Plán péče o evropsky významnou lokalitu
Heřmanův Městec na období 2014 - 2022
Centrum ochrany přírody, Náměstí 50, 538 25 Nasavrky http://cop.iprofil.cz
1
Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území............................................................................ 3 1.1 Základní identifikační údaje ............................................................................................. 3 1.2 Údaje o lokalizaci území .................................................................................................. 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ...................................... 4 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ......................................................................... 5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími.................................................................. 5 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................... 5 1.7 Předmět ochrany ............................................................................................................... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu................................................ 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ...................................................... 5 1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu .................................... 6 1.9 Cíl ochrany ....................................................................................................................... 6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .............................. 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ....................................... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ....................................................................... 9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ........................ 9 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................. 10 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích .......................................... 12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup ................................................................................................................................... 13 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................. 14 3. Plán zásahů a opatření .......................................................................................................... 14 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................ 14 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání........................ 14 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ...................................... 15 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................... 16 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................ 16 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................. 16 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .................. 16 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .............................................................................. 16 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ........................ 16 4. Závěrečné údaje.................................................................................................................... 16 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ............................................................................................................. 16 4.2 Použité podklady a zdroje informací .............................................................................. 17 4.3 Seznam používaných zkratek ......................................................................................... 17 5. Zpracovatelé ......................................................................................................................... 18 6. Přílohy .................................................................................................................................. 18
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Název území: Heřmanův Městec evidenční číslo: 5895 kategorie ochrany: PP název území: Heřmanův Městec druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Pardubického kraje orgán, který předpis vydal: Pardubický kraj číslo předpisu: 7/2013 datum platnosti předpisu: 21. 10. 2013 datum účinnosti předpisu: 15. 1. 2014
1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Pardubický Okres: Chrudim Obec s rozšířenou působností: Chrudim Obec s pověřeným obecním úřadem: Heřmanův Městec Obec: Heřmanův Městec Katastrální území: Heřmanův Městec (638731) Obr. 1: Orientační mapa širšího rámce území s vyznačením ZCHÚ (viz příloha M1).
3
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: zvláště chráněné území není vyhlášeno Katastrální území: Heřmanův Městec (638731) Číslo parcely podle KN
Číslo Druh pozemku parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha
1019 1024/1 1024/4 1024/5 1024/6 2096/1
Vodní plocha
2096/2 Vodní plocha
2151/1 2173/24 2173/25 2173/31 2173/32 2195
Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Vodní plocha
2353 301/2
Ostatní plocha
375/1 541 572/1 572/2 572/3 573/1 573/2 576/1 576/2 576/3 576/4 581/1 581/3 581/4 581/5
Ostatní plocha Zahrada Ostatní plocha Ostatní plocha Vodní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha
Ostatní plocha
Způsob pozemku KN
využití Číslo podle listu vlastnic tví
Neplodná plocha Zeleň Zeleň Zeleň Zeleň Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Ostatní komunikace Jiná plocha Ostatní komunikace Jiná plocha Ostatní komunikace Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Jiná plocha Sportoviště a rekreační plocha Zeleň Zeleň Zeleň Rybník Zeleň Zeleň Zeleň Zeleň Zeleň Zeleň Zeleň Zeleň Zeleň Zeleň
Celkem
* zjištěno pomocí GIS
4
60000 10001 10001 10001 10001
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
1946 213256 4514 137 921
1946 213256 4514 137 921
3632
106
106
1
312
312
10001 2960 2960 2960 2960
288 480 29 526 60
288 480 29 526 60
10857
6044*
60000
32
32
10001
22
22
1190 892 1190 1190 3007 1190 101 1190 1190 1190 10001 1190 10001 1190 1190
8329 202 198491 775 26112 145899 646 1984 101 864 153 24475 759 3864 1761
8329 202 192537* 775 26112 145899 646 1984 101 864 153 24475 759 3864 1761 637134
3632
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není navrženo. Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ v Příloze M2.
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ZCHÚ plocha v ha
OP plocha v ha
lesní pozemky
0
0
vodní plochy
3,2574
0
0 0
0 0
0,0202
0
0
0
ostatní plochy
60,4358
6138
plocha celkem (ha)
63,7134
6138
Druh pozemku
trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky- zahrada zastavěné
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
0 2,6112 0,6462
neplodná půda ostatní způsoby využití
0,1946 60,2412
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Území je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Heřmanův Městec
1.6 Kategorie IUCN III. – Přírodní památka: chráněné území, zřízené převážně pro ochranu specifických přírodních jevů. (návrh)
1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany v této přírodní památce je saproxylický hmyz – zejména páchník hnědý (jakožto evropsky významný druh), dále pak savci a ptáci vázaní na porosty starých doupných stromů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Předmětem ochrany nejsou žádné ekosystémy.
