OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

Jaroslav Kolařík a kolektiv

OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES včetně výpočtu kompenzačních opatření za kácené nebo poškozené dřeviny METODIKA AOPK ČR

Praha 2013

Jaroslav Kolařík a kolektiv

OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES včetně výpočtu kompenzačních opatření za kácené nebo poškozené dřeviny METODIKA AOPK ČR

Praha 2013

klíčová slova: dřeviny rostoucí mimo les oceňování dřevin hodnota dřevin ekologická újma metodika

© Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2013 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou podporu výkonu státní správy, vyvíjí metodickou činnost a zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více na www.nature.cz ISBN 978-80-87457-82-5

Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1 I Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2 I Historie oceňování dřevin v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3 I Oceňování solitérních stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.1 Vstupní parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.1.1 Taxon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.1.2 Průměr kmene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.1.3 Určení průměru kmene z pařezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3.1.4 Výška stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 3.1.5 Výška nasazení koruny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 3.1.6 Průměr koruny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3.1.7 Fyziologická vitalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3.1.8 Zdravotní stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3.1.9 Objem koruny odebrané nevhodným řezem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.1.10 Atraktivita umístění stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.1.11 Růstové podmínky stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3.1.12 Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3.1.13 Biologický význam taxonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.1.14 Biologický význam stanoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.2 Postup oceňování solitérních stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 3.2.1 Krok 1: Určení základní bodové hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.2.2 Krok 2: Zohlednění objemu koruny stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3.2.3 Krok 3: Zohlednění zdravotního stavu a fyziologické vitality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 3.2.4 Krok 4: Zohlednění nevhodného řezu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3.2.5 Krok 5: Zohlednění polohového koeficientu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.2.6 Krok 6: Zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.2.7 Krok 7: Zohlednění stanoviště a významu taxonu stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 3.2.8 Krok 8: Výpočet základní bodové hodnoty u stromu s prvky se zvýšeným biologickým potenciálem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 3.2.9 Krok 9: Výpočet ceny stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 4 I Oceňování skupin stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.1 Postup oceňování skupin stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.1.1 Krok 1: Vyčíslení základní bodové hodnoty skupiny stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.1.2 Krok 2: Výpočet indexu překryvnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.1.3 Krok 3: Úprava základní bodové hodnoty dle koeficientu překryvnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.1.4 Krok 4: Výpočet ceny skupiny stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 5 I Postup oceňování skupin keřů a popínavých dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 5.1 Vstupní parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 5.1.1 Taxon dřeviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 5.1.2 Plocha porostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

5.2

5.1.3 Atraktivita umístění keře (popínavé dřeviny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 5.1.4 Růstové podmínky keřové skupiny (popínavých dřevin) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Postup oceňování keřů a popínavých dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 5.2.1 Krok 1: Určení kategorie vzrůstnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 5.2.2 Krok 2: Určení základní bodové hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 5.2.3 Krok 3: Výpočet základní bodové hodnoty pro danou rozlohu keřů (lián). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 5.2.4 Krok 4: Zohlednění polohového koeficientu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 5.2.5 Krok 5: Výpočet ceny porostu keřů (lián) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

6 I Případové studie k oceňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 6.1 Oceňování stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 6.1.1 Příklad 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 6.1.2 Příklad 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 6.1.3 Příklad 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 6.2 Oceňování skupiny stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 6.3 Oceňování keřů a popínavých dřevin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 7 I Kompenzační opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 7.1 Krok 1: Určení výše korekčního rámce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 7.2 Krok 2: Volba typu kompenzačního opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 7.3 Krok 3: Výsadby – volba počtu a velikosti vysazovaných rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 7.4 Krok 4: Výsadby – volba taxonu a délky povýsadbové péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 7.5 Krok 5: Výsadby – výpočet hodnoty kompenzačního opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 7.5.1 Bodová hodnota rostlinného materiálu (Br) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 7.5.2 Bodová hodnota výsadby (Bv) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 7.5.3 Bodová hodnota povýsadbové péče (Bp) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 7.5.4 Celková hodnota kompenzačních opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 7.6 Krok 6: Pěstební opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 7.6.1 Výchovný řez (RV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 7.6.2 Zdravotní řez (RZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 7.6.3 Bezpečnostní řez (RB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 7.6.4 Redukční řez – obvodový (RO) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 7.6.5 Redukční řez – stranový (RL-LR či RL-SP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 7.6.6 Redukční řez – úprava podjezdné výšky (RL-PV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 7.6.7 Instalace bezpečnostní vazby – statické (VS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 7.6.8 Instalace bezpečnostní vazby – dynamické (VD) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 7.6.9 Celková hodnota kompenzačních opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 7.7 Krok 7: Kontrola využití korekčního rámce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 7.8 Kontrola realizovaných kompenzačních opatření. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 8 I Případová studie ke kompenzačnímu opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 9 I Softwarová podpora pro oceňování dřevin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 10 I Přílohy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 10.1 Tabulky k oceňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 10.2 Tabulky ke kompenzačním opatřením. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Předmluva V kombinaci nástrojů státní ochrany přírody v České republice nejcitelněji chybí širší využívání metod vycházejících z oceňování biodiverzity na všech úrovních. Většinou chápeme biodiverzitu včetně krajiny jako veřejný statek. Ohodnocení tohoto veřejného statku a jeho jednotlivých částí a poskytovaných přímých i nepřímých užitků však dosud není metodicky dopracováno a jeho aplikace nemá oporu v právních předpisech. Umožnění promítnutí ceny části spotřebovaného veřejného statku do ceny uvažované investice přitom integruje zachování biologické rozmanitosti do rozhodování hospodářských subjektů a investorů. Současný, i když v dobré snaze upravený, výpočet odvodů za vynětí zemědělské a lesní půdy svému účelu nemůže tento ucelený přístup nahradit. Obdobný princip by měl být významně uplatněn i při aplikaci nástrojů pozitivní stimulace - podpor, dotací a dalších finančních nástrojů pocházejících z veřejných rozpočtů. Jistě právě využití obdobné metodiky pro stanovení výše poplatků (případně sankce) za spotřebu (zničení či poškození) veřejného statku i pro posuzování výše dotací na jeho tvorbu by mohly být pro obě skupiny nástrojů základem jejich pochopení širší veřejností. Zejména pak, pokud by se podařilo v tomto směru udržet dnešní model, kdy jsou stávající poplatky (za znečišťování, odvody zemědělské a lesní půdy, odběr podzemních vod atd.) a sankce příjmem stejné kapitoly veřejného rozpočtu, ze které jsou pak uvolňovány dotace např. na krajinotvorná opatření. Bylo by však žádoucí, aby byla, významněji než dnes, uplatněna místní úměra – tedy aby v oblasti, kde je odvedeno nejvíce poplatků a sankcí za spotřebu veřejného statku, se vrátilo z tohoto zdroje i nejvíce financí na jeho tvorbu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto rozpracovává metodiky hodnocení a ohodnocování jednotlivých vybraných částí přírody. Někde jsme teprve na počátku; např. v oceňování jedinců zvláště chráněných druhů organismů vytržených z prostředí či v oceňování přístupu do krajiny. Pro širší uplatnění v praxi se však již v současné době například upravuje hodnocení a oceňování biotopů (vycházející z principů Hesenské metody dopracované Českým ekologickým ústavem v r. 2003). Nejdále je oceňování dřevin rostoucích mimo les rozvíjené již od r. 1993 Českým ústavem ochrany přírody, později Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, které je v současnosti již běžně v odborné praxi užívané. Metodiku nyní nabízíme i včetně softwarového nástroje – internetové kalkulačky, která je na našich webových stránkách volně k dispozici. Metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les je postavena na objektivních kritériích, která byla volena s ohledem na širokou použitelnost, nicméně určitá odbornost je pro správné používání metodiky nutná. Vlastní ocenění je pak vždy výsledkem společenské dohody, která se v této metodice opírá především o stanovení pětileté doby pro kompenzaci újmy. Pětiletá doba byla zvolena zejména z důvodu stanovení této doby jako maximální pro následnou péči o náhradní výsadby dřevin dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Metodika od svého předchozího vydání v r. 2009 prošla dalším vývojem, ze zásadních věcí jmenujme úpravu u stanovení základní bodové hodnoty, změnu v přístupu k polohovému koeficientu a začlenění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem. Posledně jmenovaná úprava má zohlednit stromy, které vykazují zvýšenou atraktivitu pro výskyt doprovodných organismů a tím ovlivňují hodnotu stromu. To se týká zejména stromů ve stadiu rozpadu (ale nejen jich). Zároveň byla metodika doplněna o výpočet kompenzačních opatření za kácení nebo poškození dřevin. Věřím, že toto vydání metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les spolu se softwarovou aplikací napomůže jejímu širšímu užití. Uvítáme Vaše postřehy a připomínky, které rádi zohledníme při dalším vývoji metodiky. Pavel Pešout náměstek ředitele AOPK ČR

1. I Úvod Oceňování dřevin v mimolesním prostředí je úkonem, který může mít několik důvodů. Třemi základními jsou: 1. oceňování dřevin majitelem pozemku, 2. v ýpočet kompenzace ekologické újmy za kácené dřeviny (§ 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění), 3. v ýpočet vzniklé újmy při poškození dřeviny (§ 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). První bod je řešen vyhláškou k zákonu o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb., v platném znění), ovšem v případě dalších dvou bodů nelze tuto vyhlášku použít vzhledem k explicitní definici účelu zákona o oceňování majetku určeného v § 1 tohoto zákona. Pro pokrytí účelu oceňování uvedených bodů 2 a 3 proto byla vytvořena předkládaná metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les dle AOPK ČR. Předkládanou metodiku lze tedy využít následujícími způsoby: a) Kácení dřevin Pokud kácení dřevin probíhá na základě vydaného rozhodnutí, může orgán ochrany přírody uložit náhradní výsadbu jako kompenzaci ekologické újmy vzniklé kácením dřevin (§ 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). Výši této ekologické újmy lze vypočíst pomocí metodiky AOPK ČR a metodou kompenzačních patření (části definující rozsah náhradních výsadeb) v dané výši následně uložit realizaci výsadeb. Výsadby se ukládají na pozemku žadatele, pokud tam výsadby není možné nebo vhodné realizovat, je možné je uložit i na pozemcích jiných vlastníků s jejich svolením. b) Poškození dřevin V případě, že dojde k nevratnému poškození dřevin, může orgán ochrany přírody kromě pokuty za tento přestupek (§ 87 a 88 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění) vyžadovat i kompenzaci následků nedovoleného jednání. Výši újmy, která vznikla poškozením dřeviny, lze vypočíst právě pomocí metodiky AOPK ČR. Možné postupy jsou dva: – pokud k poškození stromu došlo nevhodným ořezem, je součástí výpočtu hodnoty dřeviny metodikou AOPK ČR přímo krok, v němž se zjišťuje snížení hodnoty stromu. Výše újmy se pak rovná právě vypočtené srážce hodnoty, – pokud je poškozením stromu jiný typ zásahu než ořez (např. poškození kmene), lze újmu vypočíst jako rozdíl hodnoty stromu před a po nedovoleném zásahu. 6

Výpočet hodnoty dřevin pomocí metodiky AOPK ČR může sloužit i jako vhodný argument např. při plánování umístění staveb, plánování tras výkopů apod. Lze ji použít i v případě zdůvodňování výše finančních nákladů vynaložených na pravidelnou péči o dřeviny. Principiálně je metodika založena na výpočtu možné kompenzace odstraňovaných dřevin formou výsadby nových jedinců (nákladovým způsobem) a to v časovém rámci pěti let. Zavedením tohoto časového rámce se metodický postup liší od čistě nákladových oceňovacích postupů. Vycházíme z předpokladu, že především u stromů je nelogické počítat s kompenzací jejich odstraňování v časovém rámci odpovídajícím jejich skutečnému věku, protože tento čas ve značném množství případů přesahuje délku jedné lidské generace. Vyčíslení pouze hodnoty nahrazované dřeviny by tak v podstatě legalizovalo znehodnocení životního prostředí pro stávající generaci obyvatel prostoru bez odpovídající kompenzace. V rámci stávající verze metodiky oceňování dle AOPK ČR se počítá s náhradou odstraňovaného stromu či keře formou výsadby více jedinců, jejichž funkční význam v horizontu stanovených pěti let povede k náhradě efektu dřevin odstraňovaných. Součástí stávající verze metodiky je i dříve zpracovaná metodika výpočtu kompenzačních opatření. Ta sestává ze dvou modulů: – výsadby stromů, – pěstební zásahy prodlužující perspektivu stávajících stromů. Oba dva moduly je možné používat pro vyčíslení kompenzace ekologické újmy vzniklé poškozením dřeviny rostoucí mimo les nebo neoprávněným pokácením dřeviny rostoucí mimo les (souvislost §86 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění). Pokud dochází k výpočtu kompenzace v rámci procesu povolování kácení dřevin (§9 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění), lze zatím využívat pouze modul výsadeb. Jménem kolektivu autorů věříme, že metodika významně pomůže v praxi orgánu ochrany přírody i při zpracování soudně znaleckých posudků v dané oblasti.

2. I Historie oceňování dřevin v České republice Oceňování vzrostlých stromů u nás v minulosti navazovalo na ceník okrasného školkařského zboží (Velkoobchodní a maloobchodní ceny 1961. Okrasné a školkařské zboží, Ceník č. 6 MZLVH, platí od 1.4.1961), doplněný Výměrem A2/1965 MZLVH (č.j. cen 73940/65) z 1.2.1965, kterým byla rozšířena cenová křivka u listnatých stromů až do obvodu 80 cm (oproti původním 16 cm), u jehličnanů až na výšku 900 cm (oproti původním 200 cm). Uvedené ceníky vycházely z potřeby vysazovat vzrostlejší odrostky a tedy je i nakupovat a prodávat. Ceny v něm uvedené měly v dnešním pojetí charakter obchodní ceny (v podstatě směnnou hodnotu). S platností od 1.10.1967 stanovil tehdejší pražský podnik Sady, lesy a zahradnictví, p. hl. m. Prahy, v rámci volné tvorby cen (obdoba dnešních smluvních cen), maloobchodní ceny okrasného školkařského zboží OŠZ 1/1967, kterým byly stanoveny maloobchodní ceny výpěstků pro přesazování. Na tento ceník navázal Podnikový ceník vzrostlých okrasných stromů a keřů, platný od 18.12.1967, který navazoval na výměr A2/1965 MZLVH a stanovil ceny parkové zeleně i ceny stromů a porostů v účelových rekreačních lesích a byl, v rámci volné tvorby cen, schválen plánovacím odborem NVP. Až do obvodu 80 cm (u listnatých dřevin) souhlasil s původním výměrem A2/1965 MZLVH. Z Podnikového ceníku SLZ z roku 1967 vycházel i následující Podnikový ceník SLZ z roku 1973 (s platností od 28.12.1973), s podstatně vyšší cenovou hladinou (pol. 317, str. 15, v roce 1967 činila 12.470 Kč, v roce 1973 – 62.200 Kč/ks). Byl zároveň stanoven způsob výpočtu cen u stromů s větším obvodem kmene, než 130 cm, dodatečně bylo stanoveno rozpětí dalších tloušťkových stupňů až do 700 cm obvodu kmene. V té době vznikla řada okresních a městských vyhlášek o zeleni, které obsahovaly i ceník vzrostlých stromů. Tak na příklad v Ostravě, Chebu, Karviné a Jihočeském kraji, Hradci Králové byly ceníky totožné a vznikly zjednodušením a úpravou ceníku A2/1965, respektive Podnikového ceníku SLZ. K ceníkům byly připojeny soubory kriterií, respektive normativů pro jejich použití – systém přirážek a srážek ze základní ceny. Přirážkami se zohledňovala kvalita biologická, historická a podle zastoupení zeleně v dané oblasti. Srážkami bylo možno zohlednit zdravotní stav, umístění v ucelených výsadbách apod. Nepříznivým jevem u ceníku SLZ bylo, že ceny pro vysoké stupně obvodu kmene rostly ceny tvrdě exponenciálně, bez inflexního bodu cenových křivek.

Metodika Českého ústavu ochrany přírody (ČÚOP, později Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - AOPK ČR) z roku 1993 byla vypracována z několika důvodů: a) objektivním důvodem byla potřeba vyčíslit společenskou hodnotu v poměrně velkém počtu případů neoprávněného kácení dřevin rostoucích mimo les, b) d říve vzniklé sazebníky jako součásti okresních nebo městských vyhlášek o ochraně zeleně se mohly odvolávat pouze na Podnikový ceník SLZ, který, jak bylo již uvedeno, byl schválen Plánovacím odborem NVP, v rámci volné tvorby cen. Z hlediska legislativně právního nebyly tyto vyhlášky a tím i ceníky uznány za právoplatné, protože orgány státní správy, které vyhlášky vydaly neměly legislativní kompetenci takovou vyhlášku vydat, neboť tyto vyhlášky neměly oporu ve vyšším obecně platném právním předpisu, c) v roce 1992 byl přijat jednak zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, který formuloval v § 10 právní pojem ekologické újmy, jako „ztrátu nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti“.Vzniklou ekologickou újmu bylo potřeba v jednotlivých případech nějakým způsobem kvantifikovat. V témž roce byl přijat zákon č. 114/1992 Sb., který specifikoval ochranu dřevin rostoucích mimo les a v § 9 – náhradní výsadba a odvody, odst. (3) potvrzuje zmocnění k vydání zvláštního zákona, který stanoví „výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí“. Ke stanovení výše odvodů bylo nutno vypracovat metodiku a sazebník. V Českém ústavu ochrany přírody byl Ing. Jiřím Grulichem vypracován návrh znění tohoto zákona a předán ministerstvu životního prostředí ČR. Součástí tohoto návrhu byla i „Metodika ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby“. Návrh tohoto zákona nebyl dodnes projednáván, ani přepracován. A proto byla metodika ohodnocování poskytnuta samostatně všem referátům životního prostředí okresních úřadů a magistrátům statutárních měst dopisem č.j. 480/93 z 15.2.1993 jako metodika soudně znaleckého pracoviště – ČÚOP k použití „ve správním a trestně správním řízení“. Metodika byla vypracována skupinou odborníků. Hlavní osobností tohoto týmu byl prof. Ing. Jaroslav Machovec, CSc. ze zahradnické fakulty VŠZ 7

v Lednici na Moravě, dále doc. Ing. František Fér, CSc., Ing. Josef Čadil ze SLZ Praha (autor Podnikového ceníku SLZ), Ing. Jiří Grulich z Českého ústavu ochrany přírody, a další odborníci z VŠÚOZ v Průhonicích, SZTŠ Mělník a z dalších firem. Postup stanovení hodnot ceníku vzrostlých stromů, byl podle ústního sdělení takový, že základní hodnoty byly určeny pěstebně ekonomickým pokusem jako nákladová cena vypěstování určitého počtu výpěstků. Celkové náklady byly rozděleny podle zastoupení tloušťkových tříd do jednotlivých tloušťkových stupňů. Hodnoty dřevin takto určené představují potřebné náklady pro jejich vypěstování do příslušné velikosti a kvality, jedná se tedy o náklady na jejich pořízení (vypěstování), jak je uvedeno v č.j. 480/93. Vyčíslení hodnoty stromu vychází z vypočteného objemu aktivní části stromu (koruny) vztažené k průměru ve výčetní výši 130 cm nad zemí, dále pak druhu stromu, kategorie dlouhověkosti, regenerovatelnosti, nadmořské výšky a místa růstu. Způsob výpočtu a vyčíslená hodnota byla stanovena v intencích zákona č. 17/1992 Sb., zákona č. 114/1992 Sb., judikátu č. 5/1987 a stanoviska Generální prokuratury ČSFR č. 2 FGn 32/90-3. Pro usnadnění práce s metodikou ČÚOP (AOPK) 1993 byla vypracována počítačová aplikace, nejprve v databázovém prostředí programu FOXPRO a později v prostředí WINDOWS firmou Florart (doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D.). V letech 2001 - 2003 byly díky grantu hlavního města Prahy podniknuty v rámci Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu další přípravné práce, při nichž byly shromážděny a přeloženy dostupné zahraniční metodiky oceňování dřevin. Další etapou prací na ohodnocování dřevin bylo vypracování algoritmu pro zpracování metodiky oceňování dřevin prof. Ing. Milošem Pejchalem, CSc. a doc. Ing. Pavlem Šimkem, Ph.D. ze Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě, který byl prezentován na semináři v Plzni v roce 2004 a následně na semináři v Liberci. Ing. Jaroslav Kolařík Ph. D. zpracoval pro město Brno upravenou metodiku oceňování stromů vycházející z metodiky ČÚOP a doplněnou o další kriteria.

8

Na základě této upravené metodiky zpracoval Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. návrh upravené metodiky AOPK ČR (verze 2006), včetně počítačového programu pro její používání. Nezávisle na tomto návrhu zpracovali prof. Ing. Jaroslav Machovec s Ing. Jiřím Grulichem (2007) Metodiku oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků), kterou předali AOPK ČR. K oběma metodikám se následně uskutečnila diskuse v AOPK ČR. K upravené metodice AOPK prezentoval písemně podrobné připomínky Ing. Pavel Bulíř, CSc. z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., který se zabývá problematikou oceňování dřevin na principu Kochovy metody, používané v Německu. V roce 2008 byla Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity v Brně zpracována srovnávací studie s účastí zástupců všech tří zpracovatelských týmů metodik oceňování. Výsledkem bylo doporučení k harmonizaci cenové úrovně, které bylo zapracováno do verze metodiky AOPK ČR z roku 2009. Ve verzi metodiky oceňování dřevin AOPK ČR z roku 2013 jsou oproti předcházející verzi následující zásadní změny: – rozdělení stromů do kategorie A a B (místo rychlerostoucí a ostatní) dle parametru rychlosti růstu a „nahraditelnosti“ taxonu a navazující změna v určení základní bodové hodnoty, – zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem, – nahrazení polohového koeficientu, který je v současnosti kalkulován na základě atraktivity stanoviště a stanovištních podmínek pro růst dřeviny, – změna vyjádření průměru kmene u vícekmenů, – začlenění kompenzačních opatření, – navazující úpravy v přílohách. Každá metodika ohodnocování dřevin, i když se k její konstrukci přistupuje z různých hledisek, vždycky bude především určitou společenskou dohodou, která bude vyjadřovat míru vztahu společnosti k hodnoceným fenoménům, jejich důležitosti pro společnost.

3. I Oceňování solitérních stromů 3.1 I Vstupní parametry 3.1.1 I Taxon Taxonem je míněn druh dřeviny včetně kultivarů.

3.1.2 I Průměr kmene Průměr kmene je měřen ve výšce 1,3 m nad zemí, ve směru kolmém k ose kmene. V případě oválného průřezu kmene je jeho hodnota dána aritmetickým průměrem dvou na sebe kolmých měření. Pokud jsou na kmeni nerovnosti, průměr je zjišťován těsně nad nebo pod touto nerovností. Průměr kmene se měří v celých centimetrech. Pokud se strom větví pod stanovenou výškou 1,3 m, měří se průměr kmene pod větvením v místě, kde již průměr není významným způsobem ovlivněn kořenovými náběhy. V případě vícekmenů jsou měřeny průměry všech kmenů. Výsledná hodnota, která následně vstupuje do výpočtu, je dána vztahem:

d =√ d

2 max

+d

2 ostatní

kde dmax je průměr největšího kmene, dostatni je aritmetický průměr šířky kmenů ostatních.

Obr. 1: Zobrazení místa měření průměru kmene

Pokud je pro předmětný strom uveden obvod kmene, průměr kmene získáme přepočtem na základě vtahu:

d=

O π

kde O je obvod kmene Pozn. Pro účely oceňování dřevin se neodečítá vrstva kůry a borky.

3.1.3 I Určení průměru kmene z pařezu Pro potřebu výpočtu průměru kmene v 1,3 m z pařezu se použije vztah:

d=

d pařez 1,367

kde dpařez je průměr kmene na pařezu v cm. Pokud se však v okolí pařezu nachází stromy stejného druhu, stáří a dimenze, je vhodnější určit průměr kmene v 1,3 m podle průměru kmene sousedního stojícího jedince (resp. určit přepočtový vztah dle stojícího stromu).

Obr. 2: Zobrazení místa měření průměru kmene u nakloněného stromu

9

3.1 Vstupní parametry

Obr. 3: Místo měření průměru v případě kmene s boulí

Obr. 4: Místo měření průměru u stromu, kde se kmen větví ve výšce nižší než 1,3m

Obr. 5: Místo měření průměru kmene stromu rostoucího ve svahu

10


Obr. 6: Místa měření průměru u vícekmenu

11


3.1.4 I Výška stromu Výška stromu je dána vzdáleností mezi bází kmene a vrcholem koruny. V případě stromů nakloněných je tato vzdálenost dána úsečkou, která prochází vrcholem stromu a je kolmá k povrchu terénu (viz obr. 7). Výška stromu je měřena pomocí výškoměru. Principem je měření na základě podobnosti trojúhelníků, proto je třeba znát odstupovou vzdálenost.

Obr. 7: Výška stromu. Odstupová vzdálenost je měřena od paty kmene.

Odstupová vzdálenost je běžně počítána od báze kmene (viz obr. 7), pouze v případě nakloněného stromu je nutno tuto vzdálenost počítat od svislice z vrcholu (viz obr. 8). Nezbytné je i zvolení dostatečné odstupové vzdálenosti, neboť v opačném případě může docházet ke vzniku chyb (viz obr. 9). Výška se určuje s přesností na metry.

