plán péče o přírodní památku V bukách na období 2014-2023
Plán péče o přírodní památku V bukách na období 2014-2023
1
plán péče o přírodní památku V bukách na období 2014-2023
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
479 přírodní památka V bukách výnos Ministerstvo kultury ČSR 14.200/88-SÚPOP 14.1.1956 14.1.1956
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec:
Pardubický Svitavy Litomyšl Litomyšl Chmelík
katastrální území:
Chmelík
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území.
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: č. 651877, Chmelík Číslo parcely podle KN
709/2
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek
lesní pozemek
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
151
31479
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
31479
Pozemek p.č. 709/2 vznikl na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. 127419/2011, vyhotoveném Ing. Zdeňkem Michaličkou. Nově utvořená parcela není dosud zapsána v katastru nemovitostí, PP V bukách je dle údajů KN na části pozemkové parcely 709. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 3,1479
vodní plochy
0,0000
OP plocha v ha
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
trvalé travní porosty
0,0000
orná půda
0,0000
ostatní zemědělské 0,0000 pozemky ostatní plochy 0,0000
neplodná půda ostatní způsoby využití
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0,0000 3,1479
Výměra dle zřizovacího přepisu je 2 ha. Výměra dle geometrického plánu je 3,1479 ha.
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Území není součástí jiných chráněných území
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany v přírodní památce V bukách jsou přirozené bučiny s bohatým podrostem
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy název ekosystému (dle Katalogu biotopů ČR, Chytrý et al. 2010) biotop L 5. 1 – květnaté bučiny
podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ 100 %
Listnaté porosty s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) 3
název ekosystému (dle Katalogu biotopů ČR, Chytrý et al. 2010)
podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ s příměsí lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos), dubu zimního (Quercus petraea), javoru (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), habru obecného (Carpinus betulus) a smrku ztepilého (Picea abies). Jedná se o víceetážovitý porost s patrem buku ve fázi kmenoviny a patrnou mladší etáží přirozeně zmlazeného buku téměř na celé ploše výškově diferencovaného
B. Druhy Jedná se o lesem porostlou plošinu mírně ukloněnou k severu, která je chudá na vodní toky. Na západním okraji přírodní památky se plošina poměrně rychle svažuje do Sněženkového údolí, ve kterém se nachází PP Sněženky ve Vysokém lese. Lokalita představuje zachovalý porost s převahou buku lesního a typickou ukázku květnaté bučiny v rovině cca 3,5 km jihozápadně od Chmelíku a 2 km jihovýchodně od Vysokého Lesa. Území představuje ostrůvek bučiny uprostřed smrkových lesů. Druhové bohatství přírodní památky není vysoké, vyšší počet druhů se nachází v ochranném pásmu. Jedním z významných důvodů menšího výskytu druhů je zastínění z důvodu zmlazení buku. Ve stromovém patře jednoznačně převládá buk lesní (Fagus sylvatica), u některých jedinců je doložené stáří přes 200 let. V severní části PP se vzácně vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), nalézt lze i semenáčky, které zcela likviduje zvěř. Především v ochranném pásmu se vyskytuje smrk ztepilý (Picea abies) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Druhově bohatší je severní část, která je vlhčí s malými světlinami.
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Nedochází zde k žádnému překryvu. 1.9 Cíl ochrany •
Zachování bučiny s přirozenými procesy obnovy buku a dalších dřevin (jedle)
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie, geologie a pedologie Chráněné území se nachází v České křídové tabuli. Geologické podloží tvoří horniny převážně středněturonského stáří, slínovce až prachovce (střední až svrchní turon). V závislosti na minerálně bohatém podloží vznikly půdy, které jsou hodnoceny jako bohatá jedlová bučina mařinková na svazích a plošinách. Hladina podzemní vody během roku střídavě kolísá.
