Plán péče přírodní památka Růžděcký Vesník na období 2016 – 2025
Zpracovala: Mgr. Jana Tkáčiková 2013
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2033 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Růžděcký Vesník druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení OkÚ Vsetín orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Vsetín číslo předpisu: 5/1999 datum platnosti předpisu: 22. 2. 1999 datum účinnosti předpisu: 25. 3. 1999 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Zlínský Vsetín Vsetín Vsetín Růžďka Růžďka
Obr. 1: Orientační mapa s vyznačením území PP Růžděcký Vesník (zdroj: KÚ ZK)
3
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: PP Růžděcký Vesník Parcely číslo (511/2), (511/3), 511/4, 511/6, 511/7, 511/8, 511/9, 516/2, 517/2 a 518. Katastrální území: Růžďka (743739) Plocha MZCHÚ je vymezena ve zřizovacím dokumentu jako výčet celých parcel a částí parcel. Od vyhlášení MZCHÚ došlo ke změně číslování. Výčet parcel uvedených ve zřizovacím dokumentu neodpovídá skutečnému stavu. Počet parcel, na které ochranné pásmo zasahuje je vyšší (viz tabulka níže). Číslo parcely dle KN
Druh pozemku dle KN
511/2 511/3 511/4 511/6 511/7 511/8 511/9 516/1 516/2 517/2 518
trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost
593/1
lesní pozemek
595/2 Celkem:
Způsob využití dle KN
neplodná půda neplodná půda neplodná půda
neplodná půda
lesní pozemek
Číslo LV
434 421 421 646 434 645 418 27 645 není zapsán není zapsán
Uveden způsob ochrany v KN ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
Výměra Výměra parcely dle parcely v KN celková ZCHÚ (m2) (m2) 5753 * 4161 * 2570 2570 7384 7384 1210 1210 3591 3591 1653 1653 3272 3272 3169 3169 241 241 3410 3410 26916
*
26916
* 3.6478 ha
ne
Ochranné pásmo Parcely číslo 517/2 – část (pruh 20 m), 516/3 a 617 – část (pruh 20 m podél chráněného území). Ochranné pásmo je vymezeno ve zřizovacím dokumentu jako výčet celých parcel a částí parcel, do kterých zasahuje jako pruh o šířce 20 m podél ZCHÚ. Celková rozloha OP činí 3,0 ha. * = část parcely zasahuje do OP (pruh podél ZCHÚ o šířce 20 m) Číslo parcely dle KN
Druh pozemku dle KN
Způsob využití dle KN
Číslo LV
517/2 516/3
ostatní plocha ostatní plocha
neplodná půda neplodná půda
617 Celkem:
lesní pozemek
27 645 není zapsán
Výměra parcely dle KN celková (m2)
Výměra parcely v OP ZCHÚ (m2)
241 1292
241 1292
132591
* 0,6 ha
4
Obr. 2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (zdroj: KÚ ZK)
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma OP plocha v ha 0,4467
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha *
vodní plochy
0
0
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
0
vodní tok
0
neplodná půda
0,6695
ostatní způsoby využití
0
Druh pozemku
trvalé travní porosty
1,9805
0
orná půda
0
0
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0,9978
0
0,6695
0,1533
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0
0
3,6478
0,6
5
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: Viz Obr. 1: Orientační mapa s vyznačením území.
ne ne CHOPAV Vsetínské vrchy
ne 3335 Nad Jasenkou (3.6478 ha)
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním je zejména ochrana květnaté louky s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, zejména orchidejí - především bohaté populace vstavače kukačky, dále pětiprstky žežulníku, vstavače mužského, vemeníku dvoulistého a kruštíku bahenního. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému
podhorské smilkové trávníky (biotop T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis)
podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) 40 bývalé pastviny, nyní kosené, s přechodem k ovsíkovým loukám a pastvinné vegetaci asociace Anthoxantho-Agrostietum
pole pěnovcové luční prameniště (biotop R1.1)
5 5
kosené ovsíkové louky (biotop T1.1) s přechodem k širokolistým suchým trávníkům (biotop T3.4)
40
biotopy květnaté bučiny L5.1 a podél potoka údolní jasanovo-olšové luhy L2.2.
