Plán péče o přírodní památku V HLUBOKÉM
na období 2015 - 2016
návrh
1
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: údaje o vyhlášení:
481 přírodní památka V Hlubokém Výnos Ministerstva kultury ČSR č.j. 3.030/70-II/2 ze dne 10. 3. 1970
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území:
Ústecký kraj Louny Louny Peruc Peruc, Stradonice u Pátku
1.3 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
..... ..... .....
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
CZ0420013 V hlubokém
Poznámka: tento plán péče je zpracován pouze jako koncept pro účely přehlášení přírodní památky, s navrhovanou dobou platnosti 2015 – 2016. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do roku 2016 bude v průběhu roku 2015 v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče tak, aby mohl být zohledněn v LHP na další období.
2
1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Stradonice u Pátku Číslo parcely podle KN
1519
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek
Číslo listu vlastnictví
618
Výměra parcely celková dle KN (m2)
349436
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
139382 139382
Katastrální území: Peruc Číslo parcely podle KN
151 152 153
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
Číslo listu vlastnictví
24 666 24
Výměra parcely celková dle KN (m2)
8754 2501 750436
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
2964 2501 62674 68139
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo bude vyhlášeno na zbylé části pozemku p. č. 151 v k. ú. Peruc Katastrální území: Peruc Číslo parcely podle KN
151
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek
Číslo listu vlastnictví
24
Výměra parcely celková dle KN (m2)
8754
Výměra parcely v OP (m2)
5790
Celkem
1.5 Kategorie IUCN III. - přírodní památka. 1.6 Předmět ochrany ZCHÚ Podle původního zřizovacího výnosu č. j. 3.030/70-II/2 ze dne 10. 3. 1970 bylo zřízeno chráněné naleziště V hlubokém k ochraně vzácné teplomilné květeny. Po přehlášení přírodní památky bude předmět ochrany upraven následovně: Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště: K4A - nízké xerofilní křoviny se skalníky (Cotoneaster sp.), T3.2 - pěchavové trávníky, S2A - pohyblivé sutě karbonátových hornin, L3.1 - hercynské dubohabřiny, L4 - suťové lesy a L6.1 perialpidské bazifilní teplomilné doubravy, dále pak zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin a hub: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), stařinec oranžový (Tephroseris aurantiaca), třemdava bílá (Dictamnus albus), zimostrázek alpinský (Polygala chamaebuxus), pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis) a hřib nachový (Boletus rhodoxanthus).
3
1.7 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování a zlepšení stavu biotopů a populací druhů, které jsou předmětem ochrany EVL i PP. Dlouhodobým cílem je přesně stanoveným způsobem lesního hospodaření podpořit rozvoj společenstev teplomilných doubrav na opukových stráních údolí Debeřského potoka.
2. Charakteristika zvláště chráněného území, přírodní poměry 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází 1,75 km severně od obce Peruc v lesnatém prudkém západním až severozápadním svahu nad pravým břehem Debeřského potoka v nadmořské výšce 214-334 m n. m. Ve svahu hlubokého tektonicky podmíněného údolí Debeřského potoka vystupují nejen druhohorní křídové pískovce cenomanu, ale zejména opuky bělohorských vrstev spodního turonu. Půdy jsou mělké, vysychavé a skeletovité, svah je místy pokryt opukovou sutí. Současný stav vegetace chráněného území odpovídá převážně nízkým bazifilním doubravám, habrovým doubravám a suťovým lesům. Je však částečně ovlivněn lesním hospodářstvím, preferujícím v