PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE VYSOČINA PRO OBDOBÍ

Oznámení koncepce podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE VYSOČINA PRO OBDOBÍ 2016 - 2025

Květen 2015

EIA SERVIS s.r.o. České Budějovice

Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025

Strana 2

OBSAH strana Obsah ......................................................................................................................... 2 A. Údaje o předkladateli.............................................................................................. 4 B. Údaje o koncepci.................................................................................................... 5 B.1. Název .............................................................................................................. 5 B.2. Obsahové zaměření (osnova).......................................................................... 5 B.3. Charakter ......................................................................................................... 8 B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ........................................................................... 8 B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení ...................................................... 9 B.6. Hlavní cíle ...................................................................................................... 10 B.7. Přehled uvažovaných variant řešení.............................................................. 12 B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry .............................................................................. 12 B.9. Předpokládaný termín dokončení .................................................................. 13 B.10. Návrhové období ......................................................................................... 13 B.11. Způsob schvalování..................................................................................... 14 C. Údaje o dotčeném území ..................................................................................... 15 C.1.Vymezení dotčeného území ........................................................................... 15 C.2. Výčet dotčených územně samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ............................................................................................................... 15 C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území........... 16 C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území ............................ 23 D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území............................................................................... 27 E. Doplňující údaje.................................................................................................... 28 E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky ............ 28 E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce............................................................................................................... 28 E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí................................................................................................................ 28 E.4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. ................................. 29 Údaje o zpracovateli oznámení koncepce ................................................................ 31

Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 3

Seznam příloh: Příloha č.1 Příloha č.2

Stanoviska dle §45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (vlivy na území soustavy NATURA 2000) Plná moc

Seznam obrázků: Obr. 1:

Obr.2: Obr.3:

Územní samosprávné členění ČR – kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti) (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014).......................................................................................... Vodní toky a vodní nádrže v Kraji Vysočina (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014)....................................... Přehled památek zapsaných do seznamu Unesco, národních kulturních památek, městských a vesnických památkových rezervací, městských, vesnických a krajinných památkových zón (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014)...........................................................

strana

15 18

22

Seznam tabulek: strana Tab. 1: Tab. 2: Tab. 3:

Bilance půdy v okresech Kraje Vysočina (v ha) k 31. 12. 2013 (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) ............ Vývoj produkce komunálního odpadu (zdroj: ČSÚ) ................................................. Přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle §45i ...............................................


19 23 29

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 4

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název organizace:

Kraj Vysočina

A.2. IČ:

70890749

A.3. Sídlo:

Žižkova 57 587 33 Jihlava

A.4. Oprávněný zástupce předkladatele:

MUDr. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina tel.: 564 602 140 E-mail: [email protected] Na základě plné moci zastupuje Mgr. Barbora Sýkorová ředitelka společnosti IURMO o.p.s. tel.: 725 735 057 E-mail: [email protected]


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 5

B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025 (dále používáme „POH Kraje Vysočina“)

B.2. Obsahové zaměření (osnova) Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina je základním strategickým dokumentem v oblasti odpadového hospodářství na území Kraje Vysočina. POH Kraje Vysočina stanoví cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území Kraje Vysočina. POH Kraje Vysočina bude zpracován v souladu s §41 a 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Bude obsahovat analytickou část, závaznou a směrnou část. Předpokládaná osnova dokumentu je následující: 1. Úvod 2. Charakteristika kraje Kapitola bude obsahovat geografickou, demografickou a ekonomickou charakteristiku kraje. Dále bude uvedeno správní členění kraje a institucionální zabezpečení odpadového hospodářství. 3. Analytická část Zpracování analytické části POH Kraje Vysočina bude obsahovat vyhodnocení stavu odpadového hospodářství Kraje Vysočina, zejména: a) Produkce odpadů Bude uveden výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a bude posouzen vývoj jejich produkce a nakládání. b) Vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady Vyhodnocení bude provedeno na území kraje pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů. U komunálních odpadů bude u každé skupiny uvedena podrobně produkce, nakládání a způsoby sběru. Součástí bude prognóza produkce hlavních skupin komunálního odpadu. Jedná se o následující skupiny: o Recyklovatelné odpady o Biologicky rozložitelné odpady v komunálním odpadu (BRKO) o Směsný komunální odpad Mezi výrobky s ukončenou životností patří: Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


o o o o

Strana 6

Elektrická a elektronická zařízení Baterie a akumulátory Autovraky Pneumatiky

Mezi vybrané odpady dle části čtvrté zákona patří: o Odpady s obsahem PCB a perzistentních organických znečišťujících látek o Odpadní oleje o Kaly z čistíren odpadních vod o Odpady z výroby oxidu titaničitého o Odpady z azbestu c) Vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady Kapitola bude obsahovat vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady podle písmene b) na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti. Vyhodnocena budou následující zařízení: - Zařízení pro úpravu materiálově využitelných odpadů - Zařízení pro využití druhotných surovin - Zařízení pro využití biologicky rozložitelných odpadů - Zařízení pro nakládání se stavebními a demoličními odpady o Úprava stavebních odpadů o Skládky - Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady o Úprava a využití o Skládky nebezpečných odpadů o Spalovny nebezpečných odpadů - Zařízení pro úpravu, využití a další nakládání s odpady z výrobků zpětného odběru - Zařízení pro nakládání se směsným komunálním odpadem o Skládky o Jiná zařízení (zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO, zařízení na mechanicko – biologickou úpravu komunálního odpadu - MBÚ) - Zařízení pro přepravu odpadů (překládací stanice) Podklady pro vypracování kritérií pro umístění a kapacitu zařízení pro nakládání s odpady Kapitola bude obsahovat seznam podkladů pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. d)

