Plán péče o přírodní památku Pod Šibeničním kopcem na období 2016–2025
Zpracovatel: Mgr. Zuzana Němcová1 Objednatel: Jihomoravský kraj Rok zpracování: 2014 1
IČ 74798146, Konice 30, 669 02 Znojmo,
[email protected]
1 Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
2168 přírodní památka Pod Šibeničním kopcem nařízení Okresní úřad Znojmo --25. 6. 2002 25. 6. 2002
1.2 Údaje o lokalizaci území Jihomoravský Znojmo Znojmo Znojmo Horní Dunajovice Horní Dunajovice
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území 642860 Horní Dunajovice Číslo parcely podle KN 516/1 516/2 535/4 2553/1 2553/9 2553/10 2553/11 2553/13 2553/14 2553/15 2553/17 2553/18 2553/25 2553/26 Celkem
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
Způsob využití pozemku podle KN
jiná plocha
jiná plocha jiná plocha
3
Číslo listu vlastnictví 10001* 10001* 141 10001* 10001* 10001* 515 200 230 808 44 240 10001* 10001*
Výměra parcely celková podle KN (m2) 3 200 129 483 45 992 10 946 8 539 608 150 336 736 765 1 308 6 122 4 365
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)** 26 129 483 2 463 10 945 8 539 608 150 324 706 705 1 199 6 122 3 242 35 641
Ochranné pásmo: Katastrální území 642860 Horní Dunajovice Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastnictví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
2555 ostatní plocha dobývací prostor 10001* Celkem Pozn. k tabulkám výše: * Vlastnické právo Obec Horní Dunajovice, č.p. 102, 671 34 Horní Dunajovice. ** Výměry parcel převzaty z materiálů KÚ JmK (geodetické podklady).
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)**
3 802
3 802 3 802
Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy
ZCHÚ plocha v ha 1,6028
trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
Způsob využití pozemku
OP plocha v ha
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
1,9613
3,5641
0,3802 neplodná půda ostatní způsoby využití
1,9613
0,3802
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
ne ne ne
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
ne Pod Šibeničním kopcem EVL CZ0620013
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.6 Kategorie IUCN IV. – řízená rezervace 4
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Motivem ochrany v přírodní památce Pod Šibeničním kopcem je dle vyhlašovacího předpisu unikátní společenstvo Teucrio botryos-Melicetum ciliatae vytvořené na podkladu krystalických vápenců. Vzhledem k naprosté převaze silikátových hornin na jihovýchodním okraji Českého masivu je flóra a vegetace této lokality v širším regionu výjimečná. Z významných druhů rostlin zde najdeme např. strdivku brvitou, oman oko Kristovo, rýt žlutý a len tenkolistý. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Název ekosystému T3.3A Subpanonské stepní trávníky
Podíl plochy v ZCHÚ (%)* 13
S2A Pohyblivé sutě bazických 10 (karbonátových) hornin Pozn.: * Stanoveno kvalifikovaným odhadem.
Popis ekosystému Biotop na lokalitě vytváří mozaiku s pohyblivými sutěmi silikátových skal a drolin, křovinami, porosty akátin a místy i se štěrbinovou vegetací vápnitých skal a drolin. Na karbonátových sutích strmých svahů se vyvinulo společenstvo Teucrio botryos-Melicetum ciliatae. Tento biotop na lokalitě vytváří mozaiku se subpanonskými stepními trávníky, křovinami, porosty akátin a místy i se štěrbinovou vegetací vápnitých skal a drolin.
B. druhy Název druhu
rýt velkokališný (Reseda phyteuma)
Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
Stupeň ohrožení
vzácně*
ROSTLINY ve vyhlašovacím předpise je zjevně chybně uvedeno rýt žlutý, což je ale běžný druh §1, C1 bez ochranářského významu; naopak rýt velkokališný zde má jedinou známou lokalitu výskytu na Znojemsku
Popis biotopu druhu
len tenkolistý roztroušeně* §3, C3 roste roztroušeně na otevřených místech (Linum tenuifolium) oman oko Kristovo běžně* §3, C3 roste běžně v trávnících (Inula oculus-christi) strdivka brvitá běžně* C3 na karbonátových sutích strmých svahů (Melica ciliata) Pozn.: * Němec, R., Němcová, Z. Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Pod Šibeničním kopcem. Stupeň ohrožení: §1, §2, §3 – druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; C1, C2, C3 popř. C4a a C4b – druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené popřípadě vzácnější taxony vyžadující další pozornost a vzácnější taxony s chybějícími údaji dle červeného seznamu cévnatých rostlin, údaj o stupni ohrožení převzat z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012).
5
C. útvary neživé přírody Jméno útvaru krystalický vápenec (mramor)
Lokalizace
Popis útvaru
vystupuje z podloží v centrální části
Tvoří plochá deskovitá tělesa uklánějící se pod úhlem 10–20° k SSZ; mramor je drobně zrnitý, šedé až modrošedé barvy; z 80–100 cm mocných poloh (lavic) se na srázu utvořily ukloněné schodovité stupně; ty jsou napříč rozlámané vertikálními puklinami. (Šmerda, 2014)
1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Kód a náze typu přírodního stanoviště 8160 Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně
Podíl plochy v ZCHÚ (%)*
10
Popis biotopu typu přírodního stanoviště Na karbonátových sutích se vyvinulo společenstvo Teucrio botryosMelicetum ciliatae, které na lokalitě vytváří mozaiku se subpanonskými stepními trávníky, křovinami, porosty akátin a místy i se štěrbinovou vegetací vápnitých skal a drolin.
Pozn.: * Stanoveno kvalifikovaným odhadem.
B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany.
1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany území je zachovat podmínky pro existenci travino-bylinných společenstev se zastoupením vzácných, významných a zvláště chráněných druhů.
Obrázek 1:
Společenstvo pohyblivých sutí karbonátových hornin se strdivkou brvitou
6
2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území leží v hluboce zaříznutém údolí na levém břehu potoka Křepička, který tvoří jižní hranici přírodní památky. Ze severní strany navazuje na přírodní památku zemědělská krajina a na západním i východním okraji přechází v porosty akátu. Ochranářsky hodnotné části území mají jižní resp. mírně jihozápadní orientaci. Nadmořská výška území se pohybuje od 250 do 280 m n. m. Lokalita leží v teplé oblasti T2. Podloží je z části tvořeno šikmo ukloněnými polohami krystalických vápenců (mramorů), což dává lokalitě v kontextu s okolními převážně kyselými horninami Českého masivu unikátní charakter. Horní část svahu a přilehlou plošinu pokrývají spraše. V minulosti bylo území součástí rozsáhlé pastviny, dále bylo ovlivněno těžbou kamene (lom na mramor pro potřebu místního stavebnictví a na výrobu vápna) a zaniklý lom byl později využíván ke skládkování. Svah, na kterém se PP nachází, vznikl jako součást erozně denudačního povrchu. Jeho modelaci ovlivnila deskovitá stavba podložního krystalinika a dále eroze postihující nadložní nezpevněné zvětraliny a usazeniny. Odlišné petrografické složení a tomu odpovídající rozdíly v chemické a mechanické odolnosti hornin vůči zvětrávacím procesům se projevily na povrchu skal vznikem specifických povrchových tvarů. (Šmerda, 2014) Lokalita je významná výskytem vápnomilných druhů a společenstev. K nejvýznamnějším patří vegetace vápencových osypů Teucrio botryos-Melicetum ciliatae se strdivkou brvitou. Poměrně velkou plochu též pokrývají subpanonské stepní trávníky charakteristické bohatými porosty kavylů. Území je členěno na několik enkláv bezlesí vzájemně oddělených skupinami keřů a stromů. Z významných druhů rostlin zde roste na mělkém bazickém podloží drobná bíle kvetoucí kuřička štětinkatá, tři ohrožené druhy: zvonek sibiřský, oman oko Kristovo a