4
Hydrologické a klimatické poměry Území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé MT2. Oblast MT2: pro ni je charakteristické mírné až mírně chladné, krátké, mírně vlhké léto, krátké přechodné období s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Klimatické charakteristiky oblasti MT 2 (Quitt, 1975) počet letních dnů
20-30 o
počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více
140-160
počet mrazových dnů
110-130
počet ledových dnů
40-50
průměrná teplota v lednu
-3 až -4 °C
průměrná teplota v červenci
16-17 °C
průměrná teplota v dubnu
6-7 °C
průměrná teplota v říjnu
6-7 °C
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
120-130
srážkový úhrn ve vegetačním období
450-500 mm
srážkový úhrn v zimním období
250-300 mm
počet dnů se sněhovou pokrývkou
80-100
počet dnů zamračených
150-160
počet jasných dnů
40-50
Fytogeografické poměry a potenciální vegetace Území leží v pásmu květnatých bučin, okolní lesní porosty byly v minulosti činností člověka přeměněny na smrkové monokultury. Flóra Podle posledních průzkumů (Naděžda Gutzerová 2013) bylo během vegetační sezóny na území přírodní památky a jejího ochranného pásma nalezeno celkem 107 taxonů rostlin. Z toho 63 taxonů rostlo přímo na ploše přírodní památky a 83 taxonů v jejím ochranném pásmu. Oproti inventarizačnímu průzkumu, zpracovaném V. Faltysem (Faltys1981) se nepodařilo ověřit šest z celkového počtu 97 druhů: rulík zlomocný (Atropa bella-donna), žindava evropská (Sanicula europaea), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), opletka obecná (Fallopia convolvulus), kuklík městský (Geum urbanum) a šťovík menší (Rumex acetosella). Dále jsou Gregorem (2003) uváděny dva druhy, které na území přírodní památky nerostou a jedná se o mylné určení. Týká se to druhů: kostřava lesní (Festuca altissima) a pitulník žlutý (Galeobdolon luteum). Druhové bohatství přírodní památky není vysoké, přičemž celkové číslo výrazně zvedají druhy rostoucí jen v ochranném pásmu. Většinu hranic přírodní památky tvoří lesní průseky používané i jako lesní cesty, na kterých rostou luční nebo i rudealní druhy. Druhové bohatství je podle mého názoru ovlivněno i velkým zastíněním zmlazením buku. Ve stromovém patře jednoznačně převládá buk lesní (Fagus sylvatica). Jedle bělokorá (Abies alba) je poměrně vzácná a vyskytuje se především v severní třetině přírodní památky a to v různých věkových kategoriích. Dobře zmlazuje, ale semenáčky jsou poškozovány lesní zvěří. 5
Smrk ztepilý (Picea abies) je v přírodní památce o něco hojnější než jedle a jeho semenáčky prospívají dobře. Smrk je samozřejmě převládající dřevinou v ochranném pásmu, kde se vyskytují i pěkné jedle a v jednom místě je vysázena douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Na většině plochy přírodní památky je výrazné bukové zmlazení, které tvoří souvislý porost, pod kterým nic neroste. Zajímavé je srovnání fotografií v práci Nechvíle (2006), z kterých je zřetelné, jak rychle zmlazení roste a že k výraznému zastínění došlo v posledních letech. Druhově nejbohatší je severní část, kde jsou nevydatné pramenné vývěry, díky kterým se zde může projevit minerálně bohatší podloží. Půda je vlhčí (a také více rozrytá lesní zvěří) a přestože, je také dost stíněné zmlazením, jsou zde menší prosvětlené plochy (zjevně i díky lesní zvěři), které hostí vlhkomilnější druhy. Jsou to především devětsil bílý (Petasites albus), pitulník horský (Galeobdolon montanum), sítina rozkladitá (Juncus effusus), vrbka horská (Epilobium montanum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), čarovník