10
B. druhy název druhu vstavač kukačka (Orchis morio)
aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení* populace v ZCHÚ 10 rostlin (rok 2013) C1b, §2, CITES
pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea)
asi 50 rostlin
C2t, §3, CITES
vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa)
asi 50 rostlin
C2t, §3, CITES
kruštík bahenní (Epipactis palustris) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
asi 30 kvetoucích a desítky sterilních roztroušeně, asi 50 rostlin
C2t, §2, CITES C3, §3, CITES
pole pěnovcové luční prameniště svazu Caricion davallianae kosené květnaté louky s rozptýlenými stromy a keři smíšené lesy s převahou listnáčů
popis biotopu druhu
podhorské smilkové trávníky (biotop T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis) podhorské smilkové trávníky (biotop T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis) podhorské smilkové trávníky (biotop T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis) pěnovcové luční prameniště (biotop R1.1)
podhorské smilkové trávníky (biotop T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis)
* § - taxony chráněné dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb., C1-4 – kategorie ohrožení dle „Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky“ (Grulich 2012), CITES (WALTER & GILLETT 1998).
6
1.8 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem péče o PP Růžděcký Vesník je zejména ochrana květnaté louky s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, zejména orchidejí - především bohaté populace vstavače kukačky, dále pětiprstky žežulníku, vstavače mužského, vemeníku dvoulistého a kruštíku bahenního.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů PP Růžděcký Vesník se nachází v závěru údolí Vesník, 3 km severozápadně od Vsetína v nadmořské výšce 475 – 520 m n. m. Svah s loukami je exponován k jihozápadu. Geologický podklad tvoří šedé vápnité jílovce a v menší míře glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Vyskytují se zde půdy kambizem typická a v zamokřené části pseudoglejová. Podle syntetické půdní mapy ČR (Novák et al. 1991) v oblasti převažují kambizemě typické s kyselou variantou. Zájmová lokalita se rozkládá v JZ části Vsetínských vrchů. Vsetínské vrchy tvoří východní část geomorfologického celku Hostýnsko-vsetínská hornatina náležejícího dle regionálního geomorfologického členění (Czudek 1972) do oblasti Západní Beskydy (subprovincie Vnější Západní Karpaty). Území je tvořeno mozaikou kosených luk a jalovcových pastvin s prameništi v závěru údolí Vesník. Většina ploch je situována na obou svazích spadajících k potoku, tedy s převažující J a JZ expozicí v nadmořských výškách od 470 po 520 m n. m. Svahy mají sklon průměrně 6 až 10° (místy až 15°). Klimaticky náleží území do mírně teplé oblasti MT 2, s roční průměrnou teplotou přibližně 7,0 °C (Quitt 1975). Průměrný úhrn srážek během roku kolísá okolo 700 - 800 mm (Vesecký et al. 1958). Z fytogeografického hlediska patří studované území do fytogeografické oblasti: mezofytikum, fytogeografického obvodu: karpatské mezofytikum a k jednotce 80a – Střední Pobečví, podjednotce – Vsetínská kotlina. Dle biogeografického členění ČR (Culek 1996) se jedná o bioregion Vsetínská hornatina (3.9). Dle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) by v území zcela převažovala karpatská bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Na základě aktualizace podrobného mapování biotopů soustavy NATURA 2000 (viz Mapomat AOPK ČR) byly jako dominantní biotop vylišeny podhorské a horské smilkové trávníky T2.3A s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis). Okrajové části porostlé lesem tvoří biotopy květnaté bučiny L5.1 a podél potoka údolní jasanovo-olšové luhy L2.2. Při terénním setření byla zjištěna také přítomnost biotopů T1.1 mezofilní ovsíkové louky, které na části plochy přechází k porostům širokolistých suchých trávníků, které jsou vyvinuty ve variante T3.4D – bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného. Druhově pestrou mozaiku na lokalitě obohacuje vlhkomilná vegetace lučních pramenišť. Tato vegetace je vyvinuta bodově na několika málo m2 roztroušeně ve střední části PP. Na parcele č. 511/8 je dochovaný fragment pěnovcového lučního prameniště s trvale stagnující vodou a s dominujícím suchopýrem širolistým. Tato vegetace je řazena ke svazu Caricion davallianae – biotop R1.1 a R2.1 luční pěnovcová prameniště a vápnitá slatiniště.
