PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA VIMPERK NA OBDOBÍ

MĚSTO VIMPERK

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA VIMPERK NA OBDOBÍ 2012 - 2015

1

Motto: „Zmizí-li příčina, mizí i následek“

Plán prevence kriminality města Vimperk na období 2012 – 2015 je zpracován na základě skutečností a zjištění, které město mapuje za poslední roky, situace v roce 2011 a přijatých opatření pro zlepšení bezpečnosti ve městě, která jsou v souladu se Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 schválenou usnesením Vlády ČR dne 14. prosince 2011 č. 925. Pro přípravu Plánu prevence kriminality města Vimperk na období 2012 - 2015 bylo využito poznatků souvisejících s kriminalitou a narušováním veřejného pořádku ve městě jak z hlediska dlouhodobého (opakující se jevy), tak i z hlediska krátkodobého – vystupňování napětí a z toho plynoucího pocitu nebezpečí v průběhu roku 2011. Dále bylo vycházeno z jednání a závěrů mezi vedením města a Policií ČR, Národní protidrogovou centrálou, odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra a zástupci občanských sdružení zabývající se problematikou osob ohrožených sociálně patologickými jevy. Plán prevence kriminality města Vimperk na období 2012 – 2015 je zaměřen na místa, kde je páchána kriminalita a lokality s možným výskytem kriminality. Současně jsou vytipována místa pro cílenou zájmovou činnost, která umožní sledovaným cílovým skupinám, smysluplně a aktivně trávit volný čas. V tomto plánu jsou navržena opatření, aktivity a investiční záměry, které vycházejí ze zkušeností a poznatků městského úřadu, vedení města, městské policie, Policie ČR a základních a středních škol. Město Vimperk doposud nemělo zpracovanou bezpečnostní analýzu, která by hodnotila z časového pohledu protiprávní jednání, trestnou činnost a přestupky, které se páchají na jeho správním území. Byla vedena statistika trestné činnosti u Policie ČR, rovněž u Městské policie Vimperk a na úseku přestupků, ale tato data nebyla komplexně analyzována ani vyhodnocována. V roce 2010 přistoupilo město ke zpracování komunitního plánu sociálních služeb a při jeho zpracování byly mimo jiné hodnoceny skupiny osob, které páchají trestnou činnost nebo jsou touto činností ohroženy. Dále vzhledem k celkové náladě ve společnosti a vzrůstajícímu napětí mezi romskou komunitou a občany města Vimperk muselo město v druhé polovině roku 2011 řešit nastalou situaci přijetím opatření zmírňujících toto napětí. Jedním z výstupů jednání a diskusí s občany a představiteli škol ve městě bylo přistoupeno ke zpracování mapy pocitu bezpeční z pohledu dětí a mladých dospělých, kteří jsou jednou z cílových skupin ze Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015. Výrazným závažným problémem ve městě je nárůst drogové závislosti a nárůst uživatelů drog, zejména pak u romské komunity, a s tím související nárůst přestupků proti veřejnému pořádku a nárůst trestné činnosti. Pro zpracování aktuální bezpečností analýzy do Plánu prevence kriminality města Vimperk na období 2012 – 2015 bylo čerpáno z dat poskytnutých Policií ČR, Městským úřadem Vimperk – statistika přestupků, Prevent o.s., který se zabývá drogovou problematikou, a z vlastních zjištění.

2

1. Bezpečnostní analýza 1.1.

Protiprávní jednání, trendy trestné činnosti, přestupky, drogová scéna, narušování veřejného pořádku, pocit bezpečí ve městě

Kriminalita (přečiny i zločiny) rok 2007 2008 2009 2010 2011

celkem 234 207 223 223 148

násilná 24 27 23 35 17

mravnostní 2 3 3 3 2

majetková 132 113 135 136 96

věk 0 - 14 0 3 1 0 2

15 - 17 1 2 0 2 4

18 a více 57 48 34 136 88

recidivisté 43 35 23 115 63

Pachatelé rok 2007 2008 2009 2010 2011 Oběti rok 2007 2008 2009 2010 2011

děti (0 – 18 let) 13 15 10 5 4

ženy 55 76 83 82 56

osoby starší 65ti let 103 88 93 91 52

Z výše uvedených tabulek vyplývá pokles trestné činnosti (přečiny i zločiny). Zda trestná činnost se udrží na této nižší úrovni či bude mít trend stoupající, bude možné porovnat při zpracování programů prevence kriminality na další roky 2013 až 2015. Z první poloviny roku 2012 je zaznamenán značný nárůst majetkových krádeží, který souvisí s nárůstem výkupní ceny železa a jiných kovů ve sběrných surovinách. Tato majetková trestná činnost byla i první předzvěstí vzrůstajících nepokojů na severu Čech v roce 2011, zejména v oblasti Šluknovského výběžku.