Analytická část POH Kraje Vysočina v rámci posouzení vývoje v minulých letech bude zohledňovat celé období platnosti stávajícího Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina (schválený Zastupitelstvem kraje Vysočina dne 27.7.2004). Analytická část


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 7

POH Kraje Vysočina bude též obsahovat vyhodnocení strategických materiálů Kraje Vysočina k odpadovému hospodářství. Jedná se zejména o tyto strategické materiály: • • • •

Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina Analýza možností energetického využívání odpadů v Kraji Vysočina Studie proveditelnosti zařízení pro energetické využití odpadů v Kraji Vysočina Postoje obyvatel Jihlavy k výstavbě ZEVO

Analytická část bude obsahovat též mapové vyhodnocení, ze kterého bude zřejmé, kde a jaké jsou kapacity pro jednotlivé způsoby nakládání s odpady a kde jsou zapotřebí a jaké změny a doplnění systémů (podle písmene c). 4. Závazná část Zpracování závazné části POH Kraje Vysočina bude obsahovat cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro: a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady, b) nakládání se stavebními odpady, c) nakládání s obalovými odpady,

d) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté zákona o odpadech, e) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí, g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů, h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu.

V závazné části POH Kraje Vysočina bude kapitola označená jako "Program předcházení vzniku odpadů", která bude obsahovat cíle a opatření k předcházení vzniku odpadů. 5. Směrná část Zpracování směrné části POH Kraje Vysočina bude obsahovat: a) výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje, b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován, c) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů,


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 8

d) záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné (ZEVO, překládací stanice, sběrné dvory apod.). Směrná část POH Kraje Vysočina mimo jiné uvede všechny reálné varianty (kapacitní, technologické apod.) pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady.

Vlastní koncepce je zpracovávána externě dodavatelsky (IURMO o.p.s., 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4).

B.3. Charakter „Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025“ je střednědobým koncepčním dokumentem, který stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na celém území Kraje Vysočina. POH Kraje Vysočina se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písmena a) až j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Tento dokument navazuje na předchozí POH Kraje Vysočina, který byl schválen Zastupitelstvem kraje Vysočina dne 27.7.2004. Závaznou část Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina vyhlásil kraj obecně závaznou vyhláškou. Obecně závazná vyhláška kraje byla zveřejněna ve Věstníku kraje dne 10.8.2004. Připravovaný POH Kraje Vysočina je nástrojem pro řízení a realizaci dlouhodobé strategie rozvoje odpadového hospodářství v Kraji Vysočina v oblasti nakládání s odpady a je zpracován na dobu 10 let tj. období 2016 až 2025.

B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení Povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství je uložena zákonem o odpadech a směrnicí o odpadech (směrnice 2008/98/ES1). POH se zpracovává za účelem: - vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů, - vytváření podmínek pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech a v souladu s hierarchií nakládání s odpady, - dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí o odpadech a dalších relevantních předpisů v oblasti odpadového hospodářství, - nastavení podmínek fungování odpadového hospodářství v Kraji Vysočina. Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 9

„Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 – 2025““ podléhá procesu posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025 je zpracováván pro oblast odpadového hospodářství a pro dané časové období deseti let. V rámci tohoto období může být POH Kraje Vysočina dle potřeby Kraje Vysočina nebo dle změn právních norem v oblasti odpadového hospodářství aktualizován. Základní principy, tj. strategie a priority dalšího rozvoje odpadového hospodářství Kraje Vysočina jsou dány zákonnými normami (jedná se zejména o zákon o odpadech v aktuálně platném znění a Nařízení vlády č. 352/2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 - 2024) a dále konkrétními potřebami Kraje Vysočina. Cílem POH Kraje Vysočina je zajištění souladu nakládání s odpady na území Kraje Vysočina s cíli POH ČR a to pro cíle, které POH ČR stanovuje na úroveň kraje. POH Kraje Vysočina bude zpracován dle následujících priorit: • Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů. • Podpora opětovného použití výrobků s ukončenou životností • Zajištění kvalitní recyklace a maximálního využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové a zemědělské segmenty v regionu. • Zásadní omezení skládkování odpadů, především komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů na území Kraje Vysočina. • Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) v souvislosti s odklonem BRKO od skládkování. Optimalizace nakládání s ostatními biologicky rozložitelnými odpady (BRO) na území Kraje Vysočina nejlépe ve vazbě na lokální zemědělství a další vhodné využití.

• Optimalizace veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. • Optimalizace odpadového hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost. • Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství na území

Kraje Vysočina.