7
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (mimo předmětů ochrany) název druhu
aktuální početnost populace v ZCHÚ
prstnatec bezový (Dactylorhiza 2 rostliny (rok sambucina)
2013)
kategorie popis biotopu druhu, další poznámky podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. C2t, §2, podhorské smilkové trávníky (biotop CITES T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce
obecného (Juniperus communis) prstnatec májový (Dactylorhiza desítky rostlin majalis)
bradáček vejčitý (Listera
desítky rostlin
C3, §3, pěnovcové luční prameniště (biotop R1.1) CITES C4a, CITES podhorské smilkové trávníky (biotop
ovata)
hlavinka horská (Traunsteinera desítky rostlin globosa)
C2b, §2, CITES
otakárek fenyklový (Papilio machaon)
nepozorován
§3
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
nepozorována
§2
kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)
2 jedinci (rok 2013)
§2
T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis) podhorské smilkové trávníky (biotop T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis) podhorské smilkové trávníky (biotop T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis) podhorské smilkové trávníky (biotop T2.3A) s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis) kaluže na polní cestě
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti V minulých staletích došlo k odlesnění a následnému blokování sukcese lesa zemědělským obhospodařováním. Od 50. let 20. století bylo upuštěno od zemědělského hospodaření na některých lokalitách v ochranném pásmu a došlo k zarůstání lesem. Ve vlastním ZCHÚ se od konce 70. let postupně upouštělo od hospodaření na některých loukách, kde pak nastoupila samovolná sukcese – zarůstání nevhodnými bylinami a dřevinami. a) ochrana přírody Ochrana přírody je na území praktikována od roku 1999, kdy byla zřízena přírodní památka Růžděcký Vesník. b) lesní hospodářství Do lesních pozemků spadá parcela 593/1 a parcela 617 v ochranném pásmu. Další parcely vykazující charakter lesa jsou ve skutečnosti sukcesně vzniklé porosty, kdy přestalo být ploch užíváno jako zemědělské půdy. c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření je základním využitím v ZCHÚ. Jedná se především o kosené louky a pastviny. Značná část lokality je v posledním desetiletí neobhospodařována nebo jen nepravidelně kosena. V současnosti je vegetace na celé ploše ZCHÚ silně pozměněna vlivem postupující sukcese. Velká část plochy zarůstá konkurenčně silnými druhy trav (třtina křovištní, válečka prapořitá) a místy i keři a náletem dřevin. Mokřad, na který je svým výskytem vázán silně ohrožený druh kruštík bahenní (jeden z hlavních předmětů ochrany ZCHÚ), byl v minulosti pravidelně jednou ročně kosen, nyní je kosení nepravidelné. V současnosti je vlivem postupující sukcese vegetace pozměněna a druhové složení výrazně ochuzeno. d) jiné způsoby využívání Aktuálně není známo.
