Plán péče o přírodní památku Pod Drdolem. na období

Plán péče o přírodní památku Pod Drdolem na období

2016 - 2025

Plán péče o přírodní památku Pod Drdolem na období 2016 – 2025

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

564 přírodní památka Pod Drdolem výnos Ministerstvo kultury ČSR 18246/72 29. 12. 1972 20. 03. 1973

1.2 Údaje o lokalizaci území Zlínský kraj Zlín Zlín Zlín 795909 Želechovice nad Dřevnicí 500011 Želechovice nad Dřevnicí

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území)

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 795909 Želechovice nad Dřevnicí číslo parcely (KN)

2562

číslo parcely (PK)

druh pozemku dle KN

způsob využití pozemku dle KN

trvalý travní porost

Celkem

číslo listu vlastnictví

výměra parcely

výměra parcely

1618

celková dle KN (m2) 7284

v ZCHÚ (m2) 2384

7284

2384

Výměra PP 0,2384 ha uvedená v tabulce se liší od údajů o výměře uváděných v ÚSOP AOPK ČR, kde je napsán údaj 0,25 ha. Rozdíl je zřejmě způsoben nepřesnostmi ve vymezení hranice přírodní památky v době jejího vyhlášení. Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma) Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

2


1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

Způsob využití pozemku

OP plocha v ha

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky vodní plochy

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty orná půda

0,2384

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

neplodná půda ostatní způsoby využití

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,2384

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne ne ne ne

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana vstavače bledého (Orchis pallens). 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. druhy název druhu

aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ vstavač bledý 103 ks, vitalita SO/C2 mezofilní ovsíková louka na okraji (Orchis pallens) populace dobrá dubohabřiny Pozn.: stupeň ohrožení: SO - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategorii silně ohrožené; C2 druhy silně ohrožené dle červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012). Informace o výskytu a početnosti druhu jsou uvedeny na základě vlastního pozorování.

3


1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany.

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) zachování lučního společenstva nebo zlepšení jeho stavu vhodným způsobem managementu b) udržení přirozené dřevinné skladby okraje karpatské dubohabřiny c) ochrana biodiverzity území na úrovni chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů d) obnova autoregulačních funkcí přírody a vyloučení nevhodných lidských zásahů e) eliminace ruderálních a invazních druhů rostlin

4


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Pod Drdolem se nachází ve Vizovické vrchovině, asi 1,5 km severozápadně od kóty Drdol (540 m) a přibližně 3 km jihovýchodně od obce Želechovice nad Dřevnicí, v nadmořské výšce 435 – 455 m. Tvoří ji úzký pás louky a okraj lesa v délce kolem 130 m, který je orientovaný ve směru východ –západ. Geologický podklad území je tvořen paleogenními horninami vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Převažují vápnité jílovce nad drobovými glaukonitickými pískovci. Půdním typem je kambizem typická, varieta kyselá, ojediněle kambizem pseudoglejová. Převládajícím typem vegetace jsou mezofilní ovsíkové louky asociace Poo-Trisetetum flavescentis. Území je lemováno okrajem karpatské dubohabřiny svazu Carpinion betuli. Floristicky významný je především výskyt početné populace vstavače bledého (Orchis pallens), který se v okolí Zlína vyskytuje jen na několika lokalitách. Z dalších chráněných druhů byla zaznamenána lilie zlatohlavá (Lilium martagon). V minulosti byl na lokalitě vzácně nalezen vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) a vemeníček zelený (Coeloglossum viride), jejich výskyt však nebyl již delší dobu ověřen. Na lokalitě je dále zastoupeno několik druhů zařazených do červeného seznamu cévnatých rostlin, jako jsou árón východní (Arum cylindraceum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. Území je refugiem četných druhů hmyzu, zejména brouků a motýlů. Vyskytují se zde běžnější druhy brouků, např. kousavec hlodavý (Rhagium mordax) a tesařík černošpičký (Stenurella melanura), z denních motýlů byli pozorováni např. babočka bílé C (Polygonia c-album), babočka bodláková (Vanessa cardui), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae), okáč pýrový (Pararge aegeria), vzácnější ostruháček jilmový (Satyrium w-album), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) aj. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu

aktuální početnost kategorie popis biotopu druhu, další nebo vitalita podle vyhlášky č. poznámky populace v ZCHÚ 395/1992 Sb. vstavač bledý 103 ks, vitalita SO mezofilní ovsíková louka na okraji (Orchis pallens) populace dobrá dubohabřiny lilie zlatohlavá 16 ks, vitalita O okraj karpatské dubohabřiny (Lilium martagon) populace slabší Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou uvedeny na základě vlastního pozorování. Stupeň ohrožení: SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích silně ohrožené a ohrožené.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1972, kdy byla lokalita vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 18246/72 jako 5


chráněné naleziště Pod Drdolem a zároveň byly stanoveny základní podmínky pro její zachování. V roce 2000 bylo území převedeno nařízením Magistrátu města Zlína č. 14/2000 do kategorie přírodní památky. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. Již od vyhlášení v roce 1972 začala být louka udržována pravidelným ochranářským hospodařením v podobě každoročního sečení, které je prováděno po odkvětu a vysemenění vstavače bledého v červenci a srpnu. Kromě tohoto nezbytného opatření byl občas prosvětlen okraj lesa a odstraňovány padlé větve z louky. Tento management probíhá na lokalitě až dodnes. b) lesní hospodářství Lesní pozemky nejsou součástí ZCHÚ, nacházejí se pouze v jeho ochranném pásmu především v těsné blízkosti jižní a západní hranice lokality. V minulosti zde probíhalo poměrně citlivé lesnické hospodaření, které umožnilo zachování přirozené dřevinné skladby dubohabřiny a jejího bylinného patra. Potenciální ohrožující vlivy: změna dřevinné skladby – změnou dřevinného složení okolního lesního porostu může dojít ke změně světelných podmínek i půdních vlastností např. kyselejším opadem jehličnatých dřevin s nežádoucím vlivem na chráněné a ohrožené druhy rostlin při jeho okraji. holosečná obnova - nežádoucí je holosečná obnova okolního lesního porostu, která by způsobila výraznou změnu světelných i vlhkostních poměrů na lokalitě, což může mít negativní vliv na chráněné a ohrožené druhy rostlin na lokalitě. přibližování dřeva – nepřípustné je přibližování dřeva z okolních lesních porostů či pojezdy těžké techniky přes lokalitu, hrozí tak poškození louky a okraje lesa s chráněnými druhy rostlin jejím rozježděním. c) zemědělské hospodaření Před vyhlášením přírodní památky sloužila louka pravděpodobně k extenzivnímu zemědělskému hospodaření v podobě občasného sečení travní hmoty jako krmiva pro dobytek nebo pastvy. Díky této údržbě nezarostla dřevinami ani nedošlo k jejímu zničení nadměrným hnojením a dochovala se zde početná populace vstavače bledého. Potenciální ohrožující vlivy: neobhospodařování navazující louky – v případě ponechání části louky nacházející se v ochranném pásmu bez hospodaření, může dojít k její postupné degradaci a následnému šíření ruderálních druhů do ZCHÚ. hnojení navazující louky – důsledkem přihnojování okolní louky ležící v ochranném pásmu může být eutrofizace některých částí lokality, ochuzení druhové skladby a podpora konkurenčně silných ruderálních druhů.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče na období 2006 – 2015 pro zvláště chráněné území, Hanáková P., Trávníček D., 2006 Výnos č. j. 18246/72 ze dne 29. 12. 1972, zřízení chráněného naleziště Pod Drdolem, k. ú. Želechovice nad Dřevnicí Nařízení o zřízení a vymezení přírodních památek č. 14/2000