Práce na POH Kraje Vysočina budou realizovány dle jednotlivých dílčích částí: Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 10

Analytická část – zjišťování, analyzování a hodnocení současného stavu odpadového hospodářství v Kraji Vysočina Závazná část - stanovení cílů, zásad a opatření pro dosažení cílů POH Kraje Vysočina Směrná část – popis systému řízení rozvoje odpadového hospodářství Kraje Vysočina Zpracování POH Kraje Vysočina bude realizováno dle následujícího harmonogramu:

a) Získání závěru zjišťovacího řízení Ministerstva životního prostředí k POH Kraje Vysočina podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o EIA) – 30. června 2015

b) Zpracování návrhu části analytické, závazné a směrné POH Kraje Vysočina a jeho předání Objednateli k projednání dle § 43 odst. 8 zákona o odpadech. – 31. července 2015

c) Zpracování části analytické, závazné a směrné POH Kraje Vysočina, včetně předložení návrhu POH Kraje Vysočina Ministerstvu životního prostředí ke zjištění, že návrh plánu obsahuje náležitosti stanovené zákonem o odpadech a že je v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky. - 15. září 2015

d) Získání souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí k POH Kraje Vysočina podle § 10g zákona o EIA. – 15. prosince 2015

e) Předání čistopisu části analytické, závazné a směrné POH Kraje Vysočina a dokumentů dle zákona o EIA. – 2. února 2016 f) Zajištění prezentace a obhajoby Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 až 2025 - od zahájení prací na díle až do schválení závazné části POH Kraje Vysočina Zastupitelstvem Kraje Vysočina.

B.6. Hlavní cíle POH Kraje Vysočina bude obsahovat návrh opatření pro předcházení vzniku odpadů. POH Kraje Vysočina stanoví cíle, zásady a opatření k dosažení základních priorit. Pro plnění cílů u jednotlivých komodit odpadů budou preferovány způsoby nakládání dle hierarchie nakládání s odpady. Součástí POH Kraje Vysočina bude soustava indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství na území kraje. Základní cíle jsou: a) Předcházet vzniku odpadů a dalšími opatřeními omezovat vznik odpadů a jejich nebezpečných vlastností. b) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (např. energetické využití) a na posledním místě odstranění („bezpečné odstranění“), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 11

životního prostředí. Při uplatňování hierarchie podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. c) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. d) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. e) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. f) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů. g) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním. h) Při uplatňování hierarchie reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. i) Při uplatňování hierarchie zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. j) Při uplatňování hierarchie zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. POH Kraje Vysočina se bude soustředit na plnění hlavních cílů, které jsou součástí POH ČR: A) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50% hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. B) Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995. C) Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70% hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení). D) Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť zařízení k nakládání s odpady na území České republiky.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 12

B.7. Přehled uvažovaných variant řešení Dokument Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina bude zpracován v jedné variantě. Forma návrhu POH umožní použití alternativních postupů při vlastní implementaci koncepce, avšak při respektování rámce schválených intervencí (cílů, opatření) a v souladu s principy posuzování vlivu jednotlivých záměrů na životní prostředí.

B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Dokument Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina má vztah především ke koncepcím souvisejícím s odpadovým hospodářstvím, ale také ke koncepcím z oblasti životního prostředí. Koncepce, kterých by se mohl navržený POH Kraje Vysočina dotýkat, jsou uvedeny v následujícím přehledu. Národní úroveň • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Plán odpadového hospodářství ČR Program předcházení vzniku odpadů ČR Politika druhotných surovin Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 Národní inovační strategie České republiky Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 20122020 Národní program reforem pro rok 2013 Státní energetická koncepce Politika územního rozvoje ČR Státní politika životního prostředí ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů Sdělení Evropské komise „Evropa 2020“ Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM(2011)571) 7. Environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU) Iniciativa v oblasti surovin (KOM(2008)699) Ekoinovační akční plán EU


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 13

Regionální úroveň • • • • • • • • • • • • • • • • •

Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina Program rozvoje Kraje Vysočina Strategie Kraje Vysočina 2020 Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného ráze Kraje Vysočina Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro Kraj Vysočina Zdravý Kraj Vysočina, Program Zdraví 21 pro Kraj Vysočina Plán péče o CHKO Železné hory Plán péče o CHKO Žďárské vrchy Plán oblasti povodí Dolní Vltavy Plán oblasti povodí Horní Vltavy Plán oblasti povodí Dyje Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina Analýza možností energetického využívání odpadů v Kraji Vysočina Studie proveditelnosti zařízení pro energetické využití odpadů v Kraji Vysočina Postoje obyvatel Jihlavy k výstavbě ZEVO

Zpracování POH Kraje Vysočina vychází ze zákona č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech. Reflektuje potřeby kraje specifikované kromě jiného v koncepčních materiálech kraje. Nepředpokládáme významný negativní vztah ke koncepčním materiálům. Kumulativní vlivy k jiným záměrům nelze vyloučit, jejich identifikace bude provedena v rámci zpracování dokumentace SEA.

B.9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín dokončení koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 – 2025 je červenec 2015. Předpokládaný termín dokončení procesu SEA je prosinec 2015. Předpokládaný termín projednání Zastupitelstvem Kraje Vysočina je únor 2016.

B.10 Návrhové období Návrhové období realizace koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina je vymezeno roky 2016 – 2025.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 14

B.11. Způsob schvalování Závaznou část „Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 – 2025“ schvaluje Zastupitelstvo Kraje Vysočina, vyhlašuje se obecně závaznou vyhláškou Kraje Vysočina a následně se zveřejňuje ve Věstníku právních předpisů Kraje Vysočina.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 15

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Vymezení dotčeného území Dotčené území, pro které je zpracovávána posuzovaná koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025, je vymezeno správním obvodem Kraje Vysočina. Kraj Vysočina zaujímá jižní část České republiky. Na západě sousedí s Jihočeským krajem, na severu se Středočeským a Pardubickým krajem a na východě s Jihomoravským krajem. Kraj Vysočina nesousedí přímo s žádným okolním státem.

