KÁCENÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI SLAVKOVSKÝ LES A KRAJSKÉ STŘEDISKO KARLOVY VARY

KÁCENÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Metodický pokyn obecním a městským úřadům na území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Tento metodický pokyn byl vyhotoven v únoru 2012.

KÁCENÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Správa chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a krajské středisko Karlovy Vary, se sídlem Hlavní 504, 353 01 Mariánské Lázně (dále jen „Správa CHKO“), jako odborná organizace ochrany přírody a orgán ochrany přírody vykonávající státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 78 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), na území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les (dále jen „CHKO“), vydává v zájmu vzájemného souladu postupů při výkonu veřejné správy v ochraně přírody a krajiny na území CHKO, tento metodický pokyn. Metodický pokyn je určen obecním a městským úřadům, které vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny na území CHKO, konkrétně povolují kácení dřevin rostoucích mimo les podle § 8 odst. 1 zákona. Dřevina rostoucí mimo les je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech mimo plochy určené k plnění funkce lesa. Období vegetačního klidu se v ČR považuje obvykle období od 1. října do 31. března.

1. Působnost orgánů ochrany přírody pro kácení dřevin Kácení dřevin rostoucích mimo les povolují na základě kompetence dané ust. § 76 odst. 1 písm. a) zákona obecní (městské) úřady (dále jen „OÚ“) není-li v zákoně stanoveno jinak, tj. kromě případů dále uvedených v textu pod bodem 3. Zvláštní případy při souběžné působnosti více orgánů ochrany přírody: Stanovisko nebo souhlas dalšího orgánu ochrany přírody dokládá žadatel jako podklad pro rozhodování OÚ při: 1.

Kácení v evropsky významné lokalitě (platí již pro lokality zařazené do národního seznamu) – podkladem je stanovisko KÚ nebo místně příslušné Správy CHKO podle § 45i zákona, případně výjimka MŽP podle § 45b (výjimky není třeba, jedná-li se o řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy).

2.

Kácení památného stromu – podkladem je rozhodnutí Správy CHKO o zrušení vyšší ochrany.

3.

Kácení v maloplošném zvláště chráněném území (kategorie národní přírodní rezervace a kategorie národní památky na území CHKO a ve správě Správy CHKO mimo území CHKO), pokud je v bližších ochranných podmínkách zřizovacího dokumentu kácení vyjmenováno jako činnost vázaná na předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody – podkladem je souhlas Správy CHKO.

2. Žadatel o kácení dřevin 2.1. Fyzická osoba – vlastník pozemku, na kterém dřevina roste Fyzická osoba – vlastník musí požádat o povolení kácení u stromů (včetně ovocných) o obvodu kmene větším než 80 cm (měřeno ve 130 cm nad zemí) a u souvislého keřového porostu o celkové ploše větší než 40 m2 (vyhláška č. 395/1992 Sb. k § 8 odst. 3 zákona).

2

2.2. Právnická osoba nebo fyzická osoba - nájemce pozemku se souhlasem vlastníka Právnická osoba žádá o povolení kácení dřevin (stromy i keře) obdobně jako fyzická osoba – vlastník. Povolení ke kácení vyžadují stromy o obvodu kmene větším než 80 cm (měřeno ve 130 cm nad zemí) a souvislý keřový porost o celkové ploše větší než 40 m2. Úkony jménem právnické osoby činí osoba k tomu oprávněná. V případě kácení na obecním pozemku podává žádost o povolení kácení obec a rozhodnutí vydává OÚ (nutno rozlišovat činnosti v samosprávné a přenesené působnosti). 2.3. Třetí osoba Podá-li žádost jiná osoba, která k tomuto úkonu není zplnomocněna vlastníkem nebo nájemcem se souhlasem vlastníka (tzv. „třetí osoba“) OÚ řízení podle § 66 odst. 1 písm. b) SŘ usnesením zastaví. Pozn.: Pro zastavení řízení jsou ve SŘ nově vyjmenovány i další důvody (viz § 66 odst. 1 SŘ) – předchozí právní úprava vesměs tento postup neumožňovala.