5
B. druhy název druhu
aktuální početnost stupeň nebo vitalita populace ohrožení v ZCHÚ
Páchník hnědý (Osmoderma eremita)
hojný, stabilní populace
silně ohrožený
popis biotopu druhu
druh žijící v dutinách mohutných listnatých stromů, výskyt zjištěn prakticky v celé EVL
C. útvary neživé přírody Předmětem ochrany nejsou žádné útvary neživé přírody.
1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Území se nepřekrývá s žádným ZCHÚ, PO ani jinou EVL
1.9 Cíl ochrany - zachování významného a trvalého biotopu páchníka hnědého (Osmoderma eremita), - zachování a podpora biotopu ptáků a savců vázaných na listnaté doupné stromy
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Dvě lokality (zámecký park a prostor bývalé bažantnice) na J a V okraji Heřmanova Městce oddělené silnicí. Území leží převážně na slínovcích a spongilitech spodního a středního turonu, s pleistocenními říčními a proluviálními štěrky a písky se sprašemi. Reliéh je tvořen plochou pahorkatinou v povodí železnohorského přítoků Labe Heřmanoměstecké a Chrudimské tabule. Jedná se slabě rozčleněný erozně akumulační reliéf; územím protéká Podolský potok, nadmořská výška se pohybuje cca 270 m n. m. Půdy tvoří převážně kambizemě modální. Z krajinářského pohledu se jedná o zámecký park anglického typu, založený v mělkém údolí, využívající v rozsáhlé míře původní dubové porosty; a navazující bývalá bažantnice s alejí listnáčů podél silnice a solitérními stromy. V zámeckém parku jsou významně zastoupeny porosty původních teplomilných doubrav a pravidelně sečených lučních ploch. Solitérní dřeviny jsou často původní, doplněné výsadbou exotů. Druhou lokalitu tvoří navazující bývalá bažantnice s alejí listnáčů a solitéry. Bažantnice je využívaná intenzivně k rekreačním aktivitám obyvatel města. Významná entomologická lokalita, refugium xylofágního hmyzu, především páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a dal. viz kap 2.4.
6
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů* název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
čmelák (Bombus spp., nejméně 4 druhy: čmelák luční B. pratorum, čmelák pruhovaný B. subterraneus, čmelák skalní B. lapidarius,čmelák zemní B.terrestris) holub doupňák (Columba oenas)
místy hojný výskyt ohrožený
létá v lesích, na lukách i v lese, hnízdo si staví pod zemským povrchem v norách myší a krtků, v hromadách kamení, ve starých zdech atd., živí se pylem a nektarem dvouděložných rostlin.
hnízdění 1 páru
chrobák ozbrojený (Odonteus armiger)
nehojný ohrožený (KOPECKÝ 2009)
byl zjištěn v dubohabřině jižní části EVL poblíž rybníka, hnízdo si zakládá v dutinách mohutných stromů ve střední části kmene. žije v detritu řídkých listnatých lesů, na paloucích, pastvinách a stepích, kde se živí podzemními houbami (lanýž, bělolanýž). Dospělci mají noční aktivitu, kdy při soumraku a krátce po něm za teplých letních nocí proletují nízko nad zemí, nalezen v Bažantnici. žije v trouchu dutin listnatých stromů většinou dubů, který je rozkládán myceliem dřevních hub. Dospělci byly hojně nalézány při noční aktivitě na padlých kmenech, dutých starých stromech, nebo u výronů mízy při občasném lizu v Zámeckém parku, v Bažantnici nalézán méně častěji. žije v dutinách starých stromů, larvy i brouci se živí dravě, potravou jsou převážně larvy zlatohlávků včetně larev páchníka hnědého. živí se drobnými rybami, hnízdní noru si vyhrabává ve strmých březích vodních toků alespoň jeden metr vysokých. roztroušeně po celé EVL, hnízdo si staví na stromech, nejčastěji na listnáčích, může ale zahnízdit i na jehličnanech, hnízdo je umístěno v polodutinách, v paždí větví při kmeni apod.
