Přístupy drobných podnikatelů k podnikání v Jihočeském kraji

The International Scientific Conference INPROFORUM 2013, 25-30, ISBN 978-80-7394-440-7 ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Přístupy drobných podnikatelů k podnikání v Jihočeském kraji Dagmar Bednářová, Irena Attlová1

Abstrakt: V rámci malého a středního podnikání jsou nejvíce zastoupenou kategorií drobní podnikatelé do 10 zaměstnanců. V příspěvku jsou rozděleni na kategorii podnikatelů bez zaměstnanců a na kategorii podnikatelů s 1 – 9 zaměstnanci. Cílem příspěvku je zhodnocení jejich přístupů a názorů zvláště na otázky čerpání finančních prostředků z programů podpory MSP a na zdroje informací o nich. Podnikatelé by se měli rovněž zaměřit na užší spolupráci s Jihočeskou hospodářskou komorou a více využívat služeb, které jim tato instituce nabízí. Kladným poznatkem je, že většina z oslovených respondentů by začala podnikat znovu. Příspěvek vychází z grantového projektu GAJU 039/2013/S s názvem: Management lidských zdrojů malých a středních podniků.

Klíčová slova: drobný podnikatel · podnikání · programy podpory MSP · Jihočeská hospodářská komora JEL Classification: L26 1 Úvod Kategorie drobných podniků do 9 zaměstnanců a kategorie podniků bez zaměstnanců jsou nejvíce zastoupené kategorie podnikatelů v České republice. Územní působnost těchto podniků nebývá velká, případným změnám konkurence jsou schopny pružně se přizpůsobit. V Jihočeském kraji činí tyto kategorie 95 % aktivních podnikatelů (není zde zahrnuta kategorie neuvedeno). Přesto je však těmto kategoriím věnovaná podstatně menší pozornost než kategoriím od 10 zaměstnanců výše. Proto byl výzkum zaměřen právě na jejich názory, problémy a přístupy. Než zahájí podnikatel svou činnost, měl by zohlednit několik faktorů. Důležitá je motivace a odhodlání podnikat. Nutné je zvážit osobní předpoklady a mít podporu rodiny a okolí. Dále je důležité mít podnikatelský nápad, definovat podnikatelský záměr, vyjasnit finanční a další zdroje, vymezit předmět činnosti a zvolit vhodnou právní formu. Nakonec by měl podnikatel sestavit podnikatelský plán (Veber, Srpová a kol., 2012). Stěžejní otázkou pro podnikatele je kapitál. Podnikatel může využít buď vlastní, nebo cizí zdroje. Jak uvádí Staňková (2007), „obecným pravidlem je … poskytnout alespoň polovinu startovního kapitálu z úspor (…) Toto pravidlo je potvrzeno analýzami, které prokazují, že výpůjčka více jak poloviny startovního kapitálu vede k přijímání velkých úvěrů, jež není snadné dostat bez garancí a které prostřednictvím splácených úroků výrazně ovlivňují cash flow firmy. Na druhé straně existuje mnoho příkladů úspěšných podnikatelů, kteří s ne více jak 10 % startovního kapitálu dokázali rozjet úspěšné firmy. Oba tyto faktory mají významný psychologický efekt na zahájení podnikání“ (Staňková, 2007, s. 25). Podniky do deseti zaměstnanců jsou často rodinné podniky. Podle Srpové, Řehoře a kol. (2010) je hlavním rysem při řízení rodinného podniku „vysoký podíl účasti rodinných příslušníků na samotném řízení“ (Srpová, Řehoř a kol., 2010, s. 47). Problematikou zaměřenou na názory a přístupy malých a středních podnikatelů se zabýval výzkum již v roce 2010 (Bednářová, 2011) a využívání programů podpory MSP bylo provedeno v roce 2008 (Fára, 2009). Současné šetření má zjistit, zda a jak se situace v těchto oblastech změnila.

2 Materiál a metodika Sledování malých a středních podnikatelů, jejich názorů, přístupů a problémů, bylo prováděno již v roce 2011. Současný výzkum byl zaměřen pouze na podniky bez zaměstnanců a podniky s 1 – 9 zaměstnanci.