3

Přestupky počet obyvatel

přestupky – abs. počet

rok 2010

rok 2011

změna proti roku 2010-11 (index)

změna 10-11 (%)

-3

13,89

10,16

-3,73

-27,3

103

-22

157,9

13O,8

-27,1

-17,6

69

53

-16

87,16 67,31

-19,85

-23

5

13

+8

6,31

+10,2

+160

k 31.12. 2011

změna proti roku 2010

rok 2010

Proti veřejnému pořádku

7873

-43

11

8

Proti občanskému soužití

7873

-43

125

Proti majetku

7873

-43

7873

-43

druh

na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

index na 10 tis. obyv.

změna

k 31.12. proti roku 2011

2010

16,51

Ze statistických dat vyplývá, že počet přestupků proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku zaznamenal pokles o 17,6 až 27,3 %, naopak tomu bylo u přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. V tomto případě byl nárůst o 160 %!! Drogová problematika Ze závěrečné zprávy o realizaci služby terénní sociální práce ve městě Vimperk za rok 2011 – Jihočeský streetwork Prevent, který zde působí od roku 2005, jehož nositelem je Prevent občanské sdružení, vyplývá, že počet uživatelů drog a zejména jejich závislost prudce narůstá. Streetworkři tohoto sdružení z důvodu časového a finančního omezení pracují pouze s romskou komunitou, a proto není zmapována situace mezi ostatními uživateli drog, českou a vietnamskou komunitou, která je ve Vimperku rovněž početná. Pro dokreslení současné situace je uváděna tabulka znázorňující výměnný injekční program, který mimo jiné provádí v rámci terénní práce streetwokři. Přehled vydaných JIS (jednorázové injekční stříkačky) rok počet JIS

2005 7

2006 92

2007 110

2008 308

2009 819

2010 2739

2011 6248

Podle doplňujícího dotazníkového šetření v lékárnách, kdy se mapoval počet prodaných injekčních stříkaček uživatelům drog, bylo zjištěno, že si v průměru uživatelé drog koupí v lékárně 2 000 až 3 000 ks injekčních stříkaček za rok. Pokud se sečtou tato data z lékáren a data vydaných stříkaček, tak na Vimperk připadá cca 9 000 injekčních stříkaček pro nitrožilní uživatele drog. Nejedná se však o konečné číslo protože nejsou známá data od uživatelů drog z české a vietnamské komunity.

4

Z výše uvedeného vyplývá, že není popsána situace na drogové scéně mezi českou komunitou a komunitou ostatních národností žijících ve Vimperku. Aktivní oslovení této většinové komunity ve věci poskytování sociálních služeb protidrogové prevence služeb je na samém počátku u mládeže ohrožené užíváním návykových látek, tj. uživatelů drog na počátku jejich drogové závislosti. Jednou z nejvíce početných uživatelů drog jsou mladiství a mladí dospělí. Tato skupina osob se setkává s drogou mnohdy již na základní škole, což vyplynulo i z dotazníku v rámci zpracování Komunitního plánu sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností Vimperk na období 2011 – 2014 prováděného na základních a středních školách mezi dětmi a mládeží ve věku 13 – 20 let. Jedná se o věkovou skupinu, která byla identifikována jako nejméně organizovaná, ale přitom nejvíce ohrožená negativními vlivy (alkohol, drogy, kouření, vandalismus apod.). Počet žáků jednotlivých škol, kteří se zúčastnili dotazování ZŠ TGM Vimperk ZŠ Smetanova Vimperk Základní škola praktická Vimperk Gymnázium a Střední odborná škola ekonomická Vimperk Střední škola Vimperk Celkem

72 57 11 204 72 416

Na otázku: „Nabízel ti někdo drogy?“ bylo následující zjištění

ZŠ TGM Vimperk ZŠ Smetanova Vimperk Základní škola praktická Vimperk Gymnázium a Střední odborná škola ekonomická Vimperk Střední škola Vimperk

celkem odpovědí 72 57 11 204

ANO

NE

neuvedeno

29 25 5 106

42 31 6 97

1 1

72

47

25

1

Na otázku: „Vyzkoušel jsi nějakou drogu? Jakou?“ bylo následující zjištění

ZŠ TGM Vimperk ZŠ Smetanova Vimperk Základní škola praktická Vimperk Gymnázium a Střední odborná škola ekonomická Vimperk Střední škola Vimperk

celkem odpovědí 72 57 11 204

ANO

NE

11 0 1 63

61 57 10 139

72

30

42

neuvedeno

1 2

Žáci základních škol uváděli užití marihuany, jiné drogy ne. Užití marihuany uvedlo 81 středoškoláků z 93 a 12 z nich uvedlo i další látky (LSD, pervitin, extázi, hašiš).