Obr. 1: Územní samosprávné členění ČR – kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti) (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014)

C.2. Výčet dotčených samosprávních celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Dotčeným vyšším územně samosprávným celkem je Kraj Vysočina. Dotčenými samosprávními celky jsou obce v Kraji Vysočina: Počet samosprávných obcí Počet obyvatel (dle ČSÚ, k 31.12.2014) Rozloha


704 509 895 6 796 km2

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 16

C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území C.3.1. Ovzduší, klima Do území Kraje Vysočina zasahuje 8 klimatických oblastí dle Quitta. Většina kraje spadá do mírně teplých oblastí MT2, MT3, MT5, MT7, MT9, MT10 a MT11. Chladná oblast CH7 zahrnuje centrální část Žďárských vrchů, Javořické vrchoviny a Křemešníka a malou izolovanou oblast Kutnohorské plošiny. Údaje o kvalitě ovzduší jsme čerpali z Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina, které zpracovala firma Ascend s.r.o. v červnu 2012. Kvalita ovzduší na území Kraje Vysočina je v porovnání s ostatními kraji dobrá. K překračování imisních limitů došlo v letech 2009-2011 pouze jednou, a to u 24hodinového imisního limitu pro PM10 v dopravně zatíženém městě Třebíč. Dále dochází k překračování imisního limitu především u troposférického ozonu a pak u benzo(a)pyrenu. Úroveň znečištění ovzduší všemi ostatními znečišťujícími látkami se pohybuje hluboko pod stanovenými přípustnými úrovněmi. Dominantní postavení u emisí sledovaných znečišťujících látek mají silniční doprava a vytápění domácností, pouze u VOC a NH3 hrají větší roli také menší lakovny a zemědělské chovy. V roce 2012 proběhl monitoring kvality ovzduší v krajském městě v Jihlavě. Z výsledků vyplývá, že v roce 2012 nedošlo k překročení zákonných imisních limitů, stav ovzduší v Jihlavě je dlouhodobě stabilní a hlavní podíl na znečištění ovzduší má doprava, zejména dálnice D1. Vzhledem k tomu, že nejvyšší hodnoty naměřené na všech lokalitách se vyskytují pouze v zimním období, lze velký význam přičítat i vlivu malých zdrojů, resp. vytápění domácností. Velmi důležitým faktorem jsou i rozptylové podmínky. V rámci Kraje Vysočina je realizován projekt „Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina“, který zpracovává Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě a ENVItech Bohemia s.r.o., v rámci kterého je realizováno měření kvality ovzduší na území kraje Vysočina v letech 2012-2014. Roční závěrečná zpráva za rok 2013 potvrzuje, že Kraj Vysočina patří k nejčistším regionům v České republice. I v případě látek, se kterými se ovzduší v ČR potýká nejvíce (PM10, PM2,5, benzo(a)pyren) byly na Vysočině naměřeny poměrně nízké koncentrace. Koncentrace SO2 i NO2 se k limitu neblížily (zvýšené NO2 lze pozorovat pouze na dopravou nejzatíženějších lokalitách. Lze konstatovat, že kvalita ovzduší na Vysočině je dobrá, k překračování imisních limitů může docházet pouze v případě dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami, a to pouze na nejzatíženějších lokalitách.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 17

C.3.2. Voda Území Kraje Vysočina je pramennou oblastí, prochází jím hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Do Severního moře odvádějí povrchové vody toky Žirovnice, Kamenice, Želivka, Sázava a Doubrava. Do Černého moře odvádějí povrchové vody toky Moravská Dyje, Želetavka, Jevišovka, Rokytná, Jihlava, Oslava, Bítyška, Libochovka, Bobrůvka, Nedvědička a Svratka. Území podél hlavního evropského rozvodí bývá označováno jako „střecha Evropy“. Všechny vodní toky na území Kraje Vysočina odvádějí vodu z kraje pryč, žádný vodní tok vodu do kraje nepřivádí. Vodní toky v Kraji Vysočina představují významné zdroje pitné vody pro obyvatele Kraje Vysočina i sousedních krajů. Vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce zásobuje pitnou vodou hlavní město Prahu, část Středočeského kraje a západní část Kraje Vysočina, vodárenská nádrž Vír na řece Svratce zásobuje pitnou vodou brněnskou aglomeraci a severovýchodní část Kraje Vysočina. Vodárenské nádrže Mostiště, Hubenov a Nová Říše jsou významnými regionálními zdroji pitné vody. Vodní dílo Dalešice na řece Jihlavě slouží jako zdroj chladící vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Významným hydrologickým prvkem v Kraji Vysočina jsou rybníky, které se vyskytují prakticky na celém území kraje. Nejvýznamnější rybniční soustavy jsou Telč, Javořice a Dářsko. Největším rybníkem na území kraje je Velké Dářko s rozlohou cca 205 ha, který slouží především k rekreačním účelům. Žďárské vrchy byly vyhlášeny jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV).


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 18

Obr.2: Vodní toky a vodní nádrže v Kraji Vysočina (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014)

Kvalita povrchových vod je relativně dobrá, především horní toky spadají převážně do I. a II. třídy. Některé úseky středních a dolních toků jsou však znečištěné, spadají do III. a IV. třídy, v některých ukazatelích do V. třídy. Hlavními zdroji znečištění vod jsou komunální odpadní vody ze sídel a plošné znečištění ze zemědělství, v menší míře pak průmysl, především masný, kožedělný a papírenský.