Ing. Dagmar Bednářová, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra řízení, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, e-mail: [email protected] Ing. Irena Attlová, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra řízení, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, email: [email protected]

D. Bednářová, I. Attlová

26

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

V jeho rámci bylo osloveno 70 podnikatelů, z nichž 40 podnikatelů mělo 1 – 9 zaměstnanců a 30 podnikatelů bylo bez zaměstnanců. Rozdělení na tyto dvě skupiny je záměrné a to z toho důvodu, aby se zjistily případné rozdíly mezi nimi. Firmy byly vybrány náhodně, ale tak, aby zde byla zastoupena odvětví, typická pro Jihočeský kraj. Zastoupeny byly jak výrobní firmy, např. truhlářství, zpracování textilu, kovoobrábění, výroba pelet atd., tak i služby jako autodoprava, autoservisy, ubytovací a stravovací služby, autoškola, finanční poradenství. Použit byl řízený rozhovor, obsahující 10 základních a 10 doplňujících otázek. Výzkum byl proveden za pomoci studentů studujících předmět Malé a střední podnikání. Práce navazuje částečně na předchozí výzkum. Cílem bylo zjistit názory podnikatelů na vybrané otázky a dále zhodnotit, zda se jejich přístupy v oblastech, jako např. využívání programů podpory, nebo členství v hospodářské komoře změnily.

3 Výsledky Úkolem provedeného výzkumu mezi podnikateli bylo zjistit, jaké názory a přístupy k podnikání má nejvíce zastoupená skupina drobných podnikatelů. 3.1 Kategorie podnikatelů s 1 – 9 zaměstnanci Důvodem pro položení první otázky, kdy byl podnik založen, bylo zjistit, zda začínají lidé podnikat i v posledních letech. Z celkového počtu 40 oslovených respondentů zahájilo podnikání za poslední dva roky 12,5 % respondentů. To svědčí o tom, že i přes ne zcela příznivé podmínky pro rozvoj podnikání (např. krize), mají lidé stále zájem o podnikání. Jako hlavní důvod uvádějí podnikatelé nezávislost a seberealizaci. Nejvíce nových podniků vzniklo v letech 1990 – 1995 (32,5 %), Pro zahájení a rozběh podnikatelské činnosti využívali oslovení podnikatelé převážně vlastní kapitál – 27 respondentů (67,5 %), vlastní i cizí kapitál – 11 respondentů (27,5 %) a 2 respondenti (5 %) využili pouze cizí kapitál. Na otázku, zda by po zkušenostech, které mají s podnikáním, začali podnikat znovu, odpovědělo 72,5 % ano, 17,5% ne a 10 % nevědělo. Tento výsledek je potěšující, neboť i přes ne příliš příznivé podnikatelské prostředí mají lidé o tuto oblast činnosti zájem. Další otázka, kterou by bylo dobré se zabývat, byly překážky při zahájení podnikání. Tyto překážky lze rozdělit do skupin, které jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 1 Překážky při zahájení podnikání

Skupina odpovědí Žádné problémy Administrativa a legislativa Finanční a personální Jiné (získání spolehlivých zaměstnanců, nejistota atd.) Získání zákazníků Konkurence

Četnost odpovědí Absolutní Relativní 14 35 % 11 27,5 % 5 12,5 % 5 12,5 % 4 10 % 1 2,5 %

Zdroj: vlastní zpracování

Kladný výsledek je, že 35 % z oslovených respondentů nemělo problémy se zahájením podnikání. Méně uspokojivé však je, že 27,5 % respondentů si stěžovalo na náročnost administrativy a nepřehlednost, mezery a změny v zákonech. Obdobné výsledky byly získány i v rámci výzkumu, provedeného v roce 2011. Neuspokojivé odpovědi, stejně jako v minulých letech, byly na otázku využívání programů podpory MSP. Ze 40 podnikatelů využili této možnosti pouze 3 podnikatelé, tj. 7,5 %. Odpovědi zbývajících podnikatelů lze shrnout následovně: „ nezajímám se o ně, mám málo informací, náročná administrativa, nenašel jsem pro mé podnikání vhodný program“. Výsledky tohoto výzkumu jsou velmi podobné výsledkům z minulých let. I zde respondenti uváděli důvody jako malá informovanost, náročná administrativa atd.