5

Narušování veřejného pořádku, pocit bezpečí ve městě Jedním z hlavních problémů souvisejícího s protiprávním chováním a jednáním nepřizpůsobivých je ohrožování občanů města na veřejnosti. Z jednání s představiteli škol ve městě v minulém roce vyplynulo, že mnohé děti a mladí dospělí mají strach v některých částech města, a proto bylo přistoupeno k dotazníkovému šetření u cílové skupiny dětí a mladých dospělých, kde a kdy se cítí ve městě bezpečně, za účelem zpracování mapy pocitu bezpečí. Na základě svých poznatků byla také data poskytnuta Městskou policií Vimperk a Policií ČR. V dotazníkovém šetření byli osloveni žáci ZŠ TGM, ZŠ Smetanova, studenti Gymnázia a střední odborné školy ekonomické, studenti Střední školy Vimperk, děti navštěvující kroužky v DDM a ZUŠ. Děti a studenti byli dotazováni, v jakých částech města se cítí bezpečně/ohroženi a v jaký čas a den. Po vyhodnocení získaných dat z dotazníkového šetření vyplynulo, jaká část města je z pohledu žáků základních škol a studentů středních škol vnímána jako nejméně bezpečná. V následující tabulce je buď uvedeno % vyjádření z počtu dotazovaných žáků, nebo symbol X vyjadřuje nebezpečné místo z pohledu dotazovaných. Červená barva označuje nejvíce problémové lokality. ulice Sušická - podchod Sušická - Tesco Sušická – autobus.zas Mírová - hřiště Mírová -ulice Luční K Rokli Špidrova u Penny Špidrova u Lidlu Špidrova autobusové nádraží Špidrova – vlakové nádraží Městský park – cesta podél Volyňky Městský park – dětské hřiště Městský park - fontána Krátká – schody Kaplířova Rožmberská Pasovská hotel Vltava Pasovská – směr Terasa Steinbrenerova Pivovarská u fontány Pivovarská směr k nemocnici Kostelní Náměstí Svobody

ZŠ Smetanova 9 7 8 15 5 3 3 19

ZŠ TGM 42 8

Gymnázium a ekonom. škola X

Střední šk. Vimperk

DDM

ZUŠ

X

X

X

19

15 15 22

20

9 36

20 20 20

51 75 X

3

60 18

X

X X X X X X X

X

X

X

X X X

8 18 18

X X

Z časového hlediska po vyhodnocení výsledků šetření vyplynulo, že nejvíce se děti či mladí lidé cítí ohroženi v odpoledních a večerních hodinách. Na otázku kým se cítí být ohroženi, odpověděli, že nejvíce romskou komunitou – mladistvými z této komunity, bezdomovci, staršími žáky a mladistvými. Ohrožení je typu hrozby fyzickým ublížením a vyhrožováním za účelem získání peněz, cenných věcí za účelem jejich dalšího prodeje nebo v některých případech i drog. Drobné fyzické postrkování a dorážení včetně slovního napadání je častým jevem na hřištích a v místech, kde postávají či se pohybují nepřizpůsobiví. Toto jednání působí velice negativně na všechny oběti této činnosti. V příloze je mapa s červeným a modrým zákresem míst pocitu největšího ohrožení.

6

1.2.

Sociálně demografická část

Počet nezaměstnaných za rok 2010, 2011, meziroční srovnání a index na 10 tisíc obyvatel 2010

Index na 10 tis. obyvatel

2011

Index na 10 tis. obyvatel

2010/2011

Změna

leden

326

411,8

323

410,3

-3

únor

343

433,3

312

396,3

-31

březen

342

432

291

369,6

-51

duben

313

395,4

264

335,3

-49

květen

277

349,9

233

295,9

-44

červen

259

327,2

221

280,7

-38

červenec

276

348,7

232

294,7

-44

srpen

269

339,8

227

288,3

-42

září

258

325,9

232

294,7

-26

říjen

249

314,6

219

278,2

-30

listopad

287

362,6

246

312,5

-41

prosinec

323

408

305

387,4

-18

293,5

370,8

258,8

328,7

-34,7

průměr za rok

Z tabulky o počtu nezaměstnaných ve městě je patrné, že dle přepočtu pomocí indexu na 10 tis. obyvatel došlo ke snížení počtu nezaměstnaných v roce 2011 oproti roku 2010. Počet vyplacených sociálních dávek