Obr. 8: Měření výšky nakloněného stromu. Odstupová vzdálenost měřena od bodu „X“

Obr. 9: Chyba vznikající při zvolení nedostatečné odstupové vzdálenosti

12


3.1.5 I Výška nasazení koruny Výška nasazení koruny (viz obr. 10-11) se určuje jako vzdálenost mezi patou kmene a místem, kde začíná hlavní objem větví a asimilačních orgánů. Určuje se s uvážením skutečnosti, že jeho účelem

Obr. 10: Zobrazení výšky nasazení koruny

je následný reprezentativní výpočet objemu koruny. Výška nasazení koruny je udávána s přesností na metry. Rozdílem výšky stromu a výšky nasazení koruny je dán parametr „výška koruny“.

Obr. 11: Zobrazení výšky nasazení koruny u stromu s asymetrickou korunou

13


3.1.6 I Průměr koruny Průměr koruny se uvádí v metrech jako aritmetický průměr dvou na sebe kolmých měření. V případě

Obr. 12: Zobrazení průměru koruny

Obr. 14: Průměr asymetrické koruny

14

výrazně asymetrické koruny se měří jeden průměr v nejdelší ose a jeden na něj kolmý (viz obr. 14).

Obr. 13: Průměr koruny u nakloněného stromu (viz obr. 14)


3.1.7 I Fyziologická vitalita Charakterizuje strom z hlediska jeho fyziologické aktivity. Hodnotí se parametry ukazující na jeho životaschopnost. Hlavním hodnoceným parametrem jsou defoliace koruny, změny formy větvení na periferii koruny a vývoj sekundárních výhonů.

Použitá stupnice je následující: 0 výborná 1 mírně narušená 2 zřetelně narušená (stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech koruny) 3 výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny) 4 zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá) 5 suchý strom

Obr. 15: Fyziologická vitalita výborná (0)

Obr. 16: Fyziologická vitalita mírně narušená (1)

Obr. 17: Fyziologická vitalita zřetelně narušená (2)

Obr. 18: Fyziologická vitalita výrazně snížená (3)

Obr. 19: Fyziologická vitalita zbytková (4)

Obr. 20: Suchý strom, fyziologická vitalita (5)

15


3.1.8 I Zdravotní stav Parametr zdravotního stavu odráží stupeň mechanického oslabení a poškození jedince. Strom je tedy hodnocen dle úrovně mechanického narušení, stupně kolonizace dřevokaznými houbami, existence dutin, růstových deformací apod. Použitá stupnice je následující: 0 zdravotní stav výborný 1 dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků) 2 zhoršený (narušení zásadního charakteru, často vyžadující stabilizační zásah) 3 výrazně zhoršený (souběh defektů či poškození snižující perspektivitu hodnoceného jedince, vyžaduje stabilizační zásah)

16

4 silně narušený (bez možnosti stabilizace, významně zkrácená perspektiva) 5 havarijní (akutní riziko rozpadu), případně rozpadlý jedinec Jako poškození dřeviny mohou být orgánem ochrany přírody kvalifikované i zásahy, které mají vliv na zdravotní stav nebo vitalitu stromu (např. mechanické poškození kmene nebo větví). Výsledná ekologická újma je následně vyčíslena rozdílem celkové hodnoty stromu před zásahem (poškozením) a po něm. Hodnotami, které popisují rozsah poškození jsou většinou právě „zdravotní stav“ a „vitalita“ stromu.

Obr. 21: Zdravotní stav výborný (0)

Obr. 22: Zdravotní stav dobrý (1)

Obr. 23: Zdravotní stav zhoršený (2)

Obr. 24: Zdravotní stav výrazně zhoršený (3)

Obr. 25: Zdravotní stav silně narušený (4)

Obr. 26: Stav havarijní (5)


3.1.9 I Objem koruny odebrané nevhodným řezem Jedná se procentuální stanovení objemu koruny odebrané nevhodným zásahem. Stanovuje se odhadem s přesností na desítky procent.

Obr. 27: Schema části koruny odebrané nevhodným řezem

Obr. 28: Příklad části koruny odebrané nevhodným řezem

17


3.1.10 I Atraktivita umístění stromu Parametrem nazvaným jako atraktivita umístění stromu zohledňujeme místo, na kterém se strom nachází. V úvahu je brána frekvence pohybu osob a důležitost stromu jako estetického prvku na daném místě včetně jeho viditelnosti. Vysoká - solitérní strom nebo významný prvek malé skupiny stromů často v historických a zámeckých parcích, městských parcích, náměstích, arboretech, ale i významná krajinná dominanta často mimo zastavěné území apod. Střední - stromy v uličním stromořadí, stromy na okrajích větších skupin ve veřejně přístupných parcích, významný (dobře viditelný) prvek v jiných

18

zpevněných plochách zastavěného území, stromy jako součásti zeleně hřbitova apod. Méně významná - zeleň na sídlištích, vnitroblocích domů, sportovních areálech, doprovodná zeleň komunikací I. a II. třídy, méně významné (nebo viditelné) stromy ve zpevněných plochách zastavěného území apod. Nízká - strom jako součást porostu, výrazně se nelišící od ostatních, břehové a doprovodné zeleně vodních toků a nádrží, skupiny ve volné krajině, v hospodářských areálech, stromy mimo zastavěné území, doprovodná zeleň komunikací III. Třídy apod.

Obr. 29: Atraktivita umístění stromu „vysoká“

Obr. 30: Atraktivita umístění stromu „střední“

Obr. 31: Atraktivita umístění stromu „méně významná“

Obr. 32: Atraktivita umístění stromu „nízká“


3.1.11 I Růstové podmínky stromu Parametr označený jako růstové podmínky stromu zohledňuje stanoviště z hlediska velikosti prokořenitelného prostoru a půdních podmínek pro růst a vývoj jedince. Růstové podmínky stromu se hodnotí vizuálně v prostoru daném průmětem koruny dospělého jedince daného taxonu. Neovlivněné – strom rostoucí v zastavěném prostředí i volné krajině, kde je bez omezení umožněn růst a vývoj jeho nadzemních i podzemních částí, a kde nedochází nebo jen minimálně k ovlivňování půdních poměrů Dobré – strom rostoucí v místech kde je částečně (jednostranně) omezen rozvoj jeho podzemních popř. i nadzemních částí, a kde může docházet k menšímu negativnímu ovlivňování půdního prostředí (zhutněním půdy působeném pohybem pěších osob, údržbou komunikací v blízkosti stromů apod.)

Zhoršené – stromy rostoucí v travnatých pruzích a ostrůvcích v zastavěném území, v místech s prostorem ze dvou stran omezeným pro rozvoj nadzemních i podzemních částí a to okolní zástavbou nebo zpevněným povrchem v blízkosti báze kmene. Půdní podmínky jsou významně zhoršené, půda je viditelně zhutněná či prokazatelně kontaminovaná. Extrémní – stromy rostoucí v místech, kde je z více než dvou stran limitovaný rozvoj kořenové soustavy popř. i nadzemních částí, a kde opakovaně dochází k činnostem přímo nebo nepřímo inhibujícím růst (působením chemických látek, solením, zhutňováním půdy, apod.). Půdní podmínky jsou extrémně zhoršené, nepropustné povrchy zasahují až do bezprostřední blízkosti báze kmene, zhutnění či kontaminace půdy dosahují prokazatelně zásadních hodnot.

Obr. 33: Růstové podmínky „neovlivněné“

Obr. 34: Růstové podmínky „dobré“

Obr. 35: Růstové podmínky „zhoršené“

Obr. 36: Růstové podmínky „extrémní“

19


3.1.12 I Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem Prvkem se zvýšeným biologickým potenciálem se rozumí místa na stromě (mikrohabitaty), která vykazují významně zvýšenou atraktivitu pro doprovodné organismy. Hodnotí se prvky, které se vymykají obecné základní ekologické hodnotě stromu jako biologického prvku a které představují evidentní zvýšení biologického potenciálu předmětného stromu. Tučným písmem jsou zvýrazněny obzvlášť hodnotné prvky, u nichž může dojít při hodnocení ke zdvojnásobení jejich bodové hodnoty v případech, kdy mají extenzivní (rozsáhlý) charakter. Pozn. Níže uvedené prvky se zvýšeným biologickým potenciálem slouží k orientaci při hodnocení ekologické funkce stromu dle logiky metodiky. Mezi prvky se zvýšeným biologickým potenciálem zahrnujeme následující: - poškození borky (místa s absencí borky) – místo na kmeni či kosterních větvích zbavené kůry o velikosti cca 30 x 30 cm a více, - rozštípnuté dřevo a trhliny – rozhraní živého a mrtvého dřeva, může se jednat o rozštípnuté kosterní větve, které jsou stále spojené s kmenem, pukliny ve kmeni a silných větvích s různou příčinou vzniku,

Obr. 37: Poškození borky

20

Pozn. vylomené větve lze akceptovat pouze v případě, že je není nutné odstranit pro zajištění provozní bezpečnosti stanoviště. - v ýtok mízy – místa s výtokem tekutiny z kmene či silných větví, - zlomené větve – pahýly po odlomených větvích s průměrem nad 15 cm, odstraněné za úrovní větevního límečku, - dutiny – otevřené dutiny ve kmeni či kosterních větvích, - dutinky – otvory malých rozměrů (např. výletové otvory), - hniloba - dřevo kmene a kosterních větví s patrnými známkami rozkladu, - suché větve – větve dosud spojené se stromem, s průměrem nad 15 cm v místě větvení. Minimální délka braná v potaz při hodnocení je 1 m. Hodnotí se pouze větve, které není nutné odstranit za účelem zajištění provozní bezpečnosti stanoviště. - plodnice hub – přítomnost plodnic dřevních hub na kmeni a silných větvích (akceptují se víceleté plodnice popř. masivní výskyt plodnic jednoletých) Příklady prvků se zvýšeným biologickým potenciálem viz obr. 37-46.

Obr. 38: Rozštípnuté dřevo


Obr. 39: Výtok mízy

Obr. 40: Zlomené větve

Obr. 41: Dutina

Obr. 42: Dutinky v kosterních větvích

21


22

Obr. 43: Suché větve v koruně

Obr. 44: Plodnice dřevokazných hub

Obr. 45: Dutina s rozloženým dřevem

Obr. 46: Hniloba


3.1.13 I Biologický význam taxonu Biologickým významem taxonu (nízký, střední a vysoký) rozumíme souhrn druhově specifických vlastností, který zahrnuje původnost daného taxonu v rámci České republiky a atraktivitu stromu pro různé druhy živočichů, které jsou na něj vázány v průběhu svého vývoje. Biologický význam taxonu je stanoven v tabulce 1a..

3.1.14 I Biologický význam stanoviště Významem stanoviště je hodnocena skutečnost, zda odstraněním předmětného stromu může dojít k ohrožení existence živočichů v dané lokalitě nebo zda jsou v dostupné vzdálenosti jiné stromy, které by tuto funkci mohly nahradit. Rozlišujeme proto: - solitérní strom, - strom jako součást stromořadí, - strom jako součást většího celku (parku nebo stromové skupiny).

23

3 I Oceňování solitérních stromů

3.2 I Postup oceňování solitérních stromů

Obr. 47: Schema postupu výpočtu oceňování stromu

24

3.2 Postup oceňování solitérních stromů

3.2.1 I Krok 1: Určení základní bodové hodnoty Ze seznamu taxonů (tab. 1a - viz příloha) se pro konkrétní druh či kultivar zjistí kategorie taxonu (kategorie A nebo B). Rozdělení stromů do kategorií bylo provedeno podle rychlosti růstu daného

taxonu a možnosti jeho nahrazení. Pokud v seznamu není uveden konkrétní kultivar, použije se základní druh nebo kultivar s obdobnými růstovými vlastnostmi.

Grafika 1: Výňatek z tabulky 1a „Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů“ uvedené v příloze Kategorie

Regenerovatelnost

Tvar koruny

Biologický význam taxonu

Abies alba

Taxon

B

nízká

nízká

Abies alba ‘Pendula’

B

nízká

jiný

nízká

Abies alba ‘Pyramidalis’

B

nízká

jiný

nízká

Abies balsamea

B

nízká

nízká

Abies cephalonica

B

nízká

nízká

Abies concolor

A

nízká

nízká

Abies firma

A

nízká

nízká

Abies grandis

B

nízká

nízká

Abies holophylla

B

nízká

nízká

Abies homolepis

B

nízká

nízká

Abies koreana

B

nízká

nízká

Abies lasiocarpa

B

nízká

nízká

Podle průměru kmene daného stromu a kategorie taxonu se z tab. 2 (viz příloha) stanoví základní bodová hodnota. U stromů kategorie A, které mají průměr kmene větší než 60 cm je bodová hodnota rovna hodnotě maximální, tedy pro průměr 60 cm a to 134 403 bodů. U stromů kategorie B je maximálním průměrem kmene 100 cm. U stromů s větším průměrem je bodová hodnota rovna hodnotě maximální, tedy 995 407 bodů. Grafika 2: Výňatek z tabulky 2 „Základní bodová hodnota“ uvedené v příloze Průměr kmene (cm)

Plocha kmene (cm2)

Kategorie A

Kategorie B

10

79

5 949

13 171

11

95

7 198

15 937

12

113

8 566

18 966

13

133

10 053

22 259

14

154

11 659

25 815

15

177

13 385

29635

25


3.2.2 I Krok 2: Zohlednění objemu koruny stromu koruny se z tabulky 3a (popř. 3b) odečte skutečný objem koruny (tzn. stav hodnotitelem zjištěný) a dle barevné legendy v téže tabulce se zjistí tvarová skupina koruny. Jehličnatým dřevinám je vždy přisuzována koruna kuželovitá. Výsledný objem vychází v m3.

Pokud má daný taxon v tabulce 1 označen tvar koruny jako „jiný“, krok 2 se vynechává. V tomto kroku je strom hodnocen podle vytvořeného objemu koruny. Srovnáván je běžný stav se stavem zjištěným. Na základě parametru výšky koruny a průměru

Grafika 3: Výňatek z tabulky 3a „Skutečný objem koruny (listnaté)“ uvedené v příloze

Výška koruny (m)

Průměr koruny (m) 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

1

1

2

5

8

13

19

26

34

42

52

63

75

88

2

1

4

9

17

26

38

51

67

85

105

127

151

177

3

2

6

14

25

39

57

77

101

127

157

190

226

265

4

2

8

19

34

52

75

103

134

170

209

253

302

354

5

3

10

24

42

65

94

128

168

212

262

317

377

442

6

4

13

28

50

79

113

154

201

254

314

380

452

531

7

5

15

33

59

92

132

180

235

297

367

443

528

619

8

5

17

38

67

105

151

205

268

339

419

507

603

708

9

6

24

42

75

118

170

231

302

382

471

570

679

796

10

7

27

47

84

131

188

257

335

424

524

634

754

885

11

7

29

52

92

144

207

282

369

467

576

697

829

973

Z tabulky 4 (viz příloha) se určí podle průměru kmene hodnoceného stromu a tvarové skupiny koruny (viz tabulka č. 3) hodnota tabulkového objemu vyjadřující běžný stav pro daný průměr a tvarovou skupinu koruny. Bez ohledu na kategorii taxonu (A či B) se odečítá tabulkový objem koruny

až do průměru kmene 100 cm. U stromů s větším průměrem kmene se počítá s maximálními tabulkovými objemy korun pro jednotlivé tvarové skupiny korun (tzn. 747 m3 pro kuželovitou korunu, 461 m3 pro sloupovitou korunu, 1280 m3 pro zaoblenou korunu a 1845 m3 pro kulovitou korunu).

Grafika 4: Výňatek z tabulky 4 „Tabulkový objem koruny stromu“ uvedené v příloze Průměr kmene [cm]

Objem koruny [m3] Kuželovitá koruna

Sloupovitá koruna

Zaoblená koruna

Kulovitá koruna

10

5

6

19

54

11

6

9

23

59

12

7

14

28

64

13

8

19

32

69

Pokud je skutečný objem koruny hodnoceného stromu větší nebo rovný objemu tabulkovému, základní bodová hodnota zjištěná do tohoto kroku se nemění. Pokud je však skutečný objem koruny menší nežli tabulkový, upraví se základní bodová hodnota proporcionálně (viz příklad). Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. 26

Příklad: základní bodová hodnota stromu 118 538 bodů Skutečný objem koruny 536m3 Tabulkový objem koruny 767m3 základní bodová hodnota = (118 538 · 536)/767 základní bodová hodnota = 93 645 bodů


3.2.3 I Krok 3: Zohlednění zdravotního stavu a fyziologické vitality základní bodová hodnota z předchozího kroku se vynásobí koeficientem z tabulky 5. Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla.

Pomocí koeficientu z tabulky 5 zjištěného na základě zdravotního stavu a fyziologické vitality stromu se provede úprava základní bodové hodnoty, tzn.

Grafika 5: Výňatek z tabulky 5 „Koeficient úpravy bodové hodnoty stromů dle jejich stavu“ Fyziologická vitalita

Zdravotní stav 0

1

2

3

4

5

0

1

0,95

0,9

0,7

0,4

x

1

0,95

0,95

0,9

0,7

0,4

x

2

0,9

0,8

0,8

0,6

0,3

0,2

3

x

0,6

0,6

0,4

0,2

0,1

4

x

0,4

0,2

0,2

0,1

0,05

Pozn.: Jako poškození dřeviny mohou být orgánem ochrany přírody kvalifikované i zásahy, které mají vliv na zdravotní stav nebo vitalitu stromu (např. mechanické poškození kmene nebo větví). Výsledná ekologická újma je následně vyčíslena rozdílem celkové hodnoty stromu před zásahem (poškozením) a po něm. Hodnotami, které popisují rozsah poškození jsou většinou právě „zdravotní stav“ a „vitalita“ stromu.

27


3.2.4 I Krok 4: Zohlednění nevhodného řezu K tomuto kroku přistupujeme pouze v případě, že strom byl poškozen nevhodným řezem. Pokud tomu tak není, krok 4 je ve výpočtu hodnoty stromu vynechán. Postup zohlednění nehodného řezu: - kvalifikovaným odhadem se určí objem odebrané části koruny v desítkách procent,

- určí se snížení bodové hodnoty a to tak, že procentuální část bodové hodnoty (odpovídající procentu odebrané části koruny) se vynásobí koeficientem zjištěným v tabulce 6 podle stupně regenerovatelnosti (uvedeného v tab. 1) daného taxonu a fyziologické vitality.

Grafika 6: Výňatek z tabulky 1a „ Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů“ Taxon

Kategorie

Regenerovatelnost

Tvar koruny

Biologický význam


B

nízká

jiný

nízký

Abies balsamea

B

nízká

nízký

Abies cephalonica

B

nízká

nízký

Abies concolor

A

nízká

nízký

Grafika 7: Výňatek z tabulky 6 „Koeficient pro zohlednění nevhodného řezu“ uvedené v příloze Stupeň regenerovatelnosti

Fyziologická vitalita 0

1

2

3

4

5

Vysoký

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

-

Střední

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

-

Nízký

0,9

0,9

0,9

1

1

-

- ze základní bodové hodnoty (z předchozího kroku) se odečte vypočítané snížení bodové hodnoty a výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. Příklad: základní bodová hodnota zjištěná v předchozím kroku objem nevhodně odebrané koruny koeficient z tabulky 6 (pro vitalitu 2 a střední regenerovatelnost) výpočet snížení bodové hodnoty základní bodová hodnota po zohlednění nevhodného řezu

93 645 bodů 20% 0,7 (93 645/100) · 20 · 0,7 = 13 110 bodů 93 645 – 13 110 = 80 535 bodů

Pozn. Pokud je strom poškozen nevhodným řezem, může dojít zároveň ke snížení jeho zdravotního stavu. Nevhodný ořez můžeme tedy ve výpočtu zohlednit dle postupu popsaném v kroku 4 nebo vyčíslením rozdílu hodnoty stromu před poškozením a po poškození (se zohledněním změněné hodnoty zdravotního stavu).

28


3.2.5 I Krok 5: Zohlednění polohového koeficientu na základě atraktivity umístění stromu a růstových podmínek z tabulky 7.

Pokud se jedná o památný strom dle zákona 114/1992 Sb., v platném znění, o ochraně přírody a krajiny, polohový koeficient je roven 2. V ostatních případech je polohový koeficient určen

Grafika 8: Výňatek z tabulky 7 „Polohový koeficient ke zohlednění umístění stromu a jeho růstových podmínek“ uvedené v příloze Atraktivita umístění stromu Růstové podmínky

Vysoká

Střední

Méně významná

Nevýznamná

Neovlivněné

0,7

0,5

0,3

0,15

Dobré

0,8

0,6

0,4

0,2

Zhoršené

0,9

0,7

0,5

0,3

Extrémní

1

0,8

0,6

0,4

Základní bodová hodnota upravená dle předchozích kroků se vynásobí příslušným polohovým koeficientem. Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla.

3.2.6 I Krok 6: Zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem Ke kroku 6 přistupujeme pouze v případě, že na stromě byly detekovány prvky se zvýšeným biologickým potenciálem, jejichž bodový součet je alespoň 3 body. V opačném případě pokračujeme krokem č. 9 Při výpočtu vycházíme ze základní bodové hodnoty získané krokem 1. Provede se součet bodové hodnoty prvků se zvý-

šeným biologickým potenciálem, přičemž každý typ prvku je ohodnocen 1 bodem, vybrané prvky (označené tučným písmem) s extenzivním (rozsáhlým) charakterem mohou mít hodnotu 2 bodů. Na základě bodového součtu prvků se zvýšeným biologickým potenciálem se z tabulky 8 odečte koeficient.

Grafika 9: Výňatek z tabulky 8 „Koeficienty pro počet bodů dle typu prvku se zvýšeným biologickým potenciálem“ Součet bodů dle výskytu prvků se zvýšeným biologickým potenciálem

Koeficient

3

0,1

4- 6

0,15

7 a více

0,25

Základní bodová hodnota (shodná s hodnotou v kroku 1) se vynásobí koeficientem z tabulky 8 (zohledňujícím počet bodů dle typu prvků se zvýšeným biologickým potenciálem). Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. Dále pokračujeme krokem 7.

29


3.2.7 I Krok 7: Zohlednění stanoviště a významu taxonu stromu Podle biologického významu taxonu (uveden v tab. 1) a významu stanoviště se určí z tabulky 9

příslušný koeficient.

Grafika 10: Výňatek z tabulky 1a „Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů“ uvedené v příloze Taxon

Kategorie

Regenerovatelnost

Tvar koruny

Biologický význam

Abies alba

B

nízká

nízký

Abies alba ‘Pendula’

B

nízká

jiný

nízký


B

nízká

jiný

nízký

Abies balsamea

B

nízká

nízký

Abies cephalonica

B

nízká

nízký

Abies concolor

A

nízká

nízký

Abies firma

A

nízká

nízký

Abies grandis

B

nízká

nízký

Abies holophylla

B

nízká

nízký

Grafika 11: Výňatek z tabulky 9 „Koeficient zohledňující biologický význam stanoviště a taxonu“ Biologický význam stanoviště Solitérní strom Strom jako součást stromořadí Strom jako součást většího celku (park, stromová skupina)

Biologický význam taxonu Nízký Střední Vysoký 0,6 0,8 1 0,4 0,6 0,8 0,2 0,4 0,6

Koeficient z tabulky 9 se vynásobí základní bodovou hodnotou získanou v kroku 6. Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. Dále pokračujeme krokem 8.

3.2.8 I Krok 8: Výpočet základní bodové hodnoty u stromu s prvky se zvýšeným biologickým potenciálem Celková základní bodová hodnota stromu, u kterého zohledňujeme výskyt prvků se zvýšeným bio-

logickým potenciálem, je dána součtem základní bodové hodnoty z kroku 5 a kroku 7.

3.2.9 I Krok 9: Výpočet hodnoty stromu Hodnota stromu je určena vynásobením základní bodové hodnoty cenou bodu platnou pro daný rok. Výsledná hodnota se matematicky zaokrouhlí na celé koruny. Cena bodu se stanovuje na základě inflačního koeficientu, každoročně zveřejňovaného Českým statistickým úřadem (www.czso.cz). Cena bodu se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Cena bodu pro rok 2013 = = 1,063 · 1,01 · 1,015 · 1,019 · 1,033 Cena bodu pro rok 2013 = 1,15 Kč Vývoj hodnoty ceny bodu od roku 2008 30

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Inflace (%) 6,3 1 1,5 1,9 3,3

Cena bodu (Kč) 1 1,06 1,07 1,09 1,11 1,15

4. I Oceňování skupin stromů Skupina stromů je hodnocena prostým součtem hodnoty jednotlivých hodnocených dřevin, které tvoří skupinu. Vstupní hodnoty stromů jsou tedy shodné se vstupními hodnotami oceňovaní solitérních stromů, v dalším kroku je navíc zjišťován index překryvnosti.

4.1 I Postup oceňování skupin stromů 4.1.1 I Krok 1: Vyčíslení základní bodové hodnoty skupiny stromů U každého stromu, který je součástí oceňované skupiny, je vyčíslena základní bodová hodnota dle metodiky oceňování solitérních stromů (viz kapitola 3.2). Základní bodová hodnota skupiny stromů je dána

součtem základní bodové hodnoty všech jedinců tvořící skupinu. Rozsáhlé skupiny lze v případě nutnosti charakterizovat vhodně zvolenými zkusnými plochami.

4.1.2 I Krok 2: Výpočet indexu překryvnosti Index překryvnosti se zjistí na zkusné ploše o rozloze 500 m2 (v případě menších porostů na celé ploše), kdy se sečtou průměty korun u všech přítomných stromů a výsledná hodnota se porovná s velikostí plochy porostu. Index překryvnosti je dán vztahem: I p=

kde P1...n plochy průmětu koruny jednotlivých stromů na zkusné ploše Pzp plocha zkusné plochy Hodnota indexu překryvnosti se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

∑ ( P 1 , P 2 , .... P n) P zp

4.1.3 I Krok 3: Úprava základní bodové hodnoty dle koeficientu překryvnosti Z tabulky 10 zjistíme koeficient kip a to na základě indexu překryvnosti zjištěného krokem 2. Grafika 12: Výňatek z tabulky 10 “Koeficient překryvnosti“ uvedené v příloze Index překryvnosti

Koeficient kip

do 1,10

1

1,11-1,2

0,9

1,21-1,3

0,8

1,31-1,4

0,7

1,41-1,5

0,6

1,51- a více

0,5

Základní bodovou hodnotu skupiny stromů (zjištěnou krokem 1) vynásobíme koeficientem kip.

