PLÁN ROZVOJE OBCE ČERNOTÍN

PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ

PLÁN ROZVOJE OBCE ČERNOTÍN 2007 - 2013 ČÁST I. – ANALYTICKÁ ČÁST

POČET STRAN: 31 DATUM ZPRACOVÁNÍ: září - prosinec 2007 ZPRACOVATELÉ PRO: ING. JANA VRUBLOVÁ Bohuslavská 1326, 751 31 LIPNÍK NAD BEČVOU tel. 581 215 017, e-mail: [email protected] ARS rozvojová agentura, s.r.o Dolní Hejčínská 31, 779 00 OLOMOUC ING. PETR MANEK/tel: 774 415 158, e-mail: [email protected] MGR. DOMINIKA DOLÁKOVÁ/tel. 774 415 157 e-mail: [email protected]

1


ÚVOD

Plán rozvoje byl financován Mikroregionem Hranicko v rámci rozpočtu projektu INNOREF. Jeho zpracování bylo založeno na principech udržitelného rozvoje, účasti veřejnosti na řešení místních problémů a provázání záměrů obce s aktivitami s prioritami rozvoje regionu. Při zpracování plánu byly zohledněny výsledné studie a analýzy projektu INNOREF a jeho subprojektů. Projekt Inovace a efektivní využívání zdrojů jako hnací síly udržitelného rozvoje (zkratkou INNOREF) byl mezinárodním projektem financovaným programem Evropské Unie INTERREG IIIC a jeho hlavním posláním se stalo nastartování udržitelného rozvoje regionů prostřednictví zavádění inovací a regionálních nástrojů pro efektivní využívání místních zdrojů. Mikroregion Hranicko na něm spolupracoval v letech 2004 – 2007 s italskými regiony Friuli Venezia Giulia, regionem Umbria a regionem Západní Řecko. (www.regionhranicko.cz) Profil obce Černotín byl zpracován v rámci analytické části - etapy tvorby „Plánu rozvoje obce Černotín na období 2007-2013“ v období září – říjen 2007. Zpracovatelem dokumentu byla ve spolupráci s Obecním úřadem Černotín Ing. Jana Vrublová pro ARS rozvojovou agenturu, s.r.o z Olomouce. Profil obce představuje stručnou socioekomickou charakteristiku obce, zpracovanou v potřebném rozsahu k tvorbě navazujících částí plánu rozvoje obce. Profil obce je rozpracován do jednotlivých částí dle základních tematických okruhů života na venkově a v obci. Profil je členěn na základní kapitoly a podkapitoly dotýkající se dílčích geografických, sociálních a ekonomických témat, popisujících výchozí stav a hlavní vývojové tendence jednotlivých sektorů a oblastí rozvoje. V rámci analytické části zpracování „Plánu rozvoje obce Černotín na období 2007-2013“ byly současně zpracovány a vyhodnoceny dvě místní šetření na území obce: dotazníkové šetření a jednání pracovní skupiny. Při zpracování Profilu obce byla shromážděna a analyzována aktuální a dostupná data a informace z oficiálních zdrojů (ČSÚ, Úřad práce, Internetové stránky obce a další). Využity rovněž byly výstupy a závěry z již zpracovaných analytických a koncepčních materiálů obce (Územní plán). Z vyhodnocení dosavadních koncepčních materiálů obce, zpracovaného Profilu obce, provedeného místního šetření a práce pracovní skupiny byla navržena globální SWOT analýza. SWOT analýza ve svých silných a slabých stránkách zahrnuje syntézu zjištěných údajů a faktů, výchozí situaci obce a v rámci příležitostí a ohrožení se soustředí na vnější vlivy dalšího rozvoje obce.

2


OBSAH ČÁSTI I. – ANALYTICKÁ ČÁST

Přístup k vypracování dokumentu, organizační zajištění

Metodika zpracování dokumentu

Sociálně-ekonomická analýza

Analýza místního šetření - Dotazníkové šetření

SWOT analýza (souhrn hlavních analytických poznatků)

3


1.

METODIKA ZPRACOVÁNÍ

1.1.

Přístupy a metody zpracování

Plán rozvoje obce Černotín je jednotně zpracován v souladu s principy strategického plánování při implementaci metodiky pro místní Agendu 21 v České republice. Z pohledu přístupů a metod zpracování a tvorbě PRO se vždy jednalo o systémovou práci, sestávající z odborné, koordinační a konzultační činnosti. Celý rozvojový dokument je zpracovaný metodou analýz, průzkumů a strukturovaných diskusí, ze kterých jsou postupně formulovány závěry pro jednotlivé dílčí kroky. Významnou úlohu v celém zpracování dokumentu sehrávala Pracovní skupina, která posuzovala a projednávala jednotlivé kroky formou komunitního plánování a veřejné diskuse a která stanovovala závěry na základě konsenzu (východiska pro další postup). Plán rozvoje obce je součástí procesu strategického plánování. Termín „strategický plán rozvoje obce“ není definován zákonem, ale týká se veřejnosti a je veřejností vymahatelný. Strategické plánování je nezbytné ve všech činnostech, které trvají delší dobu a kde je s těmito činnostmi spojen příjem a výdej finančních (veřejných) prostředků. Vzhledem k tomu, že disponibilních peněz je vždy u obcí omezené množství, musí subjekt, který s nimi nakládá, přesně stanovit priority, které chce nebo je vnějšími okolnostmi (právní předpisy, konkurenční prostředí, atd.) nucen řešit. Priority jsou stanoveny obvykle podle závažnosti problémů. V případě dobře zvládnutého procesu strategického plánování se rizika extrémního zadlužení nebo neúnosného deficitu finančních prostředků a s ním spojeného zastavení realizovaného záměru snižují na minimum.

V průběhu realizace Části I – Analytická část byly postupně realizovány tyto dílčí aktivity: -

vytvoření řídícího týmu

-

iniciování – veřejné zahájení zpracování Programu rozvoje obce seznámení se způsobem PRO účel řídícího týmu význam strategického plánu rozvoje pro obec, každého občana, každý subjekt představení zpracovatelského týmu harmonogram přípravy strategického plánu včetně konzultace termínů zahájení sociálně-ekonomické analýzy (návrh postupu při zpracování, současný stav, průzkum veřejného mínění) pracovní skupiny - vysvětlení důležitosti pracovních skupin, výzva k zapojení veřejnosti do pracovních skupin

-

průzkum veřejnosti – dotazníkové šetření

-

sestavení a práce pracovní skupiny pracovní skupina byla složena ze zástupců různých společenských skupin a komunit. Pracovní skupina pracovala formou „kulatých stolů“. Facilitátorem při těchto pracovních setkáních byl vždy zástupce zpracovatelského týmu. Výsledky jednotlivých pracovních skupin byly postupně zapracovávány do návrhu PRO.

4


1.2.

činnost a význam pracovních skupin: - hledání optimálního řešení problémů pro co největší okruh lidí, kterých se problém dotýká - aktivní možnost komunikace a práce nad „živým materiálem“ - začlenění veřejnosti do spoluvytváření a spolurozhodování - zpracování Profilu obce – socioekonomické analýzy - zpracování globální SWOT analýzy obce

Organizační zajištění zpracování Plánu rozvoje obce Černotín

Organizační zajištění zpracování plánu rozvoje obce zpracovatel dokumentu řešil sestavením kvalitního řídícího týmu, který v celém procesu zpracování plánu rozvoje obce, tj. všech jeho částí, vykonával tyto činnosti: řízení zpracování koordinace monitoring hodnocení dílčích výstupů a celého rozvojového dokumentu Při vytváření struktury řídícího týmu byl kladen důraz na transparentnost a otevřenost celého procesu, jako jednoho ze základních principů přístupu ke zpracování celého dokumentu. V řídícím týmu byly stejným poměrem zastoupeny zástupci zadavatele (Mikroregion Hranicko), zpracovatele (Ing. Jana Vrublová, ARS rozvojová agentura) a realizátora (Obec Černotín).

Struktura řídícího týmu:

ŘÍDÍCÍ TÝM

ZA OBEC ČERNOTÍN

ZA ZPRACOVATELE

Ing. Jiří Andrýs, starosta (tel.: 724 861 411)

Ing. Jana Vrublová (tel.: 581 215 017)

Jaromír Kelar, místostarosta (tel.:602 500 603)

Mgr. Dominika Doláková (tel.: 774 415 157) Ing. Petr Manek

ZA MIKROREGION Ing. Jan Balek (tel.: 731 577 450)

(tel.: 774 415 158

5


1.3.