Přístupy drobných podnikatelů k podnikání v Jihočeském kraji

27

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Informace o programech podpory MSP a dalších novinkách v oblasti podnikání získávají podnikatelé z následujících zdrojů (obrázek 1). Obrázek 1 Získávání informací o programech podpory MSP

20,0%

37,5%

Informace nevyhledává Internet 15,0%

Internet, média, tisk Média

7,5% 7,5%

12,5%

Hospodářská komora Ostatní zdroje


Z obrázku 1 je patrné, že k získávání informací je nejvíce využíván internet. Respondenti, kteří využívají jako zdroj informací Jihočeskou hospodářskou komoru, využívají současně i další zdroje, jako tisk nebo média. Největší zastoupení má však skupina respondentů, kteří informace nevyhledávají. Další otázkou bylo členství v Jihočeské hospodářské komoře. Jihočeská hospodářská komora je významným pomocníkem podnikatelů v Jihočeském kraji. Přesto je zarážející nízký počet členů této instituce. V Jihočeském kraji, kde je přibližně 157 000 podnikatelských subjektů, je pouze 1 161 členů Jihočeské hospodářské komory, z toho 628 podnikatelů do 10 zaměstnanců. Z respondentů, kteří byli osloveni v rámci šetření, není však ani jeden členem Jihočeské hospodářské komory. Jejich nejčastějšími důvody jsou nezájem, nevidí v členství žádný přínos pro jejich podnikání, nemají dostatek informací o hospodářské komoře. Tento problém přetrvává neustále, bylo by vhodné více presentovat zkušenosti a názory členů Jihočeské hospodářské komory na spolupráci s touto institucí. Důležitou otázkou pro drobné podnikatele je reklama. Většinou využívají inzeráty, letáky, reklamu na autech a v dnešní době internet a to především vzhledem k jeho finanční dostupnosti. Na otázku, kolik jsou ochotni investovat ročně do reklamy, nejčastěji respondenti uvedli částku do 5 000 Kč. Problém, který museli podnikatelé řešit, byla a je hospodářská krize. 57,5 % respondentů uvedlo, že byli ovlivněni hospodářskou krizí, což se projevilo nejvíce v oblasti cen a dále ve snížení počtu zakázek. Podniky, které nebyly hospodářskou krizí ovlivněny (35 %), podnikají např. v oblasti dopravy, ubytovacích služeb či autoškola. Na otázku, zda podnikatelé sledují kvalitu svých výrobků, odpověděli jednoznačně ano. Způsob sledování kvality spočívá hlavně v dodržování předpisů a norem, sledování kvality u dodavatelů a ve sledování kvality vlastních výrobků a služeb. Z celkového počtu respondentů získaly certifikát 3 firmy. Mezi doplňujícími otázkami byla např. otázka, zda podnikatel spolupracuje s jinými podniky. Podniky spolupracují s jinými podniky, jde však převážně o volnou formu spolupráce, zvláště formou preferovaných dodavatelů a odběratelů. Pět respondentů (12,5 %) uvedlo, že spolupracují i se zahraničními podniky. Další, nejčastěji položenou doplňující otázkou bylo, jak výrazně je ovlivňuje konkurence. Z celkového počtu respondentů 57,5 % odpovědělo, že je konkurence neovlivňuje, nebo jen minimálně. Zbývající respondenti uvedli, že je konkurence ovlivňuje významně a to hlavně tlakem na cenu, nebo způsobuje snížení zakázek. 3.2 Kategorie podnikatelů bez zaměstnanců Kategorie podnikatelů bez zaměstnanců je zastoupena 30 respondenty. Stejně jako u předchozí kategorie podnikatelů, i zde bylo zjišťováno, kdy byl podnik založen. Nejvíce oslovených podnikatelů spadajících do této kategorie založilo svou firmu v období let 2004 – 2010 (36,7 %). Za poslední dva roky zahájilo podnikání pouze 10 % oslovených podnikatelů, což je nejméně ze všech sledovaných skupin.