len tenkolistý a dále velmi vzácný rýt velkokališný. Posledně jmenovaný druh roste na Znojemsku pouze tady. Osyp na okraji lomu svědčí mimo jiné seselu fenyklovému a ožance hroznaté. Kozinec vičencovitý naopak vyhledává společně s kavyly spíše hlubší půdy. Ze severu do území zasahuje acidofilní vegetace s kručinkou chlupatou. Botanicky zajímavé jsou i okraje ohnišť a další narušovaná místa nad lomem a kolem obnovené cesty obnažující sprašový překryv. Tam rostou vzácné jednoleté druhy jako je strošek pomněnkový, bělolist obecný nebo silně ohrožená vrabečnice roční a dejvorec velkoplodý pravý. (Němec & Němcová, 2012) Niva okolo vodoteče je významně pozměněna člověkem. V jarním aspektu zde v bylinném patře vedle běžných druhů jako je orsej jarní nebo sasanka pryskyřníkovitá vykvétá i dosti vzácná zapalice žluťuchovitá. Ve stromovém patře se hojně uplatňuje topol kanadský, který se odtud šíří do ochranářsky hodnotných ploch v území. Do ochranářsky hodnotných travino-bylinných společenstev kromě topolu v různé míře expandují i další dřeviny. Nežádoucí je především expanze nepůvodního a invazně se chovajícího trnovníku akátu. Místy jsou zachovány zbytky výsadeb ořešáků a švestek. V nivě je patrná výsadba dubu ceru a jírovce maďalu. (Němec & Němcová, 2012)
7
Obrázek 2:
Okraje ohnišť hostí zajímavé jednoleté druhy (např. vlevo strošek pomněnkový)
Přírodní památka má charakter zachovalé stepní lokality a tomu odpovídá i druhové složení společenstva brouků. Mnohé zde zjištěné druhy se vyskytují jen velmi lokálně v teplých oblastech ČR (např. Cionus olens, Cycloderes pilosulus, Podonta nigrita) nebo je jejich výskyt omezen na jižní Moravu (např. Pseudorchestes horioni a Omaloplia spiraeae spiraeae). Významným druhem, který má přímou vazbu na jeden z předmětů ochrany, společenstvo vápnitých drolin, je kovařík Quasimus minutissimus. Z druhů žijících na dřevinách je významný křovák Magdalis linearis. Poměrně bohaté je společenstvo zemních nosatců v hrabance stepních trávníků (např. dva druhy rodu Cathormiocerus a Trachyphloeus spinimanus). Podél severní hranice lokality v plevelových společenstvech polních kultur žije mizející Nemonyx lepturoides vázaný na stračku polní. Na ruderalizovaných místech s bodláky a pcháči lze nalézt vzácného teplomilného nosatce Trichosirocalus horridus nebo Zacladus exiguus. Kořeny užanek lékařských napadá nehojný Mogulones crucifer. V porostech pryšce chvojky tady žije dřepčík Aphtona cyparissiae. V části lokality s vápencovými skalkami a sutí byl na rezedách velmi hojný Baris picicornis společně se dvěma druhy rezedáčků (Urodon). Z denních motýlů v přírodní památce žijí jen relativně běžné druhy s výjimkou vzácného a jen na jižní Moravu vázaného okáče kostřavového. Určitou zajímavostí je drobný brouk Sphaerosoma punctatum punctatum zjištěný v akátině na hnijícím dřevě pařezů. (Stejskal, 2012) Na otevřených partiích bez vegetace lze potkat saranče modrokřídlou. V území žije i kudlanka nábožná. V keřích hnízdí ohrožený ťuhýk obecný a nenápadný lejsek šedý (Mackovčin, P., et al., 2007). Biogeograficky je zajímavá zdejší malá populace ještěrky zelené – leží na severozápadní hranici rozšíření tohoto druhu na jižní Moravě. Jedním z hlavních předmětů ochrany přírodní památky jsou mramory vystupující na povrch v její centrální části. V území tvoří plochá deskovitá tělesa uklánějící se pod úhlem 10–20° k SSZ. Pokračováním výskytu mramorů jsou i skalní stěny na pravém břehu Křepičky v lesoparku s upraveným přírodním amfiteátrem a Lurdskou jeskyní. Mramor je drobně zrnitý, šedé až modrošedé barvy. V 10–15 m vysoké stěně kamenolomu, kde byl mramor 8
lámán, se nepravidelně střídají masívní i přednostně uspořádané polohy horniny s plošně paralelní stavbou (břidličnatostí). Z 80–100 cm mocných poloh (lavic) se na srázu utvořily ukloněné schodovité stupně. Ty jsou napříč rozlámané vertikálními puklinami. Po mineralogické stránce se na složení této horniny kromě kalcitu, který představuje základní objem karbonátové hmoty, uplatňují křemen a slídy (ty zastupuje sericit). K těmto hlavním horninotvorným minerálům přistupuje velmi nepravidelně hořečnatý karbonát dolomit. Jeho přítomnost prozrazují korozi odolávající útvary na povrchu horninových těles. Projevem krasovění mramoru je i vznik karbonátových náteků (sintrů) na spodních stranách horninových desek nebo na kamenech v suti. Akcesoricky je v mramoru zastoupený magnetit (zvýšený obsah se projevuje na geofyzikální mapě jako magnetická anomálie) a grafitový pigment. Mramor hojně obsahuje žilky a agregáty z hrubozrnného kalcitu a světlé 1–2 cm velké útvary křemene připomínající valounky. Nepravidelně jsou v hornině vtroušené šupiny hedvábně lesklých šedočerných fylitových břidlic vytvářející až několik centimetrů mocné polohy. Ty mají podíl na snížení pevnosti horniny a jsou predispozicí pro její deskovitý rozpad. Geochemickou zajímavostí zdejšího mramoru je zvýšený obsah vzácných zemin typický pro karbonáty sedimentující v mořském prostředí. (Šmerda, 2014) V území jsou odkryty i další geologické profily. Jsou to slídnaté pararuly a ortoruly, tedy horniny dyjské klenby moravika, která utváří jihovýchodní okraj prvohorního Českého masivu. Pokryvné útvary jsou na lokalitě zastoupeny prakticky jen mladými kvartérními usazeninami. Z nich jsou plošně nejrozšířenější sprašové akumulace a sprašové hlíny na údolním svahu. Největší mocnost spraší (2,5 m) je odkryta na SZ okraji PP. Bezlesá část území s trávníky a menšími skalkami je krytá spraší jen velmi omezeně (20–40 cm). Pokryv porušila těžba kamene a erozní procesy. V menší míře byly zjištěny zbytky štěrkového pokryvu nad horní hranou kamenolomu. K mladému pokryvu je třeba přiřadit i antropogenní akumulace. Z části se jedná o materiál z výkopů v obci nebo o zbytky staveb (hromady jsou na SZ okraji kamenolomu) nebo o přemístěné kamenné bloky a sutě z kamenolomu, z nichž byl vytvořen val oddělující kamenolom od lesní cesty. (Šmerda, 2014) Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu
rýt velkokališný (Reseda phyteuma) lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites) kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) len tenkolistý (Linum tenuifolium) oman oko Kristovo (Inula oculus-christi)
Aktuální Kategorie Kategorie početnost nebo podle podle vitalita vyhlášky oborových populace č. 395/1992 červených v ZCHÚ Sb. seznamů ROSTLINY
Popis biotopu druhu, další poznámky
vzácně*
§1
C1
roste vzácně ve spodní části sutí
vzácně*
§2
C3
roste vzácně na otevřených místech
vzácně*
§3
C3
roste vzácně v trávnících
roztroušeně*
§3
C3
roste roztroušeně na otevřených místech
běžně*
§3
C3
roste běžně v trávnících
9
Název druhu
zvonek sibiřský (Campanula sibirica)
Aktuální Kategorie početnost nebo podle vitalita vyhlášky populace č. 395/1992 v ZCHÚ Sb.
Kategorie podle oborových červených seznamů
běžně*
C3
§3
Popis biotopu druhu, další poznámky
roste na karbonátových sutích strmých svahů
ŽIVOČICHOVÉ Vyskytuje se poměrně běžně. V současnosti se jedná o hojný druh stepních a dalších travnatých biotopů již nejen jižní Moravy. Zdejší populace je poměrně malá, ale biogeograficky významná. Leží na SZ hranici rozšíření tohoto druhu na Znojemsku.
kudlanka nábožná nezjišťováno (Mantis religiosa)
§1
VU
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
nezjišťováno
§1
LC
lejsek šedý (Muscicapa striata)
nezjišťováno
§3
LC
Hojně se vyskytuje na otevřených plochách s rozptýlenými keři.
ťuhýk obecný (Lanius collurio)
nezjišťováno
§3
NT
Hnízdí v otevřené kulturní krajině. K pobytu s oblibou využívá solitérní keře a menší keřové porosty.
