Plán ALDE na zvládnutí uprchlické krize 28. ledna 2016
Žádná politika směřující k vyřešení uprchlické krize dosud nebyla úspěšná. Dublinské nařízení se ukázalo jako neefektivní, členské státy neuplatňují odsouhlasený mechanismus kvót, dohoda s Tureckem nepřinesla zatím žádné výsledky a situace uprchlíků v řadě táborů je otřesná. Kromě toho dosud nebylo přijato rozhodnutí o vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže, evropské modré karty pro legální migraci ani společné evropské azylové politiky. Jediné řešení, s nímž členské státy dosud přišly, je uzavírání hranic, zavádění opatření odrazujících uprchlíky a maximálních počtů přijatých uprchlíků. Je rovněž velmi politováníhodné, že před více než půl rokem nedošlo k aktivování směrnice o dočasné ochraně navzdory tomu, že vznikla právě pro situace hromadného přílivu občanů třetích zemí. Současná situace se vymyká kontrole. Prognózy pro nadcházející jarní a letní měsíce jsou alarmující. Za první tři týdne letošního roku přicestovalo do Itálie a Řecka téměř 37,000 lidí, což je desetkrát víc, než za stejné období v roce 2014. 36,000 z nich přistálo na řeckých ostrovech. Evropský integrační projekt uvízl v písku na řeckém pobřeží. Takhle už to dál nejde. Nizozemský premiér Rutte, předseda Evropské komise Juncker i předseda Evropské rady Tusk prohlásili, že pokud nic neuděláme, do několika týdnů zanikne schengenská zóna volného pohybu. S tímto hodnocením souhlasíme. Evropa je ve stavu nouze, který nemůžeme ignorovat a pokračovat ve vyjetých kolejích. Potřebujeme rychlé řešení, abychom dostali situaci opět do svých rukou. Frakce Liberálů a demokratů pro Evropu proto pro záchranu Evropské unie navrhuje následujících sedm bodů, které by měly být přijaty na zasedání Evropské rady 18. února.
1. Vytvoření Evropské jednotky rychlého nasazení pro uprchlickou krizi (čl. 78. 3) Evropská unie je ve stavu nouze, a pokud nenajdeme rychlé a účinné řešení, schengenská zóna by mohla za několik týdnů zaniknout, pokud nenajdeme rychlé a účinné řešení. Jediná možnost jak zachránit schengenský prostor spočívá ve vytvoření evropské pohraniční 1
a pobřežní stráže. Vzhledem k nečinnosti členských států to ho ale v příštích týdnech nedosáhneme. Přesto musíme neodkladně jednat. Evropská komise by měla dočasně získat více nástrojů pro řízení krize. Rada by proto měla 18. února rozhodnout o aktivaci článku 78.3 Smlouvy o fungování EU a vytvořit Evropskou jednotku rychlého nasazení pro uprchlickou krizi (ERREF), která by spravovala celou vnější hranici a dohlížela na řádné uplatňování dosavadních dohod. První prioritou ERREF by měla být správa hranic mezi Tureckem a Řeckem, zastavení dalších přesunů z Řecka do Makedonie a na Balkán a zlepšení životních podmínek uprchlíků v uprchlických centrech v Turecku i v Evropě. Ve druhé fázi by měla být ERREF využívána v jiných hraničních státech vystavených velkému přílivu migrantů. ERREF musí zajistit odebírání otisků prstů všem uprchlíkům, jejich prověřování a také zřízení azylových center. ERREF by měla být hlavním orgánem zodpovědným za monitorování uprchlíků v místě prvního vstupu uvnitř i vně schengenského prostoru a měla by posoudit, zda mají migranti šanci na udělení statusu uprchlíka. Pokud bude hodnocení pozitivní, budou uprchlíci dopraveni do země, která posoudí jejich definitivní žádost o mezinárodní ochranu. Bude-li výsledek negativní, migranti budou dopraveni zpět do země, z níž přišli. ERREF by mělo tvořit 2000 státních zaměstnanců členských států a evropských úředníků a měla by být pod dohledem příslušného evropského komisaře. Jednotka bude začleněna do evropské pohraniční a pobřežní stráže, jakmile tato struktura vznikne a bude funkční. Okamžité kroky Evropská rada by měla schválit aktivaci čl. 78.3 a zřídit Evropskou jednotku rychlého nasazení pro uprchlickou krizi (ERREF) složenou z 2000 státních zaměstnanců, úředníků ministerstev jednotlivých členských států a Evropské komise pod vedením příslušného evropského komisaře. ERREF by měla podporovat členské státy při snímání otisků prstů, bezpečnostních kontrolách, zřizování center a zajišťování důstojných životních podmínek uprchlíků. Prvním úkolem je zahájit kontrolu hranice mezi Tureckem a Řeckem. čl. 78. 3: Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.