2010

Index na 10 tis. obyvatel

2011

Index na 10 tic. obyvatel

Změna 2010/2011

příspěvek živobytí

na

1124

1419,9

955

1213

-169

doplatek bydlení

na

303

382,8

264

335,3

-39

mimořádná okamžitá pomoc

146

184,4

106

134,6

-40

sociální příplatek

620

783,2

60

75,7

-520

410

517,9

370

470

-40

příspěvek bydlení

na

Při porovnání vyplacených sociálních dávek ve výše uvedené tabulce je možné konstatovat, že dle indexu na 10 tis obyvatel počet vyplacených dávek klesl. Je otázkou, zda důvodem poklesu je menší potřeba těchto dávek nebo trend omezení jejich vyplácení z důvodu poklesu objemu finančních prostředků ve státním rozpočtu. Omezení finanční částky pro 7

sociální příplatky a následné jeho zrušení mělo za následek prudký pokles počtu vyplacených dávek v roce 2011 při porovnání s rokem 2010. Sociálně vyloučené lokality ve správním území města Vimperk V současné době je ve správním území města sedm objektů obývaných převážně romskou komunitou, pět objektů stojí samostatně a dva objekty na sebe navazují. Z toho pouze tři z těchto domů jsou ve vlastnictví města, Výškovice 17, U Lázní 171 a Pasovská 150. Domy v ulici Svornosti 42, Pasovská 29, Pivovarská 58 a Kostelní 57 jsou v soukromém vlastnictví, kdy ani jeden z majitelů těchto objektů ve městě nežije, ani objekty neudržuje v řádném stavu, pouze zde zpravidla má správce objektu. Domy v ulici Kostelní a Pivovarská byly vydány restituentovi žijícímu ve Velké Británii a jsou v dosti zchátralém stavu. Z pohledu města Vimperk, majitele objektů ve Výškovicích, v ulici U Lázní a Pasovské, jsou největší problémy s jejich obyvateli z důvodu řádného placení nájmu, udržování pořádku na veřejném a společném prostranství a páchání přestupků a trestné činnosti v objektech. Jedná se o provozování prostituce, prodej drog a jejich užívání. Většina obyvatel těchto domů je vedena u Úřadu práce nebo je v invalidním důchodu a pobírá sociální dávky. Z hlediska národnostního složení dle názoru města se jedná téměř o sto procentní romskou komunitu, i když podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2011 se k romské národnosti přihlásilo 8 osob v rámci ORP Vimperk, což činí nárůst o 5 osob oproti sčítání z roku 2001. Výškovice 17

15 romské národnosti z 18 osob

U Lázní 171

28 romské národnosti z 30 osob

Pasovská 150

21 romské národnosti z 22 osob

U objektů, které nemá město ve svém vlastnictví, není možné uvést počet osob v nich žijících z důvodu jejich nenahlášení k trvalému pobytu nebo na služby. Z pozice městského úřadu jsou omezené možnosti provádění kontrol v těchto objektech a vzhledem k značné migraci osob mezi domy je problém i v případě provedené návštěvy či šetření v domě stanovit počet osob obývající dům. Vzrůstající trend v této komunitě má zadluženost osob vůči městu, ale i vůči jiným státním či soukromým institucím. Ve většině případů, kdy se s těmito lidmi pracuje, se zjistí jejich mizivá schopnost hospodařit s finančními prostředky a naprostá bezradnost vůči institucím, kterým dluží peníze. Z pravidla tuto situaci řeší rychlou půjčkou ve výši 30.000 až 50.000 Kč od různých bank či firem, a tím dochází k dalšímu roztáčení dluhové spirály. Finanční negramotnost je i zřejmá u mnohých mladých lidí, kteří nejsou schopni nakládat s větším obnosem finančních prostředků a rozdělit si jejich spotřebu na delší časové období. Mnohdy se setkáváme s touto situací i u seniorů. Nedostatek finančních prostředků je také často řešen pácháním majetkové trestné činnosti – krádežemi a poté prodáním zboží do zastavárny. Dalším zdrojem finančních prostředků je provozování prostituce a prodej drog. Město Vimperk se snaží omezit tyto jevy, ale pouze v míře a možnostech svých pravomocí. Obecně závazná vyhláška o narušování veřejného pořádku reguluje prostituci na vybraných místech ve městě a případný dohled kamerovým dohlížecím systémem na místa, kde dochází k překupování kradeného zboží, ztíží podmínky této trestné činnosti. Ve spolupráci s Policií ČR a Národní protidrogovou centrálou město realizuje opatření pro zamezení šíření drog a je nápomocno na základě svých zjištění předáváním informací těmto institucím pro jejich vlastní šetření.

