Plán péče. PP Roudnička a Datlík. a její ochranné pásmo navrhované k přehlášení. na období

Plán péče PP Roudnička a Datlík

a její ochranné pásmo navrhované k přehlášení

na období 2005 - 2014

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Středisko Pardubice

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenční kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název: Roudnička a Datlík Kategorie: Přírodní památka, kategorie IUCN III Kód ZCHÚ: 1501 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Přírodní památka Roudnička a Datlík byla vyhlášena ONV v Hradci Králové dne18.2. 1988 pod č.j. Kult. 166/88 jako Chráněný přírodní výtvor. Podle zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny bylo území převedeno do kategorie „přírodní památka“. Rozhodnutím Magistrátu města Hradec Králové OŽP/365/95, OŽP/1390/95, OŽP/1391/95, OŽP/1393/95 byla v srpnu 1995 z přírodní památky vyňata pozemková parcela 193/1 v k.ú. Roudnička. Rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové z roku 1995 bylo po prošetření Územním odborem MŽP v Hradci Králové Rozhodnutím č. j. 550/896/OVSS – VI/03-Záb dne 14. 1. 2004 zrušeno. 1.3 Územně-správní členění a překryv s jinými ZCHÚ kraj: Královéhradecký okres: Hradec Králové katastrální území: Kluky, Roudnička, Třebeš obec: Hradec Králové 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Stav dle zřizovacího předpisu (č.j. Kult. 166/88, vydalo ONV v Hradci Králové dne18.2. 1988) k.ú. Kluky st. 336, 162/1, 163/2, 163/3, 163/5, 163/6, 163/7, 163/9, 163/11, 163/12, 163/13, 163/14, 163/15, 163/16, 163/17, 235, 236, 237, 245/1, 245/3, 245/4, 245/5, 249, 409, 474/1, 474/2, 474/3, 479, 490/5, 490/6, 678, 679, 680 k.ú. Roudnička 176/2, 179/3, 179/4, 179/5, 180/2, 185/1, 187, 189, 190/1, 190/2, 191/1, 191/2, 192, 193/1, 193/2, 232/1, 232/2, 233/1, 233/2, 233/3, 233/4, 234/3, 234/4, 234/5, 234/6, 234/7, 234/8, 466/2 k.ú. Třebeš 584, 585/1, 588/1, 588/4, 588/5, 588/8, 677 Nedostatky parcelního vymezení Zřizovací předpis vymezuje ZCHÚ na parcelách v k.ú. Kluky, Roudnička a Třebeš. Dále se zřizovací předpis zmiňuje o výměře ochranného pásma, neurčuje však, ve kterém katastrálním území a na kterých parcelách. Citovaná celková výměra CHÚ je dle zřizovacího předpisu 3,47 ha a výměra ochranného pásma 4,69 ha. Podrobnějším zkoumáním vyšlo najevo, že těmito uvedenými výměrami jsou chybně použity pouze plochy lesní půdy v chráněném území (viz Dotazník A). Další nesrovnalosti jsou mezi uvedenými porostními skupinami v tomto Dotazníku A a LMO z příslušného decenia. Rozhodnutím Magistrátu města Hradec Králové OŽP/365/95, OŽP/1390/95, OŽP/1391/95, OŽP/1393/95 byla v srpnu 1995 z přírodní památky vyňata pozemková parcela 193/1 v k.ú. Roudnička. Toto rozhodnutí bylo prohlášeno po prošetření Územním odborem MŽP v Hradci Králové v roce 2004 za neplatné. 2

Navrhovaný stav k přehlášení (r. 2004) Katastrální území Kluky

Roudnička

Parcela č. (KN) st. 336 163/2 163/3 163/5 163/6 163/7 163/9 163/11 163/12 163/13 163/14 163/15 163/16 163/17 163/18 245/1 245/5 249 409 479 490/5 490/6 678 679 680 176/2 180/2 181/3 185/1 187 189 190/1 191/1 192 193/1 193/2 232/1 232/2 233/1 233/2 233/3 233/4 234/3 234/4 234/5 234/6 234/8

Druh pozemku Zastavěná plocha a nádvoří Vodní plocha Lesní pozemek Vodní plocha Vodní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Trvalý travní porost Vodní plocha Lesní pozemek Vodní plocha Vodní plocha Lesní pozemek Lesní pozemek Trvalý travní porost Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Vodní plocha Vodní plocha Lesní pozemek Lesní pozemek Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý tavní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha Vodní plocha Vodní plocha Ostatní plocha Vodní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Vodní plocha Vodní plocha Ostatní plocha Vodní plocha

Celková Výměra v výměra ZCHÚ 42 42 48 947 48 947 1 236 1 236 976 976 1 236 1 236 8 964 8 964 1 218 1 218 2 562 2 562 798 798 8 503 8 503 78 78 115 115 1 396 1 396 90 90 322 322 12 091 12 091 493 493 466 466 45 686 22 500 37 37 24 24 42 42 6 268 6 268 1 489 1 489 593 593 763 763 108 108 6 779 6 779 3 294 3 294 2 0341 2 0341 1 815 1 815 1 598 1 598 102 102 2 032 2 032 80 80 98 98 56 285 56 285 363 363 2 778 2 778 5 323 5 323 1 449 1 449 1 123 1 123 8 059 8 059 5 379 5 379 5 687 5 687 32 259 32 259 2 444 2 444

Tabulka č. 1 Parcelní vymezení ZCHÚ (Přehled včetně vlastníků pozemků v tab. č. 3 v příloze)

3

Katastrální území Kluky

Roudnička Třebeš

Parcela č. (KN) 162/1 162/2 162/3 235 236 237 244/1 244/2 245/3 245/4 248 409 474/2 474/3 474/4 487/16 490/1 466/2 584 585/1 588/1 588/4 588/5 588/8 677

Druh pozemku

Celková Výměra v výměra ZCHÚ 14 300 14 300 818 818 87 87 6 590 6 590 5 335 5 335 5 297 5 297 17 252 17 252 8 942 8 942 827 827 27 27 248 248 45 686 23 186 198 198 201 201 85 85 153 153 522 522 149 149 4 726 4 726 1 114 1 114 4 915 4 915 7 632 7 632 4 592 5 641 242

Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha Vodní plocha Trvalý travní porost Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní komunikace Vodní plocha Trvalý travní porost Orná půda Trvalý travní porost Ovocný sad Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha

Tabulka č. 2 Parcelní vymezení vyhlášeného ochranného pásma. (Přehled včetně vlastníků pozemků v tabulce č. 4 v příloze) 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

OP - vyhlášené plocha v 0,0000 ha 3,7486

Způsob využití pozemku

lesní pozemky

ZCHÚ Plocha v 0,0000 ha 6,3496

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha

vodní plochy

12,7825

0,1376

zamokřená plocha 1,7307

OP - vyhlášené plocha v 0,0000 ha

rybník nebo nádrž 10,7919

trvalé travní porosty

2,2396

0,2569

0,1376

neplodná půda

4,6923

0,1546

6,2544

orná půda

0,4762

zemědělské pozemky ostatní ostatní plochy

0,4915 4,6923

vodní tok

0,1784

ostatní způsoby využití zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem v 0,0000 ha

0,0238

0,0042 26,0682

11,2867

Tabulka č. 5 Výměra území a jeho ochranného pásma (Vymezení ZCHÚ a OP v katastrální mapě – mapová příloha č. 2)

4

Mapová příloha č. 1 Orientační mapa ZCHÚ a jejího OP

5

1.6 Hlavní předmět ochrany Rybníky a slatinné louky v jejich okolí jsou bohatou botanickou lokalitou známou již od 19. století, zachovala se zde vodní a mokřadní společenstva, mozaiky bezkolencových slatinných a zrašelinělých luk, rákosiny a porosty vysokých ostřic s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Lokalita je i důležitým biocentrem v zemědělské krajině. 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu citace ze zřizovacího předpisu: Území leží v nadmořské výšce cca 230 m v plochém úvalu jižně od Zámečku mezi západní částí Nového Hradce Králové a Roudničkou. Na potoce Biřička jsou čtyři průtočné rybníky, z nichž Datlík a Roudnička tvoří jádro chráněných přírodních výtvorů. Oba rybníky jsou provázeny rákosinami a vlhkými loukami, v prostoru mezi nimi je z části uměle vysázený remíz. Pod hrází Datlíka je rozpadající se soustava menších sádkových nádrží. Botanické hodnoty území spočívají v druhovém bohatství a ve výskytu vzácných a ohrožených druhů. Slatinná louka jižně od rybníka Roudnička je z těchto hledisek známa v literatuře již z druhé poloviny 19. století. Nově prozkoumána byla v roce 1981 a byla zde zjištěna řada rostlinných druhů ohrožených, silně ohrožených, vzácných i chráněných, např. rosnatka okrouhlolistá. V rybnících je prováděn chov ryb, lužní porosty a louky jsou obhospodařovány běžným způsobem, což se nepříznivě projevuje v druhové skladbě. Jedná se o přírodovědecky hodnotnou lokalitu, z níž je nejcennější slatinná louka v jižní části rybníka Roudnička. Polokulturní louky jsou dále vhodným stanovištěm pro reintrodukci ohrožených druhů a společenstev rostlin, příp. i živočichů, čímž území nabývá trvale značných celospolečenských hodnot.

6

1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. přírodní společenstva název společenstva

podíl plochy popis charakteru výskytu v ZCHÚ (%) Vzhledem k obhospodařování obou rybníků je makrofytní vegetace vázána pouze na stávající plůdkové rybníčky (např. Makrofytní vegetace 1 Utricularia australis, Potamogeton pusillus, Lemna trisulca, přirozeně eutrofních vod Ceratophyllum demersum) Rozsáhlé porosty rákosu, orobinců, místy zblochanu vodního Rákosiny eutrofních vod v litorálu obou rybníků a ve výtažníku. Rákos se šíří do 30 nekosených bezkolencových a slatinných luk, olšin. Pouze v mozaice s porosty vysokých ostřic, sítin na Eutrofní vegetace 1 jihovýchodním břehu Roudničky. bahnitých substrátů Plošné porosty ostřic (Cx. acutiformis, Cx. gracilis, Cx. disticha, Cx. appropinquata) v přechodových zónách mezi rákosinami a Vegetace vysokých ostřic 15 vlhkými loukami, často v terénních depresích v loukách, v mokřadních olšinách, šíří se na nekosených loukách. Fragmenty na plochách narušených při odbahňování rybníka Datlík (severozápadní břeh), Carex bohemica, Cyperus fuscus, Vegetace letněných Eleocharis acicularis, Echinochloa crus – gali, Juncus 1 rybníků articulatus, Bidens frondosa, B. tripartita, u plůdkových rybníčků nalezen druh Trifolium fragiferum V mozaice s bezkolencovými loukami a porosty vysokých ostřic Vápnitá slatiniště 6 (např. Carex davalliana, Cx. pulicaris, Valeriana dioica) V mozaice s vápnitými slatiništi a porosty vysokých ostřic, Kontinentální většinou nekosené porosty s dominantou Molinia caerulea (další 15 zaplavované louky druhy: Succisa pratensis, Serratula tinctoria, Dactylorhiza majalis, Peucedanum palustre, Selinum carvifolia atd.) V mozaice s porosty vysokých ostřic, většinou nekosené porosty, dominanty: Cirsium canum, C. oleraceum, C. palustre, C. Vlhké pcháčové louky 2 rivulare (další druhy: Carex hartmanii, Filipendula ulmaria apod.) Louky navazující v nejvzdálenějších partiích od rybníka na Mezofilní louky pcháčové a bezkolencové louky, dominanty: Arrhenatherum 1 elatius, Festura rubra agg., Lathyrus pratensis, Leucan. vulgare. Náletové porosty keřových vrb v přestárlých rákosinách u Mokřadní vrbiny rybníků, v nekosených vlhkých loukách (Salix cinerea, S. 5 purpurea, S. viminalis). Liniové porosty trnky obecné, hlohu, růže šípkové. Bohatě Vysoké mezofilní křoviny vyvinuté na okrajích skupin náletových dřevin, především 1 S okraji PP Podmáčené porosty pod hrází rybníka Datlík a v návaznosti na Mokřadní olšiny jeho litorál (rákosina a ostřicové porosty), poblíž plůdk. rybníč., 5 místně v lesním komplexu mezi rybníky Datlík a Cikán. V mozaice s mokřadními olšinami v lesním komplexu mezi Jasano – olšové luhy rybníky Datlík a Cikán, vyvinutý jarní aspekt (Leucojum vernum, 15 Anemone nemorosa,, Gagea lutea, Pulmonaria obscura) Vlhké dubohabřiny navazující na olšiny, přítomnost druhů teplomilných lemů (Prunus spinosa, Acer campestre, Ulmus Hercynské dubohabřiny 2 minor), jarní aspekt (Corydalis solida, Anemone nemorosa, Ficaria bulbifera).

