Plán péče o navrhovanou přírodní památku Morava Chropyňský luh. na období

Plán péče o navrhovanou přírodní památku Morava – Chropyňský luh na období 2012 – 2021

1

Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, 09028956 Projekt je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je implementace soustavy NATURA 2000 na území Zlínského kraje, zajištění příslušné ochrany evropsky významných lokalit. Datum zahájení realizace projektu. 1. 6. 2009 Datum ukončení realizace projektu: 31. 12. 2013

2

Zadavatel:

Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ 791 90 právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: 70891320 DIČ: CZ 70891320

Zpracovatel: Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno IČ: 70450641 DIČ: CZ 6802031401 Spolupráce:

Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Ing. Alice Kozumplíková Mgr. Pavla Prachařová

Upravil:

Ing. Vladimír Němec

3

Obsah Obsah ...................................................................................................................................................................... 4 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ......................................................................................................... 5 1.1 Základní identifikační údaje ...................................................................................................................... 5 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................................. 5 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .............................................................. 5 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................................................. 6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími .......................................................................................... 7 1.6 Kategorie IUCN........................................................................................................................................... 7 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................................................. 7 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................................................. 7 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................. 10 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ...................................................... 13 1.9 Cíl ochrany................................................................................................................................................. 13 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .......................................................... 14 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .......................................................... 14 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................................................................................................ 20 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ........................................... 24 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ......................................................... 25 2.4.1 Základní údaje o lesích ......................................................................................................................... 25 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ....................................................................... 27 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ............................................................................................ 30 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 31 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ............................................................................................................................................... 31 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ........................................ 31 3. Plán zásahů a opatření ....................................................................................................................................... 32 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ................................................... 32 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ..................................................... 32 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ................................................................... 38 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................................................................. 40 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ..................................................................................................... 40 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ........................................................ 41 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ........................................ 41 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................................................ 41 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ............................................. 42 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................................ 43 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................... 43 4.2 Použité podklady a zdroje informací ....................................................................................................... 44 4.3 Seznam používaných zkratek ................................................................................................................... 45 Přílohy ................................................................................................................................................................... 46

4

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje kategorie ochrany: název území:

přírodní památka Morava – Chropyňský luh

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Kroměříž obec s rozšířenou působností: Kroměříž obec s pověřeným obecním úřadem: Kroměříž obec: Bezměrov, Chropyně, Kroměříž, Skaštice, Záříčí katastrální území: Bezměrov (603805), Chropyně (654230), Kroměříž (674834), Miňůvky (726133), Plešovec (721743), Skaštice (748226), Záříčí (791032) Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Vzhledem k rozsahu jsou příslušné tabulky uvedeny jako přílohy.

5

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (I - VIII) – viz Přílohy

Přehled dotčených katastrálních území

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 613,8303

vodní plochy

29,3468

0,0892

zamokřená plocha

0

rybník nebo nádrž

0

vodní tok

29,2336

neplodná půda

3,6697

ostatní způsoby využití

15,5640

Druh pozemku

trvalé travní porosty 93,5566

17,6687

orná půda

36,5956

0

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

1,2158 (zahrada)

0

19,1685

0,4300

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,2745

0

793,9881

17,9224

Pozn.: Veškeré uváděné výměry byly vypočítány v GIS, neboť nebylo možné brát údaje z KN – některé parcely se nalézají v ZCHÚ jen částečně.

6

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Jiný typ chráněného území: a. CHOPAV Kvartér řeky Moravy (ID 219) b. Chráněné ložiskové území (V severní části území překryv s CHLÚ č. 40004000 – Lobodice; v těsné blízkosti východní hranice se nacházejí další 2 CHLÚ: č. 13300000 – Chropyně a č. 008600000 – Chropyně I.) c. ÚSES (nadregionální biocentrum Chropyňský luh – většina území; nadregionální biokoridor – jižní část území) Natura 2000 evropsky významná lokalita:

Morava – Chropyňský luh (CZ0714085)

1.6 Kategorie IUCN V. – chráněná krajina 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Druhy Bobr evropský (Castor fiber) Bobr evropský je semiakvatilní druh savce udržujícího teritoriální rodiny (Vlasák 1985). Taková kolonie přežívá obvykle do druhého roku věku mláďat, která potom rodinu – kolonii opouštějí, zakládají vlastní kolonii a obhajují vlastní teritorium. Bobr evropský v lokalitě pochází částečně z populace uměle vysazené, s touto populací bylo dále manipulováno v letech 1995 až 1997 (Šafář 2002). Je také pravděpodobné, že došlo k posílení populací z Dunaje, a to již migrací jedinců druhu. Populace na řece Moravě nevytváří hráze, ale vyhrabává nory tak jako druhy s obdobnými ekologickými nároky, tj. ondatra pižmová a nutrie. Hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri) Malá rybka žijící v proudných čistých řekách v povodí Dunaje. Na našem území jde o jednu z nejvzácnějších ryb vyskytující se pouze na několika místech východní Moravy. Jako druh dunajského povodí u nás žije pouze na východní Moravě. Vyskytuje se v Bečvě na dolních zhruba 40 km jejího toku a v posledních letech byl jeho výskyt zaznamenán i v Moravě – v asi desetikilometrovém úseku nedaleko soutoku s Bečvou. Stejně jako hrouzek obecný je typickou rybou dna. Vyskytuje se pouze v čistých tekoucích vodách a na rozdíl od výše uvedeného příbuzného druhu nepreferuje písčité, ale kamenité (oblázkové) dno. Tvoří malá hejnka a živí se především drobnými organismy, které vyhledává mezi kameny. O rozmnožování se ví málo, na Zakarpatské Ukrajině se tře v květnu a červnu.V současnosti tento druh mizí v celém areálu svého rozšíření a aktuální situace se mění v závislosti na vodohospodářských úpravách a momentálním znečištění jednotlivých toků. Na našem území je tento druh chráněn zákonem jako kriticky ohrožený. Pro jeho další přežití na našem území je třeba zejména zajistit ochranu vod, v nichž byl doložen. Ochrana

7

jednotlivých exemplářů je problematická, protože většina rybářů tento druh nerozlišuje od hrouzka obecného. Ohniváček černočárý (Lycaena dispar) Je eurosibiřským druhem. V Evropě rozeznáváme několik poddruhů lišících se bionomií i stanovištními nároky (viz BOZANO & WEIDENHOFFER 2001, BENEŠ et al. 2002). Ve střední a východní Evropě žije L. dispar rutilus (Werneburg, 1864). V Čechách zaručeně žil na jihu a jihovýchodě území, vymizel v první polovině 20. století. Na Moravě byl ještě na počátku 20. století považován za velkou vzácnost, omezenou na jih území. Zhruba od poloviny 20. století začal expandovat na sever, pronikl do jihozápadních údolí Nízkého Jeseníku, severního předhůří Beskyd a Moravské brány. Po roce 2000 osídlil také Ostravsko, Karvinsko, Opavsko, Krnovsko a Osoblažsko. V Čechách byl znovunalezen roku 1991, po roce 2000 několik nálezů z jižních Čech a pravidelný výskyt v České Třebové, nově i na Svitavsku. Lze očekávat i expanzi v jižních a východních Čechách (ZÁMEČNÍK 2007). Obývá podmáčené či bažinaté louky a okraje vodních toků. Též na ruderálních mokřadech (strouhy, meliorační kanály, zarostlá pole, břehy hlinišť a pískoven, průmyslové areály, dna lomů). Živnou rostlinou jsou širokolisté šťovíky, zejména šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), š. kadeřavý (R. crispus) a š. koňský (R. hydrolapathum). Dvougenerační (IV.VI., VII.-IX.). Na vhodných biotopech se objevují pravidelně mnoho let po sobě. Samice mají velkou disperzní schopnost, lze je zastihnout (zvláště v jarní generaci) jednotlivě všude v krajině. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) je západopalearktickým druhem. Těžiště evropského výskytu je ve střední Evropě, nejvíce recentních populací přežívá v České republice, jižním Polsku a Německu. V ČR je nejrozšířenějším z našich modrásků rodu Phengaris Doherty, 1891. Vyskytuje se především na severní a střední Moravě, v Bílých Karpatech, na Českomoravské vrchovině a v jižních a východních Čechách. Jako jediný příslušník rodu nezaznamenal masivní ústup a v některých oblastech (např. Ostravsko a Opavsko) je schopen osídlovat i podmáčené ruderály. Hygrofilní, obývá extenzivně využívané vlhké louky s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké příkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Jednogenerační vývoj (VII. – VIII.). Hostitelem housenek je mravenec žahavý (Myrmica rubra Linnaeus, 1758), příležitostně M. scabrinodis Nylander, 1846 (viz WITEK et al. 2008). V mraveništích se housenky chovají jako predátoři a požírají larvy i kukly mravenců (obligátní myrmekofilie). Imága jsou krátkověká, protandrická. Sají především na kvetoucích hlávkách krvavce totenu. Uzavřené populace, imága jsou však schopná delších přeletů než příbuzný modrásek očkovaný (P. teleius) a jednotlivé kolonie bývají navzájem propojené do systémů metapopulací (BENEŠ et al. 2002, BENEŠ & KONVIČKA 2009).

8

Čolek velký (Triturus cristatus). Čolci velcí jsou v období života na souši velmi leniví a pomalí a přes den se ukrývají pod kameny, padlými kmeny a větvemi, v děrách v zemi a v puklinách zdí. Úkryty opouštějí obvykle až za tmy. V době rozmnožování (březen až červen) vyhledávají čisté, vodní vegetací zarostlé rybníky, zatopené pískovny a lomy, řidčeji i menší jezera a pomalu tekoucí strouhy. Zde se jim vyvine během několika dnů hladká kůže a kožní lemy, u samců pak i hřeben na hřbetě. V tomto období se podstatně mění i způsob jejich života. Tito živočichové, na souši tak neobratní, se pak pohybují téměř s rybí elegancí. I když jsou ve vodě aktivní i za dne, není snadné je pozorovat. Zdržují se většinou na dně nebo mezi vodním rostlinstvem. Všimneme se jich jen tehdy, když vyplouvají k hladině, aby se nadechli. Průběh vynoření a ponoření je často tak rychlý, že se pozorovatel musí dívat velmi pečlivě, aby čolka nepřehlédl. Nevyschne-li zcela voda v nádrži, kde se rozmnožovali, zůstávají zde dospělí čolci ještě několik týdnů a opouštějí je až v pozdním létě (červenec až září). Jednotliví jedinci mohou zůstávat ve vodě po celý rok. Jejich denní aktivita se změní v aktivitu noční a žijí pak zcela skrytě. Sezónní aktivita končí v září až listopadu. Větší část populace zimuje v bahně na dně vodních nádrží (samci), zbytek na souši. Během suchozemského života se živí hlavně nejrůznějšími červy, malými plži a členovci. Během života ve vodě jsou jejich kořistí kromě berušek vodních, drobných korýšů, červů apod. i larvy čolků a žabí pulci. Tento druh je nesrovnatelně ohroženější než ostatní naši ocasatí obojživelníci, i když stupeň ohrožení se v jednotlivých regionech poněkud liší. V jihomoravském regionu (velmi detailně je např. známa situace na Brněnsku) v posledních 15-20ti letech došlo k úbytku o 90 %. Ve východních Čechách (podrobně bylo sledováno především Královéhradecko) se pokles četnosti odhaduje přibližně na 60-70 %, ve středních Čechách došlo k úbytku o 70-80 %. Drastický úbytek populací i lokalit je z velké části způsobem mizením vhodných biotopů při zavážení či zamořování písníků, jezírek v lomech a tůněk. Na větších vodních nádržích, jež s oblibou vyhledává, je ohrožen dravými rybami a velkochovem kachen. Je poměrně odolný vůči organickému znečištění, nesnáší však biocidy a ropné produkty. Larvy (na rozdíl od dospělých jedinců) jsou velmi citlivé na pH vody. Právě dočasně nebo trvale zhoršená kvalita vody je další příčinou snížení četnosti nebo úplného zániku populací tohoto druhu. Na některých lokalitách bylo opakovaně pozorováno rozmnožování, avšak k úspěšnému vývoji larev již nedošlo. Vzhledem k velikosti čolka velkého pravděpodobně hraje významnou roli i dostatečná potravní nabídka (bezobratlí vhodné velikosti).

9

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému

podíl plochy v ZCHÚ (%)

T1.1 Mezofilní ovsíkové louky

1,7374 ha (/0,20 %)

L2.4 Měkké luhy nížinných řek

6,3872 ha/ (0,73 %)

L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek

302,3812 ha (45,07 %)

M7 Bylinné lemy nížinných řek

roztroušeně mozaik.

