Plán péče. Přírodní památka Děkanec

Přírodní památka Děkanec

Strana 2

Plán péče Přírodní památka Děkanec Pro období: 2006 - 2015

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie IUCN : 1394, přírodní památka

1.2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Vydal: Okresní národní výbor v Českých Budějovicích Datum: Vyhláška ze dne 24. 9. 1990 s účinností od 1. 10. 1990 1.3. Územně správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Obec s rozšířenou působností třetího stupně: Obec: Katastrální území:

Jihočeský České Budějovice Kamenný Újezd Krasejovka

Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území:

nenachází se nenachází se nenachází se

Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita

nenachází se nenachází se

Orientační mapa a vymezení zájmového území viz Přílohy č. 1 a 2. Mapa systému Natura 2000 viz Příloha č. 6.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 3

1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Aktuální stav byl zjištěn na Katastrálním úřadě pro Jihočeský kraj, katastrálním pracovišti v Českých Budějovicích v dubnu roku 2005. Tyto podklady (Kopie katastrální mapy, kopie mapy pozemkového katastru a Informace o parcelách KN a ZE (z PK) jsou Přílohami č. 3 a 4. Zvláště chráněné území Parcela Parcela č. dle č. dle Druh pozemku KN PK Katastrální území: Krasejovka 809/2 808 Vodní plocha

Výměra celková (m2)

Výměra v ZCHÚ (m2)

Zamokřená plocha

7123

7123

218

Způsob využití

List vlastnictví

809/3

808

Vodní plocha

Zamokřená plocha

2670

2670

218

809/4

808

Vodní plocha

Vodní tok v korytě umělém

322

322

218

Vlastník Česká republika Česká republika Česká republika

10 115 m2, tj. 1,0115 ha

Celkem

Ochranné pásmo Ochranné pásmo není specielně vyhlášeno. Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona ČNR č. 114/92 Sb. je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Následující tabulka uvádí přehled parcel, které, nebo jejichž část, je součástí tohoto ochranného pásma ze zákona. Parcela Parcela Druh pozemku č. dle č. dle PK KN Katastrální území: Krasejovka 68/1 70/1; 70/2; Trvalý travní porost 71; 72/01 805/2 805/2 Trvalý travní porost 807 807 Vodní plocha 808 809/1 809/5

808 809 809

Lesní pozemek Vodní plocha Vodní plocha

809/6

808

Vodní plocha

811

811

Vodní plocha

816

815/1

Orná půda

Katastrální území: Dolní Svince 463 Trvalý travní porost 465 Lesní pozemek

Plán péče

Způsob využití

Rybník

Zamokřená plocha Vodní tok v korytě umělém Vodní tok v korytě umělém Vodní tok v korytě umělém

List vlastnictví

Vlastník

218 16 16

p. Kocmich obec Kamenný Újezd pí Dudáková pí Dudáková p. Soukup Česká republika Pozemkový fond ČR Česká republika pí Vančurová pí Vančurová

218

Česká republika

16

pí Vančurová

90

p. Píša pí Prokopová

10001

Obec Dolní Třebonín

216 1 88 88 214 10002

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 4

1.5. Výměra ZCHÚ podle parcelního vymezení Výměra všech lesních pozemků (PUPFL) podle parcelního vymezení Výměra všech zemědělských pozemků (ZPF) podle parcelního vymezení Výměra všech vodních ploch a toků podle parcelního vymezení Výměra všech zastavěných ploch včetně komunikací podle parcel. vymezení Celková výměra ZCHÚ

0 ha 0 ha 1,0115 ha 0 ha 1,0115 ha

1.6. Hlavní předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ve vyhlášce Okresního národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 24. 9. 1990 je ve článku 1: Vymezení chráněného přírodního výtvoru a jeho poslání charakterizována plocha současné přírodní památky Děkanec jako „ekosystém lučního společenstva slatinné louky s řadou chráněných a ohrožených druhů flóry“.

1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. společenstva

Název společenstva

Podíl plochy v ZCHÚ

Vlhké louky svazu Molinion s přechody k ostřicovým porostům svazu Caricion fuscae

cca 50 %

Plán péče

Popis biotopu společenstva Vegetačně pestré kosené louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Od okrajů tlak třtiny křovištní, od jihu nálet dřevin.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 5

B. druhy Rostliny: Název druhu

Kosatec sibiřský Iris sibirica Vrba plazivá rozmarýnolistá Salix repens ssp. rozmarinifolia Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Kruštík bahenní Epipactis palustris Hořec hořepník Gentiana pneumonanthe Vemeník dvoulistý Platanthera bifolia Prha arnika Arnica montana Tučnice obecná Pinguicula vulgaris Tolie bahenní Parnasia palustris Zábělník bahenní Comarum palustre Kozlík dvoudomý Valeriana dioica Ostřice Hartmanova Carex hartmanii Ostřice stinná Carex umbrosa Hadí mord nízký Scorzonera humilis Srpice barvířská Serratula tinctoria Svízel severní Galium boreale Ostřice Davallova Carex davalliana Ostřice blešní Carex pulicaris Ostřice vyvýšená Carex elata

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítky exemplářů Vitální populace Porosty Vitální populace Cca 20 exemplářů Vitální populace 3 kvetoucí a 39 sterilních v r. 2003 Desítky ex. r. 1991 30 ex. v r. 1993 7 ex. v r. 1999 10 ex. v roce 2003

Porosty Vitální populace Desítky exemplářů Vitální populace Desítky exemplářů Vitální populace Několik exemplářů Desítky exemplářů Vitální populace Porosty Vitální populace Desítky exemplářů Vitální populace

Stupeň ohrožení

Popis biotopu druhu

Zdroj údajů

Ohrožený Moliniové louky dle zákona Ohrožený Moliniové louky dle zákona

Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005

Ohrožený dle zákona Silně ohrožený dle zákona Silně ohrožený dle zákona Ohrožený dle zákona Ohrožený dle zákona Silně ohrožený dle zákona Ohrožený dle zákona Ohrožený dle ČK Ohrožený dle ČK Ohrožený dle ČK Ohrožený dle ČK Ohrožený dle ČK Vzácnější dle ČK Vzácnější dle ČK Kriticky ohrožený dle ČK Silně ohrožený dle ČK Ohrožený dle ČK

Moliniové louky v J části PP Moliniové louky v J části PP

Vlastní průzkum 2005 Rezervační kniha, údaj z roku 2003

Moliniové louky v JZ cípu PP

Inventarizační průzkum 1992, poté Rezervační kniha Rezervační kniha, údaj z roku 2003 Inventarizační průzkum 1992 Podklady návrhu ZCHÚ, Lepš 1985; AOPK 2000 – dopl. Podklady návrhu ZCHÚ, Lepš 1985 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Inventarizační průzkum 1992

Moliniové louky v J části PP

Z okraje ZCHÚ okraje rybníka Moliniové až ostřicové porosty Moliniové louky Moliniové louky Moliniové louky Moliniové louky Moliniové louky

Inventarizační průzkum 1992 Inventarizační průzkum 1992

Ve sloupci stupeň ohrožení je uvedeno zařazení druhu do jedné ze tří kategorií dle vyhlášky č. 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (uvedeno „dle zákona“). Pokud druh není zvláště chráněný ve smyslu uvedeného zákona, pak je stupeň ohrožení je převzat z publikace Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech (Chán a kol. AOPK 1999).

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 6

Živočichové - bezobratlí: Název druhu BEZOBRATLÍ Střevlík Leistus terminatus Střevlík Europhilus fuliginosus Střevlík Demetrias monostigma Drabčík Stenus pallitarsis Drabčík Philonthus rotundicollis Drabčík Gabrius trossulus Drabčík Hygronoma dimidiata Drabčík Dasygnypeta velata Drabčík Philhygra elongatula Drabčík Philhygra palustris Drabčík Aloconota gregaria Drabčík Parocyusa rubicunda

Modrásek bahenní Maculinea nausithous

Modrásek očkovaný Maculinea telejus Přástevník kostivalový Euplagia quadripunctaria

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě může být stabilní, rostoucí nebo klesající. Jestliže je stabilní nebo rostoucí, je tak nízká, že je nejisté, zda je populace dostatečně velká pro zachování druhu, věková struktura není uspokojivá nebo dochází k nepříznivým změnám stanoviště. Vývoj může být nejistý i kvůli chybějícím datům o působení možných negativních vlivů na lokalitě. Neexistují žádné, příp. pouze nejisté informace o početnosti druhu na lokalitě a není známo, zda je populace dostatečně velká pro zajištění dlouhodobého udržení. Neexistují žádné, příp. pouze nejisté informace o početnosti druhu na lokalitě a není známo, zda je populace dostatečně velká pro zajištění dlouhodobého udržení.

Žádný z uvedených význačných druhů bezobratlých není zvláště chráněným dle vyhlášky č. 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nicméně jedná se o pozoruhodné druhy, vesměs relikty II. řádu (viz Příloha č. xxx plánu péče Biologický průzkum).

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 7

Živočichové - obratlovci

Název druhu

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

Moták pochop Circus aeruginosus

Stupeň ohrožení Ohrožený druh

Popis biotopu druhu

Zdroj údajů

Vlastní průzkum 2005

Podrobný rozbor fauny a flóry přírodní památky je obsažen v Příloze č. 8 plánu péče Biologický průzkum.

1.7 Dlouhodobý cíl péče Území přírodní památky Děkanec je územím, kde dlouhodobým cílem je zachování hodnotného ekosystému druhotného bezlesí, který je současně biotopem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zachování tohoto ekosystému je možné pouze prostřednictvím trvalé péče.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 8

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Děkanec se nachází zhruba mezi obcemi Milíkovice a Krasejovka na východním břehu stejnojmenného rybníka. Jedná se o vlhké a střídavě vlhké louky a mokřiny na břehu rybníka se vzácnou flórou a entomofaunou. Dle geomorfologického členění patří území do soustavy Českomoravské, geomorfologického celku Novohradské podhůří, do okrsku Velešínská pahorkatina. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí cca 517 - 520 m n.m. Expozice je nepatrná, převažuje mírný úklon k jihozápadu (k rybníku Děkanec). Geologickým podkladem zájmového území je rula, překryta je písčitými štěrky a holocenními deluviofluviálními sedimenty. Půdním typem jsou rašelinné půdy a gleje. Přírodní památka se nachází v povodí 1-06-01-212 Svinecký potok (Příloha č. 5). Klimaticky spadá území rezervace do vlhkého vrchovinového okrsku mírně teplé oblasti, suma srážek cca 650 mm, průměrná roční teplota cca 7°C. Vegetaci je podrobně věnován rozbor v kapitole 2.5. Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch. Převažují vlhké louky svazu Molinion s přechody k ostřicovým porostům svazu Caricion fuscae, floristicky bohaté, méně jsou zastoupeny druhově chudé porosty vlhkomilných druhů a dřevinné formace. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů:

Název druhu Kosatec sibiřský Iris sibirica Vrba plazivá rozmarýnolistá Salix repens ssp. rozmarinifolia Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Kruštík bahenní Epipactis palustris Hořec hořepník Gentiana pneumonanthe Vemeník dvoulistý Platanthera bifolia Prha arnika Arnica montana Tučnice obecná Pinguicula vulgaris Tolie bahenní Parnasia palustris Moták pochop Circus aeruginosus

Plán péče

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítky exemplářů Vitální populace Porosty Vitální populace

Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Ohrožený druh


Ohrožený


Cca 20 exemplářů Ohrožený Vitální populace 3 kvetoucí a 39 Silně ohrožený sterilních v r. 2003 Desítky ex. v roce 1991 Silně ohrožený Ohrožený Ohrožený Silně ohrožený Ohrožený Ohrožený

Poznámka

Vlastní průzkum 2005 Rezervační kniha, údaj z roku 2003 Inventarizační průzkum 1992 Inventarizační průzkum 1992 Inventarizační průzkum 1992 Podklady návrhu ZCHÚ, Lepš 1985, AOPK 2000 Podklady návrhu ZCHÚ, Lepš 1985 Vlastní průzkum 2005

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 9

2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti V minulosti byly na celé ploše louky, které byly pravidelně koseny, případně pomocí mělkých stružek částečně odvodňovány. Upuštění od pravidelného kosení v 70. a 80. letech a celková eutrofizace prostředí měly za následek částečnou degradaci lučních porostů a šíření některých nežádoucích a ruderálních druhů rostlin – zejména třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a zblochanu vodního (Glyceria maxima). Současně mizela druhová pestrost a ustoupily některé význačné druhy rostlin. Poslední údaj o nálezu tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a tolie bahenní (Parnasia palustris) je z roku 1985, poslední údaj o druhu prha arnika (Arnica montana) je z roku 1991, poslední údaj o druzích kruštík bahenní (Epipactis palustris) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je z roku 2003. Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) je v inventarizačním průzkumu vycházejícím z vegetační sezóny roku 1991 udáván v desítkách kusů, z roku 1993 je udáváno 30 ks, z roku 1999 je poslední údaj v počtu 7 ks. Nelze sice jednoznačně tvrdit, že již všechny tyto druhy z přírodní památky vymizely, protože nebyly během terénního průzkumu v roce 2005 ověřeny, nicméně u některých z nich je to pravděpodobné. Neobhospodařované území začalo od jihu zarůstat dřevinným náletem a jižní část, kde bylo stanoviště hořců, má dne s charakter zapojeného březového lesa. Shrnutím poznámek zanesených v rezervační knize a na základě terénních entomologických průzkumů lze usuzovat i na vývoj entomologických společenstev. Společenstva brouků byla inventarizována v letech 2000 a 2005, spektrum je obdobné a obsahuje pozoruhodné druhy střevlíků a drabčíků. Co se týče motýlů, z roku 1991 jsou udávány stovky jedinců druhu modrásek očkovaný, z roku 1992 jen 20 dospělců a novější údaje nejsou žádné. V roce 2005 byl ověřen výskyt druhu modrásek bahenní, naopak nebyly ověřeny druhy modrásek očkovaný ani přástevník kostivalový. Je pravděpodobné, že prováděný management (viz následující odstavec) není pro tyto motýly optimální. Od vyhlášení přírodní památky na podzim roku 1990 je na její ploše prováděn management za účelem podpoření předmětů ochrany. V rezervační knize CHÚ lze najít poznámky týkající se provedených zásahů do roku 2002 včetně. Poznámky jsou kusé, neucelené, mnohdy nečitelné, psané ručně v terénu, z některých let jsou k dispozici třeba jen fotografie, jinde jen vyúčtování prováděcí organizace ve smyslu rozlohy ošetřené plochy, nikoliv způsobu provedení. Plocha PP měla být ošetřována tak, tak bylo stanoveno minulým plánem péče: tedy ob rok kosení čtvrtin horní i dolní plochy bezlesí a častější kosení ohnisek třtiny křovištní. Fotografie z některých let dokládají, že tak bylo pravděpodobně i postupováno, nicméně určitě ne vždy. Např. v entomologické zprávě z roku 1993 (Entomologický ústav ČSAV) je uvedeno, že celá plocha ZCHÚ byla pokosena naráz v srpnu 1991, a je tomu přičítán rapidní pokles populace modráska očkovaného. Zásah z roku 2003 není doložen, v roce 2004 byla pokosena celá plocha v červnu a červenci, v roce 2005 byla rovněž pokosena celá plocha jednorázově v červenci. Hmota byla spálena uvnitř PP na uniformních porostech zblochanu.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 10

2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Přírodní památka Děkanec nezahrnuje lesní pozemky, nevztahuje se na ni LHP.

2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Jak je uvedeno v kapitole 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, od vyhlášení zvláště chráněného území na konci roku 1990 je na jeho ploše provozován management za účelem podpoření předmětů ochrany. Management, v minulém plánu péče navržený, však nebyl vždycky dobře prováděný, důsledkem jsou rozdíly mezi druhovou bohatostí fauny a flóry před 15 lety a v současnosti. Nicméně zcela bez managementu by za těchto 15 let zanikla celá lokalita. V současnosti ohrožují lokalitu následující škodlivé vlivy: • • • •

Zarůstání třtinou křovištní a dalšími konkurenčně silnými druhy trav a bylin Zarůstání nálety dřevin Eutrofizace lokality splachy z okolních pozemků Management nevhodně realizovaný (zejména v nevhodnou dobu)

2.5. Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Na základě terénního průzkumu provedeného během vegetační sezóny roku 2005 byla plocha přírodní památky rozdělena na čtyři základní typy vegetace: 1. 2. 3. 4.

