PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKU VELTRUSY (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) NA OBDOBÍ

P LÁN PÉČE O

P ŘÍRODNÍ PAMÁTKU V ELTRUSY (N Á V R H N A V Y H L Á Š E N Í ) NA OBDOBÍ

2011 - 2020

Zpracoval NT NATURAM O.S. OSTROH 58, 350 02 CHEB & HUTUR O.S. J. PURKYNĚ 1616, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ kontaktní osoby OLDŘICH ČÍŢEK & JAN ŠAMATA 1

Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství

schváleno protokolem č.j. ………………………………………….. ze dne …………….. .

Ing. Josef Keřka, Ph.D. vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství

2

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo:

nebylo stanoveno

kategorie ochrany:

navrhovaná přírodní památka

název území:

Veltrusy

druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj:

Středočeský

okres:

Mělník

obec s rozšířenou působností:

Kralupy nad Vltavou

obec s pověřeným obecním úřadem:

Kralupy nad Vltavou

obec:

Veltrusy, Nová Ves, Všestudy

katastrální území:

Dušníky nad Vltavou, Nové Ouholice,Veltrusy, Všestudy u Veltrus

3

Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Veltrusy 779873 číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK

způsob využití parcely

číslo LV

celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL

909

ostatní plocha

zeleň

150

4678

910

ostatní plocha

zeleň

150

217938

150

155

883/6

orná půda

4678

ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

209950 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 155 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

4

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK


číslo LV


942/3

ostatní plocha

zeleň

150

18186

18186


944

ostatní plocha

zeleň

150

3291

3291


150

5549

5549

ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

948/1

trvalý travní porost

948/2

ostatní plocha

zeleň

150

854

854

st. 109

zastavěná plocha a nádvoří

objekt občanské vybavenosti bez čp/če

150

58

58


vodní dílo

150

hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni vodní dílo

885

hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni koryto vodního toku umělé

885

150

4399

4399

st. 1327

st. 1328


ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 899

899


ČR - Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 106/8, Praha, Smíchov, 150 24 150

2949

2949


ČR - Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 106/8, Praha, Smíchov, 150 24

1129

vodní plocha

1127

vodní plocha

koryto vodního toku umělé

150

16736

16736

946

ostatní plocha

zeleň

150

493

493


947

ostatní plocha

zeleň

150

870

870


941

ostatní plocha

zeleň

150

15293

15293


5


číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK 942/2

ostatní plocha

943/2



150

25318

25318


ovocný sad

150

5478

5478


943/1

ovocný sad

150

9538

9538


942/1

ostatní plocha

150

10175

10175


956/1

orná půda

150

20182

20182


942/5

ostatní plocha

zeleň

150

1064

1064


956/2

ostatní plocha

manipulační plocha

150

3186

3186


1104

ostatní plocha


150

80

80


949/3

ostatní plocha

zeleň

150

258

258


942/4

ostatní plocha

zeleň

150

1356

1356


1105/1

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

3070

1850


964/7

ostatní plocha

zeleň

150

1180

1180


967/9

orná půda

150

102711

st. 976


150

429

954

ostatní plocha

zeleň

číslo LV

zeleň


zemědělská stavba bez čp/če

622

zeleň

150

6

SEMPRA PRAHA a. s., U topíren 860/2, Praha, Holešovice, 170 00 6308

6308




číslo LV


967/12

ostatní plocha


150

1618

1618


967/8

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

4446

4446


967/7

orná půda

150

70919

70919


967/6

ostatní plocha


150

3427

3427


967/13

ostatní plocha


150

3721

3721


967/16

ostatní plocha


150

2539

2539


967/17

ostatní plocha


150

945

945


st. 598


150

302

302

zemědělská stavba bez čp/če st. 599


150

zemědělská stavba bez čp/če 967/18

orná půda

959/1

ostatní plocha

1107/1

622

ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 SEMPRA PRAHA a. s., U topíren 860/2, Praha, Holešovice, 170 00

302

302

622


150

2072

2072



150

1894

1894


ostatní plocha

ostatní komunikace

150

1651

1651


959/2

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

1242

1242


937/2

ostatní plocha


150

918

918


7



číslo LV


1107/2

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

617

617


967/20

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

209

209


967/21

orná půda

skleník, pařeniště

150

1318

1318


967/22

ostatní plocha


150

93

93


967/19

orná půda

150

844

844


940

ovocný sad

150

13722

13722


150

421

421


150

8179

8179


st. 722


jiná stavba bez čp/če

912


924

ostatní plocha

zeleň

150

928

ostatní plocha

zeleň

150

1126

ostatní plocha

ostatní komunikace

917


926

ostatní plocha

930

157582 157582 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 2823 2823 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

150

2618

2150


150

665

665


150

942

942



150

9326

9326


931


150

1816

1816


932

ostatní plocha

150

7735

7735


zeleň

zeleň

8

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK st. 106

st. 105/1

929

st. 107

st. 108


číslo LV



objekt občanské vybavenosti čp. 59

150

1025

1025



150

ostatní plocha

zeleň

150

11006

11006



150

234

234


objekt k bydlení čp. 82

150

293

293


150

574

574


ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 908

908 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

933

zahrada

1125

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

2823

2823


970

ostatní plocha

zeleň

150

147

147


969

ostatní plocha

zeleň

150

1485

1485


968/3

zahrada

150

977

977


968/2

ostatní plocha

150

1180

1180


968/4

zahrada

150

430

430


968/1

orná půda

150

4754

4754


st. 104



150

1444

1444


ostatní plocha

ostatní komunikace

150

1250

1250


1123

neplodná půda

9

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK 934

zahrada

935

ostatní plocha

1294


číslo LV


150

111

111


zeleň

150

129

129


ostatní plocha

jiná plocha

150

35

35


1250

ostatní plocha

jiná plocha

150

308

308


967/11

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

210

210


937/1

ostatní plocha


150

6685

6685


st. 543


150

137

137




150




st. 974


347

622

10


399

399


122

122

622

150


347

622

150


SEMPRA PRAHA a. s., U topíren 860/2, Praha, Holešovice, 170 00

622

150


622


37

37




číslo LV


st. 105/2



150

510

510


st. 105/3



150

10694

10694


st. 105/7


150

33

33


garáţ

st. 105/8


150

garáţ

st. 105/9




70

622

150

garáţ

st. 105/10

622


70

622

150

garáţ

622



235

235


st. 105/4



150

937/2

ostatní plocha


150

918

918


937/3

ostatní plocha

jiná plocha

150

158

158


939

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

258

258


150

4459

4459


st. 572/1

zastavěná plocha a nádvoří zemědělská stavba bez čp/če

1787

1787 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

622

11

SEMPRA PRAHA a. s., U topíren 860/2, Praha, Holešovice, 170 00

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK st. 572/2



150




celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL 104

104


622 SEMPRA PRAHA a. s., U topíren 860/2, Praha, Holešovice, 170 00 150


číslo LV

483

483

622

150


76


622

skleník, pařeniště

150

1127

150

363069

987

76


967/10

orná půda

976/1

orná půda

976/3

ostatní plocha


150

971

ostatní plocha

zeleň

150

4019

4019


972

ostatní plocha

zeleň

150

4390

4390


973/4

ostatní plocha


150

988

988


1122

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

2403

2403


973/1

orná půda

150

218829

973/2

ostatní plocha


150

7101

ostatní plocha

zeleň

150

975

1127




12

386

386




číslo LV


974

ostatní plocha

zeleň

150

2066

2066


973/3

ostatní plocha


150

697

697


976/4

ostatní plocha


150

336

336


1120

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

1367

1367


977

ostatní plocha

zeleň

150

6267

6267


976/6

ostatní plocha


150

1255

1255


978/1

orná půda

150

89198

89198


978/2

ostatní plocha


150

5756

5756


967/3

ostatní plocha


150

1479

1479


967/4

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

342

342


967/5

orná půda

150

27092

27092


1108

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

13542

13542


976/2

ostatní plocha


150

3676

3676


1153

ostatní plocha

zeleň

150

6034

6034




150

136

136


ostatní plocha

zeleň

150

41180

40380


st. 554

1057

13



1054

ostatní plocha


číslo LV


150

16598

16598


zeleň

150

9403

9000




150

1500

1500

1053

ostatní plocha

zeleň

150

27329

26500


st. 96


zbořeniště

150

86

86


st. 553



150

181

181

1052/1

ostatní plocha

zeleň

150

9782

9782


1052/2


150

6144

6144


st. 97



150

83

83

1130

vodní plocha


150

25195

25195

1060

ostatní plocha

zeleň

150

1115

1115


1044


150

4840

4840


1042

ostatní plocha


150

4980

4980


1124

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

14175

14175


1041

orná půda

150

20179

20179


st. 552




14



ostatní plocha

1039


1076

ostatní plocha

1131

vodní plocha

1027

ostatní plocha

1028

způsob využití parcely zeleň

číslo LV


150

32785

32785


150

3933

3933


ostatní komunikace

10001

61

61

koryto vodního toku umělé zeleň

150

3467

3467

Město Veltrusy, Palackého 9, Veltrusy, 277 46 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

150

28088

28088



150

4274

4274


1035/2

ovocný sad

150

6017

6017


1045


150

13208

13208


1047

ostatní plocha

150

71682

71682


1030


150

2541

2541


1132

vodní plocha

150

9495

9495


1032


150

1878

1878


1029

ostatní plocha

150

1290

1290


1022


150

317

317


1023


150

1403

1403


1024


150

4672

4672


976/5

ostatní plocha

150

2441

2441


zeleň


zeleň


15



1026

ostatní plocha

1025


1117

ostatní plocha

1011/1


zeleň

ostatní komunikace


číslo LV


150

759

759


150

82504

82504


150

6237

6237


150

10665

10665


150

39560

39560


120767 ČR - Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01 1942 ČR - Národní památkový ústav,

1009

ostatní plocha

zeleň

150

120767

1121

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

1942

1019

ostatní plocha

zeleň

150

6053

6053


1014

ostatní plocha

zeleň

150

82083

82083


1013


150

2352

2352


1011/2


150

18373

18373


1012


150

3079

3079


1002


150

4839

4839


76

76

Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01



150

1116

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

468

468


1133

vodní plocha


150

1043

1043


st. 101


16

1134

vodní plocha


150

2097

2097


1135

vodní plocha


150

5427

5427


1114

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

2805

2805


150

31353

31353


1016/1

orná půda

1016/2

ostatní plocha


150

5545

5545

st. 100



150

122

122

1015

ostatní plocha

zeleň

150

41589

41589


967/14

ostatní plocha


150

2965

2965


967/15

ostatní plocha


150

1515

1515


967/2

ostatní plocha

zeleň

150

26668

26668


967/1

orná půda

150

55061

55061


995/1

ostatní plocha

zeleň

150

2222

2222


1115

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

72

72


989/2

orná půda

150

20602

20602


989/1

ostatní plocha

zeleň

150

32610

32610


988/2

ostatní plocha


150

3555

3555


990

ostatní plocha

zeleň

150

547

547



17




číslo LV


150

13211

13211

90

90




150

992

ostatní plocha

zeleň

150

460

460


1111

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

97

97


1112

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

129

129


1113

ostatní plocha

ostatní komunikace

150

491

491


994

ostatní plocha

zeleň

150

8488

8488


150

73355

73355


st. 103


983/1


987/1

ostatní plocha

zeleň

150

40483

40483


987/2

ostatní plocha

zeleň

150

12582

8400


983/3

ostatní plocha

zeleň

150

7780

7780


983/4

zahrada

150

463

463


983/5

ostatní plocha

neplodná půda

150

990

990


st. 102


objekt lesního hospodářství čp. 62

150

865

865


ostatní plocha

zeleň

10001

6276

6276

855

3649

3649

158 159/1


18

Město Veltrusy, Palackého 9, Veltrusy, 277 46 Štěpánka Bulínová, Štěp. Bendy 580, Veltrusy, 277 46 1/2, Vratislav Kaucký, Str. T6J 6Z6 , Edmonton 903-114, Kanada 1/2

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK ostatní 159/2 plocha

způsob využití parcely zeleň

číslo LV 896

celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL 1278 1278 Štěpánka Bulínová, Štěp. Bendy 580, Veltrusy, 277 46 1557 1557 Ing. Ivo Prokop, B. Němcové 237, Veltrusy, 277 46 1079 1079 Město Veltrusy, Palackého 9, Veltrusy, 277 46 1000 1000 Irena Hadrbolcová, Všestudy 22, Všestudy, 277 46 5/6, Helena Šarochová, Všestudy 21, Všestudy, 277 46 1/6 554 554 Zdeňka Havlínová, Nám. A. Dvořáka 15, Veltrusy, 277 46 604 604 Štěpánka Bulínová, Štěp. Bendy 580, Veltrusy, 277 46 1675 1675 Filip Smělý, Slatina 33, Slatina, 273 26 677 677 Václav Šťastný, Seifertova 481, Veltrusy, 277 46 378 378 Ing. Martin Nedbal, Všestudy 4,

160


1057

161


10001

162

zahrada

588

163


175

164


896

166

zahrada

36

170


837

171


1226

172


75

299

299

173

zahrada

837

317

317

174


548

349

349

František Svoboda, adresa neznámá

175

orná půda

548

302

302

František Svoboda, adresa neznámá

176

orná půda

557

745

745

1077

ostatní plocha

ostatní komunikace

10001

144

55

Město Veltrusy, Palackého 9, Veltrusy, 277 46

1075/1

ostatní plocha

ostatní komunikace

10001

3032

600

Město Veltrusy, Palackého 9, Veltrusy, 277 46

923/1

ostatní plocha

neplodná půda

10001

4100

3500


Všestudy, 277 46

19

MVDr. František Pochobradský, Fr. Šafaříka 465, Veltrusy, 277 46 1/3, Ing. Štěpán Tesař, Slezská 204/69, Praha, Vinohrady, 130 00 2/3 Václav Šťastný, Seifertova 481, Veltrusy, 277 46

Josef Hrubý, adresa neznámá 1/2, Rozalie Sajdlová, adresa neznámá 1/2

Katastrální území: Všestudy u Veltrus 787451 číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK ostatní plocha

79/3


číslo LV

neplodná půda

celková plochy výměra parcely parcely v EVL vlastník 7097 7097

79/1

211

971

971

Ing. Martin Nedbal, Všestudy 4, Všestudy, 277 46

79/2

10001

546

546

Obec Všestudy, Všestudy, 277 46

79/3

190

4332

4332

Jaromír Pavliš, Komenského 154, Veltrusy, 277 46

79/4

10001

1248

1248


79/5

ostatní plocha

neplodná půda

218

737

737

79/6

ostatní plocha

neplodná půda

214

477

477

Petra Kuchařová Guttenbergerová, K Lučinám 2467/17, Praha, Ţiţkov, 130 00

79/7

ostatní plocha

neplodná půda

190

3270

3270


80/1

211

14322 1410

14322 1410

80/2

211

1410

1410


80/3

121

1586

1586

Stanislav Nedbal, Všestudy 4, Všestudy, 277 46

80/4

75

1604

1604

80/5

190

8283

8283

80/12

10002

29

29

ČR - Pozemkový fond České republiky, Husinecká 1024/11a, Praha, Ţiţkov, 130 00

10001

1105

1105


211

1261

1261


95

464

464

Středočeský kraj, Zborovská 81/11, Praha, Smíchov, 150 00

95

151

151


orná půda

80/1

80/10

ostatní plocha

ostatní komunikace

80/11

ostatní plocha

neplodná půda

81

zahrada

82

ostatní plocha

ostatní komunikace

20

Josef Vosička, Všestudy 28, Všestudy, 277 46 1/10, Hana Vosičková, Chelčického 1129/10, Praha, Ţiţkov, 130 00 9/10


SJM Stanislav Nedbal, Všestudy 4, Všestudy, 277 46, Alena Nedbalová, Všestudy 4, Všestudy, 277 46 Jaromír Pavliš, Komenského 154, Veltrusy, 277 46

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK orná půda 84 84


číslo LV

95 10001

85 orná půda

86 86

190

91 92

133 190

93

211 trvalý travní porost

89 st. 83

st. 30

st. 160

95



95



95



95

90

ovocný sad

110

ostatní plocha

celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL 2218 2218 1512 1512 Středočeský kraj, Zborovská 81/11, Praha, Smíchov, 150 00 706 706 Obec Všestudy, Všestudy, 277 46 3486 3486 1035 1035 Jaromír Pavliš, Komenského 154, Veltrusy, 277 46 637 637 ČERMÁKOVÁ BARBORA 716 716 Jaromír Pavliš, Komenského 154, Veltrusy, 277 46 1741 1098 Ing. Martin Nedbal, Všestudy 4, Všestudy, 277 46 313 313 Středočeský kraj, Zborovská 81/11, Praha, Smíchov, 150 00 195 195 Středočeský kraj, Zborovská 81/11, Praha, Smíchov, 150 00 870

870 Středočeský kraj, Zborovská 81/11, Praha, Smíchov, 150 00

94

94 Středočeský kraj, Zborovská 81/11, Praha, Smíchov, 150 00

95 neplodná půda

4275


1688

1688

96

224

187

187

Ing. Petr Hurdík, Kmochova 462, Kralupy nad Vltavou, Mikovice, 278 01

97

211

180

180


103

190

266

266


104

224

281

281


109

190

281

281


110

173

302

302

AGEKO,spol.s r.o., Dušníky nad Vltavou 10, Všestudy, Dušníky nad Vltavou, 277 44

116

75

191

191

21

SJM Stanislav Nedbal, Všestudy 4, Všestudy, 277 46, Alena Nedbalová, Všestudy 4, Všestudy, 277 46

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK orná půda 120 93 94


číslo LV

211 224

celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL 35896 35838 1741 643 Ing. Martin Nedbal, Všestudy 4, Všestudy, 277 46 555 555 Ing. Petr Hurdík, Kmochova 462, Kralupy nad Vltavou, Mikovice, 278 01

95

211

2457

2457


98

121

2478

2478


99

121

1349

1349


102

190

3802

3802


105

211

3175

3175


108

190

4403

4403


112

173

299

299


113

173

3618

3618


114

75

5427

5427

117

211

1212

1168


118

211

1119

1075


119

211

1133

1089


120

224

1831

1831


123

211

1288

1288


124

224

662

619


129/1

173

438

438


129/2

211

124

124


22

SJM Stanislav Nedbal, Všestudy 4, Všestudy, 277 46, Alena Nedbalová, Všestudy 4, Všestudy, 277 46

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK ostatní 122 plocha

způsob využití parcely neplodná půda

číslo LV

celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL 355 355

117

211

1212

44


118

211

1119

44


119

211

1133

44


121

224

90

90


122

224

90

90


124

224

662

43


126

lesní pozemek

199

295

295

134

lesní pozemek

199

1547

1547

138

ostatní plocha

144

lesní pozemek

374

ostatní plocha

375 382

ČR - Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 ČR - Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68

neplodná půda

211

820

820

190

1089

1089


silnice

10001

140

140


ostatní plocha

silnice

10001

496

496


vodní plocha


68

119

119



Katastrální území: Nové Ouholice 706582 číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK


číslo LV

orná půda

826/11 826

lesní pozemek

834 834

356

23

celková plochy výměra parcely parcely v EVL vlastník 7758 NELZE NALÉZT V KN A PK ?! 4449 4445 4445

4445

Miroslav Toms, Všestudy 27, Všestudy, 277 46

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK lesní 835 pozemek


407

lesní pozemek

836 839/2

ostatní plocha

840/1

orná půda

číslo LV

407 neplodná půda

392

837

24

838

475

celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL 4665 4665 Marcela Čechová, Cílkova 644/14, Praha 4, 140 00 719 719 Marcela Čechová, Cílkova 644/14, Praha 4, 140 00 657 657 Jaromír Pavliš, Komenského 154, Veltrusy, 277 46 20287 20287 734 734 František Kostomlatský, Kozomín 35, Kozomín, 277 45 1/4, SJM František Kostomlatský a Jaroslava Kostomlatská, Kozomín 35, Kozomín, 277 45 3/4 694 694 AGEKO,spol.s r.o., Dušníky nad Vltavou 10, Všestudy, Dušníky nad Vltavou, 277 44

839/1

392

1277

1067


839/2

392

2184

1954


840

475

2953

2953

842 843

329 106

1511 802

1511 802

AGEKO,spol.s r.o., Dušníky nad Vltavou 10, Všestudy, Dušníky nad Vltavou, 277 44 Anna Králová, Všestudy 64

844/1

106

3098

3098

845/1

74

3037

3037

846

106

834

834

847

392

727

727

24

Olga Mísařová, Staré Ouholice 6, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2, Milan Saibic Staré Ouholice 8, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2 Olga Mísařová, Staré Ouholice 6, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2, Milan Saibic Staré Ouholice 8, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2 Anna Diblik, Langgasse 26, 9008 St. Gallen, Švýcarsko 1/6, Dalibor Honejsek, Kolínská 1964/12, Praha, Vinohrady, 130 00 1/6, Jan Moravec, V Jezírkách 106/6, Únětice, 252 62 1/4, Nerudová Julie, Švýcarsko Krontalstr.3,9000 St.Gallen 1/6, Jarmila Vlasáková, Lipová 273, Lipová, 407 81 1/4 Olga Mísařová, Staré Ouholice 6, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2, Milan Saibic Staré Ouholice 8, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2 Jaromír Pavliš, Komenského 154, Veltrusy, 277 46

číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK 840/1


číslo LV


848

106

3105

3105

881

1

1656

229

840/2

lesní pozemek

475

834

20745 834

844/2

lesní pozemek

106

1020

1020

845/1

zahrada

74

269

269

845/2

ostatní plocha

74

1086

1086

848/2

lesní pozemek

106

1664

1664

849

lesní pozemek

24

3992

3992

1669

670

1277

210

ostatní plocha

881/1 839/1

neplodná půda

ostatní komunikace 392

25

Olga Mísařová, Staré Ouholice 6, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2, Milan Saibic Staré Ouholice 8, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2 ČR - MNV NOVÁ VES, adresa neznámá AGEKO,spol.s r.o., Dušníky nad Vltavou 10, Všestudy, Dušníky nad Vltavou, 277 44 Olga Mísařová, Staré Ouholice 6, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2, Milan Saibic Staré Ouholice 8, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2 Anna Diblik, Langgasse 26, 9008 St. Gallen, Švýcarsko 1/6, Dalibor Honejsek, Kolínská 1964/12, Praha, Vinohrady, 130 00 1/6, Jan Moravec, V Jezírkách 106/6, Únětice, 252 62 1/4, Nerudová Julie, Švýcarsko Krontalstr.3,9000 St.Gallen 1/6, Jarmila Vlasáková, Lipová 273, Lipová, 407 81 1/4 Anna Diblik, Langgasse 26, 9008 St. Gallen, Švýcarsko 1/6, Dalibor Honejsek, Kolínská 1964/12, Praha, Vinohrady, 130 00 1/6, Jan Moravec, V Jezírkách 106/6, Únětice, 252 62 1/4, Nerudová Julie, Švýcarsko Krontalstr.3,9000 St.Gallen 1/6, Jarmila Vlasáková, Lipová 273, Lipová, 407 81 1/4 Olga Mísařová, Staré Ouholice 6, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2, Milan Saibic Staré Ouholice 8, Nová Ves, Staré Ouholice, 277 52 1/2 František Kostomlatský, Kozomín 35, Kozomín, 277 45 1/4, SJM František Kostomlatský a Jaroslava Kostomlatská, Kozomín 35, Kozomín, 277 45 3/4


číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK 881/1 839/2


392 1

881 ostatní plocha

883/33

číslo LV

neplodná půda

418

celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL 2184 230 Jaromír Pavliš, Komenského 154, Veltrusy, 277 46 1656 230 ČR - MNV NOVÁ VES, adresa neznámá 26132 1200 ČR - Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 106/8, Praha, Smíchov, 150 24

Katastrální území: Dušníky nad Vltavou 787442 číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK


číslo LV

ovocný sad

179 178

176/1

lesní pozemek

290/5

vodní plocha


celková plochy výměra parcely parcely v EVL vlastník

203

3650 770

3650 770

207

9273

9273

58

2027

900

AGEKO,spol.s r.o., Dušníky nad Vltavou 10, Všestudy, Dušníky nad Vltavou, 277 44 ČR - Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 Ing. Jaroslav Král, Tavolníková 1847/17, Praha, Krč, 142 00

179

203

2478

2478

136/2

23

495

280

AGEKO,spol.s r.o., Dušníky nad Vltavou 10, Všestudy, Dušníky nad Vltavou, 277 44 AGEKO,spol.s r.o., Dušníky nad Vltavou 10, Všestudy, Dušníky nad Vltavou, 277 44 6/16, ČR - Pozemkový fond České republiky, Husinecká 1024/11a, Praha, Ţiţkov, 130 00 2/16, Ing. Olga Ptáčková, Na Kvintusce 1017/8, Praha, Dejvice, 160 00 2/16, Ing. Karel Schuster, Vojkovice 17, Vojkovice, 277 44 2/16, Ing. Václav Schuster, Roudnice 76, Roudnice, 503 27 2/16, Bohuslav Syrový Vojtěchovský, Branická 479/21, Praha, Braník, 147 00 2/16

26



číslo LV 23

136/4

celková plochy vlastník výměra parcely parcely v EVL 4687

122 AGEKO,spol.s r.o., Dušníky nad Vltavou 10, Všestudy, Dušníky nad Vltavou, 277 44 6/16, ČR - Pozemkový fond České republiky, Husinecká 1024/11a, Praha, Ţiţkov, 130 00 2/16, Ing. Olga Ptáčková, Na Kvintusce 1017/8, Praha, Dejvice, 160 00 2/16, Ing. Karel Schuster, Vojkovice 17, Vojkovice, 277 44 2/16, Ing. Václav Schuster, Roudnice 76, Roudnice, 503 27 2/16, Bohuslav Syrový Vojtěchovský, Branická 479/21, Praha, Braník, 147 00 2/16

Ochranné pásmo: Katastrální území: Veltrusy 779873 číslo číslo druh parcely parcely pozemku dle KN dle PK 987/2

ostatní plocha


číslo LV

zeleň

150

celková plochy výměra parcely parcely v OP vlastník 12582 cca ČR - Národní památkový ústav, 4180 Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

Příloha II., mapa A: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ

27

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ

OP

Způsob vyuţití

ZCHÚ

plocha v 0,0000 ha

plocha v 0,0000 ha

pozemku

plocha v 0,0000 ha

lesní pozemky

3.7743

0

vodní plochy

8.5451

0

zamokřená plocha

0

rybník nebo nádrţ

0

vodní tok

8.5451

neplodná půda

4.1791

ostatní způsoby

133.1398

trvalé travní porosty 27.4040

0

orná půda

112.4136

0

ostatní zemědělské

7.5981

0

137.3189

0.418

pozemky ostatní plochy

vyuţití zastavěné

5.0598

0

301.0436

0.418

plochy a nádvoří plocha celkem

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park:

ne

chráněná krajinná oblast:

ne

jiný typ chráněného území:

ne

Natura 2000 ptačí oblast:

ne

evropsky významná lokalita:

CZ0213083 - Veltrusy

1.6 Kategorie IUCN navrhovaná kategorie IV.- Řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku následující předmět ochrany:

28

Ochrana biotopů a druhů páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) a roháče obecného (Lucanus cervus). V návrhu na vyhlášení je uvedena ochrana biotopů a druhů O. eremita a L. cervus. Na základě morfologické taxonomie byl výskyt druhu O. eremita udáván od Francie po Ukrajinu, od mediteránní Evropy aţ po Skandinávii. Podle současných molekulárně taxonomických studií je ale navrţeno rozdělit tento druh na čtyři samostatné druhy: O. eremita - vyskytující se převáţně v západní Evropě a na jihu Švédska, O. barnabita vyskytující se ve střední a východní Evropě, a dva druhy s menšími areály rozšíření, O. lassallei vyskytující se na jihu a jihovýchodě Řecka a Evropské části Turecka a O. cristinae obývající Sicílii (Audisio et al. 2007, Audisio et al. 2008) (viz Příloha II., mapa S). Proto navrhujeme ve vyhlašovacím předpise pouţít název Osmoderma barnabita Motschulsky, 1845 - páchník hnědý.

29

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav B. druhy název druhu

aktuální početnost nebo vitalita

stupeň

popis biotopu druhu

populace v ZCHÚ

ohrožení

Lucanus cervus

Druh se vyskytuje prakticky ve všech

O

Druh především světlých

- roháč obecný

stromových porostech (rozšíření viz

EN

doubrav.

Předmět ochrany

Příloha II. mapa D a E). Popis

Natura

Samice klade vajíčka

jednotlivých ploch a zhodnocení

2000

trouchnivějících kmenů,

recentního výskytu a perspektivy pro druh (směrnice pařezů a k jejich kořenům.. viz kap. 2.4.4 a tabulka "Stav populace L. II)

Larva se ţiví po dobu 3-8 let

cervus a O. barnabita na lokalitě".

trouchnivějícím dřevem.

