PLÁN PÉČE O ZCHÚ „PŘÍRODNÍ REZERVACE FABIÁN“ NA OBDOBÍ 1.
1. 2014 – 31. 12. 2024
Zpracoval: NaturaServis, s.r.o., Ing. Jiří Wimmer
V Litvínově: 30. 6. 2014
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: schválen dne: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
599 přírodní rezervace Fabián nařízení kraje Jihočeský kraj 27/2011 19.7.2011 1.8.2011 16.8.2011
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Jihočeský okres: okres Jindřichův Hradec
překryv [m2] 2 656 360
překryv [ha] 265,64
obec s rozšířenou působností (ORP): ORP Jindřichův Hradec
překryv [m2] 2 656 360
překryv [ha] 265,64
obec s pověřeným obecním úřadem (POU): POU překryv [m2] Jindřichův Hradec 2 656 360
překryv [ha] 265,64
obec: obec Stráž nad Nežárkou
překryv [m2] 2 656 360
překryv [ha] 265,64
katastrální území: katastrální území Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou
překryv [m2] 2 656 360
překryv [ha] 265,64
rozdělení řešeného území do jednotlivých kategorií ochrany k 31.12. 2013: PP – přírodní památka, PR – přírodní rezervace, OP – ochranné pásmo, SO – smluvní ochrana dle § 39 ZOPK, ZO – ochrana dle § 45c odst. 2 ZOPK, tzv. „základní ochrana“.
název Fabián Fabián
kategorie OP PR
navržena do EVL ANO ANO
typ OP vyhlášené CELKEM
1
plocha části [ha] 243,30 22,34 265,64
Přílohy č. M1: Orientační mapy s vyznačením území příloha M1-a: Orientační mapa s vyznačením území – širší okolí podkladová mapa: ZM 200 © ČÚZK (Základní mapa České republiky 1:200 000 (ZM 200) je základním státním mapovým dílem středního měřítka a je koncipována jako přehledná obecně zeměpisná mapa. Zobrazuje celé území České republiky v souvislém kladu mapových listů, území České republiky je zobrazeno na 18 mapových listech.).
příloha M1-b: Orientační mapa s vyznačením území - bezprostřední okolí podkladová mapa: ZM10 © ČÚZK (Základní mapa České republiky 1:10 000 (ZM 10) je základním státním mapovým dílem a je nejpodrobnější základní mapou středního měřítka. Zobrazuje území České republiky v souvislém kladu mapových listů. Rozměry a označení mapových listů ZM 10 jsou odvozeny z mapového listu Základní mapy České republiky 1 : 50 000, rozděleného na 25 dílů.).
příloha M1-c: Orientační mapa s vyznačením území – II. vojenské mapování podkladová mapa: II. vojenské mapování © CENIA (Kompletní soubor II. vojenského (Františkova) mapování z let 1836 - 1852, který byl získán v rámci projektu VaV/640/2/01 - Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny (řešen v letech 2001 - 2002). Geodetickým základem II. vojenského mapování byla vojenská triangulace, takže se oproti I. vojenskému mapování vyznačuje zvýšenou mírou přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000). Digitalizace mapových podkladů byla provedena ve spolupráci CENIA, česká informační agentura životního prostředí a Laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně.).
příloha M1-d: Orientační mapa s vyznačením území – III. vojenské mapování podkladová mapa: III. vojenské mapování © UJEP, CENIA, Ministerstvo životního prostředí (Ortorektifikované Speciální mapy III. vojenského mapování v měřítku 1:75 000. Původní mapování probíhalo v 80. letech 19. století, následně však bylo provedeno několik aktualizací. Mapy v této datové sadě byly vydány v období těsně před nebo po druhé světové válce (1935 - 1938 a 1946 - 1947), ale zobrazují stav území nejčastěji z konce 20. a začátku 30. let minulého století. Nejnovější mapové listy již obsahují dotisk kilometrové sítě souřadnic S-JTSK nebo pro znázornění výškopisu kromě šrafování používají už i vrstevnice. Polohová přesnost speciálních map kolísá, existují znatelné lokální deformace, odchylky na některých místech dosahují přes 100 metrů. Pro zpracování bezešvého obrazu byly použity z převážné většiny již naskenované mapové listy speciálních map III. vojenského mapování vytvořené Laboratoří geoinformatiky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v rámci řešení projektu VaV pro Ministerstvo životního prostředí. Chybějící mapové listy 3955 Hradec Králové, 4060 Ostrava a 4061 Karviná byly získány ze soukromého archivu a naskenovány dodatečně prostřednictvím CENIA. Ortorektifikaci jednotlivých mapových listů pro CENIA vytvořila Slovenská agentúra životného prostredia. Sloučení mapových listů do výsledného bezešvého mapového obrazu provedla CENIA.).
příloha M1-e: Orientační mapa s vyznačením území – Historická ortofotomapa podkladová mapa: Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010; Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2009 (V rámci metodické části (1. etapy) projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM) byla vytvořena ortofotomapa České republiky z historických snímků prvního plošného celostátního leteckého snímkování z 50. let. Podklady – letecké měřické snímky poskytnuté Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem (VGHMÚř) Dobruška - zpracovala a historické ortofoto dodala společnost GEODIS BRNO, spol. s r.o.).
příloha M1-f: Orientační mapa s vyznačením území – Územně správní členění podkladová mapa: Data registru územní identifikace, adres a nemovitostí v Jihočeském kraji © ČÚZK (provozovatel registru)
Poznámka: Vyznačení území na podkladu aktuální Ortofotomapy (2010 – 2011) je součástí přílohy M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
2
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí V rámci projektu implementace soustavy NATURA2000 (aktualizace plánů péče po vyhlášení všech ZCHÚ) je celková výměra řešeného území pro identifikaci parcel je 171 926 848 m2. V tomto vymezení bylo celkem identifikováno 19439 parcel nebo jejich částí. Aktualizace parcelního vymezení byla prováděna nad vrstvami platnými ke dni 31.12. 2013. Bylo postupováno tak, že funkcí průnik byl zjištěn překryv vymezeného území s jednotlivými typy podkladů v pořadí DKM, KM-D, UKM. Po provedení průniku byla vždy příslušná část identifikovaného území smazána, na konci tedy zůstala vrstva fragmentů, které nepatří do žádné z uvedených vrstev – „díry“ (viz níže). Původ parcelního vymezení: DKM - digitální katastrální mapa vzniklá obnovou operátu novým mapováním, případně přepracováním dosavadních map KN v měřítku 1:1000 a 1:2000 v souřadnicovém systému S-JTSK, je součástí ISKN - Informační systém katastru nemovitostí. (Vzniká digitalizací map v měřítku 1:1000 a 1:2000.) KM-D - katastrální mapa digitalizovaná, zpravidla vzniká přepracováním z map v měřítku 1:2880 v souřadnicovém systému stabilního katastru (tedy není v klasickém souřadnicovém systému). Tato mapa není součástí ISKN (informačního systému katastru nemovitostí). Pokud není na území této mapy prováděno nové mapování (a vznik DKM), tak se tato mapa převádí na mapu KMD, která pak je součástí ISKN a je nadále udržována v souřadnicovém systému S-JTSK. ÚKM (účelová katastrální mapa) Jihočeského kraje - digitální vektorové mapové dílo, odvozené od analogové katastrální mapy, zpracované v bezešvém a souvislém zobrazení v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále „S-JTSK“), ÚKM je částí DMVS.
původ
počet parcel nebo částí
plocha v m2
podíl
DKM
14 400
121 053 668 70,44%
KM-D
2 053
21 554 599 12,54%
UKM
2 946
29 255 952 17,02%
19 439
171 864 219
Různé zdroje podkladových map přinášejí zejména kolem hranic katastrů s různým původem dvě hlavní chyby ve vymezení – „díry“ a „překryv parcel“: Jako díry jsme označili drobně drobné fragmenty v řešeném území, které nemají žádné parcelní vymezení. Celková plocha „děr“ v rámci celého projektu představuje plochu 8,43 ha, tj. 0,05%. Na hranicích katastrů dochází rovněž k překryvu parcel, zpravidla se jedná o překryv v řádu metrů. Tato chyba je běžným způsobem obtížně identifikovatelná (lze ji určit např. pomocí nástroje topologie), ale ve většině případů neopravitelná. Pokud dojde k překryvu parcel stejného původu, je neurčitelné, která ze dvou parcel je správně vymezena, zejména v souvislosti s tím, že zpravidla chybí rastrový podklad, nebo i ten je nepřesný. V rámci celého projektu dochází k překryvům na ploše 2,17 ha, tj. 0,01%. Vzhledem ke skutečnosti, že vytvořená vrstva parcelního vymezení slouží jako orientační podklad zejména pro plány péče je snaha o odstranění uvedených chyb zbytečná z hlediska časové náročnosti v kontextu s dosaženým výsledkem. V Jihočeském kraji byla v roce 2013 vytvořena ÚKM, která bude opět aktualizována. V průběhu první poloviny roku 2014 je avizováno dodání dalších DKM, které budou řešit situaci např. v územích, kde je v současnosti pouze ÚKM. Tudíž jakékoli parcelní vymezení a identifikace vlastníků je dnem vytvoření zastaralá a neplatná. Vzhledem k výše uvedenému bylo na základě jednání s krajským úřadem stanoveno, že parcelní vymezení bude provedeno pouze na úrovni KN. U parcel, které nejsou zapsány na LV bude v příslušné kolonce LV uvedeno 0, součástí parcelního vymezení nebude seznam parcel ZE (PK). Aktuálně je v rámci celého projektu nezavlastněno 843 parcel KN, které představují 7,89% řešeného území a převážně se nacházejí v částech, kde je avizováno dodání DKM v roce 2014. Výměra parcely v ZCHÚ (OP, nZCHÚ) byla zjištěna pomocí programu ESRI ArcGIS 10.1, funkcí průnik (Intersect). Výsledná hodnota byla zaokrouhlena na celé metry čtvereční. Tím došlo k tomu, že u některých níže uvedených parcel se objevuje hodnota 0, která znamená, že je zasaženo méně než 0,5 m2. Po dohodě s krajským úřadem jsou i tyto parcely uvedeny v seznamu. Výměra parcely zapsaná v KN je rovněž zjišťována různými způsoby a může být zatížena určitou chybou, to znamená, že v některých případech se může stát, že vypočtená poměrná část parcely je větší, než výměra parcely zapsaná v KN.
3
Zvláště chráněné území: Katastrální území: 629456 Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou Číslo parcely
Původ parcelního
Druh pozemku
Způsob využití pozemku
Číslo
podle KN
vymezení
podle KN
podle KN
LV
816/1
DKM
lesní pozemek
Výměra celková podle KN (m2) 217
11 058 332
CELKEM
Dotčená část parc. (m2) 223 394 223 394
Ochranné pásmo: Katastrální území: 629456 Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou Číslo parcely
Původ parcelního
Druh pozemku
Způsob využití pozemku
Číslo
podle KN
vymezení
podle KN
podle KN
LV
788
DKM
ostatní plocha
792
DKM
816/1
DKM
manipulační plocha
Výměra celková podle KN (m2)
Dotčená část parc. (m2)
152
2 158
119
trvalý travní porost
152
5 476
21
lesní pozemek
217
11 058 332
2 432 827
CELKEM
2 432 967
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma podkladová mapa: Ortofotomapa 2010-2011 © ČÚZK, hranice katastrů - Data registru územní identifikace, adres a nemovitostí v Jihočeském kraji © ČÚZK; parcely DKM, KM-D © ČÚZK - Hranice parcel v území pokrytém oficiální digitalizací ČUZK, digitální katastrální mapou (DKM) nebo katastrální mapou digitalizovanou (KM-D), aktualizováno 4x ročně; parcely ÚKM © Jihočeský kraj (prvotní pořízení dat v roce 2012 firma Gefos, aktualizace 1-3/2013 2013 firma Georeál, od 1.11.2013 aktualizováno katastrálním úřadem).
