Plán Evropské unie na finanční reformu Pod politickým vedením komisaře Michela Barniera

Evropská komise generální ředitelství pro vnitřní trh a služby

Plán Evropské unie na finanční reformu Pod politickým vedením komisaře Michela Barniera

Úvod Evropa, podobně jako mnohé jiné části světa, se v poslední době potýká s dopady nejhorší finanční krize od roku 1929. Ta tvrdě zasahuje hospodářství jednotlivých států, bank, společností i domácností. Zároveň však vyvolala i nebývalou reakci: dvacet největších ekonomik světa se zavázalo ke spolupráci v úsilí o odstranění příčin krize. Její kořeny spočívají zejména v kolektivním selhání finančních institucí, které nedokázaly splnit své základní poslání: poskytováním finančních prostředků podnikům a jejich projektům sloužit reálné ekonomice. Místo toho se v mnoha případech zaměřily na krátkodobý zisk. Otevřeně se oceňovalo nezodpovědné riskování. Dnešní problémy s likviditou a platební schopností pramení rovněž z morální krize. Máme-li se úspěšně s těmito problémy vypořádat a vrátit evropskou ekonomiku na cestu rozvoje, budeme potřebovat ucelenější pravidla, která by se vztahovala na veškeré finanční činnosti. Evropská unie má jasný plán: realizovat závazky G20 v oblasti finanční reformy. Tato brožura poskytuje přehled legislativních opatření, jejichž návrhy Evropská komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě ministrů s cílem zabránit opakování současné hospodářské a finanční krize. Tento program reformy je založen na čtyřech klíčových zásadách: transparentnosti, odpovědnosti, dohledu a předcházení krizím a jejich řízení.

„Je třeba provést změny. Z krize se nemůžeme dostat tak, jak jsme se do ní dostali. Jsem si jist, že se nacházíme v kritickém období – období, které určí, jakým směrem se budou ubírat dějiny. V období, v němž se rozhodne, zda se dokážeme poučit z minulosti a vybrat si, jakou finanční stabilitu chceme vytvořit. Evropa musí začít jednat, chce-li skoncovat s neprůhledností a špatným posuzováním rizik, zabránit budoucím krizím a uchovat si ve světě vedoucí pozici v  poskytování finančních služeb v  celosvětovém měřítku. Toto je okamžik pravdy. Společně se nám to může podařit. K tomu je však třeba účasti nás všech. A odhodlání“. Michel Barnier komisař pro vnitřní trh a služby

ISBN 978-92-79-16386-9 doi:10.2780/18154 © Evropská unie, 2010 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

Transparentnost Příliš dlouho se neprůhlednost omlouvala složitostí, jež sama o sobě byla hlavním zdrojem nestability trhu. Krize ukázala, že žádný finanční subjekt, trh nebo produkt by neměl být vyjímán z patřičné regulace a dohledu. Je třeba posílit stávající pravidla, aby bylo zajištěno poskytování náležitých a spolehlivých informací o fungování finančních trhů orgánům dohledu, investorům a široké veřejnosti. Regulační orgány by rovněž měly mít odpovídající nástroje k zajištění dohledu nad odvětvím. O dosažení tohoto cíle usilují tyto iniciativy:

•

Návrh směrnice o správcích alternativních investičních fondů

Ke správcům alternativních investičních fondů (AIFM) náleží hedgeové fondy nebo soukromé investiční společnosti, které získávají finanční prostředky k  investicím do provozních podniků podle více či méně riskantních nebo vysoce návratných investičních strategií. Pro trhy, na nichž působí, mohou být značným přínosem. Jejich činnost se však může také rozšířit, a  zvýšit tak riziko ohrožující  celý finanční systém. Aby k  tomu nedocházelo, Komise chce zajistit zavedení společných pravidel ke sledování možných rizik pro investory, protistrany, další účastníky trhu a celkovou finanční stabilitu. Správci alternativních investičních fondů budou muset splnit obsáhlý soubor kritérií, nežli jim bude povolen přístup na trhy EU.

•

Krátký prodej znamená prodej aktiv, jako jsou např. deriváty, která byla zapůjčena třetí stranou za účelem pozdějšího zpětného odkoupení stejných aktiv tak, aby mohla být navrácena tomu, kdo je zapůjčil. Pokud hodnota podkladového aktiva v průběhu této transakce klesne, investorovi vznikne zisk. Přestože tento postup může na trhy přinést likviditu, nese s sebou i rizika. Komise má v úmyslu navrhnout zvýšenou transparentnost pro trhy s deriváty a dát regulačním orgánům větší a harmonizované pravomoci tak, aby bylo možné omezit uvedená rizika, jež mohou zasáhnout celý finanční systém. Komise proto navrhuje, aby v  zájmu snížení rizika v  případě selhání jedné strany byly standardní derivátové smlouvy zúčtovány ústředními zúčtovacími protistranami. Kromě toho by informace o všech evropských transakcích měly být nahlášeny do registrů obchodních údajů a měly by být zpřístupněny orgánům dohledu.