8

1.3 Institucionální analýza V organizační struktuře Městského úřadu Vimperk je referát sociálních věcí a zdravotnictví, který má ve své kompetenci následující činnosti. Pro přehled je uveden i jejich popisem. Práce s dětmi a mladistvými se řídí zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Činnost je zaměřena zejména na děti a) jejichž rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, b) které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití, d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte, e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu, f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umisťovány do zařízení zajišťující nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců, g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami, h) které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu. Tato činnost je, pokud výše uvedené skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Zde se jedná o preventivní činnost a působení. Dále je pak zajišťována činnost poradenská, kdy OSPOD pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, Dále odbor poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené. Pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) – činnost je zaměřena na řešení otázek ohledně úpravy poměrů k nezletilým dětem, stanovení výživného, změny výše výživného, změny výchovného prostředí, otázky styku dítěte s rodiči, otázky týkající se popření či určení otcovství, dále na péči a výchovu dětí, náhradní rodinnou péči a řešení situace týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, na další spolupráci s rodinou, školami, lékaři a zdravotnickými zařízeními, soudy, psychology, PPP, centrem pro rodinu, neziskovými organizacemi, pracovníci se dále podílí na komunitním plánování obce. Kurátor pro mládež - zabývá se řešením výchovných problémů dětí, záškoláctvím, přestupky a trestnou činností dětí a mládeže, dále spolupracuje s rodinou, školami, s policií, soudy, OSZ, PMS, SVP, diagnostickými ústavy, výchovnými ústavy, neziskovými organizacemi, podílí se na komunitním plánování obce. Sociální kurátor – jeho činnost je zaměřená na práci s lidmi z výkonu trestu odnětí svobody, lidmi bez přístřeší, lidmi závislými na alkoholu a jiných omamných látkách, osobami propuštěnými ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti, dále spolupracuje s věznicemi, azylovými domy, noclehárnami, krizovými centry, léčebnami, neziskovými organizacemi, podílí se na komunitním plánování obce. 9

Romský poradce – navštěvuje romské rodiny v terénu, poskytuje jim poradenství v oblasti bytových záležitostí, péči a výchově dětí, vedení domácnosti, hospodaření, dávek hmotné nouze a státní sociální podpory, dále spolupracuje s ostatními institucemi, podílí se na komunitním plánování obce. Protidrogový koordinátor – zabývá se lidmi, kteří jsou závislí na omamných látkách, poskytuje jim poradenství ohledně případné léčby a návštěvy kontaktních center, spolupracuje s nevládními organizacemi, podílí se na komunitním plánování obce. V roce 2011 město schválilo Komunitní plán sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností Vimperk na období 2011 – 2014. Součástí zpracování plánu byla podrobná analýza všech poskytovatelů služeb, kteří se nacházejí v území, a z následné SWOT analýzy vyplynulo, po kterých službách je poptávka a které zde v regionu nejsou zastoupeny. V současné době jsou ve Vimperku k dispozici tyto služby: • BH Nemocnice Vimperk, a.s., sociální lůžka na přechodnou dobu, do vyřešení nepříznivé sociální situace klienta • Most naděje –Farní charita Prachatice, terénní služba poskytována lidem, kteří se ocitli ve vážné sociální situaci • Mesada o.s., ambulantní služba k nácviku potřebných dovedností pro osoby s mentálním a zdravotním postižením, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, pachatelé trestné činnosti, osoby vracející se z výkonu trestu, etnické menšiny • Oblastní charita Vimperk, ubytování a sociální služby seniorům, terénní pečovatelská služba, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, mateřské centrum Budulínek • Prevent o.s., Jihočeský streetwork, terénní služba – práce s osobami užívající drogy • Sdružení rozkoš bez rizika, terénní sociální práce oslovující sexuální pracovnice na ulici, v nočních klubech a privátech • Portus Prachatice o.s., primární prevence ve školách, předcházení užívání omamných a psychotropních látek a vlivů společensky nežádoucích jevů formou besed • Školské poradenské zařízení při ZŠ T.G. Masaryka Vimperk • DDM Prachatice, pracoviště Vimperk, kroužky s různou zájmovou činností • dobrovolné kroužky při základních školách • sportovní kluby, TJ Šumavan Mezi chybějícími sociálními službami na území ve městě Vimperk i pro celé ORP Vimperk je azylový dům (nebo lůžka) a osobní asistence. Dále pak denní stacionář pro mentálně postižené, terénní program pro Romy, chráněné bydlení a chráněné dílny. Z výčtu chybějících služeb, které mají bezprostředně vliv na kriminalitu a bezpečnost ve městě, je věc azylového domu, kde by mohli být ubytováni lidé častěji se dopouštějící přestupků, přečinů i zločinů – tj. lidé bez domova a sociálních návyků, a terénní program pro Romy, kde trávení veškerého času je bez smysluplných aktivit, bez povinností vůči společnosti a téměř vždy souvisí s narušováním veřejného pořádku. Z hlediska hodnocení spolupráce mezi jednotlivými subjekty lze konstatovat, že spolupráce je na velice dobré úrovni a dobré vzájemné informovanosti.

