PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE KOZOHLŮDKY NA OBDOBÍ

PLÁN PÉČE O ZCHÚ „PŘÍRODNÍ REZERVACE KOZOHLŮDKY“ NA OBDOBÍ 1.

Zpracoval:

1. 2014 – 31. 12. 2024

NaturaServis, s.r.o., Ing. Petr Hesoun Ing. Jiří Heyda Mgr. David Fischer Mgr. Aleš Svoboda, Ph.D.

V Litvínově: 30. 6. 2014

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: schválen dne: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

1294 přírodní rezervace Kozohlůdky nařízení kraje Jihočeský kraj 14/2011 8.3.2011 29.3.2011 13.4.2011

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj:

Jihočeský

okres: Tábor

překryv [m2] 873 699

překryv [ha] 87,37

obec s rozšířenou působností (ORP): ORP Soběslav


překryv [ha] 87,37

obec s pověřeným obecním úřadem (POU): POU překryv [m2] Veselí nad Lužnicí 873 699

překryv [ha] 87,37

okres

obec: Borkovice


překryv [ha] 87,37

katastrální území: katastrální území Borkovice


překryv [ha] 87,37

obec

rozdělení řešeného území do jednotlivých kategorií ochrany k 31.12. 2013: PP – přírodní památka, PR – přírodní rezervace, OP – ochranné pásmo, SO – smluvní ochrana dle § 39 ZOPK, ZO – ochrana dle § 45c odst. 2 ZOPK, tzv. „základní ochrana“.

název Kozohlůdky Kozohlůdky

kategorie OP PR

navržena do EVL ANO ANO

typ OP vyhlášené CELKEM

-1-

plocha části [ha] 6,97 80,40 87,37

Přílohy č. M1: Orientační mapy s vyznačením území příloha M1-a: Orientační mapa s vyznačením území – širší okolí podkladová mapa: ZM 200 © ČÚZK (Základní mapa České republiky 1:200 000 (ZM 200) je základním státním mapovým dílem středního měřítka a je koncipována jako přehledná obecně zeměpisná mapa. Zobrazuje celé území České republiky v souvislém kladu mapových listů, území České republiky je zobrazeno na 18 mapových listech.).

příloha M1-b: Orientační mapa s vyznačením území - bezprostřední okolí podkladová mapa: ZM10 © ČÚZK (Základní mapa České republiky 1:10 000 (ZM 10) je základním státním mapovým dílem a je nejpodrobnější základní mapou středního měřítka. Zobrazuje území České republiky v souvislém kladu mapových listů. Rozměry a označení mapových listů ZM 10 jsou odvozeny z mapového listu Základní mapy České republiky 1 : 50 000, rozděleného na 25 dílů.).

příloha M1-c: Orientační mapa s vyznačením území – II. vojenské mapování podkladová mapa: II. vojenské mapování © CENIA (Kompletní soubor II. vojenského (Františkova) mapování z let 1836 - 1852, který byl získán v rámci projektu VaV/640/2/01 - Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny (řešen v letech 2001 - 2002). Geodetickým základem II. vojenského mapování byla vojenská triangulace, takže se oproti I. vojenskému mapování vyznačuje zvýšenou mírou přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000). Digitalizace mapových podkladů byla provedena ve spolupráci CENIA, česká informační agentura životního prostředí a Laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně.).

příloha M1-d: Orientační mapa s vyznačením území – III. vojenské mapování podkladová mapa: III. vojenské mapování © UJEP, CENIA, Ministerstvo životního prostředí (Ortorektifikované Speciální mapy III. vojenského mapování v měřítku 1:75 000. Původní mapování probíhalo v 80. letech 19. století, následně však bylo provedeno několik aktualizací. Mapy v této datové sadě byly vydány v období těsně před nebo po druhé světové válce (1935 - 1938 a 1946 - 1947), ale zobrazují stav území nejčastěji z konce 20. a začátku 30. let minulého století. Nejnovější mapové listy již obsahují dotisk kilometrové sítě souřadnic S-JTSK nebo pro znázornění výškopisu kromě šrafování používají už i vrstevnice. Polohová přesnost speciálních map kolísá, existují znatelné lokální deformace, odchylky na některých místech dosahují přes 100 metrů. Pro zpracování bezešvého obrazu byly použity z převážné většiny již naskenované mapové listy speciálních map III. vojenského mapování vytvořené Laboratoří geoinformatiky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v rámci řešení projektu VaV pro Ministerstvo životního prostředí. Chybějící mapové listy 3955 Hradec Králové, 4060 Ostrava a 4061 Karviná byly získány ze soukromého archivu a naskenovány dodatečně prostřednictvím CENIA. Ortorektifikaci jednotlivých mapových listů pro CENIA vytvořila Slovenská agentúra životného prostredia. Sloučení mapových listů do výsledného bezešvého mapového obrazu provedla CENIA.).

příloha M1-e: Orientační mapa s vyznačením území – Historická ortofotomapa podkladová mapa: Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010; Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2009 (V rámci metodické části (1. etapy) projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM) byla vytvořena ortofotomapa České republiky z historických snímků prvního plošného celostátního leteckého snímkování z 50. let. Podklady – letecké měřické snímky poskytnuté Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem (VGHMÚř) Dobruška - zpracovala a historické ortofoto dodala společnost GEODIS BRNO, spol. s r.o.).

příloha M1-f: Orientační mapa s vyznačením území – Územně správní členění podkladová mapa: Data registru územní identifikace, adres a nemovitostí v Jihočeském kraji © ČÚZK (provozovatel registru)

Poznámka: Vyznačení území na podkladu aktuální Ortofotomapy (2010 – 2011) je součástí přílohy M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

-2-

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí V rámci projektu implementace soustavy NATURA2000 (aktualizace plánů péče po vyhlášení všech ZCHÚ) je celková výměra řešeného území pro identifikaci parcel je 171 926 848 m2. V tomto vymezení bylo celkem identifikováno 19439 parcel nebo jejich částí. Aktualizace parcelního vymezení byla prováděna nad vrstvami platnými ke dni 31.12. 2013. Bylo postupováno tak, že funkcí průnik byl zjištěn překryv vymezeného území s jednotlivými typy podkladů v pořadí DKM, KM-D, UKM. Po provedení průniku byla vždy příslušná část identifikovaného území smazána, na konci tedy zůstala vrstva fragmentů, které nepatří do žádné z uvedených vrstev – „díry“ (viz níže). Původ parcelního vymezení: DKM - digitální katastrální mapa vzniklá obnovou operátu novým mapováním, případně přepracováním dosavadních map KN v měřítku 1:1000 a 1:2000 v souřadnicovém systému S-JTSK, je součástí ISKN - Informační systém katastru nemovitostí. (Vzniká digitalizací map v měřítku 1:1000 a 1:2000.) KM-D - katastrální mapa digitalizovaná, zpravidla vzniká přepracováním z map v měřítku 1:2880 v souřadnicovém systému stabilního katastru (tedy není v klasickém souřadnicovém systému). Tato mapa není součástí ISKN (informačního systému katastru nemovitostí). Pokud není na území této mapy prováděno nové mapování (a vznik DKM), tak se tato mapa převádí na mapu KMD, která pak je součástí ISKN a je nadále udržována v souřadnicovém systému SJTSK. ÚKM (účelová katastrální mapa) Jihočeského kraje - digitální vektorové mapové dílo, odvozené od analogové katastrální mapy, zpracované v bezešvém a souvislém zobrazení v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále „S-JTSK“), ÚKM je částí DMVS. původ

počet parcel nebo částí

plocha v m2

podíl

DKM

14 400

121 053 668 70,44%

KM-D

2 053

21 554 599 12,54%

UKM

2 946

29 255 952 17,02%

19 439

171 864 219

Různé zdroje podkladových map přinášejí zejména kolem hranic katastrů s různým původem dvě hlavní chyby ve vymezení – „díry“ a „překryv parcel“: Jako díry jsme označili drobně drobné fragmenty v řešeném území, které nemají žádné parcelní vymezení. Celková plocha „děr“ v rámci celého projektu představuje plochu 8,43 ha, tj. 0,05%. Na hranicích katastrů dochází rovněž k překryvu parcel, zpravidla se jedná o překryv v řádu metrů. Tato chyba je běžným způsobem obtížně identifikovatelná (lze ji určit např. pomocí nástroje topologie), ale ve většině případů neopravitelná. Pokud dojde k překryvu parcel stejného původu, je neurčitelné, která ze dvou parcel je správně vymezena, zejména v souvislosti s tím, že zpravidla chybí rastrový podklad, nebo i ten je nepřesný. V rámci celého projektu dochází k překryvům na ploše 2,17 ha, tj. 0,01%. Vzhledem ke skutečnosti, že vytvořená vrstva parcelního vymezení slouží jako orientační podklad zejména pro plány péče je snaha o odstranění uvedených chyb zbytečná z hlediska časové náročnosti v kontextu s dosaženým výsledkem. V Jihočeském kraji byla v roce 2013 vytvořena ÚKM, která bude opět aktualizována. V průběhu první poloviny roku 2014 je avizováno dodání dalších DKM, které budou řešit situaci např. v územích, kde je v současnosti pouze ÚKM. Tudíž jakékoli parcelní vymezení a identifikace vlastníků je dnem vytvoření zastaralá a neplatná. Vzhledem k výše uvedenému bylo na základě jednání s krajským úřadem stanoveno, že parcelní vymezení bude provedeno pouze na úrovni KN. U parcel, které nejsou zapsány na LV bude v příslušné kolonce LV uvedeno 0, součástí parcelního vymezení nebude seznam parcel ZE (PK). Aktuálně je v rámci celého projektu nezavlastněno 843 parcel KN, které představují 7,89% řešeného území a převážně se nacházejí v částech, kde je avizováno dodání DKM v roce 2014. Výměra parcely v ZCHÚ (OP, nZCHÚ) byla zjištěna pomocí programu ESRI ArcGIS 10.1, funkcí průnik (Intersect). Výsledná hodnota byla zaokrouhlena na celé metry čtvereční. Tím došlo k tomu, že u některých níže uvedených parcel se objevuje hodnota 0, která znamená, že je zasaženo méně než 0,5 m2. Po dohodě s krajským úřadem jsou i tyto parcely uvedeny v seznamu. Výměra parcely zapsaná v KN je rovněž zjišťována různými způsoby a může být zatížena určitou chybou, to znamená, že v některých případech se může stát, že vypočtená poměrná část parcely je větší, než výměra parcely zapsaná v KN.

-3-

Zvláště chráněné území: Katastrální území: 607606 Borkovice Číslo

Původ

parcely podle KN

parcelního

Druh pozemku

Způsob využití pozemku

Číslo

vymezení

podle KN

podle KN

LV

1294/17

DKM

ostatní plocha

manipulační plocha

10001

5 226

5 226

1294/18

DKM

ostatní plocha


10001

5 440

5 440

1294/2

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

15 509

15 509

1294/22

DKM

ostatní plocha


10001

5 936

5 936

1294/26

DKM

ostatní plocha


10001

2 715

2 715

1294/27

DKM

ostatní plocha


10001

618

618

1294/28

DKM

ostatní plocha


10001

1 395

1 395

1294/29

DKM

ostatní plocha


10001

1 413

1 413

1294/34

DKM

vodní plocha

koryto vodního toku umělé

10001

3 083

3 083

1625/1

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

62 232

62 232

1625/12

DKM

lesní pozemek

127

1 011

1 011

1625/2

DKM

lesní pozemek

60001

4 026

4 026

1625/20

DKM

vodní plocha

60001

32 414

32 414

1625/21

DKM

lesní pozemek

10

8 527

8 527

1625/22

DKM

lesní pozemek

109

3 883

3 883

1625/23

DKM

lesní pozemek

302

3 869

3 869

1625/24

DKM

lesní pozemek

350

3 969

3 969

1625/25

DKM

lesní pozemek

110

3 817

3 817

1625/26

DKM

lesní pozemek

58

3 818

3 818

1625/27

DKM

lesní pozemek

80

3 004

3 004

1625/28

DKM

lesní pozemek

10

3 862

3 862

1625/29

DKM

lesní pozemek

47

3 873

3 873

1625/30

DKM

lesní pozemek

10

3 795

3 795

1625/31

DKM

lesní pozemek

127

2 843

2 843

1625/32

DKM

lesní pozemek

78

3 814

3 814

1625/33

DKM

lesní pozemek

76

3 994

3 994

1625/34

DKM

lesní pozemek

274

3 899

3 899

1625/35

DKM

lesní pozemek

3

3 857

3 857

1625/36

DKM

lesní pozemek

297

3 935

3 935

1625/37

DKM

lesní pozemek

96

2 992

2 992

1625/38

DKM

lesní pozemek

96

4 785

4 785

1625/8

DKM

lesní pozemek

80

814

814

1628

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

49 121

49 121

1629

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

48 518

48 518

1630

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

52 090

52 090

1631

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

40 876

40 876

1632

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

95 909

95 909

zamokřená plocha

-4-

Výměra

Dotčená

celková podle KN (m2)

část parc. (m2)

Číslo

Původ

parcely podle KN

parcelního

Druh pozemku


Číslo

vymezení

podle KN

podle KN

LV

1633/1

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

10

110 623

110 623

1633/10

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

110

110

1633/11

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

142

90

90

1633/12

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

142

156

156

1633/13

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

353

282

282

1633/14

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

134

302

302

1633/15

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

122

276

276

1633/16

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

429

756

756

1633/17

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

10

685

685

1633/18

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

155

340

340

1633/19

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

61

48

48

1633/5

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

10

1 183

1 183

1633/6

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

10

69

69

1633/7

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

12

81

81

1633/8

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

54

80

80

1633/9

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

10

35

35

1634

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

10 084

10 084

1635/10

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

19

575

575

1635/11

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

15

540

540

1635/12

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

19

163

163

1635/13

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

199

698

698

1635/14

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

277

51

51

1635/15

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

76

55

55

1635/3

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

6 328

6 328

1635/4

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

340

1 779

1 779

1635/5

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

156

1 820

1 820

1635/6

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

302

2 275

2 275

1635/7

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

395

1 088

1 088

1635/8

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

395

1 027

1 027

1635/9

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

1 824

1 824

1637/1

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

209

5 682

5 682

1637/15

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

10

52 885

52 885

1637/2

DKM

ostatní plocha

jiná plocha

10002

5 512

5 512

1637/30

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

2 809

2 809

1637/31

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

169

238

238

1637/32

DKM

ostatní plocha

jiná plocha

60001

2 612

2 612

1637/33

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

10002

329

329

1637/34

DKM

ostatní plocha

jiná plocha

60001

13 552

13 552

1637/35

DKM

ostatní plocha

jiná plocha

80

3 814

3 814

1637/36

DKM

ostatní plocha

jiná plocha

127

3 561

3 561

-5-

Výměra

Dotčená


část parc. (m2)

Číslo

Původ

parcely podle KN

parcelního

Druh pozemku


Číslo

vymezení

podle KN

podle KN

LV

1637/37

DKM

ostatní plocha

jiná plocha

60001

170

170

1637/38

DKM

ostatní plocha

jiná plocha

109

2 540

2 540

1637/39

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

397

2 106

2 106

1637/7

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

5 186

5 186

1638/18

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

3 481

3 481

1638/38

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

168

1 426

1 426

1638/39

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

176

832

832

1638/40

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

31

816

816

1638/41

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

179

1 300

1 300

1638/42

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

153

1 901

1 901

1638/43

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

178

1 807

1 807

1638/44

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

54

2 160

2 160

1638/45

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

267

2 142

2 142

1638/46

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

350

2 375

2 375

1638/47

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

212

2 105

2 105

1638/48

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

168

1 846

1 846

1638/49

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

372

2 938

2 938

1638/50

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

60001

3 055

3 055

1638/51

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

127

1 472

1 472

1638/52

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

218

2 871

2 871

1638/53

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

127

8 398

8 398

1638/54

DKM

vodní plocha

zamokřená plocha

15

42

42

1788/1

DKM

vodní plocha

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

60001

17 701

17 701

Výměra

Dotčená


část parc. (m2)

CELKEM

803 975

Ochranné pásmo: Katastrální území: 607606 Borkovice Číslo

Původ

parcely

parcelního

Druh pozemku


Číslo

podle KN

vymezení

podle KN

podle KN

LV

1365/2

DKM

trvalý travní porost

76

18 084

18 084

1637/25

DKM


202

4 196

4 196

1637/26

DKM


205

5 486

5 486

1637/27

DKM


212

4 444

4 444

1637/28

DKM


76

4 551

4 551

1637/3

DKM


142

30 513

30 513

1637/4

DKM

vodní plocha


10002

2 255

2 255

1788/6

DKM

vodní plocha


60001

195

195

CELKEM

Výměra

Dotčená


část parc. (m2)

69 724

-6-

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma podkladová mapa: Ortofotomapa 2010-2011 © ČÚZK, hranice katastrů - Data registru územní identifikace, adres a nemovitostí v Jihočeském kraji © ČÚZK; parcely DKM, KM-D © ČÚZK - Hranice parcel v území pokrytém oficiální digitalizací ČUZK, digitální katastrální mapou (DKM) nebo katastrální mapou digitalizovanou (KM-D), aktualizováno 4x ročně; parcely ÚKM © Jihočeský kraj (prvotní pořízení dat v roce 2012 firma Gefos, aktualizace 1-3/2013 2013 firma Georeál, od 1.11.2013 aktualizováno katastrálním úřadem).

