PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA HORNÍ BENEŠOV NA OBDOBÍ 2012 – 2016
Město Horní Benešov, Masarykova 32, 793 12 Horní Benešov, IČ 00296007, tel: 554 773 080, fax: 554 773 081, www.hbenesov.cz,
[email protected]
Obsah 1.
Úvod ..................................................................................................................... 4
2.
Prevence kriminality ............................................................................................ 5 2.1. Systém prevence kriminality v ČR ............................................................... 6 2.1.1.
3.
Obce....................................................................................................... 7
Výchozí situace .................................................................................................... 8 3.1. Cílové skupiny.............................................................................................. 8 3.2. Zhodnocení uskutečněných preventivních aktivit ........................................ 8
4.
Bezpečnostní analýza ......................................................................................... 10 4.1. Analýza protiprávní činnosti....................................................................... 10 4.1.1.
Prevence kriminality v obci Horní Benešov a jeho blízkém okolí...... 11
4.1.2.
Návrhy preventivních opatření ke snížení kriminality ........................ 11
4.1.3.
Míra vzájemné informovanosti a kvalita spolupráce........................... 12
4.1.4.
Data o vybraných druzích přestupků ................................................... 12
4.2. Sociálně - demografická analýza ................................................................ 13 4.2.1.
Obyvatelstvo........................................................................................ 13
4.2.2.
Nezaměstnanost ................................................................................... 16
4.3. Institucionální analýza ................................................................................ 17
5.
4.3.1.
Městský úřad Horní Benešov – sociální pracovník ............................. 17
4.3.2.
Policie ČR............................................................................................ 18
4.3.3.
Základní a Mateřská škola v Horním Benešově + SRPDŠ ................. 18
4.3.4.
Soukromá střední škola Praktik s.r.o. Horní Benešov......................... 18
4.3.5.
Sportoviště města Horní Benešov ....................................................... 18
4.3.6.
OS Praděd ............................................................................................ 18
Výzkum v oblasti prevence kriminality ............................................................. 20
2
5.1. Zjišťování pocitu bezpečí ........................................................................... 20 5.1.1.
Shrnutí ................................................................................................. 29
5.2. Mimoškolní aktivity mládeže v Horním Benešově .................................... 29 5.2.1.
Shrnutí ................................................................................................. 33
6.
Cíle a priority ..................................................................................................... 35
7.
Vize města v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality .................................. 36
3
1. Úvod Dne 14.7.2011 byla vládou ČR, usnesením č. 925, schválena Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 (dále Strategie), jakožto základní dokument definující vizi cílového stavu prevence kriminality v ČR na dané období. V souladu s touto Strategií a dále s Metodikou přípravy plánu prevence kriminality obce na léta 2012 - 2015 a Koncepcí prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období 2012 - 2016 byl zpracován Plán prevence kriminality města Horní Benešov na období 2012 – 2016, který byl schválen Zastupitelstvem města, usnesením č. 59/17-12.21 ze dne 19.12.2012. Navazuje na Strategický plán rozvoje města Horní Benešov 2008 - 2015 a Komunitní plánování sociálních služeb Horní Benešov 2009 - 2013. Plán prevence kriminality je zaměřen na koncepční řešení bezpečnostní situace a na lokální problémy spojené s trestnou činností a přestupky v Horním Benešově. Záměrem je snížení četnosti a závažnosti kriminality a zvýšení celkového pocitu bezpečí občanů, a to prostřednictvím jasně stanovených priorit. Výstupem je ucelená strategie prevence kriminality pro město Horní Benešov.
4
2. Prevence kriminality Prevence kriminality je široký pojem, který v sobě zahrnuje taková opatření, jejichž cílem je snižování rizika výskytu trestných činů. Odstranění obav z kriminality, stejně jako snížení rozsahu a závažnosti protiprávního jednání, vede k většímu pocitu bezpečí občanů ve městě, což je pro zpracování celé strategie klíčové. Efektivní strategie prevence kriminality představuje zásadní pilíř, který má vliv na udržitelný rozvoj města. Prevence kriminality zahrnuje opatření prevence situační a sociální, včetně důsledného informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a také pomoc obětem trestných činů. Sociální prevence. Tato oblast obsahuje spektrum aktivit, jejichž cílem je odstranění nevyhovujících společensko-ekonomických podmínek prostředí, které produkuje potenciální pachatele trestních činů. Soustřeďuje se na minimalizaci kriminálně rizikového chování členů cílové skupiny. Ta je tvořena dětmi a mladými dospělými, rodinami s možným výskytem kriminálního chování, recidivisty, oběťmi trestných činů anebo komunitami. Sociální prevence zahrnuje aktivity sportovního, zájmového a vzdělávacího charakteru, včetně zřízení krizových a poradenských zažízení. Do oblasti sociální prevence kriminality lze tedy zařadit školní hřiště, sportovní areály, vybavení pro volný čas a půjčovny, různé poznávací a vzdělávací kurzy a pobyty, rekvalifikace, Systém včasné intervence, nízkoprahové zařízení, azylové domy apod. Situační prevence. Cílem situační prevence je znemožnění spáchání trestného činu prostřednictvím aktivit vedoucích ke zvýšení rizika dopadení pachatele, stejně jako k celkové nevýhodnosti spáchání činu, a to z důvodů snížení míry zisku vůči vzniklému riziku odhalení. Příkladem je vybudování a rozšiřování městského kamerového dohlížecího systému, osvětlení nebo oplocení rizikových míst, mříže, technická a zabezpečovací zařízení, pulty centralizované ochrany apod. Informační prevence zahrnuje informování občanů o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností prostřednictvím různých informačních besed, tématických přednášek, letáků, kurzů sebeobrany, schránky důvěry apod. Jednotlivé přístupy se vzájemně doplňují v jednotlivých úrovních. Veškeré preventivní aktivity se uskutečňují na úrovni primární, sekundární anebo terciární.