minulosti v bezprostředním okolí výsadby modřínu a smrku. Ve skutečnosti však je vegetace západních svahů Debeřského údolí velice pestrá a představuje spíše mozaiku svébytných vegetačních typů, jejichž vzájemný poměr se časem měnil v závislosti na způsobu obhospodařování pozemků. Dochovaný stav nasvědčuje tomu, že lesní porost zřejmě místy býval rozčleněn volnými plochami udržovanými například pastvou nebo pařezovým hospodařením v převažujících doubravách. Odpovídá tomu jak ostrůvkovitý výskyt světlomilných pionýrských dřevin, tak i relativně bohaté zastoupení druhů reliktní nelesní vegetace, jejíž výskyt je jinak v současné době omezen pouze na okolí skalních výchozů a erozních ploch. Nejzajímavějším typem vegetace jsou tzv. dealpinské trávníky s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans), které jsou považovány za pozůstatek z období posledního zalednění a představují zřejmě jeden z nejstarších typů přírodní vegetace na území České republiky. V Čechách a na Moravě se vyskytují obvykle na zemních teráskách skalnatých svahů převážně severní expozice budovaných vápnitými horninami a jsou vlastně ochuzenou variantou vegetace rozšířené běžně například ve vysokých polohách vápencových Alp. Plošně omezené porosty pěchavy jsou na území přírodní památky a v jejím bezprostředním okolí vázány na skalní výchozy a opukové sutě v prořídlých partiích lesního porostu. Převažujícím vegetačním typem jsou nicméně bazifilní suchomilné doubravy s charakteristickým hromadným výskytem druhů jako kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruelum) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus), v nichž je zároveň možné setkat se s celou řadou vzácných druhů teplomilných trávníků a lesních okrajů, např. s vítodem nahořklým (Polygala amarella), lněnkou bavorskou (Thesium bavarum), trýzelem vonným (Erysimum odoratum), kamejkou lékařskou (Lithospermum officinale) nebo střevíčníkem pantoflíčkem (Cypripedium calceolus). Na hlubších půdách rostou i náročnější druhy mezofilních lesů, jakým je například okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Populace 4
některých druhů jsou však již málo početné nebo v posledních letech vykazují zřetelný úbytek. Na výchozy opukových (spodní turon) skalních srubů a na jejich osypy je vázán výskyt v České republice zcela unikátních pěchavových trávníků. Dominantním druhem je Sesleria albicans, jako kodominanta často vystupuje Anthericum ramosum a Carex humilis. Význačnými druhy jsou Polygala amarella, Polygala chamaebuxus, Asperula tinctoria, Scabiosa columbaria, Aster amellus, Teucrium chamaedris a Thesium bavarum. Přítomny jsou i petrofyty jako např. Thalictrum minus či Galium glaucum. Spolu s pěchavovými trávníky je na skalních výchozech přítomna i vegetace nízkých xerofilních křovin s dominantním skalníkem Cotoneaster integerrimus. Obvykle na tuto vegetaci navazuje suťový les, který lze v některých případech řadit do as. Seslerio-Tilietum (i když je zde více zastoupen Quercus petrea a tato vegetace přechází na méně extrémních místech v CornoQuercetum). Tato společenstva se vyskytují na několika místech Z-SZ orientovaných svahů Debeřského údolí mezi Chrastínem a Perucí. Velmi reprezentativní je lokalita nedaleko Krásné vyhlídky a skalní srub 100m Z od hranice přírodní památky „V Hlubokém“. Jako potenciální přirozenou vegetaci území Neuhäuselová, Moravec et al.