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma

Druh pozemku

lesní pozemky

vodní plochy

ZCHÚ plocha v ha 7,8388

67,1081

OP plocha v ha 0,0000

0,2450

ZCHÚ návrh plocha v ha 0,0000

zamokřená plocha

65,0297

0,0000 rybník nebo nádrž

0,0000

vodní tok

2,0784

neplodná půda

0,0000

ostatní způsoby využití

5,4507

trvalé travní porosty

0,0000

6,7274

0,0000

orná půda

0,0000

0,0000

0,0000

ostatní zemědělské pozemky

0,0000

0,0000

0,0000

ostatní plochy

5,4507

0,0000

0,0000

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem


ZCHÚ a nZCHÚ plocha v ha

0,0000

0,0000

0,0000

80,3976

6,9724

0,0000

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími nebo významnými jevy ÚAP Jihočeského kraje Přílohy č. M3: mapy se zákresem situace v řešeném území Ochrana přírody a krajiny (příloha M3-a-1): podkladová mapa: ZM10 © ČÚZK

národní park: chráněná krajinná oblast:

NENÍ NENÍ

Zdroj dat: Vrstva hranic velkoplošných zvláště chráněných území České republiky vyhlášených podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jak vyplývá z pozdějších změn; © AOPK ČR

jiné zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo:

NENÍ

Zdroj dat: Vrstva hranic maloplošných zvláště chráněných území v České republice vyhlášených podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jak vyplývá z pozdějších změn. © AOPK ČR

přírodní park:

NENÍ -7-

Zdroj dat: Hranice přírodních parků podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. © Jihočeský kraj

regionální a nadregionální ÚSES: část prvek ÚSES OP PR

RC RC

překryv ha 6,97 80,07

název Kozohlůdky Kozohlůdky

Zdroje dat: Vrstva regionálního ÚSESu (biocentra, biokoridory) podle koncepce ochrany přírody a krajiny schválené Radou JčK dne 20.3.2008 (usnesení č. 256/2008/RK); ZÚR JČK vydané usnesením Jihočeského kraje č. 293/2011/ZK-26 ze dne 13.9.2011 - ÚSES. Jedná se o závazné vymezení prvků územního systému ekologické stability na úrovni územně plánovací dokumentace kraje (RBK, RBC, NRBK, NRBC). © Jihočeský kraj

migračně významná území:

ANO

Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Základní pracovní mapové měřítko je 1:50 000. © AOPK ČR

lokalita zvláště chráněných druhů nadregionálního významu:

NENÍ

Zdroj dat: Datová sada lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem © AOPK ČR

Natura 2000 (příloha M3-a-2): ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

NENÍ CZ0314021 Borkovická blata

Zdroj dat: Natura 2000 - evropsky významné lokality; Natura 2000 – ptačí oblasti, © AOPK ČR; návrh změny hranic EVL © Jihočeský kraj, Sdružení Jižní Čechy NATURA 2000; podkladová mapa: Ortofotomapa 2010-2011 © ČÚZK

Nedílnou a podstatnou částí projektu Implementace soustavy NATURA2000 je revize hranic EVL stanovených aktuálně platným nařízením vlády a návrh jejich změn. Odůvodnění změn hranic EVL je zpracováváno samostatně mimo vlastní projekt a bude předloženo v průběhu roku 2014 prostřednictvím příslušných orgánů (AOPK, MŽP) EK s návrhem a žádostí na akceptaci změny hranice. Do doby, než bude tento proces uzavřen je stále platná hranice EVL dle příslušného nařízení vlády. V praxi to znamená, že fragmenty, které jsou navrženy k vyřazení z EVL (a tudíž zde nebyla zajištěna ochrana formou zřízení ZCHÚ) jsou i nadále částí EVL chráněnou dle ustanovení § 45 c odst. 2 zákona. Zákres rozdílu změn na lokalitě je uveden v mapové příloze M3-a-2. Vybrané skupiny jevů u územně analytických podkladů Jihočeského kraje: podkladová mapa: ZM10 © ČÚZK

Dle metodiky pro zpracování plánů péče a na základě jednání s krajským úřadem, jako příslušným orgánem ochrany přírody, byly vybrány následující skupiny jevů a vrstvy jednotlivých jevů, které mohou mít v řešeném území vliv na realizaci managementových opatření, popř. mohou nějakým způsobem lokalitu ovlivnit. V případě nutnosti zásahu v ploše, která se kryje s některou z níže uvedených vrstev jevů je nutné záměr předem konzultovat s příslušným orgánem nebo organizací. Uvedené jevy jsou zpracovány pouze jako mapová příloha pro jednotlivé skupiny a to včetně zákresu okolí lokality. Podrobný popis jednotlivých jevů je k dispozici na příslušných odborech krajského úřad, popř. u poskytovatele dat.

-8-

A. Ochrana památek (příloha M3-b) Poskytovatelem dat je v rámci územního plánování NPÚ. Ochrana památek má vliv zejména na realizaci managementových opatření, zvláště je-li toto spojeno se zásahem do terénu, nebo se změnou krajinné charakteristiky. Jakékoli zásahy v oblastech překrývajících se s některou z níže uvedených vrstev je nutno zásah předem konzultovat s příslušným pracovištěm NPÚ (popř. s pracovníky příslušného regionálního muzea). Toto se týká i relativně „drobných“ zásahů, jako je např. umisťování hraničníků nebo informačních tabulí. Ke střetu může dojít i při hospodaření na pozemcích, zejména v archeologických lokalitách – např. meliorace zemědělských pozemků, odstraňování pařezů na lesních pozemcích apod., proto i obdobné zásahy je vhodné předem konzultovat a dále postupovat dle pokynů NPÚ.

− − − − − − − − −

Památka zapsaná v seznamu UNESCO Národní kulturní památka Vesnická památková zóna Vesnická památková rezervace Městská památková zóna Městská památková rezervace Krajinná památková zóna Archeologická památková rezervace Území archeologických nálezů* *v mapě není uvedeno území kategorie III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (tzv. „zbytek území kraje“) a kategorie IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod.

B. Ochrana podzemních a povrchových vodních zdrojů (příloha M3-c) Výskyt níže uvedených jevů v řešeném území nebo jeho okolí může mít vliv zejména na realizaci opatření, která mohou ovlivnit kvalitu vod. Takové záměry je nutno konzultovat předem s příslušným vodoprávním úřadem, popř. s Ministerstvem zdravotnictví.

− − − −

Ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně – vnitřní Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně – vnější Poskytovatelem údajů o území je ORP – příslušný vodoprávní úřad, případně ve spolupráci s VÚV TGM

− Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I. stupně − Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II. stupně Poskytovatelem údajů je Ministerstvo zdravotnictví

− Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV jsou stanoveny na základě nařízení vlády. Poskytovatelem údaje o území je VÚV TGM.

C. Zásobování vodou a vypouštění odpadních vod (příloha M3-d) − Zdroje vody - bez rozlišení včetně ochranného pásma − Objekt podzemních vod využívaný k odběru vody včetně ochr. pásma − Zdroje - místo odběru vody včetně ochranného pásma − Zdroje - pramen využívaný pro odběr vody včetně ochr. pásma Poskytovatelem je vodoprávní úřad příslušné ORP, případně ve spolupráci s VÚV TGM.

− Hlavní vodovodní řad včetně ochranného pásma − Hlavní kanalizační sběrač včetně ochranného pásma − Čistírna odpadních vod včetně ochranného pásma

Poskytovatelem údajů o území je příslušná obec, na jejíž území se dané zařízení nachází.

-9-

D. Ochrana nerostných surovin a ochrana před nepříznivými geologickými vlivy (příloha M3-e) Existence níže uvedených jevů má přímý dopad zejména na realizaci managementových opatření, (např. pracovníci provádějící zásah v dobývacím prostoru musí být proškoleni). Existence jevů v místě nebo okolí může mít i přímý vliv na vývoj dotčené lokality.

− Dobývací prostor – těžený − Dobývací prostor – netěžený

Poskytovatelem dat je Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského.

− Ložisko nerostných surovin – plošné − Prognózní zdroj nerostných surovin – plošný

Pro obojí je výchozím zdrojem vrstva Loziska_p a různé typy odděluje atribut (sloupec) SUBREGISTR: Česká geologická služba (ČGS) je poskytovatelem B, P, R – tedy výhradních ložisek, prognózních zdrojů vyhrazených nerostů, prognózních zdrojů nevyhrazených nerostů. Atribut D, tedy nevýhradní ložiska, byla získána v rámci spolupráce s ČGS při 1. aktualizaci ZÚR. Nevýhradní ložiska byla poskytnuta podruhé, poprvé to bylo pro ZÚR v červnu 2011. Důležitost evidence nevýhradních ložisek vyplývá z předchozích dohod, kdy již pro tvorbu ZÚR bylo do výkresové části MŽP požadováno jejich doplnění. V této vrstvě jsou dále subtypy N - nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) a Q – prognózní zdroje neschválené. Tyto byly zařazeny na základě konzultace s pracovníkem ČGS, který je doporučuje ponechat v této vrstvě. Data N a Q byla znovu doplněna z podkladů pro ZÚR Jčk, kdy od roku 2011 nebyla aktualizována. (nebilancovaná ložiska jsou z 14.6. 2011, neschválené prognózy podobně tomuto datu, není k dispozici ověření).

− Chráněné ložiskové území Vrstva CHLÚ dle § 16 a násl. zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); poskytovatelem dat je Česká geologická služba.

− Staré důlní dílo vč. ochranného pásma

Poskytovatelem dat je Česká geologická služba.

− Odkaliště vč. ochranného pásma

Poskytovatelem jsou ORP. Garance správnosti, úplnosti a aktuálnosti jsou záležitostí těžebních organizací, případně OBÚ.

− Poddolované území − Sesuvné území

Poskytovatelem dat je Česká geologická služba. Dle její směrnice poskytují tato data bez garance správnosti, úplnosti a aktuálnosti. Ve vrstvě PodUz_p byla v ORP Český Krumlov nahrazena data od ČGS podrobnějšími daty získanými od ORP.

E. Znečištění životního prostředí (příloha M3-f) Existence níže uvedených jevů v dotčené lokalitě nebo v jejím okolí může mít přímý (zejména negativní) vliv na stav lokality a její další vývoj.

− Skládka odpadů včetně ochranného pásma − Plocha areálu skládky odpadů − Spalovna včetně ochranného pásma

Poskytovatelem dat jsou jednotlivé ORP (na území VVP Boletice je to pak Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice (VUSS)).

− Objekty nebo zařízení skupiny A, B s nebezpečnými látkami − Plocha areálů objektů nebo zařízení skupiny A, B s nebezpečnými látkami Poskytovatelem dat je Krajský úřad – Jihočeský kraj

− Plochy starých zátěží nadmístního významu navržené k asanaci Poskytovatelem dat jsou jednotlivé ORP

-10-

F. Zemědělské hospodaření – evidence zemědělské půdy LPIS (příloha M3-g) Ministerstvo zemědělství poskytuje bezplatný přístup ke svým vybraným geografickým datům registru půdy (LPIS) prostřednictvím WMS (Web Map Service) a WFS (Web Feature Service) dle standardu OGC. Data jsou poskytována za území celé České republiky. Pro potřeby opatření v předmětné lokalitě je rozhodující vymezení jednotlivých půdních bloků a stanovený typ hospodaření.

G. Lesnické hospodaření – lesní půda (příloha M3-h) Orientační přehled lesní půdy v jednotlivých lokalitách a jejich okolí se základním rozdělením na lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení. Součástí je i zobrazení ochranného pásma lesa. Podkladem jsou ÚAP Jihočeského kraje.

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany přírodní rezervace dle článku 3 NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 14/2011 ze dne 8.3.2011, kterým se zřizuje přírodní rezervace Kozohlůdky:

Článek 3 Poslání přírodní rezervace Posláním přírodní rezervace Kozohlůdky je ochrana obnovujícího se ekosystému ručně vytěženého přechodového rašeliniště pánevního typu s charakteristickou vegetací a výskytem ohrožených rostlin a živočichů. Dále je posláním přírodní rezervace ochrana druhů a stanovišť EVL. Seznam druhů a stanovišť EVL podle článku 2 je uveden v příslušné příloze nařízení vlády 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 22. 12. 2004. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmět ochrany na druhové úrovni i na úrovni rostlinných společenstev je stanoven na základě Hesoun (2012a,b), Svoboda, Fioscher, Fišer (2012), Svoboda et al. (2012b), Kučerová, Abazid (2014). A. ekosystémy Tabulka: Předmět ochrany na úrovni rostlinných společenstev Kódy biotopů jsou převzaty podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2010). název společenstva

podíl plochy ZCHÚ (%)

V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod 0,5 s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)

v popis biotopu společenstva Stojaté nebo sezónně mírně proudící vody s hojným výskytem bublinatky jižní (Utricularia australis), konkrétně jde o mělké odvodňovací kanály, tůně po rýpání rašeliny nebo jezírka v bývalé pískovně. Dále se vyskytují okřehek menší (Lemna minor), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), rdest vzplývavý (Potamogeton natans) nebo růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum).

-11-

název společenstva


V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní

V4A Makrofytní vegetace vodních toků, porosty aktuálně přítomných vodních makrofytů

M1.1 Rákosiny stojatých vod

M1.3 Eutrofní bahnitých substrátů

1

Porosty rašelinných jezírek a tůní s bublinatkou menší (Utricularia minor), b. jižní (U. australis) a rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), na jejichž okrajích se hojně vyskytují druhy biotopu R2.3. Tento biotop se vyskytuje jen v centrální části PR Kozohlůdky, jedná se většinou o menší rašelinná jezírka vzniklá při rýpání rašeliny, většina postupně zarůstá rašeliníky a dominantami biotopu R2.3. Do tohoto biotopu řadíme i dvě větší tůňky (K47) s rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), okřehkem menším (Lemna minor) a bublinatkou jižní (Utricularia australis), které mají také charakter rašelinných tůní.

0,5

Blatská stoka a potok Brod s porosty lakušníků (Batrachium aquatile s.l.) a/nebo dalších vodních makrofytů (Callitriche sp. div., Lemna minor, Spirodela polyrhiza, Sparganium emersum, Potamogeton natans), v lemech (tj. v místech s kolísající hladinou) se často uplatňují rdesno peprník (Persicaria hydropiper), dvouzubec nicí (Bidens cernua) a žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), které představují přechod k biotopu M1.3.

0,1

Nejčastěji porosty zblochanu vodního (Glyceria maxima) či rákosu obecného (Phragmites australis) podél nebo uvnitř zarůstajících odvodňovacích kanálů (příp. Blatské stoky), dále také porosty orobinců (Typha sp. div.), zevaru vzpřímeného (Sparganium erectum) nebo přesličky poříční (Equisetum fluviatile). K uvedeným dominantám přistupují další mokřadní druhy jako kosatec žlutý (Iris pseudacorus) či mochna bahenní (Potentilla palustris), často jde ale o monocenózy. V PR Kozohlůdky místy rákos invaduje do otevřených ploch, které však mají dosud charakter biotopu R2.3, příp. V1G.

eutrofních

vegetace

v popis biotopu společenstva

0,1

M1.5 Pobřežní vegetace potoků 0,1

Porosty bylin na bahnitých mělčinách po narušení původní vegetace (těžbou rašeliny, stržením drnu anebo vyhrnutím odvodňovacího kanálu). Porosty tvoří byliny jako žabník jitrocelový (Alisma plantagoaquatica), dvouzubec nicí (Bidens cernua), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus), rukev obojživelná (Rorippa palustris), bahnička mokřadní (Eleocharis palustris agg.) nebo sítiny (Juncus bufonius, J. bulbosus, J. articulatus). Porosty obdobného charakteru v lemech vodních toků jsou zahrnuty do biotopu V4A. Porosty mokřadních druhů a vodních makrofyt v kanálech, často s kolísající hladinou vody (jedná se o menší kanály i některé úseky kanálů větších). Dominantou je zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), příp. zblochan řasnatý (Glyceria notata), hojné jsou širokolisté byliny s poléhavými lodyhami jako pomněnka bahenní (Myosotis palustris agg.) či svízel bahenní (Galium palustre agg.), často zde roste také žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). V místech s vodním sloupcem se vyskytují i vodní makrofyta jako okřehky (Lemnaceae), hvězdoše (Callitriche sp. div.), zevar jednoduchý (Sparganium emersum) či žebratka bahenní (Hottonia palustris).