Pozn.: * Němec, R., Němcová, Z. Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Pod Šibeničním kopcem. Stupeň ohrožení: §1, §2, §3 – druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; C1, C2, C3 popř. C4a a C4b – druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené popřípadě vzácnější taxony vyžadující další pozornost a vzácnější taxony s chybějícími údaji dle červeného seznamu cévnatých rostlin, údaj o stupni ohrožení převzat z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012); CR, EN, VU, NT, LC – druhy kriticky ohrožené, ohrožené, zranitelné, téměř ohrožené a málo dotčené dle červeného seznamu bezobratlých nebo obratlovců, údaj o stupni ohrožení převzat z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí (Farkač, et al., 2005) nebo z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky: Obratlovci (Plesník, et al., 2003).
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody – území bylo vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Znojmo v kategorii přírodní památka v roce 2002. V předchozím plánu péče (Pištěk, 2005) bylo území řešeno jako les. V současné době jsou nejcennější partie již z lesa vyňaty (pozemky p.č. 2553/9 a 2553/10 v k.ú. Horní Dunajovice). b) lesní hospodářství – v části území se lesnicky hospodaří dle platné lesnické dokumentace. c) zemědělské hospodaření – v historii bylo území součástí rozsáhlých pastvin. d) myslivost – území je součástí honitby Horní Dunajovice. Uživatelem honitby je MS Horní Dunajovice, vlastníkem je HS Horní Dunajovice. e) těžba nerostných surovin – v kamenolomu na území PP se lámal mramor a dále byly v okolí PP lámány slídnaté pararuly a bítešská ortorula. Na lokalitě existovaly ještě menší selské lůmky otevřené stěnou zaříznutou do svahu případně malou těžební jámou s plochou zabírající pouhých několik m2. 10
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Souvisejícími plánovacími dokumenty jsou Územní plán Horní Dunajovice z roku 2012 (AR projekt Brno, Ing. arch. Hučík) a dále Plán péče o přírodní památku Pod Šibeničním kopcem na období 2006–2015 (Jaroslav Pištěk) z roku 2005. Lesy v území jsou součástí majetku obce Horní Dunajovice a drobných vlastníků (vlastníci lesů do 50 ha) a jsou pro ně vyhotoveny lesní hospodářské osnovy pro zařizovací obvod Znojmo (615801). Souvisejícími správními rozhodnutími a právními předpisy je Nařízení Okresního úřadu Znojmo o zřízení přírodní památky Pod Šibeničním kopcem a jejího ochranného pásma v katastrálním území Horní Dunajovice, okres Znojmo z roku 2002.
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod
33 Předhoří Českomoravské vrchoviny LHC Znojmo (615801), LHO a) obec Horní Dunajovice, b) fyzické osoby
Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) 1. 1. 2006 – 31. 12. 2015 Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství* Nižší organizační jednotka** Pozn.: * U LČR na úrovni lesní správy nebo lesního závodu, u ostatních na úrovni majetku. ** U LČR revíry (polesí), u ostatních jen pokud jsou vymezeny.
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Předhoří Českomoravské vrchoviny Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT* typů (SLT) 1A javorohabrová doubrava DB7, LP1, HB1, JV1, BŘEK suchá habrová doubrava DB8, HB1, LP1, BŘEK 1C dřínová doubrava DBZ6, DBP2, HB1, (CER), BŘEK1, 1X MUK, BBK, teplomilné keře zakrslá doubrava DB9, BŘ1, HB, BO 1Z potoční luh DB5, JS3, JL1, JV1, OL 2L Celkem Pozn.: * Přirozená dřevinná skladba byla stanovena podle Plívy (1987). ** Stanoveno kvalifikovaným odhadem.
Příloha T1: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Porostní mapa
11
Výměra (ha)
Podíl (%)**
100
2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody (zpracováno dle Šmerda, 2014) Lokalita je součástí geomorfologického celku Jevišovická pahorkatina, podcelku Znojemská pahorkatina, okrsku Výrovická pahorkatina. Svah, na kterém se PP nachází, vznikl jako součást erozně denudačního povrchu. Jeho modelaci ovlivnila deskovitá stavba podložního krystalinika a eroze postihující nadložní nezpevněné zvětraliny a usazeniny. Plochu chráněného území je možné rozčlenit na část navazující na levobřežní nivu Křepičky (představuje jihozápadní okraj PP), dále opuštěný kamenolom (jeho dno, stěny a sutě) a ukloněnou, spraší částečně překrytou plošinu s drobnými skalními výchozy a zarůstajícími mělkými jámami po těžbě kamene (svah pod vrcholem Šibeničního kopce). Svah porušuje několik mělkých erozních rýh zahloubených ve sprašovém pokryvu a sledujících průběh spádnice. Odlišné petrografické složení a tomu odpovídající rozdíly v chemické a mechanické odolnosti hornin vůči zvětrávacím procesům se projevily na povrchu skal vznikem specifických povrchových tvarů. Deskovitá horninová rozhraní současně ovlivňují odtok vody z povrchu i mělce pod jeho úrovní. V méně odolných slídnatých pararulách (fylity a svory na jihovýchodním okraji PP) se vyvinuly čočkovitě oblé šupinovité tvary na povrchu provrásněné. Usměrnění horniny (zbřidličnatění) bylo způsobené tlakovou deformací a z ní plynoucí přednostní orientací slíd v hornině (uspořádány jsou kolmo ke směru, kterým na horninu působil tlak v průběhu metamorfózy). Snížená pevnost horniny (deskovitá odlučnost) odpovídá uspořádání slíd, které pokrývají foliační plochy (plochy břidličnatosti). V tělese krystalických vápenců se na tvarování povrchu výchozů projevila vedle metamorfního stlačení i chemická koroze (krasovění). Selektivním zvětráváním a rozpouštěním horniny atmosférickými srážkami tak vznikly na povrchu mramoru skalní římsy, odtokové stružky nebo žebra a podél puklin a odlučných ploch pak menší dutiny typu tafoni nebo skalní výklenky (abri) vzniklé oddělením bloku od nadloží. Koroze se uplatnila i ve svrchní části mramorového tělesa odkrytého stěnou kamenolomu. Při utváření povrchu se výrazně uplatnila také lidská činnost. Dominantním povrchovým tvarem v PP je umělý zářez stěnového kamenolomu, v němž se lámal mramor pro potřebu místního stavebnictví a na výrobu vápna. Naposledy byl kámen použit při stavbě přehrady na Křepičce v roce 1989 (ústní sdělení pana M. Špalka z H. Dunajovic). Z té doby pochází i stopy po vrtech na přípravu clonového odstřelu. Na lokalitě a v jejím těsném sousedství existovaly ještě další kamenolomy (na západě) nebo menší selské lůmky otevřené stěnou zaříznutou do svahu případně malou těžební jámou s plochou zabírající pouhých několik m2. Kromě mramoru byly v okolí PP lámány slídnaté pararuly a bítešská ortorula. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Celé území bylo rozděleno na tři dílčí plochy. Dílčí plocha 1 zahrnuje nelesní pozemky a dále lesní pozemky s charakterem nelesa. Dílčí plochy 2 a 3 jsou lesní pozemky. Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