4
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
ZCHÚ OP Druh pozemku plocha v plocha v ha ha lesní pozemky
vodní plochy
22,3394
0,0000
ZCHÚ návrh plocha v ha
243,2827
0,0000
Způsob využití pozemku
0,0000 zamokřená plocha
0,0000
0,0000 rybník nebo nádrž
0,0000
vodní tok
0,0000
neplodná půda
0,0000
ostatní způsoby využití
0,0000
trvalé travní porosty
0,0000
0,0021
0,0000
orná půda
0,0000
0,0000
0,0000
ostatní zemědělské pozemky
0,0000
0,0000
0,0000
ostatní plochy
0,0000
0,0119
0,0000
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
ZCHÚ a nZCHÚ plocha v ha
0,0000
0,0000
0,0000
22,3394
243,2967
0,0000
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími nebo významnými jevy ÚAP Jihočeského kraje Přílohy č. M3: mapy se zákresem situace v řešeném území Ochrana přírody a krajiny (příloha M3-a-1): podkladová mapa: ZM10 © ČÚZK
národní park: chráněná krajinná oblast:
NENÍ NENÍ
Zdroj dat: Vrstva hranic velkoplošných zvláště chráněných území České republiky vyhlášených podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jak vyplývá z pozdějších změn; © AOPK ČR
jiné zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo:
NENÍ
Zdroj dat: Vrstva hranic maloplošných zvláště chráněných území v České republice vyhlášených podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jak vyplývá z pozdějších změn. © AOPK ČR
přírodní park: název Homolka - Vojířov
zřizovací dokument
překryv [ha]
Nařízení JčK č.4/2004
265,64
Zdroj dat: Hranice přírodních parků podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. © Jihočeský kraj
5
regionální a nadregionální ÚSES: část prvek ÚSES OP PR
NC NC
překryv ha 243,30 22,34
název Vojířov Vojířov
Zdroje dat: Vrstva regionálního ÚSESu (biocentra, biokoridory) podle koncepce ochrany přírody a krajiny schválené Radou JčK dne 20.3.2008 (usnesení č. 256/2008/RK); ZÚR JČK vydané usnesením Jihočeského kraje č. 293/2011/ZK-26 ze dne 13.9.2011 - ÚSES. Jedná se o závazné vymezení prvků územního systému ekologické stability na úrovni územně plánovací dokumentace kraje (RBK, RBC, NRBK, NRBC). © Jihočeský kraj
migračně významná území:
ANO
Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Základní pracovní mapové měřítko je 1:50 000. © AOPK ČR
lokalita zvláště chráněných druhů nadregionálního významu:
NENÍ
Zdroj dat: Datová sada lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem © AOPK ČR
Natura 2000 (příloha M3-a-2): ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
CZ0311033 Třeboňsko CZ0310001 Fabián – Homolka
Zdroj dat: Natura 2000 - evropsky významné lokality; Natura 2000 – ptačí oblasti, © AOPK ČR; návrh změny hranic EVL © Jihočeský kraj, Sdružení Jižní Čechy NATURA 2000; podkladová mapa: Ortofotomapa 2010-2011 © ČÚZK
Nedílnou a podstatnou částí projektu Implementace soustavy NATURA2000 je revize hranic EVL stanovených aktuálně platným nařízením vlády a návrh jejich změn. Odůvodnění změn hranic EVL je zpracováváno samostatně mimo vlastní projekt a bude předloženo v průběhu roku 2014 prostřednictvím příslušných orgánů (AOPK, MŽP) EK s návrhem a žádostí na akceptaci změny hranice. Do doby, než bude tento proces uzavřen je stále platná hranice EVL dle příslušného nařízení vlády. V praxi to znamená, že fragmenty, které jsou navrženy k vyřazení z EVL (a tudíž zde nebyla zajištěna ochrana formou zřízení ZCHÚ) jsou i nadále částí EVL chráněnou dle ustanovení § 45 c odst. 2 zákona. Zákres rozdílu změn na lokalitě je uveden v mapové příloze M3-a-2. Vybrané skupiny jevů u územně analytických podkladů Jihočeského kraje: podkladová mapa: ZM10 © ČÚZK
Dle metodiky pro zpracování plánů péče a na základě jednání s krajským úřadem, jako příslušným orgánem ochrany přírody, byly vybrány následující skupiny jevů a vrstvy jednotlivých jevů, které mohou mít v řešeném území vliv na realizaci managementových opatření, popř. mohou nějakým způsobem lokalitu ovlivnit. V případě nutnosti zásahu v ploše, která se kryje s některou z níže uvedených vrstev jevů je nutné záměr předem konzultovat s příslušným orgánem nebo organizací. Uvedené jevy jsou zpracovány pouze jako mapová příloha pro jednotlivé skupiny a to včetně zákresu okolí lokality. Podrobný popis jednotlivých jevů je k dispozici na příslušných odborech krajského úřad, popř. u poskytovatele dat. A. Ochrana památek (příloha M3-b) Poskytovatelem dat je v rámci územního plánování NPÚ. Ochrana památek má vliv zejména na realizaci managementových opatření, zvláště je-li toto spojeno se zásahem do terénu, nebo se změnou krajinné charakteristiky. Jakékoli zásahy v oblastech překrývajících se s některou z níže uvedených vrstev je nutno zásah předem konzultovat s příslušným pracovištěm NPÚ (popř. s pracovníky příslušného regionálního muzea). 6
Toto se týká i relativně „drobných“ zásahů, jako je např. umisťování hraničníků nebo informačních tabulí. Ke střetu může dojít i při hospodaření na pozemcích, zejména v archeologických lokalitách – např. meliorace zemědělských pozemků, odstraňování pařezů na lesních pozemcích apod., proto i obdobné zásahy je vhodné předem konzultovat a dále postupovat dle pokynů NPÚ.
− − − − − − − − −
Památka zapsaná v seznamu UNESCO Národní kulturní památka Vesnická památková zóna Vesnická památková rezervace Městská památková zóna Městská památková rezervace Krajinná památková zóna Archeologická památková rezervace Území archeologických nálezů* *v mapě není uvedeno území kategorie III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (tzv. „zbytek území kraje“) a kategorie IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod.
B. Ochrana podzemních a povrchových vodních zdrojů (příloha M3-c) Výskyt níže uvedených jevů v řešeném území nebo jeho okolí může mít vliv zejména na realizaci opatření, která mohou ovlivnit kvalitu vod. Takové záměry je nutno konzultovat předem s příslušným vodoprávním úřadem, popř. s Ministerstvem zdravotnictví.
− − − −
Ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně – vnitřní Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně – vnější Poskytovatelem údajů o území je ORP – příslušný vodoprávní úřad, případně ve spolupráci s VÚV TGM
− Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I. stupně − Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II. stupně Poskytovatelem údajů je Ministerstvo zdravotnictví
− Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV jsou stanoveny na základě nařízení vlády. Poskytovatelem údaje o území je VÚV TGM.
C. Zásobování vodou a vypouštění odpadních vod (příloha M3-d) − Zdroje vody - bez rozlišení včetně ochranného pásma − Objekt podzemních vod využívaný k odběru vody včetně ochr. pásma − Zdroje - místo odběru vody včetně ochranného pásma − Zdroje - pramen využívaný pro odběr vody včetně ochr. pásma Poskytovatelem je vodoprávní úřad příslušné ORP, případně ve spolupráci s VÚV TGM.
− Hlavní vodovodní řad včetně ochranného pásma − Hlavní kanalizační sběrač včetně ochranného pásma − Čistírna odpadních vod včetně ochranného pásma
Poskytovatelem údajů o území je příslušná obec, na jejíž území se dané zařízení nachází.
D. Ochrana nerostných surovin a ochrana před nepříznivými geologickými vlivy (příloha M3-e) Existence níže uvedených jevů má přímý dopad zejména na realizaci managementových opatření, (např. pracovníci provádějící zásah v dobývacím prostoru musí být proškoleni). Existence jevů v místě nebo okolí může mít i přímý vliv na vývoj dotčené lokality.
− Dobývací prostor – těžený − Dobývací prostor – netěžený
7
Poskytovatelem dat je Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského.
− Ložisko nerostných surovin – plošné − Prognózní zdroj nerostných surovin – plošný
Pro obojí je výchozím zdrojem vrstva Loziska_p a různé typy odděluje atribut (sloupec) SUBREGISTR: Česká geologická služba (ČGS) je poskytovatelem B, P, R – tedy výhradních ložisek, prognózních zdrojů vyhrazených nerostů, prognózních zdrojů nevyhrazených nerostů. Atribut D, tedy nevýhradní ložiska, byla získána v rámci spolupráce s ČGS při 1. aktualizaci ZÚR. Nevýhradní ložiska byla poskytnuta podruhé, poprvé to bylo pro ZÚR v červnu 2011. Důležitost evidence nevýhradních ložisek vyplývá z předchozích dohod, kdy již pro tvorbu ZÚR bylo do výkresové části MŽP požadováno jejich doplnění. V této vrstvě jsou dále subtypy N nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) a Q – prognózní zdroje neschválené. Tyto byly zařazeny na základě konzultace s pracovníkem ČGS, který je doporučuje ponechat v této vrstvě. Data N a Q byla znovu doplněna z podkladů pro ZÚR Jčk, kdy od roku 2011 nebyla aktualizována. (nebilancovaná ložiska jsou z 14.6. 2011, neschválené prognózy podobně tomuto datu, není k dispozici ověření).
− Chráněné ložiskové území
Vrstva CHLÚ dle § 16 a násl. zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); poskytovatelem dat je Česká geologická služba.
− Staré důlní dílo vč. ochranného pásma
Poskytovatelem dat je Česká geologická služba.
− Odkaliště vč. ochranného pásma
Poskytovatelem jsou ORP. Garance správnosti, úplnosti a aktuálnosti jsou záležitostí těžebních organizací, případně OBÚ.
− Poddolované území − Sesuvné území
Poskytovatelem dat je Česká geologická služba. Dle její směrnice poskytují tato data bez garance správnosti, úplnosti a aktuálnosti. Ve vrstvě PodUz_p byla v ORP Český Krumlov nahrazena data od ČGS podrobnějšími daty získanými od ORP.
E. Znečištění životního prostředí (příloha M3-f) Existence níže uvedených jevů v dotčené lokalitě nebo v jejím okolí může mít přímý (zejména negativní) vliv na stav lokality a její další vývoj.
− Skládka odpadů včetně ochranného pásma − Plocha areálu skládky odpadů − Spalovna včetně ochranného pásma
Poskytovatelem dat jsou jednotlivé ORP (na území VVP Boletice je to pak Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice (VUSS)).
− Objekty nebo zařízení skupiny A, B s nebezpečnými látkami − Plocha areálů objektů nebo zařízení skupiny A, B s nebezpečnými látkami Poskytovatelem dat je Krajský úřad – Jihočeský kraj
− Plochy starých zátěží nadmístního významu navržené k asanaci Poskytovatelem dat jsou jednotlivé ORP
F. Zemědělské hospodaření – evidence zemědělské půdy LPIS (příloha M3-g) Ministerstvo zemědělství poskytuje bezplatný přístup ke svým vybraným geografickým datům registru půdy (LPIS) prostřednictvím WMS (Web Map Service) a WFS (Web Feature Service) dle standardu OGC. Data jsou poskytována za území celé České republiky. Pro potřeby opatření v předmětné lokalitě je rozhodující vymezení jednotlivých půdních bloků a stanovený typ hospodaření.
G. Lesnické hospodaření – lesní půda (příloha M3-h) Orientační přehled lesní půdy v jednotlivých lokalitách a jejich okolí se základním rozdělením na lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení. Součástí je i zobrazení ochranného pásma lesa. Podkladem jsou ÚAP Jihočeského kraje.
8
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany přírodní rezervace dle článku 3 NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 27/2011 ze dne 19. 7. 2011, kterým se zřizuje přírodní rezervace Fabián: Článek 3 Poslání přírodní rezervace Posláním přírodní rezervace Fabián je ochrana přírodě blízkých porostů acidofilních a květnatých bučin a na ně vázaných významných druhů rostlin a živočichů. Dále je posláním přírodní rezervace ochrana druhů a stanovišť EVL. Seznam druhů a stanovišť EVL podle článku 2 je uveden v příslušné příloze nařízení vlády 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 22. 12. 2004. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy
název ekosystému Svaz LBC Květnaté bučiny a jedliny Fagion sylvaticae (L5.1 Květnaté bučiny)
podíl plochy v PR/OP 1 (%)
stupeň vzácnosti/ ohrožení 2
12,54/3,31
3/b
Svaz LBE Acidofilní bučiny a jedliny Luzulo-Fagion sylvaticae (L5.4 Acidofilní bučiny) 80,77/75,92
3/b
popis ekosystému v netypických a druhově velmi ochuzených fragmentech uprostřed acidofilních bučin, s nimiž tvoří mozaiku, výskyt většinou ve vrcholových partiích se zazemněnou sutí převažující společenstvo, většinou nahé bučiny stojící mezi acidofilními a květnatými bučinami, pro absenci diagnostických druhů zařaditelné pouze na úrovni řádu Fagetalia
Název společenstva je uveden podle díla Vegetace České republiky 1-4 (Chytrý ed. 2007-2014) včetně kódu, v závorce pak označení přírodního biotopu dle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý a kol. 2010). U rostlinných společenstev je použita stupnice ohrožení a vzácnosti dle Moravce (1995): 2 – asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, 3 – asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, 4 – asociace bez ohrožení lidskou činností /a – vzácná, /b – dostatečně hojná
B. druhy Rostliny, živočichové ani útvary neživé přírody nejsou v PR ani v EVL předmětem ochrany. V dalším textu jsou pro úplnost uvedeny zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin, hub a živočichů. 1 2
PR = Přírodní rezervace, OP = ochranné pásmo Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení (Moravec 1995) 9
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 9130 Bučiny typu Asperulo-Fagetum
podíl plochy v ZCHÚ (%) 12,54
9110 Bučiny typu Luzulo-Fagetum
80,77
popis biotopu typu přírodního stanoviště v netypických a druhově velmi ochuzených fragmentech uprostřed acidofilních bučin, s nimiž tvoří mozaiku, výskyt většinou ve vrcholových partiích se zazemněnou sutí převažující společenstvo, většinou nahé bučiny stojící mezi acidofilními a květnatými bučinami, pro absenci diagnostických druhů zařaditelné pouze na úrovni řádu Fagetalia
B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
čáp černý Ciconia nigra
v území nebyl zjištěn, výskyt pravděpodobný jedinec
datel černý Dryocopus martius orel mořský Haliaeetus albicilla žluna šedá Picus cranus
Kategorie ochrany popis biotopu druhu vyhláška 395/1992 Sb. / červený seznam §2/VU rozsáhlejší především s míšené lesy s potoky a tůněmi -/LC
severní část PR Fabián
uveden v minulém §1/CR lesní porosty v rybničnatých oblasplánu péče tech -/VU lesní porosty v území nebyl zjištěn, výskyt pravděpodobný Kategorie ohrožení dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožený druh, §2 = silně ohrožený druh, §3 = ohrožený druh; kategorie dle červeného seznamu (Plesník a kol. 2003): LC = málo dotčený druh, EN = ohrožený druh, VU = zranitelný druh, NT = téměř ohrožený druh, CR = kriticky ohrožený druh, NE = nevyhodnocen.
1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany v celé EVL (PR a OP) je udržet současný stav lesních společenstev acidofilních a květnatých bučin a na ně vázaných populací typických druhů rostlin a živočichů a zároveň mimo vlastní PR cílenými zásahy zajistit úpravu neodpovídající dřevinné skladby. Návrh managementu je zaměřený na postupnou redukci nežádoucích výsadeb stanovištně a geograficky nepůvodních druhů dřevin, eliminaci jejich nežádoucího zmlazování z okolních lesních kulticenóz a na potlačení tlaku spárkaté zvěře. Perspektivním záměrem je postupná změna dřevinné skladby ve skupinách s převahou smrku a v dlouhodobém výhledu návrh převodu na věkově a prostorově diferencované porosty s víceméně přirozenou skladbou, na ploše PR se samovolným vývojem s uplatněním přírodních procesů, v OP s uplatněním jemných způsobů hospodaření (podrostní způsob kombinovaný se skupinovitým až jednotlivým výběrem). Historické výsadby dubu budou přes jeho nepůvodnost na stanovištích bučin zachovány a obhospodařovány dosavadním způsobem.