5
Primární úroveň prevence se zaměřuje na všechny občany města. Cílem je posilování pozitivních společenských vazeb široké veřejnosti zahrnující především různé výchovné,
vzdělávací,
volnočasové,
poradenské
aktivity.
Jedná
se
mnohdy
o nepřímé preventivní působení, které je zpravidla nejlépe akceptováno. Sekundární úroveň prevence sleduje rizikové skupiny obyvatel anebo samotné jedince, u kterých je pravděpodobnost výskytu kriminogenního chování zvýšená. Soustřeďuje se na sociálně patologické jevy (záškoláctví, vandalismus, šikana, závislosti, dlouhodobá nezaměstnanost apod.) a snaží se o fixaci společensky přijatelného chování. Terciární úroveň prevence obsahuje taková opatření, která jsou určena již kriminálně narušeným jedincům a jedincům žijících v rizikovém sociálním prostředí. Věnuje se i přímo obětem trestných činů.
2.1.
Systém prevence kriminality v ČR
Dle Strategie bude mít systém prevence kriminality v České republice v období 2012 až 2015 z hlediska kompetencí tři základní úrovně: republikovou a resortní, krajskou a lokální.
Obrázek 1: Systém prevence kriminalitty v ČR, zdroj: MV ČR, Strategie prevence kriminality v ČR pro období 2012 až 2015, s. 9
6
2.1.1. Obce Kraje a obce tvoří základní úroveň systému prevence kriminality v České republice. Obce se dle Strategie při plnění cílů zaměří zejména na: − eliminaci výskytu delikventního chování a jednání cílových skupin a na jejich ochranu, − zvýšení bezpečí na veřejných prostranstvích, − oslabování rizikových faktorů přispívajících k výskytu kriminality, − vytvoření efektivního a stálého systému sběru, předávání a poskytování informací v oblasti prvence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality. Pro účinnou prevenci kriminality je velice důležité, aby bylo veškeré vynaložené úsilí pozitivně vnímáno na lokální úrovni i ze strany obyvatel jednotlivých obcí a došlo tak k zapojení široké veřejnosti do plánovaných aktivit prevence kriminality.
7
3. Výchozí situace Závažnost kriminality nelze podceňovat. Je nutné se zaměřit na preventivní aktivity eliminující sociálně patologické jevy. Odpovědnost za implementaci Plánu prevence kriminality města Horní Benešov na období 2012 – 2015 přebírá tzv. pracovní skupina prevence kriminality, která byla oficiálně ustanovena v roce 2012. Představuje koordinační orgán veškerých možných subjektů, které mohou prevenci kriminality a jiné sociálně patologické jevy přímo anebo nepřímo ovlivnit. Zodpovídá za přípravu, realizaci a hodnocení schváleného plánu.
3.1.
Cílové skupiny
Cílovými skupinami, na které se bude Plán prevence kriminality města Horní Benešov na období 2012 – 2015 zaměřovat, vychází ze Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015. Patří mezi ně: − pachatelé trestných činů, recidivisté − oběti protiprávního jednání, − děti a mladiství (především s rizikovým chováním), − senioři (jako potencionální oběti), − rodičovská a pedagogická veřejnost, − osoby ohrožené vyloučením a osoby v krizi, − ostatní veřejnost.
3.2.
Zhodnocení uskutečněných preventivních aktivit
Pocit bezpečí samotných občanů je pro zdravý rozvoj každé obce velmi důležitý. V Horním Benešově se v minulých letech zrealizovalo několik aktivit, které byly na prevenci přímo i nepřímo zaměřeny. V rámci sociální prevence ve školách proběhlo několik informačních besed a prezentací, pro širokou veřejnost bylo v prostorách Informačního centra a městské knihovny připraveno několik přednášek, zabývajících se problematikou kriminality. V roce 2010 se uskutečnila prezentace sociálních služeb. Informační prevenci kriminality naplňují zejména materiály Policie ČR, které jsou umístěny v prostorách Informačního centra a městské knihovny v Horním Benešově.
8
V oblasti situační prevence město zrealizovalo několik aktivit. Následuje krátký výčet některých investičních akcí, které souvisí se snahou eliminace kriminality, případně s vypořádáním následků takového chování a jednání: Rok
Popis akce
Náklady (zaokrouhleno na tisíce)
2008
2009
2010
2011
Výstavba dětského koutku u školní jídelny
451.000 Kč
Výstavba tří autobusových čekáren
350.000 Kč
Oplocení u kostela
152.000 Kč
Umělý rozebíratelný povrch na zimním stadionu
697.000 Kč
Veřejné osvětlení u ZŠ a MŠ
120.000 Kč
Obnova chodníků, veřejného osvětlení a mobiliáře na městském hřbitově
964.000 Kč
Badmintonový dvorec
113.000 Kč
Posílení veřejného osvětlení
150.000 Kč
Oprava ohradní zdi na městském hřbitově
1 495.000 Kč
Dokončení chodníků na městském hřbitově
405.000 Kč
Tabulka 1: Přehled realizovaných akcí 2008 - 2011
9
4. Bezpečnostní analýza Strategie prevence kriminality a stanovení priorit na dané období se odvíjí od provedené bezpečnostní analýzy, která napomáhá k identifikaci rizik a problémů na úrovni přestupků a kriminality. Bezpečnostní analýza se skládá ze tří hlavních částí: − protiprávní (přečiny, zločiny a přestupky), − sociálně - demografické (nezaměstnanost, chudoba, vyplácené sociální dávky), − institucionální (subjekty, které působí preventivně a ovlivňují úroveň veřejného pořádku a bezpečnosti).
4.1.