12
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Zhodnocení dosavadních výsledků Území bylo v minulosti částečně zbaveno akátových porostů vrůstajících do ochranářsky významných partií. Dále zde probíhala seč travních porostů a redukce keřů. Závěry pro další postup Z hlediska zajištění hlavních předmětů ochrany, tj. travino-bylinných společenstev a na ně vázaných zvláště chráněných druhů, je nezbytné nastolit odpovídající management. Nejlépe by zřejmě působila pastva smíšeného stáda ovcí a koz (s vyšším podílem koz než bývá obvyklé kvůli skalnatému terénu, který kozy dobře zvládají) v kombinaci se sečí a odstraňováním náletů keřů a veškerých nepůvodních dřevin. Při pastvě vždy musí zůstat část plochy nepasená. Nezbytné je pastvu přizpůsobovat rychlosti obrůstání porostů. V PP Pod Šibeničním kopcem je vhodné aplikovat ohradníkovou pastvu. Avšak vzhledem ke sklonu svahu bude případná stavba elektrického ohradníku dosti obtížná. Z hlediska organizace pastvy je velmi výhodná blízkost vodního zdroje (potok). Za ideální situace (tj. srážkově průměrná sezóna) by měla pastva probíhat mezi druhou polovinou dubna a koncem června. Ve srážkově nadprůměrných letech by mělo dojít k přepasení i v druhé polovině roku. V podzimních měsících by se měla lokalita připravit na další pastevní sezónu. Před pastvou by mělo dojít k posekání pastviny a vypálení stařiny (pokud příprava neproběhne, zvířata vysokou trávu nesežerou, ale poválí a pošlapou a pastva pak není efektivní). Možná je kombinace pastvy s kosením, kdy v první polovině roku proběhne výběrová seč. Pro pastvu v letním období je třeba plochy rovněž v předstihu připravit – posekat. Na plochách po redukci keřů a zarostlých plochách je obecně možná pastva s větší intenzitou (více zvířat nebo po delší období, přičemž není nutno stanovovat konkrétní termíny pastvy). Jako doplňkový management k pastvě a v případě nezajištění pastvy je možné volit kosení v kombinaci s vypalováním. Na místech s mělkým substrátem porostlých třtinou křovištní je vhodné aplikovat strhávání drnu i s kořeny a odvézt tento materiál z lokality. Toto opatření, finančně poměrně náročné, je v takovýchto místech účinné. K potlačení třtiny na hlubších půdách (kam se po stržení drnu rychle vrací) je možné aplikovat kosení dle potřeby víckrát za sezónu. Plochy s vrstvou stařiny je vhodné po částech vypálit – nejlépe v zimním období za mrazu případně na podzim v době přípravy pastviny na další sezónu. Vypalování je vhodné provádět na stejné ploše maximálně jedenkrát za tři až čtyři roky a v jednom roce by vypalovaná část celkově neměla přesáhnout 20 % rozlohy území, přičemž velikost vypalovaných ploch by neměla být větší jak 0,25–1 ha (jednak kvůli omezení ztrát vypálené fauny, jednak s ohledem na ovladatelnost řízeného požáru). Vypalování je vhodné kombinovat s kosením, ale i pastvou. Jde o vynikající způsob obnovy stepních trávníků. Oheň odstraní stařinu a otevře prostor ke klíčení konkurenčně slabých druhů rostlin (management vhodný například pro koniklec). Dále je potřeba redukovat dřeviny. Při zásazích je vhodné se zaměřovat přednostně na zmlazení dřevin v ochranářsky cenných partiích a následně na ruderalizovaných místech. Naopak je žádoucí ponechávat vzácnější druhy růží a částečně i duby. Solitérně rostoucí dřeviny nebo menší skupiny (zejména duby, borovice, osiky) jsou biotopem některých význačných druhů brouků, a proto není cílem udržovat trávníky zcela holé. Vhodné je udržovat jižní okraj lokality, včetně báze svahu na okraji pozemku p. č. 2553/10 bez dřevinné 13
vegetace. I když dřeviny zde rostoucí přímo neohrožují cenné stepní plošky situované výše na svahu, tak jejich porosty bezpochyby přispívají k ovlivňování mikroklimatu lokality, která takto získává spíše mezofilní než xerotermní charakter. Plochou s velkým potenciálem je i kalnatá stěna bývalého lomu, která však začíná být nebezpečně pohlcována akátem, olší, topoly a dalšími dřevinami. I v případě, že některé porosty křovin chceme zachovat jako biotop, je vhodné je občas vyřezat a nechat znovu zmladit. Akát v ochranářsky hodnotných partiích je potřeba odstranit. Nevhodné jsou i ořešáky, jasany a větší kompaktní porosty ptačího zobu. Přednostně je vhodné se zaměřit na dřeviny, které zarůstají, případně už zarostly potenciálně ochranářsky hodnotné plochy. Akátové porosty bez perspektivy navrácení ochranářsky hodnotných druhů bylin je možné převést na stanovištně a druhově odpovídající porosty dřevin. Akát by se v tomto konkrétním území neměl těžit naholo. Postupně by se porosty měly prosvětlovat (kroužkování akátů) a odtěžovat v místech, kde se vyskytuje dostatečně odrostlé přirozené zmlazení (výška alespoň 1,5–3 m). Kromě stromů lze využít i keřů. V případě, že se v porostech zmlazení nevyskytuje, je nutné na něj čekat. Suché akáty lze odtěžit později. Lokálně lze použít i podsadby kvalitním sadebním materiálem. Hlavní je postupovat raději pozvolna a nevytvářet pokud možno holiny, aby bylo omezeno zmlazování akátu a následná nutnost jeho likvidace. Výsledný porost by měl mít podobu mezernatého velmi rozvolněného porostu dubů, borovic, jilmů habrolistých, javorů babyk, hlohů, ptačích zobů a dalších keřů, v ideálním případě udržovaného pastvou nebo periodickým zmlazováním dřevin výmladkovým způsobem. Toto opatření však časově přesahuje platnost tohoto plánu péče. Biomasa by měla být odvezena z lokality případně pálena na několika místech, které by se měly střídat. V dolní části svahů může být zřízena na jednom až dvou místech plocha na kompostování biomasy. Tyto plochy čtvercového půdorysu cca 3×3 m by byly vyrobeny z na sebe položených přitesaných kmenů stromů (nejlépe dřeviny pocházející z lokality nebo blízkého okolí). V bývalém lomu je možné zřídit vybavení pro pastvu včetně přístřešku. Severním okrajem sousedí přírodní památka s intenzivně využívanou ornou půdou. Při aplikaci chemikálií hrozí jejich únik do zvláště chráněného území. Bylo by proto žádoucí udržovat na okraji pole v sousedství přírodní památky pruh pole o šířce alespoň 3–5 m jako oraný úhor, na kterém nebudou aplikovány žádné chemikálie. Byť se jedná o poměrně úzký pás, měl by postačit k minimalizaci rizika zasažení lokality chemikáliemi. Úhorové biotopy v teplých oblastech Znojemska často vynikají výskytem velmi vzácných ustupujících druhů plevelů a na ně vázaných druhů živočichů.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Režim managementu lokality lze vést dostatečně citlivě tak, aby k zásadním kolizím ochranářských zájmů nedocházelo. Pokud by však taková situace v budoucnu nastala, je třeba chápat jako prioritu společenstva a druhy, které jsou hlavním předmětem ochrany, dále pak další významné druhy a fenomény.