10
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět a cíl ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území je vymezeno v lesním komplexu Homolka na S-J orientovaném zalesněném hřebenu v rozsáhlém lesním komplexu Dubovice mezi Příbrazí a Novým Vojířovem. Střed lokality (vrchol Homolka) je vzdálen zhruba 4,1 km JV od obce Příbraz, 4,6 km Z od obce Nový Vojířov a zhruba 12 km JJZ od Jindřichova Hradce. Jádrová část území je tvořena vrcholy Fabián (614,8 m n. m. a 615,3 m n. m.) a Homolka (614,7 m n. m.) Nadmořská výška území se pohybuje mezi 560 a 615 m n. m. Přirozenou hranici území tvoří hranice prostorového rozdělení lesa – je vymezena dílci 253 B, G. Z hlediska Regionálního členění reliéfu dle Zeměpisného lexikonu ČR (DEMEK & MACKOVČIN 2006) patří řešené území provincii Česká vysočina, soustavě Českomoravské, podsoustavě Českomoravská vrchovina, celku Javořická vrchovina, podcelku Novobystřická vrchovina, okrsku Homolka – IIC-6-B-1. Na geologické stavbě řešeného území se podílí jednotvárná série moldanubika, která tvoří skalní základ. Moldanubikum je zastoupeno drobnozrnným až středně zrnitým leukokrátním muskovitickým granitem typu Homolka s žílou aplopegmatitu. Půdní pokryv tvoří mesobazická až dystrická kambizem, místy podzol arenický železitý, na sutích přechází do kambického rankeru, na skalních vrcholech jsou vyvinuty i litozemě. Na prameništích a okolo vodních toků jsou vyvinuty gleje. Reliéf tvoří podlouhlý hřeben s několika vrcholy, sedly a přilehlými svahy. Na vrcholech se nalézají periglaciálním zvětráváním vypreparované mrazové sruby, izolované skály a svahová suť (ALBRECHT et al. 2003). Významným fenoménem je výskyt písčitých překryvů na žulových zvětralinách, vzniklých navátím ze sousední Třeboňské pánve. Pro území je charakteristický vrchovinný reliéf, s mohutným hřbetem protáhlým zhruba S-J směrem, s plochými vrcholy a hřbety, při okrajích ojediněle se zaříznutými údolími drobných vodních toků. Na západ od území reliéf relativně strmě přechází do ploché, mírně zvlněné Třeboňské pánve. J-JV část území je odvodňována Koštěnickým potokem (č. povodí 1-07-02-026), S-SV část území Pstruhovým potokem (č. povodí 1-07-02-024) a Z část pak Lásenicí (č. povodí 1-0703-054). Krajinný ráz širšího okolí je charakteristický vysokým zastoupením rozlehlých lesních komplexů pokrývajících území po obou stranách česko-rakouské hranice. Významnou páteř tvoří Koštěnický potok s přítoky (Pstruhový potok) a rozlehlým Staňkovským rybníkem. Rozsáhlejší plochy zemědělské půdy a rybníků jsou až v sousední Třeboňské pánvi (Staňkov, Mirochov, Příbraz, Hutě u Příbraze), v Novobystřické vrchovině pak v okolí Nového Vojířova, Sedla a Číměře. Podle klimatické klasifikace (QUITT 1970) náleží celé území k mírně teplé klimatické oblasti a v rámci ní k okrsku MT 7. Okrsek MT 7 je charakterizován normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Z hlediska fytogeografického členění ČSR (DOSTÁL 1957) lze řešené území zařadit do oblasti A - oblast středoevropské lesní květeny - Hercynicum, podoblasti A3 - podoblast přechodné květeny hercynské - Subhercynicum, obvodu b – Hercynicum submontanum. Podle 11
regionálně fytogeografického členění ČR (SKALICKÝ 1988) patří území do fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, do okresu 67 Českomoravská vrchovina. Dle přírodních lesních oblastí (PLÍVA, ŽLÁBEK 1986, OPRL ÚHÚL 2002) území patří do PLO 16. Českomoravská vrchovina. Celé území PR spadá do základní varianty biochory 4PR Pahorkatiny na kyselých plutonitech 4. v.s., vymezené v rámci bioregionu 1.47 Novobystřického v podprovincii hercynské. Podle Geobotanické mapy ČSSR (MIKYŠKA a kol. 1968) jsou na celém území z hlediska rekonstruované vegetace mapovány bikové bučiny (LF). Podle mapy potenciální vegetace (Neuhäuslová a kol., 1998) patří celá lokalita do jednotky potenciální vegetace 18 – Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Převedeno na syntaxony jsou zastoupeny sv. Luzulo-Fagion sylvaticae, Fagion sylvaticae. Přehled zvláště chráněných a významných druhů rostlin a živočichů Cévnaté rostliny
název druhu dřípatka horská Soldanella montana jedle bělokorá Abies alba jmelí bílé jedlové Viscum album subsp. abietis plavuň pučivá Lycopodium annotinum vrbovka tmavá Epilobium obscurum
aktuální početnost stupeň ohrožení nebo vitalita popu- vyhl.395/ČS2012/ popis biotopu druhu lace v ZCHÚ ČK2013 3 ojediněle §3/C3/na jedné mikrolokalitě na okraji prameniště jako příměs v bučinách, výjivtroušená příměs, -/C4a/C4 mečně tvoří čisté porosty ojediněle v podrostu ve zmlazení vzácně -/C3/C3 v místech vyššího zastoupení jedle ojediněle §3/C3/C3 ojediněle v jednom segmentu v bučině na padlém kmenu ojediněle roztrouše- -/C3/C3 malá prameniště ně
Kategorie vyhlášky 395/1992 Sb., Červeného seznamu a Červené knihy jsou uvedeny kódem u jednotlivých druhů. Kategorie podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožený, §2 = silně ohrožený, §3 = ohrožený. Kategorie podle Červeného seznamu: C1 = kriticky ohrožený, C2 = silně ohrožený, C3 = ohrožený, C4a = vzácnější taxony vyžadující pozornost – blízké ohrožení, C4b = vzácnější taxony vyžadující pozornost – s chybějícími informacemi. Kategorie podle Červené knihy: C1 = kriticky ohrožený, C2 = silně ohrožený, C3 = ohrožený či zranitelný, C4 = vzácnější taxony vyžadující další pozornost, D2 = nedokonale známě taxony.
Vyšší houby (Makromycety) V minulém plánu péče jsou z PR uváděny druhy Červeného seznamu hub (Makromycetů) České republiky (Holec, Beran 2006): Název druhu kalichovka leptoniová Omphalina epichysium korálovec jedlový Hericium flagellum liška Friesova Cantharellus friesii
stupeň ohrožení vyhl.395/ČS -/EN -/NT -/VU
popis biotopu druhu vzácně na značně zetlelém dřevě převážně smrku a jedle saproparazit rostoucí především na odumřelých kmenech jedle a smrku mykorrhizní druh acidofilních bučin
3
vyhl.395 = Vyhláška č.395/1992 Sb. k zákonu č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ČS = Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012), ČK= Červená kniha květeny jižní části Čech (Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M., Hans V. 2013) 12
Název druhu
stupeň ohrožení vyhl.395/ČS
mozkovka rosolovitá Ascotremella faginea štítovka Thomsonova Pluteus thomsonii
§2/VU -/EN
popis biotopu druhu saprotrofní druh na odumřelém buku saprotrofní druh na odumřelých kmenech buku
Živočichové Ohrožené druhy živočichů zaznamenané v průběhu orientačního průzkumu území EVL Fabián-Homolka v roce 2013. Zpracoval: Mgr. Aleš Svoboda, NaturaServis s.r.o.
Druh česky
Kategorie ochrany vyhláška MŽP 395/1992 Sb. Početnost / přibližná lokalizace Vědecký název druhu / červený seznam / Příloha I (Birds Directive) Obojživelníci
Skokan hnědý Skokan zelený
Rana temporaria - / NT Pelophylax esculentus §2 / NT = Rana kl. esculenta
Adultní jedinec, SV část území Nižší desítky jedinců, východní část území
Ropucha obecná
Bufo bufo
Jednotky uhynulých jedinců, na lesní cestě, východní a jižní část území
§3 / LC
Plazi Ještěrka živorodá Slepýš křehký
Zootoca vivipara Anguis cf. fragilis
§2 / NT §2 / -
Užovka obojková
Natrix natrix
§3 / -
Adultní jedinec v SV části území Dva uhynulí jedinci, na lesní cestě v západní části území Uhynulý jedinec, křížení bezejmenné vodotoče a modré turistické trasy ve V části EVL
Ptáci Datel černý Krkavec obecný
Dryocopus martius Corvus corax
- / LC / Příloha I §3 / VU
Sýkora parukářka Ťuhýk obecný
Lophophanes cristatus Lanius collurio
- / LC §3 / NT / Příloha I
Vrabec polní
Passer montanus
- / LC
Žluna zelená
Picus viridis
- / LC
Žluva hajní
Oriolus oriolus
§2 / -
Samec, severní část PR Fabián Jedinec, na přeletu ve východní části území Samec, západní část PR Fabián Samec, mimo EVL, otevřené stanoviště na západním okraji hranice EVL Jednotky jedinců, mimo EVL, otevřené stanoviště na západním okraji hranice EVL Samec, lesní porost v oblasti Bublavé skály Samec, PR Fabián
Savci Veverka obecná
Sciurus vulgaris
§3 / NE
Adultní jedinec, SV část území
Kategorie ohrožení dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožený druh, §2 = silně ohrožený druh, §3 = ohrožený druh; kategorie dle červeného seznamu (Plesník a kol. 2003): LC = málo dotčený druh, EN = ohrožený druh, VU = zranitelný druh, NT = téměř ohrožený druh, CR = kriticky ohrožený druh, NE = nevyhodnocen.
Pravděpodobný výskyt dalších zvláště chráněných druhů ptáků: holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), žluna šedá (Picus canus), výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), čáp černý (Ciconia nigra). 13
V minulém, plánu péče jsou uváděny další druhy: orel mořský (Haliaeetus albicilla), sýkora babka (Parus palustris) a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes). Vegetační charakteristika Následující rozbory v této kapitole jsou vztaženy k celému EVL (PR + OP), u tabulek jsou údaje rozděleny. Přírodní stanoviště soustavy Natura 200 Při mapování soustavy NATURA 2000 byly v území vylišeny následující biotopy (www.nature.cz): Naturové biotopy Stanoviště/Biotop 8220 9110 9130
Předmět ochrany
Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů/S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Bučiny asociace Luzulo-Fagetum/L5.4 Acidofilní bučiny Bučiny asociace Asperulo-Fagetum/L5.1 Květnaté bučiny
PR ha
OP %
ha
%
ha
celkem %
NE
0,18
0,8
0,01
+
0,19
0,1
ANO
19,32
86,4
170,86
70,2
190,18
71,6
ANO
2,71
12,1
25,92
10,7
28,63
10,8
Ostatní přírodní biotopy PR
Stanoviště/Biotop R1.4
ha -
Lesní prameniště bez tvorby pěnovce
OP % -
ha 0,08
% +
celkem ha % 0,08 +
Biotopy řady X PR
Stanoviště/Biotop X X7 X9A X9B
neklasifikovaný biotop Ruderální bylinná vegetace mimo sídla Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami
ha 0,15 -
% 0,7 -
OP ha % 0,88 0,4 0,02 + 44,83 18,4 0,71 0,3
celkem ha % 0,88 0,3 0,02 + 44,98 16,9 0,71 0,3
Výměry v tabulce odpovídají původnímu vymezení přírodních biotopů, jejich aktuální vymapování je uvedeno v dalším textu. (kap.2.4) Fytocenologická klasifikace V území (PR+OP) lze vylišit následující syntaxony fytocenologického systému curyšskomontpeliérské školy, uvedené v díle Vegetace ČR 4 (Chytrý a kol., v tisku), doplňkové syntaxony dle Vegetace ČR 1-3. Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy Třída LB. Carpino-Fagetea Jakucs ex Passarge 1968* Svaz LBA. Alnion incanae Pawłowski 1928
14
cf. LBA02. Piceo abietis-Alnetum glutinosae mráz 1959 (OP) Svaz LBC. Fagion sylvaticae Luquet 1926 LBC01. Galio odorati-Fagetum sylvaticae Sougnez et Thill 1959 (PR+OP) Varianta Dentaria enneaphyllos (LBC01d) Varianta Festuca altissima (LBC01e) Svaz LBE. Luzulo-Fagion sylvaticae Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954 LBE01. Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae Meusel 1937 (PR+OP) Varianta Festuca altissima (LBE01c) LBE03. Luzulo-Abietetum albae Oberdorfer 1957 Vegetace skal, zdí a stabilizovaných sutí Třída SA. Asplenietea trichomanis (Br.-Bl. in Meier et Br.-Bl. 1934) Oberdorfer 1977 Svaz SAC. Asplenion septentrionalis Gams ex Oberdorfer 1938 SAC03. Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris Firbas 1924 (PR+OP) Varianta Vaccinium myrtillus (SAC03b) Vegetace pramenišť Třída RA. Montio-Cardaminetea Br.-Bl. et Tüxen ex Klika et Hadač 1944 Svaz RAA. Caricion remotae Kästner 1941 RAA01. Caricetum remotae Kästner 1941 (OP) Varianta Chrysosplenium alternifolium (RAA01b) RAA02. Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii Maas 1959 (OP) Bylinná vegetace pasek a narušovaných stanovišť v lesním prostředí Třída XE. Epilobietea angustifolii Tüxen et Preising ex von Rochow 1951 Svaz XEA. Fragarion vescae Tüxen ex von Rochow 1951 XEA01. Senecioni-Epilobietum angustifolii Hueck 1931 (OP) Varianta Agrostis capillaris (XEA01a) XEA02. Digitali purpureae-Epilobietum angustifolii Schwickerath 1944 (OP)
Lesnická typologická klasifikace Podle lesnické typologické mapy (www.geoportal/uhul.cz) jsou na území mapovány následující lesní typy: řada extrémní (series extremum) 5Z0– zakrslá jedlová bučina metlicová (Abieto-Fagetum humile-Avenella flexuosa) (PR+OP) řada kyselá (series acidophylum) 4K0 – kyselá bučina na překryvu písku (Fagetum acidophilum arenosum?) (PR+OP) 4K1 – kyselá bučina metlicová (Fagetum acidophilum – Deschampsia cespitosa) (PR+OP) 4K6 – kyselá bučina borůvková (Fagetum acidophilum – Vaccinium myrtillus) (OP) 4K7 – kyselá bučina se šťavelem (Fagetum acidophilum – Oxalis acetosella) (OP) 0K8– kyselý bor metlicový ((Querceto-Fagi) Pinetum acidophilum – Avenella flexuosa) (OP) 15
4N2 – kamenitá kyselá bučina se třtinou rákosovitou (Fagetum lapidosum acidophilum – Calamagrostis arundinacea) (OP) řada živná (series trophicum) 4S0 – svěží bučina šťavelová na obohacených hlubokých překryvech písku (Fagetum mesotrophicum arenosum) (OP) 4S1 – svěží bučina šťavelová (Fagetum mesotrophicum – Oxalis acetosella) (PR+OP) 5S1 – svěží jedlová bučina šťavelová (Abieto-Fagetum mesotrophicum – Oxalis acetosella) (PR+OP) řada obohacená humusem (series acerosa) 4A1 – lipová bučina bažanková (Tilieto-Fagetum acerosum lapidosum – Mercurialis perennis) (OP) 5A1 – klenová bučina bažanková (Acereto-Fagetum lapidosum – Mercurialis perennis) (PR+OP) 5J3 suťová (jilmo-jasanová) javořina kapradinová (Ulmi-Fraxino-Aceretum saxatilis Gymnocarpium dryopteris)- typ je mapován v jediném segmentu na balvanité suti, naprosto však chybí nitrofilní druhy, zastoupeny jsou acidofyty jako Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, kapradiny Dryopteris carthusiana, D. dilatata, Polypodium vulgare, z mechorostů Leucobryum glaucum, Hylocomium splendens, Polytrichum formosum. Odpovídá spíše sběrnému lesnímu typu 4Y0 – skeletová bučina (Fagetum saxatile) (OP) řada obohacená vodou (series fraxinosa) 3L1 – jasanová olšina potoční (Fraxineto-Alnetum alluviale – Chaerophyllum hirsutum+Carex remota+Stellaria nemorum) (OP) 5V7 – vlhká jedlová bučina šťavelová (Abieto-Fagetum fraxinosum humidum – Oxalis acetosella) (OP) Pozn. bodová prameniště nejsou v typologické mapě vylišena, pokud by byla mapována, tak jako LT 3L2 – jasanová olšina prameništní (Fraxineto-Alnetum alluviale – Cardamine amara+Carex remota+Chrysosplenium alternifolium) řada podmáčená / glejová / rašelinná (series paludosa) 0G3 – podmáčený smrkový bor třtinový (Piceeto-Pinetum paludosum mesotrophicum - Calamagrostis villosa) (OP) 0G9 (4G0) – podmáčená borová smrčina třtinová (Pineto-Piceetum paludosum mesotrophicum – Calamagrostis villosa) (PR+OP) Maloplošně (v typologické mapě nemapováno) lze na podmáčených místech vylišit LT 4R3 – svěží reliktní smrčina třtinová (Piceetum relictum turfosum mesotrophicum – Calamagrostis villosa) (OP) příloha M4-b: Mapa typologická (lesnická) podkladová mapa: http://www.uhul.cz/