Deriváty a krátký prodej •

Derivát je finanční smlouva mezi dvěma stranami týkající se budoucí hodnoty nebo stavu podkladového aktiva, na které odkazuje (jako je např. vývoj úrokové sazby, hodnota měny nebo možný úpadek dlužníka). Deriváty mohou mít mnoho různých podob a náleží k nim i swapy úvěrového selhání, které se týkají kupujícího, jestliže dojde k selhání konkrétního dlužníka nebo úvěrového nástroje.

Směrnice o trzích finančních nástrojů

K posílení hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele v oblasti investičních služeb byla v roce 2004 přijata směrnice o trzích finančních nástrojů. Komise chce nyní učinit další krok a zajistit větší transparentnost v obchodování s  finančními nástroji (jaká cena byla zaplacena za jaké aktivum a kdy) a lepší konsolidaci údajů o trhu a obchodování. To umožní regulačním orgánům a subjektům působícím na trhu, jako jsou investoři, emitenti cenných papírů nebo investiční společnosti, získat přesnější přehled o způsobu obchodování s různými nástroji v Evropě.

Odpovědnost Důvěru spotřebitelů a investorů ve finanční systém nelze obnovit bez rázných opatření proti zneužívání trhu. Přísnější sankce by měly zajistit, že poskytovatelé finančních služeb ponesou plnou odpovědnost za své chování. V úsilí zabránit snahám o krátkodobé obohacení a nepřiměřenému riskování hraje významnou roli rovněž zodpovědný postup ex ante. K dosažení tohoto cíle může přispět správa a řízení společností. Zásadu odpovědnosti v regulatorním rámci EU dále upevní tyto reformy:

•

Předcházení zneužívání trhu

Bude zrevidována směrnice o  zneužívání trhu, aby bylo zajištěno, že ty, jež láká účast na obchodování využívající důvěrné informace a manipulaci s  trhem, odradí hrozba účinného vyšetřování a  tvrdých postihů. Komise navrhuje zvýšit pravomoci regulačních orgánů v  oblasti vyšetřování a postihu zneužívání trhu, například stanovením minimální výše správních pokut. Ty by mohly být až dvakrát vyšší než nezákonně nabytý zisk. Přezkum odstraní regulatorní mezery, které vznikly v důsledku změn ve finančním sektoru od doby, kdy byl právní předpis přijat. Zejména by se mohla rozšířit její oblast působnosti tak, aby zahrnovala mimoburzovní (OTC) deriváty nebo finanční nástroje, s  nimiž lze obchodovat pouze v mnohostranných systémech obchodování (alternativních burzách cenných papírů, které svým členům poskytují dodatečné zásoby likvidity).

•

Správa a řízení společností

Komise má v plánu zlepšení v oblasti, v níž se v době vypuknutí krize objevily závažné nedostatky. Cílem je především zlepšení dohledu správních rad finančních institucí nad řídícími pracovníky. To by znamenalo omezit počet mandátů, které mohou mít členové správních rad, zdokonalit testy způsobilosti (testy „fit and proper“), aby kladly vyšší nároky na odbornost v konkrétní oblasti, jako je řízení rizik, nebo pověřit orgány dohledu prováděním pohovorů s členy správní rady, jež umožní zjistit, zda jsou dostatečně nezávislí, aby mohli účinně kontrolovat řídící pracovníky. Komise chce dále poskytnout větší pravomoci a  nezávislost vedoucím výkonným pracovníkům pověřeným řízením rizik, a  posílit tak zodpovědnost přístupu k možným rizikům na všech úrovních finanční instituce při plném zohlednění dlouhodobých zájmů podniku. Tito úředníci by měli mít stejné postavení jako finanční ředitel a měli by podléhat přímo správní radě. Dále by byl na úrovni správní rady zřízen výbor pro rizika, který by se zabýval problematikou rizik a monitoroval správné provádění rizikové strategie v celé instituci. Stejně důležité je zvýšit zapojení akcionářů do záležitostí správy a řízení společnosti, například zveřejněním hlasovacích politik a postupů institucionálních investorů i  externích auditorů a  orgánů finančního dohledu. Orgány finančního dohledu by se mohly účastnit zasedání správní rady, a vykonávat tak větší kontrolu nad přijímáním rizik. Klíčovým faktorem, který má motivovat zaměstnance a vedení ke správnému řízení rizik a odrazovat je od nadměrného riskování, je politika odměňování. V červenci roku 2010 schválila EU nové legislativní předpisy, podle nichž lze vyplatit v hotovosti maximálně 50 % odměn a alespoň 40 % musí být rozloženo na období nejméně tří let. Nová pravidla se týkají vedoucích pracovníků a zaměstnanců zabývajících se rizikovostí v bankách a investičních společnostech. Komise chystá podobné požadavky, které by se vztahovaly na další finanční instituce a  pojišťovny. Nefinančními společnostmi se zabývá doporučení Komise, které požaduje zavedení opatření, jež by se týkala ředitelů všech společností kótovaných na burze.