Další metodiky zpracování jednotlivých částí Plánu rozvoje obce Černotín

Přístup MA 21 - udržitelný rozvoj Při zpracování plánu rozvoje obce zpracovatelský tým postupoval podle metodiky zapojování veřejnosti do procesu komunitní spolupráce a partnerství. Hlavním cílem využití metodiky MA 21 je zapojení veřejnosti do všech důležitých a rozhodných okamžiků procesu strategického plánování tak, aby řešení problémů a tvorba vlastního dokumentu směřovala k respektování základních principů udržitelného rozvoje, mezi něž patří: propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životní prostřední (řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní); dlouhodobá prosperita - každé rozhodování je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů; kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění; definování rizik - důsledky některých činností je potřeba kriticky zhodnotit z pohledu příštích generací; prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů a řešení problémů z pohledu časových, finančních a lidských zdrojů; kvalita života - která má rozměr materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní a kulturní, lidé mají přirozené právo na kvalitní životů, sociální spravedlnost - příležitosti i zodpovědnosti by měly být děleny mezi jednotlivé sociální skupiny. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam a udržitelný rozvoj je stále častěji chápán jako trvalé zlepšování sociálních podmínek; zachování nutného vztahu mezi lokálním (obecním) a globálním (regionálním), vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (rovnosti práv), demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich následnou a konkrétní realizaci. Přístup demokratického principu zapojení veřejnosti Zapojení veřejnosti do rozhodování byl dalším základním principem pro celou tvorbu PRO. Program udržitelného rozvoje je příliš rozsáhlý a všestranný na to, aby byl vypracován omezeným počtem zpracovatelů. Je samozřejmé, že právě tento omezený počet aktivních iniciátorů a zpracovatelů PRO má v konečném důsledku odpovědnost, mandát a nezastupitelnou úlohu ve všech fázích vytváření dokumentu. Zpracovatelský tým v průběhu všech činností spojených s přípravou a zpracováním Plánu rozvoje obce Černotín implementoval princip strategického plánování v těchto rozhodných přístupech a metodách: přístup udržitelného rozvoje metoda MA 21 jako proces demokratický princip zapojení veřejnosti do celého procesu.

6


2.

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU OBCE

Socioekonomická analýza byla vytvořena pro potřeby tvorby Programu rozvoje obce Černotín a je jedním ze základních analytických podkladových materiálů pro tvorbu tohoto strategického dokumentu obce. Analýza zpřístupňuje širokou škálu informací o obci všem potenciálním zájemcům. Profil obce má následující strukturu: 1. Celková charakteristika obce 1.1. Stručný historický vývoj obce 1.2. Hlavní geografické údaje 1.3. Demografie obce 1.4. Domácnost, bydlení a životní úroveň obyvatel 1.5. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 2. Hospodářská činnost a podnikání v obci 2.1. Vývoj podnikatelského prostředí v obci 2.2. Podniky, firmy a služby v obci 2.3. Zaměstnanost v obci 2.4. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 3. Lidský potenciál 3.1. Zařízení zdravotní a sociální péče 3.2. Školy a školská zařízení 3.3. Kulturní zařízení 3.4. Historické a kulturní památky 3.5. Sportovní zařízení v obci 3.6. Bezpečnost v obci 3.7. Tradiční významné kulturní a volnočasové akce a aktivity 3.8. Spolková činnost v obci 3.9. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 4. Infrastruktura obce 4.1. Dopravní infrastruktura 4.2. Technická infrastruktura a telekomunikace 4.3. Bytová infrastruktura 4.4. Stav a vývoj dopravní obslužnosti 4.5. Opatření pro řešení mimořádných situací 4.6. Zajišťování technických služeb v obci 4.7. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 5. Životní prostředí obce 5.1. Stav a vývoj ovzduší 5.2. Stav a vývoj hospodaření s vodou 5.3. Stav a vývoj hospodaření s odpady 5.4. Stav a vývoj přírody, krajiny a lesů 5.5. Výchova, osvěta a získání informací o ŽP 5.6. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 6. Rozpočet a financování obce 6.1. Stav a vývoj rozpočtu obce 6.2. Dosavadní projekty obce financované z veřejných zdrojů

7


6.3. Členství obce ve sdruženích a spolupráce 6.4. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 7. Vnější prostředí obce 7.1. Politické prostředí 7.2. Ekonomické prostředí 7.3. Sociálně-demografické okolí 7.4. Technické okolí a infrastruktura 7.5. Ekologické okolí 8. Závěr

1. Celková charakteristika obce 1.1.

Stručný historický vývoj obce

Nejstarší pobyt lidí na Černotínsku dokládají archeologické nálezy z období mladšího paleolitu. Na Hluzovském kopci byly objeveny kamenné nástroje a Na Vápenkách v roce 1905 Černotínský bronzový poklad. Písemná zmínka z roku 1131, která je pravděpodobně falzum, hovoří o „Cerncine", za věrohodnou písemnou zmínku je považována zpráva o „Czernotíně" z roku 1406 a pečeť z roku 1766 uvádí „Czernotin". Název obce je podle některých zdrojů odvozen od černě oděných benediktýnů, kterým obec patřila od roku 1169. Místní část Hluzov, se kterou se Černotín sloučil v r. 1983, je ve starých kronikách uváděna jako „Hlizov“, později „Hlúzov" (rok 1663). Název patrně pochází od slova hlíza či hlůza, které označovaly morový otok, projev smrtelné nemoci středověku. Rokem 1407 Černotín náleží do majetku Helfštýna, od roku 1491 patří Pernštejnům. V roce 1595 získává panství Zdeněk Žampach z Potštejna, roku 1609 je kupuje Karel Pergar z Pergu a v roce 1612 se dostává do rukou Václava Mola z Modřelic. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 přešlo panství do majetku Diettrichštejnů konfiskací. Černotín je od roku 2001 zapojen do Mikroregionu Hranicko společně s obcemi Bělotín, Býškovice, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Klokočí, Malhotice, Milotice nad Bečvou, Opatovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Ústí, Všechovice, Zámrsky. 1.2. Hlavní geografické údaje Obec Černotín se nachází 4,5 km východně od města Hranice, v okrese Přerov, v Olomouckém kraji, NUTS II Střední Morava. Rozkládá se na rozmezí Moravské brány a Podbeskydské pahorkatiny, podél Hluzovského potoku tekoucího do řeky Bečvy. Spadá pod obec s rozšířenou působností a zároveň pověřenou obec Hranice. Zeměpisná poloha Černotína je určena přibližně 49°32‘ severní šířky a 17°47‘ západní délky. Nadmořská výška se na území katastru obce pohybuje mezi 250 - 368 m.n.m. Rozloha Černotína je 832 ha, z čehož 74,4% zabírá zemědělská půda, 7,8% lesní půda, chmelnice ani vinice se zde nevyskytují. Územně Černotín zahrnuje místní část Hluzov. Katastrální území obce Černotín sousedí s katastry obcí Hranice, Ústí, Skalička a Špičky (viz. příloha č.1).

8


1.3. Demografie obce Obyvatelstvo dle pohlaví

Počet obyvatel a jeho vývoj K 1.1.2007 žilo v Černotíně celkem 754 obyvatel, z toho 51,72% žen. Hustota obyvatelstva je 90,6 osob na 1km2, hustota celého okresu Přerov je přitom 153,7 osob na 1 km2.

364

390

Ženy Muži

V minulosti obec prošla vývojem počtu obyvatel, který znázorňuje uvedená tabulka. Přestože byl v okrese Přerov zaznamenán trend představující nárůst počtu obyvatel – mezi roky 1961 a 2001 – až o 6,42%, v obci Černotín dochází dlouhodobě k poklesu počtu obyvatel. Následující graf znázorňuje bližší historii, přičemž trendem je mírný vzestup (mezi roky 2001 a 2006 celkový počet obyvatel obce vzrostl o 1%).