Vegetace travobylinná floristicky bohatá (moliniové a ostřicové louky) Vegetace travobylinná floristicky chudá Porosty náletových dřevin lesního charakteru Mokřadní vrbiny na břehu rybníka

V následujícím textu jsou jednotlivé typy ploch stručně charakterizovány. Plocha č. 1: Travobylinnou vegetaci druhově bohatou představují vlhké louky moliniové a ostřicové s pozoruhodnou květenou. Na jižní louce (plocha 1b), od severní oddělené korytem potoka napájejícího rybník, je dominantou porostu srpice barvířská (Serratula tinctoria). Jedná se vzrůstnou bylinu, konkurenčně silnou, která je zejména v době květu nepřehlédnutelná. V této části přírodní památky roste v tak silné a životaschopné populaci, že zastiňuje ostatní druhy. Nicméně spolu ní zde vegetuje dobře ale i kosatec sibiřský (Iris sibirica) a vrba rozmarýnolistá (Salix repens ssp. rozmarinifolia). Severní louka (plocha

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 11

1a) a západní okraje jižní louky, blíže k vodě, nemají jako dominantu srpici, nicméně se zde také vyskytuje, ale porost je poměrně nízký, převládá spektrum ostřic typických pro ostřicové louky, jako Carex panicea, C. nigra, C. hartmanii, C. canescens, C. echinata, ze zvláště chráněných druhů zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) v populaci čítající několik desítek jedinců. Celkově je v loukách významně zastoupeno spektrum druhů typických pro moliniové louky, jako: Betonica officinalis, Galium boreale, Iris sibirica, Molinia caerulea, Scorzonera humilis, Selinum carvifolia, Serratula tinctoria, Succisa pratensis, Sanguisorba officinalis. Západní okraj jižní louky směrem k okraji rybníka je mokřinou, v níž vegetuje mohutná populace zábělníku bahenního (Comarum palustre). Část popsaných floristicky bohatých luk trpí neustálým tlakem třtiny křovištní, která se sem plíživě od okrajů rozšiřuje (plocha 1c). Vlivem stálého a důkladného managementu se její porosty drží v přijatelných mezích, jsou poměrně řídké a neohrožují zvláště chráněné druhy rostlin. Nicméně představují stálou hrozbu pro konkurenčně slabé rostliny a druhým negativem je skutečnost, že management zaměřený na potlačení třtiny může poškozovat, nebo také poškozuje, jiné předměty ochrany. Pokosení celé plochy luk naráz v červenci, tak jak bylo provedeno v roce 2005, není vhodné pro populace vzácných modrásků, které jsou z přírodní památky známy. Jelikož část luk vystavená silnému tlaku třtiny křovištní a ostatní části jsou různě floristicky bohaté je plocha č. 1 rozdělena na tři podplochy a-c s různým navrženým typem údržby.

Plocha č. 2: Travobylinné druhově chudé porosty jsou takové porosty, které mají jednu nebo několik dominant, jsou obvykle vysoké, konkurenčně schopné, a, jak již bylo řečeno, druhově chudé. Na ploše přírodní památky se nacházejí zejména kolem napřímeného koryta potoka, který napájí rybník Děkanec, a pak se deltovitě rozšiřují směrem k okraji hladiny rybníka. Dominantou je zde zblochan vodní (Glyceria maxima), méně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea).

Plocha č.3: Třetím typem vegetace na ploše přírodní památky jsou porosty dřevin. Nástup dřevinných formací postupuje od jihu a zarůstající dřeviny jsou zejména bříza a osika (Betula pendula, Populus tremula). Tento sukcesní les pravděpodobně přerostl nejcennější partie přírodní památky, z nichž byly ještě v roce 1991 udávány hořce Gentiana pneumonanthe. V roce 2005 nebyl hořec ověřen a charakter stanoviště, kde původně rostly, nenasvědčuje tomu, že by se zde ještě mohl udržet.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 12

Plocha č.4: Podél břehu rybníka se v jižní části PP táhne pás keřových vrb. Od hladiny rybníka je zde velmi mokro, místy stojí voda. Pod vrbami, kde je podrost zastíněn, není žádná pozoruhodnější vegetace, naopak kde zastínění není tak velké, dominuje populace zábělníku bahenního (Comarum palustre). Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch (mapka) je Přílohou č. 7 plánu péče. Tabulka doporučených zásahů podle dílčích ploch je obsahem kapitoly 3.1.

2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Předchozí péče realizovaná na ploše přírodní památky od jejího vyhlášení byla popsána již v kapitole 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti. Díky realizovanému kosení se podařilo zabránit zániku lokality, která by jinak pravděpodobně zarostla třtinou křovištní a náletovým lesem. Nicméně, ačkoliv přírodní památka dnes vyhlíží upraveně a druhová bohatost rostlin i živočichů je vzhledem k okolní krajině pozoruhodná, z historických průzkumů a zápisů uložených v rezervační knize je patrno, že druhová pestrost spektra rostlin i živočichů za posledních 15 let poklesla. Poslední údaj o nálezu tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a tolie bahenní (Parnasia palustris) je z roku 1985, poslední údaj o druhu prha arnika (Arnica montana) je z roku 1991, poslední údaj o druzích kruštík bahenní (Epipactis palustris) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je z roku 2003. Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) je v inventarizačním průzkumu vycházejícím z vegetační sezóny roku 1991 udáván v desítkách kusů, z roku 1993 je udáváno 30 ks, z roku 1999 je poslední údaj v počtu 7 ks. Nelze sice jednoznačně tvrdit, že již všechny tyto druhy z přírodní památky vymizely, protože nebyly během terénního průzkumu v roce 2005 ověřeny, nicméně u některých z nich je to pravděpodobné. Neobhospodařované území začalo od jihu zarůstat dřevinným náletem a jižní část, kde bylo stanoviště hořců, má dnes charakter zapojeného březového lesa. Shrnutím poznámek zanesených v rezervační knize a na základě terénních entomologických průzkumů lze usuzovat i na vývoj entomologických společenstev. Společenstva brouků byla inventarizována v letech 2000 a 2005, spektrum je obdobné a obsahuje pozoruhodné druhy střevlíků a drabčíků. Co se týče motýlů, z roku 1991 jsou udávány stovky jedinců druhu modrásek očkovaný, z roku 1992 jen 20 dospělců a novější údaje nejsou žádné. V roce 2005 byl ověřen výskyt druhu modrásek bahenní, naopak nebyly ověřeny druhy modrásek očkovaný ani přástevník kostivalový. Je pravděpodobné, že prováděný management není pro tyto motýly optimální.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 13

Od vyhlášení přírodní památky na podzim roku 1990 je na její ploše prováděn management za účelem podpoření předmětů ochrany. V rezervační knize CHÚ lze najít poznámky týkající se provedených zásahů do roku 2002 včetně. Poznámky jsou kusé, neucelené, mnohdy nečitelné, psané ručně v terénu, z některých let jsou k dispozici třeba jen fotografie, jinde jen vyúčtování prováděcí organizace ve smyslu rozlohy ošetřené plochy, nikoliv způsobu provedení. Plocha PP měla být ošetřována tak, tak bylo stanoveno minulým plánem péče: tedy ob rok kosení čtvrtin horní i dolní plochy bezlesí a častější kosení ohnisek třtiny křovištní. Fotografie z některých let dokládají, že tak bylo pravděpodobně i postupováno, nicméně určitě ne vždy. Např. v entomologické zprávě z roku 1993 (Entomologický ústav ČSAV) je uvedeno, že celá plocha ZCHÚ byla pokosena naráz v srpnu 1991, a je tomu přičítán rapidní pokles populace modráska očkovaného. Zásah z roku 2003 není doložen, v roce 2004 byla pokosena celá plocha v červnu a červenci, v roce 2005 byla rovněž pokosena celá plocha jednorázově v červenci. Hmota byla spálena uvnitř PP na uniformních porostech zblochanu. Z uvedených údajů lze vyvodit závěry pro další postup. Nutno vzít v úvahu, že přírodní památka je pozoruhodným refugiem nejen rostlinných, ale i živočišných druhů v krajině. Z hlediska podpoření populací modrásků by bylo nejvhodnější kosit plochy jen ob rok a to až v září. Z hlediska vzácných rostlin naopak je nutné kosení každoroční a to nejlépe uprostřed sezóny v červenci (kromě hořců, zde se kosí až v říjnu). Kosení až v září by prospělo již teď mohutné populaci srpice barvířské, která by mohla zarůst celou lokalitu a potlačit druhy konkurenčně slabší. Naopak kosení v červenci zahubí vzácné modrásky. Okraje prorostlé třtinou křovištní by bylo nejvhodnější kosit co nejčastěji, nejlépe 3x ročně, v pozdním jaru, vrcholném létě a na podzim. Uniformní plochy zblochanu a chrastice je rovněž vhodné pokosit alespoň jednou ročně. Vytyčit drobné plošky v porostu a na nich jednotlivě provádět management, který by splnil všechny tyto požadavky, by bylo složité a byl by nutný specielní dohled pracovníků ochrany přírody, což téměř nelze realizovat. Nejdůležitějším předpokladem pro existenci přírodní památky je navržený management. Nejvhodnějším konkrétním návrhem by bylo plochu luk rozdělit zhruba na tři části (viz mapka Přílohy č. 7 plánu péče): okrajové části prorostlé třtinou křovištní (plocha č.1c) protažená ještě v úzkém pásu podél stoky v severní části kosit 2x – 3x ročně (přelom května – června, červenec a září), severní z obou cenných plošek (plocha č. 1a) kosit každoročně v polovině srpna a ponechat několik ok o průměru 2-3 metry bez kosení, oka každoročně umístit v ploše jinam, tak aby zahrnovaly hojné porosty krvavce totenu a luční mraveniště (to je plocha nejcennější z hlediska motýlů s poměrně nízkým porostem, hojným zastoupení krvavce totenu a malým výskytem srpice), jižní z obou plošek (plocha č. 1b) kosit každoročně v červenci (to je plocha nejcennější z hlediska vzácných rostlin a přitom ohrožená mohutnou populací srpice). V případě, že by byl na jižním okraji ještě potvrzen výskyt hořců, pak tyto okraje v červenci nekosit a pokosit je ob rok v říjnu po odkvětu hořců nebo zjara při kosení třtiny. Při kosení je vhodné vynechat ve všech plochách místa s kosatcem sibiřským a vrbou rozmarýnolistou, jak bylo ponecháváno i v minulosti. Kosení provádět na vysoké strniště (20 cm), aby nebyla zničena luční mraveniště. Uniformní plochy zblochanu a chrastice (plocha č. 2) kosit každoročně

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 14

v červenci. Z hlediska entomologického je vhodnější posečenou hmotu nechat na místě, aby nebyla zlikvidována různá vývojová stádia rozmanitých druhů hmyzu, která tato hmota obsahuje. Z hlediska botaniků je ponechání hmoty v místě nejcennějších partií nepřijatelné. Kompromisem by mohlo být ponechání části hmoty v JV cípu přírodní památky (v lese pod břízami). Ostatní hmotu by bylo vhodnější odvézt, než pálit uvnitř přírodní památky. Vhodným zásahem, který by mohl podpořit populaci kosatce sibiřského, by bylo ruční olámání tobolek a rozházení vydrolených semen kosatce do travního drnu na konci vegetačního období. Druhým předpokladem je nepřipustit hnojení okolních pozemků, což jsou louky, kejdou, nebo zorání a polaření, použití umělých hnojiv nebo jakýchkoliv pesticidů. Na loukách je maximálně možné připustit rozmetání hnoje, ale i při použití tohoto druhu statkového hnojiva je nutno vynechat ochranné pásmo přírodní památky (ze zákona 50 m od hranic PP). Nepřipustit jakoukoliv změnu vodního režimu v lokalitě. V případě nutnosti pročistit stoky uvnitř přírodní památky a materiál odvézt. Listnatý les v jižní části přírodní památky je sukcesního původu. V poslední provedené inventarizaci zájmového území nejsou stromové porosty vůbec uváděny a v mapce jsou kresleny bezkolencové louky až k jižní hranici ZCHÚ. Zvrátit sukcesní vývoj vykácením lesa by bylo sice možné, ale náročné na ruční práci a tudíž velmi drahé. V podrostu lesa nebyly v roce 2005 zaznamenány žádné vzácné rostlinné taxony a vzhledem k jeho charakteru je nepravděpodobné, že by zde vegetovaly hořce, v minulosti z těchto míst udávané. Za současného stavu bude pravděpodobně vhodnější ponechat les vlastnímu vývoji, ale nedopustit jeho další rozšiřování na úkor sousední rašelinné louky. Limity pro využívání rybníka Děkanec jsou uvedeny v kapitole 3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností.

2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Prioritní zájmy ochrany území se odvíjí od předmětu ochrany stanoveného vyhláškou. Předmětem ochrany dle vyhlášky je ekosystém lučního společenstva slatinné louky s řadou chráněných a ohrožených druhů flóry. Vyhláška vůbec nezmiňuje faunu. Prioritním zájmem je tedy ochrana ekosystému vlhkých luk a jejich druhové bohatosti. Při navrhování managementu dochází ke kolizi mezi ochranou druhu a ochranou ekosystému, konkrétně mezi ochranou vzácných motýlů a ochranou charakteru vegetačního krytu. Zde je nutno najít kompromis, který by pokud možno nepoškozoval žádný z předmětů ochrany. V případě kolize je však nutno upřednostnit ochranu ekosystému před ochranou jednotlivého druhu.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 15

3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů ve ZCHÚ Zásahy a opatření na pozemcích mimo lesní porosty Označení 1a

Výměra cca (ha) 0,15

1b

0,20

1c

0,15

2

0,1

3

0,3

4

0,1

stoky

170 m

Stupně naléhavosti:

Stručný popis Moliniová louka floristicky bohatá s modrásky Moliniová až rašelinná louka floristicky bohatá Moliniová louka se třtinou křovištní Travobyl. vegetace floristicky chudá Porosty náletových dřevin (les) Mokřadní vrbiny na břehu rybníka Stoka podél východního okraje a stoka na ni kolmá

Doporučený zásah Kosení, nechání vrby rozmarýnol. Ponechat plošky Kosení, nechání vrby rozmarýnol. a kosatce sibiř. Kosení

Kosení

Naléha vost

Interval provádění

Termín provedení

1

1x ročně

Srpen

1

1x ročně

Červenec

1

2x – 3x ročně

2

1x ročně

Květen - červen Červenec Září Červenec

2

1x za 10 let

Ponechat Ponechat Pročištění, odvoz materiálu

1. stupeň: zásah naléhavý, nezbytný pro zachování předmětu ochrany 2. stupeň: zásah vhodný, doporučený 3. stupeň: zásah odložitelný

3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb. V ochranném pásmu (ze zákona 50 m od hranic PP) převažují trvalé travní porosty (p.č. 805/2 a p.č. 809/1 k.ú. Krasejovka) spolu s vodní plochou (rybník p.č. 807 k.ú. Krasejovka) a lesním pozemkem (p.č. 808 k.ú. Krasejovka). Pro trvalé travní porosty nelze připustit hnojení kejdou, použití umělých hnojiv a pesticidů. Na loukách je maximálně možné připustit rozmetání hnoje do dávky 35 t/ha, ale i při použití tohoto druhu statkového hnojiva je nutno vynechat ochranné pásmo přírodní památky. Nelze připustit rozorání luk a polaření, ani dočasné. Nelze připustit úpravu vodního režimu pro tyto louky (melioraci). Při obhospodařování pozemků ochranného pásma je nutno dbát na obecné zásady, jako je nevjíždění na plochu přírodní památky mechanizací, nepoškození travního drnu těžkou technikou, ohněm apod.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 16

Pro rybník Děkanec jsou stanoveny tyto limity využívání: • • • • • • •

Krmení ryb krmivy rostlinného původu v období březen – červenec v maximální jednorázové dávce do 50 kg s tím, že bude dodržen relativní krmný koeficient do maximální hodnoty 2 Medikovaná krmiva bez omezení na doporučení veterinárního lékaře Využití páleného vápna v maximální jednorázové dávce do 100 kg/ha v maximální roční dávce do 500 kg/ha s tím, že nebude aplikováno do litorálu a blíže než 10 m od vodního okraje litorálu Využití chlorového vápna do maximální jednorázové dávky 30 kg/ha a maximální celkové dávky do 100 kg/ha za podmínky využití v lovišti nebo jeho těsné blízkosti Nebudou využívána jakákoliv anorganická hnojiva Z organických hnojiv bude využita maximálně stimulační jednorázová dávka chlévské mrvy nebo kompostu v období listopad – duben do maximální dávky 400 kg/ha, jiná organická hnojiva nebudou využívána Chemické přípravky, jako např. Roundup, Biaktiv, Diazinon 60 EC apod. nebudou využívány vůbec

3.3. Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu V terénu by přírodní památka měla být označena hraničními pruhy po obvodu. V současné době jsou zřetelné pruhy jen na kůlu umístěném v SV cípu památky. V lese na jižním okraji jsou pruhy setřené a nezřetelné. Pruhové značení je nutné obnovit. Po obvodu jsou v současné době umístěny tři tabule se státním znakem. První tabule se státním znakem se nacházela na severozápadním okraji, ve směru příchodu od hráze rybníka, v současné době je spadlá a leží v porostu pod kůlem. Druhá tabule je umístěna na severovýchodním okraji a třetí v jihozápadním cípu. V roce 1991 bylo chráněné území vytyčeno v terénu geodetickou firmou. Stabilizace vytyčených bodů byla provedena ocelovými tyčemi, všechny vytyčené body byly zaměřeny a předání Okresnímu úřadu v Č. Budějovicích bylo provedeno 8.8.1991. Doklady jsou archivovány v Rezervační knize.