T1.6 Vlhká tužebníková lada

0,1570 ha

popis ekosystému 3 izolované segmenty;, uprostřed luk u Záříčí, na vých. okraji Chropyňského rybníka, břeh Moravy na jižním okraji Rozptýleno v ploše, především uvnitř lesních porostů v jižní části; výjimkou jsou dvě plochy podél železnice ve střední části. Tvoří většinu území lesa ve střední a jižní části. Chybí pouze na severu, kde dominuje L3.3, případně se tu může objevovat v mozaikách. Biotop nebyl během inventarizačního průzkumu (2010) potvrzen, lze však předpokládat, s ohledem na chrarakter biotopu, že se na území ZCHU po provedení drobnějšího průzkumu potvrdí jeho výskyt. V jižní části (Mlýnský les), sad (Aktualizace vrstvy mapování přírodních biotopů a relační databáze jejich charakteristik v 12-letém cyklu - stav k 5. 5. 2011, http://mapy.nature.cz/)

Nejvíce jsou zastoupeny lesní biotopy, konkrétně L2.3 – tvrdé luhy nížinných řek. Pouze ve fragmentech se vyskytují měkké luhy nížinných řek (L2.4). Mimo les jsou nejčastější travinobylinná společenstva, konkrétně aluviální psárkové louky (T1.4), zatímco předměty ochrany se vyskytují jen nevýznamně a v nízké kvalitě (T1.1 – mezofilní ovsíkové louky ,T1.6 – vlhká tužebníková lada), stejně tak jako předmět ochrany i biotop M7 – bylinné lemy nížinných řek. Díky Chropyňskému rybníku by mohl být zastoupen i biotop makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1F), avšak NPP není do ZCHÚ zařazena (i když je součástí EVL). Pro hodnocení jednotlivých biotopů je třeba předem zdůraznit jeden obecný aspekt. Všechny lesy jsou hospodářsky využívané a tvrdý luh není potenciálně přírodním společenstvem, ale výsledkem lesnického hospodaření v nivě řeky Moravy. Proto je nesmírně obtížné hodnotit kvalitu porostů. Důkazem může být častá přítomnost velice kvalitního bylinného patra v monokulturních porostech jasanu či klenu ve fázi tyčkovin. Další problém působilo v minulosti rozdělování porostů na podkategorii A a B, přičemž mnohdy není v reálu zřejmé, proč byly jednotlivé segmenty v minulosti řazeny ke konkrétní podkategorii. Nebylo totiž vůbec dodrženo původní metodické odlišení podle kvality druhové diverzity. Spíše bylo postupováno tak, že do podkategorie A byly řazeny staré porosty většinou s vyvinutou keřovou etáží, i když někdy ani toto odlišení neplatí. Keřová etáž je silně závislá na hustotě zápoje horních pater. V inventarizačním průzkumu (Lacina, 2010) proto byl brán minimální ohled na původní zařazení porostů do podkategorií A nebo B. Obdobně je možno hovořit i o porostech karpatských dubohabřin. Jejich výskyt indikuje především složení bylinného patra, zatímco stromové patro je opět výsledkem lidského hospodaření. Velmi častá je kombinace dub/lípa, místy se objevují čisté lipiny. Habr se vyskytuje zřídka. Na druhou stranu je těžké určit hranici mezi tvrdým luhem a dubohabřinou, protože nezřídka dochází k prolínání obou biotopů, kdy vedle sebe rostou diagnostické druhy obou jednotek. Obecně se ale dubohabřiny vyskytují v severní části EVL na mírně vyvýšeném

10

terénu a v místech s dostatkem světla (spíše okrajové partie porostů). Bylinné patro je dosti bohaté a poměrně kvalitní. Problematické je původní vymezení měkkého luhu (L2.4). Potenciálně by mělo jít o nejběžnější jednotku (kdyby nebylo vlivu lidského hospodaření), avšak dnes se jedná jen o drobné fragmenty. A i u dříve vymapovaných segmentů je třeba upozornit na některé nejasnosti. V rámci inventarizačního průzkumu byly jednoznačně překlasifikovány liniové segmenty podél vodních toků (Malá Bečva), kdy se jedná o silně zahloubené koryto s výskytem vrb na strmém břehu (je pravděpodobné, že tam byly vysazeny pro zpevnění břehů). Jednak se jedná o velmi tenké linie, na nichž se ani nemůže vyvinout odpovídající bylinné patro, jednak půdní a terénní poměry neodpovídají charakteristikám biotopu. Dalším problematickým vymezením jsou drobné plochy uvnitř lesních komplexů, kdy se jedná o silně podmáčené lokality s minimálním stromovým patrem (mnohdy tvořena právě 1 – 2 vrbami) a převahou vysokých ostřic a dalších vlhkomilných rostlin v E1. Nezřídka přetrvává i vodní plocha (duben - červenec 2010). V těchto případech bylo zařazení k určitému biotopu závislé na poměru projekce korun stromů k celkové ploše. Pokud se jednalo alespoň o 1/3 plochy pod stromy, byl ponechán biotop měkkého lužního lesa. Jinak byl překlasifikován na M1.7 – vegetace vysokých ostřic. V EVL se ale nalézají i plochy s typicky vyvinutým měkkým luhem. Především se jedná o segmenty podél Malé Bečvy v jižní části EVL. Jeden segment byl vymapován u rybníčku v lese západně od Záříčí (viz popis dílčích ploch + mapa). Aluviální psárkové louky (T1.4) se vyskytují především mezi Chropyní a Záříčím. Jejich kvalita je průměrná až podprůměrná, obdobně jako linie eutrofních rákosin podél kanálů v těchto plochách. B. druhy název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

bobr evropský (Castor fiber)

11 obsazených teritorií

Silně ohrožený

Pobytové značky podél celého toku Malé Bečvy

hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri)

-

Kriticky ohrožený

150 - 200

Silně ohrožený Silně ohrožený Silně ohrožený

Přestože nebyl v roce 2011 hrouzek Kesslerův na lokalitě zjištěn, nelze jeho budoucí výskyt vzhledem k mobilitě a propojení Malé Bečvy s řekou Moravou (kde byl výskyt druhu prokázán) vyloučit. Luční porosty mezi Záříčím a Chropyné

ohniváček černočárý (Lycaena dispar) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) čolek velký (Triturus cristatus)

desítky až stovky kusů desítky kusů

Luční porosty mezi Záříčím a Chropyné

Pozitivní odlov (v roce 2011) byl zaznamenán pouze v lokalitě Malý Chropyňský rybník

Ohniváček černočárý Hodnocení populace ohniváčka černočerného (vyplývající z průzkumu provedeného v roce 2011) a hodnocení celkového současného stavu jeho biotopů je v souladu se stupnicí biomonitoringu (DUŠEK et al. 2007, HEJDA 2007). Vzhledem k neustálé expanzi tohoto motýla na nová stanoviště s výskytem širokolistých šťovíků je možno konstatovat, že

11

populace na zkoumaném území (Záříčské louky) neustále porostou, a proto je i nadále ponecháno hodnocení jeho stavu z hlediska ochrany jako příznivý.

Modrásek bahenní Hodnocení populace modráska bahenního a hodnocení celkového současného stavu jeho biotopů je v souladu se stupnicí biomonitoringu (DUŠEK et al. 2007, HEJDA 2007). Kolonie jedinců modráska bahenního zaznamenané na zkoumané lokalitě jsou víceméně stabilní; populace v roce 2011 jsou hodnoceny jako méně příznivé.

Čolek velký Výskyt čolka velkého (Triturus cristatus) byl v EVL potvrzen v roce 2011, a to odchytem maximálně pěti exemplářů v larválním stádiu. Početnost předmětu ochrany, vzhledem k velikosti EVL ve Zlínském kraji, byla zjištěna velmi nízká, což lze přičítat i deštivému a chladnému počasí v jarním a v počátku letního období. Pozitivní odlov byl zaznamenán pouze v lokalitě Malý Chropyňský rybník. Všechny ostatní odlovy byly negativní. Hrouzek Kesslerův Přestože nebyl v roce 2011 hrouzek Kesslerův na lokalitě zjištěn, nelze jeho budoucí výskyt vzhledem k mobilitě a propojení Malé Bečvy s řekou Moravou (kde byl výskyt druhu prokázán) vyloučit. Bobr evropský Stav populace na řece Moravě je takový, že prakticky v celé délce toku od hranice kraje až po město Kroměříž se vyskytují pobytové stopy bobrů. Za pobytové stopy lze považovat okusy keřů., cesty vedoucí od řeky k polním kulturám (dochází k využívání sezónních plodin), zbytky starých nor, ohlazené břehy spolu se stopami. Tok Malé Bečvy je ve sledovaném úseku tj přibližně od úrovně obce Záříčí po soutok s Mostěnkou dalším nejcennějším biotopem výskytu bobra ve sledovaném území. Za nejcennější část lze považovat meandrující úsek mezi soutokem s Mostěnkou a připojením pravostranného melioračního kanálu (GPS 49.19.57,812N; 17.22.27,421E). V tomto úseku je vyvinuta většina znaků stabilní populace, tj. jsou zde časté skluzavky, dochází ke kácení silných stromů, okusy jsou zde prakticky na všech stromech v blízkosti řeky. Lze zjistit dobře udržované teritoriální pachové značky. Na základě uvedených skutečností a jejich vyhodnocení lze předpokládat velikost teritoria vyjádřenou v délce vodního toku přibližně 800 m (zjištěno odečtem z mapového podkladu). Za oddělitelné úseky Malé Bečvy lze dále považovat úsek severnější až po soutok se Svodnicí, a úsek od soutoku severně k zastavěnému území obce Chropyně. Další a poslední úsek je od severního okraje obce Chropyně k severnímu oddělení hranice kraje od toku Malé Bečvy přibližně na úroveň Záříčí. Všechny tyto úseky jsou srovnatelné svojí kvalitou ve vztahu k populaci bobra. Tok je v těchto úsecích poměrně mělký. V okolí toku jsou patrné úseky s vyšší aktivitou okusů a úseky okrajové. V této části Malé Bečvy kolísá velikost teritoria odečteného z délky toku od cca 800 do 1500 m. Z typických znaků činnosti bobra v uvedeném úseku jsou vyvinuty především okusy. Méně jsou vyvinuty skluzavky a pachové teritoriální značky. Zajímavostí

12

v uvedeném úseku je intenzivní kácení stromů bobrem v lokalitě severně od Chropyně (GPS 49.21.58,558N; 17.20.29,560E) V uvedeném místě došlo k pokácení několika stromů na hranici lesa a pole. Pokácené stromy byly člověkem zpracovány na palivové dřevo a odvezeny. Tato skutečnost vyvolala další kácení stromů bobry. Proto se na dané lokalitě jeví činnost bobrů poněkud intenzivnější. Svodnice - ve podstatné části se jedná o drobný vodní tok. Sledována byla v úseku severně od Záříčí po soutok s Malou Bečvou s výjimkou úseku přes intravilán Chropyně. Jedna z mála pěkných přehrad s patrnými stopami práce. Lokalita je v úrovni zahradnických školek Záříčí. Poměrně malý tok přesto kolonizovaný bobrem. V této části EVL již nejsou další malé vodní toky kolonizovány. Populace je velmi slabá. Trvalé vodní plochy (stojaté) Bezejmenná plocha u plynové stanice (GPS 49.20.27,173N; 17.20.48,219). Rybník v blízkosti řeky Moravy. Leží mimo EVL, ale vzhledem k jeho poloze a úplnosti informací z území byla provedena exkurze v únorovém termínu. Na lokalitě nebyl zjištěn výskyt bobra. Zámecký rybník v Chropyni - po obvodu ani na ostrůvku nebyly v době provádění IP zjištěny stopy výskytu bobra. Přesto jeho výskyt nelze do budoucna vyloučit z důvodu kvalitní populace v okolí této vodní plochy. Malý Chropyňský rybník - po obvodu nebyly v době provádění IP zjištěny stopy výskytu bobra. Rybník byl v zimě 2010 – 2011 vypuštěn.. Rybník Stařina - při provádění IP v zimním období byly zjištěny stopy po silné populaci. V současnosti je lokalita bez výskytu sledovaného druhu. Rybník je silně eutrofizovaný, se zbytky starého oplocení a zařízení k přikrmování kachen. Původně komunikoval s tokem malé Bečvy umělým kanálem, nyní je původní komunikace s Malou Bečvou ztracena a kanál je bez vody. Celkově poměrně zdevastovaná lokalita v jinak velmi kvalitním území. Na jaře 2011 proběhly na rybníku práce spojené s jeho odbahněním. Na vyhrnutých hromadách bahna byly pozorovány stopy bobra (Lacina, 2011, vlastní šetření). Za nejkvalitnější území ležící v EVL Morava a Chropyňský luh v dané územní působnosti lze považovat úsek Malé Bečvy v dolní části jejího toku, tj. přibližně mezi soutokem s Mostěnkou a pravostranným melioračním přítokem. Na sledovaných tocích, které jsou součástí EVL tj. například mimo vodní tok Moravy lze odhadnout počet teritorií na 11. Přitom však nelze počítat s velikostí průměrné rodiny okolo 6 jedinců, neboť na právě kolonizovaných malých tocích lze předpokládat přítomnost spíše jediného rodičovského páru. Rozvoj a početnost těchto dosud satelitních populací by měly být ověřeny v následujících monitorovacích akcích. Informace o aktuálním stavu výskytu druhů jsou převzaty z inventarizačních průzkumů (viz seznam použitých pramenů níže). 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Údaje pro tuto kapitolu jsou shodné s kapitolou 1.7. 1.9 Cíl ochrany Zachování příznivého stavu biotopů T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, M7 Bylinné lemy nížinných řek, T1.6 Vlhká tužebníková lada, L2.4 Měkké luhy nížinných řek, L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek, udržení o posílení stavu populací bobra evropského (Castor fiber), hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), ohniváčeka černočárého (Lycaena dispar), modráseka bahenního (Maculinea nausithous), čoleka velkého (Triturus cristatus).