Tabulka - Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v letech 1961 - 2001 Počet trvale bydlících obyvatel

1961

Okres Přerov Černotín

127 683 843

1970

133 823 790

1980

1991

139 516 749

138 379 696

z toho narození v obci dočasně 20011) současnepřítomní ného bydliště 261 12 336 73 184 135 886 750 32 466 1) včetně cizinců s dlouhodobým pobytem Zdroj: SLBD 2001 cizinci s dlouhodobým pobytem

Graf – Vývoj počtu obyvatel 2001 - 2006 758 756 754 752 750 748 746 744 742 740 738

756 754

753 748

Počet obyvatel

746 744

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rok

Zdroj: ČSÚ

9


Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatel obce se projevuje podílem dětí ve věku 0 – 14 let ve výši 23,2% a o něco málo nižším počtem osob v poproduktivním věku (14,4%). Vztah mezi těmito dvěma hodnotami sleduje index stáří, jež se vypočítá jako podíl počtu osob ve věku 60 a více let a počtu osob ve věkové kategorii 0 – 14 let. Dle vypočítaného ukazatele má obec Černotín pozitivní, progresivní strukturu obyvatel. Naopak celookresní výsledky poukázaly na regresivní strukturu obyvatelstva v rámci statistiky okresu jako celku. Průměrný věk obyvatelstva se pohybuje v průměru kolem 35,1 roku, přičemž celookresní statistika počítá 38,4 let. Tabulka – Věková struktura obyvatelstva k 31.12. 2001 Obyvatelstvo Věková skupina Průměrný Index obyvatelstvo celkem z toho ženy z toho věk stáří celkem 60 a více vč. 60 a více ženy 0 - 14 15 - 59 0 - 14 15 - 59 nezj. vč. nezj. Okres Přerov 135 886 69 841 22 737 88 187 24 962 11 089 43 761 14 991 38,4 1,098 Černotín 750 384 174 468 108 94 229 61 35,1 0,62 Zdroj: SLBD 2001

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Největší skupinu tvoří obyvatelé vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity (43,1%), další podstatnou skupinou jsou osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (28,3%). Necelá pětina obyvatel nad 15 let má základní nebo neukončené vzdělání. Pouze 8,3% osob má vyšší odborné, nástavbové anebo vysokoškolské vzdělání. Tabulka – Vzdělanostní struktura obyvatelstva k 31.12. 2001

Okres Přerov (%) Černotín (%) Zdroj: SLBD 2001

113 149 100,0 576 100,0

26 569 23,5 111 19,3

43 972 38,9 248 43,1

28 940 25,6 163 28,3

3 252 2,9 18 3,1

8 634 7,6 30 5,2

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

vyučení a střední odborné bez maturity

základní a neukončené

Celkem

v tom nejvyšší ukončené vzdělání

730 0,6 4 0,7

1 052 0,9 2 0,3

Obyvatelstvo podle národnosti Podle sčítání lidu, domů a bytů 2001 v Černotíně žije 677 osob s českou národností, 68 osob s moravskou národností, 5 Slováků a 1 Němec.

10


Obyvatelstvo podle náboženského vyznání Z 63,7% obyvatelstva jsou obyvatelé věřící, převážná většina osob se hlásí k Církvi římskokatolické, pouze 3 obyvatelé jsou stoupenci Českobratrské církve evangelické. Tabulka – Struktura obyvatelstva dle náboženského vyznání k 31.12. 2001 v tom

Okres Přerov 135 886 Černotín 750 Zdroj: SLBD 2001

57 772 478

53 053 458

662 -

721 3

127 -

342 -

nezjištěno

bez vyznání

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

Pravoslavná církev v českých zemích

Českobratrskácírkev evangelická

Církev československá husitská

Církevřímskokatolická

věřící

Obyvatelstvo celkem

z toho

66 077 209

12 037 63

Ekonomická aktivita obyvatelstva Z celkového počtu 750 osob v roce 2001 bylo v obci 49,9% ekonomicky aktivního obyvatelstva (z toho 9 pracujících důchodců, 8 žen na mateřské dovolené, 26 nezaměstnaných) a 50,1% ekonomicky neaktivního obyvatelstva (z toho 137 nepracujících důchodců a 140 žáků či studentů). Tabulka – Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity k 31.12.2001

Okres Přerov

Černotín Zdroj: SLBD 2001

v tom z toho zaměstnané osoby Ekonomicky Ekonomicky žáci, z toho aktivní neaktivní nezanepracující studenti ženy na celkem celkem městnaní důchodci celkem pracující a učni mateřské důchodci dovolené 68 625 59 615 1 520 918 9 010 66 538 30 687 24 456

374

348

9

8

26

376

137

140

Obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti Celá třetina obyvatelstva pracuje v průmyslu, jedna pětina v ostatních odvětvích. Téměř stejný počet – 11% působí v zemědělství, lesnictví a rybolovu, stavebnictví a v dopravě a telekomunikacích. Nejmenší podíl zaujímá obchod a opravy.

11


Tabulka – Struktura obyvatelstva dle odvětví ekonomické činnosti k 31.12. 2001 Ekonomicky aktivní

z toho celkem ženy

v tom podle odvětví ekonomické činnosti zemědělství, lesnictví a rybolov

Okres Přerov 68 625 30 866 Černotín 374 168 Zdroj: SLBD 2001.

staveb- obchod nictví a opravy

průmysl

3 722 42

20 585 125

6 849 40

6 401 27

doprava, telekomunikace

ostatní odvětví

5 422 20 434 41 74

nezjištěno

5 212 25

Graf – Procentuální rozdělení obyvatelstva podle odvětví ekonomické činnosti zeměděl.,lesnictví a rybolov 7%

11%

průmysl

20%

stavebnictví obchod a opravy 33% doprava, telekomunikace

11%

ostatní 7% 11%

nezjištěno

Zdroj: SLBD 2001

Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť Procento vyjíždějících pracujících a žáků či studentů je téměř shodná – cca 70%, což značí, že 30% pracujících osob nachází práci přímo v Černotíně a rovněž 30% z celého počtu žáků navštěvuje místní školské zařízení. Tabulka - Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť k 31.12. 2001 Pracující vyjíždějící z obce za prací

Okres Přerov Černotín Zdroj: SLBD 2001

z toho denně

Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol

v% s dobou cesty v% v% z z ze žáků, 60 celkem celkem vyjíždě- do 29 30 - 59 celkem pracujících studentů minut a jících minut minut celkem a učňů více celkem 25 133 42,4 21 037 83,7 11 103 8 152 1 738 10 178 41,1 247 71,2 230 93,1 138 78 13 99 70,2

Migrační pohyby

12


Během roku 2006 došlo k následujícím migračním pohybům, které ukazují strukturu kladného celkového přírůstku obyvatelstva pouze díky kladnému saldu stěhování. Narození 3 Zemřelí 5 Přirozený přírůstek = -2 Přistěhovalí 14 Vystěhovalí 6 Saldo migrace = +8 Celkový přírůstek/úbytek = +6 1.4. Domácnost, bydlení a životní úroveň obyvatel Vývoj a stav domovního a bytového fondu obce Vývoj počtu trvale obydlených domů a bytů dlouhodobě kolísá, mezi roky 1970 a 2001 počet trvale obydlených domů i bytů mírně vzrostl. Většina obyvatel Černotína bydlí v rodinných domech, celkem 26 domů je neobydleno, z čehož 9 slouží k rekreaci. Ve 191 trvale obydlených rodinných domech statistika počítá 243 bytů. Tabulka - Základní údaje o domovním fondu obce Trvale obydlené domy 1970

1980

1991

2001

počet 23 Okres Přerov 733 Černotín 185 Zdroj: SLBD 2001

23 143 191

22 497 182

22 800 196

Neobydlené domy

z toho rodinné domy

průměrné stáří domu v letech

v%

20 391 191

89,4 97,4

44 41

Tabulka – Základní údaje o bytovém fondu obce Trvale obydlené byty

celkem

z toho sloužící k rekreaci

3 149 26

718 9

Neobydlené byty

z toho v rodinných domech 1970 1980 1991 2001

z toho celkem

počet Okres Přerov 42 971 46 076 48 310 49 534 23 714 Černotín 252 248 227 258 243 Zdroj: SLBD 2001

v% 47,9 94,2

sloužící obydlené k rekreaci přechodně 5 198 759 1 318 37 9 -

Charakteristika domácností Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Hospodařící domácnost (HD) tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost (CD) je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. V Černotíně je celkem 258 bytových domácností, z toho 12 (4,7%) je se dvěma hospodařícími / cenzovými domácnostmi. Hospodařících domácností je celkem 270 a cenzových rovněž 270.