horský (Circaea alpina) spolu s méně hojným čarovníkem pařížským (Circaea lutetiana). Zde se také hojně vyskytuje rozrazil horský (Veronica montana). Na severním okraji roste také několik jedlí. Nejcennější jsou nejstarší exempláře v severozápadním rohu přírodní památky. Na dvou z těchto starých jedlí roste jmelí jedlové (Viscum album subsp. abietis) a u starší z nich jsem nalezla plodnici kotrče Němcova (Sparassis Nemecii). Asi 5 m na dohled od této jedle jsem také nalezla na asi 2 metry dlouhém trouchnivějícím kmeni buku korálovec bukový (Hericium clathoides). Řada pěkných vzrostlých jedlí (i se jmelím) roste v ochranném pásmu, zvláště východně od přírodní památky. Na opačném konci, na jejím jihozápadním okraji přírodní památky, který není stíněný, se vyskytují světlomilné druhy jako jestřábník zední (Hieracium murorum), protež lesní (Gnaphalium sylvaticum) nebo svízel syřišťový (Galium verum). Až doroste výsadba smrků v ochranném pásmu, tak zřejmě postupně tyto světlomilné druhy zmizí. Plošně největší část přírodní památky porůstá téměř čistá bučina, pro jejíž bylinné patro je typických asi 11 druhů: svízel vonný (Galium odoratum), bika chlupatá (Luzula pilosa), bika bělavá (Luzula luzuloides), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), lipnice hajní (Poa nemoralis), violka lesní (Viola reichenbachiana), vzácně také vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Přičemž pokryvnost bylinného patra, bez zmlazení dřevin je velmi nízká. Při okrajích přírodní památky jsou dodnes zřetelné stopy po činnosti armády (viz Faltys 1981). Právě na takovém místě (zřejmě původně zákopy), u západního okraje přírodní památky jsem nalezla jeden polykormon plavuně vidlačky (Lycopodium clavatum), jinak se tato místa dnes nevyznačují výrazně odlišnou vegetací. Samotná přírodní památka je téměř bez nepůvodních druhů, výjimkou je nehojná netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Expanzně se chovající třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) je zde vzácná. To je důkazem zachovalosti bučiny a minimální eutrofizace. Pozitivem je i skutečnost, že padlé kmeny buků jsou v posledních letech ponechávány na místě. Fauna Po stránce zoologické se jedná o území málo známé. Literární prameny jsou velmi skoupé a nalézt lze v podstatě jen dílčí a kusé údaje, např. o fauně střevlíkovitých brouků (ČEŠKA 1988) nebo o avifauně (MACH 2011). K dispozici jsou také regionální přehledy některých taxonomických skupin, které, ačkoliv se dotčeným územím přímo nezabývají, dávají tušit výskyt některých druhů rozšířených v širším okolí PP V bukách. Například údaje o výskytu netopýrů na Svitavsku shrnuli URBÁNEK (1996) a LEMBERK (2004), výskyt drobných 6
savců mapovali v celé Svitavské vrchovině ANDĚRA, LEMBERK a ZBYTOVSKÝ (2010). Výsledky ornitologických bádání lze nalézt především v celostátních mapovacích atlasech ptáků (ŠŤASTNÝ et al. 2006), rozšíření savců nalezneme v pracích ANDĚRA (2000), ANDĚRA et ČERVENÝ (2009), ANDĚRA et BENEŠ (2001), ANDĚRA et HANÁK (2007), HANÁK et ANDĚRA (2005, 2006) a výskyt plazů u MIKÁTOVÉ et al. (2001). Posledním zoologickým průzkumem na lokalitě je průzkum Občanského sdružení Bubo z roku 2013. V tomto posledním průzkumu bylo celkem zjištěno 153 druhů bezobratlých živočichů, kteří zastupují následující taxonomické skupiny: Gastropoda (7), Aranae (5), Acarina (2), Isopoda (1), Diplopoda (2), Chilopoda (1), Collembola (2), Blattodea (1), Orthoptera (1), Dermaptera (1), Heteroptera (7), Cicadomorpha (2), Coleoptera (105), Diptera (9) a Hymenoptera (7). Z obratlovců