28

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Oslovení podnikatelé využívali pro zahájení své podnikatelské činnosti nejčastěji vlastní kapitál (66,7 %). Cizí kapitál využívalo 16,7 % respondentů a kombinaci vlastního i cizího kapitálu pak využilo 13,3 % respondentů. 1 respondent (3,3 %) odpověď neuvedl. Podnikatelé dále byli dotazováni, zda by začali podnikat znovu. Na tuto otázku z oslovených podnikatelů odpovědělo 66,7 %, že ano, 20 % odpovědělo, že ne a zbývající respondenti váhali nad kladnou i zápornou odpovědí. V souvislosti se zahájením podnikatelské činnosti byly sledovány i případné překážky, s nimiž se museli podnikatelé potýkat. Na otázku, jaké byly překážky při zahájení podnikatelské činnosti, oslovení podnikatelé uváděli odpovědi, které je možné rozdělit do skupin uvedených v tabulce 2. Tabulka 2 Překážky při zahájení podnikání

Skupina odpovědí:

Četnost odpovědí Absolutní 12 7 4 2 2 1 2

Žádné překážky Administrativa / legislativa Získání zákazníků Konkurence a hledání zákazníků Finanční a personální překážky Jiná odpověď Neuvedeno

Relativní 40,0 % 23,3 % 13,3 % 6,7 % 6,7 % 3,3 % 6,7 %


Poměrně jednoznačné odpovědi byly získány na otázku, zda podnikatelé využívají programů podpory MSP. Na tuto otázku odpovědělo 96,7 % respondentů, že je nevyužili. Důvody byly následující: náročná administrativa, nenalezení vhodného programu, nízká informovanost a nezájem o programy. Zjišťovány byly rovněž zdroje informací, ze kterých oslovení podnikatelé získávají informace o programech podpory MSP a dalších novinkách v podnikání. Jednalo se o následující zdroje, uvedené v obrázku 2. Obrázek 2 Získávání informací o programech podpory MSP

30,0%

23,3%

Informace nevyhledává Internet Internet, média, tisk

16,7%

23,3% 3,3% 3,3%

Média Hospodářská komora Neuvedeno


Z výše uvedeného procentuálního vyjádření četností odpovědí je patrné, že téměř třetina oslovených podnikatelů si informace o programech podpory MSP nikde nevyhledává ani nezjišťuje. Podnikatelé, kteří si informace o těchto programech podpory zjišťují, využívají internet jako nejčastější zdroj informací – ať již samotný či v kombinaci s jiným zdrojem. Podnikatelé byli dále dotazováni na členství v hospodářské komoře. Z oslovených podnikatelů této kategorie nebyl žádný členem hospodářské komory, a to nejčastěji z důvodu, že ve členství nevidí přínos pro své podnikání. Dalším důvodem byla malá informovanost o této instituci.