14
Obrázek 3:
Sleziník routička je součástí štěrbinové vegetace vápnitých skal a drolin
15
3 Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o les Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Přírodní lesní oblast č. směrnice Cílové hospodářství
33 Předhoří Českomoravské vrchoviny
1
Souč. porosty
listnaté
Funkční zaměření
ochrana přírody a krajiny
(ha)
Soubory lesních 1A, 1C, 1X, 1Z, 2L typů Kategorie lesa Hospodářský tvar les ochranný (§ 7, odst. 1, písm. a/ § 8, odst. 2, písm. a) Zákonné ustanovení (zákon č.289/1995 Sb.) Maximální velikost holé seče (§31, odst. 2) Maximální šířka holé seče (§31, odst. 2) -
Základní hospodářská doporučení Obmýtí (produkční Obnovní doba cyklus) Počátek obnovy Návratná doba
Doba zajištění lesních porostů (výjimka – §31, odst. 6) Minimální počty prostokořenného sadebního materiálu (Příloha č. 6 k vyhlášce č.139/2004 Sb.) -
Minimální podíl MZD Meliorační a zpevňující dřeviny (Příloha č. 4 k vyhlášce č.83/1996 Sb.) -
Výměra
(%)
Hospodářský způsob výběrný
Cílová druhová skladba:
-
Maximální podíl GND:
Odchylky od modelu: AK případně další stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny odstranit. Přípustné je prosvětlování porostů a pastva. Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty: Přeměna na geograficky a stanovištně odpovídající porosty Obnovní postup: Lesní pozemky p. č. 535/4, 2553/13, 2553/14, 2553/15, 2553/17 a 2553/18 k. ú. Horní Dunajovice (porosty: 138 Hc6-e6, g6, h6, j6) bezprostředně navazují na ochranářsky hodnotné partie ze severu. Vzhledem k tomu, že se v těchto porostech vyskytují stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny (zejména akát), které mají potenciál se do území šířit, bylo by vhodné zde druhovou skladbu dřevin upravit. Nejlépe se jeví postupná přeměna porostů na porosty s druhovou skladbou stanovištně a geograficky odpovídajících dřevin (viz kapitola 3.4). Lesní pozemky p. č. 516/1 (část zasahující do PP) a 2553/26 a západní část lesního pozemku p. č. 2553/25 k. ú. Horní Dunajovice (porosty: 138 Ha6a, b) hostí porosty, jenž mají významnou příměs akátu, který je však stabilizovaný a nemá příliš tendenci se šířit. V časovém horizontu platnosti tohoto plánu péče ani v dlouhodobém výhledu se nejeví provedení zásahů, které by vedly k převodu na geograficky a stanovištně odpovídající skladbu dřevin, smysluplné ani ekonomické. Řešením by bylo vyjmutí těchto pozemků z PP (viz kapitola 3.4). Je možné uvažovat o opatřeních vedoucích k zamezení potenciálního šíření akátu do ochranářsky hodnotných partií, což by spočívalo ve vytvoření přechodné zóny lesa, kde by byly při individuální těžbě ponechávány druhy odpovídající přirozené dřevinné skladbě (např. dub, habr, javor, lípa) a akáty postupně odstraňovány. Východní okraj pozemku p. č. 2553/25 k. ú. Horní Dunajovice navazující na ochranářsky hodnotné území má charakter bezlesí a bylo by žádoucí tuto část jako bezlesí udržovat, protože se zde vyskytují druhy předmětu ochrany. Lesní pozemky p. č. 2553/1 a 2553/11 k. ú. Horní Dunajovice (porosty 138 Hb6 a 138 Hl6) mají charakter bezlesí s roztroušenými dřevinami a v podrostu jsou patrné druhy z hlavního předmětu ochrany území a rovněž další pro ochranu přírody významné druhy primárně vázané na bezlesí. Jde o pozemky, které v minulosti byly z velké části využívány jako pastviny (viz ortofotomapa). Tyto pozemky by tedy bylo vhodné zcela vyjmout z lesa a udržovat je jako bezlesí. Rozvolněná dřevinná vegetace keřového charakteru může být zachována při severním okraji těchto pozemků tak, aby nestínila do vlastního území. Není vhodné zde dřeviny dosazovat, nejlépe by bylo podpořit stanovištně a geograficky odpovídající dřeviny v místě již rostoucí. Možné je rovněž převedení těchto porostů na geograficky a stanovištně odpovídající porosty (viz výše) nebo na výmladkový les s převahou dubu a s možností pastvy. Způsob obnovy: K obnově využívat přirozeného zmlazení. Péče o kultury: Výchova porostu: Opatření ochrany lesů: Volit postupy šetrné k přirozenému zmlazení a podrostu. Meliorace: Zajištění mimoprodukčních funkcí lesa: Podpora druhové diverzity.
16
ÚSES: Navržený režim splňuje parametry pro ÚSES. Doporučené těžebně-dopravní technologie: Šetrné k přirozenému zmlazení a nepodporující erozi. Vyklizování dříví za vhodných klimatických podmínek.
Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Porostní mapa b) péče o nelesní plochy Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
pastva ovcí a koz 1× za 2–3 roky 1× za 4 roky ovce + kozy IV–X lze pást se psy i v ohradníku
Typ managementu
odstraňování geograficky a stanovištně nepůvodních a redukce dalších druhů dřevin jednorázově příp. postupně, výmladky 2× ročně --motorová pila, křovinořez, postřikovač, knotový aplikátor, nůž IX–XI, V–X (výmladky) u akátu nutno použít herbicid na řez, u výmladků na list, je možné použít i alternativní postupy např. kroužkování kmenů (přerušení vodivých pletiv v lýku) případně řez na vysoký pařez; u ostatních druhů dřevin postupovat přiměřeně dle potřeby
Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení travino-bylinných společenstev a strhávání drnu 2× za rok 1× za 3 roky křovinořez, kosa, sekačka V–IX doplňkový management k pastvě, plochy s ruderální vegetací kosit dle potřeby i víckrát za rok doplnit o místní stržení drnu
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
vypalování travino-bylinných společenstev 1× za 3 roky (max. 0,25–1 ha, max. 20 % území za rok) --sirky, zapalovač, lopata, voda, plynový hořák XII–II po částech vypalovat místa s nahromaděnou biomasou
Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M6: Mapa zhodnocení současného stavu a plánovaných zásahů
17
Obrázek 4: v území2
Ortofotomapa na podkladě leteckého snímku z roku 1953 ukazuje převahu otevřených ploch
c) péče o ochranářsky významné rostliny (zpracováno dle Němec & Němcová, 2012) Péče o jednotlivé druhy musí vyplývat především z péče o biotopy, ve kterých daný druh roste. Pro zdejší lokalitu byla určujícím vlivem po staletí pastva. Ta by se měla v lokalitě postupně obnovit. Dejvorec velkoplodý pravý (Caucalis platycarpos subsp. platycarpos) – jednoletá rostlina, teplomilný plevel polí, vinic a úhorů je diagnostickým druhem svazu Caucalion lappulae. Roste na narušovaných plochách a na okrajích ohnišť přímo v území přírodní památky. Zásady managementu: Nevyžaduje mimo narušování povrchu žádnou speciální péči. Zřejmě by pomohlo omezení aplikace herbicidů na polích v okolí přírodní památky případně zavedení úhorového hospodaření.
2
Některé dnes lesní pozemky mají v podrostu dosud patrné druhy vázané na bezlesí. Podklad: Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010; podkladové letecké snímky © VGHMÚř Dobruška, MO ČR 2009; katastrální mapy © ČÚZK.
18
Obrázek 5:
Dejvorec velkoplodý pravý
Kuřička štětinkatá (Minuartia setacea) – roste na výslunných skalnatých a kamenitých svazích, ve skalních štěrbinách na vápencovém podkladě. Zásady managementu: Vyžaduje skalnaté svahy bez zapojené vegetace a bez zastínění dřevinami. Nutné je udržet biotop bez dřevinné vegetace. Vhodná je extenzivní pastva.
Obrázek 6:
Kuřička štětinkatá
19
Ožanka hroznatá (Teucrium botrys) – roste na okraji lomu na kamenitém osypu. Zásady managementu: Vyžaduje skalnaté svahy na bazických horninách bez zapojené vegetace a bez zastínění dřevinami. Vyhovuje jí narušování povrchu. Nutné je udržet biotop bez dřevinné vegetace. Vhodné je vyřezávání dřevin a pastva.
Obrázek 7:
Ožanka hroznatá
d) management nepůvodních, nežádoucích a invazních rostlin Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) – nežádoucí nepůvodní dřevina. Zásady managementu: Odstraňovat za současného použití herbicidů na bázi glyfosátu. Aplikovat cca 30‒50% roztok nátěrem (nejlépe opakovaným) na řez provedený cca 1 m nad zemí ještě před zaschnutím řezné plochy. Výmladnost je třeba důsledně kontrolovat a případné výmladky ošetřit nátěrem nebo postřikem herbicidu (10–15% roztok) na listovou plochu, nejlépe dvakrát během vegetační sezóny. Takto je potřeba postupovat až do úplného potlačení výmladnosti. Kontrolovat a případné semenáčky a výmladky důsledně likvidovat. Příloha M6: Mapa zhodnocení současného stavu a plánovaných zásahů e) péče o živočichy Péče o jednotlivé druhy musí vyplývat především z péče o společenstva, ve kterých daný druh žije. Entomofauna (zpracováno dle Stejskal, 2012): Z hlediska výskytu hmyzu lze považovat za nejcennější plochy bezlesí (pozemky p. č. 2553/9 a 2553/10 k. ú. Horní Dunajovice). V terénu je patrné, že zde již proběhla redukce náletových dřevin. Tuto činnost je třeba provádět v podobném duchu i v budoucnu, aby tyto parcely 20
zůstaly co nejotevřenější. Při vyklizování dřevní hmoty se není třeba obávat „přiměřeného“ narušení půdního povrchu. Ba naopak, vytvoření volných ploch s holou půdou nebo vápnitou sutí velmi prospívá některým významným druhům (např. okáč kostřavový, kovařík Quasimus minutissimus). Pálení v přírodní památce zpestřuje biotopové podmínky a vytváří prostor pro druhy raných sukcesních stádií (např. nosatci Mogulones cruciger, Trichosirocalus horridus). Je ale potřeba mít na paměti, že na vypálených plochách silně zmlazuje akát. Co se týče náletových dřevin, je jejich pokryvnost stále příliš vysoká, a to zejména v bezprostředním sousedství stepních enkláv. Rozptýlené nálety na vlastních enklávách jsou celkem vyhovující. Z hlediska výskytu hmyzu lze říci, že porosty akátu nehostí v současné době žádné významné druhy hmyzu (s výjimkou brouka Sphaerosoma punctatum punctaum) a pro ochranu cenných fenoménů nejsou tedy podle dosavadních poznatků podstatné. Pokud by se naskytla možnost převodu těchto porostů na jiný typ biotopu, bylo by vhodné využít zmlazení dřevin přirozené dřevinné skladby. f) péče o objekty a jevy neživé přírody (zpracováno dle Šmerda, 2014) Po dříve provedených úpravách a prořezání dřevin jsou skalní výchozy poměrně dobře přístupné. Z hlediska dlouhodobého využití lokality a jejího geologického potenciálu studijní lokality by bylo vhodné průběžně sledovat stav dřevin a uvolňovat vegetací cloněné části skalních výchozů (dřeviny svými kořenovými systémy porušují skalní výchozy s puklinami, protože kořeny pronikají do puklin a postupně je rozšiřují; v kombinaci s ledovými klíny hrozí riziko destrukce lomové stěny). Dále se doporučuje průběžně sledovat rozpad stěny kamenolomu a nějakým vhodným způsobem upozornit na nebezpečí skalního řícení (například cedule u stěny). Je potřeba též odstranit nebo upravit nevhodné navážky na bázi kamenolomu a zamezit ukládání takových materiálů. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Navrhované zásahy a činnosti viz příloha T1.