Populace se ale nejeví jako početná.

Larvy jsou slepé s několika

Faktorem ohroţujícím a limitujícím druh

instary, kuklí se v kokonech z

není nedostatek starých dubů, ale to

trouchu, hlíny a trusu. Vylíhlá

nevhodná struktura stanoviště. Stromy

imága přezimují v kukelních

jsou součástí zapojených porostů a nejsou

komůrkách a vylézají v

dostatečně osluněné. Faktorem negativně

květnu následujícího roku.

ovlivňujícím abundanci druhu na této

Imága lze pozorovat do srpna

lokalitě by také mohla být skutečnost, ţe

s maximem výskytu

stromy zde mají poměrně mělké a krátké

v červenci.

kořeny (Krásenský & Ecler pers.com.). SO

Saproxylický druh

barnabita

CR

stromových dutin. Polyfágní

- páchník hnědý*

Natura

na listnatých dřevinách.

Předmět ochrany

2000

Preferuje osluněné dutiny,

Osmoderma

viz text pod tabulkou

(směrnice proto je často nalézán alejích, II a IV)

parcích nebo solitérech. Larvy mají 3-4letý vývoj v trouchu. Imága se vyskytují od května do září. V jedné dutině se vyvíjí maximálně okolo 15 jedinců, přičemţ dutinu opouští jen necelá 1/10 imág. Navíc létají jen na krátké vzdálenosti.

30

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ páchník hnědý (Osmoderma barnabita): V rámci celého území byl proveden detailní průzkum výskytu páchník hnědý (Osmoderma barnabita). Vzhledem k bionomii a ekologii druhu byl průzkum zaměřen na ověření obsazenosti dutin a perspektivu jednotlivých oblastí pro vývoj druhu. Základní podmínkou při ověřování výskytu druhu bylo neohrozit larvy, proto jsme se zaměřili na zjištění pobytových znaků - trusu, zbytků brouků a kokonů. Tato metodika je sice šetrná vůči druhu, ale není vţdy moţné s jistotou říci, ţe se jedná o recentní výskyt. Negativa této nepřesnosti jsou menší neţ ohroţení populace v jednotlivých dutinách. Navrhovaná MZCHÚ byla procházen a byly zaznamenávány stromy s dutinami a dále stromy bez dutin potencionálně vhodné pro vývoj druhu v horizontu 20 let a 40 let. Dutiny do výšky 6m byly prozkoumány. Nebyly tedy ověřovány dutiny situované v horní části stromů, dále nebylo moţné ověřit přítomnost druhu ve všech niţších dutinách, často jsou otvory příliš malé, případně můţe být dutina hluboká i několik metrů. Proto byly vytvořeny kategorie: ověřen výskyt druhu, ověřena absence druhu a neověřená dutina. Ve vztahu k nárokům obou předmětných druhů bylo území rozděleno podle druhového sloţení stromů, jejich stáří a stavu do několika částí (viz Příloha II., mapa C). Pobytové znaky byly zjištěny ve 23 dutinách na 6 plochách (viz Příloha II. mapa D). V 77 dutinách nebyl páchník zjištěn, dalších 319 dutin nebylo moţné ověřit. Detailní popis pro jednotlivé plochy viz následující tabulka a Příloha II. mapa D a E. Význam, stav a perspektiva jednotlivých ploch je detailně rozvedena v kapitole 2.4.4. Ve stručnosti lze říci v současnosti je těţiště výskytu ve střední části boční aleje (plochy 1D a 1E), donedávna udávaná zásadní důleţitost osové aleje (Farkač & Král 2002) nebyla potvrzena. V rámci ostatních porostů byly učiněny pouze jednotlivé nálezy, vzhledem k přítomnosti velkého počtu dutinových stromů jde patrně o následek nevhodné struktury - porosty jsou velmi zapojené. Co do výhledu vývoje populace je nutné zvlášť řešit aleje a ostatní porosty. Problematika výskytu v alejích je velmi komplikovaná, po dobu 10-20 let by poskytovaly ideální biotop pro páchníka. Tento vývoj je ale spojen s rozpadem alejí a destrukcí biotopu, pro zachování kontinuity populace je nutné přistoupit k okamţitým zdravotním zásahům a obnově alejí. Dále je nutné sníţit význam alejí pro zachování druhu a postupně vytvářet vhodná místa i v okolních parkových porostech. Co do mnoţství starých stromů a vzniku vhodných dutin má většina z nich velký potenciál do budoucna. Bez zásadní změny struktury porostů, ale zůstanou tyto moţnosti nevyuţity. Je proto nutné porosty rozvolnit a změnit jejich strukturu na parkovou. 31

Tabulka: Stav populace roháče obecného L. cervus a páchníka hnědého O. barnabita na lokalitě

Vhodnost za 20 let

Ověřen výskyt druhu

Ověřena absence druhu

0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 0 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 0 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 9 8 4 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 7 13 16 1 0 6 13 7 0 0 0 5 2 4 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

32

Druh dřeviny s dutinou s ověřeným nálezem

Recentní vhodnost

alej alej alej alej alej alej alej alej park park park park park park park park park park park park park park park park pole, louky pole, louky pole, louky pole, louky pole, louky pole, louky pole, louky pole, louky pole, louky pole, louky pole, louky ostatni ostatni

Odhad počtu nových dutin za 20 let Odhad počtu nových dutin za 40 let

Recentní nález

1A 1B 1C 1D 1E 1F 1G 1H 2A 2B 2C 2D 2E 2F 2G 2H 2CH 2I 2J 2K 2L 2M 2N 2O 3A 3B 3C 3D 3E 3F 3G 3H 3CH 3I 3J X1 X2

Neověřená dutina

Typ stanoviště

Osmoderma barnabita

Kód plochy

Lucanus cervus

0 0 10 0 0 0 1 10 10 23 viz komentář 41 viz komentář 31 viz komentář 8 40 20 3 2 2 34 230 300 66 250 80 18 110 120 7 25 60 5 25 50 0 0 0 18 60 140 6 33 130 22 130 170 4 31 85 19 110 110 3 15 11 2 6 3 0 4 8 2 5 50 6 11 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 nehodnoceno

9x lípa 8x lípa 1x lípa, 2x akát, 1x javor

jasan

jasan

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Předmětem ochrany EVL Veltrusy, ze kterou je navrhovaná PP v překryvu jsou druhy páchník hnědý (Osmoderma barnabita) a roháč obecný (Lucanus cervus). 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem je zachování a zlepšení stavu populací páchníka hnědého (O. barnabita) a roháče obecného (L. cervus).

33

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Zájmové území leţí na pravém břehu Vltavy mezi obcemi Veltrusy a Novou Vsí. Velmi sporné by bylo hovořit o této krajině jako o fragmentu luţní krajiny či dokonce luţních lesů. Jde o uměle vytvořený park, který při svém vzniku (viz dále) vycházel z dispozic prostředí. Zásadním kladem je skutečnost, ţe v zemědělsky intenzivně vyuţívaném Dolním Povltaví se jedná o extenzivně nebo přesněji recentně nehospodářsky vyuţívaný prvek. V souladu s metodikou uvádíme několik popisných údajů. Reliéf území je slabě rozčleněný (165-195m n.m.) s rozsáhlými plošinami tvořenými sedimenty pleiocénních a pleistocénních říčních písků, štěrků či jílovců, dále s proteozoickými břidlicemi a lokálně droby se sprašovými překryvy. Z pohledu typologie české krajiny jsou zde tři typy a sice krajiny vymezení reliéfu: krajiny širokých říčních niv a dále krajiny plošin a pahorkatin. Z geomorfologického hlediska se jedná o oblast Středolabské tabule, konkrétně o okrsek Luţecké kotliny (podcelek Mělnická kotlina) (Culek, 1987). Dominujícím půdním typem jsou ţivinově bohaté fluvizemě. Spolu se skutečností, ţe území se vyskytuje v teplé oblasti (T2) se zde jako potencionální přirozená vegetace uvádí Tilio - Betuletum a Querco - Ulmetum (Neuhaeuslova, 1997). K popisu území a charakteristice "lesních" porostů i bezlesí se dostaneme dále. Z fytogeografického hlediska se jedná o Slánskou tabuli. V rámci systému Corine2006 jsou zde vymezeny listnaté lesy v rámci kategorie lesy a polopřírodní oblasti a dále v kategorii zemědělské plochy je zde uváděna nezavlaţovaná půda. Sídelní typ je uváděn jako Hercynia, v rámci kategorie vyuţití krajiny se jedná o urbanizované, lesozemědělské a zemědělské krajiny. Krajinné typy jsou udávány také tři a sice 1U0, 1M11, 1Z1. Ve vztahu k v vyhlašované MZCHÚ a jejímu předmětu ochrany, tedy k druhu roháč obecný (Lucanus cervus) a páchník hnědý (Osmoderma barnabita), hraje podstatnou roli struktura vegetace, zejména dřevinné. Faktorem, který umoţnil přeţití těchto druhů do současnosti, je radikálně jiný způsob vyuţívání krajiny neţ je v širokém okolí běţné. V této části Povltaví vedly úrodné půdy k rozvoji zemědělství a postupnému zániku lesních porostů nebo rozptýlené zeleně Tomuto osudu uniklo území, protoţe zde v druhém desetiletí 18. století vznikl park. Výběru toho místa pravděpodobně napomohlo to, ţe se jednalo o ostrov s luţními porosty. Zámecký areál je rodem Chotků budován v barokním stylu a vznikal v několika etapách. Jádrem areálu je zámek umístěný úhlopříčně v ose ostrova s hlavní pohledovou osou 34

tvořenou alejí, která byla v minulosti čtyřřadá, coţ podle Krause et al. (2005) dokládá její význam. Druhým výrazným kompozičním prvkem byla boční alej. Současnou strukturu získalo území po velké povodni v roce 1764, kdy začal být budován romantický přírodně krajinářský park (Krause et.al. 2005). Součástí parku je i zemědělsky vyuţívaná půda, tedy prvek který dotváří ono pojetí "kulturně estetické krajiny". Zajímavý je koncept tohoto parku, kdy funkční prvky (pole) jsou umístěny v sousedství zámku. Jedná se o netypický koncept, neboť zpravidla okolí sídla obklopovala estetická sloţka. Jedním z moţných vysvětlení můţe být nedostatek financí na dokoupení pozemků (Ecler pers. com). Za zmínku rozhodně ještě stojí vybudování obory v roce 1850. Tato historie v kostce ilustruje důvod přeţití obou zájmových druhů na této lokalitě. Oba druhy vyţadují osluněné starší stromy. Ideální stanoviště našel páchník v některých částech alejí, které jsou v současné době na hranici ţivotnosti. Ostatní porosty kde by se mohly vyskytovat oba druhy bohuţel nejsou v optimálním stavu. Od poloviny 19. století upadá péče o porosty v parku, tento proces pokračuje i za první republiky, i po druhé světové válce a trvá prakticky dodnes. Recentně je opravován vlastní zámek, jsou činěny pokusy o obnovu alejí, ale vlastní rekonstrukce porostů je zatím odsouvána. Na obnově parku by měly mít zájem i orgány OOP, protoţe bez jejich aktivního přístupu jsou váţně ohroţeny podmínky pro přeţití obou druhů. Současná situace parku není příliš radostná. Začneme-li polními cenózami pak v okolí zámku je několik ploch s vysázenou zeleninou či květinami, ale většina polí je vyuţívána víceméně k intenzivnímu zemědělství. Louky jsou většinou alespoň sekány, coţ lze chápat pozitivně, nicméně kvalita luk není velká. Tyto části sice nemají vliv na předmět ochrany, ale dokládají zcela jinou koncepci vyuţívání oproti minulosti. Stav vlastních alejí a porostů je řešen v rámci kapitoly 2.4.4. Nicméně, ve stručnosti lze zopakovat co jiţ bylo napsáno a sice, ţe větší část alejí se blíţí svému rozpadu. Plošné obnovy provedené východně a západně od zámku nelze také, s ohledem na předmět ochrany, chápat příliš pozitivně. Vlastní parkové porosty jsou sice mapovány jako různé doubravy či měkké luhy, jako nepříliš šťastné se jeví vylišení souboru lesních typů v akátových porostech jako jilmový luh s ostruţiníkem jeţiníkem (sic). Jedná se však o antropogeně silně pozměněná místa. Přiřazovat je do některé ze skupin nemá význam jak vzhledem k minulosti, tak budoucnosti hospodaření. Jedinou cestou pro dlouhodobé přeţití obou druhů je začít buď s parkovými úpravami a rekonstrukcí porostů, nebo začít pozemky spravovat lesnicky a převádět je na střední lesytedy na porosty světlé, věkově i strukturně heterogenní. 35

Za zmínku stojí rovněţ negativní interpretace povodní, její vztah na mnoţství ţivin a následek v podobě současného špatného stavu vegetace. Je nutné si uvědomit, ţe park leţí v nivní oblasti, kde muselo, kdyţ ne kaţdoročně, tak jednou za několik let docházet alespoň k menším záplavám. Tato dynamika odpovídá klasickým luţním porostům, kde se nepozastavujeme nad tím, ţe po skončení jarního aspektu s orsejemi a dymnivkami dochází k rozvoji rostlin náročných na ţiviny - například kopřiv. Bylinné a keřové patro v parku patrně ani v době jeho největší slávy nevypadalo zásadně jinak neţ dnes. Nicméně, závěr by neměl být neradostný, byť stav parku neradostný je. Je nutné si uvědomit, ţe komplex parku je nejen naším, ale pravděpodobně i evropským unikátem. Bylo by ve prospěch věci a obou skupin, tedy "památkářů a ochranářů" aby vytvořili společný koncept a začali areálu vracet jeho někdejší slávu. Vhodná poloha dává tušit, ţe by takový proces neocenila jen odborná veřejnost. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Protoţe vyhláška upravující chráněné druhy (395/1992 Sb.) je u některých skupin zastaralá a neodpovídá skutečnosti, uvádíme v této tabulce i druhy uvedené v příslušných Červených seznamech, které jako informace o ohroţenosti a ochranářské významnosti jsou relevantnější. Pro rostliny je pouţit zdroj Procházka [ed.] (2001), pro bezobratlé Farkač, Král & Šjorpík [eds.] (2005) a pro obratlovce Plesník, Hanzal & Brejšková [eds.] (2003). Název druhu

Aktuální početnost nebo

Stupeň

vitalita populace v ZCHÚ

ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. Galanthus nivalis

V parku byla nalezena v

sněţenka podsněţník

lesním porostu poblíţ

listnatých lesů, často pěstovaná a

antického pavilonu ve

zplaňuje.

O, VU

Druh luţních lesů, křovin a humózních

východní části EVL. Jde pravděpodobně o druh vysazený nebo zavlečený do MZCHÚ. Nymphaea candida

Pěstovaný v jezírku u zámku.

leknín bělostný

Jde pravděpodobně o druh

říčních ramenech, či v klidných místech

vysazený nebo zavlečený do

řek. Někdy bývá do přírody vysazován.

SO, CR

MZCHÚ.

36

Vyskytuje se v rybnících, jezírkách,

Název druhu


Stupeň


ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Taxus baccata

Zde pěstovaný u zámku.

tis červený


SO, VU

Původní druh v stinných suťových lesích.

vysazený nebo zavlečený do MZCHÚ. viz tab. kapitola 1.7.2

O, EN, N

viz tab. kapitola 1.7.2.

viz tab. kapitola 1.7.2

SO, CR, N

viz tab. kapitola 1.7.2

Bufo bufo

Desítky párů v kanálech

O, NT

Druh je naprosto nenáročný na výběr

ropucha obecná

v severní a východní části

vodního i pozemního stanoviště, vadí

parku.

mu však přítomnost ryb. Proto se

Lucanus cervus roháč obecný - Předmět ochrany Osmoderma barnabita páchník hnědý Předmět ochrany

vyskytuje především v napůl zazemněných kanálech, které občas vysychají, a proto zde ryby nejsou. Pelophylax

V parku samotném se

ridibundus

vyskytují desítky aţ stovky

středně velké aţ velké vodní plochy,

skokan skřehotavý

adultních jedinců. Vyskytují

slepá ramena řek, rybníky a větší tůně.

se v tůních a propojovacích

nebo na protějším břehu Vltavy v tůni v

kanálech od Všestud

Miřejovicích

KO, LC

(50°17'25.234"N, 14°20'20.998"E) aţ po Veltrusy a břeh Vltavy. Zdejší vodní plochy jsou povětšinou zastíněné, takţe neposkytují zcela optimální podmínky pro skokany skřehotavé. Ve větších počtech (abundanci) se tento druh vyskytuje v okolních pískovnách např. Vojkovice

37

Různé vodní nádrţe, preferuje však

Název druhu


Stupeň


ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Rana dalmatina

Několik párů - cca 5 ve

SO, NT, N

Druh dává přednost světlým opadavým

skokan štíhlý

slepém kanálu u Sfingy a ve

IV

lesům; na výběr rozmnoţovacího

východním kanálu.

stanoviště není náročný. Je citlivější na přítomnost ryb více neţ ropucha obecná a skokan skřehotavý.

Triturus vulgaris

Zjištěny jednotlivé kusy ve

čolek obecný

východním kanálu, ale

stanoviště je nenáročný, avšak je

vzhledem ke skrytému ţivotu

extrémně citlivý na přítomnost ryb na

zde odhadujeme populaci na

lokalitě.

SO, NT

Na výběr suchozemského i vodního

desítky jedinců. Lacerta agilis

Především u hájovny, u

ještěrka obecná

Červené hájovny a u Sfingy;

výběru na biotop. Běţná je na

populaci v parku odhadujeme

pasekách, na okrajích lesa a na

na desítky jedinců.

loukách.

SO, NT

Ještěrka obecná je vcelku nenáročná při

Natrix natrix

Především ve východním

uţovka obojková

kanále. Pozorovány jednotlivé

protkané vodními biotopy. Klade

kusy, pro odhad populace by

vajíčka do návějí listí apod.

O, LC

Uţovka osidluje především světlé lesy

byl nutný speciální výzkum. Bombycilla garrulus

Pozorováno cca 50 jedinců

brkoslav severní

v tahu.

O

Ţiví se plody ochmetu rostoucích na starých dubech. Jedná se o skandinávský druh, který zaletuje do parku na tahu za potravou. Pro jeho opakovaný výskyt je důleţitá přítomnost dubů.

Ciconia nigra

1 ex. pouze na přeletu.

čáp černý

K lokalitě nemá ţádný vztah.

SO, VU, N

Vyhledává především rozsáhlejší lesy v okolí vod, v poslední době i v kulturní krajině.

Columba oenas

Minim. 2 páry hnízdí v jiţní a

holub doupňák

středovýchodní části parku.

listnaté či smíšené lesy a parky

Stanoviště je vhodné.

s dostatkem doupných stromů. Tomu

SO, VU

Doupňák vyhledává ke hnízdění staré

odpovídá charakter míst výskytu v parku. Druh je vázán na dutiny vytesané datlem černým.

38

Název druhu


Stupeň


ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Dendrocopos medius

Hnízdí roztroušeně po celém

strakapoud

parku v místech, kde

strakapoud můţe hnízdiště střídat. Není

prostřední

převládají staré stromy

tedy striktně vázán na určité místo,

v počtu minimálně 8 párů -

protoţe starých listnatých stromů je

pravděpodobně

v parku dostatek. Druh má vzhledem

podhodnoceno. Park je

k potravním nárokům specifické

dostatečně velký pro více

poţadavky na velikost okolního

párů. Vysokou potravní

porostu, např. ve Švýcarsku to je 40 ha

nabídku mu umoţňují

pro 1 pár..

O, VU, N

Charakter parku je takový, ţe

přestárlé, druhově bohaté porosty listnáčů, které je potřeba udrţet Egretta alba

Byla pozorována pouze na

volavka bílá

přeletu. K lokalitě nemá

zarostlé rákosem a orobincem, bohatě

ţádný vztah.

porostlé břehy mělkých rybníků,

SO, N

Volavka bílá obývá baţinaté oblasti

neregulovaných toků a delt řek. Hirundo rustica

Hnízdí ve Všestudech,

vlaštovka obecná

v parku pouze loví především

O, LC

Běţná v kulturní krajině, kde hnízdí v chlévech, průjezdech atp.

nad kanály. Jynx torquilla

Hnízdění jednoho páru bylo

krutihlav obecný

prokázáno u Sfingy, ale

vyhledává osluněné okraje starých

zřejmě bude hnízdit i jinde.

zahrad, remízů a parků, kde je dostatek

SO, VU

Krutihlav má rád suchá osluněná místa,

dutin od jiných druhů datlovitých ptáků. Osidluje i hnízdní budky. Lanius collurio

Minim. 2 páry hnízdí v keřích

ťuhýk obecný

na otevřených plochách, 1 pár

s roztroušenými křovinami a na

hnízdil konkrétně na

pasekách s řidším mlázím.

osamělém keři černého bezu

.

O, NT, N

Ťuhýk obecný hnízdí v otevřené krajině

na poli SV od zámku. Prostředí EVL není pro výskyt druhu příliš typické Luscinia

Hnízdí v houštinách

megarhynchos

roztroušeně po celém parku.

křovinný podrost ve světlých listnatých

slavík obecný

Nejvyšší koncentrace

lesích a parcích.

O, LC

dosahuje u hájovny, populace v parku byla spočtena na min. 5 párů.

39

Hnízdním prostředím slavíka je hustý

Název druhu


Stupeň


ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Milvus milvus

1 pár hnízdí v parku proti

luňák červený

Všestudům. Prostředí v parku

kde se střídají staré listnaté lesy

je vhodné pro hnízdění.

s otevřenými plochami polí, luk a

KO, CR, N

Druh hnízdí v níţinách a pahorkatinách,

pastvin. Muscicapa striata

Hnízdí po celém parku

lejsek šedý

v počtu minimálně 25 párů.

listnatých stromů, rozvolněné listnaté

Velmi cenná je vysoká

lesy a staré parky. Hnízdí

abundance tohoto druhu. Park

v polodutinách či v paţdí větví.

O, LC

Lejsek šedý obývá aleje starých

ideálně odpovídá stanovištním nárokům druhu. Oriolus oriolus

Hnízdí roztroušeně po celé

ţluva hajní

EVL v počtu minim. 2-3 párů;

listnaté lesy, parky, větrolamy, staré

proti předchozím letům byl

sady a aleje v níţinách a pahorkatinách.

SO, LC

Hnízdním prostředím ţluvy jsou světlé

zaznamenán velký pokles stavů. Prostředí parku je pro druh vhodné. Pernis apivorus

Hnízdění nebylo prokázáno,

včelojed lesní

ale je pravděpodobné.

SO, EN, N

Hnízdí v lesích zejména v teplejších oblastech, s blízkými otevřenými plochami (louky, pastviny).

Phalacrocorax

V parku nehnízdí, pouze

carbo

odpočívá na stromech při

kormorán velký

potulkách nad Vltavou.

Riparia riparia

Byla opakovaně zaznamenána

břehule říční

při lovu nad poli a loukami

břehy přirozených toků řek; takové jiţ

v EVL. Prostředí v parku není

v Polabí a dolním Povltaví nejsou.

O, VU

Kormorán potřebuje k hnízdění ostrovy se vzrostlými stromy obklopené vodou.

O, NT

Ke hnízdění potřebuje vysoké strţené

vhodné pro zahnízdění druhu. Turdus iliacus

Byla pozorována na tahu.

SO, VU

drozd cvrčala

Jedná se o skandinávský druh, který u nás zahnízdí výjimečně ve vyšších polohách.

Druhy uvedené v Červených seznamech Anchusa officinalis

NT

Rumištní druh.

VU

Světlé lesy, paseky, louky, často

pilát lékařský Aquilegia vulgaris

Druh roste poměrně hojně v

orlíček obecný

jiţní části EVL, kde je

pěstován.

součástí lesního podrostu.

40

Název druhu


Stupeň


ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Centaurea cyanus

Druh roste hlavně podél polí

chrpa modrá

uprostřed zámeckého parku.

NT

Chrpa modrá mizí jako další polní plevely z přírody v důsledku dokonalejšího třídění semen obilí k setbě.

Loranthus

V EVL velmi hojný.

NT

Poloparazitický keř parazitující na dubech.

europaeus ochmet evropský Ulmus laevis

V parku roste v lesích, není

jilm vaz

zde příliš častý.

Veronica agrestis

Druh byl zaznamenán na

rozrazil polní

okraji pole.

Viburnum lantana

Zde pěstovaná v okolí zámku.

kalina tušalaj


NT

Druh luţních lesů a niv větších toků.

EN

Druh zahrad a polí.

NT

Druh světlých lesů a lesostepí.

NT

Ţije většinou na polích, kde se ţiví

vysazený nebo zavlečený do MZCHÚ. Carabus cancellatus

Stav populace nelze

střevlík měděný

objektivně odhadnout.

larvami hmyzu a drobnějšími ţivočichy. Místy je velmi hojný.

Rana temporaria

3 páry ve slepém kanálu u

skokan hnědý

Sfingy a ve východním

parky, na výběr rozmnoţovacího

kanálu.

stanoviště je nenáročný. Je citlivější na

NV

Vyhledává vlhké stinné lesy a staré

přítomnost ryb více neţ ropucha obecná a skokan skřehotavý. Ardea cinerea

Pouze přelet jednotlivých

volavka popelavá

exemplářů.

nebylo to pozorováno. Hnízdí

Park, zejména jeho severní

v koloniích v lesích - často v luţních.

NT

Můţe v kanálech lovit potravu, ale

odlehlá část, by skýtal vhodné podmínky pro hnízdění, avšak hnízdění zde nebylo zaznamenáno. Corvus cornix

2 páry hnízdí především

vrána šedá

v severní části parku.

NT

Druh preferuje otevřenou krajinu s poli, stromořadími a loukami. Stanovištně park odpovídá ekologickým nárokům druhu.

41

Název druhu


Stupeň


ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Corvus corone

1 pár hnízdí především

vrána černá

v severní části parku,

stromořadími a loukami. Stanovištně

pozorován i smíšený pár

park odpovídá ekologickým nárokům

s předchozím druhem.

druhu.

Corvus frugilegus

Pozorovány desítky kusů na

havran polní

přeletu.

NT

VU

Druh preferuje otevřenou krajinu s poli,

Havran obývá zemědělskou krajinu s remízky, lesíky a parky.

Přibliţně do počátku tohoto tisíciletí byla v parku rozsáhlá kolonie havranů. Příčiny zániku této kolonie nejsou jasné. Park skýtá mnoho vhodných hnízdních příleţitostí pro havrany. Delichon urbica

K EVL nemá ţádný vztah.

NT

jiřička obecná

Hnízdí na budovách. Loví na otevřených místech v parku, např. nad poli a loukami, které poskytují dostatek hmyzu.

Dendrocopos minor


strakapoud malý

parku v místech, kde

listnatých lesích starých alejích, parcích

převládají staré stromy

a přestárlých sadech. Hnízdní dutinu si

v počtu minimálně tří párů -

vydlabává jen ve starém a trouchnivém

pravděpodobně

dřevě, a to častěji v odumřelých větvích

podhodnoceno. Stav stávající

neţ trouchnivých kmenech.

VU

Strakapoud malý hnízdí v řídkých

EVL dobře odpovídá stanovištním nárokům druhu. Dryocopus martius

Hnízdí minim. 2 páry v jiţní a

datel černý

středovýchodní části parku.

není vázán striktně na jedno místo.

Stav stanoviště je dobrý.

Většinou obývá rozsáhlejší lesní celky.

LC, N

Podobně jako strakapoud prostřední

Jedná se o zvlášť významný druh, který je klíčový pro udrţení větších ptáků, hnízdících v dutinách - holub doupňák, kavka obecná, sovy ad.

42

Název druhu


Stupeň


ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Ficedula albicollis


lejsek bělokrký

parku v počtu minim. pěti

lesy a parky s dostatkem dutin po

párů. Stanoviště je dobré.

datlovitých ptácích a přirozených dutin

NT, N

Je vázán na starší listnaté a smíšené

- po vyhnívání. Není vázán na konkrétní místo, ke hnízdění vyhledává vhodnou neobsazenou dutinu - je taţný a přiletuje poměrně pozdě, takţe většina dutin je často jiţ obsazena. Gallinula chloropus

Hnízdí na kanálech v počtu

slípka zelenonohá

minim. dvou párů. Vhhodná

nebo porosty křovin na březích

místa po celém průběhu

stojatých nebo pomalu tekoucích vod.

NT

Vyhledává ke hnízdění litorální porosty

kanálu. Larus ridibundus

Byl zaznamenán pouze přelet.

racek chechtavý

V prostředí EVL nemůţe

břehů rybníků, v blízkosti baţin, či

hnízdit.

slepých ramen řek.