C.3.3. Půda Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, významných pro existenci rostlinných a živočišných organizmů. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. V současné době je v Kraji Vysočina celkem cca 410 tisíc ha zemědělské půdy, tj. 60% z celkové rozlohy kraje. Orná půda tvoří 317 tisíc ha, tj. 77% zemědělské půdy.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 19

Trvalé travní porosty tvoří 82 tisíc ha, tj. 20% zemědělské půdy. Zbývajících 11 tisíc ha (3%) zaujímají zahrady, rybníky atd. Tab. 1: Bilance půdy v okresech Kraje Vysočina (v ha) k 31. 12. 2013 (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) Zemědělská půda (ha) Okresy

Nezemědělská půda

z toho

Výměra celkem (ha)

celkem

orná půda

vinice, sady, zahrady

travní porosty

z toho lesní půda

celkem

Havlíčkův Brod

126 491

79 198

59 285

17 559

2 353

47 293

36 125

Jihlava

119 926

70 398

52 655

15 973

1 771

49 528

37 397

Pelhřimov

128 986

78 516

59 724

16 904

1 888

50 470

39 091

Třebíč

146 306

93 271

81 622

9 240

2 409

53 035

39 622

Žďár nad Sázavou

157 859

87 779

62 965

22 394

2 420

70 080

54 926

Kraj Vysočina

679 567

409 161

316 251

82 069

10 841

270 406

207 160

8,6

9,7

10,6

8,3

4,7

7,4

7,8

Podíl kraje na ČR

Zdroj dat: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, Praha 2014.

Nejvíce zastoupeným půdním typem v území je kambizem. V plochých částech se nacházejí ostrovy pseudoglejů na těžších hlínách. Nižší plošiny a horní části okrajových svahů centrální části Vysočiny pokrývají území typické kambizemě, často oglejené. Na okrajových svazích jsou zpravidla vyvinuty kambizemě typické. Ty mají největší zastoupení na Třebíčsku. Zde se na sprašových a hlinitých stanovištích nachází ostrůvky luvizemě typické s dalšími subtypy a dále jsou zde hnědozemě s různými subtypy. Na hlinitých materiálech plošin se střídavým zamokřováním vznikly pseudogleje. Na skalnatých stanovištích se vyskytují různé subtypy litozemí a rankerů. V nejvýše položených místech Žďárských vrchů a Javořické vrchoviny jsou zastoupeny podzoly na kyselých stanovištích. Půdy s vysokou hladinou podzemní vody se nacházejí zejména podél vodotečí a na prameništích. Jsou to gleje místy zrašelinělé a fluvizemě. Převažují půdy většinou hlinitopísčité až písčitohlinité, s menším obsahem skeletu, slabě až středně bohaté. Ty se nacházejí zejména na rulách a žulách. Charakteristický je vyšší podíl skeletu, místy jsou půdy až balvanité.

C.3.4. Horninové prostředí, geologie, geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění České republiky většina území Kraje Vysočina spadá do podsoustavy (oblasti) Českomoravská vrchovina, která je součástí Českomoravské geomorfologické soustavy (subprovincie). Na severu zasahuje do kraje výběžek podsoustavy (oblasti) Středočeská tabule, která je součástí soustavy (subprovincie) Česká tabule. Českomoravská vrchovina je tvořena především přeměněnými (metamorfovanými) horninami – rulami, amfibolity, migmatity. Přeměněné horniny jsou na několika místech prostoupeny hlubinnými vyvřelinami – především žulami, syenity, diority (např. masiv jihlavský, třebíčský železnohorský). Pro Kraj Vysočina je typický místní izolovaný výskyt hadců (především v údolí Jihlavy u Mohelna) a krystalických vápenců (např. u Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 20

Ledče nad Sázavou). Pro výběžek České křídové tabule, která zasahuje na okraji Železných hor až k Velkému Dářku, je typický výskyt pískovců a opuk.