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Nenavrhují se.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu označeno dle příslušné vyhlášky. V dolní části území je umístěna informační tabule.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a okolí V případě, že bude území v budoucnu přehlašováno, bylo by vhodné provést úpravy v předmětu ochrany. Nyní je ve vyhlašovacím předpise zjevně chybně uvedeno rýt žlutý (běžný druh bez ochranářského významu) místo rýt velkokališný (má zde jedinou známou lokalitu na Znojemsku). Kromě rýtu velkokališného by měly být v předmětu ochrany uvedeny ještě druhy: kuřička štětinkatá, zvonek sibiřský, len tenkolistý a ožanka hroznatá.
21
Postagrární lada navazující západně na území (pozemky p. č. 2532/2 a 513/12 k. ú. Horní Dunajovice) hostí zajímavý sekundární porost s bohatým zastoupením ohroženého omanu oka Kristova. Plocha vykazuje značný ochranářský potenciál a do budoucna by mohla být přiřazena k přírodní památce nebo jejímu ochrannému pásmu. Za zvážení by snad stála i možnost směny ochranářsky neperspektivních akátových porostů na JZ území (pozemky p. č. 2553/25, 2553/26 k. ú. Horní Dunajovice) za tyto ochranářsky zajímavější plochy. Lesní pozemky p. č. 516/1 (část zasahující do PP) a 2553/26 a západní část lesního pozemku p. č. 2553/25 k. ú. Horní Dunajovice nemají pro ochranu přírody potenciál, proto se navrhuje v případě přehlašování území tyto z území vyjmout nebo je směnit (viz výše). Východní okraj pozemku p. č. 2553/25 k. ú. Horní Dunajovice navazující na ochranářsky hodnotné území má charakter bezlesí a bylo by žádoucí tuto část jako bezlesí udržovat, protože se zde vyskytují druhy předmětu ochrany (viz kapitola 3.1.1 b). Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M7: Návrh nového vymezení hranic přírodní památky
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Zvláště chráněné území nemá přednostně sloužit k rekreačnímu a sportovnímu využívání, spíše je třeba klást akcent na vzdělávací a vědecké účely.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území již nyní slouží svou kulturně-osvětovou funkcí pro poznávání krajiny, vegetace a jednotlivých druhů. Slouží i specialistům pro různé studie. Spolupráce s blízkou obcí při zajištění managementu probíhá velmi dobře, bylo by dobré v tomto směru nadále pokračovat.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Sledovat vývoj území v souvislosti s prováděným managementem každý rok a podrobnější průzkum opakovat v intervalu 5 let.
22
4 Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy odstraňování nepůvodních dřevin obnova značení Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
80 000,10 000,90 000,-
Opakované zásahy pastva redukce dřevin kosení vypalování, stržení drnu Opakované zásahy celkem (Kč)
40 000,15 000,10 000,15 000,80 000,-
400 000,150 000,100 000,150 000,800 000,-
N á k l a d y
----------
890 000,-
c e l k e m (Kč)
Pozn.: *Uvedené ceny jsou vypočteny podle Nákladů prací v ochraně přírody pro Krajský úřad Jihomoravského kraje platný od 1. 1. 2009 a jsou pouze orientační. Ceny jsou uvedeny bez DPH.
4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.2.1 Literatura a internetové zdroje
AOPK ČR. Zvláště chráněná území (§14): PP Pod Šibeničním kopcem [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z WWW:
. FARKAČ, Jan, KRÁL, David, ŠKORPÍK, Martin. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2005. 760 s. ISBN 80-86064-96-4. GRULICH, Vít. Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání. Preslia, 2012, vol. 84, p. 631– 645. ISSN 0032-7786. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 1. Travinná a keříčková vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 528 s. ISBN 978-80-200-1462-7. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 524 s. ISBN 978-80-200-1769-7. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 3. Vodní a mokřadní vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 828 s. ISBN 978-80-200-1918-9. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 4. Lesní a křovinná vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 552 s. ISBN 978-80-200-2299-8. CHYTRÝ, Milan, KUČERA, Tomáš, KOČÍ, Martin, et al. (eds.). Katalog biotopů České republiky. 2. vyd. Praha: AOPK ČR, 2010. 445 s. ISBN 978-80-87457-02-3. 23
Kontaminovaná místa [online]. © CENIA 2010–2012, [cit. 2014-08-14]. Dostupné z WWW: . Krajský úřad Jihomoravského kraje. Náklady prací v ochraně přírody pro Krajský úřad Jihomoravského kraje platný od 1. 1. 2009. Brno: KÚ JmK, 2008. Materiál krajského úřadu Jihomoravského kraje. KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. MACKOVČIN, Peter, et al. Brněnsko: Chráněná území ČR, svazek IX. Praha: AOPK ČR, 2007. 932 s. ISBN 978-80-86064-66-6. Mapový server MěÚ Znojmo [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné z WWW: . PIŠTĚK, Jaroslav. Plán péče o přírodní památku Pod Šibeničním kopcem na období 2006–2015. 2005. 37 s. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí, detašované pracoviště ve Znojmě). NĚMEC, Radomír, NĚMCOVÁ, Zuzana. Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Pod Šibeničním kopcem. 2012. 39 s. + 4 s. příloh (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí, detašované pracoviště ve Znojmě). PLESNÍK, Jan, HANZAL, Vladimír, BREJŠKOVÁ, Lucie. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2003. 183 s. ISBN 80-86064-33-6. Pokyn náměstka ministra a ředitele sekce 600 Ministerstva životního prostředí k používání osnovy „Plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma“ při zpracování plánů péče o tato zvláště chráněná území. Věstník Ministerstva životního prostředí, březen 2009, roč. XIX, č. 3, s. 29‒50. Dostupný také z WWW: . ISSN 0862-9013. STEJSKAL, Robert. Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu Přírodní památky Pod Šibeničním kopcem. Znojmo: 2012. 21 s. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí, detašované pracoviště ve Znojmě). ŠMERDA, Jaroslav. Geologická charakteristika přírodní památky Pod Šibeničním kopcem. Znojmo: ZO ČSOP 65/01 Iris – Znojmo, 2014. 11 s. + 14 s. příloh (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí, detašované pracoviště ve Znojmě). ZICHA, Ondřej. (ed.) BioLib: Biological Library [online]. ©1999–2014, [cit. 2014-09-13]. Dostupné z WWW: .
4.2.2 Legislativa
Česko. Ministerstvo životního prostředí. 166/2005 Sb. Vyhláška ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 20000. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2005, částka 61. Česko. Ministerstvo životního prostředí. 395/1992 Sb. Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In Sbírka zákonů České a slovenské federativní republiky. 1992, částka 80. Česko. Vláda. Nařízení vlády č. 132 ze dne 15. dubna 2005, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2005, částka 46.