Passer domesticus

Početně hnízdí na budovách

vrabec domácí

sousedících s parkem, tedy na

VU

Hnízdí v koloniích poblíţ zarostlých

LC

Hnízdí jak ve městech tak i na venkově.

LC

Vrabec polní má rád otevřené prostory

budovách u zámku, na zámku samotném, na hájovně aj. Do parku zalétá pouze za potravou, ale není na park potravně vázán. Passer montanus

Početně hnízdí na budovách

vrabec polní

sousedících s parkem, tedy na

s poli. Můţeme ho najít v alejích,

budovách u zámku, na zámku

starých sadech i na okrajích listnatých

samotném, na hájovně aj. Do

lesů.

parku zalétá pouze za potravou, ale není na park potravně vázán.

43

Název druhu


Stupeň


ohrožení

Popis biotopu druhu

(stav v roce 2009) Picus canus

Hnízdění nebylo doloţeno,

ţluna šedá

ale je vysoce pravděpodobné.

horské lesy, ale můţe ţít i ve

Byl zaznamenán nápadný

strukturovaných porostech níţin.

pokles stavů. Přibliţně do

V tomto směru vyhovují vhodné typy

roku 2000 hnízdila ţluna šedá

parků.

VU, N

Druh preferuje vysoce strukturované

v parku v počtu několika párů. Příčiny náhlého poklesu nejsou známy, souvisejí s celkovým poklesem v ČR, a zřejmě ve střední Evropě vůbec. Park skýtá vhodné prostředí. Picus viridis

Hnízdí v minim. počtu 8-10

ţluna zelená

párů. Dá se tedy říci, ţe je

různých prostředí, nejčastěji pak krajinu

v parku velmi hojná. Prostředí

s řídkými porosty vzrostlých listnatých

parku je vhodné, prospívá jí

stromů. Ekologicky stojí mezi

sečení travních porostů,

strakapoudem prostředním a datlem

protoţe sbírá potravu

černým, ale je méně náročná na výběr

převáţně na zemi.

stanovišť i stromů, v nichţ si vytesává

LC

Ţluna zelená vyhledává širokou škálu

dutinu. Vanellus vanellus

Byla zaznamenána pouze na

čejka chocholatá

přeletu. Nehnízdí.

VU

Hnízdním prostředím jsou vlhké louky a pastviny. Náhradním biotopem jsou pole, kde však musejí být prolákliny s déle přetrvávající vodou.

Lepus europaeus

Vyskytuje se roztroušeně

zajíc polní

především na okrajích EVL.

NT

Na charakter místa není náročný, běţná zemědělsky vyuţívaná krajina.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.2.1. ochrana přírody Území je nově vyhlašováno, nejsou známy činnosti OP, které by jej ovlivnily. Výjimkou je nevyloučení moţného významného vlivu a následné zpracování biologického hodnocení na obnovu osové aleje. Tento zásah patrně zabránil ovlivnění páchníka hnědého (O. barnabita), který se vyskytuje i v této aleji. Podrobněji viz kapitola 2.4.4. alej 1F. 44

2.2.2 lesní hospodářství V rámci EVL je pouze11 lesních pozemků o celkové výměře 2.9 ha. Pozemky svým charakterem odpovídají vegetaci okolních pozemků, které nejsou vedeny jako lesní půda. Některé pozemky jsou i vylišeny jako bezlesí na lesní půdě. Velmi často se jedná o porost akátů nebo nálet. V současné době nejsou lesy nijak vyuţívány. 2.2.3 zemědělské hospodaření Zemědělství v minulosti silně ovlivnilo podobu této krajiny. V 18. století byl vytvořen koncept tohoto území a tato pole se (i kdyţ v současnosti jinak vyuţívaná) zachovala do současné doby. Recentně jsou vyuţívána k extenzivnímu aţ intenzivnímu zemědělství. V případě absence aplikace insekticidů není znám způsob jak by mohl tento typ hospodaření ovlivnit předměty ochrany. V budoucnu se uvaţuje o převedení na drobná políčka a extenzifikaci. 2.2.4 rybníkářství V EVL nejsou rybníky 2.2.5 myslivost V rámci EVL jsou následující honitby: 1)

Název honitby Park Veltrusy Kód honitby 2111909009 Výměra honitby 267 ha

2)

Název honitby Obora Veltrusy Kód honitby 2111909010 Výměra honitby 17 ha

3)

Název honitby Na Vartě Chvatěruby Kód honitby 2111101007 Výměra honitby 1434 ha

4)

Název honitby Nová Ves Kód honitby 2111110001 Výměra honitby 1030 ha

V území je recentně na 17ha aktivně vyuţívaná obora s dančí zvěří. Jsou úvahy o jejím zdvojnásobení- Tato činnost není v rozporu s cíli ochrany, naopak. Spásání zvěře redukuje zmlazování křovin, coţ vede k vyššímu oslunění stromů, které vyhovuje roháčovi. Obornictví 45

zde vhodně nahrazuje lesní pastvu. 2.2.6 rybářství Územím protéká uměle udrţovaný kanál (Mlýnský potok), na kterém není provozováno rybářské právo. 2.2.7 rekreace a sport Území je vyuţívána jako výletní místo. V současné době není znám vliv na předmět ochrany. 2.2.8 těžba nerostných surovin V minulosti ani recentně není známa nejen těţba, ale ani plány na těţbu jakýchkoliv nerostných surovin. 2.2.9 jiné způsoby využívání Území je národní kulturní památkou. Potencionální spor, tak můţe vzniknou kolem různé představy péče o park a zejména o aleje - coţ ostatně dokládá nedávná minulost (viz kap. 2.4.4, alej 1F). Tento návrh plánu péče představuje kompromis mezi památkovou ochranou a ochranou přírody a dle našeho soudu ukazuje, ţe zájmy lze skloubit. Hlavní jádro sporu představovala centrální alej, přičemţ tento spor řeší tento PP. Stejně tak ve způsobu obnovy a údrţby boční aleje byla nalezena shoda. Výsledky jednání dávají naději, ţe ani v údrţbě o zbývající porosty parku nebude docházet ke sporům. Kaţdopádně bude při dalších jednáních nutné naslouchat i druhé straně a hledat kompromisní řešení, které jak se ukazuje, nemusí negativně ovlivnit ani jeden z předmětů ochrany. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plány Jsou zpracovány dva územní plány, pro katastrální území Veltrus je připraven z června 2006 dosud neschválený návrh. Dotčené území je vedeno jako nezastavitelné území - zámecký park (51). Přes území prochází dálková cyklistická trasa 204. Pro katastrální území Dušníky nad Vltavou, Nové Ouholice a Všestudy u Veltrus je zpracován nový návrh územního plánu z 8.12.2009, původní plán je z roku 2003. V obou dokumentech je dotčené území vedeno jako Ochranné pásmo Veltruského parku. Národní kulturní památka Z rozhodnutí ONV Mělník byla 30.1:1981 vyhlášena kulturní památka s názvem Veltrusy 46

zámek, park s evidenčním číslem /46/81/No. V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je veden pod rejstříkovým číslem 46700/2 – 1423. Výměra dle rozhodnutí je 339.00 ha. Prakticky celá EVL se vyskytuje na vyhlášené kulturní památce. Pro území je zpracován projekt na obnovu říčního koryta. Plán na obnovu celého parku není dosud zpracován ÚSES V rámci územního systému ekologické stability (dále ÚSES) je v západní části vymezen nadregionální biokoridor vedený v územním plánu Veltrus pod označením K58. Lokální biokoridory vedené v územním plánu Veltrus pod označením F/K58 a F/1483. V území se vyskytuje regionální biocentrum vedené v územním plánu Veltrus pod označením 1483, v územním plánu Všestud pod označením RBC 25. Toto biocentrum je na mapovém serveru ÚHÚL vedeno pod označením 606101/0025. Dvě lokální biocentra vedená v územním plánu Veltrus s označením "C" a "F" Produktovody Řešeným územím procházejí dva ropovody - DN 500 a DN 350 společnosti MERO ČR, a.s. A dále dva produktovody firmy Čepro, a.s., - DN 200 a DN 300. Ochranné pásmo dálkovodu hořlavých kapalin je definováno vládním nařízením č. 29/1959 Sb. a ČSN 650204 a je vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí.

47

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast

17 - Polabí

17 Polabí

Lesní hospodářský celek /

1248. Mělník 1

Jedná se o 8 parcel patřících 6

zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího

vlastníkům 1115m2

KÚ 787451 KN 144 - 1089m2

obvodu) v ZCHÚ (ha)

KÚ 706582 KN 834 - 4445 m2 KN 835 - 4665 m2 KN 836 - 719 m2 KN 840/2 - 834 m2 KN 844/2 - 1020 m2 KN 848/2 - 1664 m2 KN 849 - 3992 m2 Období platnosti LHP (LHO)

1.1.2007 -

osnovy nejsou převzaty vlastníky

31.12.2016

(stav k březnu 2010)

Organizace lesního hospodářství

LČR, s.p.

-

Niţší organizační jednotka

LS Mělník

-

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Vylišené SLT neodpovídá realitě. Na pozemcích jsou převážně akátové porosty různého stáří.

Přírodní lesní oblast: Soubor

Název SLT

Přirozená dřevinná skladba

Výměra Podíl

SLT

(ha)

(%)

Jilmový luh

DB4, JL2, JS2, HB1, LP, JV,

2,9

100

s ostruţiníkem

keře(JS) 2.9

100 %

lesních typů (SLT) 1L2

jeţiníkem Celkem

48

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat Název dřeviny Současné -ka

Současné

Přirozené

Přirozené

zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%)

Listnáče DB

dub

1,4

40

JL

jilm

0,7

20

JS

jasan

0,7

20

HB

habr

0,35

10

LP

lípa

+

+

JV

javor

0.07

3

+

+

AK

akát

1.74

60

TP

topol

0.87

30

VR

vrba

0.14

5

OL

olše

0.06

2

+

+

2.9

100 %

Celkem

+

+

-----

-----

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku

Mlýnský potok

Číslo hydrologického pořadí

není

Úsek dotčený ochranou

0.2 - 5

(řkm od–do) Charakter toku


Příčné objekty na toku

4 menší mosty, 2 lávky

Manipulační řád

existuje pouze koncept, který není pouţíván (bez jednacího čísla). V roce 2010 - 2011 by měl být zpracován nový manipulační řád.

Správce toku

Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, Praha, Malá Strana, 118 01

Správce rybářského revíru

Není rybářský revír

Rybářský revír

Není rybářský revír

Zarybňovací plán

není zpracován

49

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Území je popsáno a zhodnoceno s ohledem na předměty ochrany tedy s ohledem na druhy roháč obecný (Lucanus cervus) a páchník hnědý (Osmoderma barnabita). Metodika hodnocení viz kapitola 1.7.2. Pokud není uvedeno jinak (alej 1D a 1E) jsou detailní informace ke stavu druhů uvedeny v tabulkách kapitoly 1.7.2 a v Příloze II. mapa C, D a E. ALEJE 1A Stejnověká výsadba lip mladšího stáří situovaná západně od zámku. Pro druh páchník hnědý (Osmoderma barnabita) je tato část po několik desetiletí bezvýznamná. Boční alej jsme podle věku a stavu porostů rozdělily do čtyř segmentů. 1B Mladí, nově vysázení jedinci druhu Tilia x europaea ´Palllida´ východně od zámku. Jedná se o přední část boční aleje. Obecně se jedná o výsadbu méně vhodného, kónického a celkově niţšího taxonu lípy. Některé stromy jsou v mírně zhoršením zdravotním stavu. Část jedinců zcela odumřela. Pro druh páchník hnědý (Osmoderma barnabita) je tento prostor ještě řadu desetiletí bezvýznamný. 1C Segment boční aleje reprezentovaný středněvěkou výsadbou dřevin (60 – 80 let) tvoří lípy (Tilia cordata a Tilia plataphyllos). Vzhledem k věku stromů a nepřítomnosti dutin nebyl páchník hnědý (O. barnabita) zjištěn. Jedincům příliš neprospívá hustý spon aleje ani zastínění západní části aleje přiléhajícím porostem. V horizontu desetiletí mohou tyto stromy zdárně plnit funkci stromořadí a potencionálně během jednoho či dvou desetiletí nabízet vhodné stanoviště pro vývoj páchníka hnědého (O. barnabita). Plochy 1D a 1E jsou jádrovým územím výskytu páchníka v EVL. Díky svému stavu je tato část rozdělena do dvou celků, pro které je navrhována odlišná vize péče. Recentně se jedná o klíčovou část EVL pro přeţití páchníka hnědého (O. barnabita) na lokalitě, z těchto důvodů řešíme pro tyto dvě dílčí plochy detailně stav jednotlivých stromů a jejich význam pro zmíněný druh. Protoţe se jedná o klíčovou část byl podle následujících pravidel zpracován detailní průzkum stavu jednotlivých stromů.

50

U všech dřevin byly změřeny a určeny základní parametry, které byly následně zapsány do tabulky (Příloha I, tabulka C): 1. Číslo dřeviny v tabulce a mapě dendrologického průzkumu 2. Latinský název dřeviny (rod, druh, případně kultivar) 3. Páchník hnědý (viz dále) 4. Výška dřeviny (m) 5. Výška nasazení koruny (m) 6. Průměr kmene - měřen ve výčetní výši (cm) 7. Obvod kmene ve výčetní výši (cm) 8. Průmět koruny (m) 9. Zdravotní stav (dle přiloţené stupnice) 10. Vitalita dřeviny (dle přiloţené stupnice) 11. Sadovnická hodnota (dle přiloţené stupnice) 12. Fyziologické stáří dřeviny (věkové skupiny dle tabulky) 13. Perspektiva dřeviny na stanovišti 14. Provozní bezpečnost dřeviny 15. Dřeviny k ponechání jako torzo – označení T 16. Poznámka Bod 3 - Stupnice vazby páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) na jednotlivé stromy: 1 – zjištěny pobytové znaky páchníka, dřevinu vţdy zachovat alespoň jako ţivé torz. Jediná výjimka je označena 1b a je určena k pokácení - došlo k rozvalení stromu 2 – páchníka nebylo moţné ověřit (dutina nedostupná) 3 – pobytové znaky páchníka nebyly zjištěny, moţné uvaţovat o kácení 0 – nezjištěna dutina Bod 9 - Zdravotní stav dřeviny: Zdravotní stav je jedním z faktorů, který musí být brán v úvahu při jakémkoliv hodnocení stromů v zahradní a krajinářské tvorbě. Vyjadřuje se buď samostatně, nebo je součástí syntetických ukazatelů jako je například sadovnická hodnota. Ţivotaschopnost dřevin je závislá na jejich stáří a je ovlivněna jak genetickou výbavou, tak biotickými, abiotickými i entropickými faktory prostředí. Zdravotní stav stromu hodnotí strom z hlediska narušení jeho kořenového systému, kmene a 51

větví. Jako narušení se chápe především přítomnost růstových defektů (například tlakových vidlic), zjištěná mechanická poškození (rány, strţená kůra apod.) a napadení patogenními organismy (především dřevokaznými houbami). Do hodnocení se nezařazuje vliv nevhodného ořezu, který se případně hodnotí zvlášť. Stupně zdravotního stavu: 0 – výborný zdravotní stav – stromy bez jakéhokoliv poškození, s dlouhodobým předpokladem zachování tohoto stavu 1 – dobrý zdravotní stav – stromy bez poškození, jen s nepatrnými odchylkami od normálu, s dlouhodobým předpokladem zachování tohoto stavu. Na dřevině se mohou vyskytovat defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků. 2 – zhoršený zdravotní stav – stromy mírně poškozené, respektive vykazující odchylky od normálu. Na dřevině se vyskytuje narušení zásadnějšího charakteru, často vyţadující stabilizační zásah. 3 – výrazně zhoršený zdravotní stav – stromy výrazně poškozené, respektive vykazující výrazné odchylky od normálu, jejichţ existence není bezprostředně ohroţena. Na dřevině se objevuje souběh defektů který vyţaduje stabilizační zásah, často sniţující perspektivu hodnoceného stromu, u těchto dřevin lze očekávat alespoň střednědobou existenci. 4 – silně narušený zdravotní stav – stromy silně poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od normálu, jejich existence je ohroţena bezprostředně, nebo během poměrně krátkého období, moţnost stabilizace je velmi nízká, perspektiva růstu a vývoje je zkrácená. 5 – velmi špatný zdravotní stav – stromy odumřelé nebo téměř odumřelé, nebo v takovém stavu, ţe jejich perspektiva je pouze krátkodobá Bod 10 - Vitalita dřeviny: Vitalita nebo-li životaschopnost je jedním z faktorů, který musí být brán v úvahu při jakémkoliv hodnocení stromů v zahradní a krajinářské tvorbě. Vyjadřuje se buď samostatně, nebo je součástí syntetických ukazatelů jako je například sadovnická hodnota. Ţivotaschopnost dřevin je závislá na jejich stáří a je ovlivněna jak genetickou výbavou, tak biotickými, abiotickými i entropickými faktory prostředí. Vitalita dřevin, především pak stromů má dva aspekty a to fyziologický a biomechanický. Fyziologickým poškozením dřeviny je například poškození chorobou nebo škůdcem, nebo například velmi nízká produkce asimilátů, která 52

nestačí pokrýt potřeby jedince. K biomechanickým, nebo-li statickým poškozením dřevin patří například zlom nebo vývrat. Projevem vitality dřeviny je především: Výkonnost (růst, vývoj, rozmnoţování a šíření určitého jedince) Přizpůsobivost vnějšímu prostředí Odolnost vůči chorobám a škůdcům Regenerační schopnost Zdravotní stav – vyjadřuje se jako odchylka od normálního stavu Některé projevy nebo ukazatele vitality je moţno kvantifikovat (například ztráta olistění) nebo poměrně přesně charakterizovat (například charakter zavětvení) a ze stupně poškození těchto faktorů lze poměrně přesně určit stupeň vitality. Z praktického hlediska velmi důleţité zjišťovat tendenci ve vývoji vitality v časových odstupech, čímţ se vypovídací hodnota těchto údajů výrazně zvětšuje. Stupně vitality: 1 - optimální vitalita – stromy bez poškození, jen s nepatrnými odchylkami od normálu, s dlouhodobým předpokladem zachování tohoto stavu 2 – mírně sníţená vitalita – stromy mírně poškozené, respektive vykazující odchylky od normálu. Některé mírné odchylky od normálu, dle kterých se posuzuje fyziologická vitalita, nemusí vţdy znamenat její skutečný pokles. Týká se to především listové plochy, jejíţ mírně zmenšení, určitá změna barvy atd. mohou být přechodnou záleţitostí vyvolanou například suchým rokem, pozdními mrazíky nebo silnou plodností. 3 – středně sníţená vitalita – stromy výrazně poškozené, respektive vykazující výrazné odchylky od normálu, jejichţ existence není bezprostředně ohroţena. Fyziologická sloţka vitality se ještě můţe u mladších a středně starých stromů ve větším nebo menším rozsahu zlepšit, pokud se podstatně omezí nebo zcela odstraní vnější negativní vlivu, za těchto podmínek u nich lze očekávat alespoň střednědobou existenci. 4 – silně sníţená vitalita – stromy silně poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od normálu, jejich existence je ohroţena bezprostředně, nebo během poměrně krátkého období 5 – ţádná vitalita – stromy prakticky bez projevů fyziologické vitality, odumřelé nebo téměř odumřelé, vyvrácené nebo zlomené

53

Bod 11 - Sadovnická hodnota dřeviny: Sadovnická hodnota Sadovnické ohodnocení podle stupnice 1 -5. Hodnotí se zdravotní stav dřeviny (stav kmene, stav koruny), její vitalita a stabilita, stav okolního prostředí, kvalita dřeviny a její umístění vzhledem ke kompozičnímu záměru, celkový vzhled dřeviny. 1 – Nejvyšší moţné hodnocení. Dřeviny absolutně zdravé, typického habitu

a

vzhledu, plně zavětvené dřeviny s dlouhodobým výhledem další existence. Většinou se jedná o solitérní jedince, či dřeviny dobře vyvinuté v podrostu či skupině. V kompozici jsou tyto dřeviny umístěny příznivě a je nezbytně nutné počítat s jejich zachováním a vyuţitím v řešeném prostoru a území 2 – Dřeviny zdravé, dobře vyvinuté, typického tvaru, jen nevýrazně narušené s výrazným předpokladem dlouhodobého vývoje. V případě menšího narušení by neměl být poškozen jejich kmen ani narušen tvar koruny. Neúplné zavětvení nesmí být omezením schopnosti dalšího vývoje. Sadovnicky se jedná o dřeviny s důleţitou funkcí, nemělo by dojít k jejich likvidaci (pouze v nezbytně nutných případech), měly by být zahrnuty do kompozice řešeného území. 3- Dřeviny zdravé, jen nepodstatně poškozené, tvarově se mohou lišit od příslušného typu, mohou být od spodu výrazně odvětvené (za předpokladu dobrého obrůstání, nebo v případě, ţe holé kmeny nejsou závadou vzhledu), mladé dřeviny dosud nedostatečně

vyvinuté,

vţdy

s dlouhodobým

výhledem

existence.

Podle

kompozičních záměrů a potřeb lze tyto dřeviny ponechat nebo odstranit. Dendrologicky hodnotné, ale poškozené jedince je třeba ponechat na doţití. 4 – Dřeviny značně poškozené, deformované, vysoko vyvětvené (bez předpokladu dobrého obrůstání), velmi staré, málo vitální, výrazně prosychající, nebo lišící se od typického druhu, s omezeným předpokladem dalšího vývoje, i nově dosazené nekvalitní stromy s nedostatečně zapěstovanou nebo téměř ţádnou korunou, bez perspektivy dalšího dlouhodobějšího zachování. Jedná se o dřeviny nevyhovující, s určením k okamţitému nebo postupnému odstranění, podle kompozičního záměru a zejména postupu obnovy. 5 – Dřeviny zdravotně i vzhledově velmi poškozené, ohroţující ostatní, odumírající, hrozící zřícením, předpoklady jejich další existence jsou minimální. Tyto dřeviny jsou určeny k okamţité likvidaci, v obnovené kompozici se s nimi neuvaţuje.

54

Bod 12 - Fyziologické stáří dřeviny: 1 - stáří dřeviny 0 - 15 let 2 - stáří dřeviny 15 - 40 let 3 - stáří dřeviny 40 - 60 let 4 - stáří dřeviny 60 - 80 let 5 - stáří dřeviny 80 - 100 let 6 - stáří dřeviny 100 - 150 let 7 - stáří dřeviny 150 - 200 let Bod 12 - Perspektiva dřeviny: Perspektiva dřeviny na stanovišti: D - Dlouhodobá , předpokládaná doba růstu a vývoje dřeviny na stanovišti je delší neţ 40

let (za normálního průběhu povětrnostních podmínek a bez dalších

nepředpokládatelných negativních vlivů okolí) S - Střednědobá, předpokládaná doba růstu a vývoje dřeviny na stanovišti je 5 - 40 let (za

normálního

průběhu

povětrnostních

podmínek

a

bez

dalších

nepředpokládatelných negativních vlivů okolí) K - Krátkodobá, – předpokládaná doba růstu a vývoje dřeviny na stanovišti je menší neţ 5 let Bod 13 - Provozní bezpečnost dřeviny: H – havarijní dřevina, dřevina svou přítomností akutně ohroţující okolí N – nevyhovující dřevina, dřevina aktuálně neohroţuje, ale v nejbliţší době je nutný stabilizační zásah nebo skácení dřeviny Z – dřevina k zásahu, dřevina vyţaduje v dohledné době (cca do 3 let) určitý stabilizační zásah pro zvýšení její provozní bezpečnosti B – dřevina bez známek narušení provozní bezpečnosti 1D Je lokalizována od konce nové výsadby lip (segment 1B) po můstek přes suchý kanál (po segment 1E). Dnes tento úsek zahrnuje 122 kusů dřevin. Jedná se o druhy rodu lípa (zejména Tilia cordata - L. srdčitá) a Aesculus hippocastanum (jírovec maďal), jednotlivě jsou zde zastoupeny ještě Fraxinus excelsior (jasan ztepilý), Betula pendula (bříza bělokorá) a 55

Quercus robur (dub letní)). Ve vztahu k aleji jako celku se tento segment dá charakterizovat jako zcela rozpadlý. Více neţ polovina jedinců zde chybí. Ze stávajících jedinců je 62 zdravotního stavu 4 a 5. Tedy ve fázi brzkého doţití, případně rozpadu. Detailní popis umístění a stavu dřevin viz Příloha I. tabulka C a Příloha II. mapa C, I, J a K. Pobytové znaky páchníka byly zjištěny v devíti stromech. Výskyt v dalších 23 dutinách není moţné ověřit, v sedmi dutinách se druh nevyskytoval. Jedná se o perspektivní místo, protoţe jsou zde plánovány prioritně zásahy nebudeme zde řešit podrobněji odhady vzniku dutin. Detailní popis viz tabulky kapitola 1.7.2., Příloha II. mapa C, D, E, I, J a K. 1E Jedná se úsek boční aleje od můstku kde končí segment 1D po poslední strom nejstarší generace (po segment 1C) a zahrnuje 142 stromů. V drtivé většině se jedná o druh Tilia cordata (lípa srdčitá). Jednotlivě se ještě objevuje Fraxinus excelsior. (jasan ztepilý). Jako celek působí tento segment nejvíce kompaktním dojmem. Jedná se o nejdochovanější historický fragment aleje. Zcela zde chybí jen necelá třetina jedinců. Ze stávajících je 55 kusů ve zdravotním stavu 4 a 5. Detailní popis umístění a stavu dřevin viz Příloha I. tabulka C a Příloha II. mapa C, I, J a K. Pobytové znaky páchníka byly zjištěny v osmi stromech. Výskyt v dalších 41 dutinách není moţné ověřit, ve 13 dutinách se druh nevyskytoval. Jedná se o perspektivní místo, protoţe jsou zde plánovány prioritně zásahy nebudeme zde řešit podrobněji odhady vzniku dutin. Detailní popis viz tabulky kapitola 1.7.2., Příloha II. mapa C, D, E, I, J a K. 1F Jedná se o osovou alej. V současnosti se v aleji vyskytují zejména druhy Acer platanoides (javor mléč), Robinia pseudoaccacia (trnovník akát) , Tilia cordata (lípa srdčitá), ojediněle pak Ulmus laevis (jilm vaz). Z historického hlediska (dle zřejmě nejstarších jedinců) byla původní historická alej zcela, nebo v převáţné většině z druhu Robinia pseudoaccacia (trnovník akát). Většina dřevin v aleji je ve zhoršeném zdravotním stavu a to i přes prováděné arboristické zásahy. Obecně lze konstatovat, ţe perspektiva většiny jedinců je pouze krátkodobá. Mladší dosazovaní jedinci pak neprosperují téměř vůbec. Zhruba třetina z původního počtu stromů v aleji nyní zcela chybí. V aleji byly v rámci našeho průzkumu zjištěny pouze 4 obsazené dutiny. Dvě byly v akátu, po jedné v lípě a javoru.V 16 dutinách nebyl druh zjištěn a výskyt v dalších 31 dutinách 56

nebylo moţné ověřit. Naše zjištění (metodika viz kap. 1.7.2) nekorespondují s průzkumem (Farkač a Král 2002), který slouţil pro biologické hodnocení projektu na obnovu aleje (viz kap. 2.2 a 2.5). Farkač a Král uvádějí celkem 28 obsazených dutin z toho 22 u Tilia cordata (lípa srdčitá) a 6 u Acer platanoides (javor mléč). Dále uvádějí 15 neobsazených dutin. Ve zprávě nesouhlasí celkový počet stromů s dutinou - 43 u průzkumu Farmaře a Krále vs. 51 u našeho průzkumu. Tento rozdíl by jen velmi obtíţně šlo vysvětlit časovým rozdílem v realizaci studií. Výrazný je především, ale počet zjištěných obsazených dutin. I kdybychom přepočítali poměr obsazených a neobsazených dutin na dutiny, které nebylo moţné ověřit dostali bychom výrazně niţší počet obsazených dutin. Vzhledem k tomu, ţe jsou ověřovány pobytové znaky v dutinách, které se zachovají rozhodně několik let není ani tento rozdíl moţné dle našeho soudu vysvětlit časovým rozdílem v realizaci průzkumů. Dále dvě z námi nalezených obsazených dutin byly nalezeny v akátu, který není v předchozí zprávě řešen. Dle našich poznatků je hlavní osová alej pouze vedlejším zdrojem vhodných dutin pro zmiňovaný druh, který má těţiště svého výskytu v rámci této EVL v boční/okruţní aleji, které je i s ohledem na její havarijní stav nutné věnovat hlavní pozornost. Z kompozičního, provozně funkčního bezpečnostního hlediska je hlavní osová alej dnes téměř nefunkční a mělo by být přikročeno k její kompletní rekonstrukci. Z těchto důvodů nebudeme podrobněji řešit vznik nabídky nových dutin. Z kompozičního hlediska se jedná o hlavní a zásadní pohledovou osu celého objektu. 1G Jde o okraj lesa, který patrně býval alejí, coţ naznačuje pravidelný spon dřevin, jejich podobné stáří a místy patrné zbytky cesty. V jiţní části dominují akáty, v severní potom převáţně vzrostlé duby. Celé stanoviště je masivně zarostlé vzrostlým náletem. Na stanovišti byl zaznamenán roháč, páchník nebyl zjištěn, coţ by, ale mohlo být dáno skutečností, ţe dutiny na dubech jsou značně vysoko a nebylo je moţné ověřit. Kaţdopádně se při vhodných zásazích (např. vyřezání podrostu) jedná o velmi perspektivní stanoviště pro oba druhy. S ohledem na páchníka zde byla zjištěna jedna neobsazená dutina a osm dutin nebylo moţné ověřit. jak bylo uvedeno jedná se o velmi perspektivní místo, do dvaceti let by zde mohlo vzniknout do 50 dutin.