6


2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany v přírodní památce a z ochranářského hlediska nejsou významné. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V přírodní památce jsou vymezeny dílčí nelesní plochy (č. 1 a 2), které tvoří mezofilní ovsíková louka a okraj dubohabřiny. Příloha T1 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozím plánu péče na období 2006 – 2015 jsou navržena vhodná opatření pro zachování lučního společenstva s výskytem vstavače bledého především v podobě pravidelného sečení s odstraněním posečené hmoty, které může být příležitostně doplněno extenzivní pastvou ovcí a koz. Management v podobě pravidelného sečení byl v období platnosti minulého plánu péče prováděn, což umožnilo udržení mezofilní louky a populace vstavače bledého v dobrém stavu. Přestože extenzivní pastva ovcí a koz je vhodným doplňkovým hospodařením v těchto lučních společenstvech, byla nahrazena sečením a uskutečněna nebyla. Pro podporu generativního rozmnožování vstavače bledého je zejména při absenci pastvy na místech se souvislejším travním drnem nebo více zapojeným mechovým patrem navrženo narušování zapojené travní vegetace a půdního povrchu hráběmi. Toto vhodné ochranářské opatření nebylo v období platnosti minulého plánu péče realizováno, přesto se populace vstavače bledého dochovala v dobrém stavu. Prosvětlení okraje dubohabřiny, které bylo doporučeno v předchozím plánu péče, nebylo v posledních letech provedeno, proto je žádoucí lesní okraj v následujícím období otevřít většímu oslunění. Je však třeba se vyvarovat razantnímu zásahu, který by výrazně změnil světelné a vlhkostní poměry na lokalitě. V karpatské dubohabřině, která svým okrajem zasahuje do zvláště chráněného území, je třeba zachovat nebo zlepšit dřevinnou skladbu, v níž by měl převládat habr obecný a dub zimní, přimíšena může být lípa srdčitá, buk lesní a javor klen. Nežádoucí je zejména časté zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin borovice lesní a modřínu opadavého, které je vhodné redukovat. V předchozím plánu péče bylo navrženo upřednostnění jasanu ztepilého. Tento duh se však v karpatských dubohabřinách ve větší míře přirozeně nevyskytuje a navíc se jedná o expanzivní druh, který je schopen se hojně šířit i do nelesních společenstev, proto jeho preference na lokalitě není žádoucí.

7


2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu lučního společenstva na něž je vázána populace vstavače bledého.

8


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

sečení s odklizením posečené hmoty 1x až 2x ročně 1x ročně křovinořez, motorová kosa, kosa, srp VI - IX - seč je vhodné provádět od druhé poloviny června po vysemenění vstavače bledého - po seči je zapotřebí odstranit posečenou hmotu z plochy přírodní památky - v případě výrazného šíření ruderálních druhů do lučních společenstev je zapotřebí na těchto místech provádět sečení 2x ročně - sečení je možné kombinovat s pastvou

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

extenzivní pastva 1x za 2 - 5 let není stanoven ovce, kozy VIII - X - intenzitu pastvy je třeba zvolit dle hustoty a zapojení travobylinného porostu - po pastvě je třeba pokosit nedopasky - pastvu je zapotřebí kombinovat se sečením


narušení půdního povrchu 1x za 1 - 10 let není stanoven hrábě, motyka II - III - jde o pomístní maloplošné narušování půdního povrchu z důvodu podpory generativního rozmnožování vstavače bledého nebo jiných konkurenčně méně schopných bylinných druhů - je možné provádět na plochách se souvislejším travním drnem nebo více zapojeným mechovým patrem jako doplňkový management sečení, především při absenci pastvy

9



prosvětlení lesního okraje jednorázový zásah není stanoven křovinořez, motorová pila X - II - jednorázové mírné prosvětlení lesního okraje - zásah se může v případě opětovného zarůstání opakovat - šetrné odstranění pokácené dřevní hmoty a zbytků po těžbě z přírodní památky

b) péče o rostliny - většina druhů rostlin, včetně hlavního předmětu ochrany vstavače bledého, je vázána na mezofilní louku, kterou je třeba udržovat pravidelným sečením - pro zvýšení pestrosti lučního společenstva je možné sečení v některých letech kombinovat s pastvou ovcí a koz, která se projevuje potlačením vysokých trav ve prospěch nižších druhů rostlin náročnějších na světlo, pasoucí se zvířata navíc rozvolňují zapojenou travní vegetaci a narušováním půdy napomáhají generativnímu rozmnožování rostlin - sečení je na lokalitě možné provádět od druhé poloviny června po vysemenění vstavače bledého - z důvodu podpory šíření vstavače bledého a dalších konkurenčně méně schopných bylinných druhů je možné zejména při absenci pastvy provádět ruční maloplošné narušování půdního povrchu - okraj lesa lemující přírodní památku je vhodné občas mírně prosvětlit a udržovat tak příznivé oslunění lučního společenstva - pro zachování populace lilie zlatohlavé a dalších bylin rostoucích v listnatých lesích, jako jsou např. pryšec mandloňovitý, árón východní, lýkovec jedovatý a hlístník hnízdák je zapotřebí zachovat přirozenou dřevinnou skladbu lesního okraje dubohabřiny c) péče o živočichy - luční společenstvo, na které je vázána řada druhů živočichů, především bezobratlých, je vhodné nadále udržovat sečením nebo pastvou a bránit jeho zarůstání dřevinami 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Na dílčích plochách 1 až 2 definovaných v kapitole 2.4.4 jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o společenstva rostlin a živočichů vyskytující se na lokalitě. Jsou zde uvedena doporučená opatření, která je možno na jednotlivých plochách uplatnit, povinností orgánu ochrany přírody však není všechna uvedená opatření realizovat. Příloha T1 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

