Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) na období 1.1.2005 – 31.12.2014
EKOSERVIS Výzkumné středisko krajinné ekologie
370 01 České Budějovice 1 Široká ulice 8 Ing. Václav Škopek, CSc. Vladimír Kavka Milada Blechová 387432733 + 386352723 Fax 386352723
XII/2003 1
1. Základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ 1.1. Kód ZCHÚ 1573
1.2.
Platný právní předpis
Vyhláška č. 2/02 Okresního úřadu v Prachaticích ze dne 3. 3. 1993 pod č.j. 1/92.
1.3. Okres Prachatice
1.4. Katastrální území Dobročkov (676772 - kód dle ČSÚ)
1.5.
Obec
Ktiš (676781 - kód dle ČSÚ)
1.6. Parcelní vymezení PR (části mimo CHKO Blanský les) Parcela dle KN 246/21 2224/1 část 283/1 část 283/6 283/3 část 277 část 283/5 283/2 278 601/7 601/8 601/4 601/9 592 580 604 2205/6 2205/2 část Celkem
Druh pozemku Louka Vodní tok Louka Louka Ostatní plocha Louka Ostatní plocha Louka Ostatní plocha Les Louka Louka Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Louka Komunikace Komunikace
Výměra v m2 20808 688 22150 257 500 12500 324 33738 288 7464 2514 19723 5925 194 201 9891 2796 350 140311
Vlastník / Nájemce AOPK ČR ZVHS ČR AOPK ČR PF ČR AOPK ČR AOPK ČR AOPK ČR AOPK ČR AOPK ČR LČR AOPK ČR AOPK ČR PF ČR AOPK ČR AOPK ČR AOPK ČR PF ČR Obec Ktiš
1.7. Nedostatky parcelního vymezení Ve vyhlášce OÚ Prachatice ze dne 3. 3. 1992 je uvedena chybná výměra způsobená nepřesným vymezením rozlohy částí parcel. Skutečná plocha je spolu s částí v CHKO o cca 1 ha vyšší.
1.8. Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast:
Předhoří Šumavy a Novohradských hor 2
Lesní hospodářský celek: Platnost LHP: Porostní vymezení: Odborný lesní hospodář: Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka:
Prachatice 1995 - 2004 453 L 0, 453 L 1, 453 L 2 LZ Boubín, Vimperk Lesy ČR, státní podnik, LZ Boubín, Vimperk Polesí Chroboly
1.9. Výměra Celková výměra činí 140311 m2, ochranné pásmo není samostatně vyhlášeno (dle § 37 zákona č. 114/92 Sb. je 50 m od hranice ZCHÚ). Lesní půda = 7464 m 2 (vše porostní půda = 7464 m2). Nelesní půda = 132847 m2 (louky = 121581 m2, ostatní plochy = 7432 m2, komunikace = 3146 m2, vodní tok = 688 m2).
2. Odborné a věcné odůvodnění cílů a způsobů péče 2.1. Současné předměty ochrany v pořadí podle významu Rostlinná (subxerofytní) společenstva – krátkostébelné trávníky - na hadcovém podkladu s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Podmáčené louky a olšiny v nivě Dobročkovského potoka.