3.4. Návrhy potřebných administrativně – správních opatření v území Návrhy na změnu druhů pozemků, způsobů využívání, změny majetkových nebo nájemních vztahů, stejně jako návrhy na úpravu hranic území, přehlášení apod. nejsou předkládány.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 17

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Plocha přírodní památky není využívána pro rekreaci a sport. Výkon práva myslivosti není na ploše přírodní památky omezen, myslivecké stavby sem ale nesmí být umisťovány bez souhlasu příslušného orgánu přírody. Na plochu přírodní památky není dovoleno umisťovat otrávené návnady, objekty intenzivních chovů a objekty na přikrmování zvěře.

3.6. Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Na okraji přírodní památky budou umístěny dvě tabule s informačním textem.

3.5. Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ a monitoring Průzkum zaměřený na výskyt vzácných druhů motýlů. Periodický botanický průzkum zaměřený na zvláště chráněné druhy ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. a druhy Červených seznamů provedený cca 1x za 10 let.

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 18

4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Jednorázové zásahy Druh zásahu

Pruhové značení obvodu na stávajících dřevinách Pruhové značení po obvodu na nově instalovaných kůlech při hustotě 2 kůly / 100 m Nákup a instalace dvou tabulí s informačním textem Celkem

Odhad plochy, délky

Náklady na jednotku (Kč)

200 m 180 m

298 Kč / 100 m 714 Kč / 100 m

2 ks

3 213 Kč/tabuli

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 596 1 285 6 426 8 307

Opakované zásahy Druh zásahu

Plocha 1c: Kosení ohnisek třtiny 3 x ročně (květenčerven, červenec, září), shrabání, odvoz Plocha 1a: Kosení entomologicky cenné části 1x ročně (září), shrabání a odvoz Plocha 1b: Kosení botanicky cenné části se srpicí barv. 1x ročně (červenec), shrabání a odvoz Plocha 2: Kosení chudé vegetace zblochanu a chrastice 1x ročně (červenec), shrabání a odvoz Stoky: podél východního okraje a kolmá na ni k rybníku Celkem

Odhad plochy (ha)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 68 000

0,15

6 800

0,15

2 300

23 000

0,20

3 000

30 000

0,10

1 500

15 000

13 600

255 000 391 000

170 m

4.2. Použité podklady a zdroje informací Plán péče na období 1996 – 2005 Rezervační kniha přírodní památky Děkanec Inventarizační průzkum, A. Albrechtová, AOPK České Budějovice, 1992 Entomologické průzkumy Chráněná území ČR, svazek VIII. – Českobudějovicko, AOPK 2003 Seznam zvláště chráněných území ČR, AOPK 2003 Odborná literatura Vlastní terénní průzkum květen - září 2005

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 19

4.3. Seznam mapových listů V Přílohách plánu péče jsou obsaženy tyto mapy: Příloha č. 1: Turistická mapa 1 : 50 000 Příloha č. 2: Základní mapa 1 : 10 000 Příloha č. 3: Kopie katastrální mapy 1 : 2000

4.4. Vztah k jiným plánům péče pro ZCHÚ Tento plán péče pro PP Děkanec navazuje na plán péče na období 1996 – 2005.

4.5. Plán péče zpracoval EIA SERVIS s.r.o. U Malše 20 České Budějovice 370 01

Datum:

1. 12. 2005

Podpis: ______________________

5.4. Odborné posouzení AOPK ČR Plán péče vyhovuje po odborné i věcné stránce. Doporučujeme, aby byl schválen a realizován. V _______________________

Dne: _____________________

Podpis: __________________ razítko

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 20

5.5. Schválení orgánem ochrany přírody Potvrzení o schválení plánu péče pro přírodní památku Děkanec na období 2006 – 2015 vydáno pod číslem jednacím: ________________

V _______________________

Dne: _____________________

Podpis: __________________ razítko

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 21

Přílohy plánu péče Příloha č. 1: Orientační mapa Turistická mapa 1 : 50 000 Příloha č. 2: Zájmové území Základní mapa 1 : 10 000 Příloha č. 3: Mapa parcelního vymezení Kopie katastrální mapy 1 : 2 000 Kopie mapy pozemkového katastru 1 : 2 000 Příloha č. 4: Informace o parcelách KN a ZE (PK) Výpis katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště v Českých Budějovicích Příloha č. 5: Vodohospodářská mapa 1 : 50 000 Příloha č. 6: Mapování biotopů pro evropský program Natura 2000 Poskytla AOPK České Budějovice Příloha č. 7: Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch 1 : 2 000 Příloha č. 8: Biologický průzkum Příloha č. 9: Fotodokumentace Příloha č. 10: Letecký snímek Příloha č. 11: Zápisy z projednání plánu péče Příloha č. 12: Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje

Plán péče

EIA SERVIS s.r.o.

Příloha č. 8

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DĚKANEC

BIOLOGICKÝ PRŮZKUM

Listopad 2005

EIA SERVIS s.r.o. České Budějovice


Strana 2

___________________________________________________________________________

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DĚKANEC

Biologický průzkum

Zpracovatel: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., EIA SERVIS s.r.o., České Budějovice držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. osvědčení č.j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne 11.2.1993

Zpracoval: Ing. Alexandra Čurnová, EIA SERVIS s.r.o., České Budějovice

Spolupráce: Doc. RNDr. Jaroslav Boháč, DrSc. Mgr. Alexandra Přibylová

fauna bezobratlých fauna obratlovců

Obsah ..

Strana

1. Úvod ......................................................................................................................3 2. Flóra vyšších rostlin ...............................................................................................4 3. Fauna bezobratlých .............................................................................................14 4. Fauna obratlovců .................................................................................................45

___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 3

___________________________________________________________________________

1. Úvod Přírodní památka Děkanec se nachází zhruba mezi obcemi Milíkovice a Krasejovka na východním břehu stejnojmenného rybníka. Obec Krasejovka, na jejímž katastrálním území se přírodní památka nachází, se rozkládá přibližně 1 km VJV. Příslušnou obcí, kam obec Krasejovka správně náleží, je Kamenný Újezd, vzdálený cca 3,5 km severním směrem. Přírodní památka Děkanec byla zřízena vyhláškou Okresního národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 24.9.1990 s účinností od 1.10.1990. Její výměra je zhruba 1 ha. Nadmořská výška památky se pohybuje v rozmezí 517 - 520 m n.m. Přírodní památka obsahuje převážně vlhké a střídavě vlhké louky svazu Molinion s přechody k nízkým ostřicovým porostům svazu Caricion fuscae. V minulosti bylo na ploše přírodní památky provedeno několik průzkumů botanických a zoologických. V Rezervační knize přírodní památky je k dispozici jeden botanický a dva zoologické průzkumy. Poslední objektivní inventarizační průzkum vegetačního krytu, který byl na území přírodní památky proveden, byl inventarizační průzkum, který provedla prom. biol. Alena Albrechtová, AOPK České Budějovice, v roce 1991. Tento průzkum, 14 let starý, zaznamenal 7 zvláště chráněných druhů rostlin ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. a další dva převzal z archivních údajů z průzkumu doc. J. Lepše, Biologická fakulta Jihočeské univerzity, z roku 1985 (tedy 20 let staré údaje). Ze zoologických průzkumů, které obsahuje Rezervační kniha, je starší z nich zaměřený na entomofaunu přírodní památky (Bezděk, Růžička, Kindlmann 1995), novější na brouky (Boháč 2000). Nicméně zpracovatel entomologické části biologického průzkumu měl k dispozici i další průzkumy z lokality (viz část 3 – Fauna bezobratlých). Předkládaný biologický průzkum byl proveden v rámci vypracování nového plánu péče pro toto chráněné území (platnost starého skončila v roce 2005). Terénní průzkum byl proveden během vegetačního období roku 2005. Jednotlivé obory zpracovávali specialisté (viz zpracovatel u každé kapitoly). Zpracována byla botanika vyšších rostlin, zoologie bezobratlých a zoologie obratlovců.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 4

___________________________________________________________________________

2. Flóra vyšších rostlin Zpracovatel: Ing. Alexandra Čurnová

Obecná charakteristika Podle regionálně fytogeografického členění se zájmové území nachází ve fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, ve fytogeografickém okrese Šumavsko-novohradské podhůří, v severozápadním výběžku podokresu Novohradské podhůří. Pro tento fytogeografický podokres je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina) s jednotvárnou květenou tvořenou mezofyty, terén plochý i svažitý, chudý substrát a mozaika lesnaté a zemědělsky využívané krajiny. Rekonstrukční vegetací nivních poloh (tedy i nivy pravostranného přítoku Svineckého potoka, v níž se nachází přírodní památka) jsou luhy a olšiny tříd Salicetea purpureae, Alnetea glutinosae a Querco - Fagetea (podsvaz Alnenion glutinoso - incanae). Vyšší polohy paroviny jsou rekonstruovány jako kyselé doubravy třídy Quercetea robori - petraea. Jako potenciální vegetace (tj. taková, která by se zde vyvinula, kdyby na ni přestal působit člověk) je v celé širší oblasti mapována biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae - Quercetum petraeae, Abieti - Quercetum).

Stávající vegetační charakteristika V souvislosti s vypracováním plánu péče pro toto zvláště chráněné území byl během vegetační sezóny roku 2005 proveden terénní průzkum. Výsledky tohoto terénního průzkumu jsou popsány a shrnuty v následujícím textu. Charakter vegetace přírodní památky není příliš rozmanitý. To je dáno již rozlohou, která je plošně velmi malá (cca 1 ha). V podstatě by se plochy vegetačního pokryvu daly rozdělit zhruba na čtyři typy vegetace: • • • •

Vegetace travobylinná floristicky bohatá Vegetace travobylinná floristicky chudá Porosty náletových dřevin lesního charakteru Mokřadní vrbiny na břehu rybníka


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 5

___________________________________________________________________________ Vegetace travobylinná floristicky bohatá Plošně dosud největší zastoupení mají takové louky, pro něž bylo zvláště chráněné území zřízeno. Jedná se o vlhké louky moliniové a ostřicové s pozoruhodnou květenou. Na jižní louce, od severní oddělené korytem potoka napájejícího rybník, je dominantou porostu srpice barvířská (Serratula tinctoria). Jedná se vzrůstnou bylinu, konkurenčně silnou, která je zejména v době květu nepřehlédnutelná. V této části přírodní památky roste v tak silné a životaschopné populaci, že zastiňuje ostatní druhy. Nicméně spolu ní zde vegetuje dobře ale i kosatec sibiřský (Iris sibirica) a vrba rozmarýnolistá (Salix repens ssp. rozmarinifolia). Severní louka a západní okraje jižní louky, blíže k vodě, nemají jako dominantu srpici, nicméně se zde také vyskytuje, ale porost je poměrně nízký, převládá spektrum ostřic typických pro ostřicové louky, jako Carex panicea, C. nigra, C. hartmanii, C. canescens, C. echinata, ze zvláště chráněných druhů zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) v populaci čítající několik desítek jedinců. Celkově je v loukách významně zastoupeno spektrum druhů typických pro moliniové louky, jako: Betonica officinalis, Galium boreale, Iris sibirica, Molinia caerulea, Scorzonera humilis, Selinum carvifolia, Serratula tinctoria, Succisa pratensis, Sanguisorba officinalis. Západní okraj jižní louky směrem k okraji rybníka je mokřinou, v níž vegetuje mohutná populace zábělníku bahenního (Comarum palustre). V minulosti byly z luk uváděny ještě některé další taxony, které se během roku 2005 nepodařilo ověřit. Jedná se o: Pinguicula vulgaris a Parnassia palustris (Lepš 1985), dále Arnica montana (Albrechtová 1992), Epipactis palustris a Platanthera bifolia (Rezervační kniha 2003). Druh Gentiana pneumonanthe je v inventarizačním průzkumu vycházejícím z vegetační sezóny roku 1991 (Albrechtová 1992) udáván v desítkách kusů, z roku 1993 je udáváno 30 ks, z roku 1999 je poslední údaj v počtu 7 ks (Rezervační kniha). Část popsaných floristicky bohatých luk trpí neustálým tlakem třtiny křovištní, která se sem plíživě od okrajů rozšiřuje. Vlivem stálého a důkladného managementu se její porosty drží v přijatelných mezích, jsou poměrně řídké a neohrožují zvláště chráněné druhy rostlin. Nicméně představují stálou hrozbu pro konkurenčně slabé rostliny a druhým negativem je skutečnost, že management zaměřený na potlačení třtiny může poškozovat, nebo také poškozuje, jiné předměty ochrany. Pokosení celé plochy luk naráz v červenci, tak jak bylo provedeno v roce 2005, není vhodné pro populace vzácných modrásků, které jsou z přírodní památky známy. Dřeviny se v kosených loukách nacházejí jen formou několika solitér. Za předpokladu pravidelného kosení nepředstavují pro kosenou část závažné nebezpečí.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 6

___________________________________________________________________________ Vegetace travobylinná floristicky chudá Travobylinné druhově chudé porosty jsou takové porosty, které mají jednu nebo několik dominant, jsou obvykle vysoké, konkurenčně schopné, a, jak již bylo řečeno, druhově chudé. Na ploše přírodní památky se nacházejí zejména kolem napřímeného koryta potoka, který napájí rybník Děkanec, a pak se deltovitě rozšiřují směrem k okraji hladiny rybníka. Dominantou je zde zblochan vodní (Glyceria maxima), méně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea).

Porosty náletových dřevin lesního charakteru Třetím typem vegetace na ploše přírodní památky jsou porosty dřevin. Při pohledu do leteckého snímku (viz Příloha č.10 plánu péče) je patrné, že v současné době obsadily již skoro čtvrtinu ZCHÚ. Nástup dřevinných formací postupuje od jihu a zarůstající dřeviny jsou zejména bříza a osika (Betula pendula, Populus tremula). Tento sukcesní les pravděpodobně přerostl nejcennější partie přírodní památky, z nichž byly ještě v roce 1991 udávány hořce Gentiana pneumonanthe. V roce 2005 nebyl hořec ověřen a charakter stanoviště, kde původně rostly, nenasvědčuje tomu, že by se zde ještě mohl udržet. Pozemky určené k plnění funkce lesa se v rezervaci nenacházejí.

Mokřadní vrbiny na břehu rybníka Podél břehu rybníka se v jižní části PP táhne pás keřových vrb. Od hladiny rybníka je zde velmi mokro, místy stojí voda. Pod vrbami, kde je podrost zastíněn, není žádná pozoruhodnější vegetace, naopak kde zastínění není tak velké, dominuje populace zábělníku bahenního (Comarum palustre).