Analýza protiprávní činnosti
Při zpracování analýzy protiprávní činnosti se Město Horní Benešov rozhodlo požádat o pomoc obvodní oddělení PČR Bruntál. Cílem analýzy je stručný přehled protiprávního jednání zahrnující přečiny, zločiny a přestupky. Následující informace vycházejí ze Zprávy o součinnosti Obvodního oddělení Bruntál – policejní stanice Horní Benešov k projektu prevence kriminality v ČR ze dne 25.08.2012: Kriminalita Rok 2010 2011 2012 (leden – září)
Celkem 43 45 29
Násilná 6 5 1
Mravnostní 7 6 5
Majetková 14 27 16
Tabulka 2: Přečiny i zločiny
Pachatelé Rok 2010 2011 2012 (leden – září)
0 -14 let 0 2 0
15 – 17 let 0 0 0
18 a více let 32 28 17
Recidivisté 2 2 1
Tabulka 3: Pachatelé podle věku
10
Oběti Rok 2010 2011 2012 (leden – září)
Děti 0 -18 let 7 3 5
Ženy 1 2 0
Osoby starší 65 let 0 0 0
Tabulka 4: Klasifikace obětí
4.1.1. Prevence kriminality v obci Horní Benešov a jeho blízkém okolí Prevence kriminality by se dala rozdělit do níže uvedených oblastí, které ovlivňují trestnou činnost i přestupkové jednání: a) Vývojové trendy trestné činnosti a přestupků Způsob a postup pachatelů při trestné činnosti se v současné době výrazně neliší od minulých let, ovšem nelze opomenout fakt, že někteří pachatelé dbají větší opatrnosti při svém konání a tím je obtížnější dokazování jejich protiprávního jednání. a) Sociální oblast – chudoba a nezaměstnanost Nezaměstnanost se odráží také v případech krádeží a obdobné trestné činnosti. Mnoho z nezaměstnaných pachatelů uvedlo, že důvodem, proč se dopustili byť jen drobné krádeže, je to, že nemají dostatečný přísun finančních prostředků a tímto jednáním si chtěli nějaké finanční prostředky nebo majetek opatřit. Takovým příkladem jsou drobné krádeže železa a barevných kovů, nebo krádeže drobného majetku (peníze, mobily, alkohol, atd.). S nezaměstnaností často souvisí i závislost nebo potřeba alkoholu, kdy je pachatel pro jeho získání nebo pod jeho vlivem ochoten se dopustit přestupků např. proti veřjnému pořádku, proti majetku nebo přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ale také trestných činů např. krádeže nebo výtržniství a jíné. 4.1.2. Návrhy preventivních opatření ke snížení kriminality Ke snížení kriminaity by mohlo vést zavedením kamerového systému, který by se měl soustředit na místa, na kterých je páchána trestná činnost nebo kde se tato činnost předpokládá a také na místech, kde je zvýšený pohyb osob. Takovými místy v Horním Benešově jsou např. školy a jejich okolí, sportoviště a okolí, náměstí, větší křižovatky a přístupové cesty k výrobním podnikům.
11
4.1.3. Míra vzájemné informovanosti a kvalita spolupráce Vzájmená informovanost i spolupráce jsou z pohledu policie na dobré úrovni. Přesto by se mohla kvalita ještě zvýšit např. různými přednáškami ve školách a konzultacemi ze strany městského zastupitelstva, školského zastupitelstva ale i policie. Dále také záleží na každém jednotlivci, zda má o dané téma zájem a chce se o problematice dozvědět více. Pro tyto informace jsou další informace vedeny také v tisku a v dnešní době především na internetových stránkách. 4.1.4. Data o vybraných druzích přestupků Pro účely bezpečnostní analýzy byly dále shromážděny také informace týkající se vybraných druhů přestupků. Počet obyvatel k 31.12. 2010
Druh
Přestupky – abs.počet Rok 2009
Rok 2009
Index na 10.tis obyvatel*
k 31.12. 2010
Změna 09 - 10
Rok 2009
Rok 2010
Změna 09 - 10 (index)
Změna 09 - 10 (%)
+5
127
149
+22
+17,3
74
58
-16
-21,6
Proti veřejnému pořádku
2423
2441
31
36
Proti občanskému soužití
-
-
18
14
-
-
6
10
+4
25
41
+16
+64
-
-
2
6
+4
8
25
+17
+212,5
Druh
k 31.12. 2011
Rok 2010
Rok 2010
k 31.12. 2011
Změna 10 - 11
Rok 2010
Rok 2011
Změna 10 - 11 (index)
Změna 10 - 11 (%)
Proti veřejnému pořádku
2377
2423
36
20
-16
149
84
-65
-56,3
Proti občanskému soužití
-
-
14
7
-7
58
29
-29
-50
-
-
10
10
0
41
41
0
0
-
-
6
1
-5
25
4
-21
-16
-4
Proti majetku Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
Proti majetku Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
Tabulka 5: Přestupky (* index = (počet přestupků/počet obyvatel)* 10 000)
12
4.2.
Sociálně - demografická analýza
Sociodemografická struktura obce obsahuje posouzení skladby obyvatel na základě sociálně
demografických,
demografických,
profesních,
sociálních,
kulturních
a dalších aspektů. Cílem sociálně demografické analýzy je identifikace nejdůležitějších jevů a charakteristik pro konkrétní strukturu občanů žijících v Horním Benešově, které se odráží v kvalitě života. 4.2.1. Obyvatelstvo Základním ukazatelem demografické analýzy je vývoj počtu obyvatel, doplněný o migrační saldo neboli přírůstek. Migrační saldo je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období a území. Rok
Počet obyvatel k 31.12.