Tab. č. 6 Zastoupení přírodních společenstev (dle Katalogu biotopů Natura 2000).

7

B. zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů Rostliny: název druhu Allium angulosum Carex davalliana Carex pulicaris Dactylorhiza majalis Hottonia palustris Leucojum vernum L Trollius altissimus

naposledy stupeň ohrožení podle ověřen vyhlášky č. 395/1992 Sb. (Faltys 1992) §2 (Prausová 2004) (Prausová 2004) (Prausová 2004)

§3

(Faltys 1992)

§3

(Prausová 2004) (Faltys 1992)

§3

popis charakteru výskytu V roce 2004 neověřen. Trsy roztroušeně v louce mezi rybníky (lok. 9), převaha v JV a V části. Do 5 trsů v JV a V části louky mezi rybníky

§3 §3

Desítky jedinců roztroušeně v bezkolencových a slatinných loukách (lok. 7, 9) V roce 2004 neověřen. Několik trsů v olšině mezi rybníky Datlík a Cikán. V roce 2004 neověřen.

§3

Tab. č. 7 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin Živočichové: název druhu

Astacus fluviatilis Botaurus stellaris Misgurnus fossilis Chlidonias niger Pandion haliaetus Pelobates fuscus

Rana ridibunda Actitis hypoleucos Alcedo atthis Anas querquedula Anguis fragilis Anodonta cygnea Circus cyaneus

naposledy ověřen 1998, Mikátová 2003, Mareček

stupeň ohrožení podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §1

popis charakteru výskytu

V roce 2002 - 2004 nezjištěn

§1

2002 a 2003 hnízdění v rákosině rybníku Roudnička

§1

rozmnožování v rybníku Roudnička a v přítoku

§1

občasný zástih na tahu

§1

občasný zástih na tahu

2001, Mikátová

§1

rozmnožování v okrajových částech rybníku Roudnička

2004, Mikátová

§1 §2

rozmnožování v okrajových částech rybníku Roudnička a Datlík pravidelně na tahu

§2

pravidelně zaletuje za potravou

§2 §2

na tahu, občas v hnízdní době; hnízdění nebylo prokázáno Hráz rybníka datlík, lesní porosty, okraj cesty

§2

rozmnožování v rybníku Roudnička a Datlík

§2

častý výskyt na tahu

2004, Mikátová

2004, Mikátová

8

název druhu

Egretta alba Hyla arborea

Lacerta agilis Oriolus oriolus Porzana porzana Rallus aquaticus Rana kl. esculenta Sterna hirundo Tringa ochrupos Triturus alpestris Triturus vulgaris Zootoca vivipara

naposledy ověřen

2004, Mikátová 2004, Mikátová 2004, Mikátová

2004, Mikátová

2004, Mikátová 2004, Mikátová 2004, Mikátová

stupeň ohrožení podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §2 §2

§2

pravidelný výskyt na tahu rozmnožování v okrajových částech rybníku Roudnička a Datlík do r. 2002, r.2003 - 2004 zastižena pouze v plůdkových rybníčcích okraj cesty

§2

Pozorována u rybníka Datlík

§2

v hnízdní době, není vyloučeno hnízdění v rákosině Roudničky hnízdí v rákosině rybníku Roudnička rozmnožování v okrajových částech rybníku Roudnička a Datlík občasný zástih na tahu pravidelně na tahu Dříve v okrajových částech rybníka Roudnička a v plůdk. rybn., v r. 2004 pouze v plůdk. rybníč. V okrajových částech rybníka Roudnička a v plůdk. rybníč. mokřadní louky u Roudničky

§2 §2 §2 §2 §2 §2 §2

Anas creca

§3

Anas stepera

§3

Anas clypeata Bufo bufo Bufo viridis Circus aeruginosus Natrix natrix Phalacrocorax cabro Podiceps cristatus Remiz pendulinus Tachybaptus ruficollis

2004, Mikátová 2000, Mikátová

2004, Mikátová

popis charakteru výskytu

na tahu, občas v hnízdním období; hnízdění prokázáno nebylo na tahu, občas v hnízdní době, zřejmě v současné době nehnízdí pravidelně na tahu rozmnožování v okrajových částech rybníku Roudnička a Datlík

§3 §3 §3 §3

hnízdění v rákosině rybníku Roudnička

§3

Rybník Roudnička a Datlík

§3

pravidelný výskyt na tahu

§3

hnízdění v rákosině rybníku Roudnička

2004, Mikátová

hnízdo u rybníka Datlík §3

hnízdění v rákosině rybníku Roudnička

Tab. č. 8 Přehled zvláště chráněných druhů živočichů

9

C. Další významné druhy rostlin a živočichů Rostliny: název druhu

Centaurium pulchellum Carex appropinquata Carex distans

(Faltys 1992) (Prausová 2004) (Prausová 2004)

stupeň ohrožení (červený seznam) C2 C2 C2

Carex flava Carex otrubae

(Prausová 2004) (Prausová 2004)

C2 C4a

(L.) (Prausová 2004)

C4a

(Prausová 2004)

C4a

Galium boreale

(Prausová 2004)

C4a

Galium Wirtgenii Leersia oryzoides Lythrum hyssopifolia Odontites vernus

(Prausová 2004) (Prausová 2004) (Faltys 1992) (Prausová 2004)

C3 C3 C2 C2

Scorzonera humilis Serratula tinctoria Stellaria palustris Thalictrum lucidum

(Faltys 1992) (Prausová 2004) (Prausová 2004) (Prausová 2004)

C2 C4a C3 C3

Trifolium fragiferum Ulmus minor

(Prausová 2004) (Prausová 2004)

C3 C4a

(Prausová 2004) ssp. (Prausová 2004)

C4a C4a

Corydalis solida Clairv. Epilobium palustre

Valeriana dioica Valeriana excelsa sambucifolia

naposledy ověřen

popis charakteru výskytu

V roce 2004 neověřen. Bulty hojně v louce mezi rybníky (lok. 9). Roztroušeně, převážně v bezkolencových, pcháčových loukách. Roztroušeně v louce mezi rybníky (lok. 9). Roztroušeně, převážně v bezkolencových loukách. Bohatá populace ve vlhké dubohabřině (lok. 11). Ojediněle na obnažených plochách po odbahňování – Z břeh rybníka Datlík. Hojně v bezkolencových, pcháčových i mezofilních loukách. Roztroušeně v bezkolencových loukách. Bohatá populace v plůdk. rybníčcích (lok. 1). V roce 2004 neověřen. Roztroušeně v bezkolencových, pcháčových a mezofilních loukách. V roce 2004 neověřen. Roztroušeně v bezkolencových loukách (lok.7). Roztroušeně v louce mezi rybníky (lok. 9). Desítky jedinců roztroušeně v bezkolencových a slatinných loukách (lok. 7, 9) Do 5 jedinců u plůdkových rybníčků (lok. 1) Roztroušeně v mladých náletových porostech a lesních lemech (lok. 11, 12 c), Roztroušeně ve slatinných loukách (lok. 9) Roztroušeně ve slatinných loukách (lok. 9) a v náletových porostech (lok. 12 b)

Tab. č. 9 Přehled výskytu ohrožených taxonů rostlin dle Červeného seznamu ČR (Procházka et al. 2001), celk. soupis druhů zjištěných v roce 2004 v tabulce č. 19 Živočichové: Entomologie Z lokality nejsou uváděny žádné zvláště chráněné druhy avšak v průběhu entomologického výzkumu byla zjištěna celá řada druhů vzácných nebo bioindikačně zajímavých (přehled uveden v tabulce č. 10). Motýli: Na základě několika exkurzí z let 2000-2004 (MIKÁT leg. et observ.) je z lokality je doložen seznam 62 druhů motýlů, z nichž více druhů je vzácných a indikačně pozoruhodných. Z čeledi Glyphipterygidae bylo na lokalitě nazezeno několik ex. vzácného mokřadního druhu Orthotelia sparganella. Z čeledi srpokřídlecovitých (Drepanidae) byl opakovaně nalezen srpokřídlec olšový (Drepana curvatula), v rámci ČR lokální druh vlhkých olšin.

10

Opakovaně byli zde zjištěn přástevník Thumatha senex (tyrfofilní druh) a přástevník Pelosia muscerda – lokální a vzácný druh vlhkých lesů, především olšin, vývoj na řasách a lišejnících na kmenech stromů, jeho první nález pro území východních Čech (CHKO Železné hory) byl publikován zcela nedávno (ŠUMPICH 2001). Z čeledi píďalkovitých (Geometridae) je nejpozoruhodnější nález teplomilného stepního druhu Eupithecia millefoliata (může se vyvíjet na osluněných místech na hrázi r. Datlík). Z čeledi můrovitých (Noctuidae) se zde vyskytuje řada vzácných nebo bioindikačně významných druhů vlhkých luk a mokřadů: Macrochilo cribrumalis, Simyra albovenosa, Oligia versicolor, Archanara dissoluta, Leucania obsoleta a Mythimna impura – nejvýznamnější nálezy (Macrochilo cribrumalis, Archanara dissoluta) publikovali MIKÁT, MARŠÍK & KAČÍREK (2003). Z řádu brouků (Coleoptera) je z lokality zaznamenáno několik významných druhů, např. krasec Poecilonota dives (vzácný druh s vývojem především v jívách), tesařík Axinopalpis gracilis (6.7.2002, velmi vzácný teplomilný noční druh s vývojem v odumřelých větvích listnáčů). Na pobřežní vegetaci byla zjištěna řada mokřadních fytofágních druhů (r. Telmatophilus z čeledi Cryptophagidae, rákosníčci – r. Donacia a Plateumaris z čeledi mandelinkovitých, r. Thryogenes z čeledi nosatcovitých aj.). Z entomologického hlediska jsou cenné břehové porosty a mokřadní vegetace, zejména v prostoru plůdkových rybníčků pod hrází a starší podmáčené olšiny. V prostoru plůdkových rybníčků by bylo žádoucí nadále provádět jen extenzivní hospodaření. V tomto by se neměla provádět plošná likvidace rákosin a mokřadní bylinné vegetace (jak tomu bylo např. v zimním období 2003/2004, kdy byl vyřezán a vypálen veškerý porost ve výtažník pod hrází r. Datlík). Pro arborikolní druhy mají význam především staré stromy (duby, včetně dutých stromů příp. stojících torz) na hrázi rybníka Datlík, solitérní keře a stromy (např. jívy) a staré či odumírající olše se stromovými houbami. Entomofauna lučních ekosystémů nebyla dosud prozkoumána, předpokládá se např. možnost výskytu myrmekofilních mokřadních modrásků r. Maculinea. Podrobnější několikaletý entomologický průzkum lokality je velmi žádoucí. Malakologie JUŘIČKOVÁ (1998) rozdělila pro malakologické hodnocení lokalitu do tří částí, které hodnotí samostatně: 1. Rybník Datlík včetně prostoru sádek pod hrází s bohatým společenstvo stojatých vod 2. Slatinnou louku mezi rybníky Datlík a Roudnička – vyrovnané společenstvo slatinných luk s citlivými druhy rodu Vertigo spp. a druhem Perforatella bidentata. 3. Rybník Roudnička – ochuzené společenstvo stojatých vod s pravděpodobným negativním vlivem silnice na hrázi. Druh vrkoč útlý (Vertigo angustior) náleží mezi druhy chráněné programem Natura 2000 a lokalita slatinné louky u Roudničky náleží mezi evropsky významné lokality právě vzhledem k výskytu tohoto druhu měkkýše. Tento vzácný druh mizí vlivem meliorací, regulací toků a nekontrolovaného vysušování říčních niv, spojených s přeměnou původních biotopů na zemědělsky využívanou půdu. V současné době lze za hlavní ohrožující faktory považovat zejména změnu hydrologického režimu na lokalitách ovlivňující podzemní i povrchovou vodu, znečištění