silně ohrožený
kovařík Lacon querceus hojný ohrožený (KOPECKÝ 2009)
kovařík rezavý (Ludius ferrugineus syn. Elater ferrugineus)
nehojný silně ohrožený (KOPECKÝ 2009)
ledňáček říční (Alcedo atthis)
možné nepravidelné hnízdění 1 páru
lejsek šedý (Muscicapa 5 – 7 párů striata)
silně ohrožený
ohrožený
7
popis biotopu druhu, další poznámky
lesák rumělkový vzácný výskyt (Cucujus cinnaberinus)
silně ohrožený
netopýr černý (Barbastella barbastellus)
2 – 4 zimující jedinci
kriticky ohrožený
netopýr ušatý (Plecotus auritus)
0 – 1 zimující jedinec
silně ohrožený
netopýr vodní (Myotis daubentonii)
2 – 5 zimujících jedinců
silně ohrožený
páchník hnědý (Osmoderma eremita)
hojný, stabilní populace
silně ohrožený
rak říční (Astacus fluviatilis)
desítky jedinců
kriticky ohrožený
rosnička zelená (Hyla arborea) skokan skřehotavý (Rana ridibunda, syn. Pelophylax ridibundus) skokan zelený (Rana esculenta syn. Pelophylax esculentus) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)
do 10 – 15 jedinců silně ohrožená
zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa syn. Cetonischema aeruginosa)
nižší desítky jedinců, stabilní populace
kriticky ohrožený
0 – 5 zimujících jedinců
kriticky ohrožený
nehojný (KINDL in verb. 2011)
ohrožený
silně ohrožený
larvy se vyvíjejí pod kůrou listnatých stromů, kde je vlhké lýko ve stádiu tzv. červeného rozpadu, 2 larvy nalezeny pod kůrou ležící silné větve z mohutného dubu v jihozápadní části Zámeckého parku zimuje v opraveném sklepě uprostřed Zámeckého parku zvaném „lednice“, v létě vyhledává i úkryty ve stromech (dutiny, praskliny, odchlíplá kůra). zimuje v opraveném sklepě uprostřed Zámeckého parku zvaném „lednice“, v létě vyhledává i úkryty ve stromech (dutiny, praskliny, odchlíplá kůra). zimuje v opraveném sklepě uprostřed Zámeckého parku zvaném „lednice“, v létě vyhledává i úkryty ve stromech (dutiny, praskliny, odchlíplá kůra). druh žijící v dutinách mohutných listnatých stromů, výskyt zjištěn prakticky v celé EVL žije v Podolském potoce, jako úkryty využívá především kameny na dně potoka rozmnožuje se v rybníce v Zámeckém parku v rybníce žije smíšená populace obou druhů, převládá však skokan zelený v poměru 1: 2 – 1 : 3, celoročně vázán na vodní prostředí, zimuje zahrabán v bahně dna rybníka zimuje v opraveném sklepě uprostřed Zámeckého parku zvaném „lednice“, hojněji zimuje ve sklepení zámku, ležícím v těsném sousedství EVL vázán na staré duté stromy. Vývoj larev probíhá v trouchnivém dřevě listnatých stromů, zejména dubů. Pro vývoj vyžaduje substrát v sušších partiích kmenů nebo silných větví. Na rozdíl od příbuzných druhů se nevyvíjí ve vlhkých přízemních partiích dutin a v trouchnivých kořenových systémech stromů. Imago se živí na stromových šťávách.
*Pokud není uvedeno jinak, jsou údaje získány z inventarizačního průzkumu provedeného pro účely tvorby tohoto plánu péče, to platí pro celý text plánu péče (RUSŇÁKOVÁ [Ed.], 2011). 8
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Jeskyně Bětník nebyla nikdy v minulosti a není ani v současnosti nijak hospodářsky či jakkoliv jinak využívána. a) ochrana přírody – žádné zvláště chráněné území nebylo dosud v daném území vyhlášeno. Přesto zde orgány ochrany přírody už několik let pracují. Zvláště po navržení a následném přijetí na seznam evropsky významných lokalit nemohl zůstat park nepovšimnut, především s ohledem na zajištění předběžné ochrany EVL. Se znovu se zvyšující intenzitou péče o park, která v minulých letech sestávala především z odstranění staticky nestabilních stromů, které se mohly stát nebezpečné návštěvníkům parku, proběhlo několik správních řízení, ve kterých bylo rozhodováno o udělení výjimek ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů, zvláště pak páchníka hnědého. Povolení výjimky orgány ochrany přírody podmiňovaly obvykle podmínkami, které měly za úkol zmenšit nepříznivý vliv kácení na přirozený vývoj páchníka hnědého a dalších druhů zvláště chráněných živočichů. Zpočátku bylo jednou z hlavních podmínek ponechání kmenů, v nichž byly zjištěny dutiny, ležet na zemi v lesní části Zámeckého parku. Později se přešlo k požadavku, aby ze stromů určených k pokácení, pokud v nich byly zjištěny dutiny, byla ponechána torza, tj. nepokácené dolní části kmene o výšce obvykle 4 – 6 m. Orgány ochrany přírody bylo také vlastníku v posledních dvou letech (2009 – 2011) navrhováno, aby vytvořil dlouhodobou koncepci péče o park a aby razantněji odstraňoval náletové dřeviny, zvláště v blízkém okolí mohutných dubů. V rámci této snahy byl konzultován místně příslušnými orgány ochrany přírody i projekt na obnovu parku Bažantnice (Baladová 2009). b) lesní hospodářství – nebylo využíváno c) zemědělské hospodaření – nebylo využíváno d) rybníkářství – využíván Zámecký rybník. Chov ryb a vodního ptactva nemá na předmět ochrany vliv. e) myslivost – nebylo využíváno f) rybářství – nebylo využíváno g) rekreace a sport – oba parky jsou ve velké míře využívány obyvateli města ke krátkodobé rekreaci, k odpočinku a k relaxaci. V jižní části bažantnice jsou občas pořádány hromadné akce, jako závody hasičů, pouť s kolotoči atp. Je zde i travnatá louka využívaná jako fotbalové hřiště. h) těžba nerostných surovin – nebylo využíváno i) jiné způsoby využívání – nejsou
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plánovaná Regenerace parku Bažantnice dle projektu Ing. Zuzany Baladové (2009). EVL je v překryvu s přírodním parkem Heřmanův Městec, který byl zřízen v roce 1996 a rozkládá se na území o celkové rozloze 341 ha. Zasahuje do čtyř katastrálních území (Heřmanův Městec, Kostelec u Heřmanova Městce, Úherčice a Chotěnice. Posláním přírodního parku je zachování krajinného rázu s jeho významnými přírodními a estetickými hodnotami. Přírodní park tvoří v prvé řadě prostor zámeckého parku s komponovanými
9
výsadbami (dnes je zde vybudováno i arboretum). Zcela výjimečný charakter má část nazývaná Bažantnice. Jedná se o starou Doubravu, která si dodnes zachovala charakter romantické krajiny s pastevním lesem. Další jedinečnou částí je porost lesního komplexu Palác s někdejšími partiemi parkového lesa a enklávami sadů. Území přírodního parku Heřmanův Městec představuje část krajiny, kde jsou vedle sebe zastoupeny významné přírodní cennosti (výskyt vzácných a ohrožených druhů) a význačné kulturně-historické a estetické hodnoty. Přírodní složka je prezentována mozaikou lesních a nelesních společenstev, jako jsou remízky, teplomilné louky a meze, drobné vodní toky, rozptýlená zeleň, doprovodné porosty kolem cest, zbytky starých sadů, apod.