4.1.4 I Krok 4: Výpočet ceny skupiny stromů Základní bodová hodnota z kroku 3 se vynásobí cenou bodu platnou pro daný rok.

Výsledná hodnota se matematicky zaokrouhlí na celé koruny.

31

5. I Postup oceňování skupin keřů a popínavých dřevin 5.1 I Vstupní parametry 5.1.1 I Taxon dřeviny Seznam druhů a hlavních kultivarů (či jejich skupin) je uveden v tabulce 1b. Charakteristiky se udávají pro převážně zastoupený taxon v porostu. V případě porostů složených z více keřů s výrazně

různou kategorií vzrůstnosti je třeba plochu rozčlenit na části s jednoznačnou převahou některého taxonu.

5.1.2 I Plocha porostu Plochou porostu keřů se míní celková plocha, nad kterou zasahuje souvislý překryv živých větví z korun předmětných keřů. Jestliže je plocha porostu nesouvislá, odpočítávají se všechny plochy od výměry 5 m2 a více, nad nimiž nejsou rozmístěné živé větve.

U popínavých dřevin (lián) se plocha určuje buď jako u skupin keřů (v případě horizontálního růstu) nebo jako plocha vertikálně porostlé plochy. Plocha porostu se určuje v celých m2. Zaokrouhluje se matematicky.

5.1.3 I Atraktivita umístění keře (popínavé dřeviny) Parametrem nazvaným jako atraktivita umístění keře zohledňujeme místo, na kterém se skupina keřů nebo popínavých dřevin nachází. V úvahu je brána frekvence pohybu osob a důležitost dřeviny jako estetického prvku na daném místě včetně jeho viditelnosti. Vysoká – skupina keřů tvořící významný prvek, často v historických a zámeckých parcích, městských parcích, náměstích, arboretech apod. Střední – skupina keřů v ulicích, keře tvořící významný (dobře viditelný) prvek v jiných zpevněných

plochách zastavěného území, keře a popínavé dřeviny jako součást zeleně hřbitova apod. Méně významná – keřová skupina na sídlištích, vnitroblocích domů, sportovních areálech, keřová skupina jako doprovodná zeleň komunikací I. a II. třídy, méně významné (nebo viditelné) skupiny keřů nebo popínavých dřevin ve zpevněných plochách zastavěného území Nízká - skupina keřů mimo zastavěné území, keřová skupina jako doprovodná zeleň komunikací III. třídy

5.1.4 I Růstové podmínky keřové skupiny (popínavých dřevin) Parametr označený jako růstové podmínky keřové skupiny či popínavých dřevin zohledňuje stanoviště z hlediska velikosti prokořenitelného prostoru a půdních podmínek pro růst a vývoj jedince. Neovlivněné – skupina keřů nebo popínavých dřevin rostoucí v zastavěném prostředí i volné krajině, kde je bez omezení umožněn růst a vývoj jeho nadzemních i podzemních částí, a kde nedochází nebo jen minimálně k ovlivňování půdních poměrů. Dobré – skupina keřů rostoucí v místech kde je částečně (jednostranně) omezen rozvoj jeho podzemních popř. i nadzemních částí, a kde může

32

docházet k menšímu negativnímu ovlivňování půdního prostředí (zhutněním půdy působeném pohybem pěších osob, údržbou komunikací v blízkosti skupiny keřů apod.) Zhoršené – skupina keřů rostoucí v travnatých pruzích a ostrůvcích v zastavěném území, v místech s prostorem ze dvou a více stran omezeným pro rozvoj nadzemních i podzemních částí a to okolní zástavbou nebo zpevněným povrchem. Půdním podmínky jsou významně zhoršené, půda je viditelně zhutněná či prokazatelně kontaminovaná.

5 I Postup oceňování skupin keřů a popínavých dřevin

5.2 I Postup oceňování keřů a popínavých dřevin 5.2.1 I Krok 1: Určení kategorie vzrůstnosti Pro daný taxon určíme z tabulky 1b kategorii vzrůstnosti keřů či popínavek na zájmové ploše. Grafika 13: Výňatek z tabulky 1b „Seznam keřů a keřovitě rostoucích kultivarů“ uvedené v příloze Český název

Vzrůst

Latinský název

jedle líbezná

KSN

Abies amabilis 'Spreading Star'

jedle balzamová

KSN

Abies balsamea 'Nana'

jedle ojíněná

KSV

Abies concolor 'Compacta'

jedle korejská

KSV

Abies koreana 'Silberlocke'

V případě, že taxon v seznamu uvedený není, použije se charakteristika vzrůstnosti dle tabulky 11. Grafika 14: Výňatek z tabulky 11 „Kategorie vzrůstnosti“ uvedené v příloze Kategorie vzrůstnosti

Výška

Kód v Tabulce 1 b

Keře opadavé středně vysoké a vysoké

Obvykle 1-6 (8)m

KV

Keře opadavé nízké

Obvykle 0,3-1m

K

Keříčky, kříčky

Obvykle do 0,3m

KN

Keře stálezelené vysoké

Obvykle nad 1m

KSV

Keře stálezelené nízké

Obvykle do 1m

KSN

Liány opadavé

L

Liány stálezelené

LS

5.2.2 I Krok 2: Určení základní bodové hodnoty Dle tabulky 12 určíme základní bodovou hodnotu pro 1m2 porostu. Grafika 15: Výňatek z tabulky 12 „Základní bodová hodnota pro kategorie vzrůstnosti keřů a lián“ Kategorie vzrůstnosti

Základní bodová hodnota za m2

Keře opadavé středně vysoké a vysoké (KV)

475

Keře opadavé nízké (K)

748

Keříčky, kříčky (KN)

1565

Keře stálezelené vysoké (KSV)

482

Keře stálezelené nízké (KSN)

781

Liány opadavé (L)

510

Liány stálezelené (LS)

836

33

5.2 Postup oceňování keřů a popínavých dřevin

5.2.3 I Krok 3: Výpočet základní bodové hodnoty pro danou rozlohu keřů (lián) Vynásobíme plochu keřového porostu (porostu lián) základní bodovou hodnotou pro 1m2.

5.2.4 I Krok 4: Zohlednění polohového koeficientu Z tabulky 13 určíme polohový koeficient na základě umístění a růstových podmínek skupiny keřů nebo popínavých dřevin. Grafika 16: Výňatek z tabulky 13 „Polohový koeficient pro keřovou skupinu“uvedené v příloze Růstové podmínky

Atraktivita umístění keře Vysoká

Střední

Méně významná

Nízká

Neovlivněné

0,5

0,4

0,3

0,2

Dobré

0,8

0,6

0,4

0,3

Zhoršené

1

0,8

0,6

0,4

Hodnotu získanou v tabulce 13 vynásobíme základní bodovou hodnotu získanou krokem 3. Výsledek zaokrouhlíme matematicky na celé body.

5.2.5 I Krok 5: Výpočet ceny porostu keřů (lián) Hodnota skupiny keřů nebo popínavých dřevin je dána součinem základní bodové hodnoty získané krokem 4 a cenou bodu platnou pro daný rok.

34

6. I Případové studie k oceňování 6.1 I Oceňování stromu 6.1.1 I Příklad 1 Javor stříbrný (Acer saccharinum), s průměrem kmene 78 cm, výška stromu je 21 m, výška nasazení koruny 10 m, průměr koruny 12 m, fyziologická vitalita 2, zdravotní stav 3, atraktivita umístění stromu „méně významná“ s „dobrými“ růstovými podmínkami. Krok 1: Určení základní bodové hodnoty stromu Z tab. 1a: javor stříbrný (Acer saccharinum) – kategorie A. Z tab. 2: základní bodová hodnota – pro průměr kmene 78 cm a kategorii A je základní bodová hodnota 134 403 bodů. Krok 2: Zohlednění objemu koruny Z tab. 3a: skutečný objem koruny – pro průměr koruny 12 m a výšku koruny 11 m (výška stromu - výška nasazení koruny) je skutečný objem koruny 829 m3, – z tab. 3a jsme zjistili, že tvar koruny je kulovitý. Z tab. 5: tabulkový objem koruny – pro průměr kmene 78 cm je tabulkový objem koruny 1 086 m3. Protože skutečný objem koruny je menší než tabulkový, základní bodová hodnota se proporcionálně snižuje. Základní bodová hodnota = 134 403 · (829/1 086) Základní bodová hodnota = 102 597 bodů Krok 3: Zohlednění zdravotního stavu a fyziologické vitality stromu Z tab. 5: koeficient úpravy bodové hodnoty stromů dle jejich stavu – pro zdravotní stav 3 a fyziologickou vitalitu 2 zjistíme v tabulce 5 koeficient 0,6 Základní bodová hodnota = 102 597 · 0,6 Základní bodová hodnota = 61 558 bodů Krok 5: Zohlednění polohového koeficientu Z tab. 7: polohový koeficient ke zohlednění umístění stromu a jeho růstových podmínek – pro méně významnou atraktivitu umístění stromu a dobré růstové podmínky zjistíme v tabulce 7 koeficient 0,4 – základní bodovou hodnotu vynásobíme koeficientem 0,4 Základní bodová hodnota = 61 558 · 0,4 Základní bodová hodnota = 24 623 bodů Krok 9: Výpočet hodnoty stromu Základní bodovou hodnotu z kroku 5 vynásobíme cenou bodu platnou pro daný rok (v našem případě 1,15 Kč). Hodnota stromu = 24 623 · 1,15 Hodnota stromu = 28 316 Kč

35

6.1 Oceňování stromu

6.1.2 I Příklad 2 Dub letní (Quercus robur L.), památný strom, s průměrem kmene 246 cm, výška stromu je 29 m, výška nasazení koruny je 11 m, průměr koruny 24 m, fyziologická vitalita 1, zdravotní stav 3. Na stromě byly nalezeny následující prvky se zvýšeným biologickým potenciálem: poškození borky, suché větve v koruně, přítomnost plodnic dřevokazných hub (Leatiporus sulphureus), dutiny v kosterních větvích a na kmeni.

Obr. 48: Dub letní

Obr. 49: Plodnice dřevokazných hub + poškození (absence) borky

36

Obr. 50: Dutiny

Obr. 51: Suché větve v koruně


Krok 1: Určení základní bodové hodnoty stromu Z tab. 1a: dub letní (Quercus robur) – kategorie B Z tab. 2: základní bodová hodnota – pro průměr kmene 246 cm (počítáme s hodnotou 100 cm) a kategorii B je základní bodová hodnota 995 407 bodů. Krok 2: Zohlednění objemu koruny Z tab. 3a: skutečný objem koruny: – pro průměr koruny 24 m a výšku koruny 18 m (výška stromu – výška nasazení koruny) je skutečný objem koruny 5 429 m3, – z tab. 3a jsme zjistili, že tvar koruny je zaoblený. Z tab. 5: tabulkový objem koruny: – pro průměr kmene (pro hodnotu 100 cm) je tabulkový objem koruny 1 845 m3 Protože skutečný objem koruny je větší než tabulkový, základní bodová hodnota se neupravuje. Krok 3: Zohlednění zdravotního stavu a fyziologické vitality stromu Z tab. 5: koeficient úpravy bodové hodnoty stromů dle jejich stavu – pro zdravotní stav 3 a fyziologickou vitalitu 1 zjistíme v tabulce 5 koeficient 0,7 Základní bodová hodnota = 995 407 · 0,7 Základní bodová hodnota = 696 785 bodů Krok 5: Zohlednění polohového koeficientu Z tab. 7: polohový koeficient ke zohlednění umístění stromu a jeho růstových podmínek − pro památný strom je polohový koeficient 2 − základní bodovou hodnotu vynásobíme koeficientem 2 Základní bodová hodnota = 696 785 · 2 Základní bodová hodnota = 1 393 570 bodů Krok 6: Zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem Na stromě byly nalezeny následující prvky se zvýšeným biologickým potenciálem: – poškození borky (tzn. 1 bod), – suché větve v koruně – s extenzivním (rozsáhlým) charakterem (tzn. 2 body), – přítomnost plodnic dřevokazných hub (tzn. 1 bod), – dutiny v kosterních větvích a na kmeni (tzn. 1 bod). Celkem byly na stromě nalezeny 4 typy prvků se zvýšeným biologickým potenciálem s celkovou bodovou hodnotu 5. Z tabulky 8 zjistíme pro počet bodů 5 koeficient 0,15. Základní bodovou hodnotu z kroku 1 vynásobíme zjištěným koeficientem. Základní bodová hodnota = 995 407 · 0,15 Základní bodová hodnota = 149 311 bodů Krok 7: Zohlednění stanoviště a významu taxonu stromu Z tab. 1a zjistíme pro dub letní biologický význam taxonu „vysoký“. Z tabulky 9: Koeficient zohledňující biologický význam stanoviště a taxonu – pro biologický význam „vysoký“ a solitérní strom koeficient 1 – základní bodovou hodnotu z kroku 6 vynásobíme koeficientem 1 Základní bodová hodnota = 149 311 · 1 Základní bodová hodnota = 149 311 bodů 37


Krok 8: Výpočet základní bodové hodnoty u stromu s prvky se zvýšeným biologickým potenciálem Celková základní bodová hodnota stromu, u kterého zohledňujeme výskyt prvků se zvýšeným biologickým potenciálem, je dána součtem základní bodové hodnoty z kroku 5 a kroku 7. Základní bodová hodnota = 1 393 570 + 149 311 Základní bodová hodnota = 1 542 881 bodů Krok 9: Výpočet hodnoty stromu Základní bodovou hodnotu z kroku 5 vynásobíme cenou bodu platnou pro daný rok (v našem případě 1,15 Kč). Hodnota stromu = 1 542 881 · 1,15 Hodnota stromu = 1 774 313 Kč

6.1.3 I Příklad 3 Lípa srdčitá (Tilia cordata), s průměrem kmene 63 cm, výška stromu je 23 m, výška nasazení koruny 2 m, průměr koruny 12 m, fyziologická vitalita 2, zdravotní stav 2, atraktivita umístění stromu „vysoká“ se „zhoršenými“ růstovými podmínkami. Strom byl nevhodně ořezán, kdy objem odebrané koruny tvořil cca 30%. Krok 1: Určení základní bodové hodnoty stromu Z tab. 1a: lípa srdčitá (Tilia cordata) – kategorie B. Z tab. 2: základní bodová hodnota: – pro průměr kmene 63 cm a kategorii B je základní bodová hodnota 237 758 bodů. Krok 2: Zohlednění objemu koruny Z tab. 3a: skutečný objem koruny – pro průměr koruny 12 m a výšku koruny 21 m (výška stromu - výška nasazení koruny) je skutečný objem koruny 1 583 m3, – z tab. 3a jsme zjistili, že tvar koruny je zaoblený. Z tab. 5: tabulkový objem koruny – pro průměr kmene 63 cm a zaoblený tvar koruny je tabulkový objem koruny 676 m3. Protože skutečný objem koruny je větší než tabulkový, základní bodová hodnota se neupravuje. Krok 3: Zohlednění zdravotního stavu a fyziologické vitality stromu Z tab. 5: koeficient úpravy bodové hodnoty stromů dle jejich stavu – pro zdravotní stav 2 a fyziologickou vitalitu 2 zjistíme v tabulce 5 koeficient 0,8 Základní bodová hodnota = 237 758 · 0,8 Základní bodová hodnota = 190 206 bodů Krok 4: Zohlednění nevhodného řezu Z tab. 1a: Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů – zjistíme pro lípu srdčitou (Tilia cordata) regenerovatelnost – regenerovatelnost pro lípu srdčitou je „vysoká“ Z tab. 6: Koeficient pro zohlednění nevhodného řezu – zjistíme podle stupně regenerovatelnosti „vysoký“ a fyziologické vitality 2 koeficient 0,3 Procentuální část bodové hodnoty (odpovídající procentu odebrané části koruny) se vynásobí koeficientem zjištěným v tabulce 6. Ze základní bodové hodnoty (z předchozího kroku) se odečte vypočítané snížení bodové hodnoty a matematicky se zaokrouhlí na celá čísla.

38


Základní bodová hodnota zjištěná v předchozím kroku Objem nevhodně odebrané koruny Koeficient z tabulky 6 výpočet snížení bodové hodnoty základní bodová hodnota po zohlednění nevhodného řezu

190 206 bodů 30% 0,3 (190 206/100) · 30 · 0,3 = 17 119 190 206 – 17 119 = 173 087 bodů

Krok 5: Zohlednění polohového koeficientu Z tab. 7: polohový koeficient ke zohlednění umístění stromu a jeho růstových podmínek – pro „vysokou“ atraktivitu umístění stromu a zhoršené růstové podmínky zjistíme v tabulce 7 koeficient 0,9 – základní bodovou hodnotu vynásobíme koeficientem 0,9 Základní bodová hodnota = 173 087 · 0,9 Základní bodová hodnota = 155 778 bodů Krok 6: Výpočet hodnoty stromu Základní bodovou hodnotu vynásobíme cenou bodu platnou pro daný rok (v našem případě 1,11 Kč). Hodnota stromu = 155 778 · 1,15 Hodnota stromu = 179 145 Kč

39

6 I Případové studie k oceňování

6.2 I Oceňování skupiny stromů Na ploše o rozloze 225 m2 se nachází následující stromy. Taxon Picea abies Abies alba Pinus sylvestris Tilia cordata Acer platanoides Acer platanoides

Průměr kmene 35 48 58 60 52 67

Výška stromu 15 23 24 21 18 24

Průměr koruny 6 7 8 8 8 10

Výška nasazení koruny 2 1 3 2 1 3

Zdravotní stav 1 1 2 2 2 1

Vitalita 1 1 2 2 2 2

Růstové podmínky všech stromů jsou neovlivněné, atraktivita umístění je méně významná. Krok 1: Vyčíslení základní bodové hodnoty skupiny stromů smrk ztepilý (Picea abies) - základní bodová hodnota 22 928 bodů jedle bělokorá (Abies alba) - základní bodová hodnota 37 920 bodů borovice lesní (Pinus sylvestris) - základní bodová hodnota 47 023 bodů lípa srdčitá (Tilia cordata) - základní bodová hodnota 50 807 bodů javor mléč (Acer platanoides) - základní bodová hodnota 37 279 bodů javor jasanolistý (Acer negundo) - základní bodová hodnota 74 942 bodů Součet bodové hodnoty jednotlivých stromů na ploše je 270 899 bodů. Krok 2: Výpočet indexu překryvnosti U každého stromu zjistíme průmět jeho koruny a to dle vztahu:

P=π⋅(

d 2 ) kde d je průměr koruny v m 2

smrk ztepilý (Picea abies) – průmět koruny je 28,3 m2 jedle bělokorá (Abies alba) - průmět koruny je 38,5 m2 borovice lesní (Pinus sylvestris) - průmět koruny je 50,3 m2 lípa srdčitá (Tilia cordata) - průmět koruny je 50,3 m2 javor mléč (Acer platanoides) - průmět koruny je 50,3 m2 javor jasanolistý (Acer negundo) - průmět koruny je 78,5 m2 Celková plocha průmětů korun = 28,3+38,5+50,3+50,3+50,3+78,5 Celková plocha průmětů korun = 325 m2 Vyčíslíme koeficient překryvnosti Ip jako poměr průmětů korun stromů a plochy: Ip = 325/225 Ip = 1,44 Krok 3: Úprava základní bodové hodnoty dle koeficientu překryvnosti Z tabulky 10 zjistíme pro koeficient překryvnosti 1,44 hodnotu koeficientu Kip 0,6. Základní bodovou hodnotu z kroku 1 vynásobíme koeficientem 0,6. Základní bodová hodnota = 270 899 · 0,6 Základní bodová hodnota = 162 538 bodů Krok 4: Výpočet hodnoty skupiny stromů Základní bodová hodnota z kroku 3 se vynásobí hodnotou bodu platnou pro daný rok (v našem případě 1,15). Hodnota skupiny stromů = 162 538 ·1,15 Hodnota skupiny stromů = 186 919 Kč 40

6 I Případové studie k oceňování

6.3 I Oceňování keřů a popínavých dřevin Hodnocený keřový porost se skládá z následujících taxonů: ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) na ploše 5 m2, jalovec obecný (Juniperus communis) na ploše 8 m2 a svída obecná (Swida sanguinea) na ploše 5 m2. Keřová skupina se nachází na místě s vysokou atraktivitou umístění a dobrými růstovými podmínkami. Krok 1: Určení kategorie vzrůstnosti ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) - KV jalovec obecný (Juniperus communis) - KSV svida obecná (Swida sanguinea) – KV Krok 2: Určení základní bodové hodnoty ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – KV – 475 bodů za m2 jalovec obecný (Juniperus communis) – KSV – 482 bodů za m2 svida obecná (Swida sanguinea) – KV – 475 bodů za m2 Krok 3: Výpočet základní bodové hodnoty pro danou rozlohu keřů Po zohlednění rozlohy keřů: ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – 475 · 5 = 2 375 bodů jalovec obecný (Juniperus communis) – 482 · 8 = 3 856 bodů svida obecná (Swida sanguinea) – 475 · 5 = 2 374 bodů Celkem bodová hodnota porostu keřů = 2 375 + 3 856 + 2 375 Celkem bodová hodnota porostu keřů = 8 606 bodů Krok 4: Zohlednění polohového koeficientu Pro atraktivitu umístění keřové skupiny „vysokou“ s růstovými podmínkami „dobrými“ zjistíme v tabulce 13 koeficient 0,8. Základní bodovou hodnotu z kroku 2 vynásobíme koeficientem 0,8. Základní bodová hodnota = 8 606 · 0,8 Základní bodová hodnota = 6 885 bodů Krok 5: Výpočet hodnoty porostu keřů Hodnota skupiny keřů nebo popínavých dřevin je dána součinem základní bodové hodnoty získané krokem 4 a cenou bodu platnou pro daný rok (v našem případě 1,15) Hodnota keřové skupiny = 6 885 ·1,15 Hodnota keřové skupiny = 7 918 Kč

41

7. I Kompenzační opatření Kompenzační opatření představují nástroj pro jednoduchý a metodicky konzistentní výpočet rozsahu prací, které jsou předepisované jako náhrada ekologické újmy vzniklé buď v souvislosti s povolováním kácení dřevin (§ 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění) nebo v souvislosti s kompenzací důsledků nepovolených zásahů - poškození dřevin nebo neoprávněné kácení dřevin (§ 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění). V principu lze využívat dva typy kompenzací:

– výsadby dřevin (stromů či keřů), které lze využívat v souvislosti s oběma výše popsanými zákonnými souvislostmi, – provedení zásahů, které prokazatelně prodlužují perspektivu jiných stromů - tento typ kompenzací lze používat pouze v souvislosti s poškozením dřevin rostoucích mimo les nebo neoprávněným kácením dřevin rostoucích mimo les.

7.1 I Krok 1: Určení výše korekčního rámce Uložení výše kompenzačních opatření v přesné výši bodové hodnoty vznikající ekologické újmy může být zásadní problém z důvodu různých realizačních cen navrhovaných zásahů. Proto orgán ochrany přírody může využít korekční rámec – tedy zvýšení či snížení ceny kompenzačních opatření v definovaném rozsahu daném tabulkou 14.

Korekčního rámce je možné využít pouze v případě, že bodový rozsah kalkulovaného kompenzačního opatření právě překračuje jeho minimální hranici – není ho tedy možné využívat pro umělé zvýšení výše ukládaných kompenzačních opatření o nové položky.

Grafika 17: Výňatek z tabulky 14 „Stanovení výše kompenzačního rámce (Xc)“ Rozmezí bodové hodnoty KO

Výše kompenzačního rámce

0 – 300 000 bodů

± 10%

300 001 – 600 000 bodů

± 5%

600 001 a více bodů

± 2%

7.2 I Krok 2: Volba typu kompenzačního opatření Ve stávající verzi výpočtu je možné provést volbu mezi následujícími typy kompenzačních opatření, vedoucími k eliminaci ekologické újmy: Výsadby – stromů, – keřů, – popínavých či ovíjivých dřevin. Pěstební opatření Řez stromů – výchovný, – zdravotní, – bezpečnostní, – redukční (obvodový, postranní, atd.). Instalace bezp. vazby – dynamické, – statické (vrtané).

42

Struktura následujícího zadání informací pro vlastní výpočet bodové hodnoty kompenzačních opatření se liší podle jeho typu (viz dále). Případu, kdy je zvoleno kompenzační opatření – výsadba se týkají následně kroky č. 3-5, pěstebních opatření se týká krok č. 6. Jednotlivé typy kompenzačních opatření je možné kombinovat až do výše dosažení celkové bodové hodnoty řešené ekologické újmy. Kompenzační opatření je možné realizovat na pozemcích: – žadatele o pokácení dřevin, – jiných vlastníků s podmínkou jejich souhlasu.

7 I Kompenzační opatření

7.3 I Krok 3: Výsadby – volba počtu a velikosti vysazovaných rostlin Podle stanovištních poměrů a účelu volené výsadby je zvolena velikost vysazovaných rostlin. Tuto volbu by měl provádět odborně zdatný pracovník, příp. odborný zahradník, arborista či zahradní architekt. V současné verzi výpočtu kompenzačních opatření jsou k dispozici následující velikostní kategorie běžně dodávaného rostlinného materiálu: Velikostní kategorie rostlinného materiálu: 100/150 150/200 Listnaté stromy

10/12 12/14 14/16 16/18 100/125 125/150

Jehličnaté stromy

150/175 175/200 200/225 225/250

Současně se provede i volba počtu vysazovaných stromů. Počet lze následovně korigovat tak, aby nebyla překročena bodová hodnota celkového objemu ukládaných kompenzačních opatření se zohledněním korekčního rámce. Technologický popis výsadby odpovídá Standardům péče o přírodu a krajinu: A02 001 – Výsadba stromů, A02 003 – Výsadba a řez keřů.