-12-


M1.7 Vegetace vysokých ostřic


1

Porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) a porosty vysokých ostřic, především o. štíhlé (Carex acuta) a o. měchýřkaté (C. vesicaria), místy dominuje též o. ostrá (C. acutiformis), o. liščí (C. vulpina), o. zobánkatá (C. rostrata) anebo třtina šedavá (Calamagrostis canescens), velmi vzácně pak ostřice pobřežní (Carex riparia). V porostech dominant se roztroušeně vyskytují další mokřadní druhy, z vzácnějších např. mochna bahenní (Potentilla palustris), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), často jsou to ale monocenózy. Zpravidla jde o liniové porosty podél kanálů či přímo v kanálech, rozsáhlé porosty chrastice rákosovité jsou vyvinuty především na březích Blatské stoky. Porosty podél kanálů často tvoří mozaiku s porosty mokřadních křovin, které je postupně přerůstají. Jako biotop M1.7 jsou mapovány i fyziognomicky obdobné porosty s dominantní sítinou rozkladitou (Juncus effusus) v úzkých kanálech. Část porostů chrastice rákosovité je značně ruderalizována druhy jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) či třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).

25

Zrašelinělé ostřicové porosty as. Sphagno recurvi-Caricetum rostratae a as. Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae, vyskytující se zvláště na borkovaných místech, v menších lesních světlinách obdobného charakteru a na březích zatopených ploch. Dominují ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) či přeslička poříční (Equisetum fluviatile), v mechovém patru rašeliníky (Sphagnum sp. div.). Ze vzácnějších druhů k nim přistupují rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), mochna bahenní (Potentilla palustris), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).

5

Porosty suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum) a bezkolence modrého (Molinia caerulea) na vyvýšených místech borkovaného rašeliniště zaujímají rozsáhlé plochy. K uvedeným dominantám přistupují kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Takto mapovány též monocenózy bezkolence Molinia caerulea na okraji PR Kozohlůdky a v jejím bezprostředním okolí, které se nacházejí na odtěžené rašelině. Tento biotop často postupně zarůstá náletem krušiny, břízy nebo mokřadních vrb.

R2.3 Přechodová rašeliniště

R3.4 Degradovaná vrchoviště


-13-


T1.9 Střídavě bezkolencové louky


vlhké

9

T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus pod 0,1 communis)

Nejčastější luční typ území, vegetace zpravidla blízká as. JuncoMolinietum caeruleae, avšak ovlivněná odvodněním a bez většího výskytu bezkolence (Molinia caerulea). Dominují psárka luční (Alopecurus pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a kostřava luční (Festuca pratensis), místy jsou hojné lipnice obecná (Poa trivialis), ostřice obecná (Carex nigra), sítina rozkladitá (Juncus effusus) či s. niťovitá (J. filiformis). Z širokolistých bylin jsou časté krvavec toten (Sanguisoba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), starček vodní (Senecio aquaticus), rdesno hadí kořen (Bistorta major), přeslička bahenní (Equisetum palustre), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), p. zlatožlutý (R. auricomus agg.) a jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Z typických druhů bezkolencových luk tu hojněji rostou svízel severní (Galium boreale) a olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), místy též čertkus luční (Succisa pratensis), další druhy (Betonica officinalis, Achillea ptarmica, Carex hartmanii, Stellaria palustris) jsou vzácnější. Nechybí ani druhy smilkových trávníků (Agrostis capillaris, Nardus stricta, Luzula campestris agg.), ve které louky místy fragmentárně přecházejí. V loukách je častý výskyt plošek až rozsáhlých ploch s monocenózami ostřic, zvláště o. obecné (Carex nigra) a o. štíhlé (Carex acuta), místy se objevují také monocenózy dalších travin (Scirpus sylvaticus, Juncus effusus, Phalaris arundinacea, Glyceria maxima). Maloplošný smilkový trávník svazu Violion caninae s nízkou pokryvností, tvořené kostřavou ovčí (Festuca ovina s. l.), smilkou tuhou (Nardus stricta), psinečkem obecným (Agrostis capillaris), trojzubcem poléhavým (Danthonia decumbens), violkou psí (Viola canina), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella), hvozdíkem kropenatým (Dianthus deltoides), šťovíkem menším (Rumex acetosella), mateřídouškou vejčitou (Thymus pulegioides), svízelem syřišťovým (Galium verum), bedrníkem obecným (Pimpinella saxifraga) aj. Vyskytují se zpravidla jako sušší lemy v loukách (fragmentárně též mimo uvedenou plochu) nebo na hranách odvodňovacích kanálů.

2

Křoviny svazu Salicion cinereae, které tvoří buď monodominantní porosty nebo směs následujících druhů: vrba popelavá (Salix cinerea), v. ušatá (S. aurita), jejich kříženec S. × multinervis (= S. aurita × cinerea), vrba pětimužná (S. pentandra), krušina olšová (Frangula alnus) a tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). Častou příměsí jsou bříza bělokorá (Betula pendula) a/anebo topol osika (Populus tremula), bylinné patro bývá druhově chudé. Vegetace se vyskytuje především jako liniové porosty podél odvodňovacích kanálů. Tvoří však i velkoplošné porosty avytváří mozaiku s biotopem R2.3, porosty jsou zvodnělé, vyskytuje se v nich i mochna bahenní (Potentilla palustris) a vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora).

7

Většinou se jedná o malé porosty s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) a příměsí krušiny olšové (Frangula alnus), břízy bělokoré (Betula pendula) a střemchy obecné (Prunus padus). V podrostu dominují traviny jako bezkolenec modrý (Molinia caerulea), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), o. prodloužená (C. elongata) či o. šedavá (C. canescens), k nimž se připojují mokřadní byliny smdlník bahenní (Peucedanum palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) ad. V některých porostech jsou četné mokřiny s dominantním zblochanem vodním (Glyceria maxima) nebo skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus).

K1 Mokřadní vrbiny

L1 Mokřadní olšiny


-14-



v popis biotopu společenstva (součást prioritního přírodního stanoviště 91D0 Rašelinný les, které je v EVL předmětem ochrany)

L10.1 Rašelinné březiny

4

Březiny s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula) a s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris), příp. i smrku a osiky jsou nejvíce zastoupeny na obvodu otevřených ploch v PR Kozohlůdky a v jejím okolí. Jedná se náletové borobřezové lesíky na dříve borkované rašelině, část porostů se vytvořila po odumření či vyvrácení podmáčených borovic původních rašelinných borů v uplynulých deseti letech (cf. Abazid et Kučerová 2002). V podrostu dominuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea) spolu s brusnicovitými keříčky (Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, místy i V. uliginosum a Ledum palustre). Ve sníženinách terénu se často vyskytují mokřiny s druhy typickými pro přechodová rašeliniště (biotop R2.3), především s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a rašeliníky (Sphagnum sp. div.). Bohatě bývá vyvinuto i keřové patro, tvořené zejména vrbami, krušinou olšovou (Frangula alnus) a břízou pýřitou (Betula pubescens), místy se vyskytuje také tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). V závislosti na hydrologickém režimu mohou tyto porosty sukcesně směřovat buď k rašelinným borům (L10.2, příp. L10.3) anebo k mozaikovitým porostům mokřadních vrbin (K1) a přechodových rašelinišť (R2.3), což se zdá momentálně pravděpodobnější. Stejně je mapován také liniový porost mezi otevřenými rašeliništními plochami v němž převažují břízy nad borovicemi a vyskytují se v nich výše uvedené druhy (bez mokřin). Ačkoli byl biotop v zájmovém území vylišen, nejedná se o typické porosty as. Vaccinio uliginosi-Betuletum pubescentis. Z tohoto důvodu byly uvedené porosty v předchozím mapování (Abazid et Kučerová 2002) přiřazeny k biotopu L10.2 s poznámkou, že se jedná o březiny. Náletové březiny, v jejichž podrostu se vyskytuje pouze bezkolenec modrý (Molinia caerulea) bez rašeliníků a dalších rašeliništních druhů, často navíc s ostružiníky (Rubus idaeus, R. subg. Rubus) a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) jsou však mapovány jako biotop X12. (součást prioritního přírodního stanoviště 91D0 Rašelinný les, které je v EVL předmětem ochrany)

L10.2 bory

Rašelinné

brusnicové 3

Rašelinné lesy as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris, v nichž dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), místy s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), smrku ztepilého (Picea abies) anebo borovice blatky (Pinus rotundata). V keřovém patru bývá hojná krušina olšová (Frangula alnus), dále se uplatňuje bříza pýřitá (Betula pubescens), vrba ušatá (Salix aurita) a druhy stromového patra. V podrostu dominují keříčky – borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea), vlochyně bahenní (V. uliginosum), rojovník bahenní (Ledum palustre), vřes obecný (Calluna vulgaris) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris) s bezkolencem modrým (Molinia caerulea), častý je také suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Hojně jsou zastoupeny rašeliníky (Sphagnum sp. div.) a lesní mechy (zvláště Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Aulacomium palustre).

-15-

B.1 druhy – Houby a cévnaté rostliny Tabulka : Předmět ochrany na druhové úrovni je stanoven na základě prace Kučerová, Abazid (2014) § – chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. §1 = kriticky ohrožený druh; §2 = silně ohrožený druh; §3 = ohrožený druh C – druhy Červeného seznamu ČR (Grulich 2012) a Červené knihy květeny jižních Čech (Lepší et al. 2013) C1 = kriticky ohrožený taxon (r – přirozeně vzácný taxon, b – druh přirozeně vzácný a ustupující) C2 = silně ohrožený taxon C3 = ohrožený taxon C4a = vzácnější taxon vyžadující pozornost Druhy Červeného seznamu hub (makromycet) ČR (Holec, Beran. 2006): EN = ohrožený taxon, VU = zranitelný, NT – téměř ohrožený, LC-málo dotčený. název druhu

aktuální početnost nebo stupeň vitalita populace v ohrožení ZCHÚ

popis biotopu druhu

Houby (Makromycety) Zřejmě nejbohatší známá lokalita v ČR – stovky -/VU plodnic

Na odumřelých větvích vrby popelavé a ušaté, saprotrofní dřevokazná houba.

Dosti hojně

-/VU

Saprotrofní houba, na mrtvých kmenech osik

Rozsáhlé porosty

§2/C2

Rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia

Roztroušeně

§2/C3

Kapraď hřebenitá Dryopteris cristata

Roztroušeně

§1/C1

Hojně

§3/C3

Poměrně hojně

-/C2

houževnatec vonný Lentinus suavissimus slizopórka dvoubarvá Gloeoporus dichrous Cévnaté rostliny Ostřice plstnatoplodá Carex lasiocarpa

Klikva bahenní Oxycoccus palustris Bublinatka menší Utricularia minor

V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách, vzácně i v jiných zrašeliněných porostech V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách, vzácně i v jiných zrašeliněných porostech V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách i v jiných zrašeliněných porostech Tůňky v otevřeném rašeliništi. Dříve i v řadě dalších tůní, dnes již zazemněných

B2. druhy – živočichové Bezobratlí Tabulka 4: Tabulka je vyplněna dle práce Hesoun (2012a,b) § = Chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožený druh, §2 = silně ohrožený, §3 = ohrožený Druhy Červeného seznamu ČR - bezobratlí (Farkač et al. 2005): EN = ohrožený taxon, VU = zranitelný, NT – téměř ohrožený, LC-málo dotčený název druhu Rákosníček Donacia obscura Vážka čárkovaná Leucorrhinia dubia

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Stabilní populace, nepříliš početná Stabilní populace, nepříliš početná

-16-

stupeň ohrožení - / EN - / EN

popis biotopu druhu Porosty Carex podmáčené Rašelinné stojaté litorálem

rostrata, vody

silně

s bohatým

název druhu Vážka tmavoskvrnná Leucorrhinia rubicunda Potápník Bidessus grossepunctatus Bělopásek tavolníkový Neptis rivularis Šídlo sítinové Aeshna juncea Modrásek stříbroskvrnný Vacciniini optilete Perleťovec severní Boloria aquilonaris

aktuální početnost nebo stupeň vitalita populace v ZCHÚ ohrožení stabilní populace – - / EN pravděpodobně stovky dospělců

Rašelinné litorálem

stabilní početná populace

- / VU

Rašelinné mělké stojaté vody

desítky-stovky

3 / VU

Porosty tavolníku

stabilní stovky stabilní stovky

populace

desítky-

populace

desítky-

desítky

-/ VU -/VU -/EN

popis biotopu druhu stojaté

vody

s bohatým

Mělké bohatě zarostlé stojaté vody. Rašelinné tůně. Druh potravně vázaný na vlochyni Druh potravně vázaný na klikvu

Obratlovci Tabulka 5: Předmět ochrany na druhové úrovni z pohledu na základě následujících průzkumu Svoboda, Fischer, Fišer (2012) název druhu Plazi Ještěrka živorodá Zootoca vivipara Zmije obecná Vipera berus Ptáci Bekasina otavní Gallinago gallinago Krutihlav obecný Jynx torquilla Jeřáb popelavý Grus grus Sluka lesní Scolopax rusticola

aktuální početnost nebo stupeň vitalita populace v ZCHÚ ohrožení Stabilní jedinců

populace,

stovky

obratlovců je stanoven

popis biotopu druhu

§2/NT

Otevřené mokřadní plochy

zřejmě stabilní populace

§1/VU

Výskyt na otevřenějších stanovištích v celém území.

stabilní populace

§2/EN

do 10 párů, hnízdění prav§2/VU děpodobné

Na otevřených mokřadních plochách, hnízdění pravdepodobne. Na lokalitě vhodné podmínky pro hnízdění.

jednotlivě

§1/CR

Prokázané opakované hnízdění

pravidelný výskyt, hnízdění možné

§3/VU

Lelek lesni nelze odhadnout, Camprimulgus europaeus pravděpodobné

hnízdění

C. Útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany

-17-

§2/VU

Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Závislý na způsobu lesního hospodaření

1.8 Předmět ochrany EVL A. Stanoviště název společenstva


R2.3 Přechodová rašeliniště 25 přírodní biotop 7140

T1.9 Střídavě bezkolencové louky přírodní biotop 6410

vlhké

9

v popis biotopu společenstva Zrašelinělé ostřicové porosty as. Sphagno recurvi-Caricetum rostratae a as. Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae, vyskytující se zvláště na borkovaných místech, v menších lesních světlinách obdobného charakteru a na březích zatopených ploch. Dominují ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) či přeslička poříční (Equisetum fluviatile), v mechovém patru rašeliníky (Sphagnum sp. div.). Ze vzácnějších druhů k nim přistupují rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), mochna bahenní (Potentilla palustris), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Nejčastější luční typ území, vegetace zpravidla blízká as. JuncoMolinietum caeruleae, avšak ovlivněná odvodněním a bez většího výskytu bezkolence (Molinia caerulea). Dominují psárka luční (Alopecurus pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a kostřava luční (Festuca pratensis), místy jsou hojné lipnice obecná (Poa trivialis), ostřice obecná (Carex nigra), sítina rozkladitá (Juncus effusus) či s. niťovitá (J. filiformis). Z širokolistých bylin jsou časté krvavec toten (Sanguisoba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), starček vodní (Senecio aquaticus), rdesno hadí kořen (Bistorta major), přeslička bahenní (Equisetum palustre), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), p. zlatožlutý (R. auricomus agg.) a jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Z typických druhů bezkolencových luk tu hojněji rostou svízel severní (Galium boreale) a olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), místy též čertkus luční (Succisa pratensis), další druhy (Betonica officinalis, Achillea ptarmica, Carex hartmanii, Stellaria palustris) jsou vzácnější. Nechybí ani druhy smilkových trávníků (Agrostis capillaris, Nardus stricta, Luzula campestris agg.), ve které louky místy fragmentárně přecházejí. V loukách je častý výskyt plošek až rozsáhlých ploch s monocenózami ostřic, zvláště o. obecné (Carex nigra) a o. štíhlé (Carex acuta), místy se objevují také monocenózy dalších travin (Scirpus sylvaticus, Juncus effusus, Phalaris arundinacea, Glyceria maxima).