8
Negativní vlivy (činitelé) a možná nebezpečí dalšího ohrožení: Absence hospodaření a zarůstání plochy ZCHÚ keři, náletem a nevhodnými bylinami (zejména agresivní populace třtiny křovištní a válečky prapořité). Aktivace sesuvů na některých místech. Intenzivní obhospodařování na některých parcelách (splachy hnojiv). Pojezd těžké mechanizace v souvislosti s opravou elektrického vedení VN a při těžbě v okolních lesních porostech. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nejsou známy. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích LPF se nachází v jižní části PP na parcele 593. Jedná se o listnatý les většinou na příkrém svahu nad místní vodotečí. Les udržovat ve stávající skladbě dřevin. Podrobnější pokyny zpracovat v rámci doplňku plánu péče. 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Lokalita se skládá z několika zásadně odlišných částí. Nejcennější část PP se nachází zhruba ve středu území – jedná se o zbytek pastviny s jalovcem obecným a maloplošným pěnovcovým prameništěm (= část A) stráň s jalovci (parcela 511/8) a bodové luční pěnovcové prameniště). Na této nejcennější části PP se nachází rozvolněný porost na přechodu vegetace pastvin (svaz Cynosurion) a vegetace podhorských smilkových luk (svaz Violion caninae). Část je ponechána ladem (místa s hustým zápojem jalovců), část je jen občas kosená. V těchto regionálně vzácných společenstvech se vyskytují druhy, které jsou na Vsetínsku ohroženy vymizením nebo byly vždy velmi vzácné – vstavač kukačka (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), aj. V roce 2008 zde byl nalezen po více než 100 letech jeden z nejvýznamnějších teplomilných druhů Vsetínska mařinka psí (Asperula cynanchica). Vzácné a ohrožené druhy rostlin jsou vázány také na pěnovcové prameniště – např. kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), aj. Na kosené louce ve východní části PP (= část B) luční porost blízký mezofilním ovsíkovým loukám (parcela 511/6) se nachází kosené louky, popřípadě travobylinná společenstva vzniklá na přeoraných plochách původních drobných políček. Tyto louky jsou jen nepravidelně kosené a ohrožené zarůstáním konkurenčně silnými travami (třtina křovištní, válečka prápořitá). Roste zde z ohrožených druhů bohatá populace vstavače mužského (Orchis mascula) a další druhy mezofilních luk, např. prvosenka jarní a orlíček obecný. Západní část plochy PP pokrývají mezofilní a suchomilnější luční společenstva (= část C) mezofilní a xerofilní luční porosty – sukcesí silně pozměněné (parcely 518, 517/2, 516/1, 516/2, 511/4 a část 511/9, 511/13), zčásti kosené, zčásti vzniklé na bývalých drobných políčkách. Porosty jsou místy silně pozměněny sukcesí – zarůstáním konkurenčně silnými druhy trav (třtina křovištní, válečka prápořitá) i náletem stromů a keřů na okrajích a na mezích. Zbývající část plochy PP pokrývají lesy a zapojené porosty křovin a náletu (= část D) porosty dřevin). Porosty dřevin se zčásti nacházejí na jižní straně podél toku (kde je katastrálně již veden LPF – jedná se o listnatý les hlavně s lípou a místně na dalších parcelách – habr, bříza, lípa, smrk, borovice aj. Místy má porost charakter olšiny (podél potoka), na části plochy je vyvinuti i bylinné patro, které skladbou připomíná květnaté bučiny. Ze vzácnějších bezobratlých byl zjištěn otakárek fenyklový. Z plazů se vyskytuje ještěrka obecná. Z obojživelníků se na lokalitě v kalužích rozmnožuje kuňka žlutobřichá a skokan hnědý. Z ptáků hnízdí běžné druhy odpovídajících biotopů, např. ťuhýk obecný, v porostech u potoka lejsek bělokrký,
9
lejsek šedý, v zahradě u PP rehek zahradní, strakapoud malý, v okolí hnízdí kos horský, žluna zelená a krutihlav obecný, kteří za potravou příležitostně zalétají i do ZCHÚ. Také viz Příloha 1, 2 a 3. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí péče a dosavadní ochranářské zásahy jsou nedostatečné. Na většině plochy ZCHÚ je dobře patrná degradace lučních porostů a pokračující sukcese směrem k porostům s konkurenčně silnými travami (válečka, třtina). Bylinné patro je na části plochy výrazně ochuzené a na kritickou hranici početnosti se dostaly populace některých ohrožených rostlin, zejména kriticky ohroženého druhu vstavač kukačka (Orchis morio) pro jejichž ochranu bylo ZCHÚ zřízeno. Marginálním problémem ve srovnání s chybějícím obhospodařováním na většině plochy je pak aktivace dvou sesuvů zhruba ve středu PP. Napříč touto parcelou vede také elektrické vedení VN, u něhož by při údržbě ze strany provozovatele mohlo dojít k negativním zásahům. Nevhodná je také údržba mokřadní části, kde je kosení prováděno jen nepravidelně. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nejsou známy zájmy ochrany přírody, které by byly v kolizi.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesní půdní fond se nachází v jižní části PP na parcele 593/1. Jedná se o listnatý les většinou na příkrém svahu nad místní vodotečí. Les udržovat ve stávající skladbě dřevin. Podrobnější pokyny je vhodné zpracovat v rámci doplňku plánu péče. b) péče o nelesní pozemky Na celé ploše PP udržovat TTP (louky nebo pastviny). Louky kosit 1 ročně, seno usušit a odvézt a následně extenzivně vypásat ovcemi, případně lze vypásat průběžně většinu vegetační sezóny. V případě likvidace sena na místě jej nedoporučuji deponovat na okrajích lokality, zejména ne uprostřed nebo na horním okraji. Relativně méně to vadí jen na dolním okraji. Důvodem je eutrofizace, kdy se z tlejícího sena vyplavují živiny přímo do porostů, které je potřeba živin zbavovat. Zvýšené množství živin podporuje růst konkurenčně silných trav, jako je třtina křovištní a ovsík vyvýšený, které by měly být v porostech potlačeny. Stejné opatření platí i pro pálení sena. Je nepřípustné pálit seno uvnitř lokality, na mokřadech a na horním okraji. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat třtině, která se na lokalitě šíří v důsledku nedůsledné údržby v předchozích letech (v některých letech zůstala lokalita neposečena). Třtinu je nutné při sečení aspoň na části plochy vyřezávat i s oddenky a důkladněji vyhrabávat železnými hráběmi (nejlépe ručně vytrhávat). Pro potlačení třtiny je také důležitá pravidelná každoroční seč v časnějším termínu. V mokřadech je nutné pravidelně kosit a zvolit takový management, který zaručí mírné mechanické narušování povrchu. Je nutné, aby v mokřadu zůstaly zachovány plochy s nezapojenou vegetací, které jsou místem výskytu ohrožených druhů rostlin. Seno, které nelze zužitkovat mimo plochu (odvoz), lze spálit na ohništích na území PP podle pokynů pracovníků ochrany přírody tak, aby nedošlo k ohrožení lokalit se vzácnými rostlinami. Část biomasy trav lze uložit na hromady na vhodných místech označených pracovníkem ochrany přírody (v zástinu
10
stromů), kde budou sloužit k rozmnožování plazů. Na lokalitě se jednotlivě nachází pozůstatky po lidské přítomnosti (skleněné a PT lahve, sáčky apod.), které je třeba průběžně odstraňovat. c) péče o rostliny Ohrožené druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů. d) péče o živočichy Ohrožené druhy živočichů vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. e) zásady jiných způsobů využívání území Nejsou známy. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Lesní půdní fond není přímo v PP zastoupen. Pouze na východním okraji PP se nacházejí lesní porosty. V případě těžby stromů v okolních porostech se nesmí přes louky svážet vytěžené dřevo na měkkém nebo rozmoklém terénu. Rozježděním luk by došlo k závažnému poškození chráněné květeny. Dřevo lze svážet nejlépe při zámrzu nebo při vyšší sněhové pokrývce, méně vhodné je suché letní období. b) nelesní pozemky Dílčí plochy část A) Stráň s jalovci (parcela 511/8) a bodové luční pěnovcové prameniště Většinu plochy udržovat jako bezlesí – přepásaná louka – v počáteční fázi likvidace náletu dřevin (horní okraj), keřů (mimo jalovce) a konkurenčně silných rostlin (třtina, válečka) na okrajích parcely. Následně pravidelně vypásat nebo alternativně lze kombinovat seč s následným extenzivním vypásáním. V případě nedostupnosti pastvy 1 x ročně pokosit (červen), trávu usušit a seno zlikvidovat odvozem nebo spálením (mimo plochy s ohroženou květenou). Při kosení je třeba zohlednit semenáčky jalovce, aby nedošlo k jejich likvidaci. V dalších letech je nutné průběžně likvidovat nálety dřevin dle konkrétních instrukcí ochrany přírody v jednotlivých letech, zejména hlohy a růži obecnou. Pěnovcové prameniště v případě pastvy je nutné oplotit, aby k jeho rozdupání. Při alternativní seči 1 x ročně pokosit (červenec–srpen), trávu usušit a seno zlikvidovat odvozem nebo spálením (mimo plochu prameniště). část B) luční porost blízký mezofilním ovsíkovým loukám (parcela 