13

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Evropsky významná lokalita Morava – Chropyňský luh je vymezena na území dvou krajů. Větší část se nalézá v Olomouckém kraji, menší pak ve Zlínském kraji, kde na severu začíná EVL lesem severně od osady Pulčisko, pokračuje lesem západním obloukem kolem Záříčí směrem ke Chropyni, odkud dále pokračuje podél Malé Bečvy okolo obce Plešovec jižním směrem ke Kroměříži. EVL ve Zlínském kraji je tvořena z větší části lesními porosty, ve kterých převažují původní druhy. Jen zřídka se vyskytují jehličnany nebo exotické listnáče. Západně od Chropyně je vymezena větší souvislá plocha na ZPF. Konkrétně se jedná o luční porosty se sítí kanálů. Nadmořská výška zlínské části lokality se pohybuje v rozmezí 185 - 199 m n. m. Součástí EVL ve Zlínském kraji je stávají MZCHÚ – NPP Chropyňský rybník. Celková výměra EVL činí 3205,3331 ha, ve Zlínském kraji pak 886,0216 ha. Mapové listy ZM ČR 1:10000: 25-31-01, 25-31-06, 25-13-21, 25-13-16 Mapové listy SMO 1: 5 000: Kroměříž 5-5, 5-6, 6-1 až 6-6, 7-2 až 7-5 Geomorfologie Systém: Alpsko – himalájský Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vněkarpatské sníženiny Oblast: Západní vněkarpatské sníženiny Celek: Hornomoravský úval Podcelek: Středomoravská niva Lokalita se nachází ve střední části Hornomoravského úvalu zvané Středomoravská niva. Reliéf v oblasti je nivní, plochý, oblast Zámeckého rybníka v Chropyni leží na nízké říční terase. Území je mírně skloněné k jihu, nadmořská výška lokality se pohybuje mezi 190-195 m n. m. Niva je protkána sítí starých, zpravidla suchých zazemňovaných říčních koryt a ramen, dále terénními sníženinami převážně s periodicky stagnující vodou, odvodňovacími melioračními kanály a příkopy. Geologie Podloží lokality tvoří kvartérní usazeniny řeky Moravy. Široká aluviální rovina tvořená souvrstvím naplavených pleistocénních štěrkopísků a nadložních holocenních povodňových hlín. Pedologie Převažujícím půdním typem je fluvizem glejová. Klima Klimaticky se jedná o oblast teplou, mírně vlhkou, charakteristickou mírnou zimou. Dle Quitta oblast T2 - teplá 2. Hydrologie Území patří do povodí Moravy. Hranici mezi kraji tvoří z velké části tok Malé Bečvy. V jižní části dochází k soutoku M. Bečvy a Moštěnky a nejjižnější okraj tvoří soutok Moravy a Moštěnky. Celé území je součástí CHOPAV Kvartér řeky Moravy.

14

Biogeografické členění Provincie: středoevropských listnatých lesů Podprovincie: karpatská Bioregion: 3.11 Kojetínský Zastoupené biochory: 2 Lh Širší hlinité nivy 2. v.s. Z pohledu nadregionálního ÚSES je v jižní části na toku Malé Bečvy a Moštěnky vymezen nadregionální biokoridor a v prostoru mezi Plešivcem a Troubkami pak nadregionální biocentrum Chropyňský luh. Biota Podle fytogeografického členění řadíme lokalitu do: Fytogeografická oblast: termofytikum Fytogeografický obvod: České termofytikum 21. Haná b Hornomoravský úval Potenciální přirozenou vegetaci tvoří jilmová doubrava - Querco-Ulmetum. PLO 34– Hornomoravský úval Aktuální stav Převládajícím typem vegetace v EVL jsou tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích vodních toků se vyskytují fragmenty měkkého luhu sv. Salicion albae. Primární bezlesí je zastoupeno častými vodními a bažinnými společenstvy. Velmi cenné jsou především makrofytní společenstva as. Trapetum natansis a vysoce reprezentativní rákosiny eutrofních stojatých vod asociací Typhetum angustifoliae a Phragmitetum communis v NPP Chropyňský rybník. Liniové porosty asociace Glycerietum maximae, Phragmitetum communis a Typhetum latifoliae šíře převážně 1-3 m se vyskytují hojně také podél odvodňovacích kanálů, příkopů a struh v lužních lesích, na loukách u Chropyně a méně i na loukách mezi Plešovcem a Bezměrovem a v omezeném litorálu rybníka Hejtman. Podél kanálu Svodnice se fragmentárně vyskytuje pobřežní vegetace potoků s dominantní pomněnkou bahenní (Myosotis palustris). Vodní toky jsou zpravidla zcela bez vegetace, jen v Malé Bečvě se místy vyskytuje stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum). Výjimku tvoří Svodnice, kanál protékající okolo komplexu Chropyňských a Záříčských luk, v níž se poměrně hojně vyskytuje hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), roztroušeně šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) a také druhy charakteristické spíše pro vody stojaté. Rozsáhlé luční porosty se nacházejí zejména západně od Chropyně, méně u hájovny Včelín a mezi Plešovcem a Bezměrovem. Původně se jednalo vesměs o aluviální psárkové louky svazu Alopecurion pratensis. V důsledku poklesu spodní vody se v současnosti zde vyskytují pouze ochuzené a často ruderalizované porosty s přechody k mezofilním ovsíkovým či střídavě vlhkým bezkolencovým loukám, ve vlhkých depresích mozaikovitě též s fragmenty vysokých ostřic asociace Caricetum gracilis. Lužní lesy jsou velmi hodnotné po stránce dendrologické, vyskytují se zde zbytkové populace topolu černého (Populus nigra), jilmu vazu (Ulmus laevis) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis).

15

Před regulací toků a rozsáhlými melioračními úpravami, které vedly k celkovému narušení vodního režimu krajiny, na lokalitě jednoznačně dominovala vlhčí společenstva. Aktuální lesní porosty byly vesměs vysazeny uměle, avšak velká část starších porostů byla vhodnými pěstebními zásahy nasměrována k přírodě blízkému stavu. Tyto porosty jsou výrazně různověké, velmi dobře je vyvinuta patrovitost. V hlavní úrovni dominuje dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšen je místy topol kanadský (Populus x canescens). Velmi hojné jsou lípy, převážně lípa srdčitá (Tilia cordata), zastoupeny jsou především v nižších stromových patrech, do hlavní úrovně zasahují jen zřídka, podobně jako vtroušený javor klen (Acer pseudoplatanus). Z hlavní úrovně téměř zcela vymizely jilmy (Ulmus sp.), v současnosti je jilm vaz (Ulmus laevis) pravidelně zastoupen v podúrovni, jilm habrolistý (Ulmus minor) je velmi vzácnou dřevinou a v rozsáhlejších lesních komplexech se nevyskytuje vůbec. Celkově plošně převažující jsou však lesní porosty určitým způsobem degradované. Některé staré porosty jsou druhově ochuzené, v extrémních případech se jedná až o monokultury s jasanem (Fraxinus excelsior) či dubem letním (Quercus robur) s výrazně pozměněnou patrovitostí (dvouetážové porosty). Mladší porosty jsou hospodářské mlaziny až tyčoviny, stejnověké, často monokulturně založené nebo pouze skupinovitě smíšené. Na lokalitě je uplatňována holosečná obnova lesních porostů na menších a středně velkých plochách. Místy jsou v porostech také přimíšeny alochtonní dřeviny – především topoly kanadské (Populus x canadensis), dále dub červený (Quercus rubra), vzácně trnovník akát (Robinia pseudoacacia) nebo jírovec maďal (Aesculus hippocastanum). Také louky jsou v důsledku absence pravidelných povodní, poklesu spodní hladiny, nedostatečného kosení a někdy též přehnojování silně ochuzeny. Zpravidla ještě stále výrazně dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis), místy dominantní až subdominantní je pcháč šedý (Cirsium canum) a masově se šíří ruderální pcháč oset (Cirsium arvense). Na mnohých místech se prokazuje přechod k střídavě vlhkým jednotkám bezkolencových luk, který indikuje velmi hojný výskyt pcháče šedého (Cirsium canum), svízele severního (Galium boreale), koromáče olešníkového (Silaum silaus), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), čertkuse lučního (Succisa pratensis) či na sušších místech k mezofilním ovsíkovým loukám, který je charakteristický vyšším zastoupením ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), řebříčku obecného (Achillea millefolium), kakostu lučního (Geranium pratense), svízele povázky (Galium mollugo). Na pravděpodobný výskyt vegetace svazu Cnidion se dá usuzovat z přítomnosti druhů jako česnek hranatý (Allium angulosum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), oman britský (Inula britannica), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), rostoucí již jen po okraji kulturních luk nebo cest. I přes tuto degradaci patří louky v okolí Chropyně k nejzachovalejším v Dolnomoravském úvalu. Velkou neznámou je budoucnost dříve velmi kvalitních porostů vodních makrofyt v Chropyňském rybníku. Před několika lety zde vymizel leknín bílý (Nymphaea alba), populace kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans) vykazuje velmi velké roční fluktuace. V minulých letech velmi početně poklesla, ale v roce 2003 zde byla zjištěna relativně stabilní populace (1/5 vodní plochy). Prokázán byl botulismus, patrně související s nevhodnou manipulací s hladinou rybníka (dlouhodobé zastavení přítoku vody). Z dalších významných druhů, které nejsou výše uvedeny, se na lokalitě vyskytují šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), jarva žilnatá (Cnidium dubium), dymnivka plná (Corydalis solida), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec prutnatý (Euphorbia waldsteinii), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis), vstavač bledý (Orchis pallens), drnavec lékařský (Parietaria officinalis), prvosenka vyšší (Primula elatior), p. jarní (P. veris), starček poříční (Senecio sarracenicus), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum lucidum), rozrazil drchničkovitý (Veronica anagallis-aquatica).

16

I po stránce zoologické je území velmi cenné. Žije zde typická fauna lužních lesů a luk. V tůních jihozápadně od Chropyně se vyskytuje žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii), listonoh jarní (Lepidurus apus) či vznášivka šmolková (Hemidiaptomus amblyodon). Na Včelínské louky je vázán výskyt celoevropsky chráněných motýlů ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a modráska bahenního (Maculinea nausithous). Tyto druhy patří mezi předměty ochrany navrhované evropsky významné lokality. Ze zdejšího toku Moravy je známo nejméně 12 druhů ryb, významný je především výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii). V území bylo potvrzeno 11 druhů obojživelníků: kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan hnědý (Rana temporaria), s. štíhlý (R. dalmatina), s. zelený (R. kl. Esculenta), s. ostronosý (R. arvalis), čolek velký (Triturus cristatus), č. obecný (T. vulgaris) a 2 druhy plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix). V NPP Chropyňský rybník je chráněna bohatá populace racka chechtavého (Larus ridibundus) a některých pěvců např. cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a řady druhů hladinových a potápivých ptáků např. potápky černokrké (Podiceps nigricollis). Břehy vodních toků jsou téměř souvislé osídleny bobrem evropským (Castor fiber). Zásadní negativní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody regulace většiny vodních toků, odvodnění a celkové narušení vodního režimu mající za následek absenci přirozených pravidelných povodní a pokles hladiny podzemní vody. Tyto faktory klíčově ovlivňují zhoršený stav lužních lesů a zejména aluviálních luk. Lesní porosty tvrdého luhu jsou degradovány nevhodným lesním hospodářstvím, kdy jsou často vysazovány stejnověké monokultury hlavních dřevin, na některých místech i dřevin alochtonního původu. Negativní vliv na lesní porosty mají i vysoké stavy srnčí zvěře a neochota lesních hospodářů využívat pro obnovu zmlazení dubu letního (Quercus robur). Struktura lesního komplexu je místy výrazně narušena přítomností bažantnic s plochami bezlesí a přilehlými výsadbami monokultur smrku (Picea abies) a topolu kanadského (Populus x canadensis). Podél vodních toků se v posledních letech masově šíří neofyty: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), topinambur (Helianthus tuberosus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) aj. (vše zdroj: www.nature.cz/natura2000design3/sub-text.php?id=1805) Pro podrobnější popis byla lokalita rozdělena do 51 funkčních ploch – segmentů. 1 – mozaika porostů hospodářského lesa v rozpětí od pasek po 120 let; starší porosty rozpracované - těžby; výrazné zastoupení biotopu L3.3; pouze v nejsevernějším okraji porostní skupina 11 hodnocena relativně lépe. 2 – převaha cca 100 let starých porostů dubohabřin s občas vloženými mladšími porostními skupinami nebo pasekami a kulturami. Většina starých porostů velmi kvalitních; v některých občas přimíšen dub červený 3 – starší dvouetážové a kvalitní porosty, které tvoří přechody mezi dubohabřinami a tvrdým luhem 4 – obdoba segmentu 3 5 – rozsáhlá mozaika porostů ve stáří především 20 – 60 let; druhové složení také pestré – od nepůvodních monokultur jehličnanů, přes monokulturní výsadby různých (domácích, ale stanovištně ne zcela odpovídajících) dřevin až po kvalitativně nadějné porosty dubohabřin a tvrdého luhu; celá plocha protkána i pasekami nebo vývojově nejmladšími fázemi lesních porostů 6 – ojedinělý starší porost dubohabřiny velmi dobré kvality (porost 925G11)