24
4.2.3 Mapové podklady a WMS Mapové přílohy plánu péče byly vytvořeny v GIS, jako podklad byly použity zdroje uvedené níže. Mapy jsou v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv. Katastrální mapy, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: WMS Katastralni mapy, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp?, Service Name: WMS Katastralni mapy. Základní mapa 1 : 50 000, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: Prohlížecí služba WMS ZM 50, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ZM50_PUB/WMService.aspx?, Service Name: Prohlížecí služba WMS - ZM 50. Ortofoto, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: Prohlížecí služba WMS - Ortofoto, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ORTOFOTO_PUB/WMService.aspx?, Service Name: Prohlížecí služba WMS - Ortofoto. Lesnické mapy – poskytovatel ÚHÚL; Layer Name: UHUL OPRL Web Map Service, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://geoportal.uhul.cz/wms_oprl/service.svc/get?, Service Name: UHUL OPRL Web Map Service.
4.3 Seznam zkratek používaných v plánech péče agg. – agregát, skupina podobných druhů AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky as. – asociace cf. – confer, srovnej, přibližné určení č. j. – číslo jednací det. – determinaci provedl DP – dobývací prostor EVL – evropsky významná lokalita GIS – geografický informační systém HS – honební společenstvo JMM – Jihomoravské muzeum ve Znojmě juv. – juvenil KN – katastr nemovitostí k. ú. – katastrální území KÚ JmK – Krajský úřad Jihomoravského kraje LČR – Lesy České republiky, s. p. leg. – nalezl LHC – lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářské osnovy LHP – lesní hospodářský plán LV – list vlastnictví MS – myslivecké sdružení MZ – herbář JMM n. l. – našeho letopočtu NDOP – nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR not. – zapsal OP – ochranné pásmo 25
OPRL – Oblastní plán rozvoje lesa p. č. – parcelní číslo PK – pozemkový katastr PO – ptačí oblast PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace př. n. l. – před naším letopočtem rev. – revizi provedl sect. – sekce s. l. – sensu lato, v širším smyslu SLT – soubor lesních typů sp. – species, druh určený pouze do rodu spp. – různé druhy jednoho rodu ssp. – subspecie, poddruh s. str. – sensu stricto, v užším smyslu subsp. – poddruh var. – varieta WMS – webová mapová služba ZCHÚ – zvláště chráněné území ZO ČSOP – základní organizace Českého svazu ochránců přírody S, J, V, Z – orientace ke světovým stranám a jejich kombinace Zkratky dřevin (upraveno dle vyhlášky č. 83/1996 Sb.): Zkratka JD BB JV KL OLL BŘ BŘP HB TŘ BK JS MD SM BOČ BO TP TPČ OS DBZ DB DBP VR JŘ MK BŘK TS LPV LP JLH JL JLV
Vědecký název Abies alba Mill. Acer campestre L. platanoide L. pseudoplatanus L. Alnus glutinosa (L.) Gaertner Betula pendula Roth. pubescens Ehrh. Carpinus betulus L. Prunus avium (L.) Moench Fagus silvatica L. Fraxinus excelsior L. Larix decidua Mill. Picea abies (L.) Karsten nigra Arnold Pinus sylvestris L. Populus alba L. nigra L. tremula L. Quercus petraea Liebl. robur L. pubescens Willd Salix alba L., fragilis L. Sorbus aucuparia L. aria (L.) Crantz torminalis (L.) Crantz Taxus baccata L. Tilia platyphyllos Scop. cordata Mill. Ulmus glabra Huds. minor Mill. laevis Pallas
Český název Jedle Javor
Olše Bříza Habr Třešeň Buk Jasan Modřín Smrk Borovice Topol
Dub
Vrba Jeřáb
Tis Lípa Jilm
26
bělokorá babyka mléč klen lepkavá bělokorá pýřitá obecný ptačí lesní ztepilý opadavý ztepilý černá lesní bílý černý osika zimní letní pýřitý bílá, křehká ptačí muk břek červený velkolistá malolistá horský habrolistý vaz
4.4 Zpracovatelé plánu péče Mgr. Zuzana Němcová – zpracování textu a mapové výstupy Ing. Radomír Němec – terénní a odborná část plánu péče a zpracování textu [email protected] Zpracováno v roce 2014. Podpis:
…………………………… Mgr. Zuzana Němcová
…………………………… Ing. Radomír Němec
Autoři plánu péče děkují za konzultace a písemná a ústní sdělení Ing. Milanu Královi. Na titulní straně: Pohled na přírodní památku a fotografie vybraných druhů (oman oko Kristovo, kuřička štětinkatá, zvonek sibiřský, vrabečnice roční, len tenkolistý, rýt velkokališný). Autorem fotografií v plánu péče je Radomír Němec, pokud není uvedeno jinak.
4.5 Seznam obrázků Obrázek 1: Společenstvo pohyblivých sutí karbonátových hornin se strdivkou brvitou ...... 6 Obrázek 2: Okraje ohnišť hostí zajímavé jednoleté druhy (např. vlevo strošek pomněnkový) 8 Obrázek 3: Sleziník routička je součástí štěrbinové vegetace vápnitých skal a drolin ....... 15 Obrázek 4: Ortofotomapa na podkladě leteckého snímku z roku 1953 ukazuje převahu otevřených ploch v území ........................................................................................................ 18 Obrázek 5: Dejvorec velkoplodý pravý ............................................................................... 19 Obrázek 6: Kuřička štětinkatá ............................................................................................. 19 Obrázek 7: Ožanka hroznatá................................................................................................ 20
27
5 Obsah 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ ........................................................................ 3 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................................... 3 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ .......................................................................................................................... 3 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ ...................................................... 3 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................... 4 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ......................................................................................... 4 1.6 KATEGORIE IUCN ......................................................................................................................................... 4 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ ........................................................................................................................... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................................................ 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................... 5 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL NEBO PO, SE KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU...................................................... 6 1.9 CÍL OCHRANY................................................................................................................................................. 6 2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY .... 7 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ....................................................... 7 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI .............................................................................................................. 10 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY .................................... 11 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH............................................... 11 2.4.1 Základní údaje o lesích ........................................................................................................................ 11 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody (zpracováno dle Šmerda, 2014) ......................................... 12 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 12 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ............................................................................................................................................. 13 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE .................................. 14 3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ ..................................................................................................................... 16 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ ........................................... 16 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ...................................................... 16 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .................................................................... 21 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ .......................................................................................................................................... 21 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU .................................................................................................. 21 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ A OKOLÍ................................... 21 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ............................. 22 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................... 22 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ......................................... 22 4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE .................................................................................................................................... 23 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) ..................................................................................................................................... 23 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ .................................................................................................. 23 4.2.1 Literatura a internetové zdroje ............................................................................................................ 23 4.2.2 Legislativa ............................................................................................................................................ 24 4.2.3 Mapové podklady a WMS ..................................................................................................................... 25 4.3 SEZNAM ZKRATEK POUŽÍVANÝCH V PLÁNECH PÉČE..................................................................................... 25 4.4 ZPRACOVATELÉ PLÁNU PÉČE ....................................................................................................................... 27 4.5 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................................... 27 5 OBSAH.............................................................................................................................................................. 28 6 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................................................... 29