10

2. Komentář k bezpečnostní analýze Z tabulek o kriminalitě a vlastního šetření vyplývá, že nejvíce problémů se jeví v oblasti majetkové kriminality, která tvoří ve správním území města 65 % z celkové kriminality. Z tabulky evidence přestupků je zřejmé, jak již bylo uvedeno výše, že přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi došlo k výraznému nárůstu, a to o 160 %! Statistika o kriminalitě a přestupcích je jedním z vypovídajících ukazatelů o protiprávním dění ve městě, ale je nutné brát zřetel i na dění související s narušováním veřejného pořádku a s občanským soužitím. Z událostí v druhé polovině roku 2011 a z nálady mezi občany, zejména chování nepřizpůsobivých na veřejnosti, které muselo být několikrát řešeno městskou policií za účasti státní policie, a zvýšená veřejná distribuce drog po městě, bylo podnětem založení Hnutí za Vimperk bez nepřizpůsobivých na sociální síti facebooku. Této nálady ihned využila Dělnická strana sociální spravedlnosti a novináři, jež dle svého poznání a názoru prezentovali město Vimperk v celostátních denících jako Šluknov II. Medializace problému měla za následek eskalaci nálady proti nepřizpůsobivým. Přesto, že v té době město situaci řešilo a upozorňovalo patřičné orgány na danou problematiku, veřejnost vnímala aktivity města jako nedostatečné a rovněž tak vnímala i činnost Městské policie Vimperk a Policie ČR. Jednání strážníků městské policie bylo kritizováno z důvodu jejich nezasahování či nepřiměřeného chování v dané situaci. Po jednání se zástupci obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni o situaci ve Vimperku, odeslání dopisu Národní protidrogové centrále s popisem situace ve městě na drogové scéně, se uskutečnilo několik jednání se zástupci Policie ČR, Ministerstva vnitra a zástupci Jihočeského kraje. Město začátkem listopadu 2011 přijalo opatření ke zvýšenému dohledu nad dodržováním pořádku ve městě. Ze závěrů uskutečněných jednání byla přijata opatření pro posílení společných hlídek a větší součinnosti městské policie s Policií ČR, byla dohodnuta opatření pro zlepšení informovanosti občanů o činnosti a možných opatření policejních složek, nadefinovány možnosti města pro kontrolu objektů s nepřizpůsobivými občany. V první polovině tohoto roku je zaznamenán extrémní nárůst majetkových přestupků – krádeží kovů, které jsou jednak způsobeny ztíženou finanční situací nepřizpůsobivých občanů a jednak zajímavou výkupní cenou ve sběrných surovinách. Z výše popsané situace je patrné, že v rámci prevence kriminality je nezbytné se zaměřit na sledování míst a objektů, která jsou často předmětem krádeží, případně místem překupování zboží. Technické vybavení a zázemí včetně moderního systému kamerového vybavení je velkým přínosem pro kvalitní práci městské policie a potažmo i práci Policie ČR pro získávání potřebných dat. Dále pak stoupá obecně agresivita osob, které narušují veřejný pořádek, a pro zasahující strážníky městské policie to nejsou lehké situace. Vzdělávání v této oblasti a předávání si zkušeností je jedním z možných opatření pro zlepšení práce městské policie a i náhledu občanů na jejich práci. Spolupráce občanů, i žáků a studentů škol, včetně odborníků zabývající se prevencí kriminality s městskou policií je další možností zkvalitnění jejich práce. Mapování míst s nejčastějším narušováním veřejného pořádku a soužití a druhů přestupků či přečinů bude významným podkladem pro práci Městské policie Vimperk a i Policii ČR, její zaměření a vzájemnou koordinaci. Vedle dat o kriminalitě a přestupcích jsou v bezpečnostní analýze uvedeny závěry ze závěrečné zprávy občanského sdružení Prevent, které mapuje ve městě drogovou scénu mezi romskou komunitou. Z této zprávy vyplývá, že závažným problémem je výrazný nárůst uživatelů drog a jejich míra závislosti na těchto látkách. Jedná se o výsledky z romské komunity v časovém horizontu 7 let. Ze závěrečné zprávy lze dovodit kolik drogově závislých je žen a mužů a kolik jich nepoužívá nitrožilní aplikaci z důvodu obavy odebrání dětí do ústavní péče a z důvodu provozování prostituce. V současné době je evidováno občanským sdružením 39 uživatelů nealkoholových drog, z toho je 17 mužů a 22 žen, 24 injekčních uživatelů drog. Jedná se o osoby v převážné většině produktivního věku (nejstaršímu 11