Na území přírodní rezervace převažují ochuzené květnaté bučiny sv. Fagion sylvaticae a subacidofilní bučiny sv. Luzulo-Fagion sylvaticae. Fragmenty květnatých bučin se vyskytují maloplošně v okolí vrcholu Fabiánu a Homolky, v mozaice s acidofilními bučinami, jsou nevyhraněná, druhově ochuzená a rámcově se dají přiřadit k as. Galio odorati-Fagetum sylvaticae nejspíše k variantě var. Dentaria enneaphyllos a var. Festuca altissima. V původním systému by se společenstva dala zařadit k chudší variantě as. Dentario enneaphylli-Fagetum (cf. subas. 16
impatientetosum) se sporadickým zastoupením Galium odoratum, Mercurialis perennis, Urtica dioica, Galeobdolon montanum, Dentaria bulbifera, Gymnocarpium dryopteris, Milium effusum, popř. k subas. Festuco altissimae-Fagetum dryopteridetosum, která na chudších stanovištích tvoří přechod k acidofilním bučinám as. Dryopterido dilatatae-Fagetum. Druhová garnitura je však ochuzená, diagnostické a konstantní druhy jsou zastoupeny spíše sporadicky a pomístně. V dřevinném patru v zachovalých porostech převládá buk, příměs tvoří smrk, jedle, ojediněle se vyskytuje javor klen a dub zimní (agg.), keřové patro prakticky chybí, zmlazení tvoří odrůstající nálety a nárosty buku, klenu, většinou podléhající tlaku spárkaté zvěře. Jedle se zmlazuje, ale neodrůstá (okus). Dominantní a typické druhy: Fagus sylvatica, Gymnocarpium dryopteris, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Galeobdolon montanum, Dryopteris carthusiana, Geranium robertianum . Doprovodné druhy: Abies alba, Acer pseudoplatanus, Quercus petraea agg., Milium effusum, Melica nutans, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Urtica dioica, Mycelis muralis, Moehringia trinervia, Polygonatum multiflorum, Prenanthes purpurea. V mechovém patru se vyskytují Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Brachythecium rutabulum, Hypnum cupressiforme. Na sušších jižních svazích, ve vrcholových částech a na hřbetech s mělkými skeletovými půdami jsou vyvinuta společenstva as. Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae, náležející nejspíše k variantě Festuca altissima, na vlhčích svazích, v terénních depresích a na kontaktu s prameništi jsou vyvinuta společenstva tvořící přechod ke květnatým bučinám as. Galio odorati-Fagetum sylvaticae variantě Festuca altissima, pro kterou je typické vyšší zastoupení Calamagrostis villosa a Dryopteris carthusiana. V původním systému by se společenstva dala zařadit k subas. Luzulo-Fagetum deschampsietosum flexuosae nebo as. Calamagrostio arundinaceae-Fagetum (v ochuzené formě pouze ve spodních, okrajových částech EVL) a k as. Dryopterido dilatatae-Fagetum (kamenité a balvanité svahy), popř. k nejvíce acidofilnímu typu bučin s kostřavou lesní. Druhová garnitura je silně ochuzená, diagnostické a konstantní druhy jsou zastoupeny spíše sporadicky a pomístně nebo úplně chybějí. Na většině území se prakticky nevyskytuje Luzula luzuloides ani Calamagrostis arundinacea (jejich výskyt byl zaznamenán mimo PR při jižním a jihovýchodním okraji EVL, na svazích pod Bublavou skálou), relativně vzácné jsou Luzula pilosa, Hieracium murorum. Při západním okraji PR a v lokalitě „U rozhledny“ západně od Homolky jsou menší skupiny jedle bělokoré, s příměsí smrku, dubu a buku, porosty odpovídají as. Luzulo-Abietetum albae. V dřevinném patru zachovalých lesních porostů převažuje buk, příměs tvoří smrk, v minulosti hojně vysazovaný dub zimní (agg.), ojediněle klen, mléč a jedle, v kulturních derivátech převažuje smrk a buk je v hlavním porostu pouze v příměsi. Časté jsou plošné různověké nárosty buku ve spodní etáži, místy do listnatých porostů nalétává i smrk ze sousedních kulturních smrčin. Dominantní a typické druhy: Fagus sylvatica, Abies alba, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, D. carthusiana, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Carex brizoides. Doprovodné druhy: Picea abies, Quercus petraea agg., Prenanthes purpurea, Maianthemum bifolium, Athyrium filix-femina, Mycelis muralis, Carex ovalis, Lycopodium annotinum, Festuca gigantea, Festuca altissima, Moehringia trinervia, Carex pilulifera. V mechovém patru se vyskytují Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Plerozium schreberi, Leucobryum glaucum. Vrcholové žulové rozpady (hradby, tory a sruby) ve vrcholových částech Fabiánu a Homolky hostí společenstva z rámce sv. Asplenion septentrionalis, netypická a ochuzená společenstva 17
inklinují k as. Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris. Oproti katalogové definici jsou druhově velmi chudá, chybí drobné kapraďorosty, byliny jsou zastoupeny pouze ojediněle, skály a balvany jsou porostlé mechorosty. Z kapradin jsou zastoupeny běžné vysoké druhy sousedních stanovišť. Dominantní a typické druhy: Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix-mas, Athyrium filixfemina, Polypodium vulgare. Doprovodné druhy: Avenella flexuosa, Gymnocarpium dryopetris, Oxalis acetosella, Sorbus aucuparia, Festuca altissima, Poa nemoralis. V mechovém patru se vyskytují Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Hylocomium splendens, Thuidium tamariscinum, Hypnum cupressiforme.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Chráněné území Fabián byla zřízena výnosem MK ČSR o zřízení SPR č. 3.604/74 ze dne 22.2.1974 (zrušeno Vyhláškou MŽP č.159/2012 Sb. ze dne 10.5.2012). Okresní úřad v Jindřichově Hradci vydal dne 1.11.1995 nařízení o rozšíření PR. Nařízením Jihočeského kraje ze dne 19.7.2011 byla zřízena přírodní rezervace Fabián. V roce 2005 byl pro rezervaci zpracován Plán péče na období 2006-2015 (Šiška). Celé území EVL bylo vymapováno v rámci mapování biotopů soustavy NATURA 2000 v roce 2001. Ze starších průzkumů lze zmínit typologické mapování, prováděné a zpřesňované v letech 1962-2000 specialisty na lesnickou typologii z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (Březina, Jiráček, Vokoun, Červenka). Ze starší doby pocházejí práce o lesích třeboňské pánve a středního a jižního okrsku Českomoravské vrchoviny (AMBROŽ 1948,1951). Z novějších studií a publikací je třeba zmínit práce PRŮŠI (1990), JIRÁČKA (1998) a zejména BOUBLÍKA (2007, 2012), který podrobně zpracoval květenu a vegetaci PR Fabián. Relativně podrobný popis podmínek v PR je uveden v práci ALBRECHT et al. (2003) a v Plánu péče pro přírodní rezervaci Fabián (ŠIŠKA 2005). Makromycety v PR studoval PAPOUŠEK (2001), KLOUBEC zde zpracoval lesnický a ornitologický inventarizační průzkum (1987, 1989). b) lesní hospodářství Následující stať je v nezměněném znění převzatá z Plánu péče (ŠIŠKA 2005) a doplněná dílčími informacemi (PRŮŠA 2001). Přírodní rezervace Fabián je příkladem lesního ekosystému, který byl v minulosti na podstatné části plochy ovlivňován hospodářskou činností. Způsob a intenzita provedených zásahů však výrazně nenarušily přírodní procesy a dlouhodobý spontánní vývoj v poválečném období je dnes důkazem schopnosti společenstva postupně navázat na původní vývojovou trajektorii po předchozím ovlivnění člověkem. Zbytky chráněných květnatých a acidofilních bučin se nacházejí v dubovickém lesním komplexu, dříve také nazývaném svatomarkétský. Ten zahrnuje nejcennější součást bývalého jindřichohradeckého lesního majetku. Převážně smíšené porosty lze považovat za doklad vyspělého pěstitelského umění. Zásadní podíl na tom mají výsledky práce celkem tří generací rodu Wachtelů, bývalých lesních správců černínského panství. Od dob majorátu hraběte Czernina (zhruba od první poloviny 19 století) se také traduje zřízení první ochrany porostu na vrcholu hřbetu Homolka. Nejstarší zprávy o lesích panství pocházejí z 13. století a týkají se myslivosti, neboť lesy v té době sloužily výlučně loveckým účelům. Tento způsob využívání spojený s toulavou těžbou, případně v okrajových partiích s hrabáním steliva a pastvou dobytka, se udržel až do 18. století. V tu dobu již organizační struktura představuje pokročilejší formu správy lesů. 18
Jiří Mikuláš Wachtel (1726-87) řídil uspořádání obory, která byla zřízena ve starých a přestárlých porostech lesa. První zařizovací elaborát, který je možné spojovat s počátkem lesního hospodářského plánování, sestavil Jan Tadeáš Wachtel. Při zařizování byly lesy rozdělovány na víceméně pravoúhlé územní jednotky (oddělení) a zpravidla také zaměřovány (zde kolem roku 1789). Jiří Ferdinand Wachtel (1806 – 1884) podstatně snížil stavy jelení zvěře a začíná uplatňovat obnovu tzv. severosečí, při které se dobře zmlazuje smrk. Poslední z Wachtelů Jiří Václav (1847-1912) začal po negativních zkušenostech s nestabilními monokulturami pěstovat smíšený a nestejnověký les. Pro lesní porosty v dubovickém polesí má největší význam působení posledního jmenovaného z rodu Wachtelů, Jiřího Václava na velkostatku Jindřichův Hradec u hraběte Czernina, který při společné pochůzce zbytkem neporušeného smíšeného porostu projevil přání, aby znovu měl všechny lesní porosty vzniklé přirozeným způsobem, nestejnověké, smíšené, netrpící kalamitami. Po uskutečnění zmlazení tmavou sečí v roce 1870 na 23 ha profesor Schiffel z vídeňské lesnické fakulty pořídil v roce 1893 snímek tohoto zmlazení, který byl vystaven v rámci světové výstavy v Paříži s nápisem: Přirozená obnova v Jindřichové Hradci v Čechách, Rakousko. V roce 1894 se konal v Jindřichově Hradci sjezd České lesnické jednoty s exkurzí do revíru Dubovice – Vojířov. Tento objekt se stal známým v celé Evropě a exkurze střídala exkurzi, zdejší lesy byly nazývány Mekkou lesnictví. V porostu obnoveném velkoplošnou clonnou sečí s oplocením proti zvěři byl postaven kamenný památník. Obdobně jako na ostatních panstvích v jižních Čechách, bylo s umělým zalesněním (síjí) započato již v 80. letech 18. století. Po počáteční toulavé těžbě se začíná těžit také holosečí, v roce 1818 však píše Wachtel majiteli, že mají – li být pěstovány buk a jedle (vzhledem k výbornému stavu smíšených porostů), musí být zakládány tmavé (tj. clonné) seče. K zalesnění se v té dob používají sazenice (rovněž síje), zakládají se semeniště a využívá se polaření. V 80. letech 19. století se opouští tmavá seč a přechází se na Gayerovo hospodaření skupinovitou obnovou. Cílem je především zakládání smíšených porostů, přičemž není předepsána určitá šablona. O historických událostech a všeobecném zájmu o lesy na Homolce svědčí řada artefaktů, z nichž některé lze pozorovat také v dnešní rezervaci nebo v jejím těsném okolí: zbytky bývalé poustevny, snosy kamene, pomníček, studnu, studánku, pozůstatky původní štětované cesty aj. Během komunistického režimu (zhruba od 70. let), byla rezervace součástí rozšířeného pohraničního pásma a tudíž veřejnosti zcela nepřístupná. Jak bylo zmíněno v úvodu pěstební a hospodářská opatření byla v minulosti prováděna také na ploše chráněného území. Původní bučiny byly rozpracovávány maloplošným podrostním způsobem, případně skupinovým výběrem stromů. To se projevilo v pomístně zjednodušené struktuře porostů (například v severní části dílce 210 B) a pravděpodobně také v částečné degradaci původního bylinného patra, kde se v současnosti významně uplatňují především acidofilní druhy. Pozměněna byla i druhová skladba lesa a to nejen ve prospěch zde s největší pravděpodobností nepůvodního smrku, který na plochu rezervace nalétává ze sousedních kulticenóz. Je třeba upozornit na fakt, že také dubové porosty v okolí rezervace jsou většinou umělého původu a byly zakládány povětšinou kladením žaludů při obnovách. Zatímco v Třeboňské pánvi je vyšší příměs dubu v porostech přirozená (čisté doubravy v klimaxu neexistují), ve vrcholových partiích Homolky byl dub jen přimíšenou dřevinou. Současné zastoupení této dřeviny v nižším stromovém patru PR Fabián proto s největší pravděpodobností souvisí se změnou původních vegetačních poměrů způsobenou lesnickým hospodařením. Jako nejzachovalejší fragmenty původních květnatých bučin můžeme v současnosti hodnotit porosty bezprostředně navazující na periglaciální výchozy horniny v kulminačních partiích hřbetu. Vlivem dlouhodobého samovolného vývoje, doložitelného zhruba od 40. let minulého století, se postupným rozpadem staré, převážně bukové etáže, vytváří na většině plochy ZCHÚ pestrá prostorová struktura porostu. Odrůstáním skupin zmlazení se zjemňuje textura a pozorovat lze jednotlivá vývojová stádia, jejichž zastoupení je blízké přirozenému lesu. Z hlediska druhové diverzity je významným faktem ponechávání odumřelé dřevní hmoty samovolnému rozpadu, minimálně v posledních 50-ti letech. 19
V lesních porostech mimo rezervaci platí zhruba totéž, s tím rozdílem, že nebyly ponechány samovolnému vývoji a jsou dlouhodobě obhospodařovány běžným způsobem podle lesních hospodářských plánů, při obnově je preferován jednak holosečný způsob (maloplošná holoseč – násek, kotlíková seč), na vhodných stanovištích s přirozeným zmlazením buku jsou porosty obnovovány clonnou sečí s následným vyklizením nad nárosty. Jedle sice místy zmlazuje, ale neodrůstá díky tlaku spárkaté zvěře. Smrkové monokultury jsou převážně předmýtného stáří, s běžnými výchovnými zásahy (prořezávky, probírky). Pro oblast jsou charakteristické výsadby dubu zimního ve stáří zhruba 100-150 roků, soustředěné především na kamenitých až balvanitých sušších hřbetech a svazích, kde nahrazují porosty původního buku. Významným negativním faktorem je výrazná fragmentace lesních porostů mimo přírodní rezervaci (ochranné pásmo), převažují stejnověké porosty, místy s vyšším zastoupením smrku, tyto porosty, pokud jsou v blízkosti rezervace, mohou ovlivňovat její vývoj (nežádoucí nálety a nárosty smrku). c) zemědělské hospodaření V území nebylo v minulosti ani současnosti žádné zemědělské využití. d) rybníkářství V území nebylo v minulosti ani současnosti žádné rybníkářské využití. e) myslivost Rozhodujícím negativním vlivem v současnosti je především selektivní okus přirozeného zmlazení spárkatou zvěří, kterému odolává pouze spontánní a plošné zmlazení buku, další dřeviny jako klen a jedle jsou v nejmladších věkových stádiích silně limitovány a prakticky neodrůstají. f) rybářství V území nebylo v minulosti ani současnosti žádné rybářské využití. g) rekreace a sport V území nebylo v minulosti ani současnosti žádné intenzivnější sportovní ani rekreační využití. V území jsou místy vytvořeny menší stezky a chodníčky využívané k individuální návštěvě skalnatých vrcholů. h) těžba nerostných surovin V území nebylo v minulosti ani současnosti žádné těžební využití. i) jiné způsoby využívání území Nejsou. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Nařízení Jihočeského kraje ze dne 19. 7. 2011 o zřízení Přírodní rezervace Fabián. LHP pro LHC Jindřichův Hradec na období 2006-2015 (lesní porosty v PR jsou zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení. Nařízení vlády č. 318/2013 Sb. o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit.