2.2. Stručná charakteristika PR jako celku a jeho přírodních podmínek ZCHÚ tvoří 2 části – severní (která je součástí CHKO Blanský les a pro kterou je zpracován PP samostatně) o rozloze cca 3,2 ha, a jižní (pro kterou je zpracován tento PP) s plochou cca 14 ha. Jižní část je tvořena podmáčenými loukami v nivě Dobročkovského (Brložského) potoka a xerotermními loukami na hadci s výskytem hořečku českého (Gentianella bohemica) a jiných vzácných druhů rostlin. Z geomorfologického hlediska je lokalita součástí provincie Česká vysočina, soustavy Šumavské, podsoustavy Šumavská hornatina, celku Šumavské podhůří. V jeho rámci patří do konkrétního podcelku Prachatická hornatina. ZCHÚ leží v nadmořské výšce od 620 metrů do 670 metrů. Geologický podklad (hlubší) tvoří granulit Blanského lesa, který je převážně biotitický, eventuelně biotitická rula, místy se vyskytuje i amfibolit. V potoční nivě je podloží překryto písky (hlinitými), písčitými hlínami a místy i soliflukčními kamenitohlinitými sedimenty. Zdejší extrémně suché svahy (ale nachází se také v nivě potoka) tvoří serpentinit, respektive pravděpodobněji serpentinizovaný peridotit (tedy hornina se zachovalými relikty původních minerálů – olivínů a pyroxenů). Hydrologicky leží PR v povodí Křemežského potoka, který je zde nazýván různě (Dobročkovský, Rybářský, Brložský). Podle regionálně fytogeografického členění ČSR (Hejný et Slavík, 1988) spadá území PR do fytogeografické oblasti Mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, okresu Šumavsko-novohradské podhůří, podokresu Chvalšinské Předšumaví. Z hlediska rekonstrukčně geobotanického (Mikyška et al., 1968), jsou na území PR mapovány luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Salicetea purpureae), na svazích nad Brložským potokem jsou mapovány bikové bučiny (Luzulo-Fagion). Dobročkovský potok lemují společenstva olšin podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbou křehkou (Salix fragilis). Bylinný podrost tvoří nejčastěji chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Vzácně zde můžeme najít vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata). V nivě Dobročkovského potoka se vyskytují dále vysokobylinné louky s trvale zvýšenou hladinou podzemní vody. Jedná se o společenstva svazu Calthion, podsv. Filipendulenion s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Typickou asociaci zde tvoří společenstvo Filipendulo-Geranietum palustris. V nivě potoka se dále vyskytují louky střídavě vlhkých stanovišť se společenstvem svazu Molinion. Společenstvo vykazuje vysokou druhovou diverzitu s výskytem ohrožených druhů: kosatec sibiřský (Iris sibirica), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V místech s vyšší hladinou podzemní vody se vyskytují společenstva Scirpetum sylvatici a Caricetum vesicariae. Porosty vrbin svazu Salicion cinereae vytváří malé ostrůvky v nivě lučních společenstev. Svahy nad nivou, které leží v ochranném pásmu rezervace, jsou pokryty mozaikou travinobylinných společenstev svazu Arrhenatherion, Bromion a sušších fytocenóz svazu Molinion, s přechodem ke svazu Violion caninae. Vyznačují se vysokou 3
druhovou diverzitou významných subxerofilních druhů. Fauna není hlavním předmětem ochrany, ale i zde se vyskytují druhy, které zasluhují ochranu nebo jsou významnými bioindikátory. Významná je potoční niva, kde se vyskytuje ohrožený perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia) – nutná je podpora živné rostliny (rdesno hadí kořen - Bistorta major). PR tvoří nejvýchodnější hranici areálu tohoto šumavského druhu v ČR, a je jedinou lokalitou výskytu pro CHKO Blanský les. Na suchých hadcových stanovištích se vyskytují někteří teplomilní živočichové: mandelinka Coptocephala rubicunda, vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica), žluťásek jižní (Colias alfacariensis) a např. řada druhů dvoukřídlého hmyzu – vrtalka Liriomyza pusio. Dále zde žije evropsky ohrožený měkkýš vrkoč útlý (Vertigo angustior). V Dobročkovském potoce žila ještě v 80. letech minulého století kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). Při průzkumech v roce 2003 nebyl ale její výskyt prokázán. Naproti tomu byla zjištěna kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri) a ohrožená vranka obecná (Cottus gobio).
2.3. Historie využívání území Území bylo původně pravidelně koseno, respektive přepásáno a hnojeno chlévskou mrvou. Výsušné stráně a niva potoka byly postupně opuštěny, patrné jsou rekultivační snahy ve střední části území a nedokončené úpravy v severní části ZCHÚ.