(1997) mapují: 1. Melampyro nemorosi-Carpinetum 2. Potentillo albae-Quercetum 3. Querco-Ulmetum Mikyška a kol. (1969) v území navíc mapují acidofilní doubravy sv. Quercion robori-petreae, kam se řadila vymapovaná vegetace as. Luzulo albidae-Quercetum petreae, což zhruba odpovídá mapovaným lesním jednotkám. Vzhledem k hrubšímu měřítku těchto map se nelze divit, že zde není zaznamenán výskyt suťových lesů as. Seslerio-Tilietum, Aceri-Carpinetum a teplomilných doubrav as. Corno-Quercetum. Tato společenstva jsou sice relativně maloplošná, ale z fytocenologického a fytogeografického hlediska velmi důležitá. I když chráněné území bylo původně vyhlášeno především k ochraně bohaté populace střevíčníku pantoflíčku (který zde v současné době roste pouze v malém počtu jedinců převážně mimo hranice chráněného území), nejvýznamnější ohroženou rostlinou je zřejmě stařinec oranžový (Tephroseris aurantiaca), jehož zdejší výskyt je posledním v České republice. V minulosti byl na území přírodní památky proveden úspěšný pokus o vysazení většího počtu rostlin vypěstovaných v meristémových kulturách z materiálu sebraného přímo na lokalitě, přesto je nutné zdejší populaci podpořit dalšími opatřeními. Druh se v současné době vyskytuje z větší části mimo hranice stávající přírodní památky. Významný je zde i výskyt některých teplomilných druhů hub vázaných převážně na bazické podklady, např. hřibu nachového (Boletus rhodoxanthus). Přírodní biotopy název biotopu perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (L6.1) hercynské dubohabřiny (L3.1)
podíl plochy popis biotopu v ZCHÚ (%) 60% 15%
doubravy s dominantním Quercus petrea a přimíseným Q.pubescens na svazích na křídových sedimentech je to druhově bohatá as. Melampyro nemorosi-Carpinetum 5
pěchavové trávníky (T3.2) nízké xerofilní křoviny (K4A) pohyblivé sutě karbonátových hornin (S2.A)
10% 5% 10%
na výchozech opukových skalních srubů či na jejich osypy s dominantním druhem Sesleria albicans na hranách několika opukových srubů v Debeřském údolí s dominantou Cotoneaster integerrimus vegetace je omezena na osyp pod opukovým skalním srubem
Rostliny aktuální početnost 17 ex. stařinec oranžový (Tephroseris aurantiaca) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) 4 trsy třemdava bílá (Dictamnus albus) hojně okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) 20-30 ex. plamének přímý (Clematis recta) roztroušeně dřín obecný (Cornus mas) řídce zimostrázek alpinský (Polygala chamaebuxus) roztroušeně astra chlumní (Aster amellus) řídce oměj vlčí (Aconitum lycoctonum) řídce oměj pestrý (Aconitum variegatum) řídce lilie zlatohlavá (Lilium martagon) roztroušeně chrpa chlumní (Centaurea triumfetti) několik vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) 40-50 ex. ostřice tlapkatá oddenkatá několik trsů (Carex pediformis subsp. rhizoides) vítod nahořklý (Polygala amarella) řídce hlaváč fialový (Scabiosa columbaria) řídce lněnka bavorská (Thesium bavarum) roztroušeně žluťucha menší (Thalictrum minus) roztroušeně mařinka barvířská (Asperula tinctoria) řídce medovník meduňkolistý (Melitis roztroušeně mellissophyllum) trýzel vonný (Erysimum odoratum) řídce kamejka modronachová hojně (Lithospermum purpurocaeruleum) bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) roztroušeně ostřice nízká (Carex humilis) roztroušeně kruštík širolistý (Epipactis helleborine) roztroušeně lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) roztroušeně mochna bílá (Potentilla alba) roztroušeně prvosenka jarní (Primula veris) hojně skalník obecný (Cotoneaster integerrimus) ojediněle kalina tušalaj (Viburnum lantana) roztroušeně Název druhu
stupeň ohrožení §1, C1 §2, C2 §3, C3 §3, C3 §3, C3 §3, C4a §3, C3 §3, C3 §3, C4a §3, C3 §3, C4a §3, C3 §3, C3
popis charakteru výskytu teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava suťový les teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava
§3, C3
teplomilná doubrava
C2 C2 C2 C3 C3
teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava
§3, C3
teplomilná doubrava, okraje cest
C3