13


Kvalita bydlení a životní úroveň obyvatel Z celkového počtu 258 trvale obydlených bytů je 100% napojeno na vodovod, 75,6% bytů má připojení na plyn. Pouze 10 bytů není vybaveno koupelnou nebo sprchovým koutem, 13 bytů postrádá splachovací záchod v bytě a 22 bytů nemá ústřední nebo etážové topení.

Tabulka – Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácností Trvale obydlené byty vybavené Domácnosti Počet bytů koupelnou splachovase 2 a více připojením na ústředním nebo sprch. cím hospovodoplyn nebo etážovým bytové cenzové cenz. dovodem koutem záchodem dařící mácnostmi ze sítě topením v bytě v bytě Okres Přerov 48 825 Černotín 258 Zdroj: SLBD 2001.

36 989 195

47 505 248

46 724 245

41 645 49 534 236 258

53 580 270

54 210 270

4 288 12

V jednom trvale obydleném bytě žije statisticky 2,9 osob, což je více než průměr okresu, na straně druhé má byt obyvatele Černotína o 9,5m2 větší rozlohu obytné plochy než je celookresní průměr a má i více obytných místností s plochou 8 a více m2. Tabulka - Charakteristiky úrovně bydlení Plocha trvale Počet obydlených bytů obytných Počet osob v m2 místností v bytech s plochou celková obytná 8 a více m2 Okres Přerov 3 864 087 2 469 672 Černotín 23 963 15 402 Zdroj: SLBD 2001.

136 144 790

Na 1 trvale obydlený byt připadá obytných m2 cenzových místností osob obytné s plochou domácností plochy 8 a více m2 133 509 50,20 2,77 2,70 1,09 749 59,70 3,06 2,90 1,05

Nejvíce bytů vzniklo při budování domů mezi roky 1946 – 1980, v následujících dekádách se pokaždé vybudovalo kolem 35 bytových jednotek. Z hlediska velikosti bytů je v Černotíně nejvíce bytů se 2 pokoji, dále se 3 pokoji a jen 13 bytů je jednopokojových.

Tabulka - Trvale obydlené byty podle velikosti a období výstavby domů Velikost bytu Byty v domech postavených v období s1 se 4 a do roku se 2 se 3 1920 1946 1981 1991 1919 obytnou více pokoji pokoji - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 místností pokoji vč. nezj. Okres Přerov 5 079 15 618 19 144 9 353 4 577 5 663 27 044 7 872 4 378 Černotín 13 89 82 74 31 35 120 33 39 Zdroj: SLBD 2001.

14


1.5. Shrnutí, závěry a hlavní problémy Obec Černotín je z hlediska počtu obyvatel středně velkou obcí, má 1 místní část. Z dlouhodobého pohledu má počet obyvatel klesající tendenci, přičemž rok 2001 představoval obrat, kdy bylo dosaženo úrovně roku 1980, tento počet je s drobnými výkyvy vykazován od roku 2001 dodnes. Za loňský rok byl celkový přírůstek obyvatel kladný pouze díky kladnému přírůstku stěhováním. Obyvatelstvo dle indexu stáří vykazuje progresivní strukturu obyvatel, průměrný věk obyvatelstva se pohybuje v průměru kolem 35,1 roku, celkem 71,4% obyvatel je vyučeno nebo se středním odborným vzděláním bez maturity nebo úplným středním vzděláním s maturitou, necelá pětina obyvatel nad 15 let má základní nebo neukončené vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaných osob je zde ale méně než je průměr okresu. Cizí národnosti tvoří naprostou menšinu. Celkem 61% obyvatel se hlásí k Církvi římskokatolické, jež má dominantní postavení. Polovina obyvatel je ekonomicky aktivních, z čehož nejvíce (1/3) pracuje v průmyslu. Terciální sektor služeb není příliš zastoupený. Pro vesnické prostředí obce je běžná vysoká vyjížďka pracujících do práce a žáků a studentů do škol (70%). Černotín má 270 cenzových domácností, z nichž většina žije v rodinných domech. Všichni obyvatelé jsou napojeni na vodovod, plynofikovaných bytů je 75,6%. Celých 72% bytů je starších 26-ti let, což postupem času zakládá potřebu modernizace a oprav těchto objektů. Z hlediska kvality bydlení má byt obyvatele Černotína o 9,5m2 větší rozlohu obytné plochy než je celookresní průměr, je vybaven koupelnou či sprchovým koutem (s výjimkou 10-ti bytů), splachovacím záchodem (s výjimkou 13-ti bytů) a ústředním nebo etážovým topením (s výjimkou 22 bytů).

2. Hospodářská činnost a podnikání v obci 2.1. Vývoj podnikatelského prostředí v obci Výrobní aktivity mají v Černotíně tradici, která hrála ve vývoji obce a jeho spádového a zájmového území významnou roli. Současná ekonomická základna obce je založena na zemědělské a průmyslové bázi. Ke konci roku 2006 bylo v obci evidováno celkem 123 podnikatelských subjektů, nejvíce podnikatelů je fyzických osob (celkem 87). Z hlediska převažující činnosti působí nejvíce subjektů v oblasti obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a dále v průmyslu a zemědělství.

15


Graf – Rozčlenění podnikatelských subjektů dle převažující činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

4

Školství a zdravotnictví Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Ostatní obchodní služby Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Doprava a spoje

2 3 18 35 5

Stavebnictví

12

Průmysl

24

Zemědělství, lesnictví, rybolov

20 0

5

10 15 20 25 30 35 40

Zdroj: ČSÚ.

Graf – Rozčlenění podnikatelských subjektů dle právní formy Státní organizace 5%

6% 1% 4% 1% Obchodní společnosti

9% Družstevní organizace Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání 74%

Ostatní právní formy

Zdroj: ČSÚ.

16


2.2. Podniky, firmy a služby v obci Průmyslová výroba - těžba vápence firmou Cement Hranice a.s. Zemědělská výroba - je zastoupena především fungujícím Zemědělským obchodním družstvem se sídlem v Černotíně. Družstvo má dvě střediska. Areál chovu skotu a správy družstva v Černotíně sestává z výkrmny skotu, je zde kravín pro 174 ks dojnic, administrativní budova, velkoobjemový seník, senážní věže, sklad slámy, sklady, dílny, garáže. Areál v Hluzově obsahuje kravín pro 104 ks dojnic, teletník pro 300 ks telat, seník, sklad slámy. - je dále provozována několika soukromými zemědělci: pan Zdeněk Bělík (Černotín, jen rostlinná výroba), pan Jaroslav Řehák (Hluzov, odchov skotu), Ing. Petr Rek (100 ks prasat). - v Hluzově se nachází koňská chovatelská farma Apalloosas Farm, provozované rodinou Ryškových, což představuje velký potenciál pro rozvoj agroturistiky. Farma se zabývá chovem a výcvikem plemene Appaloosa se všestranným využitím pro sport i volný čas, v nabídce je westernové ježdění, obsedání mladých koní, vození dětí, výcvik jezdců (venkovní i krytá jízdárna). Lesní pozemky spravují Lesy ČR, Lesní správa Frenštát pod Radhoštěm, společně s Frenštátskou lesní a.s. zde zajišťují potřebné práce Služby Česká pošta s.p. Motorest „Vápenka“ – kapacita 14 lůžek na ubytování a 100 osob na stravování Prodejna potravin – Ludmila Hýžová Prodejna potravin v Hluzově – Dagmar Rýparová Pohostinství v Hluzově, Motorest v Černotíně, drobné živnosti

2.3. Zaměstnanost v obci Prostřednictvím ukazatele míry nezaměstnanosti, struktury nezaměstnanosti a podílu zaměstnanosti v jednotlivých hospodářských odvětvích (viz. kapitola 2.3) budeme charakterizovat zaměstnanost v obci, resp. situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle – na ekonomicky aktivním obyvatelstvu EAO, počet EAO v následující tabulce je uveden z konečných výsledků SLDB 2001, míra se dle platné metodiky počítá z dosažitelných uchazečů, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání. V regionální statistice podle obcí nejsou započteni uchazeči s trvalým pobytem mimo okres Přerov. K 31.8.2007 v okrese Přerov čítala míra registrované nezaměstnanosti 8,8%, celkem 6283 osob se ucházelo o práci a bylo 1486 volných míst. Ke stejnému datu byla v Černotíně míra registrované nezaměstnanosti 8%. Dosažitelní uchazeči = 30 osob EAO = 374 osob Míra nezaměstnanosti = 8%

17


Následující údaje se vztahují k novějšímu datu – k 30.9.2007 Obec

EAO

Dosažitelní uchazeči

Černotín Zdroj: ÚP Přerov.