2.4. Současné škodlivé vlivy a nevhodné jevy, předpokládaná ohrožení v budoucnosti Nad ZCHÚ jsou intenzivně využívané zemědělské pozemky, které lokalitu negativně ovlivňují (splachy, eutrofizací). Niva potoka je ruderalizovaná (částečně eutrofizovaná). Výrazným negativním vlivem je ovšem rovněž absence tradičního hospodaření na lukách, jež by mohlo časem vést ke změně rostlinných společenstev, která jsou předmětem ochrany.
2.5. Rozbor současného stavu PR V roce 1995 byly při posledním inventarizačním průzkumu vegetačního krytu nalezeny následující taxony (přičemž se nejedná o výčet úplný) v rámci celé PR, dále jsou uvedeny významné rostliny jižní části: Acetosa pratensis Acetosella multifida Aconitum variegatum Acorus calamus Aegopodium podagraria Agropyron repens Agrostis tenius Agrostis stolonifera Achillea millefolium Achillea ptarmica Ajuga reptans Alchemilla glaucescens Alchemilla micans (Alchemilla gracilis) Alchemilla monticola Alisma plantago-aquatica Alnus glutinosa Alopecurus aegualis Alopecurus pratensis Anemonoides nemorosa Angelica sylvestris Antennaria dioica Anthoxanthum odoratum Antriscus sylvestris Aquilegia vulgaris Arabidopsis thaliana Arabis glabra (Turritis glabra) Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia Arnica montana
4
Arrhenatherum elatius Arthemisia vulgaris Asarum europaeum Astragalus glycyphyllos Astrantia major Avenula pubescens Betonica vulgaris Betula pendula Bistorta major Botrichium lunaria Brachypodium pinnatum Briza media Bromus benekenii Calamagrostis arundinacea Calamagrostis canescens Calamagrostis epigeios Callitriche ap. Calluna vulgaris Caltha palustris Campanula glomerata Campanula patula Campanula persicifolia Campanula rapunculoides Campanula rotundifolia Cardamine amara Cardamine pratensis Carduus nutans Carex brizoides Carex caryophyllea Carex elongata Carex flava agg. Carex gracilis Carex hartmanii Carex nigra Carex pallescens Carex panicea Carex pilulifera Carex rostrata Carex spicata Carex umbrosa Carex vesicaria Carlina acaulis Carum carvi Centaurea jacea Centaurea scabiosa Cerastium glutinosum Cerastium holosteoides Cirsium arvense Cirsium heterophyllum Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Comarum palustre Coronilla varia Corylus avellana Crataegus sp. Crepis biennis Crepis paludosa Crepis succisifolia Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Dactylorhiza majalis Daucus carotha Deschampsia cespitosa Dianthus deltoides
5
Dianthus superbus Epilobium adenocaulon Epilobium palustre Equisetum fluviatile Equisetum arvense Equisetum palustre Equisetum sylvaticum Erophilla verna Euphorbia cyparissias Euphrasia rostkoviana Fagus sylvatica juv. Festuca ovina Festuca pratensis Festuca rubra Filipendula ulmaria Fragaria moschata Fraxinus excelsior Galeopsis bifida Galeopsis sp. Galium album Galium aparine Galium boreale Galium palustre Galium pumilum Galium uliginosum Galium verum Galium x pomeranicum Genista germanica Genista tinctoria Gentianella bohemica Geranium palustre Geum rivale Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Gnaphalium sylvaticum Helianthemum grandiflorum sp. obscurum Heracleum sphondylium Hieracium laevigatum Hieracium pilosella Hieracium umbellatum Holcus lanatus Holcus mollis Humulus lupulus Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypochoeris radicata Chaerophyllum aureum Chaerophyllum hirsutum Chamaenerion angustifolium Impatiens noli-tangere Iris sibirica Isolepis setacea Juncus articulatus Juncus bufonius Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus filiformis Knautia arvensis Koeleria pyramidata Lamium maculatum Lamium purpureum Laserpitium prutenicum Lathyrus pratensis Lathyrus vernus Leontodon autumnalis
6