3. Zvláštní případy kácení dřevin 3.1. Případy dle § 8 odst. 2 zákona (kácení vyžadující oznámení předem) 

z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů (např. ovocné sady),



při provádění výchovné probírky porostů,



při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků,



z důvodů zdravotních (v případě, že se jedná o karanténní onemocnění nebo o dřevinu, která je evidentně napadena – např. rozsáhlý výskyt plodnic hub s následným rozpadem koruny nebo zcela suché stromy),



při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (kácení v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy, u železničních drah, na pozemcích silnic a dálnic mimo průjezdní úseky obcí aj.).

Ve výše uvedených případech mimo průjezdní úseky komunikací povolení ke kácení dřeviny není třeba, ale musí být kácení oznámeno nejméně 15 dnů předem příslušnému orgánu ochrany přírody (na území CHKO je příslušná Správa CHKO), který je může rozhodnutím pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění. Oznámení musí obsahovat stejné náležitosti jako žádost o povolení kácení. Obecně platí, že dřeviny (dřevo) jsou vlastnictvím majitele pozemku. Správce (např. toku, komunikace) může porosty vysadit či pokácet, ale není považován za jejich vlastníka. Pozn.: Pro kácení na průjezdním úseku silnice nebo dálnice a pro kácení na účelových komunikacích platí normální povolovací režim, tj. o kácení ve správním řízení rozhoduje příslušný orgán ochrany přírody (tedy OÚ) na základě žádosti vlastníka (správce) komunikace. Průjezdní úsek je úsek od značky „Začátek obce“ po značku „Konec obce“. Pokud je nutné kácet dřeviny na těchto úsecích ze závažných bezpečnostních důvodů (tzv. havarijní kácení), pak platí ustanovení dle § 8 odst. 4 zákona – viz bod 3.3.

3

3.2. Případy dle § 8 odst. 3 zákona (dimenze stromů a plocha keřů je pod vyhláškou stanovenou normu) Kácí-li vlastník, jestliže současně dotčený pozemek užívá a jde-li o stromy do obvodu kmene 80 cm nebo o souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2 (viz též bod 2.1.). To platí i pro spoluvlastníky, podá-li za ně na základě zmocnění žádost právnická osoba (např. společenství vlastníků). Pozn.: Požádá-li tento vlastník-fyzická osoba z neznalosti zákona o povolení kácení dřevin, které rozhodnutí orgánu ochrany přírody nepodléhají (tzv. „podrozměrečné případy“), OÚ postupuje podle § 43 odst. 1 písm. b) SŘ a usnesením věc odloží. Usnesení oznámí osobám uvedeným v § 43 odst. 2 SŘ. 3.3. Případy dle § 8 odst. 4 zákona (havarijní kácení) Vztahuje se na situaci, je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu (např. vývraty, dřeviny rozlomené větrem, dřeviny zasažené bleskem apod.). Pojem „škoda značného rozsahu“ zákon blíže nedefinuje. Praxe si obvykle vypomáhá trestním právem, kde je použito významově nejbližšího pojmu „značná škoda“, kterou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500.000,- Kč. Výše uvedená hrozba životu a zdraví nebo škody velkého rozsahu musí být zřejmá a bezprostřední (např. netýká se stromů nakloněných, které jsou v tomto stavu již řadu let, ale týká se stromu, který byl např. vyvrácen při vichřici a je nutné jeho okamžité odstranění). Havarijní kácení musí být příslušnému orgánu ochrany přírody (na území CHKO je příslušná Správa CHKO) oznámeno do 15 dnů od provedení kácení. Formu oznámení zákon nestanoví, ale je v zájmu oznamovatele, aby bylo oznámení průkazné, tedy aby bylo učiněno písemně nebo ústně do protokolu u příslušného úřadu. Oznamovací povinnost má ten, kdo ohrožující dřevinu fakticky odstraňuje, nemusí se vždy jednat o vlastníka (nájemce). 3.4. Případy dle § 90 odst. 2 zákona (zájmy obrany státu) Na území sloužící zájmům obrany státu (tj. včetně nelesních pozemků VLS) se ust. § 8 zákona nevztahuje. Povolení dle § 8 se podle zákona nevydá, pokud je vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC), ve znění pozdějších úprav. Pozn.: Výklad pojmů „území sloužící zájmům obrany státu“ a „pozemky určené pro účely obrany státu“ ve vztahu k aplikování ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. jsou, dle právního názoru MŽP, veškeré pozemky, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává Ministerstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená (např. VLS).