374

23

Míra nezaměstnanosti dle EAO k 30.9.2007 5,6%

Struktura nezaměstnanosti Ze 23 osob evidovaných na Úřadu práce v Přerově je 12 žen a 11 mužů. Dlouhodobá nezaměstnanost se týká 6-ti uchazečů, kteří jsou evidováni déle než 12 měsíců (2 muži a 4 ženy). Déle než 6 měsíců je evidováno 11 osob (z toho 7 žen a 4 muži). Celkem 12 osob je nezaměstnaných krátkodobě (v evidenci je kratší dobu než 6 měsíců). Z hlediska dosaženého vzdělání je necelá polovina uchazečů o práci vyučena, 6 osob má úplné střední odborné vzdělání (příp. pomaturitní studium). Mezi nezaměstnanými nenajdeme obyvatele s vyšším vzděláním. Vzdělání uchazečů o práci Vzdělání základní (praktická škola) - z toho ženy Vzdělání nižší střední (vyučen) - z toho ženy Vzdělání střední odborné (vyučen) - z toho ženy ÚSV, úplné střední všeobecné vzdělání - z toho ženy ÚSO (SOŠ, ÚSV), pomaturitní studium - z toho ženy Zdroj: ÚP Přerov.

4 2 2 1 10 5 1 0 6 4

Z následujícího grafu je patrno, že nezaměstnanost postihuje nejčastěji osoby ve věkovém intervalu 45-49 let a hlavně 55-59 let. Tyto věkové kategorie se jen těžko dostávají zpět do pracovního procesu. Graf – Věková struktura nezaměstnanosti k 30.9.2007

3 věk 20 - 24 let 7

1

věk 25 - 29 let 2

věk 30 - 34 let věk 40 - 44 let

2

věk 45 - 49 let věk 50 - 54 let

3

věk 55 - 59 let 5

Zdroj: ÚP Přerov.

18


2.4. Shrnutí, závěry a hlavní problémy Podnikání v obci představuje 123 podnikatelských subjektů, z čehož nejvíce je fyzických osob celkem 87 podnikatelů, druhou největší skupinu tvoří samostatně hospodařící rolníci. Spektrum právních forem podniků je široké, je zastoupena i družstevní organizace (Zemědělské obchodní družstvo). Z hlediska převažující činnosti působí nejvíce subjektů v oblasti obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a dále v průmyslu a zemědělství. Míra nezaměstnanosti se pohybuje pod celookresní hodnotou, v absolutním vyjádření představuje 23 osob, z čehož necelá polovina obyvatel již spadá do nezaměstnanosti dlouhodobé (jsou v evidenci déle než 6 měsíců). Nezaměstnanost se dotýká nejvíce osob vyučených a všeobecně s nižším vzděláním.

3. Lidský potenciál 3.1.

Zařízení zdravotní a sociální péče

Přímo v obci Černotín nepůsobí žádné zdravotnické pracoviště ani zařízení sociální péče. V rámci zdravotnické péče statistika počítá pro Olomoucký kraj 4 lékaře na 1 000 obyvatel, nejbližší nemocnice je v Hranicích. Obyvatelé navštěvují praktického lékaře, stomatologa, specializované lékaře-odborníky i lékárnu v Hranicích. Nejbližším zařízením sociální péče je Domov důchodců v Hranicích, v Hustopečích funguje dům s pečovatelskou službou (kapacita 30 lůžek). Hřbitov je situovaný ve východní části katastru mimo zástavbu. 3.2.

Školy a školská zařízení

V obci funguje mateřská škola a dvoutřídní základní škola pro 1. až 4. třídu. Před vybudováním první školy v roce 1790, která sloužila i Hluzovu, se učilo v pastýrni. V roce 1872 došlo k přestavbě školy a v roce 1882 byla zřízena dvoutřídka. V současnosti je kapacita školky 26 míst a školy 60 žáků. Docházka do druhého stupně základní školy je řešena využitím kapacity zařízení v Hranicích, příp. Hustopečích nad Bečvou, do střední školy studenti dojíždí do zařízení ve Valašském Meziříčí, Hranicích, případně v Přerově nebo dalších sídlech, v nichž je tento druh vybavenosti umístěn. Základní umělecká škola je využívána v Hranicích. 3.3.

Kulturní zařízení

Kulturní zařízení je umístěno za budovou obecního úřadu, je nově vybudováno a nabízí široké možnosti využití. 3.4.

Historické a kulturní památky

V katastrálním území obce Černotín se nachází kulturní památka zařazená do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek: Areál vápencového lomu s vápenkami a pomocnými provozními budovami. První vápenka pochází z období před rokem 1850 a patřila rychtáři Josefu Ochmanovi. Jeho dceru Annu si vzal Josef

19


Schindler, který postavil druhou – vysokou pec, a to v roce 1862. Úvahy o Odersko-dunajském průplavu byly pro něj impulzem ke stavbě třetí vápenky – kruhové pece v roce 1870, přestavěné v létech 1994 – 2001 na Motorest. V obci není situována památková rezervace nebo vesnická památková zóna. Z hlediska ochrany archeologických památek je řešené území územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona o státní památkové péči v platném znění. Na katastrálním území obce Černotín jsou rozmístěny tzv. „památky místního významu“, na které se sice nevztahuje ochrana podle zákona o státní památkové péči, nicméně dotvářejí kolorit obce a jejich zachování „in situ“ je považováno za nezbytné. Tyto památky často nesou svědectví konkrétní události nebo byly na upomínku věnovány obcí konkrétní osobou, neodmyslitelně patří k danému místu. Jde o tyto objekty: V k.ú.

Černotín: kříže z roku 1856,1894,1898, 1928 kříž na hřbitově farní kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1863 památník obětem I.světové války památník Rudolfa Částečky půlmetrový reliéf Ferdinanda z roku 1843

V k.ú. • • • • •

Hluzov: kaple socha sv. Antonína socha P.Marie Růžencové socha P.Marie Hostýnské památník obětem I.světové války

Přírodní zajímavostí jsou stoleté lípy u hřbitova, krasové jevy v lokalitě Propastsko a vstup do jeskynního systému Na Vápenkách. 3.5.

Sportovní zařízení v obci

Za objektem obecního úřadu je nově vybudované víceúčelové hřiště pro míčové hry s umělým povrchem, v zimě má využití jako kluziště. Velké hřiště pro kopanou je situováno v jižní části Černotína. 3.6.

Bezpečnost v obci

Zásadním zdrojem nebezpečí v obci je průjezd silnice I.třídy, jež je charakteristický hustým provozem a mnohdy neukázněností řidičů nedodržujících nejvyšší povolenou rychlost v obci. Na několika místech chybí oddělení pěšího a silničního provozu prostřednictvím chodníků pro pěší. K likvidaci požárů menšího rozsahu slouží místní hasičský sbor.

20


3.7.

Tradiční významné kulturní a volnočasové akce a aktivity

Mezi akce sportovního charakteru patří nohejbalové, tenisové turnaje, minifotbal, kopaná. Sbor dobrovolných hasičů pořádá vedle svých odborných soutěží, jež jsou pořádány 2x ročně, i soutěž O pohár starosty. Každoročně je v obci hasičský ples a ples školy, myslivci mají zábavu. Na podzim 28.10. je uskutečněn lampionový průvod. Pro děti se společně se školou pravidelně připravují dětské dny k ukončení a začátku školního roku. Do budoucna se plánuje i dětský karneval. Před Silvestrem hasiči organizují obecní zabíjačku. Letos poprvé je na 19.12. naplánováno setkání seniorů, jež bude uskutečněno ve spolupráci se školou. 3.8.