43


7.4 I Krok 4: Výsadby – volba taxonu a délky povýsadbové péče Taxon dřevin pro výsadbu se volí jednak konkrétně (jako druh, příp. kultivar zvolený pro dané podmínky) a jednak z hlediska příslušnosti do konkrétní skupiny pro případ nutné volby alternativy v případě jeho nedostupnosti. Rozložení taxonů stromů do jednotlivých taxonomických skupin se provádí (obdobně jako ve vyhlášce č. 3/2008 Sb.) pomocí tabulky 15a až tabulky 15e. Keře se dělí pouze na listnaté (opadavé i stálezelené) a jehličnaté. Grafika 18 : Výňatek z tabulky 15 a: „Listnaté stromy I [kmenné tvary běžných základních druhů a pyramidálních a barevných kultivarů rodu topol]“ Český název

Mezinárodní název

pajasan žlaznatý

Ailanthus altissima

olše lepkavá

Alnus glutinosa

olše šedá

Alnus incana

bříza bělokorá

Betula pendula

bříza pýřitá

Betula pubescens

javorovec jasanolistý

Negundo aceroides (Acer negundo)

topol berlínský

Populus × berolinensis

topol kanadský

Populus × canadensis

topol šedavý

Populus × canescens

topol bílý

Populus alba

topol balzámový

Populus balsamifera

topol černý

Populus nigra

topol Simonův

Populus simonii

topol osika

Populus tremula

topol chlupatoplodý

Populus trichocarpa

trnovník akát

Robinia pseudoacacia

vrba bílá

Salix alba

vrba křehká

Salix fragilis

Současně se provede volba délky doby povýsadbové péče. Tu je možné uložit do maximální délky 5

let s doporučením uvedeným v tabulce 16.

Grafika 19: Výňatek z tabulky 16 „Doporučená délka uložené povýsadbové péče“ Případ

Doporučená délka povýsadbové péče

Výsadba keřů

3 roky

Výsadba stromů s velikostí 100/150 – 150/200

3 roky


44

5 let


7.5 I Krok 5: Výsadby – výpočet hodnoty kompenzačního opatření Výpočet hodnoty kompenzačního opatření – výsadby – je násobkem počtu vysazovaných rostlin se součtem tří hodnot: - bodová hodnota rostlinného materiálu (Br), - bodová hodnota výsadby rostliny vč. ceny doplňkového materiálu (Bv), - bodová hodnota povýsadbové péče (Bp).

7.5.1 I Bodová hodnota rostlinného materiálu (Br) Bodová hodnota rostliny (Br) se volí podle příslušnosti zvoleného taxonu do skupiny dřevin (viz tabulky 2) z tabulky 17: Grafika 20: Výňatek z tabulky 17 „ Bodová hodnota rostlinného materiálu“ Skupina taxonů

1. SKUPINA LISTNATÉ STROMY



Velikost

Bodová hodnota

100/150

60

150/200

64

10/12

766

12/14

1271

14/16

1693

16/18

2403

100/150

65

150/200

102

10/12

994

12/14

1732

14/16

2335

16/18

3057

100/150

96

150/200

254

10/12

1272

12/14

1826

14/16

2592

16/18

3 137

45

7.5 Krok 5: Výsadby – výpočet hodnoty kompenzačního opatření

7.5.2 I Bodová hodnota výsadby (Bv) Bodová hodnota výsadbových prací a doplňkového materiálu (Bv) se určuje podle typu a dimenze vysazované rostliny z tabulky 18: Grafika 21: Výňatek z tabulky 18 „Bodová hodnota výsadby“ Skupina taxonů

LISTNATÉ STROMY (1. až 3. SKUPINA)

Velikost

Bodová hodnota (Bv)

100/150

4 566

150/200

4 596

10/12

5 567

12/14

6 388

14/16

6 911

16/18

10729

7.5.3 I Bodová hodnota povýsadbové péče (Bp) Bodová hodnota povýsadbové péče (Bp), zadané podle doporučení uvedeném v tabulce 16 se určuje podle typu a dimenze vysazované rostliny z tabulky 19. Jedná se o bodovou hodnotu povýsadbové péče kalkulované na 1 rok. Výsledná hodnota (Bp) se proto vypočte vynásobením bodové hodnoty z tabulky 19 počtem let předepsané povýsadbové péče. Grafika 22: Výňatek z tabulky 19 „Bodová hodnota povýsadbové péče“ Skupina taxonů


JEHLIČNATÉ STROMY (4. až 5. SKUPINA)

46

Velikost

Bodová hodnota

100/150

442

150/200

442

10/12

442

12/14

442

14/16

442

16/18

1 097

100/125

376

125/150

376

150/175

649

175/200

649

200/225

1 031

7.5 Krok 5: Výsadby – výpočet hodnoty kompenzačního opatření

7.5.4 I Celková hodnota kompenzačních opatření Celková výše ukládaných kompenzačních opatření se při výsadbě dřevin následně vypočte jako: KOvýs = P · (Br + Bv + Bp) kde:

Br Bv Bp P

bodová hodnota rostlinného materiálu bodová hodnota výsadbových prací a pomocného materiálu bodová hodnota povýsadbové péče počet vysazovaných jedinců

47


7.6 I Krok 6: Pěstební opatření Na volbě typu pěstebního opatření, navrhovaného jako součást kompenzačních opatření, závisí i typ dendrometrických a dalších údajů, které je třeba zadat pro možný výpočet jeho bodové hodnoty. Specifikace dále uvedených řezů odpovídají Standardu péče o přírodu a krajinu A02 002 – Řez stromů.

7.6.1 I Výchovný řez (RV) Údaje nutné pro definici bodové hodnoty: – výška stromu Vs – počet stromů Ps Bodová hodnota kompenzačního opatření – výchovného řezu – se zjišťuje z tabulky 20: Grafika 23: Výňatek z tabulky 20 „Bodová hodnota výchovného řezu“ Výšková kategorie (Vs)

Bodová hodnota

stromy do 4 m výšky

170

stromy 4 - 6 m vysoké

297

stromy 6 - 9 m vysoké

593

7.6.2 I Zdravotní řez (RZ) Údaje nutné pro definici bodové hodnoty: – výška stromu Vs – průměr koruny stromu Sk – počet stromů Ps Průměr koruny je definovaný jako součet největšího a nejmenšího poloměru průmětu koruny na vodorovnou plochu. Výška stromu je svislá vzdálenost paty kmene od nejvyššího bodu koruně. Ideální plochu stromu (Ips) pro odečet z tabulky 21 vypočteme jako: Ips = Vs · Sk Bodová hodnota kompenzačního opatření – zdravotního řezu – se zjišťuje z tabulky 21: Grafika 24: Výňatek z tabulky 21 „Bodová hodnota pro zdravotní řez“ Ideální plocha stromu (Ips)

Bodová hodnota

do 30 m2

715 2

přes 30 m do 60 m

1 430

přes 60 m2 do 90 m2

2 145

2

2

přes 90 m do 120 m

2 286

přes 120 m do 150 m

2860

2

2

48

2

7.6 Krok 6: Pěstební opatření

7.6.3 I Bezpečnostní řez (RB) Údaje nutné pro definici bodové hodnoty: – výška stromu Vs – průměr koruny stromu Sk – počet stromů Ps Průměr koruny je definovaný jako součet největšího a nejmenšího poloměru průmětu koruny na vodorovnou plochu. Výška stromu je svislá vzdálenost paty kmene od nejvyššího bodu v koruně. Ideální plochu stromu (Ips) pro odečet z tabulky 22 vypočteme jako: Ips = Vs · Sk Bodová hodnota kompenzačního opatření – bezpečnostního řezu – se zjišťuje z tabulky 22. Grafika 25: Výňatek z tabulky 22 „Bodová hodnota pro bezpečnostní řez“ Ideální plocha stromu (Ips)

Bodová hodnota

do 30 m2

574


1 143


1 717


1 858

přes 120 m2 do 150 m2

2 286

přes 150 m2 do 180 m2

2 860

49


7.6.4 I Redukční řez – obvodový (RO) Redukční řez obvodový lze navrhovat výhradně jako součást stabilizačního postupu na základě posudku odborného arboristy – optimálně v souvislosti s výpočtem základní hodnoty stability metodou WLA (Wind Load Analysis). Údaje nutné pro definici bodové hodnoty: – výška stromu Vs – průměr koruny stromu Sk – počet stromů Ps Průměr koruny je definovaný jako součet největšího a nejmenšího poloměru průmětu koruny na vodorovnou plochu. Výška stromu je svislá vzdálenost paty kmene od nejvyššího bodu v koruně. Ideální plochu stromu (Ips) pro odečet z tabulky 23 vypočteme jako: Ips = Vs · Sk Bodová hodnota kompenzačního opatření – redukčního řezu obvodového – se zjišťuje z tabulky 23. Grafika 26: Výňatek z tabulky 23 „Bodová hodnota pro redukční řez - obvodový“ Ideální plocha stromu (Ips) do 30 m2

857


1 717


2 573


2 715

přes 120 m do 150 m

2

3 429

přes 150 m2 do 180 m2

4 144

2

50

Bodová hodnota


7.6.5 I Redukční řez – stranový (RL-LR či RL-SP) Údaje nutné pro definici bodové hodnoty: – výška stromu Vs – průměr koruny stromu Sk – počet čtvrtin koruny zahrnutých do redukce Qk – počet stromů Ps Průměr koruny je definovaný jako součet největšího a nejmenšího poloměru průmětu koruny na vodorovnou plochu. Výška stromu je svislá vzdálenost paty kmene od nejvyššího bodu v koruně. Ideální plochu stromu (Ips) pro odečet z tabulky 24 vypočteme jako: Ips = Vs · Sk Bodová hodnota (BH) redukce ¼ koruny redukčním řezem stranovým se zjišťuje z tabulky 24. Grafika 27: Výňatek z tabulky 24 „Bodová hodnota pro redukční řez - stranový“ Ideální plocha stromu (Ips)

Bodová hodnota

do 30 m2

239 2

přes 30 m do 60 m

429


667

2

přes 90 m do 120 m 2

2

715

přes 120 m2 do 150 m2

858

přes 150 m2 do 180 m2

1 000

Celkovou bodovou hodnotu kompenzačního opatření – redukčního řezu stranového – se vypočte jako: Celková bodová hodnota = BH · Qk

51


7.6.6 I Redukční řez – úprava podjezdné výšky (RL-PV) Úprava podjezdné výšky se provádí pro zajištění dostatečného profilu v místech s provozem motorových vozidel (osobních a lehkých nákladních) na výšku 4,2 - 4,5 m. Údaje nutné pro definici bodové hodnoty: – výška stromu Vs – průměr koruny stromu Sk – počet stromů Ps Průměr koruny je definovaný jako součet největšího a nejmenšího poloměru průmětu koruny na vodorovnou plochu. Výška stromu je svislá vzdálenost paty kmene od nejvyššího bodu v koruně. Ideální plochu stromu (Ips) pro odečet z tabulky 25 vypočteme jako: Ips = Vs · Sk Bodová hodnota kompenzačního opatření – úpravy podjezdné výšky – se zjišťuje z tabulky 25. Grafika 28: Výňatek z tabulky 25 „Bodová hodnota pro redukční řez – úprava podjezdné výšky“ Ideální plocha stromu (Ips)

Bodová hodnota

do 30 m2

239 2

přes 30 m do 60 m

429


667

2

přes 90 m do 120 m 2

2

715

přes 120 m2 do 150 m2

858

přes 150 m2 do 180 m2

1 000

7.6.7 I Instalace bezpečnostní vazby – statické (VS) Statická – vrtaná – bezpečnostní vazba se instaluje ve spodní ½ koruny v případě, že v místě instalace nejsou zřejmé symptomy infekce vnitřní části kmene některou ze dřevokazných hub. Údaje nutné pro definici bodové hodnoty: počet instalovaných vazeb Bodová hodnota kompenzačního opatření – instalace statické bezpečnostní vazby – se zjišťuje z tabulky 26. Grafika 29: Výňatek z tabulky 26 „Bodová hodnota pro instalaci statické vazby“

52

Počet instalovaných vazeb

Bodová hodnota

1

2 785

2

4 977

3

7 169

4

9 361


7.6.8 I Instalace bezpečnostní vazby – dynamické (VD) Dynamická bezpečnostní vazba se instaluje ve vrchní ½ koruny (event. jako vazba dvouúrovňová přibližně v ½ koruny a ve vrchní třetině) v případě, že defekt dosud nevykazuje takový rozsah, že by hrozilo akutní riziko jeho selhání a trvalého napnutí vazby. Vazba se nesmí instalovat jako předepjatá. Údaje nutné pro definici bodové hodnoty: – počet instalovaných vazeb Bodová hodnota kompenzačního opatření – instalace dynamické bezpečnostní vazby – se zjišťuje z následující tabulky 27. Grafika 30: Výňatek z tabulky 27 „Bodová hodnota pro instalaci dynamické vazby“ Počet instalovaných vazeb

Bodová hodnota

1

1 577

2

2 900

3

4 223

4

5 545

7.6.9 I Celková hodnota kompenzačních opatření Celková výše ukládaných kompenzačních opatření se v případě pěstebních opatření následně vypočte jako: KOpo = (P1 · B1) + (P2 · B2) + …. + (Pn · Bn) kde: B1 – n bodová hodnota kompenzačního opatření P1 – n počet jedinců

53


7.7 I Krok 7: Kontrola využití korekčního rámce Po součtu celkové bodové hodnoty navržených kompenzačních opatření proběhne kontrola využití korekčního rámce. Korekčního rámce je možné využít pouze v případě, že bodový rozsah kalkulovaného kompenzačního opatření právě překračuje jeho minimální hranici – není ho tedy možné využívat pro umělé zvýšení výše ukládaných kompenzačních opatření o nové položky. V případě, že dosavadním výpočtem získaná suma bodových hodnot kompenzačních opatření právě zasáhne do oblasti definované korekčním rámcem (prostřední sloupec), je možné akceptovat

i kompenzační opatření 5, ale další položky již není možné přidávat (viz škrtlé kompenzační opatření 6), a to i v případě, že by stále ještě vyhovovalo maximální hranici danou korekčním rámcem. V případě, že poslední přidané kompenzační opatření přesáhne celkový plněný objem ekologické újmy, ale stále se ještě pohybuje v oblasti definované korekčním rámcem (sloupec vpravo), je možné ho akceptovat. Na základě takto vypočtené hodnoty kompenzačních opatření dojde k jejich uložení formou rozhodnutí.

Obr. 52: Korekční rámec

7.8 I Kontrola realizovaných kompenzačních opatření U provedených kompenzačních opatření je nutná zevrubná kontrola založená na dále uvedených parametrech pro jednotlivé typy opatření. Kontrolu musí provádět pracovník – zahradník či arborista – s odpovídající odbornou úrovní.

54

Kontrola realizovaných kompenzačních opatření se řídí Standardy péče o přírodu a krajinu - Řada A - Arboristické standardy. K dispozici na http:// standardy.nature.cz.

8. I Případová studie ke kompenzačnímu opatření Kompenzačním opatřením je třeba nahradit ekologickou újmu (vzniklou poškozením dřeviny rostoucí mimo les) vyčíslenou na 150 000 bodů. Krok 1: Určení korekčního rámce Z tabulky 1 je zřejmé, že hodnota 150 000 bodů spadá do rozmezí bodové hodnoty 0 – 300 000 bodů a tedy výše kompenzačního rámce je ± 10%. Pro hodnotu 150 000 bodů je to tedy ± 15 000 bodů.

Krok 2: Volba typu kompenzačního opatření Pro kompenzaci vzniklé újmy jsme zvolili: – výsadbu 10 stromů lípy srdčité (Tilia cordata), velikosti 12/14, – provedení výchovného řezu u 20 stromů výšky 7 m – provedení zdravotního řezu u 10 stromů, které mají výšku 25m a průměr koruny 10m Krok 2: Určení hodnoty kompenzačního opatření Výsadba – lípa srdčitá patří do skupiny stromů „listnaté III“ – bodová hodnota rostlinného materiálu: dle tabulky 4 zjistíme pro velikost 12/14 a skupinu stromů „3 listnaté stromy“ základní bodovou hodnotu 1 826 bodů – bodová hodnota výsadby: dle tabulky 5 zjistíme pro skupinu „listnaté stromy I až III“ a velikost 12/14 bodovou hodnotu 6 388 – bodová hodnota povýsadbové péče: z tabulky 6 pro skupinu „listnaté stromy I. Až III. skupina“ a velikost 12/14 bodovou hodnotu 442 (pro 1 rok) Vyčíslení základní bodové hodnoty pro výsadbu 10 stromů lípy srdčité, velikosti 12/14, s dobou povýsadbové péče 5 let je dána jako: KOvýs = P · (Br + Bv + Bp) kde:

Br Bv Bp P

bodová hodnota rostlinného materiálu bodová hodnota výsadbových prací a pomocného materiálu bodová hodnota povýsadbové péče počet vysazovaných jedinců

KOvýs = 10 · (1 826 + 6 388 + 5 · 442) KOvýs = 104 240 bodů Výchovný řez – z tabulky 7 zjistíme základní bodovou hodnotu pro strom velikosti 7 m pro výchovný řez 593 bodů Bodová hodnota pěstebního opatření výchovný řez je dána součinem počtu stromů a základní bodové hodnoty opatření, v našem případě tedy: Základní bodová hodnota = 20 · 593 Základní bodová hodnota = 11 860 bodů Zdravotní řez – zjistíme ideální plochu stromu (Ips), která je dána součinem výšky stromu a průměru koruny, v našem případě pro stromy s výškou 25 m a průměrem koruny 10 m: Ips = 25 ·10 Ips = 250 m2 – z tabulky 8 zjistíme pro ideální plochu stromu 250 m2 základní bodovou hodnotu 4 859 bodů Bodová hodnota pěstebního opatření zdravotní řez je dána součinem počtu stromů a základní bodové hodnoty opatření, v našem případě tedy: 55

Základní bodová hodnota = 10 · 4 859 Základní bodová hodnota = 48 590 bodů Krok 3: Vyčíslení celkové hodnoty kompenzačních opatření Celková výše ukládaných kompenzačních opatření se v případě pěstebních opatření následně vypočte jako součet bodových hodnot za výsadbu, výchovný řez a zdravotní řez. Výše kompenzačního opatření = 104 240 + 11 860 + 48 590 Výše kompenzačního opatření = 164 690 bodů Krok 4: Kontrola korekčního rámce Hodnota pro kompenzační opatření 150 000 bodů Korekční rámec je ± 10% tzn. 135 000 – 165 000 bodů Vypočtená hodnoty navržených kompenzačních opatření je 164 690 bodů. Navržená kompenzační opatření spadají do korekčního rámce a proto není nutné výši kompenzačních opatření snižovat.

56

9. I Softwarová podpora pro oceňování dřevin Pro výpočet hodnoty dřevin, resp. ekologické újmy vzniklé kácením či poškozením dřevin a následný výpočet kompenzačních opatření v návaznosti na metodiku oceňování dřevin byl pro AOPK ČR vyvinut softwarový nástroj - internetová kalkulačka. Kalkulačka je dostupná na samostatných stránkách AOPK ČR: www.ocenovanidrevin.nature.cz. Kalkulačka umožňuje oceňování jednotlivých stro-

mů a jejich skupin a skupin keřů s možností uložení či tisku protokolu, který může sloužit např. jako příloha k rozhodnutí nebo posudku. Významným přínosem aplikace je fakt, že došlo k propojení výpočtu hodnoty dřevin s metodikou výpočtu kompenzačních opatření. Jedná se o jednoduchý, přehledný nástroj, který je k dispozici zdarma a přístup k němu je anonymní.

Úvodní stránka nabízí možnost oceňování stromu nebo keře. Ocenění konkrétního stromu získáme vyplněním jednotlivých položek formuláře. Některé položky mají pouze doplňující charakter, hodnoty nutné pro výpočet mají v pravé části řádku označení „povinné políčko.

Obr. 53: Snímek z obrazovky internetové kalkulačky zobrazující vstupní parametry výpočtu

57

9. Softwarové nástroje pro oceňování

Pro každou položku je uvedena v pravé části řádku nápověda, která se zobrazí po stisknutí symbolu otazníku.

Obr. 54: Snímek z obrazovky internetové kalkulačky zobrazující nápovědu

Po zadání všech hodnot dojde po stisknutí tlačítka „Vypočítat hodnotu“ k výpočtu hodnoty stromu a k nabídce možnosti zadání kompenzačních opatření.

Obr. 55: Snímek z obrazovky internetové kalkulačky zobrazující výpočet hodnoty stromu

58

9. Softwarové nástroje pro oceňování

Stiskem tlačítka „Zadat kompenzační opatření“ se zobrazí nabídka umožňující přidat a určit cenu kompenzační opatření (novou výsadbu) a následně tisknout protokol.

Obr. 56: Snímek z obrazovky internetové kalkulačky zobrazující výpočet kompenzačních opatření

Oceňování keřů se provádí obdobně jako u stromů. Hodnotu keře zjistíme vyplněním formuláře a stiskem tlačítka „Vypočítat hodnotu“.

Obr. 57: Snímek z obrazovky internetové kalkulačky zobrazující vstupní parametry pro výpočet hodnoty keře

59

10. I Přílohy 10.1 I T abulky k oceňování Seznam tabulek k oceňování stromů, skupin stromů a keřů: Tabulka 1a: Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů Tabulka 1b: Seznam keřů a keřovitě rostoucích kultivarů Tabulka 2: Základní bodová hodnota Tabulka 3a: Skutečný objem koruny (listnaté) Tabulka 3b: Skutečný objem koruny (jehličnaté) Tabulka 4: Tabulkový objem koruny stromu Tabulka 5: Koeficient úpravy bodové hodnoty stromů dle jejich stavu Tabulka 6: Koeficient pro zohlednění nevhodného řezu Tabulka 7: Polohový koeficient ke zohlednění umístění stromu a jeho růstových podmínek Tabulka 8: Koeficienty pro počet bodů dle typu prvku se zvýšeným biologickým potenciálem Tabulka 9: Koeficient zohledňující biologický význam stanoviště a taxonu Tabulka 10: Koeficient překryvnosti Tabulka11: Kategorie vzrůstnosti Tabulka 12: Základní bodová hodnota pro kategorie vzrůstnosti keřů a lián Tabulka 13: Polohový koeficient pro keřovou skupinu Tabulka 1a: Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů Český název druhu ampák Danielův borovice Banksova borovice bělokorá borovice blatka borovice Bungeova borovice černá borovice drobnokvětá borovice drobnokvětá borovice drobnokvětá borovice drobnokvětá borovice himálajská borovice hustokvětá borovice Jeffreyova borovice korejská borovice lesní borovice lesní borovice lesní borovice limba borovice ohebná borovice ohebná borovice osinatá borovice pokroucená borovice pyrenejská borovice rumelská

60

Latinský název Euodia daniellii Pinus banksiana Pinus leucodermis Pinus rotundata Pinus bungeana Pinus nigra Pinus parviflora Pinus parviflora ‘Glauca’ Pinus parviflora ‘Negishi’ Pinus parviflora ‘Tempelhof’ Pinus wallichiana Pinus densiflora Pinus jeffreyi Pinus koraiensis Pinus sylvestris Pinus sylvestris ‘Aurea’ Pinus sylvestris ‘Fastigiata’ Pinus cembra Pinus flexilis Pinus flexilis ‘Temple’ Pinus aristata Pinus contorta Pinus uncinata Pinus peuce

Kat. B B B B B A B B B B A B A B B B B B B B B B B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký

jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký

10.1 Tabulky k oceňování

Český název druhu borovice Schwerinova borovice težká borovice Thunbergova borovice tuhá borovice vejmutovka borovice vejmutovka borovice vejmutovka borovice vejmutovka borovice zakrslá broskvoň obecná brusonetie papírová břestovec jižní břestovec západní bříza bělokorá bříza bělokorá bříza bělokorá bříza bělokorá bříza bělokorá bříza bělokorá bříza černá bříza Ermanova bříza Jacquemontova bříza Maximovičova bříza ojcovská bříza papírovitá bříza pýřitá bříza tmavá bříza tuhá bříza žlutá buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní

Latinský název Pinus x schwerinii Pinus ponderosa Pinus thunbergii Pinus rigida Pinus strobus Pinus strobus ‘Contorta’ Pinus strobus ‘Fastigiata’ Pinus strobus ‘Pendula’ Pinus pumila Prunus persica Broussonetia papyrifera Celtis australis Celtis occidentalis Betula pendula Betula pendula ‘Dalecarlica’ Betula pendula ‘Fastigiata’ Betula pendula ‘Laciniata’ Betula pendula ‘Purpurea’ Betula pendula ‘Tristis’ Betula nigra Betula ermanii Betula jacquemontii Betula maximowicziana Betula oycoviensis Betula papyrifera Betula pubescens Betula obscura Betula lenta Betula alleghaniensis Fagus sylvatica Fagus sylvatica ‘Ansorgei’ Fagus sylvatica ‘Aspleniifolia’ Fagus sylvatica ‘Atropunicea’ Fagus sylvatica ‘Cochleata’ Fagus sylvatica ‘Cristata’ Fagus sylvatica ‘Dawyck’ Fagus sylvatica ‘Dawyck Gold’ Fagus sylvatica ‘Dawyck Purple’ Fagus sylvatica ‘Laciniata’ Fagus sylvatica ‘Luteovariegata’ Fagus sylvatica ‘Miltonensis’ Fagus sylvatica ‘Pendula’ Fagus sylvatica ‘Purple Fountain’ Fagus sylvatica ‘Purpurea Nana’

Kat. A A B B A B B B B A B B B A A A A A A A A A A A A A A A A B B B B B B B B B B B B B B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízká nízká nízká střední střední střední střední nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední

61


Český název druhu buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní buk lesní cedr atlaský cedr atlaský cedr himalajský cedr libanonský cedr libanonský cedr libanonský cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův

62

Latinský název

Kat.