11

vlivem chemizace a postupné zarůstání vegetací a náletovými křovinami, často spojené i s dalšími negativními změnami (eutrofizace, následná změna chemizmu). Mezi další negativní vlivy lze počítat vypalování vegetace, nesprávné sečení, obdělávání půdy, produkce siláže, používání umělých hnojiv (včetně organických hnojiv) a aplikace pesticidů (včetně herbicidů). Na lokalitách s životaschopnou populací vrkoče útlého je podstatné zajistit tradiční management pro dané stanoviště. V prvé řadě to znamená zachovat existující hydrologický a pastevní režim (intenzivní pastva stejně jako její úplná absence může populaci velmi ohrozit; jako nejvhodnější je doporučována extenzivní pastva koní), nebo lze náhradou za pastvu přistoupit k pravidelnému ručnímu kosení vegetace, zejména v případě plošně malých lučních pramenišť. V případě mokřadních bultových luk je důležité provádět kosení vybraných částí porostů v pozdním vegetačním období od konce srpna tak, aby nebyly poškozeny bulty. Zároveň je nutné odstraňování nahromaděné stařiny a náletů dřevin. Rovněž lze uvažovat o vysazování jedinců vrkoče bažinného do vhodných mokřadů v rámci dané lokality. 1.7 Cíl ochrany citace z publikace: Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu (edice Planeta 2001) • • • •

Chránit nebo uchovat na věčné časy specifické jedinečné přírodní jevy díky jejich přírodnímu významu, jedinečné či reprezentativní kvalitě a/nebo duchovnímu významu; V rozsahu přiměřeném předchozímu cíli, poskytovat možnosti pro výzkum, vzdělání, popularizaci a uvědomování veřejnosti; Eliminovat a poté zabraňovat exploataci nebo jiným způsobům využívání, které by byly v rozporu s důvodem vyhlášení; Poskytovat všem stálým obyvatelům veškeré výhody, slučitelné s ostatními cílí managementu.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět a cíl ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních podmínek Lokalizace: PP Roudnička a Datlík s přilehlými slatinnými loukami mezi Novým Hradcem Králové a Vysokou nad Labem (jižní okraj Hradce Králové) v nadmořské výšce 240 – 250 m. Geomorfologické členění (Demek 1987): Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Podsoustava: Východočeská tabule Celek: Východolabská tabule Podcelek: Pardubická kotlina Okrsek: Královéhradecká kotlina

12

Geologie a pedologie Podkladem jsou holocenní říční písčité až hlinité naplaveniny překryté nivními půdami (fluvizemí typickou). Okraje jsou již na svrchnokřídových sedimentech (vápnitých jílovcích až slínovcích) březenského souvrství s pokryvem středně těžké černice typické a gleje typického. Na okrajích území se nachází kambizem arenická. Klimatologie: Území patří do klimatické oblasti T2 – teplé, které je charakterizováno dlouhým teplým suchým létem a krátkou mírně teplou suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné jarní a podzimní období je velmi krátké, jaro a podzim teplé až mírně teplé (Quitt 1971). • průměrné srážky: 600 – 650 mm • průměrná teplota: 8 – 9oC • průměrné srážky v zimě: 200 – 300 mm • průměrné srážky za veget. období: 350 – 400 mm • výška sněhu: 40 – 50 • počet letních dnů: 50 – 60 Regionální fytogeografické členění: (Skalický 1988) Fytog. oblast: Mezofytikum fytog. obvod: Českomoravské mezofytikum fytog. okres: Dolní Poorličí fytog. podokres: Chvojenská plošina Geobotanická rekonstrukce: Rekonstrukční geobot. mapa (Mikyška 1969): luhy a olšiny (Alno – Padion), bikové bučiny (Luzulo – Fagion) Potenciální geobot. mapa (Neuhauslová 1998): černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum) 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1988. V minulosti byly všechny louky obhospodařovány (pravidelné kosení). V době vyhlášení již byly louky obhospodařovány částečně (pouze dobře dostupné sušší louky v okrajových částech ZCHÚ), část louky na p. č. 191 v k. ú. Roudnička byla začátkem 90. let zorána. Obhospodařování lučních porostů postupně zcela ustalo s výjimkou občasného kosení části okrajové louky na p. č. 192. V současné době louky zarůstají rákosem šířícím se z litorálů rybníků, náletovými dřevinami (olše, osika, keřové vrby). V některých partiích luk byly nevhodně vysázeny geograficky nepůvodní dřeviny, které se pak semeny šířily do okolí. Vznikla tak např. monokultura topolu kanadského na částech p. č. 189, 190/1, 191/1), břehový porost z topolu kanadského podél vodoteče mezi rybníky Roudnička a Datlík, remízy s monokulturami smrku na p. č. 234/5. Již po 2. světové válce vznikla v souvislosti s výstavbou hvězdárny myšlenka zřízení botanické zahrady v Hradci Králové na jižních svazích novohradeckého kopce. V roce 1975 byl za spolupráce BÚ v Průhonicích zpracován investiční záměr, který se stal podkladem pro urbanistickou studii botanické zahrady (r. 1983). Tento záměr byl zapracován do územního plánu města v roce 1988. Založení botanické zahrady bylo podporováno i orgány ochrany

13

přírody za podmínky zachování předmětu ochrany vyhlášeného chráněného přírodního výtvoru Roudnička a Datlík (od roku 1992 přírodní památka). Záměr budování botanické zahrady se dostal do rozporu se záměrem Městského domu dětí a pionýrů v Hradci Králové zřídit v hájovně u rybníka Datlík a na přilehlých zahradách letní příměstský tábor s cca 20 stany. Žádný z těchto dvou záměrů nebyl realizován. b) lesní hospodářství Do ZCHÚ byl zařazen také hospodářský les na okraji města, který má charakter mozaiky jasano – olšového luhu a mokřadní olšiny. V lesním komplexu probíhá pravidelné hospodaření a úprava vodního režimu (dřevěné ohrazení vodoteče mezi rybníky Cikán a Datlík). Do porostů byly nevhodně vysázeny kanadského topoly (Populus x canadensis) a smrky (Picea abies). Ohrožením území mohou být skládky odpadu, jejichž vznik v daném území reálně hrozí, a splachy z okolních zemědělsky využívaných pozemků. c) zemědělské hospodaření V minulosti byly všechny louky obhospodařovány (pravidelné kosení). V současné době jsou ponechány samovolnému vývoji. Zemědělsky obhospodařované jsou pozemky jižně od hranice ZCHÚ, tyto pozemky jsou v současné době v platném územním plánu města Hradec Králové určené k zástavbě. d) rybníkářství Na rybnících probíhalo v minulosti rybníkářské hospodaření (od konce druhé světové války do roku 1991 - Státní rybářství Chlumec nad Cidlinou). V letech 1990 – 1992 bylo plánováno odbahnění obou rybníků, které nebylo uskutečněno. V současné době na rybnících hospodaří nájemce Městské lesy Hradec Králové. Na rybníku Datlík probíhá intenzivní chov ryb a chov polodivokých kachen (100 ks ročně vysazováno mysliveckým sdružením Podzámčí). Na rybníku Roudnička probíhá polointenzivní chov ryb, chov polodivokých kachen dosud neprobíhal. K přikrmování je využíváno zlomkové odpadní krmivo, hnojení se neprovádí. Jednou ročně probíhá vápnění drceným vápencem v množství 200 kg/ha. Rybí obsádka čítá maximálně 500 ks tržního kapra na hektar. Štika, sumec (10 – 15 ks) a amur se zde vyskytují v doplňkovém množství. Rybník Datlík byl v roce 2002 odbahněn. V současné době je připraveno odbahnění rybníka Roudnička (zpracována projektová dokumentace, biologické hodnocení, uděleny výjimky z ochranných podmínek ohrožených organismů). e) myslivost Myslivecké hospodaření v PP zajišťuje myslivecké sdružení Podzámčí, které má s vlastníkem pozemku uzavřenou nájemní smlouvu s platností od 1. 4. 2003 do 13. 1. 2013. Působení tohoto mysliveckého sdružení má v tomto území již 50 - letou tradici. V PP je umístěno několik krmných zařízení: 5 ks pro pernatou zvěř, 1 ks krmelce pro přikrmování spárkaté zvěře. Ročně je na rybníku Datlík vysazováno 100 ks polodivokých kachen. Myslivecké sdružení Podzámčí má záměr rozšířit vysazování polodivokých kachen na 150 ks na rybníku Datlík i na rybníku Roudnička. V měsících září – listopad probíhá v přírodní památce lov na kachny na západ, v měsících listopad a prosinec společný lov pernaté zvěře, která se v lokalitě nachází z divokého chovu. Individuálně probíhá lov spárkaté zvěře podle vyhlášky č. 245, č. 480. f) rybářství Na rybníku Datlík se předpokládá chov tržních ryb, převážně kapra, pro vánoční prodej. Výlov rybníka by probíhal jednou za dva roky. U rybníka Roudnička je záměr provozu sportovního rybolovu, který bude realizován pouze z prostoru hrázového tělesa.

14

g) rekreace a sport Území představuje významnou rekreační zónu pro obyvatele města Hradec Králové. Přírodní památka je využívána turisty, cyklisty a obyvateli blízké chatové osady u rybníka Cikán. h) jiné způsoby využívání V souvislosti s plánovaným odbahněním rybníka Roudnička bude nutná přeložka stávajícího vedení nízkého napětí směrem k jižnímu okraji přírodní památky, tj. mimo rozšířenou vodní plochu rybníka Roudnička ke stávající chatové osadě. S výstavbou rodinných domů jižně od rybníka Roudnička (za hranicí přírodní památky) souvisí budování sloupů vysokého napětí, jejichž výstavba je plánována podél jižní hranice PP. Vzhledem k ochranným pásmům obou vedení (nízkého i vysokého napětí) nelze realizovat obě vedení v téže lokalitě. Pro vysoké napětí je nutné hledat jinou trasu vedení. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářské osnovy: LHO 1995 – 2004, platné pro soukromé vlastníky malolesů Lesní hospodářský plán: LHP 1995 - 2004, platný pro území lesů Města Hradec králové, v nájmu společnosti Městské lesy Hradec Králové. V současné době se zde dokončuje nový hospodářský plán platný pro období 2005 - 2014. Lesy zvláštního určení: všechny lesní porosty v PP a jejím ochranném pásmu jsou lesy zvláštního určení podle § 8 odst. 2 pís. c – příměstské lesy se zvýšenou rekreační funkcí 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti •

• •

•

• • •

absence kosení lučních a mokřadních porostů – dochází k hromadění stařiny, konkurenčně zdatné rostliny (především trávy – bezkolenec modrý, ostřice odchylná, metlice trsnatá) tvoří vysoké bulty, dochází k šíření rákosu na vlhkých stanovištích, třtiny křovištní na mezofilních okrajích, ubývá konkurenčně slabších a ohrožených druhů rostlin (vstavačovité rostliny, nízké ostřice), šíří se náletové dřeviny založené remízy a porosty geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin (topol kanadský, smrk ztepilý, borovice lesní) v lučních a mokřadních částech ZCHÚ, ale i v lesním komplexu mezi rybníky Datlík a Cikán hospodaření na rybnících Roudnička a Datlík – polointenzivní chov na Roudničce a intenzivní chov na Datlíku vede ke zvyšování úživnosti vodního prostředí a vysokému vyžíracímu tlaku ryb, z toho důvodu v obou rybnících chybí vodní rostliny s výjimkou okřehku menšího, který indikuje vysoký stupeň eutrofizace chov kachen na rybníku Datlík – zvyšuje proces eutrofizace rybníka i jeho litorálu, současný stav, tj. 100 ks polodivokých kachen vysazovaných ročně na rybníku Datlík je limitní, při vyšším stavu by došlo k ohrožení až zániku populací kriticky ohrožených obojživelníků, taktéž zvýšení eutrofizace prostředí by mělo nepříznivý dopad na navazující mokřadní a luční porosty přechodné deponie krmiv pro ryby popř. pro zvěř bez následné asanace – na těchto plochách se následně šíří plevelné druhy rostlin, popř. obilniny apod. nekontrolované vypouštění znečištěných vod do rybníka Roudnička z pozemků se zástavbou vně jižního okraje přírodní památky, které se projevuje zápachem a eutrofizací okolních mokřadních porostů technická úprava vodotečí v přírodní památce pomocí dřevěného ohrázování důsledkem je úprava režimu (zahloubení koryta) v lesních porostech mezi rybníky Datlík a Cikán, v místě obtoku rybníka Datlík je toto dřevěné ohrázování nezbytné z důvodu zajištění funkčnosti obtoku

15

• • •

•

zakládání lokálních skládek anorganického a organického odpadu – nejvíce v lesním porostu mezi rybníky Datlík a Cikán, v blízkosti chat šíření geograficky nepůvodních, okrasných a ruderálních druhů rostlin v antropicky exponovaných částech přírodní památky – tj. podél cest, v okolí chat a zahrad investiční záměr vybudování rodinné zástavby za cestou vně jižní hranice přírodní památky – přestože v této části není navrženo vyhlášení ochranného pásma, je nutné omezit negativní dopad vlastní výstavby a následného využívání domů a zahrad na přírodní památku (vyřešení problematiky odpadních vod, odclonění nové zástavby od přírodní památky zelení apod.) přírodní památka není řádně označena pruhovým značením a státními znaky, jak ukládá vyhláška č. 395/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v platném znění)