uživateli drog je přes čtyřicet let), které jsou bez práce a denně potřebují v průměru na drogu 500 až 1 000 Kč. Potřebné finanční prostředky na drogu není možné hradit pouze ze sociálních dávek, a proto jsou zdrojem příjmu prostituce, prodej/distribuce drog nebo prodej ukradeného materiálu či zboží v zastavárně či sběrně surovin, které pochází z trestné činnosti. Další částečnou závislostí je i gamblerství, kde herny byly a jsou místem snadného opatření si drogy. Drogově závislý člověk potřebuje v průměru na měsíc pouze pro svoji potřebu 15 000 až 30 000 Kč na drogu. Snadno dostupná droga pro osoby žijící v této komunitě má za následek zvětšující se závislost na drogách (zvýšení množství dávek pro jednoho klienta) a ohrožení dětí žijících s nimi, neboť od dětství mají v podvědomí, že droga je součástí života dospívajících a dospělých. Z analýzy a popsané drogové scény v romské komunitě plynou následující rizika: • prodej a distribuce drog • požívání drog • prostituce • ohrožení mravní výchovy dětí – používání drog a provozování prostituce v bytech, kde jsou děti • nedodržování veřejného pořádku • páchání trestné činnosti – přechovávání a přeprodej věcí pocházejících z trestné činnosti • šíření pohlavních chorob. Jedním ze způsobů, jak řešit výše uvedená rizika, je permanentní dohled na činnost v okolí objektů, kde tato rizika hrozí. Ze záznamů kamerového systému je možná identifikace pohybu osob nebo aut, která se pravidelně objevují v daném prostoru, zejména pak v nočních hodinách. S tím souvisí i postávání před domy nebo v jejich blízkosti za účelem nabídky sexuálních služeb, převážně se jedná o zákazníky ze SRN. S nutným opatřením nezbytné denní finanční hotovosti na drogu souvisí i majetková kriminalita, kdy část věcí pocházející z majetkové kriminality může být přechovávána v domě. Vyhazování nepotřebných předmětů ze zařízení bytu přes silnici, vyhazování odpadků, bude rovněž sledováno kamerovým systémem, což umožní snazší identifikaci pachatele. Současně dalším opatřením, které město pro vybrané objekty připravuje, je jejich změna v užívání. Objekty by měly z části sloužit jako dům na půl cesty či azylový dům, případně přístřeší pro osoby, které se ocitnou v tíživé situaci, část bytů bude typu „tréninkového bydlení“, kdy v domě bude nepřetržitá služba – dohled nad obyvateli či uživateli domu. Dále se předpokládá vybudování nízkoprahových zařízení pro děti, které mohou být ohroženy sociálně patologickými jevy. Součinnost městské a státní policie se zvýšením dozorové činnosti v inkriminovaných oblastech, záznam konání strážníka vykonávajícího službu při zákroku či jednání s nepřizpůsobivými a zvýšený dohled odboru sociálních věcí a zdravotnictví omezí prostor a možnost páchání trestné činnosti, přestupků a ohrožení mravní výchovy dětí. Hodnocení realizovaných opatření bude možné na základě dat z kamerového systému, činnosti občanského sdružení Prevent – počet klientů a kontaktů s uživateli drog obývající tyto domy, spolupráce s občanským sdružením Rozkoš bez rizika, která dojíždí do města za klientkami provozující prostituci. Spolupráce odboru sociálních věcí a zdravotnictví se základní školou, kam docházejí děti z těchto domů, umožní lépe mapovat situaci v oblasti výchovy dětí. Systémová práce s dětmi z těchto rodin a delší pobyty mimo krizovou komunitu otevře prostor pro jiný způsob života. Možnost nákupu drog v hernách řešilo město v průběhu roku 2011 a 2012, kdy vydalo obecně závaznou vyhlášku o úplném zákazu provozování výherních hracích automatů v celém správním území města.