17

7 – z pohledu ochrany přírody pravděpodobně nejkvalitněji hodnocený lesní porost; velmi dobře strukturovaný porost tvrdého luhu s vyvinutými etážemi přechází do luhu měkkého (vysoká míra podmáčení); v porostu se nalézá starý a parametry výjimečný exemplář „pravého“ topolu černého (viz fotodokumentace); uvnitř lokality se nalézá vodní plocha (viz segment 8), která byla v roce 2011 upravena, což se dočasně projevilo i v segmentu 7 8 – vodní plocha – rybník Stařina; zajímavá plocha, která (podle ústního sdělení pracovnice Krajského úřadu) je lokalitou s výskytem čolka velkého; v roce 2011 proběhly úpravy vycházející ze starší projektové dokumentace na rekonstrukci rybník – provedeno odbahnění s necitlivým uložením hromad bahna do okolních porostů (segment 7); v průběhu roku práce v režii LČR pokračovaly – nezdokumentováno 9 – velice kvalitní víceetážový porost tvrdého luhu, pouze v severní části se nalézají úzké pruhy pasek, vysazených kultur a jeden proužek smrkové tyčkoviny; v příměsi se vyskytuje i dub červený 10 - vyvinuta jsou bohatě všechna patra, problém je s druhovým složením, kdy převládá topol kanadský a je tu přítomna i skupinka vzrostlých akátů. Jinak jsou přítomny i základní dřeviny lužního lesa. Kvalita porostu nespočívá v jeho druhové skladbě, ale v absenci hospodaření (jedná se o organizačně izolovanou a nedobře přístupnou část porostu, která se tím pádem ocitá na okraji zájmu hospodáře). V současnosti je na ploše i malý polom (topoly), který je vhodné nesanovat. Perspektivně se jedná o porost, který je možno po postupné redukci akátu ponechat jako bezzásahový 11 – travinobylinné porosty označované jako Záříčské louky; kvalita luk jako biotopu není nijak vysoká, ale jedná se o lokalitu s výskytem dvou předmětů ochrany – modráska bahenního a hnědáska černočárného; v rámci botanického průzkumu (včetně OP i širšího okolí byly v tomto segmentu zaznamenány zajímavé druhy (viz níže) 12 – pokračování TTP směrem k jihu; obdoba segmentu 11 13 – převážně náletové a křovinaté porosty; základ tvoří okolí železniční trati; díky podmáčení je část porostů řazena do měkkého luhu 14 – zbytková plocha s ornou půdou, kterou protíná linie mozaiky křovin, náletů aj. 15 – dobře hodnocený porost tvrdého luhu podél silnice Chropyně – Kojetín; izolovaná plocha 16 – mozaika pasek, kultur a mladších porostů do 40 let 17 – mozaika kvalitně hodnocených porostů tvrdého luhu v mýtním věku, které jsou rozpracovány těžbami (paseky); jako zbytkové plochy jsou přičleněny na V a SV okraji malé plochy mlazin 18 – „smuha“ –po většinu roku zvodnělá sníženina – zajímavý biotop a potenciální stanoviště pro čolka velkého 19 - rozsáhlá mozaika porostů ve stáří především 0 – 60 let; druhové složení také pestré – od nepůvodních monokultur jehličnanů, přes monokulturní výsadby různých (domácích, ale stanovištně ne zcela odpovídajících) dřevin až po kvalitativně nadějné porosty tvrdého luhu 20 – plošně výrazný prvek; podmáčená plocha (v průběhu roku dlouhodobě existuje i volná hladina), porosty vysokých ostřic a dalších bylin; neprověřená lokalita vhodná pro čolka velkého 21 – plošně omezený velice kvalitní starší porost tvrdého luhu s počínající obnovou (segment 19) 22 – mozaika rozpracovaných porostů (střídání pasek a starého lesa) střední kvality 23 – plocha TTP (zčásti T1.4, zčásti mozaika jiných); kvalita nižší 24 – zbytková plocha na záp. okraji plochy navazuje na další porosty v sousedním kraji; část plochy hodnocena jako velice dobrý tvrdý luh (plošně zanedbatelné) 25 – obdoba segmentu 22 26 – starší porost tvrdého luhu lepší kvality, kde započala od východu obnova

18

27 – pruh bezlesí mezi dvěma lesními komplexy; vedení VVN; částečně orná, částečně lada a nálety 28 – obdoba segmentu 26; uvnitř zajištěná kultura; na jihu paseka 29 – mozaika porostů ve fázi mlazin a tyčkovin 30 – starší porosty tvrdého luhu se započatou obnovou v okrajích (na severu dubová mlazina) 31 – zbytková plocha lesních porostů tvrdého luhu převážně středního věku, avšak výrazná část tvořena i pasekou 32 – paseka; původně porost segmentu 30 33 – mozaika převážně pasek a mladších porostů, pouze v centrální části zbytky rozpracovaných starších porostů; převaha listnatých porostů, avšak ne vždy s převahou dubu 34 – samostatný starší porost tvrdého luhu vyšší kvality 35 – důležitý segment v západním okraji ZCHÚ, neboť se jedná o plošně i kvalitativně nejvýznamnější plochu měkkého luhu v rámci ZCHÚ; koryto Malé Bečvy s blízkým okolím 36 – segment pěkného víceetážového staršího porostu tvrdého luhu se započatou obnovou – paseka uprostřed 37 – bezlesí uprostřed lesního komplexu – políčka původní bažantnice a doprovodné izolační porosty 38 – bezlesí okolo provozních budov původní bažantnice včetně sadu a zahrady 39 – poměrně kvalitní dvouetážové porosty tvrdého luhu v jižní části ZCHÚ; od jihu započato s obnovou (segment 40); ve východním okraji náznak přechodu k měkkému luhu – liniový prvek ve sníženině – původní meandr Moštěnky; ve střední části menší plocha s převahou kulturních topolů 40 – jižní okraj ZCHÚ na soutoku Moravy a Moštěnky – paseka a mlazina s dubem 41 – těžbou rozpracované porosty tvrdého luhu mezi silnicí Kroměříž – Chropyně a Moštěnkou – značná část dubové kultury 42 – kvalitní starší porosty tvrdého luhu s bohatým bylinným patrem s dominantním česnekem medvědím; místy počátky těžby (segment 43); podél cesty v sev. části vzrostlé duby červené (hranice se segmentem 43) 43 – mozaika pasek, čerstvě založených kultur a mlazin s listnatými dřevinami; do budoucna potenciál tvrdého luhu 44 - bezlesí uprostřed lesního komplexu – políčka bažantnice 45 – obdoba segmentu 42 46 – technické zázemí bažantnice – voliéry 47 – mozaika lesních porostů mladšího až středního věku a rozličného druhového složení (včetně nepůvodních smrků či exotických stromů i keřů); bažantnice 48 - bezlesí uprostřed lesního komplexu – políčka bažantnice a doprovodné izolační porosty 49 – relativně kvalitní porosty tvrdého luhu s počátky obnovy (čerstvá paseka ve vých. okraji) 50 – cca 40 let starý porost dubu s přimíšenými dalšími druhy a zajištěná kultura dubu a jasanu; v ploše jsou zazemněné tůně, kde byl prováděn monitoring čolka velkého (negativní výsledek) 51 – jižní okraj ZCHÚ se zajištěnou kulturou dubu 52 – zbytková plocha nepříliš kvalitních TTP a zbytků extenzívních sadů

19

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

Violka slatinná (Viola stagnina) Česnek hranatý (Allium angulosum) Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) Skokan zelený (Pelophylax kl. esculenta) Ropucha obecná – Bufo bufo Rosnička zelená – Hyla arborea Užovka obojková – Natrix natrix Velevrub malířský (Unio pictorum) Batolec červený (Apatura ilia) Otakárek ovocný ( Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítky ks Desítky ks

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Silně ohrožený Silně ohrožený

popis biotopu druhu, další poznámky

Desítky ks

Ohrožený

Desítky ks

Silně ohrožený

Nepravidelně v lesních porostech, zvláště v severní části dle IP

Desítky ks (pulci) 5 ks (hlas) 2 ks neudáno

Ohrožený Silně ohrožený Ohrožený Kriticky ohrožený Ohrožený Ohrožený Ohrožený

neudáno neudáno neudáno

Louky u Záříčí + OP Louky u Záříčí + OP

dle IP dle IP dle IP dle IP dle IP Ústní sdělení dle IP

Poznámka: Druhy, které jsou předmětem ochrany jsou uvedeny v kapitole 1.7.2B IP – viz použité podklady

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Zásadní negativní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody regulace většiny vodních toků, odvodnění a celkové narušení vodního režimu mající za následek absenci přirozených pravidelných povodní a pokles hladiny podzemní vody. Tyto faktory klíčově ovlivňují zhoršený stav lužních lesů a zejména aluviálních luk. a) ochrana přírody Z minulosti nejsou v území známy žádné aktivity související s ochranou přírody a krajiny.Výjimkou je NPP Chropyňský rybník. Současný stav (vyhlášení EVL) je výsledkem mapování biotopů soustavy NATURA 2000. (více v jiných částech textu). b) lesní hospodářství Před regulací toků a rozsáhlými melioračními úpravami, které vedly k celkovému narušení vodního režimu krajiny, na lokalitě jednoznačně dominovala vlhčí společenstva. Aktuální lesní porosty byly vesměs vysazeny uměle, avšak velká část starších porostů byla vhodnými pěstebními zásahy nasměrována k přírodě blízkému stavu. Tyto porosty jsou výrazně různověké, velmi dobře je vyvinuta patrovitost. V hlavní úrovni dominuje dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšen je místy topol kanadský (Populus x canescens). Velmi hojné jsou lípy, převážně lípa srdčitá (Tilia cordata), zastoupeny jsou především v nižších stromových patrech, do hlavní úrovně zasahují jen zřídka, podobně jako vtroušený javor klen (Acer pseudoplatanus). Z hlavní úrovně téměř zcela vymizely jilmy (Ulmus sp.), v současnosti je jilm vaz (Ulmus laevis) pravidelně zastoupen v podúrovni, jilm habrolistý (Ulmus minor) je velmi vzácnou dřevinou a v rozsáhlejších lesních komplexech se nevyskytuje vůbec. Celkově plošně převažující jsou však lesní porosty určitým způsobem degradované. Některé staré porosty jsou druhově ochuzené, v extrémních případech se jedná až o monokultury s jasanem (Fraxinus excelsior) či dubem letním (Quercus robur) s výrazně pozměněnou patrovitostí (dvouetážové porosty). Mladší porosty jsou hospodářské mlaziny až 20

tyčoviny, stejnověké, často monokulturně založené nebo pouze skupinovitě smíšené. Na lokalitě je uplatňována holosečná obnova lesních porostů na menších a středně velkých plochách. Místy jsou v porostech také přimíšeny alochtonní dřeviny – především topoly kanadské (Populus x canadensis), dále dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Acer negundo), trnovník akát (Robinia pseudacacia), vzácně jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a ořešák černý (Juglans nigra). Lesní porosty tvrdého luhu jsou degradovány nevhodným lesním hospodářstvím, kdy jsou často vysazovány stejnověké monokultury hlavních dřevin, na některých místech i dřevin alochtonního původu. Negativní vliv na lesní porosty mají i vysoké stavy srnčí zvěře, čehož důsledkem je téměř úplná absence zmlazení dubu letního (Quercus robur). Struktura lesního komplexu je výrazně narušena bezlesím bažantnic a přilehlými výsadbami monokultur smrku (Picea abies) a topolu kanadského (Populus x canadensis). c) zemědělské hospodaření Jedná se částečně o ornou půdu, ale především o travinobylinná společenstva. Ta jsou na lokalitě v důsledku absence pravidelných povodní, poklesu spodní hladiny, nedostatečného kosení a někdy též přehnojování silně ochuzena. Zpravidla ještě stále výrazně dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis), místy dominantní až subdominantní je pcháč šedý (Cirsium canum) a masově se šíří ruderální pcháč oset (Cirsium arvense). Na mnohých místech se prokazuje přechod k střídavě vlhkým jednotkám bezkolencových luk, který indikuje velmi hojný výskyt pcháče šedého (Cirsium canum), svízele severního (Galium boreale), koromáče olešníkového (Silaum silaus), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), čertkuse lučního (Succisa pratensis) či na sušších místech k mezofilním ovsíkovým loukám, který je charakteristický vyšším zastoupením ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), řebříčku obecného (Achillea millefolium), kakostu lučního (Geranium pratense), svízele povázky (Galium mollugo). Na pravděpodobný výskyt vegetace svazu Cnidion se dá usuzovat z přítomnosti druhů jako česnek hranatý (Allium angulosum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), oman britský (Inula britannica), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), rostoucí již jen po okraji kulturních luk nebo cest. I přes tuto degradaci patří louky v okolí Chropyně k nejzachovalejším v Dolnomoravském úvalu. d) rybníkářství Do EVL spadá Zámecký rybník, který je zároveň vyhlášen i jako NPP Chropyňský rybník. Právě kvůli vyššímu stupni ochrany není tento rybník součástí navrhovaného ZCHÚ. Proto se v daném území nalézá pouze rybník Stařina o výměře cca 1 ha v okraji lesního porostu u Záříčských luk. Aktuální situace je nejasná, protože rybník v současnosti procházáí rekonstrukcí. Žádost o podporu z OPŽP nebyla akceptována, proto aktivity probíhají v režii LČR. Bližší informace se nepodařilo získat, avšak hrozí nebezpečí, že rybník bude využíván k intenzivnímu chovu ryb a divokých kachen, což bude znamenat problém pro výskyt čolka velkého, který tu byl (dle ústního sdělení) zaznamenán. e) myslivost Bližší informace o provozování myslivosti nejsou známy, je ale pravděpodobné, že je plocha součástí nějaké honitby. Nebezpečím pro přirozenou obnovu jsou vysoké stavy zvěře. V minulosti sloužila jižní část ZCHÚ jako bažantnice. Podle ústní informace zástupců LČR již není bažantnice provozována, avšak v reálu jsou stále udržována v lesních komplexech políčka, existují stavby technického zázemí (voliéry aj.) a (zvláště v části na východ od silnice Kroměříž – Plešovec) se vyskytují hejna bažanta královského, jehož chování je podobné, jako u kura domácího.