Fagus sylvatica ‘Purpurea Pendula’ Fagus sylvatica ‘Purpurea Tricolor’ Fagus sylvatica ‘Quercifolia’ Fagus sylvatica ‘Riversii’ Fagus sylvatica ‘Rohan Gold’ Fagus sylvatica ‘Rohan Obelisk’ Fagus sylvatica ‘Rohanii’ Fagus sylvatica ‘Rotundifolia’ Fagus sylvatica ‘Spaethiana’ Fagus sylvatica ‘Swat Magret’ Fagus sylvatica ‘Tortuosa’ Fagus sylvatica ‘Tricolor’ Fagus sylvatica ‘Zlatia’ Cedrus atlantica Cedrus atlantica ‘Pendula’ Cedrus deodara Cedrus libani Cedrus libani ‘Glauca’ Cedrus libani ‘Pendula’ Chamaecyparis pisifera Chamaecyparis pisifera ‘Boulevard’ Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’ Chamaecyparis pisifera ‘Filifera Aurea’ Chamaecyparis pisifera ‘Plumosa’ Chamaecyparis pisifera ‘Plumosa Aurea’ Chamaecyparis pisifera ‘Squarrosa’ Chamaecyparis lawsoniana Chamaecyparis lawsoniana ‘Alumii’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Columnaris’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Erecta Viridis’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Filifera’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Fletcheri’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Glauca’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Golden Wonder’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Ivonne’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Lane’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Lombartsii’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Lutescens’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Plumosa’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Silver Queen’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Spek’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Stardust’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Stewartii’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Triomf van Boskoop’

B B B B B B B B B B B B B B B B B B B A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

Regenero- Tvar vatelnost koruny nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký


Český název druhu cypříšek Lawsonův cypříšek nootecký cypříšek nootecký cypříšek nootecký cypříšek tupolistý cypříšek zeravovitý cypřišovec Leylandův davidie listenová douglaska tisolistá douglaska tisolistá douglaska tisolistá dřezovec trojtrnný dřezovec trojtrnný dřezovec trojtrnný dřezovec trojtrnný dřezovec trojtrnný dřezovec trojtrnný dřezovec trojtrnný dub bahenní dub bílý dub celokrajný dub cer dub čárkolistý dub červený dub jadranský dub letní dub letní dub letní dub mnohoplodý dub pýřitý dub Sargentův dub sivozelený dub šarlatový dub Turnerův dub uherský dub velkokvětý dub zimní dub žlutavý gumojilm jilmovitý habr obecný habr obecný habr obecný habr obecný habr obecný

Latinský název Chamaecyparis lawsoniana ‘Wisselii’ Chamaecyparis nootkatensis Chamaecyparis nootkatensis ‘Glauca’ Chamaecyparis nootkatensis ‘Pendula’ Chamaecyparis obtusa Chamaecyparis thyoides x Cupressocyparis leylandii Davidia involucrata Pseudotsuga menziesii Pseudotsuga menziesii ‘Glauca Pendula’ Pseudotsuga menziesii var. glauca Gleditsia triacanthos Gleditsia triacanthos ‘Bujoti’ Gleditsia triacanthos ‘Elegantissima’ Gleditsia triacanthos f. inermis Gleditsia triacanthos ‘Shademaster’ Gleditsia triacanthos ‘Skyline’ Gleditsia triacanthos ‘Sunburst’ Quercus palustris Quercus alba Quercus imbricaria Quercus cerris Quercus phellos Quercus rubra Quercus virgiliana Quercus robur Quercus robur ‘Fastigiata’ Quercus robur ‘Fastigiata Koster’ Quercus polycarpa Quercus pubescens Quercus x sargentii Quercus pedunculiflora Quercus coccinea Quercus x turneri ‘Pseudoturneri’ Quercus frainetto Quercus macranthera Quercus petraea Quercus dalechampii Eucommia ulmoides Carpinus betulus Carpinus betulus ‘Columnaris’ Carpinus betulus ‘Fastigiata’ Carpinus betulus ‘Frans Fontaine’ Carpinus betulus ‘Pendula’

Kat. A A A A B B A B A A A A A A A A A A B B B B B A B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny střední střední střední střední střední střední střední střední nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká nízká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký vysoký střední střední vysoký střední střední střední vysoký vysoký vysoký střední vysoký střední střední střední střední střední střední vysoký střední nízký střední střední střední střední střední

63


Český název druhu habr obecný habr obecný habrovec habrolistý hlavotis peckovicový hloh jednosemenný hloh obecný hloh obecný hloh obecný hlohyně červená hlohyně červená hlošina úzkolistá hrušeň obecná hrušeň obecná hrušeň polnička jabloň domácí jabloň lesní jabloň vznešená jabloň Zumova jalovec obecný jalovec skalní jalovec skalní jalovec viržinský jalovec viržinský jalovec viržinský jasan americký jasan manový jasan pensylvánský jasan pensylvánský jasan úzkolistý jasan úzkolistý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý jasan ztepilý

64

Latinský název Carpinus betulus ‘Purpurea’ Carpinus betulus ‘Quercifolia’ Ostrya carpinifolia Cephalotaxus harringtonia Crataegus monogyna Crataegus laevigata Crataegus laevigata ‘Paul´s Scarlet’ Crataegus laevigata ‘Rubra Plena’ Pyrus calleryana ‘Chanticleer’ Pyrus calleryana ‘Redspire’ Elaeagnus angustifolia Pyrus communis Pyrus communis ‘Beech Hill’ Pyrus pyraster Malus domestica Malus sylvestris Malus spectabilis Malus x zumi Juniperus communis Juniperus scopulorum Juniperus scopulorum ‘Skyrocket’ Juniperus virginiana Juniperus virginiana ‘Glauca’ Juniperus virginiana ‘Kosteri’ Fraxinus americana Fraxinus ornus Fraxinus pennsylvanica Fraxinus pennsylvanica ‘Aucubifolia’ Fraxinus angustifolia Fraxinus angustifolia ‘Raywood’ Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior ‘Allgold’ Fraxinus excelsior ‘Altena’ Fraxinus excelsior ‘Atlas’ Fraxinus excelsior ‘Aurea’ Fraxinus excelsior ‘Aurea Pendula’ Fraxinus excelsior ‘Crispa’ Fraxinus excelsior ‘Diversifolia’ Fraxinus excelsior ‘Globosa’ Fraxinus excelsior ‘Heterophylla Pendula’ Fraxinus excelsior ‘Jaspidea’ Fraxinus excelsior ‘Nana’ Fraxinus excelsior ‘Pendula’ Fraxinus excelsior ‘Westhofs Glorie’

Kat. B B B B B B B B A A A A A A A A A A B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny vysoká vysoká střední vysoká střední střední střední střední nízká nízká střední nízká nízká nízká střední střední střední střední nízká nízká nízká nízká nízká nízká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu střední střední nízký nízký střední střední střední střední nízký nízký nízký střední střední střední nízký nízký nízký nízký střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký střední nízký nízký střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední


Český název druhu javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka javor Buergerů javor cukrový javor červený javor červený javor červený javor červený javor červený javor francouzský javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor kalinolistý javor kapadocký javor kapadocký javor klen javor klen javor klen javor klen javor klen javor klen javor klen javor klen javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč

Latinský název Acer campestre Acer campestre ‘Elsrijk’ Acer campestre ‘Nanum’ Acer campestre ‘Postelense’ Acer campestre ‘Pulverulentum’ Acer campestre ‘Queen Elizabeth’ Acer campestre ‘Red Shine’ Acer campestre ‘Royal Ruby’ Acer buergerianum Acer saccharum Acer rubrum Acer rubrum ‘Armstrong’ Acer rubrum ‘October Glory’ Acer rubrum ‘Red Sunset’ Acer rubrum ‘Scanlon’ Acer monspessulanum Acer negundo Acer negundo ‘Aureo-marginatum’ Acer negundo ‘Aureo-variegatum’ Acer negundo ‘Flamingo’ Acer negundo ‘Odessanum’ Acer negundo ‘Variegatum’ Acer opalus Acer cappadocicum Acer cappadocicum ‘Aureum’ Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus ‘Atropurpureum’ Acer pseudoplatanus ‘Brilliantissimum’ Acer pseudoplatanus ‘Erectum’ Acer pseudoplatanus ‘Leopoldii’ Acer pseudoplatanus ‘Negenia’ Acer pseudoplatanus ‘Rotterdam’ Acer pseudoplatanus ‘Worley’ Acer platanoides Acer platanoides ‘Cleveland’ Acer platanoides ‘Columnare’ Acer platanoides ‘Crimson King’ Acer platanoides ‘Crimson Sentry’ Acer platanoides ‘Deborah’ Acer platanoides ‘Drummondii’ Acer platanoides ‘Emerald Queen’ Acer platanoides ‘Faassen’s Black’ Acer platanoides ‘Globosum’ Acer platanoides ‘Olmsted’

Kat. B B B B B B B B B A A A A A A B A A A A A A B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká střední vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká střední vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu střední střední střední střední střední střední střední střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední

65


Český název druhu javor mléč javor mléč javor mléč javor mléč javor pensylvánský javor rezavožilný javor rezavožilný javor rezavožilný javor stříbrný javor stříbrný javor stříbrný javor stříbrný javor šedý jedle balzamová jedle bělokorá jedle bělokorá jedle bělokorá jedle jehlicovitá jedle kavkazská jedle korejská jedle nikko jedle numidská jedle obrovská jedle ojíněná jedle řecká jedle sibiřská jedle subalpinská jedle španělská jedle tuhá jedle Veitchova jedle vznešená jedlovec japonský jedlovec kanadský jedlovec Mertensův jedlovec různolistý jedlovec Sieboldův jerlín japonský jerlín japonský jerlín japonský jeřáb břek jeřáb muk jeřáb muk jeřáb muk jeřáb muk

66

Latinský název Acer platanoides ‘Palmatifidum’ Acer platanoides ‘Royal Red’ Acer platanoides ‘Schwedleri’ Acer platanoides ‘Summershade’ Acer pensylvanicum Acer rufinerve Acer rufinerve ‘Erythrocladum’ Acer rufinerve ‘Wintergold’ Acer saccharinum Acer saccharinum ‘Asplenifolium’ Acer saccharinum ‘Laciniatum Wieri’ Acer saccharinum ‘Pyramidale’ Acer griseum Abies balsamea Abies alba Abies alba ‘Pendula’ Abies alba ‘Pyramidalis’ Abies holophylla Abies nordmanniana Abies koreana Abies homolepis Abies numidica Abies grandis Abies concolor Abies cephalonica Abies sibirica Abies lasiocarpa Abies pinsapo Abies firma Abies veitchii Abies procera Tsuga diversifolia Tsuga canadensis Tsuga mertensiana Tsuga heterophylla Tsuga sieboldii Sophora japonica Sophora japonica ‘Pendula’ Sophora japonica ‘Regent’ Sorbus torminalis Sorbus aria Sorbus aria ‘Aurea’ Sorbus aria ‘Lutescens’ Sorbus aria ‘Magnifica’

Kat. B B B B B B B B A A A A B B B B B B A B B B A A A B B B B B A B B B B B B B B B B B B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny střední střední střední střední střední střední střední střední vysoká vysoká vysoká vysoká střední nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká vysoká střední vysoká střední nízká nízká nízká nízká

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu střední střední střední střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký střední střední střední střední


Český název druhu jeřáb muk jeřáb ptačí jeřáb ptačí jeřáb ptačí jeřáb ptačí jeřáb ptačí jeřáb ptačí jeřáb oskeruše jeřáb prostřední jeřáb zvrhlý jilm čínsky jilm čínsky jilm habrolistý jilm habrolistý jilm holandský jilm horský jilm horský jilm horský jilm horský jilm sibiřský jilm vaz jinan dvoulaločný jinan dvoulaločný jinan dvoulaločný jinan dvoulaločný jinan dvoulaločný jinan dvoulaločný jinan dvoulaločný jinan dvoulaločný jinan dvoulaločný jírovec červený jírovec červený jírovec maďal jírovec maďal jírovec maďal jírovec maďal jírovec maďal jírovec pávie jírovec žlutý kaštanovník jedlý katalpa červenající katalpa nádherná katalpa obecná katalpa obecná

Latinský název Sorbus aria ‘Majestica’ Sorbus aucuparia Sorbus aucuparia ‘Fastigiata’ Sorbus aucuparia ‘Pendula’ Sorbus aucuparia ‘Rossica Major’ Sorbus aucuparia ‘Sheerwater Seedling’ Sorbus aucuparia ‘Edulis’ Sorbus domestica Sorbus intermedia Sorbus x hybrida Ulmus parvifolia Ulmus parvifolia ‘Geisha’ Ulmus minor Ulmus minor ‘Dampieri Aurea’ Ulmus x hollandica Ulmus glabra Ulmus glabra ‘Camperdownii’ Ulmus glabra ‘Exoniensis’ Ulmus glabra ‘Pendula’ Ulmus pumila var. arborea Ulmus laevis Ginkgo biloba Ginkgo biloba ‘Autumn Gold’ Ginkgo biloba ‘Fastigiata’ Ginkgo biloba ‘Horizontalis’ Ginkgo biloba ‘Mariken’ Ginkgo biloba ‘Pendula’ Ginkgo biloba ‘Princeton Sentry’ Ginkgo biloba ‘Saratoga’ Ginkgo biloba ‘Tremonia’ Aesculus x carnea Aesculus x carnea ‘Briotii’ Aesculus hippocastanum Aesculus hippocastanum ‘Baumannii’ Aesculus hippocastanum ‘Fastigiata’ Aesculus hippocastanum ‘Laciniata’ Aesculus hippocastanum ‘Pyramidalis’ Aesculus pavia Aesculus flava Castanea sativa Catalpa x erubescens Catalpa speciosa Catalpa bignonioides Catalpa bignonioides ‘Nana’

Kat. B A A A A A A B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B A A A A

Regenero- Tvar vatelnost koruny nízká střední střední střední střední střední střední nízká nízká nízká střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední nízká nízká vysoká střední střední střední nízká

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu střední střední střední střední střední střední střední střední střední nízký nízký nízký střední střední nízký střední střední střední střední nízký střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký střední střední střední střední střední střední střední nízký nízký střední nízký nízký nízký nízký

67


Český název druhu katalpa vejčitá korkovník amurský kryptomérie japonská kryptomérie japonská kryptomérie japonská liliovník tulipánokvětý liliovník tulipánokvětý liliovník tulipánokvětý lípa americká lípa americká lípa americká lípa evropská lípa evropská lípa evropská lípa řapíkatá lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá lípa stříbrná lípa stříbrná lípa velkolistá lípa velkolistá lípa velkolistá lípa velkolistá lípa zelená líska turecká magnolie japonská magnolie obvejčitá magnolie přišpičatělá magnolie tříplátečná mahalebka obecná mandlobroskvoň obecná meruňka obecná metasekvoje tisovcovitá modřín americký modřín daurský modřín japonský modřín japonský modřín japonský modřín japonský modřín sibiřský

68

Latinský název Catalpa ovata Phellodendron amurense Cryptomeria japonica Cryptomeria japonica ‘Araucarioides’ Cryptomeria japonica ‘Cristata’ Liriodendron tulipifera Liriodendron tulipifera ‘Aureomarginatum’ Liriodendron tulipifera ‘Fastigiatum’ Tilia americana Tilia americana ‘Nova’ Tilia americana ‘Redmond’ Tilia x vulgaris Tilia x vulgaris ‘Pallida’ Tilia x vulgaris ‘Zwarte Linde’ Tilia petiolaris Tilia cordata Tilia cordata ‘Green Globe’ Tilia cordata ‘Greenspire’ Tilia cordata ‘Rancho’ Tilia cordata ‘Roelvo’ Tilia cordata ‘Winter Orange’ Tilia tomentosa Tilia tomentosa ‘Brabant’ Tilia platyphyllos Tilia platyphyllos ‘Laciniata’ Tilia platyphyllos ‘Örebro’ Tilia platyphyllos ‘Rubra’ Tilia x euchlora Corylus colurna Magnolia kobus Magnolia hypoleuca Magnolia acuminata Magnolia tripetala Prunus mahaleb Prunus x amygdalo-persica Prunus armeniaca Metasequoia glyptostroboides Larix laricina Larix gmelini Larix kaempferi Larix kaempferi ‘Blue Rabbit’ Larix kaempferi ‘Diana’ Larix kaempferi ‘Pendula’ Larix sibirica

Kat. A B A A A A A A B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B A B B A A A A A B B B B B B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny střední nízká nízká nízká nízká střední střední střední vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká střední nízká nízká nízká nízká střední střední střední nízká střední střední střední střední střední střední střední

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký vysoký vysoký vysoký nízký vysoký vysoký vysoký vysoký vysoký vysoký nízký nízký vysoký vysoký vysoký vysoký vysoký střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký


Český název druhu modřín západní modřín opadavý modřín opadavý moruše černý morušovník bílý morušovník bílý myrobalán třešňový nahovětvec kanadský olše lepkavá olše lepkavá olše lepkavá olše lepkavá olše Spaethova olše srdčitá olše šedá olše šedá olše šedá olše šedá ořechovec vejčitý ořešák černý ořešák mandžuský ořešák popelavý ořešák Sieboldův ořešák vlašský ostrolistec kopinatý pajasan žláznatý pajehličník přeslenitý pamodřín líbezný paořech jasanolistý parocie perská paulovnie plstnatá pazerav sbíhavý pazerav sbíhavý platan javorolistý platan východní platan západní pomeračovka jablkovitá sakura ozdobná sakura ozdobná sakura ozdobná sakura ozdobná sakura ozdobná sekvojovec obrovský sekvojovec obrovský

Latinský název Larix occidentalis Larix decidua Larix decidua ‘Pendula’ Morus nigra Morus alba Morus alba ‘Pendula’ Prunus cerasifera Gymnocladus dioicus Alnus glutinosa Alnus glutinosa ‘Aurea’ Alnus glutinosa ‘Imperialis’ Alnus glutinosa ‘Laciniata’ Alnus x spaethii Alnus cordata Alnus incana Alnus incana ‘Aurea’ Alnus incana ‘Laciniata’ Alnus incana ‘Pendula’ Carya ovata Juglans nigra Juglans mandshurica Juglans cinerea Juglans ailanthifolia Juglans regia Cunninghamia lanceolata Ailanthus altissima Sciadopitys verticillata Pseudolarix amabilis Pterocarya fraxinifolia Parrotia persica Paulownia tomentosa Calocedrus decurrens Calocedrus decurrens ‘Aureovariegata’ Platanus x hispanica Platanus orientalis Platanus occidentalis Maclura pomifera Prunus serrulata Prunus serrulata ‘Amanogawa’ Prunus serrulata ‘Kanzan’ Prunus serrulata ‘Kiku-Shidare-Sakura’ Prunus serrulata ‘Ukon’ Sequoiadendron giganteum Sequoiadendron giganteum ‘Pendula’

Kat. B B B B B B A A A A A A A B A A A A B B B B B B B A B B B B A B B A B B B A A A A A B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny střední střední střední střední střední střední střední střední vysoká vysoká vysoká vysoká střední vysoká střední střední střední střední nízká střední střední střední střední střední nízká nízká nízká nízká střední střední střední nízká nízká vysoká střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu nízký nízký nízký střední střední střední střední nízký střední střední střední střední nízký nízký střední střední střední střední nízký střední nízký nízký nízký střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký

69


Český název druhu slivoň domácí slivoň kurilská slivoň obecná smrk ajanský smrk Brewerův smrk černý smrk černý smrk červený smrk drsný smrk dvojbarevný smrk Engelmannův smrk lesklý smrk li-ťianský smrk omorika smrk omorika smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk pichlavý smrk Schrenkův smrk sitka smrk sivý smrk východní smrk východní smrk východní smrk východní smrk východní smrk Wilsonův smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý

70

Latinský název Prunus domestica Prunus kurilensis ‘Brillant’ Prunus domestica ssp. insititia Picea jezoensis Picea breweriana Picea mariana Picea mariana ‘Beissneri’ Picea rubens Picea asperata Picea alcoquiana Picea engelmannii Picea torano Picea likiangensis Picea omorika Picea omorika ‘Pendula’ Picea pungens Picea pungens ‘Edith’ Picea pungens ‘Endtz’ Picea pungens ‘Erich Frahm’ Picea pungens ‘Fat Albert’ Picea pungens ‘Fürst Bismarck’ Picea pungens ‘Glauca’ Picea pungens ‘Hoopsii’ Picea pungens ‘Koster’ Picea pungens ‘Moerheim’ Picea pungens ‘Montgomery’ Picea pungens ‘Oldenburg’ Picea pungens ‘Spek’ Picea schrenkiana Picea sitchensis Picea glauca Picea orientalis Picea orientalis ‘Aureospica’ Picea orientalis ‘Atrovirens’ Picea orientalis ‘Aurea’ Picea orientalis ‘Gracilis’ Picea wilsonii Picea abies Picea abies ‘Argenteospica’ Picea abies ‘Aurea’ Picea abies ‘Aurea Magnifica’ Picea abies ‘Cincinnata’ Picea abies ‘Columnaris’ Picea abies ‘Cranstonii’

Kat. A A A B B B B B B B B B B A A B B B B B B B B B B B B B B A B B B B B B B A A A A A A A

Regenero- Tvar vatelnost koruny střední střední střední nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká nízká

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu střední nízký střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký


Český název druhu smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý střemcha obecná střemcha obecná střemcha obecná střemcha pozdní střemcha viržinská svitel latnatý svitel latnatý škumpa Potaninova tis červený tis japonský tisovec dvouřadý tisovec dvouřadý tisovec dvouřadý tisovec dvouřadý tisovec dvouřadý tisovec vystoupavý topol balzámový topol berlínský topol bílý topol bílý topol bílý topol černý topol černý topol chlupatoplodý topol chlupatý topol kanadský topol osika topol osika topol osika topol Simonův topol Simonův topol Simonův topol šedavý toreja californská toreja japonská trnovník akát trnovník akát trnovník akát

Latinský název Picea abies ‘Cupressina’ Picea abies ‘Inversa’ Picea abies ‘Pendula Major’ Picea abies ‘Rothenhaus’ Picea abies ‘Viminalis’ Picea abies ‘Virgata’ Padus avium Padus avium ‘Albertii’ Padus avium ‘Colorata’ Prunus serotina Prunus virginiana Koelreuteria paniculata Koelreuteria paniculata ‘Fastigiata’ Rhus potaninii Taxus baccata Taxus cuspidata Taxodium distichum Taxodium distichum ‘Cascade Falls’ Taxodium distichum ‘Nutans’ Taxodium distichum ‘Pendens’ Taxodium distichum ‘Secrest’ Taxodium ascendens Populus balsamifera Populus x berolinensis Populus alba Populus alba ‘Nivea’ Populus alba ‘Pyramidalis’ Populus nigra Populus nigra ‘Italica’ Populus trichocarpa Populus lasiocarpa Populus x canadensis Populus tremula Populus tremula ‘Erecta’ Populus tremula ‘Pendula’ Populus simonii Populus simonii ‘Fastigiata’ Populus simonii ‘Pendula’ Populus x canescens Torreya californica Torreya nucifera Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia ‘Bessoniana’ Robinia pseudoacacia ‘Frisia’

Kat. A A A A A A A A A A A B B B B B A A A A A B A A A A A A A A A A A A A A A A A B B A A A

Regenero- Tvar vatelnost koruny nízká nízká nízká nízká nízká nízká střední střední střední střední střední střední střední nízká vysoká vysoká nízká nízká nízká nízká nízká nízká střední střední vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká střední vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká střední střední vysoká vysoká vysoká

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu nízký nízký nízký nízký nízký nízký střední nízký nízký střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký vysoký vysoký vysoký vysoký nízký nízký nízký střední vysoký vysoký vysoký nízký nízký nízký střední nízký nízký střední střední střední

71


Český název druhu trnovník akát trnovník akát trnovník akát trnovník akát trnovník lepkavý trnovník novomexický třešeň Hillierova třešeň obecná třešeň obecná třešeň tibetská višeň chloupkatá višeň chloupkatá višeň chloupkatá višeň chloupkatá višeň chloupkatá višeň jedoská višeň jedoská višeň jedoská višeň obecná višeň Sargentova višeň Sargentova vrba babylónská vrba bílá vrba bílá vrba bílá vrba bílá vrba dlouholistá vrba jíva vrba křehká vrba lýkovcová vrba načervenalá vrba náhrobní vrba sachalinská zelkova habrolistá zelkova ostrolistá zerav japonský zerav korejský zerav obrovský zerav obrovský zerav obrovský zerav východní zerav západní zerav západní zerav západní

72

Latinský název Robinia pseudoacacia ‘Pyramidalis’ Robinia pseudoacacia ‘Semperflorens’ Robinia pseudoacacia ‘Tortuosa’ Robinia pseudoacacia ‘Umbraculifera’ Robinia viscosa Robinia luxurians Prunus hillieri ‘Spire’ Prunus avium Prunus avium ‘Plena’ Prunus serrula Prunus subhirtella Prunus subhirtella ‘Autumnalis’ Prunus subhirtella ‘Autumnalis Rosea’ Prunus subhirtella ‘Fukubana’ Prunus subhirtella ‘Pendula Plena Rosea’ Prunus x yedoensis Prunus x yedoensis ‘Ivensii’ Prunus x yedoensis ‘Shidare Yoshino’ Prunus cerasus Prunus sargentii Prunus sargentii ‘Rancho’ Salix babylonica Salix alba Salix alba ‘Liempde’ Salix alba ‘Sericea’ Salix alba ssp.vitellina Salix matsudana ‘Tortuosa’ Salix caprea Salix fragilis Salix daphnoides Salix x rubens Salix x sepulcralis Salix udensis Zelkova carpinifolia Zelkova serrata Thuja standishii Thuja koraiensis Thuja plicata Thuja plicata ‘Atrovirens’ Thuja plicata ‘Zebrina’ Thuja orientalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis ‘Alba’ Thuja occidentalis ‘Brabant’