teplomilná doubrava
C3
teplomilná doubrava
C4a C4a C4a C4a C4a C4a C4a C4a
teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava teplomilná doubrava
* Kategorie ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: §3: ohrožené, §2: silně ohrožené, §1: kriticky ohrožené podle červeného seznamu: C2: silně ohrožený, C3: ohrožený, C4: druh vyžadující pozornost
Houby 6
Název druhu hřib nachový (Boletus rhodoxanthus) pavučinec nancyský (Cortinarius nanceiensis) klouzek tridentský (Suillus tridentinus)
stupeň ohrožení C1 C2 C2
poznámka potvrzen opakovaně zjištěn v roce 2014, správnost určení zatím není na 100% jistá zjištěn v roce 2014 opakovaně
Živočichové Území přírodní památky i její bezprostřední okolí se vyznačuje rovněž bohatou faunou obratlovců vázaných na lesní prostředí. Z více než stovky zaznamenaných druhů je 24 druhů chráněno zákonem. Z nejvýznamnějších je možné jmenovat například výra velkého (Bubo bubo), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) nebo čápa černého (Ciconia nigra). Z bezobratlých zde byl zaznamenán výskyt cikády chlumní (Novák 2002). Vertebratologický inventarizační průzkum byl zpracován v r. 1984 (Tichý 1985) na ploše o velikosti cca 35 ha v širokém okolí současné přírodní památky. Výskyt uvedených nálezů není ve zprávě přesně lokalizován a nelze je vztáhnout přímo na území současného MCHÚ. Většina uváděných zvláště chráněných druhů živočichů je vázána na vodní tok Debeřského potoka a na vodní nádrž. Řada údajů je navíc získána formou ústního sdělení od různých neuvedených zdrojů. Z těchto důvodů zde není podán přehled zvlášť chráněných druhů živočichů vztahujících se k PP V Hlubokém a v kapitole 3.7 je navrženo tento průzkum aktualizovat. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Nejběžnějším negativním zásahem do populací ZCHD rostlin byl vždy jejich sběr, zvlášť se to týkalo dekorativních druhů (lilie zlatohlavá, střevíčník pantoflíček). Populace střevíčníku v době vyhlášení ZCHÚ představovala přes 300 rostlin než se ji systematických trháním a přenášením do zahrádek podařilo zdecimovat na pouhých několik jedinců rostoucích zde v současné době. Stavba tranzitního plynovodu přes Debeřské údolí přímo nezasáhla do přírodní památky. b) hospodářské vlivy Lesy na území PP byly původně obhospodařovány převážně ve tvaru nízkého a prosvětleného lesa (pařezina). Později se zde hospodařit téměř přestalo a les má nyní již charakter středně vysokých až vysokých porostů. Svahové porosty byly v uplynulých letech narušeny budováním lesních cest ve svazích. Významným negativním jevem bylo také dosazování jehličnanů (smrk, borovice, modřín) do původních dubových porostů a vytváření monokultur (svahových pásů). c) turistika Přístup k CHÚ je po modré turistické značce a cyklostezce z obce Peruc přes tzv. Čechovu (Krásnou) vyhlídku, Horku, lesní komplex Šebín až do Libochovic. Vlastní stezka vede cca 50 m od V okraje CHÚ. Vzhledem k tomu, že průchodnost CHÚ není příliš dobrá, není také turisty cíleně příliš navštěvována. Pěší turistika má pouze lokální nevýrazný charakter (např. v okolí Krásné vyhlídky). 7
2.3 Související plánovací dokumenty Lesní hospodářský plán (2007-2016) 2.4 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup lesní hospodářství