21

f) rybářství Řeka Morava a okolní vodní toky a plochy jsou využívány k rybaření. Revír: 461 002 Malá Bečva 1 - mimopstruhový Popis revíru: Přítok Moravy. Od ústí do Moravy u Kroměříže až k závodňovacímu stavidlu v Záříčí, mimo přítoku Moštěnky. Revír tvoří dolní část kdysi uměle vybudovaného náhonu především k závlahám a pro napájení vodních nádrží, který začíná od ústí do Moravy u Kroměříže až k zavodňovacímu stavidlu v Záříčí mimo přítoku Moštěnky. Probíhá větším dílem lužním lesem. Koryto zaříznuto do měkkého terénu, je velmi členité a tvoří řadu meandrů a zákrutů. Řečiště původní šíře toku místy až 6 m. Voda mírně tažná, hloubka vody dosahuje místy až 3 m. Dno hlinitopísčité s nánosy splavenin. Voda v určitých úsecích dosti obtížně přístupná. Krajina klidná, typ lužních lesů ve výšce okolo 190 m n.m. Zarybnění revíru dobré, zastoupení druhové pestré. Druhy ryb: Kapr obecný, bílá ryba, Lín obecný, Sumec velký, Štika obecná, Candát obecný, Cejn velký, Jelec tloušť, Okoun říční, Úhoř říční, Parma obecná, Ostroretka stěhovavá, Amur bílý, Mník jednovousý. (Zdroj:http://www.mochropyne.cz/index.php?option=com_content&view=section&layout=bl og&id=7&Itemid=41) Tab. Počty a váha jednotlivých druhů ryb za rybářský revír Malá Bečva 1 (rok 2008) Druh

Ks

Celková váha (kg)

kapr

658

1640,1kg

Prům. váha (kg) 2,49kg

lín

26

11,2kg

0,43kg

cejn

50

69,4kg

1,39kg

tloušť

61

33,8kg

0,55kg

okoun

35

14,8kg

0,42kg

parma

13

18,6kg

1,43kg

ostroretka

47

25,9kg

0,55kg

štika

73

138,8kg

1,90kg

candát

29

40,6kg

1,40kg

sumec

11

85,0kg

7,73kg

úhoř

34

32,6kg

0,96kg

amur

29

58,0kg

2,00kg

bolen

1

2,2kg

2,20kg

karas stříbř.

74

36,6kg

0,49kg

mník

2

1,7kg

0,85kg

podoustev

1

0,5kg

0,50kg

545

64,6kg

0,12kg

0

0

0

1689

2274,4kg

1,35kg

ostatní pstruh ob., pstruh duh., lipan, siven, tolstolobik, síh marena, jelec jesen Celkem (r. 2008) Výtěžnost v kg na 1 ha

227,4

(Zdroj: http://www.mochropyne.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=82:sumarizace-za-rok2008-mala-beva-1-461002&catid=43:sumarizace-ulovk-za-rok-2008&Itemid=50)

22

Revír: 461 101 Morava 13 mimopstruhový Popis revíru: Přítok Dunaje. Od jezu u obce Bělov až k silničnímu mostu mezi obcemi Bezměrov-Chropyně. K revíru patří část toku Rusavy od ústí do Moravy u Hulína až k jezu v obci Pravčice. Se všemi přítoky mimo Kotojedku, Hanou, Malou Bečvu a Rusavu od jezu v obci Pravčice. Při lovu sumců povoleno zavážení bójky a lov z ukotvené loďky. Tento revír zasahuje do předmětné lokality pouze okrajově v jeho jižní části. g) rekreace a sport Ve střední části v těsné blízkosti Chropyně se nalézají plochy pro bydlení a individuální rekreaci (zahrádkářská kolonie), které mohou být zdrojem odkládání domovního odpadu. h) těžba nerostných surovin Aktuálně v území neprobíhá, avšak do plochy ZCHÚ zasahuje na severu chráněné ložiskové území č. 40004000 – Lobodice a na východ od zájmového území se nalézají další dvě CHLÚ. Byl zaznamenán i záměr „Chropyně, těžba štěrkopísku v lokalitě „Hejtman“ a její následná rekultivace“. U využití území pro těžbu surovin se dají předpokládat následující vlivy. V průběhu výstavby a realizace záměrů může dojít k narušení toků podpovrchových vod a k jejich znečištění. Realizace záměrů na rozvojových plochách může být zdrojem prachu, hluku a emisí znečišťujících látek ze stavebních činností a práce strojů. V úvahu připadá i zvýšení negativních vlivů z dopravy. Přímý zábor území EVL či PO Narušení půdního povrchu, výkopy a deponie způsobující splachy zemin do okolí a také do dotčených toků, změna trofie vod a pozemků postižených splachy, mechanické vlivy splachů Zvýšený pohyb osob a strojů v období stavy Zavlečení ruderálních, invazních a nepůvodních druhů rostlin Poškození okolí staveniště pojezdy techniky, skladováním materiálu a terénními úpravami včetně deponií zemin. i) jiné způsoby využívání Předmětem ochrany předmětné lokality jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené eutrofní vodní nádrže, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně. Jedná se o lokalitu s chráněnými druhy živočichů. Zásadní negativní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody regulace většiny vodních toků, odvodnění a celkové narušení vodního režimu mající za následek absenci přirozených pravidelných povodní a pokles hladiny podzemní vody. Tyto faktory klíčově ovlivňují zhoršený stav lužních lesů a zejména aluviálních luk. Lesní porosty tvrdého luhu jsou degradovány nevhodným lesním hospodářstvím, kdy jsou často vysazovány stejnověké monokultury hlavních dřevin, na některých místech i dřevin alochtonního původu. Negativní vliv na lesní porosty mají i vysoké stavy srnčí zvěře, čehož důsledkem je téměř úplná absence zmlazení dubu letního (Quercus robur). Struktura lesního komplexu je výrazně narušena bezlesím bažantnic a přilehlými výsadbami monokultur smrku (Picea abies) a topolu kanadského (Populus x canadensis). Nejistý je současný stav populace kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans) v NPP Chropyňský rybník (součást EVL ale mimo navrhované ZCHÚ). V minulém století probíhala v území těžba štěrkopísků přímo z koryta řeky Moravy. V souvislosti s vyhlášením NPR Zástudánčí (mimo zájmové území, avšak s možnými vlivy na hdrologický režim celé nivy řeky Moravy) byla těžba v polovině 20. stol. zastavena. V současnosti se s těžbou pokračuje v těsné blízkosti navrhovaného přírodního komplexu. Podél vodních toků se v posledních letech masově šíří neofyty: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), topinambur (Helianthus tuberosus),

23

zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) aj. Populace evropsky významných motýlů (modráska bahenního a ohniváčka černočárného) jsou ohroženy převážně nevhodným managementem ve formě velkoplošného sečení s ponecháním minimálního počtu kvetoucích hostitelských rostlin. Bohužel, takto jsou obhospodařovány Včelínské (alias Záříčské) louky, na které jsou vázány části populací těchto motýlů. Ostatní lokality jsou naopak ohroženy zarůstáním dřevinami z důvodu absence vhodného managementu. V oblasti lučních porostů Hejtman je plánována výstavba vodních nádrží, která bude mít za následek zánik velké části biotopu obou druhů evropsky významných motýlů (modráska bahenního a ohniváčka černočárného). Vliv na vodní režim lokality, hlučnost a prašnost mohou mít plánované koridory plynovodů, železničních tratí, oprava a výstavba ochranných valů apod. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. Koncepce ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje – Arvita P spol. s r.o. 2. Plán oblasti povodí Moravy (2010-2015) 3. Koncepce řešení protipovodňové ochrany na území zlínského kraje, Hydroprojekt CZ a.s., srpen 2007 (http://www.kr-zlinsky.cz/ppo/soubory_html/C.html) 4. Zásady územního rozvoje pro Zlínský kraj (vydalo Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 10. 9. 2008 usnesením č. 0761/Z23/08 a nabylo účinnosti dne 23. 10. 2008) 5. Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji (2003) 6. Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji (2006 - 2013) 7. Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (2010 - 2012) 8. Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 9. Strategie rozvoje venkova Zlínského kraje (2010 – 2015) 10. Studie o lesním hospodářství (z roku 2002) 11. Platný územní plán Bezměrov - část I. návrh - textová část a výkresy. Dostupné z: http://www.kromeriz-mesto.cz/uzemniplany.asp?obec=bezm&typ=%5CPlatn%FD 12. Projednávaný územní plán Plešovec - Chropyně - koncept územního plánu. Dostupné z: http://www.kromerizmesto.cz/uzemniplany.asp?obec=chro&typ=%5CProjedn%E1van%FD 13. Platný územní plán Záříčí. Dostupný z: http://www.kromerizmesto.cz/uzemniplany.asp?obec=zari&typ=%5CPlatn%FD 14. Platný územní plán Kroměříž. Dostupný z: http://www.kromerizmesto.cz/uzemniplany.asp?obec=krom&typ=%5C1%5FPlatn%FD 15. Platný územní plán Skaštice. Dostupný z: http://www.kromerizmesto.cz/uzemniplany.asp?obec=skas&typ=%5CPlatn%FD 16. Dokumentace vlivů záměru „Stanovení DP Chropyně a 1. etapa těžby výhradního ložiska štěrkopísku Plešovec“ v k.ú. Chropyně, kraj Zlínský, na životní prostředí podle zák. č.100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zákona č.93/2004 Sb. s náležitostmi přílohy č.4 k zákonu. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=%C3%BAzemn%C3%AD%20pl%C3%A1n %20ple%C5%A1ovec&source=web&cd=5&sqi=2&ved=0CDkQFjAE&url=http%3A %2F%2Ftomcat.cenia.cz%2Feia%2Fdownload.jsp%3Fview%3Deia_cr%26id%3DOV 8017%26file%3DdokumentaceDOC&ei=723TpL_AoLsOcORyOwB&usg=AFQjCNHZbWR0w7nasBPVMF0JMv9WrvgqTw 17. Obecně závazná vyhláška města Chropyně č. 5/2001, o závazných částech územního plánu části Plešovec (pro katastrální území Plešovec). Dostupné z: http://www.muchropyne.cz/Soubory/ozv/01_5.pdf

24

18. Krátký, M. Plán péče o NPP Chropyňský rybník na období 2011 – 2017 (Sagittaria – sdružení pro ochranu přírody střední Moravy). Dostupné z: http://www.muchropyne.cz/Soubory/rybnik/plan.pdf 19. ORPL PLO 34 Kelečská pahorkatina, platnost od 1.1.2000 do 31.12.2019, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs n.L., pobočka: Kroměříž 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

34 - Hornomoravský úval 611000 Prostějov

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

34 - Hornomoravský úval 604000 Bystřice pod Hostýnem


34 - Hornomoravský úval 604801 LHO Bystřice pod Hostýnem


34 - Hornomoravský úval 712805 Osnovy okres Kroměříž

170,0414 ha 1. 1. 2009 – 31. 12. 2018 LČR, LS Prostějov

414,6689 ha 1. 1. 2002 – 31. 12. 2011 LČR, LS Bystřice pod Hostýnem

1,3786 ha 1. 1. 2002 – 31. 12. 2011

0,4013 ha neznámá

25

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) 1G 1L

nedefinováno Celkem

Název SLT Vrbová olšina Jilmový luh

Přirozená dřevinná skladba SLT

Výměra (ha) VR 60-95, TP+35, JL+15, JV+5, BŘ+5 33,1148 DB 35-65, HB 0-10, OS+, JV1-6, JS 511,6957 10-25, LP 2-15, JL 10 -30, TP+-10, VR+-5, BB 0-5, OLL+-5 66,7904 611,6010

Podíl (%) 5,41 83,67

10,92 100 %

Zdroj: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v ČR – základní doporučení pro hospodářské soubory (MŽP, AOPK ČR, 2004), publikováno v edici PLANETA 2004, ročník, XII, číslo 3/2004, ISSN 1213-3393 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Dřevina Akt. zastoupení [%] Potenciál [%] AK 0,127 0 BB 0,043 0–5 BO 0,000 0 BR 0,008 + DB 26,901 35 – 60 DBC 0,679 0 HB 0,211 0 – 10 JIV 0,003 + JL 0,161 10 – 15 JS 48,449 10 – 25 JV 0,013 +-5 KL 2,803 + KR 0,029 + KS 0,086 + LP 7,115 2 – 10 MD 0,029 0 OL 5,183 +-5 ORC 0,092 0 OS 3,004 + SM 2,721 0 TP 2,191 15 – 20 VR 0,151 +-10

26

ZCHÚ Morava - Chropyňský luh aktuální zastoupení dřevin 60,000 50,000

[%]

40,000 30,000 20,000 10,000

VR

TP

SM

OS

ORC

OL

MD

LP

KS

KR

KL

JV

JS

JL

JIV

HB

DBC

DB

BR

BO

BB

AK

0,000

[dřevina]

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. M1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji – příloha č. M5 Výrazná část lesních porostů v jižní části ZCHÚ je bývalou nebo i stále aktivně provozovanou bažantnicí, což se projevuje především v přítomnosti bezlesí - políčka, krycí pásy z různých (nezřídka i exotických) keřů, stavební objekty sloužící pro chod bažantnice (voliéry, technické zázemí, ...). Chovaní bažanti patří převážně k druhu bažant královský (Syrmaticus reevesii). 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Malá Bečva 4-12-02-102/0 Úsek v ELV - 4 112 m Přirozený (kaprové vody) Povodí Moravy, s. p. Moravský rybářský svaz, o.s. místní organizace Chropyně Malá Bečva 1, ev. číslo revíru: 461 002

27

Zarybnění: Kapr obecný, bílá ryba, Lín obecný, Sumec velký, Štika obecná, Candát obecný, Cejn velký, Jelec tloušť, Okoun říční, Úhoř říční, Parma obecná, Ostroretka stěhovavá, Amur bílý, Mník jednovousý. Název vodního toku Haná a Morava od Hané po Břevnici Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-103/0 Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán



Povodí Moravy, s. p. Moravský rybářský svaz, o.s. místní organizace Kroměříž

Morava 13, ev. číslo revíru: 461 101

Haná a Morava od Hané po Břevnici 4-12-02-104/0

Povodí Moravy, s. p. Moravský rybářský svaz, o.s. místní organizace Kroměříž



Povodí Moravy, s. p. Moravský rybářský svaz, o.s. místní organizace Chropyně





28




Haná a Morava od Hané po Břevnici Malá Bečva - náhon 4-12-02-098/0



Haná a Morava od Hané po Břevnici Svodnice 4-12-02-099/0, 4-12-02-101/0 umělý Povodí Moravy, s. p. Moravský rybářský svaz, o.s. místní organizace Chropyně


Haná a Morava od Hané po Břevnici Lukavec 4-12-02-100/0 přirozený Lesy České republiky, s. p. Moravský rybářský svaz, o.s. místní organizace Chropyně


29




Haná a Morava od Hané po Břevnici Troubka – přítok 01 4-12-02-101/0



Haná a Morava od Hané po Břevnici – Malá Bečva náhon 4-12-02-102/0



Moštěnka 4-12-02-103/0, 4-12-02-104/0 Regulovaný (kaprové vody)

Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V území se nevyskytují žádné útvary neživé přírody, které by zasluhovaly pozornost.

