s Lori Šimkovou, ale zemřel těsně před svatbou. Pohřeb měl v den svatby, ale Lori o tom nevěděla. V dílech se Mácha inspiroval především anglickými básníky a spisovateli. Nepovedlo se mu dokončit cyklus Obrazů ze života mého, napsal pouze dva díly. Napsal povídku Márinka a Cikáni. Jeho nejznámější dílo je Máj, který se skládá ze čtyř zpěvů a dvou intermezz. Její kompozice rozčleňuje smysl příběhu vloženého do májové přírody. Uprostřed krásné májové přírody, manifestující lásku, se uskutečňuje postupné osamocování všech tří romantických hrdinů básně, Jarmily, Viléma a Hynka. WeRu Šmerdová 9. B
PLÁTEK
STRÁNKA 11
SPORT Florbalové turnaje Dne 8. prosince se mladší holky (z 6. a 7. tříd) zúčastnily turnaje ve florbale v Kunštátě. . Holky hrály s těžkými soupeři, a to s Lipůvkou, Rájcem-Jestřebí a Gymnáziem Boskovice. Ve skupině skončily na 4. místě. Na turnaji hrálo 8 škol a holky se umístily na 7. místě. Holkám děkuji za reprezentaci naší školy. Dne 14.12. jsme se my, dívky 9. ročníku, také vydaly na turnaj. Ale ne do Kunštátu, ale do Jedovnic. Turnaje se účastnily holky z 9 škol a byly rozděleny do tří skupin. Naši skupinu jsme vyhrály, a nedostaly jsme ani jeden gól. I když naši hráčku škaredě zranily, dokázaly jsme postoupit do finále, kde jsme jim to opět natřely. Na nás prostě neměly šanci. Celý turnaj jsme vyhrály a postupujeme do krajského kola do Slavkova. Jako důkaz, že jsme byly nejlepší, získala Verča Šmerdová titul ,,nejlepší hráčka“ a Anička Koblasová ,,nejproduktivnější hráčka“. I golman byl nejlepší – Verča Růžičková – ale nemohly jsme si domů odvézt všechno. :)) Míša Musilová 9.C a Míša Hlavoňová 9.B
KULTRA Romeo a Julie aneb Město hříchu V pátek 3. prosince se žáci z devátých tříd zúčastnili divadelniho představení v Brně. Přinášíme vám recenzi tohoto díla. Diváci v současné době mohou zhlédnout v brněnském divadle Polárka upravenou nejznámější Shakespearovu divadelní hru Romeo a Julie. Tuto hru režírovala Hana Mikolášková, scénu a kostýmy navrhovala Zuzana Přidalová. Představení je dlouhé 105 minut a je určeno také žákům druhého stupně základních škol. Hra není rozčleněna do dějství (originál obsahuje pět dějství a prolog). Skutečnost, že hra neobsahuje přestávku, je nešťastné řešení, zážitek diváků byl narušován odchodem žáků ze sálu. Divák si moderního a nevšedního zpracování všimne hned na počátku představení. Oblečení herců neodpovídá době, děj se sice odehrává v italském městě Veroně, kde znepřátelené rodiny Kapuletů a Monteků mezi sebou bojují, ale jako dva ‚,gangy‘‘. Romeo a Julie se ocítají v říši královny Mab, která vstupuje do jejich osudů. Pro některé návštěvníky se zpracování místy zdálo vulgární, zejména při výstupech Romea s jeho přítelem Merkuciem. Když se Romeo zamiloval do překrásné Julie, jako by dospěl a stal se mužem. Smrt Romea a Julie byla ve skutečnosti jiná, než se odehrálo v představení, Romeo se otrávil jedem, ale Julie se ve skutečnost probodla Romeovou dýkou (v představení se zastřelila Romeovou zbraní). Mnoho diváků bylo v hledišti zaujato tragickým dějem, který byl doplněn vtipnými dialogy. I přes to, že všichni tragický konec Romea a Julie dobře známe, většina návštěvníků se nejvíce těšila na jeho zpracování. Výkony herců byly strhující. Zejména Romeo a Mab předváděli až artistické kousky. Režisérka se snažila příběh přiblížit mladým lidem, kteří od divadla očekávají, že je zaujme a budou si ho pamatovat po dlouhou dobu. Zuzana Kopečková a Míša Tomanová 9.C Z ankety v 9.C vyplynulo, že uvedená divadelní hra byla žáky hodnocena 68,9%.
PLÁTEK
STRÁNKA 12
KŘÍŽOVKA O CENY 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
1. Na Vánoce si odpočineme od … 2. Den před Štědrým dnem zdobíme... 3. Na stole nemůže chybět adventní … 4. Nejvíc se těšíme na krásné … 5. Skoro každý jí na Štědrý den … 6. V jaké sbírce básní je balada Štědrý den? 7. První muž 8. První žena 9. Každý staví ... Krásné Vánoce Vám přejí Monika Slavíčková a Klára Koudelková z 9. C Tajenku napsanou na papíru odevzdejte do 5. ledna 2011!
Školní časopis žáků ZŚ E. Beneše Lysice vychází 22.12.2010 nákladem 60 kusů. Šéfredaktorka: M. Hlavoňová, korektorky: A. Škvařilová, V. Šmerdová, grafika: V. Zemánek, V. Valenčík a ostatní redaktoři podepsaní pod svými články.