57

1H Jedná se o akátovou alej, či přesněji lem lesa a cesty. Recentně byly zjištěny pouze 3 neověřené dutiny. Během dalších dvaceti let lze předpokládat vznik dalších dvou dutin. Recentně nemá toto stanoviště ani pro jeden z předmětných druhů význam. Vzhledem k nízké afinitě páchníka k těmto dřevinám, lze konstatovat, ţe toto místo nemá význam ani do budoucna. PARKOVÉ POROSTY 2A Porost v západní části při vstupu hlavní branou do parku. Porosty jsou recentně ve velkém zápoji, v průměru s velkým zmlazením různého stáří. Na západě se vyskytuje akátina. Ve střední části převaţuje jasano-dubový porost. V severní části dominuje jasan, přimísen je dub, jednotlivě se objevuje lípa, javor, jilm a habr. Patrně nejzajímavější je s ohledem na předměty ochrany východní část, kde převaţují duby a jasany s velkým podílem starých stromů. V západní části je na okraji lipová alej, jedná se ale o středněvěké jedince, kteří jsou navíc zastíněni okolními porosty. Na stanovišti byl zaznamenán roháč, jde o místo, které po sníţení zapojení bude dlouhodobě perspektivní. Na této ploše byl nalezen jeden jasan s pobytovými znaky páchníka. Šest dutin bylo bez výskytu druhu, 34 dutin nebylo moţné ověřit. Při vhodných zásazích by do 20 let zde mohlo být přes 200 vhodných dutin. 2B Jde o oplocenou část slouţící jako obora. Jde o velmi světlý porost starých dubů s podílem jírovce maďalu, který se recentně začíná rozpadat. jednotlivě se vyskytuje javor a lípa. Při jiţním okraji rostou jasany a olše. Na ploše byly zaznamenány imága roháče obecného (L. cervus), dlouhodobě se jedná o perspektivní místo. I přes vhodnost stanoviště pro páchníka hnědého (O. barnabita) zde druh nebyl zaznamenán. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, ţe na lokalitě převaţuje dub, ve kterém vznikají dutiny později a jsou tedy situovány vysoko v korunách stromů. celkem zde bylo nalezeno 13 neobsazených dutin, 66 dutin nebylo moţné ověřit. Podle odhadu by zde do 20 let mohlo být k dispozici dalších cca 250 dutin. 2C Jde o porosty s velkou pokryvností. V severní části je stará akátina. Ve zbytku porostu roste jasan a dub, přimísen je javor a lípa. V porostu je velký počet starých stromů převáţně dubů a lip. 58

Na lokalitě nebyla zaznamenána imága roháče, při prosvětlení porostů se ale jedná o velmi vhodné místo. Páchník zde také nebyl recentně nalezen. Bylo nalezeno 7 stromů s dutinou bez páchníka, 18 dutin nebylo moţné ověřit. Podle odhadu by zde do 20 let mohlo být k dispozici přes 100 dutin. 2D V porostu u zámku převaţují staré duby a lípy. Směrem na východ se objevuje jasan a javor. Jedná se opět o zapojené porosty. Na ploše byl během průzkumu nalezen roháč. Při vhodných zásazích se jedná o perspektivní stanoviště pro tento druh. Páchník zde nebyl zaznamenán. Celkově je těchto místech málo stromů s dutinami, bylo nalezenou pouze 7 stromů s dutinami, které nebylo moţné ověřit. Podle odhadu by zde za 20 let mohlo být 25 stromů s dutinami. 2E V porostu dominuje akát, vyskytuje se zde i několik starších dubů. Dále zde roste vtroušeně javor, jasan a lípa. Na ploše nebyl během průzkumu nalezen roháč. Při vhodných zásazích by se zde ale mohl vyskytovat. Páchník také nebyl zaznamenán. Celkově je zde stejně jako na předchozí ploše málo stromů s dutinami, bylo nalezenou pouze 5 stromů s dutinami, které nebylo moţné ověřit. Podle odhadu by zde za 20 let mohlo být 25 stromů s dutinami. 2F Jde pro roháče i páchníka nevhodný porost. Jsou zde zastoupeny topoly a akát. Místy nálet různého stáří. 2G Opět se jedná o porosty s velkou pokryvností. Dominantní dřevinou je jasan, dále je zastoupen dub a přimísena lípa, javor a topol. Na ploše byl nalezen roháč, dlouhodobě by se při vhodných zásazích mělo jednat o perspektivní místo. Byla zde zaznamenána i jedna dutina s pobytovými znaky páchníka. Pět dutin bylo negativních, 18 dutin nebylo moţné ověřit. Podle odhadu by zde do dvaceti let mohlo vzniknout 60 dutin. 2H Porost s velkou pokryvností, dominantní dřeviny jsou jasan a topoly. Přítomen je i dub, javor a lípa. Na lokalitě byl zjištěn roháč, nebyla ale nalezena ţádná dutina s páchníkem. Byly nalezeny dvě neobsazené dutiny, 6 dutin nebylo moţné ověřit. Na lokalitě by mohlo být za dvacet let 30 nových dutin. Pakliţe by došlo k uvolnění starších stromů a prosvětlení porostů jednalo by se o vhodné stanoviště jak pro roháče tak páchníka. 59

2CH Rozpadající se porosty sloţené převáţně z topolu a jasanu. Místy je přítomno několik dubů, javorů a lip. Nebyl zde zjištěn roháč a během několika desetiletí je pro něj plocha nevhodná. Podobné je to s páchníkem který zde nebyl zjištěn. Je zde sice velký počet dutin (22) a do dvaceti let by jich zde mělo být kolem 130, jedná se ale převáţně o kultivary topolu. I přes velký počet jedinců tohoto druhu v EVL a velkému počtu dutin v nich nebyl zjištěn ani jeden obsazený strom. Patrně dutiny v těchto topolech druhu zcela nevyhovují. 2I Plocha s jasanem, dubem a vtroušeně lípou a akátem. Místně byly provedeny dosadby smrku. V porostu je několik starších dubů. Porost ve východní části navazuje na boční alej, kterou zastiňuje. Podle historických dokladů, ale dříve byl porost od aleje oddělen. Na lokalitě byl zjištěn roháč. Páchník nebyl nalezen, byly zjištěny pouze čtyři dutiny, které nebylo moţné ověřit. Do dalších dvaceti let by mohlo vzniknout přibliţně 30 dutin. Jedná se o perspektivní porost pro oba druhy. 2J Porost, který je poznamenán velkým mnoţstvím nevhodných pěstebních zásahů. Jde o jasanovo-dubové porosty. ve střední části jsou staré topoly a několik lip. Místy je přítomen akát a došlo k výsadbám smrku. V levé části je cca 10 velmi starých dubů. Porost ve východní části stíní boční aleji. Podle dochovaných map, zde byl porost s velkou pravděpodobností od aleje oddělen luční enklávou. Roháč obecný (L. cervus) zde nebyl zjištěn, ale stejně jako na většině EVL i zde by se jednalo při zavedení managementu o vhodné stanoviště. Byla zde nalezena jedna ¨dutina bez páchníka a 19 jich nebylo ověřeno. Do dvaceti let by zde mohlo vzniknout více jak 100 vhodných dutin. 2K Izolovaný porost s převaţujícím dubem a několika jedinci lip. V porostu byl nalezen roháč. Byla nalezena jedna neobsazená dutina a tři dutiny nebylo moţné ověřit. Do dalších 20 let by mohlo vzniknout cca 15 dutin. Vzhledem k blízkosti centrální aleje v disperzní schopnosti páchníka se jeví plocha velmi progresivně a měla by jí být věnována pozornost. 2L Izolovaný porost s velmi starými duby. Dále jsou přítomny lípy a javory. Roháč nebyl nalezen, ale porost je pro tento druh vhodný. Byly nalezeny pouze dvě neověřené dutiny, během dalších 20 let by mohly vzniknout dutiny v dalších cca 6 stromech. Porost je dlouhodobě velmi perspektivní a stojí za pozornost. 60

2M V izolovaném porostu je několik starších dubů, dále pak akát a jasan. Je zde rozvinuto keřové patro. Roháč zde nebyl nalezen, ale potencionálně by zde při vhodné péči mohl být. Nebyla zde nalezena ţádná dutina, do 20 let je moţný vznik dutin na cca čtyřech stromech. 2N Jde o porost dubů, javorů a akátů. Porost je mladý, se stále patrnými stopami po povodni. Nebyl zde zjištěn ani roháč ani páchník. Byly nalezeny pouze dvě dutiny. Do dvaceti let lze předpokládat pouze vznik cca 5 nových. V západní části jsou akáty 2O Jedná se o park v okolí zámku sloţený z javorů, jilmů, dubů, jírovců a lip. V současné době nebyl zjištěn ani roháč. Bylo nalezeno pouze 6 dutin, přičemţ je nebylo moţné ověřit. Stromy jsou převáţně mladé a i do blízké budoucnosti nepřibude větší počet dutin. X2 Jedná se o mozaiku degradovaných lučních porostů, rozsáhlých různě starých náletů a zbytků lesnatých porostů, které mají ale nevhodnou skladbu - Populus canadensis (topol kanadský). a Robinia pseudoaccacia (trnovník akát). Jde o místo z části nevhodné jak pro roháče obecného (L. cervus) tak pro páchníka hnědého (O. barnabita). Pokud by byly realizovány vhodné zásahy bude toto místo potenciálně vyuţitelné aţ v delším časovém horizontu. Protoţe se zde druhy zřejmě aktuálně nevyskytují a je důleţitější řešit zejména stav alejí, nejsou během platnosti tohoto PP zde naplánovány zásahy. Další části EVL Zcela ţádný význam pro roháče obecného (L. cervus) i páchníka hnědého (O. barnabita) jak recentně tak dlouhodobě nemají pole a louky 3A, 3B, 3C, 3D, 3E, 3F, 3G, 3H, 3CH, 3I, 3J, vlastní zámek a přilehlé hospodářské objekty - X1.

61

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je nově vyhlašované, nejsou známy ţádné zásahy, které by byly provedeny s cílem zlepšení podmínek pro předměty ochrany. V území se ale vede spor mezi "památkáři a ochranáři" o podobu obnovy centrální aleje. V rámci předběţné ochrany území, správce provedl biologické hodnocení na projekt obnovy aleje. Tento posudek vyzněl negativně. Centrální, ale i boční alej je tak v havarijním stavu. Navrhovaný Plán péče bere tento konflikt mezi památkovou ochranou a ochranou přírody v úvahu a je proto koncipován zcela inovačním způsobem. Stav populací obou druhů je popsán výše, ve stručnosti lze říci, ţe druh páchník hnědý (O. barnabita) se recentně vyskytuje převáţně v boční aleji. Velký význam osové aleje uváděný v podkladové studii (Farkač a Král 2002) pro biologické hodnocení (Volf 2007) nebyl potvrzen. Nároky druhu jsou poměrně specifické a i kdyţ neexistuje jednotný přístup k obnově historických alejích lze předpokládat, ţe i v budoucnu by mohlo docházet ke konfliktům. Proto je koncept plánu péče vytvořen tak, aby docházelo k postupnému rozšíření druhu i do dalších částí parku, a tak k postupnému umenšení významu výskytu v aleji. Tento princip by měl umoţnit větší toleranci ochrany přírody při budoucích obnovách či údrţbě alejí. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nepředpokládá se konflikt při ochraně obou druhů – roháč obecný (L. cervus) a páchník hnědý (O. barnabita). Roháč je sice svým vývojem vázán pouze na duby na rozdíl od polyfágních larev páchníka, nicméně oba druhy mají podobné nároky. Oba vyţadují starší osluněné stromy. Při zásazích by tedy nemělo být nutné preferovat jeden či druhý druhu. Po konzultacích s odborníky na obnovu parků a alejí a se správcem a majitelem většiny pozemků - Národním památkovým ústavem, by nemělo docházet k protichůdným poţadavkům. Problémem by mohly být aleje, nicméně jak se ukazuje v tomto PP je moţné najít kompromis akceptovatelný pro obě strany. Pokud bude PP skutečně realizovaný zmenší se výrazně třecí plochy, a tedy i případné neshody v názorech na obnovu alejí. V kaţdém případně je nutné si uvědomit, ţe nesmí dojít k zásahům váţně ohroţující vývoj nebo prosperitu některého z předmětů ochrany. Na druhou stranu je moţné odstranit strom s výskytem některého z druhů, pokud tak bude učiněno s cílem zachování dlouhodobé perspektivy populace.

62

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.1.1. péče o lesy Lesní pozemky jsou jen drobné fragmenty, přičemţ řada z nich je ve špatném stavu. Některé porostní skupiny jsou vedeny jako bezlesí na lesní půdě. Na lesních pozemcích navíc nebudou probíhat cílené zásahy pro zlepšení podmínek v rámci EVL pro předmětné druhy. Proto zde nemá ţádný smysl řešit směrnici a porostové tabulky pro jednotlivé porosty. V rámci lesních pozemků se tak omezíme pouze na jejich popis (viz kap 2) a na jejich vylišení - viz Příloha II. mapy F, G a H. Na těchto pozemcích je nutné při zásazích respektovat následující pravidla: 1. Ponechávat všechny staré jedince dubů a lip. 2. Při těţbě ponechávat doupné stromy dub, lip, javorů, jasanů a případně vhodných akátů. 3. Při těţbě se snaţit ponechat co nejvíce jedinců listnáčů, zejména dubů a lip. 4.Při dosadbě či výsadbě preferovat výsadbu listnatých dřevin , zejména dub a lípu. 5. Neodstraňovat pařezy dubu. Přílohy: Příloha II., mapa F:Porostová mapa - lesnická mapa typologická. Příloha II., mapa G: Soubory lesních typů. Příloha II., mapa H:Stupně přirozenosti lesních porostů 3.1.1.2. péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Součástí navrhované MZCHÚ je Mlýnský potok. Zpracovatelům PP není znám vliv jeho běţného vyuţívání či údrţby na druhy uvedené v předmětu ochrany. V roce 2009 byl zpracován plán na obnovu tohoto toku ( v technické dokumentaci uvedené jako "Obnova zámeckého kanálu Veltrusy. SO 01 - Úprava koryta) pro NPÚ Střední Čechy. Zpracovatelé PP nevidí důvod pro neschválení rekonstrukce příslušnými OOP.

63

3.1.1.3 péče o nelesní pozemky KONCEPT PÉČE A ZÁSAHŮ Jak jiţ bylo v textu opakovaně uvedeno, jsou předmětem ochrany dva druhy. L. cervus se vyskytuje na řadě ploch v rámci EVL, jeho populace ale nejspíše není příliš početná. Pro zlepšení stavu slouţí řada zásahů spočívajících v prosvětlení porostů. Situace u druhu páchník hnědý (O. barnabita) je podstatně komplikovanější. Druh se prakticky vyskytuje jen v rámci boční a omezeně i v osové aleji. Dlouhodobé udrţení prosperující populace druhu s takto specifickými nároky je velmi obtíţné. Zde navíc ochrana přírody naráţí na památkovou ochranu a na poţadavky na zachování kompozičního konceptu parku. Proto lze navržený PP rozdělit na dvě části a sice (1.) na sanaci rozpadajících se alejí a jejich stabilizaci a (2.) na vytvoření vhodných podmínek v okolních parkových porostech. První část by měla pomoci prodloužit současné optimální podmínky v alejích pro řešený druh než druhá část povede ke vzniku dostatku vhodných dutin v okolí a k jejich kolonizaci. Zásadním cílem tohoto konceptu je snížení významnosti alejí pro páchníka hnědého (O. barnabita) na této lokalitě, a tedy zvýšení šancí na dlouhodobé přežití druhu. První fáze realizace této dlouhodobé koncepce tak sice může vést k zásahu do populace druhu, ale ta je učiněna pro zajištění jejího dlouhodobého přežití. Bez těchto zásahů se klíčová alej v poměrně krátké době prakticky celá rozpadne, což může vést až k zániku druhu. Co se týče vyuţití jednotlivých částí alejí, pak je nutné zdůraznit, ţe recentně se páchník v boční aleji vyskytuje v segmentech 1D a 1E. Segment 1D je podstatně více rozpadlý, opatření mají spočívat v sanaci obsazených nebo potencionálně obsazených stromů, pokácení stromů nevhodných a ve výsadbě nových. Zásahy na 1E mají vést převáţně k zajištění bezpečnosti a prodlouţení ţivotnosti toho segmentu (viz dále). Vymezení území podle typů zásahů: I. Ošetření klíčových částí alejí (zásahové plochy 1B, 1C, 1D, 1E a 1F) (viz Příloha II. mapa C) Cílem navrţených opatření je kontinuální zachování páchníka hnědého a zároveň částečná obnova a stabilizace aleje jako významného kompozičního celku, který je nedílnou význačnou součástí národní kulturní památky Veltrusy. Oba tyto cíle se dají poměrně jednoduchým způsobem skloubit tak, aby došlo k jejich zdárnému naplnění. Zcela zásadní pro přeţití obou řešených sloţek (alej jako celek, páchník hnědý) je započetí stabilizačních prací. Vlivem fatální nečinnosti je dnes ohroţena jak alej 64

jako celek, tak zcela logicky i jednotliví jedinci poskytující ţivotní prostor páchníkovi. Díky neřešení problému (stabilizace dřevin) se jiţ řada jedinců v aleji rozpadla a došlo k zániku mnoha potencionálně vhodných či dokonce obsazených stromů. Nastoupený trend se zcela jistě podepsal na úbytku páchníka v této lokalitě. Spolu se stabilizací jednotlivých dřevin by také mělo dojít k výsadbám nových jedinců, kteří postupně v dlouhodobém horizontu převezmou funkce těch stávajících. Použité typy zásahů a) řez - hlavním cílem tohoto komplexního ošetření je odstranění větví suchých, mechanicky poškozených, odumírajících, zavěšených, kříţících se a vzájemně se odírajících. To vše při zachování charakteristického habitu daného taxonu. Tento zásah je smysluplné provádět na větvích o průměru nad 2,5 cm, menší suché větve mohou být v koruně stromu ponechány. ZŘ je zaměřen na posílení vitality stromu, provozní bezpečnosti, ale také na odstranění defektů, které jsou v této době jiţ patrné, ale v plné míře by se projevily aţ s odstupem několika let (např. počínající tlaková větvení apod.) b) bezpečnostní řez - Hlavním cílem tohoto ošetření je zajištění provozní bezpečnosti. Odstraňují se větve suché, mechanicky poškozené a odumírající. Zásah je prováděn na větvích o průměru nad 2,5 cm. Tento typ řezu je zaměřen účelově pouze na zajištění aktuální provozní bezpečnosti. Jeho cílem není řez větvení, která se problematickými mohou stát aţ s odstupem několika let. Bezpečnostní řez řeší aktuální statické problémy a zahrnuje i prevenci velmi pravděpodobného zlomení větví vinou velké hmotnosti a délky větví, přeštíhlených větví, tlakových větvení, hnilob, dutin, apod. c) redukční řez - řez s cílem odstranit části koruny vrůstající. Zásah musí být proveden citlivě při zachování druhově charakteristického habitu ošetřovaného jedince a maximálním přizpůsobení velikosti a tvaru koruny funkčním poţadavkům stanoviště. d) výchovný řez - cílem výchovném řezu je kvalitní zaloţení koruny tvarově charakteristické pro daný druh či kultivar, nebo funkční pro dané stanoviště. Provádí se zpravidla do 10-15 let po výsadbě, přičemţ plynule přechází do některého z technologických typů řezu udrţovacího (např. řez zdravotní). Tento řez si klade za cíl: 1.

dosáhnout druhově charakteristického, staticky stabilního tvaru koruny a

připravit podmínky pro bezproblémový rozvoj při zachování optimální fyziologické vitality jedince 2.

přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním poţadavkům stanoviště

Kromě větví poškozených, příp. i suchých, je nutné odstranit konkurenční (kodominantní) větvení, navzájem se kříţící větve, větve se zarůstající kůrou do úţlabí (tlaková větvení), 65

větve směřující do koruny nebo korunu zahušťující apod. Úprava koruny se provádí především prosvětlováním. Větve se v tomto případě odstraňují řezem "na větevní límeček" stejně jako u dospělého stromu. Zakracování se provádí pouze v případech redukce větve s ostrým úhlem nasazení s cílem odklonění a zapěstování plnohodnotné postranní větve, nebo při postupné redukci větve s cílem úplného odstranění. Zakrácení větví by mělo být provedeno řezem na vnější větev (u velmi mladých stromů příp. na postr. pupen) přičemţ ponechaná větev by neměla mít menší průměr neţ 1/3 průměru odříznuté části. Specifickým případem u výchovného řezu je úprava podchodné (podjezdné) výšky stromu, čili výšky v níţ se kmen větví v korunu. Alejové stromy by měly být distribuovány s korunkou zaloţenou cca ve 2,5 m (v závislosti na druhu, kultivaru a stáří). To je výška vhodná pro pěší zóny. V případě stromů na okrajích silnic je třeba v závislosti na výšce projíţdějících vozidel dodrţet podjezdný profil volný aţ do výšky 4.5 m. Pakliţe daný jedinec na stanovišti nevyhovuje těmto parametrům je třeba postupnými zásahy (citlivým provedením řezu) upravit korunu do poţadovaných parametrů. e) prořez suchých větví – odstranění suchých větví s cílem zvýšení provozní bezpečnosti nebo zvýšení estetického účinku. Suché větve se odstraňují v místech větevního límečku nebo na hranici mezi odumřelým a ţivým dřevem. Řezná rána by nikdy neměla zasáhnout kalus nebo zavalující ránové dřevo. f) Bezpečnostní vazba v koruně – instalace preventivní (zpravidla syntetické) vazby, jejímţ úkolem je zachycení pádu větví nebo celých částí korun při jejich eventuálním odlomení. K vazbě budou pouţity následující systémy: i) Vazba horní – dynamický systém Arco Standart (nosnost 3t) – jsou kalkulovány 2 pásy a zprůměrňována délka lana ii) Spodní vazba – dynamický systém Arco Plus (nosnost 5,25 t) - jsou kalkulovány 2 pásy a zprůměrňována délka lana Vzhledem k různé reakci jedinců na řez je pravděpodobné ţe část řezů bude nutno po určité době zopakovat. Při realizaci řezů je bezpodmínečně nutná přítomnost entomologa! Tím je moţné předejít případným problémům, které se při terénních pracích mohou vyskytnout. Pokud bude v některé z jiţ pokácených dřevin dodatečně zjištěna přítomnost páchníka, je nutno pokáceného jedince v co nejkratší době dopravit na místo kde budou larvy schopny dokončit svůj vývoj. Nejvhodnějším řešením je ponechání dostatečné části kmene v sousedství pařezu.Vhodné 66

místo pro tuto ukládku je kaţdopádně vhodné určit, za přítomnosti odborníků jiţ před započetím prací. Pokud při realizaci řezů dojde k otevření dutin, tak , ţe do nich bude moci vtékat voda, je bezpodmínečně nutné takto otevřené dutiny zakrýt. Pro zakrytí je nejvíce vhodná dřevěná stříška, umístěná tak, aby dutina mohla větrat. Pokud by toto opatření nebylo realizováno došlo by k znehodnocení dutiny jako biotopu vlivem nadměrné vlhkosti. S těmito opatřeními je nutno počítat v případném rozpočtu nákladů na obnovu aleje. II. Prosvětlení porostů kolem stromů s dutinou obsazenou Osmoderma barnabita (zásahové plochy označené Aa, Ab, Ac) Jedná se o stromy v hustých porostech, tedy na stanovištích, které druhu zcela nevyhovují. Cílem je zajistit oslunění obsazeného stromu. Dále zajistit potřebné mikroklimatické podmínky na okolních potenciálně vhodných stromech pro vývoj druhu. V případě, ţe v okolí není dostatečný počet dutin, vhodným zásahem iniciovat (viz odstavec VI. Obecné zásady) jejich vznik. III. Prosvětlení vybraných částí porostů (zásahové plochy B1 až B6) Jde o aktivní zásahy na vybraných plochách, které by měly vést ke zlepšení podmínek pro oba druhy a buď posílení stávajících populací nebo postupné rozšíření druhů do těchto míst. Jedná se především o prosvětlení porostů a dosadby vhodných dřevin. IV. Ošetření lemů (zásahové plochy C1 až C3) Cílem je zlepšení podmínek pro oba druhy uvedené v předmětu ochrany. Navrţené zásahy by nejvíce měly pomoci páchníkovi a umoţnit mu úspěšně osídlit porosty v sousedství boční aleje. Bude se jednat především o prosvětlení porostů a dosadbu vhodných dřevin. Pro páchníka hnědého (O. barnabita) by měl být iniciován (viz odstavec VI. Obecné zásady) vznik dutin na vhodných dřevinách. V. Odstranění porostů (zásahová plocha D) Jedná se o místo v sousedství boční aleje. V historii zde nebyl porost stromů, ten zde vznikl samovolnou sukcesí a výrazně stíní a ovlivňuje stromy vysazené v aleji. Protoţe boční alej je v současnosti klíčová pro přeţití páchníka hnědého (O. barnabita) je nutné porost redukovat.

67

VI. Obecné zásady Tyto postupy či omezení se týkají VŠECH ploch označených v popisu území (kap. 2) za PARKOVÉ PLOCHY (označené 2X). Tedy jak míst s cílenými zásahy - zásahové plochy tak ostatních míst s charakterem "lesních" porostů. Jde o bezpečnostní opatření bránící zbytečnému poškození populací obou druhů či jejich biotopů při běţném hospodaření. 3.1.1.4. péče o rostliny Je nutné zdůraznit, ţe se jedná o specifické území, které bylo v minulosti hospodářsky a rekreačně vyuţíváno. S tím souvisela například i výsadba nepůvodních okrasných druhů.Proto nemá smysl detailně řešit management rostlinných druhů. V současné době se zejména podél toků vyskytuje Reynoutria sp. (křídlatka) či Impatiens gladulifera (netýkavka ţlaznatá). V rámci EVL se vyskytuje také akát. Primárně zde byl patrně vysazen jako kompoziční prvek do alejí a v okolí staveb. V současné době místy tento druh expanduje. Zejména v severní části EVL. Měla by být vytvořena dlouhodobá památkářsko-ochranářská koncepce o park, kde by byl tento druh řešen systémově. Druh nemá přímý vliv na předměty ochrany. Samotné odstraňování těchto nepůvodních druhů z chráněného území má v současné době niţší prioritu neţ plánované zásahy ve prospěch předmětu ochrany. 3.1.1.5. péče o živočichy Území je navrţeno k ochraně pro druhy páchník hnědý (O.barnabita) a roháč obecný ( L. cervus). Plán péče je cíleně řešen ve vztahu k těmto druhům. Pro oba druhy je pro vybraná klíčová místa navrţen konkrétní management. Dále jsou stanovena obecná pravidla, která by měla zajistit nepoškozování biotopu druhu v případě dalších aktivit. Zároveň by neměly zásahy ve prospěch těchto dvou druhů ohrozit další chráněné nebo ohroţené druhy, naopak by zásahy měly vést k diverzifikaci stanovišť. Podmínky pro některé druhy je moţné zlepšit doplňkovými aktivitami. Například ponechávání hromad listí či větví na osluněných místech by vyhovovalo například Lacerta agilis (ještěrka obecná), či Natrix natrix (uţovka obojková). Na území nejsou v současnost známy problémy s invazivními druhy.