2. Vytvoření Evropské pobřežní a pohraniční stráže (ECBG) Evropské hranice jsou děravé jako ementál. Prioritou pro tento rok by se proto měla stát transformace agentury Frontex v plnohodnotnou Evropskou pohraniční a pobřežní stráž 2
(ECBG). ERFF bude do ECBG začleněna, jakmile tato agentura vznikne a bude uvedena do provozu. Agentuře by měl být přidělen rozpočet ve výši 600 milionů eur, tedy více než pětinásobek současného stavu. Členské státy by měly letos vyčlenit finanční prostředky za účelem zřízení Evropské pobřežní a pohraniční stráže. V příštím roce ale během střednědobého přezkumu bude muset evropský rozpočet projít velkými změnami a počít s prostředky na tuto evropskou prioritu. Schengenský prostor volného pohybu není možný bez společné vnější hranice. Frakce ALDE je proto přesvědčena, že ty členské státy, které vznik pohraniční a pobřežní stráže nepodpoří, by měly opustit schengenský prostor. Domníváme se však také, že možnost využívat ECBG by měly mít i ty členské státy, které leží na vnějších hranici s třetími zeměmi, ale nejsou v schengenském prostoru. Unie si rovněž musí vytvořit mechanismus pro úspěšný boj proti obchodování s lidmi a proti organizované trestné činnosti.
Okamžité kroky Evropská rada se musí dohodnout na transformaci agentury FRONTEX v plnohodnotnou Evropskou pobřežní a pohraniční stráž (ECBG) podle návrhu a závěrů Evropské komise. Zrychlená procedura v Radě a v Evropském parlamentu by urychlila zřízení ECBG. Rozpočet agentury FRONTEX by měl být petinásobně zvýšen. Evropské pobřežní a pohraniční stráži by měl být přidělen rozpočet ve výši 600 milionů eur. Během přezkumu v polovině období by měl být evropský rozpočet přepracován tak, aby došlo k uvolnění peněz na uprchlickou krizi. Členské státy, které budou hlasovat proti zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže, budou muset opustit schengenský prostor.
3
3. Použití tří miliard eur z dohody s Tureckem jinak, mj. pro přímou finanční podporu pro uprchlíky Dohoda uzavřená s Tureckem příliv uprchlíků nesnížila. Jednání s Tureckem je bohužel obtížné a EU se dostala do situace, kdy je snadným terčem vydírání. Kromě toho se členské státy nemohou shodnout, kdo má ony tři miliardy zaplatit a na co mají být vynaloženy. Aby uprchlíci nepodnikali nebezpečnou cestu přes moře do Evropy, měli by dostávat přímou finanční pomoc v záchytných táborech. V uprchlických táborech ve třetích zemích by také měli mít možnost požádat o humanitární víza nebo se zapojit do stávajících relokačních programů UNHRC. Jedna třetina z oněch tří miliard eur by se proto měla využít na podporu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), aby došlo ke zlepšení životních podmínek v uprchlických táborech. Další dvě miliardy se měly použít jako přímá finanční pomoc uprchlíkům na jídlo, vzdělání, zboží atd. K posouzení, zda mají uprchlíci právo na azyl v Evropě, by měla sloužit jednotná evropská azylová procedura. Podobný program musí vzniknout také pro Libanon a Jordánsko, které v současné době poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků. Okamžité kroky Nová dohoda s Tureckem, v jejímž rámci se dvě miliardy eur použijí jako přímá finanční podpora uprchlíkům v uprchlických táborech. Jedna miliarda eur by měla být přidělena agentuře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na zlepšení životních podmínek v uprchlických táborech. Aby nepodnikali nebezpečnou cestu na člunech do Evropy, uprchlíci by měli mít možnost požádat o evropské humanitární vízum a o přesídlení v tureckých uprchlických táborech.