4. Postup OÚ při vedení správního řízení dle § 8 (§ 9) zákona 4.1. Podání žádosti o povolení kácení a zahájení správního řízení Oprávněným žadatelem je vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka, případně na základě plné moci též jiná osoba. Náležitosti žádosti jsou vyjmenovány v § 8 odst. 3 prováděcí vyhl. MŽP č. 395/1992 Sb. pod písmeny a) - e) a dále v § 37 odst. 2 SŘ a v § 45 odst. 1 SŘ:

4



jméno a adresa žadatele, datum narození (u podnikatele či právnické osoby IČ a adresu sídla (§ 37 odst. 2 SŘ)). V případě spoluvlastníků i jejich jména, adresy, podpisy atd. a to minimálně nadpoloviční většiny z nich. Účastníky řízení jsou všichni spoluvlastníci (možnost uplatnění opravného prostředku). Větší počet spoluvlastníků může na základě plné moci zastupovat jejich společný zmocněnec nebo OÚ může usnesením určit jejich společného zástupce (§ 35 SŘ).



doložení vlastnického či nájemního vztahu žadatele k pozemkům (např. výpisem z katastru nemovitostí, kupní smlouvou s doložkou katastrálního úřadu o vkladu do katastru, nájemní smlouvou; v případě žádosti nájemce též souhlas vlastníka),



specifikace dřevin, které mají být káceny (druh, počet, velikost plochy keřů, situační zákres),



obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí (u keřů či souvislého mladého náletu dřevin do cca 3 m výšky velikost plochy v m2),



zdůvodnění žádosti, proč mají být dřeviny káceny.

Při neúplnosti žádosti pomůže OÚ žadateli nedostatky podání odstranit nebo jej písemně vyzve k doplnění a současně usnesením řízení přeruší (§ 64 odst. 1 písm. a) SŘ) – po dobu přerušení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží. Při neodstranění podstatných vad žádosti ve stanovené lhůtě OÚ řízení usnesením zastaví (§ 66 odst. 1 písm. c) SŘ). Pozn.: Při podání žádosti, týkající se i jen částečně územní příslušnosti jiného orgánu ochrany přírody se postupuje podle § 11 odst. 2 SŘ. Dnem podání žádosti je zahájeno řízení a běží lhůta stanovená § 83 zákona (v jednoduchých věcech rozhodne OÚ bezodkladně, v ostatních případech rozhodne do 60-ti dnů ode dne zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90-ti dnů ode dne zahájení řízení – složitost musí být ale ve spise dokladována, např. průběžným činěním úkonů ze strany OÚ). O zahájení řízení OÚ vyrozumí jemu známé účastníky (§ 47 odst. 1 SŘ). V praxi může jít o další spoluvlastníky dotčených pozemků nebo občanská sdružení, jejichž žádost o poskytování informací dle § 70 zákona OÚ eviduje. Občanské sdružení se k účasti musí písemně přihlásit do 8 dnů ode dne, kdy obdrželo vyrozumění, jinak není účastníkem řízení. Občanské sdružení - účastník je v řízení dotčenou osobou podle § 27 odst. 2 SŘ. Pokud chce OÚ stanovit účastníkům termín pro vyjádření, učiní tak usnesením (§ 39 odst. 1 SŘ). Tento úkon vůči účastníkům lze spojit s oznámením o zahájení řízení (viz vzor č. 3). Pozn.: V případě, kdy OÚ eviduje generální žádost občanského sdružení, je ale vhodné buď oba výše uvedené úkony oddělit nebo postupovat dle vzoru č. 3 jen vůči zřejmým účastníkům a občanskému sdružení pouze oznámit zahájení řízení. Pokud se sdružení k řízení přihlásí, může mu OÚ následně individuálním aktem (usnesením) stanovit přiměřenou lhůtu pro jeho vyjádření. Při postupném stanovování lhůt musí OÚ dbát rovného postavení všech účastníků, tj. každému z nich stanovit stejně dlouhou lhůtu. 4.2. Místní šetření, poplatek za místní šetření, další podklady pro rozhodnutí O nutnosti provést ohledání na místě vydá OÚ usnesení, které oznámí pouze vlastníku nebo nájemci dotčeného pozemku. K účasti na ohledání může přizvat též nestranné osoby (§ 54 odst. 4 SŘ). O výsledku šetření se sepíše protokol (§ 18 SŘ) - protokolární záznam je nezbytný v případě vybírání správního poplatku za místní šetření.