Nejzávažnějším negativním vlivem v současnosti se zatím jeví hospodaření v lesních porostech bez obnovních zásahů způsobující změnu nízkých prosvětlených porostů na vysoké porosty s mohutným rozvojem keřového patra. V minulém období v době platnosti LHP zde nebyly plánovány ani provedeny žádné výchovné zásahy, které by udržely porosty v řídkém rozvolněném zápoji. Ukazuje se, že ponechání lokality v bezzásahovém režimu s postupným zapojením stromového patra není pro teplomilná společenstva rostlin představující hlavní předmět ochrany právě ideální. Vhodné by bylo, kdyby lesní porosty, vzniklé předržením původní pařeziny, byly v budoucnosti opět jako pařezina obhospodařovány. Také je důležité pozvolna upravit nevhodnou druhovou skladbu porostu v dolní části území, kde je vyšší zastoupení modřínu, borovice černé a smrku ztepilého. Přírodní památku by bylo vhodné rozšířit o blízké skalní sruby a také velmi dobře zachované mochnové doubravy na úpatí svahu. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území 2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
PLO 17 - Polabí 1247 Litoměřice 18,6 ha Platnost LHP 2007-2016 Lesní inspektorát Teplice LS Velemín
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: SLT Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT 1X2 Dřínová doubrava DBZ, DBP, HB, LP, BRK, BB, MK, BK KR 1S6 Doubrava na píscích DBZ, BO, HB 3J1 Lipová javořina BK, JV, LP, DB, JLM 2K1 Buková doubrava BK, DBZ, BO Celkem
Výměra (ha) 8,7 5,8 2,1 2,0 18,6
Podíl (%) 47 31 11 11 100 %
porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka
Název dřeviny
Současné zastoupení (ha)
DBZ DBP HB LP BRK BB
dub zimní dub pýřitý habr obecný lípa malolistá jeřáb břek javor babyka
7,7 0 3,7 0,9 + 0
Současné zastoupení Přirozené zastoupení (%) (ha)
40 0 20 5 + 0 8
9,6 0,9 1,8 0,9 0,9 0,9
Přirozené zastoupení (%)
50 5 10 5 5 5
BK MK KL JS BR MD SM BO BOC Celkem
buk lesní jeřáb muk javor klen jasan ztepilý bříza bradavičnatá modřín opadavý smrk ztepilý borovice lesní borovice černá
1,8 + + 1,8 0,9 0,9 0,9 + + 18,6
10 + + 10 5 5 5 + + 100 %
1,8 + + 1,8 + 0 0 + 0 18,6
10 + + 10 + 0 0 + 0 100 %
Poznámka: tato kapitola byla převzata z plánu péče na období 2007 – 2016. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do roku 2016 bude v roce 2015 v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče tak, aby mohl být zohledněn v LHP na další období. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nejsou předpokládány.
9
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Péče o lesní porosty 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Číslo směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
21a
Les ochranný
1S6, 3J1, 2K1
32e
Les zvláštního určení
1X2
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny melior. a zpevňující dřev. A)1X2 B) 1S6 C) 3J1 D)2K1
ostatní dřeviny
JS1 LP JD, JL, BR LP, MD, BR
Teplomilné keře (K) – DŘ, ŘEŠ, KAT, BRBE
A) Porostní typ
B) Porostní typ
C) Porostní typ
D) Porostní typ
Les nízký - dubová pařezina
Les vysoký
Les vysoký
Les vysoký
DBZ , DBP , BB, MK, BRK BO, DBZ, HB BK, JV, LP, DBZ BO, DBZ, BK
Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 30 nepřetržitá Hospodářský způsob výběrový
Obmýtí
Obnovní doba 120 30 Hospodářský způsob výběroný
Obmýtí
Obnovní Obmýtí Obnovní doba doba 120 30 120 30 Hospodářský způsob Hospodářský způsob jednotlivý až skupinový násečný výběr
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty prosvětlení porostu, prioritní úprava druhové skladby úprava druhové skladby odstraňovní nepůvodních s docílením DB8, HB1, BR, dřevin; pařezové hospodaření LP, BO-
úprava druhové skladby
Způsob obnovy a obnovní postup Při obnově preferovat využití přirozeného zmlazení bez nutnosti umělé dosadby
Při obnově preferovat využití přirozeného zmlazení bez nutnosti umělé dosadby
Při obnově preferovat využití přirozeného zmlazení (JV, LP) bez nutnosti umělé dosadby
Při obnově preferovat využití přirozeného zmlazení bez nutnosti umělé dosadby
Péče o nálety, nárosty a kultury Ponechání přirozenému vývoji, v případě potřeby mechanická ochrana proti okusu, podpra zmlazení
Výchova porostů Prořezávky a probírky, zásahy docílit rozvolnění zápoje