511/6) Plochu udržovat jako bezlesí – přepásaná louka – v počáteční fázi likvidace náletu dřevin (východní a jižní okraj), keřů (mimo jalovce) a konkurenčně silných rostlin (třtina, válečka), které v současnosti tvoří několik souvislých plošek. Následně pravidelně vypásat nebo kombinovat seč s následným extenzivním vypásáním. V případě nedostupnosti pastvy 1 až 2x ročně pokosit (červen a srpen), trávu usušit a seno zlikvidovat odvozem nebo spálením (mimo plochy s ohroženou květenou). Při kosení je třeba zohlednit semenáčky jalovce, aby nedošlo k jejich likvidaci. V dalších letech je nutné průběžně likvidovat nálety dřevin dle konkrétních instrukcí ochrany přírody. část C) mezofilní a xerofilní luční porosty – sukcesí silně pozměněné (parcely 518, 517/2, 516/1, 516/2, 511/4 a část 511/9, 511/13) U těchto sukcesně pozměněných společenstev je účelem obnovit opětovně luční biotop. Po dobu 3 až 5 let je vhodné redukovat náletové dřeviny (meze a okraje) a provádět seč 2x ročně v kombinaci s intenzivnější pastvou. Pastvu je vhodné provádět jako krátkodobou intenzivní v jarních měsících se záměrem omezit obrůstání výmladků. Průběžná redukce náletových dřevin a křovin a následné kosení by mělo probíhat i
11
v následujících letech. Kosit nadále 1 až 2x ročně v červnu a v srpnu, případně lze extenzivně vypásat. Ponechat pouze malé množství keřů jako vhodný hnízdní biotop pro ťuhýka obecného. část D) porosty dřevin Porosty dřevin se zčásti nacházejí na jižní straně podél toku (kde je katastrálně již veden LPF – jedná se o listnatý les hlavně s lípou a místně na dalších parcelách – habr, bříza, lípa, smrk, borovice aj. V rámci managementu je třeba průběžně odstraňovat dřeviny a v případě větších stromů tak činit postupně. V listnatém porostu na jižním okraji zachovat stávající skladbu dřevin s redukcí dřevin na jejich severním a severovýchodním okraji. Cílem je docílit větší osluněnost luk, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj suchomilné květeny včetně orchidejí. část D) zástavba a sad (parcela 595/2) Ponechat bez zásahu. Uprostřed PP se na parcelách 518, 516/2 a 511/6 nachází menší pole drobných zemědělců (vlastníků pozemků). Tato pole dále nezvětšovat, případné změny nutno konzultovat s orgánem ochrany přírody. Na jednotlivých místech lze údržbu v jednotlivých letech pozměnit podle aktuálních výsledků přírodovědných výzkumů, zejména botanických a entomologických, tj. s ohledem na výskyt vzácných nebo ohrožených druhů rostlin nebo hmyzu. Podrobnější pokyny ke každoroční údržbě s ohledem na okamžité potřeby pro ochranu vzácné fauny a flóry vydá příslušný orgán ochrany přírody. Další doporučení: Sledovat sesuv v západní části, případně nechat odborníkem posoudit možnosti řešení (zabránění další aktivaci sesuvu, jaká jsou rizika dalších sesuvů v okolí a jejich předejití apod.). Ve všech případech by bylo ideální senoseč doplnit extenzivní pastvou dobytka, zejména koz. Případně lze alternativně extenzivně vypásat dobytkem (ovce, kozy, skot) po odkvětu části rostlin, a to od konce června do září. Seno, které nelze zužitkovat mimo plochu (odvoz) lze spálit na ohništích na území PP podle pokynů pracovníků ochrany přírody tak, aby nedošlo k ohrožení lokalit se vzácnými rostlinami. Část biomasy trav lze uložit na hromady na vhodných místech označených pracovníkem ochrany přírody (v zástinu stromů), kde budou sloužit k rozmnožování plazů. Na lokalitě se jednotlivě nachází pozůstatky po lidské přítomnosti (skleněné a PT lahve, sáčky apod.), které je třeba průběžně odstraňovat. Na jednotlivých místech lze údržbu v jednotlivých letech pozměnit podle aktuálních výsledků přírodovědných výzkumů, zejména botanických a entomologických, tj. s ohledem na výskyt vzácných nebo ohrožených druhů rostlin nebo hmyzu. Termín přibližování dřeva přizpůsobit počasí – preferovat letní přísušek po senoseči nebo naopak zimní zámrz, optimálně se sněhovou pokrývkou. Drobné vydření travního porostu je prospěšné pro všechny druhy orchidejí, nesmí ale dojít k vyjetí kolejí nebo rozježděn louky. Také viz Příloha 1, 2 a 3. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu udržovat TTP (louky nebo pastviny), popř. lesní porosty na lesní půdě. Parcely mimo lesní půdní fond nelze zalesňovat ani na ně umisťovat stavební objekty. Je potřebné je obhospodařovat stejným způsobem jako TTP ve vlastním ZCHÚ.