16

2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 1. Vodní plochy, vodoteče, sádky a) Rybník Roudnička (p. č. 323/1 č.) b) Rybník Datlík (p. č. 163/2 č.) c) Vodoteče (p. č. 163/5,6,13; 490/1,5,6; 193/2; 233/4; 245/1,3,4) d) Výtažník (p. č. 234/5 č.) e) Plůdkové rybníčky (p. č. 234/5) 2. Hráze rybníků, komunikace (p. č. 163/9; 232/1 č.; 474/2,3,4; 677) 3. Rákosiny a) Monocenózy rákosu (p. č. 163/2,15; 185/1; 187; 189 č.; 191/3 č.; 232/1 č., 2 č.;233/2 č.; 234/3, 4 č., 5 č., 6, 7) b) Rákosiny s náletovými dřevinami (p. č. 234/1 č.) c) Porosty orobince (p. č. 232/1 č.) 4. Porosty vysokých ostřic (p. č. 234/3 č., 6 č.) 5. Mozaika porostů vysokých ostřic, bažinných rostlin, nálet. dřevin (p. č. 234/5 č., 8 č.) 6. Mozaika bezkolencových luk, porostů vysokých ostřic, rákosu (p. č. 189 č.; 234/7 č.) 7. Bezkolencové louky (p. č. 189 č.; 190/1 č.; 191/1 č.; 192 č.; 234/6 č.; 585/1) 8. Mozaika mezofilních a vlhkých pcháčových luk (p. č. 176/2; 180/2; 181/3; 185/1; 466/2) 9. Mozaika bezkolencových a slatinných luk (p. č. 234/6 č.) 10. Ruderalizované porosty (p. č. 192; 193/2 č.) 11. Mozaika dubohabřiny a náletového porostu (163/2 č.; 237 č.) 12. Náletové dřeviny a) náletové vrbiny (p. č. 163/2 č.; 189 č.; 191/1 č., 3 č., 6 č.; 232/1 č., 2 č.; 234/3 č., 6 č., 7 č., 8 č.) b) porosty náletových dřevin s dosadbou geograficky nepůvodních druhů (p. č. 163/12; 233/1 č., 2 č., 3 č.; 234/5 č; 680) c) teplomilné lesní lemy s trnkou obecnou (p. č. 233/1, 233/2) 13. Podmáčené lesní porosty s prvky jasano – olšového luhu a mokřadní olšiny (p. č. 234/4 č., 6 č.) 14. Ovocný sad (p. č. 588/1) 15. Výsadby topolu kanadského (p. č. 189 č., 190/1 č., 191/1 č.) 16. Výsadby jehličnatých dřevin (smrk ztepilý, modřín opadavý, borovice lesní) (p. č. 233/1 č., 2 č., 234/3 č., 6 č.) 17. Plocha narušená při odbahnění rybníka se založeným sadem (p. č. 163/11 č.) 18. Plocha narušená při odbahnění rybníka, zarůstající rákosem (p. č. 163/11 č., 17 č., 18 č.) 19. Kulturní louky (p. č. 235; 236; 237; 244/1, 2; 248; 479; 584; 588/4, 5, 8) 20. Chatová osada (p. č. 336)

17

Mapová příloha č. 3 Mapa dílčích jednotek

18

2.5.1 Základní údaje o lesích Pro lesní pozemky byl zpracován dílčí plán péče v roce 2003 jako podklad pro zpracovávaný lesní hospodářský plán 2005 – 2014.

2.5.2

Základní údaje o rybnících a tocích

Název rybníka Katastrální plocha rybníka Využitelná vodní plocha rybníka Plocha litorálu Průměrná hloubka rybníka Postavení rybníka v soustavě * Manipulační řád ** Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) ** Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení ***

Roudnička (p. č. 323/1 č.) 5,6285 ha 2,7321 ha 2,8964 ha 0,84 m spodní 2001 - 2006 sportovní rybolov (předpoklad) polointenzivní Q100 potoka Biřička 12,8 m3 Městské lesy Hradec Králové a. s. max. 7 dní

Tab. č. 11 Základní údaje o rybníku Roudnička

Název rybníka Katastrální plocha rybníka Využitelná vodní plocha rybníka Plocha litorálu Průměrná hloubka rybníka Postavení rybníka v soustavě * Manipulační řád ** Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) ** Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení ***

Datlík (p. č. 163/2 č.) 4,8947 ha 3,06 ha 1,8347 0,9 m předposlední v soustavě 2001 - 2006 chov tržních ryb intenzivní Q100 potoka Biřička 12,8 m3 Městské lesy Hradec Králové a. s. max. 7 dní

Tab. č. 12 Základní údaje o rybníku Datlík

19

1 a), b) Rybníky Roudnička a Datlík jsou součástí soustavy 4 rybníků na potoku Biřička společně s rybníky Biřička a Cikán. Roudnička je nejníže položeným rybníkem rybniční soustavy, Datlík je předposledním rybníkem v rámci této soustavy. Správcem toku Biřička je Zemědělská vodohospodářská správa v Hradci Králové (číslo povodí: 1 – 03 – 01 – 012). Datlík je rybník obtokový, Roudnička průtočný. Oba rybníky mají zpevněnou hráz (Datlík – dřevěné ohrázování) a bezpečnostní přeliv (Datlík na Q100), výpustný objekt a loviště. 1 c) Vodoteče (p. č. 163/5,6,13; 490/1,5,6; 193/2; 233/4; 245/1,3,4) jsou upravené dřevěným ohrázováním, které je na mnoha místech poškozeno. To umožňuje rozvolnění koryt vodotečí, což je žádoucí z hlediska ochrany přírody. Zajištění obtoku rybníka Datlík funkčním dřevěným ohrázováním je však nutné. 1 d) Výtažník (p. č. 234/5 č.) je v současné době z větší části zarostlý rákosem a mokřadními druhy. Částečné odstranění rákosu a vytvoření otevřené plochy s litorálním pásmem na části této plochy je žádoucí. 1 e) Plůdkové rybníčky (p. č. 234/5 č.) jsou tvořeny jedním betonovým napouštěcím žlabem se třemi nádržkami. Jsou zarostlé mokřadní a vodní vegetací. Vyskytuje se v nich řada ohrožených druhů organismů. Ostrý betonový okraj bez pozvolného břehu zabraňuje migraci obojživelníků mezi vodním, mokřadním a suchým prostředím. Prostor mezi jednotlivými nádržemi je značně zarostlý vysokými rostlinami (dominují pcháče, kopřivy, rákos a orobinec). Vhodné je občasné kosení. 2.5.4 Základní údaje o ostatních pozemcích (popis dle dílčích jednotek) 2. Hráze rybníků, komunikace (p. č. 163/9; 232/1 č.; 474/2,3,4; 677) Hráze rybníků jsou zpevněné mohutnými duby, na rybníku Datlík proběhla v roce 2004 dosadba dubu letního (Quercus robur) a jilmu drsného (Ulmus glabra). Po obou hrázích vedou komunikace (Roudnička – asfaltová místní komunikace, Datlík – přístupová cesta k hájovně a k chatové osadě). Komunikace v přírodní památce mají charakter zpevněných prašných cest. 3. Rákosiny Monocenózy rákosu (p. č. 163/2,15; 185/1; 187; 189 č.; 191/3 č.; 232/1 č., 2 č.;233/2 č.; 234/3, 4 č., 5 č., 6, 7) - rozsáhlé porosty v litorálu obou rybníků, podél vodotečí, ve vodní ploše u plůdkových rybníčků, v prostorách mezi nádržkami, v podmáčených partiích v lesích. - většina rákosin v litorálu Roudničky je přestárlá a vyžaduje nastartovat proces regenerace, tj. odtěžení části starého porostu, vytvoření mělčin se sklonem 1: 8, na kterých dojde k obnově druhově pestřejších rákosin (přítomnost bažinných druhů rostlin, společenstev obnažených ploch) Rákosiny s náletovými dřevinami (p. č. 234/1 č.) - přirozenou sukcesí se v přestárlých rákosinách uchytávají semenáčky keřových vrb a olše lepkavé - přirozený vývojový proces v přestárlých rákosinách lze usměrnit rozdělením na plochy ponechané samovolnému vývoji a na plochy určené k regeneraci rákosin, tj. odstranění náletových dřevin a občasné kosení rákosu Porosty orobince (p. č. 232/1 č.) - porosty orobince úzkolistého (Typha angustifolia) a orobince širolistého (Typha latifolia) se nacházejí v litorálu rybníka Roudnička, jedná se o monocenózy - část monocenózy orobince vyžaduje nastartovat proces regenerace, tj. odtěžení části starého porostu, vytvoření mělčin se sklonem 1: 8, na kterých dojde k obnově druhově pestřejších porostů (přítomnost bažinných druhů rostlin, společenstev obnažených ploch) 20

4. Porosty vysokých ostřic (p. č. 234/3 č., 6 č.) - navazují na porosty rákosu a orobinců v plochách s nestálou vodní hladinou (přechod mezi litorály rybníků a vlhkými loukami) - porosty ostřice ostré (Carex acutiformis), o. štíhlé (Carex gracilis) převažují na p. č. 234/3, v mozaikách (viz dílčí plochy 5, 6) a v mokřadních olšinách (dílčí plocha 11), vytvářejí monocenózy, k regeneraci by přispělo občasné pokosení, tj. 1 x za 3 – 5 let - porosty ostřice odchylné (Carex appropinquata) se nacházejí mezi rákosinou a mozaikou slatinných a bezkolencových luk (dílčí plocha 9), jedná se o druh silně ohrožený dle Červeného seznamu ČR (Procházka et al. 2001), nekosený porost tvoří vysoké (až 75 cm) bulty - porosty ostřice dvouřadé (Carex disticha) se nacházejí v mozaice s bezkolencovými loukami, nejčastěji v terénních nerovnostech s vysokou hladinou podzemní vody, k regeneraci přispěje pravidelné kosení 1 x za rok společně s bezkolencovými loukami (dostačující pro ostřice je i občasné kosení 1 x za 3 – 5 let) 5. Mozaika porostů vysokých ostřic, bažin. rostlin, nálet. dřevin (p. č. 234/5 č., 8 č.) - mozaika vázaná na litorál rybníka Roudnička – jižní břeh v kontaktu se zahradami a zástavbou, v důsledku absence obhospodařování a vyústění nekontrolované výpusti znečištěných vod dochází k zarůstání náletovými dřevinami a eutrofizaci, druhová skladba se mění ve prospěch nitrofilních druhů rostlin (kopřiva dvoudomá, bez černý) 6. Mozaika bezkolenc. luk, porostů vysokých ostřic, rákosu (p. č. 189 č.; 234/7 č.) - dlouhodobě nekosený a degradovaný porost bývalé bezkolencové louky, ve kterém dominují konkurenčně zdatné druhy: rákos obecný (Phragmites australis), ostřice ostrá (Carex acutiformis), o. štíhá (Carex gracilis) a bezkolenec modrý (Molinia caerulea), pro obnovu louky je nezbytné častější kosení zaměřené na redukci rákosu, tj. 1. kosení v době kvetení rákosu, 2. kosení za účelem odstranění biomasy 7. Bezkolencové louky (p. č. 189 č.; 190/1 č.; 191/1 č.; 192 č.; 234/6 č.; 585/1) - v minulosti hojně zastoupené louky s vysokou druhovou diverzitou a výskytem ohrožených druhů rostlin, v důsledku nekosení dominuje bezkolenec, který tvoří vysoké bulty, porosty obtížně kositelné, nutný proces mechanického urovnání terénu a následného kosení směřujícího k potlačení bezkolence ve prospěch bylin a nízkých ostřic 8. Mozaika mezofil. a vlhkých pcháč. luk (p. č. 176/2; 180/2; 181/3; 185/1; 466/2) - louky podél polní cesty podél jižní hranice přírodní památky směrem k hájovně u rybníka Datlík, louka u hájovny každoročně kosená, ostatní ponecháno samovolnému vývoji, dominance konkurenčně zdatných trav (ovsík vyvýšený – Arrhenatherum elatius, srha říznačka – Dactylis glomerata, metlice trsnatá – Deschampsia caespitosa, kostřava luční – Festuca pratensis), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) a širokolistých bylin (bolševník obecný – Heracleum sphondylium, olešník kmínolistý – Selinum carvifolium, rdesno obojživelné – Persicaria amphibia atd.), ve vlhkých partiích rákos obecný (Phragmites australis) - pro obnovu luk je vhodné kosení 2 x ročně (červen, srpen) 9. Mozaika bezkolencových a slatinných luk (p. č. 234/6 č.) - nejhodnotnější luční partie přírodní památky se zbytky slatinných luk s výskytem zákonem chráněných vstavačovitých rostlin (prstnatec májový – Dactylorzina majalis) a nízkých ostřic (ostřice Davallova – Carex davalliana, ostřice blešní – Carex pulicaris), - v důsledku absence kosení se hromadí stařina, šíří se konkurenčně zdatné druhy trav (metlice trsnatá – Deschampsia caespitosa, bezkolenec modrý – Molinia caerulea, třtina křovištní – Calamagrostis epigeios, rákos obecný – Phragmites australis), porost má vysoce bultovitý charakter a je obtížně kositelný - pro obnovu hodnotných slatinných luk je nutný proces mechanického urovnání terénu a následného kosení směřujícího k potlačení konkurenčně zdatných trav ve prospěch bylin a nízkých ostřic (min. 1 x ročně)