-18-



v popis biotopu společenstva (součást prioritního přírodního stanoviště 91D0 Rašelinný les, které je v EVL předmětem ochrany)

L10.1 Rašelinné březiny přírodní biotop 91D0

4

Březiny s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula) a s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris), příp. i smrku a osiky jsou nejvíce zastoupeny na obvodu otevřených ploch v PR Kozohlůdky a v jejím okolí. Jedná se náletové borobřezové lesíky na dříve borkované rašelině, část porostů se vytvořila po odumření či vyvrácení podmáčených borovic původních rašelinných borů v uplynulých deseti letech (cf. Abazid et Kučerová 2002). V podrostu dominuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea) spolu s brusnicovitými keříčky (Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, místy i V. uliginosum a Ledum palustre). Ve sníženinách terénu se často vyskytují mokřiny s druhy typickými pro přechodová rašeliniště (biotop R2.3), především s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a rašeliníky (Sphagnum sp. div.). Bohatě bývá vyvinuto i keřové patro, tvořené zejména vrbami, krušinou olšovou (Frangula alnus) a břízou pýřitou (Betula pubescens), místy se vyskytuje také tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). V závislosti na hydrologickém režimu mohou tyto porosty sukcesně směřovat buď k rašelinným borům (L10.2, příp. L10.3) anebo k mozaikovitým porostům mokřadních vrbin (K1) a přechodových rašelinišť (R2.3), což se zdá momentálně pravděpodobnější. Stejně je mapován také liniový porost mezi otevřenými rašeliništními plochami v němž převažují břízy nad borovicemi a vyskytují se v nich výše uvedené druhy (bez mokřin). Ačkoli byl biotop v zájmovém území vylišen, nejedná se o typické porosty as. Vaccinio uliginosi-Betuletum pubescentis. Z tohoto důvodu byly uvedené porosty v předchozím mapování (Abazid et Kučerová 2002) přiřazeny k biotopu L10.2 s poznámkou, že se jedná o březiny. Náletové březiny, v jejichž podrostu se vyskytuje pouze bezkolenec modrý (Molinia caerulea) bez rašeliníků a dalších rašeliništních druhů, často navíc s ostružiníky (Rubus idaeus, R. subg. Rubus) a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) jsou však mapovány jako biotop X12. (součást prioritního přírodního stanoviště 91D0 Rašelinný les, které je v EVL předmětem ochrany)

L10.2 bory

Rašelinné

brusnicové 3

přírodní biotop 91D0

L8.1 Lišejníkové píscích

bory

Rašelinné lesy as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris, v nichž dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), místy s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), smrku ztepilého (Picea abies) anebo borovice blatky (Pinus rotundata). V keřovém patru bývá hojná krušina olšová (Frangula alnus), dále se uplatňuje bříza pýřitá (Betula pubescens), vrba ušatá (Salix aurita) a druhy stromového patra. V podrostu dominují keříčky – borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea), vlochyně bahenní (V. uliginosum), rojovník bahenní (Ledum palustre), vřes obecný (Calluna vulgaris) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris) s bezkolencem modrým (Molinia caerulea), častý je také suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Hojně jsou zastoupeny rašeliníky (Sphagnum sp. div.) a lesní mechy (zvláště Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Aulacomium palustre).

na 0

V tomto ZCHÚ se nevyskytuje

přírodní biotop 91T0

-19-

B. Druhy název druhu Vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis

aktuální početnost nebo vitalita stupeň populace v ZCHÚ ohrožení

popis biotopu druhu

výskyt nebyl potvrzen

Stojaté vody s bohatým litorálem

§2/VU

1.9 Cíl ochrany Udržení (zlepšení) podmínek pro ochranu populací a stanovišť předmětů ochrany a ekosystému mokřadních a rašelinných ekosystémů jako celku (i s navazujícími biotopy). Předmětem ochrany je zejména ochrana stanovišť, které jsou předmětem ochrany v EVL. Předmětem ochrany v EVL je také vážka jasnoskvrnná, která však nebyla v PR Kozohlůdky zjištěna.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předměty ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Obecná charakteristika: Zájmové území se nachází severně od obce Borkovice (viz mapy). Jedná se o území, kde proběhla těžba rašeliny, najdeme zde biotopy stojatých i tekoucích vod, přes rašeliniště a plochy po těžbě rašeliny v různých fázích sukcese až po lesní porosty různého charakteru. O charakteru dané lokality si lze vytvořit dostatečnou představu na základě podrobnějších popisů, které následují. Flóra a vegetace: Dle Kučerová, Abazid (2014) Flóra a vegetace je poznamenána historickým vývojem lokality a jejím ovlivněním člověkem. Největší antropogenní ovlivnění zaznamenalo území v minulosti, kdy probíhala zprvu ruční a později průmyslová těžba rašeliny, byly budovány odvodňovací kanály, napřímeny potoky a zmeliorovány louky. Rašeliništní porosty jsou zastoupeny jednak přechodovými rašeliništi : as. Sphagno recurviCaricetum rostratae a as. Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae, vyskytující se zvláště na borkovaných místech, v menších lesních světlinách obdobného charakteru a na březích zatopených ploch. Dominují ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) či přeslička poříční (Equisetum fluviatile), v mechovém patru rašeliníky (Sphagnum sp. div.). Ze vzácnějších druhů k nim přistupují rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), mochna bahenní (Potentilla palustris), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). V PR Kozohlůdky tento biotop postupně přerůstá rašelinná jezírka a odvodňovací kanálky, na některých místech se šíří také v rašelinných lesích po rozpadu stromového patra. Dalším rašelinným biotopem jsou degradovaná vrchoviště. Jedná se o Porosty suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum) a bezkolence modrého (Molinia caerulea) na vyvýšených místech borkovaného rašeliniště, jsou v této PR poměrně rozsáhlé. K uvedeným dominantám přistupují kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Takto mapovány též monocenózy bezkolence Molinia caerulea na okraji PR Kozohlůdky a v jejím bezprostředním okolí, které se nacházejí na odtěžené rašelině. Tento biotop často postupně zarůstá náletem krušiny, břízy nebo mokřadních vrb. -20-

Část rašelinných ploch je porostlá rašelinnými lesy. Zastoupeny jsou rašelinné březiny s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula) a s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris), příp. i smrku a osiky jsou nejvíce zastoupeny na obvodu otevřených ploch. Jedná se náletové borobřezové lesíky na dříve borkované rašelině, část porostů se vytvořila po odumření či vyvrácení podmáčených borovic původních rašelinných borů v uplynulých deseti letech (cf. Abazid et Kučerová 2002). V podrostu dominuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea) spolu s brusnicovitými keříčky (Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, místy i V. uliginosum a Ledum palustre). Ve sníženinách terénu se často vyskytují mokřiny s druhy typickými pro přechodová rašeliniště (biotop R2.3), především s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a rašeliníky (Sphagnum sp. div.). Bohatě bývá vyvinuto i keřové patro, tvořené zejména vrbami, krušinou olšovou (Frangula alnus) a břízou pýřitou (Betula pubescens), místy se vyskytuje také tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). V závislosti na hydrologickém režimu mohou tyto porosty sukcesně směřovat buď k rašelinným borům (L10.2, příp. L10.3) anebo k mozaikovitým porostům mokřadních vrbin (K1) a přechodových rašelinišť (R2.3), což se zdá momentálně pravděpodobnější. Stejně je mapován také liniový porost mezi otevřenými rašeliništními plochami, v němž převažují břízy nad borovicemi a vyskytují se v nich výše uvedené druhy (bez mokřin). Ačkoli byl biotop v zájmovém území vylišen, nejedná se o typické porosty as. Vaccinio uliginosi-Betuletum pubescentis. Náletové březiny, v jejichž podrostu se vyskytuje pouze bezkolenec modrý (Molinia caerulea) bez rašeliníků a dalších rašeliništních druhů, často navíc s ostružiníky (Rubus idaeus, R. subg. Rubus) a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) jsou však mapovány jako biotop X12. Dále jsou zde zastoupeny rašelinné brusnicové bory, což jsou rašelinné lesy as. Vaccinio uliginosiPinetum sylvestris, v nichž dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), místy s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), smrku ztepilého (Picea abies) anebo borovice blatky (Pinus rotundata). V keřovém patru bývá hojná krušina olšová (Frangula alnus), dále se uplatňuje bříza pýřitá (Betula pubescens), vrba ušatá (Salix aurita) a druhy stromového patra. V podrostu dominují keříčky – borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea), vlochyně bahenní (V. uliginosum), rojovník bahenní (Ledum palustre), vřes obecný (Calluna vulgaris) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris) s bezkolencem modrým (Molinia caerulea), častý je také suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Hojně jsou zastoupeny rašeliníky (Sphagnum sp. div.) a lesní mechy (zvláště Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Aulacomium palustre). V PR Kozohlůdky jde často o náletové březové bory na těžené rašelině, v současné době navíc v řadě těchto porostů dochází k rozpadu stromového patra, zvláště k odumírání borovice lesní. Ve sníženinách terénu, nejčastěji po vývratech, vznikají četné mokřiny s rašeliníky a s druhy biotopu R2.3 indikujícími ovlivnění minerálně chudou podzemní vodou, např. s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), o. obecnou (C. nigra), o. šedavou (C. canescens) či suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), objevují se zde i mochna bahenní (Potentilla palustris) a ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa). Tyto porosty stojí na přechodu mezi biotopy L10.2 a L10.3, v současném stádiu vývoje byly mapovány jako biotop L10.2. Dále se tyto porosty mohou vyvíjet v závislosti na hydrologickém režimu jak směrem k suchopýrovým borům (L10.3), tak k rašelinným březinám (L10.1), místy pak k mozaikovitým porostům mokřadních vrbin (K1) a přechodových rašelinišť (R2.3). Vodní biotopy jsou v PR Kozohlůdky zastoupeny biotopy V1C –tůň po rýpání rašeliny s hojným výskytem bublinatky jižní (Utricularia australis), V3 - Porosty rašelinných jezírek a tůní s bublinatkou menší (Utricularia minor), b. jižní (U. australis) a rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), na jejichž okrajích se hojně vyskytují druhy biotopu R2.3. Tento biotop se vyskytuje jen v centrální části PR . Jedná se většinou o menší rašelinná jezírka vzniklá při rýpání rašeliny, většina postupně zarůstá rašeliníky a dominantami biotopu R2.3. Do tohoto biotopu jsou řazeny i dvě větší tůňky (K47) s rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), okřehkem menším (Lemna minor) a bublinatkou jižní (Utricularia australis), které mají také charakter rašelinných tůní. Zastoupena je i vegetace V4A Makrofytní vegetace vodních toků, porosty aktuálně přítomných vodních makrofytů -21-

v Blatské stoce s porosty lakušníků (Batrachium aquatile s.l.) a/nebo dalších vodních makrofytů (Callitriche sp. div., Lemna minor, Spirodela polyrhiza, Sparganium emersum, Potamogeton natans), v lemech (tj. v místech s kolísající hladinou) se často uplatňují rdesno peprník (Persicaria hydropiper), dvouzubec nicí (Bidens cernua) a žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), které představují přechod k biotopu M1.3. Zejména podél stok jsou spíše maloplošně vyvinuty vegetace rákosin, nejčastěji porosty zblochanu vodního (Glyceria maxima) či rákosu obecného (Phragmites australis). K uvedeným dominantám přistupují další mokřadní druhy jako mochna bahenní (Potentilla palustris). Dále ve stokách můžeme najít eutrofní vegetaci bahnitých substrátů, což jsou porosty bylin na bahnitých mělčinách po narušení původní vegetace (těžbou rašeliny, stržením drnu anebo vyhrnutím odvodňovacího kanálu). Porosty tvoří byliny jako žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), dvouzubec nicí (Bidens cernua), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus), rukev obojživelná (Rorippa palustris), bahnička mokřadní (Eleocharis palustris agg.) nebo sítiny (Juncus bufonius, J. bulbosus, J. articulatus) a pobřežní vegetaci potoků, jejíž dominantou je zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), příp. zblochan řasnatý (Glyceria notata), hojné jsou širokolisté byliny s poléhavými lodyhami jako pomněnka bahenní (Myosotis palustris agg.) či svízel bahenní (Galium palustre agg.), často zde roste také žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). V místech s vodním sloupcem se vyskytují i vodní makrofyta jako okřehky (Lemnaceae), hvězdoše (Callitriche sp. div.), zevar jednoduchý (Sparganium emersum) či žebratka bahenní (Hottonia palustris). Vegetaci vysokých ostřic zpravidla tvoří liniové porosty podél kanálů či přímo v kanálech, rozsáhlé porosty chrastice rákosovité jsou vyvinuty především na březích Blatské stoky. Z lučních porostů jsou významněji zastoupeny pouze střídavě vlhké bezkolencové louky. vegetace zpravidla blízká as. Junco-Molinietum caeruleae, avšak ovlivněná odvodněním a bez většího výskytu bezkolence (Molinia caerulea). Dominují psárka luční (Alopecurus pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a kostřava luční (Festuca pratensis), místy jsou hojné lipnice obecná (Poa trivialis), ostřice obecná (Carex nigra), sítina rozkladitá (Juncus effusus) či s. niťovitá (J. filiformis). Z širokolistých bylin jsou časté krvavec toten (Sanguisoba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), starček vodní (Senecio aquaticus), rdesno hadí kořen (Bistorta major), přeslička bahenní (Equisetum palustre), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), p. zlatožlutý (R. auricomus agg.) a jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Z typických druhů bezkolencových luk tu hojněji rostou svízel severní (Galium boreale) a olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), místy též čertkus luční (Succisa pratensis), další druhy (Betonica officinalis, Achillea ptarmica, Carex hartmanii, Stellaria palustris) jsou vzácnější. Nechybí ani druhy smilkových trávníků (Agrostis capillaris, Nardus stricta, Luzula campestris agg.), ve které louky místy fragmentárně přecházejí. V loukách je častý výskyt plošek až rozsáhlých ploch s monocenózami ostřic, zvláště o. obecné (Carex nigra) a o. štíhlé (Carex acuta), místy se objevují také monocenózy dalších travin (Scirpus sylvaticus, Juncus effusus, Phalaris arundinacea, Glyceria maxima). Louky jsou až na výjimky kosené (a to i většina těch, které před deseti lety ležely ladem), některé slouží v posledních letech jako pastviny (a jsou zpravidla degradované). Jen výjimečně jde o ladem ležící porosty bezkolence modrého (Molinia caerulea), často s třtinou křovištní Calamagrostis epigejos). Mykoflóra: (Beran 2014) Významné druhy hub jsou vázány především na odumřelé dřevo vrb, krušin a olší. Menší zastoupení mají významné druhy mykorhizní a kosených nehnojených luk.

-22-

Fauna: Území je osídleno společenstvy živočichů vázaných na mokřadní, rašelinná a lesní stanoviště, která se v území vyskytují. Z bezobratlých můžeme za nejvýznamnější považovat výskyt řady druhů mokřadních a vodních vázaných na rašelinné či kyselé vody jako mandelinka rákosníček Donacia obscura a drobný potápník Bidessus grossepunctatus či vážky Leucorrhinia rubicunda, L. dubia, Aeshna juncea. Významným ptačím druhem je zejména jeřáb popelavý, jehož hnízdění bylo v lokalitě opakovaně zaznamenáno. Významné jsou i populace především plazů typických pro rašeliniště – zmije obecná, ještěrka živorodá. Početnosti populací obojživelníků nebylo možno stanovit přesněji kvůli nepřístupnosti vhodných vodních ploch. Předpokládá se však výskyt obdobného spektra jako v okolních plochách. Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem území Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů hub, rostlin a živočichů Zpracováno s využitím práce Kučerová, Abazid (2014), Hesoun (2012 a,b), Svoboda, Fischer, Fišer (2012), Kotlaba 2003 název druhu Houby (Makromycety) Bolinka mnohovýtrusá Camarops polysperma Bránovitka mléčná Irpex lacteus Bránovitka přezkatá Steccherinum oreophilum Houževnatec vonný Lentinus suavissimus Hřib dřevožijný Buchwaldoboletus lignicola Penízovka čistá Gymnopus terginus Pórnatka jemná Ceriporiopsis balaenae Ryzec nálevkovitý Lactarius omphaliformis Slizopórka dvoubarvá Gloeoporus dichrous Voskovka bažinná Hygrocybe helobia Cévnaté rostliny Hvězdoš mnohotvarý Callitriche cophocarpa Ostřice plstnatoplodá Carex lasiocarpa

aktuální početnost nebo stupeň vitalita populace v ZCHÚ ohrožení

popis biotopu druhu

Velmi vzácná, Tvrdohouba vázaná převážně na mrtvé není v ČS dřevo olší Saprotrofní kornatcovitá houba, na Jednotlivě -/EN větévkách krušiny Saprotrofní kornatcovitá houba, na Jednotlivě -/EN odumřelých větvích krušiny a olše Zřejmě nejbohatší známá Na odumřelých větvích vrby popelavé -/VU lokalita v ČR – stovky plodnic a ušaté, saprotrofní dřevokazná houba. Jednotlivě

Saprotrof nemrtvém dřevě zejména jehličnanů

??