C.3.5. Příroda a krajina Prakticky celé území Kraje Vysočina se nachází na území Českomoravské vrchoviny. Tomu odpovídá charakter krajiny. Reliéf je zvlněný s převahou plošin, plochých hřbetů a mělkých údolí. Hluboce zaříznuté a členité je pouze údolí Svratky s většími přítoky na východě kraje. Převažují vyšší nadmořské výšky, průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 400 - 500 m n. m. Nejvyšších nadmořských výšek přes 800 m n.m. dosahuje Českomoravská vrchovina v části Jihlavských vrchů na jihozápadě kraje (Javořice, 837 m n.m.) a v části Žďárských vrchů na severu kraje (Devět skal, 836 m n.m.). Nejníže položeným místem kraje je údolní niva Oslavy a Jihlavy (240 m n m.). Pro krajinu je charakteristická maloplošná mozaika, ve které se střídají plochy lesů a bezlesí (pole a louky). Lesní půda zaujímá cca 207 tisíc ha, tj. cca 30% rozlohy kraje. Rozsáhlejší lesní celky se nacházejí především ve Žďárských a Jihlavských vrších. Většina lesních porostů má nepůvodní skladbu s převahou smrku, následuje borovice a modřín. Lesy s vyšším zastoupením listnáčů se nacházejí především podél vodních toků. Osídlení krajiny je řídké, nicméně souvislé. Do území Kraje Vysočina zasahují na severu na hranici s Pardubickým krajem dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO) - Železné hory a Žďárské vrchy. Celková rozloha CHKO Železné hory je 28 643 ha, z toho se v Kraji Vysočina nachází 9 449 ha, tj. 33%. Celková rozloha CHKO Žďárské vrchy je 70 890 ha, z toho se v Kraji Vysočina nachází 51 495 ha, tj. 73%. Celkem zaujímají obě CHKO cca 9% z celkové rozlohy Kraje Vysočina. Na území Kraje Vysočina bylo k 21.1.2015 vyhlášeno celkem 193 maloplošných zvláště chráněných území. Z toho je 7 národních přírodních rezervací (NPR) o celkové rozloze 1 014,4 ha, 3 národní přírodní památky (NPP) o celkové rozloze 91,3 ha, 71 přírodních rezervací (PR) o celkové rozloze 3 663,4 ha a 110 přírodních památek (PP) o celkové rozloze 1051,3 ha. Celkem zaujímají maloplošná zvláště chráněná území cca 0,9 % z celkové rozlohy Kraje Vysočina. Z celkového počtu maloplošných zvláště chráněných území jich je 45 v rámci CHKO. V Kraji Vysočina jsou dvě smluvně chráněná území. Na území Kraje Vysočina je dle nařízení vlády č. 318/2013 Sb. vymezeno 75 evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000 a žádná ptačí oblast (PO). Celková rozloha EVL je 6 175,3 ha, tj. cca 0,9% z celkové rozlohy Kraje Vysočina. K ochraně krajinného rázu je na území Kraje Vysočina vyhlášeno 9 přírodních parků (o celkové rozloze 48 19,39 ha, tj. cca 7% z celkové rozlohy Kraje Vysočina. V kraji byly vyhlášeny dvě krajinné památkové zóny Náměšťsko a Vranovsko – Bítovsko.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 21

C.3.6. Kulturní památky Kraj Vysočina patří k územím s bohatou historií a velkým množstvím kulturních památek. Na území kraje se nacházejí 3 památky zařazené na seznam kulturního dědictví UNESCO (bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči, historické jádro města Telče a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou), 15 národních kulturních památek, 3 městské památkové rezervace (Jihlava, Pelhřimov, Telč), 3 vesnické památkové rezervace (Dešov, Krátká, Křižánky), 22 městských památkových zón a 5 vesnických památkových zón. Významná část území Kraje Vysočina je klasifikována jako území s archeologickými nálezy. Mezi národní kulturní památky jsou zařazeny následující stavby: • Rodný dům Karla Havlíčka Borovského • Zámek Telč • Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře • Zřícenina hradu Lipnice nad Sázavou • Zámek Jaroměřice nad Rokytnou • Zámek Náměšť nad Oslavou • Klášter s kostelem sv. Prokopa v Třebíči • Židovský hřbitov v Třebíči • Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné • Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě • Klášter premonstrátů v Želivě • Sklárna v Tasicích • Michalův statek v Pohledi • Zámek Červená Řečice


EIA SERVIS s.r.o.


Obr.3:

Strana 22

Přehled památek zapsaných do seznamu Unesco, národních kulturních památek, městských a vesnických památkových rezervací, městských, vesnických a krajinných památkových zón (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014)

C.3.7. Odpady V Kraji Vysočina bylo v roce 2013 vyprodukováno celkem 796 892,5 t odpadů (kategorie „ostatní“ i „nebezpečné“). V průměru připadá na jednoho obyvatele kraje 1,56 t vyprodukovaného odpadu ročně. Nebezpečného odpadu bylo na Vysočině vyprodukováno 48 252,5 t. Produkce komunálních odpadů (skupina odpadů 20) dosáhla v roce 2013 hodnoty 193 487,5 t odpadů a na celkové produkci odpadů se podílí měrou 24,28%. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2013 vyprodukováno téměř 380 kg komunálních odpadů. Nevytříděné zbytky komunálního odpadu jsou skládkovány - cca 8,19 t za rok. Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.

Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025 Tab. 2: Vývoj produkce komunálního odpadu (zdroj: ČSÚ) 2009 2010 Produkce komunálního odpadu 339,9 301,6 na 1 obyvatele (kg)

Strana 23

2011

2012

2013

311,0

325,8

317,7

V kraji představuje skládkování komunálního odpadu na skládkách prozatím jako jeden z nejčastějších způsobů nakládání s odpady, přestože by se mělo dle hierarchie nakládání s odpady jednat o způsob nejméně preferovaný. Dochází však k postupnému poklesu tohoto druhu ukládání TKO na skládky, roste podíl vytříděných složek komunálních odpadů. Na území Kraje Vysočina není provozována žádná skládka nebezpečných odpadů. V Kraji Vysočina se poměrně dobře daří využívat materiálově některé druhy odpadů. V roce 2013 bylo na území kraje materiálově využito 677 tis. t odpadů, tj. 81,04 % celkové produkce odpadů. Podíl využitých odpadů se každoročně navyšuje. Dlouhodobý nárůst zaznamenáváme také u materiálového využití komunálních odpadů, které v roce 2013 dosáhlo 37,03% produkce komunálních odpadů. Největší podíl materiálově využitelných složek z komunálních odpadů tvoří papír a lepenka, biologicky rozložitelné odpady, sklo, kovy a plasty. Nižší podíl na materiálově využitelných složkách mají elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory, což odpovídá celorepublikovému trendu. Některé obce započaly s odděleným sběrem bioodpadů, které jsou využívány v kompostárnách. Počet kompostáren narůstá. Jedním z možných kroků ke snížení skládkování těchto odpadů je postupné zavádění odděleného sběru bioodpadů a to, jak pomocí propagace domácích kompostérů, tak postupným zaváděním odděleného sběru bioodpadů přímo od občanů. Kraj Vysočina, jak z vlastních prostředků, tak ve spolupráci se společností EKO-KOM také podporuje rozvoj infrastruktury a technického vybavení území systémem grantů například na rozšíření sítě sběrných nádob, na separované komodity a na rozšíření sběrných dvorů. Stále více se daří využívat odpady z tepelných procesů a také stavební odpady, které již nejsou skládkovány. Hlavním sládkovaným odpadem je prozatím směsný komunální odpad.