12
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Aktuálně je MZCHÚ ve svých hranicích stabilizováno. Jednotlivé části jsou označeny předepsanými tabulemi s malým státním znakem v celkovém počtu 2 ks. Není třeba počet tabulí zvyšovat. Pruhové značení v současnosti není zřetelné, proto je třeba obnovy (vysoká priorita). Jelikož má pruhové značení omezenou životnost, je třeba počítat v průběhu platnosti plánu péče minimálně 3x s jeho obnovou (v intervalu cca 3 let). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Projednat požadavky ochrany přírody s vlastníky a zajistit smluvní ochranu ZCHÚ. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Aktuálně nejsou známy žádné aktivity, které by bylo třeba regulovat. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Žádná konkrétní opatření. Lokalita může být využita k osvětě především u školní mládeže. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Nutno provést inventarizační průzkum hlavních skupin bezobratlých (pavouci, brouci, motýli, ploštice, blanokřídlí) a obratlovců (obojživelníci, plazi, ptáci, savci). Jednou za 4-5 let je nutno provést inventarizaci rostlin včetně fytocenologických snímků na stacionárech – větší pozornost věnovat vyhodnocení sukcese třtiny. Provádět každoroční monitoring zvláště chráněných druhů rostlin a obratlovců (obojživelníci, plazi a vybrané druhy ptáků). Vhodný by byl dlouhodobější výzkum, možnosti se nabízejí i pro zpracování bakalářských, diplomových nebo disertačních prací.
13
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační náklady Orientační náklady plochy) za rok (Kč) bez za období platnosti DPH plánu péče (Kč) bez DPH Jednorázové a časově omezené zásahy Inventarizační průzkumy (rostliny, bezobratlí, ---------30 000,- Kč obratlovci) Odstranění nevhodných dřevin a náletu 30000,-/ha ---------15 000,- Kč Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------45 000,- Kč Opakované zásahy Kontrola a údržba tabulí 3200,-/ks Obnova pruhového značení 150,-/100 m Monitoring rostlin na stacionárech (2x) Kosení luk včetně likvidace trávy (3 ha) 18000,-/ha Odstranění nevhodných dřevin a náletu 30000,-/ha (do 5-10 let opakování v případě opětovného zarůstání)
640,- Kč 150,- Kč 10 000,- Kč 54 000,- Kč 15 000,- Kč
6 400,- Kč 3000,- Kč 20 000,- Kč 540 000,- Kč 30 000,- Kč
Pastva – sítě pro ovce (55,-/m) a zajištění (6 300,-/ha)
18 900,- Kč
94 500,- Kč
117 590,- Kč
693 900,- Kč
----------
738 900,- Kč
Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
4.2 Použité podklady a zdroje informací Culek M. et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Czudek T. (1972): Geografické členění ČSR. Stud. Geogr. 23: 1 – 137. Tkáčiková J. (2006): Botanický inventarizační průzkum PP Růžděcký Vesník. Ms. Depon in: KÚ Zlín. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631– 645. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Kubát K. et al. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Mackovčin P., Jatiová M. a kol. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha. Novák P. [ed.] (1991): Syntetická půdní mapa České republiky. Praha. Pavelka J. & Trezner J. (2001): Příroda Valašska (okres Vsetín). ZO ČSOP 76/06 Orchidea, Vsetín, 480 s. + 64 s. bar přílohy. Pavelka J. (2003): Plán péče o přírodní památku Růžděcký Vesník na období 2003 – 2012. KÚZK, odbor ŽPZe, Zlín, 4 s. + mapové přílohy Quitt E. (1975): Klimatické oblasti ČSR. Geograf. Ústav ČSAV. Brno. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. et Slavík B. [ed.] : Květena České socialistické republiky, 1: 103 – 123, Praha. Walter K. & Gillett H. J. (eds.) 1998: 1997 IUCN Red List of threatened plants. – IUCN, Gland & Cambridge, 862 pp.