Leontodon hispidus Leucanthemum ircutianum Lilium martagon Linaria vulgaris Linum catharticum Lolium perenne Lotus corniculatus Luzula luzuloides Luzula campestris Luzula multiflora Luzula pilosa Lycopus europaeus Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Malaxis monophyllos Matricaria maritima (Tripleurospermum maritimum) Mentha arvensis Menyanthes trifoliata Mercurialis perennis Molinia caerulaea Myosotis arvensis Myosotis ramosissima (Myosotis hispida) Myosotis nemorosa Myosotis sp. Myosoton aquaticum Nardus stricta Naumburgia thyrsiflora Oberna behen Odontites verna Orchis morio Origanum vulgare Padus avium Persicaria amphibia Persicaria hydropiper Persicaria lapathifolia Phalaris arundinacea Phleum pratense Phragmites australis Phyteuma nigrum Picea abies Pimpinella saxifraga Pirnpinella major Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago media Poa angustifolia Poa annua Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Polygala comosa Polygala vulgaris Potentilla argentea Potentilla erecta Primula elatior Prunella vulgaris Prunus spinosa Pyrus communis Ranunculus acris Ranunculus bulbosus Ranunculus nemorosus Rhamnus catharticus Rhinanthus minor Roegneria canina Rosa sp.
7
Rubus idaeus Rubus sp. Rumex crispus Rumex obtusifolius Sagina procumbens Salix aurita Salix cinerea Salix fragilis Salix purpurea Salix rosmarinifolia Salix sp. Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Saxifraga granulata Scirpus sylvaticus Scleranthus perennis Scrophularia nodosa Scutellaria galericulata Selinum carvifolia Senecio jacobaea Senecio ovatus Senecio rivularis Sieglingia decumbens Silene dioica (Melandrium rubrum) Silene latifolia Silene nutans Solanum dulcamara Sorbus aucuparia Stachys palustris Stachys sylvatica Stellaria graminea Stellaria media Stellaria nemorum Steris viscaria Succisa pratensis Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum agg. Thalictrum aquilegifolium Thymus pulegioides Tragopogon pratensis Trifolium aureum Trifolium hybridum Trifolium medium Trifoliurn rnontanurn Trifoliurn pratense Trifoliurn repens Tussilago farfara Urtica dioica Vacciniurn myrtillus Valeriana dioica Valeriana officinalis Valerianella locusta (Valerianella olitoria) Verbascum nigrum Verbascum phlomoides Verbascum thapsus Veronica arvensis Veronica beccabunga Veronica hederifolia Veronica chamaedrys Veronica serpyllifolia Veronica triphyllos Viburnum opulus Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sepiurn
8
Vicia sylvatica Viola arvensis Viola canina agg. Viola collina Viola palustris Viola riviniana
Vzácnější taxony vyžadující pozornost: C 1. Kriticky ohrožené C 2. Silně ohrožené C 3. Ohrožené Aconitum variegatum L. (oměj pestrý) C3, vykytuje se roztroušeně až hojně v olšině u Dobročkovského potoka, nebo ve vlhké louce ve společ. sv. Molinion, lokálně vytváří rozsáhlejší souvislé porosty. Antennaria dioica (L.) GAERTN (kociánek dvoudomý), C3, ojediněle při okraji vlhké louky, v kontaktu spol. sv. Molinion a porostů Salix rosmarinifolia. Arnica montana L. (prha chlumní) C3, ojediněle při okraji vlhké louky spol. sv. Molinion. Botrichium lunaria (L.) SWARTZ (vratička měsíční) C2, na V svazích ve spol. sv. Bromion erecti, v počtu cca 20 - 30 rostlin. Carex umbrosa HOST (ostřice stinná) C3, ojediněle až roztroušeně v nivě potoka. Comarum palustre L. (zábělník bahenní) C3, ojediněle v mokřadu u potoka (pravobřežně). Dianthus superbus L. (hvozdík pyšný) C1, vzácně v úžlabině pod svahem v porostech sv. Bromion erecti (3 rostliny). Gentianella bohemica SKALICKÝ (hořeček český) C1, roztroušeně na hřbetech svahů, ve spol. sv. Bromion erecti. V roce 1994 bylo napočítáno 120 rostlin, v roce 1995 cca 60 rostlin. Iris sibirica L. (kosatec sibiřský) C3, pravobřežně potoka v porostech sv. Molinion. Isolepis setacea (L.) R. Br. (bezosetka štětinatá) C3, místy v prohlubních v porostech degradovaného Molinionu. Laserpitium prutenicum L. (hladýš pruský) C2, roztroušeně