12

V komunitě českých dětí a ostatních národností žijící ve městě je drogová situace poměrně neznámá, a to jednak z nedostatku finančních prostředků pro poskytovatele sociální služby zabývající se drogovou problematikou a jednak z velké časové náročnosti. Otázka užívání drog mezi touto komunitou je odlišná od romské komunity, protože zde jsou uživateli drog téměř výlučně mladiství nebo mladí dospělí, zřídka jejich rodiče, na rozdíl od romské komunity. Velice často se osoby zabývající touto problematikou setkávají s názorem rozhořčených rodičů, že se jich tato problematika netýká, týká se pouze těch ostatních. V převážné většině jsou rodiče ke svým dětem v tomto ohledu „slepí“ a nebo si tento problém nechtějí přiznat, i když tuší, že se něco děje. Jedním z opatření pro obeznámení se situací ve městě Vimperk pro tuto skupinu osob, je pořádání odborných přednášek pro rodiče i děti a na konkrétních případech ve městě je upozornit na nebezpečí drog. Jedním z preventivních opatření pro děti, mladistvé a mladé dospělé je alternativní nabídka trávení volného času bez finanční náročnosti na provozování snadno dostupné volnočasové aktivity. Místa otevřená a přístupná široké veřejnosti s možností aktivního trávení volného času minimalizují možnost potkání se s drogou a zároveň dají příležitost se seznámit s jinou skupinou svých vrstevníků, kteří aktivně tráví svůj volný čas. Jedná se o nízkoprahová zařízení a venkovní sportovní areály a odpočinková místa. Další alternativou jsou výcviky pro rodiče s dětmi, víkendové pobyty a letní tábory, učební programy a systémové vzdělávání. Rozšíření městského kamerového systému je jedním z důležitých nástrojů prevence kriminality v oblasti páchání trestné činnosti a narušování soužití a veřejného pořádku a zejména bezpečnosti ve městě. Z výsledků dotazníkového šetření v roce 2012 pro zpracování mapy pocitu bezpečí vyplynula místa, v které části města se děti a mladí lidé cítí bezpečně/ohroženě. Interním opatřením pro možnost zpětné kontroly pohybu strážníků konajících službu bude GPS, který bude mít k dispozici hlídka. GPS bude mapovat přesný pohyb strážníků po městě v průběhu celé služby. Toto opatření umožní hodnotit činnost policie v oblasti pochůzkové činnosti a jejich pohyb dle místa a doby podle nastavených priorit. Rozšíření kamerového systému je jedním z nejvíce účinných opatření prevence kriminality. Z uvedené analýzy obětí trestné činnosti vyplývá, že polovinu obětí tvoří osoby starší 65 let. Tato skupina seniorů, která podle statistiky plynoucí ze sčítání obyvatel, ve městě narůstá a je jednou z prioritních skupin v rámci plánu prevence kriminality. Zmapování míst soustředěného pohybu i pobytu seniorů v čase umožní zaměřit práci městské policie na tato místa a také opakování možných číhajících nástrah na seniory může napomoci snížit počet kriminální činnosti páchané na seniorech. Stejným způsobem se předpokládá vypracování mapy pocitu bezpečí pro seniory v příštích letech a k tomu přijetí opatření. Pro celkovou bezpečnost ve městě a eliminaci nežádoucích jevů jsou nezbytná opatření, která vedou ke snížení příležitostí k páchání trestné činnosti, tj. osvětlení rizikových míst, uzavření majetku – areálů, označení majetku apod. Pro dobrou a kvalitní práci v oblasti prevence kriminality je základním předpokladem mít schopný a kvalitní tým pracovníků, jež se touto problematikou zabývají. Vzhledem k odborné a psychické náročnosti je proto nezbytné zaměřit se rovněž na jejich vzdělávání v této oblasti. V mapové příloze Plánu prevence kriminality města Vimperk na období 2012 – 2015 jsou vyznačena míst pro pokrytí kamerovým systémem, místa, kde jsou nejvíce páchány přestupky a místa pro aktivní trávení volného času cílovými skupiny dle Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015

13