21

10. Ruderalizované porosty (p. č. 192; 193/2 č.) - ruderalizované porosty se nacházejí v kontaktu s komunikacemi, zahradami a chatkami, na p. č. 192; 193/2 č. je jejich koncentrace vysoká, pro zabránění šíření těchto druhů do hodnotných vlhkých luk je nezbytné časté kosení ruderalizovaného porostu (vždy před dozráním semen ruderálů) a odstraňování sklizené biomasy mimo lokalitu 11. Mozaika dubohabřiny a náletového porostu (163/2 č.; 237 č.) - liniový náletový porost tvořený pionýrskými druhy (bříza, osika), druhy vlhkých dubohabřin a olšin, bohaté bylinné patro v jarním období (dymnivka plná – Corydalis solida, křivatec žlutý – Gagea lutea atd.) - porost je vhodné zachovat (převedení na lesní využití), odstraňovat pouze bez černý (Sambucus nigra), popř. odumírající pionýrské dřeviny (bříza, osika) 12. Náletové dřeviny Nálet. vrbiny (p. č. 163/2 č.; 189 č.; 191/1 č., 3 č., 6 č.; 232/1 č., 2 č.; 234/3 č., 6 č., 7 č., 8 č.) - skupinky keřových (vrba popelavá – Salix cinerea, v. nachová – S. purpurea, v. trojmužná – S. triandra, v. košíkářská – S. viminalis), případně stromových vrb (vrba jíva – S. caprea, v. bílá – S. alba, v. křehká – S. fragilis) v přestárlých porostech rákosu a v podmáčených přechodových partiích mezi rákosinou a lesními porosty u rybníka Datlík. Část těchto skupin lze odstranit v souvislosti s odbahněním rybníka Roudnička, hodnotné vrbiny za litorálem Datlíku je vhodné zachovat Porosty nálet. dřevin s dosadbou geogr. nepůvod. druhů (p. č. 163/12; 233/1 č., 2 č., 3 č.; 234/5 č; 680) - na severním okraji přírodní památky se na výše uvedených parcelách nacházejí vzrostlé náletové porosty, část z nich má charakter podmáčené olšiny nebo pionýrské vegetace s břízou a osikou, nevhodně však do nich byly vysázeny smrky, modříny a kanadské topoly - porosty je vhodné zachovat (převedení na lesní využití), ale zároveň provést jejich rekonstrukci, tzn. nahradit geograficky nepůvodní druhy dřevinami původními (olše lepkavá, dub letní, habr obecný, javor babyka apod.). Teplomilné lesní lemy s trnkou obecnou (p. č. 233/1, 233/2) - vysoké křoviny s dominantní trnkou vytvářejí linii podél přístupové cesty, jsou přirozeným hnízdištěm zpěvného ptactva a hmyzu, je vhodné je ponechat 13. Podmáčené lesní porosty s prvky jasano – olšového luhu a mokřadní olšiny (p. č. 234/4 č., 6 č.) - mozaika jasano – olšového luhu a mokřadních olšin mezi rybníky Datlík a Cikán má zachované bylinné patro s jarními geofyty a porosty vysokých ostřic - žádoucí převedení na lesní využití, přírodě blízké hospodaření viz. dílčí plán péče zpracovaný jako podklad pro nový LHP v roce 2003 - u vodoteče protékající lesním komplexem je žádoucí neobnovovat dřevěné ohrázování a neusměrňovat proud toku, tzn. ponechat tok vlastnímu vývoji, aby nedocházelo k jeho dalšímu zahlubování 14. Ovocný sad (p. č. 588/1) - ovocný sad v ochranném pásmu přírodní památky je tvořen převážně krajovými odrůdami jabloní a slivoní, bylinné patro tvoří ovsíková mezofilní louka - pro zachování pestré druhové skladby bylinného patra je vhodné pravidelné kosení alespoň 1 x ročně 15. Výsadby topolu kanadského (p. č. 189 č., 190/1 č., 191/1 č.) - stávající výsadby topolu kanadského dosahují doby obmýtí, bylinné patro je na těchto plochách velmi chudé - je nutné provést rekonstrukci těchto porostů, topolinu v louce na výše uvedených parcelách je vhodné zcela odstranit a obnovit louku, topoly podél vodoteče mezi rybníky Roudnička a

22

Datlík je vhodné obnovovat postupně (některé jedince ponechat kvůli vývoji xylofágní entomofauny) a pomístně nahradit olší lepkavou 16. Výsadby jehličnatých dřevin (smrk ztepilý, modřín opadavý, borovice lesní) (p. č. 233/1 č., 2 č., 234/3 č., 6 č.) - remízy tvořené jehličnany slouží především myslivosti – umístěna krmná zařízení, zásypy - skupiny jehličnanů je vhodné rekonstruovat na listnaté porosty (olše lepkavá, vrba bílá), jehličnatý porost v blízkosti hájovny lze ponechat jako clonu přírodní památky od zástavby se zahradou 17. Plocha narušená při odbahnění rybníka se založeným sadem (p. č. 163/11 č.) - narušená a obnažená plocha ( p. č. 163/11 č., 17 č., 18 č.) v současné době intenzivně zarůstá rákosem, byla na ní provedena výsadba dřevin (ovocné stromy, jilmy apod.), cca na polovině plochy (blíž k hájovně) byla vyseta jetelotravní směs - na této ploše (p. č. 163/11 část blíže k hájovně) je pravidelně kosený, květnatý trávník s dobře rostoucími, vysázenými, ovocnými dřevinami - v části blíže k hájovně je vhodné pokračovat ve stávající péči, tj. kosení a ochrana vysázených dřevin proti okusu 18. Plocha narušená při odbahnění rybníka, zarůstající rákosem (p. č. 163/11 č., 17 č., 18 č.) - narušená a obnažená plocha ( p. č. 163/11 č., 17 č., 18 č.) v současné době intenzivně zarůstá rákosem, byla na ní provedena výsadba dřevin (ovocné stromy, jilmy apod.), cca na polovině plochy (blíž k hájovně) byla vyseta jetelotravní směs - tato plocha (p. č. 163/11 část blíž k lesnímu komplexu, 17 č., 18 č.) intenzivně zarůstá rákosem, výsadba dřevin byla úspěšná jen částečně - v části zarůstající rákosem je nutné časté kosení (1. v době květu) vedoucí k jeho útlumu, k výsadbě by měly být použity dřeviny: jilm drsný (Ulmus laevis), dub letní (Quercus robur) apod. 19. Kulturní louky (p. č. 235; 236; 237; 244/1, 2; 248; 479; 584; 588/4, 5, 8) - kulturní louky v ochranném pásmu, severně od hranice přírodní památky, pravidelně kosené, dosévané louky, v minulosti odvodněné, pouze v kontaktu s hranicí přírodní památky se vyskytují mokřadní plochy s prvky pcháčových luk, porostů vysokých ostřic, rákosu obecného apod. - pro postupné zvyšování druhové diverzity (o luční druhy) je nutné pravidelné kosení 2x ročně, odstraňování biomasy mimo lokalitu - rozsáhlý porost rákosu obecného (Phragmites australis) podél vodoteče je vhodné udržovat ve stávajícím rozsahu a zabraňovat jeho šíření do okolí pravidelným obsekáváním (nejlépe v době kvetení rákosu), rákos je vhodné 1 x za 3 – 5 let pokosit, biomasu odstranit mimo lokalitu 20. Chatová osada (p. č. 336) - chata s malou zahrádkou v ochranném pásmu, šíření okrasných rostlin - nutné zajistit, aby nedocházelo k lokálnímu znečištění v okolí této parcely odpadními vodami a organickým materiálem ze zahrádky (komposty) 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1988. V minulosti byly všechny louky ve stávajícím ZCHÚ obhospodařovány (pravidelné kosení). V době vyhlášení již byly louky obhospodařovány částečně (pouze dobře dostupné sušší louky v okrajových částech ZCHÚ). Obhospodařování lučních porostů postupně zcela ustalo s výjimkou občasného kosení části okrajové louky na p. č. 192. V současné době louky zarůstají rákosem šířícím se z litorálů

23

rybníků, náletovými dřevinami (olše, osika, keřové vrby). V některých partiích luk byly nevhodně vysázeny geograficky nepůvodní dřeviny, které se pak náletem šířily do okolí. Vznikla tak např. monokultura topolu kanadského na částech p. č. 189, 190/1, 191/1, břehový porost z topolu kanadského podél vodoteče mezi rybníky Roudnička a Datlík, remízy s monokulturami smrku na p. č. 234/5. Na rybníku Datlík probíhá intenzivní chov ryb a chov polodivokých kachen (100 ks ročně vysazováno mysliveckým sdružením Podzámčí). Na Roudničce probíhá polointenzivní chov ryb. Toto hospodaření vede ke zvyšování úživnosti vodního prostředí a k vysokému vyžíracímu tlaku ryb. Z toho důvodu v obou rybnících chybí vodní rostliny. Chov kachen na rybníku Datlík vede ke zvyšování procesu eutrofizace rybníka i jeho litorálu. Současný stav, tj. 100 ks polodivokých kachen vysazovaných ročně na rybníku Datlík je limitní, při vyšším stavu by došlo k ohrožení až zániku populací kriticky ohrožených obojživelníků. Krmivo pro ryby je přechodně deponováno bez následné asanace ploch, následně dochází k šíření plevelných druhů rostlin apod. Rybník Datlík byl v roce 2002 odbahněn. V současné době je připraveno odbahnění rybníka Roudnička (zpracována projektová dokumentace, biologické hodnocení, uděleny výjimky z ochranných podmínek ohrožených organismů). V PP je umístěno několik krmných zařízení: 5 ks pro pernatou zvěř, 1 ks krmelce pro přikrmování spárkaté zvěře. V měsících září – listopad probíhá v přírodní památce lov na kachny na západ, v měsících listopad a prosinec společný lov pernaté zvěře, která se v lokalitě nachází z divokého chovu. Individuálně probíhá lov spárkaté zvěře podle vyhlášky č. 245, č. 480. V lesním komplexu probíhá pravidelné hospodaření. V minulosti byla provedena úprava vodního režimu (dřevěné ohrazení vodoteče mezi rybníky Cikán a Datlík). Do porostů byly nevhodně vysázeny kanadského topoly (Populus x canadensis) a smrky (Picea abies). Neustálým ohrožením jsou skládky odpadu, splachy z okolních kontaminovaných pozemků. Přírodní památka nebyla řádně označena pruhovým značením a státními znaky, jak ukládá vyhláška č. 395/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v platném znění).

2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany území je zachování stávajícího komplexu slatinných a bezkolencových luk, mokřadních společenstev a litorálů rybníků – biotopů ohrožených druhů rostlin a živočichů a jejich společenstev.