-/EN

Jednotlivě

Velmi vzácná, Saptotrofní detrikolní není v ČS větévkách a listí břízy

Jednotlivě

-/CR

Odumřelé větve vrby popelavé a ušaté

Opakovaně

-/DD

Vytváří mykorhizu s olšemi

Dosti hojně

-/VU

Saprotrofní houba, na kmenech osik, jív a dubů

Jednotlivě

-/DD

Vlhké nehnojené louky a pastviny

Okrajově

-/C4

Rozsáhlé porosty

§2/C2

Rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia

Roztroušeně

§2/C3

kapraď hřebenitá Dryopteris cristata

Roztroušeně

§1/C1

Hojně

§2/C3

Vrbina kytkokvětá Lysimachia thyrsiflora Vachta trojlistá Menyanthes trifoliata

Roztroušeně, převážně sterilní §3/C3 porosty -23-

druh,

na

mrtvých

V OP louky při JZ okraji a Blatská stoka V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách, vzácně i v jiných zrašeliněných porostech V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách, vzácně i v jiných zrašeliněných porostech Rašeliniště a okolní křoviny a lesy Převážně v centru otevřené rašeliništní plochy, vzácněji v její jižní části

název druhu


Pomněnka trsnatá Myosotis caespitosa

Okrajově

-/C3

klikva bahenní Oxycoccus palustris

Hojně

§3/C3

Hojně

-/C3

Okrajově

-/C4

Tavolník vrbolistý Spiraea salicifolia

Hojně

-/C3

Ptačinec dlouholistý Stellaria longifolia

Řídce

-/C3

Bublinatka jižní Utricularia australis

Hojně

-C2

Bublinatka menší Utricularia minor

Poměrně hojně

-/C2

Mochna bahenní Potentilla palustris Zevar jednoduchý Sarganium emersum

Vlochyně bahenní Roztroušeně Vacinium uliginosum Rozrazil štítkovitý Vzácně Veronica scutellata Jmelí bílé borovicové Viscum album Vzácně austriacum Bezobratlí Rákosníček Donacia obscura Potápník Bidessus grossepunctatus Vážka jasnoskvrnna Leucorrhinia pectoralis Vážka tmavoskvrnná Leucorrhinia rubicunda Šídlatka zelená Lestes viridis Šidélko kopovité Coenagrion hastulatum Šídlo červené Aeshna isosceles Šídlo sítinové Aeshna juncea Obojživelníci Čolek obecný Lissotriton vulgaris Čolek horský Ichthyosaura alpestris Čolek velký Triturus cristatus Skokan ostronosý Rana arvalis Skokan zelený Pelophylax esculentus

-/C4 -/C4 -/C4

popis biotopu druhu V OP louky při JZ okraji a Blatská stoka V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách i v jiných zrašeliněných porostech V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách V OP louky při JZ okraji a Blatská stoka V okrajových částech, zejména dřevinných porostech, vzácně i v okrajích otevřených rašelinišť V jihozápadním a severovýchodním cípu Tůňky v otevřeném rašeliništi. Dříve i v řadě dalších tůní, dnes již zazemněných Tůňky v otevřeném rašeliništi. Dříve i v řadě dalších tůní, dnes již zazemněných V centrální otevřené části a na ní navazujících plochách V mokřině u vývratu v nejjižnější části PR V rašelinném boru jižně od centrální cesty v její východní části

Stabilní populace, nepříliš - / EN početná stabilní populace – -/CR pravdepodobně stovky dospělců

Porosty Carex podmáčené

neprokázaná


§2/VU

rostrata,

silně

Mělké rašelinné tůně

stabilní populace – -/EN pravdepodobně stovky dospělců


stovky

Melke bohate zarostle stojate vody

-/VU

stovky

-/NT

Melke bohate zarostle stojate vody

jednotlivě

-/VU


stabilní populace

-/VU

Stojaté vody raselinne tune

s bohatou

vegetací,

početnost nebyla stanovena

§2/NT

Stojaté vody s bohatým mokrady, vlhke lesy

litorálem


§2/NT



§2/EN

Vetší stojaté vody s bohatou vegetací, mokřady, vlhké lesy


§2/EN

Stojaté vody s bohatou vegetací


§2/NT

Vetší stojaté vody s bohatou vegetací, mokřady, vlhké lesy. Stojaté vody s bohatou vegetací, mokrady

-24-

název druhu Skokan krátkonohý Pelophylax lessonae Plazi Ještěrka živorodá Zootoca vivipara Slepýš křehký Anguis fragilis Užovka obojková Natrix natrix Zmije obecná Vipera berus Ptáci Datel černý Dryocopus martius Krkavec velký Corvus corax


popis biotopu druhu


§2/VU

Stojaté vody s bohatou vegetací

Stovky, stabilní populace

§2/NT

Prakticky celé územi ZCHÚ

hojný, stabilní populace

§3/LC


hojný, stabilní populace

§3/LC


Jednotlivě, zřejmě úbytek

§1/VU


jednotlivě, občasný výskyt

- / LC


§3 / VU

Krutihlav obecný Jynx torquilla Labuť velká Cygnus olor Jeřáb popelavý Grus grus


§2 / VU

náhodný výskyt

- / EN

jednotlivě

§1 /CR

jestřáb lesní Accipiter gentilis

jednotlivě

§3 / VU

jednotlivě, občasný vyskyt

- / VU


§2 / VU

nelze odhadnout, pravděpodobné

- / LC

Strakapoud malý Dendrocopos minor Kalous pustovka Asio flammeus Sýkora parukářka Lophophanes cristatus Linduška luční Anthus pratensis Žluna šedá Picus canus Žluna zelená Picus viridis Lelek lesní Caprimulgus europaeus Racek chechtavý Chroicocephalus ridibundus Bekasína otavní Gallinago gallinago Vlaštovka obecná Hirundo rustica Skřivan lesní Lullula arborea Žluva hajní Oriolus oriolus Bramborníček hnědý Saxicola rubetra Bramborníček černohlavý Saxicola torquata

hnízdění

Starší lesní porosty, vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Na lokalitě vhodné podmínky pro hnízdění. Lokalita představuje vhodné potravní stanoviště, možné hnízdění Příležitostně zaznamenán tok. Lokalita přesdstavuje vhodné potravní stanoviště. Příležitostně možné i hnízdění Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Stromové dutiny v převážně jehličnatých porostech Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště.

jednotlivě, stálý výskyt

- / LC


- / VU


- / LC

jednotlivě, obcasny vyskyt

§2/VU

Vzrostlé lesní porosty


- /VU

Ojedinělé přelety


§2/EN

Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Pravděpodobně hnízdí

Jednotlive zalety

§3/LC

Zaletující jedinci na lovu


§2/EN

Světlé lesy

desitky, staly vyskyt

§2/LC

Častý druh, lesní porosty


§3/LC

Ojediněle, porosty/

vyšší

travní

a

bylinné


§3/VU

Ojediněle, porosty

vyšší

travní

a

bylinné

-25-

název druhu Sluka lesní Scolopax rusticola Čejka chocholatá Vanellus vanellus Vodouš kropenatý Tringa ochropus Savci vydra říční Lutra lutra

aktuální početnost nebo stupeň vitalita populace v ZCHÚ ohrožení jednotlivě, stálý výskyt

§3/VU


- /VU


§2/VU

pravidelný výskyt

§2 / VU

popis biotopu druhu Lokalita představuje vhodné potravní i hnízdní stanoviště. Občas proniká zřejmě ze zemědělských ploch Světlé lesy, hnizda drozdů, pravděpodobné hnizdění Vydra příležitostně využívá především stoky a jejich okolí

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Územní ochrana je zajištěna od roku 1990, kdy byl vyhláškou ONV Tábor zřízen chráněný přírodní výtvor Kozohlůdky. Vyhláškou 395/1995 Sb. bylo území převedeno do kategorie přírodní rezervace. V roce 2001 došlo nařízením Okresního úřadu Tábor k mírnému rozšíření PR na stávající výměru. Přičleněny byly porosty rašelinných lesů navazující na jihovýchodní část rezervace a převážně bezkolencové porosty v jihozápadní části. Zpočátku zůstávala rezervace bez zásahů. Od poloviny 90. let 20. století jsou systematickým odstraňováním náletových dřevin podporována cenná rašeliništní společenstva. Aktuálním vyhlašovacím dekretem PR je nařízení Jihočeského kraje č. 14/2011, které současně nově vymezilo ochranné pásmo PR. Aktuální rozloha PR je nyní 80,4 ha, ochranné pásmo zabírá plochu 6,97 ha. b) lesní hospodářství Po těžbě rašeliny došlo místy k nástupu lesa samovolně. Hospodaření v lese je omezeno jen na okrajové části PR. Zhruba polovina pozemků zařazených mezi PUPFL je vedena jako les ochranný, zbývající část jako lesy hospodářské. Nejméně 2/5 ploch zařazených do PUPFL jsou však bezlesím. Hospodářské zásahy (mýtní těžba) se zatím dotkli pouze nejzazší severozápadní části PR. c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření probíhá jen na okrajových částech ZCHÚ, jeho vliv je malý. d) rybníkářství Rybníkářství ovlivňuje tuto PR pouze druhotně tím, že do stoky na jižním okraji PR pronikají ryby z rybníků v povodí. e) myslivost Zřejmě neměla zásadní vliv na vývoj území zařazeného do ZCHU. Spíš maloplošně může docházet (a podle předchozích plánů péče i docházelo) ke kontaminaci území na krmištích a újedištích. To se však týká okrajových částí PR a jejího OP. Potenciálním negativním jevem může být rušení. Z tohoto důvodu by bylo vhodné regulovat myslivost tak, aby nedocházelo ke vstupu do nejcennějších ploch v době hnízdění jeřábů popelavých. Tento požadavek je však poměrně dobře zajištěn malou prostupností terénu. f) rybářství Rybářství ovlivňuje složení ichtyofauny v menší míře jen splavováním ryb z nádrží v povodí. V tůních v rašeliništi zřejmě nejsou vytvořeny podmínky pro přežití ryb.

-26-

g) rekreace a sport Nemá zřejmě na vývoj území zásadní význam. Území je těžko přístupné a je využíváno v podstatě jen pro naučné vycházky. h) těžba surovin Území je zásadně ovlivněno předchozí těžbou rašeliny a s ní spojeným odvodňováním. Další údaje čerpány z Kučerová, Abazid (2014). Na Kozohlůdkách byla prováděna pouze ruční těžba humolitu. Borkování zde začalo po roce 1900, nejintenzivnější bylo ve 30. letech 20. století, po 2. světové válce se jeho intenzita snižovala a na přelomu 50. a 60. let bylo ukončeno (Havelka – ústní sdělení sec. Pykal 1991). Dohnal (1958) uváděl, že jsou „Kozohrudky devastované těžbou tak, že dnes prakticky zbývají již jen někdejší cesty a okrajové partie s malou mocností, jinak je v dolovištích otevřená vodní hladina, velmi pozvolna zarůstající ostřicemi, orobincem, rašeliníky, vrbami apod.“ Od té doby probíhala na lokalitě sukcese, zvláště zarůstání dřevinami. Ve střední části plochy PR ale došlo k obnovení rašelinného procesu, které v letech 1995–1998 podpořily rozsáhlé asanační práce, při nichž byl odstraněn nálet dřevin. Tak vznikla trojice rozlehlých otevřených rašeliništních ploch. Na některých odtěžených plochách (zprvu v oblasti pokusného rašelinného hospodářství v Zálší, později na plochách výzkumné rašelinářské stanice se sídlem u Borkovic) byly téměř po celé 20. století pokusně prováděny zemědělské a lesnické rekultivace. i) ohrožení a rizikové faktory podle Hesoun (2012 a,b), Svoboda, Fischer, Fišer (2012), Svoboda et al. (2012b), Faina, Svoboda (2013) -Odvodnění území. Největší antropogenní ovlivnění zaznamenalo území v minulosti, kdy probíhala zprvu ruční a později průmyslová těžba rašeliny, byly budovány odvodňovací kanály, napřímeny potoky a zmeliorovány louky. Území původních rašelinišť byla z velké části odvodněna povrchovými strouhami zejména proto, aby zde mohlo dojít k těžbě humolitů a také aby byl podpořen růst lesních dřevin, které byly limitovány vysokou hladinou spodní vody. -Potřeba nových vodních zdrojů. Celá EVL představuje významnou zásobárnu pitné vody, která se stala zdrojem poptávky okolních obcí (viz Mažický vodní zdroj V2) v posledních 10 letech.“ Záměr je uveden v ZÚR JČK pod kódem V2 Vodní zdroj Mažice, vodovod Mažice – úpravna vody Dolní Bukovsko. Pro rašeliništní biotopy znamená i celkem nepatrný pokles hladiny podzemní vody o 10–20 cm zásadní změnu ve vegetačním složení (ústup rašeliníků a mechorostů, šíření dřevin, ústup světlomilných rašeliništních druhů). Riskantní by byla především realizace další čerpací linie na mažicko-soběslavském prahu (asi 70 l/s). Odběrové zkoušky se prováděly i na dvou vrtech v obci Mažice, kde je v konečné fázi plánováno čerpání 30 l/s. Vodní bilanci rašelinišť a jejich vegetaci může negativně ovlivňovat i dlouhodobý srážkový deficit.