Ponechání přirozenému vývoji, Ponechání přirozenému v případě potřeby mechanická vývoji, v případě potřeby ochrana proti okusu mechanická ochrana proti okusu
Ponechání přirozenému vývoji, v případě potřeby mechanická ochrana proti okusu
Prořezávky a probírky, zásahy docílit rozvolnění zápoje
Prořezávky a probírky, zásahy docílit rozvolnění zápoje
Prořezávky a probírky, zásahy docílit rozvolnění zápoje
Opatření ochrany lesa Vyloučení plošné obnovy, vyloučit Vyloučení plošné obnovy, Vyloučení plošné obnovy, Vyloučení plošné obnovy, použití chemických prostředků vyloučit použití chemických vyloučit použití chemických vyloučit použití chemických prostředků prostředků prostředků
Provádění nahodilých těžeb Doporučené technologie Omezit používání těžké techniky, vyloučit její zajíždění do porostů Poznámka Vybrané staré a odumírající jedince (BK, DB) ponechat jako doupné stromy. 10
Poznámka: tato kapitola byla převzata z plánu péče na období 2007 –2016. V souvislosti s platností lesního hospodářského plánu (LHP) do roku 2016 bude v roce 2015 v dohodě s vlastníky dotčených lesních porostů zpracován nový plán péče tak, aby mohl být zohledněn v LHP na další období. Základními principy pro lesní hospodaření v přírodní památce pro období po roce 2016 by mělo být: - vyloučení výsadby geograficky a stanovištně nepůvodních druhů dřevin a jejich postupné odstranění z porostů; - vyloučení hnojení, mechanizované a chemické přípravy půdy; - nezalesňovat místa přirozeného bezlesí (prudké svahy, otevřené suťoviště), případný nálet z těchto ploch odstraňovat, zachovat keře skalníku (Cotoneaster spp.). Tyto plochy se vyskytují pomístně ve svazích, zejména na dílčích plochách D, E, I, K a L – viz příloha M3; - na lokalitách s výskytem teplomilných a světlomilných společenstev (zejména teplomilné doubravy) trvale udržovat nižší zápoj stromového patra, to se týká především pásu podél jihovýchodní hranice přírodní památky (její horní část); - na vhodných místech, zejména v bývalých pařezinách, postupně přecházet na hospodářský způsob nízkého nebo středního lesa (týká se zejména dílčích ploch A, B a C – viz příloha M3); - podpora dubu pýřitého (Q. pubescens), zachování nebo zvýšení jeho zastoupení v porostech. 3.5 Zásady využívání ochranného pásma Ochranné pásmo bude vyhlášeno na části pozemku p. č. 151 v k.ú. Peruc, která není součástí přírodní památky (za cestou). Péče by měla spočívat ve vyloučení výsadby a pěstování geograficky nepůvodních dřevin na tomto pozemku. 3.6 Zaměření a vyznačení území v terénu Území rozšířené přírodní památky bude nutné geodeticky zaměřit a vyznačit v terénu. 3.7 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vydání Nařízení Ústeckého kraje o zřízení (přehlášení) přírodní památky V Hlubokém. 3.8 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nejsou. 3.9 Návrhy na vzdělávací využití území Na vhodném místě při vstupu na území přírodní památky umístit informační tabuli o chráněném území, význačných druzích, které se zde vyskytují a s vysvětlením prováděného managementu. 3.10 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Průběžně monitorovat vliv managementových zásahů na vývoj vegetace a přítomnost ohrožených druhů. Podle možností opakovaně provádět inventarizační botanické a zoologické průzkumy.
11
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy pruhové značení hranic přírodní památky cedule se státním znakem výroba a instalace informačního panelu Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)
10.000,5.000,15.000,30.000,-
30.000,-
Náklady jsou vyčísleny pouze orientačně, závisí na mnoha faktorech, jako je nabídková cena firem, rychlost narůstání křovin/dřevin v letech po vyřezání apod.