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Předmětem ochrany EVL Heřmanův Městec je páchník hnědý. Dospělý páchník je nápadný velký hnědý brouk. Je považován za charakteristického brouka přirozených listnatých porostů. Stanovištěm jsou dutiny starých listnatých stromů, převážně dubů, lip, buků, jilmů, méně vrb, jírovců, či ovocných stromů. Osídluje dutiny u paty kmene, v kmenu samém a také v silných větvích kmene. Dutiny mají být shora uzavřené, aby do nich nezatékala voda. Vyžaduje dutinu s tzv. červeným trouchem a stabilním mikroklimatem, především s ohledem na teplotu a vlhkost. To splňují v klimatu střední Evropy převážně solitérní, po celý den osluněné stromy. Ideální podmínky pro vývoj těchto brouků nalezneme buď v přírodně zachovalých lesích, které v rámci České republiky již existují jen ve velmi omezeně, nebo častěji ve starých parkových porostech a především ve starých parkových alejích. Těžištěm jeho výskytu je v České republice Třeboňská pánev, obory a hráze rybníků ve východních Čechách a zachovalé lesní komplexy (včetně parků a obor) na jihovýchodní Moravě. (KRÁL 2005) Potravou larev je přiměřeně vlhký, převážně tzv. červený trouch uvnitř dutiny stojícího listnatého stromu. Dospělci olizují vytékající mízu poraněných stromů. Vývoj larev trvá dva až tři roky v závislosti na teplotě, vlhkosti a množství potravy. Dospělci jsou velmi málo aktivní, velmi neochotně létají. V sezóně s trvale špatným počasím nemusí vůbec opustit rodnou dutinu. Ty co vylezou, se většinou pohybují pouze na kůře v okolí rodné dutiny. Když se už rozletí, doletí většinou jen na nejbližší mohutný strom. Údaje o maximálním doletu se liší podle autora, nikdy však nepřesahují několik prvních stovek metrů. Ochrana spočívá v důsledné ochraně starých solitérních listnatých stromů s dutinami, případně takových, které stojí v blízkosti uvedených, nemají dutinu ani nejsou příliš staré, ale mohou za čas staré doupné stromy nahradit. Přežívání populací páchníků v pokácených nebo padlých stromech je problematické, jde většinou jen o dokončení vývoje přežívajících larev. Další vajíčka nejsou s velkou pravděpodobností do takového habitatu již kladena. (KRÁL 2005) EVL Heřmanův Městec je složena ze dvou navzájem oddělených ploch, a to ze Zámeckého parku a z Bažantnice. Oba díly mají částečně odlišnou historii a z ní plynoucí rozdíly v biotopech i z pohledu páchníka hnědého a dalších zde žijících vzácných živočichů. Jižní, větší Zámecký park byl původně daňčí oborou. Přírodně lze rozčlenit park na dvě části a to severozápadní, mající stále parkovou úpravu, a jihovýchodní, která má dnes již lesní charakter. V parkové části lze stále najít poměrně často 250 – 350 let staré solitérní mohutné duby s většími, či menšími dutinami. Vlivem snížené údržby v posledních desetiletích však jsou některé z původně volně stojících stromů dnes zarostlé v kruhu křovin, či dnes již mladých stromů. To z hlediska nároku páchníka hnědého není příznivé. Z důvodu bezpečnosti návštěvníků parku byla většina zdejších mohutných stromů rostoucích poblíž cest a majících
10
rozsáhlé dutiny ve kmeni v posledních letech postupně pokácena. Části kmenů byly po dohodě s orgány ochrany přírody odvezeny do lesní části a zde byly provozovatelem parku (Dům seniorů, majitelem je město Praha) ponechány k úplnému postupnému rozkladu. Při průzkumu v roce 2011 se však ukázalo, že pro páchníka hnědého tyto kmeny mají menší význam. Jednak jsou uloženy ve stinném lese, jednak je trouch v nich často rozmočen deštěm a nezanedbatelný nepříznivý vliv mají jistě i drobní zemní hmyzožravci a hlodavci, kteří zde pravidelně pátrají po larvách hmyzu. V některých kmenech byl nalezen trus páchníka, ne však již jeho larvy. Je ale jisté, že tyto mohutné kmeny mají velký význam pro jiné druhy běžných i vzácných živočichů, a to takových, jejichž larvy se vyvíjejí ve dřevě, nebo v houbách ze dřeva vyrůstajících. Stinnou stránkou z pohledu orgánu ochrany přírody i z pohledu majitele je, že zde byly některé na zemi ponechané ležící kmeny rozkradeny místními obyvateli a majiteli okolních chat. Zůstali jen ty nejmohutnější kmeny. Lesní část Zámeckého parku je v současném stavu pro páchníka hnědého mnohem méně příznivá. Je silně zarostlá hustým náletem