byl zjištěn 1 druh obojživelníka Ropucha obecná (Bufo bufo), 2 druhy plazů Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)a Zmije obecná (Vipera berus), 49 druhů ptáku, z nichž mezi hojnější můžeme počítat Brhlík lesní (Sitta europaea), Červenka obecná (Erithacus rubecula), Holub doupňák (Columba oenas), Pěnice černohlavá (Sylvia communis) nebo Sýkora koňadra (Parus major). Ze savců bylo na území PP zaznámeno 13 druhů, zejména se jednalo o druhy Jezevec lesní (Meles meles), Myšice lesní (Apodemus flavicollis), Netopýr řasnatý (Myotis nattereri), Norník rudý (Clethrionomys glareolus), Prase divoké (Sus scrofa) nebo Srnec obecný (Capreolus capreolus). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin
název druhu
Jmelí jedlové (Viscum abietis) Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) Rozrazil horský (Veronica montana) Jedle bělokorá (Abies alba) Čarovník horský (Circaea alpina) Kruštík širolistý (Epipactis helleborine) Kotrč Němcův (Sparassis Nemecii)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č 395/1992 Sb. a červeného seznamu
popis biotopu druhu
Keříky na dvou jedlích na SZ okraji PP, hojněji v OP
C3
Podruh rostoucí pouze na jedli.
1 polykormon
C3
Při Z okraji, v místech dříve narušených činností armády.
C4a
Nevydatná prameniště na S okraji PP.
C4a
Pěkné jedle rostou V od PP, v monokultuře se smrkem.
C4a
Nevydatná prameniště na S okraji PP
1 ks
C4a CITES
Okraj cesty v OP
Nalezena 1 plodnice
EN
Pod jedlí v SZ rohu PP
Hojně při S okraji PP V PP vzácně při SZ rohu, hojněji v OP Hojně při S okraji PP
Zkratky vztahující se k ohroženosti taxonů: C3 – ohrožený taxon C4a – vzácnější taxon vyžadující další pozornost CITES – taxon uvedený ve Washingtonské úmluvě
7
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů
název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Zmije obecná (Vipera berus)
Těžiště jejího výskytu leží mimo PP ve Vysokém lese Ještěrka živorodá (Zootoca v jednotlivých vivipara) exemplářích Holub doupňák (Columba prokázáno hnízdění 2 oenas) párů Netopýr řasnatý (Myotis zaznamenán při nattereri) ultrazvukovém detektoringu, početnost cca 3-5 ex. Netopýr vousatý/Brandtův zaznamenán při (Myotis mystacinus/Brandti) ultrazvukovém detektoringu, početnost cca 1-2 ex. Čmelák skalní (Bombus běžný výskyt lapidarius) Čmelák zemní (Bombus běžný výskyt terrestris) běžný výskyt Pačmelák cizopasný (Bombus rupestris) Svižník polní (Cicindela běžný výskyt campestris) zjištěny tři druhy rodu Zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) Bombus Ropucha obecná (Bufo bufo)
Krkavec velký (Corvus corax)
Lejsek šedý (Muscicapa striata) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Rorýs obecný (Apus apus)
pravidelně a opakovaně zjišťován téměř celoročně na přeletu vyhnízdil 1 pár V PP nehnízdí Pouze přelétá
Vlaštovka obecná (Hirundo zaletuje do vzdušného rustica) prostoru nad PP za potravou. Veverka obecná (Sciurus roztroušeně ovšem vulgaris) nehojně v okolí PP
1
v samotné PP nenachází v současnosti vhodné podmínky k životu (úkryty, potravní nabídka)
2
na cestě a okraji mýtiny na JV okraji PP
2
vázán zejména na dutiny starších buků
2
ve V části PP poblíž lesní mýtiny
2
druh patrně území využívá pouze jako loviště
3
v celé PP
3
v celé PP
3
v celé PP
3
na otevřených stanovištích s písčitým nebo hlinitopísčitým substrátem
3
V celé PP
3
druh se rozmnožuje v širším okolí PP, pravděpodobně v dočasných tůních u Chmelíkovského potoka či v rybnících a požárních nádržích okolních obcí, odkud proniká v suchozemské fázi do lesních komplexů v okolí PP
3
hnízdění v blízkém okolí PP