Soupis rostlin Následující přehled uvádí seznam nalezených druhů vyšších rostlin uvnitř přírodní památky v průběhu terénního průzkumu během vegetační sezóny roku 2005. Druhy označené § jsou zvláště chráněné dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. E3: Alnus glutinosa – olše lepkavá Betula pendula – bříza bělokorá Pinus sylvestris – borovice lesní Populus tremula – topol osika


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 7

___________________________________________________________________________ E2: Alnus glutinosa – olše lepkavá (juv.) Betula pendula – bříza bělokorá (juv.) Frangula alnus – krušina olšová Padus avium – střemcha hroznovitá Picea abies – smrk ztepilý (juv.) Pinus sylvestris – borovice lesní (juv.) Populus tremula – topol osika (juv.) Salix aurita – vrba ušatá Salix cinerea – vrba popelavá

E1: Agrostis stolonifera – psineček výběžkatý Agrostis tenuis – psineček tenký Achillea millefolium – řebříček obecný Ajuga reptans – zběhovec plazivý Alchemilla sp. - kontryhel Alisma plantago-aquatica – žabník jitrocelový Alnus glutinosa – olše lepkavá (juv.) Alopecurus pratensis – psárka luční Anemone nemorosa – sasanka hájní Angelica sylvestris – děhel lesní Anthoxanthum odoratum – tomka vonná Arrhenatherum elatius – ovsík vyvýšený Avenula pubescens – ovsíř pýřitý Betonica officinalis – bukvice lékařská Briza media – třeslice prostřední Calamagrostis epigeios – třtina křovištní Calluna vulgaris – vřes obecný Caltha palustris s.l. – blatouch bahenní Cardamine amara – řeřišnice hořká Cardamine pratensis – řeřišnice luční Carex canescens – ostřice šedavá Carex echinata – ostřice ježatá Carex gracilis – ostřice štíhlá Carex hartmanii – ostřice Hartmanova Carex leporina – ostřice zaječí Carex nigra – ostřice černá Carex pallescens – ostřice bledavá Carex panicea – ostřice prosová Carex umbrosa – ostřice stinná Carex vesicaria – ostřice měchýřkatá Centaurea jacea – chrpa luční Cirsium palustre – pcháč bahenní Comarum palustre – zábělník bahenní Dactylorhiza majalis – prstnatec májový

§ ohrožený druh


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 8

___________________________________________________________________________ Deschampsia caespitosa – metlice trsnatá Epilobium ciliatum – vrbovka cizí Epilobium palustre – vrbovka bahenní Equisetum fluviatile – přeslička říční Eriophorum angustifolium – suchopýr úzkolistý Festuca rubra – kostřava červená Filipendula ulmaria – tužebník jilmový Galeopsis tetrahit – konopice polní Galium album – svízel bílý Galium aparine – svízel přítula Galium boreale – svízel severní Galium palustre – svízel bahenní Galium uliginosum – svízel močálový Galium verum – svízel syřišťový Glyceria maxima – zblochan vodní Holcus lanatus – medyněk vlnatý Hypericum maculatum – třezalka skvrnitá Iris pseudacorus – kosatec žlutý Iris sibirica – kosatec sibiřský Juncus conglomeratus – sítina klubkatá Juncus effusus – sítina rozkladitá Juncus filiformis – sítina niťovitá Juncus tenuis – sítina tenká Lathyrus pratensis – hrachor luční Lemna minor – okřehek menší Leontodon hispidus – pampeliška ststnatá Leucanthemum ircutianum – kopretina bílá Lotus corniculatus – štírovník růžkatý Luzula multiflora – bika mnohokvětá Lycopus europaus – karbinec evropský Lychnis flos-cuculi – kohoutek luční Lysimachia vulgaris – vrbina obecná Lythrum salicaria – kyprej vrbice Mentha arvensis – máta rolní Moehringia trinervia – mateřka trojžilná Molinia caerulea – bezkolenec modrý Myosotis palustris agg. – pomněnka bahenní Nardus stricta – smilka tuhá Peucedanum palustre – olešníkovec bahenní Phalaris arundinacea – chrastice rákosovitá Plantago lanceolata – jitrocel kopinatý Poa pratensis – lipnice luční Polygala vulgaris – vítod obecný Polygonum amphibium – rdesno obojživelné Populus tremula – topol osika (juv.) Potentilla erecta – mochna nátržník Ranunculus acris – pryskyřník prudký Ranunculus auricomus – pryskyřník zlatožlutý

§ ohrožený druh


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 9

___________________________________________________________________________ Ranunculus repens – pryskyřník plazivý Rubus idaeus – ostružiník maliník Rumex acetosa – šťovík kyselý Salix repens ssp. rozmarinifolia – vrba plazivá rozmarýnolistá Sanguisorba officinalis – krvavec toten Scirpus sylvaticus – skřípina lesní Scorzonera humilis – hadí mord nízký Scutellaria galericulata – šišák vroubkovaný Selinum carvifolia – olešník kmínolistý Senecio rivularis – starček potoční Serratula tinctoria – srpice barvířská Sieglingia decumbens – trojzubec poléhavý Solanum dulcamara – lilek potměchuť Stellaria graminea – ptačinec trávovitý Succisa pratensis – čertkus luční Typha latifolia – orobinec širolistý Urtica dioica – kopřiva dvoudomá Valeriana dioica – kozlík dvoudomý Veronica chamaedrys – rozrazil rezekvítek Vicia cracca – vikev ptačí Viola canina – violka psí Viola palustris – violka bahenní

§ ohrožený druh

Zvláště chráněné druhy rostlin Během terénního průzkumu, který byl proveden v průběhu vegetační sezóny roku 2005, byly v zájmovém území přírodní památky Děkanec zaznamenány tři zvláště chráněné rostlinné druhy dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a to v kategorii druhy ohrožené: Dactylorhiza majalis – prstnatec májový Iris sibirica – kosatec sibiřský Salix repens ssp. rozmarinifolia – vrba plazivá rozmarýnolistá Inventarizační průzkum z roku 1992, vycházející z terénního průzkumu roku 1991, (Albrechtová) uvádí výskyt ještě dalších šesti zvláště chráněných druhů rostlin (Gentiana pneumonanthe, Platanthera bifolia, Arnica montana, Epipactis palustris, Pinguicula vulgaris a Parnassia palustris). Z toho dva poslední jmenované druhy byly již do tohoto průzkumu převzaty z ještě starších údajů (Lepš 1985) a nebyly v roce 1991 ověřeny. Nelze tvrdit, že všechny jmenované druhy již z přírodní památky vymizely, protože nebyly během terénního průzkumu v roce 2005 ověřeny, nicméně u poloviny z nich je to pravděpodobné (Gentiana pneumonanthe, Pinguicula vulgaris a Parnassia palustris). Naopak např. druhy Epipactis palustris a Platanthera bifolia byly v území ověřen ještě v roce 2003 (údaje z rezervační knihy), je tedy pravděpodobné, že se zde dosud vyskytují. ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 10

___________________________________________________________________________ Červený seznam květeny Dle publikace Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech (Chán a kol. AOPK 1999) byly během vegetační sezóny 2005 ověřeny druhy následujících kategorií: Ohrožené taxony Comarum palustre – zábělník bahenní Valeriana dioica – kozlík dvoudomý Carex hartmanii – ostřice Hartmanova Carex umbrosa – ostřice stinná Dactylorhiza majalis – prstnatec májový Iris sibirica – kosatec sibiřský Salix repens ssp. rozmarinifolia – vrba plazivá rozmarýnolistá Scorzonera humilis – hadí mord nízký

Vzácnější taxony vyžadující další pozornost Galium boreale – svízel severní Serratula tinctoria – srpice barvířská

Inventarizační průzkum vycházející z terénního průzkumu roku 1991 (Albrechtová) dokládá výskyt ještě dalších devíti druhů rostlin evidovaných v červeném seznamu (Gentiana pneumonanthe, Platanthera bifolia, Arnica montana, Epipactis palustris, Pinguicula vulgaris, Parnassia palustris, Carex davalliana, C. elata, C. pulicaris). Pro jejich výskyt platí stejná hypotéza, jako pro druhy zvláště chráněné. Nelze spolehlivě říci, které druhy jenom nebyly nalezeny např. z důvodu dokonalého červencového pokosení nebo které druhy z přírodní památky během posledních 14 let vymizely.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 11

___________________________________________________________________________ Natura 2000 Pro účel vypracování plánu péče pro přírodní památku Děkanec byla Agenturou ochrany přírody a krajiny zapůjčena mapa soustavy mapování biotopů pro program Natura 2000 v zájmovém území. Mapování pro soustavu Natura 2000 na ploše přírodní památky provedla dr. Alena Vydrová, České Budějovice, v roce 2004. Na území přírodní památky byly vymapovány následující biotopy: V1G M1.1 T1.9 K1 X12

Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod Rákosiny eutrofních stojatých vod Střídavě vlhké bezkolencové louky Mokřadní vrbiny Nálety pionýrských dřevin

Žádný z uvedených typů vegetace není prioritním stanovištěm z pohledu soustavy Natura 2000. Mapka biotopů v rezervaci je Přílohou Plánu péče č. 6. Ze zvláště chráněných druhů rostlin, které jsou v tabulkách systému Natura 2000 uváděny obvykle do poznámky, jsou jmenovány dva druhy rostlin: Dactylorhiza majalis a Salix rozmarinifolia. Z druhů červeného seznamu jsou v poznámce jmenovány druhy: Comarum palustre, Valeriana dioica, Scorzonera humilis, Galium boreale, Serratula tinctoria, C. umbrosa, Carex davalliana, C. elata. Tyto druhy lze považovat tímto za ověřené v roce 2004. Žádný jiný taxon není uváděn, což však nemusí znamenat, že se v rezervaci nenachází. Kromě posledních dvou jmenovaných ostřic byly všechny druhy ověřeny při provedení terénního průzkumu zpracovaného v souvislosti s vypracováním nového plánu péče v roce 2005.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 12

___________________________________________________________________________ Shrnutí a doporučení Přírodní památka Děkanec je zajímavou enklávou vlhkých až rašelinných lučních společenstev nad nátokovou stranou stejnojmenného rybníka. Vegetaci tvoří mozaika lučních společenstev střídavě vlhkých stanovišť svazu Molinion a ostřicových luk svazu Caricion fuscae. Přírodní památka je útočištěm rostlinných druhů, které bývaly v krajině hojné na vlhkých loukách, zničených plošnými melioracemi provedenými v 70. a 80. letech minulého století. Dnes jsou taková stanoviště nepatrnými zbytečky původní rozlohy, které se zachovaly souhrou šťastných náhod. Takovým územím, zejména jsou-li zvláště chráněná ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., dnes již nehrozí, že by byly zmeliorovány, ale zánik jim hrozí plíživě z jiné strany: Jsou-li neobhospodařovány zarůstají, přerostou dřevinami, pod nimiž heliofilní druhy zahynou, hrozí jim eutrofizace splachy z okolí, kde na eutrofním stanovišti zvláště chráněné druhy vyhynou nebo jsou potlačeny nárůstem jiných rostlinných druhů, vzrůstnějších a konkurenčně schopnějších. Nutno konstatovat, že ve srovnání s průzkumem starým 14 let na ploše přírodní památky pravděpodobně vzrostl podíl dřevin (viz letecký snímek, který je Přílohou plánu péče č. 10). V citovaném průzkumu jsou udávány louky až k jižnímu okraji PP. Druhým vysvětlením by mohlo být, že v citovaném průzkumu nebyla dobře udána jižní hranice. Náletový březový les zaujímá jižní okraje přírodní památky a přerostl jihozápadní cíp, v němž byly před 14 lety desítky hořců. Od okrajů se plíživě rozšiřuje třtina křovištní, podél napřímeného přítoku rybníka Děkanec se uplatňují vzrůstné nitrofilní druhy, které vytěsnily druhy cennější. Je pravděpodobné, že vyhynuly i další druhy (např. tučnice). Poslední roky je přírodní památka Děkanec pravidelně kosena. Trvalý management je prvním předpokladem udržení stavu přírodní památky. Druhým předpokladem je nepřipustit hnojení okolních pozemků, což jsou louky, kejdou, nebo zorání a polaření, použití umělých hnojiv nebo jakýchkoliv pesticidů. Na loukách je maximálně možné připustit rozmetání hnoje, ale i při použití tohoto druhu statkového hnojiva je nutno vynechat ochranné pásmo přírodní památky (ze zákona 50 m od hranic PP). Celkově lze konstatovat, že v krajině jižně od Budějovic, v trojúhelníku mezi hlavními dopravními taky na Dolní Dvořiště a na Český Krumlov, kde není jediná rezervace, představuje přírodní památka Děkanec pozoruhodný biotop. Nezbytné je si uvědomit, že tak malá a izolovaná plocha v kulturní krajině, které se rozprostírá všude okolo, je velmi zranitelná. Přírodní památka je pozoruhodným refugiem nejen rostlinných, ale i živočišných druhů v krajině. Zaznamenány byly vzácné druhy bezobratlých živočichů. Navrhnout management, který by vyhovoval všem předmětům ochrany, je v takovém případě problematické a je nutno management zvážit nejen ze strany botaniků, ale i entomologů. Z organizačního hlediska nesmí být údržba zase příliš složitá. ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 13

___________________________________________________________________________ Z hlediska podpoření populací modrásků by bylo nejvhodnější kosit plochy jen ob rok a to až v září. Z hlediska vzácných rostlin naopak je nutné kosení každoroční a to uprostřed sezóny v červenci (kromě hořců, zde se kosí až v říjnu). Kosení až v září by prospělo již teď mohutné populaci srpice barvířské, která by mohla zarůst celou lokalitu a potlačit druhy konkurenčně slabší. Naopak kosení v červenci zahubí vzácné modrásky. Okraje prorostlé třtinou křovištní by bylo nejvhodnější kosit co nejčastěji, nejlépe 3x ročně, v pozdním jaru, vrcholném létě a na podzim. Vytyčit drobné plošky v porostu a na nich jednotlivě provádět management, který by splnil všechny tyto požadavky, by bylo složité a byl by nutný specielní dohled pracovníků ochrany přírody, což téměř nelze realizovat. Nejvhodnějším konkrétním návrhem by bylo kosenou plochu rozdělit zhruba na tři části: okrajové části prorostlé třtinou křovištní kosit 2x – 3x ročně (přelom května – června, červenec a září), severní z obou cenných plošek kosit každoročně ve druhé polovině srpna a ponechat zde několik nekosených ok, kde je vysoký výskyt krvavce totenu a lučních mravenišť, a tato oka každoročně ponechat jinde (to je plocha nejcennější z hlediska motýlů s poměrně nízkým porostem, hojným zastoupení krvavce totenu a malým výskytem srpice), jižní z obou plošek kosit každoročně v červenci (to je plocha nejcennější z hlediska vzácných rostlin a přitom ohrožená mohutnou populací srpice). V případě, že by byl na jižním okraji ještě potvrzen výskyt hořců, pak tyto okraje v červenci nekosit a pokosit je ob rok v říjnu po odkvětu hořců nebo zjara při kosení třtiny. Kosení provádět na vysoké strniště (20 cm), aby nebyla zničena luční mraveniště.

Použitá literatura • Mikyška R a kol.: Geobotanická mapa ČSSR, Academia, Praha 1972 • Neuhauslová Z., Moravec J.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Botanický ústav Akademie věd ČR, Praha 1997. • Hejný S., Slavík B.: Květena ČSR 1. Academia , Praha 1988 • Moravec J. a kol.: Rostlinná společenstva ČSR a jejich ohrožení, Severočeskou přírodou, Příloha 1983/1, Litoměřice 1983 • Chytrý M., Kučera T., Kočí M.: Katalog biotopů ČR, AOPK ČR, Praha 2001 • Chán V.: Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech, AOPK, Praha 1999 • Plán péče pro přírodní památku Děkanec, leden 1996 • Albrechtová A.: Inventarizační průzkum chráněného přírodního výtvoru Děkanec vegetační kryt, 1992 • Podklady mapování Natura 2000, AOPK České Budějovice • Vlastní terénní průzkum za vegetační sezóny 2005


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 14

___________________________________________________________________________

3. Fauna bezobratlých Zpracovatel: Doc. RNDr. Jaroslav Boháč, DrSc. Úvod Důvodem ochrany PP Děkanec jsou vlhká a rašelinná přirozená luční společenstva s chráněnými a ohroženými rostlinnými druhy a významnou luční entomofaunou (Albrecht, 2003). Vegetaci tvoří mozaika lučních společenstev střídavě vlhkých stanovišť svazu Molinion a ostřicovomechových porostů svazu Caricion fuscae. Podél břehu rybníka ústícího do rybníka, který prochází středem chráněného území, jsou vyvinuta společenstva rákosin a vysokých ostřic. Na jižní okraj chráněného území zasahují mokřadní vrbiny. Nejbližší okolí je tvořeno kulturní loukou a březovým porostem, širší okolí představují pole a louky. Z ohrožených druhů bezobratlých zde dosud přežívají populace luční entomofauny, hlavně motýlů. Je to zejména modrásek očkovaný (Maculinea teleius), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Z brouků jsou to zejména stenotopní mokřadní druhy střevlíků (např. Trechus splendens) a drabčíků (Gabrius trossulus a Parocyusa rubicunda) (Boháč, 2000, Albrecht, 2003). Dále byla zjištěna moucha kuklice Gastrolepta anthracina. Nebyl již potvrzen výskyt brouka vířníka Notholca longispinna. Cílem předložené práce bylo: 1/ zhodnotit dosavadní stav monitorování bezobratlých PP Děkanec, 2/ zhodnotit současný stav populací indikačních a ohrožených druhů, 3/ doplnit nové údaje o dalších nově zjištěných druzích, 4/ navrhnout management území z hlediska udržení biodiverzity bezobratlých.