Kat. A A A A A B A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A B B B B A A A B A A A

Regenero- Tvar vatelnost koruny vysoká vysoká vysoká vysoká střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední střední

jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu střední střední střední střední nízký nízký nízký střední střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký střední nízký nízký střední vysoký vysoký vysoký vysoký střední vysoký vysoký střední střední vysoký střední střední střední nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký


Český název druhu zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zeravinec japonský zeravinec japonský zmarličník japonský zmarličník japonský

Latinský název Thuja occidentalis ‘Malonyana’ Thuja occidentalis ‘Smaragd’ Thuja occidentalis ‘Spiralis’ Thuja occidentalis ‘Wareana’ Thujopsis dolabrata Thujopsis dolabrata ‘Variegata’ Cercidiphyllum japonicum Cercidiphyllum japonicum ‘Pendulum’

Kat. A A A A A A B B

Regenero- Tvar vatelnost koruny střední střední střední střední střední střední střední střední

jiný jiný jiný jiný jiný

Biologický význam taxonu nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký nízký

73


Tabulka 1 b: Seznam keřů a keřovitě rostoucích kultivarů Český název acantopanax Sieboldův akebie pětičetná aktinidie čínská aktinidie kolomikta aktinidie význačná arálie štíhlá barvínek menší bělas viržinský bez černý bez hroznatý blýskalka chlupatá bobkovišeň lékařská borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice bělokorá borovice černá borovice hustokvětá borovice hustokvětá borovice lesní borovice lesní borovice lesní borovice limba borovice pokroucená borovice pseudopumilio borovice vejmutovka borůvka bažinná borůvka černá borůvka chocholičnatá brslen bradavičnatý brslen evropský brslen Fortuneův brslen křídlatý brslen širokolistý brslen zkorkovatělý brslen zploštělý

74

Latinský název Eleutherococcus sieboldianus Akebia quinata Actinidia chinensis Actinidia kolomikta Actinidia arguta Aralia elata Vinca minor Chionanthus virginicus Sambucus nigra Sambucus racemosa Photinia villosa Prunus laurocerasus Pinus leucodermis ‘Compact Gem’ Pinus leucodermis ‘Schmidtii’ Pinus mugo ‘Frisia’ Pinus mugo ‘Gnom’ Pinus mugo ‘Hesse’ Pinus mugo ‘Humpy’ Pinus mugo ‘Mini Mops’ Pinus mugo ‘Mops’ Pinus mugo ‘Ophir’ Pinus mugo ‘Slavinii’ Pinus mugo ‘Wintergold’ Pinus mugo ‘Zundert’ Pinus nigra ‘Jeddeloh’ Pinus densiflora ‘Oculus-Draconis’ Pinus densiflora ‘Umbraculifera’ Pinus sylvestris ‘Bayeri’ Pinus sylvestris ‘Watereri’ Pinus sylvestris ‘Wintergold’ Pinus cembra ‘Compacta Glauca’ Pinus contorta ‘Spaan’s Dwarf’ Pinus x pseudopumilio Pinus strobus ‘Radiata’ Vaccinium uliginosum Vaccinium myrtillus Vaccinium corymbosum Euonymus verrucosus Euonymus europaeus Euonymus fortunei Euonymus alatus Euonymus latifolius Euonymus phellomanus Euonymus planipes

Vzrůst KV L L L L KV KSN KV KV KV KV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KV KV KSV KV KV KV KV

Synonymum Acanthopanax sieboldianus Actinidia deliciosa

Euonymus sachalinensis


Český název brusinka obecná břečťan kavkazský břečťan obecný bříza bělokorá bříza nízká bříza trpasličí celoterčník různobarvý cesmína altaclarenská cesmína obecná cesmína pensylvánská cesmína Pernyova cironečník trojlistý cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek hrachonosný cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek Lawsonův cypříšek tupolistý cypříšek tupolistý cypříšek tupolistý cypříšek tupolistý cypříšek tupolistý cypříšek tupolistý

Latinský název

Vzrůst

Vaccinium vitis-idaea Hedera colchica Hedera helix Betula pendula ‘Youngii’ Betula humilis Betula nana Holodiscus discolor Ilex x altaclarensis Ilex aguifolium Ilex x aquipernyi Ilex pernyi Poncirus trifoliata Chamaecyparis pisifera ‘Filifera Nana’ Chamaecyparis pisifera ‘Nana’ Chamaecyparis pisifera ‘Squarrosa Dumosa’ Chamaecyparis pisifera ‘Squarrosa Intermedia’ Chamaecyparis pisifera ‘Squarrosa Sulphurea’ Chamaecyparis pisifera ‘Sungold’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Alumigold’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Blom’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Ellwoodii’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Ellwood’s Empire’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Ellwood’s Gold’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Ellwood’s Pillar’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Forsteckensis’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Intertexta’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Lycopodioides’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Mini Globus’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Minima’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Minima Glauca’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Pelt’s Blue’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Pygmaea Argentea’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Rijnhof’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Rogersii’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Snow White’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Tharandtensis’ Chamaecyparis lawsoniana ‘Tharandtensis Caesia’ Chamaecyparis obtusa ‘Coralliformis’ Chamaecyparis obtusa ‘Crippsii’ Chamaecyparis obtusa ‘Filicoides’ Chamaecyparis obtusa ‘Lycopodioides’ Chamaecyparis obtusa ‘Nana Aurea’ Chamaecyparis obtusa ‘Nana Gracilis’

KSN LS LS KV KV K KV KSV KV KSV KSV KV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV

Synonymum Rhodococcum vitis-idaea

KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV

75


Český název cypříšek zeravovitý čilimník časný čilimník černající čilimník chlupatý čilimník metlatý čilimník řezenský čimišník čínský čimišník křovitý čimišník oranžový čimišník stromovitý čimišník stromovitý čimišník trnitý čimišník trpasličí čínský rákosovec dabécie biskajská dekasnea Fargesova devaterník alpský douglaska tisolistá dřín japonský dřín květnatý dřín obecný dřišťál běloučký dřišťál bradavičnatý dřišťál Frikartův dřišťál Gagnepainův dřišťál Chenaulův dřišťál Juliin dřišťál obecný dřišťál Thunbergův dřišťál Wilsonové dřišťál zimostrázovitý fontanezie Fortunova fotergila větší fuchsie magellanská hlavotis peckovicový hlavotis peckovicový hloh javorolistý hloh kuří noha hloh Lavallův hloh obecný hloh slívolistý hloh tlustotrnný hlohyně červená hlošina okoličnatá hlošina stříbrná

76

Latinský název Chamaecyparis thyoides ‘Andelyensis’ Cytisus x praecox Cytisus nigricans Chamaecytisus hirsutus Cytisus scoparius Chamaecytisus ratisbonensis Caragana sinica Caragana frutex Caragana aurantiaca Caragana arborescens Caragana arborescens ‘Pendula’ Caragana spinosa Caragana pygmaea Fargesia nitida Daboecia cantabrica Decaisnea fargesii Helianthemum oelandicum subsp.alpestre Pseudotsuga menziesii ‘Fletcheri’ Cornus kousa Cornus florida Cornus mas Berberis candidula Berberis verruculosa Berberis x frikartii Berberis gagnepainii Berberis x hybrido-gagnepainii Berberis julianae Berberis vulgaris Berberis thunbergii Berberis wilsoniae Berberis buxifolia Fontanesia fortunei Fothergilla major Fuchsia magellanica Cephalotaxus harringtonia ‘Fastigiata’ Cephalotaxus harringtonia var. drupacea Crataegus pedicellata Crataegus crus-gallii Crataegus x lavallei Crataegus laevigata Crataegus x persimilis ‘Mac Leod’ Crataegus succulenta var. macracantha Pyracantha coccinea Elaeagnus umbellata Elaeagnus commutata

Vzrůst KSV KV K K KV KV K KV K KV KV KV K KSV KSV KV KSN KSV KV KV KV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KV KV K KSV KV KV KV KSV KSV KV KV KV KV KV KV KSV KV KV

Synonymum

Lembotropis nigricans Cytisus hirsutus Sarothamnus scoparius Cytisus ratisbonensis

Sinarundinaria nitida

Helianthemum alpestre

Fontanesia phillyreoides var. fortunei

Crataegus carrieri Crataegus x prunifolia


Český název hortenzie drsná hortenzie dubolistá hortenzie kosmatá hortenzie latnatá hortenzie pilovitá hortenzie popínavá hortenzie Sargentova hortenzie stromečkovitá hortenzie velkolistá hroznovec hroznatý hrušeň hlošinolistá hrušeň vrbolistá Ibišek syrský jabloň bobulovitá jabloň korunná jabloň mnohokvětá jabloň Moerlandského jabloň mohutná jabloň nachově červená jabloň Niedzwetzkyova jabloň nízká jabloň Sieboldova jabloň tmavě krvavá jalovec čínský jalovec čínský jalovec čínský jalovec dahurský jalovec dahurský jalovec chvojka jalovec chvojka jalovec chvojka jalovec chvojka jalovec chvojka jalovec chvojka jalovec chvojka jalovec obecný jalovec obecný jalovec obecný jalovec obecný jalovec obecný jalovec obecný jalovec obecný jalovec obecný jalovec obecný jalovec obecný

Latinský název Hydrangea aspera subsp. aspera Hydrangea quercifolia Hydrangea heteromalla Hydrangea paniculata Hydrangea serrata Hydrangea anomala subsp.petiolaris Hydrangea aspera subsp. sargentiana Hydrangea arborescens Hydrangea macrophylla Exochorda racemosa Pyrus elaeagrifolia Pyrus salicifolia Hibiscus syriacus Malus baccata Malus coronaria Malus floribunda Malus x moerlandsii Malus x robusta Malus x purpurea Malus pumila ‘Niedzwetzkyana’ Malus pumila Malus toringo Malus x atrosanguinea Juniperus chinensis ‘Blaauw’ Juniperus chinensis ‘Plumosa’ Juniperus chinensis ‘Plumosa Aurea’ Juniperus davurica Juniperus davurica ‘Expansa Variegata’ Juniperus sabina Juniperus sabina ‘Arcadia’ Juniperus sabina ‘Femina’ Juniperus sabina ‘Mas’ Juniperus sabina ‘Rockery Gem’ Juniperus sabina ‘Tamariscifolia’ Juniperus sabina ‘Variegata’ Juniperus communis Juniperus communis ‘Depressa Aurea’ Juniperus communis ‘Depressed Star’ Juniperus communis ‘Green Carpet’ Juniperus communis ‘Hibernica’ Juniperus communis ‘Hornibrookii’ Juniperus communis ‘Oblonga Pendula’ Juniperus communis ‘Repanda’ Juniperus communis ‘Sentinel’ Juniperus communis subsp. alpina

Vzrůst KV KV KV KV KV L KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KSV KSV KSV KSN KSN KSV KSN KSV KSV KSN KSV KSV KSV KSN KSN KSN KSV KSN KSV KSN KSV KSN

Synonymum

Hydrangea sargentiana

Malus niedzwetzkyana Malus sieboldii

77


Český název

Latinský název

Vzrůst

jalovec obecný jalovec Pfitzerův jalovec Pfitzerův jalovec Pfitzerův jalovec Pfitzerův

Juniperus communis ‘Suecica’ Juniperus x pfitzeriana ‘Gold Star’ Juniperus x pfitzeriana ‘Mint Julep’ Juniperus x pfitzeriana ‘Old Gold’ Juniperus x pfitzeriana ‘Pfitzeriana Aurea’

KSV KSV KSV KSV KSV

jalovec Pfitzerův

Juniperus x pfitzeriana ‘Pfitzeriana Compacta’

KSV

jalovec Pfitzerův

Juniperus x pfitzeriana ‘Pfitzeriana Glauca’

KSV

jalovec Pfitzerův jalovec pobřežní jalovec poléhavý jalovec poléhavý jalovec poléhavý jalovec poléhavý jalovec poléhavý jalovec poléhavý jalovec položený jalovec položený jalovec šupinatý jalovec šupinatý jalovec šupinatý jalovec šupinatý jalovec šupinatý jalovec viržinský jalovec viržinský jalovec viržinský jalovec viržinský jamovec ozdobný jasmín nahokvětý javor dlanitolistý javor dlanitolistý javor dlanitolistý javor dlanitolistý javor dlanitolistý javor dlanitolistý javor dlanitolistý javor dlanitolistý javor ginnala javor habrolistý javor hrubý javor japonský javor japonský javor okrouhlolistý javor tatarský

Juniperus x pfitzeriana ‘Wilhelm Pfitzer’ Juniperus conferta ‘Blue Pacific’ Juniperus horizontalis Juniperus horizontalis ‘Blue Chip’ Juniperus horizontalis ‘Humilis’ Juniperus horizontalis ‘Plumosa’ Juniperus horizontalis ‘Prince of Wales’ Juniperus horizontalis ‘Wiltonii’ Juniperus procumbens Juniperus procumbens ‘Nana’ Juniperus squamata Juniperus squamata ‘Blue Carpet’ Juniperus squamata ‘Blue Star’ Juniperus squamata ‘Meyeri’ Juniperus squamata ‘Wilsonii’ Juniperus virginiana ‘Elegantissima’ Juniperus virginiana ‘Grey Owl’ Juniperus virginiana ‘Hetz’ Juniperus virginiana ‘Tripartita’ Osmanthus decorus Jasminum nudiflorum Acer palmatum Acer palmatum skupina Amoenum Acer palmatum skupina cv. ostatní Acer palmatum skupina Dissectum Acer palmatum skupina Linearilobum Acer palmatum skupina Matsumurae Acer palmatum skupina Palmatum Acer palmatum zakrslé a bonsajové formy Acer tataricum subsp. ginnala Acer carpinifolium Acer davidii subsp. grosseri Acer japonicum Acer japonicum ‘Aconitifolium’ Acer circinatum Acer tataricum

KSV KSN KSN KSN KSN KSN KSN KSN KSN KSN KSV KSN KSN KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV

78

Synonymum Juniperus x media ‘Gold Star’ Juniperus x media ‘Mint Julep’ Juniperus x media ‘Old Gold’ Juniperus x media ‘Pfitzeriana Aurea’ Juniperus x media ‘Pfitzeriana Compacta’ Juniperus x media ‘Pfitzeriana Glauca’ Juniperus x media ‘Pfitzeriana’

Juniperus x media ‘Hetzii’ Phillyrea vilmoriniana

Acer ginnala Acer grosseri var. hersii


Český název jedle balzamová jedle korejská jedle líbezná jedle ojíněná jedle subalpinská jedlovec kanadský jedlovec kanadský jedlovec kanadský jedlovec kanadský jeřáb Mougeotův jeřábník Aitchisonův jeřábník jeřábolistý jeřábník stromovitý jinan dvoulaločný jírovec drobnokětý juka vláknitá kalina Burkwoodova kalina Carlesiova kalina ‚Eskimo‘ kalina japonská kalina Juddova kalina kulovitá kalina obecná kalina obecná kalina obecná kalina pražská kalina severoamerická kalina tušalaj kalina višňolistá kalina vonná kalina vonná kalina vrásčitá kalina vrásčitolistá kalina vrásčitolistá kalina vrásčitoplodá kdouloň obecná kdoulovec japonský kdoulovec katajenský kdoulovec lahvicovitý kdoulovec nádherný klasnatka Stauntonova klikva bahenní klokoč kavkazský klokoč zpeřený kolkwitzie krásná

Latinský název Abies balsamea ‘Nana’ Abies koreana ‘Silberlocke’ Abies amabilis ‘Spreading Star’ Abies concolor ‘Compacta’ Abies lasiocarpa ‘Compacta’ Tsuga canadensis ‘Jeddeloh’ Tsuga canadensis ‘Nana’ Tsuga canadensis ‘Pendula’ Tsuga canadensis ‘Pygmaea’ Sorbus mougeotii Sorbaria aitchisonii Sorbaria sorbifolia Sorbaria arborea Ginko biloba ‘Trol’ Aesculus parviflora Yucca filamentosa Viburnum x burkwoodii Viburnum carlesii Viburnum ‘Eskimo’ Viburnum plicatum Viburnum x juddii Viburnum x carlcephalum Viburnum opulus Viburnum opulus ‘Compactum’ Viburnum opulus ‘Nanum’ Viburnum x pragense Viburnum lentago Viburnum lantana Viburnum prunifolium Viburnum farreri Viburnum farreri ‘Nanum’ Viburnum x rhytidophylloides Viburnum rhytidophyllum Viburnum x bodnantense ‘Dawn’ Viburnum x rhytidocarpum Cydonia oblonga Chaenomeles japonica Chaenomeles cathayensis Chaenomeles speciosa Chaenomeles x superba Elsholtzia stauntonii Vaccinium oxycoccos Staphylea colchica Staphylea pinnata Kolkwitzia amabilis

Vzrůst KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KV KV KV KV K KV KSV KSV KV KSV KV KV KV KV K K KSV KV KV KV KV K KSV KSV KV KSV KV K KV KV KV KV KSN KV KV KV

Synonymum

Sorbaria tomentosa var. angustifolia

Viburnum fragrans

Oxycoccus palustris

79


Český název komule Davidova komule střídavolistá korunatka klaná krásnoplodka japonská kručinečka křídlatá kručinka barvířská kručinka německá krušina olšová kryptomérie japonská kryptomérie japonská kryptomérie japonská kryptomérie japonská kryptomérie japonská křídlatec trojlistý křivouš kořenující křivouš křížený kustovnice obecná kyhanka sivolistá latnatec křížený lespedezie dvoubarevná leukotoé horská levandule úzkolistá libavka poléhavá líska americká líska největší líska největší líska obecná líska obecná líska obecná líska obecná líska obecná lískovníček chudokvětý listnatec bodlinatý lunoplod kanadský lýkovec obecný lýkovec slovenský lýkovec vonný magnolie hvězdovitý magnolie liliokvětá magnolie liliokvětá magnolie Loebnerova magnolie obnažená magnolie Soulangeova mahónie Bealeova mahónie cesmínolistá

80

Latinský název Buddleja davidii Buddleja alternifolia Stephanandra incisa Callicarpa japonica Chamaespartium sagittale Genista tinctoria Genista germanica Frangula alnus Cryptomeria japonica ‘Bandai-sugi’ Cryptomeria japonica ‘Compacta’ Cryptomeria japonica ‘Elegans’ Cryptomeria japonica ‘Jindai-sugi’ Cryptomeria japonica ‘Vilmoriniana’ Ptelea trifoliata Campsis radicans Campsis x tagliabuana Lycium barbarum Andromeda polifolia Ceanothus x delilianus Lespedeza bicolor Leucothoe fontanesiana Lavandula angustifolia Gaultheria procumbens Corylus americana Corylus maxima Corylus maxima ‘Purpurea’ Corylus avellana Corylus avellana ‘Contorta’ Corylus avellana ‘Fuscorubra’ Corylus avellana ‘Heterophylla’ Corylus avellana ‘Pendula’ Corylopsis pauciflora Ruscus aculeatus Menispermum canadense Daphne mezereum Daphne arbuscula Daphne cneorum Magnolia stellata Magnolia liliiflora Magnolia liliiflora ‘Nigra’ Magnolia x loebneri Magnolia denudata Magnolia x soulangiana Mahonia bealei Mahonia aquifolilum

Vzrůst KV KV KV KV KSN K K KV KSV KSV KSV KSV KSV KV L L KV KSN KV KV KSV KSV KSN KV KV KV KV KV KV KV KV KV KSN KV K KSN KSV KV KV KV KV KV KV KSV KSV

Synonymum

Genistella sagittalis

Rhamnus frangula

Leucothoe walteri


Český název mahónie plazivá mahoniodřišťál Neubertův maliník obecný mamota širokolistá mamota úzkolistá mandloň nízká mandloň trojlaločná medvědice lékařská meruzalka černá meruzalka červená meruzalka horská meruzalka klasnatá meruzalka krvavá meruzalka skalní meruzalka zlatá mikrobiota křížolistá mišpule obecná modřil chabokvětý modřín opadavý mochna křovitá morušovník bílý muchovník hladký muchovník Lamarckův muchovník olšolistý muchovník vejčitý muchovník velkokvětý netvařec křovitý nohoplod sněžný olše zelená orixa japonská ořechoplodec šedý ostružiník ježiník ostružiník křovitý ostružiník vonný pámelník červenoplodý pámelník Doorenbosův pámelník hroznatý pámelník Chenaultův pámelník Chenaultův pěnišník pernetie špičatá perovskie dřevinkovitá pieris japonský pieris květnatý pivoňka keřovitá

Latinský název Mahonia repens x Mahoberberis neubertii Rubus idaeus Kalmia latifolia Kalmia angustifolia Prunus tenella Prunus triloba Arctostaphylos uva-ursi Ribes nigrum Ribes rubrum Ribes alpinum Ribes spicatum Ribes sanguineum Ribes petraeum Ribes aureum Microbiota decussata Mespilus germanica Indigofera amblyantha Larix decidua ‘Repens’ Potentilla fruticosa Morus alba ‘Pendula’ Amelanchier laevis Amelanchier lamarckii Amelanchier alnifolia Amelanchier ovalis Amelanchier x grandiflora ‘Ballerina’ Amorpha fruticosa Podocarpus nivalis Alnus viridis Orixa japonica Caryopteris incana Rubus caesius Rubus fruticosus agg. Rubus odoratus Symphoricarpos orbiculatus Symphoricarpos x doorenbosii Symphoricarpos albus Symphoricarpos x chenaultii Symphoricarpos x chenaultii ‘Hancock’ Rhododendron sp. Pernettya mucronata Perovskia abrotanoides Pieris japonica Pieris floribunda Paeonia suffruticosa

Vzrůst KSV KSV KV KSV KSV K KV KSV KV KV KV KV KV KV KV KSN KV KV K KV KV KV KV KV KV KV KV KSV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV K KSV KSV K KSV KV KV

Synonymum

Amygdalus nana Amygdalus triloba

Duschekia alnobetula

Gaultheria mucronata

81


Český název pivoňka Lemoineova plamének alpský plamének pilolistý plamének skup. „velkokvěté hybridy“ plamének tangutský plamének vlašský plamének východní podražec velkolistý prinsepie čínská přísavník křovištní přísavník pětilistý přísavník trojlaločný ptačí zob obecný ptačí zob obecný ptačí zob tupolistý ptačí zob vejčitolistý ptačí zob vejčitolistý pustoryl červenoskvrnný pustoryl Falconeriho pustoryl Lemoinův pustoryl mnohokvětý pustoryl nevonný pustoryl panenský pustoryl pýřitý pustoryl věncový pustoryl vrcholičnatý rakytník řešetlákový rdesno balšuanské réva amurská réva Coignetové réva pobřežní réva vinná révovník krátkostopečkatý révovník omějolistý rojovník bahenní routa obecná rozrazilec botkovitý ruj vlasatá růže „botanické a sadové“ růže „historické“ růže „miniaturní“ růže „pnoucí“ růže „pokryvné“ růže „záhonové“

82

Latinský název Paeonia x lemoinei Clematis alpina Clematis serratifolia Clematis „velkokvěté hybridy“ Clematis tangutica Clematis viticella Clematis orientalis Aristolochia macrophylla Prinsepia sinensis Parthenocissus inserta Parthenocissus quinquefolia Parthenocissus tricuspidata Ligustrum vulgare Ligustrum vulgare ‘Atrovirens’ Ligustrum obtusifolium var. regelianum Ligustrum ovalifolium Ligustrum ovalifolium ‘Aureum’ Philadelphus x purpureo-maculatus Philadelphus x falconeri Philadelphus x lemoinei Philadelphus x polyanthus Philadelphus inodorus Philadelphus x virginalis ‘Virginal’ Philadelphus pubescens Philadelphus coronarius Philadelphus x cymosus Hippophae rhamnoides Fallopia baldschuanica Vitis amurensis Vitis coignetiae Vitis riparia Vitis vinifera Ampelopsis brevipedunculata Ampelopsis aconitifolia Ledum palustre Ruta graveolens Hebe ochracea Cotinus coggygria Rosa „botanické a sadové“ Rosa „historické“ Rosa „miniaturní“ Rosa „pnoucí“ Rosa „pokryvné“ Rosa „záhonové“

Vzrůst

Synonymum

KV L L L L L L L KV L L L KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV L L L L L L L KSV K KSV KV KV KV KV L KV KV

Aristolochia durior Parthenocissus vitacea

Rhododenron palustre Hebe armstrongii


Český název růže bedrníkolistá růže bílá růže Hugova růže keltská růže lesklá růže měkká růže mnohokvětá růže omejská růže převislá růže sivá růže svraskalá růže šípková růže vinná růže žlutá růžovec zákulovitý řešetlák kavkazský řešetlák počistivý sazaník květnatý sazaník západní skalník časný skalník černý skalník Dammerův skalník Dielsův skalník drobnolistý skalník lesklý skalník mnohokvětý skalník obecný skalník plazivý skalník plstnatý skalník přitisklý skalník puchýřnatý skalník rozkladitý skalník rozprostřený skalník švédský skalník švédský skalník švédský skalník vodorovný skalník vrásčitý skalník vrbolistý skalník vrbolistý skalník Watererův skimie japonská slaník stříbrný slivoň kurilská