20
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Biotopy Při aktualizaci mapování biotopů soustavy NATURA2000 byly upřesněny hranice jednotlivých segmentů, nové výměry zastoupených biotopů jsou uvedeny v následující tabulce. Zvlášť je vyhodnocena plocha PR a OP. Typ biotopu prioritní naturové biotopy neprioritní naturové biotopy ostatní přírodní biotopy X biotopy celková rozloha lokality
PR ha % 21,36 100,0 0,98 22,34 100,0
OP ha 0,25 192,99 0,42 49,64 243,30
celkem ha % 0,25 0,1 214,35 80,6 0,42 0,2 50,62 19,1 265,64 100,0
% 0,1 79,3 0,2 20,4 100,0
Naturové biotopy Stanoviště/Biotop 8220 9110 9130
91E0*
Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů/S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skla a drolin Bučiny asociace LuzuloFagetum/L5.4 Acidofilní bučiny Bučiny asociace AsperuloFagetum/L5.1 Květnaté bučiny Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae)/L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy
Předmět ochrany
PR %
ha
OP ha
%
ha
celkem %
NE
0,51
2,29
0,22
0,09
0,73
0,28
ANO
18,05
80,77
184,72
75,92
202,77
76,34
ANO
2,80
12,54
8,05
3,31
10,85
4,08
NE
-
-
0,25
0,10
0,25
0,09
Ostatní přírodní biotopy PR
Stanoviště/Biotop R1.4
ha -
Lesní prameniště bez tvorby pěnovce
OP % -
ha 0,42
% 0,17
celkem ha % 0,42 0,16
Biotopy řady X Stanoviště/Biotop X9A X9B X10
Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami Lesní paseky a holiny
21
PR ha % 0,98 4,40 -
OP ha % 47,98 19,72 0,77 0,32 0,89 0,37
celkem ha % 48,96 18,43 0,77 0,29 0,89 0,33
2.4.1 Základní údaje o lesích 16 Českomoravská vrchovina 15 Jihočeské pánve (pouze část OP) Lesní hospodářský celek / zařizo- LHC Jindřichův Hradec vací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) PR – 22,34 (OP - 249,62)4 Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2006-31.12.2015 Organizace lesního hospodářství LČR, Lesní správa Jindřichův Hradec Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast
Přírodní rezervace Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 13 Šumava Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra typů (ha) 0G podmáčená borová smrčina SM 6, BO 3, BR 1, OL+ 0,07 4K kyselá bučina BK 6, JD 2, DBZ 2, BO +, LP +, BR + 2,78 4S svěží bučina BK 7, JD 2, DBZ 1, JV (KL) +, LP +, JLM 2,91 + 5A klenová bučina BK 5, JD 3, KL 2, LP +, JLM +, DBZ + 13,98 5S svěží jedlová bučina BK 6, JD 3, KL 1, LP +, SM +, JLM + 1,83 5Z zakrslá jedlová bučina BK 5, JD 2, SM 1, BO 1, BR 1, LP+, JR + 0,77 Celkem 22,34
Podíl (%) 0,3 12,4 13,0 62,7 8,2 3,4 100
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
SM BO JD
smrk ztepilý borovice lesní jedle bělokorá
2,54 0,81
11,4 3,6
0,12 0,10 6,07
0,5 0,5 27,2
BK DBZ KL OL BR JLM Celkem
buk lesní dub zimní javor klen olše lepkavá bříza bělokorá jilm horský
18,22 0,65 0,12 22,34
81,6 2,9 0,5 100,0
12,18 0,84 2,94 + 0,09 + 22,34
54,4 3,8 13,2 + 0,4 + 100,0
4
Výměra OP je odlišná od celkové výměry zjištěné z KN. Důvodem je arondace lesních porostů, které jsou částečně mimo platné vymezení na celou porostní skupinu. Tato výměra je vzhledem k použitým taxačním údajům z LHP použita i v dalších rozborech lesních porostů. 22
Ochranné pásmo přírodní rezervace Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 13 Šumava Soubor lesních Název SLT typů 0G(9) podmáčená borová smrčina 0G podmáčený smrkový bor 0K kyselý dubový bor 3L jasanová olšina potoční 4A lipová bučina 4K 4N 4S
kyselá bučina kamenitá kyselá bučina svěží bučina
5A 5J 5S 5V 5Z Celkem
klenová bučina suťová jilmová javořina svěží jedlová bučina vlhká jedlová bučina zakrslá jedlová bučina
Přirozená dřevinná skladba SLT
Výměra (ha) SM 6, BO 3, BR 1, OL+ 13,98 BO 6, SM 2, BR (BRP) 2 0,16 BO 7, DBZ 1, BK 1, BR 1, SM+ 0,36 OL 7, JS 3, (SM, JV, KL, DB, JLM, OS) + 0,22 BK 6, JD 1, DBZ 1, JV (KL) 1, LP 1, JLM 4,39 + 93,97 BK 6, JD 2, DBZ 2, BO +, LP +, BR + 13,13 BK 7, JD 2, DBZ 1, JV (KL) +, LP +, JLM 79,84 + 30,89 BK 5, JD 3, KL 2, LP +, JLM +, DBZ + 0,75 0,25 BK 6, JD 3, KL 1, LP +, SM +, JLM +, OL+ 11,38 BK 5, JD 2, SM 1, BO 1, BR 1, LP+, JR + 0,30 249,62
Podíl (%) 5,6 0,1 0,1 0,1 1,8 37,5 5,3 32,0 12,4 0,3 0,1 4,6 0,1 100,0
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany SM BO JD DG MD TS VJ BK DBZ DB DBC KL JS OL LP OS BR BRP JR Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
smrk ztepilý borovice lesní jedle bělokorá douglaska tisolistá modřín opadavý tis červený borovice vejmutovka
88,55 8,60 9,28 0,84 7,29 0,06
35,5 3,4 3,7 0,3 2,9 +
8,45 4,56 50,97 -
3,4 1,8 20,4 -
1,47
0,6
-
-
buk lesní dub zimní dub letní dub červený javor klen jasan ztepilý olše lepkavá lípa (srdčitá i velkolistá) topol osika bříza bělokorá bříza pýřitá jeřáb ptačí
88,88 39,43 4,38 0,01 0,15 0,01 0,52 +
35,6 15,8 1,8 + 0,1 + 0,2 +
145,57 29,98 + 7,93 0,07 0,15 0,44
58,3 12,0 + 3,2 + 0,1 0,2
+ 0,19 + 249,62
+ 0,1 + 100,0
+ 1,50 + + 249,62
+ 0,6 + + 100,0
Plochy SLT byly zjištěny digitální planimetráží z typologické lesnické mapy a vyrovnány na celkovou výměru porostní půdy. V tabulce Porovnání přirozené a současné skladby lesa bylo 23
využito plošné zastoupení dřevin z taxačních údajů z LHP. Při stanovení přirozené dřevinné skladby byly použity modely přirozené druhové skladby uvedené v publikacích: Péče o chráněná území II. Lesní společenstva (I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPK ČR Praha1999), Pravidla hospodaření pro typy lesních stanovišť v EVL soustavy NATURA 2000 (Planeta 9/2006) a Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy NATURA 2000 v ČR (Smejkal 2003). Rozpětí zastoupení u vůdčích dřevin bylo upraveno s ohledem na místní poměry. Přílohy: příloha M4-b: Mapa typologická (lesnická mapa typologická) podklad: Mapy OPRL: Mapa typologická (http://geoportal.uhul.cz/OprlMap/)
příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů podkladová mapa: rastrová lesnická porostní mapa NBYS60, NBYS62 (podklad z JčK)
příloha č. T2: Tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů Mapa přirozenosti lesních porostů vznikla na podkladě lesnického typologického průzkumu (ÚHÚL) a porovnání aktuální dřevinné skladby. Použita byla stupňovitost uvedená v příloze č. 2 k vyhlášce č. 60/2008 Sb. Ø Lesy původní a přírodní (stupeň A, B) se v rezervaci nedochovaly Ø Les přírodě blízký (stupeň C) je zastoupen různověkými, prostorově diferencovanými starými kmenovinami s převahou BK, se zastoupením JD, DBZ, KL, SM, místy s plošným přirozeným zmlazením dřevin mateřského porostu, místy s vystupujícím skalním podložím (skalní útvary). Nejstarší a nejzachovalejší porosty bude možné po úpravě dřevinné skladby v mladších etážích zařadit do kategorie lesa přírodního. Ø Les přírodě vzdálený (stupeň D) je zastoupen smíšenými porosty listnáčů a SM Ø Les nepůvodní (stupeň E) je zastoupen menšími skupinami při obvodu PR s naprostou převahou SM, s nízkým zastoupením BK. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích V území se nevyskytují. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V území se vyskytují pouze maloplošně a víceméně bodově v kulminačních partiích Fabiánu a Homolky, jsou stručně popsány v dílčích plochách 253B17/5/2 a 253G17 v tabulce T1 – Popis lesních porostů… 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V území se nevyskytují. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V roce 2001 bylo v přírodní rezervaci přistoupeno k aktivní ochraně přirozeného zmlazení. V dílci 210B byly na západním svahu hřebene vystavěny dvě oplocenky o výměrách 0,9 a 1,6 ha (přibližně). Tyto oplocenky byly již odstraněny. Do budoucna se jeví jako perspektivní v započaté strategii pokračovat a eliminovat tak permanentní narušování kontinuity zmlazování 24
přemnoženou spárkatou zvěří (srnčí a jelení). Při výběru míst vhodných k oplocení je zapotřebí upřednostňovat plošky stadia rozpadu, fáze zmlazování, kde má nová generace dřevin přirozeně největší naději na přežití. Předpokládaná plocha jedné oplocenky nebude zpravidla přesahovat 0,15 ha. K zabezpečení bodového zmlazení přimíšených a vtroušených dřevin cílové druhové skladby mimo oplocení (DBZ, KL, JV, JD) budou u perspektivních jedinců instalovány oplůtky. Nejsou plánovány selektivní zásahy v nárostech k protežování těchto dřevin na úkor buku, nebo cílem péče je samovolný vývoj přírodě blízkých porostů s plným uplatněním přírodních procesů. V plánu péče na období 1996 – 2005 (Tomáš, 1994) byla navržena redukce zmlazení smrku v bučinách, k realizaci tohoto záměru však nedošlo. Smrk nalétává především v okrajových částech rezervace a blokuje přirozenou obnovu cílových druh dřevin. Je proto žádoucí nejmladší věková stadia (nálety až mlaziny) z podrostu odstraňovat. Odrostlé skupiny zmlazení mohou při náhlém rozpadu (způsobeném např. napadením kůrovci) ohrožovat původní porosty. Výchovnými zásahy je proto potřeba dosáhnout zlepšení jejich zdravotního stavu, posílení statické stability a uvolnění tísněných cílových listnáčů za účelem přirozené obnovy. To platí také pro nepěstěné uměle založené smrčiny začleněné do územní ochrany z důvodů arondace. Postupně se počítá s jejich přeměnou na porosty s přírod blízkou druhovou skladbou. (Šiška 2005) V minulém plánu péče na období 2006-2015 (Šiška 2005) jsou na území PR navrhovány pouze zásahy zaměřené na uvolnění perspektivních jedinců buku, jedle a dubu odtěžením smrku zejména v mladších věkových kategoriích, v mladších bukových porostech pak na selektivní výběr - odstranění netvárných, rozpínavých a předrůstavých jedinců. Staré porosty jsou ponechány bez zásahu samovolnému vývoji. V současné době nejsou na území PR patrné žádné zásadní zásahy. Na území OP jsou průběžně prováděny zásahy podle platného LHP, ve většině případů se jedná o výchovné zásahy, obnovní těžba je ojedinělá a odpovídá předpisu. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na ploše přírodní rezervace se v době platnosti plánu péče nepředpokládá žádná vážnější kolize zájmů ochrany přírody, kterou by nebylo možné vyřešit obvyklými způsoby. Co se týče ponechání nejstarších a nejcennějších porostů samovolnému vývoji, pouze s managementovými zásahy, zaměřenými na redukci smrkového zmlazení, panuje všeobecná shoda mezi všemi zainteresovanými subjekty (orgány ochrany přírody, odborné instituce, LČR). Vzhledem k odlehlosti vlastní rezervace není ohrožena bezpečnost provozu na frekventovanějších lesních komunikacích a nevzniká tak riziko ohrožení majetku nebo zdraví osob.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Všechny hospodářské zásahy a opatření směřují ke splnění krátkodobých i dlouhodobých cílů. Základní ochranné podmínky stanovuje §34 zákona č.114/1992 Sb., doplněné o zákazy vyplývající z §20 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Ochranné pásmo je vyhlášeno Nařízením Jihočeského kraje č.27/2011.