24

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Stupně naléhavosti zásahu: - 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany) - 2. stupeň - zásah potřebný - 3. stupeň - zásah odložitelný dílčí plocha

název

výměra (ha)

dlouhodobý cíl péče

plánovaný zásah

4,5

polointenzivní hospodaření, rozvoj společenstev vodních, mokřadních rostlin a rákosin polointenzivní hospodaření, rozvoj společenstev vodních, mokřadních rostlin a rákosin

odbahnění rybníka (odstranění části starých rákosin, vytvoření mělčin pro regeneraci rákosin) zakonzervování stávajícího hospodaření a chovu polodivokých kachen (vysazování max. 100 ks ročně) obnova dřevěného hrazení pouze v obtoku rybníka Datlík částečné odstranění rákosu a vytvoření otevřené plochy s litorálním pásmem plůdkové rybníčky opatřit šikmými dřevěnými plochami o sklonu 1 : 3 pro usnadnění pohybu obojživelníků nebo naopak zamezit jejich vniknutí do rybníčků pomocí oplůtků občasné pokosení prostorů mezi nádržkami, odstranění biomasy

1a

Rybník Roudnička

1b

Rybník Datlík

3,90

1c

Vodoteče

0,47

1d

Výtažník

0,24

1e

Plůdkové rybníčky

0,2

zachování přirozeného vývoje bez dřevěného ohrázování zachování vodní plochy s rozsáhlým litorálem s rákosinou a mokřad. společ. zachovat mozaiku vodních, mokřad. rostlin. společenstev s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů

naléhavost

termín provedení

interval provádění

1

15.8.–15.10. 2005

jednorázové

1

průběžně

průběžně

2

průběžně dle průběžně dle potřeb potřeb

1

15.8.–15.10. 2005

jednorázové

1

před započetím migrace, tj. březen

jednorázové

2

červenec srpen

1 x ročně

2

Hráze rybníků, komunikace

0,39

3a

Monocenózy rákosu

5,26

3b

3c

4

Rákosiny s náletovými dřevinami

Porosty orobince

Porosty vysokých ostřic

0,13

0,49

0,64

postupné doplňování nových soliterů (dub letní, jilm drsný) do volných prostor, uchování starých doupných stromů (i pro entomofaunu) odtěžení části starého porostu v zachování rákosin, regenerace litorálu Roudničky (1,5 ha), rákosin v litorálu rybníka vytvoření mělčin se sklonem 1: 8 Roudnička pro regeneraci rákosu (1 ha) občasné kosení rákosu pro regeneraci (1 ha) zachování stávajícího charakteru s mohutnými, starými duby, vysáz. jilmy

zachování a regenerace rákosin

zachování a regenerace porostů orobince

zachování a regenerace, zvýšení druhové diverzity

2

průběžně

průběžně

1

15.8.–15.10. 2005

jednorázové

2

srpen - únor

1 x za 3 – 5 let

1

září - říjen 2005

1 x za 3 roky

2

srpen - únor

1 x za 3 – 5 let

1

15.8.–15.10. Jednorázové 2005

občasné kosení orobince pro regeneraci (0,9 ha)

2

srpen - únor

1 x za 3 – 5 let

občasné pokosení

2

srpen - září

1 x za 3 – 5 let

odstranění náletových dřevin občasné kosení rákosu pro regeneraci odtěžení části starého porostu v litorálu Roudničky (0,4 ha), v souvislosti s odbahněním Roudničky

5

Mozaika vysoké ostřice, bažinné rostliny, nálet. dřeviny

6

Mozaika – bezkolenc. louky, vysoké ostřice, rákos

7

Bezkolenc. louky

8

Mozaika – mezofilní, vlhké pcháčové louky

0,16

snížení procesu eutrofizace, zachování a regenerace, zvýšení druhové diverzity

vytvoření obnaženého litorálu v souvislosti s odbahněním Roudničky (0,05 ha)

1

15.8.–15.10. Jednorázové 2005

zabránění eutrofizace z odpadních vod ze zahrádek a zástavby při jižní hranici PP

1

průběžně

průběžně

občasné pokosení (0,16 ha)

2

srpen - září

1 x za 3 – 5 let

0,09

obnova bezkolencových luk, redukce rákosu, třtiny křovištní, zvýšení druhové diverzity

časté kosení zaměřené na redukci rákosu, třtiny křovištní, tj. kosení v době kvetení rákosu a třtiny, pozdní kosení za účelem odstranění biomasy mimo lokal.

1

červen, červenec, srpen

2 - 3 x ročně

1,53

obnova bezkolencových luk, redukce šířících se trav, zvýšení druhové diverzity

časté kosení zaměřené na redukci trav, tj. kosení v době kvetení rákosu a bezkolence

1

červen, srpen

2 x ročně

0,93

obnova vlhkých a mezofilních luk, redukce šířících se trav, zvýšení druhové diverzity

pravidelné kosení

1

červen, srpen

2 x ročně

9

Mozaika – bezkolenc.,

obnova bezkolencových a slatinných luk, redukce

slatinné louky

rákosu, třtiny křovištní, zvýšení druhové diverzity 0,80

10

11

12a

Ruderaliz. porosty Mozaika – dubohabřina, náletový porost

0,03

0,32

Náletové vrbiny

časté kosení ruderalizovaného porostu (vždy před dozráním semen ruderálů) a odstraňování sklizené biomasy mimo lokalitu zachování druhové skladby převedení na lesní využití vlhké dubohabřiny, bohatého (p.č.163/2 č., 237 č.) jarního aspektu a vodního odstraňování bezu černého, popř. režimu odumírajících pionýrských dřevin odstranění části skupin zachování porostů, částečná v souvislosti s odbahněním redukce rybníka Roudnička (0,08 ha) obnova přirozené druhové skladby, redukce ruderálů a zabránění jejich šíření

Náletové porosty, dosadba geogr. nepůvod. druhů

0,52

1 1

1

březen, popř. jednorázové říjen 2005 konec července 1 x ročně srpen červen (rákos), podle druhu červenec trávy 1x (třtina), ročně srpen (bezkolenec)

1

podle dozrávání ruderálů

2–5x ročně

1

2005

jednorázové

2

průběžně

průběžně

2

15.8.–15.10. 2005

jednorázové

hodnotné vrbiny (např. za litor. Datlíku) zachovat (0,82 ha)

1

průběžně

průběžně

zachování porostů, rekonstrukce ve prospěch

převedení na lesní využití (p.č. 233/1 č., 2 č., 3 č., 680)

2

2005

jednorázové

geograficky a stanovištně původních druhů dřevin

náhrada geograficky a stanovištně nepůvodních druhů dřevin původními dřevinami

2

průběžně

průběžně

0,9

12b

mechanického urovnání terénu a následné kosení (0,5 ha) pravidelné kosení po dozrání semen vstavačovitých rostlin (0,08 ha) na plochách se šířícím se rákosem, třtinou křovištní nebo bezkolencem - kosení v době jejich květu za účelem podpory bylin a nízkých ostřic

12c

13

Teplomilné lesní lemy s trnkou obecnou Jasano – olšový luh, mokřadní olšina

0,05

0,76

zachování porostů – přirozeného biotopu zpěvného ptactva a hmyzu

zachování bez zásahu

zachování lesního porostu se neobnovovat ohrazování stávajícím vodním režimem a vodoteče mezi rybníky Datlík a bohatým bylinným patrem Cikán, tok nechat samovol.vývoji

2

průběžně

průběžně

1

průběžně

průběžně

1

červen, srpen

2 x ročně

2

říjen 2006 – jednorázové březen 2007

převést na lesní využití 14

Ovocný sad

15

Výsadby topolu kanadského

0,49

0,16

zachování stávající sadu včetně druhově pestrého bylinného patra náhrada topoliny v bezkolencové louce lučním porostem, rekonstrukce břehového porostu u vodoteče mezi Roudničkou a Datlíkem

16

Výsadby jehličnatých dřevin

0,69

rekonstrukce na listnaté porosty (olše lepkavá, vrba bílá)

kosení bylinného patra vykácení topoliny na louce p. č. 189 č., 190/1 č., 191/1 č. (0,09 ha) obnova bezkolencové louky kosením a likvidací výmladků topolu kanadského (Roundup) postupná přeměna topolového břehového porostu mezi Roudničkou a Datlíkem, místy výsadby olše lepkavé postupná přeměna na listnaté porosty (0,08 ha) jehličnatý porost v blízkosti hájovny ponechat jako clonu přírodní památky od zástavby likvidace porostu, obnova louky (0,02 ha)

2

průběžně

průběžně

3

průběžně

průběžně

3

průběžně

průběžně

3

průběžně

průběžně

2

říjen 2006 – březen 2007

jednorázové

17

18

Narušená plocha založený sad

Narušená plocha – zarůstání rákosem Kulturní louky

0,26

0,14

6,86

zachovat stávající charakter pravidelné kosení bylinného patra založeného sadu s podrostem v sadu mezofilní louky ochrana vysázených dřevin proti okusu zvěří vytvoření zapojeného travního porostu s výsadbami soliterních dřevin

zachování druhově pestrých mezofilních luk

19

20

Chatová osada

0,004

udržovat ve stavu, který neohrozí předmět ochrany přírodní památky

kosení (1. v době květu) vedoucí k útlumu rákosu výsadba dřevin a jejich ochrana proti okusu zvěří (jilm drsný, dub letní) pravidelné kosení a odstraňování biomasy mimo lokalitu porost rákosu podél vodoteče je udržovat ve stávajícím rozsahu, zabraňovat jeho šíření do okolí pravidelným obsekáváním zabránit lokálnímu znečištění okolí chaty odpadními vodami a organickým materiálem ze zahrádky

Tab. č. 13 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ (1 – 18 PP, 19, 20 OP)

1

červen, srpen

2 x ročně

1

průběžně

průběžně

1

červen, srpen

2 x ročně

1

2005

průběžně

1

červen, srpen

2 x ročně

1

červen, srpen

2 x ročně

1

průběžně

průběžně

3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Pro lesní pozemky byl zpracován dílčí plán péče v roce 2003 jako podklad pro zpracovávaný lesní hospodářský plán 2005 – 2014. b) péče o rybníky Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou

Roudnička sportovní rybolov (předpoklad) polointenzifikační rybník vypouštění a následné napouštění v období 15. 8. až 15. 10. (zimování skokana skřehotavého) Způsob letnění nebo zimování bez letnění a zimování Způsob odbahňování jednorázové odbahnění s vytvořením rozsáhlého litorálního pásma Způsoby hnojení bez hnojení Způsoby regulačního přikrmování krmiva – obiloviny: max. denní dávka 50 kg/ha, při plné hospodářské hladině, max. roční dávka 2 000 kg/ha, při plné hospodářské hladině, období aplikace: březen – říjen Způsoby použití chemických látek vápenec – max. jednorázová dávka 500 kg/ha (potřeba vápnění musí být zdůvodněna v závislosti na hodnocení alkality vody před aplikací chemické látky) pálené vápno - max. jednorázová dávka 100 kg/ha (pouze z dezinfekčních a protiparazitálních důvodů) chlorové vápno – max. jednorázová dávka 10 kg/ha (pouze z profylaktických a léčebných důvodů) Jiné látky je přípustné do rybníka aplikovat pouze na základě veterinárního doporučení. Rybí obsádky 3 200 kg všech hospodářsky cenných druhů ryb Tab. č. 14 Rámcové zásady péče o rybník Roudnička Pro zachování alespoň průměrné biodiverzity a ekologicko-stabilizační funkce těchto MZCHÚ je bezpodmínečně nutná regulace rybářského hospodaření a chovu polodivokých kachen. Jednou z nejdůležitějších okolností, která rozhoduje o vytvoření pestrých rostlinných a živočišných společenstev ve vodní nádrži, je správné stanovení velikosti rybí obsádky a jejího druhového složení. Neméně důležitá je samozřejmě také intenzita dalších vnějších energetických vstupů (hnojení, krmení). Limitní pro tento typ rybníků je obsádka o hustotě 500 ks tržních kaprů na hektar volné vodní plochy při průměrné hloubce 1 m. Maximální celková hmotnost rybí obsádky smí činit 1000 kg. ha-1 volné vodní plochy. Z toho vyplývá, že při chovu tržních kaprů o hmotnosti vyšší než 2 kg a chovu doplňkových druhů ryb je nutné kusovou obsádku snížit. Doplňkově lze chovat v těchto nádržích max. 5 ks tržní štiky a 1 ks tržního sumce na hektar volné vodní plochy. Chov nepůvodních fytofágních druhů ryb (amur, tolstolobik) je nepřijatelný. Při znalosti údajů o rozloze vodní plochy, která po odbahnění bude činit 50 000 m2 při průměrné hloubce 0,84 m je možné určit maximální možný stav rybí obsádky, který pro rybník Roudnička činí 3 200 kg všech hospodářsky cenných druhů ryb. Při vyhlášení rybářského revíru na této vodní nádrži je v budoucnu možné předpokládat výskyt výrazně těžších druhů ryb (kaprů) než 2 kg. V praxi to tak bude znamenat redukci množství 31

vysazovaných kusů (pod 500 ks), aby se předešlo překročení maximálního hmotnostního stavu obsádky. Úbytek množství ryb vlivem sportovního rybolovu je nutno pečlivě evidovat a na základě těchto údajů je pak možné realizovat doplňkové vysazování. Tyto informace stejně jako údaje o výlovu a letních odlovech je nutné oficiální a písemnou formou každoročně předávat orgánu ochrany přírody. Co se týká termínu vypouštění a napouštění rybníka je třeba, aby tyto manipulace probíhaly v období 15. 8. až 15. 10. Po tomto datu je třeba neprodleně zahájit napouštění s ohledem na přezimování kriticky ohroženého skokana skřehotavého. Plánované rozšíření chovu polodivokých kachen na rybník Roudničku se s ohledem na výskyt mnoha druhů zvláště chráněných živočichů a rostlin, které by byly přítomností polodivokých kachen negativně ovlivněny, nedoporučuje. Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou

Datlík chov tržních ryb

polointenzifikační rybník vypouštění a následné napouštění v období 15. 8. až 15. 10. (zimování skokana skřehotavého) Bez letnění a zimování jednorázové odbahnění proběhlo v roce 2001 bez hnojení

Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního Krmiva: max. denní dávka 60 kg/ha, při plné hospodářské hladině, max. roční dávka 2 200 kg/ha, při plné hospodářské hladině, období přikrmování aplikace: březen – říjen

Způsoby použití chemických vápenec – max. jednorázová dávka 500 kg/ha (potřeba látek vápnění musí být zdůvodněna v závislosti na hodnocení alkality vody před aplikací chemické látky) pálené vápno - max. jednorázová dávka 100 kg/ha (pouze z dezinfekčních a protiparazitálních důvodů) chlorové vápno – max. jednorázová dávka 10 kg/ha (pouze z profylaktických a léčebných důvodů) jiné látky je přípustné do rybníka aplikovat pouze na základě veterinárního doporučení.