Latinský název Rosa pimpinellifolia Rosa x alba Rosa hugonis Rosa gallica Rosa nitida Rosa villosa Rosa multiflora Rosa sericea subsp. omeiensis Rosa pendulina Rosa glauca Rosa rugosa Rosa canina Rosa rubiginosa Rosa foetida Rhodotypos scandens Rhamnus imeretinus Rhamnus catharticus Calycanthus floridus Calycanthus occidentalis Cotoneaster praecox Cotoneaster niger Cotoneaster dammeri Cotoneaster dielsianus Cotoneaster microphyllus Cotoneaster lucidus Cotoneaster multiflorus Cotoneaster integerrimus Cotoneaster radicans ‘Eichholz’ Cotoneaster nebrodensis Cotoneaster adpressus Cotoneaster bullatus Cotoneaster divaricatus Cotoneaster procumbens Cotoneaster x suecicus ‘Coral Beauty’ Cotoneaster x suecicus ‘Jürgel’ Cotoneaster x suecicus ‘Skogholm’ Cotoneaster horizontalis Cotoneaster rugosus Cotoneaster salicifolius Cotoneaster salicifolius skupina nízké poléhavé Cotoneaster x watereri Skimmia japonica Halimodendron halodendron Prunus kurilensis

Vzrůst K KV KV K K KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KSV KV KSN KV KSV KV KV KV KSV KV KN KV KV KSN KSV KSV KSV K KV KSV

Synonymum Rosa spinosissima Rosa xanthina ‘Hugonis’

Rosa pomifera Rosa omeiensis Rosa alpina Rosa rubrifolia

Rosa eglanteria

Cotoneaster tomentosus

KSV KSV KSV KV KV

Prunus nipponica var. kurilensis

83


Český název slivoň obecná smrk Boomův smrk černý smrk Lutzův smrk omorika smrk pichlavý smrk sivý smrk sivý smrk sivý smrk východní smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý smrk ztepilý srstka angrešt svída bílá svída obecná svída výběžkatá šeřík čínský šeřík japonský šeřík Komarovův šeřík obecný šeřík pekingský šeřík perský šicha černá

84

Latinský název Prunus domestica subsp. insititia Picea x mariorika ‘Kobold’ Picea mariana ‘Nana’ Picea x lutzii ‘Machala’ Picea omorika ‘Nana’ Picea pungens ‘Glauca Globosa’ Picea glauca ‘Alberta Globe’ Picea glauca ‘Conica’ Picea glauca ‘Laurin’ Picea orientalis ‘Nana’ Picea abies ‘Acrocona’ Picea abies ‘Barryi’ Picea abies ‘Compacta’ Picea abies ‘Echiniformis’ Picea abies ‘Ellwangeriana’ Picea abies ‘Formanek’ Picea abies ‘Globosa Nana’ Picea abies ‘Gregoryana’ Picea abies ‘Little Gem’ Picea abies ‘Mariae Orffiae’ Picea abies ‘Maxwellii’ Picea abies ‘Merkii’ Picea abies ‘Nana Compacta’ Picea abies ‘Nidiformis’ Picea abies ‘Ohlendorffii’ Picea abies ‘Pumila’ Picea abies ‘Pumila Glauca’ Picea abies ‘Pumila Nigra’ Picea abies ‘Pygmaea’ Picea abies ‘Reflexa’ Picea abies ‘Remontii’ Picea abies ‘Repens’ Picea abies ‘Tabuliformis’ Picea abies ‘Will´s Zwerg’ Ribes uva-crispa Swida alba Swida sanguinea Swida sericea ‘Flaviramea’ Syringa x chinensis Syringa reticulata Syringa komarowii Syringa vulgaris Syringa pekinensis Syringa x persica Empetrum nigrum

Vzrůst KV KSN KSV KSN KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSN KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSN KSV KSV KSV KSV K KV KV KV KV KV KV KV KV KV KSN

Synonymum Prunus insititia

Grossularia uva-crispa Cornus alba Cornus sanguinea Swida stolonifera ‘Flaviramea’ Syringa amurensis var. japonica


Český název škumpa lysá škumpa lysá škumpa ocetná škumpa ocetná škumpa zákeřná štědřenec horský štědřenec obecný štědřenec Watererův štědřenovec Adamův štěničník vytrvalý tamaryšek čtyřmužný tamaryšek drobnokvětý tamaryšek oděský tamaryšek pětimužný tavola kalinolistá tavola kalinolistá tavola kalinolistá tavola kalinolistá tavolník Billardův tavolník bílý tavolník Bumaldův tavolník Douglasův tavolník japonský tavolník Menziesův tavolník ožankolistý tavolník popelavý tavolník prostřední tavolník sansouciský tavolník thunbergův tavolník třešnolistý tavolník van Houtteův tavolník vrbolistý tavolník význačný temnoplodec černoplodý tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený

Latinský název Rhus glabra Rhus glabra ‘Laciniata’ Rhus typhina Rhus typhina ‘Dissecta’ Rhus toxicodendron Laburnum alpinum Laburnum anagyroides Laburnum x watereri + Laburnocytisus adamii Iberis sempervirens Tamarix tetrandra Tamarix parviflora Tamarix ramosissima Tamarix pentandra Physocarpus opulifolius Physocarpus opulifolius ‘Dart’s Gold’ Physocarpus opulifolius ‘Diabolo’ Physocarpus opulifolius ‘Luteus’ Spiraea x billardii Spiraea alba Spiraea japonica ‘Bumalda’ Spiraea douglasii Spiraea japonica Spiraea douglasii subsp. menziesii Spiraea chamaedryfolia Spiraea x cinerea Spiraea media Spiraea x sanssouciana Spiraea thunbergii Spiraea prunifolia Spiraea x vanhouttei Spiraea salicifolia Spiraea x arguta Aronia melanocarpa Taxus baccata ‘Adpressa’ Taxus baccata ‘Adpressa Aurea’ Taxus baccata ‘Amersfoort’ Taxus baccata ‘Aurea’ Taxus baccata ‘David’ Taxus baccata ‘Dovastoniana’ Taxus baccata ‘Dovastonii Aurea’ Taxus baccata ‘Erecta’ Taxus baccata ‘Fastigiata’ Taxus baccata ‘Fastigiata Aurea’ Taxus baccata ‘Fastigiata Robusta’

Vzrůst KV KV KV KV K KV KV KV KV KSN KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV K KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV

Synonymum

Rhus hirta

Spiraea x bumalda

Spiraea menziesii

85


Český název tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis červený tis japonský tis japonský tis prostřední tis prostřední tis prostřední tis prostřední tis prostřední tis prostřední tis prostřední tis prostřední tlustonitník klasnatý trnka obecná trnovník huňatý trojpuk drsný trojpuk křížený trojpuk Lemoinův trojpuk něžný trojpuk růžový trojpuk skvělý třezalka ‚Hidcote‘ třezalka kalíškatá třezalka Moserova vajgélie květnatá vilín japonský vilín jarní vilín měkký vilín prostřední vilín viržinský vistárie čínská vistárie květnatá višeň křovitá višeň písečná višeň písečná višeň plstnatá višeň žláznatá višeň žláznatá višeň žláznatá

86

Latinský název Taxus baccata ‘Green Diamond’ Taxus baccata ‘Overeynderi’ Taxus baccata ‘Repandens’ Taxus baccata ‘Semperaurea’ Taxus baccata ‘Standishii’ Taxus baccata ‘Summergold’ Taxus baccata ‘Thomsen’ Taxus baccata ‘Washingtonii’ Taxus cuspidata ‘Nana’ Taxus cuspidata ‘Stricta’ Taxus x media Taxus x media ‘Densiformis’ Taxus x media ‘Hatfieldii’ Taxus x media ‘Hicksii’ Taxus x media ‘Hillii’ Taxus x media ‘Kelseyi’ Taxus x media ‘Straight Hedge’ Taxus x media ‘Thayerae’ Pachysandra terminalis Prunus spinosa Robinia hispida Deutzia scabra Deutzia x hybrida Deutzia x lemoinei Deutzia gracilis Deutzia x rosea Deutzia x magnifica Hypericum ‘Hidcote’ Hypericum calycinum Hypericum x moserianum Weigela florida Hamamelis japonica Hamamelis vernalis Hamamelis mollis Hamamelis x intermedia Hamamelis virginiana Wisteria sinensis Wisteria floribunda Prunus fruticosa Prunus pumila Prunus pumila var. depressa Prunus tomentosa Prunus glandulosa Prunus glandulosa ‘Alba Plena’ Prunus glandulosa ‘Rosea Plena’

Vzrůst KSV KSV KSN KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSN KV KV KV KV KV K KV KV KSV KSN KSV KV KV KV KV KV KV L L K KV K KV KV K K

Synonymum

Cerasus fruticosa Cerasus pumila Cerasus tomentosa Cerasus glandulosa


Český název vrba babylonská vrba černající vrba dlouholistá vrba jíva vrba košíkářská vrba nachová vrba nachová vrba nachová vrba pětimužná vrba plazivá vrba popelavá vrba rozmarýnolistá vrba sachalinská vrba siťnatá vrba šedá vrba šípová vrba špičatolistá vrba švýcarská vrba švýcarská vrba trojmužná vrba ušatá vřes obecný vřesovec červený vřesovec popelavý vřesovec těkavý zákula japonská zákula japonská zákula japonská zerav východní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní

Latinský název Salix babylonica ‘Tortuosa’ Salix myrsinifolia Salix interior Salix caprea Salix viminalis Salix purpurea Salix purpurea ‘Nana’ Salix purpurea ‘Pendula’ Salix pentandra Salix repens Salix cinerea Salix rosmarinifolia Salix udensis ‘Sekka’ Salix reticulata Salix elaeagnos Salix hastata Salix acutifolia Salix helvetica Salix integra ‘Hakuro nishiki’ Salix triandra Salix aurita Calluna vulgaris Erica carnea Erica cinerea Erica vagans Kerria japonica Kerria japonica ‘Picta’ Kerria japonica ‘Pleniflora’ Thuja orientalis ‘Aurea Nana’ Thuja occidentalis ‘Aurescens’ Thuja occidentalis ‘Danica’ Thuja occidentalis ‘Elegantissima’ Thuja occidentalis ‘Ellwangeriana Aurea’ Thuja occidentalis ‘Ericoides’ Thuja occidentalis ‘Europa Gold’ Thuja occidentalis ‘Filiformis’ Thuja occidentalis ‘Frieslandia’ Thuja occidentalis ‘Globosa’ Thuja occidentalis ‘Golden Globe’ Thuja occidentalis ‘Holmstrup’ Thuja occidentalis ‘Little Giant’ Thuja occidentalis ‘Little Champion’ Thuja occidentalis ‘Ohlendorffii’ Thuja occidentalis ‘Pyramidalis Compacta’ Thuja occidentalis ‘Rheingold’

Vzrůst KV KV KV KV KV KV K2 K KV K KV KV KV KN KV KV KV K KV KV KV KSV KSN KSN KSV KV KV KV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV

Synonymum Salix matsudana ‘Tortuosa’ Salix nigricans Salix exigua

Salix sachalinensis

Erica herbacea

87


Český název zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zerav západní zeravinec japonský zimokeř okrouhlolistý zimokeř popínavý zimolez běloplodý zimolez Brownův zimolez černý zimolez Heckrottův zimolez Henryův zimolez horský zimolez japonský zimolez kavkazský zimolez kloboukatý zimolez Korolkovův zimolez kozí list zimolez lesklý zimolez Maackův zimolez modrý zimolez nejvonnější zimolez německý zimolez obecný zimolez Purpusův zimolez tatarský zimolez Tellmannův zimostráz malolistý zimostráz vždyzelený zlatice Giraldova zlatice ‚Maluch‘ zlatice prostřední zlatice převislá zlatice vejčitá zlatice zelená zmarlika Jidášova zmarlika kanadská žanovec měchýřník žanovec prostřední žanovec východní židovinník německý

88

Latinský název Thuja occidentalis ‘Semperaurea’ Thuja occidentalis ‘Stolwijk’ Thuja occidentalis ‘Sunkist’ Thuja occidentalis ‘Tiny Tim’ Thuja occidentalis ‘Wareana Lutescens’ Thuja occidentalis ‘Woodwardii’ Thuja occidentalis ‘Yellow Ribbon’ Thujopsis dolabrata ‘Nana’ Celastrus orbiculatus Celastrus scandens Lonicera quinquelocularis Lonicera x brownii Lonicera nigra Lonicera x heckrottii Lonicera henryi Lonicera alpigena Lonicera japonica Lonicera caucasica Lonicera pileata Lonicera korolkowii Lonicera caprifolium Lonicera nitida Lonicera maackii Lonicera caerulea Lonicera fragrantissima Lonicera periclymenum Lonicera xylosteum Lonicera x purpusii Lonicera tatarica Lonicera x tellmanniana Buxus microphylla Buxus sempervirens Forsythia giraldiana Forsythia ‘Maluch’ Forsythia x intermedia Forsythia suspensa Forsythia ovata Forsythia viridissima Cercis siliquastrum Cercis canadensis Colutea arborescens Colutea x media Colutea orientalis Myricaria germanica

Vzrůst KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV KSV L L KV L KV L LS KV L KV KSV KV L KSV KV KV KV L KV KV KV L KSV KSV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV KV

Synonymum


Tabulka 2: Základní bodová hodnota Průměr kmene (cm)

Plocha kmene (cm2)

Kategorie A

Kategorie B

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

79 95 113 133 154 177 201 227 254 284 314 346 380 415 452 491 531 573 616 661 707 755 804 855 908 962 1018 1075 1134 1195 1257 1320 1385 1452 1521 1590 1662 1735 1810 1886 1964 2043 2124 2206 2290

5 949 7 198 8 566 10 053 11 659 13 385 15 229 17 192 19 274 21 475 23 795 26 234 28 792 31 469 34 265 37 179 40 213 43 366 46 638 50 029 53 538 57 167 60343 62094 63895 65749 67656 69619 71639 73718 75856 78057 80322 82652 85050 87518 90057 92670 95358 98125 100972 103901 106916 110018 113210

13 171 15 937 18 966 22 259 25 815 29 635 33 718 38 064 41669 43313 45022 46799 48645 50565 52560 54634 56790 59030 61360 63781 66297 68913 71633 74459 77397 80451 83626 86926 90355 93921 97627 101479 105483 109645 113972 118469 123144 128003 133054 138304 143761 149434 155330 161459 167830

89


90

Průměr kmene (cm)

Plocha kmene (cm2)

Kategorie A

Kategorie B

55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100

2376 2463 2552 2642 2734 2827 2922 3019 3117 3217 3318 3421 3526 3632 3739 3848 3959 4072 4185 4301 4418 4536 4657 4778 4902 5027 5153 5281 5411 5542 5675 5809 5945 6082 6221 6362 6504 6648 6793 6940 7088 7238 7390 7543 7698 7854

116494 119874 123352 126931 130613 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403 134403

174452 181336 188491 195929 203660 211696 220049 228732 237758 247139 256891 267028 277564 288516 299901 311734 324035 336821 350111 363926 378286 393213 408729 424857 441621 459047 477160 495988 515559 535902 557048 579028 601876 625625 650312 675972 702645 730370 759190 789146 820285 852652 886297 921269 957621 995407


Tabulka 3a (1. část): Skutečný objem koruny (listnaté)

Výška koruny (m)

Průměr koruny (m) 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

1

1

2

5

8

13

19

26

34

42

52

63

75

88

2

1

4

9

17

26

38

51

67

85

105

127

151

177

3

2

6

14

25

39

57

77

101

127

157

190

226

265

4

2

8

19

34

52

75

103

134

170

209

253

302

354

5

3

10

24

42

65

94

128

168

212

262

317

377

442

6

4

13

28

50

79

113

154

201

254

314

380

452

531

7

5

15

33

59

92

132

180

235

297

367

443

528

619

8

5

17

38

67

105

151

205

268

339

419

507

603

708

9

6

24

42

75

118

170

231

302

382

471

570

679

796

10

7

27

47

84

131

188

257

335

424

524

634

754

885

11

7

29

52

92

144

207

282

369

467

576

697

829

973

12

8

32

57

101

157

226

308

402

509

628

760

905

1062

13

9

35

78

109

170

245

334

436

551

681

824

980

1150

14

9

37

84

117

183

264

359

469

594

733

887

1056 1239 1131 1327

15

10

40

90

126

196

283

385

503

636

785

950

16

11

43

96

134

209

302

411

536

679

838

1014 1206 1416

17

11

45

102

182

223

320

436

570

721

890

1077 1282 1504

18

12

48

108

192

236

339

462

603

763

942

1140 1357 1593

19

13

51

114

203

249

358

487

637

806

995

1204 1433 1681

20

13

53

120

214

262

377

513

670

848

1047 1267 1508 1770

21

14

56

126

224

350

396

539

704

891

1100 1330 1583 1858

22

15

59

132

235

367

415

564

737

933

1152 1394 1659 1947

23

15

61

138

246

384

434

590

771

975

1204 1457 1734 2035

24

16

64

144

256

401

452

616

804

1018 1257 1521 1810 2124

25

17

67

150

267

417

601

641

838

1060 1309 1584 1885 2212

26

17

69

156

278

434

625

667

871

1103 1361 1647 1960 2301

27

18

72

162

288

451

649

693

905

1145 1414 1711 2036 2389

28

19

75

168

299

467

673

718

938

1188 1466 1774 2111 2478

972

1230 1518 1837 2187 2566

29

19

77

174

310

484

697

949

30

20

80

180

320

501

721

981

31

21

83

186

331

517

745

1014 1039 1315 1623 1964 2337 2743

1005 1272 1571 1901 2262 2655

32

21

85

192

342

534

769

1047 1072 1357 1676 2027 2413 2832

33

22

88

198

352

551

793

1079 1410 1400 1728 2091 2488 2920

Legenda Sloupovitá koruny Zaoblená koruna Kulovitá koruna

91


Tabulka 3a (2. část): Skutečný objem koruny (listnaté) Průměr koruny (m)

Výška koruny (m)

1

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

103

118

134

151

170

189

209

231

253

277

302

327 654

2

205

236

268

303

339

378

419

462

507

554

603

3

308

353

402

454

509

567

628

693

760

831

905

982

4

411

471

536

605

679

756

838

924

1014

1108

1206

1309

5

513

589

670

757

848

945

1047

1155

1267

1385

1508

1636

6

616

707

804

908

1018

1134

1257

1385

1521

1662

1810

1963

7

718

825

938

1059

1188

1323

1466

1616

1774

1939

2111

2291

8

821

942

1072

1211

1357

1512

1676

1847

2027

2216

2413

2618

9

924

1060

1206

1362

1527

1701

1885

2078

2281

2493

2714

2945

10

1026

1178

1340

1513

1696

1890

2094

2309

2534

2770

3016

3272 3600

11

1129

1296

1474

1665

1866

2079

2304

2540

2788

3047

3318

12

1232

1414

1608

1816

2036

2268

2513

2771

3041

3324

3619

3927

13

1334

1532

1743

1967

2205

2457

2723

3002

3294

3601

3921

4254

14

1437

1649

1877

2118

2375

2646

2932

3233

3548

3878

4222

4581

15

1539

1767

2011

2270

2545

2835

3142

3464

3801

4155

4524

4909

16

1642

1885

2145

2421

2714

3024

3351

3695

4055

4432

4825

5236

17

1745

2003

2279

2572

2884

3213

3560

3925

4308

4709

5127

5563

18

1847

2121

2413

2724

3054

3402

3770

4156

4562

4986

5429

5890

19

1950

2238

2547

2875

3223

3591

3979

4387

4815

5263

5730

6218

20

2053

2356

2681

3026

3393

3780

4189

4618

5068

5540

6032

6545 6872

21

2155

2474

2815

3178

3563

3969

4398

4849

5322

5817

6333

22

2258

2592

2949

3329

3732

4158

4608

5080

5575

6094

6635

7199

23

2360

2710

3083

3480

3902

4347

4817

5311

5829

6371

6937

7527 7854

24

2463

2827

3217

3632

4072

4536

5027

5542

6082

6648

7238

25

2566

2945

3351

3783

4241

4725

5236

5773

6336

6925

7540

8181

26

2668

3063

3485

3934

4411

4914

5445

6004

6589

7202

7841

8508

27

2771

3181

3619

4086

4580

5104

5655

6234

6842

7479

8143

8836

28

2874

3299

3753

4237

4750

5293

5864

6465

7096

7756

8445

9163

29

2976

3416

3887

4388

4920

5482

6074

6696

7349

8033

8746

9490

30

3079

3534

4021

4540

5089

5671

6283

6927

7603

8310

9048

9817

31

3181

3652

4155

4691

5259

5860

6493

7158

7856

8586

9349 10145

32

3284

3770

4289

4842

5429

6049

6702

7389

8109

8863

9651 10472

33

3387

3888

4423

4994

5598

6238

6912

7620

8363

9140

9953 10799

Legenda Sloupovitá koruny Zaoblená koruna Kulovitá koruna

92


Tabulka 3b (1. část): Skutečný objem koruny (jehličnaté) Průměr koruny (m)

Výška koruny (m)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

1

0

1

2

4

7

9

13

17

21

26

32

38

44

2

1

2

5

8

13

19

26

34

42

52

63

75

88

3

1

3

7

13

20

28

38

50

64

79

95

113

133

4

1

4

9

17

26

38

51

67

85

105

127

151

177

5

1

5

12

21

33

47

64

84

106

131

158

188

221

6

2

6

14

25

39

57

77

101

127

157

190

226

265

7

2

7

16

29

46

66

90

117

148

183

222

264

310

8

2

8

19

34

52

75

103

134

170

209

253

302

354

9

2

9

21

38

59

85

115

151

191

236

285

339

398

10

3

10

24

42

65

94

128

168

212

262

317

377

442

11

3

12

26

46

72

104

141

184

233

288

348

415

487

12

3

13

28

50

79

113

154

201

254

314

380

452

531

13

3

14

31

54

85

123

167

218

276

340

412

490

575

14

4

15

33

59

92

132

180

235

297

367

443

528

619

15

4

16

35

63

98

141

192

251

318

393

475

565

664

16

4

17

38

67

105

151

205

268

339

419

507

603

708

17

4

18

40

71

111

160

218

285

360

445

539

641

752

18

5

19

42

75

118

170

231

302

382

471

570

679

796

19

5

20

45

80

124

179

244

318

403

497

602

716

841

20

5

21

47

84

131

188

257

335

424

524

634

754

885

21

5

22

49

88

137

198

269

352

445

550

665

792

929

22

6

23

52

92

144

207

282

369

467

576

697

829

973

23

6

24

54

96

151

217

295

385

488

602

729

867

1018

24

6

25

57

101

157

226

308

402

509

628

760

905

1062

25

7

26

59

105

164

236

321

419

530

654

792

942

1106

26

7

27

61

109

170

245

334

436

551

681

824

980

1150

27

7

28

64

113

177

254

346

452

573

707

855

1018 1195

28

7

29

66

117

183

264

359

469

594

733

887

1056 1239

29

8

30

68

121

190

273

372

486

615

759

919

1093 1283

30

8

31

71

126

196

283

385

503

636

785

950

1131 1327 1169 1372

31

8

32

73

130

203

292

398

519

657

812

982

32

8

34

75

134

209

302

411

536

679

838

1014 1206 1416

33

9

35

78

138

216

311

423

553

700

864

1045 1244 1460

93


Tabulka 3b (2. část): Skutečný objem koruny (jehličnaté) Průměr koruny (m) 14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

51

59

67

76

85

95

105

115

127

138

151

164

2

103

118

134

151

170

189

209

231

253

277

302

327

3

154

177

201

227

254

284

314

346

380

415

452

491

4

205

236

268

303

339

378

419

462

507

554

603

654

5

257

295

335

378

424

473

524

577

634

692

754

818

6

308

353

402

454

509

567

628

693

760

831

905

982

Výška koruny (m)

1

94

7

359

412

469

530

594

662

733

808

887

969

1056

1145

8

411

471

536

605

679

756

838

924

1014

1108

1206

1309

9

462

530

603

681

763

851

942

1039

1140

1246

1357

1473

10

513

589

670

757

848

945

1047

1155

1267

1385

1508

1636

11

564

648

737

832

933

1040

1152

1270

1394

1523

1659

1800

12

616

707

804

908

1018

1134

1257

1385

1521

1662

1810

1963

13

667

766

871

984

1103

1229

1361

1501

1647

1800

1960

2127

14

718

825

938

1059

1188

1323

1466

1616

1774

1939

2111

2291

15

770

884

1005

1135

1272

1418

1571

1732

1901

2077

2262

2454

16

821

942

1072

1211

1357

1512

1676

1847

2027

2216

2413

2618

17

872

1001

1139

1286

1442

1607

1780

1963

2154

2354

2564

2782

18

924

1060

1206

1362

1527

1701

1885

2078

2281

2493

2714

2945

19

975

1119

1273

1438

1612

1796

1990

2194

2408

2631

2865

3109

20

1026

1178

1340

1513

1696

1890

2094

2309

2534

2770

3016

3272

21

1078

1237

1407

1589

1781

1985

2199

2425

2661

2908

3167

3436

22

1129

1296

1474

1665

1866

2079

2304

2540

2788

3047

3318

3600

23

1180

1355

1541

1740

1951

2174

2409

2655

2914

3185

3468

3763

24

1232

1414

1608

1816

2036

2268

2513

2771

3041

3324

3619

3927

25

1283

1473

1676

1892

2121

2363

2618

2886

3168

3462

3770

4091

26

1334

1532

1743

1967

2205

2457

2723

3002

3294

3601

3921

4254

27

1385

1590

1810

2043

2290

2552

2827

3117

3421

3739

4072

4418

28

1437

1649

1877

2118

2375

2646

2932

3233

3548

3878

4222

4581

29

1488

1708

1944

2194

2460

2741

3037

3348

3675

4016

4373

4745

30

1539

1767

2011

2270

2545

2835

3142

3464

3801

4155

4524

4909

31

1591

1826

2078

2345

2630

2930

3246

3579

3928

4293

4675

5072

32

1642

1885

2145

2421

2714

3024

3351

3695

4055

4432

4825

5236

33

1693

1944

2212

2497

2799

3119

3456

3810

4181

4570

4976

5400


Tabulka 4: Tabulkový objem koruny stromu Průměr kmene [cm]