4.2 Použité podklady a zdroje informací Klouček Z. (1995): Příroda okresu Louny.- Okresní úřad Louny. Konvička M., Čížek L., Beneš J. (2006): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management.- Sagittaria, Olomouc. Houda J. (1966): Vzácná a chráněná květena Lounska.- ONV Louny. Mackovčin M./ed./(1999): Chráněná území ČR. Vol.I. Ústecko.- AOPK ČR. Novák J. (2002). Závěrečná zpráva z mapování biotopů Natura2000.- Ms. (Depon in AOPK ČR, stř. UL) Voženílek P. (1994): Změny v rozšíření obojživelníků a palzů na území bývalého Severočeského kraje po deseti letech.- Fauna Boh.Septentrionalis, Ústí n.L., Supplementum 1, 19:112. Tichý H. (1985): Obratlovci lesního celku V hlubokém u Peruce (okr. Louny).- Fauna Boh.Septentrionalis, Ústí n.L., 10:9-20. Vaca O. (1982): Inventarizační průzkum na lesním půdním fondu v CHN V hlubokém.- Ms. (Depon in AOPK ČR, stř. UL) Kolektiv (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v EVL soustavy Natura2000.- Planeta, 14, 9:1-40. Rezervační kniha ZCHÚ (Depon in AOPK ČR - stř. Ústí n.L., KÚ Ústeckého kraje)
4.3 Plán péče zpracoval Zpracováno podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. na základě plánu péče o přírodní památku V hlubokém pro období 2007 - 2016 12
Mgr. Jiří Bělohoubek Klíšská 480/99, 400 01 Ústí nad Labem.,
[email protected], +420 604 956 991, upravil: Ing. Jarmila Jandová, Ph.D., Mgr. Radovan Douša
Přílohy: Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní památky a ochranného pásma Příloha M3 - Ortofotomapa s označením dílčích ploch
Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch na lesních pozemcích
13
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území
14
Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní památky a ochranného pásma
15
Příloha M3 - Ortofotomapa s označením dílčích ploch
16
Příloha T1 - Popis dílčích ploch na lesních pozemcích Plocha
Výměra (ha)
Odpovídající lesní oddělení
A
1,77
338 G 9
B
1,27
C
1,90
338 E 12
338 F8c, F12
Popis plánovaného zásahu 1. Změna kategorie lesa na LZU 2. Výchovnou těžbou odstranění MD, BOC 3. Prosvětlení porostů obnovením pařezového způsobu hospodaření 4. Přeměna na nízký les 1. Změna kategorie lesa na LZU 2. Výběrovým způsobem odstranění BOC 3. Pařezové hospodaření (DB), převod na nízký les
Naléhavost
1
1
1. Změna kategorie lesa na LZU 2. Výchovnou těžnou odstanit nepůvodní dřeviny SM, MD, BO, BOC a podpořit HB, LP, DBZ 3. Pařezové hospodaření (DB), převod na nízký les
1
1,45
338 G 9
1. Výchovnou těžbou odstranění MD, BO
2
4,23
338 E 9b
1. Výchovnou těžbou odstranění MD, BO
1
4,13
338 E 8, 9b
H
0,10
338 E 9b
I
0,23
338 G 3
J
1,17
338 G 9, E 10a, E 11
K L
0,30
338 E12, 105
2,47
338 F 7b, F 12, F13
M
0,32
402
338 E 9d
Pokusná plocha č. A - těžba DB namátková, roztroušená, bez maloplošných holosečí či clonnou sečí
Pokusná plocha č. B - těžba DB namátková, roztroušená, bez maloplošných holosečí či clonnou sečí Pokusná plocha č. C - těžba DB namátková, roztroušená, bez maloplošných holosečí ani clonnou sečí
- těžba DB pouze na hraně v horní části svahu
D E F G
0,99
Poznámka
2
1. Obnovní těžba na celé ploše týkající se SM (66m3), MD (31m3) a LP (4m3). 2. Podpořit přirozené zmlazení DB, HB, LP 1. Maloplošnou holosečí odstranění SM, MD 2. Podpořit přirozené zmlazení DB, HB, LP 1. Maloplošnou holosečí odstranění SM, MD 2. Podpořit přirozené zmlazení DB, HB, LP 1. Maloplošnou holosečí odstranění SM, MD 2. Podpořit přirozené zmlazení DB, HB, LP
2
2 2 2
V případě absence vhodného genetického materiálu zalesnit DB (60), LP (30), BK (10).
1. Výchovnou těžbou odstranění MD, BO, SM
2
Výběrný způsob rozfázovat do několika let
1. Výchovnou těžbou odstranění MD, BO, SM 2. Snížit zastoupení JS
2
Výběrný způsob rozfázovat do několika let
bez zásahu
3
průsek pod vedením el. napětí