-Zhoršení kvality infiltračních vod ve zdrojové oblasti, kterou je celý prostor hydrogeologického rajonu 2151 Třeboňská pánev – severní část. -Sukcese mokřadu - A) směrem k vegetaci rákosin stojatých vod - šíření rákosu do otevřených ploch, které mají charakter otevřeného rašeliniště, případně do vodních ploch v území. Jen malá část zjištěných významných druhů je vázána na druhy vysokých rákosin, proto je tento trend nepříznivý. - B) Takzvané „vyrůstání z vody“ za nejvýznamnější zjištěné druhy lze považovat druhy rašelinných tůní a otevřených rašelinišť. Tyto druhy jsou v současné době vázány na plochy, kde byl díky narušení člověkem (borkování) obnoven proces rašelinění. Pokud vlivem hromadění -27-

organického materiálu dojde k úplnému zazemnění tůní a jejich zárostu terestrickou vegetací či dokonce dřevinami dojde k zániku populací takových druhů - C) Zarůstání otevřených ploch dřevinami. Při nadměrném rozvoji dřevin dojde k potlačení populací světlomilných druhů. Do této skupiny patří většina druhů uvedených jako předmět ochrany této PR. - D) Přeměna řídkých porostů dřevin v zapojené souvislé lesní porosty. Většina cenných druhů vázaných na dřeviny (dřepčíci, motýli, xylofágní brouci, aj.….) má optimum výskytu ve světlých listnatých lesích. Pokud dojde k zapojování dřevinných porostů, udržují se populace těchto druhů pouze po obvodu porostů dřevin, nebo vymizí zcela. -Nevhodná péče (zanedbání péče) o luční porosty: Většina luk v mapovaném území je dvakrát ročně kosena. Porosty ponechané bez obhospodařování se postupně mění na lada s dominancí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), příp. chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) či skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus), což je nežádoucí pro jejich druhovou bohatost. Od roku 2002 došlo k obnově seče na několika tehdy ladem ležících loukách (cf. Abazid et Kučerová 2002), která postupně vede k ústupu nežádoucích dominant. Negativním faktorem je i ponechávání posečené trávy nebo sbalíkovaného sena na některých loukách – rozklad biomasy zvyšuje obsah živin a podporuje šíření ruderálních a nitrofilních druhů v lučních porostech. Podobně negativním jevem je nedůsledné odstraňování do luk padlých nebo vyvrácených stromů z okolních porostů – kolem padlého kmenu je pak vynecháváno kosení a dochází k degradaci lučního porostu, příp. šíření expanzních bylin. Alternativou k sečení luk je pastva – vzhledem k její intenzitě a k faktu, že jsou spásána společenstva svazu Molinion, je však často degradujícím činitelem. Platí přitom, že pro údržbu těchto luk formou pastvy je výhodnější kombinace pastvy s pravidelnou sečí (sečení nedopasků, praktikováno na pastvinách u Borkovic) než pastva samostatná (na pastvinách podél Bechyňského potoka mimo EVL). Na zachovalost luční vegetace působí negativně také vyhrnování odvodňovacích kanálků a stok, resp. ponechávání vyhrnutého materiálu na hromadách přímo v prostoru luk. Právě z těchto míst se pak do lučních porostů šíří ruderální a nitrofilní druhy. -Opomenutí některých významných druhů při realizaci managementu. Při provádění managementových prací a budování naučné stezky je nutno důkladně zvážit i možná ohrožení – rušení ptáků u stezky, odstraňování dřevin osídlených cennými druhy bezobratlých či hub apod.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy -Vyhláška ONV Tábor z roku 1990, kterou byl zřízen chráněný přírodní výtvor Kozohlůdky. -Nařízení Jihočeského kraje č. 14/2011. -Nařízení vlády č.132/2005 Sb. ze dne 14.listopadu 2007, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. -LHC Jindřichův Hradec (kód 204 000), s platností LHP od 1.1. 2006 do 31.12. 2015 -LHC LHO Soběslav, zařizovací obvod Jindřichův Hradec (kód 204 801), s platností LHO od 1.1. 2006 do 31.12. 2015 -LHC Agentura ochrany a přírody a krajiny ČR – Jihočeský kraj (kód 831 201), s platností LHP od 1.1. 2008 do 31.12. 2017

-28-

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

15 b – Jihočeské pánve – Třeboňská pánev LHC Jindřichův Hradec 1,66 ha (v LHP jsou podchyceny i dva pozemky o celkové ploše 16,5 ha v rámci rezervace, ale nejedná se o lesní pozemky) 1.1.2006 – 31.12. 2015 Lesy České republiky s.p., lesní správa Jindřichův Hradec revír Soběslav 15 b – Jihočeské pánve – Třeboňská pánev LHO Soběslav, z.o. Jindřichův Hradec 5,79 ha 1.1.2006 – 31.12. 2015 15 b – Jihočeské pánve – Třeboňská pánev LHC Agentura ochrany a přírody a krajiny ČR – Jihočeský kraj 0,39 ha 1.1.2008 – 31.12. 2017 -

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) lesních typů (ha) (SLT) 0K Kyselý (dubobukový) BO 7-8, DB 1, BK 1, BR 1 0,0090 0,11 bor 0Q Chudý jedlodubový bor BO 5-8, DB 1, BR 1-2, SM 1, JD 0,2248 2,87 1, OS 2 0R Rašelinný bor BO 8-10, BR 2, SM+ 7,3192 93,37 0T Chudý březový bor BO 7-8, BR 2-3, DB +, SM+ 0,2046 2,61 5R Rašelinná (borová) SM 4-6, BO 3-4, BR 1, OLS 1 0,0812 1,04 smrčina Celkem 7,8388 100 %

-29-

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny Současné Současné ka zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehličnany BO Borovice lesní 1,92 45,39 SM Smrk ztepilý 0,42 9,93 Listnáče DB Dub letní 0 BK Buk lesní 0 BR Bříza bělokorá 1,70 40,19 OS Topol osika 0,19 4,49 OLS Olše šedá + 0 Celkem 4,23* 100 %

Přirozené Přirozené zastoupení (ha) zastoupení (%) 6,14 0,06

78,32 0,77

0,03 0,004 1,57 0,03 0,008 7,87

0,38 0,05 20,03 0,38 0,10 100 %

* - 4,23 ha je porostní půda + 3,61 ha je bezlesí – celkem 7,84 ha Plošné zastoupení SLT bylo určeno na základě dat získaných pomocí nástrojů GIS. Pro stanovení současné druhové skladby byly použity údaje o plochách jednotlivých dřevin zjištěné z platného lesního hospodářského plánu v souladu s aktuálním stavem přírodní rezervace zjištěným při vlastním venkovním šetření. Stanovení přirozené druhové skladby bylo provedeno dle modelů stanovených ing. Eduardem Průšou, CSc., 1971. Mapa přirozenosti lesních porostů vznikla na základě přílohy č. 2 vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M7 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M5 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M6

-30-

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řády Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán (v ks)

Blatská stoka 1-07-04-007 2,71 – 3,10 upravený nejsou nejsou Povodí Vltavy s.p. ČRS MO Veselí nad Lužnicí Součást revíru -421 038 LUŽNICE 7 Lužnice: K3-1800, L2-700, Brn-500, Š1-1500, Ca1-1000, C2-500, Bo1-500, Úm-3000, Tl1-1000, Os1-500, Pod1-500, Pa1-500 – jedná se o zarybňovací plán celého revíru

Rybníky nejsou součástí této PR. 2.4.3 Základní údaje o nelesních biotopech, přehled dílčích ploch Tab. Přehled a charakteristika vymapovaných segmentů (dílčích ploch) reprezentující jednotlivé vegetační jednotky (biotopy) nebo jejich mozaiky, které představují cenné nebo zajímavé části území z pohledu ochrany přírody. Kódy biotopů jsou převzaty podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2010). Lomítkem (/) jsou odděleny jednotlivé biotopy, které na vyznačené ploše tvoří mozaiku, Poloha jednotlivých dílčích ploch je znázorněna v příloze. Druhy vyznačené tučně jsou druhy zahrnuté v červeném seznamu ČR (Grulich 2012). DP

Vegetační jednotka / typ plochy

1

Otevřené rašelinišť

plochy

2

Rašelinné lesy

Kód biotopu

přechodových R2.3/R3.4 7140/7120

L10.1/L10.2 91D0

Charakteristika vegetace/plochy, další poznámky Zrašelinělé ostřicové porosty as. Sphagno recurvi-Caricetum rostratae a as. Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae, vyskytující se zvláště na borkovaných místech, v menších lesních světlinách obdobného charakteru a na březích zatopených ploch. Dominují ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) či přeslička poříční (Equisetum fluviatile), v mechovém patru rašeliníky (Sphagnum sp. div.). Ze vzácnějších druhů k nim přistupují rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), mochna bahenní (Potentilla palustris), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Tento biotop postupně přerůstá rašelinná jezírka a odvodňovací kanálky, na některých místech se šíří také v rašelinných lesích po rozpadu stromového patra. Jde především o náletové březové bory na těžené rašelině, v současné době navíc v řadě těchto porostů dochází k rozpadu stromového patra, zvláště k odumírání borovice lesní. Ve

-31-

DP


Kód biotopu

Charakteristika vegetace/plochy, další poznámky sníženinách terénu, nejčastěji po vývratech, vznikají četné mokřiny s rašeliníky a s druhy biotopu R2.3 indikujícími ovlivnění minerálně chudou podzemní vodou, např. s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), o. obecnou (C. nigra), o. šedavou (C. canescens) či suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), objevují se zde i mochna bahenní (Potentilla palustris) a ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa). Tyto porosty stojí na přechodu mezi biotopy L10.2 a L10.3. Dále se tyto porosty mohou vyvíjet v závislosti na hydrologickém režimu jak směrem k suchopýrovým borům (L10.3), tak k rašelinným březinám (L10.1), místy pak k mozaikovitým porostům mokřadních vrbin (K1) a přechodových rašelinišť (R2.3). V případě, že ve stromovém patře těchto porostů dominuje bříza, jsou mapovány jako rašelinné březiny (L10.1)

3

Luční porosty

4

Odvodňovací kanály a jejich břehy

5

Mokřadní vrbiny

Střídavě vlhká bezkolencová louka blízká as. JuncoMolinietum caeruleae, avšak ovlivněná odvodněním a bez většího výskytu bezkolence (Molinia caerulea). Dominují psárka luční (Alopecurus pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a kostřava luční (Festuca pratensis), místy jsou hojné lipnice obecná (Poa trivialis), ostřice obecná (Carex nigra), sítina rozkladitá (Juncus effusus) či s. niťovitá (J. filiformis). Z širokolistých bylin jsou časté krvavec toten (Sanguisoba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), starček T1.9/T2.3 vodní (Senecio aquaticus), rdesno hadí kořen (Bistorta 6410/6230 major), přeslička bahenní (Equisetum palustre), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), p. zlatožlutý (R. auricomus agg.) a jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Nechybí ani druhy smilkových trávníků (Agrostis capillaris, Nardus stricta, Luzula campestris agg.), ve které louky místy fragmentárně přecházejí. V loukách je častý výskyt plošek až rozsáhlých ploch s monocenózami ostřic, zvláště o. obecné (Carex nigra) a o. štíhlé (Carex acuta), místy se objevují také monocenózy dalších travin (Scirpus sylvaticus, Juncus effusus, Phalaris arundinacea, Glyceria maxima). Jedná se často o mozaiku těchto typů stanovišť. Dominanty tvoří většinou zblochany (Glyceria maxima, G.fluitans), ke kterým přistupují např. zevar vzpřímený (Sparganium erectum), mochna bahenní (Potentilla palustris), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), dvouzubec nicí (Bidens cernua), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus), V4A/V1C/M1.1/ rukev obojživelná (Rorippa palustris), bahnička mokřadní M1.3/M1.5/M1.7 (Eleocharis palustris agg.) nebo sítiny (Juncus bufonius, J. 3260/3150/bulbosus, J. articulatus) či svízel bahenní (Galium palustre agg.). Místy je hojná bublinatka jižní (Utricularia australis). U břehů se pak vyskytují porosty vysokých ostřic, především o. štíhlé (Carex acuta) a o. měchýřkaté (C. vesicaria), místy dominuje též o. ostrá (C. acutiformis), o. liščí (C. vulpina), o. zobánkatá (C. rostrata) anebo třtina šedavá (Calamagrostis canescens). Křoviny svazu Salicion cinereae, které tvoří buď K1/R2.3 -/7140 monodominantní porosty nebo směs následujících druhů:

-32-

DP


Kód biotopu

Charakteristika vegetace/plochy, další poznámky vrba popelavá (Salix cinerea), v. ušatá (S. aurita), jejich kříženec S. × multinervis (= S. aurita × cinerea), vrba pětimužná (S. pentandra), krušina olšová (Frangula alnus) a tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). Častou příměsí jsou bříza bělokorá (Betula pendula) a/anebo topol osika (Populus tremula), bylinné patro bývá druhově chudé. Vegetace se vyskytuje především jako liniové porosty podél odvodňovacích kanálů.

6

Mokřadní olšiny a zapojené nálety Původních listnáčů

L1/X12A

L1- Většinou se jedná o malé porosty s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) a příměsí krušiny olšové (Frangula alnus), břízy bělokoré (Betula pendula) a střemchy obecné (Prunus padus). V podrostu dominují traviny jako bezkolenec modrý (Molinia caerulea), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), o. prodloužená (C. elongata) či o. šedavá (C. canescens), k nimž se připojují mokřadní byliny smdlník bahenní (Peucedanum palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) ad. V některých porostech jsou četné mokřiny s dominantním zblochanem vodním (Glyceria maxima) nebo skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). X12A -Zapojené vzrostlé nálety břízy a/nebo borovice na odtěžené rašelině, v podrostu dominuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea), místy je hojný ostružiník maliník (Rubus idaeus).

7

Paseka

X10

8

Nepůvodní jehličnaté porosty

X9A

9

Degradovaná rašeliniště

R3.4

10

Luční porosty nekosené

T1.9

11

Mozaika rašelinných otevřených rašelinišť

březin

a L10.1/R2.3 91D0/7140

Paseka s původním podrostem lesa, tzn. s výskytem borůvky (Vaccinium myrtillus), metličky křivolaké (Avenella flexuosa), třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) či bezkolence modrého (Molinia caerulea), s pasekovými druhy (Calamagrostis epigejos, Rubus idaeus, R. subg. Rubus) a s náletem krušiny (Frangula alnus) a břízy (Betula pendula). Kulturní smrčiny, smrkoborové lesy a výsadby borovice vejmutovky (Pinus strobus), často jen se sporadickým podrostem. Monocenózy bezkolence Molinia caerulea na okraji PR Kozohlůdky a v jejím bezprostředním okolí, které se nacházejí na odtěžené rašelině. Tento biotop často postupně zarůstá náletem krušiny, břízy nebo mokřadních vrb. Jde o ladem ležící porost bezkolence modrého (Molinia caerulea), místy s třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Rozvolněné rašelinné porosty s dominancí břízy, v prosvětlených místech s fragmenty biotopu R2.3

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů v území a závěry pro další postup V posledních letech bylo prováděno odstraňování náletů a bylo vyhloubeno několik tůní. V obou typech zásahů je nutné pokračovat dle dále uvedených doporučení. Také je realizováno kosení části -33-

luk a to běžným zemědělským hospodařením. Tuto činnost by bylo vhodné mírně modifikovat tak, aby byly lépe zohledněny požadavky některých skupin bezobratlých a rozšířit jednak na plochu opuštěné louky a také na centrální část otevřeného rašeliniště, kde by bylo vhodné s periodou cca 10 let postupně většinu plochy také pokosit. Dále navrhujeme odstranit drn z odvodněné a mineralizované části rašeliniště a pokusit se zde o vytvoření cennějšího lučního stanoviště dle dále uvedených doporučení. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je ochrana druhů a společenstev, které jsou předmětem ochrany vrámci zájmového území. Vážka jasnoskvrnná nebyla v území PR Kozohlůdky zjištěna a v současné době zde nemá ani vhodné biotopy (není vhodné je vytvářet, protože vyžaduje minerálně bohatší vody, což by negativně měnilo charakter území). Zásadní je tedy ochrana rašelinných lesů a rašelinišť, protože lišejníkové bory se v území také nevyskytují. Péče o tato stanoviště bude probíhat standartními postupy, u kterých postačují mírné modifikace tak, aby nedocházelo ke kolizím např. s ochranou entomofauny nebo mykoflory. Tyto modifikace tento plán péče již zohledňuje, takže by ke kolizím předmětů ochrany nemělo docházet.

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy ● Kulturní lesní porosty proředit (zakmenění 0,7), ponechat zejména starší a doupné stromy, případně stromy významné pro některé ohrožené druhy (houby aj.) a pak porosty ponechat víceméně přirozenému vývoji – postupnému rozpadu a samovolné obnově. Možno odstraňovat smrky napadené kůrovci. ● Rašelinné lesy ponechat víceméně přirozenému vývoji. Vhodné je případě potřeby prosvětlit místa, kde lesní porost nevhodně zastiňuje přechodová rašelinišť navazující na rašelinné lesy, nebo ležící přímo v lesních porostech. Prosvětlit je vhodné i okolí tůní v lesích. ● Paseku v jihovýchodní části PR ponechat přirozenému vývoji. Hlavní zásady péče o lesní porosty jsou zpracovány v rámcové směrnici. Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 0R (0K, 0Q, 0T, 5R)

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0R BO 8-10, BR 2, SM+

-34-

Porostní typ A Současné kulturní bory, březiny, borové březiny a březové bory (místy s příměsí OS a SM) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Výběrný Obmýtí

Obnovní doba

150 - f

nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Porosty druhové a prostorové skladby přírodě blízké rašelinné bory a borové březiny (místy s uvolněnou až mezernatou porostní výstavbou). Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Porosty v maximální míře ponechat samovolnému vývoji. Ve SM části a okrajových porostech provádět potřebnou úmyslnou těžbu výhradně jednotlivým výběrem. Vytěženou hmotu šetrně odstranit. Zásah v předstihu oznámit orgánu ochrany přírody. Při obnově využít přirozené zmlazení popř. provést umělou výsadbu – vždy obnovovat dřevinami cílové druhové skladby. Přirozená bezlesí zachovat. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Při zalesnění použít kvalitní sadební materiál (možno využít i poloodrostky), sadba jamková, preferovat přirozené zmlazení. Druhy dřevin viz. cílová skladba. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Ponechat z větší části bez zásahu. Pouze v případě výskytu stanovištně nevhodných dřevin přistoupit k jejich likvidaci. V přehoustlé smrčině 641Ba7 provést podle potřeby probírku s cílem zajištění stability porostu. Vytěženou hmotu šetrně odklidit. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Zvýšení stability SM skupiny, včasná asanace kůrovcových stromů. LKT s nízkotlakými pneumatikami, kůň, popř. lanovka. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Zpracování kůrovcového dříví, odstraňování poškozených stromů, u nichž hrozí zvýšené nebezpečí napadení kůrovcem. Vytěžené dřevo šetrně vyklidit z porostu. LKT s nízkotlakými pneumatikami, kůň, popř. lanovka. Poznámka V rámci ZCHÚ jsou zakázané veškeré zásahy, které by mohly negativně ovlivnit hydrologický režim rašeliniště (např. čištění stávajících odvodňovacích příkopů). Z důvodu možného rušení při hnízdění chráněných druhů ptáků jsou časové omezeny práce v lese a to v době od 15.3. do 15. 7.