Přehled dosavadních výzkumů bezobratlých PP Děkanec Bezobratlí PP Děkanec byli předmětem průzkumu v minulých patnácti letech (Tabulka 1). První průzkum uskutečnili Jan Šobotník a Milan Putz v polovině devadesátých let minulého století (Šobotník, Putz, 1995). Autoři sbírali hmyz žijící na vegetaci (metoda smyků, sklepávání dřevin) a epigeion (metoda zemních pastí). Sebraný materiál byl zpracován zejména s ohledem na brouky a motýly. Dále byly určeny druhy pavouků žijící na vegetaci (ze smyků). Přestože byl průzkum prováděn během celé vegetační sezóny, počet zjištěných druhů je relativně nízký, zejména u brouků. Bylo zjištěno jen 27 druhů brouků a to ze zjištěných druhů jen běžné ubikvistní druhy čeledí střevlíkovitých (Carabidae), páteříčkovitých (Cantharidae), kovaříkovitých (Elateridae), slunéčkovitých (Coccinelidae), lesknáčkovitých (Nitidulidae), tesaříkovitých (Cerambycidae) a mandelinkovitých (Chrysomelidae). Dále byly zjištěni jednotliví zástupci čeledí ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 15

___________________________________________________________________________ Lagriidae a Malachiidae. Nebyl nalezen žádný druh patřící mezi tak zvané reliktní druhy (např. Hůrka a kol., 1996, Boháč, 1999) zasluhující zvláštní ochranu. Některé potvrzené hygrofilní druhy se celkem běžně vyskytují na zamokřených biotopech (např. střevlík Elaphrus riparius) a rákosinách (střevlík Demetrias monostigma). Bohužel nebyly určeny mandelinky rodu Donacia, které jsou vázané na mokřady a řada jejich druhů v posledních desetiletích ubývá (Strejček, 2000). Z denních motýlů byl Šobotníkem a Putzem (1995) zjištěn výskyt modráska bahenního (Maculinea nausithous). Nalezení pavouci patří k celkem běžným druhům kulturní krajiny. Inventarizační průzkum brouků Jaroslava Boháče (Boháč, 2000) je podrobnější a přináší preciznější doporučení pro management lokality z hlediska bezobratlých. Ve čtyřech studovaných biotopech PP „Děkanec“ (slatinná louka, mokřadní vrbiny a břehy rybníka, olšina, kulturní louka) bylo během letní sezóny roku 2000 zjištěno 154 druhů epigeických a hemiedafických brouků. Celkově byl počet zjištěných druhů a specializovaných vlhkomilných druhů ve srovnání s podobnými biotopy v jižních Čechách obdobný nebo poněkud nižší. Analýza společenstev v jednotlivých biotopech ukázala na jejich střední nebo silnější antropogenní ovlivnění ve srovnání s jinými společenstvy jižních Čech. Jako nejcennější biotop pro společenstva epigeických brouků se jeví slatinná louka, kde byl zjištěn druh patřící do kategorie reliktů prvního a druhého řádu a bažinné vrbiny, kde byl nalezen nejvyšší počet stenotopních hygrophilů. Předpokládá se, že střední nebo poněkud silnější antropogenní ovlivnění společenstev epigeických brouků sledovaných biotopů PP Děkanec je zřejmě způsobeno relativně malou rozlohou přírodní památky a dlouhodobým vlivem okolní intenzivně obhospodařované krajiny. Výsledkem tohoto průzkumu byl závěr, že dosavadní způsob ochrany PP Děkanec se jeví z hlediska studovaných bezobratlých jako dostatečný. Tabulka 1. Přehled studií zabývajících se bezobratlými PP Děkanec. Autor

Šobotník, Putz (1995) Boháč (2000)

Počet Počet exemplářů Počet exemplářů Návrh managementu zjištěných druhů kategorie R1 druhů kategorie R2 druhů 27 9 Uchování stávajícího managementu 154 1 50 Uchování stávajícího managementu

Inventarizační průzkum v roce 2005 Inventarizační výzkum v roce 2005 byl pokračováním průzkumu provedeného před pěti lety (Boháč, 2000). Při tomto průzkumu byly použity stejné metody sběru a hodnocení výsledků. Tyto metody by mohly sloužit i pro další monitorování jak PP Děkanec tak i jiných chráněných území v Českobudějovickém kraji. Z tohoto důvodu uvádím jejich podrobnější popis.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 16

___________________________________________________________________________ Zdroj použité nomenklatury Nomenklatura brouků je uvedena podle Jelínka (1993). Systematika názvosloví jednotlivých taxonů čeledi Staphylinidae je zpracována podle Boháč & al. (2004). Čeleď Carabidae podle Hůrka (1996). Bionomické údaje jsou čerpány z Koch (1989), Boháč & Matějíček (2003) a Hůrka (1996). Bionomické údaje o nosatcovitých a mandelinkovitých jsou čerpány podle Strejčka (2000, 2001).

Metody Jako základ byla použita metodika pro sběr brouků (Krásenský, 2004) vypracovaná pro AOPK ČR. Pro sběr brouků bylo použito následujících základních metod pro sběr hmyzu: metoda zemních pastí, prosev detritu a vyplavování břehů rybníčka. Materiál byl sebrán v průběhu června až září v letech 2005. Vzorky byly odebírány v měsíčních intervalech. Byly použity následující metody sběru: metoda zemních pastí, metoda čtverců s prosevem rostlinných zbytků a vyplavování břehů rybníčka. Byly sledovány následující biotopy: 1. porosty dřevin v jižní části PP (olše, bříza) 2. slatinná louka 3. vrbové křoviny a břehy rybníka 4. kulturní louky v ochranném pásmu PP Děkanec (srovnávací biotop) Metoda zemních pastí byla použita na všech studovaných biotopech (olšina, slatinná louka, vrbové křoviny a břehy rybníka a kulturní louka). Pasti byly postaveny po pěti kusech v jedné řadě. Pasti byly naplněny ethylenglykolem. Byly kontrolovány v měsíčních intervalech od června do října. Metoda čtverců byla použita na všech studovaných biotopech (olšina, slatinná louka, vrbové křoviny a břehy rybníka a kulturní louka). Brouci byli sbíráni prosevem prosívadlem (Smetana, 1958). Při každé exkurzi byl proset materiál na ploše cca 2 m2. Materiál byl přenesen do laboratoře a brouci vybráni pomocí eklektoru (Smetana,1958). Vyplavování břehů bylo prováděno nádobou naplněnou vodou podle Smetany (1958). Získaný materiál byl determinován (Lohse, 1964, Hůrka, 1996) a vyhodnocován na základě frekvence výskytu druhů podle reliktnosti výskytu (Boháč, 1988, Boháč, 1990, Boháč, 1999, Hůrka, Veselý, Farkač, 1996). V této kategorizaci byly druhy rozděleny na relikty I. řádu (RI – druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka), relikty II řádu (RII – druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků) a expanzivní druhy (E – druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka). Nízký podíl expanzivních druhů v biotopech nám signalizuje vysoké přírodní hodnoty zkoumaných stanovišť a naopak. Také podíl reliktů I. řádu ve stanovištích ukazuje na jejich původnost. U ostatních druhů brouků, mimo ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 17

___________________________________________________________________________ střevlíků a drabčíků, bylo zařazení do ekologické skupiny provedeno na základě literárních údajů (Koch, 1989). Byl vypočten index antropogenního ovlivnění společenstev drabčíků (ISD) (Boháč, 1990, 1999). Ten se stanoví podle vzorce: ISD = 100 – (E + 0,5 R2), kde E = frekvence jedinců skupiny E (%) a R2 = frekvence jedinců skupiny R2 (%). Hodnota indexu se pohybuje od 0 do 100. Hodnota blízká nule ukazuje na krajinu silně ovlivněnou činností člověka na které se vyskytují jen expanzivní a hojné druhy. Hodnoty blízké 100 poukazují na krajinu zachovalou neovlivněnou činností člověka. Zde se vyskytují především druhy skupiny R1. Jak u čeledi Carabidae, tak u čeledi Staphylinidae je důležitým ukazatelem antropogenního ovlivnění krajiny i poměr adaptabilních a reliktních druhů, vůči druhům eurytopním, resp. ubikvistním: Carabidae: R+A : E; Staphylinidae: RI+RII : E. Podle podílu jednotlivých skupin můžeme lokality rozdělit na: - antropogenně téměř neovlivněné (podíl skupin R/RI+A/RII = 80-89,9 %) - antropogenně velmi slabě ovlivněné (podíl skupin R/RI+A/RII = 70-79,9 %) - antropogenně slabě ovlivněné (podíl skupin R/RI+A/RII = 60-69,9 %) - antropogenně ovlivněné (podíl skupin R/RI+A/RII = 50-59,9 %) - antropogenně silně ovlivněné (podíl 30-50%) - antropogenně velmi silně ovlivněné až degradované (podíl skupin R/RI+A/RII pod 29,9 %) Bylo upřesněno zastoupení životních forem drabčíků (Boháč, 1999) a zastoupení tyrfobiontních a tyrfofilních druhů a stenotopních hygrofilů. Druhy byly zařazeny podle počtu nalezených exemplářů (metoda čtverců) či podle aktivity (metoda zemních pastí) do tří základních skupin: **** – dominantní (počet zjištěných jedinců větší než 20), *** – subdominantní (počet zjištěných jedinců 10-20), ** – recedentní (počet zjištěných jedinců 2-10, * – subrecedentní (1 zjištěný exemplář). Způsob preparace a místo uložení sběrů Veškeré sběry jsou uloženy ve sbírce autora, a pokud není uvedeno jinak platí Jaroslav Boháč lgt., det. et coll. Část materiálu bude uložena ve sbírce Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Databáze jevů Všechny údaje o čeledi drabčíkovitých jako o modelové čeledi jsou ukládány do databáze faunistického průzkumu ČR (Jan Matějíček, Hradec Králové). Tato data jsou dále využívána pro čtvercové mapování rozšíření jednotlivých druhů v ČR a pro studium ohroženosti jednotlivých druhů (viz mapy vytvořené Janem Matějíčkem a seznam drabčíkovitých ČR s vyznačením ohrožených druhů na www.usbe.cz).


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 18

___________________________________________________________________________ Struktura společenstev (počet druhů a srovnání s jinými mokřady v jižních Čechách) Celkem bylo ve čtyřech sledovaných biotopech PP Děkanec sebráno v roce 2000 154 druhů brouků. Prakticky všechny druhy nalezené v roce 2000 byly zjištěny i v roce 2005. Kromě toho byly zjištěny některé další druhy dříve nenalezené (Tabulka 2). Z brouků byli, stejně jako na podobných jihočeských lokalitách, jsou nejvíce zastoupeni drabčíkovití (73 druhů) a střevlíkovití (37 druhů). Počet zjištěných druhů se již oproti roku 2000 výrazně nezvýšil. Přesto se dá předpokládat, že může být dalšími sběry doplněn. Počet druhů brouků zjištěných na jednotlivých biotopech PP Děkanec byl nejvyšší u společenstev slatinné louky (68 druhů) a porostů dřevin (67 druhů). Srovnání s jinými jihočeskými lokalitami (Tabulka 3) ukazuje, že v olšinách je prakticky vždy vysoký počet druhů epigeických a hemiedafických brouků ve srovnání s jinými biotopy. Je to způsobeno zřejmě tím, že zde brouci nacházejí dostatek volných nik a mají zde příhodné místo pro přezimování dospělců i vývojových stadií (vrstva opadu). Také společenstva slatinných a rašelinných luk jsou druhově velmi bohatá (Boháč et al., 2005, Boháč, 2005) (Tabulka 3). Oproti roku 2000 se zvýšil počet druhů nalezených na břehu rybníka (55 druhů) zejména výskytem hygrofilních a semiakvatických druhů (6 druhů). Tento počet zjištěných druhů odpovídá výsledkům z jiných podobných biotopů (Tabulka 3). Společenstva brouků kulturní louky v okolí chráněného území se druhově prakticky nezměnila. Je zde vysoké zastoupení ubikvistních druhů kulturní krajiny.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 19

___________________________________________________________________________ Tabulka 2. Přehled nově zjištěných druhů brouků na studovaných biotopech PP Děkanec v roce 2005. R1 – relikty I. řádu, R2 – relikty II. řádu, E – expanzivní druhy. **** – dominantní (počet zjištěných jedinců větší než 20), *** – subdominantní (počet zjištěných jedinců 10-20), ** – recedentní (počet zjištěných jedinců 2-10, * – subrecedentní (1 zjištěný exemplář). Čeleď/Druh Carabidae Tachyta nana Gyllenhal, 1810, R2 Stomis pumicatus pumicatus (Panzer, 1796), R2 Agonum viduum (Panzer, 1797), R2 Haliplidae Haliplus ruficollis (Degeer, 1774), R2 Haliplus fulvus (Fabricius, 1801), R2 Gyrinidae Gyrinus marinus Gyllenhal, 1808, R2 Staphylinidae Eusphalerum rectangulum (Fauvel, 1869), R2 Carpelimus rivularis (Motschulsky, 1860), R2 Euaesthetus ruficapillus (Lacordaire in Boisduval et Lacordaire, 1835), R2 Erichsonius cinerascens (Gravenhorst, 1802), R2 Bolitobius castaneus (Stephens, 1832), R2 Nitidulidae Epuraea depressa (Illiger, 1798), E Epuraea unicolor (Olivier, 1790), E Cerambycidae Spondylis buprestoides (Linnaeus, 1758), E Chrysomelidae Donacia semicuprea Panzer, 1796, R2 Donacia impressa Paykull, 1799, R2

Porosty dřevin v J části PP

Slatinná louka

Vrbové křoviny a břeh rybníka

Kulturní louky v OP (srovnání)

*

-

-

-

*

-

-

-

-

*

-

-

-

-

*

-

-

-

*

-

-

-

*

-

-

*

-

-

-

-

**

-

-

*

*

-

-

-

*

-

*

-

-

-

*

-

-

-

*

-

-

-

*

-

-

-

-

*

-

-

-

*

-

-


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 20

___________________________________________________________________________ Tabulka 3. Počet druhů brouků, všech tyrfofilů+tyrfobiontů/stenotopních hygrofilů mezi brouky a počet životních forem drabčíků zjištěných na studovaných biotopech jižních Čech a NPP Kaproun. Lokalita, biotop

NPR “Novozámecký rybník”, (Boháč,2002): Rákosiny Litorál Vysoké ostřice Vrbové křoviny Rumicetum maritimi NPR “Brouskův mlýn”, niva Stropnice: Břeh řeky Mokré louky Olšina PR “Dvořiště”: výtopa rybníku Sphagno-caricion c. Glycerietum maximae-Caricion gracilis NPR “Velký a Malý Tisý”: Rákosina Bažinné vrbiny Duby na hrázi PR “Borkovická blata”: Rašelinný bor Bezlesá plocha rašeliniště PR “Kozohlůdky”: Bažinné vrbiny Bezlesá plocha rašeliniště PR “V Rájích”: Minerotrofní rašelinišě Podmáčený les Javořická vrchovina, (Boháč et al., 2005) Rašelinné louky PR „Mokřiny u Vomáčků“: Rákosina Vysoké ostřice Vrbové křoviny Kulturní louka PP “Ostrolovský Újezd”: Olšina Mokrá louka Litorál Stropnice PP Děkanec (2000, 2005 Porosty dřevin Slatinná louka Břehy a bažinné vrbiny Kulturní louka (srovnávací) NPP Kaproun Rašelinná louka Vrbiny Břeh rybníka Obvodové kanály s posečeným materiálem

Počet druhů brouků

Počet Počet tyrfofilů+tyrfobiontů/p stenotopních očet životních forem hygrofilů drabčíků

18 26 33 28 15

2/6 0/3 ˝ 0/2 0/2

7 8 10 8 5

77 55 62

0/6 0/6 0/7

9 9 11

61 63

3/8 2/12

8 10

75 75 15

0/20 0/8 0/0

10 14 10

64 41

7/8 8/7

8 7

41 39

5/5 9/7

8 7

51 69

6/12 1/3

6 6

67

2/7

10

42 36 76 41

1/13 1/7 1/4 0/0

10 8 11 5

76 62 40

2/6 0/3 0/0

11 6 7

67 68 55 35

0/1 0/8 0/17 0/0

9 8 9 3

53 67 33 43

1/6 0/6 0/5 0/4

1 0 0 0


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 21

___________________________________________________________________________ Složení jednotlivých společenstev na základě frekvence různých skupin podle reliktnosti výskytu Hodnocení společenstev na základě počtu exemplářů druhů o různé reliktnosti výskytu zjištěných na studovaných biotopech ukázalo velmi různorodé zastoupení reliktů druhého řádu (R2) a expanzivních druhů (E) (Tabulka 4). Nebyl zjištěn žádný relikt I. řádu. Druh Gabrius trossulus, který byl do této skupiny zařazen v roce 2000 byl přeřazen do skupiny reliktů II. řádu na základě hodnocení jeho současného rozšíření v ČR (obr. 2). Nebyl zjištěn výskyt chráněných druhů. Nejvyšší frekvence exemplářů expanzivních druhů (80 %) byla zjištěna na kulturní louce, což indikuje jejich největší antropogenní ovlivnění. Tato louka, mimo přírodní památku, ale v jejím ochranném pásmu, byla použita jako srovnávací biotop. Frekvence expanzivních druhů byla velmi podobná v olšině a ve vrbinách a na slatinné louce (51 a 40 %). Nejnižší frekvence expanzivních druhů byla zjištěna v bažinných vrbinách a na břehu rybníku (7 %). Index antropogenního ovlivnění společenstev brouků byl u sledovaných biotopů následující: • • • •