14
Nařízení Okresního úřadu Vsetín č. 5/1999 ze dne 25. 3. 1999 o vyhlášení přírodní památky Růžděcký Vesník. Rezervační kniha PP Růžděcký Vesník (uložena na KÚZK, odboru ŽPZe) http://drusop.nature.cz/index.php http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl_2011&layers=PLO http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3&nabidka=hlavni http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Vlastní terénní šetření v roce 2013 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. 4.3 Seznam používaných zkratek C1-4 – kategorie ohrožení dle „Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky“ (Grulich 2012). V závorkách jsou uvedeny zkratky odpovídající kategoriím IUCN (IUCN 1994). C1 (= CR) – kriticky ohrožené (critically endangered) C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – approaching rarity, t – declinig, r – rare C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable) C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) § - taxony chráněné dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. §1 – kriticky ohrožené §2 – silně ohrožené §3 – ohrožené CITES – taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě
CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod EVL – Evropsky významná lokalita KrÚ – Krajský úřad (M)ZCHÚ – (maloplošné) zvláště chráněné území OP – ochranné pásmo PP – přírodní památka ÚP – územní plán TTP – trvalý travní porost
15
Přílohy Příloha 1: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha 2: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha 3: Fotodokumentace
Plán péče – PP Růžděcký Vesník, 2016–2025.
Příloha 1: Mapa dílčích ploch a objektů
Plán péče – PP Růžděcký Vesník, 2016–2025.
Příloha 2: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich označení výměra stručný popis charakteru plochy nebo plochy (ha) objektu a dlouhodobý cíl péče nebo objektu A 0,3591 Stráň s jalovci (parcela 511/8)
doporučený zásah
Pastva Kosení
naléhavo termín provedení interval st provádění
1 2
červenec - září červen-červenec (srpen) červen-červenec (srpen) červenec - září červen-červenec (srpen)
1x ročně 2x ročně
odhade luční porost blízký mezofilním ovsíkovým Kosení 1 2x ročně m 0,5 loukám (parcela 511/6) Pastva 2 1x ročně C odhade mezofilní a xerofilní luční porosty – sukcesí Kosení 1 2x ročně m 2,0 silně pozměněné (parcely 518, 517/2, 516/1, 516/2, 511/4 a část 511/9, 511/13) Nárazová redukce dřevin 1 podzim/zima 1x 3 roky D odhade porosty dřevin Plochu mimo LPF udržovat jako 2 podzim/zima nárazově m 1,0 bezlesí – přepásaná louka – v počáteční fázi likvidace náletu dřevin, keřů a konkurenčně silných rostlin (třtina, válečka). naléhavost – 1. stupeň = zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň = zásah vhodný, 3. stupeň = zásah odložitelný. B
Plán péče – PP Růžděcký Vesník, 2016–2025.
Příloha 3: Fotodokumentace viz stejnojmenný digitální soubor – 11 fotografií Foto: J. Tkáčiková, 31. 7. 2013.
1. celkový pohled na západní část PP 2. detail lučního porostu se suchomilnými druhy (Bromus erectus) v západní části PP 3. detail porostu s náletem a porosty třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) 4. luční porosty v západní části PP 5. populace pětiprstky obecné (Gymnadenia conopsea) – odkvetlá 6. prameniště 7. porosty třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) ve východní části PP 8. rozvolněné porosty ve střední části PP s výskytem vstavačovitých rostlin 9. střední část PP s jalovcem obecným 10. zarůstající pěnovcové prameniště 11. celkový pohled na střední a západní část PP – nepokosené luční porosty a prameniště