ve vlhké louce ve spol. sv. Molinion, místy i podsv. Filipendulion. Lilium martagon L. (lilie zlatohlavá) C3, ojediněle na V svazích ve spol. sv. Bromion erecti a sv. Arrhenatherion. (10 - 20 rostlin). Malaxis monophyllos (L.) Sw. (měkčilka jednolistá) C1, v roce 1994 byl pozorován 1 nekvetoucí exemplář, nelze však s jistotou říci, zda se jednalo skutečně o tento druh. V roce 1995 nebyl nalezen. Naumburgia thyrsiflora (L.) Reichenb. (bazanovec kytkokvětý) C3, ojediněle v malém mokřadu při potoku (několik rostlin). Orchis morio L. (vstavač kukačka) C2, při hraně svahu, 2 rostliny. Salix rosmarinifolia L. (vrba rozmarýnolistá) C3, pravobřežně v porostech sv. Molinion. Lesní porost – pracovní plocha číslo 1 PR zahrnuje následující lesní porost, které tvoří jako celek (vzhledem ke svému malému rozsahu) pracovní plochu číslo 1 – zařízené lesní porosty: Označení 453 L 0 453 L 1 453 L 2
Kategorie 10 10 10
Věk 0 6 45
LT 5S1 5S1 5S1
Hospodářský soubor 551 551 533
Dřevina Nedefinováno Smrk ztepilý Borovice lesní
% zastoupení 100 100 100
Zastoupení skupin lesních typů Skupina lesních typů 5S Celkem
Plocha v ha 0,74 0,74
% zastoupení z celkové rozlohy lesních porostů 0,74 100,00
9
Zastoupení věkových stupňů Věkový stupeň Podíl výměr N0 0,13 N1 0,23 N2 – N4 0 N5 0,38 Celkem 0,74
% 17,6 31,1 0 51,3 100
N0 = 0 let, N1 = 1-10 let, N2 = 11-20 let, N3 = 21-30, … Zastoupení věkových stupňů podle dřevin Dř. N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15 N16 Σ SM 0,23 0,23 BO 0,38 0,38 Σ ha 0 0,23 0 0 0,38 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,61 Σ % 0 37,7 0 0 62,3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 100%
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Dřevina SM JD BK KL LP JS BO … JL Celkem
Zastoupení v přirozené skladbě ha % 0,07 10 0,22 30 0,37 50 0,04 5 0,04 5 + + 0 0 0 0 + + 0,74 100%
Zastoupení v současné skladbě ha % 0,23 31,1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,38 51,3 0,13 17,6 0 0 0,74 100%
Zastoupení dřevin v přirozené skladbě bylo vyčísleno podle lesního typu. Přimíšené dřeviny dalších druhů byly ze sumarizace pro nepodstatné zastoupení vypuštěny. Je evidentní, že v PR zastoupení dřevin naprosto neodpovídá přirozeným poměrům. Další skutečností, kterou jsme zjistili při zpracování tohoto plánu péče, je nerespektování stanoviska referátu ŽP v Prachaticích (Schvalovacího protokolu ze dne 11. 4. 1994), který doporučil pro následující decenium vynětí lesa v rámci ZCHÚ ze LPF (dnes PUkPFL), odkácení stromů a udržování bezlesí, které zde svým biologickým významem výrazně převyšuje význam lesního porostu. Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že podle mapování vegetace se zde jedná o fragment válečkového boru a tedy SLT 0C, přičemž v LHP je uváděn SLT 5S, tedy svěží jedlová bučina. Nelesní plochy 2 Potoční olšina (Alnenion glutinoso-incanae) – ve stromovém patře dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), v keřovém patře střemcha obecná (Padus avium), vrba popelavá (Salix cinerea). 3 Vlhké louky v nivě Dobročkovského potoka. Původní biotop – vlhké pcháčové louky (sv. Calthion palustris, podsv. Calthenion palustris) přechází z důvodu neobhospodařování do stádia tužebníkových lad (sv. Calthion palustris, podsv. Filipendulenion). Hladina podzemní vody je trvale vysoká, v jarních měsících je plocha silně podmáčená. V severní části hojný výskyt kosatce sibiřského, okraje jsou mírně ruderalizovány. 10
4 Mozaika travinobylinných společenstev sv. Arrhenatherion, Bromion a sušších fytocenóz sv. Molinion s přechodem k Violion caninae. 5 Mezofilní ovsíkové louky sv. Arrhenatherion. 6 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Na mezi nálet dřevin (do sv. Arrhenatherion a Bromion). Silná ruderalizace, dominuje Prunus spinosa. 7 Aluviální psárková louka sv. Alopecurion pratensis.