68

3.1.1.6 zásady jiných způsobů využívání území Území je primárně kulturní památkou s čímţ souvisí pohyb návštěvníků, pro které jsou vytvářeny doplňkové aktivity. Velmi zajímavá se jeví obnova tradičního hospodaření v tomto parku. Jedním ze směrů je zavedení pastvy včetně "lesní". Toho hospodaření by zvyšovalo diverzitu struktury bylinného, ale i keřového patra. Velmi vhodné je znovuzavedení hospodaření na polních pozemcích 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.1.2.1 lesy Viz kapitola 3.1.1.1. 3.1.2.2 rybníky (nádrže) Viz kapitola 3.1.1.2. 3.1.2.3. nelesní pozemky I. Vybrané části alejí 1B Provedení výchovného řezu na mladých výsadbách – akutně, nejpozději do konce roku 2011. Průběţně provádět zdravotní řezy. Provedení opravných a stabilizačních řezů na dřevinách na řez nevhodně reagujících, mezi 5- 10 rokem po provedení řezů. Odstranění jedinců ve špatném zdravotním stavu. Dosadby nových jedinců. Vzhledem k nové výsadbě Tilia x europaea ´Palllida´ ve velké části aleje, bude patrně nutné pro zachování budoucí jednotné formy pouţít stejný kultivar a to pro nezaměnitelný habitus pouţitého taxonu. Umístění viz Příloha II, mapa CH. 1C Provést průběţně zdravotní řezy na téměř všech jedincích. Nevhodné zapěstování jiţ teď vede k rozlamování korun některých stromů. Lze zvaţovat rozvolnění aleje tj. „ob strom“. V současnosti je spon vysázených dřevin příliš hustý. Toto rozvolnění však můţe být z kompozičního hlediska velmi problematické. Dosadba do tohoto segmentu není vhodná, důvodem je výrazné zastínění případné výsadby stávajícími dřevinami. Většina opatření prováděných v aleji povede k dlouhodobé stabilizaci dnes rozpadajících se dřevin. Tato stabilizace poskytne dlouhodobé útočiště páchníku hnědému i ve dřevinách, které by bez provedení těchto zásahů byly akutně ohroţeny (výrazně sníţená stabilita). Celý

69

prostor aleje se navíc stane zcela bezpečným z hlediska provozu (pády stromů, větví atd.). Umístění viz Příloha II, mapa CH. 1D Provést kácení havarijních jedinců nebo jedinců nevhodných. Celkem se jedná o 50 kusů dřevin akutně kácení – tito jedinci jiţ nejsou prakticky stabilizovat řezem. V dohledné době hrozí jejich rozpad zcela přímo ohroţují své okolí. Kácení dalších jedinců zejména z kompozičních a pěstebních důvodů je moţné (zejména rod Aesculus) pokud v nich není doloţen páchník. Dalších 20 kusů dřevin je v silně zhoršeném, případně havarijním stavu, ovšem aktivně či potencionálně se v nich vyskytuje páchník. U těchto dřevin je moţné provést postupný sled opatření, který povede k jejich stabilizaci tak, ţe na stanovišti budou moci být ponecháni. Zpravidla se však bude jednat o jedince v torzálním stavu. Na většině dalších jedinců bude proveden určitý typ stabilizačního zásahu (zdravotní řez, sesazovací řez, vazba aj.). Na konci tohoto úseku by mělo dojít k rozvolnění stávajícího porostu jasanů a javorů na levé straně (od zámku) směrem k můstku. V celém tomto úseku (2A) je maximálně vhodné provést dosadbu aleje. Ideálním řešením je kombinace druhů (Aesculus a Tilia). Další zásady: Při zásazích je nutná přítomnost entomologa. Pokácené kmeny, ve kterých bude dodatečně zjištěn páchník budou dle jeho pokynů ošetřeny řezem (krácení, ořezání větví), umístěny na vybrané místo (nejlépe v těsném sousedství pokáceného stromu) kde zůstanou 3-4 roky (umoţnění dokončení vývoje larev). Otevřené dutiny budou podle jeho pokynů v co nejkratším termínu zakryty stříškou. U kaţdého takovéhoto ponechaného torza je nutné umístit malou (A4) informační cedulku. Pokud bude u ošetřovaného stromu odkryta dutina, bude pokud to vyţaduje její umístění , v co nejkratším termínu zakryta stříškou. Harmonogram: 1. Havarijní kácení neprodleně, nejpozději do jednoho roku (tyto dřeviny akutně ohroţují své okolí) 2. Ořezat havarijní dřeviny s páchníkem a vytvořit z nich ţivá torza – neprodleně, nejpozději do jednoho roku (tyto dřeviny akutně ohroţují své okolí) 3. Provést dosadby– vysázet stromy za havarijní kácení a stromy v úseku scházející – provést v návaznosti na dokončení havarijního kácení 70

4. Zdravotní řezy provádět průběţně, zahájit co nejdříve maximálně do dvou let (některé řezy bude nutno po určité době opakovat) 5. Kácení nevhodných dřevin v průběhu 5 let 6. Provést dosadby po nevhodných dřevinách – provést v návaznosti na dokončení kácení nevhodných dřevin 7. Provedení opravných a stabilizačních řezů na dřevinách na řez nevhodně reagujících, mezi 5- 10 rokem po provedení řezů u bodů 2 a 4 Tyto uvedené termíny jsou zcela hraniční a dají se označit jako nejzazší moţné. Další informace viz Příloha I. tabulka C, Příloha II. mapa CH, I, J a K. 1E Provést kácení havarijních či nevhodných jedinců. Celkem se jedná o 50 kusů dřevin. Tyto jedince jiţ prakticky nelze řezem stabilizovat případně jsou kompozičně nevhodní. Dalších 15 jedinců ve velmi špatném stavu lze řezem stabilizovat, navíc v nich aktuálně či potencionálně přebývá páchník. U ostatních dřevin budou provedeny stabilizační zásahy, které povedou k jejich dlouhodobému zachování na stanovišti (vazba, zdravotní, udrţovací a sesazovací řez atd.) Většina těchto stromů můţe v krátkodobém horizontu poskytnout vhodné útočiště pro páchníka. V celé délce levé strany aleje (směr od zámku) by mělo být provedeno rozvolnění porostu, který postupně začíná zastiňovat i jinak utiskovat lípy v aleji. Dosadba aleje je v těchto místech i po provedení zásahů zcela nevhodná. Nové stromy by zde v konkurenci stávajících neobstály, zejména díky zastínění okolními jedinci a porosty. S dosadbami zde lze započít aţ během jednoho desetiletí, aţ po rozvolnění stávajícího porostu na levé straně aleje. K následné výsadbě je ideální druh Tilia cordata (lípa srdčitá). Za zváţení stojí přemnoţení stávajících jedinců a po dopěstování Další zásady: Při zásazích je nutná přítomnost entomologa. Pokácené kmeny, ve kterých bude dodatečně zjištěn páchník budou dle jeho pokynů ošetřeny řezem (krácení, ořezání větví), umístěny na vybrané místo (nejlépe v těsném sousedství pokáceného stromu), kde zůstanou 3-4 roky (umoţnění dokončení vývoje larev). Otevřené dutiny budou podle jeho pokynů v co nejkratším termínu zakryty stříškou. U kaţdého takovéhoto ponechaného torza je nutné umístit malou (A4) informační cedulku.

71

Pokud bude u ošetřovaného stromu odkryta dutina, bude pokud to vyţaduje její umístění (zatékaní) , v co nejkratším termínu zakryta stříškou. Harmonogram: 1. Havarijní kácení neprodleně, nejpozději do jednoho roku (tyto dřeviny akutně ohroţují své okolí) 2. Ořezat havarijní dřeviny s páchníkem a vytvořit z nich ţivá torza – neprodleně, nejpozději do jednoho roku (tyto dřeviny akutně ohroţují své okolí) 3. Zdravotní řezy provádět průběţně, zahájit co nejdříve maximálně do dvou let (některé řezy bude nutno po určité době opakovat) 4. Kácení nevhodných dřevin v průběhu 5 let 5. Provedení opravných a stabilizačních řezů na dřevinách na řez nevhodně reagujících, mezi 5- 10 rokem po provedení řezů u bodů 2 a 3 Tyto uvedené termíny jsou zcela hraniční a dají se označit jako nejzazší moţné. Další informace viz Příloha I. tabulka C, Příloha II. mapa CH, I, J a K. 1F Z kompozičního, provozně funkčního, bezpečnostního hlediska je alej dnes téměř nefunkční a mělo by být přikročeno k její kompletní rekonstrukci. Z kompozičního hlediska se jedná o hlavní a zásadní pohledovou osu celého objektu. S přihlédnutím ke všem těmto faktům lze doporučit komplexní celkovou obnovu celé aleje. Z hlediska kompoziční funkčnosti aleje je vhodné tyto práce provádět v horizontu maximálně deseti let. Stromy v aleji musí působit stejnověkým dojmem aby nebyl narušen celkový koncept prostoru aleje. Při pouhé dosadbě jednotlivců dojde k nevratnému (v generačním horizontu) poškození památkové, estetické i provozně funkční hodnoty aleje. Postup spočívající pouze v dosadbách jednotlivých jedinců do aleje by postupně vedl k rozpadu aleje jako celku. Při této obnově by však mělo dojít k zachování většiny starších jedinců druhu Tilia cordata dvou akátů a jednoho javoru s výskytem páchníka tak, aby nebyl narušen jeho biotop. Ponechaní jedinci by měli být ošetřeni a ponecháni maximální moţnou dobu na stanovišti. Ošetření by mělo probíhat dle zásad popsaných výše při návrhu obnovy okruţní aleje. Nově vysazené dřeviny (ideálně se zřejmě jeví Tilia cordata- lípa srdčitá nebo Tilia platyphylloslípa velkolistá, v ţádném případě jakékoliv habituelní kultivary) poskytnou v dlouhodobém horizontu útočiště dalším generacím páchníka. Při vhodném managementu péče je pravděpodobné, ţe ponechaní jedinci zůstanou v aleji řadu desetiletí, čímţ překlenou 72

nepříznivou dobu, kdy nové dřeviny ještě nebudou pro páchníka atraktivní. Tato opatření by měla být realizována spolu s tvorbou vhodných míst pro přeţití páchníka v přilehlých plášťových porostech parku nebo v okolních skupinách dřevin, tak aby se nabídka stanovišť s moţným výskytem páchníka nezuţovala pouze na vlastní alej. Realizace těchto opatření by měla proběhnout v řádu maximálně 10ti let. Pokud nebudou tato opatření realizována můţe a velice pravděpodobně dojde k ohroţení výskytu páchníka na této lokalitě. Neošetřené stromy povětšinou spadnou maximálně ve střednědobém horizontu. Případně, díky absenci dorůstajících vhodných jedinců (ve kterých se tvoří dutiny) nebude mít druh dostatek prostoru pro přeţití. V dohledné době by mělo být zpracováno hodnocení stavu stromů spolu s jejich vztahem k druhu páchník hnědý (Osmoderma barnabita) tak, jako v okruţní aleji. Z tohoto hodnocení by mělo vycházet ošetření ponechávaných jedinců a návrh etapizace obnovných prací na aleji. Další zásady: Při zásazích je nutná přítomnost entomologa. Pokácené kmeny, ve kterých bude dodatečně zjištěn páchník budou dle jeho pokynů ošetřeny řezem (krácení, ořezání větví), umístěny na vybrané místo (nejlépe v těsném sousedství pokáceného stromu) kde zůstanou 3-4 roky (umoţnění dokončení vývoje larev). Otevřené dutiny budou podle jeho pokynů v co nejkratším termínu zakryty stříškou. U kaţdého takovéhoto ponechaného torza je nutné umístit malou (A4) informační cedulku. Pokud bude u ošetřovaného stromu odkryta dutina, bude pokud to vyţaduje její umístění (zatékání) , v co nejkratším termínu zakryta stříškou. Umístění viz Příloha II, mapa D a CH. 1G Mělo by dojít k postupné rekonstrukci aleje spolu s cestou. Provést kácení havarijních či nevhodných jedinců. U ostatních dřevin budou provedeny stabilizační zásahy, které povedou k jejich dlouhodobému zachování na stanovišti (vazba, zdravotní, udrţovací a sesazovací řez atd.). Podle potřeby dosadit vhodné dřeviny, zejména dub akát, který dominuje v jiţní části. Odstranit veškerý křovinný nebo stromový podrost. Zásahy realizovat do roku 2018. Další zásady: Při zásazích je nutná přítomnost entomologa. Pokácené kmeny, ve kterých bude dodatečně zjištěn páchník budou dle jeho pokynů ošetřeny řezem (krácení, ořezání větví), umístěny na vybrané místo (nejlépe v těsném sousedství pokáceného stromu) kde zůstanou 3-4 roky (umoţnění dokončení vývoje larev). Otevřené dutiny budou podle jeho pokynů v co 73

nejkratším termínu zakryty stříškou. U kaţdého takovéhoto ponechaného torza je nutné umístit malou (A4) informační cedulku. Pokud bude u ošetřovaného stromu odkryta dutina, bude pokud to vyţaduje její umístění (zatékání), v co nejkratším termínu zakryta stříškou. II. Prosvětlení porostů kolem stromů s dutinou obsazenou páchníkem hnědýmOsmoderma barnabita Zásahová plocha Aa, Ab, Ac V poloměru alespoň 20m dojde v roce 2011-2012 ke sníţení zapojení porostů stromů o cca 20% a křovin o cca 50%. Tento zásah se zopakuje v roce 2019-2020. Budou přednostně ponechány duby a lípy a dále listnaté stromy s dutinami. Při zásazích je nutná přítomnost entomologa. Vytěţená biomasa bude odstraněna, pouze pokud bude pokácen strom, kde se dodatečně zjistí páchník budou dle jeho pokynů ošetřeny řezem (krácení, ořezání větví), umístěny na vybrané místo (nejlépe v těsném sousedství pokáceného stromu) kde zůstanou 34 roky (umoţnění dokončení vývoje larev). Otevřené dutiny budou podle jeho pokynů v co nejkratším termínu zakryty stříškou. U kaţdého takovéhoto ponechaného torza je nutné umístit malou (A4) informační cedulku. Pokud bude u ošetřovaného stromu odkryta dutina, bude pokud to vyţaduje její umístění , v co nejkratším termínu zakryta stříškou. Pokud nebude v sousedství obsazeného stromu dostatek vhodných dutin, budou na vhodných dřevinách (zejména dub a lípa) provedeny zásahy iniciující jejich vznik (viz odstavec VI. Obecné zásady). Umístění viz Příloha II, mapa CH. III. Prosvětlení vybraných částí porostů (zásahové plochy B1 až B6) Zásahové plochy B1 až B2 V roce 2011, nejpozději v roce 2013 sníţení zapojení porostů o cca 10-20%, Tento zásah zopakovat v roce 2019 nebo 2020. Budou přednostně ponechány duby a lípy (zejména staré) a dále listnaté stromy s dutinami. Jinak se snaţit o vytvoření věkově a strukturně heterogenních porostů. Při zásazích je nutná přítomnost entomologa, který posoudí obsazenost dutin páchníkem v pokácených stromech.. Vytěţená biomasa bude odstraněna, pouze pokud bude pokácen strom, kde se dodatečně zjistí páchník budou dle jeho pokynů ošetřeny řezem (krácení, ořezání větví), umístěny na vybrané místo (nejlépe v těsném sousedství pokáceného stromu) kde zůstanou 3-4 roky (umoţnění dokončení vývoje larev). Otevřené dutiny budou 74

podle jeho pokynů v co nejkratším termínu zakryty stříškou. U kaţdého takovéhoto ponechaného torza je nutné umístit malou (A4) informační cedulku. Pokud bude u ošetřovaného stromu odkryta dutina, bude pokud to vyţaduje její umístění , v co nejkratším termínu zakryta stříškou. Je moţné a podle potřeby vhodné provádět dosadbu dřevin, v tom případě preferovat dub a lípu. Na zásahových plochách je vhodné sníţit podíl křovin aţ o 50%. Pařezy ošetřit kontaktním herbicidem. Biomasu odstranit. Ponechávat křoviny v různě velkých hloučcích. Neponechávat souvislé bariéry na okrajích porostů. Zásah za cca 5-8 let zopakovat. Vhodným doplňkovým managementem je pastva. Umístění viz Příloha II, mapa CH. IV. Ošetření lemů Zásahové plochy C1 až C3 Plochy jsou určeny pro usnadnění migrace zejména páchníka do porostů v okolí boční aleje a vytvoření vhodných stanovišť pro jeho vývoj. Zásahy by měly být provedeny co nejdříve, nejpozději v roce 2012 a měly by spočívat v rozvolnění okraje. Odstranit podle potřeby aţ 70% keřů a 20% stromů rovnoměrně ze všech věkových skupin. Snaţit se ponechávat duby, lípy a listnaté stromy s dutinami. Pokud nebude dutin dostatek, iniciovat (viz odstavec VI. Obecné zásady) jejich vznik. Porost by měl být naředěn více na okraji. Vyřezání křovin je nutné zopakovat za 5 a 9 let. Vyřezání dřevin v roce 2019 - 2020. Pařezy je moţné ošetřit kontaktním herbicidem. Při zásazích je nutná přítomnost entomologa, který posoudí obsazenost dutin páchníkem v pokácených stromech. Vytěţená biomasa bude odstraněna, pouze pokud bude pokácen strom, kde se dodatečně zjistí páchník budou dle jeho pokynů ošetřeny řezem (krácení, ořezání větví), umístěny na vybrané místo (nejlépe v těsném sousedství pokáceného stromu) kde zůstanou 3-4 roky (umoţnění dokončení vývoje larev). Otevřené dutiny budou podle jeho pokynů v co nejkratším termínu zakryty stříškou. U kaţdého takovéhoto ponechaného torza je nutné umístit malou (A4) informační cedulku. Je moţné provádět podle potřeby dosadby vhodných dřevin, zejména dubu a lípy. Vhodné je zavedení pastvy. Umístění viz Příloha II, mapa CH.

75

V. Odstranění porostů (zásahová plocha D) Jde o odstranění dřevin v šíři 10-cca 30m podél boční aleje. Zásah provést nejpozději v roce 2014. Pařezy ošetřit kontaktním herbicidem, vytěţenou biomasu odstranit pryč. Je moţné ponechávat menší skupinky či solitéry dřevin či křovin. Plocha by svým vývojem měla směřovat k lučnímu porostu. Je proto nutné zásah alespoň jednou za dva roky formou seče opakovat. V prvních letech nepouţívat mulčování. Alternativně je vhodné zavést pastvu. Jedná se o mladé porosty, páchník by se zde neměl vyskytovat. Umístění viz Příloha II, mapa CH. VI. Obecné zásady V rámci EVL neodstraňovat pařezy dubů. Nepouţívat ve volné krajině insekticidy. Následující zásahy se nevztahují na aleje 1A aţ 1F, které mají specifický management. Při kácení stromů se snaţit ponechávat starší jedince dubů a lip. Zásahy se snaţit prostorově a věkově diverzifikovat porosty. Při dosadbách preferovat dub a lípu. Iniciace vzniku dutin Na vhodných stromech provést odstranění větve nebo zranění kmene tak, aby se urychlil nebo inicioval vznik dutiny. Tzn. cíleně poškodit kmen, opakovaným zářezem motorové pily hlubokým 10-20 cm, šikmě ve směru k zemi. Piliny je vhodné ponechat v zářezu, urychlí vyhnívání kmene. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Bez omezení. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu zaměřeno. Hranice území spolu s lomovými body je v přiloţené shp vrstvě. Území je dále potřebné vyznačit v terénu, v souladu s § 42 zákona č 114/1992 Sb. a vyhláškou č. 60/2008 Sb., tedy provést pruhové značení a dále umístit cedule s malým státním znakem. Celkový počet tabulí by mněl být 8 ks, návrh jejich umístění viz Příloha II, mapa L.

76

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.4.1. Ochranné podmínky Základní ochranné podmínky V MZCHÚ platí základní ochranné podmínky stanovené podle § 36 zákona 114/92 Sb., jímţ se zakazují změny nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské vyuţívání vedoucí k jejímu poškození. Bliţší ochranné podmínky Ve smyslu § 44 zákona 114/92 Sb. navrhujeme stanovit následující činnosti, které lze vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany: 1) provádět změny druhu pozemků a způsobu jejich vyuţití podle zvláštních právních předpisů, 2) umoţňovat, povolovat nebo provádět změny v území spočívající ve změnách jeho vyuţití, prostorového uspořádání, včetně umísťování a povolování staveb a jejich částí i změn, podle zvláštních právních předpisů, 3) provádět stavební činnost, na kterou se nevztahují povolení, souhlasy nebo jiná opatření podle zvláštních právních předpisů uvedená v bodě b), 4) provádět terénní úpravy, naváţky a zemní práce, 5) ukládat odpady, 6) pouţívat biocidy a provádět hnojení, 7) provádět ošetřování dřevin v alejích a likvidaci vývratů či zlomů alejových stromů, 8) provádět kácení dřevin a výsadbu dřevin, 9) provádět průzkum a výzkum území, s výjimkou průzkumu a výzkumu organizovaného orgánem ochrany přírody, 10) umisťovat zařízení k přikrmování zvěře a přikrmovat zvěř. Obecné zásady 1) Péče o pozemky bude probíhat v souladu se schváleným plánem péče. 2) Průzkum a výzkum ve zvláště chráněném území je moţné provádět pouze v souladu s § 73 zákona 114/92 Sb.

77

Předmět ochrany V současné době je pro Přírodní památku navrţen jako předmět ochrany, ochrana druhů páchníka hnědého (Osmoderma barnabita) a roháče obecného (Lucanus cervus) a jejich stanovišť. 3.4.2 Ostatní správně administrativní - opatření Plán péče, jednotlivé zásahy či opatření nejsou v rozporu s příslušnými paragrafy zákona 114/1992 Sb. nicméně tuto skutečnost a nutnost ţádat o případné výjimky musí jednotlivě posoudit příslušný správní orgán. Projekty, které by měly podléhat schválení OOP jsou ty, které budou zahrnovat kácení, ale i výsadbu dřevin. Dále projekty měnící koncept parku nebo změny vyuţívání pozemků. Dále by měl být vyţadován souhlas OOP pro činnosti uvedené v bliţších ochranných podmínkách. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Jakkoliv v současnosti regulovat rekreační a sportovní vyuţívání, je s ohledem na současné vyuţívání a předmět ochrany zbytečné. Pohyb a aktivity návštěvníků jsou dostatečně limitovány zvyklostmi a návštěvním řádem parku. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Jelikoţ park navštěvuje velké mnoţství návštěvníků přímo se nabízí moţnost na tomto modelovém případě vysvětlit podstatu projektu Natura 2000 a představit oba zde chráněné ţivočichy. Proto si myslíme, ţe by bylo vhodné vytvořit a nainstalovat alespoň dvě velkoformátové tabule řešící problematiku obou brouků. Dále se pak při popularizací zaměřit na nejmenší návštěvníky a přiblíţit dětem ţivot těchto dutinových zvířat například vytvořením modelu. Lze předpokládat, ţe obnova alejí vzbudí citově zabarvené reakce jak laické veřejnosti, tak různých milců přírody Proto je nutné době obnovy alejí, alespoň přechodně nainastalovat několik malých zalaminovaných cedulí vysvětlujících problematiku obnovy a její princip. Kromě toho by určitě osvětě prospělo, aby KÚ zřídil webové stránky pro jednotlivé EVL, které by mohly být koncipovány jako námět k výletu do jednotlivých území. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V rámci zpracování PP byly provedeny orientační průzkumy rostlin, obratlovců a bezobratlých. Poměrně detailně byl prozkoumán výskyt roháče a páchníka. 78

Bylo by vhodné provést alespoň podrobný průzkum arborikolního a fytofágního hmyzu. Je nezbytně nutné zajistit v době obnovy alejí entomologický dozor, který ověří výskyt či absenci páchníka hnědého v pokácených torzech. Určí osud těchto torz a způsob jejich zajištění. Dále bude řešit systém zajištění při zdravotních řezech otevřených dutin v ponechaných stromech. Viz téţ kapitola 3.1.2.3. Protoţe není moţné ověřit výskyt páchníka hnědého ve všech všechny dutinách, měl by být entomologický dozor přítomen při kácení vzrostlých stromů i v jiných částech parku. Po větší větrné kalamitě, kdy dojde k popadání větších stromů, by měl být z výše uvedených důvodů proveden entomologický průzkum. Jeden aţ dva roky před zpracováním dalšího plánu péče, by měl být proveden entomologický průzkum zaměřený na předmětné druhy, zejména na páchníka. Kromě stavu populací obou druhů, by měly být revidovány dutiny, zjištěny nové a naopak zánik stromů s dutinami.

79

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační plochy)

Orientační

náklady za rok náklady za období (Kč)

platnosti

plánu

péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení

----------

80 000

Instalace tabulí se státním znakem

----------

80 000

Výroba a instalace velkoformátových tabulí

25 000

C e l k e m (Kč)

----------

185 000

vyřezání dřevin a následných výmladků*

250 000

2 500 000

proředění porostů*

100 000

1 000 000

rekonstrukce alejí a jejich údrţba*

250 000

2 500 000

Opakované zásahy

C e l k e m (Kč)

6 000 000

* Částku nelze přesně stanovit. Dle soudu autorů by náklady měly být nulové, protoţe správce bude nucen zásahy sám provést. Nicméně lze, vzhledem k modifikacím očekávat spoluúčast OOP. Poznámka: Náklady uvádíme podle metodiky, jedná se ale o velmi orientační odhady nákladů. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Audisio P., Brustel H., Carpaneto G. M., Coletti G., Mancini E., Piattella E., Trizzino M., Dutto M., Antonini G. & De Biase A. (2007): Updating the taxonomy and distribution of the European Osmoderma, and strategies for their conservation. Fragmenta Entomologica 39 (2): 273-290. Audisio P., Brustel H., Carpaneto G. M., Coletti G., Mancini E., Trizzino M., Antonini G., De Biase A. (2008): Data on molecular taxonomy and genetic diversification of the European 80

Hermit beetles, a species complex of endangered insects (Coleoptera: Scarabaeidae, Cetoniinae, Osmoderma), J Zool Syst Evol Res (2009) 47(1), 88–95 Culek, M., et al. Biogeografické členění České republiky. II. díl. Praha: AOPK ČR, 2005. Czudek T. et al.: Geomorfologické členění ČSR. – Studia geographica 23, Academia, Brno, 1972. Demek J. et all.: Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a níţiny. Academia, 584 str., Praha. 1987 Farkač J., Král D. (2002): Entomologický průzkum Veltruského parku v souvislosti s rekonstrukcí Osové aleje zaměřený na zvláště chráněné druhy ţivočichů podle Vyhlášky 395/92 Sb. - Rekonstrukce osové aleje v zámeckém parku ve Veltrusích z hlediska výskytu silně ohroţeného druhu páchníka hnědého (Osmoderma eremita). Msc. depon in ÚPP Praha. Farkač J., Král D., & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohroţených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J.: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta 8, MŢP, Praha. 2004 Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. : Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, 307 str, Praha. 2001 Kníţetová, L. et al. Přehled chráněných území v ČSR. Studijní podklady a informace k péči o ţivotní prostředí 3/1986, Praha, 1986. Koucký et. al. (2006): Územní plán města Veltrusy – fáze 4. „návrh“.Architektonická kancelář s.r.o., 88pp., Praha. Krause J., Svrčková M., Buršíková H. (2005): Národní kulturní památkaareál zámku Veltrusy, studie obnovy porostu zámeckého parku. 15 pp., Msc depon in ÚPP Praha. Kubát, K. [ed.]: Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 927 s, 2000. Mikyška et al.: Geobotanická mapa ČSSR, M-33-XIV Teplice. - Academia a Kartografické nakladatelství, Praha, 1969. Mrlinová V. (2009): Posození zdravotního stavu dřevin ve Veltruském parku. 130 pp., Msc. depon. in ČZU Praha. Neuhaeuslová Z., Moravec J. (eds.) et al.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Botanický ústav ČSAV et Kartografie Praha, a.s., Praha, 1997. Neuhaeuslová Z. et al.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. – Botanický ústav AV ČR, Academia, Praha, 2001. Quitt E.: Mapa klimatických oblastí ČSSR. - Geografický ústav ČSAV, Brno et Kartografie n.p., Praha, 1970 81

Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohroţených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184. Procházka F. [ed]: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). AOPK ČR, Praha, Příroda: 18, 146 s. 2001 Skalický V. : Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. 1988 Volf O. (2007): Péče o stromy v osové aleji zámeckého parku Veltrusy, Hodnocení vlivů podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 25 pp., Msc depon. in ÚPP Praha. Při zpracování PP byla vyuţita databáze dřevin poskytnutá NPÚ Praha. Citaci se nepodařilo zjistit, autorem je pravděpodobně František Novotný. vybrané vyuţité internetové zdroje: www.drusop.cz www.cuzk.cz www.nature.cz www.biomonitoring.cz www.npu.cz 4.3 Seznam používaných zkratek PP - plán péče, přírodní památka - podle souvislosti C2 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako silně ohroţený C3 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako ohroţený C4 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako vzácnější taxon vyţadující další pozornost VU - druh druh uvedený v červeném seznamu jako zranitelný EN - druh druh uvedený v červeném seznamu jako ohroţený NT - druh druh uvedený v červeném seznamu jako téměř ohroţený IUNC - International Union for Conservation of Nature MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území OP - ochranné pásmo ZCHÚ - zvláště chráněné území KO - druh je uveden ve vyhlášce MŢP č. 395/1992 Sb jako kriticky ohroţený druh, SO - druh je uveden ve vyhlášce MŢP č. 395/1992 Sb jako silně ohroţený druh, 82

O – druh je uveden ve vyhlášce MŢP č. 395/1992 Sb jako ohroţený druh JPRL - jednotka prostorového rozdělení lesa SLT - Soubor lesních typů KN - Katastr nemovitostí PK - zjednodušená evidence katastru nemovitostí KÚ - Katastrální území, katastrální úřad EVL - Evropsky významná lokalita DB - dub Jl - jilm JS - jasan HB - habr LP - lípa JV - javor AK - akát TP - topol VR - vrba OL - olše 4.4 Plán péče zpracoval NT NATURAM O.S. OSTROH 58, 350 02 CHEB & HUTUR O.S. J. PURKYNĚ 1616, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ

kontaktní osoby Editoři a kontaktní osoby: Oldřich Číţek1,2,3 & Jan Šamata1,4 1

VYGORON – o.s.