Migrační saldo
1996
2 484
-27
1997
2 492
-11
1998
2 491
-13
1999
2 457
-36
2000
2 481
9
2001
2 463
-27
2002
2 438
-31
2003
2 460
11
2004
2 450
-7
2005
2 457
-2
2006
2 463
4
2007
2 445
-16
2008
2 453
8
2009
2 457
-10
2010
2 444
-15
2011
2 344
-42
Tabulka 6: Počet obyvatel v Horním Benešově 1996 - 2011
V Horním Benešově stejně jako v jiných městech neustále klesá počet obyvatel. Dochází k rychlému stárnutí populace a v posledních letech z demografického hlediska
13
dochází ke změnám ve věkové skladbě obyvatelstva. O celkovém vývoji počtu obyvatel lze říci, že vypovídá o mnohém. Vzhledem k jeho charakteru a jeho podmíněnostem, mezi které patří věková struktura obyvatel, vzdělanost, zdravotní stav, atraktivita bydlení, dostupnost bydlení, občanská vybavenost apod. ho lze považovat za jeden ze stěžejních indikátorů situace každé obce z hlediska sociálního. Migrační přírůstek je podmíněn různými faktory, například atraktivitou a kvalitou prostředí a podněty pro migranty ze strany obce či developerů. Migrační ztráta obce signalizuje negativní jevy. Je nutné hledat příčiny, které obyvatele vedou k odchodu. Ovšem i nárůst počtu obyvatel můžou doprovázet negativní projevy (narušení komunit, růst finančních nákladů na provoz obce atd.). Při hodnocení toho indikátoru je nutné respektovat populační velikost obce i její lokalizaci ve vztahu k silným regionálním střediskům.
Obrázek 2: Stav k 31.12.2011, zdroj: ČSÚ
14
Sledovaný jev
Údaj rok 2011
Počet obyvatel
2 344
Přirozený přírůstek
-11
Saldo migrace
-42
Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)
15,4
Počet obyvatel ve věku 0 - 14
362
Počet obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 13,7 (%) Počet obyvatel ve věku 65 let a více 322 Počet částí obce
2
Míra nezaměstnanosti – dosažitelní (%)
17,1
Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní
208
Počet uchazečů o zaměstnání
216
Počet uchazečů - absolventů
13
Počet uchazečů – evidence nad 12 měsíců
89
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
67,3
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
75,7
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
21,2
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
15,7
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
0,6
Podíl lesů z celkové výměry (%)
16,1
Orná půda – rozloha (ha)
1 044
Zahrady – rozloha (ha)
42
Ovocné sady – rozloha (ha)
1
Trvalé travní porosty – rozloha (ha)
293
Lesní půda – rozloha (ha)
328
Vodní plochy – rozloha (ha)
12
Zastavěné plochy – rozloha (ha)
37
Ostatní plochy – rozloha (ha)
284
Zemědělská půda – rozloha (ha)
1 379
Celková výměra – rozloha (ha)
2 040
Koeficient ekologické stability
0,49
Živě narození
16
15
Zemřelí
27
Přistěhovalí
40
Vystěhovalí
82
Průměrný věk
39,8
Počet obyvatel ve věku 15 – 64 let
1 660
Tabulka 7: Sociodemografické údaje za rok 2011
4.2.2. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je komplexním společenským ukazatelem, jenž v sobě nese mnoho informací. V rámci analýzy vypovídá o socioekonomické struktuře obyvatel i kvalitě sociálního prostředí v obci. V okrese Bruntál je horší ekonomická situace, která se projevuje menší stabilitou většiny stávajících podniků, vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou průměrnou měsíční mzdou.
2009
2010
2011
Měsíc/rok
Počet uchazečů o zaměstnání
Míra nezaměstnanosti v%
Měsíc/rok
Počet uchazečů o zaměstnání
Míra nezaměstnanosti v%
Měsíc/rok
Počet uchazečů o zaměstnání
Míra nezaměstnanosti v%
1.IX
197
15,9
1.X
262
20,6
1.XI
246
19,7
2.IX
210
16,9
2.X
275
21,8
2.XI
236
18,6
3.IX
231
18,9
3.X
269
21,3
3.XI
233
18,3
4.IX
281
22,5
4.X
251
19,7
4.XI
214
16,9
5.IX
276
21,9
5.X
242
19,2
5.XI
185
14,6
6.IX
271
21,4
6.X
208
16,5
6.XI
185
14,6
7.IX
266
20,6
7.X
211
16,8
7.XI
192
15,1
8.IX
240
18,8
8.X
201
16,3
8.XI
198
15,6
9.IX
221
17,6
9.X
195
15,8
9.XI
208
16,5
10.IX
217
17,2
10.X
194
15,5
10.XI
203
16
11.IX
220
17
11.X
199
15,6
11.XI
198
15,5
12.IX
244
19,1
12.X
210
19,1
12.XI
216
17,1
Tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v Horním Benešově 2009 - 2011
16
Horní Benešov 2009 - 2011
Míra nezaměstnanosti (%)
25
20
15
2009 2010 2011
10
5
lis to pa d pr os in ec
říj en
zá ří
sr pe n
če rv en če rv en ec
du be n kv ět en
bř ez en
ún or
le de n
0
Měsíce
Graf 1: Míra nezaměstnanosti 2009 – 2011
4.3.
Institucionální analýza
Usnesením Rady města Horní Benešov č. 215/46-12.1 bylo schváleno složení pracovní skupiny. V současnosti pracovní skupina prevence kriminality pracuje v následujícím složení: − Michal Blažek - statutární zástupce města − Bc. Martina Juřicová -
členka
a
zapisovatelka
komise
k projednávání
přestupků, manažer prevence kriminality − Anna Kocourková - sociální pracovnice, členka sociální komise − Martina Rapušáková - členka sociální komise, členka SRPDŠ − prap. Daniel Teper - příslušník Policie ČR − pprap. Zdeňka Foldynová - příslušník Policie ČR 4.3.1. Městský úřad Horní Benešov – sociální pracovník Sociální problematika je zařazena mezi kompetence odboru vnitřních věcí a příslušný referent, který je současně členem komise pro prevenci kriminality, spolupracuje na preventivních aktivitách vyvíjených městem.