Bažinné vrbiny a břehy rybníka – 46.5 Slatinná louka – 30 Porosty dřevin (olše, bříza) – 24.5 Kulturní louka (srovnávací) – 15

Z uvedených výsledků je zřejmé, že nejméně byla činností člověka ovlivněna společenstva brouků bažinných vrbin a břehu rybníka. Více antropogenně ovlivněná byla společenstva březové olšiny a slatinné louky. Nejvíce byla člověkem ovlivněna společenstva kulturní louky. Tabulka 4. Frekvence exemplářů druhů různých ekologických skupin brouků podle reliktnosti výskytu (v %) (RI – relikty prvního řádu, R2 – relikty druhého řádu, E – expanzivní druhy) na studovaných biotopech (1 – porosty dřevin (olše, bříza), 2 – slatinná louka, 3 – bažinné vrbiny a břeh rybníka, 4 – kulturní louka v OP) PP Děkanec. Biotop Ekologická skupina R1 R2 E

1

2

3

4

49 51

60 40

93 7

20 80


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 22

___________________________________________________________________________ Přehled význačných druhů Tento přehled je zaměřen na brouky a denní motýly. Pro stanovení populačních charakteristik jednotlivých druhů na lokalitě jsou nutná dlouhodobá sledování. Pro určení ohroženosti druhů je nezbytné monitorování jejich populací na celém území ČR. Mapky výskytu (viz brouci) pomáhají dokumentovat rozšíření druhů na území ČR (počet známých lokalit) a v některých případech i biotopovou preferenci (horské druhy, druhy niv toků, atd.). Brouci (Coleoptera) C a r a b i d a e – střevlíkovití Leistus terminatus (Hellwig in Panzer, 1793) Eurosibiřký druh (Hůrka, 1996) s centrem rozšíření v severní Evropě (Frisch, 1995). V ČR je rozšířen na celém území na polovlhkých až vlhkých stanovištích s částečným nebo úplným zastíněním (lesy, olšiny, louky). Výskyt je ojedinělý a na omezeném spektru biotopů. Z jižních Čech je znám z některých chráněných mokřadů (Boháč, 1994, 1997a, 1998, 1999). Europhilus fuliginosus (Panzer, 1809) Druh je rozšířen v Palearktické oblasti. Hygrophilní druh mokřadů se vyskytuje v minero - až mezotrofních rašeliništích (Koch, 1989). Charakteristický druh mokrých a rašelinných luk (Frisch, 1995). Je rozšířen na celém území ČR, zejména na rostlinami porostlých březích vod, na močálech a močálovitých lesích (Hůrka, 1996). V jižních Čechách je znám z řady chráněných mokřadů (Boháč, 1994, 1996, 1996a, 1997a, 1998, 1999, 1999a). Demetrias monostigma Samouelle, 1819 Západopalearktický druh, který zasahuje až do střední Asie. V České republice je to druh ojedinělý až vzácný na nezastíněných a rostlinami porostlých březích vod a močálů v nížinách až podhůří (Hůrka, 1996). Z jižních Čech je znám z PR “Dvořiště” (Boháč, 1996) a NPR “Malý a Velký Tisý” (Boháč, 1997). S t a p h y l i n i d a e – drabčíkovití Stenus pallitarsis Stephens, 1832 (Obr. 1) Západopalearktický druh. U nás je rozšířený po celém území. Stenotopní hygrofil žijící v rašeliništích a na březích rybníků, tůní a potoků. Zde se vyskytuje v detritu. Rozšíření druhu je znázorněno na obr. 1. LITERÁRNÍ ÚDAJE: Praha - Nedvězí/Mýto (5953 d)(Kocián, 1993a) PP Děkanec (7152 b)(Boháč J. 2000 ) Praha - Kunratice/ryb.Olšanský (5952 d) 18.8.1974, 2 ex., břeh rybníka, bažinka, výšlap, Strejček J. lgt.,Hromádka L. det. (cMHK;Boháč,Matějíček, 2003 a) ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 23

___________________________________________________________________________ Praha - Klánovický les /Štramberk - jih (5954 a) 1.10.1976,1 ex.,rašelinová tůň,prosev,Strejček J. lgt.,Hromádka L. det. (cMHK;Boháč,Matějíček, 2003 a) Praha - Radotínské údolí (6052 a) 16.9.1973, 1 ex., niva potoka, vlhká louka,smyk,Strejček J. lgt.,Hromádka L. det. (cMHK;Boháč,Matějíček, 2003 a) Praha - Suchdol/Tiché údolí (5852 c) 30.6.1976 , 1 ex., skalní step/lesostep,noční smyk,Strejček J. lgt.,Rous R.det. (cMHK;Boháč,Matějíček, 2003 a) Praha - Zbraslav (6052 a) 10.8.2002 , 1 ex., část u Vltavy, tůň Krňák,Strejček J. lgt.,Hromádka L. det. (cMHK;Boháč, Matějíček, 2003 a) NOVÉ ÚDAJE: Kostomlaty (5855 b) 7.1943,Štícha (Havelkův nepublikovaný seznam brouků Plolabí) Neratovice (5753 a) Štícha (Havelkův nepublikovaný seznam brouků Plolabí) Nymburk (5856 a) 8.1960,náplav, Dvořák M.lgt.Maťcha det. (cDP) Protivín (6751 c) 2 ex.,bez bližších údajů, Keil lgt. (coll.Keil - MČB) Bošilec (6853 d) 24.5.1965,1 ex.,smyk u Bošileckého rybníku Karas L.lgt. et det (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Veselí nad Lužnicí (6854 c) 16.5.1950,1 ex., Karas L.lgt. et det (cKVnL) CHKO Třeboňsko – Drahov p.Veselí nad Lužnicí (6854 d) 12.7.1978,1 ex., mokřina,smyk, Strejček J.lgt.,Hromádka L. det. (cMHK) Novohradské hory: Podhoří (6471 b) 27.6.1970,1 ex., smyk, Hoffer A. lgt., Hromádka L. det. (cMHK) Soos (5840 c) 13.6.1987;2.10.1988;7.6.1991, více ex. bažina v olšině, oklep travin, Strejček J. lgt.et det. (cMHK) Bochov p. Karlovy Vary (5844 a) 7.6.1991, mokřina, Strejček J.lgt., Hromádka L. det. (cMHK) CHKO Slavkovský les:Kladská ok. (5942 c) 24.7.1993,1 ex.,výšlap, Strejček J. lgt., Hromádka L. det. (cHP)

Philonthus rotundicollis (Ménétriés, 1832) Palearktický druh, který tvoři ve Střední Asii a v Kazachstánu poddruh nigropolitus Bernh. Druh žije jako humicol ve starších lesních porostech. Zde se vyskytuje při patách stromů, pod listím a rostlinnými zbytky. Často je nalézán v blízkosti mokřadů. U nás se vyskytuje jen na omezeném spektru biotopů a i tam jen v malém počtu. Některé lokality v ČR (coll. J. Boháč): Praha-Klánovice, Čelákovice, Malejov u Chocně, Šlechtín u Ledče, Křivoklát, Běleč nad Orlicí.

Gabrius trossulus (Nordmann, 1837) (Obr. 2) Evropský druh rozšířený po celém našem území (Obr. 2). Eurytopní hygrofil žijící na mokřadech (bažiny, mokré louky, bahnité břehy toků, atd.). Zde v detritu, mechu a pod listím. LITERÁRNÍ ÚDAJE: Soos (5840 c)(Smetana, 1964) Praha - Klánovický les (5954 a)(Kocián, 1993a) Praha - Ďáblický háj (5852 d) (Kocián, 1993a) ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 24

___________________________________________________________________________ PR Dvořiště (6953 b)(Boháč, 1996a ) CHKO Třeboňsko - NPR Velký a Malý Tisý (6954 c)(Boháč , 1997a) PP Ostrolovský Újezd (7153 b)(Boháč, 1999 ) Hradec Králové (5761 c) (Jelínek,Voda, 1999) Petrovice nad Orlicí (5759 b)(Jelínek,Voda, 1999) Doudleby nad Orlicí (5863 d)(Jelínek,Voda, 1999) Nová Ves p.Čermná nad Orlicí (5962 b)(Jelínek,Voda, 1999) Bošín (5963 c)(Jelínek,Voda, 1999) Chlomek u Chocně (5963 c)(Jelínek,Voda, 1999) Náchod (5562 d)(Jelínek,Voda, 1999) Peklo u Náchoda (5663 a)(Jelínek,Voda, 1999) Brná u Potštejna (5963 b)(Jelínek,Voda, 1999) Bartošovice (5865 a)(Jelínek,Voda, 1999) PP Děkanec (7152b)(Boháč, 2000) Praha - Milíčovské rybníky/rybník Homolka (5953c) 3 ex.,16.3.1993, prosev břehů , Strejček J. lgt., Boháč J. det. (cMHK; Boháč, Matějíček, 2003 a) Praha - Vinoř/Vinařský park (5853c-d) 8.3.2001,1 ex., prosev, Strejček J. lgt., Matějíček J. det. (cMHK; Boháč, Matějíček, 2003 a) NOVÉ ÚDAJE: CHKO Třeboňsko - Dráchov (6754 c)7.6.1965, 28.3.1970, Karas V. lgt et det. (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Veselí nad Lužnicí (6854 c) 23.5.1965, Karas V. lgt et det. (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Horusice (6854 a) 30.10.1967, Karas V. lgt et det. (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Lužnice (6954 b) 13.6.1967, Karas V. lgt et det. (cKVnL) CHKO Třebonsko - Bor u Třeboně (7154 b) 8.5.1967, Karas V. lgt et det. (cKVnL) Hluboká nad Vltavou (6952 b) 22.10.1956,1 ex.,Keil lgt. (coll.Keil - MČB) Hradec Králové - Plachta (5861 a) 9.3.1997,1 ex., prosev opadu, Matějíček J.lgt.et det. (cMHK) Vodňany (6851 c) 15.7.1957,1 ex., Keil lgt. (coll.Keil - MČB) CHKO Šumava - Strážný (7048 c) 10.7.2001, Stráženská slatina, výšlap,1 ex.,Matějíček J.lgt.et det. (cMHK) Rašovice (5862 d) 30.9.2000,1 ex.,tlející houba, Matějíček J.lgt.et det. (cMHK)

Hygronoma dimidiata Erichson, 1837 (Obr. 3) Palearktický druh rozšířený po celém našem území (Obr. 3). Stenotopní hygrofil žijící v bažinách, na bahnitých březích toků, rybníků, rašeliništích. Zde na vodních rostlinách (Pragmites, Typha, Carex), v opadu, pod listím a v mechu. LITERÁRNÍ ÚDAJE: Praha - Klánovice (5954 a) (Havelka, 1948;Boháč,Matějíček, 2003 a) Soos (5840 c)(Smetana, 1964) Kojetice (5350 d)(Vysoký, 1982) Stadice (5350 c)(Vysoký, 1986) PP Záhorský rybník (6851 c)(Máca, 1994b) CHKO Třeboňsko - NPR Velký a Malý Tisý (6954 c)(Boháč, 1997a ) ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 25

___________________________________________________________________________ PP Děkanec (7152 b)(Boháč, 2000) CHKO Broumovsko - Adršpach (5362 d)(Hamet,Vencl, 2005) CHKO Broumovsko - Šonov (5464 b)(Hamet,Vencl, 2005) Praha - Klánovický les (5953b) 17.9.1987, 1 ex., prosev , Strejček J. lgt., Matějíček J. det. (cMHK;Boháč, Matějíček, 2003 a) Praha - Krč/Krčský les (5952 d) 14.9.1987, prosev, 1 ex., Strejček J. lgt., Matějíček J. det. (cMHK; Boháč,Matějíček, 2003 a) Praha - Radotín/Slavičí údolí (6052 a) 15.4.1994, prosev Quercetum , Strejček J. lgt., Matějíček J. det. (cMHK; Boháč, Matějíček, 2003a) Praha - Zbraslav/Zbraslavská tůň (6052a) 9.10.1989, 1 ex., Strejček J. lgt., Matějíček J. det. (cMHK;Boháč, Matějíček, 2003 a) NOVÉ ÚDAJE: Bošilec (6853 d) 24.5.1965, Karas L.lgt. et det (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Veselí nad Lužnicí (6854 c), 30.5.1957, Karas L.lgt. et det (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Vlkov nad Lužnicí (6854 a), 13.4.1959, Karas L.lgt. et det (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Frahelž (6854 c) 14.4.1957, 13.4.1966, 25.8.1974, Karas L.lgt. et det (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Dráchov (6754 c) 1.4.1951, 15.5.1962, 28.3.1970, Karas L.lgt.et det (cKVnL) Nymburk (5856a) 4.1956, více ex, náplav, Havelka J. lgt. (cHN), Čelákovice (5854 b) 3.1953,3.1965,více ex.,náplav,Rous R.lgt. (cRP) Soos (5840 c) 14.9.1986,1 ex., rašeliniště, výšlap, Strejček J.lgt., Matějíček J. det. (cMHK) Petrovice (5862 a) 17.6.1995, 1 ex.,výšlap na mokřadu, Matějíček J.lgt.et det.(cMHK) Hradec Králové - Plachta (5861 a) 9.4.2000,1 ex.,podsev hromady rákosu u rybníka Jáma,Matějíček J.lgt et det. (cMHK) Šonov (5464 a) 4.8.2000, 1 ex., podsev kupek tlející trávy, Matějíček J. lgt et det. (cMHK) Šumava - Trojmezná hora (7248 b) 22.6.2001, Matějíček J. lgt et det. (cMHK) Šumava - Čertovo jezero (6845 a) 27.7.2000,1 ex.,prosev břehů, Matějíček J.lgt et det. (cMHK) Šumava - Novohůrecké slatě p.Nová Hůrka (5848 a), 3.7.1993,1 ex., Strejček J. lgt., Matějíček J. det. (cMHK) Šumava - Pihlov (7250 a) 25.5.2001,1 ex., potok Slatinka, výplach bahnitých břehů, Matějíček J. lgt.et det. (cMHK) Michalovy Hory (6042 d) 5.8.1980, údolí Kosího potoka, Strejček J. lgt., Matějíček J. det. (cMHK) Hluboká nad Vltavou (6952 b) 2 ex., bez bližších údajů, Keil lgt. (coll.Keil - MČB) Vodňany (6851 c)15.7.1957,1 ex., Keil lgt. (coll.Keil - MČB) CHKO Český kras - Čertovy schody p. Koněprusy (6050 c) 30.3.2002, 1 ex., Strejček J.lgt., Boháč J.det. (cMHK) Lednice (7266 b) 30.4.1995, 1 ex., hráz rybníka Apollo, prosev, Matějíček J. lgt. et det. (cMHK) ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 26

___________________________________________________________________________ Otyně (6554 c) 17.7.1997, 1 ex., tlející tráva na louce u potoka, podsev, Matějíček J. lgt et det. (cMHK) Dasygnypeta velata (Erichson, 1837) (Obr. 4) Eurosibiřský druh rozšířený po celém našem území. Eurytopní hygrofil žijící na březích potoků a řek. Zde v detritu, pod listím a v písku. LITERÁRNÍ ÚDAJE: Praha (ad Gnypeta velata Boháč, 1982; Boháč, Matějíček, 2003 a) Praha - Tiché údolí (5852 c) (ad Gnypeta velata Boháč, 1982; Boháč, Matějíček, 2003 a) CHKO Třeboňsko - Veselí nad Lužnicí (6854 c)(ad Gnypeta velata Boháč, 1982) CHKO Třeboňsko - Vlkov nad Lužnicí (6854 a)(ad Gnypeta velata Boháč, 1982) CHKO Třeboňsko - Frahelž (6854 c)(ad Gnypeta velata Boháč, 1982) Chotýčany (6953 a) (ad Gnypeta velata Boháč, 1982) Vrábče (7052 c)(ad Gnypeta velata Boháč, 1982) Krkonoše - Špindlerův Mlýn (5259 d)(ad Gnypeta velata Boháč, 1982) Běleč nad Orlicí (5861 b)(Horion, 1967;Likovský, 1988) PP Děkanec (7152 b)(Boháč J. 2000 ) NOVÉ ÚDAJE: CHKO Třeboňsko - Veselí nad Lužnicí (6854 c) 2.9.1962,Karas L. lgt., Boháč J.det (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Vlkov nad Lužnicí (6854 a)17.5.1975, Karas L. lgt. ,Boháč J. det (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Frahelž (6854 c)3.8.1974, Karas L. lgt., Boháč J. det (cKVnL) Chotýčany (6953 a) 6.6.1961, Karas L. lgt.,Boháč J. det (cKVnL) Vrábče (7052 c)(12.7.1971, Karas L. lgt., Boháč J. det (cKVnL)