Sloupovitá koruna

Zaoblená koruna

10

5

6

19

Kulovitá koruna 54

11

6

9

23

59

12

7

14

28

64

13

8

19

32

69

14

9

25

37

74

15

11

32

43

79

16

12

38

49

84 89

17

14

45

55

18

15

52

62

94

19

17

58

69

100

20

19

65

76

105

21

21

71

84

110

22

23

77

92

116

23

25

83

100

122

24

28

89

109

128

25

30

95

118

134

26

33

100

128

140

27

36

105

137

146

28

39

110

148

153

29

43

115

158

159

30

46

119

169

166

31

50

124

180

173

32

54

128

191

180

33

58

132

203

188

34

62

136

215

195

35

67

140

228

203

36

72

144

240

212

37

77

148

253

220

38

83

152

267

229

39

89

155

280

238

40

95

159

294

247

41

101

162

309

257 267

42

108

166

323

43

115

169

338

278

44

123

172

353

289 300

45

131

176

368

46

139

179

383

311

47 48 49

148 157 166

182 186 189

399 415 431

324 336 349

95


Průměr kmene [cm] 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

96


Sloupovitá koruna

Zaoblená koruna

Kulovitá koruna

176 187 197 209 220 233 245 258 272 286 300 315 330 346 361 378 394 411 428 445 462 479 496 513 530 546 562 578 594 609 623 637 650 663 674 685 695 704 713 720 727 732 737

192 195 199 202 205 209 212 215 219 222 226 230 233 237 241 245 249 253 257 261 265 270 274 279 283 288 293 298 303 308 314 319 325 331 337 343 350 356 363 370 377 384 392

448 464 481 498 515 533 550 568 586 604 622 640 658 676 695 713 732 750 769 787 806 824 843 861 879 898 916 934 952 969 987 1004 1021 1038 1055 1072 1088 1104 1119 1135 1150 1164 1179

363 377 392 407 423 440 457 475 494 514 535 556 578 602 626 651 677 705 734 763 794 826 860 895 930 968 1006 1045 1086 1128 1170 1214 1258 1303 1347 1392 1437 1482 1525 1567 1608 1647 1683


Průměr kmene [cm] 93 94 95 96 97 98 99 100


Sloupovitá koruna

Zaoblená koruna

Kulovitá koruna

741 744 746 748 749 749 748 747

399 407 416 424 433 442 451 461

1193 1206 1220 1232 1245 1257 1268 1280

1717 1747 1774 1797 1816 1830 1840 1845

Tabulka 5: Koeficient úpravy bodové hodnoty stromů dle jejich stavu Fyziologická vitalita

Zdravotní stav 0

1

2

3

4

5

0

1

0,95

0,9

0,7

0,4

x

1

0,95

0,95

0,9

0,7

0,4

x

2

0,9

0,8

0,8

0,6

0,3

0,2

3

x

0,6

0,6

0,4

0,2

0,1

4

x

0,4

0,2

0,2

0,1

0,05

5

x

x

0,1

0,1

0,05

0,02

Tabulka 6: Koeficient pro zohlednění nevhodného řezu Fyziologická vitalita

Stupeň regenerovatelnosti

0

1

2

3

4

5

Vysoký

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

-

Střední

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

-

Nízký

0,9

0,9

0,9

1

1

-

Tabulka 7: Polohový koeficient ke zohlednění umístění stromu a jeho růstových podmínek Růstové podmínky

Atraktivita umístění stromu Vysoká

Střední

Méně významná

Nevýznamná

Neovlivněné

0,7

0,5

0,3

0,15

Dobré

0,8

0,6

0,4

0,2

Zhoršené

0,9

0,7

0,5

0,3

Extrémní

1

0,8

0,6

0

97


Tabulka 8: Koeficienty pro počet bodů dle typu prvku se zvýšeným biologickým potenciálem Součet bodů dle výskytu prvků se zvýšeným biologickým potenciálem

Koeficient

3

0,1

4- 6

0,15

7 a více

0,25

Tabulka 9: Koeficient zohledňující biologický význam stanoviště a taxonu Biologický význam taxonu

Biologický význam stanoviště

Nízký

Střední

Vysoký

Solitérní strom

0,6

0,8

1

Strom jako součást stromořadí

0,4

0,6

0,8

Strom jako součást většího celku (park, stromová skupina)

0,2

0,4

0,6

Tabulka 10: Koeficient překryvnosti Index překryvnosti

Koeficient kip

do 1,10

1

1,11-1,2

0,9

1,21-1,3

0,8

1,31-1,4

0,7

1,41-1,5

0,6

1,51-1,6

0,5

Tabulka11: Kategorie vzrůstnosti Kategorie vzrůstnosti

Výška

Kód v Tabulce 1 b

Keře opadavé středně vysoké a vysoké

Obvykle 1-6 (8)m

KV

Keře opadavé nízké

Obvykle 0,3-1m

K

98

Keříčky, kříčky

Obykle do 0,3m

KN

Keře stálezelené vysoké

Obvykle nad 1m

KSV

Keře stálezelené nízké

Obvykle do 1m

KSN

Liány opadavé

L

Liány stálezelené

LS


Tabulka 12: Základní bodová hodnota pro kategorie vzrůstnosti keřů a lián Kategorie vzrůstnosti

Základní bodová hodnota za m2

Keře opadavé středně vysoké a vysoké (KV)

475

Keře opadavé nízké (K)

748

Keříčky, kříčky (KN)

1565

Keře stálezelené vysoké (KSV)

482

Keře stálezelené nízké (KSN)

781

Liány opadavé (L)

510

Liány stálezelené (LS)

836

Tabulka 13: Polohový koeficient pro keřovou skupinu Růstové podmínky

Atraktivita umístění keře Vysoká

Střední

Méně významná

Nízká

Neovlivněné

0,5

0,4

0,3

0,2

Dobré

0,8

0,6

0,4

0,3

Zhoršené

1

0,8

0,6

0,4

99

7 I Přílohy

10.2 I Tabulky ke kompenzačním opatřením Seznam tabulek pro kompenzační opatření: Tabulka 14 : Stanovení výše kompenzačního rámce (Xc) Tabulka 15a: Listnaté stromy I [kmenné tvary běžných základních druhů a pyramidálních a barevných kultivarů rodu topol] Tabulka 15 b: Listnaté stromy II [kmenné tvary běžných a vzácnějších základních druhů včetně barevných a tvarových kultivarů jasanovce javorolistého (javoru jasanolistého), olší a vrby bílé] Tabulka 15 c: Listnaté stromy III [kmenné tvary běžných a vzácnějších a cennějších základních druhů včetně barevných a tvarových kultivarů a kultivarů listnatých stromů skupiny II rodů bříza a trnovník] Tabulka 15 d: Jehličnaté stromy I [běžné základní druhy, u rodů zerav a cypříšek rovněž sloupovité a pyramidální kultivary] Tabulka 15 e: Jehličnaté stromy II [vzácnější a cennější základní druhy včetně barevných a tvarových kultivarů stromového vzrůstu a kultivarů stromového vzrůstu smrku ztepilého, dougalsky tisolisté a cypříšku nutky] Tabulka 16: Doporučená délka uložené povýsadbové péče“ Tabulka 17: Bodová hodnota rostlinného materiálu Tabulka 18: Bodová hodnota výsadby Tabulka 19: Bodová hodnota povýsadbové péče Tabulka 20: Bodová hodnota výchovného řezu Tabulka 21: Bodová hodnota pro zdravotní řez Tabulka 22: Bodová hodnota pro bezpečnostní řez Tabulka 23: Bodová hodnota pro redukční řez – obvodový Tabulka 24: Bodová hodnota pro redukční řez – stranový Tabulka 25: Bodová hodnota pro redukční řez – úprava podjezdné výšky Tabulka 26: Bodová hodnota pro instalaci statické vazby Tabulka 27: Bodová hodnota pro instalaci dynamické vazby

Tabulka 14 : Stanovení výše kompenzačního rámce (Xc)

100

Rozmezí bodové hodnoty KO

Výše kompenzačního rámce

0 – 300 000 bodů

± 10%

300 001 – 600 000 bodů

± 5%

600 001 a více bodů

± 2%

10.2 Tabulky ke kompenzačním opatřením

Tabulka 15a: Listnaté stromy I [kmenné tvary běžných základních druhů a pyramidálních a barevných kultivarů rodu topol] Český název


pajasan žlaznatý

Ailanthus altissima

olše lepkavá

Alnus glutinosa

olše šedá

Alnus incana

bříza bělokorá

Betula pendula

bříza pýřitá

Betula pubescens

javorovec jasanolistý

Negundo aceroides (Acer negundo)

topol berlínský

Populus × berolinensis

topol kanadský

Populus × canadensis

topol šedavý

Populus × canescens

topol bílý

Populus alba

topol balzámový

Populus balsamifera

topol černý

Populus nigra

topol Simonův

Populus simonii

topol osika

Populus tremula

topol chlupatoplodý

Populus trichocarpa

trnovník akát

Robinia pseudoacacia

vrba bílá

Salix alba

vrba křehká

Salix fragilis

Tabulka 15b: Listnaté stromy II [kmenné tvary běžných a vzácnějších základních druhů včetně barevných a tvarových kultivarů jasanovce javorolistého (javoru jasanolistého), olší a vrby bílé] Český název


javor mléč

Acer platanoides

javor klen

Acer pseudoplatanus

javor stříbrný

Acer saccharinum

jírovec maďal

Aesculus hippocastanum

bříza Ermanova

Betula ermanii

bříza Jacquemontova

Betula jacquemontii

bříza tuhá

Betula lenta

bříza papírovitá

Betula papyrifera

kaštanovník jedlý

Castanea sativa

katalpa trubačovitá

Catalpa bignonioides

břestovec západní

Celtis occidentalis

třešeň ptačí

Cerasus (Prunus) avium

mahalebka obecná

Cerasus (Prunus) mahaleb (tvar stromu)

třešeň Sargentova

Cerasus (Prunus) sargentii

zmarličník japonský

Cercidophyllum japonicum

hloh – všechny druhy

Crataegus sp.

jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

101


Český název


jasan zimnář

Fraxinus ornus

nahovětvec dvoudomý

Gymnocladus dioicus

ořešák popelavý

Juglans cinerea

ořešák černý

Juglans nigra

ořešák královský

Juglans regia

magnolie (šácholán) trojplátečná

Magnolia tripetala

magnolie (šácholán) přišpičatělá

Magnolia acuminata

magnolie (šácholán) obnažená

Magnolia denudata

magnolie (šácholán) kobus

Magnolia kobus

jabloň – botanické a okrasné druhy

Malus sp.

morušovník bílý

Morus alba

morušovník černý

Morus nigra

morušovník červený

Morus rubra

střemcha obecná

Padus avium (Prunus padus)

paulovnie plstnatá

Paulownia tomentosa

slivoň myrabolán

Prunus cerasifera

pterokarye jasanolistá

Pterocarya fraxinifolia

hrušeň – botanické a okrasné druhy

Pyrus sp.

jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia

jeřáb prostřední

Sorbus intermedia

jilm horský

Ulmus glabra

jilm vaz

Ulmus laevis

jilm habrolistý

Ulmus minor

Tabulka 15 c: Listnaté stromy III [kmenné tvary běžných a vzácnějších a cennějších základních druhů včetně barevných a tvarových kultivarů a kultivarů listnatých stromů skupiny II rodů bříza a trnovník] Český název


javor babyka

Acer campestre (tvar stromu)

javor červený

Acer rubrum

jírovec pleťový

Aesculus × carnea

habr obecný

Carpinus betulus

ořechovec vejčitý

Carya ovata

třešeň křovitá

Cerasus (Prunus) fruticosa

třešeň sakura

Cerasus (Prunus) serrulata

třešeň (višeň) chloupkatá

Cerasus (Prunus) subhirtella

líska turecká

Corylus colurna

buk lesní

Fagus sylvatica

dřezovec trojtrnný

Gleditsia triacanthos

svitel latnatý

Koelreuteria paniculata

ambroň západní

Liquidambar styraciflua

liliovník tulipánokvětý

Liriodendron tulipifera

102


Český název


korkovník amurský

Phellodendron amurense

platan javorolistý

Platanus × acerifolia (hispanica)

dub cer

Quercus cerris

dub šarlatový

Quercus coccinea

dub uherský

Quercus frainetto

dub velkokvětý

Quercus macranthera

dub bahenní

Quercus palustris

dub zimní

Quercus petraea

dub pýřitý

Quercus pubescens

dub letní

Quercus robur

dub červený

Quercus rubra

jerlín japonský

Sophora japonica

jeřáb muk

Sorbus aria

jeřáb oskeruše

Sorbus domestica

jeřáb břek

Sorbus torminalis

lípa americká

Tilia americana

lípa srdčitá

Tilia cordata

lípa krymská

Tilia euchlora

lípa řapíkatá

Tilia petiolaris

lípa velkolistá

Tilia platyphyllos

lípa plstnatá

Tilia tomentosa

lípa obecná

Tilia vulgaris (× europaea)

jilm holandský

Ulmus × hollandica

zelkova habrolistá

Zelkova carpinifolia

Tabulka 15 d: Jehličnaté stromy I [běžné základní druhy, u rodů zerav a cypříšek rovněž sloupovité a pyramidální kultivary] Český název


jedle bělokorá jedle obrovská cypříšek Lawsonův cypříšek nutka cypříšek hrachonosný modřín opadavý smrk ztepilý borovice lesní borovice pyrenejská zeravec východní douglaska tisolistá zerav západní zerav obrovský

Abies alba Abies grandis Chamaecyparis lawsoniana Chamaecyparis nootkatensis Chamaecyparis pisifera Larix decidua Picea abies Pinus sylvestris Pinus uncinata Platycladus (Thuja) orientalis Pseudotsuga menziesii Thuja occidentalis Thuja plicata

103


Tabulka 15 e: Jehličnaté stromy II [vzácnější a cennější základní druhy včetně barevných a tvarových kultivarů stromového vzrůstu a kultivarů stromového vzrůstu smrku ztepilého, dougalsky tisolisté a cypříšku nutky] Český název


jedle balzámová jedle řecká jedle ojíněná jedle nikko jedle korejská jedle kavkazská jedle numidská jedle sibiřská jedle Veitchova pazerav cedrový kryptomerie japonská jinan dvojlaločný cypříšek tupolistý cypříšek zeravovitý jalovec čínský jalovec skalní jalovec viržinský modřín japonský modřín americký metasekvoje tisovcovitá smrk Engelmannův smrk sivý smrk ajanský smrk černý smrk omorika smrk východní smrk pichlavý smrk sitka borovice Banksova borovice pokroucená borovice ohebná borovice Heldreichova borovice Jeffreyova borovice korejská borovice černá borovice drobnokvětá borovice rumelská borovice žlutá borovice pichlavá borovice smolná borovice tuhá borovice blatka

Abies balsamea Abies cephalonica Abies concolor Abies homolepis Abies koreana Abies nordmanniana Abies numidica Abies sibirica Abies veitchii Calocedrus decurens Cryptomeria japonica Ginkgo biloba Chamaecyparis obtusa Chamaecyparis thyoides Juniperus chinensis Juniperus scopulorum Juniperus virginiana Larix kaempferi Larix laricina Metasequoia glyptostroboides Picea engelmannii Picea glauca Picea jezoensis Picea mariana Picea omorika Picea orientalis Picea pungens Picea sitchensis Pinus banksiana Pinus contorta Pinus flexilis Pinus heldreichii Pinus jeffreyi Pinus koraiensis Pinus nigra Pinus parviflora Pinus peuce Pinus ponderosa Pinus pungens Pinus resinosa Pinus rigida Pinus rotundata

104


Český název


borovice vejmutovka borovice himalájská sekvojovec obrovský zerav japonský zeravinec japonský jedlovec Mertensův jedlovec kanadský jedlovec západoamerický jedle nádherná jedle subalpinská jedle nádherná jedle španělská jedle vznešená cedr atlantský cedr himalájský cedr libanonský smrk Brewerův borovice osinatá borovice Armandova borovice limba borovice hustokvětá

Pinus strobus Pinus wallichiana Sequoiadendron giganteum Thuja standishii Thujopsis dolabrata Tsuga mertensiana Tsuga canadensis Tsuga heterophylla Abies amabilis Abies lasiocarpa Abies magnifica Abies pinsapo Abies procera Cedrus atlantica Cedrus deodara Cedrus libani Picea breweriana Pinus aristata Pinus armandii Pinus cembra Pinus densiflora

Tabulka 16: Doporučená délka uložené povýsadbové péče“ Případ

Doporučená délka povýsadbové péče

Výsadba keřů

3 roky


3 roky


5 let

105


Tabulka 17: Bodová hodnota rostlinného materiálu Skupina taxonů




4. SKUPINA - JEHLIČNATÉ STROMY

5. SKUPINA JEHLIČNATÉ STROMY

6. SKUPINA LISTNATÉ KEŘE

7. SKUPINA JEHLIČNATÉ KEŘE

106

Velikost

Bodová hodnota

100/150

60

150/200

64

10/12

766

12/14

1271

14/16

1693

16/18

2403

100/150

65

150/200

102

10/12

994

12/14

1732

14/16

2335

16/18

3057

100/150

96

150/200

254

10/12

1272

12/14

1826

14/16

2592

16/18

3 137

100/125

452

125/150

740

150/175

899

175/200

1412

200/225

1549

225/250

1510

100/125

195

125/150

346

150/175

331

175/200

572

200/225

916

225/250

1241

malý 1l

20

střední 2l

29

velký 3l

49

malý 1l

48

střední 2l

68

velký 3l

93


Tabulka 18: Bodová hodnota výsadby Skupina taxonů



LISTNATÉ KEŘE (6. SKUPINA)

JEHLIČNATÉ KEŘE (7. SKUPINA)

Velikost

Bodová hodnota (Bv)

100/150

4 566

150/200

4 596

10/12

5 567

12/14

6 388

14/16

6 911

16/18

10 729

100/125

4 831

125/150

4 847

150/175

7 491

175/200

7 509

200/225

10 534

225/250

10 536

Kontejner 1 l

343

Kontejner 2 l

920

Kontejner 3 l

1 689

Kontejner 1 l

374

Kontejner 2 l

951

Kontejner 3 l

1 721

107


Tabulka 19: Bodová hodnota povýsadbové péče Skupina taxonů



LISTNATÉ KEŘE (6. SKUPINA) JEHLIČNATÉ KEŘE (7. SKUPINA)

Velikost

Bodová hodnota

100/150 150/200 10/12 12/14 14/16 16/18 100/125 125/150 150/175 175/200 200/225 225/250 Kontejner 1 l Kontejner 2 l Kontejner 3 l Kontejner 1 l Kontejner 2 l Kontejner 3 l

442 442 442 442 442 1 097 376 376 649 649 1 031 1 031 45 163 320 40 157 314

Tabulka 20: Bodová hodnota výchovného řezu Výšková kategorie (Vs)

Bodová hodnota

stromy do 4 m výšky stromy 4 - 6 m vysoké stromy 6 - 9 m vysoké

170 297 593

Tabulka 21: Bodová hodnota pro zdravotní řez

108

Ideální plocha stromu (Ips)

Bodová hodnota

do 30 m2 přes 30 m2 do 60 m2 přes 60 m2 do 90 m2 přes 90 m2 do 120 m2 přes 120 m2 do 150 m2 přes 150 m2 do 180 m2 přes 180 m2 do 210 m2 přes 210 m2 do 240 m2 přes 240 m2 do 270 m2 přes 270 m2 do 300 m2 přes 300 m2 do 330 m2 přes 330 m2 do 360 m2

715 1 430 2 145 2 286 2 860 3 571 3 858 4 431 4 859 5 429 5 574 6 143


přes 360 m2 do 390 m2 přes 390 m2 do 420 m2 přes 420 m2 do 450 m2 přes 450 m2 do 480 m2 přes 480 m2 do 510 m2 přes 510 m2 do 540 m2 přes 540 m2 do 570 m2 přes 570 m2 do 600 m2

6 717 7 145 7 715 8 143 8 716 9 286 9 718 10 146

Tabulka 22: Bodová hodnota pro bezpečnostní řez Ideální plocha stromu (Ips)

Bodová hodnota

do 30 m2 přes 30 m2 do 60 m2 přes 60 m2 do 90 m2 přes 90 m2 do 120 m2 přes 120 m2 do 150 m2 přes 150 m2 do 180 m2 přes 180 m2 do 210 m2 přes 210 m2 do 240 m2 přes 240 m2 do 270 m2 přes 270 m2 do 300 m2 přes 300 m2 do 330 m2 přes 330 m2 do 360 m2 přes 360 m2 do 390 m2 přes 390 m2 do 420 m2 přes 420 m2 do 450 m2 přes 450 m2 do 480 m2 přes 480 m2 do 510 m2 přes 510 m2 do 540 m2 přes 540 m2 do 570 m2 přes 570 m2 do 600 m2

574 1 143 1 717 1 858 2 286 2 860 3 143 3 571 3 999 4 572 4 714 5 146 5 574 5 857 6 289 6 722 7 145 7 715 8 001 8 429

Tabulka 23: Bodová hodnota pro redukční řez - obvodový Ideální plocha stromu (Ips)

Bodová hodnota

do 30 m2 přes 30 m2 do 60 m2 přes 60 m2 do 90 m2 přes 90 m2 do 120 m2 přes 120 m2 do 150 m2 přes 150 m2 do 180 m2 přes 180 m2 do 210 m2 přes 210 m2 do 240 m2

857 1 717 2 573 2 715 3 429 4 144 4 572 5 146

109



Bodová hodnota

přes 240 m2 do 270 m2 přes 270 m2 do 300 m2 přes 300 m2 do 330 m2 přes 330 m2 do 360 m2 přes 360 m2 do 390 m2 přes 390 m2 do 420 m2 přes 420 m2 do 450 m2 přes 450 m2 do 480 m2 přes 480 m2 do 510 m2 přes 510 m2 do 540 m2 přes 540 m2 do 570 m2 přes 570 m2 do 600 m2

5 857 6 430 6 576 7 145 7 860 8 429 9 003 9 572 10 287 10 861 11 430 12 004

Tabulka 24: Bodová hodnota pro redukční řez - stranový

110


Bodová hodnota


239 429 667 715 858 1 000 1 143 1 286 1 429 1 572 1 715 1 810 2 000 2 143 2 286 2 429 2 572 2 715 2 858 3 001


Tabulka 25: Bodová hodnota pro redukční řez – úprava podjezdné výšky Ideální plocha stromu (Ips)

Bodová hodnota


239 429 667 715 858 1 000 1 143 1 286 1 429 1 572 1 715 1 810 2 000 2 143 2 286 2 429 2 572 2 715 2 858 3 001

Tabulka 26: Bodová hodnota pro instalaci statické vazby Počet instalovaných vazeb

Bodová hodnota

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2 785 4 977 7 169 9 361 11 553 13 745 15 937 18 128 20 320 22512

111


Tabulka 27: Bodová hodnota pro instalaci dynamické vazby

112

Počet instalovaných vazeb

Bodová hodnota

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1 577 2 900 4 223 5 545 6 868 8 191 9 513 10 836 12 159 13 397

Metodická řada AOPK ČR

V metodické řadě AOPK ČR bylo dosud vydáno: Metodika pro praktickou ochranu ptáků v zemědělské krajině – 2013 Oceňování dřevin rostoucích mimo les – 2013 Jak značit exempláře C ITES? – 2011 Vydra a doprava – 2011 Metodika péče o lokality vybraných druhů ohrožených rostlin - vstavač trojzubý – 2011 (ke stažení v el. podobě) - kuřička hadcová – 2011 (ke stažení v el. podobě) - sinokvět chrpovitý – 2011 (ke stažení v el. podobě) - hořeček mnohotvarý český – 2011 Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů, II. aktualizované vydání – 2010 Oceňování dřevin rostoucích mimo les – 2009 Raci v České republice – 2009 Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000 – 2008 Památné stromy – 2008 Hodnocení fragmentace krajiny dopravou – 2005 Revitalizace vodního prostředí – 2003 Metodická příručka pro ochranu populací, chov a repatriaci střevle potoční – 2003 Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů – 2002 Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy – 2001 Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, III. vydání – 2002 Rez dřevin ve městě a krajině – 2000 Péče o chráněná území II. – 1999 Péče o chráněná území I. – 1999 Metodika přípravy plánů péče – 1999 Monitorování ekologických změn – 1995 Metodika monitoringu zdravotního stavu dřevin – 1995 Metodika sledování výskytu vážek – 1995 Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů – 1995 Ochrana plazů – 1995 Grafióza dubu – 1994

113

Jaroslav Kolařík a kolektiv OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 - Chodov, www.nature.cz Autorský kolektiv: Metodika oceňování: Jaroslav Kolařík, Michal Romanský, Jiří Poulík, Andrea Szórádová, Luboš Úradníček, Přemysl Krejčiřík, František Smýkal, Barbora Vojáčková, Jiří Mikulášek, Bohumil Reš. Metodika kompenzačních opatření: Jaroslav Kolařík, Pavel Wágner, Marek Žďárský, Andrea Szórádová, Jiří Mikulášek, František Smýkal, Šárka Svitáková Autoři fotografií: Jaroslav Kolařík, Michal Romanský, Andrea Szórádová, Barbora Vojáčková Titulní kresba: Dub letní, k. ú. Turkovice u Ondřejova Autor kresby: Pavel Štěrba Vydání: 2. aktualizované a doplněné vydání Grafické zpracování: MONELLO design atelier Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Náklad: 1500 ks Praha 2013 ISBN 978-80-87457-82-5

OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

Recommend Documents