2

HUTUR – o.s., J. Purkyně 1616, 500 02 Hradec Králové

3

Přírodovědecká fakulta JČU, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice

4

NT-NATURAM – občanské sdruţení pro ochranu přírody, Ostroh 58, 350 02 Poustka

e-mail: O. Číţek - [email protected]; J. Šamata - [email protected] 83

Řešení problematiky osové a boční aleje, dendrologické konzultace: Josef Souček průzkum stavu populací L. cervus a O. barnabita: Jan Šamata a Oldřich Číţek botanický průzkum: Anna Sprinzlová ornitologický průzkum: Vít Zavadil ostatní obratlovci: Vít Zavadil, Martin Šandera bezobratlí: Štěpán Vodka, Lukáš Spitzer, Michal Zapletal, Ondřej Machač Konzultace: Pavel Ecler, Petr Svoboda, Jiří Válek Doporučená citace: Číţek O., Šamata J. & Souček J. (2009): Plán péče o Přírodní památku Veltrusy (návrh na vyhlášení) na období 2011 - 2020. Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeského kraje, Praha, 84 pp.

84

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha I, tabulka B - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2). Příloha I., tabulka C - Popis stromů v boční aleji v úsecích 1D a 1E

Mapy:

Příloha II., mapa A - Katastrální mapa - srovnávací sestavení Příloha II., mapa B - Návrh průběhu hranice MZCHÚ Příloha II., mapa C - Vymezení ploch Příloha II., mapa D - Rozšíření druhů L. cervus a O. barnabita Příloha II., mapa E - Vhodnost ploch pro L. cervus a O. barnabita Příloha II., mapa F - Porostová mapa Příloha II., mapa G - Soubor lesních typů Příloha II., mapa H - Stupně přirozenosti lesních porostů Příloha II., mapa CH - Vymezení zásahových ploch Příloha II., mapa I - Orientační členění boční aleje Příloha II., mapa J - Provozní bezpečnost boční aleje Příloha II., mapa K - Zhodnocení zdravotního stavu boční aleje Příloha II., mapa L.: Umístění cedulí s malým státním znakem Příloha II., mapa M - Müllerova mapa Čech Příloha II., mapa N - I. vojenské mapování Příloha II., mapa O - II. vojenské mapování Příloha II., mapa P - III. vojenské mapování Příloha II., mapa Q - Historická mapa z roku 1820 Příloha II., mapa R - Průběh ÚSES Příloha II., mapa S - Rozšíření druhů rodu Osmoderma v rámci Evropy

Fotografická příloha Seznam zjištěných druhů rostlin a ţivočichů Protokoly z návštěv

85

Příloha I tabulka B: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich POZNÁMKA - Jedná se pouze os thematické zjednodušení návrhů! Podrobně viz kapitola 3.1.2. označen název

výměr stručný popis

í plochy

a (ha)

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení

charakteru

nebo

plochy nebo

objektu

objektu a dlouhodobý cíl péče

1B

alej

1

alej

výchova a údrţba

1

2011-2020

1C

alej

1

alej

výchova a údrţba

1

2011-2020

1D

alej

1.7

alej

kácení, obnova, výchova, údrţba

1

2011 - 2020

1E

alej

2.2

alej

kácení, výchova, údrţba

1

2011 - 2020

1F

alej

3.3

alej


1

2011 - 2020

1G

alej

4

alej


1

2011-2018

Aa

park

0.8

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011, 2019

Ab

park

0.9

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011, 2019

Ac

park

0.4

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011, 2019

B1

park

29

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011- 2013, 2019-2020

B2

park

4.7

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011- 2013, 2019-2020

87

B3

park

2.5

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011- 2013, 2019-2020

B4

park

0.8

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011- 2013, 2019-2020

B5

park

1

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011- 2013, 2019-2020

B6

park

0.3

vzrostlý porost

prosvětlení

1

2011- 2013, 2019-2020

C1

park

4.2

okraj vzrostlého

ošetření lemů

1

2012, 2019 - 2020

ošetření lemů

1

2012, 2019

ošetření lemů

1

2012, 2019

kácení, údrţba

1

2014

porostu C2

park

3.5

C3

park

3

D

park

4

okraj vzrostlého porostu okraj vzrostlého porostu vzrostlý porost

88

věkové stadium perspektiv a provozní bezpečnos t ponechat jako torzo

sadovnick á hodnota

zdravotní stav vitalita

20

3

88

276

12

3

3

3

3

S

Z

0

21

8

78

245

8

4

4

4

3

K

H

2 3

17 24

2 4

67 108

210 339

10 16

3 4

2 4

4 4

3 3

S K

Z H

zdravotní řez, ořez suchých větví kácet

0

25

4

95

298

16

3

3

3

3

S

Z

zdravotní řez

0 3

19 24

2 4

71 111

223 349

11 12

2 4

2 4

3 4

5 5

S K

Z H

zdravotní řez troudnatec, kácet

3

22

2

100

314

15

3

3

3

3

S

Z

9. 10. 11. 12.

185 186 188 189

1D 1D 1D 1D

0 0 0 0

24 15 22 21

4 1 3 2

60 62 78 72

188 195 245 226

10 12 11 10

3 2 2 2

3 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

S S S S

Z Z Z Z

zdravotní řez, bezpečnostní řez, redukce koruny zdravotní řez redukce koruny, zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez, dutina kmeni

13. 14. 15. 16. 17. 18.

190 191 192 193 194 195

1D 1D 1D 1D 1D 1D

1 0 0 0 0 0

14 18 13 16 25 24

2 2 1 2 2 3

160 59 25 55 102 70

502 185 79 173 320 220

10 13 5 11 11 6

4 2 2 3 3 4

4 2 2 2 3 3

4 3 3 4 3 4

5 4 2 4 5 4

K S S K S K

H Z N N Z H

19.

197

1D

2

17

2

38

119

8

4

2

4

5

K

N

kácet

20.

198

1D

0

15

2

54

170

8

4

4

3

3

S

H

kácení

177

2.

178

3. 4.

179 180

5.

181

6. 7.

182 183

8.

Tilia cordata Tilia cordata Tilia platyphyllos Aesculus hippocastanum Tilia cordata Tilia cordata Betula pendula Quercus robur Tilia cordata Aesculus hippocastanum Aesculus hippocastanum Aesculus hippocastanum

průmět koruny

0

184

1D Aesculus hippocastanum 1D Aesculus hippocastanum 1D Tilia cordata 1D Aesculus hippocastanum 1D Aesculus hippocastanum 1D Tilia cordata 1D Aesculus hippocastanum 1D Tilia cordata

1.

obvod kmene

výška

poznámka

páchník

výška nasazení koruny průměr kmene

úsek (celek) číslo původní

číslo nové

Tabulka C: Popis stromů v boční aleji v úsecích 1D a 1E

89

T

T

provést řez a zachovat jako živé torzo

provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez, dutina v horní třetině kmene kácení z kompozičních důvodů kácení z kompozičních důvodů zdravotní řez kácet

21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42.

pozn ámka

výšk a výšk a prů nasa měr zení kme obv koru ne od ny kme prů ne mět koru zdra ny votn í vitali stav ta sad ovni věko cká vé hod stad pers nota ium pekt iva prov ozní pon bezp echa ečn t ost jako torz o číslo nov é

pác hník

číslo nov é číslo pův odní

úsek (cele k) 199 1D Aesculus hippocastanum 200 1D Tilia cordata 201 1D Tilia cordata 202 1D Aesculus hippocastanum 203 1D Tilia cordata 204 1D Tilia platyphyllos 205 1D Tilia cordata 206 1D Tilia cordata 207 1D Aesculus hippocastanum 208 1D Tilia cordata 209 1D Tilia cordata 210 1D Aesculus hippocastanum 211 1D Aesculus hippocastanum 212 1D Aesculus hippocastanum 213 1D Aesculus hippocastanum 214 1D Tilia cordata 215 1D Aesculus hippocastanum 216 1D Aesculus hippocastanum 217 1D Tilia cordata 218 1D Aesculus hippocastanum 219 1D Tilia cordata 220 1D Tilia cordata

0

9

3

82

257

8

5

4

5

4

K

H

3 1 0

18 18 17

3 4 2

109 153 64

342 480 201

8 10 10

4 4 2

4 4 2

5 5 3

5 5 4

K K S

H H Z

2 0 1 2 0

21 19 15 17 20

2 4 2 1 2

143 55 93 108 65

449 173 292 339 204

10 9 8 10 8

3 4 4 4 2

2 4 4 4 2

3 4 4 4 3

5 3 5 5 3

S K K K S

Z H H H Z

2 2 0

15 10 21

5 3 3

130 114 70

408 358 220

6 7 8

4 4 2

4 4 2

4 4 3

5 3 4

K K S

H H Z

0

18

2

60

188

12

2

2

3

4

S

Z

0

11

4

79

248

9

4

4

4

4

K

H

zdravotní řez, potlačit boční vrchol, ořez suchých větví kácení

0

19

3

86

270

10

2

2

3

4

S

Z

zdravotní řez, polámané větve v koruně

0 0

10 21

2 4

47 44

148 138

6 10

4 2

4 2

4 3

4 3

S S

N B

nevyhovující, kácet

0

15

3

35

110

8

4

4

4

3

K

N

kácení

2 0

15 22

4 4

71 36

223 113

9 7

5 4

5 4

3 4

5 3

K K

H N

0 0

17 19

4 5

47 72

148 226

10 15

5 4

5 4

5 5

4 5

K K

H H

90

kácení, troudnatec T T

T T T T

T

provést řez a zachovat jako živé torzo provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez zdravotní řez, sesazovací řez kácení provést řez a zachovat jako živé torzo provést řez a zachovat jako živé torzo ořez suchých větví provést řez a zachovat jako živé torzo provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez, potlačit boční vrchol

provést řez a zachovat jako živé torzo kácení odstranit v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo

45. 46. 47. 48.

pozn ámka


222

pác hník

44.

číslo nov é číslo pův odní 43.

úsek (cele k) 221 1D Tilia cordata

0

22

3

74

232

10

4

4

4

5

K

H

1D Tilia cordata

0

21

4

79

248

10

5

5

5

5

K

H

223 224 226 227

1D 1D 1D 1D

Tilia cordata Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia cordata

2 0 2 0

23 17 22 24

5 2 4 4

65 30 108 100

204 94 339 314

11 9 10 12

4 1 4 4

4 2 4 2

5 2 4 4

5 2 4 5

K S K K

H N H H

49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63.

228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242

1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1E 1E 1E 1E 1E

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

0 3 0 1 0 0 0 0 0 0 1b 1 1 0 2

23 12 24 7 17 25 20 9 22 7 23 21 20 24 22

2 3 3 1 3 6 3 2 2 2 3 4 3 6 6

64 100 85 97 87 118 56 19 83 16 98 89 105 146 84

201 314 267 305 273 371 176 60 261 50 308 279 330 458 264

10 8 12 4 8 16 11 8 9 6 12 10 15 18 18

4 4 3 5 4 3 3 2 4 2 4 4 4 4 4

2 3 2 5 4 2 2 2 4 2 2 2 4 3 3

4 5 4 5 5 3 3 3 4 3 4 4 4 3 4

5 5 5 5 5 5 5 2 4 2 5 5 5 5 5

S K S K K S S S K S K K K S K

Z H Z H H Z Z Z N H Z Z H Z H

64.

243

1E Tilia cordata

2

25

2

111

349

21

4

3

4

5

K

H

65. 66. 67. 68.

244 245 246 247

1E 1E 1E 1E

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

0 2 0 2

12 22 8 22

1 2 0 3

22 84 19 82

69 264 60 257

6 17 7 12

2 3 2 4

2 2 2 3

2 3 2 4

2 5 2 5

S S K S

N Z N Z

69.

248

1E Tilia cordata

0

24

6

77

242

12

3

3

3

4

S

Z

91

T

T T T

v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo kácet poškozený kmen, nevyhovující taxon, kácet kácet v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo zdravotní řez kácet zdravotní řez provést řez a zachovat jako živé torzo kácet zdravotní řez zdravotní řez výchovný řez kácet, troudnatec kácet zdravotní řez, stabilizační zásah zdravotní řez, stabilizační zásah provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez ponechat jako živé torzo, sesazovac řez 40 50% koruny ponechat jako živé torzo, sesazovac řez 40 50% koruny kácení zdravotní řez, sesazení koruny kácet zdravotní řez, sesazení koruny, ořez suchých větví zdravotní řez

258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 274 275 276

97. 98. 99. 100. 101.

277 278 279 280 281

pozn ámka


79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96.

pác hník

249 250 251 252 253 254 255 256 257

číslo nov é číslo pův odní 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78.

úsek (cele k) 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

Tilia cordata Tilia cordata Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

2 0 0 0 2 0 2 3 3

23 21 25 26 21 25 26 19 17

0 2 6 3 4 1 1 3 2

100 66 29 89 57 81 91 99 111

314 207 91 279 179 254 286 311 349

14 11 8 14 9 17 18 15 13

3 3 2 2 3 2 3 4 4

2 2 2 3 2 2 3 4 2

4 3 2 3 3 3 3 4 4

5 5 2 5 5 5 5 5 5

S S K S S S K K K

Z Z N Z Z Z Z H H

1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia platyphyllos Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia platyphyllos Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

0 2 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2

23 25 22 26 25 17 21 23 23 23 20 25 18 23 24 21 22 21

5 2 3 5 4 1 2 3 2 14 2 2 2 2 4 1 2 1

65 68 89 94 69 72 35 56 87 37 43 98 37 66 54 64 89 74

204 214 279 295 217 226 110 176 273 116 135 308 116 207 170 201 279 232

12 13 13 15 14 12 10 9 9 11 10 13 14 15 13 14 17 11

3 2 4 2 2 3 3 4 4 4 3 2 4 4 3 3 2 4

2 2 4 2 2 2 3 3 2 3 2 2 3 3 2 2 2 3

3 3 4 3 3 4 4 4 4 4 4 3 4 4 3 3 3 4

5 5 5 5 5 5 2 5 5 2 2 5 2 4 4 5 5 5

S S K S S S S K K K K S K K S S S K

Z Z H Z Z Z N N Z N N Z H H N Z Z Z

1E 1E 1E 1E 1E

Tilia cordata Tilia cordata Acer pseudoplatanus Tilia cordata Tilia cordata

0 0 0 0 0

21 23 11 25 22

1 3 1 1 2

79 65 24 82 87

248 204 75 257 273

11 11 7 16 12

4 4 2 2 3

3 3 3 2 2

4 3 3 3 4

5 5 2 5 5

K K S S K

N N N Z Z

92

T

zdravotní řez, ořez suchých větví zdravotní řez kácet zdravotní řez, ponechat jako živé torzo zdravotní řez, ponechat jako živé torzo zdravotní řez, ponechat jako živé torzo zdravotní řez kácet odstranit, možno i nákladně ošetřit - bez efektu zdravotní řez zdravotní řez poškozený kmen zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez, snížit těžiště kácet kácet provést řez a zachovat jako živé torzo kácet kácet zdravotní řez kácet kácet kácet zdravotní řez zdravotní řez v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo kácet kácet kácet zdravotní řez zdravotní a sesazovací řez

pác hník

282 283 284 285 286 287 288

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119.

289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299

1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

pozn ámka


číslo nov é číslo pův odní 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108.

úsek (cele k) 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

0 0 1 2 2 0 2

27 23 18 6 3 23 24

2 2 1 2 0 4 1

91 68 97 62 71 73 84

286 214 305 195 223 229 264

17 13 12 3 2 15 11

2 3 4 5 5 4 4

2 2 2 5 5 3 3

3 4 4 5 5 4 4

5 5 5 5 5 5 5

S S S K K K K

Z Z Z N N H H

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

0 3 0 3 0 0 0 0 0 0 3

22 14 23 19 23 28 24 28 26 5 29

2 1 5 5 4 8 2 2 3 1 1

100 82 97 77 68 97 52 73 54 56 106

314 257 305 242 214 305 163 229 170 176 333

16 11 11 9 12 19 9 12 12 4 19

3 4 4 5 2 2 3 3 3 4 3

2 3 3 5 2 2 2 2 3 4 2

3 4 4 5 3 3 4 4 4 4 3

5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 5

S S K K S S K K K K S

Z Z H H Z Z N H H H Z

120. 300

1E Tilia cordata

2

19

2

61

192

10

4

3

4

5

S

Z

121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131.

1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

0 0 3 0 2 2 2 0 2 2 0

22 30 4 29 28 26 25 15 21 22 8

2 3 1 2 2 3 1 2 2 3 1

88 105 94 62 105 69 96 33 66 97 23

276 330 295 195 330 217 301 104 207 305 72

16 18 3 11 15 10 10 12 12 14 8

4 2 4 2 2 3 2 3 4 3 4

2 2 3 3 3 3 2 3 3 3 4

4 3 5 3 3 3 3 3 4 3 4

5 5 5 5 5 5 5 2 5 5 2

K S K S S S S S K S K

H Z Z Z Z Z Z N H Z N

301 302 386 387 388 389 391 392 393 394 395

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

93

T

T

zdravotní řez zdravotní a sesazovací řez zdravotní a sesazovací řez kácet kácet kácet ponechat jako živé torzo, redukce koruny o cca 50% zdravotní řez, zdravotní řez, ponechat živé torzo kácení kácení zdravotní řez zdravotní řez kácet kácet kácet kácet troudnatec, 1/2 stromu je odumřelá, ořez na živé torzo v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo kácet, prasklina v kosterním větvení zdravotní řez, ořez suchých větví začistit rány zdravotní řez zdravotní a bezpečnostní řez zdravotní a bezpečnostní řez zdravotní řez kácení z kompozičních důvodů provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez kácet, silně rozlámaná

pozn ámka


pác hník


úsek (cele k) 132. 396 1E Tilia cordata

2

22

4

118

371

16

3

3

4

5

S

Z

133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 152.

397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416

1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

Tilia cordata Tilia platyphyllos Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

3 0 3 0 0 0 0 2 2 2 2 0 0 0 1 2 0 2 2 1

20 15 16 26 22 15 26 24 25 24 24 7 17 18 19 23 16 23 24 19

5 5 1 3 3 4 3 4 2 3 3 1 3 3 4 6 2 3 5 2

95 48 57 105 60 25 145 104 69 96 91 24 63 56 56 90 38 76 77 71

298 151 179 330 188 79 455 327 217 301 286 75 198 176 176 283 119 239 242 223

11 9 10 18 12 8 22 18 16 23 11 5 8 11 11 15 6 15 12 13

4 4 3 2 3 4 3 4 3 4 3 2 4 4 3 4 4 2 3 4

3 3 3 3 3 4 3 3 3 4 3 2 3 3 2 4 3 3 2 4

4 4 4 3 3 4 3 4 4 4 4 3 4 4 4 4 4 3 3 5

5 4 4 5 5 2 5 5 5 5 5 2 5 5 4 5 3 5 5 5

K K K S S K S K K K S S K K S K K S S K

H N H Z Z N Z H Z H Z N H H Z H N Z Z Z

153. 154. 155. 156. 157. 158. 159. 160. 161. 162.

417 418 419 420 421 422 423 424 425 426

1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Acer pseudoplatanus Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

0 2 2 0 0 2 0 0 0 1

28 28 27 11 26 25 7 26 17 28

4 3 2 1 3 3 1 2 1 2

77 84 97 28 80 123 19 78 26 97

242 264 305 88 251 386 60 245 82 305

15 22 10 9 10 20 4 11 4 19

2 3 2 1 3 3 4 2 3 2

3 2 2 2 4 4 4 2 3 4

3 3 3 3 4 4 4 3 4 3

5 5 5 2 5 5 2 5 2 5

S S S S K K K S S S

Z Z Z Z N N N Z N Z

94

T

T T

T

T

redukční řez, ořezat cca o 50% a ponechta jako živé torzo kácení kácení provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez zdravotní řez kácet zdravotní řez provést řez a zachovat jako živé torzo redukce koruny o 30% provést řez a zachovat jako živé torzo redukce koruny o 30%, zlomy v koruně kácet kácet kácet zdravotní řez, redukce koruny o 30% provést řez a zachovat jako živé torzo kácet zdravotní řez zdravotní řez pokácet, v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez, vyzvednutí koruny kácet provést řez a zachovat jako živé torzo kácet zdravotní řez kácet pokácet, v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo

pác hník

427 428 429 430 431 433 434

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

170. 171. 172. 173. 174. 175. 176. 177. 178. 179. 180.

435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445

181. 182. 183. 184.

446 447 448 449

pozn ámka


číslo nov é číslo pův odní 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169.

úsek (cele k) 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

0 0 2 0 0 0 2

27 28 5 28 27 31 13

12 3 1 2 3 3 2

91 83 69 129 119 97 105

286 261 217 405 374 305 330

16 17 6 18 15 23 11

4 3 4 2 3 2 4

5 3 4 2 2 2 2

5 4 5 3 3 3 5

5 5 5 5 5 5 5

K K K S S S K

N N Z Z Z Z H

1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E 1E

Tilia cordata -Such.torzo Tilia cordata 0 Tilia cordata 0 Tilia cordata 2 Tilia cordata 0 Tilia cordata 0 Tilia cordata 0 Tilia cordata 3 Acer platanoides 0 Tilia cordata 2 Tilia cordata 2

24 20 23 23 23 22 11 17 21 24

2 5 8 3 1 3 1 3 3 2

74 97 65 88 63 58 115 38 97 99

232 305 204 276 198 182 361 119 305 311

17 12 11 17 13 11 9 15 13 17

2 2 4 2 2 2 4 2 2 3

3 2 3 2 2 2 4 1 2 3

3 3 4 3 3 3 5 3 3 3

55 5 5 5 5 5 5 2 5 5

S S K S S S K S S S

Z Z Z Z Z Z Z N Z Z

1E 1E 1E 1E

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

3 0 2 3

17 26 25 21

3 3 3 3

58 68 99 86

182 214 311 270

10 12 15 16

5 4 4 4

4 4 3 3

5 4 4 4

5 5 5 5

K S K K

H H H Z

185. 450 186. 451

1E Tilia cordata 1E Tilia cordata

0 2

15 14

2 2

40 96

126 301

7 9

4 4

4 4

5 5

3 5

K K

H H

187. 188. 189. 190. 191. 192.

1E 1E 1E 1E 1E 1E

0 0 0 1 0 2

24 26 16 28 29 28

5 4 7 5 4 3

73 76 24 114 101 114

229 239 75 358 317 358

13 11 9 14 20 19

3 3 2 4 2 2

3 3 2 2 2 2

4 4 3 4 3 3

5 5 2 5 5 3

S K S K S S

Z N N Z Z Z

452 453 454 455 456 457

Tilia cordata Tilia cordata Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

95

T

T

T

T

kácet kácet provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez pokácet, v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo zdravotní řez zdravotní řez provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez, redukční řez o 40% zdravotní řez zdravotní řez provést řez a zachovat jako živé torzo kácet zdravotní řez redukční řez, ořezat cca o 50% a ponechta jako živé torzo kácet, akutně ohrožuje kácet provést řez a zachovat jako živé torzo v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo kácet pokácet, v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo sesazovací řez kácet kácet z kompozičních důvodů sesadit na torzo zdravotní řez zdravotní řez

pozn ámka


pác hník


úsek (cele k) 193. 458 1E Tilia cordata 194. 459 1E Tilia cordata

0 3

25 20

3 2

54 115

170 361

10 11

2 4

2 3

3 4

3 5

S K

Z Z

195. 460

1E Tilia cordata

2

21

3

92

289

14

4

3

4

5

K

Z

196. 197. 198. 199. 200. 201. 202. 203.

1E 1E 1E 1E 1E 1D 1D 1D

0 0 0 3 2 0 0 1

24 22 28 28 27 13 25 17

0 3 3 2 4 2 8 3

56 52 84 89 92 30 50 73

176 163 264 279 289 94 157 229

11 11 16 13 14 8 14 13

3 3 2 3 4 4 2 3

3 3 2 3 3 3 2 3

3 3 3 3 4 4 3 4

3 3 5 5 5 2 3 5

S S S S S S S K

N Z Z Z Z N N Z

461 462 463 464 465 466 467 468

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Fraxinus excelsior Tilia cordata

204. 469

1D Tilia cordata

0

31

4

138

433

15

3

2

3

5

S

Z

205. 206. 207. 208. 209. 210. 211. 212. 213. 214. 215. 216. 217. 218. 219. 220. 221.