17
4.3.2. Policie ČR Policejní stanice v Horním Benešově, jejíž dva příslušníci jsou členy komise pro prevenci kriminality, se podílí na prevenci kriminality nejen formou celorepublikově organizovaných projektů dlouhodobého významu, ale i tématickými přednáškami dle aktuální potřeby, které jsou realizovány nejen pro žáky základní a střední školy v Horním Benešově, ale i pro ostatní cílové skupiny (důchodci atd.). Obvodním oddělením Policie ČR v Bruntále je každoročně zpracována analýza trestné činnosti v Horním Benešově sloužící, mimo jiné, ke zhodnocení zavedených preventivních opatření. 4.3.3. Základní a Mateřská škola v Horním Benešově + SRPDŠ Město Horní Benešov je zřizovatelem Základní a Mateřské školy v Horním Benešově, která svou výukou podporuje osvojení mnoha preventivních návyků a opatření, a to nejen v rámci vyučování, ale rovněž mimoškolní aktivitou v zájmových kroužcích. SRPDŠ každoročně pořádá různé akce pro děti, čímž napomáhá k vyplnění jejich volného času. V Horním Benešově působí také pobočka Základní umělecké školy v Bruntále, která nabízí nejen výuku hry na mnoha hudebních nástrojích, ale i hojně navštěvovaný výtvarný kroužek. 4.3.4. Soukromá střední škola Praktik s.r.o. Horní Benešov Soukromá střední škola Praktik s.r.o. poskytuje vzdělávání ve třech učebních oborech a třech studijních oborech zakončených maturitních zkouškou. Školní metodik prevence poskytuje studentům školy rady, odbornou pomoc a iniciuje různá preventivní opatření napomáhající eliminaci sociálně patologických jevů. 4.3.5. Sportoviště města Horní Benešov Město Horní Benešov nabízí sportovní vyžití dětem i dospělým, a to na místním fotbalovém hřišti, zimním stadionu, kuželně, tenisových kurtech, ploše pro in-line bruslení a pro badminton. Součástí města jsou také dvě dětská hřiště. 4.3.6. OS Praděd Občanské sdružení Praděd osob zdravotně postižených okresu Bruntál vzniklo v roce 2002. Tato nezisková organizace poskytuje poradenské a konzultační služby v oblasti sociální problematiky. OS Praděd sdružuje, mimo jiné, také početnou skupinu občanů Horního
18
Benešova. Tato skupina zdravotně postižených občanů se pravidelně schází, organizuje zájezdy, besedy a neformální společenská setkání.
19
5. Výzkum v oblasti prevence kriminality V souvislosti se snahou vedení města řešit otázku prevence kriminality, tzn. snižování míry a závažnosti trestné činnosti, zvyšování pocitu bezpečí občanů a omezování příčin kriminality byla provedena dotazníková šetření, jejichž výstupy slouží k identifikaci možných rizik a také ke zjištění pocitu bezpečí obyvatel žijících v Horním Benešově.
5.1.
Zjišťování pocitu bezpečí
První dotazník, který byl mezi obyvateli Horního Benešova distribuován, zkoumal především míru pocitu bezpečí občanů ve městě. Dotazník byl anonymní a tvořilo jej celkem 10 otázek, přičemž poslední otázka vybízela k vyjádření vlastních návrhů a připomínek k dané problematice. Dotazník byl zodpovězen celkem 275 občany, z nichž 58,55 % respondentů bylo tvořeno ženami, 39,27 % muži a celkem 6 občanů své pohlaví neuvedlo. Výsledky jednotlivých otázek jsou pro lepší přehlednost vyjádřeny v tabulkách a grafech: Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? Počet odpovědí muž žena bez odpovědi
Procenta 108 161 6
39,27% 58,55% 2,18%
20
Otázka č. 2: Věková kategorie: Počet odpovědí do 15 let 15 - 26 let 26 - 45 let 45 - 65 let nad 65 let
Procenta 9 68 117 53 28
3,27% 24,73% 42,55% 19,27% 10,18%
Otázka č. 3: V Horním Benešově se jako občan cítím: Počet odpovědí spíše bezpečně bezpečně spíše ohroženě ohroženě
Procenta 114 104 45 12
41,45% 37,82% 16,36% 4,36%
21
Otázka č. 4: V Horním Benešově mám obavy z (možno vybrat více odpovědí): Počet odpovědí vandalismu a poškozování majetku majetkové trestné činnosti ublížení na zdraví výroby a distribuce omamných látek častého výskytu problémových osob výtržnictví pronásledování znásilnění vraždy
Procenta 207 103 70 95 122 93 22 20 12
27,82% 13,84% 9,41% 12,77% 16,40% 12,50% 2,96% 2,69% 1,61%
Otázka č. 5: V Horním Benešově považuji za rizikové následující lokality: Tato otázka neobsahovala výběr z možností a umožňovala volnou odpověď dle uvážení samotných respondentů. Celkově ji zodpovědělo 57,82 % respondentů. Ostatní nechali položku bez odpovědi. Z uvedených možností vyplynulo, že nejrizikovějším místem, které se v Horním Benešově nachází, je Mírové náměstí (36,84 %), dále park na ul. Masarykové (15,79 %). Ostatní lokality, které občané uvedli, jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Počet odpovědí Mírové náměstí park Masarykova aut. nádraží, aut. nastávky Luhy okolí prodejny TUTY okolí Společenského domu
Procenta 98 42 15 6 9 5
36,84% 15,79% 5,64% 2,26% 3,38% 1,88%
22
okolí ZŠ park HOBES Hudberk staré fotb. hřiště ul. Opavská okolí hřbitova ul. Jiráskova okolí kostela okolí internátu okolí zdravotního střediska ul. Svobody ul. Husitská ul. Tyršova zahrádkářská kolonie ul. Masarykova ul. Nerudova ul. Krnovská ul. Strmá ul. B.Němcové ul. Příčná ul. Sokolovská nejsou zde rizikové lokality
17 9 4 7 10 1 1 3 4 3 2 1 2 2 3 1 2 1 1 1 1 15
6,39% 3,38% 1,50% 2,63% 3,76% 0,38% 0,38% 1,13% 1,50% 1,13% 0,75% 0,38% 0,75% 0,75% 1,13% 0,38% 0,75% 0,38% 0,38% 0,38% 0,38% 5,64%
23
Otázka č. 6: Pro posílení bezpečnosti a posílení prevence kriminality bych uvítal/a: Počet odpovědí zavedení MKDS informační besedy vybudování kvalitnějšího zázemí pro mládež jiné
Procenta 154 24 142 27
44,38% 6,92% 40,92% 7,78%
Mezi nejčastější odpovědi, které občané uvedli v možnosti „jiné“ patřily připomínky a návrhy týkající se přítomnosti příslušníků Policie ČR. Občané by uvítali častější obchůzky a hlídky ve večerních hodinách. Otázka č. 7: Pokud by měl být v Horním Benešově zaveden MKDS, tak s tímto záměrem: Tato otázka nabízela dvě možnosti výběru, a to „ano“ anebo „ne“.