Dohled Ve většině zemí EU je více než polovina bank ve vlastnictví zahraničního kapitálu. Krize odhalila nedostatky v koordinaci mezi orgány dohledu v jednotlivých státech. Je tudíž nezbytné posílit dohled na úrovni EU, aby bylo možné odhalit neodpovědné tržní chování a včas podniknout nezbytné kroky. Posílení rámce dohledu má zásadní význam, protože určuje úspěšnost mnoha dalších opatření.

•

Evropský rámec dohledu

Nový rámec, který začne platit na počátku roku 2011, tvoří nový Evropský výbor pro systémová rizika, jehož úkolem je dostatečně včas odhalovat makroekonomická rizika, a  tři evropské orgány dohledu pro jednotlivá odvětví: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a  zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a  Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Tyto orgány mají rozhodující úlohu ve vytváření jednotného kodexu.

•

Agentury pro úvěrový rating

Ratingové agentury vydávají stanoviska k  úvěrové kredibilitě společností, vlád a sofistikovaných finančních struktur. Od roku 2009 mají tyto agentury povinnost se zaregistrovat a splnit několik přísných požadavků ohledně dohledu a regulačních norem, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Jak však naznačuje nejnovější vývoj, je nezbytné přijmout další opatření, zejména taková, která by se týkala dopadu ratingových hodnocení na uživatele mimo konkrétní jurisdikci, aby se zlepšila činnost ratingových agentur v praxi. Komise proto navrhuje posílit dohled EU nad ratingovými agenturami a  požadovat, aby se zaregistrovaly u  evropského orgánu ESMA. Tento orgán bude mít nad agenturami výlučné pravomoci dohledu a  bude moci požadovat informace, zahájit vyšetřování a vykonávat inspekce na místě. Emitenti strukturovaných finančních nástrojů – což jsou předem připravené investiční strategie založené na derivátech – budou kromě toho muset zajistit všem zainteresovaným ratingovým agenturám přístup k informacím, jež poskytli agentuře, kterou si zvolili pro vypracování ratingu. To umožní vydávat nevyžádaná ratingová hodnocení. Komise fungování ratingových agentur přezkoumá, a  pokud to bude nutné, navrhne další opatření.

Předcházení krizím a jejich řízení Komise chce v budoucnosti zabránit tomu, aby se krize změnily ve skutečnou katastrofu. Za tím účelem je třeba do finančního systému zavést kulturu předvídavosti či prozíravosti. O dosažení tohoto cíle usilují tyto iniciativy:

•

Směrnice o kapitálových požadavcích

Ve snaze zvýšit kvalitu a množství kapitálu ve vlastnictví bank a zabránit opakování situace, kdy by se znovu musely spoléhat na peníze daňových poplatníků, Komise navrhuje zavést účinný likvidní systém kapitálových rezerv („nárazníků“), které bude možné použít ve špatných časech, a bojovat proti nadměrnému spoléhání na pákový efekt.

•

Účetní standardy

Unie usiluje o  uzavření celosvětové dohody o  účetních standardech, které by posílením hospodářských trendů nedestabilizovaly poctivé obchodování a  zároveň zaručily přesný pohled na finance. To je hlavní zájem EU, pokud jde o koncepci „reálné hodnoty“. Dohoda zajistí, že účetní standardy, které mají především poskytovat uživatelům užitečné informace, na jejichž základě mohou učinit svá rozhodnutí, budou lépe odrážet základní hodnotu společnosti. To bude souviset i s dalšími cíli veřejné politiky, včetně obezřetné regulace a finanční stability.

•

Fondy pro řešení problémů

Řádný proces likvidace banky je velmi nákladný. Příčinou jsou různá opatření, jako je např. úplný nebo částečný převod aktiv nebo pasiv, udržení životaschopné části v provozu (v „dobré bance“) a správa zbytku (ve „špatné bance“) nejlepším možným způsobem. Není důvod, aby tyto náklady nesli daňoví poplatníci. Komise proto navrhuje vytvořit v rámci EU síť předem financovaných fondů pro řešení problémů bank. Všechny budou mít stejné základní znaky a  budou dostatečně finančně zajištěny, aby pokryly úpadek banky průměrné velikosti. Nejedná se o pojištění bank na jejich záchranu, smyslem je zajistit, aby se podařilo úpadek banky dobře zvládnout a nedošlo k nedestabilizaci finančního systému. Žádná banka není tak velká, aby nemohla prodělat úpadek.