Rybí obsádky 3 800 kg všech hospodářsky cenných druhů ryb Tab. č. 15 Rámcové zásady péče o rybník Datlík Maximální rybí obsádka pro tento rybník je shodná jako pro rybník Roudničku. Na této vodní nádrži sice probíhá intenzivnější chov ryb, vzhledem k existenci doplňkového chovu polodivokých kachen je nepřijatelná vyšší rybí obsádka než 1000 kg hospodářsky cenných druhů ryb na hektar volné vodní plochy. Volná vodní plocha dnes zaujímá cca 30 600 m2 při průměrné hloubce 0,9 m. Celková biomasa rybí populace tak může činit maximálně 3 800 kg na rybník. Celkové množství tržní štiky může činit maximálně 20 ks na rybník, počet sumců maximálně 3 ks. Na rybníku Datlík lze tolerovat chov amura bílého v počtu do 20 ks. Přesné informace o rybářském hospodaření (údaje o vysazování, o výlovu a letních odlovech) je nutné oficiální a písemnou formou každoročně předávat orgánu ochrany přírody. Vypouštění a plnění rybníku je nutné provádět v období 15. 8. až 15. 10. (pro vypouštění a napouštění lze určit i jiný termín, ale pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, v tomto případě je příslušným orgánem ochrany k udělení výjimky krajský úřad Královéhradeckého kraje a Správa CHKO Kokořínsko) Po tomto datu je třeba neprodleně

32

zahájit napouštění s ohledem na přezimování kriticky ohroženého skokana skřehotavého. K vypuštění rybníka Datlík jednou za 2 roky z důvodu slovení rybí obsádky pro vánoční prodej v měsíci listopadu musí být udělena výjimka z ochranných podmínek kriticky ohroženého druhu skokana skřehotavého (Rana ridibunda). Vypouštění polodivokých kachen je z hlediska ochrany přírody a krajiny negativní. Únosná mez pro rybník Datlík je celková abundance těchto kachen 100 ks. Při překročení tohoto limitu hrozí poškození až zánik populací kriticky ohrožených obojživelníků, cenných komplexů slatinných luk také podstatné zhoršení kvality planktonu s nepříznivými důsledky pro celý rybniční a navazující ekosystém. Jednotlivé plůdkové rybníčky, které se nacházejících pod hrází rybníka Datlík, je vhodné opatřit šikmými dřevěnými plochami o sklonu 1 : 3 pro snadnější výstup zvláště chráněných druhů obojživelníků, kteří se zde rozmnožují. Případně lze opatřit jednotlivé rybníčky dřevěnými oplůtky, které zcela zabrání vnikání obojživelníků. V tomto případě je však nutné, aby vlastník upravil plochu výtažníku dle předloženého plánu péče tak, aby plnil i funkci biotopu pro obojživelníky, jejichž rozmnožování v plůdkových rybníčcích bude oplůtky zabráněno. V souvislosti s aplikací hnojiv a krmiv do rybníků Roudnička a Datlík se doporučuje provádět kontrolu jakosti povrchové vody s četností 2x ročně: • Aplikace páleného vápna smí být prováděna minimálně 50 m od litorálních porostů za bezvětrného počasí. Chlorové vápno bude použito pouze k totální dezinfekci v oblasti loviště na základě veterinárního doporučení. • Oprávněná osoba povede evidenci o látkách a jejich dávkách aplikovaných do rybníka • Jakost povrchové vody bude kontrolována s četností min. 4x ročně v ukazatelích pH, CHSK Mn (Cr), BSK5, dusičnanový dusík (N-NO3), amoniakální dusík (N-NH4), Pcelkový, vzorek bude odebrán bodově z rybníka před výpustným zařízením. • 1. odběr vody bude proveden v období od 10. 5. – 20. 5., 2. odběr 10. 6. – 20. 6., 3. odběr 10. 7. – 20. 7. a 4. odběr 10. 8. – 20. 8.. • Výsledky měření budou do 14 dnů od provedení odběru zasílány na AOPK ČR, středisko Pardubice. • Měření jakosti povrchové vody nemusí provádět akreditovaná laboratoř, AOPK ČR, středisko Pardubice může namátkově provádět srovnávací kontrolu.

c) péče o nelesní pozemky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu

Kosení 1x ročně 1 e), 9 1 x ročně 1 x ročně Křovinořez, kosa Běžně: VII, útlum rákosu – VI, třtiny – VII, bezkolence - VIII s ohledem na cíl: odstraňování biomasy, útlum expanzivního druhu Kosení 2x ročně 7,8,14,17,18,19 2 x ročně 1 x ročně Křovinořez, kosa, sekačka Běžně: VI, VIII, útlum rákosu – VI, třtiny – VII, bezkolence - VIII s ohledem na cíl: podpora populací ohrožených druhů, odstraňování biomasy, útlum expanzivního druhu Kosení 2 – 3 x ročně

33

Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře

6 3 x ročně 1 x ročně Křovinořez, kosa Běžně: VI, VII,VIII, útlum rákosu – VI, třtiny – VII, bezkolence – VIII s ohledem na cíl: odstraňování biomasy, útlum expanzivního druhu Kosení 2 – 5 x ročně 10 5 x ročně 2 x ročně Křovinořez, kosa průběžně podle dozrávání ruderálů, minimálně: VI, VIII kosit před dozráním semen ruderálů z důvodu útlumu jejich šíření Občasné kosení rákosin, porostů vysokých ostřic 3a), 3b), 3c), 4, 5 1 x za 3 roky 1 x za 5 let Křovinořez mimo hnízdní období rákosinových ptáků – polovina VIII, IX porosty vysokých ostřic lze kosit společně s loukami VII - VIII Odstranění části starých rákosin (ryb. Roudn., výtažník) 1a), 1d), 3a) jednorázové opatření jednorázové opatření pásová mechanizace 15. 8. – 15. 10. po 15. 10. je nutné začít napouštět rybník Roudničku Vytvoření litorálu pro regen. rákosin (ryb. Roudn., výtažník) 1a), 1d), 3a) jednorázové opatření jednorázové opatření pásová mechanizace 15. 8. – 15. 10. po 15. 10. je nutné začít napouštět rybník Roudničku Odstranění náletových dřevin, nátěr přípravkem Roundup 3b) , 3c) 1 x za 3 roky 1 x za 5 let Křovinořez, pila, přípravek Roundup mimo hnízdní období rákosinových ptáků – polovina IX, X Vyřezanou hmotu odstranit mimo lokalitu Mechanické urovnání terénu 9 jednorázové opatření jednorázové opatření Drtič

34

Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval

mimo hnízdní období rákosinových ptáků, ale za sucha či za mrazu pouze na vybraných plochách s ohledem na výskyt vrkoče útlého Odstranění nežádoucích dřevin v porostech lesního charakteru 11 Průběžně Průběžně Pila mimo vegetační období X - II s ohledem na entomofaunu, ponechávání doupných stromů apod. Náhrada geograficky a stanovištně nepůvodních druhů dřevin původními dřevinami 12 b), 15, 16 Průběžně Průběžně pila, nářadí na výsadbu dřevin podzim IX, X, jaro III, IV, V výsadba olše lepkavé, dubu letního, jilmu drsného, habru obecného Vykácení keřového a stromového patra 15 v louce jednorázově, podél vodoteče postupně Průběžně Pila mimo vegetační období X - II s ohledem na entomofaunu, ponechávání doupných stromů apod. Mechanická a chemická likvidace výmladků 15 Průběžně Průběžně pila, křovinořez, přípravek Roundup IV - IX Šetrný nátěř výmladků s ohledem na výskyt ohrož. druhů rostlin Výsadba soliterních dřevin 2, 18 Průběžně Průběžně nářadí na výsadbu dřevin podzim IX, X, jaro III, IV, V výsadba olše lepkavé, dubu letního, jilmu drsného, habru obecného Ochrana vysázených dřevin proti okusu zvěří 2,18 Průběžně Průběžně individuální ochrana dřevin průběžně dle potřeb Obnova dřevěného hrazení v obtoku rybníka Datlík 1 c) Průběžně

35

Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu

Průběžně dřevěné hrazení Průběžně pouze v místě obtoku rybníka Převedení některých ploch na lesní využití 11, 12 b) jednorázové jednorázové Geodetické zaměření a oddělení předmětných pozemků jednorázové nutné zanesení do katastru nemovitostí Umístění šikmých dřevěných ploch o sklonu 1 : 3 v plůdkových rybníčcích nebo instalace dřevěných oplůtků kolem nádržek Dílčí plocha 11, 12 b) Vhodný interval jednorázové Minimální interval jednorázové Prac. nástroj/hosp. zvíře Geodetické zaměření a oddělení předmětných pozemků Kalendář pro management březen 2005 Upřesňující podmínky z důvodu usnadnění migrace obojživelníků z vody na souš, popř. úplnému zabránění jejich vnikání do plůdkových rybníčků Tab. č. 16 Rámcové zásady péče o nelesní pozemky

d) péče o živočichy a rostliny V dílčích lokalitách 1 d) a 1 e) - výtažník, plůdkové rybníčky se vyskytují ohrožené druhy živočichů a rostlin vázaných na vodní a mokřadní prostředí. Proto by na těchto plochách neměla probíhat plošná likvidace rákosin a mokřadní bylinné vegetace. • Tento plán péče doporučuje obnovu otevřené vodní plochy ve výtažníku, dále vytvoření mělkého litorálu pro regeneraci rákosin ve výtažníku. • Na plochách mezi jednotlivými plůdkovými rybníčky doporučuje plán péče pokosení 1x ročně včetně odstranění biomasy mimo lokalitu, obnovu vhodného biotopu pro obojživelníky. • Mokřadní vegetaci v plůdkových rybníčcích lze kosit pouze občas pro projednání s orgánem ochrany přírody a AOPK ČR, středisko Pardubice z důvodu výskytu ohrožených druhů rostlin a živočichů (nutné dokončení vývoje, vytvoření diaspor atd.). • Plůdkové rybníčky je vhodné opatřit šikmými dřevěnými plochami o sklonu 1 : 3 pro usnadnění pohybu obojživelníků z vody na souš nebo úplně zabránit jejich vnikání do plůdkových rybníčků instalací dřevěných oplůtků kolem jednotlivých nádržek. Ve druhém případě je nezbytné upravit plochu výtažníku tak, aby splňovala podmínky funkčního biotopu pro obojživelníky.