74,18 %
respondentů se zavedením městského kamerového dohlížecího systému souhlasí. Někteří z nich navrhli i lokality k umístění. Četnost jednotlivých míst je znázorněna v grafu a následně i v podrobné tabulce. Počet odpovědí nesouhlasím souhlasím nezodpovězeno
Procenta 63 204 8
22,91% 74,18% 2,91%
24
Počet odpovědí Mírové náměstí parkoviště TUTY Luhy ul. Masarykova park Masarykova hřiště u školní jídelny okolí ZŠ autobusové nádraží autobusová zastávka Pod městem okolí Společenského domu park Hobes okolí kostela staré fotb.hřiště okolí hřbitova zahrádkářská kolonie ul. Opavská od náměstí ul. Svobody sportoviště křižovatky a přechody ul. Nerudova ul. Husitská internát a okolí
Procenta 90 9 3 3 40 3 20 21 6 3 6 3 2 8 1 5 2 2 1 1 1 1
38,96% 3,90% 1,30% 1,30% 17,32% 1,30% 8,66% 9,09% 2,60% 1,30% 2,60% 1,30% 0,87% 3,46% 0,43% 2,16% 0,87% 0,87% 0,43% 0,43% 0,43% 0,43%
25
Otázka č. 8: Pokud by mělo být v Horním Benešově rozšířeno osvětlení, tak s tímto záměrem: Počet odpovědí souhlasím nesouhlasím nezodpovězeno
Procenta 183 66 26
66,55% 24,00% 9,45%
Respondenti, kteří se záměrem rozšíření osvětlení v Horním Benešově souhlasili, navrhli dle vlastního uvážení následující lokality: Počet odpovědí park Masarykova okolí ZŠ okolí hřbitova Mírové náměstí ul. Nerudova křižovatka ul. Opavská a Svobody ul. Pod Hudberkem u čerpací stanice, výjezd z HB autobusové zastávky okolí Spol. domu ul. Krnovská parkoviště TUTY okolí kostela Národní tř. (pod Skalákem) odbočka ul. B.Němcové k silnici II/11 ul. Sosnovská za fotbalovým hřištěm Luhy
Procenta 26 13 4 6 2 1 4 2 2 2 2 2 1 3 1 1 4
28,26% 14,13% 4,35% 6,52% 2,17% 1,09% 4,35% 2,17% 2,17% 2,17% 2,17% 2,17% 1,09% 3,26% 1,09% 1,09% 4,35%
26
ul. Úzká I. areál Moravolenu k Lesní správě ul. Husitská ul. Opavská garáže ul. Sokolovká ul. Svobody sportoviště nově vzniklé stavební parcely ul. Masarykova k poště přechody silnice č. II/11
2 1 2 1 3 1 2 1 1 2
2,17% 1,09% 2,17% 1,09% 3,26% 1,09% 2,17% 1,09% 1,09% 2,17%
Z grafu vyplývá, že nejčetnější uváděnou lokalitou byl park na ulici Masarykova (28,26 %), okolí ZŠ (14,13 %) a Mírové náměstí (6,52 %). Otázka č. 9: Pokud by mělo být v Horním Benešově rozšířeno/ umístěno oplocení, tak s tímto záměrem:
27
U této otázky měli respondenti v případě svého souhlasu opět možnost uvést jimi navrhované lokality, kde by uvítali umístění anebo rozšíření oplocení. Jejich odpovědi lze vidět v tabulkách a grafech umístěných níže. Počet odpovědí hřiště ul. Masarykova park ul. Masarykova fotbalové hřiště areál školy staré fotbalové hřiště
Procenta 7 7 1 5 1
33,33% 33,33% 4,76% 23,81% 4,76%
Otázka č. 10: Další návrhy prevence kriminality ve městě: Tuto otázku zodpověděla pouze malá část respondentů. Mezi návrhy a připomínky, které zde byly uváděny nejčastěji, patří: − Častější přítomnost příslušníků Policie ČR, především v nočních hodinách. − Zřízení městské policie. − Kontrola nezletilých v hostinských zařízeních. − Kontrola sběru železa a barevných kovů. − Kontrola podnapilých osob ve večerních hodinách. − Informační besedy pro děti a rodiče.