•

Důvěra spotřebitele

Nejzřetelněji se úpadek banky projeví na vkladatelích. V  zájmu zvýšení ochrany vkladatelů v  celé EU v  případě úpadku jejich banky navrhuje Komise přezkum směrnice o  systémech pojištění vkladů. Cílem je zajistit, aby každá banka v Evropě poskytla vkladatelům záruky do výše 100 000 EUR. Komise chce rovněž přepracovat směrnici o systémech pro odškodnění investorů, aby lépe chránila investory do výše 50 000 EUR, nikoliv proti běžnému riziku, které souvisí s investováním, ale proti jakémukoliv podvodnému zneužití. Pozornost je rovněž věnována způsobům, jak zdokonalit systémy záruk v pojišťovnictví.

Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu

Odpovědnost

Transparentnost

V tabulce jsou uvedeny iniciativy přijaté, iniciativy navrhované a iniciativy budoucí. Komise se zavázala, že všechny níže uvedené návrhy zavede do jara roku 2011, ke konečnému schválení Evropským parlamentem a členskými státy EU by mělo dojít nejpozději do konce roku 2012.

Přijaté iniciativy: prováděcí opatření týkající se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) Navrhované iniciativy: směrnice o správcích alternativních investičních fondů (AIFM) Budoucí iniciativy: návrhy opatření týkajících se krátkého prodeje a swapů úvěrového selhání, včetně nekrytého krátkého prodeje předpisy o tržní infrastruktuře pro deriváty funkce depozitáře SKIPCP revize směrnice o zprostředkování pojištění nařízení o jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) iniciativa týkající se přístupu k minimálním základním bankovním službám návrh na zlepšení směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) změna směrnice o neodvolatelnosti zúčtování a směrnice o finančním zajištění (cenné papíry)

Přijaté iniciativy: třetí revize směrnice o kapitálových požadavcích (CRD3) – včetně změn týkajících se pravidel sekuritizace, limitů velkých expozic, kolegií orgánů dohledu, řízení rizika likvidity a kvality kapitálu na roky 2009 a 2010 bílá kniha o systémech záruk v pojišťovnictví směrnice Solventnost II (kapitálové požadavky na pojišťovny) Navrhované iniciativy: návrh revize směrnice o systémech pojištění vkladů a směrnice o systémech pro odškodnění investorů za účelem obnovení důvěry investorů a spotřebitelů

Předcházení krizím a jejich řízení

Dohled

Budoucí iniciativy: čtvrtá revize směrnice o kapitálových požadavcích (CRD4) přezkum směrnice o zneužívání trhu směrnice o právní jistotě při držení cenných papírů a transakcích s nimi – přezkum směrnice o prospektu sdělení o sankcích v odvětví finančních služeb

Navrhované iniciativy: balíček pro finanční dohled nařízení o dohledu nad ratingovými agenturami legislativní návrh ke strukturovaným retailovým investičním produktům Budoucí iniciativy: směrnice upřesňující kompetence evropských orgánů dohledu (souhrnná směrnice II („omnibus“))

Přijaté iniciativy: zelená kniha o správě a řízení finančních institucí sdělení o možnostech zřízení fondů pro řešení problémů bank Budoucí iniciativy: sdělení o rámci pro řízení krizí předpisy o reformě správy a řízení společností legislativní návrh týkající se řízení krizí revize směrnice o finančních konglomerátech

Tabulka byla vypracována na konci července 2010. Další informace a informace o aktuálním stavu těchto a dalších návrhů finanční reformy naleznete na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/index.htm nebo se můžete obrátit na Evropskou komisi prostřednictvím elektronické pošty na adrese [email protected]

Výhled do budoucna Jakmile se tohoto cíle podaří dosáhnout, ocitne se finanční sektor na nových, pevnějších a zodpovědnějších základech. Potom bude sloužit reálné ekonomice, plnit své poslání umožňující občanům a podnikům půjčovat si a investovat a v konečném důsledku zajistí růst a pracovní příležitosti, jaké Evropané potřebují a jaké si zaslouží.

KM-31-10-569-CS-C

Komise je rozhodnuta splnit závazky EU přijaté na vrcholných setkáních G20 v Londýně a v Pittsburghu v roce 2009. Pozice Unie bude výrazně silnější, pokud se jí podaří prokázat, že splnila své úkoly v oblasti regulace, dohledu, bankovní reformy a spekulací. Jedině v tom případě bude možné vytvořit stejné podmínky pro celý svět. Rozhodující rovněž bude, zda všechny země G20 prosadí své vlastní reformy, aby nedocházelo k podobné regulatorní arbitráži, jež byla součástí bludného kruhu, který vedl ke vzniku krize.