1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D 1D

0 0 2 2 1 0 2 2 1 1 2 0 2 0 0 2 0

25 20 17 5 31 29 21 30 25 14 20 25 16 19 25 17 19

4 4 2 1 2 2 7 4 5 2 6 6 4 2 5 3 3

81 52 152 82 113 63 98 101 119 54 62 71 81 39 65 70 59

254 163 477 257 355 198 308 317 374 170 195 223 254 122 204 220 185

18 8 11 5 11 18 9 23 14 9 13 16 13 8 13 9 8

3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 5 3 4 4 3 5 2

3 3 4 4 4 4 4 4 3 4 5 3 4 4 3 4 2

4 4 4 5 4 4 4 4 5 5 5 3 4 4 3 5 3

5 3 5 5 5 4 5 5 5 3 4 4 4 3 4 4 4

K K K K K K K K K K K S S K S K S

H N H H H H H H H H H Z H N Z H Z

470 471 472 473 474 475 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia platyphyllos Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Aesculus hippocastanum

96

T T

T T T

T

T

zdravotní řez pokácet, v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo pokácet, v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo kácet zdravotní řez zdravotní řez sesazovací řez zdravotní řez kácet kácet pokácet, v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo pokácet, v případě přítomnosti páchníka ořezat a ponechat jako živé torzo kácet kácet provést řez a zachovat jako živé torzo kácet provést řez a zachovat jako živé torzo kácet kácet provést řez a zachovat jako živé torzo provést řez a zachovat jako živé torzo provést řez a zachovat jako živé torzo kácet zdravotní řez provést řez a zachovat jako živé torzo kácet zdravotní řez provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez

222. 223. 224. 225. 226. 227. 228. 229. 230. 231. 232. 233. 234. 235. 236. 237. 238. 239. 240. 241. 242. 243. 244. 245. 246. 247.

pozn ámka


pác hník


úsek (cele k) 488 1D Aesculus 0 hippocastanum 489 1D Tilia cordata 0 490 1D Acer pseudoplatanus 0 491 1D Tilia cordata 2 492 1D Tilia platyphyllos 0 493 1D Tilia cordata 0 494 1D Tilia cordata 0 495 1D Tilia cordata 0 496 1D Aesculus 0 hippocastanum 497 1D Aesculus 0 hippocastanum 498 1D Tilia cordata 2 499 1D Tilia cordata 0 500 1D Tilia cordata 2 501 1D Tilia cordata 1 502 1D Tilia cordata 0 503 1D Tilia platyphyllos 0 504 1D Tilia cordata 2 505 1D Aesculus 0 hippocastanum 506 1D Tilia cordata 0 507 1D Aesculus 2 hippocastanum 508 1D Aesculus 0 hippocastanum 509 1D Aesculus 0 hippocastanum 510 1D Tilia platyphyllos 0 511 1D Aesculus - SUCHÉ TORZO 512 1D Tilia cordata 0 513 1D Aesculus 0 hippocastanum

21

2

62

195

11

2

2

3

4

S

Z

zdravotní řez

9 19 10 2 17 15 15 22

2 3 2 4 4 3 2 3

26 48 77 69 43 34 40 87

82 151 242 217 135 107 126 273

7 13 4 14 10 9 8 10

4 3 3 3 3 3 3 2

4 2 4 2 3 3 3 2

4 3 5 3 4 4 3 3

2 3 4 4 3 3 2 5

K S K S S S S S

H N H Z Z Z Z Z

kácet kácet provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez

20

3

72

226

17

4

2

3

5

S

Z

9 22 15 18 12 17 16 21

3 3 2 4 3 2 2 3

70 83 67 84 66 63 84 60

220 261 210 264 207 198 264 188

1 14 9 12 12 8 11 12

3 3 3 4 5 4 4 3

4 3 2 4 5 4 4 2

4 4 4 4 5 5 4 3

5 5 5 5 5 5 5 4

K K K K K K K S

H H Z Z H H H Z

23 17

2 2

78 100

245 314

12 7

2 4

2 4

3 4

5 5

S K

Z H

24

3

77

242

12

2

2

3

5

S

Z

zdravotní řez

25

3

64

201

10

3

2

3

4

S

Z

zdravotní řez

28

2

80

251

10

4

2

4

5

K

H

27 18

2 4

92 55

289 173

14 10

4 5

3 5

4 5

5 4

S K

Z H

kácet kácet zdravotní řez, redukce koruny o 30% kácení

97

T

zdravotní řez T

T

T

T

provést řez a zachovat jako živé torzo kácet zdravotní řez provést řez a zachovat jako živé torzo kácet kácet provést řez a zachovat jako živé torzo zdravotní řez zdravotní řez provést řez a zachovat jako živé torzo

259. 525 260. 526 261. 527 262. 528 263. 529 264. 530

1D Aesculus hippocastanum 1D Aesculus hippocastanum 1D Tilia cordata 1D Tilia cordata 1D Aesculus hippocastanum 1D Tilia cordata

pozn ámka


pác hník


úsek (cele k) 248. 514 1D Tilia cordata 249. 515 1D Aesculus hippocastanum 250. 516 1D Tilia cordata 251. 517 1D Tilia cordata 252. 518 1D Aesculus hippocastanum 253. 519 1D Aesculus hippocastanum 254. 520 1D Aesculus hippocastanum 255. 521 1D Aesculus hippocastanum 256. 522 1D Tilia cordata 257. 523 1D Aesculus hippocastanum 258. 524 1D Tilia cordata

3 0

19 15

1 2

106 62

333 195

13 12

4 3

3 3

4 3

5 4

S S

Z Z

zdravotní řez zdravotní řez

2 0 0

16 22 24

1 2 3

141 55 64

443 173 201

10 12 11

4 2 2

3 2 2

4 3 3

5 3 3

S S S

Z Z Z

zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez

0

23

3

50

157

12

2

2

3

3

S

Z

zdravotní řez

0

25

5

62

195

14

2

2

3

3

S

Z

zdravotní řez

2

24

2

106

333

16

4

2

4

4

K

H

kácet, dutina

0 0

20 21

6 2

39 55

122 173

8 13

5 2

3 2

3 3

5 3

K S

H B

kácet

0

23

2

44

138

13

2

2

3

3

S

Z

0

30

4

57

179

13

2

2

3

3

S

Z

zdravotní řez, potlačení kodominantního větvení zdravontí řez, dutina

0

27

4

47

148

9

2

2

3

3

S

N

kácet

0 0 3

29 17 8

5 12 4

77 78 93

242 245 292

15 5 5

4 5 5

2 3 3

4 3 3

4 5 3

K K K

N H H

kácet kácet kácet

0

24

4

66

207

14

5

3

3

5

K

H

kácet

98

Příloha II. mapa A- Katastrální mapa - srovnávací sestavení. POUZE NÁHLED! Originální velikost viz soubor A2_veltrusy_katastralka.jpg

99

Příloha II., mapa I - Orientační členění boční aleje. Jedná se o zásahové plchy 1D a 1E.

108

Příloha II., mapa M.: Müllerova mapa Čech z roku 1720 a Müllerova mapa Moravy z roku 1716 ve vydání z roku 1790

Příloha II., mapa N.: I. vojenské mapování – josefské, 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace)

112

Příloha II., mapa O.: II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852.

Příloha II., mapa P.: III. vojenské mapování - Františko-josefské, 1877-1880.

113

Příloha II., mapa Q.: Historická mapa z roku 1820

114

Příloha II., mapa S: Rozšíření druhů rodu Osmoderma v rámci Evropy. Převzato z Audisio et al. (2007).

116

Pohled přes plochu 3F na plochu 2H. V popředí je patrný Mlýnský potok

Jeden z nárazových lapačů pouţitých při průzkumu entomofauny. Plocha 2F

117

Zbytky porostů, převáţně jasanů u Sfingy. Plocha 2J

Pohled přes plochu 3H na plochu 2CH, která je tvořena převáţně topoly, jeţ se v současnosti začínají rozpadat 118

Rozhraní mezi parkovými porosty 2J a 2L, jde místo kudy je taţen vysokotlaký plynovod.

Jeden z kanálů na ploše 2J-

119

Plocha 2M. Je patrné masivně rozvinuté keřové patro.

Izolovaný porost (plocha 2M), který je ve velmi špatném stavu.

120

V pozadí za polem (plocha 3C) je vidět rozpadající se osová alej (1F).

Hrana mezi parkovým porostem (plocha 2J) a alejí (1G). Je patrný ţalostný stav aleje, která je neudrţovaná a zarostlá náletem. 121

I kdyţ v aleji 1G nebyl páchník zjištěn, je zde několik vhodných dutin které nebylo moţné ověřit (zde malý průměr otvoru a velká hloubka dutiny). Při vhodných

zásazích

by

mohla být alej vhodná pro páchníka i roháče.

Pohled do neudrţovaných porostů na ploše 2I.

122

Porost na ploše 2G

V rámci EVL je velké mnoţství topolů, které jsou na hranic ţivotnosti. I přes velké mnoţství dutin nebyl v tomto druhu dřeviny páchník zjištěn.

123

Jasan s dutinou na ploše 2G, kde byly zjištěny pobytové znaky páchníka.

Za zmínku rozhodně stojí "stromová stavba". Ta je sice postavena za hranicí EVL (plocha 2H) ale do EVL jsou v korunách natahána lana a je

vytvořeno

podláţek

na

několik stromě.

Konstrukci by bylo škoda odstranit

124

V rámci okrajových ploch je řada vodních tůní. Tato je v jiţní části plochy 2H.

Pohled do porostu v severní části plochy 2H.

125

Oba snímky pocházejí z obory (plocha 2B). Na ploše vyskytuje velké mnoţství starých dubů. Porosty jsou jako následek pastvy velmi světlé. Páchník zde nebyl zjištěn, dle soudu zpracovatelů by se zde mohl vyvíjet a jeho nejištění je důsledkem skutečnosti, ţe v dubech jsou dutiny aţ v korunách a tedy nedostupné.

126

Střední část plochy 2B, kde došlo k rozpadu několika stromů.

Pohled na plochu 3I, coţ je pastevní loučka uprostřed obory.

127

Nově kultivary

vysázené Tilia

nevhodné x

europaea

´Palllida´. Začátek boční aleje označený 1B.

Pohled

na

staré

duby

ve

východní části parku v okolí zámku (plocha 2O).

128

Začátek boční aleje označené jako 1D. V přední části je vysázeno velké mnoţství jedinců. A. hippocastanum., které jsou často ve špatném stavu.

Část segmentu 1D určený k obnově. 129

Část aleje 1D s převahou lípy. I zde je velká část stromů v havarijním stavu.

Lípa s dutinou kde byly zjištěny pobytové znaky páchníka. Strom při

rekonstrukci

aleje

bude

ponechán jako refugium druhu.

130

Pohled z konce osové aleje (1F) směrem k zámku.

Pohled rozpadající se osovou alejí (1F) na zámek. Na pravé straně je vidět několik mladých lip. 131

Seznam zjištěných druhů rostlin a živočichů BEZOBRATLÍ Arachnida Araneae Agelenidae Malthonica silvestris Anyphaenidae Anyphaena accentuata Dysderidae Harpactea rubicunda Gnaphosidae Haplodrassus sp. Zelotes sp. Lycosidae Pardosa lugubris Trochosa terricola Trochosa sp. Pisauridae Pisaura mirabilis Tetragnathidae Pachygnatha listeri Thomisidae Ozyptila praticola C.L. Koch Drobný běţník, který obývá hrabanku zachovalejších lesních biotopů. Xysticus erraticus Coleoptera Cantharidae Cantharis nigricans Cantharis rustica Cantharis sp. Rhagonycha sp. Carabidae Amara convexiuscula Calathus fuscipes Carabus cancellatus - střevlík měděný (moţná NT) Ophonus azureus Platynus assimilis Pseudoophonus rufipes Pterostichus longicollis Pterostichus melanarius Pterostichus oblongopunctatus Cerambycidae Stenostola sp. Cetoniidae Osmoderma barnabita - páchník hnědý SO, CR; Celkem bylo nalezeno 24 dutin s pobytovými znaky páchníka. Počet obsazených dutin bude pravděpodobně minimálně jednou vyšší. Nejvíce obsazených stromů bylo zaznamenáno v lipové aleji (viz mapa - ţlutá linka). Druh byl zaznamenán i na plochách B, C, D, E a v aleji 132

na západě území. Menší počet nalezených obsazených dutin na plochách B, C, D, E je dán jednak skutečně menším výskytem druhu, ale také skutečností, ţe se jedná o vyšší stromy, které mají dutiny situovány podstatně výše a nebylo je moţné ověřit. To je i pravděpodobný důvod, proč nebyl druh ověřen na ploše A, která je pro vývoj páchníka velmi vhodná. Populace O. barnabita je v rámci EVL početná. Je ale nutné pečlivě zváţit osud a kontinuitu aleje, která je v současné době v optimálním stavu co do vztahu ke druhu, ale je ale za horizontem ţivotnosti. Cleridae Thanasimus formicarius Coccinellidae Tytthaspis sedecimpunctata Elateridae Adrastus sp. Agrypnus murinus Ampedus sp. Athous haemorrhoidalis Athous vittattus Dalopius marginatus Dicronychus cinereus Limonius poneli Melanotus villosus Synaptus filiformis Lucanidae Dorcus parallelipipedus Lucanus cervus - roháč obecný O Celkem bylo zjištěno 27 imág nebo jejich zbytků. Jsou osídlené plochy A, B a D, které jsou patrně hlavním těţištěm populace. Druh byl ale detekován i na plochách C a E. Populaci i lokalitu ve vztahu k druhu lze označit za stabilní. Melyridae Malachius bipustulatus Pyrochroidae Pyrochroa serraticornis Scarabaeidae Aphodius sp. Potosia cuprea Valgus hemipterus Scolytidae Ernoporus tiliae Hylesinus toranio Silphidae Nicrophorus vespillo Nicrophorus vespilloides Oiceoptoma thoracicum Phosphuga atrata Silvanidae Uleiota planata - lesák rovný Ţije ve shnilém dřevě a v pařezech listnáčů i jehličnanů. Tenebrionidae

133

Lagria hirta Uloma culinaris Zopheridae Bitoma crenata Lepidoptera Arctiidae Eilema complana Thumatha senex Spilosoma luteum Drepanidae Watsonalla binaria Habrosyne pyritoides Geometridae Idaea aversata Chiasmia clathrata Epirrhoe alternata Scopula nigropunctata Ematurga atomaria Idaea biselata Idaea fuscovenosa Idaea dimidiata Idaea dilutaria Ecliptopera silaceata Ligdia adustata Eulithis pyraliata Ectropis crepuscularia Timandra comae Perizoma alchemillata Calospilos sylvatus Hypomecis roboraria Chloroclystis v-ata Selenia tetralunaria Lomaspilis marginata Limacodidae Apoda limacodes Lymantriidae Euproctis chrysorrhoea Noctuidae Atypha pulmonaris Caradrina morpheus Chortodes extrema Cosmia trapezina Dypterigia scabriuscula Eucarta virgo Herminia tarsipennalis Hoplodrina respersa Hoplodrina octogenaria Mythimna conigera Mythimna impura 134

Noctua pronuba Oria musculosa Paracolax tristalis Rivula sericealis Rusina ferruginea Xestia c-nigrum Xestia triangulum Notodontidae Phalera bucephala Pheosia tremula Sphingidae Sphinx ligustri

135

OBRATLOVCI Amphibia Anura Bufonidae Bufo bufo - ropucha obecná O, NT Desítky párů v kanálech v severní a východní části parku. Druh je naprosto nenáročný na výběr vodního i pozemního stanoviště, vadí mu však přítomnost ryb. Proto se vyskytuje především v napůl zazemněných kanálech, které občas vysychají, a proto zde ryby nejsou. Ranidae Pelophylax ridibundus - skokan skřehotavý KO, LC V parku zaznamenány desítky aţ stovky adultních jedinců. Plochy jsou povětšinou zastíněné, takţe neposkytují zcela optimální podmínky. Vyskytují se v tůních a propojovacích kanálech. Rana dalmatina - skokan štíhlý SO, NT, N IV Několik párů - cca 5 ve slepém kanálu u Sfingy a ve východním kanálu. Druh dává přednost světlým opadavým lesům; na výběr rozmnoţovacího stanoviště není náročný. Je citlivější na přítomnost ryb více neţ ropucha obecná a skokan skřehotavý. Stav stanoviště je hodnocen u ropuchy obecné. Rana ridibunda - skokan skřehotavý SO, NT, N IV Desítky jedinců ve všech kanálech, celkový odhad populace stovky kusů. Osidluje veškeré biotopy v Polabí a dolním Povltaví; na charakter akvatického i terestrického stanoviště je absolutně nenáročný, vadí mu pouze přítomnost ryb. Stav stanoviště je hodnocen u ropuchy obecné. Rana temporaria - skokan hnědý N V 3 páry ve slepém kanálu u Sfingy a ve východním kanálu. Vyhledává vlhké stinné lesy a staré parky, na výběr rozmnoţovacího stanoviště je nenáročný. Je citlivější na přítomnost ryb více neţ ropucha obecná a skokan skřehotavý. Stav stanoviště je hodnocen u ropuchy obecné. Triturus vulgaris - čolek obecný SO, NT Zjištěny jednotlivé kusy ve východním kanálu, ale vzhledem ke skrytému ţivotu zde odhadujeme populaci na desítky jedinců. Na výběr suchozemského i vodního stanoviště je nenáročný, avšak je extrémně citlivý na přítomnost ryb na lokalitě. Stav stanoviště je hodnocen u ropuchy obecné. Aves Accipitriformes Accipitridae Buteo buteo - káně lesní Milvus milvus - luňák červený KO, CR, N 1 pár hnízdí v parku proti Všestudům. Druh hnízdí v níţinách a pahorkatinách, kde se střídají staré listnaté lesy s otevřenými plochami polí, luk a pastvin. Prostředí v parku je vhodné pro hnízdění, hnízdění by mohl ohrozit zvýšený ruch po parku. Vhodné by bylo znepřístupnit odlehlou část parku proti Všestudům v hnízdní době - duben aţ červenec. Pernis apivorus - včelojed lesní SO, EN, N Hnízdění nebylo prokázáno, ale je pravděpodobné. Staví si ho vţdy na stromě v silnějších větvích. Hlavní součástí potravy jsou vosy a jejich larvy, dále ostatní hmyz a v malé míře drobní obratlovci. Falconidae Falco tinnunculus - poštolka obecná

136

Anseriformes Anatidae Anas platyrhynchos - kachna divoká Charadriiformes Charadriidae Vanellus vanellus - čejka chocholatá VU Byla zaznamenána pouze na přeletu. Hnízdním prostředím jsou vlhké louky a pastviny, náhradním biotopem jsou pole, kde však musejí být prolákliny s déle přetrvávající vodou. Takové prostředí v parku není, čejka zde nehnízdí. Laridae Larus argentatus Larus ridibundus - racek chechtavý VU Byl zaznamenán pouze přelet. V prostředí EVL nemůţe hnízdit. Ciconiiformes Ardeidae Ardea cinerea - volavka popelavá NT Pouze přelet jednotlivých exemplářů. Můţe v kanálech lovit potravu, ale nebylo to pozorováno. Hnízdí v koloniích v lesích - často v luţních. Park, zejména jeho severní odlehlá část, by skýtal vhodné podmínky pro hnízdění, avšak hnízdění zde nebylo zaznamenáno. Egretta alba - volavka bílá SO, N Byla pozorována pouze na přeletu. K lokalitě nemá ţádný vztah. Ciconiidae Ciconia nigra - čáp černý SO, VU, N 1 exemplář pouze na přeletu. K lokalitě nemá ţádný vztah. Columbiformes Columbidae Columba oenas - holub doupňák SO, VU Minimálně 2 páry hnízdí v jiţní a středovýchodní části parku. Doupňák vyhledává ke hnízdění staré listnaté či smíšené lesy a parky s dostatkem doupných stromů. Tomu odpovídá charakter míst výskytu v parku. Druh je vázán na dutiny vytesané datlem černým. Stanoviště je dobré, je potřeba šetřit před pokácením staré doupné stromy, byť by byly napadené houbou, grafiózou či jinak. Druh obsazuje i budky a jeho stavy se dají vyvěšováním budek zvýšit. Columba palumbus - holub hřivnáč Streptopelia decaocto - hrdlička zahradní Cuculiformes Cuculidae Cuculus canorus - kukačka obecná Galliformes Phasianidae Phasianus colchicus - baţant obecný Gruiformes Rallidae 137

Gallinula chloropus - slípka zelenonohá NT Hnízdí na kanálech v počtu minimálně dvou párů. Vyhledává ke hnízdění litorální porosty nebo porosty křovin na březích stojatých nebo pomalu tekoucích vod. Taková místa jsou po celém průběhu východního kanálu. Passeriformes Aegithalidae Aegithalos caudatus - mlynařík dlouhoocasý Alaudidae Alauda arvensis - skřivan polní Bombycillidae Bombycilla garrulus - brkoslav severní O Pozorováno cca 50 jedinců na tahu. Ţiví se plody ochmetu rostoucích na starých dubech. Jedná se o skandinávský druh, který zaletuje do parku na tahu za potravou. Pro jeho opakovaný výskyt je důleţitá přítomnost dubů. Doporučujeme hráz podél Vltavy duby osázet; duby zde byly, avšak po povodni v roce 2002 byly poškozeny a proto byly většinou poraţeny. Certhiidae Certhia brachydactyla - šoupálek krátkoprstý Certhia familiaris - šoupálek dlouhoprstý Corvidae Corvus cornix - vrána šedá NT 2 páry hnízdí především v severní části parku. Druh preferuje otevřenou krajinu s poli, stromořadími a loukami. Stanovištně park odpovídá ekologickým nárokům druhu. Corvus corone - vrána černá NT 1 pár hnízdí především v severní části parku, pozorován i smíšený pár s předchozím druhem. Jinak platí to, co pro předešlý druh. Corvus frugilegus - havran polní VU Pozorovány desítky kusů na přeletu. Havran obývá zemědělskou krajinu s remízky, lesíky a parky. Přibliţně do počátku tohoto tisíciletí byla v parku rozsáhlá kolonie havranů. Příčiny zániku této kolonie nejsou jasné. Park skýtá mnoho vhodných hnízdních příleţitostí pro havrany. Pro jejich návrat lze těţko něco udělat. Corvus monedula - kavka obecná SO; NT Pouze přelet několika exemplářů. Kolonie kavek zanikla zároveň s kolonií havranů. Kavky většinou hnízdí na budovách, méně pak na okrajích starých lesů či parků s doupnými stromy. Kavky by se moţná daly přilákat do parku zpět pomocí vhodných budek instalovaných na budovy či stromy. Garrulus glandarius - sojka obecná Emberizidae Emberiza citrinella - strnad obecný Emberiza schoeniclus - strnad rákosní Fringillidae Carduelis carduelis - stehlík obecný Carduelis chloris - zvonek zelený Coccothraustes coccothraustes - dlask tlustozobý Fringilla coelebs - pěnkava obecná Serinus serinus - zvonohlík zahradní Hirundinidae Delichon urbica - jiřička obecná NT

138

Hnízdí na budovách, k EVL nemá ţádný vztah. Loví na otevřených místech v parku, tedy nad poli a loukami, které poskytují dostatek hmyzu. Hirundo rustica - vlaštovka obecná O, LC Hnízdí ve Všestudech, v parku pouze loví především nad kanály. Riparia riparia - břehule říční O, NT Byla opakovaně zaznamenána při lovu nad poli a loukami v EVL. Ke hnízdění potřebuje vysoké strţené břehy přirozených toků řek; takové jiţ v Polabí a dolním Povltaví nejsou. Břehule v těchto místech hnízdí v březích pískoven. Prostředí v parku není vhodné pro zahnízdění druhu. Laniidae Lanius collurio - ťuhýk obecný O, NT, N Minim. 2 páry hnízdí v keřích na otevřených plochách, 1 pár hnízdil konkrétně na osamělém keři černého bezu na poli SV od zámku. Ťuhýk obecný hnízdí v otevřené krajině s roztroušenými křovinami a na pasekách s řidším mlázím. Prostředí EVL není pro výskyt druhu příliš typické, ale vzhledem k tomu, ţe zde ťuhýk ţije, je potřeba udrţet prostředí, které potřebuje. Motacillidae Motacilla alba - konipas bílý Muscicapidae Ficedula albicollis - lejsek bělokrký NT, N Hnízdí roztroušeně po celém parku v počtu minimálně pěti párů. Je vázán na starší listnaté a smíšené lesy a parky s dostatkem dutin po datlovitých ptácích a přirozených dutin - po vyhnívání. Není vázán na konkrétní místo, ke hnízdění vyhledává vhodnou neobsazenou dutinu - je taţný a přiletuje poměrně pozdě, takţe většina dutin je často jiţ obsazena. Jeho stavy se dají zvýšit vyvěšováním vhodných polootevřených budek, v nichţ se neusazují špačci. Stanoviště je dobré a lejsek bělokrký tvoří v parku významnou sloţku bioty jinak totálně odlesněného dolního Povltaví. Muscicapa striata - lejsek šedý O, LC Hnízdí po celém parku v počtu minimálně 25 párů. Velmi cenná je vysoká abundance tohoto druhu. Lejsek šedý obývá aleje starých listnatých stromů, rozvolněné listnaté lesy a staré parky. Hnízdí v polodutinách či v paţdí větví. Park ideálně odpovídá stanovištním nárokům druhu. Oriolidae Oriolus oriolus - ţluva hajní SO, LC Hnízdí roztroušeně po celé EVL v počtu minim. 2-3 párů; proti předchozím letům byl zaznamenán velký pokles stavů. Hnízdním prostředím ţluvy jsou světlé listnaté lesy, parky, větrolamy, staré sady a aleje v níţinách a pahorkatinách. Prostředí parku je pro druh vhodné; početní pokles stavů by vyţadoval hlubší analýzu. Paridae Parus caeruleus - sýkora modřinka Parus major - sýkora koňadra Parus palustris - sýkora babka Passeridae Passer domesticus - vrabec domácí LC Početně hnízdí na budovách sousedících s parkem, tedy na budovách u zámku, na zámku samotném, na hájovně aj. Do parku zalétá pouze za potravou, ale není na park potravně vázán. Passer montanus - vrabec polní LC Platí totéţ , co pro předešlý druh. Prunellidae Prunella modularis - pěvuška modrá 139

Sittidae Sitta europaea - brhlík lesní Sturnidae Sturnus vulgaris - špaček obecný Sylviidae Acrocephalus palustris - rákosník zpěvný Hippolais icterina - sedmihlásek hajní Sylvia atricapilla - pěnice černohlavá Sylvia borin - pěnice slavíková Sylvia communis - pěnice hnědokřídlá Turdidae Erithacus rubecula - červenka obecná Luscinia megarhynchos - slavík obecný O, LC Hnízdí v houštinách roztroušeně po celém parku. Nejvyšší koncentrace dosahuje u hájovny, populace v parku byla spočtena na minim. 5 párů. Hnízdním prostředím slavíka je hustý křovinný podrost ve světlých listnatých lesích a parcích. K udrţení slavíka je zapotřebí ponechávat husté křoviny v parku tak, jako je tomu v parku doposud. Phoenicurus ochruros - rehek domácí Phoenicurus phoenicurus - rehek zahradní Phylloscopus collybita - budníček menší Turdus iliacus - drozd cvrčala SO, VU Byla pozorována na tahu. Jedná se o skandinávský druh, který u nás zahnízdí výjimečně ve vyšších polohách. Turdus merula - kos černý Turdus philomelos - drozd zpěvný Turdus viscivorus - drozd brávník Troglodytidae Troglodytes troglodytes - střízlík obecný Pelecaniformes Phalacrocoracidae Phalacrocorax carbo - kormorán velký O, VU V parku nehnízdí, pouze odpočívá na stromech při potulkách nad Vltavou. Kormorán potřebuje k hnízdění ostrovy se vzrostlými stromy obklopené vodou. Piciformes Picidae Dendrocopos major - strakapoud velký Dendrocopos medius - strakapoud prostřední O, VU, N Hnízdí roztroušeně po celém parku v místech, kde převládají staré stromy v počtu minimálně 8 párů - pravděpodobně podhodnoceno.Charakter parku je takový, ţe strakapoud můţe hnízdiště střídat. Není tedy striktně vázán na určité místo, protoţe starých listnatých stromů je v parku dostatek. Takový stav je potřeba udrţet. Druh má vzhledem k potravním nárokům specifické poţadavky na velikost okolního porostu, např. ve Švýcarsku to je 40 ha pro 1 pár. Park je dostatečně velký pro více párů. Vysokou potravní nabídku mu umoţňují přestárlé, druhově bohaté porosty listnáčů, které je potřeba udrţet. Dendrocopos minor - strakapoud malý VU Hnízdí roztroušeně po celém parku v místech, kde převládají staré stromy v počtu minimálně tří párů - pravděpodobně podhodnoceno. Strakapoud malý hnízdí v řídkých listnatých lesích starých alejích, parcích a přestárlých sadech. Hnízdní dutinu si vydlabává jen ve starém a 140

trouchnivém dřevě, a to častěji v odumřelých větvích neţ trouchnivých kmenech. Stav stávající EVL dobře odpovídá stanovištním nárokům druhu. Je nutné ponechávat odumřelé větve na stromech. Dryocopus martius - datel černý LC, N Hnízdí minim. 2 páry v jiţní a středovýchodní části parku. Podobně jako strakapoud prostřední není vázán striktně na jedno místo. Většinou obývá rozsáhlejší lesní celky. Jedná se o zvlášť významný druh, který je klíčový pro udrţení větších ptáků, hnízdících v dutinách holub doupňák, kavka obecná, sovy ad. Stav stanoviště je dobrý, je potřeba staré porosty udrţet, případně obnovovat výsadbu vhodných druhů listnáčů - hlavně dub, případně lípy a jilmy. Jynx torquilla - krutihlav obecný SO, VU Hnízdění jednoho páru bylo prokázáno u Sfingy, ale zřejmě bude hnízdit i jinde. Krutihlav má rád suchá osluněná místa, vyhledává osluněné okraje starých zahrad, remízů a parků, kde je dostatek dutin od jiných druhů datlovitých ptáků. Osidluje i hnízdní budky. Stav prostředí je dobrý, druhu by pomohlo vysekávání partií s ruderální a nitrofilní vegetací - kopřivy atd. Picus canus - ţluna šedá VU, N Hnízdění nebylo doloţeno, ale je vysoce pravděpodobné. Byl zaznamenán nápadný pokles stavů. Přibliţně do roku 2000 hnízdila ţluna šedá v parku v počtu několika párů. Druh preferuje vysoce strukturované horské lesy, ale můţe ţít i ve strukturovaných porostech níţin. V tomto směru skýtal park velmi vhodné prostředí. Park stále skýtá vhodné prostředí pro ţlunu. Příčiny náhlého poklesu nejsou známy, souvisejí s celkovým poklesem v ČR, a zřejmě ve střední Evropě vůbec. Picus viridis - ţluna zelená LC Hnízdí v minimálním počtu 8 aţ 10 párů. Dá se tedy říci, ţe je v parku velmi hojná. Ţluna zelená vyhledává širokou škálu různých prostředí, nejčastěji pak krajinu s řídkými porosty vzrostlých listnatých stromů. Ekologicky stojí mezi strakapoudem prostředním a datlem černým, ale je méně náročná na výběr stanovišť i stromů, v nichţ si vytesává dutinu. Prostředí parku je vhodné, prospívá jí sečení travních porostů, protoţe sbírá potravu převáţně na zemi. Strigiformes Strigidae Strix aluco - puštík obecný Mammalia Capreolus capreolus - srnec obecný Dama dama - daněk evropský Nyctalus noctula - netopýr rezavý Pipistrellus sp. Zaznamenána denní aktivita v chodbách a prostorách nejniţšího patra egyptského pavilonu. Talpa europaea - krtek obecný Lepus europaeus - zajíc polní NT Ondatra zibethicus - ondatra piţmová Squamata Colubridae Natrix natrix - uţovka obojková O, LC Především ve východním kanále. Pozorovány jednotlivé kusy, pro odhad populace by byl nutný speciální výzkum. Uţovka osidluje především světlé lesy protkané vodními biotopy. 141

Klade vajíčka do návějí listí apod. Populaci uţovek by pomohlo ponechávat hromady listí a větví na osluněném místě. Do takových hromad kladou uţovky vajíčka, která se zde vyvíjejí. Lacertidae Lacerta agilis - ještěrka obecná SO, NT Především u hájovny, u Červené hájovny a u Sfingy; populaci v parku odhadujeme na desítky jedinců. Ještěrka obecná je vcelku nenáročná při výběru na biotop. Běţná je na pasekách, na okrajích lesa a na loukách. Populaci ještěrek by pomohlo ponechávat hromady listí a větví na osluněném místě. Do takových hromad kladou ještěrky vajíčka, která se zde vyvíjejí.