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M7 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M6

-35-

b) péče o vodní plochy Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řády Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán (v ks)

Blatská stoka 1-07-04-007 2,71 – 3,10 upravený nejsou nejsou Povodí Vltavy s.p. ČRS MO Veselí nad Lužnicí Součást revíru -421 038 LUŽNICE 7 Lužnice: 7 - K3-1800, L2-700, Brn-500, Š1-1500, Ca11000, C2-500, Bo1-500, Úm-3000, Tl1-1000, Os1-500, Pod1-500, Pa1-500 – jedná se o zarybňovací plán celého revíru

●Pročišťování odvodňovacích struh minimalizovat, vázat na souhlas ochrany přírody a povolit v případě, kdy by hrozily vážné hospodářské škody na pozemcích v okolí PR. Zásah je možno provést také v případě, kdy by docházelo k nadměrnému zastínění a zanesení částí vodních ploch ve strouhách s cennějších vegetací. ●Tůně v plochách rašelinišť a rašelinných lesů je potřeba dlouhodobě udržet alespoň ve stávajícím rozsahu, případně zvýšit jejich celkovou plochu až cca na dvojnásobek. Je vhodné vytvořit takový systém budování a údržby tůní, aby se v území stále vyskytovaly tůně různého stáří a parametrů (velikost, hloubka, oslunění apod.) tak, aby bylo organizmům vázaným na vodní prostředí k dipozici co nejširší spektrum různých stanovišť. Přednostně by měly být budovány tůně drobné a střední (desítky až stovky m2) s rozsáhlou mělkovodní zónou. c) otevřená rašeliniště ● Je potřeba zachovat co největší rozsah těchto významných ploch. To znamená zejména zabránit jejich postupnému zarůstání dřevinami. ● Vhodným managementem, zejména rašelinišť je i vytváření nových tůní, jejichž část bude ponechána přirozenému vývoji a nebude obnovována. ● Plochy rašelinišť je vhodné s periodou cca 10 let kosit. Pokosená hmota musí být odstraněna. Seno z nich je vhodné využít jako zdroj diaspor pro plochy, které budou obnovovány narušením (stržením drnu, pročištění stok, tvorba nových tůní). Odrol pak případně k dosevu lučních porostů v PR a jejím ochranném pásmu. ● Degradovaná rašeliniště na odvodněných mineralizovaných plochách zarostlá zejména porosty bezkolence je vhodné ošetřit stržením drnu. K jejich osetí je vhodné použít seno a zlomky sena z okolních rašelinných ploch. Je potřeba plochy ošetřovat a odstraňovat z nich případné invazní druhy (třtina křovištní aj.) a po vzniku zapojenějších porostů přistoupit k pravidelnému kosení 1-2x

- 36 -

ročně podle typu porostu, který se na obnovených plochách vytvoří (pravděpodobně druhově ochuzené luční porosty T1.9 nebo T2.3). d) louky ● Luční porosty je potřeba kosit 1-2x ročně. Dlouhodobě nekosený porost v jihozápadní části rezervace v prvních letech nejméně 2x ročně. Druh managementu: kosení ● Snažit se o větší časovou i prostorovou heterogenitu seče (nekosit všechny sousední enklávy ve stejném termínu). ● Na enklávách většího rozsahu ponechat neposečené pásy (ca 4 m široké, 15-30 m dlouhé) které budou posečeny až v rámci druhé seče a zase budou ponechány nepokosené pásy na jiném místě louky. ● Pokud není možné ponechávat neposečené pásy, je vhodné kosit v termínech: první seč – do 15.6.; druhá seč – po 15.8. ● Naprosto nežádoucí a vyloučené je mulčování, příp. ponechávání posečené trávy na ploše louky. ● Naprosto nepřípustná je aplikace herbicidů a jiných chemických látek, obnova drnu přeoráním a dosevy, případně hnojení luk na ploše ZCHÚ. ● Vzhledem k ochraně entomofauny a podpoře generativního rozmnožování rostlin je vhodné kosit fázově. Polovinu plochy v brzkém létě (červen), druhou polovinu na konci léta (září). Termín seče na plochách meziročně střídat. ● Pokud je na ploše silná expanze nežádoucích druhů (např. třtina křovištní) je doporučené kosit v termínu do konce června. ● Při seči nenechávat „vysoké strniště“ kosit až k povrchu země. ● Pokosená biomasa by měla být usušena na ploše a krátce po seči (do 10 dnů) odklizena. Je nepřípustné nechávat ji zde „hnít“ dlouhé týdny. ● Po každé seči je potřeba plochu dobře a pečlivě vyhrabat, nenechávat zbytky pokosené biomasy. ● Pokosenou trávu/seno odstranit mimo vlastní lokalitu. Druh managementu: Likvidace náletových dřevin a křovin Na vymezeném území má vždy cenu chránit maximální možnou rozlohu cenných společenstev v maximální kvalitě. Vzhledem k pokročilé sukcesní fázi v některých částech území je velmi vhodné přistoupit k postupné likvidaci náletových porostů. Podrobný popis navrhovaných opatření je uveden , níže. Jsou tu uvedeny základní zásady, které by měly být dodržovány, aby opatření měla z pohledu ochrany přírody požadovaný smysl. ● Likvidaci dřevin je třeba provádět v období vegetačního klidu a mimo hnízdní období, nejlépe v měsících (IX, X, XI, XII, I, II).

- 37 -

● Přednostně vždy začínat s likvidací náletových dřevin tam, kde ohrožují zbytky cenných rostlinných společenstev nebo přímo populace ohrožených a vzácných druhů rostlin. ● Na plochách, kde je plánována pastva, začít likvidací náletu a křovin na plochách, kde porosty dřevin brání efektivnímu vedení ohrazení území (rovné vedení ohrad) za účelem pastvy. ● V pasených plochách provádět prořeďování a likvidaci dřevin a křovin až po jejich prvním „přepasení“. Tento postup značně práci ulehčuje, je časově a tedy i finančně efektivnější. ● Pokud jsou páleny větve, tak není-li možné pálit je mimo vymezené území, je potřeba vybrat předem plochy, kde je možné pálit a nehrozí likvidace nějakého významného druhu rostlin. Popel je třeba po spálení z lokality odstranit (vysypat na pole, kulturní travní porost apod.). ● Pokud jsou dřeviny odstraňovány v místech, kde bude následovat obnova seče, nenechávat vysoké pařezy, které následnou seč komplikují. ● Na vhodných místech mimo plochy s cenným bylinným podrostem, podmáčené plochy vhodné k budování tůní apod. ponechávat hromady klestí nebo pařezů (podpora hnízdních a úkrytových možností ptactva, plazů aj.) Druh managementu: Tvorba tůní Vzhledem k tomu, že řada významných druhů v území je vázaná na vodní prostředí, je vhodné budovat soustavy tůní i samostatné tůně na vhodných, nejlépe přiměřeně osluněných místech PR. Při tom je potřeba dodržovatnásledující zásady ● Tůně je nutno tvořit mimo botanicky cenné plochy a zohlednit i další předměty ochrany (hnízdění jeřábů, výskyt významných druhů hub) . ● Tůně musí mít rozsáhlou mělkovodní zónu s hloubkou do 30 cm (nejlépe alespoň 2/3 plochy). ● V tůních určených pro rozmnožování obojživelníků je potřeba budovat i hlubší partie (cca 80-100 cm), ve kterých budou moci larvy obojživelníků dokončit vývoj i v případě významného poklesu hladiny. ● Materiál vytěžený z tůní je možno volně rozprostřít mimo botanicky významné segmenty, případně odvézt a dále využít dle jeho charakteru.

c) péče o rostliny Většině zastoupených vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů by měla trvalé podmínky pro přežití na lokalitě vytvářet realizace navržených managementových zásahů a dalších opatření.

- 38 -

d) péče o živočichy Z entomologického pohledu by měla trvalé podmínky pro přežití většiny vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů na lokalitě vytvářet realizace navržených managementových zásahů a dalších opatření. Jako velmi účinná stabilizační a podpůrná opatření pro celou řadu organismů (obojživelníci. vodní rostliny, vodní hmyz, ...) se nabízí obnova a stabilizace současných stojatých vodních ploch, budování nových zemních tůní na vhodných místech v celé ploše PR. Je potřeba zajistit v území klid v období hnízdění ptactva. Proto je vhodné omezit v území pohyb osob v období od 15.3. do 15.7. kalendářního roku. Jedná se jak o omezení myslivosti, turistiky, tak i výzkumných aktivit. Managementová opatření navrhovaná v plánu péče jsou rovněž v souladu s požadavky na ochranu zvláště chráněných druhů ptáků, zaznamenaných v zájmovém území. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Lesní porosty v přírodní rezervaci se rozkládají na necelých 10% z celkové výměry PR. Druhové složení porostů je blízké přirozené druhové skladbě a je tvořeno převážně borovicí a břízou. Výjimkou je porost 641Ba7 v němž má výrazné zastoupení SM. Ten zde vytváří nestabilní část porostu a je zde nebezpečí narušení porostu větrem a následně lýkožroutem smrkovým. Porosty ponechat samovolnému vývoji, mimo SM část, kde je vhodné provést mírnou probírku a popř. i nahodilou těžbu. Obnovu provádět pouze v nezbytných případech dřevinami cílové druhové skladby. Podrobný popis zásahů je uveden v příloze T1 – „popis dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich“. Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M5 b) nelesní pozemky Tabulka: Popis navrhovaných managementových opatření pro jednotlivé segmenty (dílčí plochy). Opatření a zásady jejich provedení, které jsou obecně platné pro celé území PR, jsou uvedeny v kap. 3.1.1 a nejsou zpravidla součástí popisu navrhovaných opatření v této tabulce. Priorita (1) označuje zásahy, které by bylo pro efektivní aktivní ochranu PR Kozohlůdky nutné realizovat v době platnosti tohoto plánu péče. Priorita (2) označuje návrhy vhodné k realizaci. Ovšem v případě nedostatku finančních prostředků může být jejich realizace posunuta do dalších let. Veškeré zásahy týkající se redukce dřevin provádět v mimohnízdním období (začátek X konec II). DP

Kód biotopu

Výměra Typ Termín Priorita Popis navrhovaných opatření managementu

Kosení 1

R2.3/R3.4

Po 15.8. 1

22,9986 Odstraňování dřevin

- 39 -

X-II

1

Postupné kosení vždy cca 1/10 plochy s vyhrabáním a odstraněním materiálu (možno využít k obnově ploch, kde budou prováděny disturbance) Odstraňovat křoviny a další dřeviny zarůstající otevřená rašeliniště.

DP

Kód biotopu

Výměra Typ Termín Priorita Popis navrhovaných opatření managementu

Tvorba tůní

Konec VIII-X

1

X-II

2

2

L10.1/L10.2

3,2586

Ponechání samovolnému vývoji, okraje březin rozvolnit

3

T1.9/T2.3

7,9212

Kosení

4

V4A/V1C/M1.1/M1.3/M1.5/M1.7

2,5163

Periodická obnova

3,8487

Rozvolnění křovin

X-II

1

X-II

2

-

-

5

K1/R2.3

1.seč do 15.6. 1 2. seč po 15.8.

6

L1/X12A

10,4541

Ponechání samovolnému vývoji, rozvolnění okrajů

7

X10

0,3712

Ponechání samovolnému vývoji

Konec VIII-X

1

8

X9A

0,3111

Postupná přeměna

15.715.3

2

9

R3.4

3,7349

Obnova narušením

Konec VIII-X

2

10

T1.9

2,7796

Obnova kosení

11

L10.1/R2.3

2,5343

Vytvoření světlin, udržení

- 40 -

1.seč do 15.6. 1 2. seč po 15.8.

X-II

1

Zejména se soustředit na menší plochy rašelinišť uvnitř souvislých porostů dřevin Soustavná tvorba a obnova systému tůní je nutná pro přežití klíčových oraganizmů tohoto území Centrum zapojených porostů ponechat bez zásahů. Je vhodné vytvořit plynulé přechody mezi otevřenými plochami a zapojenými porosty dřevin. Okraje porostů rozvolnit (parková krajina) v šířce cca 30 m a nadále udržovat rozvolněné jednak vyřezáváním náletů, jednak občasným pokosením a odstraněním stařiny (perioda cca 1x za 5-10 let) Mozaikové kosení 1-2 x ročně s ponecháním části ploch nepokosených ve formě pásů apod. Podle potřeby obnova tůní a vodních ploch v odvodňovacích stokách V tomto porostu je potřeba porosty podmáčených vrbin postupně potlačovat a vytvářet prostor k rozšíření vegetace R2.3 Centrum zapojených porostů ponechat bez zásahů. Je vhodné vytvořit plynulé přechody mezi otevřenými plochami a zapojenými porosty dřevin. Okraje porostů rozvolnit (parková krajina) v šířce cca 30 m a nadále udržovat rozvolněné jednak vyřezáváním náletů, jednak občasným pokosením a odstraněním stařiny (perioda cca 1x za 5-10 let) Rozvolnění porostů na zakmenění 0,7 s ponecháním biologicky významných stromů (doupných, hostících významné druhy hmyzu nebo hub apod. Stržení drnu, odvoz hmoty mimo PR (optimálně kompostování a rozvezení na zem. půdu). K obnově drnu využít seno ze sousedních rašelinných či lučních porostů. Odstraňovat případné pronikající invazní druhy a následně kosit. Zásah je vhodné provádět postupně, vždy cca 1/10-1/5 plochy a podle výsledků případně postup modifikovat. Na opuštěné bezkolencové louce obnovit seč – zpočátku nejméně 2x ročně s důrazem na odstranění porostů invazní třtiny křovištní. Před zahájením kosení odstranit většinu dřevin, možno ponechat vybrané solitéry. Odstraňováním dřevin udržet rozvolněný charakter porostu

DP

Kód biotopu

Výměra Typ Termín Priorita Popis navrhovaných opatření managementu světlého lesa, kosení světlin

s rašelinnými světlinami

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu nebudou používány biocidy, hnojiva a jiné chemické látky (v opodstatněných případech může jejich aplikaci povolit či nařídit pouze příslušný OOP) V okolí PR (EVL) nebudou bez souhlasu OOP umísťovány myslivecké objekty (krmelce, budky pro kachny, kazatelny, újediště atd.). Jako velmi účinná stabilizační a podpůrná opatření se nabízí obnova a stabilizace současných stojatých vodních ploch, budování nových zemních tůní na vhodných místech, popř. omezení rybochovu v přilehlých rybnících (s navazující kompenzací způsobené újmy vlastníkům). 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území PR je nově zaměřeno a označeno v souladu se zákonem. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nenavrhujeme žádná opatření. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území je rekreačně využíváno v podstatě jen při naučných vycházkách vedených odborníky. Současná míra rekreačního využívání veřejností na většině území proto nevyžaduje další regulaci. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na přístuponé cesty do PR osadit informační tabule o předmětech ochrany, významných druzích a společenstvech území a způsobech managementu. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Nutným požadavkem je pravidelný monitoring současných předmětů ochrany EVL – rašelinných lesů a rašelinišť a také populací tyrfofilních bezobratlých a významných druhů ptáků a plazů. Dále je potřeba sledovat případné negativní faktory, zejména provádět ichtyologický průzkum a kontrolovat výskyt nevhodných druhů ryb v odvodňovacích stokách. Žádoucí je monitoring dalších skupin vodní brouci, houby apod. a při managementu zohlednit i požadavky těchto skupin. V návaznosti na opatření obnova a tvorba tůní doporučujeme monitoring těchto ploch s důrazem na zjištění vlivu opatření na populace obojživelníků, vážek a dalších vodních bezobratlých, v případě úprav struh i na kontrolu pronikání nevhodných druhů ryb. Navrhuje se zajistit dlouhodobý monitoring kolísání hladiny podzemní vody v instalovaných pozorovacích sondách a hydrogeologických vrtech (podrobně viz Svoboda et al. 2012b). Vyhodnocení získaných měření je nutné využít k zajištění stabilizace hydrologických poměrů rašeliniště, především v souvislosti s omezováním nežádoucích aktivit v jeho širokém okolí.