5

Poplatek za místní šetření se vybírá na základě položky č. 20 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění. Poplatek je správním orgánem vyměřen po ukončení místního šetření. Poplatek je stanoven takto: 

za každou započatou hodinu v pracovní době správního úřadu 100,- Kč;



za každou započatou hodinu v mimopracovní době v pracovních dnech 150,- Kč;



za každou započatou hodinu ve dnech pracovního klidu 300,- Kč.

Pozn.: Od poplatku je osvobozeno místní šetření prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo nehodách, podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, katastrálním úřadem a za účelem vyřízení stížností, podnětů a oznámení. Nařídí-li OÚ ústní jednání (§ 49 SŘ), musí o tom být účastníci vyrozuměni nejméně s l5-ti denním předstihem (§ 83 odst. 2 zákona). O výsledku jednání se sepíše protokol (§ 18 SŘ). Při dendrologicky obtížném posouzení je možné se obrátit v průběhu řízení na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Slavkovský les a krajské středisko Karlovy Vary, Hlavní 504, 353 01 Mariánské Lázně (tel. 354 401 960), která na základě písemné žádosti OÚ vypracuje zdarma odborný posudek. 4.3.Vydání rozhodnutí ve věci OÚ ve věci rozhodne po vyhodnocení závažnosti důvodů žadatele ve vztahu k funkčnímu a estetickému významu dřeviny na daném místě. Vždy ale musí být rozhodnuto o celé žádosti najednou. Žadatel má dle § 45 odst. 4 SŘ právo předmět zúžit, nikoliv rozšířit, nebo žádost vzít v celém rozsahu zpět. Náležitosti rozhodnutí jsou obecně uvedeny v § 67 - 69 SŘ (viz též připojené vzory). Při povolení kácení může OÚ stejným rozhodnutím uložit žadateli podle § 9 zákona přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně lze uložit následnou péči o vysazené dřeviny, nejvýše však na dobu 5 let. Výrok ohledně uložení náhradní výsadby musí být konkrétní, tj. musí být stanoveno komu se povinnost ukládá, jaké druhy, v jakém počtu a na jaký pozemek mají být vysazeny, termín plnění a doba případné následné péče (péči lze dále upřesnit, např. požadovat výměnu uhynulých sazenic). Náhradní výsadbu lze uložit nejen na pozemcích ve vlastnictví žadatele, ale i na pozemcích jiných vlastníků (např. obce) – v tom případě ale jen po předběžném projednání s těmito vlastníky (§ 9 odst. 2 zákona). Náhradní výsadbu může žadatel realizovat i prostřednictvím jiné osoby. Pozn.: Případné podmínky musí být odůvodněny ochranou dřevin nebo jiných přírodních hodnot. Ustanovení § 8 odst. 5 vyhlášky není obligatorní povahy (tj. není povinné), nicméně doporučuje se vegetační období v podmínkách rozhodnutí zohlednit, m.j. též z důvodu ochrany hnízdícího ptactva. Za vegetační období se v ČR považuje období od 1. dubna do 30. září, termín lze ale upravit s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji počasí. Jako podmínka se neuvádí to, co vyplývá ze zákona nebo z jiných právních předpisů. V odůvodnění rozhodnutí se OÚ zabývá závažností důvodů ke kácení ve vztahu k ekologické a estetické hodnotě dřevin na daném místě (tzv. zákonná kritéria posuzování daná ust. § 8 odst.1 zákona) a objasní smysl stanovených podmínek. Poučení o odvolání obsahuje zejména lhůtu pro podání odvolání (15 dnů), údaj o odvolacím orgánu, kde se odvolání podává a v jakém počtu stejnopisů a jaké další náležitosti má odvolání obsahovat (tj. v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, namítaný rozpor s právními předpisy). O odvolání může rozhodnout sám OÚ při splnění podmínek uvedených v § 87 SŘ. Pokud nelze