36

V dílčích lokalitách 2, 11, 12 a), 12 b) a 13 mají pro arborikolní druhy význam především staré stromy (duby, včetně dutých stromů příp. stojících torz) na hrázi rybníka Datlík, solitérní keře a stromy (např. jívy) a staré či odumírající olše se stromovými houbami. Stromy, jejichž zdravotní stav by ohrožoval zdraví lidí, budou po dohodě orgánu ochrany přírody odstraněny (příslušným orgánem ochrany přírody je Magistrát města Hradce Králové, odbor životního prostředí a zemědělství ). • Vybrané úseky olšin by bylo vhodné ponechat samovolnému vývoji (netěžit) • Je nutné maximálně šetřit dubové stromořadí na hrázi rybníka, před případným kácením starých stromů je nutné provést entomologický průzkum Na lokalitách se životaschopnou populací vrkoče útlého je podstatné zajistit tradiční management pro dané stanoviště. • Zachovat existující hydrologický režim. • Zajistit pravidelné ruční kosení mokřadních bultových luk s ohledem na vývoj vrkoče útlého (v pozdním vegetačním období od konce srpna tak, aby nebyly poškozeny bulty na vybraných plochách v dílčích lokalitách 4 a 9) . • Odstraňovat nahromaděnou stařinu a nálet dřevin. • Vysazovat jedince vrkoče bažinného do vhodných mokřadů v rámci dané lokality. Luční společenstva je třeba pravidelně kosit ve vhodném období, omezovat šíření náletových dřevin, rákosu, třtiny křovištní a dalších expanzivních druhů rostlin, nehnojit umělými hnojivy a nezasahovat do vodního režimu. Pro populace ohrožených druhů rostlin a živočichů je nezbytné: • Kosit ve vhodnou dobu s ohledem na zajištění generativní reprodukce (dozrání a vysemenění) u vstavačovitých rostlin, nízkých ostřic a dalších ohrožených druhů rostlin. • Kosit ve vhodnou dobu s ohledem na výskyt ohrožených druhů živočichů, např. srpnové kosení vybraných bultovitých porostů s ohledem na vývoj vrkoče útlého, ponechávání nepokosených pásů v loukách pro dokončení vývoje stadií hmyzu, tyto pásy každoročně zakládat v jiných částech lučního porostu. • V případě potřeby útlumu šířících se expanzivních trav kosit vybrané plochy v době kvetení trav (rákos – červen, třtina křovištní – červenec, bezkolenec – srpen). e) zásady jiných způsobů využívání území Myslivecké hospodaření zajišťované mysliveckým sdružením Podzámčí, které má s vlastníkem pozemku uzavřenou nájemní smlouvu s platností od 1. 4. 2003 do 13. 1. 2013 by mělo v PP a jejím OP nadále využívat jen stávající krmná zařízení, tj. 5 ks pro pernatou zvěř, 1 ks krmelce pro přikrmování spárkaté zvěře. Neměla by vznikat žádná krmiště typu újedí ani být prováděna výstavba kazatelen. Do budoucna je nutné počítat s rekonstrukcí několika stávajících jehličnatých remízů v louce mezi rybníky Roudnička a Datlík, kde jsou v současné době umístěna krmná zařízení. Ročně lze na rybníku Datlík vysazovat 100 ks polodivokých kachen. Na rybníku Roudnička není chov polodivokých kachen žádoucí.

37

Vložit mapovou přílohu č. 4 Mapa navrhovaných zásahů

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Lesy Pro lesní pozemky byl zpracován dílčí plán péče v roce 2003 jako podklad pro zpracovávaný lesní hospodářský plán 2005 – 2014. b) Rybníky, plůdkové rybníčky, výtažník, vodoteče • • • • • • •

polointenzivní hospodaření na rybnících Roudnička a Datlík odbahnění rybníka Roudnička odstranění části starých rákosin v litorálu rybníka Roudnička a ve výtažníku vytvoření mělkého litorálu pro regeneraci rákosin v rybníku Roudnička a ve výtažníku kosení ploch mezi jednotlivými plůdkovými rybníčky 1x ročně a odstraňování biomasy mimo lokalitu vybudování šikmých dřevěných ploch ve sklonu 1:3 pro obojživelníky v plůdkových rybníčcích nebo instalace oplůtků kolem jednotlivých nádržek obnova dřevěného hrazení v obtoku rybníka Datlík

c) Ostatní pozemky • • • • • • • • • • • • • • •

kosení 1x ročně kosení 2x ročně kosení 2 – 3x ročně kosení 2 – 5x ročně občasné kosení rákosin a porostů vysokých ostřic (1x za 3 – 5 let) odstraňování náletových dřevin mechanické úrovnání terénu v mozaice bezkolencových a slatinných luk mezi rybníky Roudnička a Datlík odstraňování nežádoucích dřevin v porostech lesního charakteru náhrada geograficky a stanovištně nepůvodních druhů dřevin původními dřevinami vykácení stromového a keřového patra (topolové monokultury) likvidace výmladků vykácených dřevin v loukách (mechanická i chemická) výsadba soliterních dřevin na hrázích, na ploše narušené při odbahnění rybníka Datlík, zarůstající rákosem ochrana vysázených dřevin proti okusu zvěří převedení některých pozemků na lesní využití zabránění eutrofizace z odpadních vod a ze skládek organického materiálu v kontaktu se zástavbou a zahradami

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je zahrnuto v dílčích jednotkách: 11 část, 19, 20. Návrhy péče o OP přírodní památky jsou uvedeny v tabulce č. 13.

38

• • • •

kosení 2x ročně odstraňování nežádoucích dřevin v porostech lesního charakteru převedení některých pozemků na lesní využití zabránění eutrofizace z odpadních vod a ze skládek organického materiálu v kontaktu se zástavbou a zahradami

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Přírodní památka není řádně označena pruhovým značením a státními znaky, jak ukládá vyhláška č. 395/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v platném znění). V souvislosti s přehlášení přírodní památky je nutné označení hranic ZCHÚ v terénu, případně geodetické zaměření, zhotovení záznamu podrobného měření změn a stabilizace hranic hraničníky v lomových bodech v terénu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Tento plán péče je podkladem pro přehlášení přírodní památky Roudnička a Datlík. Výčet pozemků na jednotlivých parcelách v přírodní památce a jejím ochranném pásmu, navržených k přehlášení, je uveden v tabulkách č. 1, 2 (tab. č. 3, 4 včetně vlastníků pozemků). Rozsah ZCHÚ zůstává nezměněn, ochranné pásmo je navrženo podél severní hranice přírodní památky (kulturní louky, ovocný sad, komunikace, náletové porosty dřevin, vodoteče), při JV hranici je OP navrženo na lesním pozemku (p. č. 409). Náletové porosty lesního charakteru (SV okraj parcely rybníka Datlík (L – břeh obtokové vodoteče na p. č. 163/2 č., jižní okraj parcely č. 237 č., 233/1 č., 2 č., 3 č., 680) je žádoucí převést na lesní využití. Na plánované odbahnění rybníka Roudnička a další zásahy do biotopů ohrožených druhů rostlin a živočichů je nutné udělení výjimek z jejich ochranných podmínek příslušnými orgány ochrany přírody. V případě použití jiných chemických látek v rybničním hospodaření než je doporučeno v plánu péče (pálené vápno, chlorové vápno), je nezbytné veterinární doporučení.

3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Na přístupových cestách je vhodné instalovat a udržovat informační tabule, které budou informovat o předmětu ochrany přírodní památky, ochranných podmínkách a o realizovaných managementových opatřeních. Vzhledem k dobré dostupnosti přírodní památky je vhodné využívat ZCHÚ k výuce či odborným exkurzím za současného dodržování ochranných podmínek přírodní památky. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring V přírodní památce je nutné pokračovat v průzkumech (inventarizace cévnatých rostlin, obratlovců, měkkýšů a hmyzu), které byly započaty v souvislosti se zpracováním tohoto plánu péče. Velmi nutný je průzkum entomofauny lučních ekosystémů. V lokalitě lze předpokládat výskyt myrmekofilních mokřadních modrásků r. Maculinea. Podrobnější několikaletý entomologický průzkum lokality je velmi žádoucí i z důvodu specifikace

39

managementových opatření (vhodné termíny zásahů, ponechávání nepokosených ploch pro zajištění vývoje stadií hmyzu apod.). Taktéž je žádoucí provedení bryologického a mykologického průzkumu.

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané zásahy hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých druhů prací

Druh zásahu (práce) Jednorázové a časově omezené zásahy Mechanické urovnání terénu Vykácení topoliny v louce Převedení některých ploch na lesní využití Umístění šikmých dřevěných ploch o sklonu 1 : 3 v plůdkovém rybníčku, popř. instalace oplůtků Geodetické zaměření hranice PP a OP Pruhové značení PP Umístění státních znaků Umístění naučných cedulí Opakované zásahy Kosení 1x ročně Kosení 2x ročně

Jednotka

Množství (x opak./rok x opak./10let)

ha ha ha

0,5 0,02 1,60

ks

2 (3)

m m ks ks

3 400 + 1 442 3 400 5 2

ha

0,9 x 1 x 10 10,21 x 2 x 10 (z toho OP 6,86) 0,09 x 3 x 10 0,03 x 5 x 10

ha

Kosení 2 – 3 x ročně ha Kosení 2 – 5 x ročně ha Odstraňování náletových dřevin, nátěr ha 0,13 x 3 x 10 přípravkem Roundup Občasné kosení rákosin, porostů vysokých ostřic ha 2,8 x 1 x 3 1x za 3 – 5 let Odstraňování nežádoucích dřevin v porostech ha 0,0001 x 1 x 5 lesního charakteru Náhrada geograficky a stanovištně nepůvodních ha 0,08 x 1 x 2 druhů dřevin původními dřevinami Mechanická a chemická likvidace výmladků ha 0,02 x 1 x 3 Tab. č. 17 Opatření realizovaná a hrazená orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) Jednotka Odbahnění rybníka Roudnička ha Obnova části otevřené plochy ve výtažníku ha Odstranění části starých rákosin (ryb. Roudn., ha výtažník) Vytvoření litorálu pro regen. rákosin (ryb. ha Roudn., výtažník) Výsadba soliterních dřevin ks Ochrana vysázených dřevin proti okusu zvěří ks

40

Množství 4,5 0,14 1,9 1,2 + 0,05 dle potřeby dle potřeby

Obnova dřevěného hrazení v obtoku rybníka Datlík Tab. č. 18 Opatření realizovaná vlastníky pozemku 4.2 Použité podklady a zdroje informací

m

400 (opakování dle potřeby)

Literatura: DEMEK, J., [ed.] 1987: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha. FALTYS, V., 1995: Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. 24 p., AOPK Pardubice. CHYTRÝ, M., et al., 2001: Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. JELÍNEK, J. (ed.) (1993): Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera) (Seznam československých brouků). Folia Heyrovskyana, Suppl. 1, 3-172. JUŘIČKOVÁ, L. (1998): Měkkýši Hradce Králové. Acta Musei Reginaehradecensis S.A. 26: 101 – 172. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha. MIKÁT, M., MARŠÍK, L. et KAČÍREK, A. (2003): Nové a zajímavé nálezy můrovitých (Lepidoptera, Noctuidae) z východních Čech. Some new and interesting records of the noctuids (Lepidoptera, Noctuidae) in East Bohemia. Acta Musei Reginaehradecensis S.A. 29: 95-102. MIKYŠKA, R., et al., 1969: Geobotanická mapa ČSSR. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. NEUHÄUSLOVÁ, Z., et al., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 341 p., Academia, Praha. NOVÁK, I., LIŠKA, J., et all. (1997): Katalog motýlů (Lepidoptera) Čech. (Catalogue of the Bohemian Lepidoptera). Klapalekiana 33 (Suppl.): 1-159. PROCHÁZKA F., [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18:1 – 166. QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: 1 -73. SKALICKÝ,V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný, S. et Slavík, B. [eds.]: Květena ČSR 1:103-121. Academia, Praha. ŠUMPICH, J. (2001): Motýli Železných hor. Železné hory, Sborník prací, 11: 1-265, Nasavrky. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. Edice Planeta 5/2001. Rezervační kniha přírodní památky Roudnička a Datlík [Depon in: AOPK ČR, středisko Pardubice]. Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., Zákon č. 114/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Manipulační řád pro rybníky Roudnička a Datlík.

4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa (1:2000) číslo mapového listu: 6 – 3/1, 6 – 3/2 b) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 13 – 24 - 08

41

4.4 Seznam používaných zkratek PP – přírodní památka OP – ochranné pásmo ZCHÚ – zvlášť chráněné území AOPK ČR, stř. Pardubice – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Pardubice LHP – lesní hospodářský plán LHO – lesní hospodářské osnovy 4.5 Plán péče zpracoval Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – středisko Pardubice RNDr. Prausová Ph. D. - botanika, fytocenologie, návrhy managementu, zpracování celého dokumentu (textová, tabulková část, přílohy) RNDr. Mikátová – zoologické podklady – vertebratologie, malakologie Mikát (Muzeum VČ HK) - zoologické podklady – entomologie Ing. Řádek – rybniční hospodaření Ing. Šebesta – digitalizace mapových podkladů Ing. Matoušková – katastrální podklady Strnadová Dis. – katastrální podklady, tabulkové přílohy, fotodokumentace

Datum zpracování: vegetační sezóna 2004 Datum a místo odevzdání: Pardubice 15. 10. 2004

42

Přílohy

43