Philhygra elongatula elongatula (Gravenhorst, 1802)(Obr.5) Palearktický druh rozšířený u nás po celém území. Eurytopní hygrofil žijící na bahnitých březích vod, mokrých loukách a podmáčených lesích. Zde v listí a mechu, v detritu, atd. LITERÁRNÍ ÚDAJE: Častolovická obora (Tyníště nad Orlicí)(5863 c)(Roubal, 1941) Velký Osek (Roubal, 1941) Soos (5840 c)(Smetana, 1964) Praha - Modřany/Modřanská rokle (5952 c)(Boháč, 1982;Boháč, Matějíček, 2003a) Praha - Troja (5852c) 9.8..2002, 1 ex., pobřeží Vltavy, Strejček J. lgt.,Boháč J. det. (cMHK; Boháč, Matějíček, 2003a) Praha - Tiché údolí (5852c) 5.1964, 1 ex., prosev vřesu, Rous R..lgt.,Boháč J.det. (cMHK; Boháč, Matějíček, 2003a) Jedovina (5449 a)(Honců, 1979;Vysoký, 1986) Rač (5350 a)(Honců, 1979;Vysoký, 1986) Rovný (6260)(Honců, 1979;Vysoký, 1986) ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 27

___________________________________________________________________________ Stadice (5350 c)(Honců, 1979;Vysoký, 1986) CHKO Křivoklátsko - NPR Týřov (6048b) (Boháč, 1988c) Častolovice (Roubal, 1941; Likovský, 1988) Libčany (Roubal, 1948; Likovský, 1988) Kralický Sněžník (Letzner, 1886;Likovský, 1988) PR Hrby (6650b)(Máca, 1996d) PP Borkovická blata (6753 b)(Boháč, 1996b) CHKO Třeboňsko - NPR Velký a Malý Tisý (6954c)(Boháč , 1997a) PR V rájích u Třeboně (7053d)(Boháč, 1998 ) Hradec Králové (Likovský, 1998a) Stéblová (Likovský, 1998a) Dlouhá Ves p.Vodňany (6850)(Boháč,Jedlička, Frouz, 1999) PP Ostrolovský Újezd (7153b)(Boháč, 1999) PP Děkanec (7152b)(Boháč J. 2000) CHKO Broumovsko - Hejtmánkovice-Hynčická olšina (5363 d)(Hamet,Vencl, 2005) NOVÉ ÚDAJE: Bechyně 13.5.1967, Karas L. lgt., Boháč J. det. (cKVnL) Purkarec 22.7.1970, Karas L. lgt., Boháč J. det. (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Veselí nad Lužnicí (6854)16.6.1967,12.12.1974, Karas L. lgt., Boháč J. det. (cKVnL) CHKO Třeboňsko - Val nad Nežárkou (6854 c) 4.5.1974, Karas L. lgt.,Boháč J. det. (cKVnL) Šumava - Novohradské slatě (Nová Hůrka)(6846 a) 3.7.1993,1 ex.,Strejček J.lgt,Boháč J.det. (cMHK)

Philhygra palustris Kiesenwetter, 1844 Druh je rozšířen v Evropě, Středomoří a na Sibiři. Je to stenotopní hygrophil žijící podobně jako předcházející druh. Většinou je jeho abundance nižší než u P. elongatula elongatula (Grav.). Z našeho území jen velmi málo konkrétních údajů (např. NPR “Soos”, coll. J. Boháč).

Aloconota gregaria Erichson, 1840 (Obr. 6) Druh je znám z Evropy, Středomoří a Kavkazu. Ve sbírce J. Boháče jsou exempláře z Kazachstánu (det. G. Benick). Evropa a Středomoří. U nás je rozšířen po celém území (Obr. 5). Ubikvistní hygrofil žijící na březích tekoucích i stojatých vod. Zde v písku, štěrku, detritu, atd. LITERÁRNÍ ÚDAJE: Praha - Štvanice (5952 b)(Lokay, 1869;Boháč, Matějíček, 2003 a) Praha - Prokopské údolí (5952 c) 7.4. 1960, 1 ex., Strejček J. lgt., Boháč J. det. (cBČB; Boháč,Matějíček, 2003 a) Praha - Zbraslav (6052 a) 8. 5. 1964, 1 ex. Rous R. lgt., Boháč J. det. (cBČB; Boháč Matějíček, 2003 a) Praha - Kunratice (5952 d) 5. 8. 1966, 1 ex. Rous R. lgt., Boháč J. det. (cBČB; Boháč, Matějíček, 2003 a) ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 28

___________________________________________________________________________ Praha - Radotín (6051 b) 21.3. 1966, 1 ex. Rous R. lgt., Boháč J. det. (cBČB; Boháč ,Matějíček, 2003 a) Soos (5840 c)(ad Atheta gregaria Smetana, 1964) Krkonoše - Špindlerův Mlýn (5259 d)(Gerhardt, 1910; Likovský, 1988) Oblík p. Louny (5548 d)(Janák, 1992) PP Ostrov Markéta (6654 c)(Máca, 1993a) CHKO Třeboňsko - NPR Velký a Malý Tisý (6954 c)(Boháč , 1997a ) PR V rájích u Třeboně (7053 d)(Boháč, 1998 ) Dlouhá Ves p.Vodňany (6850 d)(Boháč,Jedlička, Frouz, 1999) PP Děkanec (7152 b)(Boháč, 2000) niva Horní Lužnice (7155 c)(Růžička,Boháč, 1988) CHKO Broumovsko - Otovice-Hoprich (5464 a)(Hamet,Vencl, 2005) NOVÉ ÚDAJE: Hluboká nad Vltavou (6952 b) 4.7.1975,smyk vegetace, Karas L.lgt.,Boháč J.det (cKVnL)

Parocyusa rubicunda (Erichson, 1837) (Obr. 7) Druh je znám z Evropy, Kavkazu a Střední Asie. Je to stenotopní hygrophil a ripicol žijící na březích vodních toků, na bažinách a mokrých loukách. Z našeho území je známo jen velmi málo údajů (Český Brod, Doubravčice u Prahy, Hamr nad Nežárkou, Nová Ves na Moravě, Lednice, Brno-Staré Černovice) (coll. J. Boháč). LITERÁRNÍ ÚDAJE: Poříčany (5855 d)(Rambousek, 1907) Oblík p. Louny (5548 d)(Janák, 1992) Žíželice p.Žatec (5647 a)(Janák, 1992) PP Děkanec (7152 b)(Boháč, 2000 ) NOVÉ ÚDAJE: CHKO Třeboňsko - Hamr nad Nežárkou (6854 b) 3.6.1973, na břehu Nežárky, Karas L.lgt., Boháč J.det. (cKVnL)

Motýli (Lepidoptera) Údaje o rozšíření uvedených druhů na území ČR a jejich bionomii jsou částečně převzaty z publikace Beneše a kol. (2002). Modrásek bahenní Maculinea nausithous (Bergsträsser, 1779) Výskyt na PP Děkanec: Pozorováno 7 jedinců na slatinné louce dne 11.7. 2005. Opětně pozorováni 3 jedinci na slatinné louce 21.7.2005. Při další návštěvě lokality dne 2.8. 2005 nebyli dospělci motýla již zjištěni. Také během srpnových návštěv lokality nebyla imaga pozorována (relativně velmi deštivé a chladné počasí). ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 29

___________________________________________________________________________

Západní, střední a jižní Evropa, Turecko a Kavkaz, střední Sibiř po Altaj. Nejvíce recentních populací přežívá v ČR, jižním Polsku a Německu. V ČR je lokálně rozšířen a lokálně hojný. Nejvíce rozšířen je v jižních Čechách, poněkud méně na Českomoravské vrchovině a na jihovýchodní Moravě, kde je však vzácnější než příbuzný M. telejus. Je to hygrofilní druh žijící na extenzivně využívaných vlhkých loukách s výskytem krvavce totenu a se zachovalým vodním režimem. Vyskytuje se ale i okolo vlhkých příkopů podél silnic a železnic a na okrajích vodních nádrží (Beneš a kol., 2002). Je to monofágní druh na krvavci totenu (Sanguisorba officinalis). Pro vývoj housenek je nutná přítomnost mravenců Myrmica rubra nebo Myrmica scabrinodis. Housenky čtvrtého instaru totiž vypadávají z květních hlávek pod živnou rostlinu a jsou přeneseny do hnízda mravenců. Ve hnízdech jsou housenky predátory (požírají larvy a kukly). Kuklí se v hnízdě. V jednom hnízdě může žít až několik desítek housenek. Dospělci žijí jen krátce v uzavřených populacích, ale jsou schopna migrovat na delší vzdálenosti. Mají typický charakter metapopulací. Je to nejhojnější druh rodu Maculinea. Jako jediný druh tohoto rodu nezaznamenal masivní ústup a v některých oblastech je schopen osidlovat i podmáčené ruderály. Podmínkou přežití je zachování vhodného vodního režimu, zamezení odvodňování luk a meliorací. Důležité je pravidelné kosení lokalit, aby nedocházelo k zarůstání. Důležité z hlediska lokality Děkanec je kosení podél komunikací a vodních kanálů z důvodu udržení nebo vytvoření metapopulací. ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 30

___________________________________________________________________________ Modrásek očkovaný Maculinea telejus (Bergsträsse, 1779) Výskyt na PP Děkanec: druh nebyl během červencových a srpnových návštěv lokality zjištěn.

Modrásek očkovaný je euroasijský druh (rozšířen od jižní a střední evropy až na Ural a Kavkaz), v České republice lokálně rozšířen a lokálně hojný. Bioindikační druh podmáčených nehnojených luk, především v nižších nadmořských výškách. Dospělci se vyskytují od června do srpna. Hostitelskou rostlinou housenek je toten, jehož semeníky se živí v prvních třech instarech, ve čtvrtém pak padají na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu Myrmica scabrinodis), které je odnáší do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba podobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. Ekologicky je velmi podobný příbuznému Maculinea nausithous, kterého většinou na lokalitách doprovází. Ohrožení spočívá především v likvidaci vlhkých krvavcových luk jako vhodných biotopů melioracemi, hnojením či sukcesí. Podmínkou přežití je zachování vhodného ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 31

___________________________________________________________________________ vodního režimu, zamezení odvodňování luk a meliorací. Důležité je pravidelné kosení lokalit, aby nedocházelo k zarůstání. Důležité z hlediska lokality Děkanec je kosení podél komunikací a vodních kanálů z důvodu udržení nebo vytvoření metapopulací.

Přástevník kostivalový Euplagia quadripunctaria (Poda, 1761) Výskyt na PP Děkanec: druh nebyl během červencových a srpnových návštěv lokality zjištěn.

Jižní a střední Evropa. V ČR rozšířen především v nižších vegetačních stupních. Výskyt velmi lokální na vlhkých místech, podél vodních toků a ve vlhkých řídkých lesích a ve skalnatých stepích. Zvláště tam, kde jsou větší porosty sadce konopáče, je tento přástevník početnější . Létá ve dne, když svítí slunce, zvláště v pozdějších dopoledních a také v odpoledních hodinách, a usedá na květy, především na sadec konopáč (Eupatorium cannabinum). Menší nápadnost motýla způsobuje jeho kresba, která opticky rozčleňuje jeho tělo na menší nepravidelné části. Let je pomalý a vířivý, ale červená zadní křídla lze snadno rozpoznat. ___________________________________________________________________________ Biologický průzkum

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 32

___________________________________________________________________________ Jedna generace. Je to typický motýl pozdního léta, image létají ve dne. Přezimuje housenka, jejími hostitelskými rostlinami jsou hluchavky, kopřivy, vrbovky aj. Podmínkou přežití je zachování vhodného vodního režimu, zamezení odvodňování luk a meliorací. Důležité je pravidelné kosení lokalit, aby nedocházelo k zarůstání. Důležité z hlediska lokality Děkanec je kosení podél komunikací a vodních kanálů z důvodu udržení nebo vytvoření metapopulací.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 33

___________________________________________________________________________ Závěr Doporučení pro management PP Děkanec z hlediska brouků, zvláště vázaných na půdu a její povrch, a vybraných druhů denních motýlů. Výzkumy Boháče a kol. (Boháč a kol., 2005) ukázaly, že pro slatinné a rašelinné louky je velmi důležitý vodní režim. Pokud dochází k jeho narušení (např. meliorace) mění se další půdní charakteristiky (obsah organických látek, charakter struktury půdy a půdního povrchu), které silně ovlivňují složení společenstev brouků (především mizí vlhkomilné a další stenotopní druhy). Pro brouky rašelinných luk je proto podstatné zachovat nejen současný vodní režim, ale také současné půdní charakteristiky (obsah organických látek, strukturu půdy, opad). Současný režim PP Děkanec se jeví z hlediska epigeických a půdních brouků jako dostačující. U sledovaných motýlů je podmínkou přežití je zachování vhodného vodního režimu, zamezení odvodňování luk a meliorací. Důležité je pravidelné kosení lokalit, aby nedocházelo k zarůstání. Důležité z hlediska lokality Děkanec je kosení podél komunikací a vodních kanálů z důvodu vytvoření předpokladů pro vznik metapopulací.

Tabulka závěrů pro ochranu přírody: Předmět ochrany Leistus terminatus (Hellwig in Panzer, 1793)

Europhilus fuliginosus (Panzer, 1809)

Demetrias monostigma (Samouelle, 1819)

Zhodnocení stavu Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek.

Zhodnocení významu

Návrh managementu

Druh se vyskytuje na podobných lokalitách v dané oblasti. PP Děkanec je důležitá z hlediska zachování metapopulace druhu.

Zachovat současný management.






EIA SERVIS s.r.o.


Strana 34

___________________________________________________________________________ Stenus pallitarsis (Stephens, 1832)

Philonthus rotundicollis (Ménétriés, 1832)

Gabrius trossulus (Nordmann, 1837)

Hygronoma dimidiata (Erichson, 1837)

Dasygnypeta velata (Erichson, 1837)

Philhygra elongatula elongatula (Gravenhorst, 1802)

Philhygra palustris (Kiesenwetter, 1844)

Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek.
















EIA SERVIS s.r.o.


Strana 35

___________________________________________________________________________ Aloconota gregaria (Erichson, 1840)

Parocyusa rubicunda (Erichson, 1837)

Modrásek bahenní Maculinea nausithous (Bergsträsser, 1779)

Modrásek očkovaný Maculinea telejus (Bergsträsse, 1779)

Přástevník kostivalový Euplagia quadripunctaria (Poda, 1761)

Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě může být stabilní, rostoucí nebo klesající. Jestliže je stabilní nebo rostoucí, je tak nízká, že je nejisté, zda je populace dostatečně velká pro zachování druhu, věková struktura není uspokojivá nebo dochází k nepříznivým změnám stanoviště. Vývoj může být nejistý i kvůli chybějícím datům o působení možných negativních vlivů na lokalitě.





Celková početnost druhu v rámci státu může být stabilní, rostoucí nebo klesající. Jestliže je stabilní nebo rostoucí, jsou populace tak malé a vzácné či oddělené, že je nejisté, zda jsou dostatečné pro dlouhodobé zachování druhu na území státu. Vývoj může být nejistý i kvůli chybějícím datům o působení možných negativních vlivů na důležitých lokalitách. Nebo druh může být relativně běžný, ale mizí v některých oblastech svého přirozeného rozšíření (areálu). Neexistují žádné, příp. Neexistují žádné, příp. pouze nejisté informace o pouze nejisté informace o početnosti druhu na početnosti druhu na lokalitě a není známo, zda lokalitě a není známo, zda je populace je populace dostatečně dostatečně velká pro velká pro zajištění zajištění dlouhodobého dlouhodobého udržení. udržení.