Spolková činnost v obci

V obou obcích působí několik aktivních spolků: Sbor dobrovolných hasičů TJ Sokol - oddíl kopané a hokeje Myslivci Včelaři, jež jsou sdruženi pod Hranicemi Místní podmínky využívají horolezci z Hranic a Ostravy, kteří zde mají cvičnou stěnu. 3.9.

Shrnutí, závěry a hlavní problémy

V obci se nachází mateřská škola a 1.stupeň základní školy, chybí zde zdravotní zařízení nebo alespoň pravidelné návštěvy praktického lékaře. Obec disponuje kvalitním kulturním zařízením, nově má vybudované víceúčelové hřiště za budovou OÚ, má i velké hřiště na kopanou. Zkoumané území je území s archeologickými nálezy, nachází se zde kulturní památka zařazená do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek – Areál vápencového lomu s vápenkami, a památky místního významu. Spolkovou činnost představují především SDH a TJ Sokol, jež pomáhají při organizaci některých akcí v obci. Kulturní a volnočasové aktivity nejsou příliš bohaté.

4. Infrastruktura obce 4.1. Dopravní infrastruktura Zastavěným územím obce prochází 2 silnice, které zajišťují obslužnou funkci pro přilehlou zástavbu a zároveň napojují obec v rámci širších územních vztahů: I / 35 státní hranice-Liberec-Hradec Králové-Olomouc-Lipník nad Bečvou-Valašské Meziříčí-státní hranice, III / 44019 Černotín – Hluzov - Špičky. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy Connex Morava, a.s. Železniční spojení je umožněno prostřednictvím železniční zastávky Černotín, ležící na železniční trati ČD č. 280 (Hranice-Valašské Meziříčí) v jižní části řešeného území. Další spojení železniční dopravy je umožněno prostřednictvím železniční stanice Hranice na Moravě nebo ve Valašském Meziříčí. V současné době zde není vybudována žádná cyklistická stezka.

21


4.2.

Technická infrastruktura a telekomunikace

Zásobování vodou V Černotíně i Hluzově je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě VaK Přerov a je součástí skupinového vodovodu Černotín – Špičky – Bělotín – Polom. Na vodovod je napojeno téměř 100% obyvatel obce, objekty občanské vybavenosti i zemědělská střediska. Odpadní vody Obec má jednotnou kanalizační síť, na kterou je napojeno přibližně 95% nemovitostí a je ukončena mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod ČOV. Vyčištěné odpadní vody dále putují do řeky Bečvy. Zásobování plynem Obec je v současné době plynofikována, středotlaká síť STL je ve správě SMP a.s. Ostrava, služebna Olomouc. Napojení je uskutečněno středotlakou přípojkou z místní sítě města Hranice, ul. Jungmannova. Zásobování elektrickou energií Ze západu na východ, severně od zastavěného území obce, prochází vedení VN 22kV č.299. Od této trasy je provedeno vzdušnými přípojkami napojení 10 distribučních trafostanic. Rozvodná síť NN je společná pro Černotín a Hluzov. Telekomunikace O2 (bývalý Český Telecom a.s.) Účastnická přístupová síť je řešena úložnou kabelovou sítí. Obec je plně telefonizována. TV signál Televizní a rozhlasový signál (FM-VKV) je v současné době šířen od pozemních vysílačů vzdušnou cestou. Radioreléové spoje Na k.ú. Černotín nejsou umístěny žádné základnové stanice mobilních operátorů. Místní rozhlas Rozhlasová ústředna je umístěna v budově obecního úřadu, po obci je rozveden vzdušným vedením na sloupech spolu s vedením NN. 4.3.

Bytová infrastruktura

V obci se vyskytují převážně dva typy bydlení. Jedná se jednak o bydlení předměstského typu neboli čisté bydlení, nebo bydlení v kombinaci s drobnou výrobou, příp. drobným zemědělským hospodařením, a vedle toho o tradiční venkovské bydlení, které je kombinováno s výraznějším vlivem zemědělského hospodaření na bytovou funkci. 4.4.

Stav a vývoj dopravní obslužnosti

Komunikační skelet obce tvoří průtah silnice I.třídy č.35 a silnice III/44019, které jsou v zastavěném území sběrnými komunikacemi. Sběrné komunikace mají převážně průjezdnou funkci a dopravní obsluha okolních objektů má u nich pouze doplňkový význam. Pro vlastní dopravní obsluhu slouží síť obslužných komunikací.

22


U vyjmenovaných komunikací jde o asfaltovou silnici, která je v území stabilizována a nepředpokládá se do budoucna s úpravou její trasy. Případné úpravy se budou týkat zlepšení technických parametrů stávající trasy. Síť účelových komunikací je v současné době stabilizována, v budoucnu není vyloučeno vybudování nových účelových komunikací, které zpřístupní jednotlivé vlastnické parcely. Nově mohou být vybudovány místní komunikace zpřístupňující lokality pro výstavbu rodinných domů a ostatních návrhových ploch (většinou nahradí stávající účelovou komunikaci). Stávajících místních komunikací se budou pravděpodobně týkat dílčí úpravy trasy, šířky a povrchu vozovky. 4.5.

Opatření pro řešení mimořádných situací

Do území katastru zasahuje vyhlášené záplavové území řeky Bečvy a záplavové území z roku 1997. Do budoucna se uvažuje s vybudováním suché nádrže Teplice, čímž bude eliminováno možné ohrožení z důvodu záplav. 4.6.

Zajišťování technických služeb v obci

Likvidace tuhého komunálního odpadu je prováděna v souladu se zákonem č. 185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s obecně platnou vyhláškou obce Černotín, týkající se likvidace a třídění odpadů. 4.7.


Dopravní infrastrukturu obce představují silnice 1.třídy č.I/35 a silnice 3.třídy č.III/44019 a na ně navazující místní obslužné a účelové komunikace. Jelikož hlavní tah prochází obcí, vytváří se takto dopravně nebezpečný úsek. Základní technická infrastruktura je v obci zajištěna, obec je plynofikována, má napojení na elektrickou síť, vodovod, má jednotnou kanalizační síť.

5. Životní prostředí obce 5.1.

Stav a vývoj ovzduší

V území není zřízena monitorovací stanice ke sledování koncentrací znečišťujících látek, přesto můžeme označit hlavní zdroje, jež ovlivňují kvalitu ovzduší: zdroje pocházející z Hranic, z Valašského Meziříčí a místní znečištění způsobené spalováním tuhých fosilních paliv. 5.2.

Stav a vývoj hospodaření s vodou

Území patří do povodí řeky Bečvy, toku ve správě Povodí Moravy. Celou obcí protéká Hluzovský potok, jež je přirozeným recipientem Hluzova i Černotína, v severozápadní části obce byla na jeho pravém přítoku zřízena retenční nádrž. Do řešeného území zasahuje vyhlášené záplavové území řeky Bečvy. V souladu s ÚP VÚC OA bude na řece Bečvě vybudován u obce Teplice n.B. záchytný suchý poldr, jehož záplava v případě povodňového průtoku v Bečvě zasahuje do katastru obce.

23


5.3.

Stav a vývoj hospodaření s odpady

Svoz odpadu je v obci zajištěn firmou Biopas Kroměříž a Ekoltes Hranice, zbytkový tuhý komunální odpad je odvážen mimo řešené území na skládku odpadů Jelení kopec v Hranicích. V obci je prováděn sběr tříděného odpadu v kontejnerech – rozlišují se plasty, sklo (barevné, bílé), tetrapaky. Sběr zvlášť nebezpečného a nebezpečného odpadu zajišťuje pro obec odborná firma. Odvoz stavebního odpadu si zajišťují občané dle potřeby sami na určené skládky. 5.4.

Stav a vývoj přírody, krajiny a lesů

Rozloha Černotína je 832 ha, z čehož 74,4% zabírá zemědělská půda (619 ha), 7,8% lesní půda (65 ha), 2% vodní plochy (17 ha), 1,9% zastavěné plochy (16 ha), 13,7% ostatní plochy (114 ha). Chmelnice ani vinice se zde nevyskytují. Zemědělská půda sestává z orné půdy o rozloze 492 ha, 24 ha zahrad, 2 ha ovocných sadů a 101 ha trvalých trávních porostů. Ochrana přírody a krajiny V území se dosud nenachází žádné zvláště chráněné území či památný strom. Na západní hranici katastru Černotína však zasahuje ochranné pásmo NPR Hůrka a PR Malá Kobylanka. Jižní část k.ú. Černotín je součástí navrhovaného přírodního parku Niva řeky Bečvy. V území se nacházejí významné krajinné prvky - lesy, vodní toky a údolní nivy. Ochrana se týká rovněž evidovaného výhradního ložiska nerostných surovin – chráněné ložiskové území a dobývacích prostor nerostných surovin, cementářské suroviny - vápence k technickému zpracování. 5.5.