4
4. Přestavba hotspotů na přijímací střediska spravovaná ERREF a později ECBG. Myšlenka hotspotů má smysl, ale v praxi nefunguje. Mnohé země v první linii jsou přetíženy a masivní příliv migrantů se jim nedaří zvládat. To vede k nedostatečné koordinaci, nedostatečná kontrole příchozích do Evropy i ke špatným životním podmínkám uprchlíků. Myšlenka hotspotů by se měla zachovat a dále rozpracovat. Měla by se z nich stát přijímací střediska fungující jako tranzitní zóny, v nichž se bude posuzovat status migrantů. V těchto přijímacích střediscích by měly být uprchlíkům odebrány otisky prstů, měli by zde projít bezpečnostním a zdravotním screeningem. V těchto zařízeních by se mělo rozlišit, zda je dotyčný žadatelem o azyl nebo ekonomickým přistěhovalcem, a vyhotovena nezbytná dokumentace. Toto okamžité opatření by mělo probíhat pod vedením ERREF, v dlouhodobém horizontu by zodpovědnost převzala EBCG a EASO. Migrující osoba by měla ve středisku pobývat až do doby, než je zřejmé, do které kategorie náleží. Poté půjde do určité země, v níž zůstane během azylového řízení. Tímto způsobem by se příliv uprchlíků lépe zvládal. Všechny členské státy se musí buď zapojit, nebo opustit schengenský prostor. Okamžité kroky Přestavba pohraničních přechodů na evropská přijímací střediska za účelem lepšího zvládání proudu uprchlíků a zlepšení jejich životních podmínek. Přijímací střediska ve všech členských státech s pomocí ERREF a v pozdější fázi ECBG. Členské státy, které se nechtějí zapojit, by měly opustit schengenský prostor.
5
5. Nahrazení Dublinského nařízení jednotným evropským azylovým řízením Implementace dublinského nařízení o azylovém řízení selhala, azylová řízení se provádějí mnoha různými způsoby a je zřejmé, že jednotlivé členské státy proud migrantů nezvládají. Různé země začaly soutěžit, která z nich bude pro migranty nejméně přitažlivá. Raději je pošlou k sousedům, než aby hledaly společné řešení. Dnes máme 28 systémů, které podobná kritéria uplatňují velmi odlišnými způsoby. V posledních měsících se ukázalo, že azylová řízení nejsou v jednotlivých členských státech prováděna stejně. Žadatel má 0,2 % pravděpodobnosti, že získá azyl v Maďarsku, zatímco v Německu je to 40 % pravděpodobnost. Tento nesoulad vytváří značné napětí mezi členskými státy a vede k situaci, kdy za účelem odrazování žadatelů o azyl vítězí nejnižší společný jmenovatel. Tento chaos lze zastavit jedině tak, že Evropská komise znovu posoudí možnost využití institutu dočasné ochrany, vytvořeného po válce v Kosovu právě pro podobné situace. Členské státy se také musí dohodnout na novém evropském azylovém systému založeném na spravedlivé redistribuci uprchlíků. Nový systém bude třeba zavádět postupně od chvíle, kdy začnou výše uvedená opatření k zajištění vnějších hranic a řízení migračních toků řádně fungovat a přinášet ovoce. Žádosti o azyl by se měly podávat k orgánům E a nikoli konkrétním členským státům. Nový systém by měl být založen na spravedlivém sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Pravidlo, podle nějž by o žadatele o azyl měl být zodpovědný první členský stát, ve kterém byla žádost o azyl podána, by se mělo vyjmout z dublinského nařízení a nahradit spravedlivým a povinným distribučním mechanismem. Tento mechanismus rozdělování uprchlíků mezi členské státy by měl vycházet z objektivních kritérií jako je počet obyvatel, DPH, apod. Až nové evropské azylové řízení vstoupí v platnost, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) ve spojení s ECBG by se měl začít provádět screening migrantů v místě prvního vstupu a rozhodovat o tom, zda je jejich žádost oprávněná. ECBG a EASO budou zodpovědné za repatriaci těch, jejichž žádost nemá šanci na úspěch. V ostatních případech ECBG a EASO rozhodnou, která země bude provádět další procedury. Odpovědnost za zpracování žádosti by měla zůstat v kompetenci příslušných vnitrostátních orgánů členského státu zodpovědného za určitého žadatele o azyl. Aby členské státy, které nemají velkou tradici přijímání žadatelů o azyl, měly k dispozici dostatek času pro zavedení nezbytných správních postupů, které zajistí dobré přijímací podmínky a vysoce kvalitní azylová řízení, a to v souladu s mezinárodními a evropskými právními předpisy, mělo by být stanoveno přechodné období. Klíčovým prvkem pro úspěch nového Evropského azylového řízení budou účinné integrační programy na úrovni členských států, které by měly zmírnit druhotné pohyby žadatelů o azyl a zlepšit veřejné mínění v hostitelských zemích. Integrační programy by mohly navázat na stávající praxi v zemích jako např. Finsko, kde se konají přednášky o dobrém chování 6
a podávají informace o tom, co je považováno za trestný čin. Jakákoliv trestná činnost žadatele o azyl by mohla ohrozit jeho žádost a není vyloučena možnost, že by pachatelé mohli být posláni zpět do země původu. Všechna opatření v rámci evropského azylového řízení by měla zahrnovat i rychlý přístup na trh práce.