habrů, lip atd. tak, že už místy není ani dost dobře průchodná. Nejjižnější část lesa má navíc nepříznivé druhové složení, roste zde převážně borovice lesní. I zde však z dřívějších dob, kdy zde v daňčí oboře rostl rozvolněný pastevní les, zůstalo dost mohutných stromů, a to nejen dubů, ale i lip, habrů, jasanů atd. Nálezy larev páchníka hnědého i v malých dutinách o rozměrech cca 10 x 7 cm ve vichřicí odlomených silných větvích ukazují, že i zde se páchník vyskytuje poměrně hojně, je ho však nutno hledat v osluněných korunách stromů, kde obsazuje dutiny v silných větvích, či jejich pahýlech, občas i v méně oblíbených stromech, jako např. v olši. Ještě příznivější stav je pro páchníka hnědého v severovýchodní části EVL, místně zvané Bažantnice. Jde o park složený v naprosté většině z více či méně starých a tedy z více či méně mohutných stromů, převážně dubů. I Bažantnici lze rozdělit z hlediska jejího užívání, historie a z toho plynoucího stavu na dvě části. Louky na východě se solitérními duby, nebo skupinami dubů jsou využívány dlouhá desetiletí k trénování kladrubských koní. V místních dubech lze najít i rozsáhlé dutiny ve spodní části kmene, které pokud jsou osluněny, jsou pro vývoj larev páchníka hnědého obzvláště příznivé. Západní, větší část má charakter lesoparku. I zde je ve srovnání se Zámeckým parkem minimum křovin. Podstatná část zdejších dubů roste podél pravoúhle se protínajících cest. Spon dubů je dnes již místy dosti prořídlý, proto byl vypracován v roce 2009 pod názvem „Regenerace parku „Bažantnice“ v Heřmanově Městci“ projekt obnovy parku (autor: Ing. Zuzana Baladová, duben 2009). Podstatnou částí obnovy tvoří právě dosadby dubů do alejí podél cest. Součástí projektu je však i kácení některých stromů, které má odstranit jednak nebezpečné stromy, jednak stromy z pěstebního hlediska neperspektivní, pocházející často z náletu. Jisté naředění porostu je zvláště v západní části Bažantnice příznivé pro předmět ochrany EVL. Na podzim roku 2011 zde arborista Michal Kindl realizoval tu část projektu, jež sestávala ze zdravotního a bezpečnostního prořezání některých stromů. Při této práci našel v 11 stromech larvy nebo dospělce páchníka hnědého. Nálezy byly učiněny převážně v korunách stromů. Tak se ukázaly dvě věci: jednak že v této části EVL jsou momentálně podmínky dosti příznivé a tak je zde poměrně hojný, a pak že i zde, podobně jako v Zámeckém parku žije velká část populace tohoto vzácného brouka v osluněných korunách mohutných dubů. V EVL lze však spatřit i další vzácné druhy živočichů. Při specializovaném výzkumu brouků (Coleoptera) (KOPECKÝ 2009) bylo na lokalitě nalezeno 194 druhů brouků, z toho další tři druhy zvláště chráněné (kovařík rezavý Elater ferrugineu, kovařík Lacon querceus a chrobák ozbrojený Odonteus armiger). Pan Kindl (KINDL in verb.) našel při práci v korunách navíc zlatohlávka skvostného (Potosia aeruginosa syn. Cetonischema aeruginosa) a zpracovatelé plánu péče nedaleko Zámeckého rybníka lesáka rumělkového (Cucujus
11
cinnaberinus). Celkem tak bylo v EVL Heřmanův Městec prokázáno během 3 let 6 druhů zvláště chráněných brouků, z toho jsou dva evropsky významnými druhy – vedle páchníka hnědého též lesák rumělkový. Jsou to druhy zařazené v Příloze č. 2 k vyhlášce č. 166/2005 Sb. mezi druhy vyžadující zvláštní územní ochranu. Česká republika je proto povinna najít a k jejich ochraně vyhlásit v dostatečném počtu území, ve kterých má vhodné životní podmínky. Jedním z těchto území je právě i EVL Heřmanův Městec. V této lokalitě bylo však vedle zvláště chráněných druhů nalezeno i 26 druhů zařazených do Červeného seznamu bezobratlých ČR (FARKAČ, KRÁL & ŠKORPÍK 2005): 1 druh kriticky ohrožený (CR) Aporthopleura sanguinicollis; 8 ohrožených (EN) - Ampedus nigerrimus; Cerylon deplanatum; Corticeus fasciatus; Eucnemis capucina; Odonteus armiger; Pediacus depressus; Pycnomerus terebrans; Uloma; 7 téměř ohrožených druhů (NT) - Acalles fallax; Adrastus rachifer ; Calambus bipustulatus ; Neatus picipes; Palorus depressus; Ruteria hypocrita; Scraptia fuscula a 10 druhů zranitelných (VU) - Brachygonus megerlei; Colydium filiforme; Conopalpus testaceus; Lymexylon navale; Mycetochara flavipes; Mycetophagus fulvicollis; Mycetophagus