30

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky je možno v zásadě rozdělit na dvě skupiny. Především se jedná o rozsáhlé plochy tzv. Záříčských luk s dominantním biotopem T1.4 – aluviální psárkové louky. Biotop sám není hodnocen příliš kvalitně, protože louky jsou využívány poměrně intenzivně, avšak je důležitý kvůli výskytu dvou předmětů ochrany – modráska bahenního a ohniváčka černočárného. Tyto louky jsou doplněny menším podílem orné půdy. Druhou, plošně nepatrnou skupinou, tvoří plochy bezlesí uvnitř lesa. Kromě rybníku Stařina (popsáno na jiném místě) jde především o několik políček pro zvěř a technické zázemí bažantnic v jižní části ZCHÚ. Podrobnější údaje o jednotlivých plochách jsou v textu výše a v tabulce T2 v přílohách. Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozích letech nebyla lokalita v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody. Současné vymezení ZCHÚ je výsledkem mapování biotopů a jejich ochranou v rámci soustavy NATURA 2000. Vzhledem k tomu, že se v současnosti jedná předevšímo hospodářsky využívané lesní porosty a s ohledem na nadnárodní zájem ochrany přírody, bude nutno přehodnotit a upravit směrnice hospodaření v zájmovém území. V současnosti ohrožují předmět ochrany především tyto faktory: • nevhodné formy lesního hospodaření (holosečná těžba a nešetrně provedené přibližování dřeva, místy nevhodná druhová skladba z nepůvodních dřevin), • destrukce přirozeného zmlazení zvěří Při využívání TTP je třeba zajistit mozaikově uspořádanou seč 1x ročně s ohledem na předměty ochrany přírody, kterými jsou modrásek bahenní a ohniváček černočárný. Rozdíl u jednotlivých ploch bude dán termínem seče (viz níže). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nepředpokládají se výrazné kolize mezi zájmy ochrany přírody. Pravděpodobné konflikty meziresortní: Zcela jistě dojde ke kolizi se záměry lesního hospodáře, který sleduje rychlou a levnou produkci dobře prodejných sortimentů dřeva. Kolizní může být snaha ochrany přírody o ponechání určitého množství stojících stromů na dožití (až po totální rozpad), stejně jako ponechání jisté části dřevní hmoty v porostech (nejen klest, ale i části kmenů). Jako kolizní je třeba označit i potřebu výrazné redukce stavů spárkaté zvěře (především srnčí), a to nejen přímo v území ZCHÚ, ale i v blízkém okolí tak, aby byla reálná přirozená obnova porostů. Za kolizní je možno označit i rekonstrukci rybníku Stařina, zvláště v případě, kdy by mělo dojít k jeho využití pro chov kachen, neboť se jedná o lokalitu, která byla vhodným biotopem jednoho z předmětů ochrany – čolka velkého. Za kolizní není třeba považovat požadavek na preferenci stanovištně odpovídajících druhů dřevin s postupným vyloučením nepůvodních druhů (smrk, modřín, akát, dub červený, ořešák černý), protože tento přístup se v posledních letech prosazuje přímo u lesních hospodářů. Naopak, kolizní může být požadavek na minimalizaci zakládání nových ploch s čistými monokulturami jasanu. 31

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Předmětem ochrany v ZCHÚ Morava – Chropyňský luh je výskyt lužních lesů sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion, a dále fragmenty měkkého luhu sv. Salicion albae. Základ péče spočívá v zachování tradičního hospodaření ve smíšených listnatých porostech, kdy je horní etáž tvořena dubem případně jasanem, zatímco spodní etáž buď chybí nebo je tvořena převážně lípou nebo jasanem, které mohou být doplněny dalšími dřevinami (olše, osika, babyka, klen). Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná především o lesní komplex, navrhovaná opatření se vztahují hlavně k lesnickému hospodaření, případně k výkonu práva myslivosti: a) ponechání určitého množství stojících stromů na dožití (až po totální rozpad), stejně jako ponechání jisté části dřevní hmoty v porostech (nejen klest, ale i části kmenů) za účelem zvýšení biodiverzity (významné především pro ptactvo, bezobratlé a houby); v prvé řadě by se mělo jednat o již nyní doupné stromy, může jít o zlomy; tyto stromy by se neměly nalézat přímo u cest, avšak je (z estetického hlediska) vhodné, aby některé byly v dohledu cest nebo jejich křížení, b) nezvyšování (příp. postupná redukce) současného podílu stanovištně neodpovídajících druhů dřevin (především smrku, akátu a dubu červeného, ořešáku černého), c) upustit od zakládání nových ploch s čistými monokulturami především jasanu, případně javoru nebo lípy, pokud se nejedná o meliorační opatření pro zlepšení půdních poměrů, d) zákaz umisťování nových staveb, e) potřeba výrazné redukce stavů spárkaté zvěře (především srnčí), a to nejen přímo v území ZCHÚ, ale i v blízkém okolí tak, aby byla reálná přirozená obnova porostů bez nutnosti tyto plochy oplotit. Výše uvedené zásady je možno uplatňovat v rámci celé ZCHÚ. Při výhledu do budoucna se jeví možnost ponechat jednu část porostů v bezzásahovém režimu. Jedná se o porost 927 C 7 (2,4719 ha), který spravují LČR s.p., LS Prostějov. Tento návrh vychází ze současného stavu a kvalitu porostů, ale i horší dostupnosti lokality při péči o porost a tím i neekonomičnosti produkce dřevní hmoty. Předpokladem je, že po postupné redukci několika akátů a ponechání samovolnému vývoji by lokalita směřovala sukcesí k měkkému luhu, což je jeden z předmětů ochrany, který je zastoupen jen minimálně. Při ústním jednání se zástupci LS Prostějov toto řešení nebylo vyloučeno. Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5 - rámcové směrnice hospodaření

32

b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Součástí ZCHÚ je rybník Stařina. V EVL se ještě nalézá Zámecký rybník, který je ale zároveň vyhlášen jako NPP Chropyňský rybník s vlastním plánem péče, proto není do ZCHÚ zahrnut. Uvnitř lesních porostů se nalézají lokality s periodickým výskytem vodní hladiny. Jedná se o různé sníženiny, především pak o zbytky původních toků. Je třeba zabránit jejich zavezení, vhodné bude (alespoň v některých případech) jejich prohloubení, což může být součástí plánu obnovy sítě kanálů pro regulaci vláhových poměrů v luhu. Rybník Stařina prošel v roce 2011 částečnou neoficiální rekonstrukcí (byly provedeny práce na odbahnění, ale podle informací z LČR LS Prostějov a AOPK ČR Zlín o této činnosti nikdo neví!). V budoucnu bude důležité, aby zde neprobíhal intenzívní chov ryb nebo kachen, protože se jedná o lokalitu s výskytem předmětu ochrany – čolek velký (ústní sdělení), především ale o ideální biotop pro tento druh, ale i další obojživelníky. Péče o vodní toky Moštěnka je již zregulovaná a protéká ZCHÚ jen v minimální délce. Zde nelze předpokládat možnost významnějších revitalizačních opatření. Řeka Morava se ZCHÚ pouze dotýká v jižním okraji. Páteří celé ZCHÚ je tok Malé Bečvy, který je především v severní polovině tokem přirozeně meandrujícím. Ale i v jižní polovině se nalézají velice hodnotné úseky s výskytem měkkého luhu. Je třeba zamezit jakýmkoli aktivitám, které by vedly k regulaci toku. Obdobnou kvalitu má i tok Lukavce v severní části ZCHÚ, proto i pro něj platí jako zásadní požadavek ponechání současného stavu a zamezení jakýmkoli regulacím. Pro zlepšení vodního režimu v luhu je třeba zpracovat a následně realizovat plán obnovy sítě kanálů, kterými je možno regulovat vláhové poměry v porostech. Toto opatření platí i pro oblast Záříčských luk (viz níže). Rámcová směrnice péče o rybníky Vzhledem k tomu, že v navrhovaném ZCHÚ se nalézá pouze rybník Stařina, kde je momentálně nejasná a neznámá situace ohledně stavu současného i budoucího, není rámcová směrnice zpracována. c) péče o nelesní pozemky Jelikož se nelesní pozemky vyskytují jako větší celek pouze v oblasti zvané Záříčské louky, je popis opatření směřován do této lokality. Jedná se především o biotop T1.4 – aluviální psárkové louky, který není nijak kvalitní. Péče o lokalitu by se měla zaměřit především na zachování charakteru vlhkých luk s přihlédnutím na požadavky jednotlivých vzácných druhů, které zde byly v minulosti zjištěny – ohniváček černočárný, modrásek bahenní a další. Zásadní problémy je jednak intenzivní obhospodařování jak samotných lučních porostů, tak ploch v jejich okolí – několikanásobná seč v nevhodných termínech, použití chemických prostředků na ochranu zemědělských kultur a hnojiv, druhým problémem je odvodnění luk v minulosti a nefunkčnost zavodňovacích kanálů. Do budoucna je území dále ohroženo plánovanou těžbou štěrkopísků v samotné evropsky významné lokalitě – další změna vodního režimu, prašnost, rozšiřování komunikací a podobně. Sečení Lokalita bude pro potřeby managementu rozdělena na 6 částí, na kterých by se střídal co dva roky termín sečení tak, aby každá generace motýlů měla na lokalitě dostatek živných rostlin. Bližší údaje níže.

33

Revitalizace vodního režimu Pro zlepšení vodního režimu je nezbytné znovuzprovoznění zavlažovacích kanálů, které by umožnily během roku řízenou regulaci hladiny spodní vody. Toto opatření se jeví jako nezbytné zejména v souvislosti s případnou těžbou štěrkopísků, které může mít za následek další pokles hladiny spodní vody. V minulosti, kdy byly zavodňovací kanály ještě funkční, se na zdejších loukách vyskytovaly mnohem početnější populace všech vzácných druhů zejména denních a nočních motýlů. Zalučnění orné půdy Pro zvýšení ochrany lokality ohniváčky černočárného bude vhodné provést zalučnění v současné době zorněných ploch v ZCHÚ/EVL, které jsou v těsném sousedství luk. V každém případě by na nich neměly být používány biocidy ani prováděny meliorační zásahy. Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Rámcové směrnice péče o nelesní pozemky vychází z publikace HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. T1.1 – ovsíkové mezofilní louky

34

Upřesňující poznámky VHODNÝ 1 (* zpravidla pro výživné nížinné typy) Nutno pravidelně kosit optimálně 2x (3x) za rok, sušení sena na místě a jeho následný včasný odvoz. Trávu možno podle stávajících podmínek (např. počasí) odvézt hned po seči. Při pravidelných častých sečích (3x/rok) je nutné přihnojování hnojem. Nejlépe hovězím (podzimní rozmetání, jarní rozvláčení a shrabání) a mírné vápnění. Místo přihnojování lze použít mulčování (neprovádět vícekrát za sebou). VHODNÝ 2 (** zpravidla pro nevýživné nížinné typy) Optimální počet sečí je 2 do roka. Není vhodné přihnojovat a vápnit! Těžkou techniku používat jen na vybraných plochách. Dobu seče přizpůsobit tak, aby nebyly ohroženy chráněné druhy živočichů a rostlin, především orchidejí a bezobratlých. M7 – Bylinné lemy nížinných řek

35

Zásady péče o biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada Jsou to vysokobylinná lada vznikající z vlhkých pcháčových luk, od kterých se liší absencí trav, druhově chudší skladbou a dominancí tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Nevyžadují tak časté sečení. Při dlouhodobém neobhospodařování dochází k výraznému druhovému ochuzení a k zapojení náletových dřevin.