3
vyhnízdil 1 pár v instalované budce na samotné hranici PP
3
zjišťován opakovaně na potulkách
3
zaznamenán byl pouze na přeletu a při lovu potravy
3
Hnízdění potvrzeno ve všech okolních obcích
3
v okolí PP i v samotné PP
Vysvětlivky: Chráněné druhy dle Přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. 1 – kriticky ohrožené 2 – silně ohrožené 3 – ohrožené 8
popis biotopu druhu, další poznámky
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) Ochrana přírody PP patří mezi nejstarší chráněná území v okrese Svitavy. Díky vyhlášení již v roce 1956 unikl porost přeměně druhové skladby ve prospěch smrku, jak to vidíme v okolních porostech. Porost byl pravděpodobně hospodářsky standardně využíván až do doby vyhlášení, s běžnými lesnickými postupy. O hospodářském využití v minulosti svědčí stejnověkost starší etáže, porost byl zřejmě obnoven najednou a jistě nevznikl spontánně. b) Lesní hospodářství Celá plocha PP je tvořena lesními porosty. I podle historických map je zřejmé, že území bylo vždy tvořeno lesy. Jediným vlastníkem lesů v PP je stát, kdy právo hospodaření na daném území vykonává státní podnik Lesy České republiky v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem na LHC Choceň s platností 2013 – 2022. c) Myslivost PP V bukách se nachází na území honitby Vysoký Les. V PP nejsou umístěna krmná zařízení, která by mohla způsobit vyšší koncentraci zvěře. Přesto mají stavy spárkaté zvěře významný vliv na odrůstání dřevin, zejména na přirozenou obnovu jedle, která se zmlazuje ale zvěří je zcela zlikvidována. e) Rekreace a sport Území není využíváno k žádným sportovním aktivitám a k rekreačním jen ve zcela minimální míře. Přímo PP neprochází žádné turistické či jiné značené trasy. Lesní cesta vede pouze okrajem PP. f) Těžba nerostných surovin zde neprobíhá. g) Jiné způsoby využívání nejsou známy. Další vlivy nebo způsoby využívání nejsou známy.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy • • •
Plán péče navazuje na PP z roku 2003, zpracovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit LHP na LHC 509003 pro LČR s.p., Lesní správa Choceň
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod
31 Českomoravské mezihoří LHC 509003
9
Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství
Nižší organizační jednotka
3,1479 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022 Lesy ČR, s.p., Státní správu vykonává Obec s rozšířenou působností Litomyšl Lesní správa Choceň
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů přirozená skladba dle Plívy 1971 Přírodní lesní oblast: Soubor Název SLT lesních typů (SLT) Bohatá jedlová bučina 5B Celkem
Přirozená dřevinná skladba SLT
BK 6 JD4
Výměra Podíl (%) (ha) 3,15 3,15
100 100
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany jedle bělokorá JD Listnáče buk lesní BK Bříza bělokorá Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
vtroušeně
0
1,26
40
3,12 0,03 3,15
99 1 100 %
1,89 -----
60 -----
Zastoupení je počítáno pro porostní plochu. Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch - typologická mapa
2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky se na území PP nevyskytují
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Doporučení a závěr pro další postup v péči o PP: • • •
respektovat a naplňovat opatření navržená plánem péče vyloučit obnovu porostu výhradně stanoviště nevhodnými dřevinami výchovu porostů směřovat k podpoře dřevin cílové skladby 10