25
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Hlavní zásady péče o lesní porosty jsou v dlouhodobější perspektivě zpracovány formou rámcové směrnice. Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo Kategorie lesa směrnice 1
Soubory lesních typů
32a, e, f – les zvláštního určení5
4K, 4S, 5S, 5A, 5Z, (0G9)
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT
Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%)
SLT
Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%)
4K 4S 5S
BK 5-7, JD 1-2, DBZ +-3, BO 0-+, LP +-1, BR 0-+ BK 5-7, JD 1-2, DBZ +-3, JV 0-2, LP +-1, JLM 0-+ BK 4-7, JD 3-4, KL +-2, LP +-1, SM +-2, JLM +
5A 5Z 0G9
BK 4-6, JD 2-4, KL 1-2, LP +-1, JLM +-1, DBZ + BK 5-7, JD 1-2, SM 1-2, BO +-1, BR +-1, LP+-1 SM 6-10, BO+-4, BR +-1, OL+-1, JD0-+
Porostní typ A
Porostní typ B
Přírodní až přírodě blízké smíšené porosty s převahou listnáčů (BK, DBZ, JD, KL)
Hospodářsky ovlivněné smíšené porosty s převahou SM
Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma)
Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí f
Obnovní doba ∞
Jednotlivě až skupinovitě výběrný, maloplošně podrostní Obmýtí Obnovní doba 130 (f) 40 (∞)
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Ochrana přírodě blízkých ekosystémů a na ně vázaných rostlin a živočichů, podpora samovolného vývoje s uplatněním přírodních procesů. V porostech s převahou smrku postupná přeměna na přírodě blízké porosty. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií, způsob zalesnění Bez úmyslné a nahodilé těžby. Veškerou padlou hmotu ponechávat v porostech k samovolnému zetlení. Na vhodných místech v ředinatých partiích je možná umělá obnova odrostky chybějících a nedostatečně zastoupených dřevin cílové skladby (KL, JD) - používat zásadně sadební materiál místní provenience.
Jednotlivým až skupinovým výběrem redukovat zastoupení SM v porostech za současné podpory příměsi listnáčů a JD. Přednostně redukovat odumírající a poškozené smrky včetně kůrovcových stromů. V porostech ponechávat nadějné jedince cílové dřevinné skladby bez ohledu na jejich zdravotní stav a kvalitu, podporovat a uvolňovat jejich přirozené zmlazení (BK, DBZ, JD). V souvislejších porsotech s převahou smrku je možná maloplošná clonná seč pro zavedení dřevin cílové dřevinné skladby (BK, JD, KL, DBZ). Vytěženou hmotu šetrně vyklízet. Pokud možno maximálně využívat přirozenou obnovu, v případě její slabé intenzity používat k doplnění odrostky dřevin cílové skladby (pouze místní provenience).
5
dle informačního standardu HÚL (1996): 32a - 1. zóny CHKO. PR, PP, 32e - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, 32f - lesy významné pro uchování biodiverzity 26
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Udržovat stávající oplocenky a zřizovat další ve světlinách a mezerách, na plochách se stádii rozpadu a prosvětlení porostů. Upřednostňovat plochy s přirozeným zmlazením JD, nejvíce trpící okusem. Mimo oplocenky individuální ochrana JD, DBZ, KL (pletivo). Prořezávky v případě potřeby pouze v přehoustlých skupinách zaměřené na úpravu hustoty a skladby, vybrat nevhodnou příměs (zejména likvidace nežádoucího zmlazení SM). Ve starších porostech managementové zásahy zaměřené na posílení statické stability, uvolnění dřevin cílové skladby za účelem jejich přirozené obnovy. Vytěženou hmotu šetrně vyklidit. Na většině plochy ponechat přirozenému vývoji (přírodní výběr).
Likvidovat nežádoucí zmlazení SM, individuální podpora zmlazení dřevin cílové skladby. V hustších nárostech BK redukovat předrostlíky a netvárné jedince. Ve starších porostech managementové zásahy zaměřené na posílení statické stability, uvolnění dřevin cílové skladby za účelem jejich přirozené obnovy. Vytěženou hmotu šetrně vyklidit. Přirozeně vzniklé mezery a řediny využívat k podsadbám dřevinami přirozené skladby (JD, BK, KL).
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Zachování a trvalá podpora přírodě blízké dřevinné Postupná redukce zastoupení SM a převod na porosty skladby. Důsledná ochrana přirozené obnovy nedo- s přírodě blízkou dřevinnou skladbou a diferencovastatkových dřevin (JD, KL) před okusem zvěří. : indi- nou věkovou a prostorovou strukturou. Pravidelnou viduální (oplůtky, repelenty) a plošná (oplocenky). kontrolou sledovat stav populace hmyzích škůdců, Managementové zásahy na sousedních plochách ve v případě potřeby pouze mechanická asanace a šetrné skupinách s převahou SM kulticenóz (ochranné pásmo vyklizení vytěžené hmoty. a okrajové části PR). Sterilní souše ponechávat samovolnému rozpadu. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Nahodilé těžby budou prováděny se souhlasem orgánu ochrany přírody a to pouze v případě okrajových skupin s převahou SM. Napadené stromy budou pokáceny a mechanicky asanovány odkorněním. Poznámka Veškeré práce v lese (zejména manipulace s dřevní hmotou) musí být prováděny s maximálním ohledem na půdní kryt a přirozené zmlazení, nesmí být poškozeny stojící stromy a musí být prováděny pouze v termínech, které jsou v souladu s péčí o chráněné druhy živočichů a rostlin. Vyloučeny jsou zásahy, při nichž by mohlo dojít k narušení hydrologických poměrů vodou ovlivněných stanovišť (maloplošně).
b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky V území se nevyskytují. c) péče o nelesní pozemky V území se nevyskytují. d) péče o rostliny V souvislosti s péčí o rostliny nejsou navržena zvláštní opatření. Při dodržování stanovených zásad péče o lesní porosty není existence typických druhů v bylinném patru acidofilních a květnatých bučin v současnosti ohrožena. e) péče o živočichy Vzhledem k možnému hnízdění orla mořského (Halieetus albicilla) v zájmovém území je v souladu s nařízením vlády č. 680/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Třeboňsko, zakázáno bez předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody provádět mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti ve vzdálenosti menší než 300m od hnízda. V území žije řada dalších chráněných druhů ptáků s úzkou vazbou na staré listnaté a smíšené porosty (viz kap. 1.7.2). Omezení prací v lese by proto mělo být v uvedeném časovém úseku dodržováno na celé ploše rezervace i v jejím ochranném pásmu. 27
f) péče o útvary neživé přírody V území se v kulminačních partiích Fabiánu a Homolky maloplošně vyskytují skalní útvary, tvořené mrazovými sruby a izolovanými skálami s lavicovitým rozpadem horniny (muskovitbiotitická žula číměřského typu) a balvanitou sutí. Výstupy jsou organickou součástí lesních porostů ponechávaných víceméně samovolnému vývoji a nevyžadují žádnou speciální péči. g) zásady jiných způsobů využívání území myslivost Problematiku myslivosti není možné plánem péče zpracovaným pro prostor EVL uspokojivě řešit. Lze pouze konstatovat, že cílem mysliveckého hospodaření se zvěří v rámci příslušné honitby by mělo být dosažení souladu mezi přirozeným potravním potenciálem lesních porostů a početností (především spárkaté) zvěře. V ZCHÚ i jeho ochranném pásmu nesmí být umísťována jakákoliv krmná zařízení, která by lákala zvěř v době zimní nouze. Naopak bude vhodné intenzivně lovit, a to i s pomocí mysliveckých zařízení, která nevadí samovolnému vývoji porostu a lov přispívá k rušení zvěře. Platí zde však omezení související s ochranou ptáků. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Péče o les v předpokládaném období platnosti plánu péče (2014-2024) je podrobně specifikována v rámci dílčích ploch. Obecné zásady hospodaření jsou specifikovány v rámcové směrnici péče o les podle souboru lesních typů. Tabulka plánovaných výchovných a obnovních těžeb dílčí plocha 1
2
3
4 5
7
JPRL
plošný rozsah a intenzita
cíl
probírka na ploše 0,85 ha do 20% uvolnění listnaté přízásoby SM (zhruba 80 m3) měsi, posílení statické stability SM 253B02 redukce zmlazení SM na ploše úprava dřevinné zhruba 2 ha skladby ve spodní etáži 253B05 probírka na ploše zhruba 1,5 ha uvolnění listnaté přído 50% zásoby SM (zhruba 20 měsi m3) 253G02 prořezávka na ploše 0,06 ha odstranění netvárných jedinců 253G05 probírka na ploše 0,46 ha do 20% uvolnění listnaté přízásoby SM (zhruba 40 m3) měsi a starých výstavků BK, posílení statické stability SM, vyklizená poškozených stromů (loupání, zlomy) 253B07
253G12 jednotlivým až skupinovým vý- uvolnění listnaté příběrem redukovat zastoupení SM měsi, úprava dřevinné na ploše 0,15 ha (Z část skupiny) skladby do 20-30% zásoby SM (zhruba 30 m3) 28
poznámka J oddělená skupina bez zásahu postupná likvidace zmlazení výhledově zredukovat zastoupení SM do 5%
výhledově převést na porost s přírodě blízkou skladbou
výhledově převést na porost s přírodě blízkou skladbou
dílčí JPRL plošný rozsah a intenzita cíl plocha 8 253G15 jednotlivým až skupinovým vý- uvolnění listnaté příběrem redukovat zastoupení SM měsi, úprava dřevinné na ploše 0,40 ha (Z část skupiny) skladby do 20-30% zásoby SM (zhruba 40 m3)
poznámka výhledově převést na porost s přírodě blízkou skladbou
V nejstarších porostech nejsou plánovány žádné zásahy v horní, nejstarší etáži, ta se ponechává přirozenému vývoji s ponecháváním odumřelé hmoty v porostech.