2.6. Zhodnocení předchozí péče a zásahů v PR Předchozí péče (míněno v horizontu desetiletí) nedosahovala takové intenzity, aby byla v celém rozsahu plně zachována luční společenstva – nejcennější prvek lokality. Naopak společenstva v nivě potoka postupně expandují a vytvářejí okolo vodoteče souvislý pás (olšina, rákosina). Lesní porost představuje plošně nevýznamný prvek, jeho druhová skladba je ovšem nevyhovující a cennějším prvkem by pravděpodobně bylo bezlesí na hadcovém podkladě.
2.7. Dlouhodobý cíl péče o PR Zachování nelesních ploch na hadci jako základního prvku biodiverzity, ochrana před jejich zarůstáním náletem (v případě luk) nebo rákosinou. Postupná úprava druhové skladby subxerofytních travinobylinných společenstev vlivem odpovídající péče.
2.8. Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Prvořadým úkolem musí být kosení luk a (z dlouhodobého pohledu) postupný převod lesního porostu na stav více odpovídající přirozeným poměrům. Prioritními zájmy ochrany přírody tedy je zachování lučních biotopů. Rizikové oblasti možných kolizí představují aspekty změny lučních biotopů spojené s přirozenou dynamikou vývoje rostlinných společenstev neusměrňovaných lidskou péčí, a ekonomická újma nehospodařením v lesním porostu.
2.9. Speciální zásady nebo ekologické limity využívání péče o ZCHÚ Není potřebné stanovovat.
3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů 3.1.1. Zásahy a opatření v lesních porostech (po skončení doby platnosti LHP) Rámcové způsoby řízení vývoje lesa podle vymezených hospodářských souborů: Číslo směrnic Hospodářský soubor Lesní typy Kategorie Hospodářský tvar Hospodářský způsob
1 551 + 533 5S1 Les hospodářský Les vysoký P 11
Obmýtí / obnovní doba Cílová druhová skladba Současné porosty Výměra % rozlohy Obnovní postup Způsob obnovy Péče o kultury Opatření ochrany lesa Lesní estetika Péče o zvěř Poznámka Odchylky od modelu
Fyzický věk / nepřetržitá Borovice 80%, javory 10%, lípy 10%, příměs jasanu a jilmu. 453 L 0, 453 L 1, 453 L 2 0,74 ha 100 Využití přirozeného zmlazení alespoň částečně (týká se listnatých dřevin včetně pionýrských druhů a keřů). Přirozená obnova alespoň částečně, jinak umělá. Asanace vývratů a podobně, likvidace nežádoucích dřevin. Na světlinách likvidace buřeně. Maximální podpora keřového patra. Neumisťovat myslivecká zařízení v ploše PR. Porostní mezery nedoplňovat. Ověřit lesní typologii. Žádné.