Přístupy drobných podnikatelů k podnikání v Jihočeském kraji

29

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Zjišťována byla rovněž částka, kterou by oslovení podnikatelé byli ochotni ročně investovat do reklamy. Nejvíce respondentů (40 %) uvedlo, že by byli ochotni ročně investovat do reklamy částku do 5 000,- Kč. Další nejvíce zastoupenou skupinou (30 %) byli podnikatelé, kteří do reklamy neinvestují. Respondenti se dále vyjadřovali k tomu, zda je ovlivnila hospodářská krize, přičemž 23,3 % podnikatelů uvedlo, že je hospodářská krize neovlivnila, zatímco 56,7 % podnikatelů ovlivněno krizí bylo. Způsob, jakým je hospodářská krize ovlivnila, uváděli respondenti nejčastěji úbytek zákazníků nebo snížení tržeb. Sledování kvality svých výrobků/služeb či dodavatelů provádí podle odpovědí 86,7 % oslovených podnikatelů. Sledování kvality je prováděno převážně formou pravidelné kontroly. Oslovení podnikatelé byli dotazováni také na to, zda spolupracují s jinými firmami. Uvedeno bylo, že spolupracují s dodavateli. K otázce konkurence podnikatelé nejčastěji uvedli problém při získávání zákazníků a v tvorbě cen. 4 Závěr Malí a drobní podnikatelé jsou nejvíce zastoupenou kategorií podnikatelů. Výzkum byl zaměřen především na drobné podnikatele a zjištění jejich problémů a názorů. Podnikatelé začínali podnikat hned po roce 1990, mnohdy s minimálními zkušenostmi. Největší skupina podniků s počtem zaměstnanců 1 – 9, v nichž byl prováděn průzkum, zahájila své podnikání právě v období let 1990 – 1995, zatímco v kategorii podnikatelů bez zaměstnanců jich vzniklo nejvíce po roce 2004. Vstup do EU zde mohl působit jako jeden z motivačních faktorů. Za příznivý výsledek lze považovat odpověď respondentů na otázku, zda by začali znovu podnikat. Více než 50 % podnikatelů v obou kategoriích odpovědělo kladně. Na založení podniku použila nadpoloviční většina u obou kategorií pouze vlastní kapitál, což příznivě ovlivnilo rozběh jejich podnikání. Podnikatelé si nejčastěji ztěžovali na náročnou administrativu, nepřehlednost zákonů a mezery v nich. Přesto však největší skupinu v obou kategoriích tvoří podnikatelé, kteří uvedli, že se s překážkami při zahájení podnikání nesetkali. Tento výsledek koresponduje i s výsledky šetření z předcházejících let. Obdobná situace jako v předcházejících letech je i v oblasti čerpání programů podpory MSP. Více než 90 % obou sledovaných kategorií podnikatelů programy podpory nevyužívá. Jako důvod uvádějí malou informovanost o programech, náročnou administrativu nebo nevhodnost programů pro jejich oblast podnikání. Pokud přece jen informace vyhledávají, využívají převážně internet. Stejný výsledek, jako v předcházejících letech je i v otázce členství v hospodářské komoře. Z oslovených respondentů nebyl žádný členem této instituce. V členství nevidí přínos pro jejich podnikání, nemají o poskytovaných službách informace, nebo nemají o členství zájem. Pro malé podnikatele je důležitá otázka reklamy. Drobný podnikatel může využít regionální média, např. místní či oblastní noviny. Tyto formy reklamy nevyžadují vysoké finanční náklady. Dotazovaní podnikatelé jsou nejčastěji ochotni investovat ročně do reklamy do 5 000 Kč, a to obě kategorie podnikatelů. Z provedeného šetření vyplývá potřeba, aby instituce věnovaly větší pozornost drobným podnikatelům, zvláště pak by měly podporovat jejich zájem o členství v hospodářské komoře. Jako členové hospodářské komory získají více informací a kontaktů, které jim pomohou řešit problémy v podnikání. Poděkování

Příspěvek vychází z grantového projektu GAJU 039/2013/S s názvem: Management lidských zdrojů malých a středních podniků.


30

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Literatura Bednářová, D. (2011). Zkušenosti a přístupy manažerů MSP k podmínkám podnikání v Jihočeském kraji. Acta Universitatis Bohemiae Meridionales, České Budějovice, 2011, XIV., s. 63 – 68, ISSN 1212-3285. Fára, P. (2009). Efektivita využití programů podpory malého a středního podnikání v Jihočeském kraji. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta. Srpová, J., Řehoř, V. a kol. (2010). Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. Staňková, A. (2007). Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 199 s. ISBN 978-80-7179-926-9. Veber, J., J. Srpová a kol. (2012). Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 336 s. ISBN 978 -80-247-4520-6

The attitudes of micro-entrepreneurs to enterprise in the South Bohemian Region Dagmar Bednářová, Irena Attlová

Abstract: Micro-entrepreneurs are the most numerous category in small and middle-sized enterprise. Entrepreneurs are divided in two categories in this contribution: entrepreneurs without employees and entrepreneurs with 1-9 employees. The aim of this contribution is to evaluate opinions and attitudes of these entrepreneurs especially towards questions concerning using subsidy programmes for SMEs and information sources of these programmes. Entrepreneurs should focus on a closer cooperation with the South Bohemian Chamber of Commerce and use more the services which this institution offers. A positive finding is that the most of respondents would start their enterprise again.

Key words: micro-entrepreneur · enterprise · subsidy programmes for SMEs· the South Bohemian Chamber of Commerce JEL Classification: L26

Přístupy drobných podnikatelů k podnikání v Jihočeském kraji

Recommend Documents