28
6 Seznam příloh Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Tabulka T1 – Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy:
Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3a – Mapa dílčích ploch a objektů (nad katastrální mapou a leteckým snímkem) Příloha M3b – Mapa dílčích ploch a objektů (nad porostní mapou) Příloha M4 – Lesnická mapa typologická Příloha M5 – Porostní mapa Příloha M6 – Mapa zhodnocení současného stavu a plánovaných zásahů Příloha M7 – Návrh nového vymezení hranic přírodní památky
Textové přílohy:
Příloha I – Připomínky dotčených subjektů k návrhu plánu péče Příloha II – Protokol o schválení plánu péče
29
PŘÍLOHY
Příloha T1 – Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy a vymezení3
1 pozemek p. č. 516/2; 2553/9; 2553/10 (NELESNÍ POZEMKY); porosty nebo části porostů dřevin 138 Hl6 (p.č. 2553/1 část); 138 Hb6 (p.č. 2553/11); 138 Ha6a (p.č. 2553/25 část); 138 Ha6b (p.č. 2553/26 část); 138 Gd6 (p.č. 516/1 část) (LESNÍ
3 4
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče
2,482 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Nejcennější plochy území členěné na několik enkláv bezlesí vzájemně oddělených skupinami keřů a stromů. Patří sem i lom. Na prudkých svazích se uplatňuje vegetace vápencových osypů Teucrio botryosMelicetum ciliatae se strdivkou brvitou. Poměrně velkou část též pokrývají subpanonské stepní trávníky charakteristické bohatými porosty kavylu. Ze severu do území zasahuje acidofilní vegetace s kručinkou chlupatou. Tam také do území ze sousedních pozemků vniká akát. Z jihu od vodoteče do plochy expanduje topol kanadský. Z ochranářsky významných druhů bylin zde roste na mělkém bazickém podloží drobná bíle kvetoucí kuřička štětinkatá, tři ohrožené druhy (zvonek sibiřský, oman oko Kristovo a len tenkolistý) a dále velmi vzácný rýt velkokališný, sesel fenyklový nebo ožanka hroznatá. Botanicky zajímavé jsou i okraje ohnišť a další narušovaná místa nad lomem a kolem cesty. Zastoupení dřevin: AK 80, KR 15, OR 5 Věk: 564
doporučený zásah
likvidace nepůvodních dřevin (akát, topol kanadský) – důsledná likvidace všech jedinců (výhonů); pokud se jedná o akát, pak na řez použít herbicid na bázi glyfosátu (40–100% roztok), v dalších sezónách kontrola výmladků, kosení nebo přepásání kontrola výmladků nepůvodních dřevin (akátu) – postřik nebo nátěr herbicidem na bázi glyfosátu (cca 10–15% roztok), suché výmladky odstranit nejlépe na jaře před první aplikací, provádět až do utlumení výmladnosti redukce křovin – na zarůstajících trávnících redukce na cca 50 % počáteční pokryvnosti (na svahu by měly zůstat jednotlivé dřeviny do 20% pokryvnosti svahu) se zaměřením na hojnější taxony (běžné růže); z jihu by se území mělo uvolnit od dřevin, aby nedocházelo k ochlazování lokality stínem pastva (ovcí a koz) – zátěž 5–10 ovcí a koz na 1 ha (údaje pouze orientační), délku pastvy regulovat podle stavu porostu a průběhu počasí; v první polovině platnosti plánu péče je možné pastvinu zatížit více zvířaty vypalování travino-bylinných společenstev – vypalovat po částech místa s nahromaděnou biomasou (cca 1× za 3 roky část plochy po konzultaci s botanikem a entomologem) kosení travino-bylinných společenstev a strhávání drnu – doplňkový management k pastvě (sekání nedopasků a ruderalizovaných porostů) případně náhradní management v případě nezajištění pastvy
nalétermín havost provedení
interval provádění
1
IX–XI
jednorázově
1
V–X
dle potřeby
1
IX–III
jedno-rázově (na etapy)
1
IV–X
1× za 1–2 roky
2
XII–II
dle potřeby
2
VI–IX
dle potřeby 1× za 1–2 roky
Označení ploch a jejich vymezení viz Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů. Zastoupení a věk je odvozen z lesnických podkladů; skutečná skladba je bohatší o geograficky a stanovištně odpovídající druhy (příměs 5 -15%)
označení výměra stručný popis charakteru plochy plochy (ha) a dlouhodobý cíl péče a vymezení3 POZEMKY) Dlouhodobý cíl péče: Zajištění existence podmínek v k.ú. Horní pro travino-bylinná společenstva. Úplné Dunajovice odstranění nepůvodních dřevin, navážek a skládek. 0,344 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Převážně akátové lesíky na SZ a SV okraji porosty území. dřevin Zastoupení dřevin: AK 95, OR 3, TR 2. 138 Hc6 Věk: 564 (p.č. 2553/13); 138 Hd6 Dlouhodobý cíl péče: (p.č. 2553/14); Obnovení a následné udržení podmínek 138 He6 pro rozvolněnou dřevinnou vegetaci (p.č. 2553/15); s geograficky a stanovištně odpovídajícími 138 Hg6 druhy a s podrostem travino-bylinných (p.č. 2553/17); společenstev. Úplné odstranění nepůvodních 138 Hh6 dřevin. (p.č. 2553/18); 138 Hj6 (p.č. 535/4) v k.ú. Horní Dunajovice
2
doporučený zásah
nalétermín havost provedení
odstranění skládek a navážek v lomu
likvidace nepůvodních dřevin (akát) – Postupně by se porosty měly prosvětlovat (kroužkování akátů) a odtěžovat v místech, kde se vyskytuje dostatečně odrostlé přirozené zmlazení (výška alespoň 1,5–3 m). Kromě stromů lze využít i keřů. V případě, že se v porostech zmlazení nevyskytuje, je nutné na něj čekat. Suché akáty lze odtěžit později. Lokálně je možné použít i podsadby kvalitním sadebním materiálem. Hlavní je postupovat raději pozvolna a nevytvářet pokud možno holiny, aby bylo omezeno zmlazování akátu a následná nutnost jeho likvidace. Výsledný porost by měl mít podobu mezernatého velmi rozvolněného porostu dubů, borovic, javorů babyk, hlohů, ptačích zobů a dalších keřů udržovaného pastvou nebo periodickým zmlazováním dřevin výmladkovým způsobem. pastva (ovcí a koz) – zátěž 5–10 ovcí a koz na 1 ha (údaje pouze orientační), délku pastvy regulovat podle stavu porostu a průběhu počasí; v první polovině platnosti plánu péče je možné pastvinu zatížit více zvířaty kosení ruderalizovaných porostů – v případě potřeby a rizika šíření nežádoucích druhů do hodnotných společenstev
interval provádění dle navazující dokumentace
postupně
1
IV–X
1× za rok
3
V–VIII
1× za rok
označení plochy a vymezení3
3 porosty dřevin 138 Ha6a (p.č. 2553/25 část); 138 Ha6b (p.č. 2553/26 část) v k.ú. Horní Dunajovice
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče
0,737 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Akátový les s příměsí dřevin přirozené druhové skladby na Z okraji území. Do této plochy zasahuje i niva vodoteče, která je významně pozměněna člověkem. Zastoupení dřevin: AK 90, KR 10 Věk: 564 Dlouhodobý cíl péče: V časovém horizontu platnosti tohoto plánu péče ani v dlouhodobém výhledu se nejeví provedení zásahů, které by vedly ke kompletnímu převodu druhové skladby na geograficky a stanovištně odpovídající skladbu dřevin, smysluplné ani ekonomické. Řešením by bylo vyjmutí těchto pozemků z PP (viz kapitola 3.4). Je možné uvažovat o opatřeních vedoucích k zamezení potenciálního šíření akátu do ochranářsky hodnotných partií, což by spočívalo ve vytvoření přechodné zóny lesa, kde by byly při individuální těžbě ponechávány druhy odpovídající přirozené dřevinné skladbě (např. dub, habr, javor, lípa) a akáty postupně odstraňovány. Východní okraj pozemku p. č. 2553/25 navazující na ochranářsky hodnotné území má charakter bezlesí a bylo by žádoucí tuto část jako bezlesí udržovat, protože se zde vyskytují druhy předmětu ochrany.
doporučený zásah
likvidace nepůvodních dřevin (akát) – Postupně by se porosty měly prosvětlovat (kroužkování akátů) a odtěžovat v místech, kde se vyskytuje dostatečně odrostlé přirozené zmlazení (výška alespoň 1,5–3 m). Kromě stromů lze využít i keřů. V případě, že se v porostech zmlazení nevyskytuje, je nutné na něj čekat. Suché akáty lze odtěžit později. Hlavní je začít u ochranářsky hodnotných ploch na východě pozemků a postupovat pozvolna a nevytvářet pokud možno holiny, aby bylo omezeno zmlazování akátu a následná nutnost jeho likvidace. kontrola výmladků nepůvodních dřevin (akátu) – postřik nebo nátěr herbicidem na bázi glyfosátu (cca 10–15% roztok), suché výmladky odstranit nejlépe na jaře před první aplikací, provádět až do utlumení výmladnosti
nalétermín havost provedení
interval provádění dle potřeby
V–X
dle potřeby
Pozn.: Naléhavost – stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1 – zásah naléhavý (nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 – zásah vhodný, 3 – zásah odložitelný. Zeleně jsou vyznačeny lesní pozemky.
Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Příloha M3a – Mapa dílčích ploch a objektů (nad katastrální mapou a leteckým snímkem)
Příloha M3b – Mapa dílčích ploch a objektů (nad porostní mapou)
Příloha M4 – Lesnická mapa typologická
Příloha M5 – Porostní mapa
Příloha M6 – Mapa zhodnocení současného stavu a plánovaných zásahů
Příloha M7 – Návrh nového vymezení hranic přírodní památky