Tabulka plánovaných výsadeb dílčí plocha 1
3
5
7
8
JPRL
plošný rozsah
cíl
menší holinky a řediny zalesnit JD – ochrana v oplocenkách a oplůtkách, výsadba jamková hloučkovitě, v počtu zhruba 3000 ks/ha. 253B02 menší holinky a řediny po vytě253B05 ženém SM zalesnit JD – ochrana v oplocenkách a oplůtkách, výsadba jamková hloučkovitě, v počtu zhruba 3000 ks/ha. Jednotlivě až hloučkovitě doplňovat další dřeviny (KL, JLH) formou poloodrostků až odrostků, sadba jamková, v počtu 500-1000 ks/ha 253G05 menší holinky a řediny zalesnit JD – ochrana v oplocenkách a oplůtkách, výsadba jamková hloučkovitě, v počtu zhruba 3000 ks/ha. 253G12 jednotlivým až skupinovým výběrem redukovat zastoupení SM na ploše 0,15 ha (Z část skupiny) do 20-30% zásoby SM (zhruba 30 m3) 253G15 jednotlivým až skupinovým výběrem redukovat zastoupení SM na ploše 0,40 ha (Z část skupiny) do 20-30% zásoby SM (zhruba 40 m3) 253B07
poznámka
založení porostu maximálně vyus přírodě blízkou dře- žívat přirozenou vinnou skladbou obnovu BK s důslednou ochranou proti úprava dřevinné okusu (plošná i skladby ve spodní individuální, repelenty) etáži
založení porostu s přírodě blízkou dřevinnou skladbou
uvolnění listnaté příměsi, úprava dřevinné skladby
uvolnění listnaté příměsi, úprava dřevinné skladby
Sběr osiva se doporučuje provádět z plodících stromů v PR nebo jejím ochranném pásmu (JD, KL, JLH) za účelem získání autochtonního sadebního materiálu k realizaci podsadeb a výsadeb do mezernatých partií nebo na holinky vzniklé likvidací náletů a nárostů SM. V případě rozvolňování porostů s převahou SM (probírky, jednotlivý a skupinový výběr) nebo na plochách ve fázi rozpadu lze dočasně tolerovat zastoupení melioračních dřevin (BR, JR, OL, OS, JIV) jako součást mladých vývojových stádií
29
příloha M4-a: Mapa dílčích ploch a objektů na PUPFL (lesnická mapa porostní) podkladová mapa: rastrová lesnická porostní mapa NBYS60, NBYS62 (podklad z JčK)
příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich podklad: LHP
V lesních porostech nebyly v rámci jednotlivých porostních skupin vylišovány dílčí plochy. příloha M6: Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech podkladová mapa: rastrová lesnická porostní mapa NBYS62 (podklad z JčK)
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu vymezeném v Nařízení Jihočeského kraje č.27/2011 jsou zastoupeny: - lesní porosty: hospodaření dle LHP. Nejsou stanoveny bližší ochranné podmínky Obecné zásady hospodaření v lesních porostech: - cílová dřevinná skladba bude vycházet z typologického průzkumu a aktuálního stavu porostů a stanoviště. V ochranném pásmu převažují stanoviště (sub)acidofilních bučiny (SLT 4K, 4N, 4S), pouze místy jsou zastoupena bohatší stanoviště ochuzených květnatých bučin (SLT 5A, 4A). Předpokladem je, že se výhledově přiblíží přirozené dřevinné skladbě (viz kap. 2.4.1). - vyloučen je holosečný způsob hospodaření, preferován je maloplošný podrostní způsob s využitím předsunutých clonných prvků situovaných především do méně stabilních částí porostů s vyšším zastoupením smrku. Původní listnáče a jedli je potřeba včas uvolňovat za účelem přirozeného zmlazení. Nejcennější části starých bukových a dubových (smíšených) porostů budou obnovovány jednotlivým až skupinovým výběrem, v porostech je nutné ponechávat základní kostru matečného porostu (výstavky) zarůst do nově zakládaných porostů (šetřit doupné stromy), žádoucí je ponechávat v porostech i odumřelé a padlé stromy (počet stanoví lesní správce a orgán ochrany přírody). - v maximálně možné míře využívat přirozenou obnovu cenných listnáčů a jedle, smrkové zmlazení redukovat a na vhodných místech doplňovat silnějšími sazenicemi chybějících druhů (BK, KL, JLH). Jedli doplňovat jako podsadby do ředin a mezer – nutno plotit. Veškeré přirozené zmlazení a výsadby je nutné chránit proti zvěři a buřeni - výchovné zásahy v porostech s vyšším zastoupením smrku budou primárně zaměřeny na zlepšení zdravotního stavu (škody loupáním, sněhem, větrem), zvýšení statické stability. Listnatá příměs bude šetřena bez ohledu na hospodářskou kvalitu, hlavním kritériem je ekostabilizační funkce (statická stabilizace, schopnost se přirozeně zmlazovat) - veškerá manipulace s dřevní hmotou (kácení, vyklizování, přibližování, odvoz) bude maximálně šetrná k půdnímu krytu a k okolním stojícím stromům - nahodilé těžby budou prováděny průběžné, kůrovcové stromy budou asanovány (mechanicky a chemicky) a odvezeny z porostů - nepřípustné je odvodňování lesních pramenišť, při veškerých zásazích v jejich blízkosti nesmí být narušen přirozený vodní režim (poškození pojezdem těžké mechanizace) - stavy zvěře budou udržovány na takovém stavu, aby nedocházelo k jejímu přemnožení a likvidaci přirozeného zmlazení listnáčů a jedle
30
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V současné době je obvod rezervace označen pruhovým značením dle §13, odst.4 vyhl. č.395/1992 Sb. na hraničních stromech a tabulemi s malým znakem České republiky dle §13, odst.1b. příloha M7: Mapa s doplňujícími ochranářskými návrhy 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou navrhována žádná administrativně-správní opatření. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Pohyb veřejnosti po rezervaci je omezen na síť lesních cest procházejících středem rezervace a po jejím obvodu. V jarním období by měl být vstup veřejnosti do rezervace zcela zakázán, aby nedocházelo k rušení hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků. Využití plochy rezervace k pořádání sportovně-branných akcí je nežádoucí. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Osvětové využití (např. formou naučné stezky) se nenavrhuje. Po předchozí dohodě s orgánem ochrany přírody je možné pořádání odborných exkurzí. Informace o rezervaci lze uvést na informační tabuli. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Celá rezervace je vhodným vědeckým objektem pro fytocenologické, ekologické, mykologické a entomologické průzkumy ekosystémů acidofilních a ochuzených květnatých bučin včetně sledování dynamiky jejich vývoje. Zvážit možnost a potřebnost založení monitorovacích ploch v nejzachovalejších, věkově a prostorově diferencovaných starých porostech se zaměřením pozic živých i odumřelých stromů, doplněným fytocenologickým a pedologickým průzkumem (srovnat s průzkumy lesnické typologie ÚHÚL). Zajistit bryologický, lichenologický, mykologický (poslední v r. 2001) a ornitologický (poslední v r. 1989) inventarizační průzkum.
31
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Při kalkulaci nákladů byl použit Ceník AOPK ČR, ceny jsou uvedeny bez DPH http://www.dotace.nature.cz/res/data/002/000424.pdf Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plo- Orientační náklady Orientační náklady chy) za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Managementové zásahy v podrostu (redukce zmlazení ---------40.000,SM v bučinách na ploše zhruba 3 ha) Realizace výsadeb JD, KL a JLM do ředin a na nové ---------35.000,holiny včetně oplocení, cca 1500 ks, jamková sadba 25x25 cm, drátěná oplocenka a dřevěné oplůtky Obnova a údržba informačního panelu ---------5.000,Inventarizační průzkumy (4 ks – mechorosty, lišejníky, ---------86.000,houby, ptáci) = 3x 24.000,- + 1x 14000,- Kč Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) --------166.000,Opakované zásahy Individuální ochrana přirozeného zmlazení přimíšených dřevin (DBZ, KL, JD) mimo oplocení (nátěry repelenty, oplůtky), 3x během platnosti plánu péče Oplocování perspektivních plošek se stádiem rozpadu (přirozená obnova JD, KL, DBZ, BK), 3x během platnosti plánu péče Sběr osiva z plodných stromů (JD, KL), cca 20 stromů, 2-3x za decenium 1x za 5 roků obnova červeného pásového značení na stromech v délce 2850 m (1.500,-Kč/km) 1x za 5 roků obnova tabulového značení (hraničníky) 1 ks 3.200,-Kč, celkem 7 ks Opakované zásahy celkem (Kč) Náklady c e l k e m (Kč)
20.000,-
60.000,-
20.000,-
60.000,-
15.000,-
45.000,-
4.275,-
8.550,-
22.400,-
44.800,218.350,-
-----------
384.350,-
Cena za inventarizační průzkum: mechorosty, lišejníky, houby 6000 (základní částka) + 20 (plocha v ha) x 900 (Kč/ha)=24000 ptáci 6000+20x400=14000
4.2 Použité podklady a zdroje informací ALBRECHT J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR- sv.VIII. AOPK ČR, LČR, VLS ČR a kol. (2006): pravidla hospodaření pro typy lesních stanovišť v EVL soustavy NATURA 2000, Planeta Praha BUČEK A., LACINA J. (2002): Geobiocenologie II, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně CULEK M. (ed.) a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha GRULICH V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (nejnovější verze, stav v roce 2012 32
HOLEC J. & BERAN M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic]. – Příroda, Praha, 24: 1-282. [in Czech with English summary] CHÁBERA a kol.(ed.) (1985): Jihočeská vlastivěda – neživá příroda, Jihočeské nakladatelství CHÁN V. [ed.] (1999): Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. – Příroda, Praha, 16: 1–284. CHYTRÝ M., KUČERA T.& KOČÍ M. (eds) 2010: Katalog biotopů České republiky, AOPK ČR, Praha CHYTRÝ M., editor (2014): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace, ACADEMIA Praha JIRÁČEK J., 1998: Průvodce lesy jižních Čech, str. 186-187 KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha LEPŠÍ P., LEPŠÍ M., BOUBLÍK K., ŠTECH M. & HANS V. (eds) (2013): Červená kniha květeny jižní části Čech. – Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2013. MÍCHAL I. a PETŘÍČEK V. (eds.) 1998: Péče o chráněná území II., AOPK Praha: 1-174 str. MORAVEC J. a kolektiv (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení 2. vydání, Severočeskou přírodou, Litoměřice MORAVEC J. (red.) (2000): Přehled vegetace České republiky, sv. 2 – Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy, Academia Praha MORAVEC J. (red.) (2002): Přehled vegetace České republiky, sv. 3 – Jehličnaté lesy, Academia Praha NEUHÄSLOVÁ Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (textová a mapová část), Academia Praha Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, Praha, IX. 2004. - nově upraveno vyhláškou 60/2008 PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184. PRŮŠA E.(2001): Pěstování lesů na typologických základech, Lesnická Práce SKALICKÝ V., 1988: Regionálně-fytogeografické členění. – In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. (eds), Květena České socialistické republiky. Vol. 1., Academia, Praha, 103–121 p. SMEJKAL J. (2003): Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy NATURA 2000 v ČR, AOPK ČR SVOBODA A. 2013: Podklady pro plán péče o EVL Fabián-Homolka. IP orientační vertebratologický. Nepublikováno, depon. in NaturaServis s.r.o. ŠIŠKA P. (2005): Plán péče pro přírodní rezervaci Fabián na období od 1.1.2006 do 31.12.2015, AOPK ČR, středisko České Budějovice VIEWEGH J., 1999: Klasifikace lesních rostlinných společenstev (se zaměřením na Typologický systém ÚHÚL), Praha Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny + vyhl. č.395/1992 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích 60/2008, VYHLÁŠKA ze dne 11. února 2008, o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území), Strana 946 Sbírka zákonů č. 60 / 2008 Částka 18 Podklady uložené v archivu Jiří Wimmer Vlastní terénní průzkumy prováděné během r. 2013-2014 Podklady z JčK
33
http://www.dotace.nature.cz/res/data/002/000424.pdf http://geoportal.uhul.cz/OprlMap/ 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
as. cf. EVL CHKO JPRL kap.
asociace confer = porovnej, vezmi v potaz evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast jednotky prostorového rozdělení lesa kapitola
KN LČR LHC LHO LHP LS
katastr nemovitostí Lesy České republiky s. p. lesní hospodářský celek lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lesní správa
LT LV lvs MZD MZCHÚ MŽP
lesní typ list vlastnictví lesní vegetační stupeň meliorační a zpevňující dřeviny maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí ČR
NPP NPR odst. ONV OP OOP
národní přírodní památka národní přírodní rezervace odstavec Okresní národní výbor ochranné pásmo orgány ochrany přírody
OPRL PK PLO PO por.sk. PP
oblastní plány rozvoje lesa pozemkový katastr přírodní lesní oblast ptačí oblast porostní skupina přírodní památka
PR PUPFL S, Z, J, V, SZ… Sb. SLT SMO
přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkce lesa sever, západ, jih, východ, severozápad … Sbírka soubor lesních typů státní mapa odvozená
sv. ÚHÚL v.s. vyhl. ZCHÚ ZM
svaz Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vegetační stupeň vyhláška zvláště chráněné území základní mapa
34
Vědecké a české názvy k použitým zkratkám dřevin Zkratka dřeviny BK BO BR BRP DB DBZ DG JD JLM JR JS JV KL LP MD OL OS SM TS VJ
Český název
Vědecký název
Buk lesní Borovice lesní Bříza bělokorá Bříza pýřitá Dub letní Dub zimní Douglaska tisolistá Jedle bělokorá Jilm drsný Jeřáb ptačí Jasan ztepilý Javor mléč Javor klen Lípa srdčitá Modřín opadavý Olše lepkavá Topol osika Smrk ztepilý Tus červený Borovice vejmutovka
Fagus sylvatica L. Pinus sylvestris L. Betula pendula Roth. Betula pubescens Ehrh. Quercus rour L. Quercus petraea agg. Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco Abies alba Mill. Ulmus glabra Huds. Sorbus aucuparia L. Fraxinus excelsior L. Acre platanoides L. Acer pseudoplatanus L. Tilia cordata Mill. Larix decidua Mill. Alnus glutinosa (L.) Gaertner Populus tremula L. Picea abies (L.) Karsten Taxus baccata L. Pinus strobus L.
Zkratky dřevin odpovídají příloze č.4k Vyhlášce MZe č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování.
35
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ......................................................................................... 1 1.1 Základní identifikační údaje ........................................................................................................... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území ................................................................................................................ 1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí..................................................... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ....................................................................................... 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ................................................................................................................. 9 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu .............................................. 10 1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................................... 10 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět a cíl ochrany .................................. 11 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................................... 11 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ....................................................................................................... 18 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy .................................... 20 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ............................................... 21 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup ............................................................................................................................................................ 24 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize................................. 25 3. Plán zásahů a opatření........................................................................................................................ 25 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ........................................... 25 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ................................................................................................................................ 30 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .......................................................................................... 31 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území................................................. 31 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ................................ 31 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ............................................................................................ 31 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring .................................................................... 31 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................. 32 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ....................................................................................................................................... 32 4.2 Použité podklady a zdroje informací ............................................................................................ 32 4.3 Seznam používaných zkratek ....................................................................................................... 34 5. Obsah ................................................................................................................................................. 36 6. Přílohy................................................................................................................................................ 37
36
6. Přílohy Přílohy tištěné Tabulky:
Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2: Tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů
Mapy:
Příloha M1-a: Orientační mapa s vyznačením území (širší okolí) Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ Příloha M4-a: Mapa dílčích ploch a objektů na PUPFL (mapa porostní)
Přílohy na DVD/CD Tabulky:
Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2: Tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů
Mapy:
Příloha M1-a: Orientační mapa s vyznačením území (širší okolí) Příloha M1-b: Orientační mapa s vyznačením území (bližší okolí) Příloha M1-c: Orientační mapa s vyznačením území – II. vojenské mapování Příloha M1-d: Orientační mapa s vyznačením území – III. vojenské mapování Příloha M1-e: Orientační mapa s vyznačením území (Historická ortofotomapa) Příloha M1-f: Orientační mapa s vyznačením území – Územně správní členění Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ Příloha M3-a1: Ochrana přírody a krajiny Příloha M3-a2: Ochrana přírody a krajiny NATURA 2000 Příloha M3-b: Ochrana památek Příloha M3-c: Ochrana podzemních a povrchových vodních zdrojů Příloha M3-d: Zásobování vodou a vypouštění odpadních vod Příloha M3-e: Ochrana nerostných surovin a ochrana před geolog. vlivy Příloha M3-f: Znečištění životního prostředí Příloha M3-g: Zemědělské hospodaření – evidence zemědělské půdy LPIS Příloha M3-h: Lesnické hospodaření – lesní půda Příloha M4-a: Mapa dílčích ploch a objektů na PUPFL (mapa porostní) Příloha M4-b: Mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6: Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech Příloha M7: Mapa s doplňujícími ochranářskými návrhy Příloha M8: Mapa přírodní rezervace a ochranného pásma (mapa porostní)
37
dřeviny
zastoupení dřevin (%)
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
číslo rámvýměra cové dílčí dílčí směrnice / plocha plochy porostní (ha) typ
253B07
1
1,18
1B
BK SM
20 80
24
5
253B10/01 etáž 01 253B10/01 etáž 10
2
2,16
1A
BK
100
3
2
3
78 2 15 5 95 5 90 10 97 1 1 1
31
253B17/05/02 etáž 02 253B17/05/02 etáž 05 253B17/05/02 etáž 17
BK DBZ JD SM BK SM BK SM BK DBZ JD KL
253G02
4
0,06
1A
BK
100
4
4
253G05
5
0,46
1B
SM BK
90 10
20
5
označení JPRL
5,05
1,72
1A
1,72 5,17
5
2
20 33
doporučený zásah
naléhavost *
Příloha č. T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Výchovnými zásahy (probírka) rozvolnit SM skupiny – posílení statické stability a uvolnění listnaté příměsi, vytvoření menších holinek – oplotit a zalesnit JD. V době platnosti PP ponechat samovolnému vývoji, padlou hmotu ponechat v porostech k zetlení, v případě plošného zmlazení BK a JD v ředinách založit oplocenky.