6

§ 87 SŘ aplikovat, zašle OÚ stejnopis odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí OÚ odvolat a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů, vyjádřili. Podle okolností dále doplní řízení. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí OÚ je Správa CHKO na pozemcích na území CHKO nebo příslušný KÚ (Karlovarského/Plzeňského kraje) na ostatním území (nutno v poučení přesně rozlišit dle místa kácení). 4.4. Doručení rozhodnutí, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí Rozhodnutí může žadatel převzít osobně – převzetí stvrdí datovaným podpisem na originálním vyhotovení rozhodnutí, které zůstává založeno na OÚ. Pokud je rozhodnutí zasíláno poštou, musí tak být učiněno vždy do vlastních rukou na doručenku, u podnikatele nebo právnické osoby na dodejku. Není-li podáno odvolání, je po uplynutí 15-ti denní odvolací lhůty (počítá se od obdržení rozhodnutí posledním účastníkem) rozhodnutí vykonatelné, tj. lze kácet. V případě podání odvolání je rozhodnutí vykonatelné až po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání. Směřuje-li ale odvolání jen proti části výroku (např. OÚ některé dřeviny povolí, některé nepovolí), pak nenapadená část výroku nabývá právní moci a je vykonatelná dříve (§ 82 odst. 3 SŘ). Pozn.: Při uložení zásilky na poště je rozhodnutí doručeno (tj. lhůta pro podání odvolání počíná běžet) již po 10-ti dnech od uložení (§ 24 odst. 1 SŘ). Není rozhodné, zda si adresát dodatečně ještě zásilku stačil vyzvednout. Bude-li OÚ při vrácení nepřevzaté zásilky doručení opakovat (tento postup Správa CHKO doporučuje zejména u účastníků podle § 27 odst. 1 SŘ), počítá se lhůta pro podání odvolání až dle tohoto opakovaného úkonu. Vykonatelnost lze uspíšit vzdáním se práva odvolání. Toto musí být učiněno písemně např. na rozhodnutí, které zůstává u OÚ nebo samostatným podáním účastníka - rozhodnutí nabývá právní moci a je vykonatelné již dnem tohoto stvrzení (resp. doručením vzdání se práva odvolání). V případě většího počtu účastníků může být postupováno analogicky, rozhodující je poslední datový záznam. Nabytí právní moci vyznačí OÚ na titulní stranu rozhodnutí (analogicky lze vyznačit i právní moc té části výroku, proti které nesměřuje odvolání).