Rámcové způsoby řízení vývoje lesa podle jednotlivých porostních skupin: Označení Věk Lesní typ 453 L 0 0 5S1 453 L 1 6 5S1 453 L 2 45 5S1
HS 551 551 533
Dřevina % 0 100 Smrk ztepilý 100 Borovice lesní 100
Opatření Změna druhové skladby ve prospěch výše uvedených dřevin (částečně lze využít spontánní sukcese), likvidace nevhodných dřevin.
3.1.2. Zásahy a opatření na pozemcích mimo vlastní lesní porosty podle pracovních ploch 2 Potoční olšina (Alnenion glutinoso-incanae) – ve stromovém patře dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), v keřovém patře střemcha obecná (Padus avium), vrba popelavá (Salix cinerea). Pouze bránit v šíření do okolních ploch. Tato plocha činí cca 2,1 ha. 3 Vlhké louky v nivě Dobročkovského potoka. Původní biotop – vlhké pcháčové louky (sv. Calthion palustris, podsv. Calthenion palustris) přechází z důvodu neobhospodařování do stádia tužebníkových lad (sv. Calthion palustris, podsv. Filipendulenion). Hladina podzemní vody je trvale vysoká, v jarních měsících je plocha silně podmáčená. V severní části hojný výskyt kosatce sibiřského, okraje jsou mírně ruderalizovány. Kosit 1x ročně (na začátku podzimu v září) s úklidem biomasy. Likvidovat co největší část rozšiřující se rákosiny. Tato plocha (tvořená dvěma segmenty) činí cca 5,22 ha. 4 Mozaika travinobylinných společenstev sv. Arrhenatherion, Bromion a sušších fytocenóz sv. Molinion s přechodem k Violion caninae. Nejcennější část PP s výskytem hořečku českého. V žádném případě nehnojit. Pravidelně kosit 2x ročně (v červnu a srpnu) s úklidem biomasy. Tato plocha činí cca 2,3 ha. 5 Mezofilní ovsíkové louky sv. Arrhenatherion. V žádném případě nehnojit. Pokud nebude (týká se jižní části zařazené do pastevního bloku) přepásána nebo pravidelně kosena (severní část zařazená do půdního bloku pro kosení) údržbově kosit 2x ročně (v červnu a srpnu) s úklidem biomasy. Tato plocha činí cca 3,3 ha. 6 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Na mezi nálet dřevin (do sv. Arrhenatherion a Bromion). Silná ruderalizace, dominuje Prunus spinosa. Bez zásahů, případně pomístní vyřezávky za účelem obnovy (schválené orgánem OP). Likvidace biomasy – odvoz mimo území PR, štěpkování, případně pálení na kupách. 12
Mimo vegetační sezónu, respektive v březnu, září a říjnu. Tato plocha činí cca 0,3 ha. 7 Aluviální psárková louka sv. Alopecurion pratensis. Pravidelně kosit alespoň 2x ročně s následným odvozem biomasy. Tato plocha činí cca 0,07 ha. 3.1.3. Ostatní zásahy Hospodaření v lesním porostu bude sledovat záměr změny druhové skladby ve prospěch (zejména) borovice (přestože podle lesního typu by byla přirozená druhová skladba poněkud odlišná, není však reálné takové skladby dosáhnout, navíc nelze vyloučit chybné stanovení lesního typu). 3.1.4. Zaměření a vyznačení PR Bezpodmínečně nutné je obnovovat průběžně značení na obvodu ZCHÚ, doplnit lomové body. Údržba trvalá. Dále ve spolupráci s geodety vymezit hranici v terénu a mapě.
3.2. Způsoby dokumentace jednotlivých zásahů a vyhodnocení jejich účinků Každoročně vyhodnocovat 1x ročně stav travinobylinných porostů a s ohledem na konkrétní vývoj vegetace časovat provedení seče. Po seči dokumentovat vývoj společenstev zejména co se týče výskytu nežádoucích bylin a obnovy subxerofytních trávníků.