C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Stávající problémy životního prostředí Kraje Vysočina byly identifikovány v Programu rozvoje Kraje Vysočina, konkrétně ve SWOT analýze. SWOT analýza definuje silné a slabé stránky a možná rizika a příležitosti. V aktuálním Programu rozvoje Kraje Vysočina na období 2015-2018 byly definovány slabé stránky a možná rizika (ohrožení) Kraje Vysočina. Slabé stránky a ohrožení definované pro prioritní osu 4 Zdravé životní prostředí a udržitelný venkov lze považovat za problémy v oblasti životního prostředí, které je potřeba řešit. Slabé stránky a ohrožení jsou specifikovány Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 24

pro jednotlivá opatření prioritní osy 4 Zdravé životní prostředí a udržitelný venkov a jsou uvedena v následujícím přehledu:

Opatření 4.1 Obnova a rozvoj venkovského prostoru W – Slabé stránky • Nevyhovující stav dopravní a technické infrastruktury a objektů občanské vybavenosti • Neodpovídající dopravní obslužnost potřebám obyvatel venkova (zejména o víkendech) T – ohrožení • Dostupnost a rozvoj veřejných a soukromých služeb na venkově související s jejich ekonomickou rentabilitou • Zadluženost obcí brzdící následný rozvoj • Roztříštěná sídelní struktura • Odliv mladého a vzdělaného obyvatelstva z venkova • Projevující se negativní trendy demografického vývoje (stárnutí obyvatelstva x síť sociálních služeb; výkyvy v počtu dětí x síť školských zařízení) • Pomalé tempo pozemkových úprav a množství nevyjasněných vlastnických vztahů • Omezená nabídka pracovních míst na venkově • Vysoká administrativní zatíženost malých obcí agendami státní správy Opatření 4.2 Stabilizace zemědělství a navazujícího zpracovatelského průmyslu W – Slabé stránky • Malá obměna technologického vybavení • Zemědělské subjekty hospodaří převážně na pronajaté půdě • Nízká finalizace zemědělských výrobků a surovin • Vyšší podíl pracovníků v předdůchodovém věku • Malá diverzifikace činností v agrárním sektoru • Malé sdružování do zpracovatelských a odbytových centr T – ohrožení • Růst cen vstupů v agrárním sektoru – PHM, energie, nájmy, cena práce • Změny klimatu • Nevhodné ovlivňování agrárního sektoru programy EU a ČR • Složitá legislativa v agrárním sektoru • Nízká atraktivita odvětví způsobující mimo jiné nezájem o práci v agrárním sektoru • Chybějící propojení vědy, výzkumu a praxe v agrárním sektoru • Chybějící dlouhodobá koncepce agrárního sektoru na národní úrovni


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 25

Opatření 4.3 Trvale udržitelný rozvoj lesního hospodářství W – Slabé stránky • Rozsáhlé a nestabilní monokultury smrku • Roztříštěnost vlastnické struktury lesů T – ohrožení • Ohrožení lesních porostů nejrůznějšími kalamitami či přemnoženou zvěří • Omezení hospodaření v lesích vyplývající ze související legislativy Opatření 4.4 Péče o přírodu a krajinu Vysočiny Opatření 4.5 Nakládání s odpady Opatření 4.6 Zlepšování kvality ovzduší W – Slabé stránky • Znečišťování ovzduší z bodových zdrojů (lokální topeniště, zemědělství, kamenolomy a dřevozpracující podniky) a dopravy • Nízký podíl materiálového či energetického využití odpadů • Nízký podíl sběru a využití bioodpadu • Vysoký podíl odpadu ukládaného na skládky • Existence starých ekologických zátěží včetně starých skládek • Neúplná síť chráněných území a přírodních parků • Snižování biologické rozmanitosti a přirozených funkcí krajiny i sídel vlivem působení lidské činnosti a v místech intenzivního zemědělského a lesnického hospodaření • Vysoké škody způsobené zvláště chráněnými druhy (škody vydrou, bobrem) • Nedostatečná environmentální osvěta T – ohrožení • Nedostatečná nebo nekoncepční legislativa v oblasti životního prostředí (zejména odpadového hospodářství) • Změny klimatu ve vztahu k ŽP • Negativní ovlivňování ovzduší dálkovým přenosem • Zhoršování ovzduší vlivem nárůstu objemu individuální automobilové dopravy • Zemědělská a lesnická politika státu s negativním dopadem na přirozené funkce krajiny a biologickou rozmanitost • Energetická politika státu s neuváženou podporou alternativních zdrojů energie a jejich nevhodným umisťováním • Slabá spolupráce okolních krajů při řešení ochrany živ. Prostředí (například při využití odpadářských kapacit) • Výskyt invazivních druhů rostlin • Vysoký stupeň radonového rizika Opatření 4.7 Ochrana před povodněmi a suchem W – Slabé stránky • Nedostatečná ochrana obyvatel před povodněmi nebo suchem Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

EIA SERVIS s.r.o.