Okamžité kroky Evropská rada by měla nahradit dublinské nařízení novým evropským azylovým řízením na základě kritérií UNHCR. Po úspěšné implementaci výše uvedených opatření by měla přijít na řadu postupná aplikace spravedlivého povinného rozdělování uprchlíků mezi členské státy. Uprchlíci půjdou do země, která jim bude přidělena. Jen po zpracování svých azylových povolení budou oprávněni se usadit v kterékoli zemi EU. Zavedení Evropského seznamu bezpečných zemí by mělo jít ruku v ruce s evropským azylovým řízením aby byla procedura urychlena. Evropský azylový postup nahradí 28 vnitrostátních postupů.
7
6. Vytvoření nové evropské modré karty pro ekonomickou migraci V posledních měsících se rovněž ukázalo, že je nutno lépe rozlišovat mezi ekonomickými migranty a uprchlíky. To je ale možné jedině zřízením funkční evropské modré karty, která umožní pokrýt potřebu kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil v EU. Požadujeme rozsáhlou revizi modré karty, aby ji mohli kvalifikovaní i nekvalifikovaní pracovníci získat na základě objektivních kritérií. Nová evropská inteligentní modrá karta by měl být ekvivalent americké zelené karty. Měla by přilákat inovace a inovativní podniky a usnadnit start-upům firmám najímání pracovníků ze třetích zemí. Aby modrá karta fungovala, je zapotřebí provést zásadní revizi Evropského portálu pracovní mobility EURES, který by se měl stát skutečnou kooperační sítí vytvořenou nejen za účelem usnadnění volného pohybu pracovníků v rámci 28 zemí EU, ale také občanů zemí mimo EU. To znamená, že je třeba vytvořit centrální systém pro sběr a uchovávání dat. Tento systém by ukazoval celkový počet volných pracovních míst v členských státech a umožnil občanům mimo EU zaregistrovat se a ucházet se o práci. Jejich údaje by si firmy, které je budou chtít zaměstnat, mohly prověřit. Okamžité kroky Evropská modrá karta pro ekonomickou migraci kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, fungující na základě sítě EURES. Urychlené schválení nové evropské modré karty, kterou navrhne Evropská komise v březnu.
8
7. Evropský mírový plán a Marshallův plán pro Blízký Východ
Situace v Sýrii se zhoršuje každým dnem. Pokud nedojde ke zlepšení, o cestu do Evropy by se mohly pokusit další tři miliony uprchlíků. Důsledky války v Sýrii dopadají především na Evropu, a proto bychom měli rozhodněji usilovat o její ukončení. Vídeňský proces za účasti všech globálních i regionálních mocností u jednacího stolu přinesl naději na diplomatické řešení. Všechny země, které se Vídeňského procesu zúčastnily, však nyní musí jednat a zastavit nepřátelské akce. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2254 přijatá koncem 2015, jasně vyzývá k okamžitému ukončení útoků proti civilistům a bombardování, k okamžitému umožnění přístupu humanitární pomoci v celé Sýrii a k postupnému zastavení palby a budování příměří a důvěry. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN platí i pro Rusko a Asadův režim, které musí zastavit boje proti opozičním silám. EU a USA musí spolupracovat na implementaci rezoluce a dohod o příměří, aby mohla pokročit ženevská jednání o přechodné vládě, do nichž budou zapojeny všechny síly ochotné podpořit nestrannou a inkluzivní vládu a pomoci Sýrii k budoucnosti bez Asada. HRVP by měla obdržet mandát od členských států k zahájení proaktivní diplomacie s cílem překonat rozpory mezi účastníky mírových jednání. EU rovněž musí přimět USA a celé mezinárodní společenství k vyvinutí jednotné strategii, jak porazit ISIL. To by měl být začátek evropského obranného společenství k ochraně Evropy proti budoucím hrozbám jiných regionálních bloků nebo ze strany teroristů. Až bude nastolen mír, evropský Marshallův plán na obnovu infrastruktury bude motivovat uprchlíky k návratu do jejich zemí. Okamžité kroky Zintenzívnit evropské úsilí v rámci ženevských jednání a plně podpořit přítomné syrské demokratické opoziční síly. Lépe koordinované evropské vojenské úsilí s cílem porazit ISIL.
9