Výchova, osvěta a získání informací o ŽP

V rámci výchovy a osvěty a získávání informací o životním prostředí byla uskutečněna Mikroregionem Hranicko přednáška o využívání energie v rodinných domech, o možných úsporách, o využívání obnovitelných zdrojů energie. Se základní osvětou je nutno začít již ve velmi mladém věku, a tak se žáci ve škole podílí na sběru bylin, papíru. Mladí hasiči sbírají staré železo. Obec je zapojena do systému třídění odpadů, rozlišuje plasty, sklo (barevné, bílé), tetrapaky. 5.6.


Stav životního prostředí je z hlediska kvality ovzduší poznamenán zejména znečištěním způsobeným spalováním tuhých fosilních paliv během topné sezóny, z pohledu hospodaření s vodou je potřeba zmínit vyhlášené záplavové území řeky Bečvy, zjišťujeme plánované vybudování záchytného suchého poldru u Teplic. Hospodaření s odpady je plně zajištěno, v obci je prováděn sběr tříděného odpadu v kontejnerech. Území je významné lokalizací výhradního ložiska nerostných surovin.

24


6. Financování obce 6.1.

Stav a vývoj rozpočtu obce

Ve sledovaných letech 2005 – 2007 rozpočet obce postupně rostl. V roce 2005 činila bilance 6.340 tis.Kč, v roce 2006 dosahoval vyrovnaný rozpočet částky 6.591,6 Kč, v roce 2007 dohromady 7.011,427 Kč. 6.2. Z veřejně přístupné databáze jsme získali seznam obdržených dotací obce Černotín, realizovaných od roku 2001. období

zdroj fin.prostředků

2001

MPSV

2001

MMR

2003

MPSV

2003 2003

MMR MMR

2004

MPSV

2006

MPSV

titul / program Veřejně prospěšné práceneinvestiční transfery obcím Obnova venkova Veřejně prospěšné práceneinvestiční transfery obcím Podpora regionálního rozvoje Obnova venkova Veřejně prospěšné práceneinvestiční transfery obcím Veřejně prospěšné práceneinvestiční transfery obcím Celkem

čerpaná částka v Kč 87 447 200 000 21 600 1 545 000 110 000 36 577 131 111 2 131 735 Zdroj: MF ČR, ARES

Mezi další významné projekty financované z veřejných zdrojů patří: Oprava chodníků Oprava nadjezdu Vybudování společenského centra Oprava fasády a střechy na budově školy Oprava OÚ Oprava hasičské zbrojnice v Hluzově

6.3.

Členství obce ve sdruženích a spolupráce

Černotín je od roku 2001 zapojen do Mikroregionu Hranicko společně s obcemi Bělotín, Býškovice, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Klokočí, Malhotice, Milotice nad Bečvou, Opatovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Ústí, Všechovice, Zámrsky. Území mikroregionu leží na rozhraní mezi Moravskou bránou a Podbeskydskou pahorkatinou. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí od 250 metrů n.m. v Hranicích po 502 metrů n.m. na Potštátsku. Osu oblasti tvoří ve východozápadním směru protékající řeka Bečva. Jejími největšími přítoky jsou pravostranné přítoky Velička a Ludina. Celé území se nachází v mírně teplé podnebné oblasti, s průměrným ročním úhrnem srážek mezi 700 - 800 mm.Územím regionu prochází od severovýchodu k jihovýchodu výrazný geologický zlom, ve kterém se u Hranic a Teplic nad Bečvou vyskytují minerální prameny. Z hlediska využití ploch lze území

25


charakterizovat jako zemědělskou krajinu. Lesní půda představuje cca 20 % plochy území. V oblasti je vymezena celá řada maloplošných chráněných přírodních rezervací a památek. Z administrativního hlediska je region nejvýchodnějším cípem okresu Přerov v Olomouckém kraji. Ve 24 obcích mikroregionu žije necelých 30 tisíc obyvatel. Dominantní postavení v tomto směru má město Hranice s 20 tisíci obyvateli. Pouhé tři další obce mají nad tisíc obyvatel. Nejvíce, patnáct, je obcí s počtem obyvatel do pěti set.

Obec Černotín je členem Místní akční skupiny partnerství Regionu Hranicko

Rozvojové

Rozvojové partnerství je regionálním sdružením místních samospráv, podnikatelů, spolků a zemědělců, kteří se odhodlali svými aktivitami a projekty přispět k naplňování principů udržitelného rozvoje obsažených ve Strategii rozvoje Regionu Hranicko. Ta stanovuje priority, do kterých bude následujících 7 let soustředěna realizace projektů. Díky této koncentraci úsilí a nápadů bude výsledkem vyšší dopad rozvoje (vyšší přidaná hodnota). Rozvojové partnerství je místem spolupráce lidí pracujících v různých oborech a institucích v sektoru veřejném či soukromém. Vytváří prostor pro trvalou výměnu informací a zkušeností, podněcuje přirozený proces učení prostřednictvím komunikace, zvyšování znalosti o regionu, ale

26


i vzdělávání podnikatelů, spolků a zástupců veřejné správy v oblastech projektového řízení a financování projektů. „Prolomení" bariér tradičně oddělených sektorů přinese nové i novátorské myšlenky (inovace), které budou zvyšovat bohatství Hranicka. Rozvojové partnerství vzniklo na počátku roku 2005 jako neformální sdružení několika regionálně činných institucí, které spojoval zájem o spolupráci na úrovni regionu a uvědomovali si význam principu partnerství. Její vznik byl také předpokladem úspěšné realizace mezinárodního projektu INNOREF, ve kterém podobný způsob regionální spolupráce zakládají partnerské regiony v Itálii a v Řecku. Na počátku roku 2006 neformální skupina založila občanské sdružení Rozvojové partnerství Regionu Hranicko. Postupnými rozvojovými aktivitami je Místní akční skupina velmi kvalitně připravena na realizace Strategického integrovaného plánu LEADER, která bude financována v rámci osy IV. Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. 6.4. Shrnutí, závěry a hlavní problémy Obec zrealizovala několik významných projektů, je aktivní, komunikuje s MPSV a MMR při čerpání dotací ze státních peněz. Je součástí Mikroregionu Hranicko a Místní akční skupiny Rozvojové partnerství Regionu Hranicko.

7. Vnější prostředí obce 7.1.

Politické prostředí

Na úrovni obce je platným rámcem územní plán obce, který reguluje stavební činnost ve správním území obce, reguluje území obce z hlediska funkčního využití, technického vybavení území, dopravního řešení a ochrany životního prostředí kulturních a civilizačních hodnot. Vnější prostředí obce vytváří jednotlivé strategické dokumenty rozvoje území, kterým pro řešenou obec je především Strategie rozvoje regionu Hranicko na léta 2006 – 2013. 7.2.

Ekonomické prostředí

Ekonomické prostředí je třeba zmínit prostřednictvím hlavních makroekonomických ukazatelů území počítaných a statistikou sledovaných na úrovni kraje. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v Olomouckém kraji v roce 2005 činil 226,617 tis.Kč a pohyboval se hluboko pod celorepublikovým průměrem 290,232 tis.Kč. Ve srovnání s ostatními kraji je tato hodnota druhá nejnižší ze všech (po Karlovarském kraji) a stejnou pozici měl Olomoucký kraj i v případě porovnávání HDP na jednoho obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly. Na celkovém HDP České republiky (100%) se Olomoucký kraj podílel pouze necelými 4,9%. Z pohledu zastoupení jednotlivých sektorů v ekonomice je Olomoucký kraj průmyslovou oblastí s rozvinutým zpracovatelským průmyslem a stavební činností, v zemědělství pracuje více osob než je republikový průměr, zaměstnanost ve službách je nižší než průměr ČR. Míra registrované nezaměstnanosti dle úřadů práce činila v červnu 2007 za celý Olomoucký kraj 6,8% (celorepublikový průměr 6,2%) a byla pátá nejvyšší v ČR. V okrese Přerov čítala 8,6%. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance v 1.čtvrtletí 2007 činila 17 163,-Kč (oproti průměru ČR 20 399,-Kč), což řadí Olomoucký kraj na druhé nejhorší místo po Karlovarském kraji. Míra inflace v ČR vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12ti předchozích měsíců. V roce 2004 tato veličina nabyla hodnoty 2,8%, v roce 2005 byla 1,9%, v roce 2006 čítala 2,5%.