multipunctatus; Mycetophagus populi; Pentaphyllus testaceus; Triphyllus bicolor. Ve své většině jde o druhy vyvíjející se v suchém, nebo odumírajícím dřevě, v houbách porůstajících toto dřevo atp. Lze proto konstatovat, že EVL Heřmanův Městec je možné v rámci ČR zařadit mezi nejvýznamnější Coleopterologické lokality (KOPECKÝ 2009). Z dalších skupin bezobratlých živočichů je pozoruhodná početnost a druhová pestrost místních blanokřídlích (Hymenoptera), zvláště pak zvláště chráněných ohrožených čmeláků (Bombus sp.). V Podolském potoce, který byl bohužel v minulosti po povodni napřímen a jeho břehy v části úseku opevněny, žije populace kriticky ohroženého raka říčního (Astacus fluviatilis). Z obratlovců (Veretbrata) byly v EVL mimo jiné pozorovány 3 druhy obojživelníků (Amphibia). Všechny byly zjištěny v návaznosti na Zámecký rybník. Pro ochranu přírody je nepříznivé, že je tento rybník využíván k polointenzivnímu chovu ryb a jsou zde v desítkách kusů vypouštěny kachny březňačky (Anas platyrhynchos). Jak ryby, tak kachny dokáží pulce všech druhů obojživelníků velmi silně zdecimovat. A činí tak i v Zámeckém rybníce, kde v roce 2011 nebyli při průzkumu pro připravovaný plán péče zjištěni žádní pulci. Z ptáků (Aves) zaujme nápadný ledňáček říční (Alcedo atthis) občas přelétnuvší nad Podolským potokem, nebo z lesa houkající holub doupňák (Columba oenas) hnízdící ve stromových dutinách. V nich si hledají své letní úkryty i netopýři (Microchiroptera). V zimě lze jednotlivé hibernující netopýry nalézt uprostřed parku ve sklepě zvaném „lednice“, který původně sloužil k uskladnění potravin. 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření
Zámecký rybník 26112 m2 21200 m2
2,40 m Rozhodnutí ze dne 28.11.2007, č.j. CR 027173/2007 OŽP/Ur – 1886, platnost do 31.10.2032
12
Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení
Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru
Český rybářský svaz-místní organizace Přelouč, Hradecká 163, 535 01 Přelouč Český rybářský svaz-místní organizace Přelouč, Hradecká 163, 535 01 Přelouč
Podolský potok 1-03-04-021/0 12,7 – 13,7 (zjištěno z GIS) lososový Nad Zámeckým rybníkem odběrné ísto pro náhon k rybníku. Povodí Labe, s.p. Český rybářský svaz (Uživatel revíru: Východočeský územní svaz, Organizace pověřená hospodařením: MO Přelouč) 453 030 LABE 27 P
Rybářský revír Zarybňovací plán Číslo hydrologického pořadí je identifikátor vodního toku podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. Charakter toku je lososové nebo kaprové vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí péče o území spočívala především v kácení havarijních stromů, které ohrožovaly návštěvníky parku. Jak je popsáno v kap. 2.4 byly kmeny odtaženy mimo cesty a ponechávány k zetlení. Značná část takto ponechaných stromů však byla rozkradena jako palivové dříví. Průzkumy také potvrdily, že tento způsob není z hlediska potřeb páchníků vhodný. Mnohem vhodnější je ponechávání torz kmenů (4-6 m vysokých). V roce 2009 nechal vlastník parku Bažantnice (město Heřmanův Městec) vypracovat projekt na regeneraci 13
parku (Baladová Z., 2009), dle kterého je prováděno kácení a dosadby stromů. Tento projekt byl využit i pro žádost do OPŽP. Při obnově parku je vhodné začít s prosvětlováním hustých porostů, v místech s převahou nevhodných dřevin (borový les na jihu Zámeckého parku) započít s přestavbou těchto porostů spočívající v prosvětlení, v ponechání a výsadbě vhodných druhů dřevin (dub, jírovec,..). V případě nutného kácení (bezpečnost) ponechávat stojící torza stromů. Prosvětlování je vhodné provádět pozvolna od severu k jihu. Postupně uvolňovat vzrostlé jedince s ponecháváním či výsadbou nové generace dřevin. Prosvětlování je možné provádět v souladu s parkovnickou vizí. Páchníci byly často nalezeny v korunách stromů, z tohoto důvodu není prosvětlování naprosto nezbytné, je pouze vhodné. Naopak je nutné provádět prosvětlování porostů postupně, a to tak, aby nebyly všechny vhodné biotopy naráz osluněny. Tento stav by vedl k příliš rychlému „spotřebování“ vhodných stromů. V parku se nenachází další vhodná generace dřevin. Proto musí být i uvolňování a otevírání nových nik pozvolné. Nezbytná je výsadba dubů a jírovců (jírovec se rychleji dostává do stádia rozpadu).