Kalendář pro vhodný management – likvidace dřevin

d) péče o rostliny Žádný rostlinný druh není předmětem péče. Ohrožené druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou speciální péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. Problematickým se jeví výskyt netýkavky malokvěté, která lokálně (ostrůvkovitě) dominuje. Vzhledem k tomu, že je její výskyt ovlivněn mimo jiné i stanovištními podmínkami (především nezapojeným bylinným patrem a dostatkem světla), je možno říci, že na straně jedné není možno efektivně zabránit jejímu šíření (hospodářské zásahy v porostech budou

36

probíhat nadále), na straně druhé ale nedojde k masovému rozšíření na celé území ZCHÚ (netýkavka bude spíše po ZCHÚ „putovat“ v závislosti na tom, jak budou hospodářskými zásahy vytvářeny plochy s vhodnými podmínkami, které časem zase pominou). V území byla, zjištěna i netýkavka žláznatá, která představuje podstatně větší nebezpečí, především pro vegetaci břehů vodních toků. Boj s tímto druhem je náročný a bez koordinace v rámci celých povodí odsouzený k nezdaru, protože lokální odstranění je okamžitě nahrazeno transportem genetického materiálu z výše položených částí povodí. V rámci kraje je tak problém neřešitelný. Geograficky nepůvodní dřeviny, které jsou součástí cíleného hospodaření je třeba postupně redukovat (ořešák černý, dub červený, kultivary amerických topolů). Při běžném lesnickém hospodaření je třeba striktně při výchově odstraňovat především javor jasanolistý (Acer negundo), který je v této oblasti pravděpodobně největším nebezpečím, neboť dokáže velice agresivně obsazovat uvolněné plochy. e) péče o živočichy O motýly ohniváčka černočárného a modráska bahenního bude dostatečná péče zajištěna vhodným managementem TTP v oblasti Záříčských luk (viz výše i níže), která tkví v mozaikovitém uspořádání sečí a jejich rotací na jednotlivých částech v konkrétních letech. Pro zachování populace čolka velkého je třeba zajistit dostatečné množství odpovídajících vodních ploch. Ty mohou být tvořeny smuhami a jinými periodickými tůněmi v lesních porostech, avšak nejvýznamnější roli hraje rybník Stařina. Proto je třeba zajistit, aby na něm neprobíhal intenzivní chov divokých kachen nebo ryb. V tuto chvíli nejsou známy přesné záměry s rybníkem ze strany LČR, které provádějí jeho rekonstrukci. Režim využití rybníku je třeba stanovit na základě jednání s lesní správou Prostějov. Hrouzek Kesslerův nebyl v ZCHÚ zjištěn a vzhledem k charakteru toků ani nelze předpokládat, že by zde v budoucnu našel vhodné podmínky (nevhodný charakter dna Malé Bečvy a ostatních vodotečí). Není ani reálné pro tuto rybku vytvářet vhodné prostředí, protože bez intenzívní a drahé údržby nejsou potřebná opatření reálná a realizovatelná. Péče o bobra evropského je těžko definovatelná, protože tento druh se v posledních letech přirozeně šíří a stává se relativně běžným obyvatelem určitých toků. V ZCHÚ byly stopy po jeho činnosti zaznamenány v podstatě po celé délce Malé Bečvy. Někdy bývají spíče problémy s tím, že bobr škodí (likvidací výsadeb i starších stromů, narušováním stability protipovodňových hrází nebo svými vlastními hrázemi, které se mohou stát potenciální zdrojem lokálních záplav. Na druhou stranu tyto lokální záplavy s krátkou dobou trvání mohou znamenat přísun vody do porostů, případně i zpomalení povodňové vlny pro níže položená místa. Proto bude nutno domluvit s vodohospodáři i lesními hospodáři, kde bude možno tolerovat kácení stromů do vodního toku, případně stavbu hrází v lesních porostech. Mělo by to být reálné v lese u Záříčských luk a mezi Plešovcem a soutokem s Moštěnkou (přesněji na záp. hranici porostů 505 A a E). Jako speciální opatření pro podporu především některých bezobratlých a ptáků (případně i netopýrů) je možno považovat ponechání jednotlivých stromů v porostech na dožití, případně i ponechání určitého množství mrtvé dřevní hmoty v porostech. Důležitá je redukce stavu srnčí zvěře. Na základě inventarizačního průzkumu bobra byl zaznamenán výskyt mývala severního (Procyon lotor). Jelikož lovit tohoto savce může pouze myslivecká stráž, je dáno pouze na její aktivitě, jak úspěšně bude tlumit šíření mývala, který je dle některých diskusí myslivců na internetu v oblasti Kroměříže běžnější než liška. Dle VÝKAZ MYSL 1-01 pro honitbu LČR Horní les - Spálená byly v roce 2009 uloveny 2 ks, 10 ks v roce 2010 a 45 ks v roce 2011 psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides). Je otázkou, zda se nejedná o záměnu psíka mývalovitého za mývala severního.

37

Vzhledem k tomu, že je mýval severní významný predátor široké škály živočichů, se prozatím jeví jako nejúčinnější opatření, umožnit lov širšímu okruhu myslivců a systematické rozmístění odchytových pastí v rámci přírodní památky. f) zásady jiných způsobů využívání území Je třeba redukovat stavy zvěře na normované nejen přímo v ZCHÚ, ale i v širším okolí, protože zvěř se ze zemědělské krajiny do lesních porostů zvláště v době nouze stahuje. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Obnova porostů Pro obnovu dubových (dubojasanových) porostů je pro dub nereálná přirozená obnova (vysoká a agresivní buřeň v kombinaci s rychlejším vývojem jiných dřevin (především jasanu a babyky)). Velikost paseky by neměla překročit 1 ha. U výškově málo diferencovaných porostů na kvalitních stanovištích krátká částečná obnovní doba, zatímco u porostů výškově i tloušťkově různorodých (též druhově pestrých) dobu obnovní prodloužit i nad 40 let. Obmýtí pro dub je 150 – 160 let (případně 130 – 200 let), pro jasan pak 90 – 120 let. Obnovovanou plochu je nutno vždy oplotit. V kombinaci s jinými dřevinami je reálný (především v historicky vzniklých a zachovaných porostech) les střední. Při výsadbách využívat pouze geneticky vhodný materiál, pokud možno místního původu. U dřevin, jejichž sadební materiál nebude možno zajistit z místních zdrojů, nutno zajistit materiál z lokalit s obdobnými přírodními podmínkami. Sazenice dubu silné. Možno využít i náletů JS, LP, KL, BB aj., případně výmladků pro vznik spodní krycí etáže. Pokud bude z lokalit odstraňována dřevní hmota DB, HB, LP, JS z těžeb vzniklých v období od 1. 4. do 30. 9., měla by být odvezena ke zpracování nejpozději do 20 dnů, (důležitá podmínka pro ochranu entomofauny). Mimořádné kalamitní události budou posuzovány a řešeny ve spolupráci s orgány ochrany přírody samostatně. Při obnově lesa nepoužívat regionálně a stanovištně nepůvodní druhy dřevin. Obnovu břehových porostů omezit jen na zdravotní výběr a redukci nepůvodních druhů, případně výchova vrb z pařezových výmladků. Výchova porostů Uplatňování diferencovaných způsobů výchovy dle skutečného stavu a druhového složení porostů. Převážně uplatňovat druhové a kvalitativní výběry. Podporovat vertikální členitost a různověkost porostů. Podporovat nejkvalitnější jedince s ponecháním všech neškodících jedinců v podrostu. Při výchově se snažit o dosažení jednotlivého promísení cílových dřevin. Při prořezávkách kladný výběr nadějných jedinců DB, šetřit vtroušené listnáče (zejména jilm a topol černý). Probírkami úprava druhové skladby (redukce jasanu), podpora cílových dřevin, podpora vzniku spodní etáže (výmladky), ve starších porostech kladný výběr. Ochrana lesa Ochrana proti buřeni ožínáním. Při ochraně lesa a hospodaření pokud možno nepoužívat biocidy, neplatí na použití repelentů na ochranu kultur proti zvěři (lépe používat mechanické ochrany) a ochranu poškozených jedinců po přibližování před vznikem houbových onemocnění. V případě vzniku mimořádných situací, které bude nutné řešit nad rámec těchto zásad, je vhodné vyžádat si souhlas orgánu ochrany přírody. Vzhledem k požadavku na přirozenou i umělou obnovu stanovištně původními dřevinami, a zároveň vysokým stavům zvěře, je nezbytné obnovované plochy účinně chránit oplocením (pokud nedojde k zásadní redukci stavů zvěře). Potenciál pro přirozenou obnovu je omezený (viz výše).

38

Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 b) rybníky (nádrže) Rybník Stařina nebude využíván k intenzivnímu chovu ryb a divokých kachen. V jižní okraji nebudou odstraňovány staré vrby, případně kmeny padlé do vody. Pro zajištění tohoto režimu je třeba co nejrychleji vejít v jednání s LČR. Pro zlepšení stavu populace čolka velkého je třeba omezit výskyt slunky obecné v chovech ryb. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 d) nelesní pozemky Lokalita bude pro potřeby managementu rozdělena na 6 částí, na kterých by se střídal co dva roky termín sečení tak, aby každá generace motýlů měla na lokalitě dostatek živných rostlin.

Mapa Záříčských luk rozdělená na 6 funkčních částí (podsvícená plocha – OP)

Roky 2012, 2014, 2016, 2018, 2020 Dílčí plocha A, C a F + OP

39

Seč 1 x ročně do 15.6., nejlépe lehkou zemědělskou technikou, ovšem možné je použití stávajícího typu mechanizace, nezbytné je shrabání a odvoz posečené hmoty. Dílčí plocha B, D a E Seč 1 x ročně po 15.8., nejlépe lehkou zemědělskou technikou, ovšem možné je použití stávajícího typu mechanizace, nezbytné je shrabání a odvoz posečené hmoty. Roky 2013, 2015, 2017, 2019, 2021 Dílčí plocha A, C a F + OP Seč 1 x ročně po 15.8., nejlépe lehkou zemědělskou technikou, ovšem možné je použití stávajícího typu mechanizace, nezbytné je shrabání a odvoz posečené hmoty. Dílčí plocha B, D a E Seč 1 x ročně do 15.6., nejlépe lehkou zemědělskou technikou, ovšem možné je použití stávajícího typu mechanizace, nezbytné je shrabání a odvoz posečené hmoty. Pro zlepšení vodního režimu je nezbytné znovuzprovoznění zavodňovacích kanálů, které by umožnily během roku řízenou regulaci hladiny spodní vody. Toto opatření se jeví jako nezbytné zejména v souvislosti s případnou těžbou štěrkopísků, které může mít za následek další pokles hladiny spodní vody. V minulosti, kdy byly zavodňovací kanály ještě funkční, se na zdejších loukách vyskytovaly mnohem početnější populace všech vzácných druhů zejména denních a nočních motýlů. Pro zvýšení ochrany lokality ohniváčky černočárného by bylo vhodné provést zalučnění v současné době zorněných ploch v EVL, které jsou v těsném sousedství luk. V každém případě by na nich neměly být používány biocidy ani prováděny meliorační zásahy. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je vymezeno na části Záříčských luk a jeho management je popsán společně výše v zásadách hospodaření na nelesních plochách. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Bude provedeno geodetické zaměření a zhotovení záznamu podrobného měření změn, stabilizace hranic hraničníky v lomových bodech v terénu. Území není označeno. Proto bude provedeno vhodné značení – 17 ks velkých infotabulí s označením ZCHÚ (lokalizace tabulí – viz mapka níže). Součástí infotabule bude i označení EVL podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 64/2011 Sb.

40

Schéma rozmístění informačních tabulí s označením ZCHÚ a EVL

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území  Vyhlásit porosty za lesy zvláštního určení,  Provést potřebné kroky k vyhlášení navrhovaného ZCHÚ a OP,  Zapracovat do lesního hospodářského plánu změnu kategorie lesa, a úpravy hospodářských charakteristik (doba obnovy, obmýtí, ...),  Projednat a právně ošetřit zásady hospodaření na rybníku Stařina,  Projednat a právně ošetřit vyhlášení porostu 927 C 7 jako bezzásahové území,  Vyhlásit exemplář topolu černého u rybníku Stařina za památný strom (porost 927B9 – dílčí plocha 7). 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Bez návrhu. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Z důvodu evropského významu lokality bude vhodné tuto skutečnost prezentovat na informačních tabulích u přístupových cest po obvodu ZCHÚ (17 ks). Formou propagačního letáku, případně odborné přednášky je možno propagovat ZCHÚ v okolních obcích.

41

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Výzkumy na území ZCHÚ lze provádět pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody: odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje. V souvislosti se zařazením území do soustavy NATURA 2000 bude nutný trvalý monitoring vývoje území (vhodné i jako bakalářské nebo diplomové práce). Jednorázové inventarizační šetření zaměřit na ptactvo, bezobratlé a rostliny v lesních porostech. Pravidelný monitoring pak zaměřit především na výskyt čolka velkého v lesních porostech, především v rybníku Stařina (1x za 2 roky). Monitoring bobra postačí 1x za 5 let. Monitoring motýlů 1x za 2 roky. Monitoring biotopů 1x za 5 let.