- 41 -

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Uvedené ceny opakovaných zásahů jsou stanoveny orientačně na základě ceníku AOPK ČR platného pro rok 2011 (v cenách bez DPH). V případě IP a monitoringu jsou stanoveny jako ceny běžné za podobné objemy prací (ceníky AOPK jsou v tomto ohledu zpracovány zcela nereálně). Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační plochy) náklady za rok (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Postupné stržení drnu na ploše 9 (3,5 ha), odvoz, zpracování Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Obnova a údržba tůní Dle nabídky zpracovatele Kosení 110.000,Odstraňování dřevin 90.000,Tvorba a údržba soustavy tůní Dle nabídky zpracovatele Monitoring vybraných skupin bezobratlých (perioda 15.000,3-5 let) Mykologický monitoring realizovaných zásahů (1x 15.000,za 3 roky) Monitoring vlivu provedených zásahů (obojživelníci, dle rozsahu prací ptáci) Monitoring rostlinných společenstev (1x za 5let) 15.000,Opakované náklady celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 1.050.000,1.050.000,Dle nabídky zpracovatele 1.100.000,900.000,Dle nabídky zpracovatele 30.000,30.000,dle rozsahu prací 30.000,2.090.000,+ dle nabídky 3.140.000,+ dle nabídky

4.2 Použité podklady a zdroje informací Abazid D. et Kučerová A. (2002): Závěrečná zpráva podrobného a kontextového mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a Smaragd na lokalitě TA 3 Borkovická blata – Kozohlůdky (kód díla C0057) – 21 p., 3 tab., 32 photo, 6 map., ms. [depon. in: AOPK Praha]. Albrecht J. a kol., 2003: Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M.. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp. Beran M., 2014 – Údaje o výskytu makromycet PR Borkovická blata a PR Kozohlůdky – písemné sdělení, nepublikováno Dohnal Z. (1958): Borkovická blata. – Anthropozoikum, Praha, 7 (1957): 91–108. Hesoun P., 2012a: Podklady pro plán péče EVL Borkovicka blata – IP entomologie. Nepublikovaná zpráva. Depon. in Naturaservis s.r.o.

- 42 -

Hesoun P., 2012b: Podklady pro plán péče EVL Borkovicka blata – IP vážka jasnoskvrnná. Nepublikovaná zpráva. Depon. in Naturaservis s.r.o. Grulich V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84(3): 631–645. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. Lustyk P. [eds], 2010: Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. – AOPK, Praha. Kučerová, Abazid, 2014: Podklady pro plán péče EVL Borkovická blata - IP botanika. Nepublikováno, Depon. in Naturaservis s.r.o. Kotlaba F., 2003: Mykoflora přírodní rezervace Kozohlůdky v jižních Čechách. - Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. Vědy 43: 11-34. Pykal J. (1991): Inventarizační průzkum chráněného přírodního výtvoru „Kozohlůdky“ – Ptáci. – 8 p., 3 tab., 1 map., ms. Depon. in AOPK ČB, KÚ ČB et BM Soběslav. Svoboda, Fischer, Kubečková, Svobodová, Voska, Švorc, Vlach, 2012: Podklady pro plán péče EVL Borkovicka blata – IP hydrologie Nepublikovaná zpráva. Depon. in Naturaservis s.r.o. Svoboda A., Vlach P., Zeman O., Chaloupková M., Milický M. 2012b: Podklady pro plán péče EVL Borkovická blata - IP hydrogeologie. Nepublikováno, depon. NaturaServis s.r.o. Svoboda, Fischer, Fišer, 2013: Podklady pro plán péče EVL Borkovicka blata – IP obratlovci. Nepublikovaná zpráva. Depon. in Naturaservis s.r.o Šiška, P., 2005: Plán péče pro přírodní rezervaci Kozohlůdky na období od 1.1.2006 do 31.12.2015 – Ms.; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko České Budějovice. Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.: LHP pro LHC Jindřichův Hradec – 204 000, platnost od 1.1. 2006 do 31.12. 2015 Lesprojekt Stará Boleslav, s.r.o.: LHO pro LHC Soběslav, z.o. Jindřichův Hradec – 204 801, platnost od 1.1. 2006 do 31.12. 2015 Lesprojekt Brno, a.s.: LHP pro LHC Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Jihočeský kraj – 831 201, platnost od 1.1. 2008 do 31.12. 2017 Oblastní plány rozvoje lesů (2001): Přírodní lesní oblast 15b – Jihočeské pánve, podoblast Třeboňská pánev, ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka České Budějovice, 233s. Příloha časopisu Lesnická práce (1997): Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů, 48s. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Příloha nařízení vlády č.132/2005 Sb. ze dne 14.listopadu 2007, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Mapové podklady: předány Jihočeským krajem zpracovatelům projektu „Implementace Natura 2000 v Jihočeském kraji 2009 – 2013“ smlouvou o užití digitálních dat ze dne 30.3.2011. www.mapy.cz www.nature.cz www.natura2000.cz

- 43 -

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR PP PR ZCHÚ DP §

– Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – přírodní památka – přírodní rezervace – zvláště chráněné území – dílčí plocha = zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožený, §2 = silně ohrožený, §3 = ohrožený C (arabské číslice) = druhy Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka /ed/ 2001): C1 = kriticky ohrožený taxon, C2 = silně ohrožený taxon; C3 = ohrožený taxon; C4 = vzácnější taxon vyžadující pozornost, méně ohrožený velká písmena - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR – obratlovci (Plesník a kol., 2003) a dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. (Farkač a kol., 2005): CR – kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU - zranitelný, LC – málo dotčený, NT – téměř ohrožený EVL – evropsky významná lokalita LHP - lesní hospodářský plán LHC - lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářská osnova z.o. – zařizovací obvod SLT – soubor lesních typů OPRL – oblastní plán rozvoje lesů OOP – orgán ochrany přírody

- 44 -

5. Obsah

1. Základní údaje o zvláště chráněném území ................................................................................................... 1 1.1 Základní identifikační údaje ..................................................................................................................... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území .......................................................................................................................... 1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí............................................................... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................................................. 7 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími nebo významnými jevy ÚAP Jihočeského kraje ............. 7 1.6 Kategorie IUCN ..................................................................................................................................... 11 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ......................................................................................................................... 11 1.8 Předmět ochrany EVL ............................................................................................................................ 18 1.9 Cíl ochrany ............................................................................................................................................. 20 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předměty ochrany .................................................. 20 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................................................. 20 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti........................................................................................................................................ 26 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy .............................................. 28 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ......................................................... 29 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů v území a závěry pro další postup ........................................................................................................................................................... 33 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize........................................... 34 3. Plán zásahů a opatření.................................................................................................................................. 34 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ..................................................... 34 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ......................................................................................................................................................... 41 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................................... 41 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území........................................................... 41 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .......................................... 41 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ...................................................................................................... 41 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ................................................ 41 4. Závěrečné údaje ........................................................................................................................................... 42 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ............................................................................................................................................................ 42 4.2 Použité podklady a zdroje informací ...................................................................................................... 42 4.3 Seznam používaných zkratek ................................................................................................................. 44 5. Obsah ........................................................................................................................................................... 45 6. Přílohy.......................................................................................................................................................... 46

- 45 -

6. Přílohy Přílohy tištěné Tabulky:

Příloha T1- k bodu 3.1.2 -Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich

Mapy:

příloha M1-a: Orientační mapa s vyznačením území – širší okolí příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (4 listy z 10) příloha M4: Mapa dílčích ploch

Přílohy na DVD/CD Tabulky:

Příloha T1- k bodu 3.1.2 -Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich

Mapy:

příloha M1-a: Orientační mapa s vyznačením území – širší okolí příloha M1-b: Orientační mapa s vyznačením území - bezprostřední okolí příloha M1-c: Orientační mapa s vyznačením území – II. vojenské mapování příloha M1-d: Orientační mapa s vyznačením území – III. vojenské mapování příloha M1-e: Orientační mapa s vyznačením území – Historická ortofotomapa příloha M1-f: Orientační mapa s vyznačením území – Územně správní členění příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma příloha M3-a-1: Ochrana přírody a krajiny příloha M3-a-2: Natura 2000 příloha M3-b: Ochrana památek příloha M3-c: Ochrana podzemních a povrchových vodních zdrojů příloha M3-d: Zásobování vodou a vypouštění odpadních vod příloha M3-e: Ochrana nerostných surovin a ochrana před nepříznivými geologickými vlivy příloha M3-f: Znečištění životního prostředí příloha M3-g: Zemědělské hospodaření – evidence zemědělské půdy LPIS příloha M3-h: Lesnické hospodaření příloha M4: Mapa dílčích ploch příloha M5: Mapa dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích příloha M6: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha M7: Mapa typologická

- 46 -

Příloha T1 k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označen dílčí í JPRL plocha

výměra dílčí plochy (ha)

číslo rámcové směrnice / porostní typ 1/A

dřeviny

zastoupení dřevin (%)

průměrná výška porostu (m)

stupeň doporučený zásah přiroz e-nosti

naléha poznámka -vost

BO BR

100 +

6

C

Prořezávka

2

Do rezervace zasahuje pouze malá část skupiny 1a.

641Aa

1a

0,02

735D

2

0,76

1/A

BR BO

100 +

18

C

Bez zásahu.

3

BR tyčkovina.

735D

3

1,03

1/A

BO BR

90 10

14

C

Bez zásahu.

3

BO tyčkovina.

641Ba 735D

4

0,65

1/A

BO BR

100 +

17

C

Bez zásahu.

3

BO tyčkovina.

641Ba 735D

5

0,81

1/A

BO BR

100 +

19

C

Bez zásahu.

3

Značně diferencovaná slabá kmenovina.

641Ba 735D

7

0,99

1/A

SM BO OS BR OL

40 35 20 5 +

18

D

Slabší probírka zejména ve SM části pro podporu stability skupiny.

1

1A 641Ba 735D

101, 102, 501, 502, 503

3,61

-

-

-

-

-

Bez zásahu.

-

Smíšená kmenovina značně diferencovaná. Místy SM zmlazení. Porost pomístně proředěný – zejména ve SM části. Zvýšit stabilitu slabší probírkou. Bezlesí pomístními nálety stromů a keřů.

- 47 -

naléhavost – stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň – zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň – zásah vhodný, 3. stupeň – zásah odložitelný. stupeň přirozenosti – je vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním tak nepřímo působícími antropickými vlivy.

– A – les původní, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní

- 48 -

Tabulka T2 Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich DP

1

Kód biotopu

R2.3/R3.4

Výměra

22,9986

Typ managementu Termín

Priorita

Kosení

Po 15.8.

1

X-II

1

Odstraňování dřevin Tvorba tůní

2

L10.1/L10.2

3,2586

Ponechání samovolnému vývoji, okraje březin rozvolnit

3

T1.9/T2.3

7,9212

Kosení

4

V4A/V1C/M 1.1/M1.3/M1. 5/M1.7

2,5163

Periodická obnova

5

K1/R2.3

3,8487

Rozvolnění křovin

Konec VIII1 X

X-II

1.seč do 15.6. 2. seč po 15.8.

2

1

Konec VIII1 X X-II

Popis navrhovaných opatření Postupné kosení vždy cca 1/10 plochy s vyhrabáním a odstraněním materiálu (možno využít k obnově ploch, kde budou prováděny disturbance) Odstraňovat křoviny a další dřeviny zarůstající otevřená rašeliniště. Zejména se soustředit na menší plochy rašelinišť uvnitř souvislých porostů dřevin Soustavná tvorba a obnova systému tůní je nutná pro přežití klíčových oraganizmů tohoto území

Centrum zapojených porostů ponechat bez zásahů. Je vhodné vytvořit plynulé přechody mezi otevřenými plochami a zapojenými porosty dřevin. Okraje porostů rozvolnit (parková krajina) v šířce cca 30 m a nadále udržovat rozvolněné jednak vyřezáváním náletů, jednak občasným pokosením a odstraněním stařiny (perioda cca 1x za 5-10 let) Mozaikové kosení 1-2 x ročně s ponecháním části ploch nepokosených ve formě pásů apod.

Podle potřeby obnova tůní a vodních ploch v odvodňovacích stokách

1

V tomto porostu je potřeba porosty podmáčených vrbin postupně potlačovat a vytvářet prostor k rozšíření vegetace R2.3

6

L1/X12A

10,4541

Ponechání samovolnému vývoji, rozvolnění okrajů

X-II

2

Centrum zapojených porostů ponechat bez zásahů. Je vhodné vytvořit plynulé přechody mezi otevřenými plochami a zapojenými porosty dřevin. Okraje porostů rozvolnit (parková krajina) v šířce cca 30 m a nadále udržovat rozvolněné jednak vyřezáváním náletů, jednak občasným pokosením a odstraněním stařiny (perioda cca 1x za 5-10 let)

7

X10

0,3712

Ponechání samovolnému vývoji

-

-

-

8

X9A

0,3111

Postupná přeměna

-

2

9

R3.4

3,7349

Obnova narušením

Konec VIII- 2

-49-

Rozvolnění porostů na zakmenění 0,7 s ponecháním biologicky významných stromů (doupných, hostících významné druhy hmyzu nebo hub apod. Stržení drnu, odvoz hmoty mimo PR (optimálně kompostování a

DP

Kód biotopu

Výměra

Typ managementu Termín

Priorita

X

10

T1.9

2,7796

Obnova kosení

11

L10.1/R2.3

2,5343

Vytvoření světlin, udržení světlého lesa, kosení světlin

1.seč do 15.6. 2. seč po 15.8.

1

X-II

1

Popis navrhovaných opatření rozvezení na zem. půdu). K obnově drnu využít seno ze sousedních rašelinných či lučních porostů. Odstraňovat případné pronikající invazní druhy a následně kosit. Zásah je vhodné provádět postupně, vždy cca 1/10-1/5 plochy a podle výsledků případně postup modifikovat. Na opuštěné bezkolencové louce obnovit seč – zpočátku nejméně 2x ročně s důrazem na odstranění porostů invazní třtiny křovištní. Před zahájením kosení odstranit většinu dřevin, možno ponechat vybrané solitéry. Odstraňováním dřevinudržet rozvolněný charakter porostu s rašelinnými světlinami

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

-50-

1680/4 1615/15

1615/2

1615/13 1615/14

1615/1

1615/16 1615/17

1606/1 1617/21 1674

1617/5

1675

1617/12

1617/24 1617/25

1671

1617/1

1617/8 1617/23

1617/15

1617/9

1617/3 1617/10

1617/16 1749/2 1617/11

1617/17

1617/14

1617/2

1747/4

1617/13

1638/21

1659/9

1638/19 1638/22

1659/36

1638/23 1638/24

1637/22 1638/20

hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)

parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM

1638/18 1638/38

1638/25 1638/26

1606/1

1617/15

1617/21

1617/22 1617/16 1622/6 1617/17

1622/5

1622/4

1617/20 1617/2

1617/19

1617/18

1749/3

1625/2 1625/22

1749/2 1625/23

1619/4 1625/21 1638/19 1638/23 1638/24 1638/25

1638/29 1638/30 1638/28 1638/31

1638/27

1638/26

1638/42 1638/43 1638/41

1638/44

1638/32 1638/34 1638/35 1638/33

1638/45 1638/46

1638/50 1638/49

1638/36 1638/37

1638/47

1638/53


1625/1


1625/24

1622/6

1622/5

1622/4 1606/1 1617/20

1749/3 1625/23

1625/24

1625/25 1625/26

1625/8

1625/27 1625/21 1625/28 1625/29

1625/1

1625/30 1625/1



1625/12

1625/32

1659/9

1638/23 1638/24

1638/22 1638/20 1659/36

1638/19

1638/25 1638/18 1638/38

1638/54

1638/42 1638/39 1638/40 1638/41

1637/22 1659/37

1638/43

1637/39 1637/7 1637/29

1638/44 1638/45 1638/46

1637/23

1637/33 1637/31 1637/30

1659/38

1637/24 1637/1

1747/4 1659/39

1637/25

1637/2 1637/32

1659/40

1637/15

1637/26

1659/41

1637/4

1637/27 1637/35 1637/34

1637/36

1637/3

1280/45 1789/4 1637/37

1747/3 1640/26

1634 1280/15

1788/1 1637/38

1640/27

1637/28 1280/16



1635/3

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE KOZOHLŮDKY NA OBDOBÍ

Recommend Documents