Neexistují žádné, příp. pouze nejisté informace o početnosti druhu na lokalitě a není známo, zda je populace dostatečně velká pro zajištění dlouhodobého udržení.

Neexistují žádné, příp. pouze nejisté informace o početnosti druhu na lokalitě a není známo, zda je populace dostatečně velká pro zajištění dlouhodobého udržení.

Podmínkou přežití je zachování vhodného vodního režimu, zamezení odvodňování luk a meliorací. Důležité je pravidelné kosení lokalit, aby nedocházelo k zarůstání. Důležité z hlediska lokality Děkanec je kosení podél komunikací a vodních kanálů z důvodu vytvoření předpokladu pro vznik metapopulací.

Podmínkou přežití je zachování vhodného vodního režimu, zamezení odvodňování luk a meliorací. Důležité je pravidelné kosení lokalit, aby nedocházelo k zarůstání. Důležité z hlediska lokality Děkanec je kosení podél komunikací a vodních kanálů z důvodu vytvoření předpokladů pro vznik metapopulací. Podmínkou přežití je zachování vhodného vodního režimu, zamezení odvodňování luk a meliorací. Důležité je pravidelné kosení lokalit, aby nedocházelo k zarůstání.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 36

___________________________________________________________________________ Literatura • • • • • • • • • • •

• • • • • • •

ABSOLON K., 1993: Metodika biomonitoringu ve státní ochraně přírody. Český ústav ochrany přírody, Praha, 45 pp. ALBRECHT J. a kol. 2003: Českobudějovicko. In: Mackovčin P. A Sedláček M. (ed.): Chráněná území ČR, svazek VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp. BENEŠ J., KONVIČKA M., DVOŘÁK J., FRIC T., HAVELDA Z., PAVLÍČKO A., VRABEC V., WEIDENHOFFER Z., 2002: Motýli České republiky:rozšíření a ochrana, I, II, SOM, Praha, 857 pp. BENICK G. (1974): Aleocharinae. - In Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. (eds.), Käfer Mitteleuropas. Goecke & Evers, Krefeld, 381 pp. BOHÁČ J. 1988: Využití společenstev drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae) k bioindikaci kvality životního prostředí. – Zprávy Čs. Spol. Ent., Praha, 24: 33-41. BOHÁČ J. 1990: Numerical estimation of the impact of terrestrial ecosystems by using staphylinid beetles communities. – Agrochemistry and soil science, 39: 565-568. BOHÁČ J. 1999: Staphylinid beetles as bioindicators. Agriculture, Ecosystems and Environment, 74: 357- 372. BOHÁČ J. 2002: Epigeičtí brouci (Insecta, Coleoptera) NPR “Novozámecký rybník” a vliv managementu na jejich společenstva. Příroda, 20: 141-156. BOHÁČ J., FROUZ J., SYROVÁTKA O., 2005: Carabids and staphylinids in seminatural and drained peat meadows in southern Bohemia. Ekológia (Bratislava), 24: 292-303.. BOHÁČ J. & MATĚJÍČEK J., 2003: Katalog brouků Prahy – drabčíkovití – Staphylinidae, svazek IV, 256 pp. BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J. & ROUS R. 2004: Check-list drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae) České republiky (2004) se zařazením druhů do skupin podle jejich ekologických nároků a citlivosti k antropogenním vlivům a podle stupně ohrožení. [www.uek.cas.cz/docs]. HURKA K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae České a Slovenské republiky. – Kabourek, Zlín, pp. 1-565. HURKA K., VESELÝ P., FARKAČ J. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15-26. CHÁN V. (ed.), 1999: Komentovaný Červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284. JELÍNEK J., 1993: Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků. Fol. Heyrovskyana, Suppl. 1: 3-172. KOCH K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie bd. 1. Goecke & Evers, Krefeld, 439 pp. KRÁSENSKÝ P., 2004: III. – 5. Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých. http://www.nature.cz/publik_syst/files12/III_05_Brouci.doc. LOHSE G.A. 1964: Staphylinidae. In: Freude H.K., Harde, K.W. & Lohse, G.A. (eds.): Die Käfer Mitteleuropas Bd. 4. Goecke & Evers, Krefeld., 263 pp.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 37

___________________________________________________________________________ • • •

SMETANA A. 1958: Drabčíci – Staphylinidae I, Staphylininae. – Fauna ČSR, Praha, NČSAV, 437 pp. STREJČEK J., 2000: Katalog brouků (Coleoptera) Prahy. Svazek 1. Čeledi Chrysomelidae, Bruchidae, Urodontidae. DTP: BI-MAC Studio, s.r.o., Praha, 101 pp. STREJČEK J., 2001: Katalog brouků (Coleoptera) Prahy. Svazek 2. Čeledi Anthribidae, Curculionidae (s.lat.). DTP: BI-MAC Studio, s.r.o., Praha, 138 pp.

Všechny práce známé autorovi, které se týkají daného ZCHÚ: • • •

ALBRECHT J. a kol. 2003: Českobudějovicko. In: Mackovčin P. A Sedláček M. (ed.): Chráněná území ČR, svazek VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp. BOHÁČ J., Inventarizační výzkum bezobratlých (brouků) přírodní památky „Děkanec“ (katastrální území Krasejovka). Manuskript, AOPK, České Budějovice, 31 pp. DECHANT E., 1914: Die Mikroorganismen der budweiser teiche. Jahresber.deutschen k.k. Staats-Realschule in Budweis, 3: 1-24.

•

CHÁN V. (ed.), 1999: Komentovaný Červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, 16: 1-284.

•

ŠOBOTNÍK J., PUTZ M., 1995: Zpráva o zoologickém průzkumu lokality Děkanec. Manuskript, AOPK, České Budějovice, 5 pp.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 38

___________________________________________________________________________ 13 °

1 2° 38

40

42

44

14° 46

48

50

15 ° 52

54

56

16° 58

60

62

17° 64

66

68

1 8° 70

72

74

1 9° 76

78

49

49

5 1°

51° 51

51

53

53

55

55

57

57

59

59

5 0°

50° 61

61

63

63

65

65

67

67

69

69

4 9°

49° 71

71

73

73 38

1 2°

40

42

44

46

48

13 °

50

14°

52

54

56

15 °

58

60

62

16°

64

66

68

17°

70

72

74

1 8°

76

78

1 9°

Obr. 1. Mapka rozšíření druhu Stenus pallitarsis Stephens, 1833 v ČR.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 39

___________________________________________________________________________ 13 °

1 2° 38

40

42

44

14° 46

48

50

15 ° 52

54

56

16 ° 58

60

62

17° 64

66

68

1 8° 70

72

74

1 9° 76

78

49

49

5 1°

51 ° 51

51

53

53

55

55

57

57

59

59

5 0°

4 9°

50 ° 61

61

63

63

65

65

67

67

69

69

71

71

73

73 38

1 2°

40

42

44

46

48

13 °

50

14°

52

54

56

15 °

58

60

62

16 °

64

66

68

17°

70

72

74

1 8°

76

78

1 9°

Obr. 2 Mapka rozšíření druhu Gabrius trossulus (Nordmann, 1837) v ČR.


EIA SERVIS s.r.o.

49 °


Strana 40

___________________________________________________________________________

1 2° 38

13 ° 40

42

44

14° 46

48

50

15 ° 52

54

56

16 ° 58

60

62

17° 64

66

68

1 8° 70

72

74

1 9° 76

78

49

49

5 1°

51 ° 51

51

53

53

55

55

57

57

59

59

61

61

63

63

65

65

67

67

69

69

71

71

73

73

5 0°

4 9°

50 °

38

1 2°

40

42

44

46

48

13 °

50

14°

52

54

56

15 °

58

60

62

16 °

64

66

68

17°

70

72

74

76

78

1 8°

1 9°

Obr. 3. Mapka rozšíření druhu Hygronoma dimidiata (Gravenhorst, 1806) v ČR.


EIA SERVIS s.r.o.

49 °


Strana 41

___________________________________________________________________________

1 2° 38

13 ° 40

42

44

14° 46

48

50

15 ° 52

54

56

16 ° 58

60

62

17° 64

66

68

1 8° 70

72

74

1 9° 76

78

49

49

5 1°

51 ° 51

51

53

53

55

55

57

57

59

59

5 0°

4 9°

50 ° 61

61

63

63

65

65

67

67

69

69

71

71

73

73 38

1 2°

40

42

44

46

48

13 °

50

14°

52

54

56

15 °

58

60

62

16 °

64

66

68

70

72

17°

74

1 8°

76

78

1 9°

Obr. 4. Mapka rozšíření druhu Dasygnypeta velata (Erichson, 1837).


EIA SERVIS s.r.o.

49 °


Strana 42

___________________________________________________________________________

1 2° 38

13 ° 40

42

44

14° 46

48

50

15 ° 52

54

56

16 ° 58

60

62

17° 64

66

68

1 8° 70

72

74

1 9° 76

78

49

49

51

51

53

53

55

55

57

57

59

59

5 1°

51 °

5 0°

4 9°

50 ° 61

61

63

63

65

65

67

67

69

69

71

71

73

73 38

1 2°

40

42

44

46

48

13 °

50

52

54

14°

Obr. 5. Mapka rozšíření (Gravenhorst, 1802).

56

58

15 °

druhu

60

62

16 °

Atheta

64

66

68

17°

(Philhygra)

70

72

74

1 8°

elongatula

76

78

1 9°

elongatula


EIA SERVIS s.r.o.

49 °


Strana 43

___________________________________________________________________________

1 2° 38

13 ° 40

42

44

14° 46

48

50

15 ° 52

54

56

16 ° 58

60

62

17° 64

66

68

1 8° 70

72

74

1 9° 76

78

49

49

5 1°

51 ° 51

51

53

53

55

55

57

57

59

59

61

61

63

63

65

65

67

67

69

69

71

71

73

73

5 0°

4 9°

50 °

38

1 2°

40

42

44

46

48

13 °

50

14°

52

54

56

15 °

58

60

62

16 °

64

66

68

70

72

17°

74

1 8°

76

78

1 9°

Obr. 6. Mapka rozšíření druhu Aloconota gregaria (Erichson, 1839).


EIA SERVIS s.r.o.

49 °


Strana 44

___________________________________________________________________________

Obr. 7. Mapka rozšíření druhu Parocyusa rubicunda (Erichson, 1837).

13 °

1 2° 38

40

42

44

14° 46

48

50

15 ° 52

54

56

16 ° 58

60

62

17° 64

66

68

1 8° 70

72

74

1 9° 76

78

49

49

5 1°

51 ° 51

51

53

53

55

55

57

57

59

59

5 0°

4 9°

50 ° 61

61

63

63

65

65

67

67

69

69

71

71

73

73 38

1 2°

40

42

44

13 °

46

48

50

14°

52

54

56

15 °

58

60

62

16 °

64

66

68

17°

70

72

74

76

1 8°


EIA SERVIS s.r.o.

78

1 9°

49 °


Strana 45

___________________________________________________________________________

4. Fauna obratlovců Zpracovatel: Mgr. Alexandra Přibylová Přírodní památka Děkanec se nachází na východním břehu rybníka Děkanec, mezi obcemi Krasejovka a Milíkovice. Její rozloha je přibližně 1 ha. Vegetační pokryv přírodní památky je tvořen především travobylinnými společenstvy, na jižním okraji památky nastupuje sukcesní les s dominantní břízou a topolem osikou. Podél břehu rybníka se v jižní části PP táhne pás keřových vrb.

Zoogeografická charakteristika Zájmové území se nachází v Českokrumlovském bioregionu 1.43. V bioregionu se vyskytuje běžná lesní fauna vyšších poloh hercynské podprovincie, s některými význačnými druhy (los evropský, tetřev hlušec, tetřívek obecný). Fauna je ovlivněna sousedstvím horských regionů – Šumavským a Novohradským (myšivka horská). Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Vltava a částečně i Malše do pásma lipanového. Významné druhy: ježek západní (Erinaceus europaeus), vydra říční (Lutra lutra), myšivka horská (Sicista betulina), los evropský (Alces alces), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), skokan štíhlý (Rana dalmatina), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus).

Metody průzkumu Průzkum byl proveden během vegetační sezóny 2005 a byl zaměřen zejména na zjištění přítomnosti chráněných a zvláště chráněných druhů živočichů. Obojživelníci byli zjišťováni na základě zvukových projevů a odchytem. Ptáci byli determinováni především na základě zvukových projevů, dále pak přímým pozorováním. Ke zjišťování přítomnosti savců na lokalitě bylo využíváno pozorování, čerstvé pobytové známky jako jsou stopy, okus nebo trus. Drobní savci byli odchytáni do zemních pastí.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 46

___________________________________________________________________________ Zaznamenané druhy obratlovců Druh ochrana obojživelníci skokan hnědý (Rana temporaria) ptáci druhy pravděpodobně hnízdící pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) budníček menší (Phylloscopus collybita) budníček větší (Phylloscopus trochilus) červenka obecná (Erithacus rubecula) kos černý (Turdus merula) sýkora koňadra (Parus major) sýkora modřinka (Parus caeruleus) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) strnad obecný (Emberiza citrinella) druhy pravděpodobně nehnízdící káně lesní (Buteo buteo) moták pochop (Circus aeruginosus)

ohrožený ČK – druh vyžadující další pozornost

poštolka obecná (Falco tinnunculus) savci norník rudý (Clethrionomys glareolus) celkem

14

Zvláště chráněné druhy Během zoologického průzkumu 2005 bylo v zájmovém území zaznamenáno celkem 14 druhů obratlovců z nichž jeden patří do kategorie ohrožených živočichů dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o motáka pochopa (Circus aeruginosus). Moták pochop je rovněž uveden v Červené knize ohrožených a vzácných druhů živočichů ČSSR (Sedláček a kol. 1989) jako druh vyžadující další pozornost.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 47

___________________________________________________________________________ Shrnutí Z hlediska obratlovců lze hodnotit přírodní památku Děkanec jako druhově nepříliš pestrou, celkové spektrum zaznamenaných živočichů je úměrné podmínkám a rozloze lokality. Celá plocha přírodní památky je velmi malá (cca 1 ha). Pro některé druhy tvoří pouze část jejich teritorií nebo jen část potravního okrsku (poštolka obecná, moták pochop).

Na lokalitě jsou navrženy následující zásahy: Moliniová louka floristicky bohatá s modrásky Moliniová až rašelinná louka floristicky bohatá Moliniová louka se třtinou křovištní Travobylinná vegetace floristicky chudá Porosty náletových dřevin (les) Mokřadní vrbiny na břehu rybníka

kosení 1x ročně v září kosení 1x ročně v červenci kosení 2x-3x ročně v květnu – červnu, červenci, září kosení 1x ročně v červenci ponechat ponechat

Zásahy na lokalitách s navrženým kosením 1x ročně by měly být realizovány nejdříve koncem července, pro lokalitu s navrženým kosením 2-3x ročně budou nejvhodnější termíny začátek května, konec července, září.

V chráněném území by měla být vertebratofauna monitorována, aby jakékoliv případné zásahy mohly být okamžitě náležitě posouzeny a nápravná opatření včas zahájena.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 48

___________________________________________________________________________

Použitá literatura • Anděra M., 2000: Atlas rozšíření savců v České republice - III. Hmyzožravci (Insectivora). Národní muzeum, Praha. • Anděra M., Beneš B., 2001: Atlas rozšíření savců v České republice – IV. Hlodavci (Rodentia) – část 1. Národní muzeum, Praha. • Anděra M., Hanzal V., 1996: Atlas rozšíření savců v České republice - II. Šelmy (Carnivora). Národní muzeum, Praha. • Baruš V. a kol., 1989: Červená kniha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů ČSSR 2. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. • Baruš V., Oliva O. a kol., 1992b: Fauna ČSFR – Obojživelníci, Amphibia. Academia, Praha. • Bejček V., Šťastný K., Hudec K., 1995: Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice 198 – 1985. H&H, Jinočany. • Culek M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha. • Hudec K. a kol., 1994: Fauna ČR a SR – Ptáci 1. Academia, Praha. • Hudec K., Černý W. a kol., 1977: Fauna ČSSR – Ptáci 2. Academia, Praha. • Hudec K. a kol., 1997a: Fauna ČSSR – Ptáci 3/I. Academia, Praha. • Hudec K. a kol., 1997b: Fauna ČSSR – Ptáci 3/II. Academia, Praha. • Sedláček K. a kol., 1988: Červená kniha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů ČSSR 1. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. • Šťastný K., Bejček V., Hudec K., 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985 – 1989. H&H, Jinočany. • Zwach I.,1990: Naši obojživelníci a plazi. 1990: Státní zemědělské nakladatelství, Praha


EIA SERVIS s.r.o.

Plán péče. Přírodní památka Děkanec

Recommend Documents