3.3. Řešení kolizí mezi zájmy ochrany přírody ve prospěch prioritních zájmů Prioritou musí být údržba lučních porostů, která musí mít přednost před ochranou sukcesních dřevinných náletů, rákosiny a expandující olšiny.
3.4. Návrhy na změnu druhu nebo využívání pozemků, změnu majetkových či nájemních vztahů, na uzavření smluv o smlouvách budoucích a jiných vztahů, na omezení obvyklého obhospodařování, provozu nebo používání objektů Nejsou.
3.5. Návrh přehlášení Po vyjasnění vlastnických vztahů a zaměření pozemků možné další rozšíření ZCHÚ. Rozšíření se týká části parcely 283/4, kam rovněž vybíhá subxerofytní hadcový trávník.
3.6. Návrh na zabezpečení předmětu ochrany přírody proti poškozování Není.
3.7. Návrhy na zpřístupnění nebo vzdělávací využití PR Usměrňovaný vstup do území nenavrhujeme, vzdělávací využití se nepředpokládá.
3.8. Návrhy na průzkum či výzkum PR Monitoring rostlinných společenstev na hadcovém podkladu v návaznosti na již zpracovaný průzkum vegetačního krytu (Vydrová 1994, 1995), který by dále sloužil přesnému stanovení managementu. 13
4. Realizace a kontrola 4.1. Péči o ZCHÚ po odborné stránce garantuje, zajišťuje finanční prostředky, uzavírá smlouvy na realizaci, dohlíží na provedení a hotové práce protokolárně přejímá Krajský úřad České Budějovice, Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les ve Vyšném a AOPK ČR České Budějovice.
4.2. Práce odborně dokumentuje a jejich výsledky vyhodnocuje Správa Chráněné krajinné oblasti Blanský les ve Vyšném a Krajský úřad České Budějovice.
4.3. Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody nebo AOPK podle druhů prací (zásahů) Viz přílohy.
4.4. Harmonogram prací a kalkulace předpokládaných ročních nákladů Viz kapitolu 3.1.2., respektive 3.1.1.
5. Závěrečné údaje 5.1. Použité podklady a zdroje informací ● ● ● ● ● ● ●
Czudek T.: Geomorfologické členění ČSR, Studia geographica 23, 1972 Demek J.: Geomorfologie českých zemí, Praha, 1965 Lesní hospodářský plán LHC Prachatice pro období 1995 - 2004 Míchal I.: Péče o chráněná území, I. Nelesní společenstva, Praha, 1999 Míchal I.: Péče o chráněná území, II. Lesní společenstva, Praha, 1999 Vydrová A..: PR Dobročkovské hadce – Inventarizační průzkum vegetačního krytu, České Budějovice, 1995 Kolektiv autorů CHKO Blanský les: Plán péče pro přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (část v CHKO Blanský les) na období 2005 - 2014
5.2. Seznam používaných zkratek Všechny zkratky jsou při užití alespoň jednou slovně rozepsány.
5.3. Vztah k jiným plánům péče pro ZCHÚ PR svojí údržbou navazuje na severní část, která je součástí CHKO Blanský les.
5.4. Plán péče zpracoval EKOSERVIS České Budějovice, Široká 8, 370 01 České Budějovice
5.5. Odborné posouzení AOPK ČR Viz přílohy.
5.6. Schválení orgánem ochrany přírody Viz přílohy.
14
6. Přílohy 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
Orientační mapa PR Parcelní vymezení PR Mapa parcelního vymezení PR Mapa vyhodnocení současného stavu PR podle jednotlivých částí – pracovní plochy Protokoly o projednání Plánu péče Mapa lesních porostů Náklady na údržbu PR
15
1)
Orientační mapa PR
16
2)
Parcelní vymezení PR
17
3)
Mapa parcelního vymezení PR
18
4)
Mapa vyhodnocení současného stavu PR podle jednotlivých částí – pracovní plochy
19
5)
Protokoly o projednání Plánu péče
20
6)
Mapa lesních porostů
21
7)
Náklady na údržbu PR
22