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem v území je ochrana páchníka hnědého, a to především formou ochrany jeho biotopu (staré stromy s dutinami a poměrně vlhkým trouchem- tzv. červený trouch).
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o živočichy Cílem péče o dané území je zajištění přetrvání vhodných podmínek především pro páchníka hnědého. Za tímto účelem je nutné zachovat v EVL všechny dosud stojící mohutné stromy s dutinami. Z dlouhodobého hlediska je důležité zajistit, aby dožívající stromy byly průběžně nahrazovány mladšími. Jen tak bude zajištěna kontinuita výskytu páchníka na zdejší lokalitě. Aby byla péče o park příznivá i pro páchníka hnědého a další zvláště chráněné a vzácné živočichy, navrhují se některé zásady, které lze shrnout do několika bodů: • •
•
Nekácet již další stromy s dutinami. Pokud bude muset být přeci jen např. z bezpečnostních důvodů přistoupeno k pokácení některého stromu s dutinou, zachovat na místech, kde je to možné torzo stromu, tedy pahýl dolní části kmene o výšce 4 – 6 m. Vždy však pokud to bude jen trochu možné upřednostnit byť radikální ořez před pokácením. Pokud nebude moci být torzo ponecháno, odvézt část kmene stromu s dutinami nejméně 2 m dlouhou na místo, kde bude moci být ponechána do úplného zetlení. V Zámeckém
14
• • • • •
• • • • •
•
parku je za tímto účelem již využívána jeho lesní část, v Bažantnici je možné z kmenů pokácených stromů vytvořit nové překážky pro koně. Při nálezu larev nebo dospělců páchníka hnědého v dutinách odřezaných větví, nebo v pokácených stromech, zajistit jeho záchranný přenos do (pokud možno) neobsazených dutin na stejném, nebo vedle stojícím stromě. Především v lesní části Zámeckého parku ponechávat více na zemi ležícího dřeva i menších průměrů (větve na hromadách). Při odlehčování korun a bezpečnostním řezu ponechat (tam, kde to nebude v rozporu s bezpečností návštěvníků) z odřezávaných suchých silných větví pahýly dlouhé cca. 0,51,5 m (vznik dutin). Při výsadbách dřevin využívat především místně vhodné a původní druhy dřevin. Začít s prosvětlováním lesní části Zámeckého parku, kde by měly být postupně z porostu uvolňovány nejen staleté duby, ale i perspektivní mladší dřeviny, aby jim byla dána příležitost vytvořit rozložitou korunu a mohutný kmen. Dlouhodobým cílem by měl být světlý les s mohutnými stromy na drobných mýtinách, rozrůzněný věkově i prostorově. Převážně borový les na jihu EVL postupně maloplošnou výběrnou těžbou převést na rozvolněnou dubohabřinu. V parku Bažantnice pomoci odbornou konzultací vlastníkovi případně dodavatelské firmě s dokončením obnovy dle projektu (Baladová 2009), který je pro zájmy EVL vhodný. I v západní části Bažantnice, v lesoparku, podobně, jako v lesní části Zámeckého parku pomístně naředit porost tak, aby část mohutných dubů měla osluněné i kmeny. Ponechat v mříži zabezpečující vchod do „lednice“ otvor, kudy mohou dovnitř létat zimující netopýři o minimální velikosti 40 x 15 cm. Místní louky kosit v různých termínech, po částech. Důvodem je nejen, že řada dospělců dřevního hmyzu se živí na květech rostlin, ale i prostá podpora biodiverzity lučních společenstev, která je v parku žádoucí nejen z přírodovědného (na druhově pestrou louku je vázáno i druhově pestřejší společenstvo motýlů a dalšího fytofágního hmyzu) ale i z hlediska estetického. Instalovat tabule upozorňující na místní vzácnou entomofaunu a vysvětlující důvody proč jsou některé činnosti nutné a jiné nevhodné.
Nevhodné činnosti: • sanace dutin vypalováním, vyzděním apod. • nevhodné změny druhové skladby porostů (výsadba stanovištně nepůvodních dřevin – SM, BO) • nátěry kmenů v překážkách pro koně a další nadbytečné užívání barev a chemikálií. • aplikace biocidů v lokalitách výskytu a jejich blízkém okolí 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T1
15
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo není navrženo. V případě vyhlášení přírodní památky není potřeba stanovit speciální podmínky pro ochranné pásmo.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Lokalitu je nutné zaměřit a učinit záznam podrobného měření změn. K lokalitě je třeba nainstalovat tabuli se státním znakem a popisnou tabulkou. V případě vyhlášení za přírodní památku pak provést i pruhové značení.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Provést záznam podrobného měření změn (ZPMZ) lomových bodů hranic EVL. Vyhlásit EVL jako přírodní památku se shodným předmětem ochrany jako u EVL.