1
Starou kmenovinu ponechat samovolnému vývoji, padlou hmotu ponechat v porostech, v případě plošného zmlazení BK a JD v ředinách a světlinách založit oplocenky. V nárostech BK a JD pouze úprava dřevinné skladby (podpora JD). Redukce nežádoucího zmlazení SM, nárosty až mlaziny kompletně vyřezat, v tyčovinách až slabých kmenovinách rozvolnění – uvolnění listnaté příměsi, případné menší holinky ponechat přirozenému zmlazení (oplocenky). V kulminační partii Fabiánu jsou skalní výstupy – mrazové sruby a izolované skály s balvanitou sutí. Prořezávka, výběr netvárných jedinců a předrostlíků. Probírka – asanační zásah s důrazem na poškozené jedince (loupání, zlomy, souše). Uvolnit přimíšený BK, staré zarostlé výstavky ponechat
1
38
-
poznámka
Výhledově silná redukce SM, do ředin a mezer další podsadby JD, nutná mechanická ochrana proti zvěři Porost vhodný ke sběru osiva JD
Vzhledem k trvalému tlaku zvěře a selektivnímu okusu je nezbytné zajistit na plochách stádia optima a následného rozpadu individuální ochranu přirozeného zmlazení vtroušených a přimíšených cenných dřevin (JD, KL, DBZ), finančně výhodnější je použití repelentních nátěrů, v případě plošného zmlazení kombinované s mechanickou ochranou (oplocenky, oplůtky).
2 1
Veškeré listnaté dřevo ponechávat v porostech.
zastoupení dřevin (%)
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
doporučený zásah
BK DBZ SM DBZ SM
30 60 10 40 60
30
3
bez zásahu. Ponechat bez zásahu, padlou hmotu ponechávat v porostu.
31
4
1A
BK DBZ SM
60 5 35
33
4
1A
BK DBZ KL SM
88 5 2 5
32
2
253G11
6
0,22
1A
253G12
7
0,38
1B
253G15
8
0,74
253G17
9
3,48
Skupinový výběr – redukce SM (20-30% zásoby), uvolnění DBZ a případných listnatých náletů (DBZ, BK). Vytěženou hmotu šetrně vyklidit, odumřelý DBZ ponechávat v porostu do jeho rozpadu. Skupinový výběr – redukce SM (20-30% zásoby), uvolnění BK, DBZ a případných podúrovňových nárostů BK a JD. Vytěženou hmotu šetrně vyklidit, odumřelý DBZ ponechávat v porostu do jeho rozpadu. Starou kmenovinu ponechat samovolnému vývoji, padlou hmotu ponechat v porostech, v případě plošného zmlazení BK (JD) v ředinách a světlinách založit oplocenky. Redukce nežádoucího zmlazení SM, nárosty až mlaziny kompletně vyřezat, ve starších skupinkách rozvolnění – uvolnění listnaté příměsi, případné menší holinky ponechat přirozenému zmlazení (oplocenky). V kulminační partii Homolky jsou skalní výstupy s balvanitou sutí.
stupně naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný,
39
naléhavost *
dřeviny
označení JPRL
číslo rámvýměra cové dílčí dílčí směrnice / plocha plochy porostní (ha) typ
-
poznámka
2
Postupná silná redukce SM
2
Postupná silná redukce SM
1
Vzhledem k trvalému tlaku zvěře a selektivnímu okusu je nezbytné zajistit na plochách stádia optima a následného rozpadu individuální ochranu přirozeného zmlazení vtroušených a přimíšených cenných dřevin (JD, KL, DBZ), finančně výhodnější je použití repelentních nátěrů, v případě plošného zmlazení kombinované s mechanickou ochranou (oplocenky, oplůtky).
Příloha č. T2: Tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů Legenda A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1 Žádná těžba v minulosti i současnosti anebo pouze toulavá těžba před více než 100 lety A2 A3 A4 A5 A6 A7 A8 A9
Pouze těžba toulavá v minulých 100 letech Mýtní těžba před více než 100 lety s následnou sekundární neřízenou sukcesí Záměrné obnovní zásahy na méně než ¼ plochy v minulosti Záměrné obnovní zásahy na více než ¼ plochy v minulosti Mýtní těžba úmyslná a vkládání obnovních prvků v současnosti Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti bez vzniku holiny Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti se vznikem holiny Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření na méně než ¼ plochy v minulosti
A10
Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření na více než ¼ plochy v minulosti
A11
Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření v současnosti
A12 Záměrné výchovné zásahy na méně než ¼ plochy v minulosti A13 Záměrné výchovné zásahy na více než ¼ plochy v minulosti A14 Záměrné pěstební nebo výchovné zásahy v současnosti A15 Rekonstrukční managementová opatření v minulosti A16 Rekonstrukční managementová opatření v současnosti A17 Zásahy eliminující sekundární negativní antropické vlivy B - Odumřelé dřevo B1 Odumřelé dřevo se nikdy neodváželo nebo před více než 50 lety B2 Odvoz odumřelého dřeva v minulých 50 letech B3 částečné zpracování odumřelého dřeva v současnosti B4 Zpracování odumřelého dřeva v plném rozsahu v současnosti C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1 Nejsou patrné známky negativního vlivu spárkaté zvěře na lesní ekosystém anebo pouze vliv historické pastvy dobytka na vývoj struktury a textury porostu, který je již nepatrný a lze dovodit pouze teoretické ovlivnění dřevinné skladby C2 Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tloušťkových třídách), v lesních porostech v současnosti probíhá přirozená obnova všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin (tj. dřevin, které mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení vyšší než 20%) C3 Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tloušťkových třídách), v lesních porostech v současnosti vlivem spárkaté zvěře neprobíhá přirozená obnova všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou přítomnost všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin, se zastoupením reprodukce schopných D1 jedinců D2
přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin vtroušeně do 10% v zastoupení
D3
stanovištně nepůvodních druhů dřevin od 10% do 50% v zastoupení
D4
stanovištně nepůvodních druhů dřevin nad 50% v zastoupení
D5
přechodná stanovištně nepůvodních druhů dřevin označovaných jako invazní neofyty, například akát, pajasan, vejmutovka, dub červený) do 5% v zastoupení porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.)
D6
40
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253B07 1,18
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano Ano
A7 A8
Ano
A9
Ano
A10
Ano
A11
Ano
A12
Ano
A13
Ano
A14
Ano
A15
Ano
A16 A17
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
B2
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1 C2
Ano
Ano Ano
C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou D1
Ano
D2
Ano
D3
Ano
D4
Ano
41
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území):
PR Fabián 253B07 1,18
Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti
D5
A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
Ano
D6
Ano původní
Stupně přirozenosti
přírodní
přírodě blízký
kulturní
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána
NE
samovolnému vývoji? (Ano/Ne) Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Datum zpracování:
Wimmer
Hodnocení provedl:
2014
Poznámka:
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253B10/01 7,21
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano
A7
Ano
A8 A9
Ano Ano
A10
Ano
42
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253B10/01 7,21
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
A11
E
kulturní
nepůvodní
Ano
A12
Ano
A13
Ano Ano
A14 A15
Ano
A16 A17
D
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
B2
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1
Ano
Ano
C2
Ano
C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou Ano
D1 D2
Ano
D3
Ano
D4 D5
Ano Ano
D6 Stupně přirozenosti
Ano původní
přírodní
kulturní
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána
přírodě blízký
NE
samovolnému vývoji? (Ano/Ne) Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Hodnocení provedl:
Datum zpracování:
Wimmer
Poznámka:
43
2014
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253B17/05/02 8,61
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano
A7
Ano
A8
Ano
A9
Ano
A10
Ano
A11
Ano
A12
Ano
A13
Ano
A14
Ano
A15
Ano
A16 A17
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
B2
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1 C2
Ano
Ano Ano
C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou D1
Ano Ano
D2 D3
Ano
44
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území):
PR Fabián 253B17/05/02 8,61
Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
D4
Ano
D5
Ano Ano
D6 původní
Stupně přirozenosti
přírodní
přírodě blízký
kulturní
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána samovolnému vývoji? (Ano/Ne)
NE
Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Datum zpracování:
Wimmer
Hodnocení provedl:
2014
Poznámka:
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G02 0,06
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano
A7
Ano
A8
Ano
45
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G02 0,06
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
A9
C přírodě blízký
E
kulturní
nepůvodní
Ano
A10
Ano
A11
Ano
A12
Ano
A13
Ano
A14
Ano
A15
Ano
A16 A17
D
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
B2
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1
Ano
Ano
C2
Ano
C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou Ano
D1 D2
Ano
D3
Ano
D4 D5
Ano Ano
D6 Stupně přirozenosti
Ano původní
přírodní
přírodě blízký
kulturní
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána samovolnému vývoji? (Ano/Ne)
NE
Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Hodnocení provedl:
Datum zpracování:
Wimmer
46
2014
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G02 0,06
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
Poznámka:
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G05 0,46
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano
A7
Ano
A8
Ano
A9
Ano
A10
Ano
A11
Ano
A12
Ano
A13
Ano
A14
Ano
A15
Ano
A16 A17
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
47
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G05 0,46
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
B2
C přírodě blízký
E
kulturní
nepůvodní
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1
D
Ano
Ano Ano
C2 C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou Ano
D1 D2
Ano
D3
Ano
D4 D5
Ano Ano
D6 Stupně přirozenosti
Ano původní
přírodní
přírodě blízký
kulturní
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána
NE
samovolnému vývoji? (Ano/Ne) Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Hodnocení provedl:
Datum zpracování:
Wimmer
Poznámka:
48
2014
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G11 0,22
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano Ano
A7 A8
Ano
A9
Ano
A10
Ano
A11
Ano
A12
Ano
A13
Ano
A14
Ano
A15
Ano
A16 A17
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
B2
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1 C2
Ano
Ano Ano
C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou D1
Ano
D2
Ano
D3
Ano
D4
Ano
49
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území):
PR Fabián 253G11 0,22
Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti
D5
A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
Ano
D6
Ano původní
Stupně přirozenosti
přírodní
kulturní
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána
přírodě blízký
NE
samovolnému vývoji? (Ano/Ne) Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Datum zpracování:
Wimmer
Hodnocení provedl:
2014
Poznámka:
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G12 0,38
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano
A7
Ano
A8 A9
Ano Ano
A10
Ano
50
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G12 0,38
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
A11
E
kulturní
nepůvodní
Ano Ano
A12 A13
Ano Ano
A14 A15
Ano
A16 A17
D
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
B2
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1
Ano
Ano
C2
Ano
C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou Ano
D1 D2
Ano
D3
Ano
D4 D5
Ano Ano
D6 Stupně přirozenosti
Ano původní
přírodní
kulturní
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána
přírodě blízký
NE
samovolnému vývoji? (Ano/Ne) Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Hodnocení provedl:
Datum zpracování:
Wimmer
Poznámka:
51
2014
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G15 0,74
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano
A7
Ano
A8
Ano
A9
Ano
A10
Ano
A11
Ano
A12
Ano
A13
Ano
A14
Ano
A15
Ano
A16 A17
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
B2
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1 C2
Ano
Ano Ano
C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou D1
Ano Ano
D2 D3
Ano
52
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území):
PR Fabián 253G15 0,74
Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
D4
Ano
D5
Ano
D6
Ano původní
Stupně přirozenosti
přírodní
přírodě blízký
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána
kulturní
NE
samovolnému vývoji? (Ano/Ne) Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Datum zpracování:
Wimmer
Hodnocení provedl:
2014
Poznámka:
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G17 3,48
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1
Ano
A2
Ano
A3
Ano
A4
Ano
A5
Ano
A6
Ano
A7
Ano
A8 A9
Ano Ano
53
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G17 3,48
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
A10
C přírodě blízký
E
kulturní
nepůvodní
Ano Ano
A11 A12
Ano Ano
A13 A14
Ano
A15
Ano
A16 A17
D
Ano Ano
B - Odumřelé dřevo B1
Ano
B2
Ano
B3
Ano
B4 C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1
Ano
Ano
C2
Ano
C3
Ano
D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou Ano
D1 D2
Ano
D3
Ano
D4 D5
Ano Ano
D6 Stupně přirozenosti
Ano původní
přírodní
přírodě blízký
kulturní
nepůvodní
X
Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána samovolnému vývoji? (Ano/Ne)
NE
Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Hodnocení provedl:
Datum zpracování:
Wimmer
54
2014
HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): Dílčí plocha: Výměra dílčí plochy:
PR Fabián 253G17 3,48
Kriteria hodnocení – jednotlivé
Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy
hodnocené způsoby ovlivnění vývoje
v minulosti a v současnosti
porostů v minulosti a v současnosti A
B
původní
přírodní
Poznámka:
55
C přírodě blízký
D
E
kulturní
nepůvodní
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
816/1
804
855 800 805/1
805/5
805/3
801
.41/1 805/2 .41/2 856 .40
794 797 800
798
792 788 .39
786
792
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
782
781
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
788
797
792
798 788 855
786
783 784
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
766
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
816/1
778
hranice katastru PR; PP OP SO (§39) ZO (§45c)
parcely DKM parcely KM-D parcely ÚKM
-a
Legenda: hranice PR
1
hranice