28
5.1.1. Shrnutí Z provedeného průzkumu vyplývá, že většina obyvatel se cítí bezpečně (37,82 %) anebo spíše bezpečně (41,45 %). Mezi rizika, která občané označili jako důvod jejich obav, patří vandalismus a poškozování majetku, výskyt problémových osob a výroba a distribuce omamných látek s výtržnictvím. Nejrizikovějšími lokalitami označili Mírové náměstí a park na Masarykově ulici. Pro posílení bezpečnosti a posílení prevence kriminality by dotazovaní uvítali vybudování kvalitnějšího zázemí pro mládež (40,92%) a zavedení MKDS - městského kamerového dohlížecího systému (44,38 %). U přímé otázky, zda by s MKDS souhlasili, odpovědělo téměř 75 % občanů kladně. Více než polovina respondentů by navíc rozšířila osvětlení v Horním Benešově, a to zejména v lokalitě parku (ul. Masarykova).
5.2.
Mimoškolní aktivity mládeže v Horním Benešově
Druhý dotazník byl vytvořen pro děti a mládež ve věku od 9 do 18 let a zkoumal způsob, jakým tráví cílová skupina svůj volný čas v rámci mimoškolních aktivit. Dotazník byl anonymní a tvořilo jej celkem 20 otázek, přičemž poslední otázka vybízela k vyjádření vlastních návrhů a připomínek k dané problematice. Dotazník byl zodpovězen celkem 180 respondenty, přičemž 70 % z nich byla mládež ve věku 11-17 let, 23% děti do 11 let a 7% tvořila mládež ve věku 18 a více let. Co se týče pohlaví, tak 53 % ze všech respondentů tvořily ženy a 47 % muži. Výsledky jednotlivých otázek jsou pro lepší přehlednost vyjádřeny v tabulkách: Otázka č. 1: Jaké jsou Tvé mimoškolní aktivity? (uveď maximálně 3 odpovědi)
Kroužek Základní umělecká škola Sport Žádné Jiné
Počet odpovědí 86 25 115 39 58
Procenta 26,63% 7,74% 35,60% 12,07% 17,96%
Otázka č. 2: Které z uvedených možností využíváš pro svou mimoškolní činnost? (uveď maximálně 3 odpovědi)
Hřiště Tělocvična
Počet odpovědí 120 57
Procenta 33,90% 16,10%
29
Knihovna Kino (Bruntál, Krnov,….) Hasiči Středisko volného času v Bruntále Jiné
60 33 8 14 62
16,95% 9,32% 2,26% 3,95% 17,51%
Otázka č. 3: Kde bys chtěl/la trávit svůj volný čas?
Internetová kavárna Bazén Horolezecká stěna Klub mládeže Skate park Posilovna Čajovna Jiné
Počet odpovědí 28 93 30 30 51 58 17 23
Procenta 8,48% 28,18% 9,09% 9,09% 15,45% 17,58% 5,15% 6,97%
Otázka č. 4: Kolik času týdně věnuješ mimoškolním aktivitám?
1 hodinu 2 hodiny 3 hodiny Více hodin, uveď kolik
Počet odpovědí 32 38 55 50
Procenta 18,29% 21,71% 31,43% 28,57%
Otázka č. 5: Myslíš si, že můžeš využívat svůj volný čas tak, jak bys chtěl/a?
Ano Ne
Počet odpovědí 146 72
Procenta 66,97% 33,03%
Otázka č. 6: Pokud nemůžeš využívat svůj čas tak, jak bys chtěl/a, kdo nebo co ti v tom brání? (uveď maximálně tři odpovědi)
Rodiče Nedostatek volného času Není zde zařízení, kde bych svůj čas mohl/la trávit (bazén, internet, kroužek…) Kamarádi (není nikdo, kdo by měl stejné zájmy Něco jiného
Počet odpovědí 27 64
Procenta 14,92% 35,36%
66
36,46%
16 8
8,84% 4,42%
30
Otázka č. 7: Co nebo kdo Tě ovlivňuje při výběru aktivit v Tvém volném čase? (uveď maximálně tři odpovědi)
Rodiče Škola Kamarádi Nikdo-rozhoduji se sám
Počet odpovědí 56 45 62 122
Procenta 19,65% 15,79% 21,75% 42,81%
Otázka č. 8: Víš kam zajít pro odbornou pomoc, když máš Ty nebo Tvůj kamarád problém?
Ano Ne
Počet odpovědí 164 24
Procenta 87,23% 12,77%
Otázka č. 9: Když budeš potřebovat Ty nebo Tvůj kamarád pomoc, na koho nebo kam se obrátíš? (uveď maximálně tři odpovědí)
Paní učitelka Rodič Kamarád Výchovný poradce Linka důvěry Pedagogicko-psychologická poradna Jinam (uveď kam)
Počet odpovědí 99 145 69 41 32 14 7
Procenta 24,32% 35,63% 16,95% 10,07% 7,86% 3,44% 1,72%
Otázka č. 10: Kam nebo za kým bys vůbec nešel/la? (uveď maximálně tři odpovědí)
Paní učitelka Rodič Kamarád Výchovný poradce Linka důvěry Pedagogicko-psychologická poradna Jinam (uveď kam)
Počet odpovědí 57 18 25 80 76 102 4
Procenta 15,75% 4,97% 6,91% 22,10% 20,99% 28,18% 1,10%
31
Otázka č. 11: Trápí mě: (uveď maximálně tři odpovědí)
Vztah mezi mými rodiči Problém s kamarádkou/s kamarádem Problémy s láskou Problémy se šikanou ve škole Problémy s užíváním alkoholu Problémy s užíváním marihuany
Počet odpovědí 31 29 37 11 6 11
Procenta 17,42% 16,29% 20,79% 6,18% 3,37% 6,18%
Problémy s paní učitelkou/panem učitelem Jiné
13 40
7,30% 22,47%
Otázka č. 12: Co si myslíš, že trápí tvou nejlepší kamarádku/nejlepšího kamaráda? (uveď maximálně tři odpovědí)
Vztah mezi mými rodiči Problém s kamarádkou/s kamarádem Problémy s láskou Problémy se šikanou ve škole Problémy s užíváním alkoholu Problémy s užíváním marihuany Problémy s paní učitelkou/panem učitelem Jiné
Počet odpovědí 13 32 64 10 9 10
Procenta 7,10% 17,49% 34,97% 5,46% 4,92% 5,46%
15 30
8,20% 16,39%
Otázka č. 13: Myslíš si, že v našem městě chybí zázemí pro trávení volného času za nepříznivého počasí? (např. Klub mládeže, Středisko volného času)
Ano Ne
Počet odpovědí 153 37
Procenta 80,53% 19,47%
Otázka č. 14: Měl/a bys zájem o takový Klub mládeže, Středisko volného času v našem městě?