142

HOUBY Agaricus praeclaeresquamosus A. E. Freeman - pečárka perličková V listí pod lipamy, duby, javory. leg. Jan Holec, det. Jan Holec, JH 201/2009 (PRM) Armillaria gallica Marxm. & Romagn. - václavka hlíznatá Pata mrtvého dubu. Armillaria mellea (Vahl.: Fr.) P. Kumm. - václavka obecná Pařez listnáče. Collybia dryophila (Bull.: Fr.) P. Kumm. - penízovka dubová V listí. Daedalea quercina (L.: Fr.) Fr. - síťkovec dubový Padlý kmen dubu. Dendrothele acerina (Pers.: Fr.) P.A. Lemke - kornatec javorový Borka ţivého javoru mléče a borka ţivého javoru babyky. Fistulina hepatica (Schaeff.: Fr.) With. - pstřeň dubový Pata ţivého mohutného dubu. Fomes fomentarius (L.: Fr.) Kickx - troudnatec kopytovitý Pařez topolu. Inonotus hispidus (Bull.: Fr.) P. Karst. - rezavec štětinatý Kmen ţivého jasanu. Laetiporus sulphureus (Bull.: Fr.) Murrill - sírovec ţlutooranţový Pařez akátu. Macrotyphula juncea (Alb. et Schw.: Fr.) Berthier - kyj niťovitý V detritu (tlející řapíky a listy). Marasmius epiphyllus (Pers.: Fr.) Fr. - špička listová Tlející listí dubu. Marasmius rotula (Scop.: Fr.) Fr. - špička kolovitá Větvička listnáče na zemi. Meripilus giganteus (Pers.: Fr.) P. Karst. - vějířovec obrovský Rozloţený pařez listnáče v aleji lip a kaštanů. Mycena galericulata (Scop.: Fr.) Gray - helmovka tuhonohá Pařez listnáče. Mycena inclinata (Fr.) Quél. - helmovka leponohá Tlející pařez dubu. Mycena metata (Fr.: Fr.) P. Kumm. - helmovka kuţelovitá V tlejícím listí. Mycena vitilis (Fr.) Quél. - helmovka měnlivá V tlejícím listí. Nectria cinnabarina (Tode.: Fr.) Fr. - ráţovka rumělková Větev javoru mléče na zemi. Phellinus ferruginosus (Schrad.: Fr.) Pat. - ohňovec rezavý Větev listnáče na zemi. Pluteus cervinus (Schaeff.) P. Kumm. - štítovka jelení Dřevo listnáče v zemi. Polyporus arcularius (Batsch: Fr.) Fr. - choroš plástvový Větvička listnáče leţící na zemi. Schizophyllum commune Fr.: Fr. - klanolístka obecná Větev lípy na zemi. Schizopora flavipora (Berk. et M.A. Curtis ex Cooke) Ryvarden - pórnovitka drobnopórá Větev listnáče na zemi. Stereum rameale (Pers.) Fr. - pevník bledookrový 143

Větev dubu na zemi. Stereum rugosum (Pers.: Fr.) Fr. - pevník korkovitý Pařez dubu. Stereum subtomentosum Pouzar - pevník plstnatý Padlý kmen listnáče. Stropharia albocyanea (Fr.) Quél. - límcovka bílomodrá V trávě pod listnáči. Trametes versicolor (L.: Fr.) Pilát - outkovka pestrá Pařez listnáče.

144

ROSTLINY Acer campestre - javor babyka Acer negundo - javor jasanolistý Acer platanoides - javor mléč Acer pseudoplatanus - javor klen Aconitum sp. - oměj Nekvetoucí exemplář byl nalezen poblíţ jednoho z kanálů procházejících parkem. Aegopodium podagraria - bršlice kozí noha Nitrofilní druh, hojný v lesních porostech i na kosených loukách. Druh dobře snáší kosení, šíří se pomocí oddénků a vytváří rozsáhlé husté porosty, hlavně na vlhčích stanovištích. Aesculus hippocastanum - jírovec maďal V EVL je často vysazený v alejích podél cest. Agrostis canina - psineček psí Achillea millefolium agg. - řebříček obecný Ajuga reptans - zběhovec plazivý Alchemilla sp. - kontryhel Alliaria petiolata - česnáček lékařský Nitrofilní druh. Nejrozsáhlejší porosty se nacházejí v oboře na daňky a v jejím blízkém okolí. Allium schoenoprasum - paţitka pobřeţní Druh zřejmě zplaněl ze zahrad. Alnus glutinosa - olše lepkavá Alopecurus pratensis - psárka luční Amaranthus retroflexus - laskavec ohnutý Nitrofilní druh. Druh se nachází hlavně u obory pro daňky a podél přístupové cesty z brány parku k zámku. Anemone nemorosa - sasanka hajní Druh jarního aspektu listnatých a smíšených lesů. V parku roste hojně v lesní části mezi bránou a zámkem, tvoří výrazný jarní aspekt, který je vystřídán hustým porostem nitrofilních druhů. Anchusa officinalis - pilát lékařský NT Rumištní druh. V parku se nachází na některých kosených loukách ve východní části EVL. Anthoxanthum odoratum - tomka vonná Anthriscus sylvestris - kerblík lesní Rumištní druh. Tvoří spolu s dalšími nitrofilními druhy hustý podrost lesní části parku, častý je i v kosených příkopech a na některých vlhčích kosených loukách. Aquilegia vulgaris - orlíček obecný VU Světlé lesy, paseky, louky, často pěstován. Druh roste poměrně hojně v jiţní části EVL, kde je součástí lesního podrostu. Arctium lappa - lopuch větší Arrhenatherum elatius - ovsík vyvýšený Artemisia absinthium - pelyněk pravý Artemisia vulgaris - pelyněk černobýl Atriplex patula - lebeda rozkladitá Atriplex sagittata - lebeda lesklá Avena sativa - oves setý Zplaňuje na území EVL z polí. Avenella flexuosa - metlička křivolaká Barbarea vulgaris - barborka obecná Bellis perennis - sedmikráska obecná (chudobka) Berberis thunbergii - dřišťál Thunbergův 145

Pěstovaný druh v parcích, v EVL Veltrusy se nachází u cest vedoucích k zámku. Berberis vulgaris - dřišťál obecný Betula pendula - bříza bělokorá Bromus tectorum - sveřep střešní Druh suchých ruderálních ploch. Buxus sempervirens - zimostráz vţdyzelený Calamagrostis epigeios - třtina křovištní Expanzivní druh, zarůstá hlavně opuštěné louky v severní části parku. Kosením těchto luk by se mohlo jejímu rozrůstání zabránit. Calendula officinalis - měsíček lékařský Zplaňuje ze záhonů u zámku. Calystegia sepium - opletník plotní Druh vlhkých křovin. Campanula patula - zvonek rozkladitý Campanula rapunculoides - zvonek řepkovitý Campanula trachelium - zvonek kopřivolistý Campsella bursa-pastoris - kokoška pastuší tobolka Cardamine pratensis - řeřišnice luční Carduus crispus - bodlák kadeřavý Carduus nutans - bodlák nící Carex hirta - ostřice srstnatá Carex ovalis - ostřice zaječí Carpinus betulus - habr obecný Druh dubohabřin, v lesních partiích parku poměrně častý druh. Castanea sativa - kaštanovník jedlý Pěstovaný druh v parcích, v parku roste poblíţ zámku starý statný exemplář. Catalpa bignoides - katalpa trubačovitá Nepůvodní druh pěstovaný v parcích a městech, roste poblíţ zámku. Centaurea cyanus - chrpa modrá NT Druh roste hlavně podél polí uprostřed zámeckého parku. Chrpa modrá mizí jako další polní plevely z přírody v důsledku dokonalejšího třídění semen obilí k setbě. Centaurea sp. - chrpa Nekvetoucí exempláře chrpy byly nalezeny v opuštěných loukách v severní části zámeckého parku. Cerastium arvense subsp. arvense - roţec rolní pravý Cerastium holosteoides subsp. triviale - roţec obecný luční Cirsium arvense - pcháč oset Ruderální druh, hojně roste v opuštěných loukách i v pravidelně sečených porostech podél cest. Cirsium palustre - pcháč bahenní Druh vlhkých pcháčových a bezkolencových luk, podmáčených míst. V parku roste na vlhčích loukách a v blízkosti kanálů. Cirsium vulgaris - pcháč obecný Clematis vitalba - plamének plotní Convolvulus arvensis - svlačec rolní Conyza canadensis - turanka kanadská Ruderální druh, nepůvodní, invazní, v parku roste podél cest a na opuštěných plochách v severní části EVL. Corydalis cava - dymnivka dutá Druh listnatých lesů, tvoří jarní aspekt opadavého lesa, v EVL roste především v lesní části na 146

jihu parku mezi branou a zámkem. Corylus avellana - líska obecná Corylus avellana 'Contorta' - líska obecná 'Contorta' Pěstovaný kultivar lísky s kroucenými větvemi, častá v zámeckých v parcích. Roste v blízkosti zámku. Corylus colurna - líska turecká Pěstovaný stromový druh lísky v parcích a městech, u nás nepůvodní. Roste podél hlavní přístupové cesty od brány k zámku u daňčí obory. Cotoneaster integerrimus - šípák celokrajný Druh výslunných křovin, šípákových doubrav, zde pěstovaný. Crataegus sp. - hloh Cytisus scoparius - janovec metlatý U nás nepůvodní zdomácnělý druh. Dactylis glomerata - srha říznačka Daucus carota - mrkev obecná Deschampsia cespitosa - metlice trsnatá Dipsacus fullonum - štětka planá Dryopteris filix-mas - kapraď samec Echinochloa crus-galli - jeţatka kuří noha Druh polí, rumišť a bahnitých náplavů hlavně v teplejších oblastech hojná. Echinops sphaerocephalus - bělotrn kulatohlavý Echium vulgare - hadinec obecný Elytrigia repens - pýr plazivý Equisetum arvense - přeslička rolní Erigeron annuus - turan roční Invazní rumištní druh, pěstovaný i v zahrádkách. V parku roste hlavně v severní části EVL na nekosených místech. Euonymus europaea - brslen evropský Druh lemů listnatých lesů. Euphorbia cyparissias - pryšec chvojka Fagus sylvatica - buk lesní Druh listnatých a smíšených lesů vyšších poloh, v parku není příliš častý. Fagus sylvatica 'asplenifolia' - buk lesní 'asplenifolia' Pěstovaný kultivar buku, nachází se v blízkosti zámku. Falcaria vulgaris - srpek obecný Druh suchých strání a mezí. Festuca ovina - kostřava ovčí Festuca pratensis - kostřava luční Festuca rubra agg. - kostřava červená Ficaria verna - orsej jarní Druh jarního aspektu listnatých lesů, roste hlavně na vlhčích místech, častý v luţních lesích. V parku je hojný v lesích. Filipendula ulmaria - tuţebník jilmový Druh vlhkých lad, na nekosených loukách často tvoří silnou dominantu. V EVL se nachází na vlhčích loukách, i kosených, a v blízkosti kanálů. Forsythia x intermedia - zlatice prostřední Zahradní kříţenec, v parku pěstovaná. Fragaria vesca - jahodník obecný Frangula alnus - krušina olšová Fraxinus excelsior -jasan ztepilý 147

Galanthus nivalis - sněţenka podsněţník O, VU Druh luţních lesů, křovin a humózních listnatých lesů, často pěstovaná a zplaňuje. V parku byla nalezena v lesním porostu poblíţ antického pavilonu ve východní části EVL. Galeobdolon argentatum - pitulník postříbřený Druh, který zplaňuje ze zahrad, často je také pěstovaný v parcích a na hřbitovech. V EVL roste poměrně hojně jako podrost lesních porostů. Galeobdolon montanum - pitulník horský Druh vlhčích listnatých a smíšených lesů. V EVL tvoří podrost lesních porostů. Galinsoga parviflora - pěťour maloúborný Invazní ruderální druh, v EVL se nachází hlavně podél cest ve střední části EVL. Galium album - svízel bílý Galium aparine - svízel přítula Nitrofilní druh, v EVL velmi hojný v lučních porostech i v lesích. Galium verum - svízel syřišťový Geranium palustre - kakost bahenní Druh mokrých vysokostébelných luk, luţních lesů, převáţně na humózních substrátech, v EVL roste na vlhkých lučních porostech a podél kanálů. Geranium pratense - kakost luční Druh mírně vlhkých aţ vlhkých luk, plášťů lesů. Geranium pusillum - kakost maličký Geranium robertianum - kakost smrdutý Druh humózních lesů, plášťů lesů, ruderálních nitrofilních společenstev. Geum urbanum - kuklík městský Nitrofilní druh. Gingko biloba - jinan dvoulaločný Pěstovaný druh v parcích a v městech, v parku je v blízkosti zámku. Glechoma hederacea - popenec obecný Glyceria maxima - zblochan vodní Druh stojatých a mírně tekoucích vod, rákosin a olšin,. V EVL roste v částečně zazemnělých kanálech. Hedera helix - břečťan popínavý Druh stinných humózních lesů, v EVL poměrně hojný. Heracleum sphondylium - bolševník obecný Hordelymus europaeus - ječmenka obecná Druh humózních smíšených lesů, bučin, pasek. Hordeum murinum - ječmen myší Rumištní druh, hlavně v teplejších oblastech, v EVL roste hlavně podél cest. Hordeum vulgare - ječmen obecný Do porostu se dostává z polní kultury v zámeckém areálu. Hylotelephium jullianum - rozchodník křovištní Hypericum perforatum - třezalka tečkovaná Chelidonium majus - vlaštovičník větší Nitrofilní druh, častý v akátinách, v EVL je hojný, převáţně jako podrost lesů. Chenopodium album - merlík bílý Rumištní druh, častý v opuštěných lučních porostech hlavně na narušených místech. Impatiens parviflora - netýkavka malokvětá Invazní druh, šíří se zejména ve vlhkých a humózních lesích, v EVL je dosti hojná jako lesní podrost, místy dominuje. Iris pseudacorus - kosatec ţlutý Druh břehů stojatých a mírně tekoucích vod, hlavně v eutrofních bahnitých vodách, v EVL 148

byl nalezen ve vodních kanálech. Juncus effusus - sítina rozkladitá Druh vlhkých luk, zamokřených cest a břehů vod, v EVL roste na vlhkých loukách a v blízkosti kanálů. Knautia arvensis - chrastavec rolní Lactuca serriola - locika kompasová Lamium album - hluchavka bílá Lamium maculatum - hluchavka skvrnitá V EVL je hojná jako lesní podrost. Lamium purpureum - hluchavka nachová Lapsana communis - kapustka obecná Larix decidua - modřín opadavý Lathyrus tuberosus - hrachor hlíznatý Lemna minor - okřehek menší Leontodon autumnalis - máchelka podzimní Leucanthemum vulgare agg. - kopretina Ligustrum vulgare - ptačí zob obecný Parkový keř, v EVL vysazován a zplaňuje. Linaria vulgaris - lnice květel Lolium perenne - jílek vytrvalý Druh sešlapávaných míst, rumišť a pastvin. Loranthus europaeus - ochmet evropský NT Poloparazitický keř parazitující na dubech, v EVL velmi hojný. Luzula campestris agg. - bika ladní Lycopus europaeus - karbinec evropský Druh mokřadních olšin, luţních lesů, břehů vod, v EVL roste ve vodních kanálech. Medicago lupulina - tolice dětelová Medicago sativa - tolice setá Melilotus albus - komonice bílá Morus alba - moruše bílá Pěstovaný druh v parcích, roste u zámku. Myosoton aquaticum - křehkýš vodní Pobřeţní porosty, stinná místa, v parku roste ve vlhčích částech lesa a u kanálů. Nymphaea alba - leknín bílý SO, CR Pěstovaný v jezírku u zámku. Nymphaea candida - leknín bělostný SO, CR Pěstovaný v jezírku u zámku. Oenothera biennis - pupalka dvouletá Ruderální druh, u nás nepůvodní, invazní. Byla nalezena u cesty v severní části parku. Onopordum acanthium - ostropes troubil Ruderální druh. Ornithogalum kochii - snědek Kochův Druh výslunných strání, světlých doubrav a akátin, byl nalezen v západní části EVL blízko parkoviště u kempu, zřejmě roste i v jiných lesních částech EVL. Oxalis acetosella - šťavel kyselý Oxalis fontana - šťavel evropský Papaver rhoeas - mák vlčí Polní plevel, rumištní druh, další z druhů polních plevelů, které jsou dnes méně časté neţ byly dříve v důsledku zdokonalení zemědělské techniky. Jednotlivé rostliny byly nalezeny v polích a v jejich blízkosti u cest. 149

Phalaris arundinacea - chrastice rákosovitá Druh břehů vod, mokrých luk a příkopů, často expanduje, v EVL roste na vlhčích lukách a u vodních kanálů. Philadelphus coronarius - pustoryl věncový Pěstovaný druh v parcích, v EVL roste podél cest. Phleum pratense - bojínek luční Phragmites australis - rákos obecný Druh břehů vod, nekosených baţin, podmáčených lesů, v EVL roste ve vodních kanálech. Picea abies - smrk ztepilý Pinus nigra - borovice černá U nás nepůvodní, vysazovaný strom, častý i v lesních kulturách. V parku vysazeny jednotlivé exempláře, netvoří tu souvislý porost. Pinus sylvestris - borovice lesní Plantago lanceolata - jitrocel kopinatý Plantago major - jitrocel větší Platanus x hispanica - platan javorolistý Pěstovaný druh v parcích. V EVL je výrazný statný strom na paloučku v blízkosti přístupové cesty od brány k zámku. Platycladus orientalis - zeravec východní Pěstovaný druh v parcích Poa annua - lipnice roční Poa bulbosa - lipnice cibulkatá Druh suchých strání, skalek, okrajů cest a světlých borů, v parku roste podél cest ve střední části EVL. Poa nemoralis - lipnice hajní Poa pratensis - lipnice luční Polygonum aviculare agg. - rdesno ptačí Druh sešlapávaných míst a rumišť. Populus tremula - topol osika Pionýrská dřevina, častá příměs v lesích, v parku roztroušeně v lesních porostech. Potentilla anserina - mochna husí Potentilla reptans - mochna plazivá Potentilla tebernaemontani - mochna jarní Prunella vulgaris - černohlávek obecný Prunus avium - třešeň ptačí Prunus padus - střemcha obecná Druh luţních lesů a vlhčích lesních lemů Prunus spinosa - trnka obecná Pyrus communis - hrušeň obecná Quercus petraea - dub letní Quercus robur - dub zimní Quercus rubra - dub červený Nepůvodní druh, často vysazován, invazní, v parku není příliš hojný Ranunculus acris - pryskyřník prudký Ranunculus bulbosus - pryskyřník hlíznatý Ranunculus repens - pryskyřník plazivý Reynoutria japonica - křídlatka japonská Invazní druh, který vytváří keřovité porosty. V EVL roste u vodního kanálu vlevo od cesty spojující bránu se zámkem. Porost je zřejmě kosen, přesto dobře obrůstá a neustupuje. Druh je schopný regenerovat i z malých úlomků oddénků, proto by v případě malé úspěšnosti 150

pravidelného sekání mělo být uvaţováno o chemickém zásahu. Reynoutria sachalinensis - křídlatka sachalinská Invazní druh, který vytváří keřovité porosty. V EVL roste na okraji lesa u pole na jihozápadní hranici EVL. Druh je schopný regenerovat i z malých úlomků oddénků, je třeba ho potlačovat kosením, v případě malé úspěšnosti pravidelného sekání by mělo být uvaţováno o chemickém zásahu. Rhododendron sp. - pěnišník Pěstovaný druh v parcích, hojně roste u zámku. Robinia pseudacacia - trnovník akát Invazní druh, vytváří husté porosty, dobře zmlazuje z kořenů, obohacuje půdu o dusík a pod ním se tak vytváří hustý nitrofilní podrost. V parku je poměrně hojný v lese v jiţní části EVL, z porostu by měl být selektivně odstraněn. Rosa canina agg. - růţe šípková Rubus idaeus - ostruţiník maliník Rubus sp. - ostruţiník ostruţina Rumex acetosa - šťovík kyselý Rumex obtusifolius - šťovík tupolistý Salix alba - vrba bílá Salix caprea - vrba jíva Salix cinerea - vrba popelavá Salix fragilis - vrba křehká Salix matsudana - vrba Matsudova (pekingská) Pěstovaný kultivar vrby s kroucenými větvemi, vysazená v blízkosti zámku. Sambucus nigra - bez černý Scirpus sylvaticus - skřípina lesní Druh pramenišť, olšin, vlhkých luk, v EVL poměrně hojně na vlhkých místech. Scrophularia nodosa - krtičník hlíznatý Securigera varia - čičorka pestrá Senecio vernalis - starček jarní Setaria pumila - bér sivý Druh polí, vinic, cest, úhorů, spíše v teplejších oblastech. Silene vulgaris - silenka nadmutá Sisymbrium loeselii - hulevník Loeselův Ruderální druh, roste hlavně v teplejších oblastech. Solidago canadensis - zlatobýl kanadský Pěstovaný druh, zplaňuje, invaduje, v EVL roste na nekosených lukách v severní části parku. Sonchus arvensis - mléč rolní Sorbus aucuparia - jeřáb ptačí Sorbus intermedia - jeřáb prostřední Pěstovaný druh v parcích, roste u zámku. Spiraea sp. - tavolník Pěstovaný druh v parcích. Stachys sylvatica - čistec lesní Stellaria graminea - ptačinec trávovitý Druh luk, mokřin a břehů vod. Stellaria holostea - ptačinec velkokvětý Druh světlých listnatých lesů, lesních lemů a křovin Stellaria media - ptačinec prostřední Druh zahrad, polí, úhorů, rumišť. Stellaria nemorum - ptačinec hajní 151

Druh stinných a vlhkých lemů, potočních lemů a pramenišť. Symphoricarpos albus - pámelník bílý Pěstovaný keř, zplaňuje, v EVL roste podél cest. Symphytum officinale - kostival lékařský Druh vlhkých luk, břehů vod a příkopů. Syringa vulgaris - šeřík obecný Pěstovaný keř, roste u zámku. Tanacetum vulgare - vratič obecný Ruderální druh, v EVL roste na opuštěných loukách i na pravidelně sekaných lučních porostech podél cest. Taraxacum s. Ruderalia - pampeliška Taxus baccata - tis červený SO, VU Původní druh v stinných suťových lesích, zde pěstovaný u zámku. Thlaspi arvense - penízek rolní Tilia cordata - lípa srdčitá Druh dubohabřin, suťových, roklinových a luţních lesů, v EVL roste jednak v lesích, dále je to častý druh vysazených alejí podél cest. Tilia platyphyllos - lípa velkolistá Druh suťových a roklinových lesů, v EVL roste jednak v lesích, dále je to častý druh vysazených alejí podél cest. Trifolium arvense - jetel rolní Trifolium dubium - jetel pochybný Trifolium pratense - jetel luční Trifolium repens - jetel plazivý Tripleurospermum inodorum - heřmánkovec nevonný Triticum aestivum - pšenice setá Typha latifolia - orobinec širokolistý Druh břehů stojatých a pomalu tekoucích vod, v parku roste ve vodních kanálech. Ulmus laevis - jilm vaz NT Druh luţních lesů a niv větších toků, v parku roste v lesích, není zde příliš častý. Urtica dioica - kopřiva dvoudomá Nitrofilní druh, v EVL roste velmi hojně, a to jak v lesích, tak i v příkopech, na sečených loukách a v nekosených porostech taé. Valerianella locusta - kozlíček polníček Druh kamenitých svahů, mělkých půd, v EVL byl nalezen u zříceniny v blízkosti sfingy. Verbascum thapsus - divizna malokvětá Veronica agrestis - rozrazil polní EN Druh byl zaznamenán na okraji pole. Je to druh zahrad a polí. Veronica arvensis - rozrazil rolní Veronica hederifolia - rozrazil břečťanolistý Veronica chamaedris - rozrazil rezekvítek Druh luk, pastvin i lesů. Viburnum lantana - kalina tušalaj NT Druh světlých lesů a lesostepí, zde pěstovaná v okolí zámku. Viburnum opulus - kalina obecná Druh pobřeţních křovin, listnatých lesů, zde pěstovaná v okolí zámku. Vicia cracca - vikev ptačí Vicia sepium - vikev plotní Vinca minor - barvínek menší Druh lesů, zarostlých skal, často pěstovaný a zplaňuje, v EVL tvoří lesní podrost, není příliš 152

hojný. Viola arvensis - violka rolní Viola canina - violka psí Viola riviniana - violka Rivinova Virga strigosa - štětička větší

153

Protokoly z návštěv Protokol z terénního šetření v EVL Protokol o návštěvě EVL Veltrusy Datum návštěvy: 16.7.2009 Zhotovitel: Mgr. Anna Vlachovská Počasí: jasno Průběh návštěvy: botanický průzkum bez sběru materiálu Na Ostrohu 18.7. 2009

Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL

Protokol o návštěvě EVL Veltrusy Datum návštěvy: 14.5.2009 Zhotovitel: Mgr. Anna Vlachovská Počasí:polojasno Průběh návštěvy: botanický průzkum bez sběru materiálu Na Ostrohu 18.7. 2009


Protokol o návštěvě EVL Veltrusy Datum návštěvy: 3.4. 2009 Zhotovitel: Mgr. Anna Vlachovská, Vít Zavadil Počasí:polojasno Průběh návštěvy: botanický průzkum bez sběru materiálu, ornitologický průzkum Na Ostrohu 26.5. 2009


Protokol o návštěvě EVL Veltrusy Datum návštěvy: 3.3. 2009 Zhotovitel: Vít Zavadil Počasí: zataţeno Průběh návštěvy: ornitologický průzkum Na Ostrohu 26.5. 2009


Protokol o návštěvě EVL Veltrusy 154

Datum návštěvy: 25.5. 2009 Zhotovitel: Vít Zavadil Počasí: polojasno, později zataţeno Průběh návštěvy: ornitologický průzkum Na Ostrohu 26.5 2009


Účastníci terénního šetření: Oldřich Číţek, Jan Šamata EVL: Veltrusy Termín: 5.9. 9:00- 6.9. 10:00 Počasí Jasno- polojasno cca přes 20 ˚C Prováděné činnosti: Odchyt hmyzu na světelné lapače, monitoring druhu Lucanus cervus, entomologický průzkum Na Ostrohu 18.6. 2009


Účastníci terénního šetření: Oldřich Číţek, Jan Šamata EVL: Veltrusy Termín: 15.6. 14:00- 16.6. 10:00 Počasí Jasno cca přes 25 ˚C Prováděné činnosti: Odchyt hmyzu na světelné lapače, monitoring druhu Lucanus cervus Na Ostrohu 18.6. 2009


Účastníci terénního šetření: Oldřich Číţek, Jan Šamata EVL: Veltrusy Termín: 8.5.2009 10:00-16:00 Počasí Jasno cca přes 20 ˚C Prováděné činnosti: Instalace windowtrapů a zakopání zemních pastí- entomologický průzkum. Na Ostrohu 18.6. 2009


Účastníci terénního šetření: Oldřich Číţek, Jan Šamata , Josef Souček EVL: Veltrusy 155

Termín: Počasí

26.2.2010 9:00-16:00 Jasno cca přes 8 ˚C

Prováděné činnosti: Konzultace návrhů v alejích dendrologický průzkum Na Ostrohu 3.3. 2010


Účastníci terénního šetření: Josef Souček EVL: Veltrusy Termín: 1.3 .2010 9:00-16:00 Počasí Jasno cca přes 10 ˚C Prováděné činnosti: Dendrologický průzkum Na Ostrohu 3.3. 2010

Jan Šamata

Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Jan Holec EVL: Veltrusy Termín: 24.10.2009 9:00-16:00 Počasí Jasno cca přes 15 ˚C Prováděné činnosti: Mykologický průzkum Na Ostrohu 25.10. 2010

Jan Šamata

156

PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKU VELTRUSY (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) NA OBDOBÍ

Recommend Documents