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není potřeba regulovat. Rekreační využití je dané charakterem parku.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Parky jsou silně rekreačně využívány. V současnosti již existují osvětové tabule, arboretum a dal. osvětové projekty. Území je vhodné k environmentálnímu vzdělávání. Z pohledu EVL je vhodné prezentovat formou tabulí životní potřeby saproxylického hmyzu, typy managementových opatření, problematiku bezpečnosti stromů apod.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Alespoň jednou za 5 let provést inventarizační průzkum saproxylického hmyzu.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Příprava, výroba a instalace informačních tabulí (5 ks) Příprava a instalace tabule se státním znakem (6 ks)
Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč) -----------------
16
90.000,18.000,-
Pruhové značení (cca 5 500 m) Entomologický průzkum saproxylického hmyzu Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy
-------------------------
Opakované zásahy celkem (Kč) Ná kla dy ce l ke m ( K č)
---------
11.000,11.500,130.500,-
130.500,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací Literatura FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky Bezobratlí. AOPK ČR, Praha. KOPECKÝ T., 2009: Zpráva z průzkumu saproxylických druhů brouků (Coleoptera) a inventarizace evropsky významného druhu Osmoderma eremita s. l. v navrhovaných EVL: CZ0533300 - Heřmanův Městec v roce 2009. Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) and survey of European priority species Osmoderma eremita s.l. in locations of SCI: CZ0533300 - Heřmanův Městec in year 2009. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. KRÁL D., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu páchník hnědý (Osmoderma eremita). AOPK ČR, Praha. RUSŇÁKOVÁ I. [Ed.], 2011: Evropsky významná lokalita Heřmanův Městec- Zoologický průzkum. Centrum ochrany přírody, depon.Krajský úřad Pardubického kraje. Internetové zdroje Česká informační agentura životního prostředí www.cenia.cz Česká společnost pro ochranu netopýrů www.ceson.org Nahlížení do katastru nemovitostí www.nahlizenidokn.cuzk.cz Natura 2000 www.natura2000.cz Ústřední seznam ochrany přírody www.drusop.nature.cz Další prameny Nařízení vlády 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
4.3 Seznam používaných zkratek EVL evropsky významná lokalita ZCHÚ zvláště chráněné území PO ptačí oblast OPŽP Operační program Životní prostředí
17
5. Zpracovatelé Ing. Ilona Rusňáková (Centrum ochrany přírody) a kol.
6. Přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2a,b - Katastrální mapa se zákresem EVL Příloha M3a,b - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4a,b - Mapa výskytu páchníka hnědého
18
Příloha T1 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení název plochy nebo objektu 1 Zámecký park
výměra (ha)
18,6225
2
3
4
Západní plášť Zámeckého parku
Centrální část Zámeckého parku s páchníkem
14,5844
Borový les
Parkur- Bažantnice
8,301
6
1
Bažantnice- výskyt páchníka
13,9143
doporučený zásah
naléhavost
Rozvolněný anglický park se solitérními stromy s výskytem Vysadit několik jedinců dubů a případně jírovců páchník hnědého. v souladu s charakterem parku. V případě nutného kácení vytvářet torza.
3
Západní plášť dřevin bez výskytu páchník.
Zásah není nutný. Na okraji směrem k lučním porostům je možné drobné rozvolnění a případná dosadba dubů a jírovců.
3
Velká plocha s hustým porostem starších a mladších dřevin Provádět od severu k jihu občasné prosvětlení. dubů, habrů a olší s výskytem páchník hnědého. Páchníci byly zaznamenáni v korunách stromů, tudíž prosvětlování není zcela nezbytné, ale je vhodné.
2
Několik dubů v zápoji borového lesa
Postupné uvolňování dubů vhodným kácením. Borovice nahrazovat duby a jírovci. Na okraji s hranicí ponechat pás dřevin bez zásahu.
2
Parkurová část parku Bažantnice. Solitérní stromy v lučních Bez zásahu. V ploše možný výskyt páchník- nekácet porostech. dřeviny. Možné výsadby vhodných dřevin. Revitalizační zásahy v parku jsou možné v souladu s projektem Baladové z roku 2009.
2
Velká plocha s hustým porostem starších a mladších dřevin Provádět od severu k jihu občasné prosvětlení. Na dubů, habrů s výskytem páchník hnědého. okraji s hranicí ponechat pás dřevin bez zásahu. Páchníci byly zaznamenáni v korunách stromů, tudíž prosvětlování není zcela nezbytné, ale je vhodné. Možné výsadby vhodných dřevin. Revitalizační zásahy v parku jsou možné v souladu s projektem Baladové z roku 2009.
2
5,0454
3,185
5
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
termín provedení
interval provádění
obvyklá doba pro výsadby, kácení ve vegetační m klidu obvyklá doba pro výsadby, kácení ve vegetační m klidu obvyklá doba pro výsadby, kácení ve vegetační m klidu obvyklá doba pro výsadby, kácení ve vegetační m klidu obvyklá doba pro výsadby, kácení ve vegetační m klidu obvyklá doba pro výsadby, kácení ve vegetační m klidu
průběžně
průběžně
průběžně
průběžně
průběžně
průběžně
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.
2