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem z hlediska ochrany přírody je zachování lesních porostů s rozmanitou věkovou a prostorovou skladbou a se složením dřevin blízké přirozené skladbě.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ - maloplošná ochrana přirozeného zmlazení jedle bělokoré 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Péče o lesy Rámcová směrnice péče o lesní porosty Zásadním principem ochrany a přístupem, který se odráží ve struktuře plánu péče je, že při zásazích nesmí dojít ke zhoršování aktuálního stavu přírodního prostředí. Přírodní památka je zařazena rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje do lesů zvláštního určení (kategorie 32a), hospodaření je tedy nadřazena funkce ochrany přírody před funkcí hospodářskou, od toho se odvíjejí navržené zásady hospodaření. Pro území byl v LHP schválen zvláštní cílový hospodářský soubor pod označením 4447. Číslo směrnice 1
Kategorie lesa Zvláštního určení 32a
Soubory lesních typů 5B (cílový hospodářský soubor 4447)
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě 5B BK 6 JD 4 Porostní typ A bukový (smíšený listnatý s převahou dřevin přirozené skladby) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) P, pN Obmýtí 150 (120-150)
Obnovní doba np (50)
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování porostů s druhovým složením blízkým přirozené skladbě a bohatě diferencovanou věkovou strukturou, další posilování dřevin přirozené skladby. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
11
Mýtní úmyslná těžba může být realizována formou menších obnovních prvků – max. plocha obnovního prvku 0,3 ha ve prospěch přirozeného zmlazení buku a vnosu jedle. Zachování výstavků jako podpory dřevin přirozené skladby (nejlépe JD, BK) na dožití k rozpadu. Při více věkově diferencovaném porostu též ponechávat část dřevin, které ještě nejsou v mýtním věku, pro podporu věkové rozmanitosti obnovovaného porostu. Maximální využití přirozené obnovy dřevin přirozené druhové skladby. Ponechávání části dřeva k zetlení na místě. Ponechávání doupných stromů. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Posílení přirozené skladby; pokračování ve vytváření různověkého porostu. Při umělé obnově (výjimečně) sadba jamková s krytokořennými nebo prostokočennými sazenicemi, podíl MZD s ohledem k předmětu ochrany 100%, dle cílové skladby. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) – viz cílová skladba dřevin Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Předržovat výstavky BK. Výchova: negativní výběr s podporou dřevin cílové skladby, tvorba a udržování složitější prostorové struktury porostů. Pozitivní druhový výběr vzácnějších dřevin jako např. JD. V mlazinách nutná častá úprava nejlépe 2 × za decenium, aby nedocházelo k přehoustnutí podrostu. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Individuální ochrana zmlazení jedle. Sledování a udržení normovaného stavu zvěře u uživatele honitby. Ochrana proti buřeni. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Bez omezení.
c) Péče o rostliny Žádnému rostlinnému druhu není věnována zvláštní péče. Soubor opatření je navržen tak, aby byla podpořena co nejvyšší druhová diverzita rostlin. d) Péče o živočichy Žádnému živočišnému druhu není věnována zvláštní péče. Soubor opatření je navržen tak, aby byla podpořena co nejvyšší druhová diverzita živočichů. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Lesy Zvýšení zastoupení jedle bělokoré a udržení a výchova mladší etáže buku, snaha o věkovou rozmanitost
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Postupné zvyšování podílu dřevin přirozené druhové skladby podporou zmlazení buků a jedle na úkor smrku.