42

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy ---------Základní zoologický průzkum území Základní botanický průzkum území Označení EVL infotabulemi (17 ks) Vydání propagačního materiálu (skládačka 1000x) Náhrady za ztrátu na produkci za ponechanou dřevní hmotu v porostech (stromy na dožití, kmeny k rozpadu) Geodetické zaměření EVL Pruhové značení Studie revitalizace vodního režimu Realizace oprav zavodňovacích kanálů Zalučnění orné půdy (22,5 ha po 7 500,-) Podpora druhové skladby dřevin TPC, JL, BŘK Studie vývoje les. hospodaření v ZCHÚ Obnova a tvorba tůní Pasti (30 ks) – mýval severní, psík mývalovitý ---------Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ----------

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 150 000,- Kč 60 000,- Kč 255 000,- Kč 10 000,- Kč dle aktuál. stavu a metodiky 2 650 000,- Kč 60 000,- Kč 75 000,- Kč 750 000,- Kč 168 500,- Kč 250 000,- Kč 100 000,- Kč 250 000,- Kč 100 000,- Kč 4 878 500,- Kč

Opakované zásahy Údržba pruhového značení (2x) Základní monitoring předmětů ochrany (2 až 5x dle předmětu ochrany) Údržba infotabulí, označení se st. znakem Sečení 1x ročně s odklizením biomasy (91 ha 10x) Sečení 1x ročně s odklizením biomasy (22,5 ha 9x) Sečení OP 1x ročně s odklizením biomasy (18 ha 10x)

50 000,- Kč 51 000,- Kč

100 000,- Kč 153 000,- Kč

4 500,- Kč 1 183 000,- Kč 292 500,- Kč

45 000,- Kč 11 830 000,- Kč 2 632 500,- Kč

234 000,- Kč

2 340 000,- Kč

Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

17 100 500,- Kč ----------

21 979 000,- Kč

43

4.2 Použité podklady a zdroje informací AMBROS, Z., ŠTYKAR, J., 1999. Geobiocenologie I. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 63 s. ISBN 80-7157-397-3 BUČEK, A., LACINA, J., 1999. Geobiocenologie II. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 240 s. ISBN 80-7157-417-1 CULEK, M. et al., 1995. Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma, 347 s. ISBN 80-853680-3 DEMEK, J. et al., 2006. Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČR. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN 80-86064-99-9 DEYL, M., HÝSEK, K., 2001. Naše květiny. Praha, Academia, 690 s. ISBN 80-200-0940-X. GUTH J., 2002. Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů. Praha, AOPK ČR, 2002. 10 s. HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. HEJNÝ, S; SLAVÍK, B., 1987. Regionálně fytogeografické členění ČR. Květena ČSR , 1. díl. Praha. 557 s. CHYTRÝ, M. et al., 2001. Katalog biotopů ČR. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. ISBN 80-86064-55-7. KRÁTKÝ, M., 2010. Plán péče o NPP Chropyňský rybník na období 2011 – 2017. Sagittaria – sdružení pro ochranu přírody střední Moravy KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2004 KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006 KOLEKTIV: Příručka hodnocení biotopů. Praha, AOPK ČR, 2008. 401 s. LACINA D., 2010. Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje, část 10 – Biotopové lokality – kontinentální biogeografická oblast – Kroměřížsko, EVL Morava – Chropyňský luh CZ0714085 MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. A KOL., 2002. Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN 78-89562-23-6 MACKŮ J. et al., 1993. Klasifikační systém lesních půd, ÚHÚL Brandýs nad Labem MARHOUL, P., TUROŇOVÁ, D., (eds.): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha. 2008 PLÍVA, K. et al., 1984. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia, GÚ ČSAV v Brně, 73 s REJL J., 2011. Inventarizační ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hrouzka Kesslerova (Romanogobio kesslerii) v EVL Morava – Chropyňský luh, Mott MacDonald Praha, Praha VESELÝ J., MORAVEC J., 2011. Inventarizační průzkum EVL Morava – Chropyňský luh z oboru batrachologie (čolek velký), Mott MacDonald Praha, Praha VESELÝ J., MORAVEC J., 2011. Inventarizační průzkum EVL Morava – Chropyňský luh z oboru lepidopterologie (modrásek bahenní), Mott MacDonald Praha, Praha

44

VESELÝ J., MORAVEC J., 2011. Inventarizační průzkum EVL Morava – Chropyňský luh z oboru lepidopterologie (ohniváček černočárý), Mott MacDonald Praha, Praha VESELÝ J., 2011. Inventarizační průzkum EVL Morava – Chropyňský luh z oboru mammaliologie (bobr evropský), Mott MacDonald Praha, Praha http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl_2010& http://heis.vuv.cz/ http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000041368 Vlastní terénní šetření v roce 2011 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje, lesních hospodářů (LČR Bystřice pod Hostýnem, Prostějov). 4.3 Seznam používaných zkratek ČR – Česká republika EVL – Evropsky významná lokalita CHLÚ – chráněné ložiskové území CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod (M)ZCHÚ – (maloplošné) zvláště chráněné území OP – ochranné pásmo PP – přírodní památka pp – plán péče PUPFL – pozemek určený k plnění funkce lesa SLT – skupina lesních typů TTP – trvalý travní porost ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability

45

Přílohy Tabulka:

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

Seznam dotčených parcel: Seznam parcel pro ZCHÚ a OP Soupis parcel s více vlastníky Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území (v textu) Příloha M2 (I – VIII) - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Předměty ochrany (biotopy) Příloha M4 – Mapa lesních typů Příloha M5 - Mapa dílčích ploch Příloha M6 – Mapa vlastnického rozdělení lesů Příloha M7 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů a bezzásahového území

Rámcové směrnice hospodaření Fotodokumentace

46

T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL

dílčí plocha

915

1

915

2

925

3

925

4

925

5

925 G 11

6

927A9

7

výměra dílčí číslo rámcové dřeviny plochy směrnice (ha) / porostní typ 19,8186 19 DB JS LP HB SM KL,JL 36,5750 19 LP DB JS DBČ HB SM KL Ost. 3,6693 19 DB HB JS LP 2,9179 19 DB JS LP Ost. 94,7582 19 JS DB LP KL SM DBČ Ost. 1,9576 19 DB JS LP 8,6528 19/29 DB HB JL JS

zastoupení dřevin (%) 30 30 30 5 5 + 50 25 20 1 1 1 1 1 35 25 30 10 30 35 35 5 35 30 15 10 5 2 3 30 40 30 8 1 1 65

průměrná výška porostu (m)

stupeň přirozenosti

doporučený zásah

naléhavost

4-5

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a 3 jednotlivé druhy dřevin; redukce vtroušených DBČ, při obnově snížit % LP, neobnovovat SM; vytipovat 10 stromů na dožití

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; redukce DBČ, při obnově snížit % LP, neobnovovat SM, vytipovat 20 stromů na dožití

3

3

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin, možnost prodloužit obmýtí o 20 let; vytipovat 3 stromy na dožití

3 (2)

3

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin, možnost prodloužit obmýtí o 20 let; vytipovat 3 stromy na dožití

2

4 (5)

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; redukce DBČ, při obnově snížit % JS, neobnovovat SM, postupně vytipovat 50 stromů na dožití

3

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 3 stromy na dožití

2

3

Minimalizovat zásahy, prodloužit obmýtí o 20 let; redukce JS, podpora ostatních dřevin; vyhlásit mohutný TPČ za památný strom

2 (1)

poznámka

Pokusit se o přirozenou obnovu

47

9

9,7891

19

927C7

10

3,3726

29

502A10

15

3,9341

19

502, 503A

16

14,5310

19

502B,C 503A

17

30,7241

19

502C

18

0,3374

-

502D,E 504B

19

58,9590

19

20

0,6292

-

502D11/7

21

4,8343

19

504A

22

13,3536

19

501C

24

1,6249

19 (29)

KL LP OL OS VR TPČ DB JS OL KL SM Ost. AK JS KL OL OS VR DB JS DB JS KL DBČ OŘČ LP DB JS Ost. -

4 5 9 5 1 1 25 55 8 7 4 1 15 20 5 25 15 10 80 20 40 50 5 3 1 1 32 65 3 -

DB JS SM OL -

40 45 10 5 -

5

DB JS Ost. DB JS OL DB

40 60 podúroveň 47 51 2 35

3

4 (5)

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a 2 (3) jednotlivé druhy dřevin; redukce vtroušených DBČ, při obnově snížit % JS, neobnovovat SM; vytipovat 10 stromů na dožití

3

S odstupem 3 let ve dvou zásazích vytěžit AK (minimalizovat škody na ostatních dřevinách i keřovém patře) a následně ponechat samovolnému vývoji jako bezzásahové území; monitorovat vývoj ekosystémů

1

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 5 stromů na dožití Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; ve výsadbách snížit zastoupení JS; ve skupinách DBČ a OŘČ výchovou podporovat domácí dřeviny z náletu

2

3

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 25 stromů na dožití; při obnově snížit % zastoupení JS

2

-

Zvodnělá smuha, potenciální lokalita výskytu čolka velkého – ponechat bez zásahu Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; ve výsadbách snížit zastoupení JS; ve skupinách SM výchovou podporovat domácí dřeviny z náletu

1

Porosty vysokých ostřic, zvodnělá plocha, potenciální lokalita výskytu čolka velkého – ponechat bez zásahu Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 5 stromů na dožití; při obnově snížit % zastoupení JS

1 2

Uvažovat o možnosti prodloužit obmýtí o 20 let

4


2

Započato s obnovou

3

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a

3

4 (5)

-


3


3

48

504B,C

25

22,9979

19

503B,C

26

13,6102

19

504D

28

14,9280

19

504E

29

8,9297

19 (29)

504E,F

30

14,3557

19

504F

31

8,1257

19

1,7348 81,1091

19 19

2,9812

19

35

3,5640

29

36

10,1203

19

37

2,5745

-

39

14,5760

19

504E0 32 505A,B,D, 33 E 506A,BC, D,F 505A12/8 34

505D13/7

506C,E

JS OL OS DB JS OL DB JS Ost. DB JS Ost. DB JS OL OS DB JS Ost. DB JS OL paseka DB JS Ost.

40 25 + 47 51 2 25 70 5 19 72 9 40 35 25 + 75 20 5 10 50 40

jednotlivé druhy dřevin

4


4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a 2 jednotlivé druhy dřevin; redukce vtroušených DBČ, při obnově snížit % JS, vytipovat 10 stromů na dožití

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; při obnově snížit % JS, vytipovat 10 stromů na dožití

2

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin

3

3

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 10 stromů na dožití

2

4


3

40 40 20

4


3

DB JS KL Ost. VR OS JÍV OL DB JS Ost. -

38 60 2 + 50 20 15 15 20 70 10 -

3

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 4 stromy na dožití

2

3

Minimalizovat zásahy; uchovat aktuální druhové složení měkkého luhu

1

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; při obnově snížit % JS, vytipovat 10 stromů na dožití

2

-

3

Aktuálně políčka v lese

DB JS LP Ost.

40 45 5 10

3

V případě zrušení bažantnice zalesnit druhově odpovídající skladbou dřevin Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; při obnově snížit % JS, vytipovat 15 stromů na dožití

2


2

Započato s obnovou



49

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk prořezávka Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 4 stromy na dožití

2

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; při obnově snížit % JS, vytipovat 25 stromů na dožití; postupně redukovat vtroušený DBČ Výchovou snižovat podíl nepůvodních dřevin

2

V případě zrušení bažantnice zalesnit druhově odpovídající skladbou dřevin Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 5 stromů na dožití

3


2


-

Voliéry a budovy technického zázemí bažantnice

506E01a

40

2,3809

19

DB

100

4

505C

41

8,1106

19

42

34,7819

19

85 10 5 35 65

4

508A,B,F

DB JS Ost. DB JS

508A,C,E, F

43

17,9485

19

1,7771

-

15 5 40 20 20 -

5

44

DB DBČ JS KL SM -

45

5,3398

19

0,8191

-

60 40 + -

3

46

DB JS Ost. -

47

31,6220

19

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; výchovou snižovat podíl nepůvodních dřevin

3 (2)

3,8683

-

35 40 25 -

4 (5)

48

DB JS Ost. -

-

3


507D,E,F, G

49

19,0677

19

2


50

5,4652

19

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; výchovou snižovat podíl nepůvodních dřevin

3

507F

51

1,8686

19

45 50 5 35 30 30 5 100

3

507D,G

DB JS LP DB JS LP Ost. DB

V případě zrušení bažantnice zalesnit druhově odpovídající skladbou dřevin Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; při obnově snížit % JS, vytipovat 20 stromů na dožití

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk

3

508D16/8

507A,B,C

3

-

-

2


2

Zajištěná kultura

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. 4. stupeň přirozenosti lesa: 3 - les přírodě blízký 4 - les kulturní 5 - les nepůvodní

50

T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu 8 11

název

výměra (ha)

Stařina

0,9005

Záříčské louky I

92,8278

doporučený zásah

naléhavost

Rybník v roce 2011 proběhlo odbahnění; LČR plánují další Vyjednat režim hospodaření s ohledem na výskyt 1 práce čolka velkého TTP, na menší části orná; výskyt modráska a ohniváčka 1. zatravnění orné půdy 2 2. mozaikovité kosení (viz v textu) 1

17,3742

TTP; výskyt modráska a ohniváčka

mozaikovité kosení (viz v textu)

1

13

10,6001 15,0566 7,0679 2,4668

38

1,8957

52

2,3426

Bez zásahu, případně zásahy s ohledem na management OP železniční trati Zatravnění a následně kosit Udržet stávající management – pravidelné kosení Zbytková plocha bez významu pro OP – ponechat ve stávajícím režimu Ponechat ve stávajícím režimu,T 1.6 - 1x za 5 let odstranění náletu a biomasy, Ponechat stávající management nebo kosit pouze 1x ročně

3

14 23 27

Mozaika dřevinných porostů, částečně nálety, částečně podmáčeno (biotopy K3, L2.4 a L2.3) Orná půda TTP Mozaika orné, lad, nejvalitních TTP a náletových dřevin pod VVN Hájovna, stavební objekty pro tech. zázemí bažantnice, sad, zahrada, výběh pro koně, T1.1., T1.6. Intenzívní TTP a zbytky extenzivních sadů – zbytková plocha

12

Záříčské louky II

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

2 3 3

termín provedení

interval provádění

2012 2012 do 15.6./po 15.8 do 15.6./po 15.8

ročně ročně

2012 ročně

3 3

ročně

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.

51

Další přílohy:

Mapa vymezení ZCHÚ, EVL a CHLÚ

Mapa vymezení ZCHÚ, EVL a NRÚSES

52

Mapa vymezení ZCHÚ, EVL a stávajících MZCHÚ

53

Plán péče o navrhovanou přírodní památku Morava Chropyňský luh. na období

Recommend Documents