Ano Ne
Počet odpovědí 146 40
Procenta 78,49% 21,51%
32
Otázka č. 15: V případě, že by se takový prostor ve městě našel, byl bys ochoten/ochotna pomoci s jeho budováním a pravidelnou údržbou?
Ano Ne
Počet odpovědí 131 58
Procenta 69,31% 30,69%
Otázka č. 16: Co by v tomto prostoru nemělo chybět k pravidelným aktivitám? (uveď maximálně tři odpovědí)
Fotbálek Šipky Kulečník Společenské hry Možnost poslouchat hudbu Možnost sledovat filmy něco jiného
Počet odpovědí 87 49 43 65 95 74 15
Procenta 20,33% 11,45% 10,05% 15,19% 22,20% 17,29% 3,50%
Otázka č. 17: Měl/a bych zájem o prostorách tohoto „klubu mládeže“ o tyto činnosti: (uveď maximálně tři možnosti)
hudební programy (např. beseda o DJ ingu, R'N'B, Hip Hop a jiné hud. styly) promítání filmů, dokumentů přednášky (např. adrenalinové sporty, alternativní styly života) besedy (např., výživa, životospráva) tvůrčí aktivity (malování, keramika aj.) jiné
Počet odpovědí
Procenta
117 64
40,34% 22,07%
26 9 61 13
8,97% 3,10% 21,03% 4,48%
5.2.1. Shrnutí Skutečnost, jak tráví volný čas mládež v našem městě, je pro stanovení preventivních aktivit velice důležitá. Z provedeného šetření je zřejmé, že nejvíce respondentů tráví svůj volný čas sportovními aktivitami (35,6 %), přičemž nečastěji využívaná jsou hřiště (33,9 %). U otázky, zjišťující místo, kde by mládež nejraději chtěla trávit svůj volný čas, vyplývá, že nejatraktivnějšími místy jsou pro ně bazén, posilovna a skatepark. Téměř 37 % respondentů vypovědělo, že důvodem, proč nemohou využívat svůj volný čas způsobem, jakým chtějí, je právě absence takového zařízení či místa. Většina respondentů si navíc myslí, že v případě 33
nepříznivého počasí, zde úplně chybí zázemí (např. Klub mládeže, středisko volného času apod.), kde by mohli své mimoškolní aktivity provozovat. Téměř 80 % dotazovaných by mělo o takové místo zájem a navíc 69,3 % respondentů by bylo ochotno se zapojit do aktivit souvisejících s jeho vybudováním a pravidelnou údržbou. Z otázek, které se zaměřily na chování dětí a mládeže v případě vzniklého problému, vyplývá, že naprostá většina respondentů ví, kde případnou pomoc hledat, důvěřují spíše svým rodičům a pomoc by nejméně často hledali v pedagogicko-psychologické poradně a na Lince důvěry. Problémy, které je nejvíce trápí, se ve většině případů odvíjí od jejich věku.
34
6. Cíle a priority Pro posílení bezpečnosti a posílení prevence kriminality je nutné sledovat a dodržovat následující priority, které jsou v souladu se Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015: − Snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí občanů. − Snižování rizik výskytu protiprávní činnosti, integrace efektivní prevence kriminality do výkonu Policie ČR. − Snížení výskytu delikventní činnosti u cílové skupiny prevence kriminality. − Zvýšení bezpečnosti na veřejných prostranstvích. − Oslabování faktorů, které přispívají k výskytu delikventního jednání. − Průběžné analyzování bezpečnostní situace. − Vytvoření efektivního a stálého systému sběru, předávání a poskytování informací v oblasti prevence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality. Zvolená strategie prevence kriminality v Horním Benešově na daná léta by měla být v souladu i s výstupy z provedených dotazníkových šetření. Veškeré kroky by měly mít za cíl eliminovat následující problémy: − majetková trestná činnost, − neschopnost dětí a mládeže efektivně využít svůj volný čas, − užívání omamných látek, − poškozování cizího majetku, − špatná informovanost občanů a jejich „slepota a ignorace“ k páchaným činům.
35
7. Vize města v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality Dle provedeného šetření a výsledků bezpečnostní analýzy byly na období 2012 – 2016 stanoveny konkrétní aktivity, které by měly pomoci řešit otázku prevence kriminality: Plánovaná aktivita
Typ prevence kriminality
Zavedení MKDS
situační
Oplocení areálu ZŠ
situační
Rozšíření osvětlení v problémových částech města
situační
Umístění informativních cedulí (typu auto není trezor, neničit situační veřejný majetek apod.) Vybudování
kvalitnějšího - multifunkční hřiště pro
zázemí pro děti a mládež
sociální
dospívající mládež (ul. Nerudova) - rozšíření hřiště (ul. Masarykova)
Komunitní centra zaměřena na doučování, zapojení rodičů, sociální volnočasové aktivity, den s Policií, sportovní turnaje apod. Poradenská činnost, přednášky, besedy pro seniory, děti a informativní mládež
36