12
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Zaměření a vyznačení přírodní památky bylo provedeno v roce 2013. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Doporučena oprava hranice kategorie lesa zvláštního určení v lesnických mapách z důvodu správné orientace lesního personálu v terénu. 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Nejsou. 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Zpracování dalšího botanického průzkumu v průběhu platnosti plánu péče.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Ceny vycházejí z ceníku AOPK ČR pro rok 2013 Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Opakované zásahy Instalace individuální ochrany jedle (drátěné oplůtky N á k l a d y c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč) 20 × 85 -
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 17 000 17 000
4.2 Použité podklady a zdroje informací Anděra M., Beneš B., 2001: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) – část 1. Křečkovití (Cricetidae), hrabošovití (Arvicolidae), plchovití (Gliridae). Národní muzeum, Praha. AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. Demek J. (ed.) (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia. Faltysová H., Bárta F. et al. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 pp. Farkač J., Král D. et Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. et Lusty P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 447 pp. Plesník J., Hanzal V. et Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. List of threatened species in the Czech Republic. Vertebrates. AOPK ČR, Praha. Procházka F. ed. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, 18: 1-166. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. 16: 1 – 79. 13
Quitt E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Lesní hospodářský plán pro LHC Choceň (září 2013) Naděžda Gutzerová (říjen 2013): Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky V bukách Dr. Petr Bogusch (2013):Výsledky průzkumu měkkýšů v PP Sněženky ve Vysokém lese Internetové zdroje Tomáš Staněk (2013), Inventarizačního průzkum brouků (Coleoptera) Občanské sdružení BUBO (2013), Výsledky zoologického průzkumu PP V bukách Český ústav zeměměřičský a katastrální, Nahlížení do katastru nemovitostí, URL: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, URL: http://uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php Mapový server Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, URL: http://mapy.nature.cz/ Portál české informační agentury životního prostředí Cenia, URL: http://cenia.cz Ústřední seznam ochrany přírody, URL: http://drusop.nature.cz
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky IUCN – International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) LHC – lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářské osnovy LČR – Lesy české republiky MZD – meliorační a zpevňující dřeviny OPRL – oblastní plán rozvoje lesa SLT – soubor lesních typů PR – přírodní rezervace ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesa ZCHÚ – zvláště chráněné území
4.4 Zhotovitel plánu péče Společnost přátel přírodě blízkého lesa, Nasavrky, 2013
14
5. Obsah 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.8 1.9 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.6 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4 4.1 4.2 4.3 4.4
Základní údaje o zvláště chráněném území………………………………………………… 2 Základní identifikační údaje………………………………………………………………... 2 Údaje o lokalizaci území…………………………………………………………………… 2 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí…………………………… 2 Výměra území a jeho ochranného pásma………………………………………………….. 3 Překryv území s jinými chráněnými územími……………………………………………… 3 Kategorie IUCN…………………………………………………………………………….. 3 Předmět ochrany ZCHÚ……………………………………………………………………. 3 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu………………………………………. 3 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav…………………………………………... 3 Cíl ochrany…………………………………………………………………………………. 4 Předmět ochrany EVL nebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu……………………....... 4 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany………………….. 4 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů……………………………. 4 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti………………………………………………… 9 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy………………….. 9 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch…………………………. 9 Základní údaje o lesích……………………………………………………………………... 9 Základní údaje o nelesních pozemcích…………………………………………………….. 10 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup…………………………………………………………………… 10 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize……………….. 11 Plán zásahů a opatření ……………………………………………………………………... 11 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ…………………........ 11 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání……………………….. 11 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území…………………………………. 12 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností…………………………………………………………………. 12 Zaměření a vyznačení území v terénu……………………………………………………… 12 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území………………………….. 13 Návrhy na vzdělávací využití území……………………………………………………….. 13 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území…………………… 13 Závěrečné údaje……………………………………………………………………………. 13 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)………………………………………………………….. 13 Použité podklady a zdroje informací………………………………………………………. 13 Seznam používaných zkratek………………………………………………………………. 14 Zhotovitel plánu péče………………………………………………………………………. 14
Přehled příloh Příloha M1
Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2
Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Příloha M3
Mapa dílčích ploch - typologická mapa
15