10


3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu vymezeném jako 50 metrů široké území podél hranice přírodní památky, které tvoří především navazující louka a okolní les, je třeba prosadit hospodaření vedoucí k zachování nebo zlepšení jejich stavu. Mezofilní louku je zapotřebí nadále udržovat pravidelným sečením a bránit jejímu přihnojování. V okolní dubohabřině je vhodné redukovat nepůvodní jehličnaté dřeviny, především modřín a borovici a zlepšit tak její dřevinnou skladbu. Nežádoucí by byla zejména holosečná obnova porostu a vysazování nepůvodních dřevin.

3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky je v současnosti vyznačena dvěma hraničními tabulemi umístěnými v severovýchodní a severozápadní části na přístupu od navazující louky a hraničním pruhovým značením. Hraniční tabule i pruhové značení jsou v dobrém stavu. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - průběžná kontrola, doplnění a údržba stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území - průběžná kontrola a údržba hraničních tabulí vyznačujících přírodní památku

3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Populace obou zvláště chráněných druhů vstavače bledého i lilie zlatohlavé zasahují mimo zvláště chráněné území, proto je možné zvážit rozšíření přírodní památky o plochy s jejich výskytem na pozemcích p. č. 2562 a 2513/3 v k. ú. Želechovice nad Dřevnicí.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přírodní památka není v současnosti rekreačně ani sportovně využívána, proto nejsou uvedeny žádné návrhy ani omezení k regulaci této činnosti.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Hraniční tabuli umístěnou v jihovýchodní části území je možné doplnit o informační ceduli se základními údaji o lokalitě.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky Pod Drdolem je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - aktualizovat inventarizační průzkum vyšších rostlin - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Lepidoptera, Coleoptera)

11


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany – 2 IP prosvětlení lesního okraje

25 000 10 000

údržba hraničních tabulí, doplnění pruhového značení a hraničníků informační cedule

10 000 2 000

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy ruční sečení s odklizením posečené hmoty nebo extenzivní pastva ovcí a koz – 0,17 ha narušení půdního povrchu

Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

47 000 5 000

50 000

250

2 500

5 250

52 500 99 500

4.2 Použité podklady a zdroje informací Elsnerová M., 1994: Botanický inventarizační průzkum, přírodní památka Pod Drdolem v k. ú. Želechovice nad Dřevnicí. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání – Preslia 84: 631 – 645. Háková A., Klaudiusová A., Sádlo J., 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, Planeta XII, 8/2004 - Ministerstvo životního prostředí, Praha. Hanáková P., Trávníček D., 2006: Plán péče na období 2006 – 2015 pro zvláště chráněná území. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Chytrý M., 2010: Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., 2013: Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. Podešva Z.: Chráněná území Zlínského kraje. – URL: http://nature.hyperlink.cz/index.htm (8. 6. 2015). Sedláček V., 2015: Inventarizační průzkum přírodní památky Pod Drdolem. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad ©ÚKM ZK - Polohopis informativního charakteru

12


odvozen z katastrální mapy. WMS - Ortofoto © Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 © Český úřad zeměměřický a katastrální

4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka C2 EVL IP KN OP O PK PO SO ZCHÚ

předpis definující zkratku Černý a červený seznam cévnatých rostlin

obsah zkratky silně ohrožený druh evropsky významná lokalita inventarizační průzkum katastr nemovitostí ochranné pásmo ohrožený druh pozemkový katastr ptačí oblast silně ohrožený druh zvláště chráněné území

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

4.4 Plán péče zpracoval: RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice 139 571 01 Moravská Třebová V Moravské Třebové dne 16. 10. 2015.

13


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9 Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 4.4 Plán péče zpracoval

14

2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 4 4 5 5 5 6 7 7 7 7 7 7 8 9 9 9 10 11 11 11 11 11 11 12 12 12 13 13


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.4 a 3.1.2)

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

15

Plán péče o přírodní památku Pod Drdolem. na období

Recommend Documents