5. Odpovědnost v případě chybného rozhodnutí Odpovědnost za škodu v případě chybného rozhodnutí orgánu státní správy se řídí zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). O náhradě škody rozhoduje v každém jednotlivém případě soud. Náhrada škody v případě chybného rozhodnutí může být přiznána tehdy, pokud se jedná o rozhodnutí vydané v rozporu s právními předpisy (poškozený musí využít opravných prostředků, rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem). V případě, že jde o zjevně (vizuálně) zdravý strom, který byl řádně posouzen a v rozhodnutí o nevydání povolení je toto řádné odůvodněno (např. i pomocí odborného posudku) a poté předmětný strom spadne a způsobí škodu, nelze orgán ochrany přírody pohnat k odpovědnosti za škodu. POZOR! Zákonným důvodem pro vymáhání náhrady na správním orgánu může být i překročení lhůty pro vydání rozhodnutí, pokud během nedůvodných průtahů v řízení dřevina způsobí škodu.

7

6. Ořez dřevin rostoucích mimo les Nepodléhá povolení OÚ, tj. nevydává se rozhodnutí. Obdrží-li však OÚ žádost o povolení ořezu větví, vyřídí ji usnesením o odložení věci (§ 43 odst. 1 písm. b) SŘ), v jehož odůvodnění je vhodné upozornit na povinnost vlastníka podle ust. § 7 zákona (tj. povinnost péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování) a dále na to, že ořez musí být proveden citlivě, aby nedošlo k poškození a zničení dřeviny, což je kvalifikováno v ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb. jako nedovolený zásah (= zásah, který vede k trvalému snížení ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí odumření dřeviny) a mohlo by tak být předmětem sankčního řízení. Rozsáhlé nebo jiné razantní zásahy do koruny (např. zásah do terminálu) se doporučuje konzultovat s odborníkem nebo nejlépe přímo zadat odborné firmě.

7. Nepovolené kácení nebo poškozování dřevin Podléhá sankčnímu řízení (řízení o uložení pokuty) podle § 87 nebo § 88 zákona. OÚ, jako orgán ochrany přírody, je m.j. povinen ve svém správním území vést přehled informací, které se vztahují k výkonu a řízení v ochraně přírody, zejména údaje o stavu a vývoji přírodního prostředí (§ 72 písm. f) zákona). Měl by tedy i evidovat, zda na jeho správním území nedochází k porušení zákona, např. k nepovolenému kácení či k poškozování dřevin a informovat o takové skutečnosti příslušný orgán ochrany přírody (místně příslušný POÚ III, Správa CHKO nebo ČIŽP). Správa CHKO nebo ČIŽP projednává a ukládá pokuty podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny za přestupky a protiprávní jednání na území chráněných krajinných oblastí.

Použité zkratky: CHKO – chráněná krajinná oblast ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí IPPC - integrované prevenci KÚ – krajský úřad MŽP – Ministerstvo životního prostředí ČR OÚ – obecní úřad POÚ II – pověřený obecní úřad POÚ III – obecní úřad obce s rozšířenou působností VLS – Vojenské lesy a statky ČR s.p. SŘ – správní řád

Přílohy: 1/ Vzory podle zákona č. 500/2004 Sb. - povolování kácení dřevin: VZOR 1 - Žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les VZOR 2 - Protokol z ústního jednání a místního šetření VZOR 3 - Oznámení o zahájení řízení a stanovení lhůty pro vyjádření účastníků VZOR 4 - Přerušení řízení VZOR 5 - Odložení věci VZOR 6 – Rozhodnutí nepovolení nebo povolení kácení bez uložení náhradní výsadby VZOR 7 – Rozhodnutí povolení kácení s uložením náhradní výsadby VZOR 8 - Zastavení řízení VZOR 9 - Uložení povinnosti strpět ohledání na místě, tzv. místní šetření VZOR 10 - Oprava zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí

2/ Určovací klíč základních druhů stromů na území CHKO Slavkovský les dle publikace - Fér F. & Alexander P. (2005): Rozlišovací znaky dřevin. ČUSZLH.

8