27


Vývoj bilance zahraničního obchodu ČR v 1. pololetí 2007 skončil přebytkem 53,8 mld. Kč. Zahraniční obchod zaznamenal opětovně dvouciferný růst; jeho obrat dosáhl nejvyšší hodnoty za dobu existence České republiky a byl meziročně o 15,4 % vyšší. Poprvé v historii České republiky byla bilance zahraničního obchodu kladná ve všech měsících 1. pololetí. 7.3.

Sociálně-demografické okolí

Během 1. čtvrtletí roku 2007 vzrostl počet obyvatelstva Olomouckého kraje na 640 248 osob, z nichž 51,2 % tvořily ženy. Oproti stavu na konci roku 2006 došlo ke kladnému přírůstku stěhováním 354 osob a k přirozeném úbytku 117 osob (v celorepublikovém srovnání tento ukazatel dosáhl druhé nejhorší příčky po Jihomoravském kraji). Podle projekce budoucího vývoje věkového složení obyvatelstva, zpracovaného ČSÚ, bude mít demografický vývoj tyto trendy: bude pokračovat úbytek osob předproduktivního věku (0-14 let, mezi roky 1993 a 2004 klesl v Ol. kraji o 31 945 osob), poroste počet osob poproduktivního věku (65 let a více, mezi roky 1993 a 2004 v Ol. kraji počet vzrostl o 6 963 osob), průměrný věk obyvatel mírně poroste, v roce 2004 činil 39,6 let, v roce 2006 již 40,1 let. 7.4.

Technické okolí a infrastruktura

Území je jak z hlediska silniční, tak i železniční sítě vhodně napojeno na širší dopravní vazby regionu. Z hlediska letecké dopravy je možno využívat letiště v Ostravě - Mošnově nebo Brno Tuřanech, sportovní letiště se nachází na k.ú. Drahotuše. Z pohledu technického vybavení území je obec napojena na nadřazené sítě technické infrastruktury. 7.5. Ekologické okolí Území je vhodně napojené na systém ekologické stability z hlediska širších územních vazeb, sousedí s masivem Národní přírodní rezervace Hůrka, přírodní rezervací Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, Nad Kostelíčkem.

8. Závěr Území obce Černotín a jeho místní části Hluzov bylo analyzováno z pohledu vývoje, počtu a struktury místního obyvatelstva, ekonomické základny – struktury hospodářských subjektů, podnikání v obci, trhu práce. O určitém stupni vybavenosti obcí vypovídá existence sociální infrastruktury. Byla vyspecifikována technická infrastruktura i dopravní vztahy, jež předjímají možnosti rozvoje cestovního ruchu i celé oblasti. Poslední kapitoly jsou zaměřené na charakter životního prostředí této venkovské oblasti, financování obce a popisu vnějšího prostředí obce. Na základě provedené analýzy mohou být společně s výsledky dotazníkového šetření, uvedeného v poslední kapitole, učiněny další kroky při vytváření Programu rozvoje obce.

28


3. SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ Závěr analytické části tvoří Analýza silných a slabých stránek zkoumaného území, příležitosti a hrozby působící a ovlivňující toto území zvenčí. SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). Jedná se o komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých oblastí rozvoje ve vztahu k realizaci programů, zaměřených na rozvoj zemědělství, podnikatelských aktivit, cestovního ruchu a vzájemné spolupráce (místního partnerství) mezi veřejným, soukromým neziskovým subjektem. SWOT analýza v metodickém pojetí představuje silný nástroj pro celkovou analýzu vnitřních a vnějších činitelů a obsahuje základní techniky zpracování strategické analýzy. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky posuzovaného regionu a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti vnějšího prostředí). Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a hrozbám na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. Návrh rozhodných oblastí, pro které bude SWOT analýza zpracovaná: 1)

Kvalita života ve venkovských oblastech

2)

Cestovní ruch

3)

Životní prostředí a zemědělství

4)

Doprava a infrastruktura

5)

Podnikání a podnikatelský prostor

6)

Lidské zdroje a partnerství

29


Přístup k jednotlivým faktorům je vyjádřen vztahy: SILNÉ STRÁNKY uvnitř obce (jako celku) maximalizovat a rozšiřovat

SLABÉ STRÁNKY uvnitř obce (jako celku) nutno koncepčně řešit

PŔÍLEŽITOSTI vnější svět (region, stát) maximalizovat a rozšiřovat

HROZBY vnější svět (region, stát) monitorovat a eliminovat

Jednoduché znázornění ukazuje na vlivy jednotlivých částí SWOT analýzy při reálném procesu projektového řízení a rozhodování. Plánovaná akce obce (představující investiční či neinvestiční projekt, akci apod.) musí vycházet a opírat se o silné stránky daného území (obce) . Jedná se o silný potenciál (lidský, územní apod.). Při každém procesu rozhodování musíme kriticky vnímat i případné slabé stránky, které jsou součástí vnitřních mechanismů a které by mohly celý projekt (akci) významně ovlivnit, případně i ohrozit. Se slabými stránkami se musíme vyrovnat tím způsobem, že k danému reálnému projektu vymezíme několik opatření, které toto riziko buď zcela eliminuje nebo jej alespoň omezí. Příležitosti (vnější pozitiva) působící na danou akci jsou jakýmsi „příjemným bonusem“ a pokud se patřičně a náležitě využití, mají velký vliv na úspěšnost celé aktivity. Na straně druhé „hrozby“ mohou sice též jako slabé stránky projekt negativně ovlivnit, ale s tyto vnější vlivy není realizátor projektu schopen přímo ovlivnit. Pokud má být zajištěn úspěch daného projektu či akci, pak je potřeba těmto vnějším vlivům „hrozbám“ neumožnit projekt přímo ovlivnit.

PŘÍLEŽITOSTI

PLÁNOVANÁ AKCE OBCE PROJEKT INVESTICE AKTIVITA

HROZBY

potenciál SILNÉ STRÁNKY ÚZEMÍ

opatření SLABÉ STRÁNKY

30


Globální SWOT Analýza Obce Černotín SILNÉ STRÁNKY dopravní dostupnost území, poloha při silničním tahu na Slovensko plynofikace stravování - Motorest Vápenka, Motorest v Černotíně ubytování – Motorest Vápenka vhodné pozemky pro výstavbu školní zařízení v obci vybavenost venkovními sportovními areály a kulturním zařízením progresivní struktura obyvatel

SLABÉ STRÁNKY

PŔÍLEŽITOSTI příliv podnikatelských subjektů z okolních území do obce územní systém ekologické stability (protierozní opatření) chov koní – možnost rozvoje agroturistiky budovaná hipostezka možnosti získání finančních prostředků z národních a evropských zdrojů nové formy spolupráce (mezinárodní, meziregionální) využitelnost památek dálnice D1, D47

nedostatek pracovních příležitostí velký rozsah zemědělské činnosti - eroze ZPF zanesený potok, přehrada výsadba zeleně podmínky pro cyklodopravu, chybí napojení na cyklotrasy/stezky v regionu nadměrné zatížení obce průjezdovou dopravou (osobní i nákladní doprava) špatný stav místních komunikací – boční cesty nedostatek aktivních občanů pro práci s dětmi a mládeží

HROZBY nízká kupní síla obyvatelstva odliv turistů významnějšími lokalitami otřesy, prašnost a hluk z lomu, jeho rozšiřování vysoká intenzita dopravy - silnice I.třídy bezpečnost a ovzduší špatný stav silnice III.třídy u Kostelíčka záplavové území řeky Bečvy pasivní trávení volného času nezájem obyvatel k akcím konaným v obci

31

PLÁN ROZVOJE OBCE ČERNOTÍN

Recommend Documents