Strana 26

T – ohrožení • Změna klimatu způsobující extrémní projevy počasí (např. povodně či sucha) s negativními dopady (materiální škody, devastace kulturní krajiny, ztráty na životech, vysychání zdrojů vody, snižování hladiny podzemních vod, nedostatek pitné vody způsobené suchem)


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 27

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ S ohledem na hlavní priority a cíle Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina (předcházení vzniku odpadů, upřednostnění vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady, odklon odpadů od skládkování, zlepšení nakládání s nebezpečným odpadem a další) lze předpokládat, že POH Kraje Vysočina nebude mít negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Všechny očekávané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví vyvolané naplňováním posuzované koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025 budou vyhodnoceny dle požadavků Přílohy č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (hodnocení SEA) a dle požadavků zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (hodnocení na soustavu Natura 2000).


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 28

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky Vzhledem k charakteru posuzované koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025 a vzhledem ke skutečnosti, že Kraj Vysočina nesousedí s žádným okolním státem, lze konstatovat, že vlivy přesahující hranice České republiky budou nulové nebo zanedbatelné.

E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Obrazová dokumentace je součástí kapitoly C. Údaje o dotčeném území. Další mapová dokumentace není součástí předkládaného oznámení dle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb. Součástí předkládaného oznámení je přílohová část, která obsahuje stanoviska dle §45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (vlivy na území soustavy NATURA 2000) a plnou moc pro Mgr. B. Sýkorovou (IURMO o.p.s.) k zastupování MUDr. Jiřího Běhounka (hejtman kraje) ve věci pořízení POH Kraje Vysočina.

E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví E.3.1. Hodnocení vlivu na veřejné zdraví Hodnocení posuzované koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025 na veřejné zdraví bude provedeno v hodnocení SEA.

E.3.2. Zapojení veřejnosti do procesu V rámci procesu hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (proces SEA) jsou základní informace o posuzovaném POH uvedeny v předkládaném oznámení koncepce. Podrobnější informace včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí budou uvedeny ve vyhodnocení vlivů návrhu koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina. Vyhodnocení bude obsahovat shrnutí netechnického rázu určené pro širokou veřejnost. Oba materiály, oznámení koncepce a vyhodnocení vlivů koncepce budou zveřejněny v informačním systému Ministerstva životního prostředí a na www stránkách Kraje Vysočina. Veřejnost má možnost se k těmto materiálům vyjádřit.


EIA SERVIS s.r.o.


Strana 29

Na závěr procesu SEA bude uspořádáno veřejné projednání, na kterém bude představen návrh koncepce a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Z veřejného projednání bude pořízen zápis a budou vypořádány připomínky z veřejného projednání.

E.4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště na území EU. Hlavním úkolem, vyplývajícím ze směrnic EU, je vytvořit soustavu chráněných území, v ČR nazvanou Natura 2000. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: 1) Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích). 2) Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích). V současné době je dle nařízení vlády č. 318/2013 Sb. v Kraji Vysočina vymezeno 75 evropsky významných lokalit (EVL). V Kraji Vysočina není vymezena žádná ptačí oblast (PO). Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality (EVL) nebo ptačí oblasti (PO), podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek. Při tomto hodnocení se postupuje podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje podrobně postup hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na EVL a PO v soustavě Natura 2000. Přehled stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody k možným vlivům koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016-2025 na soustavu Natura 2000 dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. je uveden v následující tabulce: Tab. 3: Přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle §45i

Orgán ochrany přírody Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství AOPK ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy AOPK ČR, regionální Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

Stanovisko Nelze vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti Uvedená koncepce může mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality (NATURA 2000) a ptačí oblasti. Uvedená koncepce nemůže mít významný vliv na EIA SERVIS s.r.o.


pracoviště Východní Čechy, odd. Správa CHKO Železné hory

Strana 30

příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti

Jednotlivá stanoviska jsou uvedena v Příloze č. 1. Hodnocení vlivu koncepce na EVL a PO bude součástí hodnocení SEA POH Kraje Vysočina dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.


EIA SERVIS s.r.o.


Datum zpracování oznámení koncepce:

Strana 31

7. května 2015

Jméno, příjmení, adresa, telefon, e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení koncepce: RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. držitel autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, osvědčení MŽP č.j. 2721/4692/OEP/92/93, prodlouženo čj. 45099/ENV/06, 108951/ENV/10 Tel.: 386 354 942, e-mail [email protected] EIA SERVIS s.r.o. U Malše 20 370 01 České Budějovice Mgr. Pavla Dušková držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle §19 odst.1 zákona č. 100/2001 Sb.,č.j. 34758-OVZ-32.0-8.9.08 ze dne 19.12.2008, prodloužení osvědčení č.j. 47601-OVZ-32.0-22.5.13 ze dne 19.12.2013 Tel.: 386 354 942, e-mail [email protected] EIA SERVIS s.r.o. U Malše 20 370 01 České Budějovice

Podpis oprávněného zástupce předkladatele:


EIA SERVIS s.r.o.

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE VYSOČINA PRO OBDOBÍ

Recommend Documents